SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

NÁVRH VYTVOŘENÍ METODIKY NA VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLU DOPRAVCŮ VYKONÁVAJÍCÍCH ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Marie KORCHANOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Zuzana Tučková, Ph.D.

Znojmo, duben 2010

Anotace Korchanová, M. „Návrh vytvoření metodiky na veřejnoprávní kontrolu dopravců vykonávajících závazek veřejné služby. Bakalářská práce. Znojmo, 2010. Bakalářská práce se zabývá systémem provádění veřejnosprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby. V teoretické části je zaměřena na zjištění základních poznatků o provádění veřejnosprávní kontroly. V praktické části je analyzován systém veřejnosprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby na Krajském úřadu Jihomoravského kraje.

Annotation Korchanová, M. "Design methodology for the creation of public control carriers performing commitment to public service. Bachelor thesis. Znojmo, 2010. The bachelor thesis deals with the implementation of public administration system control carriers to exercise the návajících PSO. The theoretical part is aimed at finding basic information about the implementation of public administration control. The practical part is analyzed public administration system control carriers performing public service obligation to the Regional office of Southern Moravia.

Klíčová slova veřejná doprava, základní dopravní obslužnost, závazek veřejné služby, veřejnosprávní kontrola

Keywords public transport, basic transport services, commitment to public service and public administration control

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1. Teoretické aspekty veřejnosprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1.1 Věcný a právní úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 1.2 Veřejná doprava dle platných právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 1.2.1

Pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.2.2

Závazek veřejné služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

1.2.3

Smlouva o závazku veřejné služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12

1.2.4

Prokazatelná ztráta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.2.5

Přiměřený zisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13

1.2.6

Investice, investiční zdroje, použití investičních zdrojů . . . . . . . . . . . .14

1.2.7

Program obnovy vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..15

1.2.8

Dopravní úřady, Státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16

1.3

Právní předpisy vztahující se k uvedené problematice . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..18

1.4

Kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 1.4.1 Základní charakteristika kontrolního procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..19 1.4.2 Organizační struktura systému finanční kontroly . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 1.4.3 Finanční kontrola ve veřejné správě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 1.4.4 K zákonu o státní kontrole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24

2.

Návrh vytvoření metodiky na veřejnosprávní kontrolu dopravců vykonávajících závazek veřejné služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.1 Veřejnosprávní kontrola v praxi dopravců v rámci Krajského úřadu Jihomoravského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 2.1.1 Organizace kontroly v rámci Krajského úřadu Jihomoravského kraje . . 26 2.1.2 Průběh kontroly, grafické znázornění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. .28 2.1.3

Popis protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly na místě . . . . . . . .30

2.2 Návrhy na novou sjednocenou metodiku kontroly dopravců . . . . . . . . . . . . . . . 38 2.2.1 Nedostatky, problémy ve veřejné dopravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 2.2.2 Legislativní vývoj veřejné dopravy, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 . . . . . . . . . 40 2.2.3 Zjištěné nedostatky při provádění kontrol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 2.2.4 Návrhy na novou sjednocenou metodiku veřejnosprávní kontroly dopravců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . . 44

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Seznam použitých zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Přílohy

ÚVOD V této bakalářské práci je řešena problematika veřejnosprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby v rámci Jihomoravského kraje. Dopravní politika státu v oblasti zajištění dopravy ve veřejném zájmu má zásadní význam pro udržení veřejné dopravy a tím, kromě poskytování této veřejné služby, i pro zlepšení životního prostředí poškozované nadměrnou individuální dopravou. Veřejná doprava se neobejde bez využití veřejných prostředků poskytovaných prostřednictvím veřejných rozpočtů různých vládních úrovní. Dálková veřejní doprava je financována centrem (Ministerstvem dopravy České republiky), regionální veřejná doprava je financována prostřednictvím veřejných rozpočtů a městská hromadná doprava je financována z rozpočtů příslušných měst. Veřejné prostředky umožňují samu existenci veřejné hromadné dopravy osob, protože při neexistenci dotací veřejné dopravě z veřejných rozpočtů by tato doprava nepochybně zanikla. Veřejnou linkovou dopravu realizuje v České republice více než 120 dopravců, kteří ročně přepraví více než 300 mil. osob. 1 Cílem této bakalářské práce je zpracovat teoretické poznatky o provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby získané z odborné literatury a z legislativy, na základě těchto poznatků provést analýzu provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby. Dílčím cílem teoretické části je obecně charakterizovat provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby v rámci Jihomoravského kraje. V praktické části bakalářské práce budu analyzovat nástroje a prostředky, které vedení krajského úřadu využívá při provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby. Závěrem této bakalářské práce shrnu, jaké metodické zásady byly vytvořeny pro provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby, upozorním na nedostatky v oblasti provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby a navrhnu řešení uvedených problémů.

1

Financování veřejné dopravy. Vysoká škola finanční a správní. [online]. [cit. 2009-04-20]. Dostupný na WWW: <www.vse.cz>.

7

1. TEORETICKÉ ASPEKTY VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLY DOPRAVCŮ VYKONÁVAJÍCÍCH ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY 1.1 Věcný a právní úvod do problematiky Úvodem je nutno uvést, že posláním veřejné linkové osobní dopravy je zajišťování reálně existujících přepravních vztahů, které mají hromadný charakter, tzn., že slouží především opakovaným hromadným potřebám skupin lidí. Veřejná linková osobní doprava nemůže zohledňovat časově ani směrově individuální přepravní potřeby, pokud s nimi nekorespondují v daném čase a směru jiné přepravní potřeby, které pak v souhrnu vytvoří přepravní potřebu hromadnou. Obstarávání hromadných přepravních potřeb obyvatelstva zákon o silniční dopravě pojmenovává názvem „dopravní obslužnost“. Zákon hovoří v prvé řadě o základní dopravní obslužnosti. Právo konkretizovat toto poměrně velmi obecné vymezení ze zákona náleží příslušnému dopravnímu úřadu. Zákon totiž blíže neurčuje ani základní standardy této dopravní obslužnosti. Povinnost zajišťovat přepravní potřeby obyvatelstva v rozsahu základní dopravní obslužnosti má ze zákona stát. Mimo základní dopravní obslužnost hovoří pak zákon o silniční dopravě o ostatní dopravní obslužnosti a chápe jí všechny ostatní zbývající potřeby obyvatelstva. Zabezpečování tohoto druhu dopravní obslužnosti náleží obcím (městům) a na rozdíl od základní dopravní obslužnosti obce (města) nemají povinnost tuto dopravu zajišťovat. Pro naplnění těchto úkolů státu a samospráv v rámci jejich územní působnosti zavedl zákon o silniční dopravě v českém právním řádu poprvé právní institut závazku veřejné služby. Současně zákon ukládá objednatelům závazku veřejné služby povinnost hradit dopravci v souvislosti s plněním těchto závazků tzv. prokazatelnou ztrátu k zamezení ekonomické újmy, kterou by provozování dopravy v režimu závazku veřejné služby dopravci způsobovalo. Právní úprava závazku veřejné služby, předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty a prokazatelné ztráty je upravena v ustanovení § 19-19b) zákona o silniční dopravě, a dále v nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti.

8

Uzavírání smluv o závazcích veřejné služby podléhá režimu zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění (dále jen „obchodní zákoník“). Protože smlouva o závazku veřejné služby není samostatně upraveným smluvním typem, řídí se tyto vztahy obecnými ustanoveními obchodních závazkových vztahů (§ 261 a následující obchodního zákoníku). Smlouva musí být vyhotovena pokaždé písemně (§ 19 odst. 2 zákona o silniční dopravě) a její součástí je obligatorně i předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty. Řešení dopravní obslužnosti cestou uzavírání smluv o závazku veřejné služby s následným nárokem dopravce na úhradu prokazatelné ztráty je obligatorním postupem ve všech případech, kdy jsou k financování této zakázky použity státní finanční prostředky (tzv. prostředky státního rozpočtu a krajských rozpočtů). Předmětem závazku veřejné služby může být jen veřejná linková doprava.

1.2 Veřejná doprava dle platných právních předpisů 1.2.1 Pojmy Veřejná linková doprava Veřejnou linkovou dopravou se rozumí doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb.2 Posláním veřejné linkové osobní dopravy je zajišťování reálně existujících přepravních vztahů, které mají hromadný charakter, tzn., že slouží především opakovaným hromadným potřebám skupin lidí. Veřejná linková osobní doprava nemůže zohledňovat časově ani směrově individuální přepravní potřeby, pokud s nimi nekorespondují v daném čase a směru jiné přepravní potřeby, které pak v souhrnu vytvoří přepravní potřebu hromadnou. Veřejný zájem Veřejným zájmem v oblasti veřejné osobní dopravy se rozumí zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.3 Silniční doprava Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.4 2

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění 4 Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění 3

9

Linková osobní doprava Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Přitom se rozumí: a) veřejnou linkovou dopravou doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb; pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu, b) zvláštní linkovou dopravou doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob.5 Dopravní obslužnost kraje Způsob a postup zajišťování dopravní obslužnosti vychází ze zákona o silniční dopravě, který definuje v ustanovení § 19 právní institut závazku veřejné služby ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti ve veřejné linkové dopravě. Ustanovení § 19 písm. a) zákona o silniční dopravě definuje dopravní obslužnost kraje. Dle zákonného vymezení pojmu se „dopravní obslužností“, rozumí zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu. Dopravní obslužnost lze též definovat jako pokrytí všech dopravních potřeb území. Základní dopravní obslužnost Základní dopravní obslužnost je vztažena k území kraje a představuje zajištění „přiměřené“ dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Základní dopravní obslužnost zabezpečuje kraj jak v pracovní dny, jak ve dnech pracovního volna. Nezahrnuje však už např. dopravu do ostatních zdravotnických zařízení, za kulturou, popř. za nákupy, což vede k dalšímu nárůstu individuální osobní dopravy.6 Zákon blíže neurčuje základní standardy této dopravní obslužnosti. Povinnost zajišťovat přepravní potřeby obyvatelstva v rozsahu základní dopravní obslužnosti má ze zákona stát.

5

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění Financování veřejné dopravy. Vysoká škola finanční a správní. [online]. [cit. 2009-04-20]. Dostupný na WWW: <www.vse.cz>. 6

10

Právo konkretizovat toto poměrně velmi obecné vymezení ze zákona náleží příslušnému dopravnímu úřadu. Kraj odpovídá za zajištění vzájemného propojení jednotlivých linek a spojů a jejich propojení s veřejnou drážní osobní dopravou. Obecní úřady předkládají kraji návrhy na zabezpečení dostupnosti služeb ve veřejné linkové dopravě a informují kraj o místních přepravních podmínkách a o veřejném zájmu na přepravních potřebách obyvatel obce. Základní dopravní obslužnost je financována z kapitoly „územní rozpočty“. Ostatní dopravní obslužnost Mimo základní dopravní obslužnost hovoří pak zákon o silniční dopravě o ostatní dopravní obslužnosti a chápe jí všechny ostatní zbývající potřeby obyvatelstva. Zabezpečování tohoto druhu dopravní obslužnosti náleží obcím (městům) a na rozdíl od základní dopravní obslužnosti obce (města) nemají povinnost tuto dopravu zajišťovat. 1.2.2 Závazek veřejné služby Závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá kraj s dopravcem za účelem zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje.7 Použití institutu závazku veřejné služby je podmíněno existencí „veřejného zájmu na zajištění dopravní obslužnosti území závazky veřejné služby“. Jinými slovy řečeno, může být objektivně daná potřeba základní dopravní obslužnosti území, ale nemusí být dán veřejný zájem na jejím zabezpečení prostřednictvím závazků veřejné služby. Existence veřejného zájmu na zajištění dopravní obslužnosti závazky veřejné služby je výrazně podmíněna existencí rozpočtových prostředků vyčleněných pro zajištění dopravní obslužnosti území.8 Na druhé straně je potřeba říci, že v případech, kdy v souladu se zákonem o silniční dopravě závazek veřejné služby vznikne, je povinen dopravní úřad dopravci prokazatelnou ztrátu uhradit. Závazek veřejné služby je souhrn tří závazků: 1. závazek provozu, kterým se dopravce zavazuje provozovat veřejnou dopravu plynule a pravidelně podle schváleného jízdního řádu, 2. závazek přepravy, kterým se dopravce zavazuje přepravit cestující za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek, 3. závazek tarifní, kterým se dopravce zavazuje přepravit cestující za regulovanou cenu.

7

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění Financování veřejné dopravy. Vysoká škola finanční a správní. [online]. [cit. 2009-04-20]. Dostupný na internetu: <www.vse.cz>. 8

11

1.2.3 Smlouva o závazku veřejné služby Uzavírání smluv o závazcích veřejné služby Uzavírání smluv o závazcích veřejné služby podléhá režimu obchodního zákoníku. Smlouva musí být vyhotovena pokaždé písemně, součástí je obligatorně i předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty. Řešení dopravní obslužnosti cestou uzavírání smluv o závazku veřejné služby s následným nárokem dopravce na úhradu prokazatelné ztráty je obligatorním postupem ve všech případech, kdy jsou k financování této zakázky použity státní finanční prostředky. Předmětem tohoto závazku může být jen veřejná linková doprava. Ve smlouvě o závazku veřejné služby vždy musí být předběžný odhad prokazatelné ztráty (viz Příloha č. 7) na celé období, na které se závazek uzavírá a dopravní úřad může dopravci uhradit pouze prokazatelnou ztrátu ve výši tohoto předběžného odhadu, případně zvýšeného o nepředvídatelné náklady, které dopravce prokáže. Smlouva o závazku veřejné služby počítá s předběžným odhadem ztrát. V případě, že výše skutečné prokazatelné ztráty za dané období je vyšší než předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty, pak Jihomoravský kraj hradí prokazatelnou ztrátu pouze do výše předběžného odborného odhadu. Riziko vyšších skutečných nákladů a nižších skutečných výnosů oproti předpokladu prokazatelné ztráty nese dopravce s výjimkou nepředvídatelných prokázaných nákladů (objížďky, živelné pohromy, zásah do cen ze strany státu – úprava spotřební daně, úprava DPH apod.). Objížďky, mýtné – Jihomoravský kraj hradí dopravcům v souladu se zákonem o silniční dopravě a v souladu se smlouvou o závazku veřejné služby vícenáklady spojené s objížďkami linek veřejné linkové osobní dopravy, které jsou zařazeny do rozsahu základní dopravní obslužnosti v rámci smlouvy o závazku veřejné služby. Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům. 1.2.4 Prokazatelná ztráta Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty Podle zákona o silniční dopravě je povinnou součástí smlouvy u závazku veřejné služby dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá. Dopravní úřad nebo ministerstvo dopravy uhradí prokazatelnou ztrátu nejvýše ve výši tohoto předběžného odborného odhadu

12

zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady. Před uzavřením Smlouvy o závazku veřejné služby musí dopravce předložit smluvní straně na základě požadovaného rozsahu dopravního zabezpečení předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty. Výpočet předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty předkládaného dopravcem provede dopravce sám podle vlastních výsledků z provozování veřejné linkové dopravy v předchozím kalendářním roce. 1.2.5 Přiměřený zisk9 Přiměřeným ziskem se pro účely uvedeného nařízení rozumí částka, která se vypočte jako součet částky, která po zdanění a po minimálním přídělu do povinných fondů nepřekračuje 1/8 ceny autobusů používaných zpravidla pro veřejnou linkovou dopravu zajišťující dopravní obslužnost plněním závazku veřejné služby, a částky, která nepřekračuje podíl ceny investic souvisejících s provozováním veřejné linkové dopravy odpovídající době životnosti dle zvláštního zákona (např. zákon o daních z příjmů), pokud s těmito investicemi vyjádřil pro účely jejich zahrnutí do výpočtu prokazatelné ztráty souhlas příslušný dopravní úřad. Tento součet se sníží o částku celkových účetních odpisů autobusů používaných ve veřejné linkové dopravě, o částku celkových účetních odpisů investic souvisejících s provozováním veřejné linkové dopravy a o částku přiznané dotace ze státního rozpočtu na nákup nově vyrobených autobusů a dotace z rozpočtů krajů nebo rozpočtů obcí na nákup nově vyrobených autobusů. Podmínka výše uvedená vyjádřená pojmem "zpravidla" je splněna, ujede-li vozidlo ve veřejné linkové dopravě v daném roce více než 80 % kilometrů z celkového počtu ujetých kilometrů. Pro výpočet přiměřeného zisku použije dopravce cenu oznámenou Ministerstvem dopravy ve Věstníku dopravy pro jednotlivé typy autobusů předem pro kalendářní rok. Ekonomicky oprávněné náklady Zajišťuje – li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést odděleně účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.

9

Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění

13

Je proto nezbytné již ve smlouvě o závazku veřejné služby sjednat způsob a rozsah vnitropodnikového účetnictví. Tento způsob je v souladu s Nařízením rady (EHS) č. 1893/91, které stanovuje povinnost, pokud provozovatel neprovozuje výhradně veřejné služby, vést odděleně činnost v oblasti veřejných služeb se zvláštními provozními účty. Cena dopravního výkonu Součet ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku je cena dopravního výkonu. Legislativními normami cenové problematiky jsou zákon o cenách, a vyhláška, kterou se provádí zákon o cenách. Předmětná vyhláška definuje ekonomicky oprávněné náklady jako náklady pořízení odpovídající množství přiměřeného materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, odpovídající platnému systému regulace mezd, technologicky nezbytné přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu. 1.2.6 Investice, investiční zdroje, použití investičních zdrojů Investicemi souvisejícími s provozováním veřejné linkové dopravy se pro účely Nařízení rozumí investice do: a) technické základny provozu, b) informačního a odbavovacího systému pro cestující, c) vybavení autobusových nádraží, autobusových stanovišť a zastávek, d) technických zařízení pro řízení provozu, jsou-li vlastnictvím dopravce.10 Vytvořenými investičními zdroji k investičnímu nákupu ze závazku veřejné služby se pro potřebu finanční kontroly rozumí: a) uhrazená výše zúčtovaných odpisů, b) uhrazená výše přiměřeného zisku vypočtená podle Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, c) uhrazená výše dotace ze státního rozpočtu v rámci programu podpora obnovy vozidel, městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy, d) ostatní výnosy. 10

Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a

kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění,

14

1.2.7 Program obnovy vozidel11 Vláda usnesením č. 632 ze dne 21. 6. 2000 schválila program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové dopravy od roku 2001. Toto usnesení vlády lze považovat za další významnou podporu veřejné linkové dopravy ze strany státu pro pomoc při řešení obnovy vozového parku. Opatření pro poskytování a čerpání dotace ze státního rozpočtu na pomoc při obnově vozového parku Pro poskytování dotace platí následující pravidla: 1) správcem dotace bylo stanoveno ministerstvo dopravy, 2) státní podpora na obnovu autobusového parku veřejné linkové dopravy bude poskytována dopravcům, kteří zabezpečují základní dopravní obslužnost, 3) státní podpora obnovy autobusů bude poskytována formou fixní částky, která je stanovena do výše 30 % pořizovací ceny autobusů bez DPH v členění podle druhu autobusu, 4) Pořizované autobusy se státní účastí musí splňovat ustanovení vyhlášky o přepravním řádu, např. umožnění přepravy alespoň jednoho dětského kočárku s dítětem), 5) Finanční prostředky státní podpory mohou být použity pouze na: -

pořízení nových autobusů z výroby podle druhů formou investičního nákupu

-

pořízení nových autobusů z výroby podle druhů formou nákupu na leasing.

Vozidla pořízená s dotací ze státního rozpočtu musí být zpravidla využívána na zabezpečení dopravní obslužnosti po dobu minimálně 6 let. Podmínka zpravidla je převzata ze zákona o dani silniční a znamená, že pro daný účel je splněna tehdy, ujede-li vozidlo v daném systému více jak 80% kilometrů z celkového počtu ujetých km ve sledovaném období (k 31. 12. příslušného roku). Ve výjimečných případech, projednaných a doporučených příslušným krajským úřadem, lze uznat splnění účelovosti i při nižším procentickém proběhu km autobusu ve veřejné linkové dopravě. U těchto mimořádných případů se stanovuje minimální hranice využití autobusu v daném systému ve výši 2/3 z celkového počtu ujetých km. Z tohoto bodu vyplývá, že vozidla musí v daném roce ujet minimálně 80% km ve veřejné linkové dopravě. 11

Program obnovy vozidel.[on-line]. Praha: ministerstvo dopravy. Dostupný na: http://www.mdcr.cz/

15

1.2.8 Dopravní úřady, Státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu kraje nebo ze státního rozpočtu. Dopravními úřady jsou podle zákona o silniční dopravě krajské úřady. Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti je upraven v nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti. Kontrolu použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy zaměřuje na: -

nákladové vstupy, zejména členění režijních nákladů,

-

evidenci tržeb od cestujících,

-

účinnost odbavovacího systému pro cestující z hlediska jeho průkaznosti,

-

doklady používané dopravcem k výpočtu prokazatelné ztráty, předběžného odhadu prokazatelné ztráty a ztráty ze žákovského jízdného,

-

užití finančních prostředků získaných z úhrady prokazatelné ztráty.

Státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti Zabezpečení zákonné působnosti ze strany dopravních úřadů lze rozdělit do dvou fází: a) v rámci přípravy smluvních vztahů s dopravcem, b) při kontrole plnění podmínek smlouvy s dopravcem. Těžiště prvního úkolu spočívá jednoznačně v řádném a účelném prověřování podkladů předloženým dopravcem v rámci předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, především v části výpočtu provozní ztráty. Vzhledem k tomu, že výnosová položka kalkulace (tj. tržby za přepravu) má značně odhadový charakter, je třeba dozorovou činnost v této fázi maximálně orientovat na odůvodněnost a správnost navrhovaných nákladových vstupů. Předmětem pozornosti by měly být zejména: -

oprávněnost a průkaznost jednotlivých nákladových položek,

-

hodnotová úroveň vstupních nákladů v souladu s platnými cenovými, daňovými a jinými předpisy, příp. její srovnatelnost s výsledky jiných dopravců,

-

rozbor rozhodujících režijních nákladů,

-

vyloučení nepřípustných nákladů dle zásad kalkulace,

16

-

optimalizaci neproduktivních dopravních výkonů (přístavné a odstavné km) a struktury vozového parku.

V oblasti kalkulovaných tržeb je základním hlediskem dozoru dodržení příslušných cenových předpisů a posouzení návrhů na úpravu cen jízdného, posouzení navrhovaného systému odbavování cestujících a prodeje jízdenek. V oblasti tržeb se dozorová činnost soustřeďuje především na: -

organizaci

tarifního

odbavování

cestujících

dopravcem

(tzn.

především

na účelovost tohoto systému, jak brání neplacení jízdného), -

evidenci tržeb v hotovosti v rámci systému evidence tržeb placených v hotovosti (evidence jízdenek, odpočty při mechanizovaném odbavování),

-

evidenci časových jízdenek (kupónů) a průkazů na zlevněné nebo bezplatné jízdné.

Postup při provádění státního odborného dozoru se řídí příslušnými ustanoveními zákona o státní kontrole (zákon č. 552/1991 Sb.) Kontrola plnění smluvních podmínek ze strany dopravce je pak trvalým úkolem dopravního úřadu formou preventivní nebo systémové dohlídky. Její zaměření by mělo vycházet zejména z: -

namátkového

prověřování

dokumentace

(účetnictví,

operativně-technická

evidence organizace) z hlediska její správnosti a úplnosti na úseku dopravních a přepravních výkonů, nákladů a tržeb, vykazovaných dopravcem na úhradu prokazatelné ztráty, -

dodržování smluvních termínů ve finančních vztazích ze strany dopravce,

-

kontroly dodržování účelovosti zdrojů poskytovaných z rozpočtových prostředků,

-

sledování čerpání účelových investičních dotací; u rozsáhlejších stavebních investicí účastí na kontrolních dnech stavby a kontrolou fakturace dodavatele ve vazbě na stavební deníky a protokoly,

-

kontrolu vedení operativních záznamů o provozu vozidla,

-

kontrolu systému evidence tržeb a odbavovacího systému,

-

správnost výpočtu prokazatelné ztráty v souladu se zákonnými a smluvními podmínkami.

17

1.3 Právní předpisy vztahující se k uvedené problematice Tyto právní normy přesně definují, za jakých podmínek mohou být použity veřejné finance pro úhradu dopravní obslužnosti. Základní rámec právních předpisů upravujících dopravní obslužnost území, závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu tvoří zejména: - zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, - nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění, - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, - zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, - zákon č. 526/19990 Sb., o cenách, v platném znění, - zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v platném znění, - zákon č. 552/199l Sb., o státní kontrole, v platném znění, - zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v platném znění, - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, - vyhláška o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě č. 522/2006 Sb. a - nařízení ES č. 1370/2007.12 - nový zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, v platném znění (účinný od 1. 7. 2010) Doprava je podle primárního práva ES jednou z oblastí, kde je uplatňována společná politika a tím i právo ES. To vyjadřuje zejména zájmy: - úrovně dopravní obslužnosti – obsahuje Zelená kniha EK – Síť občana - způsobu integrace státu do řešení dopravní obslužnosti - omezení negativních vlivů dopravy, řeší Zelená kniha EK V oblasti veřejné silniční dopravy je základním právním předpisem zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (dále jen „zákon o silniční dopravě“). Tento zákon o silniční dopravě definuje veřejný zájem jako zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel, přičemž tento zákon nespecifikuje a navíc jeho realizaci při zabezpečování dopravní obslužnosti ponechává na orgánech územních samosprávných celků. 13 12

Plán kontrolní činnosti KrÚ JMK [online]. [cit. 2008-09-01]. Dostupný na internetu: < http://www.krjihomoravsky.cz/PrintPreview.aspx?PubID=46103&TypeID=2 13 Financování veřejné dopravy. Vysoká škola finanční a správní. [online]. [cit. 2009-04-20]. Dostupný na internetu: <www.vse.cz>.

18

1.4 Kontrola 1.4.1 Základní charakteristika kontrolního procesu V teorii se projevuje značná nejednotnost ve výkladu pojmu kontrola. Pojem kontrola pronikl postupně zejména z oblasti ekonomiky a práva i do jiných vědních oborů. Je možno konstatovat, že každý cílově zaměřený přístup si vyžaduje kontrolu zaměřenou na: 1) zjištění rozdílu mezi skutečným stavem a cílem, 2) analýzu příčin vzniklého rozdílu, 3) zabezpečení souladu mezi cílem a skutečností. Kontrola jako cílevědomá, odborná a organizovaná činnost výrazně posiluje soudržnost a životaschopnost hospodářského systému. Cílem kontroly je konfrontovat zjištěné rozdíly s vytyčenými cíly a nepřetržitě dávat podněty na ovlivňování kontrolních subjektů tak, aby se skutečnost přiblížila k optimálnímu stavu. V této souvislosti je potřeba uvést, že kontrola by měla splňovat tyto základní požadavky: 1) objektivnost, 2) odbornost, 3) včasnost.14 Předpokladem efektivní a účinné kontroly je komplexní přístup ke kontrolní činnosti. Kontrola má zabezpečit všeobecný zájem dodržování hospodářské a finanční disciplíny jednotlivých subjektů. Metody, techniky a postupy kontrolní práce uplatňované při finanční kontrole Zatím co metodu můžeme charakterizovat jako záměrný, cílevědomý a uvědomělý postup v práci anebo v konání (v procesu poznávání), techniky jsou nástroje a prostředky sloužící na získání informací a uskutečnění cílů kontroly. Kontrolní metody a techniky využívá ve své práci kontrolor, který svou činností působí na posílení důvěryhodnosti a stability ekonomického systému. Nestranně a objektivně sleduje dodržování finanční disciplíny a finančního zdraví při uskutečňování finančních operací. Podstatnou částí jeho činnosti jsou odbornost, nezávislost, čestnost a objektivnost.

14

Sivák, R. Černík, A. a kol. Finanční kontrola veřejných prostředků v tržní ekonomice Praha. EKONOM 2004. 212 stran. ISBN 80-86119-72-6. s. 95.

19

Kontrolní metody slouží při finanční kontrole k zajištění objektivnosti a úplnosti informací o tom, zda kontrolované osoby naplňují požadavky, na které je kontrola zaměřena. Kontrolními postupy jsou systematicky uspořádané úkony, kterými se na základě zvolených kontrolních metod shromažďují, třídí, vyhodnocují a dokumentují relevantní informace.15 Kontroly lze rozlišovat podle různých kritérií: - podle subjektu kontroly může jít o kontrolu individuální nebo o kontrolu koordinovanou, - podle vztahu kontroly k objektu kontroly existuje kontrola vnitřní a kontrola vnější, - podle vymezení kontrolního systému k určenému objektu kontroly, - specifickým

druhem

kontroly

je

veřejná

kontrola.

Představuje

jeden

z charakteristických znaků veřejné správy a svůj název má odvozen od skutečnosti, že je realizována ve veřejném zájmu.16 1.4.2 Organizační struktura systému finanční kontroly Uvedenou problematiku upravuje především zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v platném znění, (dále jen „zákon o finanční kontrole“) upravuje třístupňovou organizační strukturu systému finanční kontroly, která je tvořena: 1) ministerstvem financí ČR jako ústředním správním úřadem a gestorem pro finanční kontrolu. MF zabezpečuje funkci centra metodického řízení, koordinaci a usměrňování finanční kontroly ve veřejné správě, 2) správci rozpočtů kapitol státního rozpočtu a orgány územních samosprávných celků jako správci veřejných rozpočtů, 3) ostatními organizačními složkami státu, organizačními složkami územních samosprávných celků a právnickými osobami, které hospodaří s veřejnými prostředky.17 Zákon o finanční kontrole pak konkrétně stanoví předmět, hlavní cíle, zásady uspořádání a rozsah finanční kontroly. Kontrolním orgánem je orgán veřejné správy, který je oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osoby vykonávat.

15

Rektořík J., Šelešovský J. a kol. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. Praha: Ekopress, 2003. 212 stran. ISBN 80-86119-72-6. s. 76. 16 Finanční kontrola ve veřejné správě. Archiv Ministerstva vnitra ČR. [online]. [cit. 2009-03-01]. Dostupný na internetu: < http://web.mvcr.cz/archiv2008/sprava/ 17 Rektořík J., Šelešovský J. a kol. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. Praha: EKOPRESS, 2003. 212 stran. ISBN 80-86119-72-6. s. 63.

20

1.4.3 Finanční kontrola ve veřejné správě A. Obecné princip Zákon o finanční kontrole vstoupil v platnost 1. 1. 2002. Na zákon navazuje prováděcí Vyhláška MF č. 64/2002 Sb., v platném znění, která stanovuje bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech. Zákon o finanční kontrole vytváří jednotné metodické podmínky pro řízení finanční kontroly v celé veřejné správě (a tím i ve veřejném sektoru).18 Do zákona jsou promítnuty obecné principy právních předpisů EU, resp. Evropských společenství, které vyžadují, aby finanční prostředky byly využívány hospodárně, efektivně a účelně. Hospodárnost se v zákoně definuje jako použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Hospodárností se rozumí minimalizování nákladů na vykonání činnosti anebo obstarání zboží, práce a služeb při zachování přiměřené úrovně a kvality. Efektivnost

je

definována

jako

maximalizování

výsledků

činnosti

ve

vztahu

k disponibilním veřejným prostředkům. Efektivností se rozumí takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Účelnost – uvedený zákon definuje jako vztah mezi plánovaným výsledkem činnosti a skutečným výsledkem činnosti vzhledem na použité veřejné prostředky. Účelnost se vymezuje jako takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Za hlavní cíle finanční kontroly je považováno: - hospodárný, efektivní a účinný výkon veřejné správy, - dodržení všeobecně závazných předpisů kontrolovaným subjektů při nakládání s veřejnými prostředky, - dodržování hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti při hospodaření s veřejnými prostředky. B. Organizační zajištění finanční kontroly Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci. Při zavádění a řízení

18

Finanční kontrola ve veřejné správě. Archiv Ministerstva vnitra ČR. [online]. [cit. 2009-03-01]. Dostupný na internetu: < http://web.mvcr.cz/archiv2008/sprava

21

finanční kontroly v orgánech veřejné správy jejich vedoucí vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména a) organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů, b) dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních právních předpisů; za bezúhonného se považuje zaměstnanec, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy nebo trestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, c) zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit, d) určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru zajišťovaných úkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli podle § 4 zákona o finanční kontrole, e) sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i systémová opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny. C. Systém finančních kontrol Systém finančních kontrol tvoří: - veřejnosprávní kontrola, - finanční kontrola podle mezinárodních smluv, - vnitřní kontrolní systém. Veřejnosprávní kontrola je systém, který zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití.19 Veřejná kontrola je jedním z charakteristických znaků veřejné správy a svůj název má odvozen od skutečnosti, že je realizována ve veřejném zájmu.20 19

Rektořík J., Šelešovský J. a kol. Finance, rozpočty, veřejná kontrola. Brno. Masarykova univerzita, 2002. 212 stran. ISBN 80-225-1955-3. s. 95. 20 Rektořík J., Šelešovský J. a kol. Finance, rozpočty, veřejná kontrola. Brno Masarykova univerzita 2002. 212 stran. ISBN 80-225-1955-3. s. 101.

22

Veřejnosprávní kontrolu, jejímž předmětem je zpravidla prověřování a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly u kontrolovaných osob nebo prověření skutečností rozhodných pro vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory následně po jejich využití kontrolovanými osobami, zajišťují kontrolní orgány prostřednictvím pověřených osob. Finanční kontrolu metodicky řídí a koordinuje Ministerstvo financí ČR jako ústřední správní úřad pro výkon finanční kontroly ve veřejné správě. Finanční kontrola je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Obsahuje následující podsystémy čí segmenty: a) systém finanční kontroly vykonávaní kontrolními orgány (Ministerstvo financí České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, územně samosprávní celky). Označuje se pojmem veřejnosprávní kontrola, b) systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv, c) vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy. D. Opatření k nápravě Kontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem. Kontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobám opatření k nápravě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo předávají svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobám opatření k nápravě. V takovém případě se na orgány veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje povinnost mlčenlivosti podle zákona o finanční kontrole nebo zvláštního právního předpisu. Orgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované osobě opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o jejich uložení a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců od jejich uložení a splnění. Kontrolním orgánem orgán veřejné správy se rozumí orgán veřejné správy, který je podle zákona o finanční kontrole nebo zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osoby vykonávat. Kontrolované osoby jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o přijetí opatření k odstranění nedostatků a o jejich splnění ve lhůtách, které jim tento orgán stanovil. Kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osob, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění těchto opatření. Zákon o finanční kontrole umožňuje ukládat pokuty za nepřijetí nebo neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků (§ 20 a násl. uvedeného zákona), a to až do výše 1 000 000,- Kč.

23

1.4.4 K zákonu o státní kontrole Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady. Kontrolní pracovníci jsou dále povinni: a) oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly, b) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, c) předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí, d) zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, e) pořizovat o výsledcích kontroly protokol, f) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností. Kontrolované osoby jsou povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků uvedeným v zákoně o státní kontrole.

Kontrolované osoby jsou povinny

v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jejich činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. Protokol o námitkovém řízení O kontrolním zjištění se pořizuje protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. V protokole se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili. Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu.

24

Proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší. O námitkách rozhoduje vedoucí kontrolního orgánu, nestanoví-li zákon jinak. Kontrolní pracovník může o námitkách sám rozhodnout, jestliže jim v plném rozsahu vyhoví (autoremedura), jinak předloží námitky do sedmi dnů od jejich doručení vedoucímu kontrolního orgánu. Proti rozhodnutí o námitkách není opravný prostředek přípustný.

25

2. NÁVRH VYTVOŘENÍ METODIKY NA VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLU DOPRAVCŮ VYKONÁVAJÍCÍCH ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY Kapitolu č. 2 této bakalářské práce rozdělím kvůli přehlednosti do dvou částí. První z nich se bude týkat popisu vlastní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby, v druhé části navrhnu některé postupy vztahující se k metodice, zejména koordinaci uzavírání smluv o závazku veřejné služby k zajišťování dopravní obslužnosti, jednotné veřejnosprávní kontroly financování dopravní obslužnosti, jednotné termíny lhůt, sankce dle sazebníku v rámci všech krajů České republiky.

2.1 Veřejnosprávní kontrola dopravců v praxi Krajského úřadu Jihomoravského kraje 2.1.1 Organizace kontroly v rámci Krajského úřadu Jihomoravského kraje Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. KrÚ JMK se člení na 17 odborů a 3 útvary, jejichž přesná náplň činností je vymezena organizačním řádem. Odbor dopravy se člení na 5 oddělení, z nichž oddělení veřejné osobní dopravy provádí financování veškerých druhů plateb

dopravcům zajišťujícím

základní dopravní obslužnost v rámci Jihomoravského kraje. Oddělení veřejné osobní dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „oddělení veřejné osobní dopravy KrÚ JMK“) zajišťuje financování veškerých plateb dopravcům, kteří zajišťují na základě smlouvy o závazku veřejné služby základní dopravní obslužnost v rámci Jihomoravského kraje. Z rozpočtu kraje probíhá úhrada tzv. prokazatelné ztráty plateb: závazku veřejné služby, žákovského jízdného, uzavírek, mýtného. Použití přiměřeného zisku je účelově vázáno na investice, takže probíhá veřejnoprávní kontrola u dopravních společností. Jihomoravský kraj kontroluje, zda nedochází u dopravců k neoprávněnému použití veřejných prostředků určených na úhradu prokazatelné ztráty.

26

Předmět kontroly: - vedení účetnictví a účetní evidence závazku veřejné služby, - nákladové položky: složení a rozúčtování nákladů, - přiměřený zisk, - doložení profinancování vytvořených zdrojů ze závazku veřejné služby, použití přiměřeného zisku účelově vázaného na investice.

27

2.1.2 Průběh kontroly – grafické znázornění č. 1

28

2.1.2 Průběh kontroly – grafické znázornění č. 2

29

2.1.3 Popis protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly na místě V úvodních ustanoveních protokolu je uvedeno, že kontrola byla provedena na základě ustanovení § 19b odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, § 7 a násl. zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, a části třetí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, vyhlášky č. 50/1998 Sb. o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové dopravě, Nařízení vlády 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti a na základě smluv o závazku veřejné služby. A. Předmět kontroly, rozsah kontroly Předmět kontroly: -

kontrola výpočtu prokazatelné ztráty za konkrétní rok a s ním související období,

-

vedení účetnictví a účetní evidence závazku veřejné služby,

-

nákladové vstupy (složení a rozúčtování nákladů v souvislosti s plněním ZVS),

-

způsob evidence dalších dokladů používaných dopravcem k výpočtu prokazatelné ztráty,

-

použití finančních prostředků určených na úhradu prokazatelné ztráty za konkrétní rok a s ním související období,

-

přiměřený zisk a doložení profinancování vytvořených zdrojů ze ZVS za konkrétní rok a s ním související období.

Identifikace subjektu: Kontrolovaný subjekt: společnost ABC a.s. se sídlem………..IČ Kontrolované období: rok ……. a období účetně související Rozsah kontroly, požadované doklady Kontrola vychází z předložených dokladů a materiálů. Kontrolovaným subjektem budou při kontrole na místě předloženy nebo zapůjčeny tyto doklady: -

účtový rozvrh za rok ……..

-

příloha k účetní závěrce k 31.12……….

-

rozvaha a výkaz zisku a ztrát k 31.12……….

-

výroční zpráva za rok ……..

30

-

přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok …….

-

kolektivní smlouva na rok …….

-

stav bankovních účtů a pokladny k počátku a na konci roku ……..

-

přehled využití vozidel za rok ……..

-

úvěrové smlouvy, kupní smlouvy, faktury na nákup busů

-

inventární karty majetku

-

Dop(MD) 2-04 a Dop(MD) 3-04 za rok ………

-

Souhrnná rekapitulace přepravní činnosti ve veřejné linkové osobní dopravě za rok …….., propočet a použití přiměřeného zisku za rok ………

-

Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti za rok ……… (VNT)

-

Vyúčtování prokazatelné ztráty za linky v IDS i mimo IDS za rok ………

Dodatečné doložení dokladů Kontrolovaný subjekt dále doloží, na základě žádostí kontrolního orgánu o doplnění podkladů ke kontrole, další doplňující podklady a informace. B. Kontrolní zjištění Nejprve se popisuje organizační struktura společnosti např.: společnost je založena na střediskovém uspořádání. Základním organizačním útvarem společnosti je hospodářské středisko, které je organizačně a ekonomicky samostatný celek. Společnost je rozdělena na jednotlivá střediska z hlediska rozhodujícího předmětu činnosti takto: - správa společnosti, - středisko pravidelné vnitrostátní osobní dopravy, - středisko nepravidelné osobní dopravy, - středisko pravidelné vnitrostátní osobní dopravy – IDS. Následně se popisují skutečnosti z účetnictví a příslušné evidence dopravce např.: popis toho, jak dopravce stanovuje ekonomicky oprávněné náklady, jak o nich účtuje, jak účtuje o ZVS, dále např. položky majetku společnosti jsou podle způsobu a intenzity využívání pro danou činnost zařazeny na jednotlivá střediska. Stejně tak i zaměstnanci podle pracovní činnosti. Náklady související s majetkem nebo zaměstnanci jsou přímo účtovány na středisko podle zařazení. V případě využití daného majetku nebo zaměstnance jiným střediskem je poměrná část nákladů souvisejících s tímto využitím přeúčtována na příslušné středisko v poměru počtu ujetých kilometrů. Výjimku tvoří pouze

31

rozúčtování režijních nákladů, které se provádí na jednotlivá střediska v poměru hrubých mezd. Nákladové položky jsou rozděleny do dvou skupin: 1) skupina: pohonné hmoty, maziva, pneumatiky, odpisy, úroky, pojistné, 2) skupina: cestovné, mzdové náklady, náklady na sociální a zdravotní pojištění, leasing. Nákladové položky v první skupině jsou přeúčtovány v průměrné výši na 1 km, počítáno nárůstem od začátku příslušného roku pro příslušné středisko. Pro přeúčtování nákladů v lednu příslušného roku se použije průměrná hodnota nákladové položky na 1 km za předchozí rok. Nákladové položky v druhé skupině jsou přeúčtovány ve skutečné výši, kterou lze jednoduše zjistit nebo dopočítat z prvotních záznamů. V této části protokolu o kontrole následuje tzv. „kontrolní výpočet prokazatelné ztráty“. Příklad kontrolního výpočtu konkrétní dopravní společnosti za rok 2007: Výpočet podílu km ujetých v závazku veřejné služby (dále jen „ZVS“): Dle společností předloženého výkazu Dop (MD) 3-04 byl vykázán následující rozsah výkonů v závazku veřejné služby dle jednotlivých objednatelů: Km ujeté v ZVS s JMK

3 281 tis km

Km ujeté v ZVS s krajem Olomouckým

211 tis km

Km ujeté v ZVS s krajem Pardubickým

104 tis km

Km ujeté v ZVS s krajem Vysočina

2 tis km

Celkem v ZVS

3 598 tis km

Celkem (vč.ostatní)

3 691 tis km

Výkony „ostatní“ jsou výkony, které kontrolovaný subjekt ujel mimo závazek veřejné služby, ale náklady náležející k těmto výkonům jsou účtovány na střediscích pravidelné dopravy. Toto je chybně - dopravce porušil ustanovení zákona 111/1994, kde se říká: „Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb.“ Proto je při kontrole jednotlivých nákladových položek provedena korekce na ZVS tak, aby byly náklady na tyto výkony odpočítány z výsledovky středisek 121 a 124. Dále v opraveném výkazu nákladů a tržeb (dále jen Výkaz N/T) za rok 2007 je uvedeno, že dopravce ujel ve veřejné linkové dopravě 3 598 tis. km dle jízdních řádů a 179 tis. km POP km. Pro přehlednost uvádím zjištěné údaje v Příloze č. 1 Jízdní výkony.

32

Výpočet koeficientů pro přepočet celkových nákladů dopravce: Výpočet podílu výkonů v ZVS včetně přístavných, odstavných a přejezdových kilometrů (dále jen „POP km“) k celkovým výkonům včetně nepravidelné dopravy: 3 777 / 4431 x 100 = 85,24 %. Výpočet podílu výkonů v ZVS včetně POP km k výkonům v pravidelné dopravě včetně POP: 3 777 / 3 874 x 100 = 97,50 %. V rámci prováděné kontroly byly zjištěny rozpory v jednotlivých nákladových položkách viz Příloha č. 2 Celkové náklady dopravce. Dle vyjádření kontrolovaného subjektu jsou údaje, které jsou uváděny ve výkazech pro MD vypracovány dle údajů známých v lednu příslušného roku, protože výkazy musí být odeslány do 31.1. Pokud dojde ke změně (přeúčtování) v dalších měsících, tak se tyto údaje ve výkazech pro Ministerstvo již neupravují. Na základě výše uvedeného vyjádření kontrolovaného subjektu a na základě úvahy kontrolního orgánu, bude kontrolní orgán považovat údaje ve výkazu Dop 2-04 pouze za podpůrné. Na základě požadavků kontroly byly kontrolovaným subjektem zjištěny nepřesnosti ve vyhotovení Přehledu využití vozidel a dodán opravený přehled. Nově byl rovněž zpracován Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti. Kontrola nákladových položek Kontrolní

orgán

provede

vlastní

přepočet

nákladových

položek

souvisejících

s provozováním veřejné linkové dopravy v závazku veřejné služby dle podkladů poskytnutých kontrolovaným subjektem, zejména pohonné hmoty (dále jen „PHM“). Kontrolní výpočet spotřeby PHM – např.: průměrná spotřeba PHM pro výkony v ZVS vč. POP km 1079/3777 x 100 = 28,57 litrů na 100 km. Kontrolní orgán uznává dopravci vykázanou spotřebu pohonných hmot pro dopravu v závazku veřejné služby ve výši 28,57 l /100 km. např.: Výpočet průměrné nákupní ceny nafty pro výkony v ZVS: 24 758/1079 = 22,95 Kč bez DPH. Výpočet průměrné nákupní ceny nafty pro výkony v autobusové dopravě celkem: 29075/ 1263 = 23,02 Kč bez DPH. Dále je kontrolním orgánem posouzena výše průměrné nákupní ceny nafty. Vodítkem pro stanovení oprávněných nákladů kontrolovaného subjektu je průměrná cena motorové nafty za konkrétní rok. Např.: Dle statistických údajů z ročenky ministerstva financí ČR činila za rok 2007 28,67,- Kč včetně DPH, tzn. 24,09,- Kč bez 19 % DPH.

33

Vzhledem k tomu, že nákupní cena, která vychází z údajů vykázaných kontrolovaným subjektem u veřejné linkové dopravy v ZVS (viz výše), (22.95 Kč bez DPH) je nižší než údaj dle ČSÚ, uznává kontrolní orgán kontrolovanému subjektu nákupní cenu v plné výši, tj. 22,95 Kč/km (bez DPH). Následně jsou kontrolovány i další nákladové položky - pryžové obruče, materiál, cestovné a jiné. Dále kontrolní orgán v protokolu o kontrole podrobně shrne uznané náklady dopravce za konkrétní rok související s provozováním ZVS a vyčíslí jejich celkovou výši v Kč a v Kč/km. Např.: Kontrolní orgán na základě výše uvedených zjištění uznává náklady dopravce za rok 2007 související s provozováním ZVS ve výši 101 280 tis. Kč, tj. 28,15,- Kč/km viz podrobné rozepsání uznatelných nákladů v Příloze č. 3 Příklad vyčíslení a popisu uznatelných nákladů. Výpočet finanční částky, kterou musí dopravce dokladovat pro použití poskytnutých finančních prostředků pro plnění závazku veřejné služby, vyplývá z Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti (od 1. 7. 2010 zákon č.194/2010 Sb., v platném znění). Výpočet investičních zdrojů Např.: kontrolovaný subjekt prokázal za rok 2007 ekonomicky oprávněné náklady související s plněním ZVS ve výši 28,15,- Kč/km. S ohledem na cenu přepravního výkonu pro rok 2007 ve výši 26,02,- Kč/km dle smlouvy o závazku veřejné služby vznikl kontrolovanému subjektu přiměřený zisk z provozování VLD v ZVS ve výši – 2,13,Kč/km, což pro území Jihomoravský kraj činí – 6 987 471,- Kč (-2,13 x 3 280 503). Kontrolní orgán dospěl na základě kontrolního výpočtu k celkové výši odpisů náležejících do nákladů souvisejících s plněním ZVS: 16 461 341,- Kč. Podílem poskytnutých dotací v rámci vyúčtování prokazatelné ztráty jsou odpisy odpovídající dotaci ze strany Jihomoravského kraje, které jsou předmětem kontroly, přepočteny následovně:

34

Poskytovatel

dotace

dle Jízdní výkony za rok 2007

Podíl dotace

účetnictví dopravce

(bez dotace na ŽJ)

Jihomoravský kraj

3 281 tis. km

91,19%

Olomoucký kraj

211 tis. km

5,86%

Pardubický kraj

104 tis. km

2,89%

Vysočina

2 tis. km

0,06%

celkem

3 598 tis. Kč

100%

Podíl Jihomoravského kraje byl 91,19%, přepočtená částka

odpisů náležející

Jihomoravskému kraji činí 15 011 097,- Kč (16 461 341,- Kč x 0,9119). Kontrolovaný subjekt obdržel v roce 2007 následující dotace ze státního rozpočtu na nákup vozidel: RZ vozidla

dotace

Připsána na bankovní účet

RZ č. 1

600 000 Kč

10. 9. 2007

RZ č. 2

600 000 Kč

10. 9. 2007

RZ č. 3

500 000 Kč

12. 11. 2007

Kontrolovanému subjektu byla od MD ČR poskytnuta v roce 2007 dotace ze státního rozpočtu na nákup vozidel v rámci Programu podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy v celkové výši 1 700 000,- Kč. Podíl Jihomoravského kraje je 91,19%, přepočtená částka dotací 1 550 230,- Kč (1 700 000 x 0,9119). Za rok 2007 předložil kontrolovaný subjekt přehled ostatních výnosů souvisejících s plněním smlouvy o ZVS. Kontrolovaný subjekt tuto položku dále upřesnil svým vyjádřením ze dne 27. 10. 2009. Za rok 2007 se jedná o finanční částku ve výši 7 341 141,Kč. Z této částky byla odečtena částka 2 685 737,- Kč, která byla ve stejné výši odečtena i z položky ostatní přímé náklady – jiné. Po odečtení činí ostatní výnosy 4 655 404,- Kč (7 341 141 – 2 685 737). Podíl Jihomoravského kraje na ostatních výnosech je 91,19%, přepočtená částka ostatních výnosů tedy činí 4 245 263,- Kč. Celkové investiční zdroje dopravce pro rok 2007 dle smlouvy o ZVS s Jihomoravským krajem: -6 987 471 + 15 011 097 + 1 150 230 + 4 245 263 = 13 419 119,- Kč.

35

Doložení profinancování investičních zdrojů Na základě podkladů předložených dopravcem musí být vytvořen tzv. „Přehled pořízených investic za konkrétní období roku“ (příklad je uveden v příloze č. 6 Přehled pořízených investic). Pro uznání investice je rozhodující datum odchozí platby z bankovního účtu dopravce. Finanční částky musí být kontrolovaným subjektem doloženy kopiemi výpisů z účtů za konkrétní kontrolovaný rok. Např.: Kontrolovaná společnost v rámci finanční kontroly doložila k 31. 12. 2007 investice ve výši 36 880 193,- Kč z požadované částky 13 419 119,- Kč. Kontrolovaná osoba doložila použití poskytnutých investičních zdrojů za rok 2007 v souladu s nařízením vlády č. 493/2004 Sb. Přebytek ve výši + 23 461 074,Kč se kontrolované společnosti převádí do roku 2008. Dopravcem doloženo k 31. 12. 2007

36 880 193 Kč

Povinnost doložit za rok 2007

13 419 119 Kč

Doloženo více

23 461 074 Kč

C. Věcné a číselné shrnutí kontroly Např.: Kontrolní orgán neshledal v rámci finanční kontroly zásadní nedostatky. Opatření k nápravě Např.: Kontrolovaný subjekt je povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při této kontrole do 31. 12. 2009 a o jejich přijetí informovat kontrolní orgán do 31. 1. 2010. D. Shrnutí ke kontrolnímu protokolu Povinností dopravce je předložit požadované doklady. Seznam těchto dokladů je uveden ve většině případů ve smlouvě. Doklady, které jsou požadovány konkrétně navíc, dopravce předloží kontrolovanému orgánu. Jedná se zejména o následující doklady: -

Vyúčtování prokazatelné ztráty za linky v IDS i mimo IDS,

-

Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti (VNT),

-

Statistický výkaz o veřejné linkové dopravě Dop (MD) 2-04,

-

Statistický výkaz o veřejné linkové dopravě Dop (MD) 3-04,

-

Přehled využití vozidel,

36

-

Přehled pořízených investic,

-

Přiznání k dani z příjmů,

-

Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát, Příloha k účetní závěrce,

-

Smlouvy o úvěru, kupní smlouvy, faktury na nákup autobusů,

-

Přehled evidence nákladů (složení a rozúčtování),

-

Přehled evidence výkonů autobusů v jednotlivých segmentech dopravy,

-

Inventární karty majetku,

-

Přehled výše dotací od jednotlivých objednatelů dopravy,

-

Kopie výpisů bankovních účtů.

Na základě těchto dokladů probíhá proces kontroly, který se skládá z těchto činností: 1. Kontrola výkonů dopravce V souvislosti s kontrolou výkonů dopravce je nutné prověřit výkaz o autobusové přepravě – viz výkaz DOP – souhrnný přehled o autobusové dopravě. Je nutno zkontrolovat celkový stav kilometrů a následně prověřit kalkulaci poměrné části kilometrů ujetých v závazku veřejné služby. 2. Kontrola nákladů V této části je nutno provést kontrolu nákladů z přepravní činnosti – viz výkaz DOP – výkaz o činnosti dopravců autobusové dopravy. Zde je nutno se zaměřit na kontrolu položek: pohonné hmoty, pryžové obruče, ostatní přímý materiál, přímé mzdy a další náklady. Tyto údaje musí být shodné s údaji vyčíslenými ve výkazu nákladů a tržeb, především musí odpovídat účetnictví. Jde o to zkontrolovat náklady, které uvádí dopravce, že patří do ZVS a že jsou ekonomicky oprávněné. 3.

Kontrola přijatých dotací

Je nutno zkontrolovat výši přijatých dotací dle předložených podkladů – viz výkaz nákladů a tržeb. Současně je nutné provést kontrolu dle údajů uveřejněných ministerstvem dopravy – viz sekce veřejná osobní doprava. 4.

Kontrola daňově neuznatelných nákladů

Kontrola nákladů, které jsou uvedeny v §25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, např. úroky z provozního úvěru, poplatky, penále, náklady na reprezentaci, odměny členů statutárních orgánů společnosti - viz výkaz zisku a ztrát, daňové přiznání. Tyto daňově neuznatelné náklady nemohou být uvedeny v nákladech ZVS. 5.

Kontrola Přehledu využití vozidel

Jedná se o kontrolu celkových km vozidel, následně procentuelní podíl km ujetých v ZVS.

37

V případě, že % ujetých km jsou vyšší než 80%, uznává se v nákladech v plné výši 100%. Pokud je procentuelní průběh nižší, náklady jsou pokráceny příslušným procentem. 6.

Kontrola pořízených investic

Na základě Přehledu pořízených investic kontrolní orgán zkontroluje, zda uvedené investice souhlasí se společně předloženými doklady o pořízení investic, dále zda jsou investice uhrazeny a zda jsou zařazeny do majetku společnosti. 7.

Kontrola pohonných hmot

Z evidence Přehled využití vozidel kontrolní orgán zjistí počet kilometrů. Výpočtem na základě statistického údaje průměrné spotřeby PHM je kontrolováno, zda dopravce neuvádí vyšší částku v nákladech za PHM. 8.

Kontrola rozúčtování nákladů

V souladu s předloženou Vnitřní směrnicí je překontrolováno rozúčtování nákladů. Dopravce je povinen ve své evidenci členit náklady související se ZVS. Nejprve zkontrolujeme, zda Vnitřní směrnice je správná, a dále zkontrolujeme, zda v nákladech ZVS nejsou obsaženy ekonomicky neoprávněné náklady a daňově neuznatelné náklady. 9.

Kontrola odpisů

U autobusů- v případě, že podíl km ujetých v ZVS k celkovým výkonům vozidla je vyšší než 80 %, lze započítat odpisy ze 100 % do nákladů souvisejících se ZVS. U ostatního majetku dle faktického využití souvisejícího se ZVS. Kontrolovaný subjekt předá soupis odpisovaného majetku (odpisy autobusů a ostatní odpisy). Kontrolní orgán provede kontrolu dle jednotlivých inventárních karet majetku.

2.2 Návrhy na novou sjednocenou metodiku veřejnosprávní kontroly dopravců V této druhé části 2. kapitoly se budu věnovat zhodnocením nedostatků a problémů ve veřejné dopravě, upozorním na základní zásady Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, které mají velký význam pro následující návrhy metodiky, neboť veškeré metodické postupy musí být v souladu právě s uvedeným Nařízením. Dále naváži svými poznatky z provádění kontrol, zejména se zaměřením na nedostatky a následně navrhnu metodická řešení zjištěných problémů a nedostatků.

38

2.2.1 Nedostatky, problémy ve veřejné dopravě -

Neexistence koordinace z celostátní úrovně

-

Rozdílné pojetí základní dopravní obslužnosti

-

Odlišné financování v jednotlivých regionech

-

Mezikrajová neprovázanost jednotlivých krajských dopravních systémů

-

Nedostatečně řešena definice veřejného zájmu ve veřejné osobní dopravě

-

Navyšování odborného odhadu při uzavírání smlouvy

-

Neefektivní vynakládání veřejných prostředků

V oblasti financování a efektivnosti veřejné dopravy vyplývají některé problémy. Nejzávažnější je problém neexistence koordinace z celostátní úrovně, to je však způsobeno skutečností, že základní dopravní obslužnost spadá do samostatné působnosti krajů a role státu je významným způsobem omezena, což se mimo jiné odráží v již zmíněné neúčelovosti dotací. To vede bezprostředně k rozdílnému pojetí základní dopravní obslužnosti a jejího financování v jednotlivých regionech. Dalším závažným nedostatkem je mezikrajová neprovázanost jednotlivých krajských dopravních systémů, tedy nedokonalé zajištění integrovaného dopravního systému nejen v rámci krajů z hlediska provázanosti základní dopravní obslužnosti s městskou hromadnou dopravou, ale zejména v celostátním měřítku, to znamená mezikrajovou koordinaci a koordinaci s dálkovou dopravou. Použití institutu závazku veřejné služby je podmíněno existencí „veřejného zájmu na zajištění dopravní obslužnosti území závazky veřejné služby“. Jinými slovy řečeno, může být objektivně daná potřeba základní dopravní obslužnosti území, ale nemusí být dán veřejný zájem na jejím zabezpečení prostřednictvím závazků veřejné služby. Na druhé straně je potřeba říci, že v případech, kdy v souladu se zákonem o silniční dopravě závazek veřejné služby vznikne, je povinen dopravní úřad dopravci prokazatelnou ztrátu uhradit. Dle mého názoru je nedostatečně řešena definice veřejného zájmu ve veřejné osobní dopravě, definice základní dopravní obslužnosti i vlastní ekonomický dopad. V současné době nalezneme pouze definici pojmu „ závazku veřejné služby“. „Závazek veřejné služby“ je definován jako závazek, který dopravce přijal ve veřejném zájmu a který by jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal nebo by jej přijal pouze zčásti. Závazek veřejné služby v oblasti veřejné silniční dopravy spočívá v závazku provozu, tj. provozování dopravy podle schváleného jízdního řádu, závazku přepravy, tj. přepravy cestujících, a závazku tarifním, tj. realizovat dopravu za regulovanou cenu podle tarifních předpisů, která je nižší než ekonomické jízdné. Zejména tento poslední závazek dopravce bezprostředně vyvolává požadavky na veřejné rozpočty. S tím souvisí pojem

39

„prokazatelná ztráta“, která vzniká dopravci v důsledku zajišťování dopravní obslužnosti plněním závazků veřejné služby a kterou je kraj ze svého rozpočtu povinen dopravci uhradit. Podle zákona však prokazatelnou ztrátu hradí kraj dopravci jen do výše tzv. předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty za celé období, na něž se závazek veřejné služby uzavírá, a který je povinnou součástí výše uvedené smlouvy. Je zcela evidentní, že takto formulovaný „závazek platit“ představuje pro dopravce značné riziko a je v zájmu dopravců toto riziko minimalizovat, např. zvýšením tohoto odborného odhadu při uzavírání smlouvy. To může mít opět vliv na neefektivní vynakládání veřejných prostředků, zejména v případech, kdy selže kontrola ze strany dopravních úřadů. 2.2.2 Legislativní vývoj veřejné dopravy, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 Pro úplnost bych ráda ve své bakalářské práci zmínila legislativní vývoj v oblasti veřejné dopravy, a to především s ohledem na novou právní úpravu, která může výrazně ovlivnit právě metodiku veřejnoprávních kontrol dopravců vykonávajících závazek veřejné služby. Na začátku prosince 2009 byl předložen do vlády návrh zákona o veřejných službách v přepravě cestujících (dále jen „ZoVS“). Předpokládá se, že zákon nabude účinnosti dnem 1. července 2010. Návrh ZoVS přináší pouze obecnou definici dopravní obslužnosti, kterou však v následujícím paragrafu specificky definuje pro úrovně kraje, obce a státu. Návrh ZoVS doprovází návrh vyhlášky Ministerstva dopravy ČR o postupech pro určení a kontrolu maximální výše kompenzace a návrh nařízení vlády o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů kvality a bezpečnosti a způsobu jejich prokazování pro dopravce v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících. 21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 vstoupilo v platnost dne 3. prosince 2009 a je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech ES. Základní zásady: -

možnost volně vybrat provozovatele veřejných služeb,

-

zásady transparentnosti, zásady rovného zacházení s konkurenčními provozovateli a zásady proporcionality při poskytování kompenzací,

-

vymezení povahy závazků veřejné služby a dohodnuté odměny,

21

DP Kontrakt, časopis DP hl. m. Prahy, a.s., březen 2010, Praha, přístupné též z internetu: www.citybus.cz/DPK0310.pdf

40

-

uzavírání smluv o veřejných službách na dobu určitou,

-

zvýšená transparentnost při uzavírání smluv

Účel Nařízení: Účelem Nařízení je definovat, jak mohou příslušné orgány v souladu s pravidly práva Společenství zasahovat do odvětví veřejné přepravy cestujících. Nařízení obsahuje některé definice, které jsou nezbytné pro jasný výklad pojmosloví v různých státech ES, např.: veřejná přeprava cestujících, provozovatel veřejných služeb, kompenzace za veřejné služby, smlouva o veřejných službách. Nařízení stanovuje povinný obsah smluv o veřejných službách a obecných pravidel. Dále: -

obecná pravidla vymezí způsoby rozdělování příjmů z prodeje jízdenek,

-

omezení doby trvání smluv o veřejných službách,

-

splnění určité normy kvality,

-

transparentní dokumentace nabídkového řízení a smlouvy o veřejných službách

Závazná pravidla pro uzavírání smlouvy o veřejných službách Nařízení obsahuje závazná pravidla pro uzavírání smlouvy o veřejných službách, pro účely této bakalářské práce jmenuji zejména: 1) Kterýkoli příslušný místní orgán může rozhodnout o tom, že bude veřejné služby v přepravě cestujících poskytovat sám, nebo že uzavře smlouvu o veřejných službách přímo s právně samostatným subjektem, nad kterým vykonává příslušný místní orgán kontrolu podobnou té, kterou vykonává nad svými vlastními útvary. 2) Každý příslušný orgán, který se obrátí na třetí osobu jinou, než je vnitřní provozovatel, musí uzavřít smlouvy o veřejných službách na základě nabídkového řízení, s výjimkou některých v Nařízení specifikovaných případů. Postup přijatý pro nabídkové řízení musí být otevřený všem provozovatelům, spravedlivý a musí dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace. Kompenzace Kompenzací za veřejné služby se rozumí jakákoli výhoda, zejména finanční, kterou přímo nebo nepřímo poskytne příslušný orgán z veřejných zdrojů během období provádění závazku veřejné služby nebo v souvislosti s tímto obdobím.

41

Zveřejnění Každý příslušný orgán jednou za rok zveřejní souhrnnou zprávu o závazcích veřejné služby, za něž je zodpovědný, o vybraných provozovatelích veřejných služeb a o platbách kompenzací a výlučných právech poskytnutých uvedeným provozovatelům veřejných služeb prostřednictvím kompenzace. Návaznost na vnitrostátní právní předpis V návaznosti na výše uvedený přímo použitelný předpis Evropských společenství (Nařízení č. 1370/2007) bude přijat Českou republikou zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a nová vyhláška MD ke kompenzacím. 2.2.3 Souhrn nedostatků ve veřejné dopravě Níže uvedená kontrolní zjištění jsou souhrnem, který jsem si poznamenala při účasti na prováděných kontrolách v rámci svého působení v oddělení veřejné osobní dopravy KrÚ JMK. Dále zde uvádím nedostatky, které jsem zaznamenala jako cestující autobusu u různých dopravních společností. A. Nedostatky zjištěné při provádění kontrol Jde zejména o: -

dopravce nevede odděleně účetnictví ZVS,

-

chybějící interní předpisy kontrolovaného subjektu, např. chybné rozúčtování nákladů

-

nedodržování termínů (předložení podkladů: elektronicky, případně v písemné podobě),

-

v nákladech ZVS účtovány chybně náklady, které nesouvisí se ZVS,

-

opakované chyby v měsíčních výkazech (jednotlivá data, souhrnné údaje chybně uvedeny),

-

dopravce nereaguje na emailovou výzvu referenta provádějícího kontrolu,

-

dopravce uvede v prohlášení, že údaje ve výkazech souhlasí s účetnictvím; při kontrole je zjištěno, že údaje jsou rozdílné, ačkoliv dopravce prohlášení o shodě podepíše,

-

ve výkazech nesouhlasí např. dotace Ministerstva dopravy, dotace krajů, dotace obcí,

-

údaje ve Výkazu nákladu a tržeb (dále jen „VNT“) jsou odlišné od údajů uvedených ve statistických výkazech dopravy (dále jen „Dop (MD)“),

-

údaje nejsou v souladu s účetnictvím dopravce,

42

-

nepřesnosti ve vyhotovení „Přehledu využití vozidel“,

-

nepřesnosti ve Výkazu nákladů a tržeb z přepravní činnosti,

-

nepřesnosti v Přehledu pořízených investic (např. dopravce, který je plátce DPH, uvádí částky včetně DPH. Plátce DPH uvede investiční nákupy bez DPH, neplátce DPH uvede investiční nákupy včetně DPH,

-

do tržeb dopravce nejsou zahrnuty tržby z přepravy zavazadel (vzhledem k nevybírání poplatků za zavazadla), pokuty za nedodržování jízdních řádů (dále jen „JŘ“, (nevymáhání pokut za nedodržování jízdních řádů od zaměstnanců),

-

ekonomicky neoprávněné náklady, tj. náklady, které nesouvisí s plněním závazku veřejné služby: cestovné zahraničí, ostatní sociální náklady, kurzové ztráty (pokud dopravce neprokáže, že kupoval bus v eurech), penále, odměny statutárním orgánům, škody,

-

rozpory v jednotlivých nákladových položkách. Dle vyjádření dopravců jsou údaje, které jsou uváděny ve výkazech pro Ministerstvo dopravy vypracovány dle údajů známých v lednu příslušného roku, protože výkazy musí být odeslány do 31.1. Pokud dojde ke změně (přeúčtování) v dalších měsících, tak se tyto údaje ve výkazech pro Ministerstvo dopravy již neupravují,

-

školení, lékařské prohlídky a další podobné náklady – zahrnout pouze poměrnou část. Náklady nelze uznat v plné výši, je třeba je pokrátit. Řidiči jezdí i pro jinou dopravu než pro dopravu ZVS. To co je daňově neuznatelné, neuznává se u kontroly do ZVS, nesmí být náklad v ZVS (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu); do ZVS lze zahrnovat jen náklady, které jsou uvedeny v § 24 uvedeného zákona. Náklady, které jsou uvedeny v § 25 uvedeného zákona nelze zahrnout do nákladů, neboť to jsou daňově neuznatelné náklady, (např. dle uvedeného zákona do nákladů na ZVS nelze počítat úroky z provozního úvěru, poplatky, penále, náklady na reprezentaci, odměny členů orgánů společnosti a jiné,

-

cestovné: výši cestovného určí zákon č. 119/92 Sb. o cestovních náhradách. Při kontrole rovněž vycházet z poměrné části vztahující se k ZVS (např. cestovné do zahraničí se neuznává, není v souvislosti se ZVS).

43

B. Nedostatky zjištěné v provozu Jde zejména o: -

nedostatečná kontrola průkazek na zlevněné jízdné

Dopad: a) nižší tržby na straně dopravce a b) -

vyšší úhrada prokazatelné ztráty ze strany státu,

zavazadla – není kontrolován počet zavazadel v zavazadlovém prostoru oproti tržbě.

Skutečnost často bývá taková, že je zavazadlový prostor plně obsazen zavazadly, ale řidič v tržbách za zavazadla má nulový stav, -

tzv. „podjetí jízdních řádů“ - řidič autobusu nedodrží čas odjezdu dle jízdního řádu.

Dopad: a) nižší tržby na straně dopravce, b) vyšší úhrada prokazatelné ztráty ze strany státu, - neexistence návaznosti dopravního spojení stane se, že např. autobusy dopravců odjíždějí dříve, než přijede vlak. Takže cestující jsou nuceni zajistit si odvoz jiným způsobem. Takto rovněž dopravce přichází o tržby, které mohly být vyšší a následně na to mohla být nižší i úhrada financí ze strany státu. 2.2.4 Návrhy na novou sjednocenou metodiku veřejnosprávní kontroly dopravců Kontrola financování dopravní obslužnosti může být dvojího druhu: jednak kontrola podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a dále kontrola založená na smluvních ujednáních mezi dopravcem a objednatelem, pokud smlouva o veřejných službách takové ujednání obsahuje. Orgány oprávněné provádět kontrolu podle zákona 320/2001 Sb. jsou tedy: ministerstvo dopravy v případě objednávky státu a orgány samosprávy v ostatních případech. Využití kontrolní činnosti státního odborného dozoru (dále jen „SOD“) Zákon o silniční dopravě 111/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů umožňuje v rámci výkonu státního odborného dozoru provádět dozor nad financováním dopravní obslužnosti a dodržováním podmínek a plněním povinností stanovených tímto zákonem dopravci. A. Kontrola financování dopravní obslužnosti Vzhledem k tomu, že kraje hradí dopravcům prokazatelnou ztrátu, vzniklou v důsledku zajišťování dopravní obslužnosti, je nutné, aby také prováděly kontrolu hospodaření s těmito prostředky.

44

Předmětem veřejnosprávní kontroly je veřejná finanční podpora poskytnutá jednotlivými kraji na základě smluv o závazku veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti. S ohledem na obsah smlouvy je stanoveno následující zaměření a struktura kontroly: 1. Kontrola správnosti a průkaznosti účetní evidence závazku veřejné služby. 2. Kontrola správnosti nákladů z přepravní činnosti podle položek kalkulačního vzorce. 3. Kontrola správnosti Výkazů nákladů, tržeb a dotací z přepravní činnosti ZVS.

45

Návrh zefektivnění úhrady prokazatelné ztráty dopravcům

Celostátní úroveň (koordinace, metodika)

jednotný metodický  pokyn 

-smlouvy

sankce za nedodržení

- dokladování -lhůty -vnitřní předpisy

Optimalizace dopravního spojení(návaznost dopravního spojení)

stanovení předběžné kontroly před vyplacením pen.prostředků dopravci

stanovení povinnosti dopravcům vybírat dodavatele prostřednictvím:

zavedení webových stránek(portál)

-zavádění integr.dopr.systémů -odstranění souběhu želez.a autobus.dopravy

-zasílání dokladů emailem

-e aukce -výběrová řízení

-zveřejnění nálezů při veřejnospr.kontrolách -souhrnné zprávy o ZVS -možnost dotazů ze strany dopravců

informační část pro dopravce

sankce za nedodržení

-školení - semináře -poradenská činnost

46

sankce za nedodržení

Shrnutí: Nejdůležitější body, jejichž zajištění garantují dopravní úřady krajů, vztahující se k financování prokazatelné ztráty: 1. Vymezení rozsahu základní dopravní obslužnosti -

celkový rozsah veřejné linkové dopravy

z toho: základní dopravní obslužnost ostatní dopravní obslužnost obslužnost v podnikatelském zájmu 2. Přehled dopravců, se kterými krajský úřad uzavřel smlouvu o závazku veřejné služby 3. Náležitosti jednotlivých smluv o závazku veřejné služby -

rozsah základní dopravní obslužnosti na území kraje, mimo území kraje

-

dokladování smluvního rozsahu základní dopravní obslužnosti (seznamy linek, spojů)

-

předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty vypracovaný dopravcem (podklady pro výpočet, predikce očekávaného vývoje vstupů, přepočet na cenu dopravního výkonu)

-

stanovení smluvní částky na úhradu prokazatelné ztráty

-

průkaz dodržení zásad vyhlášky MD ČR č. 50/98 Sb., o prokazatelné ztrátě a to, že byla zabezpečena úhrada účetní ztráty smluvního rozsahu základní dopravní obslužnosti a stanovena účelovost použití přiměřeného zisku (pořízení nových autobusů, případně jmenovitě uvedené investiční akce, vztahující se k veřejné linkové dopravě)

-

stanovení způsobu zálohování a vyúčtování poskytnutých záloh na úhradu prokazatelné ztráty

-

dohoda o využívání Cenového výměru MF ČR

4. Skutečný vývoj zabezpečování dopravní obslužnosti -

dodržení smluvního rozsahu základní dopravní obslužnosti

-

vývoj nákladovosti, tržeb od cestujících a výsledků účetní ztráty

-

dokladování průběžného vyúčtovávání zálohové úhrady prokazatelné ztráty

5. Kontrola využití autobusů pořízených se státní účastí -

seznamy pořízených autobusů podle jednotlivých let

-

dokladace využití těchto autobusů.

47

Jak vyplývá z výše uvedeného textu mé bakalářské práce, který vychází z analýzy, kterou jsem prováděla při kontrolách popsaných zejména v subkapitole „ 2.1 Veřejnosprávní kontrola dopravců v praxi Krajského úřadu Jihomoravského kraje“ n a v r h u j i: -

zřízení organizace (např. s.r.o.), na kterou by přešly kompetence v oblasti samostatné působnosti krajů,

-

na schůzi Rady Asociace krajů ČR (dále jen „AKČR“) projednání koordinovaného postupu všech krajů směrem k efektivnějšímu nakládání s veřejnými finančními prostředky v systému financování dopravní obslužnosti,

-

návrh zákona zastupitelstvem Jihomoravského kraje týkající se jednotné metodiky uzavírání smluv o závazku veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti a jednotného provádění veřejnosprávní kontroly financování dopravní obslužnosti ve všech krajích České republiky (bližší podrobnosti, např. přesné stanovení dokladů, lhůt, sankcí jsou součástí bakalářské práce).

V rámci veřejnoprávní kontroly dopravců je nutné v první řadě kontrolovat, zda nedochází při uzavírání smluv o závazku veřejné služby k navyšování předběžného odborného odhadu závazku veřejné služby. Další nezbytnou povinností kontrolního orgánu je provádění kontroly předkládaného měsíčního výkazu prokazatelné ztráty a to z toho důvodu, zda nedochází k tzv. přeplatku, v tomto případě nutnost upravit dodatkem smlouvu o závazku veřejné služby, kde bude uvedena celková částka k úhradě nižší oproti původní. Dílčím částí při provádění kontroly jsou tzv. výkony „ostatní“. Jsou to výkony, které kontrolovaný subjekt ujel mimo závazek veřejné služby, ale náklady náležející k těmto výkonům jsou chybně účtovány na střediscích pravidelné dopravy. Další kategorií, kterou je nutno kontrolovat, jsou položky, které nemají souvislost s plněním závazku veřejné služby a nelze je z tohoto důvodu považovat za ekonomicky oprávněné, např. daňově neuznatelné náklady, např. zaměstnancům vyplaceny odměny ze sociálního fondu při příležitosti pracovních výročí a odchodů do důchodu, z kterých byly vyčísleny a zaplaceny odvody na sociálním a zdravotním pojištění, anebo např. v případě kontroly nákladových položek sem řadíme technické zhodnocení autobusu úpravou tzv. zavazadlového boxu. Zavazadlový box slouží nepravidelné zájezdové dopravě, tudíž není možno nákladově mít tuto položku zařazenou v závazku veřejné služby. 48

Důležitá je taktéž kontrola u autobusů užívaných na více střediscích, zda na busy v ZVS nejsou vysoké náklady (opravy a udržování, pneumatiky); znamená to např. pneu dodávané na bus jezdící zájezdy, zda nejsou pneu dány na bus jezdící v ZVS. Je třeba zdůraznit, že jednotlivé kraje provádí kontrolu různými způsoby, každý kraj má různé metodické pokyny a při kontrole požaduje něco jiného. Z tohoto důvodu považuji za nutný vznik metodiky na centrální úrovni. Sjednocená metodika by měla před svým schválením projít připomínkovým řízením ve všech krajích České republiky. Navrhovaná sjednocená metodika by měla být dle mého názoru postavena na třech základních pilířích: 1) přesné stanovení podkladů a dokladů, které je dopravce povinen předložit, zejména: 2) přesné stanovení lhůt, 3) přesné stanovení sankcí (pokut) za nedodržení povinností. Přesné stanovení podkladů a dokladů, které je dopravce povinen předložit -

Vyúčtování prokazatelné ztráty za linky v IDS i mimo IDS

-

Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti (VNT)

-

Statistický výkaz o veřejné linkové dopravě Dop(MD) 2-04

-

Statistický výkaz o veřejné linkové dopravě Dop(MD) 3-04

-

Přehled využití vozidel

-

Přehled pořízených investic

-

Přiznání k dani z příjmů

-

Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát, Příloha k účetní závěrce

-

Smlouvy o úvěru, kupní smlouvy, faktury na nákup autobusů

-

Přehled evidence nákladů (složení a rozúčtování)

-

Přehled evidence výkonů autobusů v jednotlivých segmentech dopravy

-

Inventární karty majetku

-

Přehled výše dotací od jednotlivých objednatelů dopravy

-

Kopie výpisů bankovních účtů

Přesné stanovení sankcí (pokut) za nedodržení povinností Dle mého názoru je nezbytné metodicky stanovit možnost ukládání sankcí dopravcům, v současné době nejsou sankce dopravcům ze strany krajského úřadu ukládány, a pokud ano, tak pouze výjimečně. Poznamenávám, že např. zákon o finanční kontrole umožňuje

49

ukládat pokuty za nepřijetí nebo neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků (§ 20 a násl. uvedeného zákona) až do výše 1 000 000,- Kč. Pod sankcí pokuty se mohou ocitnout veškerá nesplnění povinností vyplývajících jak ze zákonných ustanovení (zejména zákon o silniční dopravě, zákon o účetnictví), tak ze „Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti“ (dále jen „Smlouva“). Právě z uvedené Smlouvy (viz příloha č. 7), kterou uzavírá objednatel (Jihomoravský kraj) a dopravce (společnost ABC) vyplývají některé povinnosti, které bývají ze strany dopravců často porušovány. K návrhu metodiky ukládání sankcí: Pokud dopravce nepředloží měsíční výkaz prokazatelné ztráty, případně neoznámí krajskému úřadu změny ve vozovém parku určenému k zajišťování závazku veřejné služby, je krajský úřad (dále jen „KÚ“) oprávněn uložit pokutu do výše ……,- Kč. Pokud dopravce -

nezřídí zvláštní samostatný bankovní účet pro peněžní transakce, nebo nepoužívá uvedený účet k veškerým převodům a vyúčtování finančních částek podle uzavřené Smlouvy,

-

zvláštní bankovní účet zřídí dopravce jako účet s možností čerpání úvěru,

-

nedoloží KÚ zřízení samostatného zvláštního bankovního účtu kopií příslušné smlouvy s bankou,

-

neprodleně po zřízení zvláštního samostatného bankovního účtu na něj nepřevede finanční prostředky vyplácené na základě Smlouvy,

-

zruší zvláštní samostatný bankovní účet dříve, než provede finanční vyrovnání dle Smlouvy

je KÚ oprávněn uložit pokutu do výše ……,- Kč. Pokud dopravce: -

nevede podrobnou analytickou evidenci údajů rozhodných pro stanovení předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty a pro propočet skutečných ekonomicky oprávněných nákladů, minimálně v členění odpovídajícího výkazu nákladů a tržeb pravidelné autobusové dopravy,

-

nevede oddělené účetnictví závazků veřejných služeb (pokud zajišťuje přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti dle ustanovení § 19b odst. 5 zákona o silniční dopravě),

50

-

neuchovává po dobu pěti let veškeré písemné podklady související s plněním Smlouvy a zákona o účetnictví,

-

neumožní KÚ kontrolu veškerých účetních záznamů uvedených v ust. § 31 odst. 2 zákona o účetnictví,

je KÚ oprávněn uložit pokutu do výše ……,- Kč. Pokud dopravce: -

nevyužije finanční prostředky, které mu jsou podle Smlouvy poskytnuty, výhradně k uhrazení prokazatelné ztráty vzniklé při provozu veřejné linkové osobní dopravy,

-

nevyužije poskytnuté investiční zdroje k financování obnovy vozového parku určeného k zajišťování závazku veřejné služby podle této smlouvy a na investice související s provozováním veřejné linkové osobní dopravy v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 493/2004 Sb.,

je KÚ oprávněn uložit pokutu do výše ……,- Kč. Pokud dopravce za konkrétní rok nedoloží použití přiměřeného zisku nejpozději v rámci ročního vyúčtování prokazatelné ztráty, je KÚ oprávněn uložit pokutu do výše ……,- Kč. Pokud dopravce neprovádí přepravní kontrolu nebo nezasílá Měsíční výkaz provedených přepravních kontrol spolu s měsíčním vyúčtováním, je KÚ oprávněn uložit pokutu do výše ……,- Kč. K uvedenému návrhu metodiky ukládání pokut je třeba konstatovat, že při stanovení výše pokuty je vždy nutné vycházet z konkrétní situace, závažnosti, opakovanosti a jiných skutečností majících vliv na financování veřejné dopravy. V případě, že dopravce nevyužil finanční prostředky v souladu se ZVS, musí finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty vrátit. Prevence: Považuji za vhodné uveřejnit prostřednictvím webových stránek jednotlivých krajů nejčastější nedostatky zjištěné u kontrol. V současné době obdobně (metodicky) pomáhá ekonomický odbor kraje, např. jednotlivým obcím, kdy obce mají možnost seznámit se s nedostatky zjištěnými při kontrole a v budoucnu se jich vyvarovat. Také by bylo vhodné uspořádat ze strany krajských úřadů pro dopravce tématicky zaměřené školení.

51

ZÁVĚR Zákon o silniční dopravě ani žádný jiný zákon neupravuje sankce, které by hrozily dopravcům např. za nedodržení skutečností souvisejících s financováním úhrady prokazatelné ztráty, např. oddělené vedení ZVS, frekvence přepravních kontrol atd. Jak jsem uvedla v teoretické části, funkčnost veřejnoprávní kontroly je vlivem nedostatečné zákonné úpravy snížena. Pro zpracování své bakalářské práce jsem využila konkrétní poznatky z praxe přímo ze strany dopravní společnosti, kde jsem pracovala v letech 2004 – 2006, a dále poznatky, které jsem získala na oddělení veřejné osobní dopravy KrÚ JMK. Zde jsem zajišťovala financování prokazatelné ztráty dopravcům a veškerých ostatních druhů plateb s tímto souvisejících. Pracovní náplní byla také veřejnosprávní kontrola dopravců vykonávajících závazek veřejné služby. Podrobnější informace týkající se průběhu veřejnoprávní kontroly jsem začala shromažďovat na KrÚ JMK počátkem roku 2008. Při sumarizaci nedostatků ve veřejné linkové dopravě jsem též využila informace získané při komunikaci s dopravci, kteří často poukazovali na jednotnou chybějící metodiku týkající se financování veřejné dopravy a následné provádění veřejnoprávní kontroly. Při zpracování bakalářské práce jsem dále vycházela z odborné literatury, která je zaměřena na oblast veřejnosprávní kontroly a z legislativních podkladů týkající se dané oblasti. Dostatek informací týkající se veřejnoprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby jsem získala, jak jsem již výše uvedla, ze své praxe. Další část informací jsem čerpala na webových stránkách V kapitole 2 této práce analyzuji a popisuji veřejnosprávní kontrolu v konkrétním kraji a uplatňuji praktické poznatky získané při výkonu veřejnoprávní kontroly. K ucelení dané problematiky jsem považovala za vhodné uvést Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, které vešlo v platnost v prosinci 2009 a je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech ES, tedy i v České republice. K „provedení“ uvedeného Nařízení ES je třeba v rámci českého právního řádu přijmout nový zákon o veřejných službách v přepravě cestujících, který by měl vést

ke změně

financování veřejné osobní dopravy a ke zkvalitnění provádění veřejnoprávní kontroly. Podklady pro praktickou část práce jsem získala na oddělení veřejné osobní dopravy KrÚ JMK. Využila jsem zejména tyto dokumenty: -

Vyúčtování prokazatelné ztráty za linky v IDS i mimo IDS za rok 2007

-

Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti (VNT)

-

Statistický výkaz o veřejné linkové dopravě Dop (MD) 2-04

52

-

Statistický výkaz o veřejné linkové dopravě Dop (MD) 3-04

-

Přehled využití vozidel

-

Přehled pořízených investic

-

Podklady z účetnictví (zejména Přiznání k dani z příjmů, Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát, Příloha k účetní závěrce).

K tématu této bakalářské práce lze závěrem konstatovat, že účinností Nařízení ES č. 1370/2007 a následně přijetím nového zákona o veřejných službách (příp. vyhlášky o kompenzacích) se dostávají do legislativy České republiky zákonná ustanovení, která představují sjednocení postupů a posílení systému pro předpoklad vytvoření funkčního kontrolního systému v oblasti veřejných služeb. Současný systém byl ze strany dopravců často kritizován z důvodu neexistující jednotné metodiky výkonu veřejnoprávní kontroly, tento stav bude v blízké budoucnosti napraven právě přijetím nového zákona o veřejných službách. Pro úplnost je třeba závěrem uvést, že dne 1. 7. 2010 vstoupil v účinnost nový zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, v platném znění, který řeší mimo jiné některé problémy uvedené v této bakalářské práci.

53

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Bibliografie: REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ,J. a kol. Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola, 1.vyd., Brno: Masarykova univerzita 2002, 135 s. ISBN 80-210-2955-5 REKTOŘÍK, J. Kontrola ve veřejném sektoru, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita 2004, 86 s. ISBN 80-210-3505-6 REKTOŘÍK,J., ŠELEŠOVSKÝ,J. a kol. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru, 1. vyd., Praha: EKOPRESS 2003, 125 s. ISBN 80-86119-72-6 SIVÁK,R., ČERNÍK, A., Finanční kontrola veřejných prostředků v tržní ekonomice, 1.vyd., Bratislava 2004, 138 s. ISBN 80-225-1955-3 Internetové zdroje: Ministerstvo dopravy Dostupné z: . Ministerstvo vnitra Dostupné z: . Vysoká škola finanční a správní Dostupné z: . Jihomoravský kraj Dostupné z: < http://www.kr-jihomoravsky.cz>. Použité právní předpisy: Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění, Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě, v platném znění, Zákon č. 552/199l Sb., o státní kontrole, v platném znění, Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., v platném znění, Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění, Nařízení ES č. 1370/2007

54

Seznam příloh: Příloha č. 1 – Jízdní výkony Příloha č. 2 – Celkové náklady dopravce Příloha č. 3 - Příklad vyčíslení a popisu uznatelných nákladů Příloha č. 4 - Ostatní přímé náklady Příloha č. 5 – Celkové upravené náklady Příloha č. 6 – Přehled pořízených investic Příloha č. 7 – Smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti + přílohy

Příloha č. 1 – Jízdní výkony Rok 2007 Celkové

Dop(MD) 3-04 jízdní

Výkaz N/T

výkony 4 431 tis. km

v autobusové dopravě včetně POP km Výkony v autobusové dopravě 3 874 tis. km pravidelné včetně (PD) POP km Výkony v ZVS

3 777 tis. km

3 777 tis. km

včetně POP km

(3 598 + 179)

(3 598 + 179)

Výkony v ZVS

3 598 tis. km

bez POP km Výkony v ZVS v JMK bez

3 281 tis. km

POP km (IDS + mimo IDS) Příloha č. 2 – Celkové náklady dopravce Nákladové položky

Výsledovky

Výkaz N / T

Dop 2-04

v tis. Kč

stř. 121 a 124

(celkem sl. 5)

( celkem sl. 5)

Pohonné hmoty

25 398

24 758

Pryžové obruče

0

0

0

1 295

1 262

1 231

Přímé mzdy

24 425

23 810

23 810

Odpisy

17 106

16 675

16 675

Leasing

407

357

713

10 614

10 346

10 329

78

23

53

21 341

20 764

20 793

- cestovné

1 792

1 746

1 746

- odvody do fondů

8 562

8 346

8 346

10 987

10 672

10 701

4 730

4 612

5 045

107 084

103 922

104 722

Ostatní

přímý

24 758

materiál

Opravy a údržba Silniční daň Ostatní

přímé

náklady:

- jiné Režijní náklady Celkové náklady

Příloha č. 3: Příklad vyčíslení a popisu uznatelných nákladů Kontrolní orgán uznává nákladovou položku pohonné hmoty jako ekonomicky oprávněnou pouze do výše 24 756 tis. Kč tak, jak bylo vypočteno kontrolním orgánem při výpočtu korekce na ZVS. Pryžové obruče Na základě údajů z účetnictví lze konstatovat, že v roce 2007 nebyly vynaloženy na nákup pneumatik žádné náklady. Dle vyjádření kontrolovaného subjektu společnost ABC, s.r.o. nepořizuje pryžové obruče jako přímý materiál. Výměna pneumatik u autobusů je prováděna dodavatelsky prostřednictvím autorizovaného pneuservisu formou poskytnutí služby, tedy servisního úkonu, jehož součástí je rovněž potřebný materiál. Příslušné dodavatelské faktury jsou tedy účtovány jako služba na příslušné nákladové účty oprav a udržování. Ostatní přímý materiál (ostatní přímé náklady) -

údaje z účetnictví za střediska 121 a 124 (pravidelná doprava) – 1 295 tis. Kč

-

údaje z účetnictví za střediska 121 + 124 (korekce na ZVS) – 1 262 tis. Kč

Poznámky k výpočtu: 1 295 –( 1 295 x 32/(1231 + 32 z DOP 3-04)) = 1 262 nebo 1 295 x (1-97/3 777) = 1 262 -

výkaz N/T – 1 262 tis. Kč

Vzhledem k výše uvedenému uznává kontrolní orgán kontrolovanému subjektu ostatní přímé náklady ve výši 1 262 tis. Kč jako ekonomicky oprávněné. Přímé mzdy -

údaje z účetnictví za střediska 121 + 124 (pravidelná doprava) – 24 425 tis. Kč

-

údaje z účetnictví za střediska 121 + 124 (korekce na ZVS) – 23 797 tis. Kč

Poznámka k výpočtu: 24 425 – ( 1 – 97/3777) = 23 797 -

výkaz N/T – 23 810 tis. Kč

Vzhledem k výše uvedenému uznává kontrolní orgán kontrolovanému subjektu náklady na přímé mzdy ve výši 23 797 tis. Kč. Odpisy -

údaje z účetnictví za střediska 121 + 124 (pravidelná doprava) – 17 106 tis. Kč

-

výkaz VNT – 16 675 tis. Kč

Kontrolovaný subjekt předal soupis odpisovaného majetku (odpisy autobusů a ostatní odpisy). Kontrolní orgán provedl kontrolu dle jednotlivých inventárních karet majetku. Na základě doplňujícího vyjádření kontrolovaného subjektu ze dne 10. 6. 2009 byl předložen přehled výkonů všech autobusů ujetých v jednotlivých segmentech dopravy.

Podrobný přehled odpisovaného majetku je uveden v příloze č. 2 protokolu. V rámci přehledu je současně uveden i upravený podíl odpisů náležejících do ZVS k celkovým odpisům, který u autobusů vychází z podílu km ujetých v ZVS k celkovým nákladům vozidla. V případě, že je tento poměr vyšší než 80 %, započítávají se celé náklady ze 100 % do nákladů souvisejících s plněním ZVS. U ostatních investic je tento poměr dán faktickým využitím investice. V případě, že investice nebyla pořízena výhradně pro plnění ZVS, je poměr nákladů upraven dle podílu výkonů v ZVS včetně POP km k celkovým výkonům včetně nepravidelné dopravy (85,24%). Ve vyjádření kontrolovaného subjektu je uvedeno, že vozidlo registrační značky XY bylo 5 měsíců v roce 2007 kmenově zařazeno na středisko nepravidelné dopravy, kde byly zaúčtovány odpisy vozidla ve výši 125 965 Kč. Podíl na ZVS činí u tohoto vozidla 25,77% a celkové odpisy za rok 2007 byly 302 316 Kč. Kontrolní orgán uznává odpisy u tohoto vozidla ve výši 77 907 Kč. Celkové odpisy náležející do nákladů souvisejících s plněním ZVS: 16 461 tis. Kč. Vzhledem k výše uvedenému uznává kontrolní orgán kontrolovanému subjektu náklady na odpisy jako ekonomicky oprávněné ve výši 16 461 tis. Kč. Pronájem, leasing -

údaje z účetnictví za střediska 121 + 124 (pravidelná doprava – leasing) – 407 tis. Kč

-

údaje z účetnictví za střediska 121 + 124 (pravidelná doprava – nájemné) – 341 tis. Kč

Dle doplňujícího vyjádření ze dne 10. 6. 2009 kontrolovaný subjekt doplnil, že položka nájemné leasing ve výši 407 tis. Kč je tvořena splátkami ve výši 25 tis. Kč u automobilu Renault Clio ( dle doplňujících podkladů se jedná o referentské vozidlo podílející se na zajišťování veřejné linkové dopravy) a splátkami ve výši 382 tis. Kč u autobusu MAN registrační značka XY, který není uveden v přehledu využití vozidel a proto předpokládáme nulový podíl km ujetých v ZVS. Výše uznaných nákladů je vypočítána, na základě podkladů zaslaných kontrolovaným subjektem ze dne 28. 5., 10. 6. a 7. 7. 2009. U autobusu registrační značka XY, který není uveden v přehledu využití vozidel, předpokládáme nulový podíl km ujetých v ZVS. U automobilu Renault Clio na základě vysvětlení podílu referentských vozidel na zajišťování ZVS, tj. faktického využití vozidla uznáváme náklady ve výši 25 x 0,9743 = 24 tis. Kč. Celkové ekonomicky oprávněné náklady na leasing jsou tedy 24 tis. Kč, pronájem 332 tis. Kč, tj. celkem 356 tis. Kč.

Oprava a údržba -

údaje z účetnictví za střediska 121+124 (pravidelná doprava) – 10 614 tis. Kč

-

údaje z účetnictví za střediska 121+124 (korekce na ZVS) – 10 341 tis. Kč

Poznámka k výpočtu: 10 614 x (1-97/3777) = 10 341 -

výkaz VNT – 10 346 tis. Kč

vstupní údaj výsledovka středisek 121+122+124 – celkem 11 337 tis. Kč Pro kontrolní výpočet nákladů souvisejících s plněním ZVS byl zvolen podíl km ujetých v ZVS k celkovým výkonům autobusů: 0,8524 x 11 337 = 9 663 tis. Kč Vzhledem k výše uvedenému uznává kontrolní orgán kontrolovanému subjektu ostatní přímé náklady jako ekonomicky oprávněné ve výši 9 663 tis. Kč. Silniční daň -

údaje z účetnictví za střediska 121+124 (pravidelná doprava) – 78 tis. Kč

-

výkaz N/T – 23 tis. Kč

V případě, že náklad nesouvisí jednoznačně s plněním ZVS, je poměr nákladů upraven dle podílů výkonů v ZVS včetně POP km k celkovým výkonům včetně nepravidelné dopravy (85,24%). U referentských vozidel podílejících se na zajišťování veřejné linkové dopravy na základě vysvětlení podílu referentských vozidel na zajišťování ZVS, tj. faktického využití vozidla uznáváme náklady ve výši 97,43%. Na základě žádosti předložil kontrolovaný subjekt seznam vozidel, u kterých byla za rok 2007 placena silniční daň včetně doplňujících údajů, v tabulce upraveny náklady související s plněním ZVS u referentských vozidel: vozidlo

Silniční daň 2007

Podíl

km

v ZVS Náklady související

k výkonům ve VLD

s plněním ZVS

Autobus RZ č.

12 324 Kč

57,71%

7 112 Kč

Autobus RZ č.

12 324 Kč

12,90%

1 590 Kč

Renault Clio

800 Kč

97,43%

779 Kč

Další vozidla

.......... Kč

.............

........... Kč

celkem

77 920 Kč

23 153 Kč

Kontrolní orgán uznává ekonomicky oprávněné náklady související s plněním ZVS ve výši 23 tis. Kč. Pojištění

-

údaje z účetnictví za střediska 121+124(pravidelná doprava)- 1 349 tis. Kč

-

údaje z účetnictví za střediska 121+124(korekce na ZVS) – 1 312 tis. Kč

Poznámka k výpočtu: 1 349 x (1-97/3777)= 1 312 -

výkaz N/T – 1 315 tis. Kč

-

Kontrolní orgán uznává ekonomicky oprávněné náklady související s plněním ZVS ve výši 1 312 tis. Kč.

Ostatní přímé náklady - cestovné -

výkaz N/T – 1 746 tis. Kč

-

údaje z účetnictví za střediska 121+124(pravidelná doprava) – 1 792 tis. Kč

-

údaje z účetnictví za střediska 121+124 (korekce na ZVS) – 1 746 tis. Kč

Poznámka k výpočtu: 1 792 x (1-97/3777)= 1 746 tis. Kč Dále bylo zjištěno, že na středisku 121 jsou účtovány na nákladovém účtě 512 100 cestovné zahraničí náklady ve výši 15 860 Kč, které nesouvisí s plněním závazku veřejné služby, proto kontrolní orgán tyto náklady odečetl z výsledovky středisek: 1 746-16=1 730 tis. Kč Kontrolní orgán uznává ekonomicky oprávněné náklady související s plněním ZVS ve výši 1 730 tis. Kč. Ostatní přímé náklady - odvody do fondů Přepočet podle upravených přímých mezd: 0,35 x 23 797 = 8 329 tis. Kč - výkaz VNT – 8 346 tis. Kč Dle doplňujícího vyjádření ze dne 28. 5. 2009 kontrolovaný subjekt doplnil, že v souladu s platnou kolektivní smlouvou byly zaměstnancům vyplaceny odměny ze sociálního fondu ve výši 36 tis. Kč při příležitosti pracovních výročí a odchodů do důchodu, z kterých byly vyčísleny a zaplaceny odvody na sociálním a zdravotním pojištění ve výši 13 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o daňově neuznatelné náklady, nedošlo k jejich zohlednění. Kontrolní orgán uznává jako ekonomicky oprávněné náklady související s plněním ZVS ve výši 8 329 tis. Kč. Ostatní přímé náklady – jiné (viz. Příloha č. 4) Údaje z účetnictví za střediska 121+ 124 (pravidelná doprava) – 10 987 tis. Kč Dle doplňujícího vyjádření kontrolovaný subjekt doplnil specifikaci ostatních přímých nákladů ve výši 10 987 tis. Kč.

Oproti výše uvedenému byly kontrolním orgánem odečteny následující ekonomicky neoprávněné náklady: -

středisko 121, nákladový účet 544.000 smluvní pokuty a úroky – částka ve výši 210,50 Kč.

Výpočet: 8 140 – 0, 211 = 8 140 tis. Kč -

výkaz N/T – 10 672 tis. Kč

Kontrolní orgán uznává ekonomicky oprávněné náklady související s plněním ZVS do výše 8 140 tis. Kč. Režijní náklady Jako součást odpovědi kontrolované osoby byla doložena korekce režijních nákladů, výpočet režijních nákladů v jednotlivých měsících včetně korekcí o ekonomicky neoprávněné náklady (penále, odměny statutárním orgánům, škody) v celkové výši 445 tis. Kč a výsledovka střediska 200. V odpovědi byla zaslána demonstrace výpočtu režijních nákladů. Na základě dalších dotazů kontrolního orgánu kontrolovaný subjekt upřesnil výpočet režijních nákladů dalším vyjádřením, ve kterém upřesnil nákladové účty na jednotlivých střediscích, kde dochází ke korekcím a byl doplněn přehled režijních nákladů po jednotlivých měsících. Kontrolovaný subjekt doložil způsob výpočtu následujících položek: Režijní náklady celkem

5 822 tis. Kč

Režie na středisku 121 a 124

5 175 tis. Kč

Korekce režie celkem

- 535 tis. Kč

Korekce na stř. 121 a 124

- 445 tis. Kč

Režie na stř. 121 a 124 po korekcích

4 730 tis. Kč

Dále byly kontrolovaným subjektem provedeny korekce dle poměru ujetých km za rok 2007 a to následovně: 4 731 / 3 681 x 3 598 = 4 612 tis. Kč Tento údaj je kontrolním subjektem vypočítán i ve výkazu N/T za rok 2007. Kontrolní orgán provedl vlastní výpočet režijních nákladů: Režijní náklady celkem

5 822 tis. Kč

Odpočet ekonomicky neoprávněných nákladů na režijním středisku 200: Korekce provedená kontrolovaným subjektem ve výši 535 tis. Kč: 5 822 – 535 = 5 287 tis. Kč

Dle zjištění kontrolního orgánu jsou však ve výše uvedené částce 5 287 tis. Kč i položky, které dle názoru kontrolního orgánu nemají souvislost s plněním závazku veřejné služby a nelze je z tohoto důvodu považovat za ekonomicky oprávněné: Jedná se následující položky na středisku 200 v celkové hodnotě 78 tis. Kč: 512 100 cestovné zahraničí

- 2 423,3O Kč

528 980 ostatní sociální náklady

-52 610,95 Kč

563 000 kurzové ztráty

-28 922,33 Kč

663 000 kurzové zisky

6 284,92 Kč

Korekce provedené kontrolním orgánem: 5 287 – 78 = 5 209 tis. Kč Přepočet celkových režijních nákladů dle podílu přímých hrubých mezd: Mzdové náklady související se ZVS:

23 797 tis. Kč

Mzdové náklady středisko 121,122,124:

27 332 tis. Kč

Výpočet podílu hrubých přímých mezd souvisejících se ZVS: 23 797/27 332 = 87,07 % 5 209 x 0,8707 = 4 535 tis. Kč Kontrolní orgán uznává ekonomicky oprávněné náklady související s plněním ZVS do výše 4 535 tis. Kč. Upravené celkové náklady náležející do ZVS za rok 2007 jsou blíže uvedeny v Příloze č. 4 Celkové upravené náklady. Kontrolní orgán na základě výše uvedených zjištění uznává náklady dopravce za rok 2007 související s provozováním ZVS ve výši 101 280 tis. Kč, tj. 28,15 Kč/km.

Příloha č. 4 – Ostatní přímé náklady položka

Náklady

Náklady

celkem

související

poznámka

(tis. Kč) s plněním ZVS (tis. Kč) Přepravné

2 686

0

o částku 2 686 tis. Kč byly poníženy náklady i výnosy společnosti

Spoje

188

183

Náklady kráceny podílem 97,43 % (podíl výkonů v ZVS k výkonům ve veřejné linkové dopravě)

Ostatní služby Ostatní daně a poplatky Ostatní

provozní

5 956

5 803

Náklady kráceny podílem97,43%

92

90

Náklady kráceny podílem 97,43%

1 138

1 133

náklady

U zůstatkové ceny prodaného majetku (1 066

tis.

souvislost

Kč) se

nebyla

ZVS,

vysvětlena

účetní

odpis

pohledávky (890 Kč) a ostatní provozní náklady,

zdravotní

pojištění

zaměstnance za dobu absence (470 Kč) a pokuta KORDIS (2 000 Kč)- jedná se o daňově neuznatelné náklady, ostatní náklady ve výši 53 130 Kč, 3 000 Kč a 12 283 Kč, tj. celkem 68 413 Kč byly kráceny podílem 97,43 % Rezervy

a

časové

-177

-172

Kráceno podílem 97,43%

1 061

1 061

Zúčtování

rozlišení Úroky

úroků

z investičních

a

účelových úvěrů poskytnutých na nákup dopravní techniky a jiných investicpoužití v ZVS nad 80%-uznáno 100%. Ostatní

finanční

43

42

0

0

10 987

8 140

náklady Mimořádné náklady celkem

Náklady kráceny podílem 97,43%

Příloha č. 5 – Celkové upravené náklady Nákladové položky

Výkaz N/T v tis. Kč

Kontrolní výpočet nákladů ZVS v tis. Kč/km

Pohonné hmoty

24 758

24 758

Pryžové obruče

0

0

1 262

1 262

Přímé mzdy

23 810

23 797

Odpisy

16 675

16 461

Leasing

357

356

10 346

9 663

23

23

1 315

1 312

Ostatní přímé náklady:

20 764

18 199

- cestovné

1 746

1 730

- odvody do fondů

8 346

8 329

10 672

8 140

4 612

4 535

103 922

101 280

Ostatní přímý materiál

Opravy a údržba Silniční daň Pojištění

- jiné Režijní náklady Celkové náklady Výkony v ZVS bez POP km

3 598 tis. km

Nákladová cena na km

3 598 tis. km

28,88 Kč/km

28,15 Kč/km

Příloha č. 6 – Přehled pořízených investic Název investice

Finanční

Koeficient

přepočet

Způsob pořízení

částka

ZVS

Autobus RZ č. 1

3 642 370 Kč

100%

3 642 370 Kč

kupní smlouva-úvěr

Autobus RZ č. 2

3 642 370 Kč

100%

3 642 370 Kč

kupní smlouva-úvěr

Další autobusy

.................Kč

.........

................ Kč

kupní smlouva-úvěr

Autobus RZ č.

735 660 Kč

100%

735 660 Kč

splátkový prodej

Autobus RZ č.

869 416 Kč

100%

869 416 Kč

splátkový prodej

Další autobusy

.............. Kč

Uznané investice –celkem

...........

..............Kč 36 880 193 Kč

Splátkový prodej

Příloha č. 7 – Smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti

Smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti, kterou uzavírají: objednatel (Jihomoravský kraj) a dopravce společnost ABC Čl. I Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je závazek veřejné služby dle § 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (dále jen „zákon“), za účelem zajištění základní dopravní obslužnosti v souladu s § 19a odst. 1 zákona v období od 1. 1. 2009 do 12.12.2009 na území Jihomoravského kraje, (dále jen „závazek veřejné služby“) v rozsahu vymezeném v příloze č. 1 této smlouvy, jejíž je nedílnou součástí. Za plnění závazku veřejné služby podle této smlouvy se považuje zajištění základní dopravní obslužnosti ze strany dopravce i nad rámec rozsahu vymezeného v příloze č. 1 této smlouvy v případě, že rozsah dle přílohy č. 1 byl překročen ve veřejném zájmu uplatněném dopravním úřadem na zajištění základní dopravní obslužnosti (např. objížďky, živelné pohromy apod.). Dopravce touto smlouvou přebírá závazek veřejné služby specifikovaný v čl. I odst. 1 této smlouvy a zavazuje se tento závazek plnit v období 1. 1. 2009 do 12. 12. 2009 podle této smlouvy a v rozsahu stanoveném v příloze č. 1 této smlouvy. Objednatel se touto smlouvou zavazuje hradit dopravci prokazatelnou ztrátu, která dopravci vznikne plněním závazku veřejné služby v období 1. 1. 2009 do 12. 12. 2009 podle této smlouvy, za podmínek stanovených dále touto smlouvou (dále jen „prokazatelná ztráta“). Čl. II Výpočet prokazatelné ztráty Objednatel uhradí dopravci prokazatelnou ztrátu za období od 1.1.2009 do 12.12.2009 nejvýše ve výši ………….Kč. Tuto částku lze zvýšit pouze o nepředvídatelné náklady, jimiž se pro tento účel rozumějí náklady vzniklé podle ustanovení čl. I odst. 1 věty druhé této smlouvy. Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty na období 1.1.2009 do 12.12.2009 je uveden v příloze č. 1. Do prokazatelné ztráty nesmí být započteny ztráty, které dopravci vznikají provozováním linek a spojů, jež nejsou zahrnuty do sjednaného závazku veřejné služby dle přílohy č. 1 této smlouvy. Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazek veřejné

služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům. Do prokazatelné ztráty nesmí být započítána nejeté spoje. Měsíční výkaz spojů zpožděných o více než 30 minut a nejetých spojů bude dopravce přikládat k pravidelnému měsíčnímu vyúčtování. Vzor měsíčního výkazu zpožděných a nejetých spojů je přílohou č. 6 této smlouvy. Za nevykázání každého zpožděného a nejetého spoje v měsíčním výkazu zpožděných a nejetých spojů je dopravce povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši …..Kč. Zaplacením smluvní pokuty podle tohoto odstavce není dotčeno právo objednatele žádat po dopravci náhradu škody. Dojde-li k zásahu cen ze strany státu v průběhu platnosti smlouvy (např. úprava spotřební daně a DPH) strany se shodují, že budou jednat o případné úpravě výše úhrady prokazatelné ztráty. Prokazatelnou ztrátu dopravce vyčíslí měsíčně za každou linku po jednotlivých spojích a za všechny linky současně a zpracuje ji do tabulky, jejíž vzor je uveden v příloze č. 2 tyto smlouvy (dále jen „měsíční vyúčtování“), jejíž je nedílnou součástí. V měsíčním vyúčtování prokazatelné ztráty (příloha č. 2) dopravce uvede: - číslo linky a číslo spoje - délku spoje v km - délku sjednaného úseku spoje v km - km ujeté celkem na spoji - km skutečně ujeté na sjednaném úseku spoje v rozsahu - náklady celkem na spoji - náklady odpovídající rozsahu dle - tržby bez DPH celkem na spoji - ztrátu/ zisk celkem na spoji - výkaz prodaných jízdních dokladů (Příloha č. 4) Při výpočtu prokazatelné ztráty bude dopravce postupovat podle nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění, platných účetních a cenových předpisů a bude vycházet ze skutečných cen, nákladů a tržeb příslušného měsíce, za který je ztráta prokazována. Měsíční vyúčtování dopravce předloží za každý měsíc v elektronické podobě objednateli nejpozději do 25. dne v měsíci následujícího po měsíci, za který je úhrada prokazatelné ztráty nárokována, zasláním na adresu elektronické pošty, která je uvedena v záhlaví smlouvy. Po kontrole měsíčního vyúčtování objednatelem je dopravce povinen na výzvu objednateli doručit měsíční vyúčtování v písemné podobě. V rámci měsíčního výkazu dopravce předloží i výkaz případných nepředvídatelných prokazatelných nákladů za km ujeté navíc v souladu s čl. I odst. 1,2 této smlouvy a výkaz vícenákladů, vzniklých povinností dopravce platit za užití komunikace podle zvláštního zákona (dále jen „mýtné“) při provozování dopravy podle přílohy č. 2 tyto smlouvy. V případě nedodání výkazu vícenákladů z placení mýtného dopravcem objednatel zpozdí platbu za mýtné dopravci o počet dní prodlení.

Dopravce předloží objednateli nejpozději do 31. 3. 2010 souhrnné vyúčtování za období od 1.1.2009 do 12.12.2009 v členění dle přílohy č. 2 (Měsíční výkaz prokazatelné ztráty, souhrnný výkaz po linkách). Dopravce předloží objednateli nejpozději do 31.3.2010 výkaz skutečných nákladů, výkaz skutečných tržeb a výpočet skutečného přiměřeného zisku za období od 1.1.2009 do 12.12.2009, vše zpracované na základě nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se konkretizuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění. Dopravce je povinen objednateli předkládat v kopii čtvrtletní souhrnné výkazy o činnosti dopravců veřejné linkové osobní dopravy Dop(MD)2-04 a čtvrtletní výkazy o veřejné linkové osobní dopravě Dop(MD)3-04, a to v termínech, v jakých je povinen uvedené výkazy předkládat Ministerstvu dopravy. V termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů je dopravce povinen předložit objednateli uvedené výkazy upravené podle skutečného stavu za rok 2009. Čl. III Úhrada prokazatelné ztráty Čl. IV Práva a povinnosti smluvních stran Přílohou č. 5 této smlouvy je rozsah vozového parku dopravce určený k zajišťování závazku veřejné služby podle této smlouvy. Dopravce se zavazuje současně s předložením měsíčního výkazu prokazatelné ztráty oznámit objednateli i případné změny ve vozovém parku (viz. Příloha č. 5 Přehled vozového parku) určenému k zajišťování závazku veřejné služby podle této smlouvy. Objednatel se zavazuje hradit dopravci vícenáklady, které mu vznikly při provozování dopravy podle přílohy č. 2 tyto smlouvy placením mýtného. Výši těchto nákladů prokáže dopravce objednateli výpisem z elektronické evidence systému placení mýtného, které vždy přiloží k odsouhlasenému vyúčtování dle ust. čl. II odst. 6. Objednatel uhradí dopravci tyto vícenáklady vždy na základě výkazu mýtného do 15 dnů od doručení a odsouhlasení tohoto výkazu. Dopravce se zavazuje zřídit zvláštní bankovní účet pro peněžní transakce, prováděné dle této smlouvy a ze všech smluv o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě uzavřené s Jihomoravským krajem, a to v případě, že takový účet nemá. Tento účet může dopravce používat i pro peněžní transakce, prováděné z obdobných smluv, uzavřených mezi dopravcem a jinými kraji, popř. obcemi. Dopravce se zavazuje k veškerým převodům a vyúčtování finančních částek podle této smlouvy používat pouze tohoto účtu. Dopravce je povinen v účetnictví vést podrobnou analytickou evidenci údajů rozhodných pro stanovení předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty a pro propočet skutečných ekonomicky oprávněných nákladů, minimálně v členění odpovídajícího výkazu nákladů a tržeb pravidelné autobusové dopravy. Rozvrhovou základnou pro určení podílu režijních nákladů je stanoven objem vyplacených přímých mzdových nákladů.

Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen podle § 19b odst. 5 zákona č. 111/1994 Sb. vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb. Vzhledem k povinnosti dopravce podle § 4 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vést jako účetní jednotka jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek, je ze strany dopravce splněna povinnost vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb dle předchozího odstavce, jestliže vede oddělené účetnictví závazků veřejných služeb jako samostatné středisko nebo samostatný úsek v rámci samostatného střediska. Zvláštní bankovní účet dle ust. čl. IV odst. 5 pro příjem finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby dle zákona č. 111/1994 Sb. nesmí být zřízen jako účet s možností čerpání úvěru. Dopravce je povinen před uzavřením této smlouvy doložit objednateli zřízení samostatného účtu kopií příslušné smlouvy s bankou, neučinil-li tak již dříve (v souvislosti s uzavíráním smluv uvedených v čl. IV odst. 5), jinak mu objednatel pozastaví vyplácení plateb podle této smlouvy a podle dalších smluv, uvedených v čl. IV odst. 5, uzavřených s Jihomoravským krajem. Neprodleně po zřízení výše uvedeného účtu je dopravce povinen na něj převést finanční prostředky vyplácené na základě smluv, uvedených v čl. IV odst. 5, uzavřených s Jihomoravským krajem, a to za předpokladu, že platby prostřednictvím takového účtu již neprobíhají. Na str. 1 této smlouvy je dopravce povinen uvést ve svém bankovním spojení příslušnou banku, u níž je samostatný účet veden, a číslo samostatného účtu. Samostatný účet smí dopravce zrušit až po provedení finančního vyrovnání ze všech smluv uvedených v čl. IV odst. 5. Jsou-li k tomu závažné důvody (např. špatná finanční situace banky, u níž je účet veden), dohodnou smluvní strany v písemném dodatku k této smlouvě zrušení samostatného účtu u banky a zřízení jiného samostatného účtu u jiné banky. Dopravce se zavazuje využít finanční prostředky, které mu budou podle této smlouvy poskytnuty, výhradně k uhrazení prokazatelné ztráty vzniklé při provozu veřejné linkové osobní dopravy v rozsahu dle přílohy č. 1 této smlouvy. Investiční zdroje poskytnuté dopravci (přiměřený zisk, odpisy, dotace na nákup vozidel apod.) musí být použity k financování obnovy vozového parku určeného k zajišťování závazku veřejné služby podle této smlouvy a na investice související s provozováním veřejné linkové osobní dopravy v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění. Použití přiměřeného zisku za rok 2009 je dopravce povinen objednateli doložit nejpozději v rámci ročního vyúčtování prokazatelné ztráty. V případě porušení této podmínky dopravce příslušnou finanční částku vrátí na příjmový bankovní účet objednatele, a to do jednoho měsíce ode dne doručení písemné výzvy ze strany objednatele. Dopravce je povinen uchovávat veškeré písemné podklady související s plněním dle smluv, uvedených v čl. IV odst. 5 této smlouvy, uzavřených s Jihomoravským krajem, (zejména smlouvy s objednatelem, výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti, výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu, daňová přiznání k dani z příjmu, čtvrtletní souhrnné výkazy o činnosti dopravců veřejné linkové osobní dopravy Dop (MD)2-04, čtvrtletní výkaz

o veřejné linkové osobní dopravě Dop (MD)3-04, veškeré účetní doklady prokazující využití finančních prostředků objednatele, veškeré účetní doklady prokazující využití finančních prostředků Ministerstva dopravy na obnovu autobusů) a chránit je před ztrátou a zničením. Tato povinnost dopravce trvá vždy pět let po skončení roku, za který se výše uvedené výkazy zhotovují. Objednatel je po tuto dobu oprávněn správnost uvedených podkladů po ohlášení dopravci kontrolovat a dopravce je povinen mu tuto kontrolu umožnit a požadované podklady objednateli ke kontrole předložit. Dopravce je též povinen po dobu pěti let od konce kalendářního roku uchovávat a umožnit objednateli kontrolu veškerých účetních záznamů uvedených v ust. § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, souvisejících s plněním této smlouvy a vzniklých v roce předcházejícím této pětileté lhůtě, a tyto záznamy objednateli ke kontrole předložit. V případě, že dopravce objednateli z jakýchkoliv důvodů nepředloží při kontrole v objednatelem uložené přiměřené lhůtě byť jen některý z objednatelem požadovaných výše uvedených podkladů či záznamů, je dopravce povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1.000,--Kč (slovy: jedentisíc korun českých) za každý ke kontrole nepředložený podklad, a to i opakovaně. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo objednatele žádat po dopravci v plné výši náhradu škody způsobené porušením povinnosti dopravce předložit objednateli ke kontrole podklady související s plněním této smlouvy. Dopravce je povinen provádět přepravní kontrolu a zasílat Měsíční výkaz provedených přepravních kontrol spolu s měsíčním vyúčtováním (viz. Příloha č. 3)

Příloha č. 1 Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti - Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty dopravce období: km ujeté celkem č.linky

km ujeté

náklady

na celkem sjedn.úseku

náklady na

tržby bez DPH

tržby bez DPH na

sjedn.úseku celkem sjedn.úseku

ztráta/zisk

ztráta/zisk na

celkem

sjedn.úseku

Příloha č. 2 Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti - Měsíční výkaz prokazatelné ztráty Dopravce:

Měsíční výkaz prokazatelné ztráty linka č.: období: tržby km bez tržby bez délka sp. ujeté náklady náklady DPH DPH ztráta/zisk ztráta/zisk sjedn. celkem sjedn.úsek celkem úsek celkem sjedn.úsek celkem sjedn.úsek celkem sjedn.úsek délka spoje

Spoj číslo

km ujeté

celkem

Souhrnný výkaz za všechny linky období: linka číslo

Celkem Ztráta ze žákovského jízdného na linkách v ZDO Výsledná ztráta Vícenákladyobjížďky

km tržby ujeté bez tržby bez tržby bez ztráta/zisk na náklady náklady na DPH DPH na DPH/1km ztráta/zisk na sjedn. na celkem úseku celkem sjedn.úseku celkem sjedn.úseku sjedn.úseku celkem sjedn.úseku km ujeté

Příloha č. 3 Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti - Měsíční výkaz provedených přepravních kontrol Měsíční výkaz provedených přepravních kontrol dopravce: měsíc:

datum

číslo linky

číslo spoje

kontrolu provedl

kontrolovaný úsek

výsledek kontroly (zjištěné skutečnosti)

Příloha č. 4 Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti - Výkaz prodaných jízdních dokladů Výkaz prodaných jízdních dokladů dopravce: na lince č.: za období:

druh jízdního dokladu

počet prodaných kusů

tržba s DPH

tržba bez DPH

sleva 100% 10 jízd 10 jízd dítě 10 jízd student 10 jízd žák občanské jízdné poloviční jízdné studentské žákovské zavazadlo ZTP jízdné

celkem

Příloha č. 5 Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti - Přehled vozového parku zajišťujícího závazek veřejné služby Přehled vozového parku zajišťujícího závazek veřejné služby

RZ 1 2 3

Výše dotace na pořízení, případně technické zhodnocení Datum pořízení vozidla

Počet km v ZVS

Počet km celkem

Podíl v ZVS (%)

Příloha č. 6 Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti - Měsíční výkaz zpožděných a nejetých spojů Měsíční výkaz zpožděných a nejetých spojů dopravce: měsíc:

datum

číslo linky

číslo spoje

délka zpoždění (min.) / nejetí

důvod zpoždění/nejetí spoje