Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval
jsem ji samostatně.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května 2014 ..................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval mé vedoucí práce, paní Ing. Ireně Fatrové, za vedení práce, připomínky, odborné rady, ochotu a trpělivost. Dále bych také rád poděkoval manželům Věře a Jiřímu Červinkových za umožnění podnikatelské činnosti.
přístupu k informacím o jejich
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Změna právní formy podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným bakalářská práce
Autor: David Beránek Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2014
COPYRIGHT © 2014 David Beránek
Abstrakt BERÁNEK, David: Změna právní formy podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Irena Fatrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Počet stran 50. Bakalářská práce se zaměřuje na změnu právní formy podnikání z fyzické osoby na osobu právnickou, společnost s ručením omezeným na konkrétním podnikatelském subjektu. Hlavním cílem práce je zjištění nutných úkonů při transformaci právní formy. Nadále bakalářská práce řeší otázku majetku při změně právní formy podnikání, rekapitulaci nákladů spojených se změnou právní formy podnikání a porovnání daňového a odvodového zatížení u nově vzniklé právnické osoby oproti již existující fyzické osobě. Klíčová slova: daňová evidence, účetnictví, fyzická osoba, právnická osoba, změna právní formy podnikání
Abstract BERÁNEK, David: The change of the business form from individual contract to limited liability company. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Irena Fatrová. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2013. Number of pages 50.
The bachelor thesis focuses on the change of the business form from individual contract to limited liability company on particular business subject. To find out the needful operations during the change of the business form. The thesis also focuses on assets, recapitulation of the costs which are connected with the change of the business form and comparing the income tax and social security and health insurance between the individual contract and limited liability company. Keywords: single-entry accounting, double-entry accounting, individual contract´s business, limited liability company, the change of the business form
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 1 Teoretická část ................................................................................................................................. 3
I. 1.
Podnikání ..................................................................................................................................... 3 1.1
Podnikatel – fyzická osoba .................................................................................................. 4
1.2
Podnikatel – právnická osoba .............................................................................................. 5
1.3
Společnost s ručením omezeným ........................................................................................ 6
1.4
Výhody a nevýhody obou forem podnikání ........................................................................ 8 Účetní soustava........................................................................................................................ 9
2. 2.1
Daňová evidence ................................................................................................................. 9
2.2
Účetnictví .......................................................................................................................... 12 Způsoby změny právní formy podnikání z fyzické osoby na s. r. o. ................................... 16
3. 3.1
Prodej obchodního majetku fyzické osoby do nově vzniklé s. r. o. .................................. 16
3.2
Prodej podniku fyzické osoby do nově vzniklé s. r. o. ...................................................... 18
3.3
Vklad obchodního majetku do základního kapitálu nově vzniklé s. r. o. ......................... 20
3.4
Vklad podniku fyzické osoby do základního kapitálu nově vzniklé s. r. o. ...................... 22
II. Praktická část .................................................................................................................................... 25 4.
Charakteristika podnikání vybrané fyzické osoby..................................................................... 25 4.1
Historie podnikání ............................................................................................................. 25
4.2
Distribuce a výroba pečiva ................................................................................................ 26
4.3
Organizační struktura ........................................................................................................ 26
4.4
Registrace a povinnost vedení účetnictví .......................................................................... 26 Přípravné práce při přechodu na společnost s ručením omezeným ...................................... 27
5. 5.1
Vznik a založení společnosti ............................................................................................. 27
5.2
Sepsání a podpis společenské smlouvy ............................................................................. 28
5.3
Složení vkladů ................................................................................................................... 29
5.4
Získání živnostenských oprávnění..................................................................................... 29
5.5
Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku ......................................................... 31
5.6
Zápis společnosti do obchodního rejstříku ........................................................................ 32
5.7
Další nutná podání právnické osoby.................................................................................. 33
5.8
„Ready made“ společnost .................................................................................................. 33
6. Vklad vybraného obchodního majetku OSVČ do základního kapitálu s. r. o. a prodej vybraného majetku OSVČ do nově vzniklé s. r. o. ........................................................................... 36 6.1
Inventarizace majetku k 31. 12. 2013 ................................................................................ 37
6.2
Založení nového bankovního účtu..................................................................................... 39
6.3 Odhlášení a přihlášení zaměstnanců u správy sociálního zabezpečení a u zdravotních pojišťoven ...................................................................................................................................... 39 6.4
Oznámení o změně právní formy podnikání obchodním partnerům ................................. 40
Rekapitulace nákladů spojených se změnou právní formy ....................................................... 41
7.
7.1
Vyčíslení nákladů spojených se zakládáním společnosti s ručením omezeným ............... 42
7.2
Vyčíslení nákladů při nákupu „ready made“ společnosti .................................................. 42
Porovnání daňového zatížení ..................................................................................................... 43
8.
8.1
Porovnání výše povinných odvodů za zaměstnance a výše povinného pojištění OSVČ .. 43
8.2
Porovnání daně z příjmu fyzické osoby a právnické osoby .............................................. 45
8.3
Daňové zatížení fyzické osoby z pronájmu budovy pekárny ............................................ 48
Závěr...................................................................................................................................................... 49 Zdroje Citace Seznam tabulek Seznam grafů Seznam použitých zkratek Seznam příloh
Úvod Tématem bakalářské práce je změna právní formy podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Založení společnosti s ručením omezeným je obecně vnímáno jako poněkud zdlouhavý a legislativně náročný proces. Ve většině případů s sebou tato změna nese nutnost přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví. Je nezbytně nutné dodržet stanovené legislativní postupy. Bakalářská práce je zpracována pro manžele Věru a Jiřího Červinkovi, kteří společně od roku 1993 podnikají v oboru pekařství. Hlavním důvodem změny právní formy podnikání je oddělení ručení za závazky ze své podnikatelské činnosti od svého soukromého majetku. V současné době ručí za své závazky i veškerým svým osobním majetkem. Další důvod, kvůli kterému manželé Červinkovi uvažují o změně právní formy podnikání je, že panu Jiřímu Červinkovi je v současné době 56 let a během několika let se chystá do starobního důchodu. Zvažuje tedy přenechání své podnikatelské činnosti, včetně veškerého majetku s ní související, svým potomkům. Převod obchodního podílu v kapitálové společnosti je legislativně mnohem jednodušší než u fyzické osoby. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na právní úpravu podnikání, konkrétně u fyzické osoby a společnosti s ručením omezeným. Nadále jsou porovnávány výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání. Další část je věnována účetní soustavě u daňové evidence a u účetnictví. Poslední část se skládá ze samotné možnosti změny právní formy podnikání, kterou lze provést buď prodejem obchodního majetku fyzické osoby, nebo jeho vybrané části, do společnosti s ručením omezeným, prodejem podniku fyzické osoby do společnosti s ručením omezeným, vkladem obchodního majetku, nebo jeho části, do základního kapitálu společnosti s ručením omezením, nebo vkladem podniku fyzické osoby do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. Začátek praktické části je věnován charakteristice podnikání vybrané fyzické osoby. Dále pak přípravným pracím při přechodu z fyzické osoby na společnost s ručením omezením. Nadále se praktická část zabývá dvěma variantami změny právní formy podnikání na konkrétním podnikatelském subjektu, a to prodejem obchodního majetku fyzické osoby do nově vzniklé společnosti s ručním omezeným a vkladem obchodního
majetku do základního kapitálu nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Rekapitulace nákladů spojených se změnou právní formy podnikání je nedílnou součástí praktické části. Závěrem je provedeno porovnání daňového a odvodového zatížení u nově vzniklé právnické osoby oproti již existující fyzické osobě.
2
I.
Teoretická část
1.
Podnikání
Podnikání je soustavná samostatná činnost prováděná samostatně podnikatelem na vlastní jméno a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikat lze několika způsoby, od nejjednodušší formy podnikání tj. fyzické osoby, které podnikají na základě živnostenského listu až po právnické osoby (zejména obchodní společnosti). Každá z jednotlivých forem podnikání je vhodná pro konkrétní druh činnosti s ohledem na určitou rizikovost, finanční a administrativní náročnost, rozsah podnikatelských aktivit a množství společníku či spolupracovníků. Dle § 2 odst. 2 obchodního zákoníku je podnikatelem: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Živnostenský rejstřík Živnostenský rejstřík je informační systém veřejné správy. Správcem živnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a jeho provozovateli jsou obecní živnostenské úřady. Správce živnostenského rejstříku do něj zapisuje evidenční a statistické údaje, které souvisí s provozováním živností v České republice. V tomto případě mohou být užívány informace také z jiných informačních systému a registrů. Všechny informace, které se do živnostenského rejstříku zapisují, jsou v určitém rozsahu považovány za součást veřejného seznamu. Tyto informace jsou dostupné na internetových stránkách Rejstříku živnostenského podnikání při Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky. [1]
3
Obchodní rejstřík Obchodním rejstříkem se rozumí veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o subjektech, kterým to zákon ukládá. Obchodní rejstřík vede rejstříkový soud při Ministerstvu spravedlnosti České republiky. Jsou zde uvedeny základní identifikační údaje subjektu, předmět jeho činnosti, statutární orgány a další informace. V současné době je obchodní rejstřík k dispozici i na internetu, kde lze vyhledávat podle určitých parametrů (název, osoba, identifikační číslo). Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a zaniká ke dni výmazu. Povinně se do něj zapisují: -
obchodní společnosti a družstva,
-
zahraniční osoby (fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se sídlem mimo území České republiky, Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru),
-
fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany České republiky (nebo některého státu Evropské unie či jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor) a sami požádají o zápis do obchodního rejstříku,
-
další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní úprava. [2]
1.1
Podnikatel – fyzická osoba
Podnikání fyzických osob je upraveno Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a Zákonem č. 513/1991 Sb., ze dne 5. 11. 1991, obchodní zákoník. Fyzická osoba může podnikat jako samostatný subjekt na základě: -
živnostenského oprávnění (resp. živnostenského listu či koncesní listiny),
-
dle zvláštních právních předpisů.* *Tuto skupinu tvoří osoby, které podnikají v oblastech, které jsou z živnostenského oprávnění vyloučeny, ale zvláštní právní předpis upravuje jejich podmínky. Jsou to například advokáti, daňový poradci, lékaři či auditoři. Tato skupina podnikatelů podniká na základě povinného členství v profesních komorách. Fyzická osoba, která podniká dle výše uvedených způsobů, jedná především sama za sebe, to znamená svým jménem a na svůj účet. Sama také nese veškeré podnikatelské 4
riziko, též výhody a nevýhody, které mohou vzniknout při provozování živnosti, jedná se především o zisk nebo ztrátu. Má neomezené ručení, to znamená, že za závazky ručí celým svým osobním majetkem. Základní rozdělení živností -
volné živnosti – činnosti, k jejichž provozování není potřeba prokázat vzdělání ani odbornou způsobilost, např. provozování cestovní agentury,
-
řemeslné živnosti – mono-profesní činnosti, které vyžadují odbornou způsobilost získanou vyučením v oboru, např. zednictví,
-
vázané živnosti – činnosti, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů, např. činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence,
-
koncesované živnosti – jsou činnosti, jejich provozování vyžaduje státní souhlas, vydávané podle zvláštního zákona, např. provozování cestovní kanceláře. Všeobecné podmínky pro získání živnostenského oprávnění
-
dosažení věku 18 let,
-
způsobilost k právním úkonům,
-
bezúhonnost (prokazuje se výpisem z trestního rejstříku),
-
odborná způsobilost (s výjimkou živností volných),
-
bezdlužnost vůči státním institucím – zejména finančním úřadům, zdravotním pojišťovnám a České správě sociálního zabezpečení.
1.2
Podnikatel – právnická osoba
Podnikání právnických osob je upraveno Zákonem č. 90/2012 Sb., ze dne 21. 1. 2012, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a Zákonem č. 513/1991 Sb., ze dne 5. 11. 1991, obchodní zákoník. Právnickými osobami jsou zejména obchodní společnosti (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost a veřejná obchodní společnost), družstva a občanská sdružení. Nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice je společnost s ručením omezeným. 5
1.3
Společnost s ručením omezeným
Vklad Minimální výše vkladu je 1,- Kč, pokud není stanoveno společenskou smlouvou, že výše vkladu je vyšší. Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně. Nepeněžitý vklad je oceněn znalcem vybraným ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu. Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. Vkladová povinnost Společníci musí splnit vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. Vkladové povinnosti nemůže být společník zproštěn, pokud nejde o snížení základního kapitálu. Základní kapitál K založení společnosti je zapotřebí vytvořit základní kapitál v minimální výši 1,- Kč. Základním kapitálem se rozumí souhrn všech vkladů. Orgány společnosti s ručením omezeným Statutárním orgánem je každý jednatel. Pokud však společenská smlouva určí, může více jednatelů tvořit kolektivní orgán. Nejvyšším orgánem je valná hromada. Nenáleží jí však běžné vedení společnosti. Do její působnosti jsou zahrnuty činnosti jako například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, jmenování a odvolání jednatelů společnosti či rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy. Valná hromada se musí konat minimálně jednou za rok, kdy je nutno schválit řádnou účetní závěrku (tato valná hromada se koná nejpozději do 6 měsíců od posledního dne účetního období). V některých zákonem stanovených případech, jako je například změna společenské smlouvy, rozdělení a převod obchodního podílu, změna výše základního kapitálu apod., 6
se musí valná hromada konat u notáře. V ostatních případech nemusí být o rozhodnutích valné hromady sepsán notářský zápis. Má-li společnost pouze jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává onen jediný společník. Ručení Společník ručí za závazky společnosti do výše úhrnu nesplacených vkladů všech společníků. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Ručení členů orgánu při úpadku společnosti Soud může na návrh insolventního správce nebo věřitele společnosti rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění jejich povinností jestliže: a) bylo rozhodnuto, že společnost je v úpadku, b) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu společnosti věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. [3] Podíl na zisku Podíl na zisku je stanoven na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené valnou hromadou. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, pokud však není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Podíl je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady, pokud však není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Je možno vyplácet zálohy na výplatu podílu zisku. Předpokladem je existence mezitímní účetní závěrky, ze které vyplývá, že společnost disponuje dostatkem prostředků na rozdělení zisku. Pokud však řádná účetní závěrka ke konci nepotvrdí předpokládaný zisk, je nutné tyto zálohy vrátit.
7
1.4
Výhody a nevýhody obou forem podnikání
Výhody OSVČ: -
nízký počáteční kapitál,
-
samostatné rozhodování, nezávislost na ostatních,
-
velice jednoduché založení a minimální náklady na založení (není zde nutnost notářského zápisu, zápisu do obchodního rejstříku apod.),
-
jednodušší legislativa a administrativa,
-
příjmy a výdaje lze částečně převést na spolupracující osobu,
-
možnost použití poměrně vysokých paušálních výdajů u daně z příjmu. Nevýhody OSVČ:
-
obtížný přístup k finančním prostředkům,
-
neomezené ručení majetkem podnikatele,
-
nutnost znalostí nebo doložení praxe pro získání zákazníků,
-
malá vyjednávací síla v obchodních vztazích,
-
veškeré příjmy po odečtení výdajů podléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Výhody s. r. o.:
-
společník ručí jen do výše úhrnu všech nesplacených vkladů,
-
snadný převod obchodních podílů v případě prodeje firmy,
-
možnost založení i pouze jedinou osobou a to jak fyzickou tak i právnickou. Nevýhody s. r. o.:
-
při založení s. r. o. poměrně vysoké náklady na pouhé zřízení,
-
vyšší administrativní zátěž, povinnost vést účetnictví,
-
při neshodách jednotlivých společníků může nastat komplikované řízení společnosti,
-
společník nemůže jednoduše vystoupit ze společnosti.
8
2.
Účetní soustava
V současné době existují dvě základní účetní soustavy. Jedná se daňovou evidenci, dříve jednoduché účetnictví a účetnictví. V minulosti však existovala ještě třetí účetní soustava a to kamerální účetnictví. Jedná se o historickou formu účetnictví, kterou dříve používali organizace a orgány veřejné správy. Založeno bylo v 19. století. Do podvědomí se vžilo jako kameralistika. V kamerálním účetnictví byly sledovány pouze příjmy a výdaje. Jednotlivé operace se na rozdíl od dnešního účetnictví zapisovaly do rubrik. V souhrnu bylo úkolem tohoto typu účetnictví sledování příjmů a výdajů a platebních povinností. Kamerální účetnictví bylo zrušeno v roce 1954, protože nevyhovovalo standardům a potřebám tehdejší doby. [4]
2.1
Daňová evidence
Fyzické osoby, které nejsou účetními jednotkami, jsou povinné vést daňovou evidenci příjmů a výdajů. Podstata evidence je stejná jako v minulosti používaném jednoduchém účetnictví, pouze je upravena daňovými předpisy dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Daňová evidence je konkrétně popsána v ustanovení § 7b. Daňová evidence příjmů a výdajů musí zajišťovat zjištění základu daně z příjmu u podnikatelů a obsahuje údaje o: -
příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
-
pohledávkách a závazcích. Knihou v daňové evidenci příjmů a výdajů je deník příjmů a výdajů, do kterého se v průběhu kalendářního roku zapisují údaje o hospodářských operacích, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků. Do deníku se nezapisují hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb, např. přijaté faktury, nebo předpis silniční daně. Zapisování do deníku příjmů a výdajů si klade tyto cíle:
-
zajistit evidenci o peněžních prostředcích v pokladně a na bankovním účtu, 9
-
poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly hospodaření podnikatele,
-
zajistit údaje pro zjištění daňového základu.
Forma, způsob a technika vedení deníku příjmů a výdajů již není předepsána. Podnikatel ho vede způsobem a formou tak, aby v deníku byly v časové posloupnosti zaznamenány všechny hospodářské operace, které se týkají příjmů a výdajů peněz, které při podnikání nastaly a jsou podloženy průkazným dokladem. Zapisování do deníku příjmů a výdajů Zapisování do deníku příjmů a výdajů probíhá vždy minimálně „dvoustranně“, to znamená na dvou položkách deníku. Na jedné straně je daná hospodářská operace příjmem nebo výdajem peněžních prostředků, na druhé straně se tato hospodářská operace zahrne do jednotlivých příjmů a výdajů zahrnovaných nebo nezahrnovaných do základu daně z příjmů nebo do průběžných položek. Zapisování příjmů Nejdříve se rozlišuje, zdali se jedná o příjem peněz v hotovosti nebo na bankovním účtu, dále se musí určit, zda se jedná o daňový nebo nedaňový příjem. daňový příjem = příjmy zahrnované do základu daně nedaňový příjem = příjmy nezahrnované do základu daně Zapisování výdajů Obdobně jako u příjmů se nejprve rozlišuje, zda se jedná o platbu v hotovosti nebo na bankovním účtu. Dále se určuje, zdali se jedná o daňový nebo nedaňový výdaj. daňový výdaj = výdaje odčitatelné od základu daně nedaňový výdaj = výdaje neodčitatelné od základu daně
10
Výpočet základu daně Rozdíl daňových příjmů a výdajů, které jsou zapsány v deníku, musí být upraven o nepeněžní operace, dle zákona o dani z příjmu. Nepeněžní operace je skutečnost, která ovlivní základ daně, ale nevyvolá pohyb peněz. Jedná se zejména o tyto položky: -
zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku,
-
roční odpisy dlouhodobého majetku,
-
poměrná část nájemného z finančního leasingu.
Po odečtení veškerých daňových výdajů a nepeněžních operací získává podnikatel základ daně z příjmů z podnikatelské činnosti, který slouží pro výpočet daně z příjmu a pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění OSVČ. Výdajový paušál Fyzické osoby mají ještě jednu možnost, jak mohou stanovit svůj základ daně z příjmu. Zákon umožňuje vést pouze evidenci svých příjmů zahrnovaných do základu daně a k nim uplatnit tzv. výdajový paušál, resp. procento z příjmů, které je ustanoveno dle § 7 § 7 zákona č. 586/1992 Sb. zákona o daních z příjmů: a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, b) 60
%
z
příjmů ze
živnostenského
podnikání,
s
výjimkou
příjmů
ze živnostenského podnikání řemeslného, c) 40 % z příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než ze živnostenského podnikání nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a), d) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000,- Kč. [5] Zpravidla podnikatelé vedou po celý rok daňovou evidenci a následně se rozhodnou, co je pro ně výhodnější, zdali použít skutečně vynaložené výdaje dle deníku příjmů a výdajů, nebo výše uvedené paušální výdaje. Volba je čistě v kompetenci podnikatele, 11
avšak při přechodu z výdajů uplatňovaných na základě deníku příjmů a výdajů na paušální výdaje musí podnikatelé za předcházející zdaňovací období dodanit pohledávky a zásoby, které zvyšují základ daně, a též dodanit své závazky, které snižují základ daně.
2.2
Účetnictví
Právní normy Účetnictví je upravováno soustavou předpisů na úrovni zákonů a norem. Základním předpisem účetnictví je Zákon č. 563/1991, zákon o účetnictví ze dne 31. 12. 1991. Další normou jsou prováděcí vyhlášky Ministerstva financí, které upravují konkrétní oblasti účetnictví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek. Podnikatelských subjektů se též týká vyhláška č. 500/2002 Sb. Podrobný výklad k jednotlivým oblastem účtování pak poskytují České účetní standardy. Zákon o účetnictví 1) Účetnictví je úplné, jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se účetního období. Nelze zahrnovat do jednoho účetního období doklady vztahující se k roku jinému. 2) Účetnictví je vedeno průkazným způsobem, jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy doloženy účetními doklady a účetní jednotka provedla inventarizaci. 3) Účetnictví je správné, jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené zákonem o účetnictví a výše uvedené předpisy. [6] Vymezení účetních jednotek Zákon o účetnictví stanovuje, kdo je účetní jednotkou, resp. na koho se tento zákon vztahuje: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) fyzické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, c) fyzické osoby, které jsou podnikateli, jestliže jejich obrat přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000,- Kč, d) fyzické osoby, které se dobrovolně rozhodli vést účetnictví.
12
Právnické osoby jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Předmět účetnictví Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Předmětem účetnictví je zaznamenávat v účetní jednotce: a) stav a pohyb aktiv a pasiv, b) náklady, výnosy a s tím související zjištění hospodářského výsledku.
Funkce účetnictví 1) poskytuje informace pro potřeby podnikatele, 2) slouží jako důkazní prostředek při vedení sporů, 3) poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku, 4) zjišťuje informace pro účely daňové, 5) údaje v účetnictví umožňují kontrolu nad stavem majetku a hospodaření podniku.
Zjednodušený rozsah účetnictví Fyzické osoby, které jsou účetními jednotkami a nemají povinnost auditu, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Obchodní společnosti jsou povinny vždy vést účetnictví v plném rozsahu. To znamená, že i společnosti, které nemají povinný audit. Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu: a) sestavují účtový rozvrh, v němž stačí uvést syntetické účty pouze na úrovni účtových skupin, b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní účetní knize, c) nemusí používat zásadu opatrnosti – u odpisů nemusí uplatňovat účetní odpisy, ale pouze odpisy daňové,
13
d) nepoužívají ustanovení Zákonu o účetnictví týkající se rezerv a opravných položek, avšak s výjimkou zákonných rezerv a zákonných opravných položek uvedených v Zákoně o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.
Směrná účtová osnova Směrná účtová osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si účetní jednotka stanoví potřebné účty. Podle směrné účtové osnovy účtují: 1) obchodní společnosti (akciové společnosti, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným), 2) státní podniky, 3) družstva, 4) fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou.
Směrná účtová osnova obsahuje 10 účtových tříd, které se dále člení na účtové skupiny. Jednotlivé syntetické účty směrná účtová osnova nepředpisuje, jejich číslování, obsah a názvy jsou plně v pravomoci účetní jednotky. Účtový rozvrh Na základě směrné účtové osnovy sestavuje účetní jednotka účtový rozvrh. Účtový rozvrh je seznam všech syntetických a analytických účtů, které používá v účetním období. Syntetické účty Konkrétní úprava je na rozhodnutí účetní jednotky s tím, že musí vycházet ze směrné účtové osnovy. V účetních jednotkách, které jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu, musejí mít syntetické účty kromě názvu také trojmístné označení. První číslice značí účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí označuje pořadí účtu v příslušné účtové skupině.
14
Analytické účty Účetní jednotky mohou v rámci syntetických účtů vytvářet též účty analytické, které poskytují podrobnější členění, například pro daňové předpisy, potřeby účetní závěrky a jiné potřeby. Jako jeden z častých důvodů je rozlišování jednotlivých hospodářských středisek. Používání analytických účtů je doplněno trojmístným číslem nad účtem syntetickým. Účetní zásady Aby mohlo účetnictví podávat věrný a poctivý obraz o stavu a pohybu majetku a závazků účetní jednotky, musí vycházet ze všeobecných účetních zásad, to znamená ze souboru konkrétních pravidel, které jsou dodržovány při vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky. Mezi účetní zásady patří: -
zásada bilanční kontinuity (návaznosti jednotlivých účetních období),
-
zásada věcné a časové souvislosti,
-
zásada stálosti účetních metod,
-
zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti,
-
přednost obsahu před formou,
-
zákaz kompenzace.
Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek se v účetnictví zjišťuje porovnáním výnosů a nákladů. V případě, že převažují výnosy, je výsledkem hospodaření zisk, v opačném případě bylo hospodaření účetní jednotky se ztrátou. Účetní hospodářský výsledek se skládá ze tří částí: 1) Provozní HV = provozní výnosy (účtová skupina 60 až 64) – provozní náklady (účtová skupina 50 až 55) 2) Finanční HV = finanční výnosy (účtová skupiny 66) – finanční náklady (účtová skupina 56 až 57) 3) Mimořádný HV = mimořádné výnosy (účtová skupiny 68) – mimořádné náklady (účtová skupina 58) 15
Ve výkazu zisku a ztráty se provozní a finanční hospodářský výsledek sčítá a po zdanění se nazývá Výsledek hospodaření za běžnou činnost. (1)
Způsoby změny právní formy podnikání z fyzické osoby
3.
na s. r. o. Změnu právní formy podnikání z fyzické osoby na s. r. o. lze provést více způsoby. Některé z nich jsou jednodušší, některé naopak složitější. Některé z nich zajistí přechod okamžitě, jiné naopak pracují s dočasným souběhem obou forem. Jsou zde odlišné daňové dopady a též finanční náročnost jednotlivých cest. Celkem existují čtyři možnosti, jak tuto změnu provést: 1) prodejem obchodního majetku fyzické osoby, nebo jeho části, do nově vzniklé s. r. o., 2) prodejem podniku fyzické osoby do nově vzniklé s. r. o., 3) vkladem obchodního majetku, nebo jeho části, do základního kapitálu nově vzniklé s. r. o., 4) vkladem podniku fyzické osoby do základního kapitálu nově vzniklé s. r. o..
Prodej obchodního majetku fyzické osoby do nově vzniklé s. r. o.
3.1
Prodej obchodního majetku fyzické osoby do předem založené společnosti s ručením omezeným je jeden z jednodušších způsobů. Podnikatel, fyzická osoba, se sám rozhodne, která aktiva chce do nově vzniklé společnosti s ručením omezeným prodat a která si ponechá v majetku fyzické osoby, jejíž činnost bude postupně utlumena. Předmětem prodeje může být dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. Nelze prodat závazky, ty si fyzická osoba musí ponechat a uhradit je například z prostředků, které získá z prodeje aktiv od společnosti s ručením omezeným. Daňové dopady Fyzická osoba: -
obchodní vztah bude uskutečněn mezi spojenými osobami, proto je nutné použít pro účely stanovení ceny obvyklou cenu dle Zákona o dani z příjmu § 23 odst. 7 a Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., § 196a, 16
-
fyzické osobě, která vede daňovou evidenci, vznikne z titulu prodeje pohledávka, která bude zdaněna až v momentě příjmu peněz,
-
fyzické osobě, která vede účetnictví, vznikne z titulu pohledávka, která je zdaněna okamžitě,
-
v případě prodeje odepisovatelného hmotného majetku je nutné v roce prodeje uplatnit pouze poloviční daňové odpisy a u prodávajícího snížit základ daně o daňovou zůstatkovou cenu prodávaného majetku,
-
v případě, že se fyzická osoba rozhodne podstoupit pohledávky, je třeba zvýšit základ daně o celou jmenovitou hodnotu prodávané pohledávky bez ohledu na to, zda byl nebo nebyl realizován příjem,
-
z hlediska daně z přidané hodnoty se jedná o běžné dodání zboží či prodej dlouhodobého majetku,
pouze podstoupení
vlastních pohledávek
není
předmětem daně z přidané hodnoty. Právnická osoba: -
nakoupený odepisovatelný hmotný majetek bude odpisován z pořizovací ceny a to v hned v prvním roce odpisování,
-
zásoby se dostanou do nákladů až při jejich skutečné spotřebě,
-
eventuální nakoupené pohledávky se zaúčtují rozvahově, nesníží tedy základ daně, příjem z jejich úhrady pak základ daně nezvýší,
-
k nakoupeným pohledávkám od fyzické osoby nelze tvořit zákonné opravné položky, protože při svém vzniku nebyly zaúčtovány do výnosů,
-
z hlediska daně z přidané hodnoty je žádoucí, aby nově vzniklá společnost s ručením omezeným k datu uskutečnitelného zdanitelného plnění již byla registrována jako plátce daně a mohla v souladu se zákonem uplatnit nárok na odpočet.
Výhody a nevýhody Výhody: -
jedna z jednodušších možností, která se odráží v nízké finanční náročnosti provedení, není totiž třeba rozsáhlých analýz,
17
-
v případě, že fyzická osoba vede daňovou evidenci, je zde možnost regulace výše příjmu fyzické osoby ke zdanění postupnou či jednorázovou úhradou pohledávky,
-
svobodná a ničím neomezená volba majetku, která fyzická osoba prodá do společnosti s ručením omezeným a který si ponechá ve svém vlastnictví.
Nevýhody: -
souběžná existence fyzické osoby a společnosti s ručením omezeným,
-
nelze převést závazky fyzické osoby,
-
z pohledu nově vzniklé společnosti s ručením omezením budou pravděpodobně scházet finanční prostředky na zaplacení nakoupeného majetku, lze však částečně vyřešit prodloužením splatnosti závazku, popřípadě půjčkou fyzické osoby právnické osobě,
-
zvýšení základu daně u společnosti s ručením omezeným vůči fyzické osobě, která vede daňovou evidenci, avšak lze vyřešit delší dobou splatnosti závazku.
V případě stálého podnikání fyzické osoby a podnikání již nově vzniklé společnosti s ručením omezeným ve stejné oblasti může dojít k porušení zákazu konkurence dle § 136 obchodního zákoníku, nejčastěji tehdy, pokud je daná fyzická osoba statutárním orgánem nové společnosti s ručením omezeným.
3.2
Prodej podniku fyzické osoby do nově vzniklé s. r. o.
I přesto, že fyzická osoba vede daňovou evidenci, je možné z jejího podnikání vyčlenit podnik nebo jeho část, které je možné do společnosti s ručením omezeným prodat. Je však nutná smlouva o prodeji podniku, která je definovaná v § 476 až 488a, obchodního zákoníku. Touto smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. Prodejem podniku fyzická osoba nezaniká, dále existuje a stává se vlastníkem pohledávky z titulu prodeje podniku. Vzhledem ke skutečnosti, že prodala veškeré své aktivity, její podnikatelská činnost skončila. Tuto možnost lze tedy označit za rychlou a efektivní metodu převedení
18
činnosti. Fyzická osoba se však nezbaví veřejnoprávních povinností spojených s ukončením podnikání. Daňové dopady Fyzická osoba: -
obchodní vztah bude uskutečněn mezi spojenými osobami, proto je nutné použít pro účely stanovení ceny obvyklou cenu dle Zákona o dani z příjmu § 23 odst. 7 a Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., § 196a,
-
k dani z příjmu je nutno se řídit ustanovením § 23 odst. 16, zákona o dani z příjmu, do základu daně fyzické osoby, která vede daňovou evidenci, vstupuje příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných závazků, jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho části i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji,
-
z hlediska daně z přidané hodnoty není prodej podniku předmětem daně, viz § 13 odst. 8 písm. a) a § 14 odst. 5 písmena a), zákona o dani z přidané hodnoty.
Právnická osoba: -
daňové dopady u kupujícího jsou podmíněny dle způsobu nakoupeného podniku, kupující tedy rozhodne o způsobu ocenění nakupovaných aktiv, která jsou součástí nakoupeného podniku, v závislosti na výběru metody ocenění vznikne u kupujícího „goodwill“ nebo oceňovací rozdíl k nabytému majetku,
-
daňové odpisy „goodwillu“ nebo oceňovacího rozdílu k nabytému majetku tvoří základ daně kupujícího,
-
kupující odpisuje hmotný majetek ze vstupní ceny v prvním roce, nedochází tedy k pokračování v odpisech prodávajícího,
-
úhrada pohledávek a závazků nabytých od prodávajícího není základem daně kupujícího.
19
Výhody a nevýhody Výhody: -
jednorázový prodej celého podniku včetně závazků fyzické osoby, jedinou výjimkou jsou veřejnoprávní závazky a pohledávky (daňové a z titulu povinného pojistného), které nejsou součástí podniku,
-
v případě, že fyzická osoba vede daňovou evidenci, je zde možnost regulace výše příjmu fyzické osoby ke zdanění postupnou či jednorázovou úhradou pohledávky z prodeje podniku.
Nevýhody: -
relativně vysoká náročnost na přípravu a samotné provedení transakce,
-
podnikatel se ve většině případů neobejde bez daňového poradce, účetního, právníka a odhadce, což znatelně tuto cestu prodražuje,
-
z pohledu nově vzniklé společnosti s ručením omezením budou pravděpodobně scházet finanční prostředky na zaplacení nakoupeného majetku, lze však částečně vyřešit prodloužením splatnosti závazku, popřípadě půjčkou fyzické osoby právnické osobě,
-
právní nevýhodou je i ručení prodávajícího za splnění závazků kupujícím, možnost věřitelů postupovat dle § 478, obchodního zákoníku, při prodeji podniku musí být podnik prodáván jako celek, není možné vyjmout z něj určité majetkové hodnoty nebo závazky,
-
při prodeji podniku je třeba splnit informační povinnost dle § 477 odst. 4 obchodního zákoníku.
3.3
Vklad obchodního majetku do základního kapitálu nově vzniklé s. r. o.
Vkladem určité části obchodního majetku může fyzická osoba společnost s ručením omezeným přímo založit, pokud již neexistuje, a není nutno tak řešit finanční prostředky na splácení základního kapitálu. Další možnost je zvýšit nepeněžním vkladem základní kapitál u již existující společnosti. Na nepeněžní vklad do společnosti se vztahuje mnoho požadavku dle § 59 obchodního zákoníku. Kromě hospodářské 20
využitelnosti vkladu se jedná o zjištění jeho hospodářské hodnoty, tj. o povinné znalecké ocenění, které musí provést znalec jmenovaný soudem. Pouze u vkladů do základního kapitálu již existující společnost je možné využít výjimky, kdy znalecký posudek může být zpracovaný i jiným odborníkem. Předmětem vkladu může být hmotný majetek, zásoby a pohledávky. Nelze však vložit závazky fyzické osoby. Daňové dopady Fyzická osoba: -
fyzické osobě nevzniká z titulu vkladu majetku žádná pohledávka, ale podíl ve společnosti s ručením omezeným, jehož hodnota základ daně fyzické osoby nijak neovlivní,
-
při vkladu odepisovatelného majetku je v roce vkladu možné uplatnit pouze poloviční daňové odpisy, přičemž zůstatková cena nijak neovlivní základ daně,
-
při vkladu zásob, které již byly uhrazeny, je nutné o jejich hodnotu zvýšit základ daně, neboť jejich spotřeba již dále neslouží k dosažení a udržení příjmu (platí pouze u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci),
-
při vkladu pohledávek je nutné u fyzické osoby zvýšit základ daně o celou jmenovitou hodnotu vkladené pohledávky (platí pouze u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci),
-
z hlediska daně z přidané hodnoty se jedná o předmět daně, resp. dodání zboží či převod nemovitosti, a to bez ohledu, zda je příjemce vkladu plátce či neplátce daně z přidané hodnoty.
Právnická osoba: -
vkladem získaná aktiva jsou v účetnictví oceněna podle znaleckého posudku,
-
pokud jde o odepisovatelný hmotný majetek, příjemce vkladu nadále pokračuje v odpisech dosavadního vlastníka/vkladatele,
-
zásoby sníží základ daně z příjmu až při jejich spotřebě,
-
k vkladem nabytým pohledávkám není možné tvořit zákonné opravné položky, protože při svém vzniku nebyly zaúčtovány do výnosů,
-
z hlediska daně z přidané hodnoty je žádoucí, aby nově vzniklá společnost s ručením omezeným byla k datu uskutečnění zdanitelného plnění v souvislosti 21
se vkladem registrována jako plátce a mohla v souladu se zákonem uplatnit nárok na odpočet.
Výhody a nevýhody Výhody: -
daňová neutralita vkladu u vkladatele – fyzické osoby, výjimku tvoří však pohledávky a zásoby, nevzniká žádná pohledávka ani zdanitelný příjem,
-
ve společnosti s ručením omezeným není nutné hledat finanční prostředky na úhradu, neboť převod majetku je bezplatný,
-
téměř svobodná volba druhu majetku, který fyzická osoba do společnosti s ručením omezeným vloží, musí však dodržet § 59 odst. 2 obchodního zákoníku.
Nevýhody: -
současná existence podnikající fyzické osoby a nové společnosti,
-
nelze provést bez ocenění předmětu vkladu,
-
není možné převést závazky fyzické osoby,
-
v nově vzniklé společnosti je možné u odepisovatelného majetku pokračovat v odpisech vkladatele, to znamená, že při vkladu odepsaného majetku nabyvatel již žádné daňové odpisy uplatnit nemůže,
-
3.4
ručení za dobytnost vložené pohledávky do výše jejího ocenění.
Vklad podniku fyzické osoby do základního kapitálu nově vzniklé s. r. o.
Podobně jako v případě prodeje podniku fyzické osoby, je možné uskutečnit i vklad podniku fyzické osoby do společnosti s ručením omezeným. Na tento případ se vztahují stejná obecná pravidla jako na vklad jednotlivých částí majetku. Při vkladu podniku fyzická osoba nezaniká, ale stává se vlastníkem obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným. Podnikání fyzické osoby je však vkladem podniku definitivně ukončeno.
22
Daňové dopady Fyzická osoba: -
fyzické osobě nevzniká z titulu vkladu podniku pohledávka, ale obchodní podíl, jeho hodnota základ daně fyzické osoby neovlivní,
-
při vkladu odepisovatelného majetku je v roce vkladu možné uplatnit pouze poloviční daňové odpisy, přičemž zůstatková cena nijak neovlivní základ daně,
-
při vkladu zásob, které již byly uhrazeny, je nutné o jejich hodnotu zvýšit základ daně, neboť jejich spotřeba již dále neslouží k dosažení a udržení příjmu (platí pouze u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci),
-
při vkladu pohledávek je nutné u fyzické osoby zvýšit základ daně o celou jmenovitou hodnotu vkladené pohledávky (platí pouze u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci),
-
z hlediska daně z přidané hodnoty se nejedná o předmět daně dle § 13 odst. 8 písmena a) a § 14 odst. 5 písmena a), zákona o dani z přidané hodnoty.
Právnická osoba: -
daňové dopady u příjemce vkladu jsou podmíněny způsobem zaúčtování vkladem nabytého podniku, v kompetenci nabyvatele vkladu je rozhodnutí o způsobu ocenění nabytých aktiv, která jsou součástí podniku,
-
daňové odpisy „goodwillu“ nebo oceňovacího rozdílu k nabytému majetku nelze uplatnit, účetní odpisy nejsou součástí základu daně,
-
nabyvatel při odpisování hmotného majetku pokračuje v odpisování vkladatele,
-
úhrada pohledávek a závazků, které jsou nabyty od vkladatele nevstupují do základu daně nabyvatele.
Výhody a nevýhody Výhody: -
jednorázový vklad celého podniku včetně závazků fyzické osoby, výjimku tvoří veřejnoprávní závazky a pohledávky, které nejsou součástí podniku,
-
vkladem celého podniku se značně urychlí ukončení činnosti fyzické osoby,
23
-
s výjimkou pohledávek a zásob, u fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, daňová neutralita,
-
ve společnosti s ručením omezeným není nutné hledat finanční prostředky na úhradu, protože převod majetku je bezplatný.
Nevýhody: -
poměrně vysoká náročnost na přípravu a provedení transakce,
-
podnikatel se neobejde bez daňového poradce, účetního, právníka a odhadce
-
ve společnosti s ručeným omezeným je možné u odepisovatelného majetku pouze pokračovat v odpisech vkladatele, to znamená, že při vkladu odepsaného majetku nabyvatel již žádné daňové odpisy uplatit nemůže.
24
II. Praktická část 4.
Charakteristika podnikání vybrané fyzické osoby
Vybranou fyzickou osobou je pan Jiří Červinka, který podniká se svoji manželkou Věrou Červinkovou v oboru pekařství. Paní Červinková je spolupracující osoba pana Jiřího Červinky. Společně podnikají již od roku 1993. Obchodní název jejich podnikání je Haberská pekárna. Tento název je odvozený od obce Habry, kde se nachází jejich rodinná pekárna.
4.1
Historie podnikání
Před rokem 1989 Původní, stará pekárna v Habrech vyráběla již několik desetiletí i v předchozím režimu jako součást Východočeských pekáren a cukráren. Dříve se v pekárně pekl hlavně chléb a pečivo. Později, po vybudování nových průmyslových pekáren, se zde vyrábělo především jemné pečivo a jako doplněk běžné pečivo. Haberské housky byly vyhlášené po celém okrese. Po roce 1989 Po revoluci dostali pekárnu v restituci zpět původní majitelé, od kterých si manželé Červinkovi pekárnu pronajali. Výroba se však zpočátku neustále zvyšovala a prostory začaly být nevyhovující. V roce 1998 vznikla myšlenka postavit si vlastní novou pekárnu prakticky na zelené louce na okraji obce Habry. V červnu 1999 byly započaty stavební práce a již 18. prosince 1999 byl upečen první zkušební chléb. Současnost V současné době zaměstnává Haberská pekárna okolo 35 zaměstnanců a má více než 160 odběrných míst na Havlíčkobrodsku, Čáslavsku, Kutnohorsku, Chotěbořsku, Hlinecku
a
Chrudimsku.
Pekárna
též
provozuje
vlastní
firemní
prodejny
v Habrech a Golčově Jeníkově.
25
4.2
Distribuce a výroba pečiva
Pekařské výrobky se rozváží každý den mimo neděle do řady prodejen na Havlíčkobrodsku, Čáslavsku, Kutnohorsku, Chotěbořsku, Hlinecku a Chrudimsku. Denně se v pracovních dnech v dopoledních hodinách rozváží teplý chléb na čáslavské lince. Doprava ve výše uvedených regionech je již zahrnuta v cenách výrobků. Těsta k pečení jsou připravována podle osvědčených českých receptur. V pekárně je kladen důraz na čerstvost výrobků, a proto se nic nepředpéká. Každé ráno se začíná výrobou teplého chleba na dopolední rozvoz. Po chlebu jsou vyráběné balené výrobky jako vánočky, záviny, zdobené koláče a jiné, speciální chleby a ovocné, houskové a bramborové knedlíky. V nočních hodinách se začíná tvarováním malého nebaleného sladkého pečiva a koblihovým sortimentem, a nadále se pokračuje tmavým a běžným pečivem, které se peče až do ranních hodin. Dodavatelé surovin jsou známí po celé Evropě, tudíž je zaručeno, že se jedná o kvalitní suroviny. Mezi hlavní dodavatele patří holandská společnost Zeelandia, švédská potravinářská společnost KåKå a český výrobce mouky Mlýn Janderov, s. r. o.
4.3
Organizační struktura
Pan Červinka zaměstnává 35 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Jeden zaměstnance má v kompetenci běžné administrativní záležitosti. Dále je v pekárně zaměstnanec, který v pracovních dnech vyřizuje objednávky pečiva. Nadále má pekárna tři řidiče pro rozvoz pečiva, tři prodavačky, jednu uklízečku a dalších 26 zaměstnanců, kteří jsou výrobními dělníky a pracují buď na denní či noční směně. Paní Červinková vede účetnictví a zabývá se veškerými daňovými povinnostmi.
4.4
Registrace a povinnost vedení účetnictví
Pan Jiří Červinka je registrován u Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě jako plátce daně z přidané hodnoty, plátce daně z příjmů fyzických osob, plátce daně ze závislé 26
činnosti a také jako poplatník silniční daně. Nadále je registrován jako osoba samostatně výdělečně činná na Okresní správě sociální zabezpečení v Havlíčkově Brodě a na Všeobecné zdravotní pojišťovně v Havlíčkově Brodě, kde odvádí povinné měsíční zálohy pojištění osoby samostatně výdělečně činné. Nadále je zaregistrován u všech zdravotních pojišťoven v České republice a Okresní správě sociálního zabezpečení v Havlíčkově Brodě jako zaměstnavatel. Měsíčně tedy odvádí povinné pojistné za své zaměstnance a za sebe jako zaměstnavatele. V roce 2005 byl překročen obrat, který je rozhodný podle § 1 odstavce 2 písmena e) v zákoně o účetnictví. V tomto paragrafu je uvedeno, že na fyzické osoby se vztahuje tento zákon, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty včetně plnění osvobozených od této daně, které nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti, přesáhl za bezprostředně předcházející rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. To, že se na něj vztahuje zákon o účetnictví, neznamenalo, že již od 1. ledna 2006 musel vést účetnictví. Povinnost vedení účetnictví je stanovena v § 4 odstavce 3 zákona o účetnictví. Pan Červinka překročil tento obrat v roce 2005, stal se tedy účetní jednotkou od 1. ledna 2006 a ze zákona o účetnictví byl tedy povinen vést účetnictví od 1. ledna 2007
5.
Přípravné
práce
při
přechodu
na
společnost
s ručením
omezeným Založení společnosti s ručením omezeným je velice náročný a poměrně zdlouhavý proces. Délka založení je v současnosti omezena především rychlostí odbavování na úřadech. Následující kapitola se bude zabývat nezbytnými činnostmi, které souvisejí se založením společnosti s ručením omezeným. Konec kapitoly bude zaměřen na možnost nákupu „ready made“ společnosti s ručením omezeným.
5.1
Vznik a založení společnosti
Základní pojmy, které jsou založení a vznik obchodní společnosti, se od sebe poměrně liší. Často jsou tyto pojmy nesprávně zaměňovány. 27
Založení obchodní společnosti – obchodní společnost je založena sepsáním společenské smlouvy. Vznik obchodní společnosti – obchodní společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a teprve okamžikem vzniku je oprávněna provozovat svoji činnost.
Sepsání a podpis společenské smlouvy
5.2
Sepsáním a podpisem společenské smlouvy je založena společnost s ručením omezeným. Společenská smlouva musí být sepsána dle § 57, obchodního zákoníku formou notářského zápisu. Společenská smlouva musí obsahovat: -
firmu a sídlo společnosti,
-
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
-
předmět podnikání,
-
výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu,
-
jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
-
jména a bydliště členů první dozorčí rady v případě, že se zřizuje,
-
určení správce vkladu,
-
jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník.
Společenská smlouva může též určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Notářský zápis včetně potřebného počtu kopií zhotovuje každý notář. Cena se pohybuje mezi 2 000 až 3 000,- Kč. Každý notář má svůj vzor, do kterého doplní požadované údaje a smluvní ujednání. Ceny za vyhotovení tohoto zápisu jsou po celé České republice v podstatě konstantní. [7]
28
Složení vkladů
5.3
Způsob složení vkladů je stanoven ve společenské smlouvě. Nejjednodušší způsob, a zároveň rejstříkovým soudem nejuznávanější, je založení nového bankovní účtu na jméno správce vkladů a složení vkladů na tento účet. Banka na vyžádání vydá potvrzení o složení vkladů a o jeho výši. K vydání tohoto potvrzení vyžaduje banka předložení společenské smlouvy. Potvrzení poté slouží jako jeden ze zakladatelských dokumentů a dokládá se při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Vklady lze složit i v hotovosti u správce základního jmění, který poté vydá prohlášení o složení základního jmění. Správce, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky do výše, v jaké nebyli věřitelé z majetku společnosti uspokojeni. Vznikem společnosti, tj. zápisem do obchodního rejstříku, se stávají vklady majetkem nově vzniklé společnosti s ručením omezeným a společnost s nimi může volně disponovat. [6]
Získání živnostenských oprávnění
5.4
K návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se dokládají příslušná oprávnění jako například živnostenské listy. Obchodní společnosti musí mít příslušná živnostenská oprávnění ve vztahu k jejich předmětu podnikání. Je nezbytné absolvovat níže uvedené dílčí činnosti. Výpis z rejstříku trestů V současné době si příslušný živnostenský úřad vyžádá výpis z rejstříku trestů elektronicky. V praxi to znamená, že již nemusí žadatel podat žádost o výpis z rejstříku trestů na okresním státním zastupitelství příslušného obecní úřadu. Zaplacení správního poplatku -
1 000,- Kč za přijetí žádosti při vstupu do živnostenského podnikání,
-
500,- Kč za další ohlášení živnosti,
-
1.000,- Kč za přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání,
-
500,- Kč za přijetí další žádosti o koncesi. 29
Poplatek se vybírá pouze jednou, pokud bylo podáno současně více žádostí o koncesi nebo pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi. Poplatek je možno uhradit v hotovosti v místě sídla příslušného obecního živnostenského úřadu bankovním převodem nebo poštovní poukázkou. Na některých obecních živnostenských úřadech lze v současné době zaplatit i platební kartou. Ohlášení živností volných, řemeslných a vázaných Ohlášení živností volných, řemeslných a vázaných se provádí prostřednictvím jednotného registračního formuláře pro právnické osoby (JRF). Přes tento formulář je možné učinit podání na příslušném obecním živnostenském úřadu i podání k dalším úřadům jako je například finanční úřad, úřad práce, okresní správa sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny. Formulář je volně k dispozici na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě, popřípadě je volně dostupný na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Ohlášení je možno podat na obecním živnostenském úřadu nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy „Czech POINT“. V případě pana Jiřího Červinky se jedná pouze o živnost volnou, která je plně dostačující pro jeho rozsah podnikání. Volná živnost Volnou živnost mohou ohlásit právnické osoby se sídlem na území České republiky. Doklady, které musí ohlašovatel doložit: -
ohlášení živnosti,
-
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena,
-
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, pokud však tento doklad již nebyl přiložen při zápisu do obchodního rejstříku nebo jiné evidence a pokud již není ohlašovaná adresa do obchodního rejstříku nebo jiné evidence zapsána,
-
doklad o zaplacení správního poplatku.
30
V ohlášení živnosti volné uvádí právnická osoba tyto údaje: -
obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační a poštovní směrovací číslo),
-
identifikační číslo,
-
předmět podnikání s uvedením oborů činností, které bude vykonávat,
-
provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automatů,
-
datum zahájení provozování živnosti,
-
datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou,
-
datum vzniku živnostenského oprávnění, je-li pozdější než den ohlášení.
Originál společenské smlouvy Jeden z dalších dokladů při ohlášení živností volných, řemeslných, vázaných a při žádosti o koncesi je originál společenské smlouvy nebo její úředně ověřená kopie. Originál předkládá statutární zástupce živnostenskému úřadu pro ověření správnosti. Ve společenské smlouvě však musí být uvedeny souhlasně názvy živností ohlašovaných nebo koncesí tak, jak jsou uvedeny v příloze živnostenského zákona č. 1, 2 a 3, mimo živnosti ohlašované volné.
Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku
5.5
Návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává u příslušného rejstříkového soudu. Návrh na zápis podepisují všichni jednatelé, podpisy musí být úřadně ověřeny. Pro veškeré návrhy obchodnímu rejstříku jsou předepsány oficiální formuláře, které jsou ke stažení na stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky. Přílohy k návrhu: -
za společnost -
společenská smlouva,
-
oprávnění k podnikatelské činnosti (živnostenské oprávnění),
31
-
listina osvědčující právní důvod užívání místností, a to výpis z katastru nemovitostí ne starší než 3 měsíce osvědčující vlastnické právo k prostorám, do nichž společnost umístila své sídlo, a pokud není vlastníkem, souhlas vlastníka těchto prostor, nebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce,
-
doklady o splnění vkladové povinnosti (potvrzení správce vkladů/banky, posudky znalců aj.),
-
za každého jednatele -
výpis z Rejstříku trestů ne starší 3 měsíce (výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad státu, jehož je jednatel občanem, vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem, jestliže tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nevydává, předloží se čestné prohlášení učiněné jednatelem před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, jehož je občanem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu),
-
čestné prohlášení jednatele, že -
je plně způsobilý k právním úkonům,
-
splňuje podmínky provozování živnosti podle § 6 zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a nenastala u něho skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle § 8 zákona .č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů,
-
splňuje podmínky podle § 38l obchodního zákoníku, podpis musí být úředně ověřen.
V případě, že rejstříkový soud zjistí formální chyby návrhu na zápis společnosti, vyžádá si opravu nebo doplnění tohoto návrhu. Tímto aktem se neztrácí původní pořadí (číslo jednací) ve frontě čekatelů na zápis. [6]
5.6
Zápis společnosti do obchodního rejstříku
Na zápis společnosti do obchodního rejstříku se čeká až půl roku, záleží na konkrétním rejstříkovém soudu. O zapsání společnosti do obchodního rejstříku dostane společnost 32
od rejstříkového soudu Rozhodnutí o zápisu, které je doporučeně zasláno do sídla zakládané společnosti. V případě, že toto rozhodnutí pošta vrátí jako nedoručené, je stále možno ho na rejstříkovém soudu osobně vyzvednout. Zápisem do obchodního rejstříku fakticky vzniká společnost s ručením omezeným a tímto dnem nastává povinnost vést účetnictví. [6]
Další nutná podání právnické osoby
5.7
Mezi další nutná podání po vzniku obchodní společnosti patří: -
přihlášení k registraci u místně příslušného finančního úřadu (30 denní lhůta od získání živnostenského oprávnění),
-
registrace zaměstnavatele jako plátce pojistného u místně příslušené správy sociálního zabezpečení a u příslušných zdravotních pojišťoven,
-
přihlásit jednotlivé zaměstnance u příslušné správy sociálního zabezpečení a také u příslušných zdravotních pojišťoven (8 denní lhůta),
-
podat přihlášku k povinnému úrazovému pojištění za zaměstnance.
Nově vzniklá obchodní společnost pana Jiřího Červinky bude povinna se přihlásit ze zákona k dani z přidané hodnoty, dále pak k dani ze závislé činnosti, k dani silniční a k dani z příjmů právnických osob.
„Ready made“ společnost
5.8
„Ready made“ společnost je předem založená společnost, která je již zapsaná v příslušném obchodním rejstříku a kterou je možno rychle a levně převést na nového majitele. Vlastnosti „ready made“ společnosti: -
je zapsaná v obchodním rejstříku,
-
má 100% splacený základní kapitál,
-
je zcela bez závazků a dluhů,
-
má čistou obchodní historii.
33
Na internetu je celá řada firem, které se zabývají založením, vznikem a následným prodejem „ready made“ společností. V této kapitole bude uvedena nabídka společnosti SMART Office & Companies, s.r.o. Společnost SMART Office & Companies, s.r.o. též garantuje potvrzení o bezdlužnosti a čisté obchodní historii u zakoupené „ready made“ společnosti vystavené auditorem na základě mimořádné účetní závěrky. Prodej „ready made“ společnosti zahrnuje: -
převod obchodního podílu/cenných papírů společnosti,
-
uspořádání a organizace valné hromady pro změny ve společnosti,
-
vyřízení živnostenských oprávnění a koncesí,
-
registraci společnosti k daním,
-
zpracování a podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku,
-
poskytnutí sídla (dle dohody),
-
nominální servis (dle dohody),
-
ohlášení změn příslušným úřadům.
Cena Cena předem založených firem je závislá na jejich právní formě a stáří. Aktuální ceny jsou k dispozici na portálu www.smartcompanies.cz, který provozuje společnost SMART Office & Companies, s.r.o. Obecně jsou levnější společnosti s ručením omezeným, dražší jsou pak akciové a evropské společnosti. Ceny zahraničních společností se výrazně liší podle státu, ve kterém jsou registrovány. Cena vybrané společnosti s ručením omezeným pro pana Jiřího Červinku Na portálu www.smartcompanies.cz je možno vybrat společnost s ručením omezeným, která vznikla v roce 2014 a má základní kapitál ve výši 1,- Kč. Cena této „ready made“ společnosti činí 29 000,- Kč bez DPH. V ceně je zahrnuto: -
založení společnosti a její zápis do obchodního rejstříku,
-
schůzka se specialistou zakládání a převodů společností, 34
-
příprava kompletní dokumentace potřebné k převodu společnosti,
-
organizace valné hromady – rozhodnutí o jmenování jednatele, převod 100% podílu na společnost,
-
změna sídla společnosti v rámci obce,
-
registrace společnosti k dani z příjmu právnických osob,
-
zpracování a kompletace návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku,
-
zastupování před rejstříkovým soudem, živnostenským a finančním úřadem,
-
správní poplatky za ověření podpisů a listin,
-
potvrzení o bezdlužnosti ověřené auditorem,
-
soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč za návrh na zápis změn do obchodního rejstříku.
V ceně není zahrnuto: -
organizace valné hromady – změna zakladatelského dokumentu formou notářského zápisu, zastupování na valné hromadě, včetně s tím spojených notářských poplatků – 5 000,- Kč,
-
volná živnost – nahlášení oborů včetně správního poplatku – 1 000,- Kč,
-
vázaná, řemeslná živnost – vyřízení živnosti včetně správního poplatku – 2 000,Kč,
-
koncese – vyřízení koncese (bez hotových výdajů) – 5 000,- Kč,
-
registrace společnosti k DPH po koupi – 2 000,- Kč,
-
registrace k dalším daním (silniční, ze závislé činnosti, srážková) – 1 000,- Kč,
-
ohlášení změn na finančním úřadu a živnostenském úřadu po zápisu změn na obchodním rejstříku – 500,- Kč,
-
zajištění výpisu z katastru nemovitostí – dle skutečné výše.
Další poskytované služby společností SMART Office & Companies, s.r.o. -
sídlo společnosti formou virtuální kanceláře – od 550,- Kč/měsíc,
-
nominální servis (poskytnutí osob do orgánů společnosti) – od 800,- Kč/měsíc,
-
vedení účetnictví a mzdové agendy – od 3 000,- Kč/měsíc,
-
hodinová sazba daňového poradce – od 1 800,- Kč/hod,
-
hodinová sazba konzultanta – od 1 100,- Kč/hod. 35
6. Vklad vybraného obchodního majetku OSVČ do základního kapitálu s. r. o. a prodej vybraného majetku OSVČ do nově vzniklé s. r. o.
Vzhledem k tomu, že budova pekárny je ve vlastnictví pana Jiřího Červinky a rád by si ji ponechal nadále ve svém vlastnictví, jeví se kombinace dvou způsobů změny právní formy podnikání, a to vkladu vybraného obchodního majetku do základního kapitálu a prodej vybraného obchodního majetku do nově vzniklé společnosti, jako nejvýhodnější a zároveň nejvhodnější způsob pro pokračování podnikatelské činnosti. Pan Jiří Červinka hodlá budovu pekárny a vybraný dlouhodobý hmotný majetek pronajímat své nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Tento způsob je velice výhodný z hlediska daně z příjmu pro nově vzniklou společnost s ručením omezeným i pro fyzickou osobu. V okamžiku, kdy fyzická osoba vystaví fakturu za pronájem, nebude fakturová částka předmětem daně z příjmu. Předmětem daně z příjmu u fyzické osoby bude až v okamžiku přijetí platby, avšak pro nově vzniklou společnost s ručením omezeným již bude příjem faktury znamenat daňový náklad i bez ohledu na to, zdali nájem uhradila či ne. Navíc fyzická osoba může uplatnit výdajový paušál ve výši 30% z pronájmu na dani z příjmu dle 9 § zákona o dani z příjmu. Vybraný dlouhodobý majetek a veškeré zásoby hodlá pan Jiří Červinka vložit do základního kapitálu nově vzniklé obchodní společnosti. Vložením vybraného obchodního majetku a zásob do základního kapitálu získá pan Jiří Červinka podíl v nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Pokud by se pan Jiří Červinka stal statutárním orgánem, došlo by k porušení zákazu konkurence dle § 136 obchodního zákoníku. Je zde tedy řešení, aby on sám byl pouze jediným společníkem a paní Věra Červinková by mohla být jediným jednatelem. Pan Jiří Červinka by se mohl nechal zaměstnat na hlavní pracovní poměr u nově vzniklé obchodní společnosti. Hlavní pracovní poměr je vhodný i pro paní Věru Červinkovou. Pan Jiří Červinka si prozatím ponechá své živnostenské oprávnění jako fyzická osoba, dokud nebudou uhrazeny veškeré pohledávky a závazky z předešlých let svého podnikání. Bude se však jednat o vedlejší činnost, to znamená, že nebude mít již
36
povinnost platit minimální zálohy na zdravotním a sociálním pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná. Závazky ani pohledávky v tomto případě nebudou vloženy do nově vzniklé obchodní společnosti. Veškeré závazky si uhradí pan Jiří Červinka sám. Příjem na úhradu těchto závazků získá z pronájmu budovy pekárny, z pronájmu vybraného dlouhodobého majetku a postupného prodeje dlouhodobého hmotného majetku do nově vzniklé obchodní společnosti. Všichni zaměstnanci si budou muset před změnou právní formy podnikání vybrat veškerou nevyčerpanou dovolenou. Pracovní poměr s nimi bude ukončen dohodou a zároveň bude navázán nový pracovní poměr v nově vzniklé společnosti s ručením omezeným za stejných podmínek. Zaměstnanci, kteří mají momentálně smlouvu na dobu neurčitou, dostanou též pracovní smlouvu na dobu neurčitou a to bez zkušební doby.
6.1
Inventarizace majetku k 31. 12. 2013
Soupis majetku by měl obsahovat hmotný a nehmotný majetek, který bude použitelný pro další podnikání, ať již je odepsaný či nikoliv. Tabulka 1: Dlouhodobý majetek k 31. 12. 2013 Inventární číslo 5 6 10 11 14 15 21 22 23 24 25 26 27 Zdroj: vlastní
Název Budova pekárny Komunikace Pojezdová dráha s násypkou Myčka na podlahu Mirage L490 Počítačové vybavení Interiér pekařství Zmrzlinový stroj Ford Transit 260S Hnětač těsta BOKU WP dělička těsta MUC Houskovací stroj Renault Megané Grantour Fiat Ducato
Rok pořízení
Pořizovací cena
1999 1999 2006 2006 2007 2007 2009 2009 2010 2010 2010 2011 2012
7 931 198 Kč 1 103 280 Kč 121 335 Kč 83 000 Kč 94 888 Kč 516 246 Kč 310 924 Kč 374 322 Kč 149 200 Kč 450 000 Kč 150 800 Kč 238 833 Kč 658 615 Kč
37
Budova pekárny, komunikace a pojezdová dráha s násypkou zůstanou v majetku fyzické osoby a budou vyjmuty z obchodního majetku. Fyzická osoba bude tento majetek pronajímat nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Počítačové vybavení je již morálně opotřebované. Zůstane tedy v majetku fyzické osoby a s ukončením podnikatelské činnosti fyzické osoby bude vyřazeno. Do nově vzniklé společnosti s ručením omezeným se nakoupí zcela nové počítačové vybavení, které bude odpovídat současným požadavkům. Automobily Ford Transit 260S, Renault Megané Grantour a Fiat Ducato budou oceněny znaleckým posudkem a vloženy do základního kapitálu nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Cena tohoto znaleckého posudku se pohybuje v rozmezí od 1 200,- Kč do 2 200,- Kč bez DPH. Právnická osoba bude pokračovat v daňových odpisech, které započala fyzická osoba. Fyzická osoba i právnická osoba si uplatní v roce vložení pouze poloviční daňový odpis. Ostatní dlouhodobý majetek jako myčka na podlahu Mirage L490, interiér pekařství, zmrzlinový stroj, hnětač těsta BOKU, WP dělička těsta MUC a houskovací stroj si fyzická osoba ponechá do začátku ve svém majetku a bude jej pronajímat nově vzniklé společnosti s ručením omezeným za cenu obvyklou. V okamžiku, kdy bude mít nově vzniklá společnost s ručením omezeným dostatek finančních prostředků ze své hospodářské činnosti, odkoupí tento majetek od fyzické osoby. Tento majetek bude oceněn znalcem, ale až v okamžiku jeho prodeje. Tabulka 2: Drobný majetek k 31. 12. 2013 Inventární číslo 9 29 30 31 32 Zdroj: vlastní
Název
Rok pořízení
El. Přípojka GPS jednotka ONI - Avia GPS jednotka ONI - Ducato GPS jednotka ONI - Transit GPS přenosná jednotka ONI
1999 2013 2013 2013 2013
Pořizovací cena 6 993 Kč 4 010 Kč 5 510 Kč 5 510 Kč 5 400 Kč
Veškerý drobný majetek bude prodán do nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Cena bude stanovena na základě dohody. Celkový odhad za veškerý drobný majetek činí 14 500,- Kč bez DPH. 38
Tabulka 3: Majetek pořízený formou finančního leasingu k 31. 12. 2013 Inventární Název Rok pořízení číslo -Daewoo - Avia 3.0 1997 -VW Passat 2.0 TDI 2007 -Překlapěč díží 2007 -Plastový zásobník na mouku 2007 -Moučné hospodářství 2007 Zdroj: vlastní Veškerý výše uvedený majetek, který byl pořízen formou finančního leasingu, je již v plném vlastnictví fyzické osoby. Leasingové smlouvy byly řádně ukončeny. Automobily Daewoo – Avia 3.0 a VW Passat 2.0 TDI budou oceněny znaleckým posudkem a vloženy do základního kapitálu nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Cena tohoto znaleckého posudku se pohybuje od 1 200,- Kč do 2 200,- Kč bez DPH. Ostatní majetek jako překlapěč díží, plastový zásobník na mouku a moučné hospodářství zůstane v majetku pana Jiřího Červinky. Pan Jiří Červinka bude tento majetek pronajímat nově vzniklé společnosti s ručením omezeným za cenu obvyklou.
6.2
Založení nového bankovního účtu
Dalším nezbytně nutným krokem je založení nového bankovního účtu. Pan Jiří Červinka má již od začátku svého podnikání vedený podnikatelský účet u Komerční banky, a. s., pobočka Havlíčkův Brod. Vzhledem k jeho bonitě bude nový bankovní účet založen u této banky.
6.3
Odhlášení a přihlášení zaměstnanců u správy sociálního zabezpečení a u zdravotních pojišťoven
Vzhledem k tomu, že pan Jiří Červinka má 35 zaměstnanců, je nezbytně nutné, aby odhlásil zaměstnance u sebe jako zaměstnavatele a následně přihlásil zaměstnance u nově vzniklé společnosti s ručením omezeným na příslušné správě sociálního
39
zabezpečení, na zdravotních pojišťovnách a u pojišťovny Kooperativa (povinné úrazové pojištění zaměstnanců). Zdravotní pojišťovny Ke dni, kdy se rozhodne pan Jiří Červinka ukončit činnost jako fyzická osoba a začne tedy podnikat jako právnická osoba, je nutno odhlásit zaměstnance a zároveň je ihned přihlásit na nově vzniklou právnickou osobu tak, aby byla zachována návaznost zdravotního pojištění u všech zaměstnanců. Tyto změny musí být nahlášeny do 8 dnů od doby, kdy došlo ke změně. Dalším nezbytným krokem je také přihlásit nově vzniklou právnickou osobu jako plátce zdravotního pojištění za zaměstnance a zároveň odhlásit fyzickou osobu, která zaměstnance zaměstnávala jako plátce zdravotního pojištění. Správa sociálního zabezpečení U správy sociálního zabezpečení je nutno provést stejný úkon jako u zdravotních pojišťoven. Pojišťovna Kooperativa Posledním krokem, který je nutno provést ve vztahu k zaměstnancům, je přihlásit novou právnickou osobu k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Toto pojištění je povinné pro všechny zaměstnavatele, pokud zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Na pojišťovnu Kooperativu je nutno doložit přihlášku nové organizace a výpis z obchodního rejstříku.
6.4
Oznámení o změně právní formy podnikání obchodním partnerům
Po stanovení data, kdy dojde k faktickému ukončení činnosti fyzické osoby a začne činnost právnické osoby, je vhodné rozeslat oznámení o změně právní formy podnikání všem obchodním partnerům tak, aby mohli včas zareagovat na tuto změnu. V oznámení uvede fyzická osoba, že k určitému datu přestane podnikat jako fyzická osoba a podnikání bude provádět již právnická osoba.
40
Další informace v oznámení: -
název právnické osoby,
-
identifikační číslo právnické osoby,
-
daňové identifikační číslo právnické osoby,
-
číslo bankovního účtu právnické osoby,
-
sídlo právnické osoby,
-
zdali je právnická osoba plátce či neplátce daně z přidané hodnoty.
Nadále je více než vhodné všem obchodním partnerům oznámit, že závazky fyzické osoby budou také fyzickou osobou uhrazeny. Nepřecházejí tedy na nově vzniklou právnickou osobu. Totéž platí pro pohledávky. Všechny pohledávky, které vznikly ještě před vznikem právnické osoby, budou též uhrazeny ve prospěch účtu fyzické osoby. Nezbytně nutným úkolem je též vyrozumět dodavatele neskladovatelných dodávek, že dochází ke změně odběratele z fyzické osoby na nově vzniklou právnickou osobu. Je důležité o této skutečnosti informovat s dostatečným předstihem a to nejméně 3 měsíce před změnou tak, aby mohly být vypovězeny smlouvy na dodávky energií pro fyzickou osobu a zároveň uzavřeny nové smlouvy na dodávky energií pro právnickou osobu. Není však povinností rušit a uzavírat nové smlouvy o dodávkách pekařských výrobků s odběrateli. Všechny tyto smlouvy přechází na nově vzniklou právnickou osobu.
7.
Rekapitulace nákladů spojených se změnou právní formy
Založení společnosti s ručením omezeným s sebou nese náklady, které je nutno uhradit již při jejím zakládání. Jde především o poplatky za kolkové známky, částky hrazené notáři za poskytnuté služby, výpis z rejstříku trestů nebo za nákup „ready made“ společnosti. Do nákladů je nutné zahrnout i cenu za znalecké posudky a poplatky na úřadech spojené s převodem automobilů. V této kapitole jsou vyčísleny dvě varianty, které jsou možné při změně právní formy podnikání.
41
7.1
Vyčíslení nákladů spojených se zakládáním společnosti s ručením omezeným
V této variantě jsou vyčísleny náklady v případě, že si fyzická osoba založí společnost s ručením omezeným sama. Tabulka 4: Orientační kalkulace nákladů na založení s. r. o. Úkon
Cena v Kč
Sepsání společenské smlouvy u notáře Ověřování podpisu, listin atd. Výpis z rejstříku trestů Ohlášení živnosti Bankovní poplatky za účet pro složení základního kapitálu Kolek za zápis do obchodního rejstříku Celkem Zdroj: vlastní
2 000,- až 3 000,500,- až 1 500,50,1 000,0,- až 1 000,5 000,8 550,- až 11 550,-
Tabulka 5: Ostatní náklady spojené se změnou právní formy podnikání Cena za Úkon Množství Cena celkem v Kč jednotku v Kč Znalecký posudek na 1 200,- až 2 200,5 6 000,- až 11 000,ocenění automobilu Poplatek příslušnému úřadu za přepis automobilu Celkem Zdroj: vlastní
800,-
5
4 000,10 000,- až 15 000,-
Celkové náklady na založení právnické osoby se v případě této varianty pohybují od 18 550,- do 26 550,- Kč bez DPH.
7.2
Vyčíslení nákladů při nákupu „ready made“ společnosti
V této variantě jsou vyčísleny náklady v případě, že se fyzická osoba rozhodne pro nákup „ready made“ společnosti.
42
Tabulka 6: Náklady při nákupu „ready made“ společnosti Úkon
Cena v Kč
Nákup „ready made“ společnosti Ohlášení živnosti Organizace valné hromady z důvodu změny názvu Celkem Zdroj: SMART Office & Companies, s.r.o.
29 000,1 000,5 000,35 000,-
Tabulka 7: Ostatní náklady spojené se změnou právní formy podnikání Cena za Úkon Množství Cena celkem v Kč jednotku v Kč Znalecký posudek na 1 200,- až 2 200,5 6 000,- až 11 000,ocenění automobilu Poplatek příslušnému úřadu za přepis automobilu
800,-
Celkem Zdroj: vlastní
5
4000,10 000,- až 15 000,-
Celkové náklady se při nákupu „ready made“ společnosti pohybují od 45 000,- do 50 000,- Kč bez DPH.
8.
Porovnání daňového zatížení
Tato kapitola je zaměřena na porovnání daňového zatížení u fyzické osoby z pohledu osoby samostatně výdělečně činné a z pohledu právnické osoby v případě, že pan Jiří Červinka a paní Věra Červinková budou zaměstnanci nově vzniklé společnosti s ručením omezeným.
8.1
Porovnání výše povinných odvodů za zaměstnance a výše povinného pojištění OSVČ
Pan Jiří Červinka a paní Věra Červinková jsou v současné době osoby samostatně výdělečně činné na hlavní činnost. Mají tedy povinnost platit minimální zálohy na zdravotním a sociálním pojištění. Sociální pojištění a zdravotní pojištění není v tomto případě daňově uznatelným nákladem.
43
Jak již bylo nastíněno v předešlých kapitolách, pan Jiří Červinka a paní Věra Červinková se nechají u nově vzniklé právnické osoby zaměstnat na hlavní pracovní poměr. Měsíční mzda jim bude stanovena na 20 000,- Kč. Hrubá mzda, sociální pojištění a zdravotní pojištění za zaměstnavatele jsou daňově uznatelné náklady. Tabulka 8: Výpočet mzdy zaměstnance Položka Hrubá mzda Sociální pojištění zaměstnanec Zdravotní pojištění zaměstnanec Základ daně Daň před slevami Daňová sleva Sražená záloha na daň Sociální pojištění zaměstnavatel Zdravotní pojištění zaměstnavatel Čistá mzda Zdroj: vlastní
Částka 20 000 Kč 1 300 Kč 900 Kč 26 800 Kč 4 020 Kč 2 070 Kč 1 950 Kč 5 000 Kč 1 800 Kč 15 850 Kč
Všechny výše uvedené mzdové náklady jsou ve společnosti s ručením omezeným daňově uznatelné. Tabulka 9: Měsíční odvody za zaměstnance Položka Částka Sociální pojištění zaměstnanec 1 300 Kč Zdravotní pojištění zaměstnanec 900 Kč Sociální pojištění zaměstnavatel 5 000 Kč Zdravotní pojištění zaměstnavatel 1 800 Kč Celkové měsíční odvody za zaměstnance 9 000 Kč Zdroj: vlastní Všechny výše uvedené měsíční odvody jsou ve společnosti s ručením omezeným daňově uznatelné. Tabulka 10: Minimální měsíční zálohy OSVČ Položka Částka Zdravotní pojištění OSVČ 1 752 Kč Sociální pojištění OSVČ 1 894 Kč Celkové měsíční odvody OSVČ 3 646 Kč Zdroj: vlastní
44
Výše uvedené minimální měsíční zálohy OSVČ jsou daňově neuznatelné. Graf č. 1: Výše povinných odvodů a výše povinného pojištění 10 000 Kč 9 000 Kč 8 000 Kč 7 000 Kč 6 000 Kč 5 000 Kč 4 000 Kč
9 000 Kč
3 000 Kč 2 000 Kč
3 646 Kč
1 000 Kč - Kč Měsíční odvody za zaměstnance
Minimální měsíční zálohy OSVČ
Zdroj: vlastní Z výše uvedeného grafu je patrný rozdíl ve výší sociálního pojištění a zdravotního pojištění u zaměstnance a minimálních záloh na sociálním pojištění a zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné. U právnické osoby činí zatížení 9 000,- Kč měsíčně a u fyzické osoby 3 646,- Kč měsíčně. Rozdíl tedy činní 5 354,- Kč ve prospěch fyzické osoby. Avšak částka 3 646,- Kč je zcela daňově neuznatelná, zatímco částka 9 000,- Kč je daňově uznatelná.
8.2
Porovnání daně z příjmu fyzické osoby a právnické osoby
V současné době činí daň z příjmu fyzických osob 15%. Pro pana Jiřího Červinku to tedy znamená, že z hospodářského výsledku zaplatí výše uvedenou daň z příjmu a dále povinné sociální pojištění a zdravotní pojištění podnikatele. Povinné sociální pojištění a zdravotní pojištění podnikatele je z hlediska daně z příjmu daňově neuznatelné. Dále je nutno podotknout, že v případě vytvoření ztráty v hospodářském roce je pan Jiří Červinka povinen uhradit alespoň minimální zálohy osoby samostatně výdělečně činné. Měsíční minimální zálohy na sociální pojištění pro rok 2014 činí 1 894,- Kč a měsíční minimální zálohy na zdravotní pojištění činí pro tentýž rok 1 752,- Kč. 45
Ve Výkazu zisku a ztráty za rok 2013 pana Jiřího Červinky činí Hospodářský výsledek před zdaněním 175 938 ,- Kč. Níže nalezneme výpočet daně z příjmu fyzické osoby a výpočet příjmu po zdanění.
Tabulka 11: Výpočet daně z příjmu fyzické osoby (OSVČ) za rok 2013 Položka Částka 175 938 Kč Výsledek hospodaření před zdaněním 26 391 Kč Daň z příjmu fyzických osob 15% Zdroj: vlastní
Tabulka 12: Výpočet příjmu fyzické osoby (OSVČ) po zdanění za rok 2013 175 938 Kč Výsledek hospodaření před zdaněním - 26 391 Kč Daň z příjmu fyzických osob 15% 149 547 Kč Příjem fyzické osoby po zdanění Zdroj: vlastní
Daň z příjmu právnických osob činí 19% z hospodářského výsledku. Dochází zde však k takzvanému dvojímu zdanění. To znamená, že právnická osoba zdaní hospodářský výsledek 19% sazbou a zisk vyplatí společníkovi. Nadále je společník povinen zdanit vyplacený podíl na zisku 15% sazbou jako fyzická osoba. Z tohoto příjmu se však již neplatí žádné sociální ani zdravotní pojištění. Ve Výkazu zisku a ztráty za rok 2013 pana Jiřího Červinky činí Hospodářský výsledek před zdaněním 175 938 ,- Kč. Níže nalezneme výpočet daně z příjmu právnické osoby, fyzické osoby a výpočet příjmu po zdanění.
Tabulka 13: Výpočet daně z příjmu právnické osoby (podíl na zisku s. r. o.) za rok 2013 Položka Částka Výsledek hospodaření před zdaněním 175 938 Kč 33 428 Kč Daň z příjmu právnických osob 19% Zdroj: vlastní
46
Tabulka 14: Výpočet daně z příjmu fyzické osoby (podíl na zisku s. r. o.) za rok 2013 Položka Částka 142 510 Kč Daňový základ 21 376 Kč Daň z příjmu fyzických osob 15% Zdroj: vlastní
Tabulka 15: Výpočet příjmu fyzické osoby po zdanění (podíl na zisku s. r. o.) za rok 2013 175 938 Kč Výsledek hospodaření před zdaněním - 33 428 Kč Daň z příjmu právnických osob 19% - 21 376 Kč Daň z příjmu fyzických osob 15% 121 133 Kč Příjem fyzické osoby po zdanění Zdroj: vlastní Graf č. 2: Daň z příjmu 60 000 Kč 50 000 Kč 40 000 Kč 30 000 Kč
54 804 Kč
20 000 Kč 26 391 Kč
10 000 Kč - Kč
Daň z příjmu právnické osoby 19% Daň z příjmu fyzické osoby OSVČ a daň fyzické osoby 15% 15% Zdroj: vlastní Ve výše uvedeném grafu je znázorněno daňové zatížení právnické osoby a fyzické osoby, která daní příjem ze zisku právnické osoby, a daňové zatížení fyzické osoby jako osoby samostatně výdělečně činné. Z grafu vyplývá nižší daňové zatížení fyzické osoby ve výši 28 417,- Kč oproti osobě právnické.
47
Graf č. 3: Příjem po zdanění 160 000 Kč 140 000 Kč
120 000 Kč 100 000 Kč 80 000 Kč
149 547 Kč 121 133 Kč
60 000 Kč 40 000 Kč 20 000 Kč
- Kč Fyzická osoba - OSVČ
Fyzická osoba - podíl na zisku s. r. o.
Zdroj: vlastní Z grafu vyplývá vyšší příjem po zdanění pro fyzickou osobu OSVČ. Tento rozdíl činní 28 414,- Kč ve prospěch fyzické osoby.
8.3
Daňové zatížení fyzické osoby z pronájmu budovy pekárny
Nájemné za pekárnu a nájemné za veškerý ostatní majetek, který je uveden v oddílu 6.1 bude činit na základě provedeného znaleckého posudku 70 000,- Kč/měsíc. Pro právnickou osobu se bude jednat o náklad daňově uznatelný již v okamžiku přijetí faktury. Pro příjemce nájemného, tedy fyzickou osobu, se bude jednat o příjem z pronájmu dle 9 § Zákona o dani z příjmu, který bude fyzická osoba danit až v okamžiku příjmu. Z tohoto příjmu fyzická osoba neodvádí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Navíc je zde možnost uplatnit paušální výdaje z pronájmu ve výši 30% na dani z příjmu u fyzické osoby.
Tabulka 16: Výpočet daně z příjmu fyzické osoby dle § 9 Příjem z pronájmu - 12 měsíců 840 000 Kč Výdajový paušál ve výši 30% 252 000 Kč Daňový základ 588 000 Kč 88 200 Kč Daň z příjmu Zdroj: vlastní 48
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zpracovat změnu právní formy podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným, a to na konkrétním podnikatelském subjektu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních částí. První část je teoretická, ve které jsou obsaženy především právní podmínky podnikání, formy podnikání, účetní soustava, která se skládá z daňové evidence a účetnictví, a způsoby změny právní formy podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Ve druhé, praktické části bakalářské práce je zpracován detailní postup, který je nezbytný pro úspěšné založení společnosti s ručením omezeným. Zde má podnikatel dvě možnosti. První, administrativně náročnější způsob, je založit si zcela novou společnost s ručením omezeným. Tato problematika je velmi obsáhlá a je velmi důležité zachovat posloupnost jednotlivých kroků tak, aby nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám mezi jednotlivými úkony. Podnikatel může též zvolit administrativně jednodušší způsob a koupit již vzniklou „ready made“ společnost s ručením omezeným. Nutno podotknout, že tato varianta je poměrně dražší, avšak časově a administrativně méně náročná. Protože si pan Jiří Červinka hodlá ponechat část svého majetku ve svém osobním vlastnictví, je tedy pro něj kombinace dvou variant, a to vklad obchodního majetku fyzické osoby do základního kapitálu nově vniklé společnosti s ručením omezeným a následný prodej vybraného majetku fyzické osoby do společnosti s ručením omezeným, nejvhodnější a nejvýhodnější. Nadále byla provedena inventarizace majetku k 31. 12. 2013 a výběr jednotlivého majetku, který zůstane v osobním vlastnictví podnikatele, který bude prodán společnosti s ručením omezeným a který bude vložen do základního kapitálu nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Výběr daného majetku byl vždy zdůvodněn. Byly nastíněny další kroky, které jsou též nezbytné. Jedná se o založení nového bankovního účtu, odhlášení a přihlášení zaměstnanců u správy sociální zabezpečení a zdravotních pojišťoven a oznámení o změně právní formy podnikání obchodním partnerům.
49
V předposlední části jsou zrekapitulovány náklady, které jsou spojené se změnou právní formy podnikání. V první části jsou vyčísleny náklady v případě, že se podnikatel rozhodne založit společnost s ručením omezeným sám. Ve druhé části jsou vyčísleny náklady, pokud se podnikatel rozhodne koupit „ready made“ společnost s ručením omezeným. Poslední část bakalářské práce se zabývá porovnáním daňového zatížení, resp. odvodového zatížení u fyzické osoby a právnické osoby v případě, že se pan Jiří Červinka a paní Věra Červinková nechají zaměstnat. Byly zde vyčísleny konkrétní rozdíly v odvodovém zatížení a jejich detailní vysvětlení. Nadále byl uveden výpočet daně z příjmu fyzické osoby z pronájmu budovy pekárny a vybraného majetku společnosti s ručením omezeným.
50
Zdroje Knižní publikace ŠTOHL, Pavel. Daňová evidence 2013 - praktický průvodce. 2013. ISBN ISBN 978-8087237-57-1. BŘEZINOVÁ, Hana a Pavel ŠTOHL. Účetní a daňová specifika s.r.o. 2012. ISBN ISBN 978-80-87314-30-2. ŠTOHL, Pavel a Vladislav KLIČKA. Maturitní okruhy z účetnictví 2013. 2013. vyd. ISBN ISBN 978-80-87237-56-4. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 2014. ISBN 978-80-87480-23-6.
Internetové Zákony pro lidi: Zákon o obchodních korporacích. [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90 Daňaři on-line: Způsoby přechodu fyzické osoby na s. r. o. [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d27075v35440-zpusobyprechodu-fyzicke-osoby-na-s-r-o/ Živnostenský úřad: Správní poplatky. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usekhospodarsky/zivnostensky-urad-mesta-brna/spravni-poplatky-na-useku-zivnostenskehopodnikani/
Citace Knižní publikace (1)
ŠTOHL, Pavel a Vladislav KLIČKA. Maturitní okruhy z účetnictví 2013. 2013. vyd. ISBN ISBN 978-80-87237-56-4.
Internetové [1]
Ipodnikatel.cz: Živnostenský rejstřík. [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeni-zivnosti/zivnostensky-rejstrik-rejstrikzivnostenskeho-podnikani.html
[2]
Podnikatel.cz: Obchodní rejstřík. [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/zacinajici-podnikatel/obchodni-rejstrik
[3]
Zákony pro lidi: Zákon o obchodních korporacích. [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90
[4]
Typy účetních soustav: Kamerální účetnictví [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/ucetnictvi-a-dane/danovaevidence/n:18569/Typy-ucetnich-soustav
[5]
Zákony pro lidi: Zákon o dani z příjmu. [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
[6]
Zákon o účetnictví. [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
[7]
Společnost s ručením omezeným. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/zalozeni.aspx
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Dlouhodobý majetek k 31.12.2013 Tabulka č. 2 - Drobný majetek k 31.12.2013 Tabulka č. 3 - Majetek pořízený formou finančního leasingu k 31.12.2013 Tabulka č. 4 - Orientační kalkulace nákladů na založení s. r. o. Tabulka č. 5 - Ostatní náklady spojené se změnou právní formy podnikání Tabulka č. 6 - Náklady při nákupu ready made společnosti Tabulka č. 7 - Ostatní náklady spojené se změnou právní formy podnikání Tabulka č. 8 - Výpočet mzdy zaměstnance Tabulka č. 9 - Měsíční odvody za zaměstnance Tabulka č. 10 - Minimální měsíční zálohy OSVČ Tabulka č. 11 - Výpočet daně z příjmu fyzické osoby dle § 9 Tabulka č. 12 - Výpočet příjmu fyzické osoby (OSVČ) po zdanění za rok 2013 Tabulka č. 13 - Výpočet daně z příjmu právnické osoby (podíl na zisku s. r. o.) za rok 2013 Tabulka č. 14 - Výpočet daně z příjmu fyzické osoby (podíl na zisku s. r. o.) za rok 2013 Tabulka č. 15 - Výpočet příjmu fyzické osoby po zdanění (podíl na zisku s. r. o.) za rok 2013 Tabulka č. 16 - Výpočet daně z příjmu fyzické osoby dle § 9
Seznam grafů Graf č. 1 - Výše povinných odvodů a výše povinného pojištění Graf č. 2 - Daň z příjmu Graf č. 3 - Příjem po zdanění
Seznam použitých zkratek s. r. o.
společnost s ručením omezeným
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
Seznam příloh Příloha č. 1 – Jednotný registrační formulář