Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ

Tajemná podzemí

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 28. 4. 2013 ...................................................... Podpis

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu práce, ak. mal. Vladimíru Netoličkovi, za odborné vedení a cenné rady při psaní bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat ing. Ivici Linderové, PhD. za konzultaci a rady ohledně kalkulace zájezdu. Ráda bych poděkovala také rodině a známým za jejich podporu při zpracování bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří věnovali svůj čas k vyplnění dotazníku, který je součástí praktické části a bez jejich pomoci by uskutečnění výzkumu nebylo možné.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Tajemná podzemí bakalářská práce

Autor: Kateřina Šírková Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2013

Copyright © 2013 Kateřina Šírková

Abstrakt ŠÍRKOVÁ, Kateřina: Tajemná podzemí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 81 stran.

Cílem práce je vytvoření zájezdu do měst České republiky, která mají zpřístupněná podzemí. Na teoretickou část, která blíže představuje jednotlivá města a jejich podzemní prostory, navazuje část praktická. Ta se soustředí na vytvoření samotného zájezdu včetně trasy, programu a předběžné kalkulace. Praktickou část dotváří průzkum formou dotazníkového šetření, jehož cílem je zjištění, zda by byl o vytvořený zájezd zájem.

Klíčová slova: Historické centrum. Kostnice. Město. Podzemí. Poznávací zájezd.

Abstract ŠÍRKOVÁ, Kateřina: The mysterious underground. Bachelor´s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of travel and tourism. Thesis supervisor ak. mal. Vladimír Netolička. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. 81 pages.

The aim of this bachelor´s thesis is to create a tour around the cities in the Czech republic, which have undergrounds open to the public. The theoretical part describes particular cities and their undergrounds in detail. It is related to a practical part. This part focuses on creating the tour itself, including the route, programme and preliminary calculation. The practical part is supplemented with a survey made of questionnaires, whose goal is to identify whether the tour would be atractive for a group of questioned people.

Key words: Historical centre. Charnel – house. City. Underground. Tour. 7

Předmluva Rozhodla jsem se věnovat svoji bakalářskou práci podzemí. Podzemní prostory se nacházejí v mnoha českých městech, často však nejsou veřejnosti přístupná a i ta zpřístupněná nabízí návštěvníkům většinou pouze určitou část ze svého rozsáhlého komplexu. Jsou to prostory, které byly často po staletí zapomenuty a doposud podléhají nejrůznějšímu bádání a prozkoumávání. A podle mého názoru právě to, že dodnes nebyly kompletně zmapovány, je halí do roušky tajemství, která je dělá o to atraktivnější. A právě z tohoto důvodu jsem si tuto problematiku zvolila. Ráda bych touto prací vytvořila zájezd do měst, která mají zpřístupněná podzemí pod svými historickými centry a v rámci zájezdu budou mojí cílovou skupinou lidé v důchodovém věku, protože zejména ti dnes tvoří poptávku a kromě toho využívají služeb cestovních kanceláří. S ohledem na zvolenou cílovou skupinu a jejich možné zdravotní indispozice budu trasy návštěv podzemí přizpůsobovat nejmenší náročnosti. Avšak často je možné zvolit náročnější a více adrenalinovou trasu, takže by bylo reálné aplikovat zájezd i na mladší věkovou skupinu. Proto je tato práce určena všem, koho podzemí zajímá, ale i těm s opačným názorem, které bych ráda přesvědčila o tom, že podzemí není jen špinavá díra plná krys a odpadků.

8

Obsah Abstrakt ......................................................................................................................................... 7 Předmluva ..................................................................................................................................... 8 Obsah ............................................................................................................................................ 9 Seznam ilustrací ...........................................................................................................................11 Úvod ............................................................................................................................................ 13 1

Představení měst a jejich podzemí ..................................................................................... 14 1.1

Brno ........................................................................................................................... 14

1.1.1

O městě ............................................................................................................... 14

1.1.2

O podzemí ........................................................................................................... 16

1.1.2.1

Labyrint pod Zelným trhem ........................................................................ 16

1.1.2.2

Mincminstrovský sklep ............................................................................... 17

1.1.2.3

Kostnice u sv. Jakuba .................................................................................. 17

1.1.2.4

Kapucínská hrobka ...................................................................................... 18

1.2

Znojmo....................................................................................................................... 20

1.2.1

O městě ............................................................................................................... 20

1.2.2

O podzemí ........................................................................................................... 22

1.3

Slavonice ................................................................................................................... 25

1.3.1

O městě ............................................................................................................... 25

1.3.2

O podzemí ........................................................................................................... 25 Tábor.......................................................................................................................... 27

1.4 1.4.1

O městě ............................................................................................................... 27

1.4.2

O podzemí ........................................................................................................... 28 Týn nad Vltavou ........................................................................................................ 29

1.5 1.5.1

O městě ............................................................................................................... 29

1.5.2

O podzemí ........................................................................................................... 30 Plzeň .......................................................................................................................... 30

1.6 1.6.1

O městě ............................................................................................................... 30

1.6.2

O podzemí ........................................................................................................... 31

1.7

Praha .......................................................................................................................... 33

1.7.1

O městě ............................................................................................................... 33

1.7.2

O podzemí ........................................................................................................... 36

1.8

1.7.2.1

Rudolfova štola ........................................................................................... 36

1.7.2.2

Podzemí pod Staroměstskou radnicí ........................................................... 37

1.7.2.3

Pražská historická kanalizace ...................................................................... 38

Mělník........................................................................................................................ 38

9

1.8.1

O městě ............................................................................................................... 38

1.8.2

O podzemí ........................................................................................................... 39

1.8.2.1

Mělnické podzemí ....................................................................................... 40

1.8.2.2

Kostnice....................................................................................................... 40

Kutná Hora ................................................................................................................ 41

1.9 1.9.1

O městě ............................................................................................................... 41

1.9.2

O podzemí ........................................................................................................... 43

1.9.2.1

Podzemí ....................................................................................................... 43

1.9.2.2

Kostnice....................................................................................................... 45

1.10

1.10.1

O městě ............................................................................................................... 46

1.10.2

O podzemí ........................................................................................................... 47

1.11

2

4

Jihlava ........................................................................................................................ 48

1.11.1

O městě ............................................................................................................... 48

1.11.2

O podzemí ........................................................................................................... 49

Vypracování vlastního zájezdu ........................................................................................... 52 2.1

Trasa zájezdu ............................................................................................................. 52

2.2

Zpracování trasy ........................................................................................................ 52

2.3

Program zájezdu ........................................................................................................ 53

2.4

Stravování .................................................................................................................. 57

2.5

Ubytování .................................................................................................................. 57

2.6

Dopravce .................................................................................................................... 58

2.7

Kalkulace zájezdu ...................................................................................................... 59

2.7.1

Nepřímé náklady ................................................................................................. 59

2.7.2

Přímé náklady...................................................................................................... 62

2.8

3

Světlá nad Sázavou .................................................................................................... 46

Stanovení ceny zájezdu.............................................................................................. 63

2.8.1

Nepřímé náklady ................................................................................................. 63

2.8.2

Přímé náklady...................................................................................................... 63

2.8.3

Celkové náklady .................................................................................................. 63

2.8.4

Zhodnocení ceny zájezdu .................................................................................... 64

Dotazníkový průzkum ........................................................................................................ 65 3.1

Metodika .................................................................................................................... 65

3.2

Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................. 66

Návrh propagačního letáku ................................................................................................ 74

Závěr ........................................................................................................................................... 75 Soupis bibliografických citací ..................................................................................................... 77 Přílohy......................................................................................................................................... 81

10

Seznam ilustrací Obrázky Obrázek 1: Labyrint pod Zelným trhem ......................................................................... 20 Obrázek 2: Mincmistrovský sklep .................................................................................. 20 Obrázek 3: Kostnice u sv. Jakuba ................................................................................... 20 Obrázek 4: Kapucínská hrobka ....................................................................................... 20 Obrázek 5: Znojemské podzemí ..................................................................................... 24 Obrázek 6: Znojemské podzemí ..................................................................................... 24 Obrázek 7: Slavonické podzemí ..................................................................................... 26 (zdroj: www.wikimedia.org/wikipedia) Obrázek 8: Táborské podzemí ........................................................................................ 29 (zdroj: www.taborcz.eu) Obrázek 9: Průvodkyně v dobovém kostýmu ................................................................. 29 (zdroj: www.husitskepodzemi.cz) Obrázek 10: Vltavotýnské podzemí ................................................................................ 30 (zdroj: www.tnv.cz) Obrázek 11: Plzeňské podzemí ....................................................................................... 32 (zdroj: www.plzenskepodzemi.cz) Obrázek 12: Rudolfova štola .......................................................................................... 38 (zdroj: www.pavelmika.blog.idnes.cz) Obrázek 13: Podzemí pod Staroměstskou radnicí .......................................................... 38 (zdroj: www.staromestskaradnicepraha.cz) Obrázek 14: Mělnické podzemí ...................................................................................... 41 (zdroj: www.kudyznudy.cz) Obrázek 15: Kostnice...................................................................................................... 41 Obrázek 16: Kutnohorské důlní dílo ............................................................................... 46 Obrázek 17: Kostnice...................................................................................................... 46 Obrázek 18: Světelské podzemí ...................................................................................... 47 (zdroj: www. kyticesvetla.cz) Obrázek 19: Jihlavské podzemí ...................................................................................... 50 (zdroj: www. tic.jihlava.cz) Obrázek 20: Trasa zájezdu .............................................................................................. 52 (zdroj: www.maps.google.cz) Obrázek 21, 22: Podzemí pod Staroměstskou radnicí .................................................... 74 (zdroj: www. staromestskaradnicepraha.cz)

11

Tabulky Tabulka 1: Trasy jednotlivých dnů .................................................................................. 52 Tabulka 2: Počet kilometrů a doba jízdy jednotlivých dnů, včetně čekacích čtvrthodin 53 Tabulka 3: Ubytování ...................................................................................................... 58 Tabulka 4: Stravné řidiče ................................................................................................ 60 Tabulka 5: Stravné průvodce .......................................................................................... 61 Tabulka 6: Vstupné ......................................................................................................... 62 Tabulka 7: Nepřímé náklady ........................................................................................... 63 Tabulka 8: Přímé náklady ............................................................................................... 63 Tabulka 9: Celkové náklady............................................................................................ 63 Tabulka 10: Nepřímé náklady ......................................................................................... 64 Tabulka 11: Přímé náklady bez vstupného ..................................................................... 64 Tabulka 12: Celkové náklady bez vstupného.................................................................. 64

Grafy Graf 1: Cestujete rádi? .................................................................................................... 66 Graf 2: Návštěvy měst .................................................................................................... 67 Graf 3: Zájem o návštěvu podzemí ................................................................................. 68 Graf 4: Návštěvy podzemí ve městech ........................................................................... 69 Graf 5: Zájem o zájezd.................................................................................................... 70 Graf 6: Pohlaví ................................................................................................................ 71 Graf 7: Věková kategorie ................................................................................................ 72 Graf 8: Kraj ..................................................................................................................... 73

Obrázky, tabulky a grafy, u kterých není uveden zdroj, jsou vlastní prací autora.

12

Úvod V rámci své bakalářské práce se budu věnovat vytvoření modelového zájezdu do českých měst, která disponují podzemními prostory. Toto téma jsem si vybrala z důvodu zatraktivnění těchto prostor, protože člověk často chápe podzemí jako prostory temné a špinavé a zdaleka ne tak zajímavé, jako je například gotický kostel či barokní zámek. Ve své práci však chci poukázat na historickou hodnotu podzemí a chci jej prezentovat jako prostory, které jsou součástí našeho rozsáhlého kulturního dědictví a jako prostory, které stály nejeden lidský život při budování. Ačkoliv se budu soustředit především na podzemní prostory českých měst, přes to mým primárním cílem bude podat potencionálnímu účastníkovi mého zájezdu typický obrázek daného města včetně návštěvy nejvýznamnějších památek či ochutnání typických nápojů onoho města. V současné době existuje několik více či méně odborných knih, které se zabývají podzemím. Většinou se však věnují pouze jednomu konkrétnímu a jen málo z nich se zabývá komplexním pojetím. Jednou z těch ucelených knih, které mi budou inspirací a ze kterých budu čerpat, je kniha "Lochy", umělé jeskyně na Moravě od I. L. Červinky a dále kniha Podzemí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od autorů Hromas, Cílek, Bílková a kol. Tato kniha popisuje podzemí v rámci celé České republiky, nicméně podzemím chápe poměrně často jeskyně a podobné útvary a o jiných podzemích, které jsou v centru mého zájmu, nepojednává. V rámci teoretické části své bakalářské práce bych chtěla zmapovat vybrané zpřístupněné podzemní prostory pod historickými centry měst a vytvořit ucelený literární zdroj o těchto prostorech. Současně budu teoretickou část psát takovou formou, aby mohla sloužit jako podklad pro průvodce (v případě, že by se zájezd uskutečnil), takže částečně bude zasahovat i do části praktické. Před samotným zpracováním práce jsem osobně navštívila některá podzemí, vyfotografovala jsem je a pokusila se zajistit si zdejší literaturu. Dále jsem postupovala studiem další odborné literatury a internetových zdrojů a vytvořením zájezdu, tedy jeho programu, trasy, ubytování, stravování a kalkulace. Má metodika také spočívala v uskutečnění dotazníkového šetření, kterým bych chtěla zjistit atraktivitu zájezdu.

13

Představení měst a jejich podzemí

1 Představení měst a jejich podzemí V této části bakalářské práce bych ráda představila města a jejich podzemí v pořadí, v jakém se v rámci zájezdu tato města navštíví.

1.1 Brno 1.1.1 O městě Město Brno leží v centru jižní Moravy a s téměř 400 000 obyvateli se řadí mezi největší města České republiky, přesněji řečeno je druhým největším. Brno je univerzitním městem, sídlem nejvyšších orgánů justice a centrem soudní moci, centrem obchodu, kultury, sportu i vědy a výzkumu. Brno je také městem veletrhů. Výstavní areál byl založen v roce 1928 a ročně hostí více než 50 veletrhů z různých oborů. [1] Brno se pyšní také řadou památek. Jednou z typických dominant města je katedrála sv. Petra a Pavla stojící na místě původně románského kostelíku z doby kolem roku 1200. Fragmenty kostelíka byly odkryty archeology v letech 1991 – 1992 a představují nejstarší dochovanou stavbu na území Brna. V průběhu 14. století byl původně románský kostelík přestavěn na gotický a koncem 15. století byla vybudována severní věž s pozdně gotickou kamennou kazatelnou se sanktuáriem. V roce 1643, při obléhání Brna švédským vojskem, kostel vyhořel a byl dělostřelectvem těžce poškozen. Po válce byl kostel jen nezbytně zajištěn. V letech 1743 – 1748 proběhla přestavba katedrály podle projektu Mořice Grimma. Poslední přestavba zbarokizovaného chrámu byla zahájena roku 1889, kdy došlo k regotizaci kněžiště prováděné Augustem Prokopem. Hlavní podíl na přestavbě měl však vídeňský architekt August Kirstein, podle jehož návrhu se chrám doplnil o nové 81 metrů vysoké dvojvěží, inspirované francouzskou katedrální gotikou. Následně během let 1906 – 1908 již méně invenčně regotizoval západní průčelí chrámu s portálem a tím uvedl katedrálu do již finální podoby. [Čapka, Santlerová, 1999] Nedaleko katedrály se nachází nejrozsáhlejší brněnské náměstí, bývalé i současné tržiště – Zelný trh, kde stávaly domy předních brněnských měšťanů a šlechty. Uprostřed náměstí se nachází barokní kašna Parnas, zhotovená v letech 1693 – 1695 podle návrhu vídeňského architekta Fishera z Erlachu. V dolní části náměstí je umístěna nejstarší divadelní budova Brna – Reduta. [Čapka, Santlerová, 1999] 14

Představení měst a jejich podzemí To, že tu v roce 1767 koncertoval jedenáctiletý Mozart, připomíná jeho socha stojící před budovou. Jedná se o dílo sochaře Kurta Gebauera, poprvé byla veřejnosti odhalena roku 2008. [2] Další významnou brněnskou památkou je budova Staré radnice. Ta pochází z roku 1240, avšak městská samospráva zde sídlila až od roku 1343. Před rokem 1510 vznikl proražením věže vstup do dvora, který ozdobil pozdně gotický kamenný portál od A. Pilgrama. V průchodu na nádvoří jsou umístěny dva symboly města opředené pověstmi – drak a kolo. V roce 1905 byla radniční věž navýšena o 5 metrů a její zastřešení bylo nahrazeno kopií renesanční báně. Areál Staré radnice slouží především kulturnímu vyžití. [Čapka, Santlerová, 1999] Pár metrů od Staré radnice se nachází Dominikánské náměstí s kostelem sv. Michala a s komplexem barokních budov Nové radnice. Kostel sv. Michala byl vystavěn v letech 1658 – 1667 stavitelem J. Ernou na místě původně gotického kostelíka. Po obvodu terasy kostela byly koncem 18. století umístěny sochy svatých. Nová radnice slouží jako sídlo nejvyšších městských orgánů od roku 1935. Původní dominikánský klášter dostal dnešní podobu po barokní přestavbě z konce 18. století podle projektu M. Grimma. [Čapka, Santlerová, 1999] Dalším významným náměstím je náměstí Svobody, které má přídomek nejstarší. Trojúhelníkové náměstí obsahuje raně barokní morový sloup z roku 1680, postavený J. K. Ernou, a značně kontroverzní brněnský orloj, stojící na náměstí teprve od roku 2010. Po obvodu náměstí se tyčí několik paláců – Kleinův palác z 19. století, Schwarzův palác (nesprávně nazývaný jako Dům pánů z Lipé). Tento renesanční palác byl v roce 1843 navýšen o čtvrté patro a v roce 1938, při rekonstrukci domu, bylo původně hladké průčelí pokryto sgrafitem E. Hrbka. Z dalších domů na náměstí bych jmenovala dům U Čtyř mamlasů, postavený v letech 1901 – 1902 a funkcionalistickou budovu Komerční banky (dříve Moravské banky), jejímž autorem je B. Fuchs a A. Wiesner. [Čapka, Santlerová, 1999] Původní Měnínská brána z roku 1293 stávala o ulici dále (při souběhu ulic Kobližné a Jánské). Současná Měnínská brána byla postavena kolem roku 1500, jako čtyřpatrová věž. Roku 1839 byla brána snížena, zbavena dekoru a přestavěna na obytný dům. [Kuča, 1989]

15

Představení měst a jejich podzemí Další dominantou města je hrad a pevnost Špilberk, původně vybudované jako zeměpanské sídlo v první polovině 13. století. V 18. století byl Špilberk přestaven na barokní pevnost, která se stala obávaným vězením. Od roku 1960 je Špilberk pod správou města Brna a slouží k výstavním účelům. [Čapka, Santlerová, 1999] 1.1.2 O podzemí Brněnské podzemí je tvořeno třemi samostatnými objekty a to podzemními prostorami pod Zelným trhem, Mincminstrovským sklepem na Dominikánském náměstí a od roku 2012 nově veřejnosti zpřístupněnou kostnicí u sv. Jakuba. Do své bakalářské práce bych v rámci brněnského podzemí zahrnula i neméně zajímavou Kapucínskou hrobku. Všechny zmíněné části brněnského podzemí jsou snadno dostupné i pro starší generaci, podzemní chodby jsou osvětlené, dlážděné a prostorné bez jakéhokoli pozůstatku podzemní vody. 1.1.2.1 Labyrint pod Zelným trhem Zelný trh, ve středověku známý pod názvem Horní trh, patřil a stále patří k nejdůležitějším brněnským tržištím. Avšak spolu s rozvojem obchodu vznikal problém se skladováním zboží. Zboží zůstávalo přes noc přímo na tržišti pod dozorem městské stráže, vzácnější zboží se ukládalo do prostor k tomu určených a pro zboží s menší trvanlivostí byly budovány prostory přímo pod domy kolem tržišť již od 12. století. Prostory byly přístupné z domů nebo přímo z náměstí či ulic. Během 15. století došlo spolu s přibývajícím množstvím skladovaného zboží k rozšiřování sklepních prostor, které přestaly zcela respektovat původní parcelaci a uliční čáry. Vznikaly rozsáhlé podzemní prostory, které paprskovitě vybíhaly pod náměstí i ulice, a to i v několika patrech nad sebou. Sklepy byly využívány především jako lednice ke skladování potravin a nápojů. [3] V hloubce 13 metrů pod dlažbou se nachází nejníže položený sklep gotického původu, který je ale v současné době zatopený vodou. Největší sklep má délku 23 metrů a jeho výška se pohybuje v rozmezí od 3,5 do 4 metrů. Tento sklep je renesančního původu s barokními dozdívkami, nicméně většina sklepů vznikala v období baroka a klasicismu a byly stavebně upravovány až do současnosti. V roce 1987 se začala dlažba na Zelném trhu propadat v důsledku havárie vodovodního řadu a některé sklepy pod náměstím byly obloženy ocelovou výztuží s betonovým nástřikem v tloušťce 10 – 15 cm. [3]

16

Představení měst a jejich podzemí Sklepy původně nebyly vzájemně propojeny, až v roce 2009 došlo k jejich propojení do jednoho celku pomocí tří umělých průrazů. Délka zpřístupněné trasy je zhruba půl kilometru dlouhá a pohybuje se 6 – 8 metrů pod povrchem terénu. Tato trasa je veřejnosti přístupná od dubna 2011. Během prohlídky se návštěvníci dozví, jaké potraviny a nápoje se v podzemních prostorách skladovaly, čím se svítilo nebo jak se ve středověku mučilo, ačkoli k tomu podzemí pod Zelným trhem nikdy nebylo určeno. Součástí prohlídky je i alchymistická laboratoř nebo podzemní středověká krčma. [4] 1.1.2.2 Mincminstrovský sklep Mincminstrovský sklep byl první částí brněnského podzemí, která byla zpřístupněna veřejnosti. Tento sklep se nachází pod dlažbou Dominikánského náměstí v místech, kde pravděpodobně stával dům mincmistra Bruna. [Svoboda, 2012] V roce 1999 byl prováděn průzkum Dominikánského náměstí, v důsledku dostavby obchodního a zábavního centra Velký Špalíček, výstavby kolektorů a nového architektonického záměru přestavby samotného náměstí. Při tomto průzkumu však byly objeveny doposud neznámé, historické sklepní prostory. Po zjištění existence podzemních prostor se započalo s hlubším bádáním a rekonstrukcí prostor, které byly v listopadu 2007 zpřístupněny veřejnosti. Centrem veškeré pozornosti je středověký sklep dlouhý 20 metrů s barokní klenbou vysokou 3,5 metrů. Tento sklep byl roku 2010 doplněn přístupovým schodištěm a studnou ze 13. století, který jej spojuje se dvěma sály futuristického stylu. V prostorách mincminstrovského sklepa se nachází expozice věnovaná ražbě mincí v Brně a na Moravě. Tato expozice je doplněna o historický vývoj Dominikánského náměstí, ve středověku nazývaném Rybný trh. Prohlídku prostor mohou návštěvníci podstoupit sami nebo za doprovodu a ústního podání mincmistra Bruna, od kterého lze zakoupit na závěr prohlídky vlastnoručně vyraženou minci. [Svoboda, 2012] 1.1.2.3 Kostnice u sv. Jakuba Podle informačního panelu v kostnici byl kostel sv. Jakuba postaven na počátku 13. století a o něco později byl kolem kostela založen městský hřbitov. Během 14. století byl hřbitov rozšiřován i na úkor domů, které jej obklopovaly. Na hřbitově byly vykonávány pohřební obřady až do roku 1784, do doby josefínských reforem, kdy byl hřbitov zrušen. Tehdy vídeňská vláda zakázala pohřbívání uvnitř měst z hygienických důvodů. Došlo ke zboření hřbitovních zdí a kaplí, zrušení hrobů, 17

Představení měst a jejich podzemí přenesení ostatků pohřbených do kostnice a postupné úpravě terénu, čímž vzniklo prostranství, které se od roku 1867 nazývá Jakubské náměstí. Podle dalšího informačního panelu v kostnici se v prostorách svatojakubského hřbitova pohřbívalo již od 13. století a až do 16. století tyto prostory postačovaly. Nicméně z kapacitních důvodů bylo město v roce 1580 nuceno založit nový hřbitov mimo hradby města. V nově vzniklém hřbitově byli pohřbíváni příslušníci střední sociální vrstvy, zemědělci a drobní řemeslníci. Zámožnější občané byli i nadále pohřbíváni v areálu svatojakubského hřbitova. Podle informačního letáku, vydaného městem Brno, docházelo během existence svatojakubského hřbitova k neustálému přemisťování těl a kostí, kdy z důvodu omezené kapacity hřbitova byl zaveden tzv. výměnný systém pohřbívání, který znamenal, že po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky byly vyjmuty a na stejné místo byl pohřben jiný zemřelý. V souvislosti s tímto faktem vyvstala potřeba vystavění prostor pro ukládání zbylých ostatků. K těmto účelům sloužily kostnice a přímo pod dlažbou kostela sv. Jakuba byla zřejmě v 17. století zřízena tříkomorová krypta, do které se tyto ostatky ukládaly. V důsledku rychlého zaplňování krypty, došlo v roce 1741 k rozšíření kostnice. Po úplném zaplnění krypty i kostnice bylo vstupní schodiště z hlavní lodi kostela uzavřeno a kostnice upadla v zapomnění. O přesném umístění kostnice, počtu a velikosti existovaly pouhé dohady. Nicméně v důsledku připravované architektonické revitalizace náměstí, byl zahájen v roce 2001 stavebně historický průzkum podzemí dané lokality. Průzkum potvrdil v hloubce čtyř metrů pod úrovní terénu nález kostnice. Během dalších průzkumných prací byly pod náměstím objeveny celkem tři sklepní komory, kompletně vyplněné kostmi a lebkami. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc a z provedených antropologických výzkumů vyplývá, že se jedná o oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání. Podle informačního letáku, vydaného městem Brno, byla rekonstrukce pohřebního komplexu nutná i ze statického zajištění, protože nahromaděná vlhkost a plísně by vedly ke zborcení a sesuvu klenebních prostor, které se nacházejí necelé dva metry pod frekventovanou vozovkou Jakubského náměstí. 1.1.2.4 Kapucínská hrobka Brněnský kapucínský klášter s kostelem Nalezení sv. Kříže byl postaven v letech 1648 – 18

Představení měst a jejich podzemí 1651 na náklady hrabat Františka de Magnis a Pavla Kryštofa Lichtenstein – Castelcorne. Na stavbě kapucínského areálu se podílel brněnský stavitel Ondřej Erna a později Mořic Grimm. Trojlodní kostel s klášterem jsou postaveny podle italského vzoru v typickém kapucínském architektonickém stylu – v duchu prostoty. V letech 1763 – 1764 byl klášter rozšířen o křídlo pojmenované podle barona Trencka, který kapucínům před svojí smrtí věnoval značný finanční obnos. Po výbuchu bomby během 2. světové války bylo nutno celý areál v letech 1959 – 1965 opravit. Na balustrádě vstupního schodiště kostela je umístěno pět pískovcových soch, které znázorňují františkánské světce. Autorem soch je brněnský umělec Jan Adam Nessmann. Šestá socha byla v roce 1927 nahrazena dílem Čeňka Vosmíka. [Zapletal, 2004] V podzemí kostela je umístěna hrobka, do které se pochovávali řeholníci, dobrodinci řádu a šlechta až do konce 80 let 18. století. Hrobka je tvořena z šesti místností a v první z nich je v kovové rakvi s proskleným víkem uloženo tělo Františka barona Trencka. Ten byl kvůli dvorským intrikám odsouzen k doživotnímu vězení na Špilberku a na své přání pohřben v Kapucínské hrobce. V kryptě je pochováno i několik šlechticů a význačných osobností, mezi nimi i stavitel Mořic Grimm. [Zapletal, 2004] Pohřební krypty byly budovány pod oltářem, kam se těla zesnulých bratří odnášela v dřevěné rakvi s výsuvným dnem. To se vysunulo a mrtvý, oblečen v hnědém řádovém rouchu byl položen na holou podlahu. Rakev byla poté znovu použita k dalšímu pohřbu. Takto bylo pohřbeno více než 150 bratří a dodnes se dochovalo 24 z nich. [Zapletal, 2004] Podle informačního letáku, vydaného turistickým informačním centrem města Brna, nebylo žádné z těl uložených v Kapucínské hrobce nijak balzamováno, ale pouze vysušeno vzduchem. Po celé hrobce se nacházelo 60 otvorů, spojujících se do několika komínů, přes které docházelo k cirkulaci vzduchu. Díky cirkulaci vzduchu docházelo k pozvolnému vysušování těl, čímž se podařilo zachovat původní fyziognomii zemřelého, jeho osobní znaky a mnohdy i původní oděv. V kryptě bylo pohřbeno celkem 205 osob, z nichž se 41 dochovalo dodnes. Kapucínská hrobka byla veřejnosti zpřístupněna poprvé v roce 1925.

19

Představení měst a jejich podzemí Fotografie Obrázek 1: Labyrint pod Zelným trhem

Obrázek 4: Kapucínská hrobka

Obrázek 2: Mincmistrovský sklep

Obrázek 3: Kostnice u sv. Jakuba

1.2 Znojmo 1.2.1 O městě Znojmo je druhé největší město Jihomoravského kraje, ve kterém žije přibližně 34 tisíc obyvatel[5]. Je situováno necelých 70 kilometrů jihozápadně od Brna, na levém břehu řeky Dyje, a necelých 10 kilometrů od města probíhá hranice s Rakouskem. Jedním ze symbolů města je pozdně gotická radniční věž, na jejíž vrchol vede 162 schodů. Věž byla postavena v letech 1445 – 1448 kamenickým mistrem Mikulášem ze Sedlešovic na objednávku zdejších konšelů. Věž fungovala jako hláska, byl z ní zřetelný jakýkoli pohyb v okolí města, a byla tak ústředním bodem městského opevnění. [6] 20

Představení měst a jejich podzemí Další dominantou města je jednoznačně děkanský chrám sv. Mikuláše. Původně románský kostel při požáru města ve 14. století vyhořel, takže loucká vrchnost musela postavit nový trojlodní chrám v průběhu 14. a 15. století. Interiér kostela byl ještě v baroku upravován a teprve v 19. století byla přistavena věž kostela. [6] Jednou z významných staveb románského stavitelství jak ve Znojmě, tak i v celé České republice, je rotunda sv. Kateřiny. Tato národní kulturní památka je jedinou dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu ve Znojmě. Doba vzniku rotundy se datuje do poloviny 11. století, kdy sloužila jako velkofarní kostel. Po roce 1226, kdy se Znojmo stalo královským městem, se rotunda přeměnila v královskou hradní svatyni a dostala se pod patronát klarisek. Ty ji roku 1555 prodaly městu, které v předhradí v roce 1710 zřídilo pivovar. Pozdější soukromí majitelé pivovaru využívali prostory rotundy ke skladování dřeva, chovu vepřů, jako pivnici s tančírnou a košíkářskou dílnu. Teprve v 2. polovině 19. století poukázal Moritz Trapp, kustod tehdejšího Františkova muzea1 v Brně, na význam rotundy a až v letech 1891 – 1893 obnovil malby vídeňský restaurátor Theofil Melicher. Další restaurování bylo možné až po roce 1945, kdy zde po čtyři roky prováděl rozsáhlé restaurátorské práce ak. mal. František Fišer. V roce 1965 na Fišera navázal znojemský rodák ak. mal. Oldřich Míša a po něm pokračovali v letech 1969 – 1973 restaurátoři Pavel Lorek, Jaroslav Alt a Alois Martan. [Konečný, Kroupa] Kvůli unikátnímu cyklu románských fresek, které patří mezi nejstarší výtvarné a architektonické doklady českého státu s hlubokým politickým významem, je mikroklima uvnitř rotundy neustále monitorováno a vyhodnocováno. Návštěva rotundy je proto možná pouze jedenkrát za hodinu na 15 minut a bez výkladu, pouze za použití audioprůvodce. To z toho důvodu, aby se za zbylých 45 minut stačilo mikroklima interiéru rotundy vyrovnat na původní hodnoty. [Konečný, Kroupa] Nedaleko rotundy sv. Kateřiny se nad řekou Dyjí tyčí znojemský hrad, který podle informačního letáku, vydaného Jihomoravským muzeem, nechal postavit již v době kolem roku 1030 český kníže Břetislav I. V polovině 11. století se stal sídlem knížat z rodu Přemyslovců a po jejich zániku v roce 1191 spravovali hrad kasteláni a později královští hejtmani. V roce 1215 nechal hrad přestavět Přemysl Otakar I. Od té doby byl

1

Dnešní Moravské zemské muzeum.

21

Představení měst a jejich podzemí hrad několikrát zastaven až do 16. století, kdy byl hrad v tak zbídačeném stavu, že byla moravskými stavy vypsána zvláštní daň na opravu hradu. Hrad byl i nadále dáván zástavou mnoha šlechticům a chátral, až koncem 17. století byl zcela v ruinách. Císařským dekretem z roku 1709 byla spodní část hradu věnována jako léno hrabatům z Deblína, kteří zde postavili v letech 1711 – 1721 nový zámek. Od roku 1910 slouží budova potřebám znojemského muzea. Znojmo je městem řady dalších památek, za zmínku jistě stojí Loucký klášter, který založil přemyslovský kníže Konrád Ota se svojí matkou Marií v roce 1190. Nebo například Minoritský klášter založený českým králem Přemyslem Otakarem I. v 1. polovině 13. století. [6] 1.2.2 O podzemí Doba, ale ani příčina vzniku znojemského podzemí není dodnes badatelům a historikům znojemského regionu zcela známá. Do dnešního dne nebyl doložen věrohodný pramen, který by vznik a příčinu podzemí jednoznačně vymezoval. Existují pouhé domněnky a báchorky, které spekulují o vzniku znojemského podzemí. Jedna z báchorek vypráví o měšťanovi ze 13. století, který si vybudoval pod svým sklepem ještě jeden tajný sklep, kde se ukrýval společně s rodinou před nebezpečím v době války a podle jeho vzoru se inspirovali i ostatní bohatí měšťané. Jiná legenda ze 17. století vypravuje o úkrytu místních obyvatel do podzemních chodeb před vpádem Švédů a jejich drancování. Všeobecně se však předpokládá vznik labyrintu na přelomu 13. a 14. století. [Pospíchalová] Znojemské podzemí se rozkládá v délce necelých 40 kilometrů, z nichž 26,5 kilometrů se nachází pod historickou částí města. V některých místech má až čtyři patra chodeb v maximální hloubce 15 metrů pod úrovní terénu. Loucký klášter má dokonce pět pater a je tak jediným místem ve Znojmě, kde lze tuto zajímavost vidět. [Pospíchalová] Účelem znojemského podzemí bylo zřejmě, v samotných počátcích podzemí, skladování potravin, protože město Znojmo, rozkládající se v úrodné oblasti Jižní Moravy, bylo významným místem obchodu s ovocem, zeleninou a vínem. Pozdější účel podzemí, v dobách válečných na přelomu 14. a 15. století, je připisován obranným účelům. K ochrannému významu se přiklánějí i odborníci. [Pospíchalová]

22

Představení měst a jejich podzemí O stavbě podzemí se nedochovala jediná písemná zmínka, a proto nelze říct, kdo podzemí budoval nebo kdy přesně byla stavba zahájena. Nejstarší letopočet vytesaný do stěny jednoho podzemního sálu je 1402 a naopak nejmladší letopočet uvedený v podzemí je 1868. Na stavbě znojemského podzemí se s největší pravděpodobností podíleli také jihlavští havíři. To se usuzuje z havířského znaku zvaného šlígl (zkřížený mlátek a kladivo), který se dochoval v jedné z chodeb. Na ražbu podzemních chodeb byly používány jednoduché prostředky, jako byl například sekáč, mlátek, špičák, lopata či kožený vak na odnos odkutané suti. Jako jedna z technik odkutání masivu skály bylo, že se skála obložila dřevem, které se následně zapálilo, a po zahřátí skály ji horníci polévali vodou, dokud skála nepraskla. Poté do prasklin zasazovali klíny, prostřednictvím kterých odlupovali úlomky. Podle všeho bylo jen z podzemí pod historickou částí města vytěženo 66 tisíc kubických metrů rostlé tvrdé skály. Takto vytěžená skála byla zřejmě použita na dostavbu či rekonstrukci městských hradeb. Od roku 1717 se začal na ražbu podzemních chodeb používat střelný prach. [Pospíchalová] Fakt, že podzemí bylo možné obývat i v době válek, podporuje možnost vaření a topení. To bylo umožněno krby, které byly v podzemí budovány a které měly kouřovody přímo napojené na komíny měšťanských domů. Větrací šachty ve znojemském podzemí vyúsťují coby kanály na povrchu. Dalším důležitým faktorem pro pobyt pod zemí byla přítomnost vody. Ta přitékala průlinami v sedimentech a prasklinami v pevných horninách a stékala do několika studní. Ze studní již byla odváděna do důmyslné odvodňovací štoly, takzvaného jezuitského vodovodu. V podzemí se nacházelo celkem 54 studní, z nichž 47 bylo obranných. V dobách války sloužily jako léčky pro nepřátele. Fungovaly tím způsobem, že nad takovouto studní byl vybudovaný šikmý, strmý sráz z hlíny, který se poléval vodou a nepřátelé tak padali až do 12 metrové hloubky. Zbylých sedm studní sloužilo jako zásobárna pitné vody, bývaly 8 – 12 metrů hluboké a teplota vody, přiváděné podzemním pramenem, byla okolo 4°C. Jezuitský vodovod získal svůj název podle toho, že dochovaná část začíná právě u jezuitského kostela sv. Michala. Systém se zachoval v délce 2 kilometrů a původní dřevěná konstrukce byla později obetonována. [Pospíchalová] Vzhledem k lokaci města Znojma v jižní části českého masivu, vychází geologie znojemského podzemí právě ze složení českého masivu. V tomto případě se jedná o dyjský masiv, třetihorní a čtvrtohorní sedimenty. Kolem patnácti kilometrů podzemních chodeb jsou vykutány v granitech a grandioritech. Jedná se o vyvřeliny 23

Představení měst a jejich podzemí složené z křemene, živců a slíd, které jsou přibližně 550 milionů let staré. Třetihorní sedimenty jsou zastoupeny jako bělavě šedé, slabě jílovité a většinou drobnozrnné písky. Tyto sedimenty jsou pozůstatkem třetihorního moře, které zasahovalo na území před 20 – 10 miliony let. Čtvrtohorní sedimenty ve formě písků, štěrkopísků, spraší a hlíny se nacházejí především v jižní části historického jádra. Jelikož se jedná o většinou nezpevněné horniny, byly tyto úseky našimi předky vyzděny. Podobně zpevňovány jsou dnes i relativně pevné horniny dyjského masívu. Tyto horniny jsou v řadě míst tektonicky porušeny a rozvětrané Z pevné horniny tak zbyla jen mazlavá hmota snižující únosnost podloží. [Pospíchalová] Vzhledem k poničení města během druhé světové války, zejména v důsledku bombardování, došlo k narušení odvodňovacího systému podzemních vod. To se projevilo na počátku 60. let, kdy se začalo propadat historické jádro města. Tato dramatická situace vyústila roku 1963 v průzkum a sanaci podzemí. Do dvou let byly chodby vyztuženy 30 – 40 centimetrovou vrstvou betonu. Veškeré sanační práce se však snažily o co nejvěrnější zachování tvarů a povrchů chodeb a tím pádem o zachování důkazu o způsobu středověkého štolování. [Pospíchalová] Podzemí je poměrně lehce dostupné i pro starší generaci, chodby sice nejsou dlážděny, ale jsou upraveny tak, aby se po nich dalo snadno pohybovat. Chodby jsou elektricky osvětleny, jsou prostorné a neobsahují žádný vodní sloupec. Fotografie

Obrázek 5: Znojemské podzemí

Obrázek 6: Znojemské podzemí

24

Představení měst a jejich podzemí

1.3 Slavonice 1.3.1 O městě Město leží na samém okraji Jihočeského kraje v jeho východní části, necelých 80 kilometrů východně od Českých Budějovic. Slavonice jsou pohraničním městem a v jejich těsné blízkosti prochází státní hranice s Rakouskem. Asi 4 kilometry západně od města je umístěna historická moravsko-česká zemská hranice, která odděluje Moravu, Čechy a Dolní Rakousko. Ve Slavonicích žije něco málo přes 2500 obyvatel. [Chromý, 2003] Mezi turisticky zajímavé objekty patří stavby na Horním i Dolním náměstí. Ty představují ucelený soubor pozdně gotických a renesančních domů, které jsou zachovány v takřka původním stavu. Mnoho z budov má průčelí zdobeno sgrafity geometrickými, iluzivními nebo figurálními a je členěno arkýři. Většina domů má také v přízemí mázhauzy a podloubí. Hojně se vyskytují i atiky s cimbuřím. Uprostřed Dolního náměstí se nachází kašna s barokním sloupem Panny Marie Imaculaty, zatímco kašna na Horním náměstí je ozdobena sochou sv. Jana Nepomuckého. Obě náměstí jsou od sebe oddělena farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který pochází z poloviny 14. století. Má podobu trojlodní baziliky, která byla v roce 1521 přestavěna v pozdně gotickém slohu. Z období renesance je hranolová věž s ochozem. V interiéru kostela vynikají starobylé nástěnné malby, pozdě gotická dřevěná plastika Madony a barokní sochy z doby kolem roku 1720. [Chromý, 2003] Obě náměstí uzavírají dvě ze tří původních obranných bran města. Obě brány s cimbuřím a sgrafity si uchovaly svoji renesanční podobu z 16. století. Jedná se o Dačickou (Dolní) bránu a Jemnickou (Horní) bránu. Třetí (Rakouská) brána byla zbourána koncem 19. století. [Chromý, 2003] 1.3.2 O podzemí Vznik slavonického podzemí pravděpodobně souvisí se stavbou gotické zástavby z 13. století a patří tak mezi nejstarší části města. Doposud však systém středověkých podzemních chodeb nebyl zcela zmapován. [7] Při budování podzemí byly nejprve vyhloubeny sklepy, tzv. lochy, které dnes tvoří druhé patro sklepů. Tyto sklepy jsou užší s výklenky pro sudy nebo řemeslnou činnost. 25

Představení měst a jejich podzemí Později došlo k vzájemnému propojení těchto sklepů, čímž vzniklo nejnižší patro podzemí. Spojovací chodby disponují odvodňovacím žlábkem a vznikaly z důvodu odvodnění zatopených sklepů. Chodby jsou různého profilu, přičemž hlavní chodby jsou prostorné, obdélníkového profilu; ostatní chodby mají profil oválný, mandlový nebo trojúhelníkový. Průměrná výška profilu chodby je 1,5 m a průměrná šířka činí 0,5 m. Chodby mají místy na stěnách zachované záseky po těžbě a otvory po klíncích, místy jsou ve stěnách vytesané otvory menších či větších rozměrů pro uložení kahanů či loučí. Na některých místech a zejména v místech křížení chodeb jsou vyhloubeny jímky, hluboké až 1 metr, které sloužily k zachycení splaveného písku. Některé zdejší sklepy obsahují také studny hluboké 4 – 5 m. Chodby, stejně jako lochy, byly vytesány ručně za použití želízka a kladiva. Na pracích se podíleli zejména horníci z Jihlavska. [7] Chodby sloužily k odvádění spodní vody až do jižního hradebního příkopu, který byl tehdy hluboký přibližně 7 metrů od vrcholu hradeb. Avšak po jeho zániku docházelo k postupnému zanášení chodeb a zaplavení nejnižších pater sklepů. K úplnému zanesení odvodňovacího systému a zaplavení části sklepů došlo v 19. století. Kromě této funkce plnil systém i další funkce, například bylo zjištěno, že byl zdrojem pitné vody pro obyvatele města v době válek. [7] Slavonický systém podzemních chodeb se skládá ze dvou na sobě nezávislých systémů, na Dolním náměstí a na Horním náměstí, a byl dokončen pravděpodobně v 16. století. V té době došlo k přestavbě domů v renesančním stylu a nad gotickými sklepy byly hloubeny nové renesanční sklepy, které již nerespektovaly původní zástavbu. Vzniklo tak první patro slavonického podzemí. [7] V roce 1993 byl na podnět radnice zahájen průzkum a sanace podzemí, o kterém se v té době příliš nevědělo, protože o podzemí nebyly

žádné

písemné

zmínky.

Z chodeb byly odstraněny nánosy, které často sahaly až do čtyř pětin výšky. Došlo k odvodnění a vysušení sklepů a statickému

zajištění.

Dnes

prozkoumaná

část

podzemí

známá má

naměřenou délku 1375 m a nachází se Obrázek 7: Slavonické podzemí

26

Představení měst a jejich podzemí v hloubce 4 – 7 m pod povrchem terénu. Systém na Dolním náměstí stále odvádí spodní vodu prostřednictvím nového odvodňovacího kanálu, který nahradil zaniklý hradební příkop. Zatímco systém na Horním náměstí je neustále předmětem zkoumání a hledání možnosti jeho odvodnění. [7] Podzemní chodby slavonického podzemí jsou o poznání náročnější na návštěvu, výška chodeb má v průměru 1,5 metrů a šířka se pohybuje od 40 – 60 centimetrů. Na trase se nacházejí i vlhčí místa. Prohlídka může být pro starší generaci náročnější, avšak mnou zvolená trasa má pouze 130 metrů a vyhýbá se náročnějším úsekům.

1.4 Tábor 1.4.1 O městě Město Tábor se rozkládá v severní části jižních Čech na řece Lužnici a s 35 tisíci obyvateli[5] je druhým největším městem v Jihočeském kraji. Město se stalo v 15. století centrem husitského hnutí a jeho středověkou minulost připomíná řada památek. Jednou z těchto památek je pozdně gotická budova radnice, postavené kolem roku 1521 podle projektu architekta Wendela Roskopfa na místě původně tří měšťanských domů. V období baroka byla radnice přestavěna, avšak v roce 1878 se architekt Josef Niklas pokusil o navrácení do její pozdně gotické podoby. Z přízemí budovy se přímo vchází do táborského podzemí. [Vybíral, Zita, 2010] Dominantou Žižkova náměstí, stejně jako celého města, je děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor. Na místě děkanského kostela původně stával dřevěný kostelík, avšak koncem 15. století Táborští přikročili k výstavbě nového chrámu. Jedná se o stavbu v pozdně gotickém slohu, ale pozdějšími úpravami nese stopy dalších historických slohů, renesance a baroka. Součástí chrámu je věž vysoká 84 metrů, ve které až do roku 1956 bydlel hlásný. Interiér kostela je tvořen síňovým trojlodím se síťovou klenbou a presbytář zaklenuje vzácná sklípková klenba. [Vybíral, Zita, 2010] Mimo to, Žižkovo náměstí lemují cenné měšťanské domy, např. Lichvicovský dům, Škochův dům, Ctiborův dům, dům č. p. 16, 17, 18 a 19. Uprostřed náměstí se nachází renesanční kašna s plastikou Rolanda a pomník Jana Žižka z Trocnova. [Vybíral, Zita, 2010]

27

Představení měst a jejich podzemí Nejstarší památkou Tábora, pocházející zřejmě z druhé poloviny 13. století, je hrad Kotnov. Z důvodu postupné ztráty obranného významu byl hrad v letech 1612 – 1613 přeměněn na pivovar. Z původních čtyř věží se dochovala jediná, nazývaná Kotnov. K hradní věži přiléhá jediná doposud stojící městská brána. Tato brána, zvaná Bechyňská, se dochovala v téměř původním stavu z doby vrcholné gotiky. [Vybíral, Zita, 2010] 1.4.2 O podzemí S výstavbou táborského podzemí se započalo ihned po založení města v roce 1420, jak potvrzují první zmínky v pramenech z 30. let 15. století. Nejdříve měšťané hloubili sklepy pod svými domy a příležitostně je spojovali chodbami. Později se chodby rozrůstaly, až dosahovaly ven za hradby města. Na stavební práce byli najímáni zkušení horníci, nejspíše ze stříbrných dolů Příbrami. Ti mohli na kutání používat jen primitivní železné a dřevěné nástroje, což ve spojení s tvrdou granitovou skálou bylo velmi obtížné a pomalé. Stavba podzemí tak trvala přibližně 100 let. [Vybíral] Účel podzemí byl jako v předešlých případech zejména hospodářský, tedy k uchovávání potravin a nápojů, stejně jako vojenský, kdy chodby sloužily jako útočiště před nepřítelem v době válek. Podzemní prostory byly pro obyvatele města útočištěm i v době ničivých požárů, které v 16. století zničily až 80% města. Když byl v roce 1437 Tábor povýšen na královské město a bylo mu uděleno právo várečné, začaly se zdejší sklepy používat i ke skladování a dozrávání piva v tzv. pivním lochu. Ke zrání navařeného piva přispívala konstantní teplota kolem 8°C, která se v podzemních prostorách udržovala bez ohledu na rozmary počasí po celý rok. Sklepení pod starou radnicí bylo městem také využíváno jako vězení. Kromě vězení pro nenechavé zlodějíčky zde byl vyhrazen tzv. rathauský sklípek pro svárlivé a hašteřivé táborské ženy. [Vybíral] Od 18. století začaly podzemní prostory chátrat, některé části zalila voda a jiné byly zavaleny zborcenými stěnami a klenbami. Prostory také často sloužily jako úložiště nejrůznějšího odpadu. Až po roce 1946 byly zahájeny opravy a zabezpečování podzemních chodeb. [Vybíral] Táborské podzemí má délku přibližně 14 km, která prochází v hloubce 7 až 12 m pod povrchem ve dvou až třech patrech. Zpřístupněná trasa, začínající pod budovou staré radnice, je dlouhá 550 m a vznikla z podnětu architekta Vojtěcha Kraupnera. [Vybíral] 28

Představení měst a jejich podzemí Táborské podzemní chodby jsou osvětlené, prostorné bez podzemní vody, jsou proto lehce přístupné i pro starší generaci. Fotografie

Obrázek 8: Táborské podzemí

Obrázek 9: Průvodkyně v dobovém kostýmu

1.5 Týn nad Vltavou 1.5.1 O městě Jedná se o jedno z nejstarších jihočeských měst, které se rozkládá po obou březích řeky Vltavy, nedaleko jejího soutoku s řekou Lužnicí. Týn se nachází asi 30 kilometrů severně od Českých Budějovic a žije zde něco málo přes 8 000 obyvatel. V těsné blízkosti města se nachází jaderná elektrárna Temelín, která výrazně ovlivnila jeho současnou podobu. [Chromý, 2003] Jednou z turistických atrakcí města je barokní zámek na náměstí Míru. Zámek byl dokončen roku 1699, kdy sloužil jako arcibiskupská rezidence, namísto hradu ze 13. století, který byl zpustošen během třicetileté války. Dnes je zámek sídlem městského muzea a nachází se zde i vstup do podzemních chodeb. [Chromý, 2003] Náměstí Míru obsahuje také několik zachovalých renesančních měšťanských domů a radnici s rokokovou štukovou fasádou. Radnice byla přestavěna v roce 1796, kdy byla zasažena požárem. Součástí radnice je arkádové loubí. V jižní části náměstí se nachází chrám sv. Jakuba. Tento děkanský kostel byl založen někdy kolem r. 1280 a v 16. století byl zrenovován a rozšířen o věž a boční kapli. V roce 1753 proběhla barokizace chrámu, v barokním slohu je proveden i interiér kostela. [Chromý, 2003]

29

Představení měst a jejich podzemí 1.5.2 O podzemí Vltavotýnské podzemní chodby vznikaly podle archeologických nálezů od 15. století. Do skalnatého podloží jsou chodby raženy ručně, ale důvod jejich vzniku není dodnes zcela objasněn. Existují tři teorie, nicméně ani jednu z nich se nepodařilo badatelům potvrdit či vyvrátit. Chodby mohly být raženy z důvodu odvodnění náměstí a vytvoření zdroje pitné vody, z důvodu

úkrytu

před

nebezpečím

s možností úniku nebo k těžbě dosud neurčeného nerostu. [8]

Obrázek 10: Vltavotýnské podzemí

Prohlídková trasa je dlouhá 160 metrů, avšak chodby jsou úzké a nízké a v některých místech jsou zatopeny až 10 cm podzemní vodou. Proto se trasa nedoporučuje lidem trpícím strachem ze stísněných prostorů a se sníženou pohyblivostí. Proto je sporné, zda zahrnovat návštěvu vltavotýnského podzemí do zájezdu pro starší generaci. Před započetím samotné prohlídky mohou návštěvníci vyzkoušet projít maketou nejužšího místa v podzemí. [8] Součástí prohlídky jsou i dvě studny s pitnou vodou, uměle vzniklé jezírko a tzv. nadlom, což je nedokončený výstup chodby na povrch. [8]

1.6 Plzeň 1.6.1 O městě Plzeň je vzdálena zhruba 90 kilometrů jihozápadně od hlavního města, jedná se o metropoli Plzeňského kraje a s počtem obyvatel, který dosahuje téměř 170 tisíc[5], se řadí mezi druhé největší město Čech a čtvrté největší České republiky. V Plzni dochází k soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže, z nichž dále na sever odtéká už dosti mocná Berounka. Plzeň je také univerzitním městem, kde sídlí Západočeská univerzita a lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Město je proslaveno produkcí piva. [9] Jednou z turistických atrakcí je pivovar a pivovarské muzeum, odkud se vchází i do plzeňského podzemí. Pivovar byl v Plzni založen plzeňskými právovárečníky v roce 1842 a téhož roku 5. října byla uvařena první várka piva. Věhlas piva Plzeňský Prazdroj 30

Představení měst a jejich podzemí se pod značkou Pilsner Urquell rozšířil do celého světa a postupně se pivovar rozvíjel až do dnešní podoby. Pivovarské muzeum sídlí v původním právovárečném domě, který se dochoval ve své původní podobě. Návštěvníkům muzea jsou poskytnuty všechny informace ohledně vaření piva od starověku po současnost. Nedaleko muzea se nachází také jedna z nejstarších plzeňských pivnic, Parkán. [9] Mezi symboly města patří náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje. Náměstí bylo v době založení města se svými rozměry 139 x 193 m jedním z největších v Evropě. Na náměstí nalezneme morový sloup z roku 1681, jako poděkování za mírný průběh moru v předešlém roce. Dále renesanční radnici, postavenou v letech 1554 – 1559 podle návrhu italského stavitele Giovanniho de Statia. A mnoho dalších renesančních a barokních domů, např. Císařský dům (čp. 41, několikrát zde pobýval Rudolf II.); Pechovský dům (čp. 40, majitel byl učitelem budoucího císaře, již zmíněného Rudolfa II.); Dům u Červeného srdce (čp. 36, sgrafity na domě podle kartónů M. Alše); Dům s lékárnou U Bílého jednorožce (čp. 27, novorenesanční průčelí se sgrafity podle kartónů M. Alše); Chotěšovský dům (čp. 13, jako jediný má renesanční nádvorní lodžií, sídlí zde Národopisné muzeum). [9] Výstavba chrámu sv. Bartoloměje započala po roce 1295 a byla dokončena počátkem 16. století. Od roku 1993, kdy bylo papežem Janem Pavlem II. v Plzni zřízeno biskupství, se z chrámu stala katedrála. Věž katedrály dosahuje výšky 102,6 metrů a je tak nejvyšší kostelní věží v České republice. Na vyhlídkový ochoz věže, ve výšce 62 metrů, vede 301 schodů. V katedrále se nachází pseudogotický hlavní oltář, v jehož centru je umístěna opuková socha Plzeňské madony z roku okolo 1390. V pravé části chrámu se nachází pozdně gotická Šternberská kaple z první poloviny 16. století. Vnitřku kaple dominuje secesní Český oltář, dílo řezbáře Jana Kastnera. [9] 1.6.2 O podzemí Labyrint chodeb, studní a sklepů se táhne pod celým historickým jádrem města Plzně v délce 19ti kilometrů. Zpřístupněná část podzemí má délku 800 metrů a prochází v hloubce 9 až 12 metrů pod povrchem terénu. Podzemí bylo pro veřejnost otevřeno dne 1. dubna 2009 a vstup do podzemí se nachází uvnitř Pivovarského muzea. [10] Plzeňské podzemí vznikalo postupně od 14. století a jeho budování úzce souviselo s výstavbou prvních měšťanských domů ihned po založení města kolem roku 1295. Během budování plzeňského podzemí byly sklepní prostory postupně rozšiřovány 31

Představení měst a jejich podzemí a prohlubovány a v některých místech podzemí dosahuje až tří pater navzájem propojených sklepů. V 18. století byly raženy poslední části plzeňského podzemí. [Hromas, Cílek, Bílková a kol., 2002] Původní účel podzemí byl, jako v předešlých případech, zejména k uchovávání potravin a skladování materiálu. V podzemních prostorách vznikaly také řemeslnické dílny a provozovny. Důležitý význam podzemí spočíval taktéž v čerpání pitné vody. V komplexu chodeb a sklepů se původně nacházelo přes 250 studní a jímek. Původně byly studny hloubeny v každém domě, nicméně jejich početný výskyt způsobil snížení vodní hladiny a město přikročilo v roce 1532 k vybudování vodovodu. Bezcenné a nevyužívané studny sloužily jako odpadní jámy a docházelo k jejich postupnému zasypávání. [Hromas, Cílek, Bílková a kol., 2002] Ve 14. století hrál zdejší systém podzemních chodeb a sklepů významnou roli při výrobě piva. Ve zdejších sklepech právovárečných domů docházelo ke kvašení piva, jeho zrání a samozřejmě k jeho skladování. Neméně důležitý byl význam podzemí v období válek, bojů a nepokojů. Jako součást obranného systému města sloužily

podzemní

chodby

nejen

k bezpečnému

skladování potravin a jako útočiště pro obyvatele Plzně, ale byly také využívány jako komunikační trasy. [10] Součástí podzemí je také tzv. lednice. Ta bývala součástí Obrázek 11: Plzeňské podzemí

sklepů právovárečných domů a sloužila k ukládání ledu.

Jelikož bývala položena ve vyšších patrech sklepů, voda z tajícího ledu stékala do nižších prostor a ochlazovala je. [10] V 60. letech 20. století došlo k propadu jednoho z domů a ke statickému narušení sousedních objektů. Vzhledem k tomuto incidentu město zahájilo rozsáhlý průzkum a sanaci podzemních prostor. Při sanaci však v souvislosti s výstavbou městských protiatomových úkrytů byla velká část podzemí opatřena masivní betonovou výztuží. Kvůli nedostatku finančních prostředků zůstal zbytek podzemních prostor zachován jen s citlivějšími opravami. [Hromas, Cílek, Bílková a kol., 2002]

32

Představení měst a jejich podzemí Plzeňské podzemí je prostorné a osvětlené, chodby jsou upraveny pro snadný pohyb všech věkových kategorií.

1.7 Praha 1.7.1 O městě Hlavní město České republiky leží v samém srdci Evropy po obou březích řeky Vltavy. Je sídlem řady státních institucí, množství organizací a firem, stejně tak jako vysokých škol. V Praze žije více než 1 200 tisíc obyvatel[5]. Z velkého množství památek hlavního města jsem si vybrala ty, které se nacházejí na tzv. Královské cestě2. Ta začíná u jedné z významných památek české pozdní gotiky – Prašné brány. Na místě Prašné brány stávala původně tzv. Horská brána, která ale po roce 1348, kdy nově založené Nové Město postavilo vlastní opevnění a hradby Starého Města ztratily význam, zpustla. Proto byla zbořena a místo ní vystavěna nová, reprezentativní brána. Se stavbou započal roku 1475 mistr Václav a o tři roky později jej nahradil stavitel a kameník Matěj Rejsek z Prostějova, který ji doplnil o bohatou plastickou výzdobu. Od 18. století byla brána využívána ke skladování střelného prachu, odkud také získala své jméno. Při bombardování Prahy v roce 1757 byla brána značně poškozena a současnou podobu získala až při pseudogotické úpravě v letech 1875 – 1886 pod vedením architekta Josefa Mockera. V této době získala střecha věže dnešní dlátkovitý tvar a čtyři drobné věžičky. Také byly odstraněny poničené původní plastiky, které byly nahrazeny novou výzdobou. [David, Soukup, 2010] K Prašné bráně přiléhá Celetná ulice. Ta své jméno získala podle housek, zvaných celty, které zde pekli pekaři. Ve středověku byla totiž ulice sídlem řady z nich. Ulici lemují měšťanské doby a paláce s gotickými jádry s barokní, klasicistní či rokokovou fasádou. Na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu se nachází jedna z nejvýznamnějších památek českého kubismu, dílo Josefa Gočára z let 1911 – 1912, dům U Černé Matky boží. Na protějším rohu stojí pozdně barokní Nová mincovna z roku 1759, kde byla v činnosti v letech 1539 – 1784 pražská mincovna. Další významnou památkou v ulici je palác Hrzánů z Harrasova (čp. 558), který je dílem architekta Giovanniho Battisty

2

Královská cesta je jednou z nejstarších komunikací na území Prahy. Spojovala dvě královská sídla – Pražský hrad a dnes zaniklý Králův dvůr. Po této cestě do města slavnostně vjížděli panovníci, procházely tudy korunovační průvody, apod. [David, Soukup, 2010]

33

Představení měst a jejich podzemí Allprandiho z let 1702 – 1704. Palác je vyzdoben plastikami od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. A v neposlední řadě dům čp. 556 U Černého slunce, kde žila slavná operní pěvkyně Josefína Hambacherová, provdaná Dušková. Manželé Duškovi ve svém domě hostili W. A. Mozarta při jeho pobytech v Praze. [David, Soukup, 2010] Celetná ulice ústí na Staroměstské náměstí. Toto náměstí bývalo původně živým tržištěm, kolem něhož postupně vznikala výstavba. Po vzniku Starého Města se náměstí stalo jeho centrem, sídlem radnice a hlavního městského kostela. Na náměstí se odehrálo množství významných historických událostí – r. 1437 pověšení posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé, r. 1621 kat Mydlář popravil 27 českých pánů, r. 1918 Pražané manifestovali za samostatnou Československou republiku, apod. [David, Soukup, 2010] Uprostřed náměstí se nachází pomník Mistra Jana Husa se zástupem husitských bojovníků, autorem této secesní plastiky z roku 1915 je sochař Ladislav Šaloun. Severozápadní části náměstí dominuje barokní kostel sv. Mikuláše, postavený podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera v letech 1732 – 1735. Bohatá sochařská výzdoba je dílem Antonína Brauna. Domy, které lemují náměstí, mají většinou románské nebo gotické jádro s renesanční nebo barokní fasádou. [David, Soukup, 2010] Mimo to, na náměstí stojí jedna z nejvýznamnějších pražských památek, Staroměstská radnice. Radnice vznikla v roce 1338 privilegiem krále Jana Lucemburského postupným spojováním a přestavbou původních měšťanských domů. Nejstarší dva domy – Wolfinův a kramáře Kříže, byly r. 1458 rozšířeny o dům kožešníka Mikše a v 19. století o domy U Kohouta a U Minuty. V roce 1364 byla k Wolfinovu domu přistavěna 69,5 metrů vysoká radniční věž, v jejímž prvním patře byla zbudována gotická kaple. V 15. století byla radnice přestavěna v pozdně gotickém slohu. Radnici doplňovala novogotická křídla z let 1838 – 1848, která však byla po ničivém požáru v květnu 1945 zbořena. Součástí radnice je orloj, který nechal kolem roku 1410 zhotovit hodinář Mikuláš z Kadaně. V 15. století ho ještě vylepšil hodinářský mistr Hanuš z Růže. Každou hodinu v horní části orloje defilují postavy 12 apoštolů a kokrhání kohouta oznamuje konec produkce. Nejmladší, spodní část je dílem malíře Josefa Mánese. [David, Soukup, 2010] Staroměstské náměstí s Karlovým mostem spojuje Karlova ulice. Tato ulice vznikla nejpozději ve 12. století a je lemována měšťanskými domy a paláci se středověkými 34

Představení měst a jejich podzemí jádry a barokními, rokokovými nebo klasicistními fasádami. V barokním domě čp. 188 bydlel německý astronom Johannes Kepler, na což upozorňuje pamětní deska. Renesanční Pöttingovský dům čp. 186 zdobí honosné barokní průčelí s mohutným portálem, které se připisuje architektu J. B. Santinimu. V mnoha domech se také zachovaly původní románské místnosti. [David, Soukup, 2010] Karlův most stojí na místě původně románského mostu, tzv. Juditina, který byl po povodních v roce 1342 těžce poškozen. Nový most nechal postavit Karel IV., stavbu zahájil v roce 1357 slavný stavitel Petr Parléř a dokončení mostu se datuje na začátek 15. století. Délka mostu je 515 metrů a jeho šířka 9,5 metrů. Na městě se nachází 30 soch a sousoší ze 17. až 20. století. Nejstarší socha na mostě pochází z roku 1683 a jedná se o sochu sv. Jana Nepomuckého. Naopak sousoší Vidění sv. Luitgardy od Matyáše Bernarda Brauna (1710) a socha sv. Františka Xaverského od F. M. Brokofa (1711) jsou považovány za umělecky nejcennější. [David, Soukup, 2010] Z druhé strany Karlova mostu se nachází Malostranské náměstí, které je centrem Malé Strany založené králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1257. Po obvodu náměstí stojí měšťanské domy a šlechtické paláce povětšinou vystavené v renesančním nebo barokním slohu, po velkém požáru v roce 1541. Západní části náměstí dominuje Lichtenštejnský palác postavený v raně barokním slohu a v roce 1791 přestavěný na klasicistní. V současné době sídlo Akademie múzických umění. Na severní straně převažují taktéž paláce – Smiřický (čp. 6) a Šternberský (čp. 7). Malostranská radnice (čp. 35) je situována na východní straně náměstí. Funkci radnice zastávala až do spojení měst v roce 1784. Vedle budovy radnice stojí barokní Kaiserštejnský palác, ve kterém pobývala operní pěvkyně Ema Destinnová. V horní části náměstí se nachází morový sloup Nejsvětější trojice od G. B. Alliprandiho z roku 1715. [David, Soukup, 2010] Od Malostranského náměstí k Pražskému hradu stoupá Nerudova ulice. Své jméno ulice dostala podle básníka a spisovatele Jana Nerudy, který zde žil. Ulici lemují měšťanské domy a šlechtické paláce, zejména v barokním slohu. Dům čp. 211 vlastnil v letech 1705 – 1723 architekt J. B. Santini – Aichel, který projektoval i dva sousední paláce – Thun – Hohenštejnský (čp. 214) a Morzinský (čp. 256). [David, Soukup, 2010] Za založením Pražského hradu stál Bořivoj, který po roce 870 vybudoval hradiště nazvané Praha. Ve 2. třetině 12. století nechal celý areál přestavět kníže Soběslav I. Po požáru v roce 1304 byl Hrad za vlády Karla IV přestavěn ve vrcholně gotickém 35

Představení měst a jejich podzemí slohu. Stavební úpravy pokračovaly až do 15. století, kdy Hrad renesančně upravil a nově opevnil dvorní architekt Benedikt Rejt. Ničivý požár z roku 1541 těžce poškodil Starý královský palác, věž svatovítské katedrály a další stavby. Za vlády Rudolfa II. na přelomu 16. a 17. století přibylo na druhém nádvoří pozdně renesanční křídlo. Během třicetileté války a nájezdů švédských vojsk byly hradní objekty vydrancovány. Za tzv. tereziánské přestavby z let 1753 – 1775 podle projektu Nicola Pacasiho došlo ke sjednocení hradebních objektů do jedné linie i prostřednictvím nové fasády, čímž objekty získaly klasicistní vzhled. [David, Soukup, 2010] Významnou sakrální památkou a současně dominantou Pražského hradu je Chrám sv. Víta. Na místě svatovítské katedrály stávaly původně dvě svatyně – předrománská rotunda z let 926 – 930 vybudovaná knížetem Václavem a románská bazilika z let 1060 a

1096

knížete

Spytihněva.

Při

příležitosti

povýšení

pražského

biskupství

na arcibiskupství se, na příkaz krále Jana Lucemburského a kralevice Karla IV., začala v roce 1344 stavět velkolepá gotická katedrála podle návrhu francouzského architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti na stavbě pokračoval Petr Parléř, který chrámu vtiskl osobitý rukopis a stihl dokončit východní část chrámu včetně věnce kaplí a spodních pater Velké jižní věže. Po jeho smrti stavbu přerušily husitské války. Po několika neúspěšných pokusech dostavění chrámu restauroval až po roce 1865 původní gotickou část architekt Josef Kranner. Roku 1873 byl položen základní kámen vlastího trojlodí, postaveného podle návrhu architekta Josefa Mockera. Po smrti J. Mockera stavbu definitivně dokončil v roce 1929 architekt Kamil Hilbert. [David, Soukup, 2010] 1.7.2 O podzemí V rámci pražského podzemí jsem se rozhodla zmínit o Rudolfově štole, podzemí pod Staroměstskou radnicí a pražské historické kanalizaci. Podle mého názoru, v současné době není návštěva Rudolfovy štoly vhodná pro starší generaci, zejména z důvodu brodění se po kolena ve studené vodě. Nicméně návštěva podzemí pod Staroměstskou radnicí i pražská historická kanalizace je vhodná i pro starší lidi. 1.7.2.1 Rudolfova štola Vybudování štoly je spjato s postavou Rudolfa II, na jehož příkaz se roku 1582 se stavbou začalo. Řízením prací císař pověřil pražského mincmistra Lazara Erckera. Stavba štoly, dokončené v roce 1593, trvala přes 10 let. Prostřednictvím štoly došlo ke spojení levého nábřeží Vltavy nad Štefánikovým mostem od domku bývalého správce 36

Představení měst a jejich podzemí štoly (čp. 2113), s domem u Šlechtovy restaurace ve Stromovce (čp. 1797). Cílem štoly bylo přivádění vody z Vltavy do rybníků v Královské oboře. Prokopáním štoly a využitím výškového rozdílu hladin (ten dosahuje mezi Vyšehradem a Podbabou 12 m) bylo možné vodu přivádět samospádem a nikoli ji do rybníků čerpat, jak bylo nutné v minulosti. Aby byla stavba urychlena, štola byla ražena z deseti protilehlých porubů, umístěných na dně čtyř až 49 m hlubokých šachtic. [Hromas, Cílek, Bílková a kol., 2002] Délka Rudolfovy štoly činí 1102 m, její průměrná šířka je 70 – 120 cm a výška přibližně 220 cm, ale v některých místech dosahuje až 5 m. Postupem času prošla štola mnoha periodami chátrání a oprav a v 80. letech 20. století proběhl ve štole rozsáhlý speleologický výzkum. Vstup se nachází ze Stromovky z portálu, přibližně 150 m před Šlechtovou restaurací. Veřejnosti zpřístupněný úsek byl 300 m dlouhý a elektricky osvětlen. [Hromas, Cílek, Bílková a kol., 2002] Podle ústního sdělení pana Vladimíra Vojíře byl tento úsek po povodních z roku 2002 zničen a není již veřejnosti běžně přístupný. Kromě toho byla obnovena původní funkce štoly – přívod vody do rybníků ve Stromovce a štolou tedy protéká voda dosahující místy až 2 metry. Pouze dvakrát za rok, kdy jsou uzavřena stavidla, se pořádají do štoly exkurze pro zájemce. 1.7.2.2 Podzemí pod Staroměstskou radnicí Podzemí pod Staroměstskou radnicí umožňuje návštěvníkům nahlédnout do počátků Starého Města pražského, protože tehdy úroveň města byla o několik metrů nižší. V důsledku častých záplav byl terén města uměle navyšován a již ve 13. století se z přízemních prostor tehdejších budov staly prostory podzemní. Proto se dochoval např. románský sál z 2. poloviny 12. století, který je současně nejstarší částí podzemí pod budovou Staroměstské radnice. Mimo něj se dochovaly základy o sto let mladší věže, studny a cisterny na dešťovou vodu. Jako i v jiných městech, tak i pod Staroměstskou radnicí se nacházely prostory pro vězení a dvě z nich jsou k vidění dodnes. Součástí podzemí pod Staroměstskou radnicí je také pietní místo, kde je umístěn kříž z ohořelých trámů. Tento kříž má připomínat poslední dny druhé světové války, kdy byla Staroměstská radnice téměř zničena. [11]

37

Představení měst a jejich podzemí 1.7.2.3 Pražská historická kanalizace První písemné zmínky o stoce v Praze pocházejí z roku 1310. Nicméně až během renesance v 16. století se stávají kanalizační stoky součástí větších staveb a teprve koncem 18. století se začíná uvažovat o centrální městské kanalizaci. Autorem pražské kanalizace je Angličan William Henry Lindley, který vycházel z plánů českého inženýra Rella. Podle něj měla kanalizace využívat rozdílu hladin Vltavy. Aby kanalizace mohla využívat samospádu, musela podejít Vltavu, dále bylo nutné prorazit tunel pod Letnou a čističku umístit až daleko pod městem v Bubenči. Kanalizace byla budována ve dvou patrech nad sebou, kdy za normálního stavu vody proudily splašky do čističky, ale při zvýšené hladině za bouřek byly odváděny horní soustavou rovnou do Vltavy, bez čištění. Se stavbou pražské kanalizace se započalo roku 1893 a byla dokončena v roce 1907. [Hromas, Cílek, Bílková a kol., 2002] Délka zpřístupněné části kanalizace je přibližně 620 kilometrů z celkové délky sítě, která má dnes 2300 kilometrů. Do kanalizace lze vstoupit z tzv. cizineckého vstupu, který se nachází pod budovou Staroměstské radnice. V tomto místě dochází ke slévání tří velkých kanalizačních stok. [Hromas, Cílek, Bílková a kol., 2002] Fotografie

Obrázek 12: Rudolfova štola

Obrázek 13: Podzemí pod Staroměstskou radnicí

1.8 Mělník 1.8.1 O městě Mělník leží ve Středočeském kraji nad soutokem dvou největších českých řek Labe a Vltavy. Nachází se přibližně 40 km severně od Prahy a žije v něm přes 19 tisíc obyvatel[5]. Věnné město českých královen má bohatou historickou minulost, o čem svědčí zdejší pamětihodnosti. [12] 38

Představení měst a jejich podzemí Náměstí Míru je nepravidelného půdorysu a nejzachovalejší frontu domů představuje jeho východní část. Zde se nachází vesměs původně gotické stavby s loubím a radniční budovou. Ta vznikla na místě čtyř gotických parcel. Z původní rychty se přeměnila na radnici v roce 1449. Z této doby se dochoval gotický arkýř kaple sv. Barbory. Nejpozoruhodnějším prostorem radnice je renesanční mázhaus v poschodí, kde je prostor zaklenut šesti poli křížové klenby s hřebínky. Další stavební úpravy proběhly v 18. a 19. století., kdy přibyla barokní věž. Poslední významná přestavba proběhla podle návrhu architekta J. Šebka v letech 1939 – 1941, kdy byly přikoupeny dva sousední domy. Součástí náměstí je také kašna z roku 1938, která je dílem architekta Jaroslava Fragnera. [12] Jednou z dominant města je chrám sv. Petra a Pavla. Původně románská trojlodní bazilika prošla dlouhým stavebním vývojem. Gotika vstupovala do chrámu postupně a nejstarší část představuje sakristie. V 80. letech 15. století vzniklo podle návrhu stavitele Johanna Spiesse z Frankfurtu chrámové trojlodí s věží a zvýšení hlavní lodi spolu s výstavbou presbytáře je výsledkem stavebních úprav kolem roku 1520, na kterých se podílel stavitel Benedikt Ried. Ničivými požáry v roce 1555 byly vybudovány renesanční štíty a v roce 1681 dostala gotická věž barokní báň. Současná podoba kostela, kterou vtiskl Kamil Hilbert při rozsáhlé rekonstrukci, pochází z let 1913 – 1915. [12] Hned vedle chrámu je situován mělnický zámek. Ten prošel taktéž mnoha stavebními úpravami a exteriér je směsicí nejrůznějších stavebních slohů. Nejstarší částí zámku je jeho jihozápadní část, kterou představuje např. pozdně gotická vstupní brána a zbytek gotického zdiva, který je pravděpodobně pozůstatkem hlásné věže. Severní křídlo bylo postaveno v duchu renesance a o jeho vybudování se zasadil Zdislav Berka z Dubé v 50. letech 16. století. V roce 1687 koupili panství Černínové z Chudenic, kteří podle projektu G. B. Maderny zanedlouho zahájili raně barokní výstavbu jižního křídla zámku. Od roku 1753 byl zámek ve vlastnictví rodu Lobkowiczů, kteří podrobili zámek jen drobným opravám. [12] 1.8.2 O podzemí V rámci mělnického podzemí bych ráda představila nejen podzemí pod náměstím Míru, ale také kostnici v nedalekém chrámu sv. Petra a Pavla. Podzemní chodby jsou poměrně rozsáhlé a upravené i pro pohyb starší generace. Stejně tak i kostnice. 39

Představení měst a jejich podzemí 1.8.2.1 Mělnické podzemí Podzemní prostory v Mělníku vznikaly od konce 13. století a byly hloubeny souběžně s výstavbou města. Do podzemí se dalo sestoupit z téměř každého domu v historickém centru města, protože podzemí představovalo navzájem propojený komplex chodeb. Dnes již toto není možné kvůli častým závalům a zásypům, ale i četným zazděním. Chodby prochází v hloubce 8 až 10 metrů pod povrchem terénu. Avšak kolik chodeb se pod městem nachází, ani účel jejich hloubení není dodnes zcela znám. Existují legendy, podle nichž v podzemí spí sv. Václav s tisíci rytíři, připravenými pomoci zemi české až bude nejhůře. Jiná legenda říká, že je v podzemních chodbách ukryt poklad nesmírné hodnoty. [13] Zřejmě pravým důvodem budování podzemních prostor bylo, asi jako u předešlých podzemí pod historickými centry měst, skladování potravin, piva či vína. Dalším důvodem přítomnosti podzemí bylo poskytování útočiště v případě nebezpečí, a to jak vojenského tak v podobě požáru. Mělnické podzemí vybíhá ve dvou až třech úrovních, ve vrchních patrech jsou sklepy vyztužovány obezdívkami, v nižších je pouze hornina – pískovec, opuka. Sklepy nekopírují půdorysy domů, ale často vybíhají na veřejné prostranství a tvoří dnes již narušený systém chodeb, který disponuje chodbou ústící až za hradby nebo chodbou vedoucí ke studni. [12] Od roku 2008 je veřejnosti přístupná 150 metrů dlouhá podzemní chodba, která ústí do místa, kde se nachází středověká studna ze 14. století, vyhloubená při budování města. Tato studna je hluboká 54 metrů a je v ní více než 7 metrů hluboký sloupec vody. V době svého vzniku byla jediným zdrojem pitné vody pro město. S průměrem 4,54 m je nejširší do skály tesanou studnou v České republice. [13] 1.8.2.2 Kostnice Kostnice je součástí proboštského chrámu sv. Petra a Pavla, ve kterém se nachází v kryptě pod presbytářem. Původně románský kostelík byl přestavěn na trojlodní kostel v pozdně gotickém slohu. Krypta sloužila až do roku 1775 jako doplněk hřbitova, který obklopoval kostel. Historie krypty není zcela zřejmá, je totiž možné, že měla sloužit jako hrobka některé významné osobnosti. Nebyla však dokončena a za středověkých morových epidemií se stala shromaždištěm ostatků. V roce 1787 byla okna kostnice zazděna a z hygienických důvodů byla uzavřena. Zpřístupněna byla znovu až v letech 1891 – 1892. V roce 1915 zde zahájil svá antropologická studia prof. Matiegka, podle 40

Představení měst a jejich podzemí jehož odhadů jsou v kostnici uloženy pozůstatky 10 – 15 tisíc osob. [Hromas, Cílek, Bílková a kol., 2002] Fotografie

Obrázek 14: Mělnické podzemí

Obrázek 15: Kostnice

1.9 Kutná Hora 1.9.1 O městě Kutná Hora se nachází zhruba 80 kilometrů východně od Prahy a leží ve východní části Středočeského kraje. Ve městě žije přes 20 tisíc obyvatel. V 15. století bylo město nejvýznamnějším střediskem těžby a mincovnictví, a to zásluhou vydatných zdrojů stříbra. Avšak v 17. – 18. století těžba zanikla a město začalo upadat. [Holeček, 2005] První seznámení s kutnohorským podzemím je možné v budově Hrádku. Jedná se o hradební palác městského typu, který se v písemných pramenech objevuje již od roku 1312 a později byl přestavěn ve stylu jagellonské gotiky. Hrádek spravuje České muzeum stříbra, které bylo založeno již v roce 1877. Kromě Hrádku má toto muzeum v Kutné Hoře pod správou také pozdně gotický Kamenný dům, upravený v honosné patricijské sídlo koncem 15. století mistrem Brikcím, a Tylův dům, který podává informace o životě a díle tohoto umělce. [Hrabánková, 2007] V rámci Hrádku jsou návštěvníkům nabízeny dva prohlídkové okruhy. První okruh se zabývá historií Kutné Hory od jejího založení až do 16. století, zatímco druhý se věnuje přímo středověké technologii a zpracování stříbrné rudy a součástí prohlídky je návštěva původního středověkého dolu. [Hrabánková, 2007] Jedním ze symbolů města je chrám sv. Barbory, zasvěcený patronce havířů sv. Barboře. Se stavbou chrámu započala v roce 1388 stavební huť Petra Parléře. Dnešní podobu 41

Představení měst a jejich podzemí chrám získal, po 500 letech dlouhých a několikrát přerušovaných stavebních prací, v roce 1905. Chrám představuje unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury. V interiéru se v některých kaplích zachovaly pozdně gotické fresky s báňskou tématikou. Katedrála je od roku 1995, společně s historickým centrem města a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. [14] Délka tohoto pětilodního chrámu je 70 m, jeho šířka činí 40 m a uvnitř dosahuje výšky až 30 m. Při stavbě svatobarborského chrámu se stavitelé inspirovali pražským chrámem sv. Víta a na stavbě se mimo jiné podíleli Matyáš Rejsek, Benedikt Rejt nebo Josef Mocker. [15] Po pravé straně cestou k chrámu sv. Barbory je situovaná Jezuitská kolej. Tuto dvoupatrovou barokní kolej postavil v roce 1667 Giovanni Domenico Orsi na místě vykoupených gotických domů. (letáček Kutná Hora a okolí) Terasu koleje uzavírá zeď s 13 sousošími světců, které jsou dílem příslušníka řádu Františka Bauguta. Mezi představiteli jezuitských světců lze nalézt Ignáce z Loyoly či českého patrona sv. Václava. [14] K dalším významným turistickým atrakcím patří Vlašský dvůr. O jeho počátcích se nedochovaly žádné písemné prameny, ale údajně zde stával královský hrádek, který byl počátkem 13. století přestavěn na královskou mincovnu a od konce 14. století se stal královským sídlem po vybudování královského paláce a kaple. Kolem nádvoří byly umístěny mincovní kovárny, tzv. šmitny a ražební síň, zvaná preghaus, kde byly raženy pražské groše. V období baroka přibyla na náměstí barokní kašna. Od konce 18. století, kdy skončila činnost horního úřadu, Vlašský dvůr chátral. Na konci 19. století byl stav Vlašského dvora kritický, a proto byl přestavěn v novogotickém slohu architektem Ludvíkem Láblerem. [14] V těsné blízkosti Vlašského dvora se nachází kostel sv. Jakuba, který byl původně zasvěcen Panně Marii. Stavba kostela byla zahájena v roce 1330, což jej činilo prvním kamenným kostelem na území Kutné Hory. Výška kostelní věže dosahuje 85 m. [14] V centru Kutné Hory lze ještě vidět pozdně gotickou kamennou kašnu z roku 1495 nebo například Sankturinovský dům, původně gotický dům ze 13. století, přestavěný v barokním slohu. Dům se řadí k nejstarším stavbám ve městě a ve své věži ukrývá 42

Představení měst a jejich podzemí kapli se síťovou pozdně gotickou klenbou. Autorem klenby je zřejmě mistr Brikcí, který ji vytvořil krátce po roce 1491. Nyní v domě sídlí informační centrum. [14] Z dalších památek na území Kutné Hory stojí za zmínku katedrála Nanebevzetí Panny Marie, která se nachází v nedalekém Sedlci. Samotný kostel byl vystavěn v letech 1282 – 1320, ale stavbě katedrály předcházel vznik prvního cisterciáckého kláštera na našem území. Katedrála byla během husitských válek vypálena a přestavěna na přelomu 17. a 18. století ve stylu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim Aichlem. V interiéru katedrály se nachází cenné oltářní obrazy od Petra Brandla. [14] 1.9.2 O podzemí Do své bakalářské práce jsem zahrnula kromě kutnohorského podzemí také kostnici. Kutnohorské podzemí obsahuje poměrně dost schodů, kterými se schází do důlního díla. Chodby jsou užšího profilu a prochází se i mokřejšími místy. Proto si myslím, že toto podzemí je méně vhodné pro pohyb starší generace. Naopak kostnice je lehce přístupná. 1.9.2.1 Podzemí Budování kutnohorského podzemí je spjato s objevem a těžbou stříbra. Ale ani v tomto případě není zcela známo, kdo jako první objevil zásoby stříbra a začal jej těžit. Je však doloženo zpracování stříbra v blízkém okolí Kutné Hory již v 10. století, kdy v nedalekém Malíně působila mincovna. Tato skutečnost však nijak nepodporuje fakt naleziště stříbra v Kutné Hoře, protože v té době byla ražba mincí soustředěna do významných obchodních a politických center bez ohledu na přítomnost drahého kovu. Nález stříbra je zřejmě spjat s rozvojem výroby a zvýšenou poptávkou po drahých kovech ve 13. století. To způsobilo rozsáhlou vlnu prospektorské činnosti v české zemi, která Kutnou Horu zasáhla okolo poloviny 13. století. Není známo, ve které části Kutné Hory se začalo dobývat stříbro nejdříve, ale pravděpodobně to bylo na výchozech rudních žil – na svazích Kuklíku, v údolí Vrchlice a v prostoru Kaňku. [Pechočová Králová, 2009] Kutnohorský revír je tvořen hlavními žilami, které spolu s drobnějšími odžilky a vedlejšími žilami tvoří několik rudních pásem. Jedná se o jižní pásmo, jehož částí je i pásmo oselské, nejslavnější a zřejmě i nejbohatší, a dále pásmo severní, které se také dělí na několik dalších pásem. Koncem 13. století byla založena řada dolů, v jejichž blízkosti vyrostly osady s hornickými domy. V té době produkce kutnohorských 43

Představení měst a jejich podzemí stříbrných dolů představovala asi třetinu celkové evropské produkce stříbra. K dobývání havíři používali hornická kladívka, tzv. želízka a tupý mlátek. Na dobývání tvrdých hornin se používala metoda tzv. sázení ohněm. Spočívala v tom, že stěna v důsledku žáru ohně popraskala a šla snadněji dobývat. Měkká hornina se naopak dobývala prostřednictvím špičáku, jednalo se o nástroj s dlouhým ostrým hrotem. Vyrubaná hornina se dávala do neciček, dřevěných koleček nebo beden. V okovech – proutěných košíkách, se hornina vytahovala na povrch. Mezi jednotlivými doly byly raženy větrací komíny, aby bylo docíleno přirozené cirkulace vzduchu. K odvodňování štol sloužily stružky v počvě nebo dřevěná koryta. V 16. století se k tomuto účelu používaly vodotěžné stroje, což byly soustavy pump různé konstrukce. Šachty byly zakládané na žilném pásu nebo po úklonu žíly. Byly budovány v hloubce 50 – 150 metrů, nejméně okolo 20 metrů. Některé kutnohorské doly však dosahovaly i větších hloubek, např. dnes již zatopený důl Osel, který dosahoval hloubky okolo 600 metrů. [Pechočová Králová, 2009] Postupným vytěžením svrchní části ložiska bylo nutné těžit ve větších hloubkách, což se projevilo poklesem těžby a zvýšením provozních nákladů. Úpadek těžby se projevil na přelomu 14. a 15. století a začátkem 15. století spolu s politickými nepokoji a husitskými bouřemi znamenal těžkou krizi celého revíru. Během dvojnásobného dobytí a vypálení města došlo k zatopení a zavalení mnoha dolů. V 2. pol. 15. století se objevovaly pokusy o obnovu dolování, avšak neúspěšně. Na přelomu 16. a 17. století, kdy v důsledku vyčerpání ložisek, stálému růstu provozních nákladů a zvýšené produkce stříbra v Německu a Americe, došlo k rapidnímu omezení báňské činnosti. Do současné doby se dochovalo pouze několik pozůstatků důlních děl, mezi nimi i středověké důlní dílo na oselském pásmu, které je součástí II. prohlídkové trasy. [Pechočová Králová, 2009] Toto důlní dílo bylo objeveno při hydrogeologickém průzkumu historického jádra města v roce 1967. Zhruba 22 metrů pod terénem Jezuitské koleje byla objevena stará štola. První zprávy se týkaly dohadů, že se jedná o slavný důl Osel, avšak další průzkum prokázal, že jde o zachovanou středověkou odvodňovací štolu raženou od 14. do počátku 16. století. Zpřístupněná délka středověké štoly je 250 metrů. Součástí prohlídky je i původní velký těžní stroj na koňský pohon zvaný trejv a scénická expozice přibližující návštěvníkům zpracování stříbrné rudy a ražbu mince. [16]

44

Představení měst a jejich podzemí 1.9.2.2 Kostnice V roce 1142 byl panem Miroslavem z Markvartic založen cisterciácký klášter na území dnešního předměstí Kutné Hory, v Sedlci. Od poloviny 13. století byl v okolí kláštera založen také hřbitov. Ten se, podle pověsti, stal součástí Svaté země po té, co opat sedleckého kláštera Jindřich přinesl hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozprášil ji po hřbitově. Kroniky uvádějí, že po morové ráně v roce 1318 zde bylo pohřbeno na 30 000 zemřelých a během husitských válek hřbitov pojal na 10 000 dalších mrtvol. V roce 1421 vypálili husité sedlecký klášter a požár částečně zasáhl i stavbu hřbitovního kostelíka, jehož součástí je i kostnice. [Kulich, 2002] Kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela Všech svatých, jehož stavba byla zahájena na počátku 14. století, před husitskými válkami. Kostelík byl vystavěn jako karner, tvořený dvěma kaplemi postavenými nad sebou. V horní části byla umístěná kaple, ve spodním patře pak kostnice. [Kulich, 2002] Po husitských válkách došlo k částečnému rušení hřbitova a kosti ze zrušených hrobů byly zprvu naskládány kolem kaple. Později byly přesunuty do její spodní části, kde je poprvé roku 1511 srovnal poloslepý mnich do šesti pyramid. Dnešní podoba kaple i kostnice je výsledkem úprav prováděných architektem Janem Blažejem Santinim Aichlem na počátku 18. století. Santini kostel staticky zajistil vestavěním štítu mezi věže západního průčelí a provedl také úpravu interiéru, obojí ve stylu barokní gotiky. V roce 1784 byly rušeny kláštery Josefem II. a zanikl také sedlecký klášter. Klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka, kteří nechali kostnici upravit do dnešní podoby. Unikátní výzdobu z kostí dotvořil v roce 1870 řezbář František Rint z České Skalice. Rint zanechal čtyři z původních šesti pyramid, část zbylých ostatků použil na výzdobu a nepoužité ostatky pietně uložil zpět do hřbitovní půdy. Podle odhadů je v kostnici použito ostatků 40 000 zemřelých. [Kulich, 2002]

45

Představení měst a jejich podzemí Fotografie

Obrázek 16: Kutnohorské důlní dílo

Obrázek 17: Kostnice

1.10 Světlá nad Sázavou 1.10.1 O městě Město Světlá nad Sázavou leží v kraji Vysočina a rozprostírá se přibližně 15 km od Havlíčkova Brodu na horním toku řeky Sázavy. Město je domovem téměř sedmi tisíců obyvatel[5] a turisticky zajímavá je okolní kopcovitá krajina. Světlá je městem skla a kamene. Obě tyto odvětví, které byla v minulosti hlavními obory činnosti místního obyvatelstva, reprezentuje plastika Sklo a kámen, vytvořená akademickým sochařem Romanem Podrázským, stojící na zdejším náměstí od roku 1992. Počátky sklářství se datují do 17. století a vedle tradiční ruční výroby se zdejší sklárny věnovaly také automatizované výrobě nápojového skla hladkého i broušeného. Kromě sklářství bylo ve městě významným odvětvím těžba a zpracování žuly. [17] Mezi turistické cíle města, vedle podzemí, patří radnice. Budova radnice byla původně vystavěna na přelomu 18. a 19. století. V letech 1926 a 2002 byla budova doplněna o přístavby. Před radnicí stojí již zmíněná plastika Sklo a kámen. [17] Dominantou města je také kostel sv. Václava. Tato původně jednolodní raně gotická stavba ve tvaru kříže byla přestavěna v roce 1569 na příkaz Buriana III. Trčky. Za hraběnky Čermínové, v roce 1735, byly ke kostelu přistavěny boční lodě. Dominantou kostela je 35 metrů vysoká věž z konce 13. století, která má ve své horní části umístěné původně dřevěné patro, upravené na způsob středověkého podsebití. Konečnou podobu dostala věž v roce 1821. [17] 46

Představení měst a jejich podzemí Další turistickou památkou je novorenesanční budova zámku. Zámek je tvořen čtyřmi křídly, která uzavírají obdélníkové nádvoří s kašnou. V letech 1949 – 2011 zde sídlila střední zemědělská škola a ve východním křídle zámku je od roku 2007 umístěno Muzeum Světelska. Zámek vznikl z tvrze, kterou nechal v roce 1393 vystavět syn Alberta ze Šternberka. [17] 1.10.2 O podzemí Podle informačního letáku, vydaného městem Světlá nad Sázavou, se o podzemních chodbách, které se nachází severovýchodně od kostela sv. Václava, nedochovaly žádné písemné doklady, tudíž ani jejich původ není jednoznačný. Podle informačního letáku, vydaného městem Světlá nad Sázavou, byly podzemní prostory zpřístupněny veřejnosti poměrně nedávno. Na vyčištění a zpřístupnění téměř zapomenutých prostor se podílela skupina nadšenců z Vlastivědného spolku Světelsko. Sanační práce byly prováděny v letech 1999 až 2002 a v září 2003 vyústily ve slavnostní otevření. Podle informačního letáku, vydaného městem Světlá nad Sázavou, činí celková délka podzemních chodeb 200 metrů, jejich šířka se pohybuje v rozmezí od 160 do 240 cm a výška chodeb dosahuje od 170 do 210 cm. Nejdříve se započalo razit přímo do skalního výchozu nad řekou Sázavou, kde vznikly dva sklepy náležící k dnes již neexistujícím budovám. Prostory byly postupem času rozšiřovány, až došlo k jejich vzájemnému propojení. Badatelé se domnívají, že první práce na světelském podzemí byly průzkumného charakteru, prováděné hledači nerostů a drahých kovů koncem 13. století. Avšak konečná podoba světelského podzemí pochází zřejmě z 15. století, čemuž nasvědčuje kvalita provedené práce a nálezy střepů keramiky, datovaných do zmíněného století. Nevylučují se však pozdější doražby a povrchové úpravy. Větrání podzemí bylo zajištěno pomocí svislých vrtů o průměru asi 10 cm a délce 4 až 6 m. Ve střední části Obrázek 18: Světelské podzemí podzemí se nachází také studna, která sloužila spíše jako doplňkové větrání než jako zdroj vody, protože měla velmi malý přítok.

47

Představení měst a jejich podzemí Světelské podzemí je v surovějším stavu, přesto je poměrně lehce přístupné starší generaci. Chodby jsou rozlehlé a země upravená pro snadný pohyb.

1.11 Jihlava 1.11.1 O městě Podle informačního letáku vydaného městem Jihlava v roce 2006, leží město Jihlava uprostřed Českomoravské vrchoviny a po obou stranách tohoto starobylého města se rozprostírají hranice mezi Čechy a Moravou. Nález stříbrných ložisek ve 40. letech 13. století přilákal do města horníky a obchodníky z celé Evropy a ovlivnil další vývoj města. V Jihlavě, jako prvním městě ve střední Evropě, bylo uzákoněno horní právo v roce 1249 a Jihlava se tak stala jedním z nejmocnějších měst v českém království. V současnosti Jihlava představuje centrum kraje Vysočina, ve kterém žije přes 50 tisíc obyvatel[5]. Na severovýchodní straně Masarykova náměstí, které svojí rozlohou patří k největším historickým náměstím u nás, dominuje kostel sv. Ignáce z Loyoly. Jedná se o typickou jezuitskou stavbu, postavenou v letech 1683 – 1727 italským stavitelem Jacopo Braschou. Kostel je tvořen jednou lodí, doplněnou třemi páry bočních kaplí a dvouvěžovým průčelím. Z levé strany ke kostelu přiléhá budova bývalé jezuitské koleje a budova bývalého jezuitského gymnázia. [Jaroš, 2002] Napravo od kostela se nachází jihlavská radnice. Podle informačního letáku vydaného městem Jihlava v roce 2012, sahá historie radnice do poloviny 13. století. Z této doby se však nedochovaly žádné písemné zmínky a teprve od roku 1425 se objevují podrobnější zprávy o stavebním vývoji radnice. Současná podoba radnice je výsledkem propojení tří domů – Cippusův, který byl roku 1509 rozšířen o Holcinův (dnes prostření dům) a v roce 1727 byl připojen Kentlinův dům. V roce 1734 došlo k vzájemnému propojení všech tří domů společnými schodišti, v roce 1786 byla sjednocena fasáda v klasicistním slohu a bylo přistaveno druhé patro. V letech 2004 – 2006 prošla budova radnice rozsáhlou rekonstrukcí. Součástí radnice je velká gotická síň nacházející se v 1. patře, autentická renesanční černá kuchyně, gotická i barokní obřadní síň nebo řada dochovaných nástěnných fresek a malovaných stropů. Další významnou sakrální památkou je farní kostel sv. Jakuba Většího. Jedná se o volně stojící trojlodní stavbu s odsazeným dlouhým kněžištěm a pětibokým závěrem. Kostel 48

Představení měst a jejich podzemí vysvětil olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku v roce 1257. Dominantou kostela jsou dvě asymetrické věže. [Jaroš, 2002] Podle informačního letáku vydaného městem Jihlava v roce 2011, severní věž, která sloužila jako hlásná, byla vystavěna na přelomu 13. a 14. století. S výškou 63 metrů dnes slouží jako vyhlídková. Jižní věž – zvonice, byla postavena ve 30. letech 15. století ve stejné výšce jako věž severní. Avšak v roce 1523 byl kostel poškozen požárem a kvůli špatnému stavebnímu stavu byly obě věže přestavěny a jižní věž byla snížena na 54 metrů. Jednou z osobností, která žila část svého života v Jihlavě, je jeden z nejproslulejších světových hudebních skladatelů a dirigentů moderní doby. Jedná se o Gustava Mahlera, který podle informačního letáku vydaného městem Jihlava v roce 2011, v Jihlavě pobýval od roku 1860 až do roku 1875. Dům Gustava Mahlera se nachází ve Znojemské ulici a v současnosti jej spravuje město, které veřejnosti přibližuje život a rodinu tohoto hudebníka. Typickým symbolem města je brána Matky Boží, která se jako jediná z původních pěti středověkých městských bran dochovala. Brána byla postavena jako součást hradebního systému v 2. polovině 14. století. V 16. století byla brána přestavěna v pozdně gotickém slohu s vysokým průjezdem. Po požáru v roce 1564 byla přistavěna renesanční nástavba v podobě čtvrtého a pátého patra. V 19. a 20 století byla brána několikrát renovována a přibyly také hodiny. Brána dosahuje výšky 24 metrů. [Jaroš, 2002] 1.11.2 O podzemí Účel jihlavského podzemí není, jako u většiny předešlých podzemí, dodnes přijatelně vysvětlen. Lze však předpokládat, jako i v případě ostatních podzemí, že sloužilo především pro hospodářské účely, tzn. k ukládání potravin a zboží, ve 14. století k ukládání piva a vína a ke konci zmíněného století, kdy došlo k rozsáhlému rozvoji řemesel, k ukládání sukna. Druhý význam jihlavského podzemí, podobně jako u převážné většiny jiných podzemí, byl vojenský. Podzemí poskytovalo úkryt civilním obyvatelům i s jejich cennostmi v době obléhání města. Další, neméně důležitý, význam podzemí spočíval v odvodnění a odkanalizování objektů. Odvodňovací a kanalizační štoly probíhaly buď souběžně se skladovacími chodbami, nebo, a to ve většině případů, nad těmito chodbami. Kanalizační štola byla ražena v nejníže položeném místě, a průběžně se napojovala na odvodňovací štoly jiných objektů nebo přímo ústila 49

Představení měst a jejich podzemí do centrální odvodňovací štoly. Jedna z dochovaných kanalizačních štol v původním stavu je situována v ulici Křížová. Podzemní chodby byly místními obyvateli využívány také k čerpání vody. Ačkoli bylo město zásobováno vodou ze dvou studní na náměstí, kam byla voda přiváděna dřevěným potrubím z Pístova, toto množství nebylo dostatečné pro potřeby obyvatel. Z toho důvodu bylo hloubeno velké množství studní, podle dochovaných záznamů město čítalo až na 210 studní. Dnes je však většina z nich zasypána a dochází k zatápění některých úseků podzemních chodeb druhého a třetího patra, což je způsobeno právě podzemními prameny. K tomu dochází především v jihozápadní části podzemí, pod ulicemi Kosmákova, Havířská a Mrštíkova. Zatápěním sklepních prostor dochází k narušování statiky základových zdí a podmáčení nadzemních objektů, proto již několik let probíhá v této oblasti hydrogeologický průzkum, který hledá vhodné řešení k odvodnění těchto podzemních prostor. [Šustr, 2004] Jihlavské podzemí bylo budováno zřejmě souběžně s výstavbou objektů na Masarykově náměstí a domů v hlavních přilehlých ulicích, které byly obehnány městskými hradbami. Na výstavbu hradeb byl pravděpodobně použit materiál, vyrubaný z podzemních prostor pod domy Jihlavy, což potvrzuje i fakt geologického složení hradeb, který odpovídá horninám nacházejícím se v jihlavském podzemí. Nic z toho však není písemně podloženo. [Šustr, 2004] Sklepy prvního podzemního podlaží korespondují s půdorysem objektu a málokdy přesahují obvod základových zdí. Pokud chtěl některý z měšťanů rozšířit své podzemní prostory, musel jít do větší hloubky. Druhé patro podzemí vznikalo zřejmě od první poloviny 14. století, kdy došlo k velkému rozvoji řemesel a obchodu a rozmachu pivovarnictví

a

vinařství.

Ražba

podzemí trvala desítky až stovky let, o čemž svědčí dochované záznamy, podle kterých se v chodbě o profilu 1 x 2 m vykutalo maximálně 2 – 2,5 cm horniny za den. V některých místech došlo k vytvoření komplexu podzemních prostor, a to propojením Obrázek 19: Jihlavské podzemí

sklepů jak prvního tak i druhého patra.

Důvod takového propojení není dodnes zcela znám. Existuje množství teorií, podle 50

Představení měst a jejich podzemí kterých mohlo být nutné z hlediska přežití v době obléhání města, při požárech domů, apod., ale žádná z nich není potvrzená. Ze sklepních komor byly raženy skladovací chodby, které již nekopírovaly půdorys objektu, ale byly raženy zprvu do dvorního prostoru a v druhé fázi směrem do ulice nebo náměstí. Skladovací chodby se skládaly z hlavní chodby a několika rozrážek (lochů) a jejich délka nepřesahovala 50 metrů včetně lochů. V případě, kdy vlastník nemohl rozšiřovat stávající skladové chodby druhého podzemního podlaží, docházelo k ražbě skladových chodeb třetího patra. Chodby třetího podzemního podlaží se objevují jen v několika málo případech a jsou samy o sobě velkou záhadou. Nacházejí se například pod objektem č. 22 v ulici Mrštíkově nebo pod objektem č. 64 na Masarykově náměstí. [Šustr, 2004] Jihlavské podzemí zaujímá plochu o rozloze 50 000 m2 a celková délka podzemních chodeb je 25 km. Podzemí bylo budováno celkem ve třech patrech, přičemž první patro se nachází v hloubce od 1 do 4 metrů, druhé patro je v hloubce 4 až 7 metrů pod povrchem a poslední, nejhlubší, patro se nachází v hloubce 6 až 12 metrů. Z celkové délky podzemních chodeb, přibližně 19 metrů tvoří tzv. ucelený labyrint, který vznikl propojením velkého množství jednotlivých úseků. Zbylých 6 metrů chodeb tvoří tzv. lokální úseky, což jsou podzemní chodby malého nebo středně velkého rozsahu, které kopírují půdorys objektu, popř. zasahují pod objekty dva až tři. [Šustr, 2004] Jihlavské podzemní chodby jsou náročnější především na zdolání několika schodů, jinak jsou ale chodby prostorné, osvětlené a pro bezpečnou chůzi vybetonované.

51

Vypracování vlastního zájezdu

2 Vypracování vlastního zájezdu V druhé části mé bakalářské práce se budu věnovat sestavení vlastního zájezdu včetně předběžné kalkulace a vypočítání prodejní ceny.

2.1 Trasa zájezdu Legenda A Brno B Znojmo C Slavonice D Tábor E Týn nad Vltavou F Plzeň G Praha H Mělník I Kutná Hora J Světlá nad Sázavou K Jihlava L Brno

Obrázek 20: Trasa zájezdu

2.2 Zpracování trasy V průběhu zájezdu autobus pojede tyto trasy: Den

Trasa

1.

Brno – Znojmo

2.

Znojmo – Slavonice – Tábor

3.

Tábor – Týn nad Vltavou – Plzeň – Praha

4.

-

5.

Praha – Mělník – Kutná Hora

6.

Kutná Hora – Světlá nad Sázavou – Jihlava – Brno

Tabulka 1: Trasy jednotlivých dnů

52

Vypracování vlastního zájezdu Průběžné kilometry pro jednotlivé dny jsou následující: Den

Odjezd

Příjezd

Počet km

1.

Brno

Znojmo

69

Znojmo

Slavonice

64

2.

3.

4.

Slavonice

Tábor

84

Tábor

Týn nad Vltavou

34

Týn nad Vltavou

Plzeň

113

Plzeň

Praha

95

-

-

-

Praha

Mělník

50

5.

6.

Mělník

Kutná Hora

118

Kutná Hora

Světlá nad Sázavou

46

Světlá nad Sázavou

Jihlava

50

Jihlava

Brno

89

Silnice silnice R52, silnice I. třídy silnice I. třídy, silnice II. třídy silnice I. třídy, silnice II. třídy silnice II. třídy silnice I. třídy, silnice II. třídy silnice I. třídy, dálnice D5 a R1 silnice I. třídy, dálnice D5 silnice I. třídy, dálnice D8, D11 silnice I. třídy, silnice II. třídy silnice I. třídy, silnice II. třídy silnice I. a II. třídy, dálnice D1

Čas

¼

59 min.

34

1 h 05 min. 39 1 h 23 min. 37 min. 1 h 48 min.

35

1 h 10 min. -

48

41 min. 41 1 h 28 min. 45 min. 49 min.

34

1 h 07 min.

Tabulka 2: Počet kilometrů a doba jízdy jednotlivých dnů, včetně čekacích čtvrthodin

Celková trasa zájezdu je dlouhá 812 km a autobus ji ujede za 11 h a 52 min.

2.3 Program zájezdu Jak jsem se již zmiňovala v předmluvě, program zájezdu je koncipován pro starší lidi, proto s ohledem na jejich fyzické schopnosti jsem zvolila prohlídkové okruhy menší náročnosti. Nicméně například znojemské podzemí od letošního roku otevírá nové adrenalinové trasy různé obtížnosti, kdy se návštěvníci v doprovodu zkušeného průvodce budou brodit chladnou vodou, šplhat po žebříkách, protahovat se úzkými profily, apod. Nebo druhá prohlídková trasa slavonické podzemí, která není osvětlena a je také fyzicky náročnější. Proto by lehce upravený zájezd do navštívených podzemí mohl být atraktivní i pro mladší ročníky.

53

Vypracování vlastního zájezdu Stejně jako jsem vybírala méně náročné prohlídkové trasy, tak jsem volila i kratší prohlídky měst. Většinou jsem vybírala památky, které jsou pro dané město typické, ale nacházejí se v blízkosti vstupu do podzemí nebo na trase vstupů, jako v případě Brna. Program šestidenního zájezdu „Tajemná podzemí“ je následující: 1. den (pátek) 8:30 – 8:45

Sraz na bývalém autobusovém nádraží u hotelu Grand v Brně, odložení zavazadel do přistaveného autobusu.

10 min.

Přesun ke Kapucínské hrobce.

9:00 – 9:30

Prohlídka Kapucínské hrobky.

20 min.

Přesun na Zelný trh se zastávkou u katedrály sv. Petra a Pavla.

10:00 – 11:00

Prohlídka Labyrintu pod Zelným trhem.

10 min.

Přesun k Mincminstrovskému sklepu, po cestě zastávka u Staré a Nové radnice a kostela sv. Michala.

11:20 – 12:00

Prohlídka Mincminstrovského sklepa v doprovodu mincmistra Bruna.

10 min.

Přesun ke kostelu sv. Jakuba se zastávkou na náměstí Svobody.

12:30 – 12:45

Prohlídka kostnice u sv. Jakuba.

15 min.

Přesun zpět k bývalému autobusovému nádraží u hotelu Grand, po cestě krátká zastávka u Měnínské brány.

13:00 – 14:00

Transport z Brna do Znojma k penzionu Solnice. Ubytování.

15:00 – 16:00

Prohlídka podzemí, na jehož konci na návštěvníky čeká ochutnávka bílých a červených vín společnosti Znovín Znojmo, které lze koupit za symbolickou cenu od 5 – 8 Kč.

16:00 – 17:00

Prohlídka města Znojma – zastávka u radniční věže, kostela sv. Mikuláše, rotundy sv. Kateřiny a sousedícího znojemského hradu. Účast na prohlídce města je dobrovolná, účastníci se mohou také kdykoli odpojit.

2. den (sobota) 7:30 – 8:30

Snídaně.

8:45 – 9:50

Odjezd směr Slavonice, příjezd na autobusové nádraží – 4 min. od náměstí.

10:00 – 10:20

Prohlídka slavonického podzemí – první okruh. Tento okruh je méně 54

Vypracování vlastního zájezdu náročný, trasa je osvětlena a má celkem 3 zastavení na své 130ti metrové délce. 10:20 – 11:05

Prohlídka náměstí, výklad průvodce. Osobní volno.

11:10 – 12:40

Přesun ze Slavonic do Tábora na náměstí.

12:45 – 13:45

Prohlídka táborského podzemí včetně radnice s průvodcem, oděným v dobovém kostýmu. Ten se návštěvníkům pokusí přiblížit prostředí končícího 16. století.

13:45 – 15:00

Osobní volno, prostor na pozdní oběd.

15:00 – 17:00

Prohlídka města Tábor – Žižkovo náměstí s kostelem Proměnění Páně na hoře Tábor, Bechyňská brána a věž Kotnov. Cesta k hotelu Palcát. Ubytování a osobní volno.

3. den (neděle) 8:00 – 9:00

Snídaně.

9:15 – 9:55

Transfer z Tábora na náměstí Týna nad Vltavou.

10:00 – 11:00

Prohlídka vltavotýnského podzemí. Nicméně podzemí má omezený počet návštěvníků, proto se skupina rozdělí na polovinu. Prvních 10 účastníků navštíví podzemí od 10:00 – 10:30 a zbytek skupiny si za této půl hodiny prohlédne spolu s průvodcem místní náměstí včetně zámku. Od 10:30 – 11:00 se skupiny vzájemně prohodí a kdo nebyl v podzemí, navštíví podzemí, zbytek se seznámí s městem.

11:00 – 12:50

Přesun z Týna nad Vltavou do Plzně k pivovarskému muzeu, odkud se vstupuje do podzemí.

13:00 – 13:50

Prohlídka plzeňského podzemí, na jehož konci každý návštěvník obdrží tzv. pivní známku, kterou si může buď ponechat na památku nebo ji vyměnit za 0,2 l piva Master polotmavý ve 3 různých restauracích, na které průvodce účastníky zájezdu upozorní během prohlídky města. Dvě z restaurací (U Salzmannů a Na Parkánu) se nachází v těsné blízkosti pivovarského muzea.

14.00 – 15.40

Krátká prohlídka náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje spolu s průvodcem, po té již osobní volno s možností vyměnit pivní mince a ochutnat místní zlatavý mok.

15.50 – 17.00

Přejezd z Plzně do Prahy, ubytování a osobní volno. 55

Vypracování vlastního zájezdu 4. den (pondělí) 8:00 – 9:00

Snídaně.

9:30 – 11:00

Volný den v Praze, zájemci mohou s průvodce absolvovat asi nejkrásnější prohlídkovou trasu Prahou, tzv. Královskou cestu. Trasa začíná u Prašné brány, přes Celetnou ulici vede na Staroměstské náměstí, kolem Staroměstské radnice. Z náměstí přes Karlovou ulici vede na Karlův most a až k Malostranskému náměstí. Nakonec ulicí Nerudova trasa končí na Pražském hradě. Kdokoli z účastníků se během trasy může kdykoli odpojit a jít po své vlastní ose, zároveň zájemci o bližší seznámení s pražským podzemím mohou na Staroměstském náměstí navštívit podzemní prostory pod Staroměstskou radnicí.

od 20:00

Pro zájemce možná návštěva divadelního představení dle aktuálního programu na Starém purkrabství.

5. den (úterý) 8:00 – 9:00

Snídaně.

9:05 – 9:50

Přejezd z Prahy do Mělníka.

10:00 – 11:00

Prohlídka mělnického podzemí.

11.00 – 12.00

Prohlídka města s průvodcem – náměstí Míru, přesun k cca 5 min. vzdálenému mělnickému zámku a chrámu sv. Petra a Pavla, jehož součástí je kostnice. Tu účastníci zájezdu v rámci poznávání „tajemných podzemí“ také navštíví.

12:00 – 13:30

Osobní volno, prostor na oběd.

13:40 – 15:10

Přesun z Mělníka do Kutné Hory, k hotelu Mědínek. Ubytování.

15:30 – 17:00

Prohlídka kutnohorského podzemí – II. okruh Cesta Stříbra, s návštěvou středověkého dolu.

17:00 – 18:00

Prohlídka města – návštěva katedrály sv. Barbory, jezuitská kolej, kostel sv. Jakuba, Vlašský dvůr, Sankturinovský dům. Osobní volno.

6. den (středa) 7:00 – 8:00

Snídaně.

56

Vypracování vlastního zájezdu 8:10 – 8:50

8 min. přejezd do Sedlce – návštěva zdejší kostnice a katedrály Nanebevzetí Panny Marie.

9:00 – 9:45

Transport z Kutné Hory do Světlé nad Sázavou.

10:00 – 10:40

Prohlídka světelského podzemí.

10:40 – 11:30

Prohlídka města – náměstí s radnicí, kostel sv. Václava a nedaleký novorenesanční zámek.

11.40 – 12.30

Přesun ze Světlé nad Sázavou do centra Vysočiny, na náměstí Jihlavy.

12.30 – 14.00

Osobní volno, prostor na oběd.

14.00 – 14.45

Prohlídka jihlavského podzemí.

14.45 – 15.45

Prohlídka města – náměstí s radnicí a kostelem sv. Ignáce z Loyoly, kostel sv. Jakuba Většího, dům Gustava Mahlera a brána Matky Boží.

16:00 – 17:10

Zpáteční cesta z Jihlavy do Brna na autobusové nádraží u hotelu Grand.

2.4 Stravování Všem účastníkům zájezdu jsou zajištěny snídaně, které jsou zahrnuty v ceně ubytování. Obědy a večeře zajištěny nejsou, proto si je každý účastník musí zajistit sám. Nicméně v harmonogramu zájezdu je účastníkům poskytnuto potřebné množství času na výběr i konzumaci pokrmů, a to ve městech, kde se nachází dostatek restaurací či jiných stravovacích zařízení. Mimo to, součástí hotelů v Táboře i Kutné Hoře jsou hotelové restaurace a penzion ve Znojmě disponuje plně vybavenou kuchyňkou, která je účastníkům k dispozici.

2.5 Ubytování V rámci zájezdu čeká účastníky celkem pět nocí, strávených v ubytovacích zařízeních. Z toho pouze dvě noci ve stejném hotelu, a to v Praze. Hotely a penzion se od sebe poměrně liší jak svými nabízenými službami, tak velikostí a často i designem. Mým cílem však bylo vybrat hotely, popř. penziony, které se nachází v blízkosti center měst, která během zájezdu navštívíme. Také hotely, které disponují výtahem v případě většího počtu podlaží, a které budou pohodlné i pro starší lidi. Co se týče pražského hotelu, tam jsem hledala umístění blízko zastávek metra a také Vyšehradu. V něm je pro účastníky připraveno večerní divadelní představení, po kterém se nebudou muset dlouho dopravovat zpět do hotelu.

57

Vypracování vlastního zájezdu Mimo to, hotely musely mít dostatečnou lůžkovou kapacitu a muselo být k dispozici parkoviště, na kterém mohl zaparkovat minibus. Název ubytování

Adresa

Cena

Penzion Solnice

Horní Česká 19 669 02 Znojmo

580 Kč/os./noc

Hotel Grand

Náměstí Františka Křižíka 505 390 01 Tábor

570 Kč/os./noc

Hotel Coronet

Marie Cibulkové 8, 140 00 Praha 4

980 Kč/os./noc

Hotel Mědínek

Palackého náměstí 316 284 01 Kutná Hora

640 Kč/os./noc

V ceně snídaně, internet, parkování v areálu penzionu[18] snídaně, internet, parkování před hotelem[19] snídaně, internet, parkování v areálu hotelu[20] snídaně, internet, kryté parkoviště v areálu hotelu[21]

Tabulka 3: Ubytování

2.6 Dopravce Pro svůj zájezd jsem vybrala dopravu luxusním vozidlem brněnské společnosti VENTO LINE s.r.o., která již dlouhodobě působí na českém trhu a patří mezi přední autobusové dopravce. [22] Z nabídky jejich vozového parku jsem zvolila minibus značky Volkswagen Crafter pro přepravu 19ti cestujících a jednoho průvodce. Autobus je vybaven GPS navigací, klimatizací, LCD, DVD, CD, lednicí, minibarem, kávovarem a má pohodlná polohovatelná sedadla, která jsou vybavena bezpečnostními pásy. [22] Dle slovního sdělení má minibus 2 nápravy a patří do emisní třídy Euro 4. Protože se jedná o brněnského dopravce a zájezd začíná taktéž v Brně, dopravce si neúčtuje přístavné kilometry. Dopravce si účtuje sazbu 18 Kč za ujetý kilometr a 120 Kč za 1 h čekání. Kontakt na dopravce: VENTO LINE S.R.O.

Tel.: 00420 606 603 603

Olomoucká 164

Fax.: 00420 513 033 013

627 00 Brno

E-mail: [email protected]

CZECH REPUBLIC

www.vento.cz

58

Vypracování vlastního zájezdu

2.7 Kalkulace zájezdu 2.7.1 Nepřímé náklady Náklady na dopravu a) kilometrovné Počet ujetých km

812

5% km objížďky

40,6

Přístavné km

-

Sazba za km

17 Kč

Celková náhrada za ujeté kilometry = (812 + 40,6)*17 = 14 494,2 Kč b) mýto Emisní třída

Euro IV

Počet náprav

2

Sazba mýtného

1 Kč/km[23]

Počet km zpoplatněných komunikací

299

Celková suma za mýtné = 299*1 = 299 Kč. c) parkovné Parkování v některých městech je zahrnuto v ceně za ubytování, jinde jsou parkoviště neplacená. Placená parkoviště jsou následující: Mělník Světlá nad Sázavou Jihlava

240 Kč 22 Kč 140 Kč

Celkové parkovné činí 402 Kč.

59

Vypracování vlastního zájezdu d) čekací ¼ hodiny Celkový počet čekacích ¼ hodin

231

Sazba za ¼ hodinu

30

Celková náhrada za čekací ¼ hodiny = 231*30 = 6930 Kč e) ubytování řidiče Penzion Solnice

1 x 580 Kč

Hotel Grand

gratuita

Hotel Coronet

2 x 980 Kč

Hotel Mědínek

1 x 560 Kč

Celková cena za ubytování řidiče je 3100 Kč. d) stravné řidiče Sazby pro rok 2013 vychází z vyhlášky č. 472/2012 Sb. Zvolila jsem horní hranici.

Den

Počet hodin

Sazba

1.

15 h 30 min.

2.

Krácení

Počet

Cena po

jídel

%

Kč

krácení

121 Kč

-

-

-

121 Kč

24 h

188 Kč

1

25 %

47 Kč

141 Kč

3.

24 h

188 Kč

1

25 %

47 Kč

141 Kč

4.

24 h

188 Kč

1

25 %

47 Kč

141 Kč

5.

24 h

188 Kč

1

25 %

47 Kč

141 Kč

6.

17 h 10 min.

121 Kč

1

35 %

42,35 Kč

78,65 Kč

Tabulka 4: Stravné řidiče

Celkové stravné řidiče v době zájezdu je 763,65 Kč.

60

Vypracování vlastního zájezdu Náklady na průvodce a) mzda průvodce Denní sazba průvodce

700 Kč

Mzda průvodce za šestidenní zájezd = 700*6 = 4200 Kč b) ubytování průvodce Penzion Solnice

gratuita

Hotel Grand

gratuita

Hotel Coronet

2 x 980 Kč

Hotel Mědínek

1 x 560 Kč

Celková cena za ubytování jedné osoby je 2520 Kč. c) stravné průvodce Sazby pro rok 2013 vychází z vyhlášky č. 472/2012 Sb. Zvolila jsem horní hranici.

Den

Počet hodin

Sazba

1.

15 h 30 min.

2.

Krácení

Počet

Cena po

jídel

%

Kč

krácení

121 Kč

-

-

-

121 Kč

24 h

188 Kč

1

25 %

47 Kč

141 Kč

3.

24 h

188 Kč

1

25 %

47 Kč

141 Kč

4.

24 h

188 Kč

1

25 %

47 Kč

141 Kč

5.

24 h

188 Kč

1

25 %

47 Kč

141 Kč

6.

17 h 10 min.

121 Kč

1

35 %

42,35 Kč

78,65 Kč

Tabulka 5: Stravné průvodce

Celkové stravné průvodce v době zájezdu je 763,65 Kč. d) vstupné průvodce V rámci jednotlivých prohlídkových okruhů podzemí je jejich součástí odborný výklad místního průvodce, proto není nutné, aby se prohlídek účastnil i průvodce. V rámci snížení ceny zájezdu proto s jeho účastí kalkulovat nebudu.

61

Vypracování vlastního zájezdu 2.7.2 Přímé náklady Ubytování Penzion Solnice

1 x 580 Kč

Hotel Grand

1 x 570 Kč

Hotel Coronet

2 x 980 Kč

Hotel Mědínek

1 x 560 Kč

Celková cena za ubytování jedné osoby je 3670 Kč. Vstupné Co se vstupného týče, kalkuluji se vstupným pro dospělou osobu. Ačkoli téměř všechna podzemí poskytují důchodcům slevu a to někdy až 50%, což by výrazně snížilo náklady na vstupné. Nicméně často se rozchází ve věku, kterého by měl důchodce dosáhnout. Plzeňské podzemí

Brno

80 Kč

Kapucínská hrobka

60 Kč

Labyrint pod Zelným trhem

160 Kč

podzemí

50 Kč

Mincminstrovský sklep

80 Kč

kostnice

40 Kč

Kostnice u sv. Jakuba

140 Kč

Mělník

Kutná Hora

Znojemské podzemí

95 Kč

podzemí

120 Kč

Slavonické podzemí

60 Kč

kostnice

60 Kč

Táborské podzemí

60 Kč

Světelské podzemí

20 Kč

Vltavotýnské podzemí

60 Kč

Jihlavské podzemí

60 Kč

Tabulka 6: Vstupné

Celkové vstupné na jednu osobu činí 1145 Kč.

62

Vypracování vlastního zájezdu

2.8 Stanovení ceny zájezdu 2.8.1 Nepřímé náklady bez DPH

DPH

s DPH

22 125,2 Kč

0%

22 125,2 Kč

3100 Kč

15% = 465 Kč

3565 Kč

stravné

763,65 Kč

21% = 160,37 Kč

924,02 Kč

2) průvodce

-

-

-

mzda

4200 Kč

-

4200 Kč

ubytování

2520 Kč

15% = 378 Kč

2898 Kč

stravné

763,65 Kč

21% = 160,37 Kč

924,02 Kč

vstupné

0 Kč

21%

0 Kč

celkem

33 472,5 Kč

1163,74 Kč

34 636,24 Kč

celkem na osobu

2092,03 Kč

72,73 Kč

2164,76 Kč

bez DPH

DPH

s DPH

ubytování

3670 Kč

15% = 550,5 Kč

4220,5 Kč

vstupné

1145 Kč

21% = 240,45 Kč

1385,45 Kč

celkem

4815 Kč

790,95 Kč

5605,95 Kč

bez DPH

DPH

s DPH

celkové náklady

6907,03 Kč

863,68 Kč

7770,71 Kč

přirážka (22%)

1519,5 Kč

21% = 319,1 Kč

1838,6 Kč

hrubá cena

-

-

9609,3 Kč

prodejní cena

-

-

9 610 Kč

1) doprava ubytování

Tabulka 7: Nepřímé náklady

Riziko neobsazenosti (20% z 19) = 16 osob 2.8.2 Přímé náklady

Tabulka 8: Přímé náklady

2.8.3 Celkové náklady

Tabulka 9: Celkové náklady

Prodejní cena zájezdu mi vyšla přes 9 600 Kč, což je na české poměry docela drahé. Většina cestovních kanceláří však do ceny zájezdu nezapočítává vstupné, které tvoří 63

Vypracování vlastního zájezdu poměrně velkou položku. Proto jsem se rozhodla vypočítat cenu zájezdu i bez vstupného do podzemí. Nepřímé náklady se nijak nemění, tedy: bez DPH

DPH

s DPH

2092,03 Kč

72,73 Kč

2164,76 Kč

bez DPH

DPH

s DPH

ubytování

3670 Kč

15% = 550,5 Kč

4220,5 Kč

celkem

3670 Kč

550,5 Kč

4220,5 Kč

bez DPH

DPH

s DPH

celkové náklady

5762,03 Kč

623,23 Kč

6385,26 Kč

přirážka (22%)

1267,65 Kč

21% = 266,2 Kč

1533,85 Kč

hrubá cena

-

-

7919,11 Kč

prodejní cena

-

-

7 920 Kč

Celkem na osobu Tabulka 10: Nepřímé náklady

Přímé náklady dále nezahrnují vstupné:

Tabulka 11: Přímé náklady bez vstupného

Celkové náklady bez vstupného

Tabulka 12: Celkové náklady bez vstupného

V případě, kdy bych uváděla cenu bez vstupného, napsala bych na leták či do katalogu doporučení účastníkům ohledně kapesného na vstupné ve výši 1145 Kč. 2.8.4 Zhodnocení ceny zájezdu Cena zájezdu bez vstupného by činila 7920 Kč, což je o poznání nižší než cena se vstupným, která byla více než 9600 Kč. Nicméně i tato cena je poměrně vysoká, protože pokud se podíváme na poznávací zájezdy na území České republiky v podobné délce trvání, jejich cena se pohybuje od 6000 do 7000 Kč. Nicméně rozdíl mezi těmito zájezdy a mým zájezdem je v tom, že tyto zájezdy se konají jen v určité oblasti a neprojíždí napříč republikou, jako v mém případě. Nehledě na to, cestovní kanceláře mají s hotely většinou domluveny smluvní ceny. I já jsem se pokoušela ceny hotelů, které jsou součástí mého zájezdu, zjistit a tím snížit cenu zájezdu, ale některé z oslovených hotelů se mnou nekomunikovaly. 64

Dotazníkový průzkum

3 Dotazníkový průzkum Na závěr své praktické části jsem chtěla zjistit, zda by byl o můj zájezd vůbec zájem. Proto jsem zvolila průzkum formou dotazníkového šetření. Nicméně průzkum nebyl mojí prioritou v rámci praktické části, měl ji pouze doplňovat, proto vzorek respondentů není nijak početný. Jedná se pouze o informativní vzorek, který slouží jako podklad pro mojí bakalářskou práci a nemá statistickou validitu. Ačkoli jsem dotazníky rozdávala starším lidem různého pohlaví, převažují zejména ženy a z krajů je nejčastěji zastoupen Jihomoravský. Výsledky proto mohou být zkresleny.

3.1 Metodika Výzkumu se zúčastnilo celkem 60 respondentů. V rámci příprav podkladů na psaní bakalářské práce jsem navštívila některá podzemí měst, která jsou součástí mého zájezdu. Během těchto návštěv v červenci a srpnu 2012 jsem rozdala i několik dotazníků kolemjdoucím lidem a návštěvníkům podzemí. Další dotazníky jsem následně rozdala v brněnském klubu důchodců a mým známým. Dotazník obsahoval úvod do problematiky s představením mé osoby. Po něm následovalo pět jednoduchých otázek, které se přímo dotýkaly měst z mého zájezdu a jejich podzemních prostor. V závěru dotazníku byly tři informační otázky k identifikaci respondenta. Dotazník je složen z uzavřených otázek. Použila jsem otázky dichotomické, které umožňovaly pouze jednu variantu odpovědi, a otázky polytomické – výčtové, kde respondent mohl zvolit více odpovědí. [Křesťan, Vašíček, 2005]

Grafy jsem zpracovala osobně na základě získaných informací.

65

Dotazníkový průzkum

3.2 Vyhodnocení dotazníků Otázka č. 1: Cestujete rádi?

Cestujete rádi? 7%

ano

93%

ne

Graf 1: Cestujete rádi?

Na první otázku většina respondentů odpověděla kladně. Pouze ve čtyřech případech tomu tak nebylo. Vždy se jednalo o respondenty ve věkové skupině nad 65 let, čemuž se vzhledem k věku není ani tak čemu divit.

66

Dotazníkový průzkum Otázka č. 2: Navštívili jste někdy tato města?

Návštěvy měst Brno

6%

11%

Znojmo

14%

Slavonice

12%

9% 6%

Tábor

7% 14% 9%

2%

10%

Týn nad Vl. Plzeň Praha Mělník Kutná hora Světlá n. S. Jihlava

Graf 2: Návštěvy měst

Druhá otázka se týkala návštěv měst, která jsou součástí mého zájezdu. Hlavní město, stejně jako Brno, bylo nejčastěji navštíveným městem. Pouze tři respondenti v obou případech krásy těchto měst neviděli. Dalším v pořadí nejčastěji navštívených měst bylo Znojmo, pak Jihlava, Tábor a nadpoloviční většina respondentů navštívila i Plzeň a Kutnou Horu. Nejhůře naopak dopadl Týn nad Vltavou, který navštívilo pouze 7 respondentů. To však vzhledem k faktu, že většina mých respondentů byla z Jihomoravského kraje, mohlo hrát zásadní roli.

67

Dotazníkový průzkum Otázka č. 3: Zajímají vás prohlídky podzemních prostor měst?

Zájem o návštěvu podzemí 25% ano

75%

ne

Graf 3: Zájem o návštěvu podzemí

Tři čtvrtiny mých respondentů se zajímají o prohlídky do podzemí a rádi je navštěvují. Nezájem o prohlídku podzemních prostor projevily všechny věkové kategorie respondentů, avšak největší nezájem byl ve věkové kategorii nad 65 let. Zde sedm respondentů, z celkových dvaceti, odpovědělo negativně. Nejméně záporných odpovědí pak bylo u věkové kategorie 40 – 55 let. Odpověď ne zvolilo zhruba podobné množství žen jako mužů.

68

Dotazníkový průzkum Otázka č. 4: Navštívili jste někdy podzemí v těchto městech?

Návštěvy podzemí ve městech Brno

0%

Znojmo

14%

30%

Slavonice

13% 1%

Tábor

8%

Týn nad Vl.

1% 1% 8%

Plzeň

19%

Praha

5%

Mělník Kutná hora Jihlava Graf 4: Návštěvy podzemí ve městech

Jednoznačně nejnavštěvovanějším podzemím v rámci mého dotazníku bylo brněnské podzemí.

To

navštívila

více

jak

polovina

dotazovaných.

Dalším

poměrně

navštěvovaným podzemím bylo to ve Znojmě, Jihlavě a také Kutné Hoře. Naopak světelské podzemí nenavštívil ani jeden z oslovených respondentů. A pouze po jednom z dotazovaných navštívili podzemí ve městech Týn nad Vltavou, Plzeň a Mělník. Zde bych ráda opět upozornila, že tyto výsledky mohou být ovlivněny faktem, že velká většina mých respondentů pochází z Jihomoravského kraje.

69

Dotazníkový průzkum Otázka č. 5: Zajímal by vás zájezd po České republice, který se soustředí zejména na podzemí zmíněných měst?

Zájem o zájezd

48% 52%

ano ne

Graf 5: Zájem o zájezd

Otázka týkající se zájmu o zájezd do měst, která mají pod svými historickými centry zpřístupněná podzemí, byla poměrně vyrovnaná. Nicméně z průzkumu vyšlo, že nadpoloviční většina by o takovýto zájezd zájem měla. Nejvíce negativních odpovědí zaznělo od respondentů ve věkové kategorii nad 65 let, kdy přes 60% z nich by o tento zájezd zájem nemělo. Zatímco pouze třetina z dotázaných 40 – 55níků odpověděla záporně. Co se týče pohlaví, přesně polovina žen by se zájezdu do podzemí zúčastnila, u mužů je toto číslo zhruba 55%.

70

Dotazníkový průzkum Identifikační otázky o respondentovi Otázka č. 6: Jste muž x žena?

Pohlaví

37%

63%

žena muž

Graf 6: Pohlaví

Ve většině dotazovaných se jednalo o ženy, muži mají menší zastoupení.

71

Dotazníkový průzkum Otázka č. 7: Do jaké věkové kategorie patříte?

Věková kategorie

33% 49%

40 - 55 let 56 - 65 let

18%

nad 65 let

Graf 7: Věková kategorie

Téměř polovina dotazovaných se nachází ve věkové kategorii 40 – 55 let. Druhá nejpočetnější skupina respondentů měla nad 65 let a poslední nejméně zastoupenou skupinou byla věková kategorie 56 – 65 let.

72

Dotazníkový průzkum Otázka č. 8: Z jakého jste kraje?

Kraj jihomoravský

70%

10% 10% 5%

3%

2%

moravskoslezský vysočina praha pardubický liberecký

Graf 8: Kraj

Jak jsem se již zmiňovala u předešlých popisů grafů, velká většina respondentů pochází z Jihomoravského kraje. Zde se totiž nachází klub důchodců, ve kterém jsem dotazníky rozdávala i mý známí, kterým jsem rovněž několik dotazníků rozdala. Z dalších krajů je nejčastěji zastoupen kraj Moravskoslezský a Vysočina.

73

Návrh propagačního letáku

4 Návrh propagačního letáku

Obrázek 21, 22: Podzemí pod Staroměstskou radnicí

74

Závěr Cílem mojí bakalářské práce bylo zmapovat vybrané podzemní prostory pod historickými centry měst v rámci České republiky a z nich sestavit zájezd pro starší generaci. Ze zpřístupněných podzemí se mi podařilo vytvořit šestidenní zájezd do podzemí, které jsem se povětšinou snažila oživit něčím typickým pro danou lokalitu, např. ochutnávkou vína ve Znojmě nebo piva v Plzni. Nedílnou součástí zájezdu byla i procházka městem s průvodcem, kterou jsem upravila pro starší lidi tak, aby trasa byla co nejméně obtížná, avšak soustředila se na významné památky daného města. Co se týče přístupnosti podzemí, to může hrát významnou roli při rozhodování starší generace, zda podzemí navštíví. Do podzemí se schází po schodech, podzemní chodby bývají často menších a užších profilů a některé často obsahují vyšší či nižší sloupec vody. Při výběru prohlídkových tras jsem proto volila ty méně náročné, pokud to dané podzemí umožňovalo. Ve většině případů je však podzemí lehce přístupné po vydlážděných nebo jinak upravených chodbách bez jakéhokoli zbytku vody. Takové podzemí je např. v Brně, Znojmě nebo Plzni. Naopak hůře přístupné podzemí je v Týně nad Vltavou, takže stojí za zvážení, zda jej do zájezdu zahrnovat. Stejně tak i slavonické a kutnohorské podzemí mohou být náročnější pro starší generaci. Nicméně v těchto podzemích bývají pro návštěvníky k dispozici helmy a často i pláště k jejich vlastnímu bezpečí. Vedle trasy a programu jsem provedla předběžnou kalkulaci. Cena zájezdu mi vyšla 9 610 Kč, což je poměrně vysoká cena, na to že se jedná o tuzemský zájezd. Jelikož spousta cestovních kanceláří do svých zájezdů nezahrnuje vstupné, které představuje podstatnou položku v nákladech, rozhodla jsem se vypočítat i cenu zájezdu bez vstupného. Tato cena je výrazněji nižší a dělá 7 920 Kč. Ale i přesto se mi zdá zájezd na české poměry docela drahý. Velkou roli hraje fakt, že jsem pro dopravu zvolila minibus a kalkuluji pouze s 19 účastníky, resp. 16 po přepočtu rizika neobsazenosti. Kdyby se zájezd uskutečnil pro více osob, nepřímé náklady by se rozdělily mezi více lidí a tudíž i cena na jednotlivce by klesla. Dále by stálo za zvážení, zda zahrnovat do zájezdu návštěvu Prahy, která obsahuje nejdražší hotel, zpoplatněné úseky komunikací, apod. Dalo by se uvažovat o vynechání Prahy, zájezd by se tak zkrátil o den a tím by došlo ke snížení ceny zájezdu.

75

Na závěr práce jsem ještě chtěla zjistit, zda je zájezd pro ostatní zajímavý. Provedla jsem kratičký výzkum formou dotazníkového šetření, kterého se účastnilo celkem 60 respondentů. Podle tohoto výzkumu by nadpoloviční většina dotázaných o zájezd zájem měla. Ale kladné odpovědi s těmi zápornými byly velice vyrovnané. Nicméně nikdo z dotázaných neviděl přesný program zájezdu a tak ve skrytu duše doufám, že i ti co odpověděli záporně, by nakonec změnili názor a zájezd by je zaujal. Na úplný závěr jsem ještě vytvořila návrh letáčku, který bych použila k propagaci zájezdu „Tajemná podzemí“.

76

Soupis bibliografických citací Tištěné zdroje ČAPKA, František a Květoslava SANTLEROVÁ. Procházka Brnem: [stručný průvodce po památkách města]. Vyd. 2. Ilustrace Danuše Vítková. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1999, 74 s. ISBN 80-720-4107-X. ČERVINKA, I. L. "Lochy", umělé jeskyně na Moravě. Brno: Moravská akciová tiskárna, 1905 DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Skvosty Prahy. Vyd. 2., aktualiz. Praha: Knižní klub, 2010, 199 s. ISBN 978-80-242-2869-3. HOLEČEK, Milan, Peter MARIOT a Miroslav STŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy: příručka pro průvodce cestovního ruchu. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005, 131 s. ISBN 80-860-3464-X. HROMAS, Jaroslav, Václav CÍLEK, Daniela BÍLKOVÁ, Jiřina NOVOTNÁ a Michal VÁVRA. Podzemí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2002, 269 s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-703-3519-X. CHROMÝ, Pavel. Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2003, 158 p. ISBN 80-701-1734-6. JAROŠ, Zdeněk. Jihlavské nemovité památky. 1. vyd. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2002, 169 s. ISBN 80-863-8207-9. KŘESŤAN, Vladimír a Miloslav VAŠÍČEK. Marketing. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2005, 140 s. KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Národní výbor města Brna, 1989, 183 s. KULICH, Jan. Kostnice, Kutná Hora - Sedlec. Libice nad Cidlinou: Gloriet, 2002, 8 s. ISBN 80-866-4418-9. PECHOČOVÁ KRÁLOVÁ, Jana. Kutnohorské dolování. Libice nad Cidlinou: Gloriet, 2009, 12 s. ISBN 80-87216-09-5.

77

POSPÍCHALOVÁ, Jana. Znojemské podzemí. Znojmo: Znojemský regionální rozvoj o.p.s., 13 s. SVOBODA, Aleš a kol. Brněnské podzemí. In: Brněnský metropolitan. Brno: červenec srpen 2012, roč. 7. Str. 12 – 13. ŠUSTR, Jan. Jihlavské podzemí. Jihlava: Občanské sdružení Georgii Agricola, 2004, 16 s. Vyhláška č. 472/2012 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. In: Sbírka zákonů. 19. 12. 2012. ISSN 1211-1244 VYBÍRAL, Zdeněk a Stanislav ZITA. Tábor: památky a zajímavosti historického centra. Vyd. 2, aktualiz. Tábor: odbor kultury a cestovního ruchu, 2010. VYBÍRAL, Zdeněk. Táborské podzemí. ZAPLETAL, Jaroslav. Klášter s kostelem Nalezení sv. Kříže a Kapucínská hrobka Řádu Menších bratří Kapucínů v Brně. Brno: FOTEP, 2004, 16 s. ISBN 80-902-9218-6.

Propagační materiály Cesty za poznáním do středověkého podzemí. Světlá nad Sázavou. Do Jihlavy na výlet!. Jihlava, 2011. Funerální stezka. Turistické informační centrum města Brna. HRABÁNKOVÁ, Světlana. České muzeum stříbra Kutná Hora. Praha, 2007. Jihlavská radnice. Jihlava, 2012. KONEČNÝ, Lubomír a Jiří. K. KROUPA. Znojemská románská rotunda svaté Kateřiny. Znojmo: Agentura Bravissimo Kostnice u sv. Jakuba. Brno. Procházka městem. Jihlava, 2006. Znojemský hrad. Znojmo: Jihomoravské muzeum 78

Internetové zdroje [1]

Brno: oficiální web statutárního města Brna [online]. 2013 [cit. 2013-02-02].

Dostupné z: www.brno.cz [2]

MAREČEK, Lubomír a Martina PROCHÁZKOVÁ. Obrazem: Na Brno shlíží

bronzový Mozart. IDNES.cz [online]. 2008 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/obrazem-na-brno-shlizi-bronzovy-mozart-fci-/brnozpravy.aspx?c=A080515_153631_brno_taj [3]

Brněnské

podzemí

[online].

2006

[cit.

2013-04-07].

Dostupné

z:

www.podzemi.brno.cz [4]

Labyrint pod Zelným trhem. Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2013-04-07].

Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Labyrint-pod-Zelnymtrhem.aspx [5]

Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012. In: Český statistický úřad

[online].

2012

[cit.

2013-02-02].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/00002BD91A/$File/13011203.pdf [6]

77 divů Znojma. Znojmo [online]. 2008 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z:

http://www.znojmocity.cz/dp/id_ktg=1149&p1=4894 [7]

Slavonické

podzemí

[online].

2007

[cit.

2013-02-21].

Dostupné

z:

http://podzemi.shslavonice.cz/ [8]

Vltavotýnské podzemní chodby. Týn nad Vltavou: oficiální stránky města

[online]. 2005 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/kultura/mestskemuzeum/podzemni-chodby/ [9]

Plzeň - oficiální informační server města [online]. 2013 [cit. 2013-03-17].

Dostupné z: http://www.plzen.eu/ [10]

Plzeňské historické podzemí [online]. 2008 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z:

http://www.plzenskepodzemi.cz/ [11]

Podzemí. Staroměstská radnice v Praze [online]. 2013 [cit. 2013-03-17].

Dostupné z: http://www.staromestskaradnicepraha.cz/cs/podzemi/

79

[12]

Mělník: průvodce městem. In: Město Mělník [online]. 2012 [cit. 2013-03-14].

Dostupné

z:

http://www.melnik.cz/turistika-a-volny-cas/pruvodce-mestem/2010-05-

27.html [13]

Mělnické podzemí. Toulavá kamera [online]. 8. 5. 2011 [cit. 2013-03-03].

Dostupné z: http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=3126 [14]

Kutná Hora - městský informační portál [online]. 2000-2013 [cit. 2013-03-17].

Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/ [15]

Chrám sv. Barbory. Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora

[online].

2013

[cit.

2013-03-17].

Dostupné

z:

http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=15 [16]

Hrádek - II. okruh - Cesta stříbra. České muzeum stříbra - Kutná Hora [online].

2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/hradek-ii-okruh-cesta-stribra [17]

Světlá nad Sázavou: Úvodní stránka města [online]. 2013 [cit. 2013-02-13].

Dostupné z: http://www. kyticesvetla.cz/ [18]

Penzion Solnice Znojmo [online]. 2005-2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z:

http://www.penzionsolnice.cz/ [19]

Ubytování Grand Tábor [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z:

http://www.grandtabor.cz/ [20]

CORONET Hotel, Praha [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z:

http://www.coronet.cz/ [21]

Hotel

Mědínek***

[online].

2013

[cit.

2013-03-17].

Dostupné

z:

http://www.medinek.cz/cz/ [22]

Autobusová doprava VENTO LINE [online]. 2009 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z:

http://www.vento.cz/ [23]

Sazby mýtného v roce 2013. BusinessInfo [online]. 1997-2013 [cit. 2013-03-22].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/sazby-mytneho-v-roce-2013-

27353.html

80

Přílohy Příloha A: Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a vypracovávám bakalářskou práci na téma Tajemná podzemí v ČR. Touto cestou bych vás chtěla požádat o vyplnění krátkého dotazníku, který mi pomůže k vypracování mé bakalářské práce. Za vaši ochotu vám předem děkuji. 1. Cestujete rádi? □ ano

□ ne

2. Navštívili jste někdy tato města? (lze označit více možností) □ Brno □ Znojmo □ Slavonice □ Týn nad Vltavou □ Plzeň □ Praha □ Kutná Hora □ Světlá nad Sázavou □ Jihlava

□ Tábor □ Mělník

3. Zajímají vás prohlídky podzemních prostor měst? □ ano □ ne 4. Navštívili jste někdy podzemí v těchto městech? (lze označit více možností) □ Brno □ Znojmo □ Slavonice □ Tábor □ Týn nad Vltavou □ Plzeň □ Praha □ Mělník □ Kutná Hora □ Světlá nad Sázavou □ Jihlava 5. Zajímal by vás zájezd po České republice, který se soustředí zejména na podzemí zmíněných měst? □ ano □ ne

Jste □ muž □ žena Do jaké věkové kategorie patříte? □ 40 – 55 let □ 56 – 65 let □ nad 65 let Z jakého jste kraje:…………………………………………………………………

81