Cesta do Ameriky
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6.5.2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Děkuji PhDr. Vlastě Novotné za odborné vedení a cenné rady při vypracovávání této bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Cesta do Ameriky Bakalářská práce
Autor: Patrik Dušek Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2013
Copyright © 2013 Patrik Dušek
ABSTRAKT DUŠEK, Patrik: Cesta do Ameriky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 58 stran. Bakalářská práce „Cesta do Ameriky“ se zabývá možnostmi cestovního ruchu na východním pobřeží USA. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na stanovení předpokladů cestovního ruchu pro východní pobřeží USA, v části praktické jsou obsaženy podmínky vstupu na území USA, doporučení z oblasti zdravotní péče, pojištění, dopravy a ubytování a informace o vybraných cílech cestovního ruchu. V závěru je navrženo několik turisticky atraktivních tras po východním pobřeží USA. Cílem práce je zhodnotit oblast východního pobřeží USA z hlediska předpokladů cestovního ruchu a sestavit pro potenciální návštěvníky z ČR přehledného průvodce po východním pobřeží USA doplněného o praktické zkušenosti autora.
KLÍČOVÁ SLOVA imigrační politika, předpoklady cestovního ruchu, Spojené státy americké, východní pobřeží 7
ABSTRACT
DUŠEK, Patrik: Coming to America. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor PhDr. Vlasta Novotná. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2013. 58 pages.
Thesis "Coming to America" explores the possibilities of tourism on the east coast of the USA. The work is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part focuses on the establishment of the conditions of tourism in the eastern coast of the U.S., under practical conditions are included entry to the USA, recommendations from health care, insurance, transportation and accommodation information on selected targets tourism. In conclusion, it is suggested several interesting routes along the eastern U.S. environment. The aim is to evaluate the Eastern coast of the U.S. in terms of assumptions tourism and compiled for potential visitors from the Czech Republic lucid guide to the U.S. east coast, supplemented by practical experience of the author.
KEYWORDS immigration
policy,
assumptions
tourism,
United
States
of
America,
East Coast 8
PŘEDMLUVA Důvodem napsání odborné absolventské práce na téma „Cesta do Ameriky“ byla má osobní návštěva USA realizovaná v rámci výměnného programu Work and Travel určeného pro studenty všech ročníků VŠ a VOŠ. Kromě výkonu práce plavčíka v okolí Washingtonu D. C. jsem věnoval maximum času poznávání východního pobřeží USA s cílem seznámit se s přírodním a kulturněhistorickým dědictvím oblasti a vytvořit si reálnou představu o životě v této zemi.
9
OBSAH Úvod..........................................................................................................................................13 1. Teoretická část ......................................................................................................................15 1.1 Základní informace o oblasti ..........................................................................................15 1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu...........................................................................19 1.2.1 Předpoklady lokalizační...........................................................................................19 1.2.1.1 Předpoklady přírodní ........................................................................................19 1.2.1.2 Předpoklady kulturně-historické.......................................................................22 1.2.2 Předpoklady selektivní.............................................................................................24 1.2.2.1 Předpoklady demografické ...............................................................................25 1.2.2.2 Předpoklady urbanizační...................................................................................28 1.2.2.3 Předpoklady ekonomické..................................................................................28 1.2.2.4 Předpoklady politické .......................................................................................32 1.2.3 Předpoklady realizační.............................................................................................33 1.3 Postavení oblasti v cestovním ruchu...............................................................................35 2. Praktická část ........................................................................................................................37 2.1 Cesta do USA..................................................................................................................37 2.2 Režim vstupu ..................................................................................................................37 2.2.1 Bezvízový program..................................................................................................38 2.2.2 Přistěhovalecká víza ................................................................................................38 2.2.3 Nepřistěhovalecká víza ............................................................................................39 2.3 Dokumenty......................................................................................................................40 2.4 Celní a devizové předpisy...............................................................................................40 2.5 Vstup na území USA ......................................................................................................43 2.2 Cestování po východním pobřeží Spojených států amerických .....................................44 2.2.1 Zdravotní péče a pojištění........................................................................................44 2.2 Kriminalita a osobní bezpečnost.....................................................................................44 2.2.2 Doprava po USA......................................................................................................45 2.2.3 Ubytování.................................................................................................................46 2.3 Významné cíle cestovního ruchu na východním pobřeží Spojených států amerických............................................................................................................................46 2.3.1 Washington, D. C.....................................................................................................46 2.3.2 Baltimore .................................................................................................................48 10
2.3.3 Philadelphia .............................................................................................................49 2.3.4 Niagarské vodopády ................................................................................................49 2.3.5 Buffalo ....................................................................................................................50 2.3.6 New York City.........................................................................................................51 2.4 Návrhy tras......................................................................................................................54 Závěr .........................................................................................................................................55 Seznam použitých zdrojů..........................................................................................................55
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Státy východního pobřeží USA……………………………………………..18 Obrázek 2 Vývoj pasivního cestovního ruchu v USA……………………………….…32 Obrázek 3 Pentagon City……………………………………………………………….46 Obrázek 4 Bílý dům Washington D. C. ………………………………………………..48 Obrázek 5 Niagárské vodopády………………………………………………………...51 Obrázek 6 New York City……………………………………………………………...52 Obrázek 7 Socha Svobody……………………………………………………………...54 Obrázek 8 Trasa New York City – Buffalo – Niagara falls……………………………55
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Státy východního pobřeží USA ...............................................................................17 Tabulka 2 Základní demografické údaje USA .........................................................................26 Tabulka 3 Populace států východního pobřeží USA a její vývoj mezi lety 2000/2012 ...........27 Tabulka 4 Základní makroekonomické ukazatele USA za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)........28
11
SEZNAM ZKRATEK BSE - Bovinní spongiformní encefalopatií Česká republika
ČR –
ESTA –
Elektronická vízová registrace
HDP –
Hrubý domácí produkt
NFL –
Národní fotbalová liga
MŘP –
Mezinárodní řidičský průkaz
TSA - Transport Security Administration USA – Spojené státy Americké USD –
Americký dolar
UNESCO - Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO -
Světové organizace cestovního ruchu
Washingtonu, D. C. – Washington hlavní město ZO –
Zahraniční obchod
12
ÚVOD Předmětná bakalářská práce se bude zabývat cestováním po východním pobřeží USA – stanovením lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů cestovního ruchu, postavením oblasti ve světovém i domácím cestovním ruchu, doklady potřebnými ke vstupu po USA, tipy a informacemi potřebnými při cestování po USA a významnými turistickými atraktivitami. Východní pobřeží USA není přírodně tak atraktivní jako druhá strana amerického kontinentu, z tohoto důvodu může být některými cestovateli opomíjeno. Přitom však zde lze nalézt kulturní a historické bohatství z dob vzniku a postupného formování USA (kolonizace zahájená počátkem 17. století probíhala směrem od východu na západ). To je jeden z důvodů, proč jsem si předsevzal seznámit potenciální návštěvníky USA s touto zajímavou oblastí. Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl k napsání odborné absolventské práce na toto téma, byla pracovní stáž v rámci programu Work and Travel, která mi umožnila navštívit některá ze zajímavých míst východního pobřeží USA a dozvědět se více o tamním způsobu života. Práce bude rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Cílem teoretické části bude stanovení předpokladů cestovního ruchu po východní pobřeží USA. V úvodu teoretické části bude provedeno vymezení zájmové oblasti – lokalizace, státy federace (rozloha, hlavní město). Následně bude pozornost věnována jednotlivým předpokladům cestovního ruchu jakožto konkrétním podmínkám oblasti ovlivňujícím možnosti rozvoje cestovního ruchu. Jednotlivé druhy předpokladů – lokalizační, selektivní a realizační budou charakterizovány na základě informací obsažených v literatuře, která se zabývá cestovním ruchem, a zjištěné poznatky budou následně aplikovány na zájmovou oblast. Tato bude následně vyhodnocena jako vhodná/nevhodná pro rozvoj cestovního ruchu. V oblasti lokalizačních předpokladů se práce bude zabývat předpoklady přírodními (povrch, klima, hydrologie, fauna a flóra) a kulturně-historickými (architektonické památky, muzea a galerie, archeologické lokality, technické památky), v oblasti předpokladů selektivních demografií, průmyslem, a politickou a ekonomickou situací a v oblasti předpokladů realizačních infrastrukturou a materiálně-technickou základnou. Součástí teoretické části bude rovněž zhodnocení postavení východního pobřeží USA ve světovém i domácím cestovním ruchu.
13
Praktická část práce bude zaměřena na vytvoření uceleného přehledu informací pro zájemce o návštěvu USA z řad obyvatel ČR. Budou zde popsány různé možnosti vstupu a jejich náležitosti – přistěhovalecká (imigrační) víza, nepřistěhovalecká (neimigrační) víza, bezvízový styk. Důraz bude položen na třetí možnost, tedy návštěvy za účelem turistiky či obchodování v rámci cestovní registrace ESTA, protože ČR je od roku 2008 jednou ze 36 zemí, které mají s USA bezvízový styk. Dále zde budou uvedeny dokumenty nezbytné pro návštěvu USA a popsány celní a devízové předpisy (co a za jakých podmínek je do USA možno dovážet). Budou zde uvedeny rovněž informace a doporučení z oblasti zdravotní péče a pojištění, dopravy a ubytování a upozorněno na některá specifika USA (kriminalita a osobní bezpečnost). Následně bude pozornost věnována vybraným atraktivitám východního pobřeží USA z oblasti kulturněhistorických předpokladů – New Yorku, Philadelphii, Buffalu, Baltimoru a hlavnímu městu USA, Washingtonu, D. C. Ze zajímavostí přírodních zde budou zmíněny Niagarské vodopády. V závěru budou shrnuty získané poznatky a navrženo několik turisticky atraktivních tras po východním prostředí USA. Práce si klade za cíl zhodnotit oblast východního pobřeží USA z hlediska předpokladů cestovního ruchu a sestavit pro potenciální návštěvníky z ČR přehledného průvodce po východním pobřeží USA doplněného o praktické zkušenosti autora.
14
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Základní informace o oblasti Spojené státy americké – United States of America, zkráceně: United States, označení: USA nebo U. S. (dále jen „USA“) jsou třetí největší zemí světa. Jejich rozloha činí 9 631 214 km2 (pro srovnání se jedná cca o polovinu území Ruska). Počet obyvatel v roce 2012 činil 313 914 040, hustota zalidnění je 34,01 obyv./km2. USA jsou rozděleny na 4 hlavní regiony: Northeast; Midwest; South; West . Uvedené regiony se dále dělí na 9 územních celků: New England, Middle Atlantic, East North Central, West North Central, South Atlantic, East South Central, West South Central, Mountain a Pacific. Federace sestává z 50 států a D. C. (District of Columbia)1 – Alabama (AL), Alaska (AK), Arizona (AZ), Arkansas (AS), California (CA), Colorado (CO), Connecticut (CT), Delaware (DE), District of Columbia (DC), Florida (FL), Georgia (GA), Hawaii (HI) Idaho (ID), Illinois (IL), Indiana (IN), Iowa (IO), Kansas (KS), Kentucky (KE), Louisiana (LA), Maine (ME), Maryland (MD), Massachusetts (MA), Michigan (MI), Minnesota (MN), Mississippi (MI), Missouri (MS, Montana (MT), Nebraska (NE), Nevada (NV), New Hampshire (MH), New Jersey (NJ), New Mexico (NM), New York (NY), North Carolina (NC), North Dakota (ND), Ohio (OH), Oklahoma (OK), Oregon (OR), Pennsylvania (PA), Rhode Island (RI), South Carolina (SC), South Dakota (SD), Tennessee (TN), Texas (TX), Utah (UT), Vermont (VT), Virginia (VA), Washington (WA), West Virginia (WV), Wisconsin (WI), Wyoming (WY). Jednotku územní samosprávy představuje tzv. "County" (přibližně jako okres v ČR).
1
District označuje oblast okresu, ve kterém mělo být podle ústavy vybudováno nové hlavní město unie., Columbia je původní historické označení USA (tzv. Nový svět byl objeven v roce 1492 italským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem). District of Columbia tedy znamená oblast hlavního města USA.
15
Mezi závislá území se řadí American Samoa, Baker Island, Guam, Howland Island, Jarvis Island, Johnston Atoll, Kingman Reef, Midway Islands, Navassa Island, Northern Mariana Islands, Palmyra Atoll, Puerto Rico, Virgin Islands a Wake Island. Hlavním městem a sídlem prezidenta je Washington, D. C. USA sousedí s Kanadou na severu a Mexikem na jihu. Jsou omývány Atlantským oceánem na východě, Mexickým zálivem na jihu a Tichým oceánem na západě. USA jsou federativní prezidentskou republikou. Měna je americký dolar. Úředním jazykem je angličtina. Peněžní jednotkou je 1 americký dolar (USD nebo $) = 100 centů (cents). USA jsou největší ekonomikou světa a jedná se rovněž o nejsilnější ekonomiku, co se týče kupní síly a zemí s nejvíce inovacemi a průmyslovými patenty. V současné době se nicméně USA potýkají s následky ekonomické krize, jejímž nejzávažnějším ekonomickým i politickým problémem je vysoká nezaměstnanost (především afroamerického a hispánského obyvatelstva) V současnosti se situace vlivem kombinace silných demografických trendů a rozdílů na trhu práce a na realitním trhu v různých státech a regionech nicméně postupně stabilizuje. Základem hospodářství USA je průmysl, který zahrnuje výrobní sektor (manufacturing), těžbu (mining) a utility (utilities) – na tvorbě hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) USA se podílí 11 – 12 %. Rozhodující roli však hraje sektor služeb (velkoobchod, maloobchod a „profesionální“ služby). Významným zdrojem příjmů USA je rovněž cestovní ruch. USA jsou druhou nejnavštěvovanější zemí světa (62,3 mil. příjezdů za rok 2011, 4% nárůst oproti roku 2010), v příjmech jim patří dlouhodobě 1. příčka (116,3 mld. USD, 12 % nárůst oproti roku 2010).2 V žebříčku nejnavštěvovanějších míst lze nalézt New York (Times Square), Washington D. C. (National Mall and Memorial Parks), Las Vegas (Las Vegas Strip), Boston (Faneuil Hall Marketplace), Anaheim (Disneyland Park), San Francisco (Fisherman´s Wharf/Golden Gate National Recreation Area) aj. USA jsou rovněž velmi důležitou zdrojovou zámořskou zemí, přibližně 40 % všech cest z USA směřuje právě do Evropy. Dle agentury CzechTourism (2012) jsou nejpreferovanějšími destinacemi v Evropě Velká Británie, Francie a Itálie. Kromě zahraničních cest je v rámci USA významně rozvinut rovněž domácí cestovní ruch, v souvislosti s ekonomickou krizí, s níž jsou spojeny negativní jevy jako oslabování ceny dolaru a zdražování pohonných hmot se
2
Údaje převzaty z UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition.
16
však stále více uplatňuje dovolená buď přímo doma nebo v blízkém okolí (tzv. staycations). Dopravní systém USA patří mezi největší na světě. Rozsah dopravní infrastruktury je značný – na území USA je k dispozici 4 miliony mil silnic a dálnic, 140 tisíc mil železničních tratí, 1,6 miliónů mil tzv. produktovodů (ropa a plyn) a 26 tisíc mil využitelných vodních cest. Po celých USA je k dispozici téměř 5.300 veřejně využitelných letišť a 3.400 železničních stanic Jako východní pobřeží USA se označují státy ležící na pobřeží Atlantského oceánu. Směrem ze severu na jih se jedná o státy: Maine, New Hampshire, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut, New York, New Jersey, Delaware, Maryland, District of Columbia (D. C.), Virginia, North Carolina, South Carolina, Georgia a Florida. Seznam států, jejich rozloha a hlavní města jsou obsažena v tabulce č. 1. Uspořádání států na atlantickém pobřeží zachycuje obrázek č. 1. Tabulka 1 Státy východního pobřeží USA
Kód
Rozloha (km2)
Hlavní město
Connecticut
CT
14,356
Hartford
Delaware
DE
6,446
Dover
D. C.
176
-
Florida
FL
170,305
Tallahassee
Georgia
GA
153,910
Atlanta
North Carolina
NC
139,391
Raleigh
Maine
ME
4,002
Augusta
Massachusetts
MA
27,337
Boston
Maryland
MD
32,134
Annapolis
New Hampshire
NH
24,216
Concord
New Jersey
NJ
22,587
Trenton
New York
NY
141,299
Albany
Rhode Island
RI
91,647
Providence
South Carolina
SC
82,931
Columbia
Virginia
VA
110,784
Richmond
Stát
District of Columbia
Zdroj: http://www.50states.com/
17
Východní pobřeží USA je významným centrem cestovního ruchu. Jedná se o hustě zalidněnou oblast s vysokým stupněm urbanizace, která disponuje kvalitní materiálnětechnickou základnou pro realizaci cestovního ruchu. Z přírodních atraktivit lze jmenovat Niagarské vodopády a řadu národních parků (Everglades, Acadia, Great Smoky Mountains). Významnou přírodní atraktivitou je i vlastní atlantické pobřeží, na kterém se nachází řada středisek cestovního ruchu (především na poloostrově Florida). Kulturně-historické dědictví je soustředěno převážně ve velkých městech (Washington, D. C. New York, Phliladelphia, Boston aj.).
Obrázek 1 Státy východního pobřeží USA.
VT – Vermont, RI – Rhode Island, NH – New Hampshire, MASS – Massachusetts, CT – Connecticut, DC – Washington D. C.
18
1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Galvasová a kol. (2008) uvádějí, že možnosti rozvoje cestovního ruchu závisí na konkrétních podmínkách daného místa, území. Patří sem primárně přírodní faktory a předpoklady určující tzv. přírodní rekreační potenciál. Rozhodující měrou je cestovní ruch usměrňován dále prostřednictvím kulturně-historických, socioekonomických a realizačních faktorů a předpokladů. Posledně jmenovaná skupina faktorů a předpokladů působí jako klíčové pojítko vztahů mezi centry zájmu o cestovní ruch a rekreaci a oblastmi cestovního ruchu a rekreace, prakticky umožňuje realizaci jednotlivých forem cestovního ruchu.
1.2.1 Předpoklady lokalizační Předpoklady lokalizační umožňují dle Holečka, Mariota a Střídy (2005) lokalizaci aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Jejich příznivé hodnoty určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. Patří mezi ně přírodní podmínky (např. klima, charakter, modelace reliéfu, vodní poměry, flóra a fauna) a společenské atraktivity, které vznikly a existují díky činnosti lidí (např. památky, zvyky, slavnosti, gastronomie). Dle Ryglové a kol. je z pohledu cestovatele lokalizační faktor především to, „co se musí vidět“. 1.2.1.1 Předpoklady přírodní Toušek, Kunc a Vystoupil (2008) uvádějí, že přírodní zdroje vystupují jako rozhodující předpoklad pro formování rekreačních procesů v území. Přírodní předpoklady hrají dle Galvasové a kol. (2008) klíčovou roli při určování tzv. přírodního rekreačního potenciálu neboli využitelnosti přírodních zdrojů a podmínek pro cestovní ruch. Studium přírodního rekreačního potenciálu je důležité zejména z geografického pohledu – formování rekreačních systémů totiž probíhá v prostorových vztazích od rekreačních lokalit až k rekreačním oblastem. Ve vývoji přírodních rekreačních zdrojů hraje důležitou roli rovněž časový aspekt pro stanovení optimální využitelnosti území. Holeček, Mariot a Střída (2005) řadí mezi tyto předpoklady povrch (reliéf), nadmořskou výšku, polohu v rámci světadílu, polohu v určitém podnebném pásu, výskyt povrchových i podzemních vod, zastoupení rostlinstva a živočišstva.
19
1) Reliéf – jedná se o základní strukturní prvek přírodních rekreačních zdrojů. Povrchové tvary reliéfu umožňují různorodé využití pro rekreaci a cestovní ruch. Povrch krajiny se posuzuje ze dvou hledisek: tzv. makroformy (morfologické členění krajiny obecně) a mikroformy reliéfu (podrobné členění krajiny). Pro určité druhy rekreačních aktivit je nejvýznamnější složkou reliéfu vertikální členitost reliéfu, tj. hory a pohoří, pro jiné horizontální členitost – např. tvar a zvláštnosti pobřeží (Galvasová a kol., 2008). 2) Klimatické poměry – i v tomto případě se jedná o základní přírodní předpoklady pro rekreaci. Vliv podnebí na rekreační využití území je možné posuzovat ze dvou základních hledisek, a to jako působení horizontální a vertikální zonálnosti podnebí na planetě a působení klimatických prvků v konkrétním území či lokalitě (např. průměrná teplota, počet letních a tropických dní, srážkové poměry a jejich sezónní a denní chod, počet dní se sněhovou pokrývkou, výška sněhové pokrývky, délka slunečního svitu, relativní vlhkost vzduchu, inverze, oblačnost, vítr, výskyt mlh apod.). Klimatické poměry významně ovlivňují časový průběh realizace cestovního ruchu – sezónnost. Vlivem horizontální klimatické zonality se vytvářejí velmi dobré podmínky pro cestovní ruch v subtropickém klimatickém pásu (hlavní sezona v létě), vliv vertikální klimatické zonality na průběh a rozmístění cestovného ruchu (zimní a letní sezona) se projevuje významně hlavně v mírném klimatickém pásmu (Galvasová a kol., 2008). 3) Vodstvo – hydrologické poměry mají jeden z rozhodujících vlivů na lokalizaci, určení rozsahu, intenzity a směru turistických proudů a rekreačních pobytů. Ze všech povrchových vod jsou nejvýznamnější moře a některá jezera, využívaná především k dlouhodobé rekreaci, k víkendovým rekreacím jsou využívány především řeky a vnitrozemské vodní plochy (umělé vodní nádrže – rybníky, přehrady apod.). Na vývěru podzemních vod jsou vázány lázně, z nichž mnohé si udržují konkurenceschopnost rovněž díky chemicko-fyzikálním vlastnostem jímané minerální vody (Galvasová a kol., 2008).
20
4) Rostlinstvo a živočišstvo – tento přírodní předpoklad má na rozmístění cestovního ruchu relativně nejmenší vliv. Floristická složka dotváří celkový charakter krajiny (místy chráněná území), k základním rekreačním prvkům patří lesy (využití zejména pro příměstskou denní a víkendovou rekreaci). Fauna se v cestovním ruchu uplatňuje jak prostřednictvím lovné, tak i chráněné zvěře (Galvasová a kol., 2008). Přírodní poměry USA jsou vzhledem k obrovské rozloze federace značně různorodé. Východní pobřeží nicméně není považováno za tak přírodně atraktivní, jako zbývající území státu. Pobřežní linie východního pobřeží je členitá s mnoho zálivy (Delaware, Chesapeake Bay, Pamlico Sound aj.). Oblast je většinou nížinného charakteru, na poloostrově Florida se rozkládá Atlantská nížina, která na jihovýchodě přechází v Mississippskou nížinu. Severovýchod zaujímá Pobřežní nížina, která začíná na poloostrově Cape Cod (Massachusetts) a táhne se přes Delaware a Virginii až do Georgie. Za Pobřežní nížinou se k západu zvedá pohoří Piedmont. Nad ním a na jihovýchodě USA se rozkládá Appalačské pohoří, jehož výběžky zasahují až do oblasti Velkých jezer (Zimmermann a kol., 2012). USA mají díky své rozloze na svém území zastoupeny všechny podnebné typy. Jižní část východního prostředí má podnebí subtropické, pro které je charakteristická mírná a krátká zima, v pozdním létě a začátkem podzimu však tyto oblasti bývají často vystaveny hurikánům (Zimmermann a kol., 2012). Z nejznámějších hurikánů, které zasáhly východní pobřeží USA, lze jmenovat hurikán Katrina, který dne 29. srpna 2005 zničil New Orleans, a hurikán Irene, který ve dnech 27. a 28. srpna zasáhl 15 států (Florida až Nová Anglie). Klima severovýchodního pobřeží je mírné. Nízké zimní teploty společně s nestálými větrnými podmínkami přinášejí silné sněhové srážky, léta jsou horká s vysokou vlhkostí vzduchu. Na pobřeží je klima ovlivněno působí zmírňujícím vlivem Atlantského oceánu, směrem k západu kontinentalita klimatu vzrůstá. Východní pobřeží USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Hlavními vodními toky jsou řeka Svatého Vavřince a řeka Hudson. Významnou zásobárnou sladké vody jsou tzv. Velká jezera (Hořejší, Michiganské, Huronské, Erijské a Ontario) na hranici USA s Kanadou. V USA je množství vodopádů; na východě se nalézají nejznámější z nich – vodopády Niagarské (mezi jezery Erie a Ontario).
21
Vegetace USA je velmi rozmanitá. Campbell a kol. (2009) charakterizují východní část USA jako kraj lesů mírného opadavého pásma. Na severovýchodě převládají jehličnaté a smíšené lesy, v Apalačských horách listnaté. Např. v NP Great Smoky Mountains (Tennessee, Severní Karolína) lze nalézt všech pět druhů lesů východního typu – smrkové, jedlovcové, borovicovo-dubové a opadavé listnaté s více než stovkou původních druhů stromů. NP Everglades (Florida) chrání poslední nedotčenou subtropickou „divočinu“ v USA. Jedná se o oblast mokřadů, bažin a pobřežních nížin, kde jsou typickými vegetačními zástupci mangrovníky, cypřiše a vodní trávy (Zimmermann a kol., 2012). V USA leží desítky národních parků. Na východním pobřeží je kromě výše NP Great Smoky Mountains a NP Everglades nejznámější a nejnavštěvovanější NP Acadia (Maine). Zimmermann a kol. (2012) doporučují při plánované návštěvě několika NP zakoupení legitimace America the Beautiful Pass, v jejíž ceně 80 USD je vstupné do všech parků i na ostatní pozemky spravované federální vládou.3 Také fauna východního pobřeží USA je poměrně pestrá. Návštěvníci východního pobřeží mohou pozorovat losy, kteří se vyskytují v Maine (Baxter State Park) a New Hampshiru, medvědy černé (NP Great Smoky Mountains), pantery4 (NP Everglades), aligátory a krokodýly (Florida), mořské želvy (Florida) a mořské savce – velryby a delfíny (Stellwagen Bank National Marine Sanctuary, Massachusetts) a kapustňáky (Florida, Jižní Karolína, georgia). Četní jsou rovněž ptáci – symbolem USA je orel bělohlavý, jehož lze v letních měsících pozorovat na Floridském poloostrově. Jisté nebezpečí je spojeno s jedovatými hady – na východním pobřeží žijí čtyři druhy chřestýšů, největší a nejagresivnější z nich je chřestýš kostkovaný. Přítomni jsou rovněž ploskolebci vodní a korálovci. Vlci a kojoti se na východě vyskytují jen vzácně (Zimmermann a kol., 2012). 1.2.1.2 Předpoklady kulturně-historické Tento typ předpokladů vyplývá z výsledků tvořivé činnosti člověka a je úzce provázán s historickým vývojem území. Dle Galvasové a kol. (2008) se jedná o takové atraktivity, které svou hodnotou přitahují určitý okruh návštěvníků, přičemž samy o sobě vystupují jako součást potenciálu krajiny a určují směry jejich funkčního 3
Podrobnější informace o legitimaci lze nalézt na internetových stránkách http://www.nps.gov/findapark/passes.htm. 4 Jedná se o poddruh pumy.
22
využívání. Předmětem zájmu turistů jsou architektonické památky, muzea a galerie, archeologické lokality, technické památky apod. Mezi nejvýznamnější cíle cestovního ruch patří také města, v nichž se koncentruje větší množství kulturních památek i jednotlivé kulturněhistorické lokality (Holeček, Mariot a Střída, 2005). Přestože východ USA není přírodně tak atraktivní jako druhá strana amerického kontinentu, lze zde nalézt kulturní a historické bohatství nejstarší demokratické federace. Historie země je ve srovnání s Evropou kratší, avšak neméně zajímavá (Na výletě po USA – díl první: Velkoměsta východního pobřeží, 2009). „Málokterá země se tak jako Spojené státy americké může pochlubit, že v očích svých obyvatel i ostatního světa vždy byla a dosud je spíše symbolem a ideou nežli všední skutečnosti. Atlantické pobřeží Severní Ameriky od počátku představovalo pro Evropany cosi víc, než jen střízlivý objekt podnikatelského zajmu, než více či méně podařenou kopii domova. Jeho kolonizace byla od počátku nabita očekáváním čehosi výjimečného, či přímo dokonalého. Někteří z prvních osadníků, především puritáni a později kvakeři, odcházeli do Ameriky s představou obce vyvolených – biblického města na hoře či království svatého Ducha –, kterou zde hodlali uskutečnit“ (Raková, Opatrný, 2003, s. 9). Východní pobřeží hrálo významnou roli v procesu kolonizace Ameriky – právě zde totiž byla v 17. století zahájena kolonizace ze strany Evropanů. Osídlení začalo po několika nepovedených pokusech na jihu Jamestownem (1607) a na severu Plymouthem (1620). Obě tyto oblasti – oblast kolem Chesapeake Bay, po „panenské královně“ Alžbětě I. nazvaná „Virginie“ a oblast druhá, puritánská „Nová Anglie“ měly od počátku své existence zcela odlišný charakter. Založení Jamestownu bylo dílem obchodníků a investorů z řad šlechty. Většina vlastníků půdy žila na vlastních, na tabák specializovaných plantážích. Nedostatek pracovních sil byl kompenzován dovozem otroků z Afriky a Karibiku. Nová Anglii byla osídlena puritány, pro které bylo nejdůležitější hledisko náboženství. Živili se především obchodem a rejdařstvím. Střední část východního pobřeží byla zpočátku osídlena Nizozemci a Skandinávci, Anglii připadla až v 17. století (Heideking, Mauch, 2012). Před příchodem evropských kolonizátorů obývaly východ USA domorodé kmeny. Tzv. lesní indiáni severovýchodu žili ve vesnicích blízko vod, ženy pěstovaly kukuřici a věnovaly se sběru nejrůznějších plodin, muži lovili ryby a zvěř. Osazenstvo jednotlivých vesnic se pravidelně stěhovalo v rámci určitého teritoria a obchodovalo se sousedy s využitím splavné síly vodních toků. Na nástroje se neužívalo kovů, i když je 23
indiáni znali a některé kmeny vyráběly měděné ozdoby. Většina domorodců náležela k algonkinské jazykové skupině (Penobskotové, Abenakiové, Natikové, Narragansettové, Wampanoagové, Pekotové, Patuxetové a Mohykáni v Maine a Nové Anglii, Delawarové-Lenapové v New Jersey a Powhatanská konfederace ve Virginii). Oblast kolem Velkých jezer obývali členové irokézské jazykové skupiny (Senekové, Kajugové, Oneidové, Onondagové a nejdále na východě Mohawkové); mezi irokézské kmeny náleželi také pensylvánští Susquehanové a na území dnešní Jižní Karolíny a Georgie žijící Čerokíjové a Tuskarorové. Jihovýchod byl osídlen hustěji, tamní kmeny ovládaly složitější výrobní technologie a sociální i politická organizace kmenového života byla propracovanější a více hierarchizovaná. Hlavní jazykovou skupinu zde (kromě irokézských Čerokíjů) představovali Muskogeové, k nimž náleželi Kríkové, Čoktové, Čikasavové a floridští Seminolové. Zatímco často migrující novoangličtí indiáni si oblíbili přenosné stany – wigwamy – z koží nebo rohoží, v osadách na jihu, kde byl život usedlejší a více zaměřen na zemědělství, si lidé stavěli pevné domy z hlíny s doškovými střechami (Raková, Opatrný, 2003, s. 9). Mezi významná kulturně-historická centra východního pobřeží patří hlavní město USA – Washington, D.C., který byl koncem 18. stol. vyprojektován francouzským architektem Pierrem L’Enfantem a postaven „na zelené louce“. Nejimpozantnější budovou tyčící se nad metropolí je Kapitol, kde sídlí zde legislativní orgány státu Senát a Sněmovna reprezentantů. Dále se zde nalézá Bílý dům, sídlo amerických prezidentů, Washingtonův a Lincolnův památník, Národní archiv, kde jsou uchovány originály Deklarace nezávislosti, Listiny práv a svobod, Ústavy a další významné dokumenty aj. Dalšími významnými středisky jsou Phliladelphia, kde byla v roce1776 podepsána Deklarace nezávislosti a New York (Na výletě po USA – díl první: Velkoměsta východního pobřeží, 2009).
1.2.2 Předpoklady selektivní Selektivní předpoklady5, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy, představují jakýsi protipól předpokladů lokalizačních. V nejobecnějším smyslu slova se jedná o veškeré socioekonomické zdroje, předpoklady a možnosti, které ovlivňují rozdílnou intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu (Vystoupil a kol., 2006). Mariot (2000) uvádí, že selektivní předpoklady se vyznačují především vlivem na 5
V odborné literatuře se lze setkat rovněž s označením předpoklady stimulační a socioekonomické.
24
objemové parametry účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, tj. podmiňují kvantitativní a kvalitativní selekci v řadách obyvatelstva6. Mezi selektivní předpoklady autor řadí hospodářské, sídelní, sociální a politické činitele (úroveň urbanizace, charakter sídelní zástavby, hustotu obyvatelstva, délku a rozložení volného času, výši příjmů, psychologické a právní vztahy apod.). Tyto předpoklady se dále člení, dle Holečka, Mariota a Střídy (2005) nejčastěji na objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady zahrnují celý soubor faktorů, ovlivňujících cestovní ruch v území. Patří mezi ně zejména politická a bezpečnostní stabilita oblasti7, ekonomická a životní úroveň jejích obyvatel, stav životního prostředí apod. Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. Jejich účast závisí na příslušnosti k sociální a profesní skupině, na rodinných poměrech a také na psychologických faktorech. Rozhodování je často ovlivňováno rovněž prestiží určité destinace, reklamou a propagací ze strany cestovních kanceláří, roli však může např. hrát i jazyková vybavenost. Galvasová a kol. (2008) klasifikují tyto předpoklady podle jejich působnosti na demografické, urbanizační, ekonomické a sociálně-kulturní a sociálně-politické. 1.2.2.1 Předpoklady demografické Demografické faktory mají rozhodující vliv jednak na intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci, jednak na rozmístění jednotlivých druhů aktivit. Jinak tráví volný čas mladí, svobodní, jinak rodiny s dětmi, starší lidé apod. (Galvasová a kol., 2008)
6
V této souvislosti se hovoří o tzv. potenciálu rekreativity obyvatelstva neboli kvantitativním a kvalitativním zjištění současného stavu a prognóze rekreačních nároků. 7 Zcela nevhodná pro cestovní ruch jsou tzv. ohniska neklidu neboli státy, stavící se nepřátelsky k cizím návštěvníkům (KLDR, Súdán, Kongo, Sýrie, Afghánistán apod.)
25
Tabulka 2 Základní demografické údaje USA
Počet obyvatel (sčítání obyvatel 2010)
308 745 538
Hustota zalidnění
31,9 obyv./km2
Národnostní složení
Jazyky
Náboženství
bílí Američané8 - 78,3 %, černoši nebo afričtí Američané – 13,9 %, asijští Američané - 4,9 %, američtí Indiáni – 1,2 %, původní obyvatelé Havaje a ostatní pacifičtí ostrované - 0,2 % angličtina 80,0 %, španělština 12,4 %, čínština 0,9 %, tagalog 0,5 %, korejština 0,4 %, němčina 0,4 %, vietnamština 0,4 % křesťané 76,0 % (katolíci 23,9 %, baptisté 15,8 %, metodisté 5,0 %, luteráni 3,8 %), židé 1,2 %, muslimové 0,6 %
Věkové složení
0 - 14 let 20,2 %, 15 - 64 let 67,0 %, nad 65 let 12,8 %
Roční přirozený přírůstek
0,98 %
Střední délka života - muži
75,65 let
Střední délka života - ženy
80,69 let
Gramotnost
97 %
Urbanizace
82 %
Úřední jazyk
angličtina
Zdroj: http://quickfacts.census.gov/qfd/states/00000.html Na území USA žije více než 313 mil. obyvatel – dle odhadu Úřadu pro sčítání obyvatel (U. S. Census Bureau) činil počet obyvatel v roce 2012 313,914,040 (State & County QuickFacts, 2013). Jedná se o třetí nejlidnatější stát na světě – vzhledem k jeho rozloze však není hustota zalidnění příliš vysoká – viz tabulka č. 1.9 Rozložení obyvatelstva je značně nerovnoměrné, nejvíce zalidněno je východní „atlantské“ pobřeží a pás při pobřeží Tichého oceánu, směrem do vnitrozemí hustota zalidnění klesá. Přibližně jedna čtvrtina lidí žije na severovýchodě USA, nejméně osídlené jsou pouštní území, velehory a sever Aljašky. 80 % obyvatelstva se soustřeďuje v aglomeracích velkých měst. Co se rasového složení týče, převažují běloši, následují Afroameričané, Asiaté, Indiáni, Inuité a ostatní rasy. Tato struktura je výsledkem mísení různých etnických a rasových skupin. 8
Tento pojem zahrnuje osoby původem z Evropy, severní Afriky, Středního východu a ze střední Asie a dále osoby hispánského původu (Hispanoameričany nebo Hispánce), kteří se z rasového hlediska považují za bělochy. 9 Pro srovnání uvádím průměrnou hustotu zalidnění ČR = 133 obyv./km².
26
V minulosti se počet obyvatelstva zvětšoval hlavně díky přistěhovalcům, v současnosti se zvyšuje především přirozeným přírůstkem (USA-Obyvatelstvo, 2009).
Tabulka 3 Populace států východního pobřeží USA a její vývoj mezi lety 2000/2012 Počet Očekávaná obyvatel na populace základě k 1. červenci sčítání lidu 2012 k 1. dubnu 2010 19,570,261 19,378,102
Počet obyvatel na základě sčítání lidu k 1. dubnu 2000 18,976,457
3
Umístění mezi všemi státy a teritorii (2010) 3
New York
4
4
Florida
19,317,568
18,801,310
15,982,378
6.01%
8
8
Georgia
9,919,945
9,687,653
8,186,453
3.10%
10
10
North Carolina
9,752,073
9,535,483
8,049,313
3.05%
11
11
New Jersey
8,864,590
8,791,894
8,414,350
2.81%
12
12
Virginia
8,185,867
8,001,024
7,078,515
2.56%
14
14
Massachusetts
6,646,144
6,547,629
6,349,097
2.09%
19
19
Maryland
5,884,563
5,773,552
5,296,486
1.85%
24
24
South Carolina
4,723,723
4,625,364
4,012,012
1.48%
29
30
Connecticut
3,590,347
3,574,097
3,405,565
1.14%
41
42
Maine
1,329,192
1,328,361
1,274,923
0.42%
42
43
New Hampshire
1,320,718
1,316,470
1,235,786
0.42%
43
44
Rhode Island
1,050,292
1,052,567
1,048,319
0.34%
45
46
Delaware
917,092
897,934
783,6
0.29%
—
50
District of Columbia
632,323
601,723
572,059
0.19%
—
—
15 států východního pobřeží
20,202,584
19,385,938
19,548,516
31.94%
—
—
50 států
313,281,717
308,143,815
280,849,847
98.48%
—
—
50 států + D.C. 313,914,040
308,745,538
281,421,906
98.67%
—
—
teritoria USA celkem
312,913,872
285,620,445 100.00%
Umístění mezi 50 státy (2012)
Stát
—
Podíl na celkové populaci USA (v %) 6.19%
Zdroj: vlastní konstrukce dle údajů U. S. Census Bureau
27
1.2.2.2 Předpoklady urbanizační Urbanizace je základním diferenciačním faktorem v rekreativitě obyvatelstva. Na základě toho jiné rekreační nároky má městské, a jiné venkovské obyvatelstvo. Podobnou úroveň diferenciace představuje velikost města a jeho funkce (Galvasová a kol., 2008). Na východním pobřeží USA je vysoký stupeň urbanizace (vysoká urbanizace je charakteristická pro celou federaci – v literatuře lze nalézt hodnoty kolem 80 %). Campbell a kol. (2009) uvádějí, že východní prostředí je nejlidnatější a neurbanizovanější částí USA, což platí zejména pro úsek mezi Washingtonem a Bostonem. Z významných center východního pobřeží USA lze jmenovat New York, Phliladelphii či Washington, D. C. 1.2.2.3 Předpoklady ekonomické Změna životního stylu společnosti vlivem industrializace má za následek i rozvoj nejrůznějších rekreačních forem. Cestovní ruch se tak historicky zformoval jako jeden z výstupů složitých prvků industriální krajiny (Galvasová a kol., 2008).
Tabulka 4 Základní makroekonomické ukazatele USA za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Nominální HDP (mld. $)
14.028,7
14.291,5
13.939,0
14.526,5
15.075,7
15.681,5
Růst reálného HDP (%)
1,9
-0,3
-3,5
3
1,37
3,1
Bilance ZO (mld. $)
-696,7
-698,3
-381,3
-500
-560
-539,5
Běžný účet (mld. $)
-710,3
-677,1
-376,6
-470,9
-465,9
-474,9
Roční inflace (%)
2,8
3,8
-0,4
1,6
3,2
1,8
Nezaměstnanost (%)
4,6
5,8
9,3
9,6
8,9
7,8
Stát. rozpočet (mld. $)
-161
-459
-1.413
-1.294
-1.299
-1.100
Deficit / HDP (%)
1,1
3,2
10,1
8,9
8,6
7
9.229,2
10.699,8
12.311,4
14.025,2
15.222,9
16.432,7
65,8
74,9
88,3
96,5
100,3
104,7
Státní dluh (mld. $) Dluh / HDP (%)
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spojene-staty-americke-ekonomickacharakteristika-18548.html
28
USA jsou největší ekonomikou světa s HDP přes 15 bil. USD. Jedná se rovněž o nejsilnější ekonomiku, co se týče kupní síly a zemí s nejvíce inovacemi a průmyslovými patenty. Z hlediska zahraničního obchodu byly USA v roce 2012 třetím největším vývozcem zboží na světě (1,48 bil. USD) po Číně a SRN a současně i největším dovozcem zboží na světě (2,263 bil. USD) následované SRN a Čínou (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Průmysl, koncentrovaný především do hustě osídlených oblastí východního pobřeží, se podílí na tvorbě HDP USA 11 – 12%. Zahrnuje výrobní sektor (manufacturing), těžbu (mining) a utility (utilities). Z hlavních průmyslových oborů a významných amerických firem lze jmenovat: petrochemie: Exxon Mobil, Connoco Phillips, Chevron, Marathon Oil, Apache, Anadarko, Devon Energy, Hess, Occidental; metalurgie a těžební průmysl: ALCOA, U.S. Steel, Nucor, Allegheny Technologies, Schnitzer Steel Industries, Bethlehem Steel, Kreton Steel Mills, Peabody Group, Arch Coal, Rio Tinto, AEI Resources; automobilový průmysl: General Motors, Ford Motor Company, Chrysler Group, Harley Davidson, Mack Trucks, Peterbuilt Kennworth, Allison Transmission, TRW, ArvinMeritor, Delphi, Federal Mogul, Johnson Controls, Visteon, Tenneco Automotive, Dana Corp.; letecký a obranný průmysl: Boeing, Lockheed Martin, General Dynamics, United Technologies, General Electric, Marconi Electronics, McDonnell Douglas, Newport News Shipbuilding, Northrop Grumman, Raytheon, Tenneco; chemický průmysl: DuPont, Dow Chemical, Eastman Chemical, Eastman Kodak, Huntsman International, 3M, Air Products & Chemicals, Johnson & Johnson, Monsanto, Polaroid, SC Johnson; farmaceutický průmysl: Pfizer, Merck, Abbott Laboratories, Bristol Myers Squibb, Schering Plough, Eli Lilly, Ivax;
29
elektronický průmysl: Intel, AMD, Motorola, ON Semiconductor, Texas Instruments, AlliedSignal, Bose, Vishay Intertechnology, Zenith Electronics; počítačové a telekomunikační zařízení: Dell Computer, HewlettPackard, Apple, CISCO Systems, Sun Microsystems, Symantec, Gateway, Lexmark International, Novell, Quantum, XEROX, Lucent Technologies, Qualcomm, Qwest Communications; potravinářství: Kraft Foods, PepsiCo., Sara Lee, General Mills, Smithfield Foods, Tyson Foods, Heinz, Dole Food, Del Monte Foods, Ben & Jerry`s Homemade, Campbell Soup, Hershey Foods, Kellogg, Mars, Nabisco Holdings, Oscar Mayer, Pillsbury, Quaker Oats, Procter & Gamble, Schweppes, Starbucks, Tropicana, Wrigley; dřevozpracující průmysl: Weyerhaeuser, Westvaco, International Paper, Kimberly-Clark, Plum Creek Timber, Louisiana-Pacific Co.; energetika: General Electric, Westinghouse, Duke Energy, Exelon, Dominion, Suntech (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). USA jsou rovněž největším výrobcem, spotřebitelem a exportérem zemědělských produktů na světě. Na celkové výměře 922 milionů akrů (373 milionů hektarů) zemědělské půdy, tedy na cca 1/3 území USA, hospodaří 2,4 miliony farmářů, kteří vytvářejí něco mezi 2 – 3 % HDP federace. Cca polovinu zemědělské půdy tvoří pole, téměř stejnou plochu zabírají pastviny a zbytek tvoří většinou lesy. Na východním pobřeží je zemědělství soustředěno do Pobřežní a Atlantské nížiny (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Rozvinutý je rovněž sektor služeb (na HDP se podílejí téměř 80 %), které se rozlišují do tří
samostatných
skupin:
velkoobchod,
maloobchod
a
profesionální
služby.
Velkoobchodní zásoby představují v USA zhruba 30 % obchodních zásob, zbylých 70 % připadá na zásoby výrobců a maloobchodníků. V roce 2012 dosáhly velkoobchodní tržby hodnoty 5,7 bil. USD a meziročně vzrostly o více než 10 %. Maloobchod zaměstnává v USA dle statistik přes 15 mil. lidí. Zastřešující maloobchodní asociací v USA je The National Retail Federation, která sdružuje cca 100 maloobchodních 30
asociací. Mezi největší maloobchodní firmy v USA podle výše tržeb patří: Wal-Mart, Costco Wholesale, Home Depot, Lowe`s, Best Buy, Staples, TJX, Gap, Office Depot, Toys "R" Us, Circuirt City Stores, BJ`s Wholesale Club, Limited Brands, OfficeMax, Bed Bath & Beyond, Ross Stores, Blockbuster, Foot Locker, Barnes & Noble. Profesionální služby neboli služby poskytované domácnostem a podnikovému sektoru rozděluje severoamerická klasifikace do 11 základních skupin: vybrané dopravní a velkoobchodní služby; zprostředkování informačních a kulturních služeb (zpravodajství a kultura – rozhlas, televize, internet, noviny, tiskoviny apod.); akciové a finanční investiční služby; pronájmy a leasing; profesionální, vědecké a technické služby (právní, ekonomické a daňové poradenství, reklamní a propagační služby, služby vědecko-výzkumné povahy a další) administrativní, podpůrné a pomocné služby, zpracování odpadu
(široké
spektrum
služeb
poskytovaných
firmám,
institucím a domácnostem); služby zdravotní a sociální péče; služby z oblasti umění, zábavy a rekreace; ostatní služby (neobsažené ve výše uvedených kategoriích od mytí automobilů po drobné opravy v domácnosti či kadeřnictví a další); vzdělávací služby; technická infrastruktura, dodávky energií (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013).
31
Obrázek 2 Vývoj pasivního cestovního ruchu v USA.
Zdroj: Palatková a kol. (2012)
V současnosti se USA potýkají s následky ekonomické recese, která začala v prosinci 2007 a skončila po 18 měsících v červnu 2009. Skutečná recese však pro mnoho Američanů nadále trvá (vysoká nezaměstnanost). Ceny domů, z nichž většina je zatížena hypotékou, nadále klesají a dluh na hypotékách převyšuje mnohdy nynější hodnotu domů (tzv. „Negative Equity“). Recese se velmi nepříznivě odráží i v cestovním ruchu. V letech 2002 až 2008 byl zaznamenán trvalý pokles amerického dolaru, zejména vůči euru. Důsledkem byly mnohem dražší zahraniční cesty (vysoké ceny letenek). Výdaje na pasivní cestovní ruch dosáhly v roce 2011 téměř 80 mld. USD, výdaj na jednoho obyvatele činil 254 USD. Meziročně došlo k nárůstu o 5 % (Palatková a kol., 2012). 1.2.2.4 Předpoklady politické Sociální a kulturní politika jednotlivých států vytváří rozdílné podmínky pro účast obyvatelstva na cestovním ruchu. Existuje přímá úměrnost mezi životní úrovní obyvatelstva určitého státu a jeho podílem na cestovním ruchu (Galvasová a kol., 2008). USA jsou prezidentská federativní republika, kterou tvoří 50 států a District of Columbia (D.C.). Článek VI. Ústavy USA vymezuje tři základní moci – zákonodárnou, výkonnou a soudní. Nejvyšší zákonodárnou moc má Kongres. Kongres je 32
dvoukomorový a tvoří jej US Senate (Senát) a US House of Representatives (Sněmovna reprezentantů). Podle Ústavy USA má Senát 100 členů (za každý stát Unie 2 zástupci) a podle zvláštního zákona z roku 1911 má Sněmovna reprezentantů 435 členů. Počet zástupců jednotlivých států ve Sněmovně reprezentantů závisí na počtu obyvatel daného státu. Horní komora Kongresu má 100 senátorů volených na 6 let. District of Columbia (D. C.) nemá senátora. Senát má 16 stálých výborů, 4 zvláštní výbory a 4 výbory společné se Sněmovnou reprezentantů. Senátu přísluší zákonodárná iniciativa (s výjimkou rozpočtových zákonů), ratifikace mezinárodních smluv (dvoutřetinovou většinou), potvrzení kandidátů na všechny důležité vládní funkce (vč. velvyslanců), zasedá jako soud v případě ústavní obžaloby prezidenta. Dolní komora Kongresu má 435 kongresmanů volených na 2 roky. Přísluší jí veškerá zákonodárná iniciativa. Má 20 stálých výborů, 1 zvláštní výbor a 4 výbory společné se Senátem (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). V čele výkonné moci stojí prezident, který společně s viceprezidentem a 15 ministerstvy: zahraničních věcí (ustavené v r. 1789), obrany (v dnešní podobě od r. 1947), financí (1789), vnitra (1849), spravedlnosti (1870), zemědělství (1862), obchodu (1903), práce (1913), bydlení a územního rozvoje (1965), dopravy (1966), energetiky (1977), školství (1979), zdravotnictví (1979), pro záležitosti vysloužilců (1988) a vnitřní bezpečnosti (2003) tvoří vládu. Nejvyšší složkou soudní moci je Nejvyšší soud. Hlavní politické strany jsou: Demokratická a Republikánská (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Politická situace je stabilní – z hlediska cestovního ruchu lze USA označit za bezpečnou zemi.
1.2.3 Předpoklady realizační Dle Vystoupila a kol. (2006) tento typ předpokladů umožňuje svou existencí vlastní realizaci cestovního ruchu a rekreace. Význam realizačních předpokladů spočívá především ve schopnosti vytvářet spojovací článek a prostorovou konkretizaci vztahů mezi oblastmi, resp. centry zájmu o cestovní ruch a rekreaci (póly nabídky) a cílovými místy, resp. oblastmi cestovního ruchu a rekreace (nabídka). Mariot (2000) uvádí, že se tyto vztahy realizují prostřednictvím komunikačních předpokladů a materiálnětechnické základny cestovního ruchu.
33
1) Předpoklady komunikační – jedná se o základní předpoklady prostorové realizace a rozvoje cestovního ruchu a rekreace. Hodnocení dopravních poměrů se opírá o analýzu rozmístění komunikačních sítí a o rozbory dostupnosti turistických a rekreačních míst a oblastí. 2) Základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu – hlavní úlohou infrastruktury cestovního ruchu je co nejefektivnější využívání středisek a oblastí cestovního ruchu, tj. vytváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace služeb. Patří sem zprostředkování, doprava, ubytování, stravování, obchodní služby, sportovně-rekreační zařízení a služby, kulturně-společenská zařízení a služby, zařízení komunálních služeb a ostatní infrastruktura (Galvasová a kol., 2008). Dopravní systém USA, obsluhující 300 milionů obyvatel a 7 milionů podniků a firem, patří mezi největší na světě. Co se týče rozsahu dopravní infrastruktury, na území USA je k dispozici 4 miliony mil silnic a dálnic, 140 tisíc mil železničních tratí, 1,6 miliónů mil tzv. produktovodů (ropa a plyn) a 26 tisíc mil využitelných vodních cest. Na území USA je k dispozici téměř 5 300 veřejně využitelných letišť a 3 400 železničních stanic. Vozový park čítá 250 milionů motorových vozidel, z čehož více jak 55 % představují osobní automobily.10 Hromadná městská a příměstská doprava osob je v USA velice málo frekventovaným způsobem přepravy, v řadě měst zcela chybí. Létá zde téměř 8 300 dopravních letadel, (celkový počet všech letadel činí téměř 230 tisíc strojů), na pravidelných linkách v USA operuje více jak 110 leteckých společností. V posledních letech došlo na trhu amerických leteckých společností k významné konsolidaci, konkrétně ke spojení Delta Airlines s Northwest Airlines a United Airlines s Continental Airlines. V blízké budoucnosti je plánována fúze dvou největších nízkonákladových společností – Southwest Airlines a AirTran. (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Doprava je jednou z priorit domácí hospodářské politiky USA. Dopravní zákon (Safe, Accountable, Flexible, and Efficient Transportation Equity Act), přijatý v roce 2005 měl zvýšit bezpečnost v siliční dopravě, podpořit modernizaci dopravních sítí,
10
Američané převážnou část osobní dopravy realizují v osobních automobilech – v průměru „vykonají“ 87 % svých každodenních přesunů ve svém voze, 9 % ujdou pěšky a pouze 4 % zbývají pro ostatní druhy dopravy (městská doprava, vlak, taxi a pod.).
34
redukovat dopravní zácpy a v neposlední řadě napomoci vytváření nových pracovních příležitostí. Na tyto účely zákon vyčlenil na období 6 let sumou 286,4 miliard dolarů. Kromě modernizace dálnic a silnic, výstavby nových mostů, investic do železniční a autobusové dopravy počítá zákon s rozvojem veřejné hromadné dopravy a např. i s budováním cyklistických a rekreačních stezek. Po teroristických útocích v září 2001 nabyly na domácí scéně a v mezinárodních vztazích USA mimořádného významu otázky zajištění národní bezpečnosti v osobní a nákladní dopravě – PNR neboli předávání osobních dat cestujících v letecké dopravě do USA, přijatý zákon o předpokládaném 100 % prohlížení/skenování/ kontejnerů směřujících do USA v přístavu jejich naložení aj. (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). USA disponují hustou sítí dobře vybavených středisek cestovního ruchu od nejluxusnějších po jednodušší, sloužící aktivním druhům turistiky (Holeček, Mariot a Střída, 2005).
1.3 Postavení oblasti v cestovním ruchu Dle údajů Světové organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism Organisation, UNWTO) jsou USA druhou nejnavštěvovanější zemí světa, v příjmech jim patří dlouhodobě 1. příčka (UNWTO, 2012). Palatková a kol. (2012) uvádějí, že USA jsou zemí vysílající z hlediska salda příjezdů a výjezdů, avšak zemí přijímající z hlediska salda příjmů a výdajů. USA představují velmi důležitou zdrojovou zámořskou zemí, přibližně 40 % všech cest z USA směřuje do Evropy. Nejpreferovanějšími destinacemi v Evropě jsou Velká Británie, Francie a Itálie. Mezi hlavní zdrojové státy cestovního ruchu patří New York, Kalifornie, Florida, Illinois, a Texas. Nejvíce odletů je z letiště Johna Fitzgeralda Kennedyho v New Yorku (16,8 %), Miami (12,3 %), Los Angeles (10,2 %), Chicago (8,1 %), Newark (7,2 %) a Atlanta (6,3 %). Turisté cestující do Evropy mají obvykle dobré vzdělání, téměř 68% má vysokou školu. Přes 60 % turistů do Evropy je starších 45ti let. Velmi důležitý marketingový segment jsou tzv. baby boomers (narozeni v letech 1946 – 64), téměř 30 % tvoří důchodci. Nejvíce turistů do Evropy spadá do příjmové
kategorie
120,000
–
160,000
$/rok.
Většina
Američanů
cestuje
s partnerem/partnerkou, ale velmi populární se stává „Family travel“ a cesty prarodičů s vnuky (Palatková a kol., 2012). 35
USA jsou cílovou zemí především Japonců, Britů, Němců, Francouzů, Mexičanů apod (Holeček, Mariot a Střída, 2005). Dle UNWTO (2012) ročně do USA směřuje cca 62,3 mil. turistů (údaj za rok 2011, 4 % nárůst oproti roku 2010). Mezi nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu patří východní pobřeží USA. Nejintenzivnější cestovní ruch má poloostrov Florida. Teplé subtropické podnebí a množství větších i menších středisek cestovního ruchu (Miami, Daytona Beach, West Palm Beach, Tampa apod.) řadí Floridu mezi nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu na světě. Turisté navštěvují Národní park Everglades, zábavní park Walt Disney World poblíž Orlanda a středisko vesmírných letů na poloostrově Canaveral. Na atlantském pobřeží leží rovněž nejnavštěvovanější velká města – New York, Washington, Boston, New Orleans, Philadelphia aj. Vysokou návštěvnost jak z USA, tak i z ostatních zemí mají především New York a Washington. Z přírodních atraktivit východního pobřeží je třeba zmínit Niagarské vodopády, které se řadí mezi nejnavštěvovanější přírodní útvary na světě (Holeček, Mariot a Střída, 2005). Kromě zahraničního cestovního ruchu je v USA silně rozvinut i domácí cestovní ruch. Z důvodů ekonomické recese se právě k tomuto typu cestovního ruchu vrací poměrně velké procento obyvatel USA. Vznikl i nový termín „staycations“ označující dovolenou strávenou buď přímo doma nebo v blízkém okolí (Palatková a kol., 2012). V domácím cestovním ruchu je velmi oblíbené Apalačské pohoří, kde leží četné lázně, střediska zimních sportů (Lake Placid) a hlavní město country Nashville. USA se v posledních letech potýkají s problémy nejen v příjezdovém, ale i ve výjezdovém cestovním ruchu. Rok 2010 je považován za důsledek krize, výdaje na cestovní ruch v roce 2010 činily 82 mld. USD. Stálým problémem jsou však poměrně vysoké ceny letenek. V současnosti (201 – 2012) je počet výjezdů opět na vzestupu, na hranici roku 2008 se ale podle odhadů dostane nejdříve v roce 2014 (Palatková a kol., 2012).
36
2. PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Cesta do USA Pro vstup a pobyt na území USA musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jejich zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Velvyslanectví USA Tržiště 15, 124 48 Praha 1 – Malá Strana Tel: +420 257.530.663 Fax: +420 257.530.920 Web: http://www.usembassy.cz
2.2 Režim vstupu Víza se v závislosti na plánované délce pobytu dělí na přistěhovalecká a nepřistěhovalecká. Přistěhovalecká víza slouží na delší dobu, nepřistěhovalecké vízum je časově omezené a nejčastěji je využíváno při cestách za prací, studiem či na dovolenou. V této souvislosti považuji za nutné upozornit na skutečnost, že imigrační legislativa USA a priori předpokládá, že každý žadatel o nepřistěhovalecké vízum má v úmyslu se přistěhovat. Žadatelé o většinu druhů nepřistěhovalecké víz proto musí tento předpoklad vyvrátit tím, že účelem jejich cesty do USA je obchod, rekreace nebo léčení, hodlají zůstat jen po omezenou dobu, mají prostředky na uhrazení nákladů spojených s pobytem v USA, mají trvalé bydliště mimo USA a jiné pevné vazby, které jsou zárukou, že se žadatel po skončení platnosti víza vrátí domů. Třetí variantou určenou pro občany vybraných států je bezvízový program (Visa Waiver Program). V současnosti má bezvízový styk s USA následujících 36 zemí:
Andorra, Austrálie, Belgie, Brunej,
Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Monako, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, San Marino, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie (Oficiální návod velvyslanectví USA, jak cestovat do USA bez víz, 2013). 37
2.2.1 Bezvízový program Cestující, kteří chtějí vstoupit na území USA za účelem obchodní cesty nebo turistiky (víza B-1/B-2) na méně než 90 dní mohou cestovat do USA bez víz v rámci bezvízového programu. Cestující v rámci bezvízového programu jsou povinni mít předtím než nastoupí do dopravního prostředku (letadlo, loď), odsouhlasenou elektronickou cestovní registraci ESTA. Oficiální informace o elektronické cestovní registrace ESTA lze nalézt na stránkách https://esta.cbp.dhs.gov/, na které se žádost ESTA vyplňuje (Vízové služby, 2013). Do USA můžete cestovat bez víz, pokud splňujete následující požadavky: jste občanem ČR (případně jiné ze 36 zemí, které mají s USA bezvízový styk) nebo další z výše uvedených zemí); vlastníte platný biometrický pas (české úřady vydávají biometrické pasy od září 2006)11; plánujete cestovat do USA na krátkou služební nebo turistickou cestu, ev. zde chcete pouze přestupovat; délka vašeho pobytu v USA nepřesáhne dobu 90 dnů; máte zakoupenou zpáteční letenku prokazující, že opustíte USA během 90 dnů (Vízové služby, 2013). Od 8. září 2010 je cestovní registrace ESTA zpoplatněna. Poplatek 14 dolarů se skládá ze dvou částí: poplatek za zpracování (4 USD) a poplatek za schválení (10 USD). Žádost odsouhlasená systémem ESTA je platná po dobu dvou let nebo do vypršení platnosti pasu, pokud se tak stane dříve. Během platnosti cestovní registrace ESTA je možné vycestovat do USA opakovaně (Vízové služby, 2013).
2.2.2 Přistěhovalecká víza Přistěhovalecká víza do USA se označují jako Green Card neboli Zelená karta. Jejich majitelé získávají právo trvalého pobytu v USA. Společně s tímto právem mu náleží i všechna ostatní práva jako obyvatelům USA (kromě práva volit a být volen). Prakticky 11
Děti, i když cestují s rodiči, musí získat samostatné povolení přes systém ESTA na svůj vlastní biometrický pas.
38
má možnost v USA žít, pracovat, studovat, vzdělávat se tak jako všichni občané USA. Po pěti letech od udělení Zelené karty je možné požádat o řádné občanství USA (Co to je Zelená Karta-Green Card v USA, 2013). Zelenou kartu je možné získat zpravidla jen s podporou amerického zaměstnavatele – sponzora. Možnost získat trvalý pobyt nebo pracovní povolení z politických nebo humanitárních důvodů nepřichází v případě českých občanů v úvahu (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Výjimku představuje USA Diversity Visa Program, který je ve světě známý jako Green Card Lottery neboli Loterie o Zelenou kartu. Náhodné losování Loterie vybere každoročně 50 000 lidí z jedné ze šesti zeměpisných oblastí, kteří získají Zelenou kartu.12 (Co to je Zelená Karta-Green Card v USA, 2013).
2.2.3 Nepřistěhovalecká víza Nepřistěhovalecká víza jsou určena cestujícím, kteří se nekvalifikují vstoupit do USA v rámci bezvízového programu, nemají výjimku z vízových požadavků nebo jim byla zamítnuta cestovní registrace ESTA. Toto vízum vám umožní cestovat na hraniční přechod USA (např. letiště) a žádat o povolení ke vstupu na území Spojených států Imigračního úředníka Ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Víza negarantují vstup na území USA. Mezinárodní cestující přijíždějí do Spojených států z různých důvodů – turistiky, studia, obchodu, léčebného pobytu a určitých typů přechodné práce (Vízové služby, 2013). Typ víza je stanoven imigračním zákonem a souvisí s účelem cesty. Typ B-2 se označuje jako turistické vízum. Pro podnikatele přicházejí v úvahu typy B-1 určené pro obchodníky nebo E-2 pro investory (v souladu s bilaterální dohodou o podpoře a ochraně investic). Studenti mohou využít vízum typu J-1 (Work and Travel). Oficiální název projektu, který vznikl v roce 1961 za prezidenta Johna F. Kennedyho, je Program výměny návštěvníků (Exchange Visitor’s Program). J-1 vízum je pro mladé lidi často nejjednodušší a z hlediska nákladů nejefektivnější cestou k získání krátkodobého pracovního povolení v USA. Nepřistěhovalecká víza se dělí do 14 kategorií označených písmeny a číslicí k rozlišení účelu pobytu a postavení osoby, které je vízum uděleno. Vízum lze získat po ústním
12
Podrobnější informace lze nalézt na http://www.dvlottery.state.gov.
39
pohovoru na základě řádně zdůvodněného účelu. Pohovor se sjednává výhradně elektronickou cestou. Nevratný poplatek za podání žádosti o vízum je 100 USD. Kompletní seznam typů nepřistěhovaleckých víz je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí USA (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013).
2.3 Dokumenty Každý cestující včetně nezletilých dětí musí mít vlastní cestovní doklad. Pro cesty do USA v rámci bezvízového styku (turistika nebo krátkodobá obchodní cesta do 90 dnů pobytu) je vyžadován cestovní pas ČR se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji (tzv. ePas, v ČR vydáván od 1. září 2006). Pro cesty do USA s vízem je požadován platný cestovní pas ČR opatřený platným vízem USA, jehož typ odpovídá skutečnému účelu pobytu. Doba platnosti cestovního pasu musí přesahovat povolenou dobu pobytu o 6 měsíců. Při turistických cestách (typ víza B-2) může imigrační úředník omezit dobu pobytu v USA na 1 – 6 měsíců13 (USA: Dokumenty, 2013). Pro řízení motorových vozidel v USA je nutný mezinárodní řidičský průkaz (dále jen „MŘP“) vydaný dle Ženevské úmluvy z roku 1949, o silniční dopravě. V USA je akceptován pouze MŘP vydávaný dle Ženevské úmluvy z roku 1949, nikoliv v Evropě obvyklejší MŘP dle Vídeňské úmluvy z roku 1968. Platnost MŘP je omezena na 1 rok (USA: Dokumenty, 2013).
2.4 Celní a devizové předpisy Do USA je zakázán dovoz většiny druhů potravin a zemědělských výrobků. Zákaz se vztahuje především na živočišné produkty. Úřad pro cla a ochranu hranic (Bureau of Customs and Border Protection) uvádí, že do USA je zakázán nebo omezen dovoz masa, mléka, vejce, drůbeže a produktů v závislosti na typu chorob zvířat, které se vyskytují v zemi původu. Dovoz čerstvého (chlazené nebo zmrazené), sušeného, soleného a vařeného masa je obecně zakázán z většiny zemí. Masové konzervy dovážet 13
Maximální doba pobytu, na kterou může být pobyt držiteli turistického víza (B-2) povolen, činí 6 měsíců. Pobyt na vízum B-2 je možno prodloužit maximálně o dalších 6 měsíců, a to pouze v případě, že cizinec prokáže, že mu v odjezdu brání nepředvídatelné okolnosti (např. hospitalizace) a současně doloží, že pro prodloužený pobyt disponuje dostatečnými finančními prostředky.
40
lze, výjimku představují země postižené bovinní spongiformní encefalopatií (dále jen „BSE“) odkud je zakázáno dovážet produkty hovězí, telecí, jehněčí, skopové, zvěřinové (USA: Celní a devizové předpisy, 2013). Obecně přípustný je dovoz následujících produktů: ochucovadla jako kečup, hořčice, majonéza a hotové omáček, které neobsahují masné výrobky; olivový olej a jiné rostlinné oleje; chléb, sušenky, suchary, koláče, müsli tyčinky, cereální a jiné pečením zpracované produkty; cukrovinky a čokoláda; sýry (tvrdé nebo poloměkké), máslo, máselný olej a kultivované mléčné výrobky (jogurty, zakysaná smetana aj.); konzervy a vakuově balené zboží; mořské plody (ryby, krevety, mušle) čerstvé, zmrazené, sušené, uzené, konzervované nebo vařené; sušené ovoce (meruňky, rybíz, datle, fíky, broskve, angrešt, švestky, rozinky aj.) kojeneckou výživu; nápoje v prášku uzavřené v originálních obalech se seznamem ingrediencí uvedeným v angličtině; čaje; káva (pražená i nepražená) káva; koření: většina sušeného koření je povolena s výjimkou pomeranče, citronu, limetky a dalších citrusových plodů, citronové trávy a semen zeleniny a ovoce; med a produkty z něj, nejsou-li určeny ke krmení včel;
41
těstoviny (v kořenících směsích nesmí být obsaženo maso a vejce); rýže (bílá, basmati, hnědá, loupaná), rýžová mouka a další produkty; mouka (pšeničná, rýžová, kukuřičná); houby čerstvé a sušené (nadzemní části, které jsou čisté a bez půdy); ořechy: vařené, pečené nebo dušené; ovoce a zeleninu: jejich přípustnosti je nutné zkontrolovat nahlédnutím do databáze APHIS Fruits and Vegetables Import Requirements (FAVIR); další produkty (Travelers bringing food into the U.S. for personal use, 2013).14 Veškeré dovážené potraviny je nutné uvést na formuláři celní deklarace (CBP form 6059B). Nalezené nelegálně dovezené potraviny budou zabaveny a bez náhrady zničeny. Dovoz předepsaných léků pro osobní potřebu je až na výjimky dovolen. Nedoporučuje se brát s sebou jakýkoli nůž, který může být považován za zbraň. Je zakázán dovoz narkotik. Při dovozu zbraně povolené v USA pro sportovní či lovecké účely není třeba mít povolení od úřadů USA. V případech dovozu ostatních cenných věcí je třeba žádat o povolení Ministerstva financí. Při dovozu domácích zvířat musí být prokázáno, že netrpí na člověka přenosnou infekční nemocí. Očkování proti vzteklině není nutné u dovozu zvířat z oblastí nepostižených vzteklinou. V případě i drobného zranění domácího zvířete je nutné, aby zranění bylo odborně ošetřeno. U některých domácích zvířat mohou být uplatněna i přísnější omezení (zejména u ptáků a plazů), další druhy zvířat je přísně zakázáno do USA dovážet. Není dovoleno dovážet bez povolení rostliny a neupravená semena. Dovoz i vývoz finančních prostředků v částkách převyšujících 10 000 USD je třeba deklarovat na celním dotazníku FinCEN 105 (dříve Customs Form 4790). Návštěvníci musí deklarovat celkovou hodnotu všech
14
Podmínky pro dovoz potravin pro osobní spotřebu jsou uvedeny na stránkách https://help.cbp.gov/app/answers/detail/a_id/82/session/L3NpZC9qZmlnRjhXaw%3D%3D/search/1 .
42
dárků a předmětů komerční povahy, které do země přivážejí. Do USA lze bezcelně přivézt všechny osobní věci návštěvníka a dále na osobu 100 doutníků a 200 cigaret – karton (výjimkou jsou tabákové produkty z Kuby, které je zakázáno přivážet do USA) a dále 1 litr alkoholu na osobu starší 21 let. Osoby mladší 21 let nesmí dovážet alkohol ani jako dárek. Dovoz předmětů v hodnotě do 100 USD je osvobozen od cla. Na předměty v hodnotě od 100 do 1000 USD se vyměřuje clo 10 % (USA: Celní a devizové předpisy, 2013).
2.5 Vstup na území USA Hlavním orgánem zodpovědným za ochranu hranic je výše zmíněný Úřad pro cla a ochranu hranic. Imigrační kontrole na hraničních přechodech při vstupu na území USA je nutné předložit vyplněnou imigrační kartu I-94 (pouze vízový styk) a vyplněnou celní deklaraci 6059B. V případě cestování v rámci bezvízového styku se imigrační karta I-94 nevyplňuje. Formuláře obdrží cestující na palubě letadla nebo přímo na hraničním přechodu. Je důležité, aby doklady byly vyplněny anglicky, ve všech rubrikách a správně. Nesprávné nebo nepravdivé vyplnění formulářů může způsobit komplikace při rozhodování o povolení vstupu na území USA a může vyústit v zamítnutí vstupu (USA: Víza – režim vstupu víz, 2013). Pohovor s úředníkem představuje druhý stupeň kontroly. Imigrační úředník disponuje širokými rozhodovacími kompetencemi, může dokonce rozhodnout i o nevpuštění cestujícího na území USA. V průběhu pohovoru je nezbytné odpovídat na kladené otázky a současně být aktivní a energicky hájit své postavení. V případě pochybností o správnosti postupu je možné kdykoliv žádat o přítomnost nadřízeného (supervisor). Občan ČR má právo spojit se s velvyslanectvím či konzulátem ČR kdykoliv během pohovoru. Pokud imigrační úředník zamítne vstup na území USA cestujícímu v rámci bezvízového styku, neexistuje možnost odvolání a je vrácen do destinace, odkud přiletěl. Pokud zamítne vstup při cestě do USA na vízum, může cestující buď dobrovolně odjet nejbližším spojem do ČR (v tomto případě podepisuje prohlášení, že je ochoten se vrátit, resp. se vzdává práva žádat o vstup na území USA) nebo žádat o slyšení před imigračním soudcem. V druhém případě však může být držen ve vazbě až do termínu slyšení, které může proběhnout i několik týdnů po příjezdu. V případě negativního rozhodnutí imigračního soudce následuje deportace a zrušení platnosti víza (USA: Víza – režim vstupu víz, 2013). 43
Začátkem roku 2004 zavedlo Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost USA program USVISIT, v rámci kterého jsou na hraničních přechodech odebírány biometrické údaje všech osob, které vstupují do USA. Každý cestující se musí při vstupu do USA podrobit digitálnímu vyfotografování a sejmutí otisků všech deseti prstů (USA: Víza – režim vstupu víz, 2013).
2.2 Cestování po východním pobřeží Spojených států amerických 2.2.1 Zdravotní péče a pojištění Zdravotní péče je zpravidla kvalitní, avšak finančně velmi náročná. Důrazně se doporučuje před odjezdem uzavřít zdravotní pojištění na naléhavé lékařské zákroky alespoň do výše USD 50 000. ČR nemá s USA uzavřenu dohodu o poskytování bezplatné zdravotní péče. Spojené státy jsou dobře vybaveny pro pobyt a pohyb invalidních osob. Pojištění pro pobyt v USA není povinné, jeho sjednání se však důrazně doporučuje s ohledem na finanční komplikace, které by mohly nastat v případě nutnosti vyhledat při pobytu v USA lékařskou péči, např. při úrazu, autonehodě apod. Pojištění lze sjednat u českých pojišťoven. U některých typů studentských pobytů může být pojištění vyžadováno. Doporučujeme vzít s sebou kromě dokladů o sjednaném pojištění i kontaktní adresu a telefon partnera pojišťovny v USA (USA: Dokumenty, 2013).
2.2 Kriminalita a osobní bezpečnost Města USA trpí řádově vyšší kriminalitou než evropská. Z těchto důvodů se doporučuje vyvarovat se vstupu do neznámých čtvrtí, především po setmění. Pro policii v USA je, vzhledem k vysoké zločinnosti a častému ohrožení policistů, charakteristické používání všeobecně tvrdších metod. Jakýkoliv odpor (včetně verbálního), může být považován za maření úředního úkonu a výsledkem může být pokuta nebo i zajištění podezřelé osoby. Všeobecně používaná zásada je podrobit se bez odporu zákroku policisty a až poté si případně stěžovat. Při kladení odporu není výjimkou použití slzného plynu, nasazení pout a uvěznění. Obecně se uplatňuje postup, že osoba podezřelá z nezákonné činnosti je zadržena a o vině či nevině rozhoduje až následně soudce. V případě uvalení vyšetřovací vazby mají čeští občané právo kontaktovat místně příslušný zastupitelský úřad (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). 44
2.2.2 Doprava po USA Jak již bylo nastíněno výše, pro řízení motorových vozidel v USA cizincem je nutný MŘP vydaný dle ženevské úmluvy z roku 1949. Zapůjčení automobilu je vázáno na vlastnictví kreditní karty, ev. složení zálohy a předložení MŘP a českého řidičského průkazu. Zapůjčení auta si lze zařídit již před cestou do USA prostřednictvím telefonu či internetu. Z nejznámějších autopůjčoven lze jmenovat Avis, Alamo, Budget, Dollar, Enterprise, Hertz, Thrifty aj. Některé z těchto společností mají i české pobočky. Ceny se stanovují na základě délky půjčení a třídy vozu, s možností různých slev. Do půjčovného se započítává rovněž pojištění vozu a pojištění odpovědnosti za zdraví osob. Příplatky se obvykle pohybují kolem 5 USD denně za dalšího řidiče a za řidiče mladšího 25 let, některé autopůjčovny odmítají půjčení vozu řidičům mladším 26 let. Při nákupu ojetého automobilu je třeba informovat se na podmínky registrace a získání značky. V rámci turistického pobytu automobil zakoupit nelze, protože v tomto případě není možné získat řidičské oprávnění vydané státem USA, kde má být vozidlo registrováno (USA: Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům, 2013). Při cestování automobilem je třeba počítat s tím, že některé frekventované úseky dálnic, mosty a tunely jsou zatíženy mýtným (USA: Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům, 2013). Nejlevnějším dopravním prostředkem v USA je autobus. Vzhledem k rozloze USA je rozšířena rovněž letecká doprava (USA: Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům, 2013). Cestujícím lze doporučit, aby se před cestou seznámili s aktualizovanými informacemi pro podmínky cestování, které jsou dostupné na webových stránkách Transport Security Administration (dále jen „TSA“)15 a v případě potřeby se se svými stížnostmi obraceli přímo na příslušné oddělení TSA: External Compliance Division in the Office of Civil Rights e-mail: TSA.OCR
[email protected] nebo
[email protected] tel.: 1-877-336-4872
15
http://www.tsa.gov/travelers/index.shtm
45
2.2.3 Ubytování Turistům je v USA k dispozici široká síť motelů, hotelů a ubytování v soukromí. Existuje také poměrně hustá síť kempů často vybavených obchodem, pračkami, bazénem apod. Cena za noc se řádově pohybuje od 50 do 120 USD (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Užitečné jsou kupony se slevami na ubytování, které jsou k dispozici na benzinových pumpách, v turistických informačních střediscích a na internetu. Děti v doprovodu rodičů mají většinou ubytování zdarma (USA: Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům, 2013).
Obrázek 3 Pentagon City.
Zdroj: vlastní fotografie
2.3 Významné cíle cestovního ruchu na východním pobřeží Spojených států amerických 2.3.1 Washington, D. C. Washington, D. C., je hlavním městem USA, sídlem prezidenta a Kongresu. Jméno města vzniklo jako pocta prvnímu prezidentovi USA Georgi Washingtonovi. Washington, D. C. zaujímá území federálního distriktu, známého jako District of Columbia nebo zkráceně D. C. Na severu a východě hraničí s Marylandem a na 46
jihozápadě s Virginií. Přirozenou hranici s Virginií tvoří řeka Potomac. Hlavním městem USA je od roku 1800. Území má tvar čtverce (s mnoha výběžky) s hranami o délce 16 km natočeného rohy ke světovým stranám, Bílý dům se nachází uprostřed čtverce na průsečíku úhlopříček. V této oblasti se rovněž nachází největší koncentrace úřadů a národních muzeí. Na území D. C. platí odlišná pravidla než v ostatních městech, např. se zde nesmějí stavět mrakodrapy. Žádná budova nesmí být vyšší než Kapitol. Zástavba výškovými budovami začíná až za řekou Potomac v Arlingtonu. Ve Washingtonu je možné navštívit mnoho zajímavých míst – Bílý dům, Washingtonův památník, Vesmírné muzeum, Lincolnův památník a řadu dalších pozoruhodností.
Obrázek 4 Bílý dům Washington D. C.
Zdroj: vlastní fotografie Nejimpozantnější budovou metropole je Kapitol, pomyslné i geometrické centrum města. Sídlí zde legislativní orgány státu Senát a Sněmovna reprezentantů. Vstup do Kapitolu je zdarma, navštívit lze i zasedací sály obou komor. Prohlídka zahrnuje návštěvu Rotundy s šedesát metrů vysokou a krásně zdobenou kopulí, kde byli k rozloučení s veřejností vystavováni zesnulí američtí prezidenti. Od Kapitolu se směrem na západ táhne přes tři kilometry dlouhý park Mall, kde se příležitostně konají koncerty, sportovní utkání, ale i protestní akce a náboženské mše. Podél se nachází desítky muzeí a galerií. Za návštěvu určitě stojí Národní archiv, kde 47
jsou uchovány originály Deklarace nezávislosti, Listiny práv a svobod, Ústavy a další významné dokumenty. Park vede až k Washingtonovu památníku, nejvyššímu obelisku na světě přístupnému veřejnosti. Na západním konci promenády se tyčí druhý nejznámější washingtonský památník, věnovaný prezidentu Lincolnovi. Státník shlíží ze svého křesla uprostřed sloupového chrámu na vodní plochu Zrcadlové fontány (místo setkání hrdinů filmu Forrest Gump). Roku 1963 u tohoto památníku pronesl svůj slavný proslov Martin Luther King, jeden z vůdců afroamerického hnutí za lidská práva. Po stranách Lincolnova monumentu se nacházejí působivé památníky věnované vojákům padlým ve Vietnamu a v Koreji. Mezi další washingtonské zajímavosti patří například sídlo FBI na Pennsylvania Avenue nebo budova Fordova divadla, kde byl v roce 1865 zastřelen Abraham Lincoln. Za řekou Potomac leží sídlo Ústředního štábu ozbrojených sil, zvané Pentagon. Jedná se o největší budovu světa, co se délky chodeb týče (celkem měří 26 km). Po 11. září 2001 byly běžné turistické prohlídky zrušeny a k návštěvě je třeba mít zvací dopis z ambasády. Za návštěvu stojí Arlington National Cemetery (Arlingtonský hřbitov). Hřbitov byl založen během americké občanské války na pozemku rodiny generála Leeho a jeho manžely Marry Ann Custis Leeové, která byla přímým potomkem Marthy Washingtonové. Je situován při řece Potomac ve Washingtonu, D. C. a nachází se v blízkosti budovy Pentagonu. Dopravní obsluha je zajišťována washingtonským metrem, stanice Arlington National Cemetery. Celková plocha hřbitova činí 2,53 km2 a je zde pochováno více 300 000 zesnulých. Byli zde též pochováváni američtí veteráni a padlí vojáci, počínaje americkou občanskou válkou a válkou v Iráku konče. Prvním pochovaným vojákem byl William Henry Christman, pohřeb se konal dne 13. května 1864. Mezi známé osobnosti pochované na tomto hřbitově patří například John Fitzgerald Kennedy, Robert Kennedy, Glenn Miller, Jacqueline Kennedyová.
2.3.2 Baltimore Baltimore je největším střediskem a strategickým centrem státu Maryland. Na území města žije 750 000 obyvatel, v celé aglomeraci 2,2 milionu. Centrum města reprezentuje Inner Harbor (Vnitřní přístav). Nejvíce pozornosti přitahuje historická fregata USS Constellation z roku 1854. Dalšími lákadly jsou Národní akvárium, Přírodovědecké 48
muzeum, pevnost Fort McHenry nebo železniční muzeum Baltimore & Ohio Railroad. Baltimore je významnou dopravní křižovatkou – námořní přístav, letiště.
2.3.3 Philadelphia Přibližně dvě hodiny cesty na severovýchod od Washingtonu leží historické město Philadelphia. V 17. století bylo druhým největším městem britské kolonie a v době, kdy se Washington teprve stavěl, dokonce hlavním městem USA. Město hrálo rovněž významnou roli ve válce za nezávislost. V roce 1776 zde byla sepsána a poprvé veřejně čtena Deklarace nezávislosti. Tuto událost doprovázelo vyzvánění proslaveného zvonu Liberty Bell (Zvon svobody), který je dnes vystaven ve skleněném pavilonu a patří k hlavním turistickým atrakcím. O deset let později byla ve Philadelphii podepsána Ústava, jejíž znění si můžete přečíst v Independence Hall (Hala nezávislosti). Prohlídky místností, kde signatáři nad dokumentem dlouhé hodiny debatovali a kde se dochovala původní židle George Washingtona, jsou zdarma. V sousedství Independence Hall stojí Kongresový dům, kde v roce 1787 poprvé zasedli členové nového kongresu Spojených států. Navštívit můžete také Franklin Court, muzeum v místě původního domu Benjamina Franklina. Zajímavá je i přilehlá stará pošta, odkud můžete poslat pohled domů s posledním dochovaným razítkem ve tvaru podpisu tohoto slavného vlastence. Philadelphia není jen místem s pozoruhodnou historií. V průběhu 20. století se z ní stala moderní metropole. Rušné centrum kombinuje prvky tradiční architektury, jakým je třeba barokní radnice ve tvaru svatebního dortu se sochou zakladatele města Williama Penna na špici, s novými výškovými stavbami. Nejhezčí pohled na město se vám naskytne od řeky Delaware, přemostěné impozantním Benjamin Franklin Bridge. Zrenovovaná část doků Penn’s Landing vybízí ke strávení příjemného odpoledne mezi fontánkami, jezírky a stánky s jídlem. Nedaleko kotví ponorka z druhé světové války, třístěžňová loď z roku 1883 a historická vlajková loď USS Olympia.
2.3.4 Niagarské vodopády Několik kilometrů před vodopády je řeka Niagara nejširší (přes 1 km) a státní hranice mezi Kanadou a USA tady vede středem řeky. Pár set metrů před vodopády stojí řece v cestě ostrov Goat Island a dělí řeku na dvě ramena. Menší rameno řeky ukončují 49
Americké vodopády (American Falls). Širší rameno ukončuje kanadský vodopád zvaný Podkova nebo také Horseshoe Falls. Pro obojí vodopády je užíván společný název Niagarské vodopády. Pod nimi má řeka Niagara šířku jen několik set metrů, je rychlá, hluboká, peřejnatá a dobrou atrakcí může být projížďka člunem.
Část vody z Niagary nad vodopády je odváděna širokým potrubím do 6 km vzdálených dvou vodních elektráren o výkonu 3.900 MW. V blízkosti elektráren nad Niagarou najdete jedinečné muzeum elektráren se vstupem zdarma - pohyblivá schodiště, moderní exponáty.
Obrázek 5 Niagarské vodopády.
Zdroj: vlastní fotografie
2.3.5 Buffalo Město Buffalo leží v místě, kde Erijský kanál ústí do stejnojmenného jezera. Od roku 1959, kdy byla řeka Sv. Vavřince v roce 1959 upravena pro lodní dopravu, se jedná o jeden z nejvýznamnějších přístavů na velkých jezerech (Scheunemann, 1997). Současná podoba centra je však spíš turistická. Název pochází z francouzského beau fleuve – krásná řeka. Město překvapí původní architekturou, které vévodí působivá radnice ve stylu art deco, dále novogotická budova Staré pošty, ale i první moderní mrakodrap z roku 1895, dnešní Prudential Building. Vedle bohaté kulturní nabídky je Buffalo i 50
městem sportu. Proslulí jsou především fotbaloví NFL Buffalo Bills a hokejoví Buffalo Sabres.
2.3.6 New York City New York City (oficiálně The City of New York, v běžném užívání jen New York) je nejlidnatější město USA a jeho metropolitní oblast patří mezi nejlidnatější na světě. V New Yorku žije 8 milionů obyvatel (s předměstím 12 milionů). New York City tvoří centrální ostrov Manhattan a čtyři vnější čtvrtě – Bronx, Brooklyn, Queens a Staten Island. Město bylo založeno Nizozemci v roce 1625 a od roku 1790 je největším městem USA New York byl také prvním hlavním městem Spojených států po přijetí Ústavy. V současnosti je jedním ze světových center obchodu a finančnictví. New York má také celosvětový vliv v oblasti médií, politiky, vzdělání, zábavy, umění, módy a reklamy. Je i ohniskem mezinárodních vztahů a diplomacie, neboť se zde nachází sídlo Organizace spojených národů.
Obrázek 6 New York City.
Zdroj: vlastní fotografie
Panorama New Yorku, a hlavně čtvrti Manhattan je nezaměnitelné. Kvůli nedostatku místa byla veškerá výstavba hnána do výšky, a tak dnes mohou turisté obdivovat tisíce 51
výškových budov. V New Yorku se k nebi tyčí více než 5600 mrakodrapů a zhruba 50 z nich přesahuje výšku 200 metrů. Některé z nich se dokonce staly symboly celého města. Jedním z nejstarších je Woolworth Building – ten vznikl už v roce 1910 a dodnes sahá tato novogotická stavba do výšky 241 metrů. O 140 metrů vyšší je Empire State Building – po pádu Dvojčat nejvyšší newyorská budova z roku 1931. Newyorské výškové budovy mají dokonce i svou „královnu krásy“. Tou byl zvolený Chrystler Building – 318 metrů vysoký mrakodrap ve stylu art deco, který je typický svou špičatou špičkou. Panorama Manhattanu se výrazně změnilo po útocích z 11. září 2001. Po nárazu dvou dopravních letadel se k zemi sesunuly dvě do té doby nejvyšší budovy ve městě – Dvojčata. Ta patřila do komplexu 7 budov Světového obchodního centra a se svými 417 metry byla do roku 1974 nejvyššími budovami světa. Po útocích je místo, kde stály, známé jako tzv. Ground Zero (Epicentrum) a v roce 2012 by zde měla být slavnostně otevřena Freedom Tower – výšková stavba, v jejíchž základech jsou zabudovány i trosky Dvojčat. K neodmyslitelnému symbolu Ameriky rozhodně patří Statue of Liberty – Socha svobody, kterou pro americký národ navrhl a vymodeloval sochař Frédéric Auguste Bartholdi, a poté zkonstruoval známý francouzský stavitel Gustave Eiffel, a to do výšky až 93 m a vážící bez mála 203 tun. V pravé ruce drží Socha Svobody pochodeň. V levé ruce socha drží knihu s nápisem „July IV MDCCLXXVI“ – jedná se o datum 4. července 1776 – den, kdy byla vyhlášena Deklarace nezávislosti. Podstavec postavili Američané z veřejné sbírky, socha je darem Francie. Sochu poprvé sestavili ve Francii, byla rozmontována, převezena a roku 1886 definitivně postavena v New Yorku. Denně projde kolem podstavce sochy a ostrov navštíví v průměru 7.000 lidí. Hlavním úkolem Sochy Svobody je připomínat přátelství a pomoc, kterou Francie roku 1776 poskytla americkým osadníkům, v době, kdy bojovali na území Velké Británie za svoji nezávislost. Socha je symbolem svobody a nového života pro miliony imigrantů, prchajících před válkou a bídou do nové země. Po teroristickém útoku z 11. září 2009, byla možnost vyjít do čelenky Sochy Svobody znemožněna, a to až do letošního června 2009, kdy máte po 8 dlouhých letech možnost pokochat se pohledem na Manhattan. V roce 1984 byla Socha Svobody zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
52
Nedaleko Sochy Svobody se při ústí řeky Hudson rozprostírá ostrov zvaný Ellis Island, který od 1. ledna 1892 do 12. listopadu 1954 byl prvním místem setkání a shromažďování milionů imigrantů, kteří se vydali za oceán lodí v naději, že v Americe objeví tolik toužebnou svobodu a možné bohatství. Prvním přistěhovalcem byla Annie Mooreová z irského Corku, přivítali ji úřednicí a věnovali ji 10 dolarů. Posledním procházejícím byl obchodní námořník z Norska Arne Peterssen. Na Ellis Island lze navštívit neorenesanční budovu z roku 1900, ve které se nyní nachází dojemné muzeum imigrace. Můžete nahlédnout do zrekonstruovaného seznamu jmen a profesí, některých přistěhovalců. Jsou zde vyobrazeny dobové užitkové věci, fotografie a několik zavazadel. V blízkosti se nachází promenáda mezi stěnami se jmény 400 000 přistěhovalců.
Obrázek 7 Socha Svobody.
Zdroj: vlastní fotografie
53
2.4 Návrhy tras Cestovatelům se nabízí řada zajímavých lokalit k návštěvě – závisí jen na časových a finančních možnostech. Z kratších tras lze doporučit trasu New York – Niagarské vodopády, kterou lze následně spojit s prohlídkou Buffala, turisticky atraktivní jsou rovněž trasy po jednom z turisticky nejvyhledávanějších míst USA, poloostrově Florida. Zde lze realizovat například trasu po jižní části Miami (Miami Beach, Vizcaya Museum, Crandon Park, Carnaval Miami) – ostrovy Florida Keys (Dolphin Research Center na ostrově Grassy Key, Hemingway House na ostrově Key West) – NP Everglades – St. Petersburg (Salvador Dalí Museum, Museum of Fine Art) – Tampa (Tampa Bay, Tampa Theatre) nebo po severní části Disney World – Orlando (Winter Park) – Cape Canaveral (Kennedy Space Center – Spaceport) – Daytona (Daytona Beach) – St. Augustine (Castillo de San Marcos, Lighnter Museum) – Jacksonville (Jacksonville Jazz Festival, Jacksonville Zoological Park, amelia Island) – Tallahassee (Museum of Florida History, Florida State University) – Panhandle. Z delších tras lze doporučit trasu po velkoměstech východního pobřeží Boston – New York – Philadelphia – Baltimore – Washington, D. C. – Miami. Tuto trasu lze libovolně kombinovat s přírodními atraktivitami (na severu lze zahájit cestu v NP Acadia a ukončit na jihu NP Everglades).
Obrázek 8 Trasa New York City – Buffalo – Niagara falls
Zdroj: https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl 54
ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývala cestovním ruchem na východním pobřeží USA s cílem zhodnotit oblast východního pobřeží USA z hlediska předpokladů cestovního ruchu (teoretická část) a sestavit pro potenciální návštěvníky z ČR přehledného průvodce po východním pobřeží USA doplněného o praktické zkušenosti autora (praktická část.). Na východním pobřeží USA se nalézá celkem 15 států, směrem ze severu na jih se jedná o Maine, New Hampshire, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut, New York, New Jersey, Delaware, Maryland, District of Columbia (D. C.), Virginia, North Carolina, South Carolina, Georgia a Florida Oblast je v literatuře obvykle charakterizována jako nepříliš atraktivní z hlediska přírodního bohatství, zato však bohatá na kulturně-historické památky. Ze zjištění obsažených v teoretické části vyplývá, že východní pobřeží USA disponuje vhodnými předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Oblast přiléhající k pobřeží Atlantického oceánu má nížinný charakter (Pobřežní nížina, Atlantská nížina), hlouběji do vnitrozemí se členitost terénu zvyšuje (Apalačské pohoří, Piedmont). Pro severovýchodní část oblasti je charakteristické podnebí s chladnými zimami a teplými léty, na jihovýchodě (Florida) přechází mírný klimatický pás v subtropický. Východní pobřeží USA patří do úmoří Atlantského oceánu, z nejvýznamnějších vodních toků lze jmenovat řeku Svatého Vavřince a řeka Hudson, z nejvýznamnějších vodních ploch tzv. Velká jezera (na východním pobřeží se nachází jezera Erie a Ontario). Oblast je bohatá na severoamerickou faunu a flóru. Většina východního pobřeží spadá do vegetační oblasti lesů mírného opadavého pásma (smrky, jedlovce, borovice, duby), Floridu pokrývají mokřady, bažiny a pobřežní nížiny, kde jsou typickými vegetačními zástupci mangrovníky, cypřiše a vodní trávy. Mezi typické zástupce fauny se řadí losi, medvědi černí, panteři, aligátoři a krokodýli, mořské želvy a mořští savci – velryby, delfíni a kapustňáci.
Turistickou
atraktivitou
východního
pobřeží
USA
jsou
jak
kulturněhistorické památky, tak i přírodní zajímavosti. Z kulturněhistorických památek lze jmenovat – architektonická díla, muzea a galerie, archeologické lokality, technické památky apod. Mezi nejvýznamnější cíle cestovního ruchu v kulturně-historické oblasti patří velká města (Washington, D. C., New York, Boston, Philadelphia, Miami aj.), v nichž se koncentruje větší množství kulturních památek. Z přírodních atraktivit lze jmenovat řadu národních parků (Acadia, Everglades) a jednu z nejvýznamnějších přírodních atraktivit USA – Niagarské vodopády mezi jezery Erie a Ontario na 55
hranicích s Kanadou. Domnívám se tedy, že výše uvedené tvrzení o nedostatečné přírodní atraktivitě východního pobřeží USA lze na základě v práci obsažených zjištění vyvrátit. Co se týče předpokladů selektivních a realizačních, východní pobřeží USA lze charakterizovat jako průmyslovou oblast (petrochemie, metalurgie a těžební průmysl, automobilový
průmysl,
chemický
a
farmaceutický
průmysl,
potravinářství,
dřevozpracující průmysl, energetika, počítačové a telekomunikační zařízení aj.), pro kterou je charakteristická vysoká úroveň urbanizace. Materiálně technická základna oblasti je na vysoké úrovni – východ USA disponuje kvalitní infrastrukturou jak v dopravní,
tak
v sociální
oblasti
(školství,
zdravotnictví,
sociálních
služeb,
maloobchodu a služeb, spolkového života, kultury a sportu). Struktura obyvatelstva je v důsledku „koloniální“ minulosti USA značně pestrá – převažují běloši, následují Afroameričané, Asiaté, Indiáni, Inuité a ostatní rasy. Nejvíce je zalidněno pobřeží, směrem do vnitrozemí hustota zalidnění klesá. Politická situace je stabilní. Praktická část práce byla zaměřena na vytvoření uceleného přehledu informací pro zájemce o návštěvu USA z řad obyvatel ČR. ČR má od roku 2008 s USA bezvízový styk, kterého mohou využít návštěvníci, délka jejichž pobytu nepřesáhne 90 dnů. Pro dlouhodobější pobyty jsou vyhrazena váza nepřistěhovalecká (turistická, podnikatelská, investorská aj.). Přistěhovalectví je běžným občanům ČR umožněno pouze na základě úspěšné účasti v tzv. Loterii o zelenou kartu. Vlastnímu procesu žádání o vstup na území USA je třeba věnovat značnou pozornost a to především na dvou úrovních – při vyplňování příslušné dokumentace (ESTA) a při pohovoru s imigračním úředníkem. Imigrační politika USA je totiž ve srovnání s cestováním např. v rámci Evropské unie podstatně přísnější a nedostatečně důsledný přístup může vést k zamítnutí vstupu. USA lze z důvodu vstřícného přístupu většinového obyvatelstva a kvalitní materiálnětechnické základny a infrastruktury označit za „tourist friendly“ zemi. Východ USA nabízí celou řadu turisticky atraktivních lokalit, na základě osobní zkušenosti mohu doporučit návštěvu Niagarských vodopádů či velkoměst New York, Washington, D. C., Baltimore, Philadelphia, Boston a Buffalo. Z turisticky atraktivních tras doporučuji trasu severní a jižní Floridou, návštěvu Niagarských vodopádů (New York – Niagara Falls), kterou lze spojit s prohlídkou některého z okolních měst (Buffalo) nebo návštěvou Kanady či trasu po velkoměstech východního pobřeží (Boston, New York, Philadelphia, Baltimore, Washington, D. C., Miami).
56
V samotném závěru chci upozornit na skutečnost, že pro vstup a pobyt na území USA musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jejich zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušné velvyslanectví USA v Praze.
57
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje: CAMPBELL, Jeff. Východ USA. 1. české vyd. Překlad Barbora Furchová. Praha: Svojtka, 2009, 716 s. ISBN 978-80-7352-949-9. COOK, Samantha. Východ USA: [turistický průvodce]. Vyd. 2., aktualiz. Překlad Zdeněk Hnilička, Lucie Potůčková, Jiří Potůček. Brno: Jota, 2009, 721 s. Barev. obr. příl. Livingstone - průvodci. ISBN 978-80-7217-601-4. GALVASOVÁ, Iva, Jan BINEK, Jan HOLEČEK, Kateřina CHABIČOVSKÁ, Zdeněk SZCZYRBA a kol. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 978-808-7147-061. HEIDEKING, Jürgen a Christof MAUCH. Dějiny USA. Vyd. 1. Překlad Jana Kvěšková. Praha: Grada, 2012, 464 s. ISBN 978-80-247-2894-0. HOLEČEK, Milan, Peter MARIOT a Miroslav STŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu :učebnice pro hotelové a jiné střední školy : příručka pro průvodce cestovního ruchu. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2005. 131 s. ISBN 80-8603464-X. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 248 s. RAKOVÁ, Svatava a Josef OPATRNÝ. USA. 1. vyd. Praha: Libri, 2003, 255 s. Stručná historie států, sv. 20. ISBN 80-727-7157-4. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. SCHEUNEMANN, Jürgen. USA: východní pobřeží, středozápad, jižní státy: cestovní příručka se 144 vyobrazeními a 24 mapami. 1. vyd. Překlad Jiří Stach, Miloslav Krečmer. München: Nelles, 1997, 255 s. Nelles guide. ISBN 38-861-8234-7.
TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie: učebnice pro hotelové a jiné střední školy : příručka průvodce cestovního ruchu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144.
VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s. ISBN 80-210-4167-6. ZIMMERMAN, Karla. Východ USA: přehledné mapy, užitečné tipy na cestu, praktická doporučení. 2. české vyd. Překlad K Doutná. Praha: Svojtka, 2012, 662 s. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 978-80-256-0782-4.
Elektronické zdroje: Co to je Zelená Karta-Green Card v USA [online]. Nao Visa – Imigrační a vízové poradenství do USA, ESTA, Zelená Karta, Občanství, Pracovní Víza, 2013 [cit. 201304-15]. Dostupné z: http://www.vizadousa.cz/viza-do-usa-poradna/zelena-karta-greencard/. Na výletě po USA – díl první: Velkoměsta východního pobřeží [online]. Novinky.cz, 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/183564na-vylete-po-usa-dil-prvni-velkomesta-vychodniho-pobrezi.html. Oficiální návod velvyslanectví USA, jak cestovat do USA bez víz [online]. Velvyslanectví USA Praha (ČR), 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: https://help.cbp.gov/app/answers/detail/a_id/82/session/L3NpZC9SLW1kaTZvbA%3D %3D/search/1. PALATKOVÁ, Monika, Šárka TITTELBACHOVÁ, Gabriela HRUBCOVÁ a Táňa VALSKÁ. Marketingové strategie (Country reporty za rok 2012): USA [online]. CzechTourism, 2012 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: www.czechtourism.cz/files/zz/usa/country_report_usa.pdf. Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké [online]. BusinessInfo.cz – Obchodní portál pro podnikání a export 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informacezeme/spojene-staty-americke.html. State & County QuickFacts [online]. U.D. Census Bureau, 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://quickfacts.census.gov/qfd/states/00000.html. Travelers bringing food into the U.S. for personal use [online]. U.S. Customs and Border Protection, 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: https://help.cbp.gov/app/answers/detail/a_id/82/session/L3NpZC9SLW1kaTZvbA%3D %3D/search/1. UNWTO, Tourism Highlights, Edition 2011 [online]. UNWTO, 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.ontit.it/opencms/export/sites/default/ont/it/documenti/files/ONT_2011-0704_02617.pdf. USA – Obyvatelstvo [online]. USA.worldcountry.cz, 2009 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z:http://usa.worldcountry.cz/obyvatelstvo.php. USA: Víza – režim vstupu víz [online]. Ministerstvo zahraničí ČR, 2013 [cit. 2013-0418]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/usa/cestovani/visa.html. USA: Dokumenty [online]. Ministerstvo zahraničí ČR, 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/usa/cestovani/documents.ht ml.
USA: Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům [online]. Velvyslanectví USA Praha (ČR), 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/usa/cestovani/other.html . USA: Celní a devizové předpisy [online]. Velvyslanectví USA Praha (ČR), 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/usa/cestovani/duty.html. Vízové služby [online]. Velvyslanectví USA Praha (ČR), 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://czech.prague.usembassy.gov/cs/visas.html.
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Celní deklarace (CBP Form 6059B) .........................................................................15
Příloha 1 Celní deklarace (CBP Form 6059B)
Zdroj: http://czech.prague.usembassy.gov/esta.html
