Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení práce, za trpělivost při jejím vytváření a za možnost konzultací. Také bych chtěla poděkovat panu Miroslavu Jandorovy, jednatel Projektu AusterlitzPro a paní Ing. Janě Sloukové za poskytnuté informace. Poděkování také patří všem respondentům, kteří mi věnovali svůj volný čas. Ráda bych poděkovala také své rodině, blízkým a přátelům, kteří mě podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Projekt Austerlitz podpora regionálního rozvoje cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Martina Desenská Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2013

Copyright ©2013 Martina Desenská

Abstrakt DESENSKÁ, Martina: Projekt Austerlitz – podpora regionálního rozvoje cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 55 stran. Cílem bakalářské práce je zhodnotit Projekt Austerlitz, který je navržen jako dlouhodobý záměr oslav slavkovské a napoleonské tradice na jižní Moravě. V teoretické části se věnuji samotné Bitvě u Slavkova, vzpomínkovým akcím na ni a památkám spojených s bitvou. V praktické části se zaměřuji na vyhodnocení dotazníkového šetření, které je provedeno mezi náhodnými respondenty. Závěrečná část je tvořena SWOT analýzou a návrhy řešení. Klíčová slova: Bitva u Slavkova, památková zóna, památka

Abstract DESENSKA, Martina: Project Austerlitz – support for regional tourism development. Bachelor´s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor Mgr. Eva Hornakova. Level of professional qualification: bachelor´s degree. Jihlava 2013. 55 pages.

The aim of this bachelor thesis is to analyse the Project Austerlitz which is proposed as a long-term plan celebrations of Austerlitz and the Napoleonic tradition in South Moravia. The theoretical section focuses on Battle of Austerlitz, commemorative events and monuments connected with the battle. The practical section analyses and evaluates a marketing survey taken by random choice of respondents. The final part consists of a SWOT analysis and suggestions.

Key words: Battle of Austerlitz, conservation zone, sight 4

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 4 Úvod .................................................................................................................................. 7 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 9 1.1

1.1.1

Bojiště ......................................................................................................... 9

1.1.2

Mezi dnem a nocí ........................................................................................ 9

1.1.3

Den bitvy................................................................................................... 11

1.2

Historie vzpomínkových akcí .......................................................................... 13

1.3

Území bojiště bitvy u Slavkova ....................................................................... 14

1.4

Památky spojené s bitvou ................................................................................. 14

1.4.1

Mohyla míru ............................................................................................. 14

1.4.2

Santon ....................................................................................................... 15

1.4.3

Zámek ve Slavkově u Brna ....................................................................... 15

1.4.4

Stará pošta ................................................................................................. 16

1.4.5

Staré vinohrady ......................................................................................... 16

1.4.6

Žuráň ......................................................................................................... 16

1.5

Projekt Austerlitz ............................................................................................. 17

1.5.1

Projekt Austerlitz 2005 ............................................................................. 17

1.5.2

Projekt Austerlitz ...................................................................................... 17

1.5.3

Napoleonská tradice .................................................................................. 18

1.5.4

Naučná stezka Bitvy tří císařů .................................................................. 18

1.6 2

Bitva u Slavkova ................................................................................................ 9

Podmínky pro zařazení do památek UNESCO ................................................ 19

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 21 2.1

Sběr sekundárních dat ...................................................................................... 21

2.1.1

Dopravní dostupnost ................................................................................. 21

2.1.2

Ubytovací služby ...................................................................................... 23

2.1.3

Stravovací zařízení .................................................................................... 24

2.1.4

Informační centrum................................................................................... 24

2.2

Analýza cestovních kanceláří ........................................................................... 25

5

2.2.1

Cestovní kancelář Régio ........................................................................... 25

2.2.2

Cestovní kancelář Zájezd .......................................................................... 26

2.2.3

Cestovní agentura ÚSMĚV ...................................................................... 26

2.3

3

Návštěvnost regionu ......................................................................................... 27

2.3.1

Návštěvnost slavkovského zámku ............................................................ 27

2.3.2

Návštěvnost Mohyly míru ........................................................................ 28

2.4

Financování ...................................................................................................... 29

2.5

Primární sběr dat .............................................................................................. 29

2.5.1

Cíl průzkumu ............................................................................................ 29

2.5.2

Metoda průzkumu ..................................................................................... 29

2.5.3

Vyhodnocení dotazníku ............................................................................ 30

2.5.4

Marketingový mix..................................................................................... 47

ZÁVĚREČNÁ ČÁST .............................................................................................. 51 3.1

SWOT analýza ................................................................................................. 51

3.2

Návrhy řešení ................................................................................................... 52

Závěr ............................................................................................................................... 54 Soupis zdrojů Seznam ilustrací Přílohy

6

Úvod Ke Slavkovu jsem si začala budovat vztah již od mládí, kdy jsem se začala dovídat stále více informací o tomto místě. Důvodem vybrání tohoto tématu bakalářské práce není jen osobní vztah k dané lokalitě, ale také fakt, že žiji poblíž území, kde kdysi proběhla celosvětově známá Bitva u Slavkova neboli bitva tří císařů. Práce je rozdělena do čtyř kapitol: Úvod, Teoretická část, Praktická část a Závěr. Město Slavkov se rozprostírá na území Vyškovského úvalu, který rozděluje výběžky Českého masívu. Historicky bohaté město Slavkov u Brna leží na jihovýchodě České republiky. Nachází se v turistickém regionu jižní Morava. [1] Existence moravské metropole, města Brna, je pro Slavkov výhodou, stejně tak jako dopravní dostupnost, která je základem pro návštěvnost regionu. Tato lokalita je dostupná téměř všemi dopravními prostředky. Slavkov je napojen na dálnici D2, spojující Bratislavu s Brnem a D1 Brno s Vyškovem. Zdejší Integrovaný systém Jihomoravského kraje nabízí řadu spojů ať už vlakových či autobusových linek. Nejstarší písemné zmínky o obci jsou zmiňovány z roku 1237. Významnou událostí v historii je přidělení pečeti a znaku, který patří k nejstarším privilegiím v českých zemích, díky této skutečnosti povýšil Slavkov na město. Slavkov se také proslavil rodem Kouniců, který nechal vybudovat zdejší zámek. [Pernes, Sáček, Kropáčková, 2007] Bitva u Slavkova se konala 2. prosince 1805 nedaleko Slavkova u Brna. Byla zde drtivě poražena tzv. III. koalice, což bylo vojsko spojenců Ruska, v čele s carem Alexandrem I. a M. I. Kutuzovem (Michail Illarionovič), a Rakouska pod vedením císaře Františka I. Tato ojedinělá bitva spolu s bitvou u Gaugamél, bitvou u Kann a bitvou u Leuthenu se řadí mezi mistrovská díla taktiky. [2] S bitvou tří císařů není spojené jen samotné město Slavkov, ale i přilehlé menší obce. Za zmínku určitě stojí Mohyla míru na Prateckých kopcích či obec Tvarožná se známým kopcem Santon, na kterém se usadil Napoleonův generál Claparéde. Další vrch je kopec Žuráň, se svojí nadmořskou výškou 287 metrů, kterého si každý všimne, když prochází bývalým bojištěm. Císař Napoleon Bonaparte si na tomto vrchu nechal postavit svůj hlavní stan, a to z důvodu, že je kopec viditelný ze širokého okolí, císař tak měl přehled o celém dění a řídil odtud průběh slavkovské bitvy. Bitvu také připomíná 7

dílo architekta Josefa Kerharta a kovolitce Karla Bartáka z Prahy, jedná se o bronzovou pamětní desku s plastickou mapou celého bojiště, která je umístěná na vrcholu kopce. [Pernes, Holán, 1987] Zásluhou bitvy se město proslavilo i v zahraničí, kde je však známo pod německým názvem Austerlitz. Ten vznikl při rozkazu Napoleona Bonaparte, kdy sdělil ze zámeckého balkonu gardovým jednotkám místo krvavého střetnutí, a to Austerlitz, což byl název Slavkova. [3] Území bojiště bylo vyhlášeno za chráněnou památkovou zónu v roce 1992. Vzpomínkové akce na počest bitvy probíhají pod záštitou Projektu Austerlitz od 80. let 20. století vždy nejbližší víkend ke 2. prosinci. [4] Jméno Slavkov můžeme najít i daleko v cizině, například v Paříži, kde spojuje břehy řeky Seiny Slavkovský most. Je zde také Slavkovské nábřeží a Slavkovské nádraží. V hlavním městě Korsiky, Ajacciu, dokonce najdeme náměstí, které se jmenuje stejně, Slavkov. [Pernes, Holán, 1987] Cílem práce bude zhodnotit Projekt Austerlitz, který je navržen jako dlouhodobý záměr oslav slavkovské a napoleonské tradice na jižní Moravě. V prvních kapitolách se budu věnovat území slavkovského bojiště, Projektu Austerlitz, památek spojených s tímto místem. Dále je zde přiblížena samotná bitva Tří císařů, která se zde odehrála, její průběh a co následovala po jejím skončení. Praktická část bude sestavena pomocí sekundárního a primárního výzkumu. Dotazník obsahuje jak otázky otevřeného typu, tak i polouzavřené a uzavřené. Pomocí marketingového průzkumu budu zjišťovat, zda se návštěvníci účastnili rekonstrukce bitvy na slavkovském bojišti poprvé, jejich znalost o tom, kdo tuto akci uskutečňuje. Dalším bodem zjištění bude, odkud návštěvníci přijeli, zda jsou to především turisté z Jihomoravského kraje či nikoli. Součástí bojiště je také Naučná stezka Bitvy u Slavkova, která popisuje její průběh, zda si ji návštěvníci projdou, po zavítání do tohoto kraje, bude také výsledkem z průzkumu. V závěrečné části bude zhodnocení výsledků a návrhy řešení, doplněné o SWOT analýzu.

8

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Bitva u Slavkova 1.1.1

Bojiště

Psal se rok 1805 a den před onou slavnou bitvou, 1. prosince, bylo oblačno až zataženo, teplota přes den neklesla pod dva stupně Celsia, na noc se ale ochladilo. Spojenecká armáda, která se blížila k Brnu, zabrala místo na Prateckém návrší, které až do příchodu nepřátel držel v rukou Napoleon. Ten se po příchodu spojenců stáhl se svým vojskem za potok, jenž protéká pod jeho svahem. Vzdal se tak bez boje strategicky důležité pozice, které spojenečtí velitelé ihned využili. Mysleli si, že se Napoleon chce vyhnout bitvě a ustupuje bez boje, to ovšem nevěděli, že přistoupili na Napoleonovu záludnou hru. [Uhlíř, 1995] Krajina, na které se další den strhne bitva, tvoří zvlněný terén na ploše přibližně 10x12 kilometrů. Na mapě můžeme plánek bojiště vidět jako nepravidelný trojúhelník, jehož severní vodorovnou stranu tvoří olomoucká císařská silnice. Východní stranu ohraničuje říčka Litava a její přítok Rakovec. Západní stranu, která je téměř kolmá k ose silnice, představuje Zlatý potok. Kopec Santon se tyčí na sever od silnice u vesnice Tvarožná, který byl opevněný francouzským 17. lehkým pěším plukem. Napoleonovo velitelské stanoviště, odkud bude řídit první fázi bitvy, se nachází vrch Žuráň, jenž leží necelé dva kilometry od obce Tvarožná. Obce, ve kterých budou probíhat zuřivé boje, najdeme nejen uvnitř trojúhelníku, kde jich je přibližně tucet, ale i další obce na sever od silnice, které budou okrajovým bojištěm. [Uhlíř, 1995] 1.1.2

Mezi dnem a nocí

Spojenci obsadili Pratecké návrší, které jim Francouzi přenechali bez boje. Vrchní velitel Kutuzov se svým štábem zakotvil ve větší vesnici ležící mezi Slavkovem a Prací, v Křenovicích. Císaři František a Alexandr se usadili na slavkovském zámku. Poslední válečná porada spojenců před bitvou se konala v Křenovicích ve Spáčilově statku. Velitelé spojeneckých kolon si u Kutuzova vyslechli základní pokyny pro následující den. Rakouský generál Franz von Weyrother přednesl svůj bojový plán, údajně závazný pro ruské i rakouské jednotky.

9

Francouzské pluky svojí hybností překvapily plán rakouské vojenské strategie a taktiky. V ruských velitelích navíc vyvolalo zmatek to, že instrukce nebyla dostatečně dopředu přeložena do ruštiny, zřejmě ji nedostali ani před zahájením bitvy. Ruští generálové neměli o přednášenou instrukci ani zájem, ostatně to dosvědčovalo to, že generál Kutuzov během válečné rady usnul. [Miquel, 2005] Na francouzské straně měli jasno v tom, kdo je jejich velitel. Napoleon měl autoritu a vojevůdcovské schopnosti, o kterých nemohl nikdo pochybovat. Na straně spojenců byli ale dva velitelé a to vyvolávalo neustálé komplikace. Ve francouzském táboře se během noci přesunulo jádro armády do prostoru Šlapanic, Bedřichovic a Jiříkovic. Historik Michel de Lombarès podrobně studoval dokumenty v archivech a jeho zásluhou je dnes znám přesný postup přípravy i změny v bojových plánech před bitvou. Jeho studiemi zjistil, že existují dvě verze Napoleonovy proklamace. Den před bitvou, 1. prosince, si francouzské jednotky vyslechly Napoleonovu proklamaci, která informuje o jeho úmyslech. Jeho plán se ale během několika hodin změnil. První verze slavnostního prohlášení je ta, co byla předčítána vojskům. Druhá, která je dnes všeobecně známá, vznikla po bitvě s ohledem na její výsledky. Překvapující je fakt, že tisíce vojáků získali informace od vojevůdce o promyšleném plánu, avšak se nenašel nikdo, kdo by se o něm zmínil nepřátelským spojencům. I kdyby se tak stalo, že by někdo zradil svoji stranu a prozradil Napoleonův plán, nikdo by mu neuvěřil, poněvadž měl vše předem vypočítané, každá formulace měla přesně své místo a jasné poslání. Večer před bitvou si Napoleon šel zkontrolovat terén, aby se ujistil, kde stojí nepřítel. Během obchůzky mu jeho vojáci u Jiříkovic uspořádali velikou poctu. Když se vracel ke svému velitelskému stanovišti pod Žuráněm, zapálil kdosi slaměnou pochodeň, aby mu posvítil na cestu, postupně se přidávali další a další, až se vytvořil shluk vojáků s hořícími pochodněmi. Vojáci si svého velitele velice vážili, byli jím přímo fascinováni. Rusové, kteří toto dění pozorovali zdálky, nevěděli co se u jejich protivníka děje. Došli k závěru, že Francouzi zapalují své ležení a ustupují. Mezitím už však jednotlivé divize a sbory měly rozdány své pokyny. Napoleon své tažení vymyslel tak, aby si v průběhu operace jednotlivé sbory nekřížily a netarasily cestu. Doufal, že spojenci sestoupí do údolí Zlatého potoka, aby jim mohl z této strany zasadit nečekaný úder. Na francouzskou armádu se z Prateckého návrší chystalo více než padesát tisíc mužů. I přes výhodnou pozici Francouzů jim museli 10

na pomoc vyrazit posily. To byl úkol pro jednoho z Napoleonových nejschopnějších velitelů, Davouta. Ten se svým sborem spěchal z Vídně. V noci dorazil do Rajhradu, kde se k němu postupně přidávaly ostatní jednotky. Odtud pokračoval přes Tuřany, kde se měl spojit s Lengradem a s ním zvládnout útok od nepřátel na Zlatém potoce. Napoleon musel být opatrný, aby si nepřítel nevšiml jeho útoku. Napoleon si po rozdělení úkolů a pozic šel na několik hodin odpočinout do provizorní chatrče. Bitva propukla už ve tři hodiny ráno, kdy v jižní části bojiště, u Telnice, začali první boje. Francouzský císař tak zjistil, že armády spojenců sahají dál, než předpokládal. Po tomto zjištění provedl poslední změnu v pozicích, nařídil Davoutovi, aby se nevydával k Tuřanům, jak bylo původně v plánu, ale k Sokolnicím. Nad ránem boj u Telnice utichl a zatím co se táborové ohně udržovaly na svých místech, francouzské útvary se přesunuly do bojových pozic. [Uhlíř, 1995] 1.1.3

Den bitvy

Tento významný den, který se zapsal do světové historie, začal pro spojence dlouho před rozedněním. Již před sedmou hodinou ráno stál generál Kutuzov se svým štábem na Starých Vinohradech připravený k boji, během chvilky ale nastaly problémy. První kolona generála Dochturova nemohla kvůli terénu sestoupit z Prateckého návrší podle původního plánu, museli tak jít oklikou přes Hostěrádky. Pátá kolona generála Lichtenštejna se snažila dostat k Blažovicím a Kruhu, kam si čistili cestu a zkřížili tak cestu čtvrté koloně generála Kolowrata. Tímto jejich manévrem zmátli vlastní kolony a na své bojové místo nedorazili včas. [Uhlíř, 1995] Po sedmé hodině už spojenecké jednotky mířily z Prateckého kopce do údolí k Francouzům, kde se s nimi mezi Sokolnicemi a Telnicí pouštějí do boje. Jejich sestup jim ztěžuje mlha, která se drží v údolí. Francouzská obrana je tak silná, že, i když mají spojenci přesilu, ji nemohou prorazit a pěšáci v ruských uniformách pociťují značné ztráty. [5] Velitelé francouzských armádních sborů se sešli před půl osmou na Žuráni. Nechyběl tu ani Napoleon, jenž sledoval dalekohledem Pratecké návrší. Je přesně půl osmé a z mlhy se po malé chvíli nad Holubicemi vyhoupne rudé slunce, které se zastaví nad Slavkovem. Najednou vše utichlo a nikdo z rudého slunce nespustil oči. Nepřátelské kolony spojenců byly ke Francouzům otočeny pravým bokem. Francouzské 11

pluky byly připraveny zaútočit, v údolí byla stále mlha, takže spojenci nevěděli, co jim hrozí. Napoleon vydal rozkaz, aby se maršálové vzdálili a ujali se řízení svých sborů. Zůstal tam jen maršál Soult se svým sborem připraven ke „lvímu skoku“ na Pratecké návrší. V okamžiku, kdy se všechny kolony spojenců shromáždily, zvedl Napoleon pravou ruku v bílé rukavici a prudkým pohybem s ní mávl před sebe, dal tak povel k boji. Francouzi to neměli lehké, jelikož konali svůj útok do kopce. Spojenci zde byli kryti už jen dvěma divizemi Kolowratovi 4. kolony. Kutuzov si všiml kritické situace a osobně se ujmul obrany. Na Prateckém kopci se tak střetla ruská divize generála Miloradoviče s divizí Vandammovou a na druhém kopci, Starých vinohradech, divize Kolowratova se Saint–Hilairovou. Kolem deváté hodiny byla již bitva v plném proudu na všech úsecích. Francouzská obrana jižního křídla odolala spojenecké početní převaze. Nekrytá carská garda, jež se ke svému překvapení ocitla v první frontové linii u Blažovic, byla zničena francouzskou pěchotní palbou. Spojeneckému předvoji Bagrationa se podařilo probít do Tvarožné, odkud byli prudkou dělostřelbou vyhnáni francouzskými jezdci. K hlavnímu zlomu v bitvě došlo před polednem, kdy na Prateckém návrší Francouzi zaváhali, jelikož se přední linie příliš roztáhla. I přes silný odpor spojenců se jim povedlo prolomit obrannou 4. kolonu. Spojencům tak nezbylo nic jiného než, aby se dali ve středu bojiště a na severním křídle na ústup směrem ke Slavkovu a Rousínovu. Spojenecké uskupení, jež se ocitlo v obklíčení Francouzi, vyhlásilo všeobecný ústup, který se hned po vyslovení mění v útěk. Vojáci 1. a 2. kolony utíkali kolem Žatčanského rybníka, kde byli pro francouzské dělostřelectvo snadným terčem. Dezorintovaná kolona generála Przybyszewského byla celá zajata francouzskými granátníky. Poslední výstřely, které zazněly v bitvě, vyšly kolem třetí hodiny odpoledne, kdy obě armády byly již velice vyčerpané a zaujaly postavení na půl dělového dostřelu od sebe. Bitva skončila naprostou porážkou spojenecké, rusko – rakouské, armády. [Miquel, 2005] Bezprostřední výsledek bitvy u Slavkova ukazovalo bojiště, jež bylo posázené tisíci mrtvými a smrtelně raněnými vojáky. Největší ztráty utrpěli Rusové, včetně raněných a 12

zajatých se odhadují přibližně na 20 000, Rakušanů na 6 000 a Francouzů na více než 8 000. Celé Brno a okolní vesnice bojiště byly plné raněných vojáků. [5] Dne 3. prosince 1805 se Napoleon ubytoval na slavkovském zámku, kde ten den ještě přijal knížete Lichtensteina, žádajícího o zahájení míru. Napoleon se s rakouským císařem Františkem I. sešel až druhý den. Na schůzku dorazil jako první a byl celý netrpělivý. Když císař dorazí je s ohledy odveden na místo, kde jej čeká diskuse. Nakonec se císaři dohodnou a František přísahal, že už nikdy nebude bojovat proti Francouzům. Mír byl uzavřen 26. prosince v Prešpurku (nynější Bratislavě), jedná se o tzv. Prešpurský mír. [Uhlíř, 1995]

1.2 Historie vzpomínkových akcí Po tom co slavkovské bojiště utichlo a bitva skončila, začali místní obyvatelé kopat hroby s dřevěnými kříži. Při stém výročí bitvy, v roce 1905, se v obcích a městech slavkovského bojiště konaly vatry a v kostelech byly zádušní mše za padlé z roku 1805. Při stém výročí bitvy, v roce 1905, se v obcích a městech slavkovského bojiště konaly vatry a v kostelech byly zádušní mše za padlé z roku 1805. Vzpomínky na bitvu začali vybudováním Mohyly míru na prateckém návrší, která byla slavnostně otevřena roku 1923. Jejím iniciátorem byl Alois Slovák, jeho myšlenka byla z bojiště vybudovat pietní „místo světla“. Další památkou, která vznikla po válce, je památník na Žuráni z leštěné žuly. Krajinskou a napoleonskou výstavu pořádanou v roce 1931, v jejímž závěru se konaly Napoleonské hry se zajímavými ukázky z bitvy, navštívil i tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Slavkovský klub přátel Francie uspořádal o dva roky později v zámeckém parku Napoleonské hry, jíž se účastnilo 500 účinkujících a sledovalo je 20 000 diváků. Úspěšnost těchto her vedla k jejich opakování, konaly se ještě v roce 1935 a 1937. Ve slavkovském zámku vznikla v roce 1949 Napoleonská expozice umístěná ve druhém poschodí. Zájmové skupiny nadšenců si na vlastní náklady pořídili repliky historických bílých uniforem s dobovou výstrojí a výzbrojí a připomněly se tak 170. výročí bitvy u Tvarožné. Rok poté se ve slavkovském zámku otevřela napoleonská expozice. Letáky a propagační materiály ke vzpomínkové akci byly poprvé použity v roce 1980. Rok po revoluci vzrostl počet návštěvníků na 25 000. Díky spolupráci obcí a mnoha nadšenců vstoupilo jméno Slavkov – Austerlitz opět do podvědomí a nová tradice každoročních Vzpomínkových akcí a Rekonstrukcí Bitvy tří císařů za účasti členů klubů vojenské historie z celé Evropy a 13

široké veřejnosti byla na světě. Producentem akce byla firma Davay, s.r.o., která dnes existuje pod názvem AusterlitzPro s.r.o. Od téhož roku, 1990, jsou každoročně pořádané Napoleonské dny vždy kolem 15. srpna, ty mají připomínat narození císaře Napoleona Bonaparte. Projekt Austerlitz 2005 vznikl v roce 1997, který si ve spolupráci s Evropskou asociací klubů vojenské historie stanovil podmínky a termíny každoročních akcí až do doby, kdy bude 200. výročí bitvy, z důvodu očekávané účasti až 10 000 uniformovaných členů klubů vojenské historie. [Kopecký, 2006] [6]

1.3 Území bojiště bitvy u Slavkova Území bojiště bylo v roce 1992 vyhlášeno, dle vyhlášky Ministerstva kultury ČR č. 475/1992 Sb., za chráněnou památkovou zónu. Ta se rozprostírá jihovýchodně od města Brna na území dvou okresů: Brno-venkov a Vyškov, spadá sem 14 obcí a 3 malá města. Zahrnuje například návrší Žuráň, kopec Santon nad Tvarožnou či secesní Mohylu míru architekta Josefa Fanty. [4]

1.4 Památky spojené s bitvou 1.4.1

Mohyla míru Památník Mohyla míru je středem chráněné památkové zóny Slavkovského bojiště a je nejvýznamnější památkou bitvy. Byl vybudován na počest obětí bitvy u Slavkova. Kněz Alois Slovák dostal myšlenku učinit z centra bojiště pietní „místo světla“. Ke vzpomínkovým akcím na přelomu listopadu a prosince patří nejen

Obr. 1: Mohyla míru [8]

rekonstrukce bitvy, ale i pietní akt, který je

pořádán v areálu památníku k uctění padlých jako vzpomínka k výročí bitvy. Mohyla míru je o státních svátcích a po celý červenec a srpen slavnostně osvětlena. Návštěvníci mohou v sousedním muzejním objektu shlédnout multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805.“, kde je jim umožněno volit komentáře mezi pěti jazyky – čeština, francouzština, němčina, ruština a angličtina. [7]

14

1.4.2

Santon Kopec Santon se tyčí nad obcí Tvarožná. Původní kaplička, která zde stála, byla zbořena vojáky a za několik let nahrazena novou, pochází z roku 1832. Nachází se zde také replika francouzského děla na památku bitvy tří císařů.[9]

Obr. 2: Kopec Santon [8]

1.4.3

Zámek ve Slavkově u Brna

Původně v místech, kde nyní stojí barokní zámek, byl ve 13. století vybudován klášter (komenda) řádu německých rytířů. Rod Kouniců, který se později zmocnil zámku, jej nechal přestavět

v trojkřídlý

renesanční

zámek

s arkádovým nádvořím. Hrabě Dominik Ondřej Kounic potřeboval reprezentativní sídlo a tak z renesančního zámku vybudoval barokní, dle projektu Obrázek 3: Slavkovský zámek [8]

Domenica

Martinelliho.

Po

smrti

projektanta Domenica Martinelliho jeho práci

převzal architekt Ignác Balmaggini. Zámek byl dokončen až za Václava Antonína. V interiérech zámku je umístěna napoleonská expozice, jež popisuje bitvu u Slavkova. [Dvořáček, 2007, Podhorský, 2005]

15

1.4.4

Stará pošta Stará pozořická pošta, jež byla postavena v roce 1785, je významná pobytem maršála Murata, císaře Napoleona a ruský generál Bagration měl zde hlavní stanoviště. [10]

Obr. 4: Pozořická pošta [8]

1.4.5

Staré vinohrady Staré vinohrady, jež jsou jedním z vyvýšených míst Prateckého návrší a leží na hranici katastrů Jiříkovic, Blažovic, Křenovi a Zbýšova, byly místem klíčových bojů bitvy. Ruská a francouzská garda zde provedla svůj boj. Památka na tento boj, boží muka, se nachází na křižovatce silnic. [9]

Obr. 5: Boží muka [8]

1.4.6

Žuráň

Pozoruhodné návrší se rozprostírá severně od Šlapanic. Jde převážně o umělou mohylu s hroby z 5. a 6. století. Svého nádherného výhledu na slavkovské bojiště si všiml i Napoleon, který tu měl v počáteční fázi bitvy své velitelské

stanoviště.

Památník

s plastickou

bronzovou mapou bitevního postavení armád před bitvou byl odhalen v roce 1930. [11] Obr. 6: Vrch Žuráň [8]

16

1.5 Projekt Austerlitz 1.5.1

Projekt Austerlitz 2005

Tento projekt vznikl v roce 1998, kdy se spojili zástupci Tvarožné u Brna, Napoleonská Unie České republiky – dnešní C. E. N. S. (Central European Napoleonic Society – Středoevropská napoleonská společnost), Davay Communications, s. r. o. a města Slavkova u Brna (od roku 2001) a za úzké spolupráce připravili důstojné vzpomínkové akce ke 200. výročí bitvy u Slavkova. K Projektu Austerlitz 2005, který vznikl zásluhou výše uvedených zástupců, se připojila i obecně prospěšná společnost Mohyla míru – Austerlitz, jenž sdružuje 24 obcí z regionu slavkovského bojiště. Nejen zimní vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova byly od roku 1998 pořádány každoročně. Obnovila se mimo jiné tradice letních Napoleonských dnů, které připomínají narození císaře Napoleona. Pozapomenuty nebyly i bitvy u Znojma, vzpomínka v roce 2004 u Dobšic a 2005 v Mikulově, a u Chlumce, 190. výročí v roce 2003. Akci 200. výročí bitvy u Slavkova se zúčastnilo 3600 dobrovolných nadšenců v dobových uniformách z 24 zemí světa, zjištěná návštěvnost se pohybuje v desetitisících. Tisíce lidí přišli dát hold padlým vojákům na pietním aktu u Mohyly míru. Cílem bylo atraktivním a zajímavým způsobem přiblížit historii tohoto období široké veřejnosti. Vznikl internetový server www.austerlitz.org, tři dokumentární filmy ve spolupráci s Českou televizí, vydány byly i vědecké a naučné publikace. Vrcholem činnosti je multimediální DVD obsahující sestřih největší rekonstrukce bitvy u Slavkova z 3. prosince 2005 a tisíce fotografií z akcí Projektu Austerlitz 2005. [12] 1.5.2

Projekt Austerlitz

Novodobý název navazujícího projektu se nazývá jen Projekt Austerlitz, který je navržen dlouhodobě a není ukončen k žádnému konkrétnímu výročí. Jeho záměrem je prohloubit a zhodnotit slavkovskou a napoleonskou tradici na jižní Moravě, provozovat takové aktivity, které budou přitahovat turisty z tuzemska i zahraničí a podpoří tak turistický ruch v regionu. S činností projektu souvisejí také historické události, spojené s obdobím francouzského prvního císařství, které se dotýkaly českých zemí. Projekt 17

Austerlitz je nezisková aktivita, kdokoliv kdo se na něm podílí či spolupracuje, tak koná z vlastního přesvědčení za účelem posílení tradic. [12] Sponzorem, patronem, producentem a koordinátorem Projektu Austerlitz je firma AusterlitzPro s. r. o. Miroslav Jandora, jednatel firmy, zrealizoval první rekonstrukci Bitvy u Slavkova ve Tvarožné u Brna, kdy generálním sponzorem byla firma Davay s. r. o. [13] Mezi partnery projektu patří Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, portál Kudy z nudy, Technický a zkušební ústav stavební, Explosia, a. s., Českomoravský cement, a. s., Moravská banka vín. [14] 1.5.3

Napoleonská tradice

Tento pojem vznikl při příležitosti stoletého výročí v roce 1905. Vrcholil v době meziválečného období, kdy se v regionu uskutečňují první vzpomínkové akce zaměřené na jedno z nejslavnějších bojišť na evropském kontinentu. Řady spolků pořádají pietní a společenské akce, pokoušejí se o první pokusy bitevní rekonstrukce. V tomto období dochází také k budování památek, jako například Mohyla míru, památník na Žuráni, označení

hromadných

hrobů.

Shromáždění

aspektů

slavné

bitvy

přispívalo

pro začínající turistiku a rozvoj regionu. [12] 1.5.4

Naučná stezka Bitvy tří císařů

Naučná stezka vznikla v roce 2003, kdy byl její provoz oficiálně zahájen na Obecním úřadě ve Tvarožné. Stezka poskytuje turistům informace o významu této bitvy. Obsahuje 29 mapových panelů, které poukazují na situaci bitvy, schémata hlavních bitevních operací a nesmějí tu chybět podobizny velitelů. Pro milovníky historie a sportu jsou připravované i cyklotrasy, jenž naváží na naučnou stezku, pojmenované budou podle tří císařů z roku 1805. [15] Trasa naučné stezky: Šlapanice → Žuráň → Rohlenka → Santon → Tvarožná – Blažovice → Blažovice – Jiříkovice → Staré vinohrady → Křenovice → Zbýšov → Hostěrádky – Rešov → Sokolnice – Prace – Újezd u Brna → Újezd – Kaple sv. Antonína → Žatčany → Boží Muka – Telnice – Sokolnice → Sokolnice – Telnice → Sokolnice →Kobylnice → Mohyla míru – jih → Mohyla míru → Ponětovice – Prace → Ponětovice → Jiříkovice 18

→ Jiříkovice – vrchnostenský dvůr → Holubice → Stará pošta → Pozořice → Holubice – bývalý mlýn → Slavkov u Brna[16] Náklady spojené s otevřením Naučné stezky Bitvy tří císařů činily 300 000Kč, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – z Programu obnovy venkova přispělo dotací ve výši 210 000Kč. Zbytek finančních prostředků zajistily obce, sdružené v obecně prospěšné společnosti Mohyla míru – Austerlitz. [15]

1.6 Podmínky pro zařazení do památek UNESCO Jelikož se tato bitva dotýká dějin celé Evropy, mohla by být zařazena na Seznam světového dědictví, její lepší propagace by se díky různým dotacím a grantům dostala do širšího podvědomí občanů nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Aby tak mohlo být učiněno, musí splňovat určité podmínky. Základem pro výběr památek do Seznamu světového dědictví je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost. Do Seznamu mohou být zapsané pouze ty památky, které jsou reprezentativní a jsou v určitém stavebním typu daného období v regionu. Výběr je, dle Výboru pro světové dědictví, také daný geopolitickými hledisky, jelikož usiluje o vyvážené zastoupení jednotlivých členských států úmluvy a světadílů jako celků. V průběhu posuzování je nutné doložit, že nominovaná památka či lokalita splňuje jednu či více z níže uvedených kritérií. Každá světová památka by měla: 1. představovat mistrovské dílo lidského tvůrčího génia, 2. vykazovat významnou vzájemnou výměnu lidských hodnot během určitého časového období nebo v určité kulturní oblasti světa, a to v oblasti rozvoje architektury nebo techniky, monumentálního umění, urbanismu nebo krajinářství; 3. být nositelem jedinečného nebo alespoň výjimečného svědectví o kulturních tradicích nebo civilizaci dosud existující nebo zaniklé; 4. být vynikajícím příkladem určitého typu budovy nebo architektonického či technologického souboru nebo krajiny, jež ilustruje určité významné období historie lidstva;

19

5. být vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlení nebo využívání půdy, typického pro určitou kulturu či kultury, a to zvláště v případě, kdy by tyto prvky mohly být narušeny v důsledku vzniku nevratných změn; 6. být přímo či hmatatelně spojena s událostmi nebo živými tradicemi, myšlenkami či vírou, uměleckými a literárními výtvory výjimečného celosvětového významu (Výbor zastává názor, že toto kritérium by mělo být důvodem pro začlenění do Seznamu pouze za výjimečných okolností a ve spojení s dalšími kulturními nebo přírodními kritérii); Podklady pro nominaci památek České republiky do Seznamu světového dědictví zpracovává Národní památkový ústav z pověření Ministerstva kultury. [17]

20

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Sběr sekundárních dat 2.1.1

Dopravní dostupnost

Aby byly památky a atraktivity cestovního ruchu navštěvovány, musí k nim být vybudovány přístupové cesty, dopravní infrastruktura je jedním z nejdůležitějších předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Dopravní dostupnost Slavkova je přístupná ze všech stran různými typy pozemních komunikací. Do města či do jeho okolí je možné se dostat různými způsoby dopravy, a to silniční nebo železniční, zahraniční turisté mohou využít existence mezinárodního letiště Brno – Tuřany, které se nachází v moravské metropoli vzdálené pouhých 20 km, v Brně. 2.1.1.1 Silniční síť V tomto regionu je nejrozšířenější silniční doprava. Přes území prochází nejstarší dálnice v České republice, dálnice D1 na trase Praha – Brno - Olomouc, dálnice má obrovský význam jak z místního tak i mezinárodního hlediska. Město Slavkov je také přístupné z dálnice D2 spojující Brno s Bratislavou na Slovensku, u sjezdu na Židlochovice, v obou směrech, nechybí ani informační tabule, že se zde nachází tato památková zóna. Mezi další významné dopravní linie v regionu patří tyto komunikace: -

I/50 (E50) Brno – Slavkov u Brna – Kyjov – Uherské Hradiště – slovenské hranice

-

silnice č. II/380 – Brno – Telnice – Klobouky u Brna – Hodonín

-

silnice č. II/416 – Slavkov u Brna – Újezd u Brna – Blučina – Pohořelice

-

silnice č. II/417 – Brno – Křenovice – Slavkov u Brna

Silnice nižší třídy spojují město s jeho nejbližším okolím, jedná se o komunikace třetí třídy, které jsou však mnohdy ve špatném technickém stavu.

21

2.1.1.2 Hromadná doprava Vznik Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (dále jen IDS JMK) bylo příčinou zkvalitnění a propojení míst v celém regionu. Vytvoření dopravních uzlů vedlo ke zlepšení dopravní obslužnosti v kombinaci linkové autobusové, železniční dopravy a dopravních prostředků brněnské městské hromadné dopravy a to i o víkendech. Významnými dopravními uzly jsou Slavkov u Brna, Šlapanice a Sokolnice. V době vzpomínkových akcí je hromadná doprava v okolí posílena o více spojů. 2.1.1.3 Železniční síť Železniční doprava vedoucí přes území památkové zóny má zastoupení ve dvou železničních tratích. V rámci Integrovaného systému se zastávky nacházejí pouze v 9 ze 17 obcí regionu. Trať č. 300 Brno – Vyškov – Přerov vede přes obce Sokolnice, Újezd u Brna, Zbýšov a Křenovice, je významná nejen pro dopravu na trase Brno – Ostrava, ale i z hlediska dopravy IDS JMK z Brna do Křenovic. Jedná se jednokolejnou trať, která byla v rámci rekonstrukce elektrifikována. Samotným Slavkovem pak prochází trať č. 340 Brno – Slavkov u Brna – Bučovice – Kyjov – Veselí nad Moravou. Tato trať je dvoukolejná a částečně elektrifikována. I tato železnice slouží k dopravě v rámci IDS JMK, na úseku Brno – Slavkov u Brna. Nádraží ve Slavkově je situováno na jižním konci města a zastavují zde osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky. 2.1.1.4 Letiště Existence moravské metropole města Brna je pro historické slavkovské bojiště obrovskou výhodou, nachází se zde totiž mezinárodní letiště Brno – Tuřany. Letiště se co do počtu přepravených pasažérů řadí na druhé místo největšího letiště v České republice. Zajišťuje pravidelné i charterové lety a přepravu zboží. V současné době je nejvíce využívaná služba charterových letů, tedy nepravidelné přepravě osob. Blízkost letiště má však i své negativa, která spočívají v přeletu letadel nad městem, ty přináší nepříjemné zvukové efekty. Vzhledem k předpokládanému rozšíření letiště, které by mělo pojmout až 4 miliony cestujících, by se jednoznačně narušila památková 22

zóna a její historicko-kulturní hodnoty. Takovéto rozšíření by mohlo mít negativní vliv na celý region, krajina s vysokým počtem kulturních památek by byla výrazně zasažena otřesy a hlukem z letadel. 2.1.2

Ubytovací služby

Ke zvýšení počtu vícedenních turistů je zapotřebí přítomnost ubytovacích zařízení, je to další důležitý předpoklad rozvoje cestovního ruchu ve městě. Většina ubytovacích zařízení nabízí ubytování a služby s tím spojené. Místní hotely nabízejí mimo jiné i doplňkové služby, jako jsou například informační služby, směnárenské služby či prodej suvenýrů. V České republice jsou ubytovací zařízení rozděleny do kategorií a tříd, podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení. Jelikož je tato klasifikace dobrovolná, je na každém majiteli, zda se do ní zapojí, v případě že tak učiní, musí dodržovat určitou kvalitu a úroveň vybavení, kterou určuje daná klasifikace. Dle kategorií se zařízení dělí na: hotel, hotel garni, motel, penzion a botel, podle tříd se potom dělí dle počtu hvězdiček.

Název ubytovacího zařízení Golf hotel Austerlitz*** Hotel Sokolský dům*** Hotel Florian*** Lázeňský dům*** Penzion Radost Penzion Na Hradbách Penzion Olga Penzion Austerlitz Vila Austerlitz Ubytování v soukromí Zvonková Ubytování v soukromí Vaňáčková Ubytovna SKR stav Celkem

Počet lůžek 60 46 26 23 14 8 50 20 19 8 10 43 327

Tab. 1: Seznam ubytovacích zařízení ve Slavkově u Brna [18]

Z tabulky je patrné, že ve Slavkově existuje poměrně dost ubytovacích zařízení, avšak jejich kapacita už tak dostatečná není. Celková kapacita ve městě činí pouhých 326 lůžek a v době, kdy jsou pořádané akce, a ve městě se nachází vysoký počet turistů, je tato kapacita velmi malá. Bylo by zapotřebí se předem domluvit s ubytovacími

23

zařízeními v okolí a zajistit tak jejich nocleh. Ve městě se nachází čtyři hotely, penziony a několik ubytování v soukromí. Jelikož jsou hotely ve městě menšího rázu, nenabízejí doplňkové služby v širokém rozsahu, většinou se jedná o wellness, saunu, bazén či zahradní restauraci. Nezapomenutelným zážitkem může být pobyt v Golf hotelu Austerlitz, který je situován přímo v golfovém areálu, nechybí zde ani obchod s golfovými potřebami. Jedinečné umístění venkovní terasy nabízí pohled na golfové hřiště a Slavkovský zámecký park. 2.1.3

Stravovací zařízení

Každý turista se při návštěvě jakéhokoliv místa rozhodne využít stravovací služby v daném místě. Dopravní infrastruktura a stravovací služby jsou tedy jedním z nejdůležitějších faktorů pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Důvod proč si turista vybere navštívit danou oblast, jsou nejen atraktivity v regionu, ale musí se také mít kde občerstvit. Nejvíce využívané stravovací zařízení jsou na náměstí, jelikož jednodenní návštěvníci většinou zhlédnou pouze centrum města, kde se také občerství. Zařízení musí disponovat dobrou kvalitou a úrovní služeb, ochota i vstřícnost obsluhujícího personálu hraje také důležitou roli v tom, aby byl turista spokojen a doporučil místo svým známým. Stravovací zařízení se ve Slavkově nacházejí v různém rozsahu služeb. Jsou zde jak restaurace, které jsou provozovány samostatně, tak i ty v rámci ubytování. Restaurace nacházející se v hotelích jsou – Golf hotel Austerlitz, Sokolský dům či Hotel Florian. Restaurace na náměstí – Bonaparte, Zámecká restaurace Austerlitz. Návštěvníci mohou využít i rychlého občerstvení na náměstí nebo za posezením a klidnou atmosférou mohou zavítat do cukrárny, kavárny či vinotéky. 2.1.4

Informační centrum

Informační regionální centrum bylo založeno v roce 2000 za účelem zviditelnění města a celého regionu. Činnost informačního centra spočívá v poskytování informací o Slavkově a okolí. Nabízí propagační materiály, zpracovává přehled akcí pro Slavkovský zpravodaj, seznam akcí konaných ve městech okresu Vyškov zasílají Regionální rozvojové agentuře Jižní Moravy pro měsíční Bulletin. Mezi další služby, 24

které nabízí, patří informace o možnostech ubytování a stravování, dopravním spojení, prodej suvenýrů, map, pohlednic. Provoz tohoto informačního centra je financován z rozpočtu města Slavkov u Brna a soukromým provozovatelem, firmou CDC LINE s. r. o., Slavkov u Brna. [19]

2.2 Analýza cestovních kanceláří Mezi cestovní kanceláře či agentury, které nabízejí výlet do Slavkova u Brna s návštěvou některých památek z bitvy tří císařů, jsou: CK Régio – Pampeliška.cz, Cestovní kancelář Zájezd a Cestovní agentura ÚSMĚV. Samotný Projekt Austerlitz by ve svém zájmu měl spolupracovat s cestovními kancelářemi a přilákat tak více turistů. 2.2.1

Cestovní kancelář Régio

Cestovní kancelář Régio nabízí zájezd s názvem Moravský kras a Bitva u Slavkova. Jedná se o jednodenní výlet po stopách největší bitvy na našem území, spojený s návštěvou části Moravského krasu – Punkevní jeskyně. Výlet je svou nenáročností vhodný pro celou rodinu, expozicí Bitvy u Slavkova v památníku Mohyla míru, plavba lodičkou po řece Punkvě či cesta lanovkou na kraj propasti Macocha zaujme i ty nejmenší. Výlet je pořádán o letních prázdninách každou středu jako fakultativní výlet k letním pobytům na Bukovanském mlýně a Penzionu Régio. Nástupní místa jsou ubytovací zařízení, Bukovanský mlýn***, Bukovany - 08:15 hod. a Penzion/CK Régio***, Kyjov – 08:25 hod. Ceník Osoba dospělá osoba dítě (věk 3-15 let) penzista

Cena 675 Kč 525 Kč 625 Kč

Tab. 2: Ceník výletu CK Régio [20]

Cena zahrnuje: dopravu minibusem, průvodce po celou dobu zájezdu, vstup do Punkevní jeskyně, vstup do památníku Bitvy u Slavkova, transfer ekovláčkem a lanovkou v Moravském krasu. [20]

25

2.2.2

Cestovní kancelář Zájezd

Cestovní kancelář Zájezd nabízí výlet Po stopách Napoleona s průvodcem. Jedná se o jeden z nejžádanějších výletů, který provází účastníky bojištěm Slavkovské bitvy, návštěvníci poznají Napoleonovo charisma a strategické myšlení. Základními návštěvními místy jsou památník Mohyla míru s multimediální expozicí a kaplí, město Slavkov a jeho barokní zámek, kopec Žuráň, Stará Pošta a Santon. Turisté díky multimediální expozici prožijí Bitvu tří císařů. Navštíví historické barokní sály zámku, zámecké podzemí hradu a lapidárium. Zdejší rozlehlý park je jedním z nejkrásnějších na Moravě. Výlety jsou koncipovány jako půldenní či celodenní. Výlet je dostupný ve více jazykových variantách a to, v angličtině, němčině, francouzštině, polštině, ruštině nebo italštině. Méně časté jazyky je možno zajistit na vyžádání. [21] 2.2.3

Cestovní agentura ÚSMĚV

Cestovní agentura ÚSMĚV pořádá výlety a exkurze pro děti ze základních škol či mateřských školek. Ve své nabídce mají také polodenní výlet Slavkov u Brna – křižovatka evropských dějin. Účastníci mají možnost shlédnout ve slavkovském zámku expozici vztahující se k dějinám Slavkova a jeho okolí – napoleonská tématika, archeologické nálezy. Návštěvníci tohoto zámku si mohou vybrat mezi historickými sály či salonky, nebo zhlédnutím virtuální bitvy či navštívit podzemí. [22]

Škola ZŠ MŠ

Cena pro 46 a více dětí 180 Kč 140 Kč

Cena pro 40-45 dětí 190 Kč 150 Kč

Cena pro 35-39 dětí 210 Kč 170 Kč

Tab. 3: Ceník výletu CA Úsměv [22]

26

2.3 Návštěvnost regionu Statistiky o návštěvě tohoto regionu jsou dostupné z informací od slavkovského zámku a památníku Mohyla míru. Informační centrum je z důvodu oprav od roku 2008 uzavřené. 2.3.1

Návštěvnost slavkovského zámku

Zámek 93 841 86 641 72 105

77 500

54 162

2008

2009

2010

2011

2012

Graf 1: Návštěvnost zámku [vlastní zdroj]

Z grafu je patrné, že návštěvnost zámku je rok od roku vyšší. V roce 2012 výrazně stoupla v porovnání s předešlými roky, obzvláště pak při srovnání s rokem 2008, kdy jejich počet stoupl o neuvěřitelných 40 000. Jedná se o nejúspěšnější sezónu od roku 1989. Pokud by se k uvedenému počtu připočetli také návštěvníci jarmarků v parku a zejména ti, kteří zavítali do areálu zámku v rámci Napoleonských dnů a Vzpomínkových akcí 2012, pak by počet návštěvníků překročil magickou hranici 100 000. V rámci Vzpomínkových akcí 2012 se dle nezávislého monitoringu na náměstí a v nejbližším okolí shromáždilo 13 400 diváků. Za zmínku určitě stojí i podíl příspěvkové organizace na úspěšném průběhu Vzpomínkových akcí ke 207. výročí bitvy u Slavkova a srpnových Napoleonských dnů. 27

Příznivý ohlas Vzpomínkových akcí mezi veřejností a mimořádně vysoká návštěvnost, kterou přilákaly také doplňkové akce (tradiční řemeslný a předvánoční jarmark), jsou nejlepším důkazem správného rozvržení těchto aktivit. Tím že se slavkovský zámek, v rámci marketingové propagace, zařadil do projektu TOP výletní cíle Jižní Morava, přilákal mnohem více turistů. 2.3.2

Návštěvnost Mohyly míru

Mohyla míru 25 032 24 688 24 341 23 738

22 661

2008

2009

2010

2011

2012

Graf 2: Návštěvnost Mohyly míru [vlastní zdroj]

V této statistice jsou zahrnuti platící i neplatící návštěvníci. Mezi neplatící návštěvníky se řadí uniformovaní členové klubu vojenské historie na Mohyle míru v průběhu vzpomínkových akcí ke 207. výročí bitvy u Slavkova. V letech 2008 – 2009 je návštěvnost památníku poměrně srovnatelná, zatímco v roce 2010 následoval pokles, stejně tak jako v loňském roce. Ke zvýšení návštěvnosti v regionu určitě přispěje i nová multimediální expozice Napoleon - Austerlitz, která bude přístupná od 1. července 2013, bude to tak další atraktivita za kterou budou lidé cestovat. Věnuje se výhradně osobě Napoleona Bonaparte a jeho vítězné bitvě. Součástí expozice jsou figuríny vojáků různých hodností ze všech zúčastněných armád. Audiovizuální složka je v podobě hraných záběrů z rekonstrukce bitvy a promítání fotografií. 28

2.4 Financování Projekt Austerlitz každoročně hospodaří se 1,2 – 1,3 mil. Kč, ty pocházejí převážně ze soukromých zdrojů a sponzoringu, akce jsou financovány zejména panem Miroslavem Jandorou, jednatelem firmy AusterlitzPro, a po vynaložení značného úsilí sehnanými sponzory. Obec Tvarožná je jediný veřejný subjekt, který pravidelně Projekt finančně podporuje. Bližší informace mi bohužel nebyly poskytnuty z důvodu špatné zkušenosti. Je udivující, že žádosti Projektu o dotace z Jihomoravského kraje byly negativní. Výjimkou je pouze dotace od kraje v roce 2005, kdy bylo 200. výročí bitvy.

2.5 Primární sběr dat K získání dat potřebných pro bakalářskou práci jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl umístěný na internetu a respondenti byli voleni náhodně, protože cílem průzkumu bylo získat informace od širokého spektra osob. Celkový počet dotazovaných byl 213. 2.5.1

Cíl průzkumu

Cílem průzkumu bylo zjistit podvědomí o Projektu Austerlitz. Návštěvnost Slavkovského bojiště a památek s ním spojených. Co motivovalo respondenta k této návštěvě, jaké další památky v tomto regionu navštívil. Spokojenost s dopravní dostupností bojiště a propagací této akce. 2.5.2

Metoda průzkumu

Dotazník obsahoval celkem 21 otázek, kdy jsem použila otázky typu otevřené, uzavřené a polouzavřené. Otevřené otázky umožňují respondentovi vyjádřit odpověď vlastními slovy, uzavřené nabízí několik možných variant odpovědí, ze kterých si dotazovaný vybírá, a polouzavřené připouštějí možnost vlastní odpovědi. [23]

29

2.5.3

Vyhodnocení dotazníku

Otázka č. 1: Navštívil/a jste Slavkovské bojiště? Návštěvnost ano jedenkrát ano vícekrát ne

Počet respondentů 83 51 79

Tab. 4: Návštěvnost [vlastní zdroj]

Navštívil/a jste Slavkovské bojiště?

37%

39% ano jedenkrát ano vícekrát ne 24%

Graf 3: Navštívil/a jste Slavkovské bojiště? [vlastní zdroj]

Na otázku „Navštívil/a jste Slavkovské bojiště?“ odpovědělo přibližně 60% z dotazníkového šetření kladně, z toho 24% navštívilo již vícekrát. Zbylý respondenti na toto místo ještě nezavítali, nejspíše z důvodu malého množství informací o tomto regionu.

30

Otázka č. 2: Jak je Vaše cesta organizována? Organizování cesty individuálně prostřednictvím CK nebo CA školní výlet

Počet respondentů 115 17 2

Tab. 5: Organizování cesty [vlastní zdroj]

Jak je Vaše cesta organizována? 1% 13%

individuálně prostřednictvím CK nebo CA 86%

školní výlet

Graf 4: Jak je Vaše cesta organizována? [vlastní zdroj]

Z grafu můžeme vidět, že nejvíce dotazovaných organizovali svoji cestu individuálně, jedná se o téměř 90% respondentů. Další kategorii tvořili účastníci, kteří využili služeb cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. Pouze 1% představovalo školní výlet. Z daného grafu můžeme vypozorovat úbytek potřeb cestovních kanceláří či agentur, turisté cestují především nezávisle na zprostředkovatelích a to především díky možnostem internetu.

31

Otázka č. 3: Jaký dopravní prostředek jste použil/a? Použitý dopravní prostředek osobní automobil autobus vlak kolo

Počet respondentů 84 32 15 3

Tab. 6: Použitý dopravní prostředek [vlastní zdroj]

Jaký dopravní prostředek jste použil/a? 2% 11%

osobní automobil

24% 63%

autobus vlak kolo

Graf 5: Jaký dopravní prostředek jste použil/a? [vlastní zdroj]

Otázka jakým dopravním prostředkem respondenti zavítali na Slavkovské bojiště, dává jednoznačnou odpověď, 63% návštěvníků cestovalo osobním automobilem. Další významnou kategorii tvoří autobus, následuje vlaková doprava. Celkový souhrn uzavírající dopravu na bojiště jsou 3 cyklisté.

32

Otázka č. 4: Jste spokojen/a s dopravní dostupností Slavkovského bojiště? Spokojenost s dopravní dostupností Počet respondentů výborný 27 chvalitebný 44 dobrý 47 dostatečný 16 Tab. 7: Spokojenost s dopravní dostupností [vlastní zdroj]

Jak jste spokojen/a s dopravní dostupností Slavkovského bojiště? 12%

20% výborný chvalitebná

35% 33%

dobrý dostatečný

Graf 6: Spokojenost s dopravní dostupností [vlastní zdroj]

Otázka zdali jsou cestující spokojeni s dopravní dostupností Slavkovského bojiště, je u dvou variant téměř vyrovnaná. I přesto největší počet respondentů hodnotí dopravní dostupnost jako dobrou. Poté hned, o 2% méně, jako chvalitebnou. Za výbornou ji považuje pouze 20% respondentů a za dostatečnou 12% dotazovaných.

33

Otázka č. 5: S kým jste navštívil/a toto místo? Doprovod návštěvníků rodina přátelé partner/ka škola sám

Počet respondentů 55 46 17 11 5

Tab. 8: Doprovod návštěvníků [vlastní zdroj]

S kým jste navštívil/a toto místo? 8%

4%

13%

41% rodina přátelé partner/ka škola

34%

sám

Graf 7: S kým jste navštívil/a toto místo? [vlastní zdroj]

Z grafu je možné vidět, že Slavkovské bojiště nejvíce navštěvují rodiny s dětmi, zřejmě z důvodu přiblížení historie v České republice v rámci výuky ve škole. Další početná skupina dotazovaných cestovala s přáteli. Menší skupinu pak tvořili partneři. Respondenti, kteří cestovali v rámci školy, představovali pouhých 8%. Nepatrná část z celkového počtu dotazovaných cestovala raději sama.

34

Otázka č. 6: Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto místa? Motiv cesty reference od známých internet tištěné informace informace od CK nebo CA jiné

Počet respondentů 101 55 28 13 11

Tab. 9: Motiv cesty [vlastní zdroj]

Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto místa?

6% 13%

8% 47%

reference od známých internet tištěné informace

26%

informace od CK nebo CA jiné

Graf 8: Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto místa? [vlastní zdroj]

Zásluhou návštěvy Slavkovského bojiště jsou především ti, co již toto místo navštívili. Jak z grafu plyne, největším motivem k návštěvě tohoto místa jsou právě reference od známých, které tvoří téměř polovinu dotazovaných. Další významný motiv, kvůli kterému se turisté rozhodli navštívit tuto oblast, jsou informace z internetu. Početně menší skupina se rozhodla na základě informací v tištěné podobě. Pouhých 6 % návštěvníků se rozhodlo dle informací získaných v cestovní kanceláři či agentuře, jelikož současným trendem je cestovat spíše individuálně než přes cestovní kancelář či agenturu, turisté si tak hledají potřebné informace na internetu. Do poslední skupiny respondentů spadají ti, co se řídili vlastní předchozí zkušeností, dále zde dotazovaní zodpověděli, že jejich motivem byla školní výuka, praxe a turistika do těchto míst za jiným účelem.

35

Otázka č. 7: Věděl/a byste co významného se zde událo?

Věděl/a byste co významného se zde událo? 23%

ano ne 77%

Graf 9: Věděl/a byste co významného se zde událo? [vlastní zdroj]

Na tuto otázku odpovědělo 77 % dotazovaných kladně, jsou zde zahrnuti i ti respondenti, kteří toto místo ještě nenavštívili, ale vědí, co se zde událo.

Otázka č. 8: Co se zde událo Tato otázka byla otevřeného typu. Odpovídali na ni ti respondenti, kteří odpověděli na předchozí otázku, že ví, co se zde událo, celkem jich bylo 164. Mezi tři nejčastější odpovědi se řadí tyto: „Bitva tří císařů 2. 12. 1805“, takto odpovědělo 104 respondentů. Další početná odpověď byla „Bitva Napoleona Bonaparte s Rakouskem a Ruskem“ a jako třetí nejčastější odpověď byla „Bitva Francie proti Rakousku a Rusku“. Respondenti dále odpovídali následovně: „Bitva Napoleona“, „Bitva Napoleona Bonaparte se spojeneckými stranami – Rakouska a Ruska“, „Bitva u Slavkova – vítězství Napoleona Bonaparte nad rakouskou a ruskou armádou“, „Proběhla zde bitva v roce 1805, při níž francouzský císař Napoleon Bonaparte porazil Rakouské a Ruské vojsko.“ 36

Otázka č. 9: Víte, že se zde nachází naučná stezka, která popisuje bitvu? Znalost naučné stezky ano ne

Počet respondentů 77 136

Tab. 10: Znalost naučné stezky [vlastní zdroj]

Víte, že se zde nachází naučná stezka, která popisuje bitvu?

36%

ano

64%

ne

Graf 10: Znalost naučné stezky [vlastní zdroj]

Na tuto otázku odpovídali také respondenti, kteří toto místo ještě nenavštívili. I přes to, ne všichni, kdo Slavkovské bojiště již navštívil, ví, že se zde tato naučná stezka nachází. Pouhých 36 % respondentů ví, že tato stezka existuje.

37

Otázka č. 10: Prošel/la jste tuto stezku? Procházka stezkou ano ne

Počet respondentů 76 137

Tab. 11: Procházka stezkou [vlastní zdroj]

Prošel/la jste tuto stezku?

30%

ano ne

70%

Graf 11: Prošel/la jste tuto stezku? [vlastní zdroj]

Vzhledem k předchozí otázce, která nám sdělila, že tuto naučnou stezku zná pouze 35% dotazovaných, není překvapující, že ji prošlo pouze 30%, doufejme, že zbylí respondenti si ji při další návštěvě regionu po tomto dotazníku projdou. Neznalost této stezky může být způsobeno buď malým zájmem o tuto oblast, nebo malou propagací stezky.

38

Otázka č. 11: Znáte projekt Austerlitz, který pořádá tuto akci? Znalost Projektu Austerlitz ano ne

Počet respondentů 66 147

Tab. 12: Znalost Projektu Austerlitz [vlastní zdroj]

Znáte Projekt Austerlitz, který pořádá tuto akci? 31%

ano 69%

ne

Graf 12: Znáte Projekt Austerlitz, který pořádá tuto akci? [vlastní zdroj]

Na otázku, zdali respondenti vědí o Projektu Austerlitz, odpovídali i ti, kteří na toto místo ještě nezavítali. Z celkového souboru dotazovaných jen třetina věděla o tomto projektu, který každoročně pořádá rekonstrukci bitvy.

39

Otázka č. 12: Myslíte si, že je tato akce dostatečně prezentována? Dostatečná propagace ano ne nevím

Počet respondentů 64 26 123

Tab. 13: Propagace akce [vlastní zdroj]

Myslíte si, že je tato akce dostatečně prezentována? 30% ano 58% 12%

ne nevím

Graf 13: Myslíte si, že je tato akce dostatečně prezentována? [vlastní zdroj]

Pouhých 30 % dotazovaných si myslí, že je tato akce prezentována dostatečně. Většina respondentů, více než polovina, neví, zda je propagace vyhovující. Osmina dotazovaných odpověděla záporně, dle nich je propagace malá, zřejmě se jedná o respondenty z jiného kraje, kteří tuto oblast ještě nenavštívili. Z vlastní zkušenosti souhlasím se 12 % respondentů, a to z toho důvodu, že jsem před akcí nezaznamenala žádnou propagaci, ať už ve formě letáků či v regionální televizi.

40

Otázka č. 13: Co byste zlepšil/a na propagaci této akce? Dotazovaní respondenti by uvítali lepší propagaci tištěné reklamy v podobě letáků před konáním rekonstrukce bitvy. Následující početná odpověď byla více reklamy na internetu, který dnes vládne světem, a výletů přes cestovní kanceláře. Mezi další zlepšení, které by respondenti uvítali, bylo například více článků do příloh deníků, letáková reklama do okolních regionů, lepší marketing, při rekonstrukci bitvy lepší zvuk komentátora. Zajímavá odpověď byla: „Zvýšit frekventovanost prezentací v médiích a ve školách“, což by přispělo i ke zpestření výuky pro žáky ve škole.

Otázka č. 14: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil/a? Další navštívená místa Slavkovský zámek Mohyla míru Brno Lednicko-Valtický areál Moravský kras Vyškov zámek v Bučovicích

Počet respondentů 58 49 47 43 19 17 9

Tab. 14: Další navštívená místa [vlastní zdroj]

V tabulce je uvedeno 7 nejvíce navštěvovaných památek dle odpovědí respondentů. Na prvním místě se umístil Slavkovský zámek, který je spojen se slavnou bitvou tří císařů. Následující nejnavštěvovanější památka v tomto regionu je Mohyla míru, tento památník byl vybudován na počest obětem bitvy. Na třetím místě se umístilo Brno se svými památkami. Za Brnem se hned umístil Lednicko-Valtický areál, který vyhledávají hlavně cyklisté, je to památka UNESCO protkaná širokou sítí cyklostezek. Mezi další navštívená místa spadá přírodní památka Moravský kras s jeskyněmi a proslulou propastí Macocha, Vyškov, kde turisté mohou relaxovat v místním aquaparku, zámek v Bučovicích, Hustopeče se svými vinnými sklípky, vrch Žuráň odkud Napoleon řídil bitvu, Stará pozořická pošta, naučná stezka popisující bitvu, Blansko, hrad Špilberk a Pernštejn, Tišnov, Rousínov, farma Bolka Polívky v Olšanech, mrazový klín u obce Němčany, Spáčilův statek v Křenovicích.

41

Otázka č. 15: Jaké byly priority při výběru tohoto regionu?

kultura příroda sport ostatní

Priorita památky kulturní akce historie krajina klidné prostředí rekreace cyklistika osobní důvody služební cesta studijní důvody

Počet respondentů 43 31 15 17 5 31 15 21 11 3

Tab. 15: Priority při výběru regionu [vlastní zdroj]

V tabulce je uvedeno 10 nejčastějších důvodů. Vidíme, že největší prioritou při výběru regionu byla kultura. Návštěvníci nejvíce vyhledávají památky a kulturní akce pořádané v tomto regionu. Podstatná je i rekreace a cyklistika, to může být způsobeno blízkostí Lednicko – Valtického areálu, kde je cykloturistika velice rozšířená.

42

Otázka č. 16: Byl/a jste při návštěvě tohoto místa s něčím nespokojen/a? Nespokojenost s něčím ne dopraví značení nepřehlednost bitvy ostatní

Počet respondentů 119 6 2 7

Tab. 16: Nespokojenost s něčím [vlastní zdroj]

Důvod nespokojenosti 4%

2% 5%

nic dopravní značení nepřehlednost bitvy 89%

ostatní

Graf 14: Důvod nespokojenosti [vlastní zdroj]

Graf znázorňuje, že téměř 90% návštěvníků si nevybaví nic, s čím by při návštěvě byli nespokojeni, což je velice dobré pro reklamu tohoto místa. Pouhých 11 % respondentů z celkového souboru bylo s něčím nespokojeno. Nejvíce to tedy bylo špatné dopravní značení ať už okolních vesnic či Slavkovského bojiště, dále nepřehlednost bitvy a mezi ostatní se řadí například nedostatek vzduchu v administrativní budově, doba čekání na jídlo v Hradní restauraci, krátký dokumentární film, malá nabídka služeb či úroveň pohostinství. Po vlastní účasti na rekonstrukci bitvy bych uvítala její lepší organizaci, komentátor, který popisoval bitvu, se místy v bitvě sám ztrácel. Kdyby její rekonstrukce byla podle předem jasně daného scénáře a podkladem pro ni byla hudba, která by však nepřehlušovala zvuk komentátora, mělo by to mnohem větší efekt, návštěvníci by se mnohem víc vtáhli do tehdejší historie. 43

Otázka č. 17: Doporučil/a byste návštěvu tohoto místa svým známým? Doporučení návštěvy Počet respondentů 89 ano 1 ne 44 nevím Tab. 17: Doporučení návštěvy [vlastní zdroj]

Doporučil/a byste návštěvu tohoto místa svým známým?

33% ano 66%

ne

nevím 1%

Graf 15: Doporučení návštěvy místa známým [vlastní zdroj]

Jak graf ukazuje, většina návštěvníků toto místo hodnotila kladně a návštěvu by doporučila. Třetina dotazovaných uvedla odpověď, že neví. V souboru respondentů se našel jeden člověk, který by toto místo svým přátelům či známým nedoporučil či rozmlouval, jeho odpověď je uvedena v následující otázce. Otázka č. 18: Proč byste návštěvu tohoto místa nedoporučil/a? Tato otázka je navázána na předchozí odpověď, pokud v ní respondent reagoval záporně, musel uvést důvod. Tuto otázku, jak je již výše řečeno, zodpovídal jeden respondent, jeho argument zní: „Znám i lepší místa“. Jak z odpovědi plyne dotazovaný se, buď nezajímá o památky či historii naší země anebo pro něj či ni toto bojiště nemá velkou váhu a raději navštíví jiné památky.

44

Otázka č. 19: Ve kterém kraji bydlíte? Bydliště Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Jihočeský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Karlovarský kraj Královehradecký kraj

Počet respondentů 78 20 9 4 4 3 3 3 5 1 1 3

Tab. 18: Bydliště [vlastní zdroj]

Ve kterém kraji bydlíte?

4%

3%

3%

1% 2% 2% 1% 2% 2%

Jihomoravský Kraj Vysočina Jihočeský

Plzeňský 7%

Olomoucký Moravskoslezský

58% 15%

Liberecký Pardubický Zlínský Královehradecký Hlavní město Praha Karlovarský Graf 16: Ve kterém kraji bydlíte? [vlastní zdroj]

Danou lokalitu Slavkovského bojiště nejvíce navštěvují obyvatelé Jihomoravského kraje, představují více než polovinu dotazovaných, kteří tuto oblast navštívili. Návštěvníci

z kraje

Vysočina

jsou

zastoupeni

15%.

Na

třetím

místě

se umístil kraj Jihočeský, následují ho kraje další, jak je vidět z grafu. Celkový soubor uzavírají občané z české metropole, hlavního města Prahy a Karlovarského kraje.

45

Turisté ze Středočeského a Ústeckého kraje, kteří se účastnili dotazníkového šetření, do této oblasti ještě nezavítali. Otázka č. 20: Jaký je Váš věk? Věk do 20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více let

Podíl respondentů 43 94 49 19 8

Tab. 19: Věk respondentů [vlastní zdroj]

Dotazníkového šetření se nejvíce účastnili respondenti ve věku 21-30 let. Druhá početná skupina byla ve věku 31-40 let. Nejméně jsou pak zastoupeni dotazovaní ve starším věku, 51 a více let. Otázka č. 21: Vaše pohlaví

Pohlaví

48% 52% muž žena

Graf 17: Pohlaví [vlastní zdroj]

Ačkoliv byl výběr respondentů zcela náhodný, poměr mužů a žen je téměř vyrovnaný. Statisticky se tohoto dotazníku účastnili, o pouhé 4%, více ženy.

46

2.5.4

Marketingový mix

Marketingový mix představuje všechny kroky, které byly vybrány, aby uspokojily potřeby zákazníka. Mezi základní „4 P“ patří: 

Produkt (Product): uspokojuje potřeby zákazníka



Cena (Price): hodnota výrobku pro zákazníka



Místo (Place): způsob distribuce produktu od výrobce ke konečnému spotřebiteli



Propagace (Promotion): nejviditelnější část marketingového mixu se zabývá propagací výrobků či služeb [24]

K těmto základním krokům přidám ještě jedno P a to spolupráci, která zahrnuje například spolupráci mezi jednotlivými podnikateli či asociacemi a zájmovými skupinami. 2.5.4.1 Produkt Produktem Projektu Austerlitz je rekonstrukce bitvy konaná v zimním období, Napoleonské dny, Napoleon Golf Cup, jenž je jediný turnaj na světě, který se zahajuje výstřelem z repliky historického děla, dále výstava vín Grand Prix Austerlitz a vyhlídkové lety balónem. [25] Tyto aktivity jsou vhodné pro všechny typy segmentu, od dětí v první třídě až po seniory. Návštěvník si může v rámci vzpomínkových akcí zpestřit rekonstrukci bitvy a nechat se vynést v upoutaném balónu nad bojiště a sledovat tak bitvu pomocí dalekohledu, další možnost lepšího místa ke sledování je rezervování místa na tribuně. Dobrovolníci a nadšenci, kteří tuto rekonstrukci hrají, jsou vybaveni uniformami, zbraněmi i děly. 2.5.4.2 Cena Co se týče ceny, při konání rekonstrukce bitvy, jsou zde zpoplatněny pouze dvě věci, a to let balónem nad bojištěm, který při obsazení koše činí 5 000 Kč, kapacita je 3 – 4 dospělé osoby. Pokud by si návštěvník zarezervoval místo na tribuně, zaplatí 1 200 Kč. Místa na stání jsou zdarma. Do roku 2007 museli návštěvníci platit vstupné. Poté co Jihomoravský kraj vyčlenil pro tuto akci dotaci, pořadatelé placení vstupného zrušili. Takhle nastavenou cenovou politiku bych pozměnila. Po vlastní účasti se domnívám,

47

že diváci by byli ochotni přispět na tuto událost a pořadatelé by ocenili každý příspěvek, ať už 30 Kč či 100 Kč. Cena letenky vyhlídkovým balónem se odvíjí od počtu pasažérů, kdy dítě do 12 let má slevu v hodnotě 1 000 Kč Doba trvání letu je přibližně 1 hodina. [26] Vyhlídkové lety Projektu Austerlitz Počet pasažérů Cena 2 13 500 Kč 3 15 000 Kč 4 19 000 Kč Tab. 20: Ceník letů Projektu Austerlitz [26]

Vyhlídkové lety Brno Počet pasažérů Cena 2 12 600 Kč 3 14 400 Kč 4 17 100 Kč Tab. 21: Ceník letů Brno [27]

Ceny vyhlídkových letů jsem porovnala s lety, pořádanými nejblíže ke Slavkovu, je to město Brno. Cenová diferenciace není po srovnání až tak rozdílná. Ceny Projektu Austerlitz jsou sice vyšší, ale liší se pouze v rozmezí od 600 Kč do 1 900 Kč. 2.5.4.3 Místo Rekonstrukci bitvy může návštěvník vidět pouze v případě, že přicestuje do tohoto regionu. Vzhledem k dopravní dostupnosti této lokality by návštěvníky tato skutečnost neměla odrazovat. Na internetu jsou dostupné pouze ukázky z bitvy, aby přilákali návštěvníky. Nevýhodou může být, že tato akce je pořádána nejbližší víkend ke 2. prosinci, jedná se o zimní období a řadu návštěvníků může zimní počasí odradit. Jelikož je zde vybudována Naučná stezka Bitvy u Slavkova mapující tuto bitvu, turisté mají možnost si ji projet i v létě. Trasa provází nejvýznamnějšími místy, kde jsou umístěny informační tabule popisující místo. Zároveň se mohou návštěvníci účastnit Napoleonských dnů, které jsou konané v srpnu na počest narození Napoleona Bonaparte.

48

2.5.4.4 Propagace Forma propagace, která není finančně náročná a dle průzkumu nejvíce účinná, je ústní reklama. Právě reference od známých byly největším motivem, co vedlo téměř polovinu dotázaných respondentů k návštěvě. Aby turisté tyto kladné informace šířili dál, musí být spokojeni s kvalitou nabídnutých služeb. I přesto je v dnešní době nejrozšířenější reklama přes Internet. Návštěvníci mohou hledat potřebné informace na webových stránkách Projektu Austerlitz. Zahraničním turistům je nabídnuta cizojazyčná mutace a to v angličtině a francouzštině. Na tyto návštěvníky by měli pořadatelé myslet i v době konání rekonstrukce bitvy, kdy by jim měla být poskytnuta možnost komentáře bitvy v cizím jazyce. Tištěné materiály, jako jsou letáky, brožury nebo články v novinách, nejsou již tak rozšířené a účinné jako je internet. Starší generace, která nemá příliš zkušeností s internetem, však upřednostňují tištěné informace. Tato forma reklamy nemusí být jen pro starší ročníky, ale může zaujmout i mladší generaci, která se na internetu nevšimne této konané akce, ale všimne si například letáku na ulici, musí být ale viditelné již před pořádáním bitvy. Reklamy prostřednictvím cestovních kanceláří či agentur mohou využít především školní výlety či organizované skupiny návštěvníků. Za velice účinnou považuji také reklamu v regionálním tisku, jako je například Břeclavský, Vyškovský, Brněnský či Blanenský deník. Podpora v Regionální televizi Jihomoravského kraje by byla ještě výraznější, musí to být ale s dostatečným předstihem. 2.5.4.5 Spolupráce Projekt Austerlitz spolupracuje s několika organizacemi. Těmi jsou: Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, internetový portál Kudy z nudy, Technický a zkušební ústav stavební, Explosia a.s. Českomoravský cement a.s. a Moravská banka vín. [28] Projekt Austerlitz by mohl rozvinout spolupráci zejména s cestovními kancelářemi, a to jak na straně tuzemské tak zahraniční. V tuzemsku by se mohli rozšířit školní výlety pro děti, jako zpestření výuky ve škole. Větší míra na zahraniční straně spočívá 49

ve spolupráci s incomingovými cestovními kancelářemi, to jsou ty, které přivádějí zahraniční turisty. Projekt mimo jiné spolupracuje s obcemi, které jsou spojeny se slavkovským bojištěm, jedná se o město Slavkov u Brna, obec Prace a Tvarožná. Mezi partnerská města se také řadí město Mikulov, Znojmo, Dobšice a ze zahraničních měst je to Pultusk a Ostrolenka v Polsku, Waterloo v Belgii a F. E. C. N. Evropská federace napoleonských měst.[29]

50

3 ZÁVĚREČNÁ ČÁST 3.1 SWOT analýza S – Silné stránky bohatá historie s mezinárodním významem památková zóna slavkovského bojiště

W – Slabé stránky kapacita ubytovacích zařízení

množství kulturních a historických památek a pomníků

převaha jednodenních návštěvníků

dobrý stav památek

špatná spolupráce v rámci propagace regionu z hlediska cestovního ruchu

množství kulturních akcí dobrá dopravní dostupnost

vysoké náklady na údržbu památek

blízkost mezinárodního letiště v Brně

nerozvinutý cestovní ruch v zimním období

výhodná poloha v blízkosti Brna O - Příležitosti přitažlivost území pro mladou generaci

T - Hrozby konkurence atraktivit na jižní Moravě

poskytnutí finančních prostředků od ubytovacích zařízení – v době akcí vyšší počet hostů

nevyužití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a zvýšení tak návštěvnosti

větší propagace pořádaných akcí

rozšíření brněnského letiště – dopad na památkovou zónu

začlenění do památek UNESCO

nákupní centra v Brně – ohrožuje existenci malých podnikatelů

vytvoření brožury k výročí bitvy – doprava, atraktivity, možnosti ubytování, stravování

nedostatek financí

Tab. 22: SWOT analýza [vlastní zdroj]

51

3.2 Návrhy řešení Projekt Austerlitz by se měl zaměřit zejména na lepší propagaci. Z marketingového průzkumu totiž vyplívá, že téměř 70 % dotazovaných vůbec neví o existenci tohoto Projektu. Kvalitnější a širší reklama by měla být i v ostatních krajích, protože návštěvníci z dotazníkového šetření pochází především z Jihomoravského kraje, kde si mohou všimnout informačních tabulí u pozemních komunikací. Nedostatečná tištěná reklama v podobě letáků může být důvodem nižší návštěvnosti, pořadatelé by mohli před konáním akce vylepit plakáty na veřejná místa do různých koutů České republiky. Vzhledem k vysokému počtu individuálních návštěvníků by spolupráce s cestovními kancelářemi razantně přispěla k nárůstu počtu návštěvníků. Přece jenom je rozdíl, když přijede osobní automobil s pěti lidmi a autobus, kde jich může být až padesát. Špatná je i spolupráce s okolními obcemi, jejich sdružení a finanční podpora na pořádané akce by vedla k rozvoji cestovního ruchu v regionu, to se netýká pouze obce Tvarožná, která ze svých zdrojů každoročně přispívá. Rivalita mezi subjekty tak zapříčiňuje možnost dalšího rozvoje. Mělo by být v jejich zájmu lépe spolupracovat a efektivněji tak využít prostředky z veřejných zdrojů. Dalším problémem je převaha jednodenních návštěvníků, kteří se v dané lokalitě nezdrží více dní. Jejich motivem pro výlet na více dní by mohl být rozvinutí sportovního vyžití. Nachází se zde pouze Naučná stezka bitvy u Slavkova, která má přibližně 60 km a k jejímu projití je lepší využití kola, proto by zde měla být i naučná stezka pro pěší, která by přispěla k rozvoji pěší turistiky. Rozvoj těchto aktivit by vedl ke kvalitnější konkurenceschopnosti s Lednicko - Valtickým areálem, který se nachází nedaleko a disponuje širokou sítí značených cyklotras. Z dotazníkového šetření je známo, že návštěvnost Lednicko – Valtického areálu je vysoká a cílem návštěvníků Slavkova je i toto území. Zvýšení počtu vícedenních návštěvníků by mohlo spočívat i ve spolupráci s družbami, které provádějí podobné akce v zahraničí, kdyby se pozvali na rekonstrukci bitvy, určitě by jejich pobyt byl delší než jeden den. Jelikož jsou náklady na opravu památek a pořádání akcí vysoké, měli by pořadatelé využít potenciálu a při příležitosti rekonstrukci bitvy pozvat místní politiky z oboru kultury, kteří by dali návrh na zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCA. Tato 52

skutečnost by vedla i ke zlepšení propagace nejen v rámci České republiky, ale i po celé Evropě. Finančně podpořit tuto akci by mohli i majitelé ubytovacích zařízení. Přece jenom v zimě není počet turistů tak vysoký a významná událost bitvy jim přinese nárůst hostů.

53

Závěr Bakalářskou práci jsem zpracovala do čtyř hlavních částí. V první části je úvod, který nastiňuje bitvu. Druhá část je tvořena historií bitvy a jejích památek. Dále Projekt Austerlitz a podmínky pro zařazení na Seznam UNESCO. Třetí oddíl je rozdělen do dvou částí – sběr primárních a sekundárních dat. Sekundární data obsahují informace o dopravní dostupnosti, ubytovacích a stravovacích možnostech, zanalyzovala jsem zde i cestovní kanceláře v České republice, které nabízejí možnost výletu do těchto krajin spojených s bitvou. Uvedené statistiky o návštěvnosti jsem získala po konzultaci s provozovateli. Sběr primárních dat získaných pomocí dotazníkového šetření tvoří hlavní část práce. V závěrečné části jsem sestavila SWOT analýzu, která spočívá v silných a slabých stránkách, příležitostech, kterých by mělo být využito, a hrozbách. Ze

SWOT analýzy jsem navrhla několik řešení, jež by mohly pomoci k lepší

propagaci. Z dotazníkového šetření je patrné, že největší reklamou jsou reference od známých. Aby však mohli tyto kladné informace o této lokalitě šířit dál, musí být spokojeni s nabídkou a kvalitou poskytovaných služeb. Cílem pořadatelů by i přesto mělo být rozšíření propagace nejen po celé České republice, ale i do okolních států a přilákat tím zahraniční turisty. Území bojiště bitvy u Slavkova má významnou hodnotu v podobě mezinárodní historie a množství historických památek. Vzhledem k těmto skutečnostem má vysoký rozvojový potenciál, který je dán mimo jiné i dobrou dopravní dostupností, blízkosti jihomoravské metropole města Brna a řadou dalších faktorů. Tyto přednosti je třeba dobře využít a zvýšit tak návštěvnost i v zimních měsících. Projekt Austerlitz se v rámci propagace snaží svoji nabídku neustále rozšiřovat. Ke vzpomínkovým akcím, které probíhají v zimním období, přidávají aktivity, aby vyplnili i dny v letní sezóně, jsou to například Napoleonské dny v srpnu. Nabídka atraktivit bude 1. 7. 2013 rozšířena o novou multimediální expozici Napoleon – Austerlitz v jejíž audiovizuální složce jsou hrané záběry z rekonstrukce bitvy. Projekt Austerlitz a jeho pořádání vzpomínkových akcí obohatilo místní regionální rozvoj cestovního ruchu. Tato lokalita se stala cílovou oblastí i pro turisty, kteří toto místo doposud opomíjeli. Cestovní ruch podpořila i samotná Vysoká škola 54

polytechnická v Jihlavě, která pořádala, v rámci předmětu Metodika průvodcovské činnosti, jednodenní výlet pro studenty do města Slavkova s návštěvou Mohyly míru, je to známka toho, že si škola cení místní historie, jejíž počátky sahají až za hranice České republiky. Cílem mojí bakalářské práce bylo zhodnotit Projekt Austerlitz jako podporu regionálního rozvoje a navrhnout možnosti další propagace. Důležitou součást práce tvoří výsledky z marketingového průzkumu. Veškeré informace jsem se snažila kvalitně zpracovat a doufám, že jsem svých cílů dosáhla.

55

Soupis zdrojů Použitá literatura DVOŘÁČEK, Petr. Hrady a zámky. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2007. 197 s. ISBN 97880-7346-071-6 KOPECKÝ, František. 200 let tradic bitvy u Slavkova. 1. vyd. Brno: Onufrius, 2006. 124 s. ISBN 80-903432-5-2 MIQUEL, Pierre. Slavkov Bitva tří císařů. 1. vyd. Praha: Pavel Dobrovský - BETA, 2005. 438s. ISBN 80-7306-226-7 PERNES, Jiří; HOLÁN, Ivo. Slavkov u Brna – město a okolí. 1. vyd. Praha: Svépomoc, 1987. 178s. ISBN 38-001-87 PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna/ Austerlitz: město nejen se slavnou historií. 1. vydání. Slavkov u Brna: BM typo, 2007. 317 s. ISBN 80-9037 PODHORSKÝ, Marek. Jihomoravský kraj. 1. vyd. Praha: Freytag & berndt, 2005. 200s. ISBN 80-7316-143-5 UHLÍŘ, Dušan. Slunce nad Slavkovem. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1984. 422 s. ISBN 23-019-84 UHLÍŘ, Dušan. Bitva tří císařů. 1. vyd. Brno: Ave Brno, 1995. 135 s. ISBN 809000941-7-1

Internetové zdroje [1] Slavkov u Brna. Velkopavlovicko [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.velkopavlovicko.cz/obec/obec.py?idobce=OBC36 [2] Bitva u Slavkova. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001-2013

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Slavkova

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

[3] Historie města. Slavkov [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.slavkov.cz/index.php/mesto/o-meste/historie-města [4] Vyhláška MK ČR č. 475/1992 Sb. ze dne 10.9.1992. Austerlitz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/vyhlaska-mk-cr-c-475-1992-sb-zedne-1091992_a1484 [5] Bitva u Slavkova - stručný popis jejích příčin, průběhu a důsledků. Československá napoleonská společnost

Dostupné

[online]. 2002-2007 [cit. 2013-04-14].

z:

http://napoleonska-spolecnost.cz/rok1805.htm [6] Vzpomínkové akce 1805-2005. Austerlitz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/vyroci-bitvy-u-slavkova [7] Památník Mohyla míru. Top výletní cíle jižní Moravy [online]. 2009 [cit. 2013-0414]. Dostupné z: http://www.vyletnicile.cz/cz/klastery-a-pamatniky/?id=3 [8]

Obrázky.

Google

[online].

2013

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi [9] Seznam památek Slavkovského bojiště. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_pam%C3%A1tek_Slavkovsk%C3%A9ho_boji%C 5%A1t%C4%9B#Seznam [10] Stará pošta - Historický areál Austerlitz 1805. Travel Guide.cz [online]. 1998-2012 [cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

http://www.travelguide.cz/cz/turistika/muzea-a-

technicke-pamatky/stara-posta-historicky-areal-austerlitz-1805 [11] Památková zóna Slavkovského bojiště. Šlapanice [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.slapanice.cz/pamatkova-zona-slavkovskeho-bojiste/ [12] Projekt Austerlitz. Austerlitz [online]. 2006 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/projekt-austerlitz_a1493 [13] Projekt Austerliz. Austerlitz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/projekt-austerliz_a1874

[14] Spolupráce a média. Austerlitz [online]. 2010 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/spoluprace-media [15] Slavnostní otevření naučné stezky Bitvy u Slavkova. Austerlitz [online]. 2003 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/slavnostni-otevreni-naucne-stezkybitvy-u-slavkova_a347 [16] Naučná stezka Bitvy u Slavkova - seznam pozorovacích stanovišť a jejich umístění.

Austerlitz

[online].

2003

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

http://www.austerlitz.org/naucna-stezka-bitvy-u-slavkova-seznam-pozorovacichstanovist-jejich-umisteni_a348 [17] UNESCO: Úmluva o světovém dědictví UNESCO. Národní památkový ústav [online].

2010

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

http://www.npu.cz/pro-

odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodni-dokumenty/mezinarodnidokumenty/unesco/ [18] Ubytování ve Slavkově. Firmy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/?q=ubytov%C3%A1n%C3%AD%20ve%20slavkov%C4%9B%20 u%20brna&source=chint#utm_source=seznam.cz&utm_medium=hint&utm_campaign =kategorie&utm_term=ubytov%C3%A1n%C3%AD%20ve%20slavkov%C4%9B%20u %20brna&utm_content=horni-odkaz [19] JIRGALA, Zdeněk. Potenciál území bojiště Bitvy u Slavkova a možnosti jeho využití. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. [20] Moravský kras a Bitva u Slavkova. CK Regio [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.ckregio.cz/moravsky-kras-a-bitva-u-slavkova-Z2013043.html [21] Po stopách Napoleona s průvodcem. Cestovní kancelář Zájezd [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.ca-zajezd.cz/jizni-morava/po-stopach-napoleonas-pruvodcem [22] Aktuální nabídka výletů a exkurzí. Cestovní agentura ÚSMĚV [online]. © 2004 2010 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.causmev.cz/cs/vylety-exkurze/aktualninabidka/2013-jaro/brno/polodenni/bp11-slavkov-u-brna-krizovatka-evropskych-dejin/ [23] Typy otázek v dotazníku. Dotazník - online [online]. 2007 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm

[24] Marketingový mix. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001-2013

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Marketingov%C3%BD_mix [25] Napoleonské dny - historie. Austerlitz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/napoleonske-dny [26] Vyhlídkové lety balónem. Austerlitz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/vyhlidkove-lety-balonem_a1654 [27] Privátní let balónem. Vyhlídkové lety balónem [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.balon.cz/objednavka/let-balonem/privatni-let-balonem-při [28] Partneři projektu. Austerlitz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/main.php?main_id=310www.austerlitz.org/index.php [29] Partnerská města a bojiště. Austerlitz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/partnerska-mesta-bojiste [30] Mapa stezky. Austerlitz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.austerlitz.org/images/stezka/stezka_mapa.jpg

Seznam ilustrací Seznam obrázků: Obr. 1: Mohyla míru [8]

13

Obr. 2. Kopec Santon [8]

14

Obr. 3: Slavkovský zámek [8]

14

Obr. 4: Pozořická pošta [8]

14

Obr. 5: Boží muka [8]

15

Obr. 6: Vrch Žuráň [8]

15

Obr. 7: Mapa Slavkovského bojiště s vyznačenou naučnou stezkou [30]

66

Seznam tabulek Tab. 1: Seznam ubytovacích zařízení ve Slavkově u Brna [18]

22

Tab. 2: Ceník výletu Régio [20]

24

Tab. 3: Ceník výletu CA Úsměv [22]

25

Tab. 4: Návštěvnost [vlastní zdroj]

29

Tab. 5: Organizování cesty [vlastní zdroj]

30

Tab. 6: Použitý dopravní prostředek [vlastní zdroj]

31

Tab. 7: Spokojenost s dopravní dostupností [vlastní zdroj]

32

Tab. 8: Doprovod návštěvníků [vlastní zdroj]

32

Tab. 9: Motiv cesty [vlastní zdroj]

33

Tab. 10: Znalost naučné stezky [vlastní zdroj]

36

Tab. 11: Procházka stezkou [vlastní zdroj]

36

Tab. 12: Znalost Projektu Austerlitz [vlastní zdroj]

37

Tab. 13: Propagace akce [vlastní zdroj]

38

Tab. 14: Další navštívená místa [vlastní zdroj]

40

Tab. 15: Priority při výběru regionu [vlastní zdroj]

41

Tab. 16: Nespokojenost s něčím [vlastní zdroj]

41

Tab. 17: Doporučení návštěvy [vlastní zdroj]

42

Tab. 18: Bydliště [vlastní zdroj]

44

Tab. 19: Věk respondentů [vlastní zdroj]

45

Tab. 20: Ceník letů Austerlitz [26]

48

Tab. 21: Ceník letů Brno [27]

48

Tab. 22: SWOT analýza [vlastní zdroj]

51

Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost zámku [vlastní zdroj]

26

Graf 2: Návštěvnost Mohyly míru [vlastní zdroj]

27

Graf 3: Navštívil/a jste Slavkovské bojiště? [vlastní zdroj]

29

Graf 4: Jak je Vaše cesta organizována? [vlastní zdroj]

30

Graf 5: Jaký dopravní prostředek jste použil/a? [vlastní zdroj]

31

Graf 6: Spokojenost s dopravní dostupností [vlastní zdroj]

32

Graf 7: S kým jste navštívil/a toto místo? [vlastní zdroj]

33

Graf 8: Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto místa? [vlastní zdroj]

34

Graf 9: Věděl/a byste co významného se zde událo? [vlastní zdroj]

35

Graf 10: Znalost naučné stezky [vlastní zdroj]

36

Graf 11: Prošel/la jste tuto stezku? [vlastní zdroj]

37

Graf 12: Znáte Projekt Austerlitz, který pořádá tuto akci? [vlastní zdroj]

38

Graf 13: Myslíte si, že je tato akce dostatečně prezentována? [vlastní zdroj]

39

Graf 14: Důvod nespokojenosti [vlastní zdroj]

42

Graf 15: Doporučení návštěvy místa známým [vlastní zdroj]

43

Graf 16: Ve kterém kraji bydlíte? [vlastní zdroj]

44

Graf 17: Pohlaví [vlastní zdroj]

46

Přílohy Seznam příloh A) Dotazníkový průzkum – Projekt Austerlitz, podpora regionálního rozvoje B) Přehled kulturních akcí ve Slavkově u Brna v roce 2013 C) Mapa Slavkovského bojiště s vyznačenou naučnou stezkou

A) Dotazníkový průzkum – Projekt Austerlitz, podpora regionálního rozvoje Dobrý den, jmenuji se Martina Desenská a studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tímto bych Vás chtěla poprosit o vyplnění dotazníku, který slouží k vypracování mé bakalářské práce na téma Projekt Austerlitz - podpora regionálního rozvoje cestovního ruchu. Tento dotazník je zcela anonymní a zabere Vám jen několik minut. 1. Navštívil/a jste slavkovské bojiště? ano jedenkrát

ano vícekrát

ne

2. Jak je Vaše cesta organizována? individuálně

prostřednictvím CK a CA

Vlastní odpověď:

3. Jaký dopravní prostředek jste použil/a? osobní automobil

autobus

vlak

kolo

Vlastní odpověď:

4. Jste spokojen/a s dopravní dostupností Slavkovského bojiště? výborný x chvalitebný x dobrý x dostatečný x nedostatečný 5. S kým jste navštívil/a toto místo? sám

rodina

přátelé

partner/ka

škola

Vlastní odpověď:

6. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto místa? reference od známých vlastní zkušenost

informace od CK nebo CA

internet

Vlastní odpověď:

7. Věděl/a byste co významného se zde událo? ano

ne

8. Pokud ano, co se zde událo? odpověď:

tištěné informace

9. Víte, že se zde nachází naučná stezka, která popisuje bitvu? ano

ne

10. Prošel/la jste tuto stezku? ano

ne

11. Znáte projekt Austerlitz, který pořádá tuto akci? ano

ne

12. Myslíte si, že je tato akce dostatečně prezentována? ano

nevím

ne

13. Co byste zlepšil/a na propagaci této akce? odpověď:

14. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil/a? odpověď:

15. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? odpověď:

16. Byl/a jste při návštěvě tohoto místa s něčím nespokojen/a? odpověď:

17. Doporučil/a byste návštěvu tohoto místa svým známým? ano

nevím

ne

18. Pokud ne, proč byste návštěvu tohoto místa nedoporučil/a? odpověď:

19. Ve kterém kraji bydlíte? odpověď:

20. Jaký je Váš věk? do 20 let

21 - 30 let

31 - 40 let

41 - 50 let

51 a více let

21. Vaše pohlaví muž

žena Děkuji za Váš čas i ochotu a přeji hezký den

B) Přehled kulturních akcí ve Slavkově u Brna v roce 20131 Březen 21. 3. 23. – 24. 3. 28. 3. – 2. 6. 27. 3. – 9. 6. 30. 3.

Zahájení sezóny na zámku Prodejní velikonoční výstava Zatoč se mnou, má panenko – výstava krojů z Brněnska Historie cukru – výstava o historii cukru a slavkovského cukrovaru Jarní vyjížďka – představení jezdeckého klubu v parku

Duben 5. 4. – 14. 6. Socialistický realismus v obrazech – výstava obrazů socialistického realismu z 50. let 20. století 7. 4. Svatba na zámku – den otevřených dveří pro snoubence i širokou veřejnost 12. – 13. 4. Prodejní zahradnická výstava 18. 4. Den památek 26. 4. Slavkovské memento – festival válečné literatury faktu Květen 11. 5. Klubová výstava MS klubu anglických ohařů 13. 5. – 7. 6. Slavkovské restaurování – restaurování předmětů ze zámeckých sbírek jako součást prohlídky zámku 16. 5. Austrálie – cestopisná přednáška J. Máry 18. 5. Mezinárodní den muzeí a muzejní noc 18. 5. Z operety do operety – koncedrt Johann Strauss Orchestru Die flotten Geister 24. 5. Noc kostelů 25. 5. Národní festival neprofesionálních symfonickým a komorních těles 2013, v Kapli sv. Jana Křtitele na špitálské ulici 30. 5. – 20. 6. Výstava krajky ze Slavkova a Mohelnice Červen 31. 5. – 2. 6. 31. 5. – 2. 6. 1. 6. 1. 6. 1. 6. 1. 6. 2. 6.

1

6. Mezinárodní setkání Slavkova Dny Slavkova a Svatourbanské hody Prezentace renesančního sokolnictví ze zámku Rosenburg Noční kostýmované prohlídky zámku Slavnostní otevření expozice „Napoleon – Austerlitz“ Trhy v zámeckém parku Concentus Moraviae – koncert italského souboru Accordone „Příběhy z Neapole“

Propagační materiály města Slavkov u Brna

6. 6. – 7. 7. 8. 6.

Výstava abstraktních fotografií Napoleonská bitva a život Kouniců – ukázky v prostorách rakouského zámku Rosenburg v rámci vzájemné spolupráce 13. 6. – 1. 9. Průvodci a provázení – výstava o jednom obyčejném dni v životě průvodce zámku 15. 6. Muzikálové představení v zámeckém parku 20. 6. – 15. 9. Odkazy a návraty – výstava k 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu 23. 6. Concentus Moraviae – koncert francouzského souboru Café Zimmerman A. Vivaldi „L´Estro Amonico“ 29. 6. Oldtimer festival 2013 29. 6. Kostýmované prohlídky zámku Červenec 18. 7. – 6. 10. Dr. Václav Kounic – mecenáš, politik, šlechtic – výstava k příležitosti 100. výročí úmrtí Dr. Kounice 27. 7. Mezinárodní turnaj v pétanque Grand Prix d´Austerlitz 2013 Srpen 4. 8. 6. – 13. 8. 15. 8. 17. – 18. 8. 17. 8. 17. 8. 31. 8.

Koncert skupiny Deep Purple v zámeckém parku Letní filmový festival v zámeckém parku Koncert souboru Orchestre des jeunes de Fribourg – hudební předzvěst Napoleonských dnů Napoleonské dny Mezinárodní výstava vín Grand Prix Austerlitz 2013 Řemeslný jarmark a kostýmované prohlídky zámku Romeo a Julie – divadelní představení činohry Národního divadla Brno na nádvoří zámku

Září 2. – 27. 9.

Slavkovské restaurování – restaurování předmětů ze zámeckých sbírek jako součást prohlídky zámku 5. 9. – 10. 11. Restaurování – výstava o restaurátorské práci a obnovených předmětech 19. 9. – 10. 11. Výstava Darii Novotné 21. 9. Václavský jarmark a Zámecké burčákové slavnosti 21. 9. Prezentace renesančního sokolnictví ze zámku Rosenburg 21. 9. Dny kulturního dědictví – kostýmované prohlídky, prohlídky depozitářů 22. 9. Koncert pěveckého sboru Mladost

Říjen 1. 10. Mezinárodní den seniorů 6. 10. Den otevřených dveří pro zájemce o svatební obřad na zámku 10. 10. – 8. 12. Slavkovská epopej – výstava obrazů Emila Kopřivy z počátku 20. století 19. 10. Janáčkovo kvarteto – koncert k příležitosti 85. výročí úmrtí Leoše Janáčka Listopad 15. 11. – 8.12. Betlémy – předvánoční výstava betlémů mnoha tvarů a podob 16. 11. Svatomartinské slavnosti – příjezd sv. Martina, výstava Mladá svatomartinská vína na zámku, Svatomartinské hody 28. 11. Koncert o. p. s. Mohyla Míru – Austerlitz k 208. výročí bitvy u Slavkova 30. 11. – 1. 12. Vzpomínkové akce ke 208. výročí bitvy u Slavkova 30. 11. Tradiční předvánoční a řemeslný jarmark a kostýmované prohlídky zámku Prosinec 8. 12. 13. 12. 31. 12.

Zakončení sezóny Vánoční koncert ZU v Historickém sále zámku Silvestrovské setkání občanů

C) Mapa Slavkovského bojiště s vyznačenou naučnou stezkou

Obr. 7: Mapa Slavkovského bojiště s vyznačenou naučnou stezkou [vlastní zdroj]