skauting Alternativy dvouměsíčník pro skautskou výchovu Obsah čísla 2016 duben květen

skauting dvouměsíčník pro skautskou výchovu

Alternativy Obsah čísla

2016 duben květen

Alternativy Myšlenková mapa Pedagogika Xenofobie a jak na ni Instant Benjamínkův sportovní den Instant Jak žít společně? Instant Hledá se pachatel Trendy Individualizace v oddíle V rukách kostka ledu Úvod do duchovní výchovy IV.

3 4 7 8 9 10 14 16

Já osobně Co všechno dělají skauti Přestupy u věkových kategorií Tábory, bouřky, větve. Co na to majetek? Výchova Hledá se... Příroda Pozorujte změny v jarní přírodě Rozlety Kam jinam, když ne vést? 8 zásad, které z vás udělají profi grafika Proč metodika na duchovno nestačí?

1|

20 22 25 26 28 30 32 34

skauting | editorial

Editorial Alternativy, no, skvělé téma, tam se dá dát všechno, co se nehodí jinam. Chyba lávky, najít skutečně alternativní a neotřelé věci v tak rozmanitém hnutí, jakým Junák je, byl těžší úkol, než jsme si mysleli. Neustále nás tohle téma nutilo přemýšlet nad tím, co je skutečně alternativní, a přehodnocovat předchozí stanoviska. A tím jsme si potvrdili, že čím víc toho známe, tím méně „divné“ nám to připadá. A proto v časopise nakonec nenajdete žádné senzační a ohromující články. Naopak možná zjistíte, že některé věci už děláte a k jiným je to jen krůček. Pro někoho tedy bude přínosnější článek o individiualizaci v oddílech, protože doposud přemýšlel spíš v intencích skupiny, jinému otevře oči přehled možností práce v Junáku nad úroveň vedení oddílu, třetí se inspiruje v pozorování jarní přírody. A přesně o tom mají alternativy být - mají nám ukázat, jak to vypadá krok od naší vyšlapané stezky. Pár redakčních úkroků můžete v časopise najít - testujeme nové formy a budeme rádi, když nám na ně dáte zpětnou vazbu. Příjemné čtení i vystupování z řady vám přeje Káťa Šmajzrová šéfredaktorka

| 2

Anketa Je podle vás skauting v něčem alternativní ?

Určitě. Dnešní svět je tekutý a proměnlivý. Skauti jsou naopak v něčem stálí a vytrvalí. Nemyslím tím metody práce, které se hodně změnily a respektují nové přístupy (symbolický fantasy rámec nové stezky je toho dobrým příkladem). Po celých sto let, co skauting existuje, čerpá víceméně ze stejných základních hodnot a vede děti více méně stejným směrem. V tom vidím velkou alternativnost a jsem za ni rád. Dnešní svět je také rychlý a rychlost se promítá i do výchovy a vzdělávání. Namísto dlouhých programů se dělají krátké, dvoutýdenní pobyty často nahrazuje pár dní. Skaut je oproti tomu pomalý a důkladný. Ví, že výchova chce čas na hledání, zkoušení, zažívání úspěchů i neúspěchů. To podstatné se nejde naučit za pár dní. Tak i v tom vnímám alternativnost - samozřejmě nejenom skautů, ale i brontosaurů, tomíků a dalších nadšenců. Jan Činčera pedagog a lektor zážitkové pedagogiky Se skauty jsem byl jako malý na táboře, jinak do skauta chodí dva z mých bratrů. Tábor byl pro mě úplně první skutečné setkání s pobytem v přirodě - díky tomu jsem se naučil spoustu nových věcí, hlavně spolupráci s přirodou. Člověk se naučí chovat se vůči ní velmi šetrně, respektovat, co nám dává, a také pochopit, co si brát nemůžeme. Často přehlížíme důležitost prostředí, ve kterém žijeme, a nepsanou povinnost o něj pečovat tak, jak ono pečuje o nás. Stejně tak skauting formuje člověka samotného a jeho chování vůči dalším jednotlivcům v kolektivu. Pamatuji si, že jeden ze skautů dorazil za deště na kole k nám domů, aby se ujistil, že bráchá ví, že se kroužek posunul - aby zbytečně nemokl před klubovnou. Mám strach z toho, kam doba virtualní reality spěje, a tohle je skvělá alternativa, jak vrátit mladší generaci zase zpátky do reálného světa. Dominik Chládek (22 let) zakladatel matematického vzdělávacího portálu Isibalo.com. Mít rád přírodu, poznávat, chránit, ale také navštěvovat a dobře využívat, je v souladu s Božím plánem na „podmaňte si ji“. Nikoli zničte, ale mějte k životu. Skauting je dnes doširoka rozkročen i na další obory činností, internet nevyjímaje. Pokud je zdrojem vědění, kamarádění, archivu společných zážitků, proč ne? Z toho mi plyne, že skauting není alternativa, ale je úplně normální. Mons. Ing Martin Holík katolický kněz, ředitel Radia Proglas

aktuálně | skauting

Alternativy na jaro Nabízíme myšlenkovou mapu s troškou tipů a inspirace k možná nevšední oddílové činnosti mimo klubovny, na výletech a v probouzející se přírodě.

Fitness stezka uspořádejte si přírodní posilovnu nebo navštivte některou volně dostupnou v českých lesích

Lesní golf hra, kde kmeny stromů představují jamky, hráči po jednom hází tenisákem a snaží se trefit strom na co nejméně hodů – vždy se přiblíží tam, kam míč dopadl, podobně jako v golfu

Makrokvíz nafoťte různé tajemné detaily přírody a spolu s ostatními hádejte, o co jde

Netradiční sportovní aktivity První jarní plavání že je na koupání venku ještě zima? pro roverský kmen ideální výzva

Cizokrajné sporty – Kriket – Australský fotbal – Indiaca – Tchoukball

Hmatový závod hra na pozadí, ve které vždy znenadání vyhlásíte, že mají všichni najít nějakou přírodninu podle jejích hmatových vlastností – třeba něco pichlavého nebo slizkého

Orientační závod na kole

Cesty pro vozíčkáře vozejkmap.cz

Výskyt tažných ptáků springalive.net

Internetové mapování krajiny Tip pro starší věkové kategorie – udělejte dobrý skutek zmapováním kusu přírody do webové aplikace

Výmoly na silnicích vymoly.cz

Výskyt různých živočichů (pro náročnější) biolib.cz/cz/speciesmapping springalive.net

Řízky z jitrocele osmažte na ohni v trojobalu řízky z listů jitrocele kopinatého!

Nevšední poznávání přírody

Opuštěné místo navštivte (bezpečné) místo, které dříve obýval člověk a dnes se do nich vrací příroda (nějaký zarůstající areál), prozkoumejte tu proměnu a přemýšlejte, jak asi bude pokračovat v dalších 10 nebo 50 letech

Dendrologický průzkum! co to má být? – uspořádejte vědeckou expedici, na které zmapujete, kolik různých druhů stromů v lese roste

Černé skládky trashout.me

3|

skauting | pedagogika

Xenofobie a jak na ni foto Anna Týčová

„Proč by měli cikáni chodit do školy, když stejně nepracují?“ „Táta říkal, že bychom ty uprchlíky měli všechny postřílet.“ „Do tý vietnamský čtvrti radši ani nechodím, aby se mi taky nezešikmily oči.“ S podobnými vyjádřeními se můžete setkat nejen v autobuse plném školáků, ale i v klubovně. A možná trochu cítíte, že vysvětlení „nech toho, to se neříká,“ tak úplně nestačí – ani vám, ani vašim skautům a skautkám (případně vlčatům a světluškám). Jak se tedy s nenávistnými či xenofobními projevy popasovat se ctí? Xenofobii charakterizují projevy odporu, nepřátelství, ale i nedůvěra ke všemu cizímu a strach ze všeho cizího. Konkrétním projevem je nepřátelství k lidem jiné barvy pleti, jiné národnosti, jazyka, náboženského přesvědčení, kultury, tradice a projevující se navenek odporem a nepřátelstvím vůči imigrantům (přistěhovalcům), ale i cizincům s trvalým pobytem, uprchlíkům apod. Někdy je tento pojem užíván jako obecný termín pro rasismus, antisemitismus a nacionalismus. Xenofobie je postavena na předsudcích a negativním postoji k určité odlišné skupině. Při řešení nenávistných postojů je dobré zamyslet se, kde mají tyto postoje kořeny, z čeho u dětí pramení. Podle toho lze potom volit strategii při jejich řešení (důležité je zejména odlišovat racionální a emocionální faktory). Okamžité reakce Při realizaci konkrétního programu jsme na možné konflikty a kontroverze připravení, reagovat na mimoděk vedené konverzace nebo přímé výzvy děti může být mnohem těžší. Tipy jak reagovat v napjaté situaci:

| 4

Adam Čajka [email protected]

ADAM

Zajímají ho vztahy, mezinárodní, lidské, k sobě. Zabývá se učením o globálních tématech. Baví ho hledat v konfliktech příležitosti k porozumění.

»» pojmenování vlastních pocitů, které v nás konkrétní témata či situace vyvolávají – jsem naštvaný – rozčilený – smutný – zmatený – mrzí mě, »» vyjasňování si hodnot, které jsou pro mne dlouhodobě i v dané situaci důležité. – hodnoty lze opřít o skautský zákon: „Myslím si, že bychom jako skauti měli pomáhat ostatním, jako to říká skautský zákon. Můžeme z něj vycházet i teď?“ »» vyjasňování, zpochybňování, ověřování a utváření vlastního názoru a předpokladů, na nichž stojí – „Já jsem četla v časopise minulý týden něco jiného, ale pokud tenhle dokument říká tohle, podívám se na něj a pak o tom budu dál přemýšlet.“ »» důraz na konkretizaci a vztahování se k datům – „Když myslíš hodně, kolik to je? A koho se to vlastně týká?“ »» naslouchání a schopnost uznat perspektivy jiných – „No, vlastně mě nikdy nenapadlo, že by tvoje babička mohla bydlet v té čtvrti, o které jsme se bavili.“ »» učit se myslet za sebe, což předpokládá rozvoj sebevědomí, ustát si svůj nesouhlas a současně být otevřen změně svého názoru Xenofobii lze považovat za jednu z reakcí na střet rozdílných vysvětlení a  chápání světa založených

pedagogika | skauting na  rozdílných předpokladech či různých hodnotách. Na tento konflikt je však více možných reakcí, zejména když ho chápeme méně jako hrozbu a více jako příležitost (dialog, oboustranný růst). Aby sdílení perspektiv a úhlů pohledu vedlo k porozumění, je dobré hledat společný základ, tzv. sdílet stejnou realitu. Plyne z toho několik tipů, na co se zaměřovat v těžkých diskusích či ve výukových programech: »» Konkretizujme obecnou rovinu tvrzení a diskuzí. Snažte se účastníky a účastnice vést k tomu, aby obecná tvrzení převedli na konkrétní příklady. »» Usilujme vidět to, čemu na první pohled nevěnujeme pozornost. Můžete se doptávat: „Na co jsme vzhledem k tématu ještě nepomysleli?“ „Jaký úhel pohledu nám chybí?“ »» Rozeznávejme fakta od názorů, popis od hodnocení. »» Vyjasňujme pojmy. V praxi oddílů se ukázalo, že děti nerozlišují například význam slov jako je muslim, islamista, terorista. Nemusí jít o svébytný program, můžeme si jako přípravu na besedu udělat myšlenkové mapy relevantních pojmů. Anebo se průběžně v diskuzích doptávat: „Co máš na mysli, když říkáš…?“ „Co si představujete pod pojmem…?“ Diskuze pak nebude drhnout kvůli rozdílnému používání pojmů. »» Uvádějme zdroje. V otázkách, které nejsou podloženy naší osobní zkušeností, jako třeba přítomnost uprchlíků, čerpáme data zprostředkovaně. Nemáme vstup prvního stupně žebříku. Tím obezřetnější bychom měli být a přemýšlet nad zdroji: Odkud to vím? Je to věrohodný zdroj? Při vytváření vlastních programů uvádějme zdroje materiálů, s nimiž pracujeme (např. kdo kde vyfotil fotografii, kdo napsal článek, kdy a kde byl publikován). Emoce Na emoce argumenty nevyzrajeme, emoce nikomu vyvrátit nejde, protože jde o autentické prožívání člověka, ovlivněné jeho postojem k lidem, tématům, jevům. Kontroverzní témata dokáží snadno vzbudit emoce, které mohou být na překážku porozumění, učení se i naslouchání. Jak udělat z emocí pomocníka v učení? Velmi pomůže s nimi počítat a vzít je jako samozřejmou součást programů i diskuzí. Umíme to v zážitkové pedagogice, kde má pojmenování emocí v reflexi místo a ukazuje na okamžiky, které byly pro účastníky zásadní. Toto samozřejmé chápání pocitů jako součásti učebního cyklu stačí přenést na jiné než zážitkové programy. Vstup pocitů a emocí do programu je vždy výzvou pro lidi, kteří program vedou. Proto nabízíme pár tipů, co může vedoucí dělat, když se vzedmou emoce.

Může se nám stát, že od  dítěte zazní poznámka na úkor jiných etnik, která nás vyvede z míry. „Cikáni nepracují, tak proč by měli studovat?“ Věříme, že samotný výrok není problém, ale ten může začít, když na dítě nedokážu smysluplně zareagovat. Jak to však udělat tak, abych dal na srozuměnou svůj pohled a zároveň původce výroku vzhledem ke své autoritě neshodil? K zamyšlení nabízíme 3 možné směry reakce: »» Zaměřím se na SEBE a to, co ve mně výrok vyvolává. Upřímně vyjádřím, jak to mám, aniž bych majitele výroku napadal nebo znemožňoval. Např.: „Já bych byl rád, aby všichni lidé ve společnosti měli přístup ke vzdělání, protože to může přinášet pozitivní změny“. »» Zaměřím se na DÍTĚ a pokusím se porozumět, co ho vede k tomu, že říká, co říká. Doptám se na jeho důvody, pocity a zkušenosti. Potom přecházím k vyjádření, jak to mám já. „Vadí ti, že se k někomu ve škole přistupuje jinak? Co by ti pomohlo k pochopení, proč to tak je?“ »» Zaměřím se na SKUPINU a možný dopad výroku na kolektiv. Na základě odpovědnosti vůdce se vůči výroku vymezím a přizvu všechny ke zkoumání tématu (viz programy níže). „Na tohle mám odlišný názor. Zajímalo by mě, co tohle téma, které je ve společnosti dost důležité, vyvolává u ostatních a co je k tomu napadá. Mám návrh, jakým způsobem se o tom můžeme pobavit.“ Pojmenování pocitů uvolňuje prostor přemýšlení. Můžeme hledat, z čeho pocity plynou (faktický popis jevů) a co nám ukazují (co je pro nás důležité). Emoce nám říkají např. to, zda se nám něco líbí (jsme potěšeni, máme radost), nebo nelíbí (bojíme se, máme vztek), nebo nemáme jasno (jsme zmateni, překvapeni). Postoje pak ovlivňují to, jaký význam dáváme našemu vztahu k lidem, událostem či aktuálním problémům.

Jaké programy nám mohou s tématem pomoct? – diskuse o tom, jaké jsou argumenty, kterým věříme – diskuse o tom, jaké skautské hodnoty jsou pro nás důležité a jak je můžeme ve svém okolí posilovat a chránit – promítání dokumentárního filmu (např. z festivalu Jeden svět) s následnou diskusí – pozvání si hosta, který dokáže zvolené téma odlišnosti zajímavě přiblížit (cestovatel, překladatel z jiného jazyka, historik)

5|

JUN SHOP.CZ HAŠKOVA 7, PRAHA 7 773 294 840 (STS) [email protected]

NAJDI SI NÁS NA

U a získej další výhody

100% skautský obchod má pro Vás v nabídce kompletní skautské a tábornické vybavení.

Batoh Lowe Alpine :75 Axiom 3 Diran 65

4.259,- Kč

Lékárny Lifesystems od

374,- Kč

R vert GV Boty Asollo Re

3.790,- Kč

Řekněte si o slevu až 15 %. Stačí znát a uvést do poznámky číslo své Junkarty nebo Členské karty. Zákaznícká karta

JUN

Všechny informace o slevových kartách najdete na

www.junshop.cz/slevove-karty

skauting | pedagogika Názory dětí ve světluškovském/vlHodnotou míníme „význam, který čecím a skautském věku se často mění připisujeme materiálním a duchovním a velký vliv na ně má jejich okolí – ať už ideálům společnosti”. Hodnoty jsou rodiče, kamarádi, nebo učitelé, od kte- vedoucími principy a motivací našeho rých svoje názory přejímají. Dítě se tak chování a našich postojů. Ve skautském v jednu chvíli může ocitnout mezi po- prostředí máme velkou oporu ve slibu lárními názory jeho blízkých, což u něj a zákonech, které naše hodnoty vyjadřují může vyvolávat stres nebo napětí z toho, a ke kterým bychom měli naše jednání na kterou stranu se přiklonit. Důležité a chování vztahovat. To samozřejmě neje proto v každé diskuzi nad takovým znamená, že budeme mít všichni stejné tématem zdůrazňovat právo kohokoli názory, mohou nám ale pomoci v rozna  vlastní názor, ať už hodování a ujasňování je kdekoli na pomyslné si aktuálních postojů. škále, aby dítě nebylo Hodnoty jsou aktivonuceno volit mezi např. vány a posilovány našimi vůdcem oddílu a rodiči. zkušenostmi a  všichni Můžeme např. říci: „Je jsme součástí zkušenosti – ze zažitých předsudků v  pořádku, že máme druhých lidí, ať chceme a stereotypů, zobrazovaných v médiích i ve společnosti všichni – já, ty i  tvoje nebo ne. Navzájem své máma – odlišný názor hodnoty ovlivňujeme. – z vlastní negativní zkušenosti Pro oddíl je proto důlena tohle téma, a je dob– ze strachu z neznámého ře, se o  něm můžeme žité ptát se, jaké hodnoty – z názorů blízkých lidí (rodičům, chce posilovat a reflektospolečně bavit.“ Do buvychovatelů, kamarádů) doucna tak dětem ukavat, zda k nim vede v pro– z vlastní frustrace (pocity méněcennosti apod.) zujeme cestu, jak udržogramech, nebo skrze způvat diskuzi (a to nejen soby fungování oddílu. v rámci programu, ale i ve společnosti Pokud se bavíme o xenofobii, může obecně) otevřenou i v případě odliš- být užitečné jít hlouběji než na úroveň ných názorů. Podstatná je na tom právě názorů a racionálních argumentů. Příona diskuze, bez finálního řešení, které nosné může být nalezení hodnot, které by přisoudilo výhru a prohru některé jsou danou situací aktivovány (jasnost, ze stran. Znalost toho, že ani v oddíle bezpečí). Pokud je dokážeme pojmenejsme názorově jednotní, a přesto mů- novat, případně v tom pomoci druhým, žeme společně vycházet, je užitečná pro můžeme teprve hledat cestu. jak se fungování i v jiných skupinách. o tyto hodnoty postarat jinak než např. Do  diskuze bychom také neměli obviňováním cizích nebo odlišných lidí. vnášet vztahy - mohlo by se pak stát, Důležité však je dávat si pozor na to, že si dítě diskuzi a případné neshody abychom si do ostatních nepromítali nevztáhne na téma, ale na osobní vztah opak vlastních hodnot, čímž by naše k danému člověku, a bude bránit právě diskuse o hodnotách vedla k vyděloonen vztah, nikoli názor. Přínosné může vání na dvě skupiny - hodnoty „naše“ být diskusi vést více do hloubky, k čemuž a „těch druhých“. To může sklouznout mohou pomoci zaměření na hodnoty do toho, že naši část vnímáme jako pozia to, co si pod nimi představujeme. tivní a světlou a odmítáme tak hodnoty zdánlivě negativní. Možná, že neexistují HODNOTY jako kompas ve vnímání negativní hodnoty, všechny nás informuVšechny postoje a názory (včetně jí o tom, „jak to máme“, existují pouze xenofobních) mají vztah k hodnotám, problematické cesty, jak se je lidé snaží kterým člověk přikládá důležitost. Po- naplňovat. stoje k lidem, dějům a určitému chování  máme pozitivní, pokud prosazují a chráODKAZY ní hodnoty, kterých si ceníme. Pokud SKAUTSKÝ SVĚT duben 2016; rozhovor s mediátorem vnímáme naše hodnoty jako ohrožené, Dušanem Ondruškem hledáme cestu, jak je chránit. KŘIVÁNEK M., Jak Žít společně, instant, str. 8

Z čeho mohou pramenit nenávistné projevy u dětí?

instant | skauting Stela Šurkalová – 16 let [email protected]

Benjamínkův sportovní den

Vůdkyně benjamínků v Chomutově a studentka šestiletého všeobecného gymnázia. Volný čas trávím jízdou na bruslích a čtením knih.

JOJKA

Benjamínci se učí rozeznávat, jaké potraviny a činnosti jsou pro ně přínosné a jaké naopak ne. Aktivity z kompetence „co umím a znám – zdravé a nezdravé“ jim mohou pomoci k lepšímu životnímu stylu. Všechny tyto aktivity se odehrávají v symbolickém rámci sportovní den, který má ustálený děj a aktivity se odehrávají v daném pořadí. To je vhodné neměnit, lze ale vyjmout některou aktivitu z programu a použít jako samostatnou.

–

1–2

10 – 12

1–2

uvnitř

obrázky potravin

20 min 10 min

„Protože dobrý fyzický výkon můžeme vydat jen po zdravé a dobré snídani, tak si tu spolu nějakou vytvoříme.“

Písničková rozcvička neomezeně

Zdravá snídaně

kdekoliv

10 min –

„Aby se nám při sportu nic nestalo, musíme se pořádně protáhnout. Nejlepší bude, když si dáme pořádnou rozcvičku.“

Na určené místo rozházíme papírky s potravinami (zelenina, ovoce, pečivo, sladkosti, mléčné výrobky) - náš herní obchod. Benjamínci mají za úkol „nakoupit“ si co nejzdravější snídani (každý produkt bude stát jinou cenu– zdravější věci budou stát méně a nezdravé více.) To proto, aby si uvědomily, že nezdravá potravina zatíží víc naše tělo. Platit se bude dřepy (na sportovním dnu se hodí použít fyzickou aktivitu). Děti mají přidělený stejný počet dřepů (cca 35 na dítě) a záleží jen na nich, jak je využijí (hodnota potravin by měla být 5-8 dřepů na jednu věc). Ke konci hry vyhodnotíme, která snídaně byla nejzdravější - může být i více zdravých snídaní. Na nejzdravější snídani by se měla shodnout družina, důležité je s dětmi probrat, podle čeho posuzují, zda je jídlo zdravé nebo nezdravé.

Ringo Nos, oči, uši, vlasy, jestli nejsi dohola, ukazujeme na části těla; spojené ruce zvedneme nad hlavu a hýbeme s nimi vpřed a vzad vpředu, vzadu, vpravo, vlevo, zatočit se dokola. předpažit; zapažit; obě ruce upažit; zatočit se Kolena, lokty, čelo, paty, svlékneme se do trička, ukazujeme na části těla; od zdola nahoru svlékáme nahoru, dolů, vpravo, vlevo, písničková rozcvička. na špičky; dřep; obě ruce upažit; zatočit se Je třeba říct dětem, jak a proč je důležité se vždy před nějakou sportovní aktivitou protáhnout. Před začátkem je dětem nutné ukázat, co budeme dělat, a říct slova písničky.

4 – 10

1–2

venku

20 min

ringo koužek

–

„Po vydatné snídani a rozcvičce máme spoustu sil a musíme je využít, proto si zahrajeme ringo.“ Benjamínci se rozdělí na dvě poloviny. Vymezíme hřiště, na jehož obou koncích bude branka (každý tým má svou branku). Hráči mají za úkol se trefit ringo kroužkem do branky, smějí si pouze házet a pokud kroužek drží, nesmějí se pohybovat. Vyhrává družstvo, které se vícekrát trefí do branky. Před začátkem je dobré vysvětlit dětem pravidla fair-play, aby nedošlo ke zbytečným hádkám. Po skončení hry se dětí zeptáme, proč je sport důležitý a co by se s námi dělo, kdybychom nic nedělali.



7|

skauting | instant Martin Křivánek – 28 let [email protected]

Jak žít společně?

Instruktor VLK Rovel a vedoucí Strategického odboru při VRJ.

SET

Jak pomoci lidem či rodinám, kteří přišli do nové země? Co potřebují? A co potřebují lidé, kteří na místě žijí již déle? Jak to skloubit dohromady? Aktivita vede účastníky a účastnice k uvědomění si potřeb přicházejících lidí i místních obyvatel a hledání způsobů, jak tyto potřeby naplnit. •

autoři typ hry počet hráčů; věk

Martin Křivánek – Set na zamyšlení 4 - 24; 12 let a více

náročnost na děti

psychická – střední fyzická – malá

náročnost na přípravu prostředí počet instruktorů délka hry

10 minut místnost / klubovna 1 – 2, podle počtu dětí 75 minut

vybavení/materiál

pro každou skupinu (zhruba 4 lidí): vytisknutý příběh uprchlíka a jeho rodiny, flipchart a barevné fixy

cíle hry/body stezky

– Účastníci a účastnice přemýšlí nad potřebami jiných lidí i svými. – Účastníci a účastnice hledají cesty a formulují konkrétní doporučení, jak tyto potřeby naplnit tak, aby byly spokojeny obě strany. – Účastníci a účastnice vymyslí možné způsoby jak usnadnit integraci nově příchozím. stezka –Pomoc druhým, Já občan, Propojený svět

Úvod (10 min.) Na začátku zadejte účastníkům: „Zkuste si představit uprchlíka. Jaký je? Jak vypadá? Co prožil? Říkejte nahlas.” Myšlenky zapisujte na flipchart. Poté rozdělte skupinu do menších skupinek po zhruba 4 lidech. Každá skupina dostane jeden příběh konkrétního uprchlíka (například ze stránky Člověk v tísni), který si společně přečte.

Příběhy uprchlíků Shefaa Alksser ze syrského Aleppa se na cestu vydala se svým ročním synem Tamimem a sousedy. „V Sýrii se nedá žít. Nefunguje elektřina ani voda. Radikálové na naši vesnici shodili bombu, vedlejší dům se zřítil. Bylo to velmi nebezpečné,“ říká čtyřiadvacetiletá studentka geologie. „Chci dokončit studia a přeji si, aby jednou mohl studovat i můj syn a vyrůstal v bezpečí,“ vypočítává Shefaa, proč utekla ze Sýrie. Na cestu se vydala před deseti dny. Do Turecka se dostala autobusem. „Z tureckého Bodrumu na řecký Chios jsme jeli lodí. Pašerákům jsme museli zaplatit 1000 dolarů, za syna jsme neplatili,“ líčí Shefaa s tím, že na Chiosu zůstali pět dní v hotelu. „Jen jednu jsme se synem strávili venku , a to nebylo nic příjemného,“ dodává Shefaa...

| 8

Pobavte se ve skupině nad otázkami:

– Co vás na příběhu zaujalo? – Jaký je podle vás člověk v příběhu?

Potřeby nově příchozích (25 min) V druhé části zadejte skupině následující pokyny:

– Nakreslete do středu papíru člověka z příběhu (případně i s jeho rodinou). – Rozdělte papír na tři části, odpovídejte na tyto otázky: – Co bude tento člověk v novém domově v Česku pravděpodobně potřebovat? – V čem může být podle vás tento člověk jiný oproti ostatním lidem v Česku? – Napište alespoň tři způsoby, jak pomoci naplnit potřeby tohoto člověka.

Podle množství skupinek si navzájem představte jednotlivé odpovědi. Potřeby starousedlíků (15 min) Rozdělte účastníky zpět do skupinek a diskutujte:

– Představte si sami sebe v situaci, kdy do vašeho okolí přijde skupina nově příchozích. Co byste potřebovali? – Omezí některé z navržených způsobů pomoci nově příchozím vaše potřeby? Jak? Zkuste navrhnout způsoby, které budou co nejvíce přijatelné pro obě strany.

Reflexe (15 min) Diskutujte dohromady o následujících otázkách:

– Jaké hlavní obtíže podle vás na nově příchozí čekají? – Napadá vás, co byste vy osobně mohli dělat, abyste zmírnili obtíže nově příchozích a zároveň pamatovali na potřeby své a „starousedlíků“?

A závěrečné kolečko - kde každý může promluvit:

– Co si z této aktivity odnášíš pro sebe, co sis uvědomil?



KAM DÁL Aktivita je součástí metodiky Lidé v pohybu a byla otisknuta se souhlasem autora. Rady a tipy, jak uvádět a vést podobné typy programu najdete právě v ní. PŘÍBĚHY UPRCHLÍKŮ https://www.clovekvtisni.cz/cs/clanky/pribehy-uprchliku KŘIVÁNEK M. - SET, REXA M.: Jak pomáhají skauti uprchlíkům v jiných zemích. Křižovatka bit.ly/1UqCc6g

instant | skauting Martina Kalinová [email protected]

Hledá se pachatel

SHARK

Pracuje jako pedagog volného času v DDM. Již šestým rokem vede 24. smečku vlčat Skokani. Pomáhá v Odboru vlčat a světlušek. Baví jí sport a záhady všeho druhu.

V době, kdy se oddíly vlčat a světlušek chystají na ZVaS, můžete využít tento instant k procvičení logického myšlení, které je jednou z disciplín. Tato oblast zahrnuje především šifrování, hlavolamy, tangramy a jiné puzzle. Logické myšlení však můžeme trénovat i jinak. •

autoři typ hry počet hráčů; věk náročnost na přípravu prostředí počet instruktorů

Martina Kalinová - Shark vzdělávací – interaktivní 2-10 hráčů; 7-13 let velká (min. 30 minut s úpravou místa) klubovna 1-2

vybavení/materiál

10-20 podobných podobizen podezřelých pachatelů s různými zaměstnáními (lze stáhnout na křižovatce) pomůcky k určení pachatele – podle vašich představ, na můj případ budete potřebovat: hřeben, krabička od barvy na vlasy, brýle, kniha, zahradnické náčiní, semínka, diář, a další které vás napadnou.

cíle hry/body stezky

účastníci si ve hře procvičí logické myšlení a spolupráci v týmu

Příprava Připravte si místnost, kterou zařídíte tak, jako by v ní někdo přebýval. V rohu uděláte místo na spaní (karimatka a spacák postačí), doprostřed dáme stůl se židlí, také nějaké nádobí (ešus, konzervy s jídlem) a vařič se hodí a důležité jsou i skříně (pokud nemáme volnou skříňku, použijeme krabice), kde by se daly schovat věci. Jaké další věci je třeba ještě přidat, se dozvíte níže v průběhu aktivity. Tak a jde se na věc… Úvod (5 minut) Účastníci jsou uvedeni do příběhu hlášením policie / novinami / detektivem se slovy, že se hledají lidé, kteří by pomohli objasnit podezřelého z krádeže v obchodě. Policie má k dispozici několik podob podezřelých mužů (10-20 podobizen, dle věku dětí) a také byt, ve kterém se náš podezřelý zdržoval. Po uvedení do příběhu rozdělíme šestku na dva vyšetřovací týmy (v závislosti na počtu dětí ve družině) a předáme jim papír s podobiznami podezřelých (nebo mohou být rozmístěné po zahradě, pokud do hry chcete zapojit i pohyb). Světlušky/vlčata jsou poté vpuštěni do „příbytku“ neznámého pachatele. Jejich úkolem je v daném časovém limitu (cca 15 minut) odhalit, kdo je oním zlodějem. Zdůrazněte dětem, že pracují jako pátrací tým a o svoje zjištění by se tedy v rámci týmu měli dělit a nepátrat jen na vlastní pěst.

Hledá se pachatel (20-30 minut) Světlušky a vlčata zkoumají věci, které nalézají v příbytku pachatele, a snaží se pomocí nich určit, která podobizna nejvíce odpovídá podezřelému. Na stole pachatele leží knihy a u nich brýle. Z tohoto můžeme odvodit, že pachatel asi nosil brýle. Vedle nich najdou diář, ve kterém si náš pachatel vedl zašifrované názvy nových druhů květin, které vypěstil (můžeme tedy využít i šifry). U hygienických potřeb kromě kartáčku a pasty účastníci naleznou hřeben (pachatel měl dlouhé vlasy) a krabičku od barvy na vlasy (zjistí, jakou měl barvu vlasů). Pomocí pomůcek, které nalezli ve skříni, objeví, že asi rád pěstoval kytky, má zde květináče a semínka…No a nakonec najdou uklizené i zahradní náčiní. Tudíž z obrázků pachatelů vyberou ty, kteří mají dlouhé černé vlasy a brýle a podle zaměstnání pak určí jednoho, který provedl krádež. V této hře je možné zcela využít vaši fantazii a připravit dětem příběh dle vašich představ a pomůcek (pohádkový – královská koruna byla ukradena apod.). Podle množství použitých pomůcek dětem hru ulehčujete, či ztěžujete. Je možné, že se vám poprvé nepodaří přesně odhadnout obtížnost, a tak se vám stane, že vaše děti budou tápat. Je tedy dobré, abyste do případu dali roli hlavního detektiva (rádce/vedoucího), který bude zaznamenávat výsledky, ale zároveň bude moci popostrčit děti, pokud nebudou vědět, od čeho začít (například větou: Díval ses na jeho hygienu, proč tam má asi hřeben?). Reflexe (5 minut): Se šestkou zhodnotíme, podle čeho postupovali a jak uvažovali. Čeho by si příště všímali více? Co jim nejvíce napovědělo? Kdo si čeho v týmu všiml a jak se jim to podařilo dát dohromady? Další tipy na rozvinutí příběhu: »» přítomnost domácího zvířete (miska pro psa apod.) »» konkrétní oblečení, které je na fotce (klobouk) »» kuřák – krabička od cigaret »» lak na nehty v konkrétní barvě v případě žen

 9|

skauting | trendy

Individualizace v oddíle

Často skloňovaným slovem v pedagogických kruzích je individualizace. Potřeba individualizace se již dávno neváže jen na děti znevýhodněné nebo naopak nadané, čím dál častěji představuje zcela jednoduchou poptávku po co nejlepší výchovně-vzdělávací situaci pro každé dítě. Uvažujete i vy o oddíle jako o jednotlivcích, kteří mají své specifické potřeby? Ráno na táboře: budíček a rozcvička. Ze stanů vylézají rozespalé skautky a ranní cvičení jim náladu nezlepší. Půlka se celou dobu ulévá, zbytek se mračí a nekomunikuje. V harmonogramu rozcvička figuruje proto, že chceme, aby se děti ráno protáhly či rozehřály, pro navození dobré skupinové atmosféry či pro podporu zdravého životního stylu, kam cvičení neoddiskutovatelně patří. I přes dobré úmysly to ale nějak nevychází…

INDIVIDUALIZACE

ohled na potřeby jednotlivce, který má vést k vyšší efektivitě ve výchovně vzdělávacím procesu.

Proč? Pro někoho nebylo vhodně zvoleno časové zařazení, někomu nevyhovovala délka a někdo by si prostě vybral úplně jiný typ pohybu. Jinými slovy: pro efektivní

| 10

Káča Parvonič [email protected]

KÁČA

Je didaktička. Baví ji trendy v pedagogice, ráda experimentuje s výukovými metodami, teď se věnuje rozplétání klíčových kompetencí do vývojového kontinua.

program potřebujeme brát mnohem větší ohled na potřeby jednotlivců – ve fázi plánování i během realizace programu. Specifické potřeby dětí Zmapujme si nejprve, jaká všechna hlediska můžeme při tvorbě programu orientovaného na potřeby jednotlivce uvážit. Hledisko období – děti jsou v určitých vývojových fázích a obdobích citlivější k různým oblastem zájmu, je dobré činnost oddílu na ně napojit, např. typicky vyčkat na  období, kdy děti mají touhu zachraňovat svět, koně z jatek a bojovat za světový mír. Hledisko času – děti potřebují různou dobu pro stejný úkol, typickým příkladem je úklid na táboře ve  stanu, kdy míra systematečnosti, návyky z domova a další vlivy mohou vést k hodinovým rozptylům mezi jednotlivými dětmi

trendy | skauting Hledisko formy – K rozvoji stejné dovednosti/znalosti/ postoje mohou děti potřebovat různé formy, někdo upřednostní ukázku a  pak se do  práce vrhne sám, jiný si chce činnost vyzkoušet s kamarádem rovnou. Hledisko obsahu – stejný obsah může být pro děti různě přístupný, některé mohou mít problém s porozuměním podstatě, vytažení klíčových prvků či odlišení podrobností. Hledisko skupiny – děti existují v oddíle v pavučině vazeb, které výrazně ovlivňují jejich jednání a chování, pro kvalitní rozvoj potřebují kvalitní vztahy a bezpečné prostředí; někdo chce či potřebuje pracovat sám, jiný vyžaduje skupinu, do které se zapojí. Děti, které mají problémy s  kolektivem a zapojením se, mohou mít problém s programy obecně. Individualizace ve skupině? Individualizace neznamená mít na program tolik vedoucích jako dětí ani najít si nutně čas pro práci s každým jedincem samostatně. Lze ji aplikovat i do programů po družinách či ve chvíli, kdy pracujeme s celým oddílem. Kromě lidské síly můžeme pro lepší naplňování potřeb každého dítěte zapojit i další nástroje, jako je práce s harmonogramem, pomůckami či zdroji. Flexibilita nabídky Jednou z cest, kterou se můžeme při individualizaci programu dát, je podpořit vlastní cestu dítěte. Chystáme tedy prostředí, ve kterém si dítě samo volí aktivity, nastavuje si jejich parametry a staví si vlastní plán. Jde o důslednou práci s harmonogramem, kdy jednotlivé bloky programu připravujeme tak rozvolněně, jak nám to možnosti dovolí. Jaké aktivity máme takto vyzkoušené u nás pro výpravy, schůzky i tábor? Hlasování o aktivitách – děti nominují a volí aktivity, které se mají na táboře objevit, tím vybírají mezi sporty, kluby, tématy, která je zajímají atd. Kluby – na začátku tábora si všichni volí jednu z aktivit, které se chtějí dlouhodoběji (cca 5x během tábora) věnovat; např. kreslíme krajinu, fotíme krajinu, hrajeme divadlo, tančíme, vaříme, studujeme hudbu, zlepšujeme kondičku, stavíme stavbu, Poznáváme přírodu Střepy – jednorázové volitelné aktivity, část si připravují děti samy už od raného skautského věku, na přání i dříve Projekty – stezku máme pro starší skautky spojenou do větších celků, ze kterých si družina i jednotlivci volí a plánují. Plán předkládají na oddílovém sněmu každého čtvrt roku.

Náplň oddílovek – děti hlasují o formátech i tématech oddílových schůzek, aby jim sedly na míru Čas na  plány – na  táboře vyhrazujeme čas každodennímu plánování i  času pro reflexi realizovaných plánů, loni v rámci Pána prstenů se skautky vydávaly každý večer na krátkou procházku s čarodějem, kterého si zvolily, a s ním si povídaly o své cestě. Protože se program odehrával v rámci volna, nebyl problém pro každého čaroděje vystřídat 4 skautky v průběhu hodiny. Sporty – večerní sportovní blok máme rozdělen a družiny vybírají z dvou variant tu, na kterou mají chuť. Některé sporty jsou společné jen tématem („pinkací sportovní blok“) a každý jednotlivec si prostě vybere pálku i spoluhráče podle chuti (líný tenis, volejbal, badminton atd.). Nástroje, které podporují individualizaci Junák nabízí i několik nástrojů k podpoře individualizace: odborky, stezku nebo třeba Brány ve Svojsíkově závodě. Aby tyto nástroje fungovaly, je nutné dodržet následující pravidla: »» dítě má možnost informované volby (tedy např. společně se svým průvodcem, roverem, si skaut plánuje a volí body ve stezce či odborky) »» dítě je odpovědné za svou volbu (volbou a plánem se dítě zavazuje i k časovému rámci, který si zvolilo) a plynou pro něj předem známé a společně přijaté následky z nedodržení plánů »» dítě se poctivě hodnotí (snaží se odlišit své představy o sobě od reality a skutečných výkonů, ideálně za přispění průvodce, kterému důvěřuje) Role, které podporují individualizaci Pokud je vedení vašeho oddílu vícečlenné, pracujte s rozdělením rolí, které členům zpřehlední situaci a vytvoří dostatek kontaktů, na které se mohou v případě potřeby obracet. Rádce – některé věci učí vedení jen rádce a nikoli rovnou celý oddíl. Rádce má pak možnost učit družinu v menším celku a lépe se věnovat každému jednotlivci. Ten, kdo něco umí – oddíl klade důraz na  zájmy jednotlivých členů a využívá je pro program; některý z členů (např. po splnění odborky) se pak může stát garantem tématu a učit mu průběžně členy, kteří projeví zájem. Průvodci – roveři a členové vedení, kteří drží patronát nad jednotlivými členy nebo nad určitou oblastí (např. 6 roverů, každý má dva své skauty, jimž se věnuje, nebo má jednu oblast stezky, za niž je odpovědný a slouží jako konzultant pro skauty, kteří

11 |

skauting | trendy o oblast právě mají zájem). Takto lze úspěšně využívat i rovery, kteří jsou na VŠ po celé republice. Pomoc na  fb – jeden rover slouží jako poradna členům v  běžných oddílových problémech, je to např. ten, který studuje daleko od oddílu a takto má možnost se plně zapojit. Táboroví odpovědní – máme zavedeno, že každou oblast činnosti na táboře (stavby, harmonogram, hlídky, táborový řád, …) má na  starosti někdo z  oddílové rady (vč. rádkyň a podrádkyň). Členové tak mají vždy na  koho se obrátit, mají-li nějaký problém (bojí se hlídat, neví, jak postavit bránu atd.).

Individuální projekty Skautky si vybírají z nabídky popsaných projektů takový, který jim nejvíce vyhovuje. Každý projekt má navíc svého garanta, čímž posilujeme vztahy mezi dětmi a vedoucími v oddíle a vytěžujeme je rovnoměrně a podle jejich zájmů.

Věnujme se potřebným U příkladu, kdy učíme některé dovednosti jen rádce a necháváme učení všech členů oddílu na nich, se dostáváme daleko od představy oddílu, kde všechno učí vůdce. Ať už iniciativa k činnosti vychází od vedení či členů samotných, pro základní trénink dovedností a znalostí si děti často vystačí samy. Vedení má tak více času pomáhat pomalejším, těm, kteří některou část nepochopí, naučí se věc neúplně a s chybami. Případně těm, kteří se chtějí učit něco specializovanějšího, na co ostatní kamarádi nestačí. Modely uspořádání programu Individualizaci můžeme podpořit i způsobem, jakým uspořádáme program – ten nám může uvolnit ruce, abychom se mohli věnovat těm, kteří nás nejvíc potřebují. Ukažme si to na příkladu: učíme se vařit na ohništi v kotlíku. Několikastupňový záchranný systém – Dvojici skautů nechytá oheň. Jako první instanci využívá druhou dvojici s žádostí o radu, jak na to. Pokud informace nestačí, obrací se na jednoho z roverů. Vůdce je až poslední instancí a tak, i když samostatně vaří 9 dvojic skautů, má prostor se akutním případům věnovat. První fáze samostatně – Připravíme plakát se základními pravidly, jak rozdělávat oheň, a  případně nákresy různých typů ohnišť s  popisy. Pro další potřebu dodáme zdroje v podobě různých skautských příruček. Až ve chvíli, kdy skauti mají představu o způsobu, jakým rozdělají oheň, pouštějí se do práce, často již časově rozvrstveně, což umožňuje roverům a vedoucím věnovat se jim důkladněji. Zkušenější a  méně zkušený – Pro některé programy vytváříme dvojice různé vyspělosti, například níže uvedené vaření v  kotlíku může probíhat tak, že

| 12

zkušenější družina pozoruje a radí jednotlivým členům mladší družiny, kteří se učí uvařit. Střídavý program – Vaření netrénují všechny družiny zároveň, ale další mají jiný samostatný program (orientační běh, cestu po citátech, úklid stanů, ...). Můžeme se tak plně věnovat jedné z družin. Tímto způsobem můžeme vyřešit i nedostatek vedení pro např. individuální konzultace při plnění stezky – část dětí se věnuje jiné činnosti a poté se vystřídají. A jak jsme to u nás vyřešili s rozcvičkami? Vlastně dlouhodobé řešení nemáme, holky jsou každý rok jiné a potřebují jiné věci. Co jsme úspěšně vyzkoušely: »» Nabízíme ráno několik typů rozcviček, z nichž si družina či některé roky jednotlivec volí tu, které se zúčastní. Na výběr dáváme např. nordic walking, jumping (s lyžařskou hůlkou na pevné zemi) či dance aerobik. »» Loni jsme zavedli ranní a odpolední rozcvičku, kdy si každá družina volí, kdy zařadí jednu z povinných částí rozcvičky (protahovací a kardio). »» Některé roky je na družině, kdy si svůj pohybový blok zařadí, ale nesmí jej vynechat. »» Každoročně o podobě rozcviček rozhodují rádkyně a podrádkyně v rámci oddílové rady.



60 %

SLEVA skaut.cz/obchod

Připravte se na nábory a na tábory trika   placky   záložky samolepky pohlednice kalendáře diáře obálky

scouTOTAL

VÝPRODEJ

desky diplomy nášivky knížky brožurky metodiky učebnice peněženky

skauting | do živého Miloš Říha [email protected]

V rukách kostka ledu Esej o skautingu jako alternativě v tekutých časech. Alternativa je zrádné slovo. Jakoby v sobě obsahovalo A a zároveň B. Pokud chceme přemýšlet o skautingu jako o alternativě, tak si zákonitě musíme pokládat otázky: Alternativa k  čemu? A  proč vlastně alternativa? A  jak poznáme, že je skauting alternativa? Nevím, zda se na  tyto otázky dá odpovědět jednoznačně, ale cosi podstatného k přemýšlení na nich je. Svět se mění a  my s  ním. Toto pořekadlo platilo v  každé době. V  každé době lidé hleděli do  minulosti s  určitou nostalgií a  budoucnost se před nimi otevírala jako neznámá krajina, která je na  jednu stranu lákavá k prozkoumání, ale zároveň svým vzdáleným horizontem vzbuzuje pocit nejistoty. Zdá se ale, že my dnes žijeme v době, kdy se povaha nejistoty ve vztahu k budoucnosti zásadním způsobem změnila. Méně nás trápí, zda budeme mít co do  úst a  máme víc prostoru přemýšlet o smyslu toho, jak žijeme. Je to trochu jako držet v rukách kostku ledu. Dlouho jsme my lidé žili ve  velkém nepohodlí, „v  jeskyních“ a s obavou o přežití. Naše jistota byla cosi, co se chovalo jako kostka ledu. Je to nepříjemné, ale má to pevný tvar a  držíme to pevně v  rukách. Z  hlediska dějin jsme se za  krátký čas ocitli ve  velkém pohodlí. Ve  vytopeném bytě s  dostatkem potravy. Naše jistota, která se chová jako kostka ledu, se ale v tomto pohodlí začala pozvolna rozpouštět. Protéká nám mezi prsty a my už jenom těžko opustíme naše pohodlí, abychom se ke  starým jistotám vrátili. Hledáme jistoty nové. Žijeme v  tekuté době. Tak charakterizuje realitu dnešního člověka významný současný sociolog Zygmunt Baumann. Z  jeho inspirativních textů lze vyčíst, že na  jedné straně máme v  životě mnohem více možností než lidé, kteří žili před námi, na  straně druhé jsme ale mnohostí možností paralizováni do  té míry, že nejsme schopní se pro žádnou z  nich skutečně rozhodnout. Jakoby se všeobecně sdílenou životní strategií stalo: Umět se správně nerozhodnout. Jakoby nám byla do  podvědomí sugerována životní strategie složená z následujících faktorů: »» Uměj se správně nerozhodnout, protože každé rozhodnutí ti zavírá spoustu dalších vrátek, která chceš nechat otevřená.

| 14

ŠÍPEK

V současnosti je ředitelem Skautského institutu. Před tím byl koordinátorem projektů v rámci strategické priotrity Junáka s názvem „Identita a sounáležitost“.

»» Vyhýbej se dlouhodobým závazkům, protože omezují tvůj pocit neomezených možností. »» Relativizuj hodnoty, aby tě nic nenutilo činit závazná rozhodnutí. »» Spotřebovávej, co se nabízí, protože je to snazší, než se rozhodovat a hledat kvalitu. »» Nestarej se, protože důležitá rozhodnutí učiní někdo za tebe. Jsem si celkem jist, že následování výše popsaného návodu nevede k pocitu smysluplně žitého života, ale nepochybně je to velmi pohodlné. Nicméně právě skauting mi vždy připadal jako určitá alternativa k pohodlnosti. Skautské hnutí je stoletý fenomén. Jeho snad nejzajímavější předností je, že přežilo všechny nástrahy neklidného 20. století a reálně existuje v podstatě všude na světě bez ohledu na kulturní nebo náboženskou rozmanitost. To vše odkazuje k čemusi v jeho podstatě, co se zdá být alespoň částečně nadčasové a co by i v tekutém světě nerozhodování se mohlo být vnímáno jako zajímavá alternativa. Snažíme se vychovávat člověka, který je schopen se rozhodovat a za svá rozhodnutí nést odpovědnost. Bylo by bláhové se domnívat, že skauting nepodléhá vlivu doby. Skautské hnutí není definováno jenom posláním, formulkami principů, zákona, slibu nebo metody. Ve skutečnosti je to ohromná masa lidí a do jeho podstaty se zásadním způsobem otiskuje to, jakým životním stylem tato masa lidí žije a jak hodnoty skautského hnutí v dané době svým životem zpřítomňuje. V tomto ohledu se skautské hnutí dnes pohybuje mezi dvěma možnými riziky: »» Zabarikádujeme se za hradbou archaických vyprávění o starých dobrých hodnotách, kterým přestaneme rozumět my sami, natož svět okolo. »» Při honbě za přizpůsobením se tekuté podstatě reality ztratí skautské hnutí jakoukoliv jedinečnost. Obě popsaná rizika mají jedno společné. Nastanou tehdy, pokud nebudeme mít dostatečnou schopnost rozumět podstatě společenských proměn a budeme se pouze bezradně přizpůsobovat jejich následkům. Pokud

sloupek náčelníků | skauting chceme skautingem skutečně nabízet alternativu, měli bychom začít nahlas mluvit o tom, co skauting skutečně nabízí: »» Skutečný luxus nespočívá v obklopení se virtuálním světem, ale v prožívání opravdových věcí. »» Zažít skutečný vztah lze pouze tehdy, když se dokážeme dlouhodobě spoléhat na druhé. »» Předpokladem úspěchu v životě je umět se pro něco skutečně rozhodnout. »» Smysl života lze najít především v práci pro druhé. Zanechat svět lepší. Tečka. To je imperativ pro skauty a skautky, který vynesl na stůl zakladatel skautského hnutí lord Baden–Powell. Tak trochu definuje míru toho, zda žijeme smysluplný život. Jakoby alternativnost skautingu spočívala v každodenním zpřítomňování myšlenky, kterou celkem dobře vyjádřil Exupéry svým slavným citátem: „Svět nedědíme po předcích, ale půjčujeme si jej od našich potomků.“



INVISIBLE EXHIBITION IN PRAGUE

NEVIDITELNÁ VÝSTAVA PRAHA

Dobrodružná hodinová prohlídka v naprosté tme za doprovodu nevidomého pruvodce.

Oslavte s námi 5. narozeniny! V rámci oslav jsme pripravili speciální vstupenku pro skupinu až 5 osob za 555 Kc. Tato vstupenka má platnost od 1. dubna do 18. zárí 2016. Rezervace místa nutná na: 777 787 064 [email protected] www.neviditelna.cz

Ptám se, tedy jsem Marek Baláš – Číča marek.balas@ju­nak.cz náčelník

Jedním z mých cílů a zároveň motivací pro přijetí funkce náčelníka byla Strategie 2022. Cítil jsem, že jako organizace potřebujeme jasný směr, impuls, byla to také výzva, zda se nám podaří směr určit a vytrvat. Měl jsem radost, že poslední Valný sněm strategii přijal a že ji můžeme začít naplňovat. Pro některé z nás se stala strašákem, pro jiné něčím, co je, ale nemusí se mě to týkat. Ve směsi názorů a pohledů se na podzim 2014 objevil  podnět zvenčí, který přinesl na strategii ještě jiný pohled. Byla jím pro bono analýza firmy BCG, která přinesla v posledním roce často skloňované „těžké otázky”. V Junáku - českém skautu existují otázky, které je třeba si klást a které si, věřím, klademe, a zároveň jsou možná tak samozřejmé (nebo odpovědi na ně), že je nechtěně míjíme. Co ještě je opravdový skauting? Jak má vypadat skutečně skautský oddíl? Může skaut za svou práci ve jménu skautingu brát peníze? Nejsou jediné, ale jsou to otázky, které rezonují. Analýza BCG nás pošťouchla k tomu, abychom několik palčivých vybrali a zodpověděli je proto, aby nám pomohly vykreslit obrázek Junáka v roce 2022 a tím usnadnily hledání cesty k uskutečňování toho, co jsme do Strategie 2022 vetknuli. Otázek bylo šest a odpovídání trvalo velmi dlouho. Někteří z nás byli netrpěliví. Odpovědi máme a budeme se na ně ohlížet při odškrtávání položek ve strategii. Není to málo? Za mě není. Máme odpovědi, máme směr a navíc to, že otázky dokázaly vzbudit živé reakce, často velmi emotivní, může být dešifrováno tak, že nám na skautingu a Junáku hluboce záleží, že jsme ochotni nad tím vším přemýšlet a bránit hodnoty, ve které věříme, které společně utváříme a které nás zároveň formují. Přišlo by mi užitečné model diskutování nad těžkými otázkami neopouštět a prověřovat sebe navzájem různými těžkými otázkami stále, průběžně. Asi už ne tak velkou baterií naráz, ale pěkně jednotlivě, důkladně, do hloubky. Sledovat, zda a jak se naše názory mění a vyvíjejí. A proč ano nebo proč ne. Zkusme rozechvívat svoje skautské bytí tázáním v oddílech, na střediscích, v klubovnách, na  výpravách nebo ve Skautském institutu. Jednoduše ptejme se stále, zda jsme se skautingem, který právě žijeme, spokojeni. Díky.



skauting | úvod do duchovní výchovy

Jiří Zajíc – 64 let [email protected]

EDY

Předseda Odboru duchovní výchovy Junáka, instruktor vzdělávacího střediska Gemini, pedagog, publicista a mediální analytik.

Jirka Kolář - 48 let

Úvod do duchovní výchovy IV

RYS

Člen Odboru duchovní výchovy Junáka a instruktor Ekumenické lesní školy. Vzděláním pedagog a teolog, pracuje jako grafik a učitel. foto Libor Marek

Už minule jsme vám slíbili, že po zbytek našeho seriálu se budeme věnovat co nejkonkrétnější podobě podpory duchovního života ve skautských oddílech. Doufáme, že vás v tomto očekávání nezklameme. Naše čtvrté setkání bude věnováno skautskému zákonu. Proč vůbec zákon Nestačily by nám jen tři skautské principy? Nebo jenom slib, který je už dost konkrétně vyjadřuje? Zakladatel skautingu Robert Baden-Powell byl příliš dobrým znalcem lidské duše (a co teprve dětské), aby si myslel, že by se to dalo vyřešit takhle jednoduše. Vytvářel skauting jako živou, přitažlivou skutečnost a vzorem mu v tom mohl být plodný strom. Jeho kořeny – to jsou principy, z nich vyráží kmen – slib a ten se rozvětvuje v korunu – zákon, která nese plody – konkrétní činy. Jestliže náš slib je vyjádřením důvěry v reálnost dobra, které se k nám obrací jako Pravda a Láska, pak náš zákon a život podle něj je praktickým naplňováním této důvěry. Náš skautský zákon je takovým „programovým prohlášením“ toho, kdo chce „sloužit Pravdě a Lásce věrně v každé době“. Porozumění tomu, jak ten zákon opravdu souvisí s naší službou nejvyšší Pravdě a Lásce, případně se třemi principy skautingu, je také třeba neustále nějak podporovat. Různými způsoby uvádět sebe i kluky a děvčata do toho, jak služba Pravdě ten zákon „obepíná“ – 1. a 10. bod: Pravdivost, čistota myšlení i jednání. Jak služba Lásce tvoří jeho jádro – 2. až 7. bod zákona: Věrnost a spolehlivost, prospěšnost a ochota pomoci, přátelství s druhými a bratrství se skauty, zdvořilost vůči všem, ochrana přírody i lidské práce, respekt k těm, kteří musejí nést autoritu. 8. a 9. bod pak ukazuje na to, čím na téhle cestě máme

| 16

být především vybaveni: vnitřní radostí z toho, že náš život je nesený Láskou, a schopností správně hospodařit se vším, co nám bylo svěřeno (od našich vnitřních dispozic až k času a penězům). Zákon je naše opora, ne strašák Často se při výkladech našeho zákona zdůrazňuje, že se v něm neříká, jaký by skaut měl být, nýbrž jaký skaut je. A vyvozuje se z toho, že kdo zákon porušuje, „skautem není“. To je ale přílišná zkratka. Ovšemže náš zákon nás

Zkouška poctivosti Hráči sedí v kroužku v klubovně a na znamení si zakryjí a zavřou oči. V ten okamžik vedoucí někam do klubovny zapíchne malý odznak. Tak, aby ho všichni hráči ze svého místa mohli spatřit (do lustru, do boty, na oznamovatel,…). Na daný signál hráči otevřou oči a snaží se odznak najít. Musí ale při tom sedět. Kdo odznak najde, stoupne si (a ostatní na něj neupozorňuje). Jakmile tři hráči stojí, toto kolo hry končí a vedoucí ukáže, kde odznak byl. Pak si hráči zakryjí oči a začíná další kolo hry. Při posledním kole si vedoucí nechá odznak v kapse. Stoupne si někdo z hráčů, že odznak „uviděl“? Nebo všichni zůstanou sedět? V obou případech proběhne debata o smyslu té zkoušky a důvodech jednání účastníků s návazností na zákon.

úvod do duchovní výchovy | skauting zavazuje. A vůči ostatním nás také určitým způsobem identifikuje: Od skautů se právem očekává, že budou svůj zákon naplňovat. A vždycky nás bude trápit, když někdo ze skautů (natož my sami) bude vůči požadavkům zákona selhávat. Na druhé straně je třeba realisticky přijmout, že častokrát ne úplně tyto požadavky zvládneme a někdy se nám to nepodaří vůbec. Ale to nás nesmí odradit. Jsme na cestě a různá zabloudění se dají ještě vždy napravit. Nejde o to být už teď „dokonalý“ – pak bychom přece ani ten zákon nepotřebovali. Jde o to být přesvědčený, že podle tohoto zákona se má a dá žít – a že nakonec takový

Dobrodružství ve světě hodnot smysl - ujasnění osobního hodnotového systému skrze konfrontaci s ostatními, srovnání se skautským Desaterem čas potřebný ke hře - 45 až 90 minut podle početnosti, nadšení a vyspělosti skupiny počet hráčů - 8 až 20; věková kategorie: starší skauti a skautky, roveři a rangers; typ hry - uvnitř pomůcky - seznam slov, tabulku, fixy a papíry hodnoty - Věrnost; Pomoc druhým; Tvořivost; Sebeovládání; Přátelskost; Zásadovost; Laskavost; Skromnost; Poslušnost; Rozumnost; Šetrnost; Pravdivost; Radostnost; Vnitřní čistota; Pracovitost; Zodpovědnost; Statečnost; Otevřenost; Svědomitost; Spolehlivost Vytvoříme týmy o 3 až 4 účastnících. Z každé skupiny si vedoucí hry zavolá jednoho a těmto vybraným ukáže jeden pojem ze seznamu 20 hodnot (tak, aby vždy viděli jen jednu hodnotu). Vyslanci se vrátí k svým týmům a snaží se jim vysvětlit, o jaký pojem (hodnotu) se jedná, a to pouze graficky nebo pantomimou, nesmějí mluvit. Nemohou ale kreslit písmena, čísla či jiné známé symboly. Zbytek týmu se snaží uhodnout, jaký pojem se jim snaží vysvětlit. Když jej uhodnou, kreslící člen týmu promluví a skupina získává bod, který jim vedoucí zapíše do tabulky. Hra pokračuje dále s novým pojmem a novými vyslanci – kreslíři. Pro skautské hodnoty, kterých je 20, si každá skupiny vybere 10, které pokládá za nejdůležitější, a připraví si argumentaci, proč je daná hodnota zásadně důležitá. Pak se týmy sejdou, prochází se jedna hodnota za druhou a týmy uvádějí, zda si hodnotu vybraly, či nikoliv. Hodnoty, kde je aspoň 2/3 shoda, jsou zařazeny do společného výběru, tam, kde je shoda menší, vede se debata o tom, proč je vybrat. Každý tým může při tom rozhodování použít v každém kole 1 hlas navíc, a to tolikrát, kolik v prvé části programu získal bodů za správné určení pojmů. Vybrat je třeba do určeného limitu (podle počtu družstev – 20 až 40 minut) právě 10 hodnot. Nakonec je vhodné udělat srovnání výsledku se skautským desaterem.

Na rozcestí pravdy a lži příběh k 1. bodu zákona A jéjej – to je malér. Proklatá smůla. Kdyby to chtěl udělat, tak se mu to nepovede. A když o to vůbec nestál, tak se to stalo skutečností. Zlomil fíkus. Ten vzácný, který loni o Vánocích dostala mamka od taťky k narozeninám. Ještě nikdy Honza neviděl, že by se mamka radovala z něčeho tak, jako právě z toho fíkusu. A teď před ním visí jeho zlomená špička jako smutný prapor – a není to sen, ale tvrdá realita. Přitom stačilo tak málo – a bylo všechno v pohodě. Dneska mají totiž na schůzce soutěž ve footbagu – tedy v tom legračním kopání do malého míčku, který vypadá spíš jako kožený pytlíček naplněný z poloviny pískem a zašitý – a on si chtěl ještě vyzkoušet tu svou novou fintu, kdy footbag vysoko vykopne a zachytí ho na čele. Jasně že je to blbost, to trénovat v obývacím pokoji, jenže kolikrát to už udělal – a nic. Jenže teď se stalo. A moc. Jak se snažil footbag „ustát“ na čele, ztratil rovnováhu, aby neupadl, chtěl se zachytit skříně, jenže ruka se mu sesmekla – a vší silou praštil do toho fíkusu. A zlomil ho. Mohl by to nějak zamaskovat. Třeba tam dát hřebík s uštípnutou hlavičkou a na něj tu ulomenou špičku šikovně napíchnout. To by se přece na první pohled nepoznalo, že je ulomená. A průšvih by byl zažehnaný. No jistě… Ne, nebyl, Honzovi je najednou jasné, že jakmile by začal fíkus usychat, tak by se to prozradilo. To by byl pak průšvih dvojnásobný. Ne, ještě horší – na to ani nechtěl pomyslet. Jenže – co jinak? Přijít k mamce, až se vrátí jako obvykle utahaná z práce, a říct jí: „Mami, je mi to moc líto, ale já jsem ti ten tvůj fíkus zlomil.“ No to už hned vidí, jak začne randál. „Jak to, žes zase kopal do toho hadru v obýváku? To si prostě musíš prosadit svou a tohle jsou pak konce!“ A mamka mu spočte všechny prohřešky za poslední čtyři roky. A to bude jen předehra. Hlavní jednání bude, až se vrátí taťka. Nejdřív dlouhé kázání – o nevděčnosti, o nezodpovědnosti a o sobectví. Jo – a taky o tom, že si neumí ničeho vážit. A pak přijdou tresty. První na řadě bude samozřejmě mobil, který měl slíbený k narozeninám v říjnu. S ním bude konec. Bude ve třídě jediný, kdo nemá ještě „chytrý“ mobil. A u toho to neskončí. Určitě taťka přidá nějaký zákaz. Zakáže mu televizi? Počítač? Kamarády? Oddíl? ... Raději ani nemyslet. Ne, to nelze dopustit. Honza musí najít způsob, jak to zamaskuje. Teď tam provizorně dá ten hřebík, protože už musí spěchat na schůzku a nesmí propást tu soutěž na začátku. A tam mu možná někdo poradí... Soutěž se Honzovi mimořádně povedla. Ten trik, který mu doma nešel a kvůli kterému zlomil fíkus, se mu teď povedl přímo skvěle. Soutěž suverénně vyhrál. Přesto se ze schůzky Honza nevracel v dobré náladě. Ke konci totiž začali probírat skautský zákon – a v něm první bod: Skaut je pravdomluvný… Zkuste vymyslet pokračování Honzova příběhu.

17 |

skauting | úvod do duchovní výchovy život je šťastný a krásný. A proto má smysl se o to znovu a znovu pokoušet a po krůčcích v tom růst. Je velkou předností skautingu, že k tomu poskytuje jak vedoucím, tak dětem mnoho účinných metod a postupů.

Staň se pánem moří a vod a využij je ve svůj prospěch.

3 RŮZNÉ LOKALITY, NOVÉ ŽIVLY, NOVÉ ZÁŽITKY!

Jak zákonu vdechnout život Je dost pravděpodobné, že i ve vašem oddílu nebo středisku máte různé způsoby, jak skautům a skautkám pomoct k tomu, aby si body zákona zapamatovali. To není úplně marné, ale byla by chyba v tom spatřovat hlavní úkol při výchovném osvojování zákona. Nejde o bezchybné přeříkávání zákona, ale o to, aby se stal čím dál tím výraznější směrnicí i formou našeho života. Abychom díky němu dokázali efektivně a správně řešit morální dilemata i praktické úkoly svého života. A k tomu je osvojení znění zákona jen prvním krokem. Mají-li skauti a skautky, za jejichž výchovu máš odpovědnost, pokročit v tom dál, budou potřebovat mnohem nápaditější a intenzivnější podporu. A nebudou to v prvé řadě nějaké speciální programy (byť i ty mohou prospět – proto jich tu několik nabízíme), nýbrž tvá schopnost „vidět“ v událostech oddílového života (a časem i života za hranicemi oddílu) příležitosti k naplňování zákona. A soustavně tak či onak – tu vtipně, tu důrazněji, tu jemněji – v konkrétních situacích tyto šance pro naplňování zákona ozřejmovat: „Všimly jste si, jak Veverka dokázala zůstat zdvořilá, i když ji Metelka s Jájou pořádně provokovaly? Přesně tak, jak bychom to měly dokázat podle našeho zákona.“ „Už jsem si říkal, že mi nakonec nikdo nepomůže a já to budu muset uklidit celé sám. Ale Pírko se zachoval přesně tak, jak nás vyzývá třetí bod našeho zákona, a tak jsem to s ním stihnul a teď si tu s vámi můžu ještě chvíli hrát karty.“ Jistě že budou i situace, kdy naopak dojde k nějakému porušení zákona. A ani ty nelze jen tak nechat být. Ale hlavní roli musí mít pozitivní inspirace: náš zákon je příležitostí, jak učinit život mnohem krásnější, i když to od nás mnohé požaduje. Slib, zákon a heslo nás buď neustále provázejí naším životem (nejen skautským), nebo

jsou jen mrtvým inventářem, kterého se nakonec rádi zbavíme. Věř nám: není třetí cesty. Obtížnější body zákona Zatímco o  textu našeho slibu se vedlo už spoustu diskusí, znění našeho zákona je vlastně od dob Antonína B. Svojsíka téměř beze změny. Pouze v 9. bodu jsme v roce 1992 změnili „spořivost“ za „hospodárnost“. Přesto nejsou některé formulace bez problémů. Podíváme se na nějaké z nich: Pravdomluvnost Nenech se vyvést tím, že mohou být krajní situace, v nichž „říkat pravdu“ není vždy vhodné ani správné (výslechy StB apod.). Tady platí zásada „dvojího účinku“: není-li zbytí, je správné zajistit mimořádně důležitý dobrý výsledek, i když se tím současně nevyhnutelně působí i cosi špatného. Prvořadý je úmysl, proč tak jednám. Kromě toho – nejde zdaleka jen o „mluvení“ – ale o celý „život v pravdě“. Oddanost To není jen nějaký nadbytečný přívažek k věrnosti, ale připravenost přinášet oběti – včetně života – ve prospěch toho, komu nebo čemu jsem věrný. Z  úcty, z lásky. Poslušnost To není trpné pokořování se, ale uznání řádu ve vztazích mezi lidmi a aktivní příspěvek k jeho naplňování; nést odpovědnost je těžší než poslouchat. Veselá mysl To nemá nic společného s lehce křečovitou maskou věčného úsměvu; to je důsledek naděje zakotvené v důvěře na konečné vítězství dobra – Pravdy a Lásky. Čistota myšlení, slov a činů To je charakteristika srdce člověka, kterému jde opravdu o dobro pro všechny; schopnost vidět a rozdávat krásu; opak křiváctví a pokleslosti.



KAM DÁL Přečtěte si pohled vůdce na duchovní výchovu na str. 34.

soutěž | skauting

Buď jako Svojsík! Využijte příležitost, která umožní vašim členům zjistit, jestli se dokážou překonat a naučit něco nového. Zároveň se zábavnou formou seznámí s osobností zakladatele skautingu a získají unikátní odznak. Soutěž je určena skautům a skautkám u příležitosti 140. výročí narození zakladatele skautingu. Pravidla a motivační komiks jsou uveřejňována v časopise Skaut-Junák, v dubnovém a červnovém čísle. Úkoly budou celkem čtyři, pro získání odznaku stačí splnit dva. V prvních jde o naučení se nového prvku ze skautské praxe a vyzkoušení otužování. Obé lze velmi dobře propojit s plněním stezky. Podrobně vše najdete na www.teepek.cz/svojsik.

Pokud se chcete se svým oddílem do soutěže zapojit a propojit se více s životem A. B. Svojsíka, stačí motivovat své členy k plnění a zařadit úkoly do družinového programu. Motivační komiksy a podobu odznaku pro klubovní nástěnky si můžete buď vystřihnout z časopisu, nebo si je stáhnout na výše uvedeném webu. Soutěž bude vyhodnocena v září, v místech zrození čs. skautingu na Orlovech na Vysočině. Zúčastnit se mohou hrající družiny, stačí si blokovat termín 10. – 11. září. Nezúčastněným výhercům zašleme odznaky poštou. Roman Šantora – Bobo Archiv Junáka, Skautský institut [email protected]

Skauting - Adobe Calson Pro - 9b

inzerce

Mýty aafakta faktaoostanech stanechnanapodsadu podsadu

p ot r e by. cz

OUTDOOR EQUIPMENT

Objevilijsme jsmenovinku novinkumezi mezipodsadovými podsadovýmistany stanya tak a tak jsme se zeptali jednoho z předních výrobců potřeb Objevili jsme se zeptali jednoho z pøedních výrobcù potøeb pro pro táboření, společnosti Grizz.cz na tomto pohybuje let, druhy jaké druhy nejtáboøení, spoleènosti Grizz.cz s.r.o,s.r.o, kterákterá se nasetomto trhu trhu pohybuje již 8 již let,8jaké stanùstanů nejèastìji častěji “V vyrábí. „V současnosti hlavně vyrábíme klasické stany na se podsadu se zapínáním vyrábí. souèasnosti hlavnì vyrábíme klasické stany na podsadu zapínáním šòùra/oko.šňůra/oko. PøedtøemiPřed lety třemipøišli lety jsme na trh s klasickými stany na podsadu z polyesterového materiálu, který jeodolnìjší podstatněa jsme na trhpřišli s klasickými stany na podsadu z polyesterového materiálu, který je podstatnì odolnější a oproti trvanlivější oproti bavlně.už Táborníci nemusejí mítdìti strach, že stany děti poničí stanytím, například tím, trvanlivìjší bavlnì. Táborníci nemusejíuž mít strach, že ponièí napøíklad že si malují že si malují prsty po mokré neboumažou ji omylem umažoua repelentem opalovacím krémem. Naše prsty po mokré plachtì, neboplachtě, ji omylem repelentem opalovacímakrémem. Naše polyesterové polyesterové jsoubezúdržbové absolutně bezúdržbové a materiál používán již dobu dlouhou výrobu stany Grizzlystany jsou Grizzly absolutnì a materiál je používánje již dlouhou na dobu výrobunavelkých velkých hangárů. splňuje hygienické a je zdravotně o čtvrtinu neža hangárù. StanovkaStanovka splòuje hygienické pøedpisyapředpisy je zdravotnì nezávadná,nezávadná, o ètvrtinu silnìjší než silnější bavlnìná bavlněná a je neroztrhnutelná. prakticky neroztrhnutelná. je alepodobná velice podobná Výhody je prakticky VzhledovìVzhledově je ale velice bavlnìnébavlněné tkaninì.tkanině. Výhody má i má ve i ve vodotěsnosti, kdy stany tyto stany mají vodní sloupec mmodolné a jsou odolné Bavlněná vlákna vodotìsnosti, kdy tyto mají vodní sloupec 10.00010.000 mm a jsou plísním.plísním. Bavlnìná vlákna do sebe do sebe natahují, vlhkost natahují, což polyesterová je natábora koncirychlejší tábora rychlejší Táborníci vlhkost což polyesterová ne, takžene, je takže na konci sušení asušení balení.a balení. Táborníci se nás se násptají častonaptají na propustnost vodních par a větrání. Doporučujeme s okénkem a moskyèasto propustnost vodních par a vìtrání. Doporuèujeme poøíditpořídit stany stany s okénkem a moskytiérou, tiérou,umožòuje které umožňuje vlhkosti. Klasické bavlněné stanypáry sicepropouští, páry propouští, které kvalitníkvalitní vìtrání větrání a odvoda odvod vlhkosti. Klasické bavlnìné stany sice ale jenalev jen v malém množství, je zanedbatelné a ráno celty stejně Polyesterové orosené. Polyesterové stany vysoce malém množství, které jekteré zanedbatelné a ráno jsou celtyjsou stejnì orosené. stany vysoce pøevyšují převyšujíbavlnìné kvalitou abavlněné a přitom za stejné pořizovací Z tohoto vyrábíme materiálu ivyrábíme i velké kvalitou pøitom za stejné poøizovací náklady. Znáklady. tohoto materiálu velké ubytovací ubytovací stany, společenské, azylové, jídelní nebo kuchyňské. i zakázkově, na přání zákazníka, stany, spoleèenské, azylové, jídelní nebo kuchyòské. VyrábímeVyrábíme i zakázkovì, na pøání zákazníka, dle jeho dle jeho představ.“ pøedstav.” 19 | Vícena nawww.tabornickepotreby.cz, www.tabornickepotreby.cz,nebo nebowww.Grizzly.cz www.Grizzly.cz Více

skauting | já osobně

Alternativní skauti Nebuď in, buď out, nebuď skin, buď skaut. Heslo, které v pubertě mnohým dávalo sílu vystoupit z řady – třeba pouhým oblečením kroje, a jiné v té řadě naopak udrželo. Když se na to ale podíváme s odstupem, nabízí se otázka: Jsou skauti opravdu out? Nebo pozitivněji, odlišují se něčím, jsou nějak alternativní? Hladit si tučňáky na Antarktidě, držet pravidelně půst, stát se modelkou nebo vyrazit felicií do Iráku. Co je to ta alternativa? Chtěli jsme proto do článku najít alternativní skauty, kteří by nám na tuhle otázku dali odpověď. Nakonec se ukázalo, že je to těžší, než jsme si mysleli. „Jak jako alternativní?“ „V čem alternativní?“ „Vždyť každej jsme jinak divnej.“ To byly nejčastější odpovědi na poptávku po alternativních skautech. Po chvilce rozhovorů a uvažování nakonec téma vykrystalizovalo do rozmanitosti. „Na polární stanici jsem měla možnost zkoumat druhové složení a ekologii půdních společenstev rozsivek a spolupracovat na projektu, který se věnoval posmrtné kolonizaci tuleních mumií sinicemi a řasami. Taková tulení mrtvolka je totiž úžasným vstupem živin do jinak nehostinného, a živinami chudého antarktického prostředí. Tam, kde se rozkládá tuleň, pak vyroste úplná Krakonošova zahrádka rozsivek. V praxi to vypadá tak, že chodíte po Antarktidě, hledáte GPSkou mrtvé tuleně a skalpelem z nich oškrabujete kůži, nebo kosti (podle toho, co z nich zbylo). Takový polární geocaching,“ popisuje Bára Chattová – Topinka, kterou doktorské studium řas a sinic zaválo až na ostrov Jamese Rosse v Antarktidě. Cestování je vlastní i Magdaleně Langrové. „Jsem modelka a skautka, slyšíte správně Jako modelka jsem začala pracovat a cestovat už na střední škole. Hodně se pohybuji mezi Asií, Evropou i Amerikou, ale nejčastěji mě najdete v New Yorku,“ popisuje Magda svou práci, ve které se kromě modelingu věnuje hlavně charitě. Jan Balák – Challenger taky rozšiřuje svoje dovednosti a zkušenosti za hranicemi, aktuálně v Albánii: „Čím víc toho dělám, tím víc cítím, že se toho dá zvládnout ještě víc. Celý život se snažím najít nějaký kompromis mezi prací a zábavou, a proto po světě nejezdím sám, ale pokud se někam chystám, beru s sebou i spousty známých. Zrovna zítra nás jede 15 do Izraele za 6800 Kč, včetně ubytování a cestování. Albánská výzva je projekt, který hledá kompromis mezi aktivně stráveným časem uprostřed divočiny bez vymožeností dnešního světa a pomocí v rozvoji místní komunity. Peníze tu nejsou na prvním místě. Probíhá ve zcela izolované severoalbánské vesnici Curraj i Epërm, kde není elektřina, signál, vodovod

| 20

Jan Balák – Challenger V civilu strojní inženýr, dřevostavař a energetik, ale hlavně cestovatel a šéf dobrovolnického projektu Albánská výzva, během které hledá kompromis mezi aktivně stráveným časem uprostřed divočiny bez vymožeností dnešního světa a pomocí v rozvoji místní komunity. V minulosti vedoucí skautského oddílu v Újezdu u Brna.

Barbora Chattová – Topinka Algoložka z Masarykovy univerzity, která se díky zájmu o řasy a sinice dostala až na Špicberky a ostrov Jamese Rosse na Antarktidě. Vedoucí roje Sedmikrásek z Jindřichova Hradce.

Magdalena Langrová Většinu svého času věnuje modelingu a charitě. S nadací Happy Heart Founds pomáhá dětem v oblastech postižených přírodní katastrofou. Vyrostla v dívčím oddíle v Žamberku.

Tibor Skalka Právník, který rád zkoumá limity vlastní vůle, výdrže a píle. Skautsky instruktor čekatelského kurzu a bývalý člen vysokoškolského roverského kmene Dýchánek, který ho ke skautingu po několikaleté pauze přitáhl zpátky.

já osobně | skauting ani wifi. Obec je od světa odříznutá ze tří stran albánskými dvoutisícovkami a ze čtvrté Kománskou přehradou a dá se sem dostat pouze pěšky nebo na oslovi. K nejbližšímu obchodu je to deset hodin, k cestě sjízdné autem asi pět. Díky této unikátní izolovanosti lze ale v Curraj i Epërm provozovat činnosti jako stavby mostů, koňské dostihy, horolezectví, speleologii, vysokohorskou turistiku, společenské aktivity a různé průkopnické průzkumy bez jakýchkoliv byrokratických, bezpečnostních, hygienických a dalších omezení, na která jsme z EU tak zvyklí.“ Vykročit z davu se dá ale i v ruchu běžného života. Třeba Tibor posouvá vědomě hranice vlastní vůle a pracuje na svém rozvoji: „Mám oblíbený repertoár aktivit, ke kterým se opakovaně vracím. Psaní deníku je fajn způsob, jak si třídit myšlenky a sledovat běh života. Inspirativní knihy, filmy a příběhy zajišťují dostatek podnětů a předkládají mi nové otázky, na které mohu hledat odpovědi. Rád také diskutuji s přáteli, což pomáhá tříbit názory a rozšiřuje poznání; s pár přáteli jsme dospěli tak daleko, že jsme se pravidelně každý měsíc scházeli a programově sdíleli vzájemně své životy. Dále mě obohacují jednodenní pravidelné půsty, běh a cvičení v přírodě, osamocené putování nebo putování v noci, spaní pod hvězdnou oblohou a tréninky divadelní a kontaktní improvizace.“ Vypadá to, že stačí dělat něco navíc a samotné dobrodružství a zážitky už přijdou sami. A co když je to přesně tak? Pracujeme v oddílech s tím, jak přijímat výzvy, které máme před sebou? Přemýšlíme nad tím my sami? Nestává se nám, že se schováváme do své skautské bubliny a nerozvíjíme se? Vedeme děti k tomu, aby nebyly „jenom“ skauti, ale aby se dokázaly rozvíjet všestranně? I takové otázky je potřeba si klást, přestože skauting jako takový poskytuje dobré zázemí pro mnoho druhů užitečných dovedností. „Umět uvařit v terénu pro bandu hladových polárníků a postavit rychle stan i v silném ledovém větru je vážně k nezaplacení,“ vyzdvihuje Topinka skautské zkušenosti, které sbírala odmala v jindřichohradeckém oddíle. Později si založila svůj vlastní oddíl – 7. roj světlušek Sedmikrásky. Kromě tábornických dovedností oceňuje hlavně manažerské dovednosti: „Nedávno jsem se stala na univerzitě vedoucí naší pracovní skupiny. Mojí náplní je starat se o chod celé laboratoře, vytvářet rozpočet, shánět peníze, psát granty, vést evidenci majetku, vést studenty. Od agendy skautského vedoucího v podstatě k nerozeznání. Není dne, kdy bych nevyužila něco z mé dlouholeté manažerské praxe z vedení oddílu.“ To potvrzuje i Challenger: „Dnes už se ve skautu příliš neangažuji, ale nebýt mojí skautské minulosti, nebyl bych schopen vést kolektivy tak jako dnes. Ostatně hlavním impulsem pro začátek mojí cestovatelské kariéry bylo to, když mě v 17 odmítli vzít na skautskou expedici do Rumunska s tím, že jsem moc mladý. Naštvalo mě to tak, že navzdory absenci zkušeností jsem uspořádal vlastní expedici do Rumunska a pak následovaly další akce.“ Jiné dovednosti si ze skauta odnesla Magda: „Věci, co jsem se díky skautingu naučila, a

zkušenosti, které jsem tam nasbírala, využívám snad denně. Hlavně takový ten selský rozum - jak se o sebe postarat, jak rychle zareagovat na novou situaci, jak vyřešit problém, když jediný, na koho se mohu spolehnout, jsem já sama. Prostě zachovat chladnou hlavu a reagovat rychle a efektivně. A taky se díky skautu neštítím práce a nemám tendenci se vymlouvat a úkolovat ostatní, popřípadě se povinnostem vyhýbat, co to jen jde.“ Svůj postřeh přidává i Tibor:“Skauting mi nabídl určitou formu myšlení, řadu přátel, se kterými mohu mnohé sdílet, a otevřel mi nové horizonty. Zároveň skauting ovlivnil můj hodnotový žebříček, z něhož se odvíjí další moje směřování. Díky skautingu mi také v současnosti přijde smysluplné nabytou inspiraci, myšlenky a zkušenosti předávat dál.“ Jako skauti tedy do světa (a to do jakéhokoli) nevyrážíme špatně vybavení, všechny běžné skautské dovednosti najdou uplatnění v různých oblastech civilního života. A na závěr otázka napřímo, která nás vrací k úvodnímu zamyšlení nad rozmanitostí a alternativami. Cítíte se být vy sami alternativní? „Z davu asi vybočuju, ale to já jsem tak nějak vybočovala vždycky. Jako skautka jsem asi byla trochu „modelína“, ale jako modelka jsem zase kontroverzní v opačném směru - nepotrpím si na drahé značkové kabelky a nejezdím na jachtách po luxusních dovolených, to radši jedu domů a zajdu si s taťkou na houby nebo s mamkou na borůvky. Svou lásku k přírodě jsem neztratila, naopak, v té betonové džungli zvané New York po ní prahnu více a více,“ popisuje Magda. Challenger se alternativně necítí, ale připouští: „Z davu rozhodně vybočuju, ale populace této země je tak uniformní, že vybočit z davu se dá čímkoliv, co přímo nesouvisí s uspokojováním denních lidských potřeb. Je mi dost líto, že mojí vrstevníci tráví svůj čas buď na univerzitách, kde se nazpaměť učí kvanta zbytečných hloupostí anebo dělají dotovaný výzkum něčeho, co by se bez dotací nemělo smysl. Ti šťastnější univerzity dokončují a zapadají do každodenního stereotypu. Přitom pro šťastnější život stačí jen dělat to, v čem jste nejlepší a ne to, v čem jste průměrní.“ „Léto bez tábora si ani neumím představit. Ano, učila jsem se v Arktidě zacházet se zbraní proti ledním medvědům, stanovala v antarktické pustině, pohybovala se po ledovcích s mačkami a cepínem, hladila si tuleně i tučňáky, ale nic se nevyrovná tomu, strávit táborový večer u kamen v kuchyni s partou stejně naladěných lidí a společně se smát.“ „Mám dojem, že není moc praktické se zabývat otázkou, zda je někdo „alternativní“ či ne. Pokud zůstane zachován vzájemný respekt a schopnost hledat společná řešení, mohou být všichni „alternativní“ a není to špatně. To, co označujeme za „alternativní“, vnímám jako prosté přijetí sama sebe a rozvoj vlastní autenticity. Snažím se proto být alternativní,“ uzavírá Tibor. Odpovědi sesbírala Káťa Šmajzrová.

21 |

skauting | nástupnictví

MOTLA

Denisa Raichlová – 23 let [email protected]

Žofie Nedbalová – 23 let [email protected]

Bývalá vedoucí dívčího oddílu, členka odboru Skauting pro všechny, týmu VLK a ILŠ Gemini a taky ČK Tři věže. Budoucí paní učitelka ČJ – ZSV

Bývalá zástupkyně vedoucí dívčího oddílu z Prahy 13, studentka Češtiny v komunikaci neslyšících (FF UK) a Speciální pedagogiky (PedF UK).

ŽIKA

Přestupy u věkových kategorií „Celý tábor jsem se na tuhle chvíli těšila. Vždycky, když Ferda řekne, že jdou skauti a skautky spát dřív než světlušky a vlčata, je to znamení, že bude následovat přechod. Všude tma, hučení potoka a v dálce louče. Jako každý rok se z té tmy ozývá zpěv skautů a skautek. Už tam na nás čekají... ...Teda ne na všechny – jen na ty velké z nás, kteří  letos přejdou do skautské družiny. Jsem zvědavá, jestli už dneska půjdu, to bych mohla chodit spát o hodinu pozdějc a třeba bych se dozvěděla, co skautky dělají na tom programu, o kterém Ferda říká, že to je tajemství... A snad se mnou skautky budou kamarádit. Ale co Beruška a Fifi? Ty ještě určitě přecházet nebudou. To už se nikdy neuvidíme?” Přestupy mezi jednotlivými věkovými, resp. výchovnými kategoriemi jsou otázkou, která se bytostně dotýká každého skautského oddílu. Podoba „přechodových rituálů“ je neskutečně rozmanitá. Odrážejí se v ní tradice jednotlivých oddílů i charakter oddílu (zda je koedukovaný; zda je oddílem jen jedné výchovné kategorie, nebo více; zda a jak v něm funguje družinový systém aj.). Každý oddíl je jiný a právě pojetí přestupu mezi výchovnými kategoriemi může z oddílu udělat oddíl jedinečný. Ale má to háček. Přechodový rituál má potenciál děti motivovat, probudit v nich zájem o další seberozvoj, avšak v případě špatného odhadu situace nebo nedostatečné připravenosti dítěte na přestup může být i cestou k zpřetrhání vazeb a v nejhorším případě i k opuštění oddílu. Není ani trochu snadné najít „tu pravou chvíli“, aby přestup nebyl moc brzy ani příliš pozdě a aby s ním uměli pracovat nejen vedoucí, ale i děti samotné.

| 22

Zkusme se vrátit k úvodnímu citátu světlušky Zebry. Hlavou se jí honí spousta myšlenek, které mají společného jmenovatele: velké očekávání a těšení se. Zebra ví, že je před ní jedna z nejhezčích oddílových tradic, kdy se „konečně vyrovná těm velkým“. Je hrdá, že bude patřit k těm, kteří projdou tímto oddílovým rituálem. Moc dobře si je vědoma, že ne v každém oddíle takový rituál mají. Třeba u její kamarádky Tykve nosí hnědý šátek všichni, kterým už bylo jedenáct. Zebra Tykvi nějakou dobu jejich systém záviděla. Jí samotné bylo na táboře už skoro dvanáct, a přesto pořád stála na ranních nástupech se světluškami. Na druhou stranu z oddílového zvyku pochopila, že skautská stezka není samozřejmost a nemůže být brána na lehkou váhu. Doufá, že na ni zanedlouho vykročí, ale jak jí často připomíná Ferda, musí k tomu nazrát ten správný čas. Tím měl Ferda na mysli to, že se u ní změní nějaké chování nebo postoje,… Tato proměna souvisí s celkovým vývojem dětí. Od světlušek ke skautkám (případně od vlčat ke skautům) přechází totiž děti zhruba v době, kdy odrůstají z mladšího školního věku a začínají dospívat. Můžeme si všimnout, že už světlušky a vlčata si zvnitřňují morální pravidla a začínají své chování řídit vlastním svědomím. Co se týče mezilidských vztahů, vedoucí (stejně jako paní učitelka ve škole) je pro ně autoritou. Dětem záleží na jeho

nástupnictví | skauting hodnocení a mohou se přetrhnout, aby v něčem dokázaly své schopnosti. Vrstevníci jsou dětem kamarády i rivaly, se kterými často (a většinou rády) soupeří. Kolem jedenácti let přichází zlom. Může se nám zdát, že se z dítěte vytratila ta „hodná, poslušná“ světluška (vlče) a nastává komplikované období plné vzdoru a znuděných obličejů. Hlavou nám může problesknout: tohle dítě by mělo přejít ke starším? Vždyť se chová „čím dál hůř“. Ale nenechme se unést pocity. Děti přechází na druhý stupeň základní školy, někteří na gymnázia, a pomalu se u nich začíná projevovat puberta. Některé mají velmi silnou potřebu se vymezit, a dát celému světu najevo, že už nejsou „malí“ (v oblékání, názorech, zájmech aj.). Hledají si a budují svou „novou“ identitu. A právě zde může být velkou oporou skautská družina, která přinese dítěti nové podněty a zkušenosti a zároveň může hledání vlastního „místa na slunci“ trochu korigovat a podpořit to, že se dítě nebude potácet v různých partách. Družina se vlastně stává autoritou, která do velké míry nahrazuje autoritu vedoucího (resp. dospělého). S touto zásadní změnou psychického prožívání se pojí velké emoční výkyvy. Děti přemýšlí o tom, co je čeká, zda a jak budou přijaty okolím... Celkově se však cítí být dospělými (i když se ne vždycky dospěle chovají) a chtějí, aby tak s nimi bylo zacházeno (a proto je nepřiměřeně dlouhé setrvání v družině vlčat a světlušek může značně demotivovat). K odhadnutí správné chvíle k přechodu nám výše popsaná psychologická změna dítěte může být jen vodítkem. Neexistuje totiž žádné přesné pravidlo, které by nám řeklo, kdy je nejvhodnější nechat dítě přejít. Každý vedoucí by tak měl zvážit velké množství otázek (viz rámeček). Na žádnou z těchto otázek neexistuje jedna „správná“ odpověď. Každý oddíl je jiný, každý funguje ve zcela odlišných podmínkách, v každém existuje nějaká tradice a zvyky a hlavně, když uvažujeme o přechodech, vždy přemýšlíme o konkrétních lidech. A proto se nám může stát, že i v rámci jednoho oddílu si u dvou dětí odpovíme různě. Pro ilustraci si můžeme ukázat, jakým směrem by směřovala naše odpověď na otázku, zda (a jak) budou přechodovému rituálu přítomni skauti. Domníváme se, že jejich přítomnost je více než žádoucí, protože právě oni budou pro dítě novým „zázemím“. Je ovšem otázka, jak skauty a skautky do rituálu zapojit. Možností je mnoho. Můžeme s nimi diskutovat o tom, kdo by podle nich už měl nebo mohl do skautské družiny přejít a proč (tak děti vlastně nevědomky popisují, co očekávají samy od sebe, co je dělá skauty a čím se liší od světlušek a vlčat). Také můžeme skaut(k)y nechat připravit celý přechodový rituál, neboť jsou to oni, kdo nově příchozí musí přijmout mezi sebe. Pokud se v oddíle drží určitá tradice rituálu, může být právě přechod jednou z věcí, která skauty a skautky stmelí, protože všichni za sebou budou

mít „stejnou“ zkušenost toho velkého okamžiku. A právě společné zážitky dělají nejlepší přátele. Přechody mezi věkovými kategoriemi se ale netýkají jen přechodu do skautské družiny, nýbrž i přechodu k roverům a rangers. I u nich (možná ještě silněji než u skautů) hraje přechodový rituál velkou roli a bývá zahalen tajemstvím, které znají jen ti, kteří jím prošli. To, že rituál připravují starší roveři nově příchozím sami bez účasti a pomoci vedoucích, je téměř samozřejmostí. Ale kdy nazrává pravá doba, kdy nechat přejít skauta k roverům? Je potřeba zvažovat prakticky stejné otázky jako u přechodu dětí do skautské družiny, ale samozřejmě přibývají i další

O co se zajímat při plánování přestupů 1) Znají světlušky a vlčata své starší kamarády, ke kterým by měli přejít? Pokud ne, co můžeme udělat pro to, aby se tato situace změnila? Bude přechod ke skautkám a skautům “jen” rozloučením v rámci “starého oddílu” - dostane dítě nový šátek a šňůrku „na cestu”? Nebo budou přechodovému rituálu přítomni i skauti a skautky?   2) Pracujeme s družinovým systémem? Jak? Budou do nové výchovné kategorie přecházet všichni z družiny naráz? Nebo přechody pojmeme individuálně? Jaké bude mít první a druhý postup výhody a nevýhody pro jednotlivé děti, ale i pro celkový chod oddílu? 3) Co budeme dělat, když nám po přechodu zůstanou v družině třeba jen dvě děti? A co když ti, kteří přešli, nebudou moct z časových důvodů chodit na schůzky skautů a skautek? Má smysl nechat je přecházet? Proč? Proč ne? 4) Jak děti na přechod připravíme? Budeme o tom s nimi mluvit? Hromadně? Jednotlivě? Jen s těmi, kteří přejdou? S jakým předstihem? Co když z nějakého důvodu nebude přecházet někdo, kdo si myslel, že přejde? Jak mu to vysvětlíme? Co třeba rozhovor o tom, že zůstane u mladších jako jejich rádce a pomocník (velká světluška/vlče)? Jak na nově příchozí děti připravíme rádce? Co když je mezi dětmi někdo se specifickými potřebami? 5) Jaké ohledy budeme brát na kamarádské vazby? 6) Jaké je konkrétní dítě? Co s ním přechod do nové družiny udělá? Nemůže mu v něčem ublížit? Jak si myslíme, že se dítě změní, pokud zůstane u vlčat či světlušek? Jak se změní u skautek a skautů? Co může dítěti následující rok dát? Co může vzít?

23 |

skauting | nástupnictví otazníky související s tím, jak bude další cesta rovera vypadat, co se pro něj přechodem k roverům změní. Neměli bychom totiž zapomínat, že roveři nejsou primárně pomocnou silou, nýbrž výchovnou kategorií. Proto může být užitečné si nechat projít hlavou například následující otázky: Máme v oddíle roverskou družinu? Nebo kam bude dítě přecházet? Pokud do kmene při středisku, jak bude vypadat další působení rovera v oddíle? Je budoucí rover členem oddílové rady? Bude jezdit na všechny oddílové akce? Nebude jich mít spolu s roverskými moc? Jak bude vypadat tábor? Pojede rover s oddílem? Nebo s ostatními rovery? Nebo se to dá skloubit dohromady? V jakém rozsahu budou mít roveři v oddílové činnosti prostor na svůj roverský program? Kdo a jak ho bude připravovat?... Stejně jako u skautů, ani u roverů nejde o výměnu šňůrky. Jde o to poskytnout jim prostor, vést k odpovědnosti za sebe, za druhé, za svět, položit před ně nové výzvy a motivovat k dalšímu růstu. Roveři jsou totiž ve věku, kdy jsou schopni velkých výkonů a mohou oddílu přihnat nový vítr do plachet. To proto, že se nebojí změn a novot, i když někdy úplně nedomýšlí důsledky. Ale právě výzvy, společná příprava programu pro mladší, zamýšlení se nad dalším směřováním…, to všechno pomáhá ve skupině utužovat pevné vztahy, které často vydrží po celý zbytek života…

„Už jsme se blížili k lávce přes potok, přes kterou se přecházelo ke starším. Na obou stranách zářily louče. Ferda řekl, že opravdu půjdu do skautek. Naposledy jsem si zakřičela pokřik naší družiny a přešla přes vodu. Tam mě vítala hromada nových kamarádů a také mé nové rádkyně, drželi v ruce svíčky a stále zpívali tu píseň, co už byla slyšet z takové dálky. Je to jeden z největších zážitků, které z oddílu mám.”

inzerce

| 24

Rituály spojené s přechodem do skautů a skautek i do roverů mohou mít různou podobu, i když dva základní prvky měly být zachovány vždy – rozloučení se starou družinou, ze které dítě odchází, a přivítání v nové, protože právě jasné vymezení toho, kam dotyčný patří, je pro děti velmi důležité. V některých oddílech se přechází při ohni, někde je přechod spojený se zvládnutím nějaké zkoušky či výzvy, jinde se přecházející vydají se staršími na puťák... Zkrátka možností je mnoho. Důležité však je, aby děti i vedoucí věděli, jaký má daný rituál význam a proč má takovou podobou, jakou má. Může se stát, že se smysl rituálu z povědomí členů oddílu vytratí. V takovém případě je vhodné přemýšlet o tom, zda rituál nezrušit nebo alespoň neupravit tak, aby splňoval svůj cíl. Pokud v oddíle žádný rituál spojený s přechodem do další věkové kategorie nemáme, můžeme ho klidně po zralé úvaze zavést. Každý rituál se někdy odehrál poprvé a zavedení nové tradice do oddílu je jednou z nejhezčích věcí, o kterou můžeme oddíl obohatit. Jak bylo naznačeno v úvodu, přechodový rituál může být krásným a důležitým mezníkem v oddílovém životě dítěte, ale i příčinou mnohých problémů, komplikací a nedorozumění. Je potřeba nad ním přemýšlet a nebrat ho na lehkou váhu. Vždy je dobré mít na paměti, že pro děti je stěžejní parta. V té se navzájem (i nevědomě) motivují. Je nezbytné, aby k sobě měli členové družiny blízko, aby měli společné zážitky a utvořili opravdová přátelství. Protože ta jsou tím, co děti ve skutečnosti v oddíle drží (a co v roverském věku ještě sílí).



ODKAZY BŘICHÁČEK, V. (1991). Poselství skautské výchovy. Liberec: Skautské prameny. VÁGNEROVÁ, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. ZAJÍC, J. (2006). Nikdy nekončící dobrodružství. Praha: TDC.

skauting | středisko Petra Vlčková - 27 let [email protected]

Tábory, bouřky, větve… Co na to náš majetek?

PETRA

Členka 5. dívčího oddílu  Náchodě. Aktivně se podílí na letním táboře a víkendových výpravách. Pracuje na Ústředí jako koordinátorka dotací a pojištění.

Na oddílové radě začínáme plánovat letní tábor. Naštěstí tábořiště už máme vybrané a zarezervované. Středisko, z něhož pocházím, bohužel nevlastní louku, kde bychom mohli tábory pořádat, a proto jsme nuceni si zázemí pronajímat. Výhodou neznámého prostředí je, že můžeme neustále poznávat nová místa. Pro nová tábořiště i stálá tábořiště však platí, že nejsme schopni předvídat rozmary počasí. I nevinně vypadající potůček, který se při nepřetržitém dešti změní v prudkou řeku, která se prožene skrz tábor, může způsobit nemalé škody na majetku. Prvním důležitým krokem je pečlivý výběr místa, kde stavíme stany či skladujeme vybavení. Hned druhým krokem by mělo být pojištění našeho (tj. ve vlastnictví jednotky) majetku. To proto, abychom nemuseli čelit otázce, zda po jeho poškození jsme schopní jej z rozpočtu tábora obnovit bez větších následků. Variant pojištění majetku je na českém trhu nespočet. Jak tedy zvolit správně? Zohledňovat jen výši roční pojistky by bylo příliš jednostranné. Je třeba se zaměřit na rozsah pojistného krytí a spoluúčast pojištěného při škodných událostech nebo na rozsah pojistného krytí atd. Jednou z možností, jak majetek pojistit, je využít pojištění majetku u pojišťovny Allianz, které nabízí ústředí, a do něhož se mohou zapojit všechny pobočné spolky Junáka – českého skauta. Co všechno musíme udělat, abychom se pojistili? Vše probíhá elektronicky vyplněním přihlašovacího formuláře, doplněného o fotografie a výpis z katastru nemovitostí. Pro přihlášení movitého a nemovitého majetku je třeba vyplnit samostatnou přihlášku. Roční pojistné pro nemovitý majetek je stanovováno pojišťovnou na základě jimi vypočtené hodnoty nemovitosti, kterou obdržíte ke schválení (lze i odmítnout). Přihlášení nemovitého majetku do smlouvy je časově náročnější, a pokud má navazovat na končící pojistku, tak doporučuji přihlášku k nemovitému majetku zaslat alespoň s 20denním předstihem. Pro přihlášení k pojištění movitého majetku stačí i 10 dnů. Pro pojištění movitého majetku jsou stanoveny ceny fixní, rozdělené do kategorií dle celkové hodnoty majetku. S  hodnotou movitého majetku úzce souvisí jeho zabezpečení, tedy čím hodnotnější majetek, tím jsou vyžadovány vyšší nároky na jeho zabezpečení. Je tedy nutné dbát na to, aby byly zámky důsledně uzamčeny či okenice uzavřeny, abyste zbytečně nepřišli

Jaké výhody plynou ze sjednané smlouvy s pojišťovnou Allianz? • K pojištění je možné se připojit k libovolnému dni. Je tedy možné být pojištěn již od dalšího dne, kdy předchozí smlouva u jiné pojišťovny skončí. Pojistné období je jednoleté s automatickým prodlužováním. • Při pojištění nemovitého majetku je zprostředkovatelem (společnost Respect) vypočítána hodnota nemovitosti dle obestavěného prostoru. To vše probíhá „na dálku“, vyhnete se návštěvě pojišťovacích agentů. Zároveň je zaručeno, že nedojde k podpojištění nemovitosti (cena stanovena nižší, než je skutečná) či nadpojištění nemovitosti (cena stanovena vyšší, než je skutečná). • V současné době máme do rámcové smlouvy zahrnuto cca 160 budov, což znamená lepší vyjednávací pozici vůči pojišťovně, a proto lze získat výhodnější pojistnou sazbu než při sjednávání pojištění pro jednotlivé nemovitosti. • Sjednaná smlouva umožňuje samostatné pojištění movitého a nemovitého majetku., takže je možné pojistit i movitý majetek uskladněný v pronajatých skladech. Movitý majetek je pojištěn jak uskladněný, tak i na volném prostranství, tedy v průběhu táborů. • Movitý majetek na volném prostranství je pojištěn proti: nebezpečí živelného charakteru (požár, úder blesku, vichřice a krupobití, povodeň, zemětřesení, sesednutí a sesuv půdy, lavina a působení tíhy sněhu, pád stromů), působení vody z vodovodního zařízení a nárazu vozidla. Uskladněný (zabezpečený) movitý majetek a nemovitý majetek je též pojištěn proti vandalskému činu vč. škod způsobených sprejery, krádeží vloupáním, zpětným vystoupnutím vody z kanalizace a zatečení. • Smlouva umožňuje pojištění nemovitostí před kolaudací či v průběhu rekonstrukce (samozřejmě s vědomím pojišťovny).

o pojistné plnění. Formuláře pro přihlášení k pojištění, ceny za roční pojistné movitého majetku a nároky na jeho zabezpečení či další informace jsou uvedeny v článku na křižovatce http://skaut.cz/pojisteni.



25 |

skauting | výchova Anežka vedoucí oddílu skautek

HLEDÁ SE ... Ahoj, vedu skvělý dívčí oddíl a moc mě to baví. Chybí mi ale někdo, s kým bych mohla probrat problémy v oddíle a kdo mi poradí, kam poslat holky na čekatelky. U nás ve středisku komunikace moc nefunguje a pozice výchovného zpravodaje není už dlouho obsazená, prý nejsou lidi. A tak mě napadlo, že si zkusím dát inzerát…

Nehledám supermana, ale někoho s chutí předávat zkušenosti a naslouchat mi.

HLEDÁM -- zkušeného parťáka, který mi poradí, co si počít s hyperaktivní světluškou -- informovaného poradce, který se vyzná ve vzdělávačkách a mumraji na křižovatce -- šikovného organizátora, který uspořádá rádcovské kurzy a ostatním vysvětlí, k čemu vlastně jsou -- kamaráda, co mi pomůže s osobním rozvojem -- VÝCHOVNÉHO ZPRAVODAJE pro naše středisko PROSÍM O -- respekt k mému stylu vedení a naší potřeštěné oddílové radě -- nadhled, který mi někdy chybí -- odvahu měnit zavedené pořádky ve středisku NABÍZÍM -- smysluplnou a zábavnou práci -- skvělou možnost, jak předávat své zkušenosti s vedením oddílu -- pravidelné pozvání na plánování našeho oddílu s domácím jablečným štrúdlem -- podpůrné materiály pro zpravodaje na křižovatce -- možnost obrátit se pro radu na Táňu, která se na ústředí stará o výchovné zpravodaje – [email protected] Existuješ, nebo jsi jen napsaný ve skautISu? SPĚCHÁ - přihlas se u střediskového vedoucího co nejdříve, nejlépe ještě před sněmem!

Funkci výchovného zpravodaje má podle skautISu obsazenou pouze 39 % středisek. Je to ztráta hlavně pro oddílové vedoucí, kteří tak přicházejí o cenného pomocníka a rádce v oblasti výchovy. Dejte vašemu středisku vědět, že o výchovného stojíte, nespokojte se s tím, že je někdo pouze „papírově“ uveden ve skautISu, ale svou funkci nevykonává. Řekněte si o podporu! Správná doba je teď – střediskové sněmy se blíží… Na  ústředí pracujeme na  podpoře výchovných zpravodajů, aby se měli o co opřít, kde začít. Mohou se tak těšit na řadu podpůrných materiálů – např. popis činností, zásobárnu příkladů dobré praxe nebo videomedajlónky – rozhovory s akčními výchovnými zpravodaji. Máte dotaz nebo znáte někoho, kdo by měl chuť na nových materiálech spolupracovat? Ozvěte se Táně, koordinátorce projektu Podpora výchovných zpravodajů. [email protected]

Těším se, Anežka

| 26

Výchovný zpravodaj

O výchovných zpravodajích se píše i v aktuálním čísle Skautského světa.

Platí do 31. 12. 2016

Stan ČESKÁ VÝROBA

TÁBORNÍCÍ, ZATÉKÁ

Tee-pee

Stan

VÁM DO STANŮ? MÁME ŘEŠENÍ:

stanovka

Sahara

nebo

STANOVKY gramáže: šíře: materiály: úpravy:

• máme vlastní barevnu a úpravnu tkanin – naše tkaniny nepromokají • POCTIVÁ ČESKÁ VÝROBA

ceny: barvy:

• nabídka široké palety barev • na zakázku nabízíme speciálně upravenou nehořlavou stanovku

od 300g/m2 145 cm bavlna, bavlna/polyester hydrofobní (voděodolná), fungicidní (proti plísním) od 126 Kč/bm široká paleta barev, přírodní, khaki

Ceny jsou bez DPH.

• v ČR jsme již téměř jediní, kteří vyrábí klasickou pevnou stanovku

Jitka Pospíšilová: 461 568 255, 605 700 621, pospisilova@svitap.

• zajišťujeme kompletní servis – metráž i konfekční šití

STANY

• nabízíme výrobu různých druhů stanů včetně tee pee paleta barev

SAHARA s podlahou od 10 000,- Kč (Ø 4m) STAN na podsadu od 5 000,- Kč NOVA bez podlahy 14 434,- Kč (4,35x4,2m) TEE-PEE od 10 231,- Kč (od Ø 4,5m) velkoplošné stany, plachty a další...

Ceny jsou bez DPH.

Uvedené ceny jsou bez DPH. Při odběru do 20m účtujeme střižné 30 Kč/m.

nový stan

• různé rozměry, materiály, provedení... Václav Hrubý: 461 568 231, 605 700 614, [email protected]

JE VÁM ZIMA VE STANU? JEDNODUCHÉ ŘEŠENÍ: DEKY

• Naše deka zahřeje i ty největší zimouřivce. • Z mikroflanelu nebo mikrovlákna • Možnost vyšití vašeho loga nebo textu. • více na www.e-mozaika.cz

od 360,-

27 | Svitap J.H.J. spol. s r.o., Kijevská 423/8, 568 02 Svitavy www.svitap.cz

skauting | příroda Vít Růžička – 51 let [email protected]

Pozorujte změny v jarní přírodě

VÍŤA

Kdysi vedl oddíl v Praze Malešicích, aktuálně člen Eko odboru a instruktor na LŠ Gemini. Učí na gymnáziu, kromě přírody ho baví čtení knížek a chození po horách.

Jaro je období, kdy se po zimě probouzí příroda a jeden z jeho nápadných projevů je rychlý vývoj rostlin – u některých můžeme změny pozorovat doslova ze dne na den. Proto v tomto čísle článku nahlédneme do života jarních rostlin. Najdete zde několik námětů, jak s oddílem nebo družinou rostliny pozorovat, čeho si všímat a jak svému pozorování porozumět. Při přípravě programu můžete využít i pracovní listy, které vyšly k tomuto tématu v časopise Skaut-Junák v dubnovém čísle. Jak rostliny přezimují Začněme pozorováním, jak rostliny přečkávají zimu. Existuje několik strategií přezimování, jako obvykle mají svá pro a proti. První typ rostlin jsou ty, které zimu přečkávají ve formě semen – jejich výhodou je, že semeno je odolné proti nepříznivým podmínkám, nevýhodou naopak to, že musí umět rychle, včas a na správném místě vyklíčit. Většina takových rostlin klíčí na holé půdě dřív, než ji zarostou jiné rostliny. Typickým příkladem je osívka jarní a některé jarní plevele. Jiné rostliny přečkávají zimu ve formě podzemních hlíz, cibulí nebo oddenků. Jsou na tom podobně jako předchozí skupina, ale jejich podzemní orgány obsahují hodně zásobních látek, takže rostlina může vyrůst velmi rychle. Rostlin tohoto typu je celá řada, všichni určitě znají sněženku, bleduli nebo sasanku, dalším příkladem může být dymnivka, kyčelnice, konvalinka nebo orsej. U posledního typu rostlin přezimuje i nadzemní část – stonky, listy, pupeny. Takto přezimují všechny dřeviny, z bylin např. trávy nebo sedmikráska. Tyto rostliny mají oproti předchozím typům náskok, musí ovšem investovat do vyšší odolnosti proti mrazu a vysušení a je větší riziko, že v tuhé zimě uhynou.

Námět na pozorování Na výpravě se můžete zaměřit na pozorování jednotlivých rostlin a odhadnout, jak která z nich přečkala zimu. Zkuste si je roztřídit do tří popsaných skupin, malé vodítko vám poskytne následující text: Jako první můžete pozorované rostliny rozlišit na byliny a dřeviny. U dřevin přezimuje vždy celá rostlina, podle listů můžete rozlišit, zda jde o dřevinu stálezelenou, nebo opadavou. U bylin to bude trochu složitější. Rostliny, které nedávno | 28

vyklíčily ze semene, poznáte podle svěžích, světle zelených stonků a listů, nenajdete na nich žádné stopy přezimování. Pokud je rostlina už větší a starší, můžete jí opatrně vyrýpnout ze země a pozorovat její podzemní část – zaměřte se na hledání orgánů, které slouží k ukládání zásob a přezimování (hlízy, oddenky, cibule apod.). Bylinu, která přezimuje celá, poznáte nejlépe podle zbytků starých, suchých a odumřelých listů na spodní části stonků. Kvetení Dalším námětem na pozorování je kvetení rostlin. Většina našich rostlin kvete v jarním období nebo na začátku léta. Pro pozorování a zkoumání květů zde nabízíme několik námětů pro oddílové aktivity. Květy jsou velmi vděčným a atraktivním námětem k pozorování, fotografování nebo kreslení. Na výpravě můžete hledat květy různých barev a soutěžit, kdo najde nejvíc barevných variant květů. S menšími dětmi si zkuste vyprávět příběhy květin, každý si najde květ, který se mu líbí, a vymyslí o něm krátký příběh. Květy můžete kreslit a fotografovat a v klubovně připravit výstavu nejlepších obrázků.

Vědecké pozorování květů Na květy a kvetení se můžete též dívat okem badatele. Zkuste rozhodnout, jak jsou jednotlivé květy opyleny, jak s opylením souvisí jejich barva, tvar a vůně, pozorujte včely a další opylovače při práci. Pozorování zpracujte do tabulky, kde nakreslíte květ nebo květenství a popíšete způsob opylení. V klubovně si můžete udělat kalendář kvetení. Na nástěnku dáte tabulku, každý může přinést informaci o rostlině, kterou viděl kvést, a zaznamenat ji na nástěnku (druh, datum, kde ji viděl). Na nástěnku umístěte i mapku a do ní případně zakreslete nálezy jednotlivých rostlin. Pozorování kořenů Nakonec se zaměříme na pozorování kořenů rostlin a jejich kořenových soustav. U suchozemských rostlin kořen zajišťuje několik funkcí. V první řadě drží rostlinu v zemi a zajišťuje příjem vody a minerálních látek. U řady rostlin má kořen rovněž zásobní funkci a zajišťuje přečkání

příroda | skauting nepříznivého období. Poslední funkcí kořene rostliny může být vegetativní rozmnožování, při kterém z postraních kořenů nebo hlíz může vyrůst celá nová rostlina.

Pozorování kořenů. Připravte si malou lopatku (třeba zahradnickou na sázení rostlin) a igelitový sáček, podle možností i kbelík s vodou. Rostlinu opatrně vyrýpněte, dejte pozor, abyste vyjmuli celý kořen a neroztrhli ho (proto je výhodnější pozorovat spíš menší rostliny). Z vyrýpnuté rostliny opatrně oklepte a očistěte půdu, můžete ji propláchnout vodou. Rostlinku uložte do sáčku a odneste na místo, kde ji důkladně prozkoumáte. Jako první se snažte určit druh rostliny, kterou pozorujete. Podle tvaru kořene odhadněte všechny jeho funkce a pokuste se porovnat poměr podzemní a nadzemní části rostliny. To můžete zjistit měřením délky kořene nebo vážením. Je

vhodné pozorovat kořeny stejného druhu rostliny z různých prostředí (např. ze suššího a vlhčího, kde je více / méně živin, které je / není sešlapáváno). Výsledky pak porovnejte a pokuste se je interpretovat. Pro zkoumání kořenů vybírejte jen běžné rostliny, které najdete na kraji pole, na zahrádce nebo jiném dostupném místě. V žádném případě nevybírejte rostliny vzácné, chráněné nebo rostliny rostoucí v chráněných územích – ty můžete pozorovat, kreslit nebo fotografovat, dejte však pozor, abyste je přitom neponičili a nenarušili jejich prostředí.



MATERIÁLY METODICKÝ MATERIÁL K POZOROVÁNÍ KOŘENŮ, ŽŠ Mládežnická Trutnov http://bit.ly/pozorovani_korenu PRACOVNÍ LISTY z časopisu Světýlko

Ukázka několika jarních druhů 1) OSÍVKA JARNÍ Osívka je rostlinným trpaslíkem. Dospělá rostlina měří kolem 3 cm. Má ještě jednu zajímavou vlastnost: Celý svůj životní cyklus od vyklíčení po vytvoření semen a uschnutí - stihne během několika jarních týdnů. Rostliny s takovým životním cyklem se nazývají efeméry - podobně žijí některé rostliny v pouštích; musí stihnout vyrůst a vykvést během kratičkého období po vzácných pouštních deštích.

2 )ORSEJ JARNÍ Menší vytrvalá bylina. Roste na vlhčích loukách, kvete v dubnu. Sytě žluté květy jsou opylovány hmyzem. V zemi má kulovité hlízy, pomocí kterých přečkává zimu.

3) SNĚŽENKA PODSNĚŽNÍK Jedna z prvních jarních kvetoucích bylin. V přírodě roste ve světlých lesích a na loukách v teplejších oblastech. V zemi má cibulku, ze které již v průběhu zimy vyrůstají podlouhlé listy. Kvete v předjaří, během teplejších zim může rozkvést už v únoru. Po odkvětu a dozrání semen na konci jara nadzemní část rostliny zasychá a léto a podzim sněženka přečkává v cibulce pod zemí.

29 |

skauting | rozlety Tomáš Kozel – 24 let [email protected] Instruktor Fonticulu Maděra, studující biologii a zároveň asistent Strategického odboru.

Kam jinam, když ne vést Odejdeme na vysokou školu do jiného města, začneme pracovat či založíme rodinu a není dost času vést oddíl nebo středisko. Mnoho cest, kam nás putování životem mohou zanést. Náhle zdánlivě nalajnovaný postup vlče - skaut - rover vedoucí oddílu - vedoucí střediska odfoukne vítr okolností. Rádi bychom se i nadále podíleli na dění v Junáku, ale nevíme kudy do toho. Hlavou nám letí spoustu myšlenek. Pojďme je společně trochu urovnat.

Odbory

Zaměstnání v Kanceláři ústředí Junáka

Odbory fungují jako skupiny dobrovolníků, kteří pomáhají zpravodajům Výkonné rady v rozvoji daných témat. Nejčastější náplní jejich práce je organizace tématických a celostátních akcí či seminářů, příprava materiálů a metodik, koordinace projektů a celková podpora daného tématu v hnutí.

Stát se profesionálním skautem. Řadu lidí tato příležitost krátkodobě či dlouhodobě oslovila. Pracovat na dohodu nebo se stát zaměstnancem Kanceláře ústředí Junáka (na zkrácený či plný úvazek) je další možnost, kterou můžete využít a nabídnout své civilní i skautské znalosti a dovednosti profesionálně. Pro jednotlivé placené pozice jsou vypisována výběrová řízení na jejichž základě je vybrán nejvhodnější uchazeč. O aktuálních nabídkách se můžeš informovat na Křižovatce, na jobs.skaut.cz či na FB jobs.skaut.

• • • • • • • • • • •

Odbor vlčat a světlušek Skautský odbor Roverský odbor Skauting pro všechny Zahraniční odbor Odbor vzdělávání činovníků Strategický odbor Odbor pro personalistiku Infoodbor Ekologický odbor Odbor duchovní výchovy

Stáže Kancelář ústředí Junáka nabízí celou řadu stáží, v různých oborech. Většina škol požaduje od svých studentů odbornou stáž či praxi. A proč tedy nespojit příjemné s užitečným a v rámci stáže nepřispět k rozvoji svojí organizace. Stáže jsou neplacené, ovšem ústředí zajišťuje studentům profesionální podporu a zázemí. Od uvedení do tématu přes konzultace a vedení až po potvrzení stáže pro potřeby školy či zaměstnavatele. Nyní hledáme zájemce o: • práci na skautském elearningu • tvorbu vzdělávacích metodik (např. Jak udělat vzdělávací kurz,o hospodaření a pod.) • redaktorskou a publikační práci • počítačovou grafiku

| 30

Příležitosti doma Následující diagram stručně představuje možnosti, kde se lze zapojit mimo oddíly a střediska. Kde využít své odbornosti, znalosti i zájem. Doma nebo v zahraničí.

Mentoring Projekt, který běží už několik let, se snaží nabídnout možnost podpory a sdílení zkušeností pro potřeby vedoucích středisek i dalších činovnic a činovníků. Nabídka zapojit se je jak v pozici mentorovaného, tak i mentora. Pro další podrobnosti napiš na [email protected].

rozlety | skauting

Celostátní akce

Seminární práce

Možnost organizovat celostátní akce je příležitostí vyzkoušet si přípravu relativně velké akce co do počtu účastníků i náročnosti. Záštitu nad realizací těchto akcí má Výkonná rada a program je zaměřen podle příslušné cílové skupiny (děti, RaR, vedoucí, vodáci, …). Jednotlivé realizační týmy vždy hledají schopné spolupracovníky i odborníky.

Nabízí se možnost propojit svou seminární, bakalářskou či diplomovou práci s nějakým tématem, které aktuálně pomůže i skautům. Proč tedy psát diplomku do šuplíku, pokud lze odborně rozpracovat téma, které pak bude k užitku. Podle výběru tématu je možné spolupracovat s Kanceláří ústředí, s některým z odborů nebo Akademickým klubem. Základní poptávku po pracích a kontakty najdete na www.jobs.skaut.cz, ale je možné přijít i s vlastním tématem. V tuto chvíli jsou vypsaná tato témata:

• celostátní kolo závodu vlčat a světlušek či Svojsíkova závodu • Obrok • Mikulášský seminář, • Intercamp • Central european jamboree • Valný sněm • Elixír • HelpDesk

Skautský institut Skautský institut na Staroměstském náměstí v Praze otevírá svoje dveře všem skautům, ale také neskautům, kteří mají chuť se scházet, vzdělávat či na něčem pracovat. Pečuje především o paměť skautingu, popularizuje ji a zpřístupňuje k bádání. Dále je možné se zapojit do menších projektů, které SI zaštiťuje, nebo přijít s návrhem svého vlastního projektu. • Zapojení se do archivní činnosti (bádání v archivu, třídění materiálů a složek) • Tvorba programů na Staromáku (návrhy na program, vedení dramaturgické linky) • Nové tvořivé projekty, kterým hledáte zaštítění • Vytvoření pobočky SI ve vašem městě • Skautská vize - oslovování bývalých i nynějších skautů na debaty • Zkušenost totality - nově vzniklý projekt, který hledá členy do metodického týmu • Staromák - prostor pro workshopy, semináře, akce a výstavy, které chceš zrealizovat v srdci Prahy.

• vstupní rozpracování prioritní témata Strategie do roku Junáka 2022 • Výchova k nástupnictví • Zapojení odcházejících činovníků • Podpora vzdělavatelů • Prezentace skautingu na veřejnosti • Uspořádání a řízení organizační struktury Junáka • Přiměřenost administrativy • Skautská výchovná metoda • Rozvoj, aktualizace a podpora výchovného programu. • Podpora roverské výchovné kategorie • Hodnocení kvality • Mezinárodní skauting pro mladší členy • Mezinárodní skauting pro činovníky • příprava modulů, aplikací a rozšíření pro SkautIS

Strategické priority Témata Strategie 2022 nabízí další možnosti zajímavého zapojení. Každé prioritní téma má svého garanta, jenž hledá lidi, kteří se o dané téma zajímají. Společně připravují zadání, navrhují projekty, které prioritu naplňují, a samozřejmě projekty i následně realizují. Příležitost se zapojit je otevřená u každého z témat. Zároveň Strategie 2022 nabízí řadu propojení na seminární a akademické práce. Více v odrážce seminární práce.

Další informace najdeš na skautskyinstitut.cz.

Pokud někoho zajímá statistika, sociologie nebo má prostě jen zálibu probírat data a hledat v nich souvislosti, nabízí se možnost zapojit se do Analytického týmu. Jde o skupinu dobrovolníků, kteří se několikrát do roka spojí a pracují na analýzách registrace, Skautských sond či zpracují vstupní průzkum pro tvorbu zadání strategické priority.

Skautské časopisy

Pro více informací se ozvi na [email protected] nebo se podívej na strategie.skauting.cz.

I okolo časopisů je řada příležitostí ke spolupráci. Od možnosti zapojit se jako člen do redakční rady některého ze skautských časopisů přes občasné příspěvky po spravování příspěvků na sociálních sítí. • Člen redakční rady • Občasné příspěvky do časopisů • Příspěvky na sociálních sítí • FB Teepek.cz • FB Rovernet

TIPY NA WEBY, KDE LZE NAJÍT PODROBNĚJŠÍ INFORMACE: jobs.skaut.cz www.facebook.com/jobs.skaut/ krizovatka.skaut.cz/oddil/mezinarodni/ jako-dobrovolnik-do-zahranici

31 |

skauting | rozlety

Tábory amerických skautů V letních měsících je také možné vyjet jako vedoucí na tábor Boy Scouts of America (BSA). Nabídka táborů je různorodá jak lokací, tak velikostí nebo zaměřením. Přihlašování probíhá obvykle během ledna přes zahraniční odbor Junáka. Podmínkou je věk nad 18 let a účast v programu nejméně 6 týdnů od začátku června. Tábory jsou výjiměčnou příležitostí poznat, jak funguje skauting za oceánem - a dobrovolník navíc za pozici vedoucího dostává kapesné, které začíná na cca 150 USD/týden. BSA hradí i pojištění - dobrovolník si tedy sám hradí jen cestu a poplatek za vízum.

V zahraničí Lokálním zahraničním zpravodajem další možností pro členy se zájmem o mezinárodní dimenzi skautingu je stát se regionálním (lokálním) zahraničním zpravodajem - na úrovni kraje, okresu nebo střediska šířit informace z mezinárodního skautingu směrem ke členům, motivovat členy v účasti na zahraničních akcích, podporovat oddíly k programům s mezinárodní skautskou tematikou apod. (podobně jako lze být lokálním výchovným, roverským, ... zpravodajem).

inzerce

| 32

Na mezinárodní akci jako servistým nebo vedoucí patroly/jamoddílu Dospělí členové Junáka se mohou zúčastnit téměř jakékoliv zahraniční akce - buď jako členové mezinárodního servistýmu, nebo jako vedoucí menší skupiny mladších členů (patroly, jamoddílu).

Vlastní projekt Vymyslet lze i vlastní mezinárodní projekt (vzdělávací akci, výměnu mládeže, přeshraniční projekt), sehnat na něj partnery ze zahraničních skautských organizací a případně také finance, např. z programu Erasmus+.

Dobrovolnictví na skautských základnách Skautské základny nabízejí pobyty pro dobrovolníky v délce od několika týdnů po několik měsíců až jeden rok. V letních měsících je možné přijet i na kratší dobu. Podmínkou je většinou věk nad 18 let a platné členství ve skautské organizaci (přihlášku potvrzuje zahraniční zpravodaj). Vyjet je možné buď na nějaké ze světových center WAGGGS nebo WOSM, nebo na evropské základny.

Evropská dobrovolná služba Pro členy do 30 let připadá v úvahu i Evropská dobrovolná služba - není to ryze skautská věc, ale některé skautské organizace se jí zabývají. Junák v současné době akreditaci na EVS nemá, proto nemůže nikoho přijímat ani vysílat. Více informací k nalezení na stránkách Erasmu+, projekty, kterých se člověk jako dobrovolník může zúčastnit (vč. těch skautských - stačí zadat např. klíčové slovo „scout“) zde.

instant | skauting

Jak využít Skauting k rozvoji oddílu

Tomáš Čakloš – 22 let [email protected]

TOM

Fascinuje ho proces výchovy a vůbec duševního vývoje a nadšeně tak studuje psychologii a pedagogiku. Dříve vedl oddíl, dnes je výchovným zpravodajem.

Nabízíme hru pro oddílové rady, ve které je možné pracovat s vlastními potřebami a pokusit se navrhnout časopis šitý na míru podle nich. Tyto výstupy se navíc můžou proměnit v realitu, poskytnete-li je naší redakci jako zpětnou vazbu. Následující aktivita může být oddílům přínosná hned několikrát. Umožní vám pojmenovat svoje slabiny a z nich vycházející potřeby. Současně se může stát vodítkem, jak s těmito potřebami budete pracovat. A nakonec poslouží k tomu, abyste svá témata dostali do tohoto časopisu.

Příklad: Můžete třeba každé stránce fiktivního časopisu postupně věnovat jednu hodinu společného hledání řešení anebo si dát za úkol pro každou stránku někde na internetu najít jeden nějaký článek, který by mohl stránku zaplnit a nabídnout pomoc.

1. Z potíží udělám potřeby Sepište si s oddílovou radou hlavní slabé stránky nebo problémy svého oddílu a pokuste se pro každou z nich pojmenovat, co byste se potřebovali naučit, abyste tuto oblast lépe zvládali. Příklad: Vytyčíme jako hlavní slabé stránky, že děti nechtějí chodit do přírody a že se nám často hádají rádcové – na základě toho usoudíme, že bychom se potřebovali učit motivovat členy k výletům a efektivně řešit konflikty mezi dospívajícími.

4. Teď ho ještě poslat do redakce… Když už jste vytvořili vlastní fiktivní časopis šitý na míru svým potřebám, můžete jej poskytnout jako inspiraci redakci časopisu Skauting, kde se pokusíme vaše potřeby zohlednit při volbě témat a článků dalších čísel. Co vzniklo jako jednoduchá hra, může se snadno proměnit ve skutečnost a vám třeba přinést opravdové odpovědi a cenné rady ke zkušenostem, kterým v oddíle čelíte. Příklad: Nafoťte nebo přepište vaše stránky a výsledky snažení a pošlete nám je na [email protected].

2. Kdybych byl šéfredaktorem Představte si, že se vaše oddílová rada náhle promění Alternativa: Hru lze uchopit všelijak a mezi stránky v redakci fiktivního časopisu, který vám v tom nabídne lze rozdělovat i jiné věci než své potíže. Můžete si třeba podporu. Časopis má 12 stran a je jen a jen na vás, čím se zkusit rozvrhnout na 12 stranách obecnější rámec časopisu budou tyto stránky plnit. podle toho, kolik byste čeho potřebovali číst. Potom můVezměte si 12 lístečků (nebo 6 oboustranně), které žete načrtnout zastoupení třeba těchto součástí časopisu: budou reprezentovat stránky fiktivního časopisu, a zahaj- Vedení oddílu – Středisko – Úvahy o výchově – Připravený te jednání redakce. Společnou diskusí rozhodněte, kolik program (Instant) – Metodika programu obecně – Inspistránek chcete věnovat kterým tématům – tedy věcem, race nápady a dobrá praxe. I zde budeme moc rádi, pokud které se potřebujete naučit. Témata vepište a zakreslete nám pošlete své nápady a výtvory. na jednotlivé stránky. Jednotliví členové si mohou nejpr ve samostatně navrhnout vlastní podoby časopisu, které následně dáte dohromady. Příklad: Domluvíme se, že nejvíce prostoru potřebuje téma řešení konfliktů, a tak jej rozkreslíme na celé čtyři strany. Mezi další strany vepíšeme ostatní témata – a nejmenší rozsah nakonec dáme tipům na pohybové hry, jen čtvrt stránky… 3. A mám plán učení! Nyní máte před sebou zajímavý materiál, který může být jedním z vašich vodítek pro další rozvoj oddílu. Jeho výhodou je, že ukazuje, kolik prostoru chcete věnovat kterým věcem. Chopte se příležitosti zkusit to podle něj skutečně udělat!

Připravujeme novou podobu časopisu Skauting

A vy můžete být u toho! Pošlete nám své nápady, potřeby a připomínky na [email protected], řekněte nám, o jakých tématech byste rádi četli, a pojďme společně diskutovat, jak bude časopis vypadat.

33 |

skauting | administrativně Lukáš Neuheisl - 21 let [email protected]

8 zásad, které z vás udělají profi grafika

LUKÁŠ

Redaktor externí komunikace Junáka českého skauta, grafik Mikulášského víkendu a student Marketingové komunikace a PR na FSV UK.

Tarzana vždy bavilo připravovat plakáty na různé akce, a automaticky přejal i oddílový web. Teď má za úkol navrhnout náborový plakát, má ale pocit, že navhování moc nerozumí. Co mu radíme? Osm doporučení, která vnesou i do vaší grafické produkce více kontroly a kvalitnější zpracování. 1. Zapoj ilustrace / fotky s ohledem na své zdroje Velmi často se v průběhu navrhování zasekneme, hledáme-li pro již téměř vytvořený plakát vhodnou fotografii / ilustraci. Přitom hledat ideální doplněk, který obstojí v barevném provedení, ořezu a kompozici, je téměř nereálné (nemáme-li k dispozici databázi s tisíci fotografiemi). Proto doporučujeme navrhovat plakát na základě ilustrace - podle ní zvolit optimální ořez, barevnost, kompozici plakátů. Je to snazší než naopak. Navíc nebudeš muset dělat kompromisy co se týče sdělení - nebude-li fotka obsahově sedět, vymysli novou textaci. Dlouhodobě pracuj s tím nejlepším mediem, které ve středisku „umíte” - s nejlepším střediskovým fotografem či kreslířem. Samozřejmostí musí být to, že nepoužíváme fotografie / ilustrace bez ověření licence a souhlasu autora. 2. Pracuj s referencemi Pokaždé, než začneš navrhovat, vydej se hledat reference ukázky prací a jiné inspirující návrhy. Je to dobré hned ze dvou důvodů; zaprvé se tvá mysl při hledání naladí a budeš lépe posuzovat a napravovat chyby v kompozici i barevnosti. Zadruhé můžeš reference použít jako předlohu pro styl, kterého se chceš při návrhu držet. Inspiraci můžeš načerpat např. dle typu média, typu akce, grafického stylu, tématu nebo použití fotografie. Pomoci mohou i zdánlivé detaily, barevná kombinace nebo velikost písma, která ti pomůže odhadnout tu správnou rovnováhu. Nezapomeň však, že kopírování není inspirace, ale krádež! Vhodná místa pro inspiraci hledej v boxu Kde se inspirovat? 3. Navrhuj nadvakrát Nejprve si zvol ilustraci nebo fotku a zvaž zbylé rozvržení obsahu. Vymysli, jak bude titulek komentovat obrazovou část plakátu, a na základě toho navrhni titulek ve více variantách, dokud nebude dokonalý. Při návrhu mysli na to, aby tě umístění textů (a také použití log či znaků) neomezovalo, budeš-li chtít použít návrh později pro jiný výstup (například na FB či tisk letáčku). Když máš kompozici navrženou, proveď desetivteřinový test: ukaž návrh na 10 vteřin někomu mimo skaut, a zeptej se ho, co na něj zapůsobilo a jak si návrh vykládá. V přiměřeně

| 34

Kde se inspirovat? Načerpat inspiraci bys měl od  těch nejlepších: mezi webové stránky, které bys měl navštívit patří třeba 100-beste-plakate.de, behance.net, awwwards.com nebo třeba theinspirationgrid.com. Postačí také hledání na  internetu: můžeš zkusit heslo „graphic design inspiration”. Inspiraci u středisek v okolí spíše nedoporučujeme - lidé by si plakát mohli přiřadit právě k danému středisku. dlouhém rozhovoru pak spolu rozeberte, jak lze návrh vylepšit, aby lépe prosazoval plánované sdělení. Oslovit můžeš samozřejmě více lidí a v žádném případě se neboj kritiky - více názorů a připomínek ti pomůže k identifikaci slabých míst návrhu a lepšímu výsledku! 4 . Plakát = nutné minimum informací Aby plakát fungoval, má provokovat - a aby se mu to podařilo, musíš do jeho účinnosti zapojit co nejméně prvků (více prvků by tříštilo pozornost diváka): vsaď na dominantní fotku nebo ilustraci / úderný titulek a vyladěný celek označ logem. Informace o místě, datu a hodině srazu a nutných pomůckách vměstnej do malého nerušícího odstavcového textu. Koho plakát zaujme, jistě si jej přečte. 5. Klíčová je identifikace Z plakátu má být na první pohled patrné, že se jedná o plakát od skautů. Má to hned dva důvody; prvním je reprezentace samotné organizace, druhým je automatická důvěryhodnost sdělení - skauting má v Česku velmi dobré renomé. Každý plakát s viditelným označením rozšiřuje povědomí o Junáku - českém skautu jako takovém; přispívá k mínění o tom, že skauti jsou aktivní a nabízejí zajímavou činnost. Jednoduchým a zároveň univerzálním prostředkem pro identifikaci je použití loga. Vizuální styl budeme shodou okolností v létě letošního roku měnit za nový, s logem podobným skautskému znaku (viz box Nový vizuální styl). Při tvorbě se vždy řiď aktuálním platným vizuálním stylem, více v boxu Dodržování vizuálního stylu.

administrativně | skauting

A JAK TO TEDY FUNGUJE? Fotografie. Tématická, nejspíše z předchozího ročníku akce. Reference. Nelze posoudit; živé nepravidelné tvary a zvolené titulkové písmo evokují prostředí pohádek. Návrh. Nelze posoudit; sdělení je srozumitelné a opírá se o předchozí ročník akce. Nutné minimum informací. Plakát pracuje s dominantní fotografií, velkým nadpisem a logem, ostatní informace celý plakát vhodně a nerušivě doplňují. Identifikace. Plakát obsahuje logo, barvy i písmo Junáka - českého skauta. Navíc zahrnuje i základní kontaktní informace. Titulek. Titulek je krátký, úderný a všeříkající - i přes chybějící přímou výzvu čtenáři. Přímočarost. Obsah je od pozadí oddělen jednobarevnými nepravidelnými tvary, které vše zpřehledňují. Dominantní je odlišné titulkové písmo a fotografie. Originalita. Spočívá právě v použití jiného titulkového písma.

Dodržování vizuálního stylu Dodržením pravidel napomůžeš identifikaci organizace a zařazení Tvého střediska/oddílu. Základním pravidlem je umístění loga bez jakékoli změny (deformace, libovolná barva atd.). Mezi další pravidla patří použití definovaného písma TheMix a můžeš použít definované barvy. Pozornost věnuj především zakázaným použitím vizuálního stylu! Podklady (manuál, logo, písmo a další) najdeš na bit.ly/SkautManual.

6. Zvláštní pozornost věnuj titulkům Od čtenářů vašich plakátů můžeš očekávat, že vědí, co je skauting a jsou mu víceméně přátelsky naklonění (viz výzkum veřejného mínění o skautech z roku 2015 od agentury IPSOS). Vyvaruj se tedy titulků, které obecně obhajují nebo vysvětlují skauting. Miř raději přímo na aktivitu čtenáře, na kterou cílíš: „Přijďte na Roztocký skautský ples”, „Pošlete své děti na skautskou drakiádu“ nebo „Hledáme donátory nové klubovny - pojďte do toho s námi”. Správný titulek by tedy měl obsahovat výzvu pro čtenáře a mít nejvíce 8 slov. Lze jej sázet čistě verzálkami.

7. Sdělení má být přímočaré Vystřihej se levných grafických efektů (záře / perspektiva písma / bizarní fonty / gradienty, záře a stínování) - efektům jako je WordArt již dávno odzvonilo. Titulek nebo logo podtrhni raději jednobarevným podkladovým polem, které jej odpíchne od pozadí. Máš-li pocit, že je některý z prvků málo výrazný, zvětši jej nebo odděl větším místem okolo něj. Pro celkovou logiku plakátu vyber jeden z prvků, na který nejvíce sázíš, a ostatní umísti tak, aby mu svým postavením nekonkurovaly. 8. Vyjasni si vztah k originalitě Potřebuješ grafiku odlišit od ostatních skautských oddílů v okolí? Navrhni si vlastní propagační plakáty. Pokud jste ve vaší obci či městě jediní, může být efektivnější, když použiješ již navržené plakáty z ústředí - například na nábory. Pokud tvoříš vlastní návrhy plakátů, mysli také na použitelnost pro další výstupy (FB, nástěnka, web atd). Více výstupů tak může vytvořit malou kampaň, jejíž vizuální základ může ve vašem oddíle zakotvit na několik let. Je jistě úspornější stavět oddílovou propagaci na již fungujících kvalitních řešeních, než ji navrhovat každý rok od začátku.



35 |

skauting | duchovno Pavel Fornůsek – 34 let

Proč je metodika na duchovní výchovu krátká Když jsem před lety vedl oddíl, končily mé snahy o nějakou systematickou výchovu dětí ke skautským hodnotám pravidelnými neúspěchy. Vlastně jsem vůbec netušil, jak taková systematická výchova má vypadat, a iniciování diskuzí v oddílové radě na duchovní témata znamenalo obvykle fiasko. O upřímnosti a hloubce rozhovorů před slibem, které jsem zažil a při kterých byly děti často pod tlakem, aby „neřekly něco špatně“, si taky nedělám přehnané iluze. Přečetl jsem o tom různé příručky, ale až do konce své kariéry oddílového vůdce a ještě mnoho let po tom jsem se vlastně nikam nepohnul. Stále jsem vůbec netušil, za který konec výchovu dětí k duchovním hodnotám vzít. Nevěděl jsem, jak jim to vysvětlit. Nebo jestli jim to vůbec vysvětlovat. Nebo jestli by to měly jen nějak prožít. Nějaké hry? Rozhovory u ohně? Čtení příběhů? Beseda s pamětníky? Fakt jsem nevěděl. A mimo to jsem kolem sebe slyšel řadu dalších vůdců, které trápil nebo trápí podobný problém.

Zdůrazňuji, že zde mluvím o systematické duchovní výchově v oddíle. Jinak určitou představu o skautských hodnotách mám a snažím se je do svého života promítat. Zajímavé je, že ačkoliv jsem vůbec nevěděl nejen jak, ale taky co dětem v rámci „správné skautské duchovní výchovy“ předávat, sám jsem na podstatu duchovních hodnot aspoň nějaký názor (typu „je to Bůh, odkud vycházejí“ nebo „hodnoty jsou odrazem vědeckého přístupu“) měl, uměl jsem jej slovně popsat a mimo oddíl jsem neměl problém vést o nich dlouhé (a dle mého soudu zajímavé a rozvíjející) diskuze. Zpětně si teď uvědomuji, že jsem si vlastně ani nedovedl představit, že nějaký můj názor na duchovní hodnoty by mohl být použit k něčemu tak zásadnímu a respekt vzbuzujícímu, jako je skautská duchovní výchova dětí mně svěřených a že bych jim ho tedy třeba mohl otevřeně sdělovat. Když se pokusím tento svůj tehdejší dojem trochu víc rozkrýt, myslím si, že důvodem pro to byla skutečnost, že jsem měl v hlavě zafixovanou představu, že všem vznešeně znějícím pojmům ze skautských příruček a stanov (tři povinnosti, Nejvyšší Pravda a Láska apod.), kterým vlastně úplně nerozumím, někdo někde správně rozumí, a proto tedy musím být opatrný při předávání dětem, abych něco nepokazil nebo neřekl něco „špatně“.

| 36

STOPAŘ

Vedl oddíl v Zábřeze, dnes předseda šumperské okresní rady a v létě taky táborová pomocná síla oddílu Poutníci Hlavňovice.

Proč by o tom přece někdo psal v příručkách a stanovách, kdyby nebyla jednoznačná shoda, o čem se píše, no ne? Vzpomínám si například, jak jsem se před vůdcovskou zkoušku těšil, až si přečtu příručku k vůdcovce k tématu myšlenkové základy skautingu, abych se konečně dozvěděl, jak to s těmi hodnotami skutečně je. Marně. Kdybych vedl oddíl dnes, vycházel bych z následujících zkušeností z posledních let. V první řadě si dnes už myslím, že žádný jednoznačně správný a zároveň široce přijímaný výklad skautských hodnot v Junáku zkrátka nemáme. A strach, abych neřekl něco „špatně“ tedy vůbec není na místě; prostě proto, že nikdo přesně nevíme, co je „správně“ a co je „špatně“. Tím nechci tvrdit, že se na ničem neshodneme a můžeme si ve  jménu skautingu hlásat, co nás napadne. Shodneme se určitě třeba právě na znění principů, slibu a zákona, které máme sepsané, ale přitom jsou dost volně formulované na to, abychom v jejich rámci měli ještě značnou svobodu v jejich konkrétním výkladu a téměř úplnou svobodu v hledání jejich původu nebo odůvodnění. Takováto svoboda zvolit si svou vlastní interpretaci se může na první pohled zdát jako výhoda, ale podle mě to moc výhoda není. Protože právě tato neexistence jednoznačného a široce přijímaného výkladu v kombinaci s představou, že takový výklad existuje (a já ho neznám), může naopak vést ke zmatkům a nejistotě v hlavách vůdců. U mě tedy vedla. Není zkrátka důvod nechat se svazovat představou, že někde nějaký neoddiskutovatelně správný výklad skautských hodnot, který jsem ještě neobjevil, existuje. Jelikož je tedy pojem „duchovní hodnoty” příliš široký a existuje řada různých (i vzájemně si odporujících) výkladů tohoto pojmu, znamená to dále, že v roli oddílového vůdce nemám a hned tak nebudu mít po ruce žádný metodický nástroj (instantní workshop, hru, příručku, stezku), kterou bych samu o sobě předložil dětem a která by za mě zařídila tu „správnou“ skautskou duchovní výchovu (zdůrazňuji slova „samu o sobě“ a „správnou“!). A to opět prostě proto, že nikdo s jistotou nevíme, co je „správně“ a co je „špatně“. Jako řešení mého problému se může zdát nápad pozvat někoho, kdo bude před oddílem mluvit o hodnotách dostatečně učeně a mohl by to tedy dětem vysvětlit za mě. Skoro určitě ale najdu někoho taky učeného, kdo s tím prvním nebude souhlasit. Takže zase nevím, na čem jsem. Mám dětem předkládat jen názory, které se mi líbí? Nebo

duchovno | skauting všechny, co se namanou? Jako úplně všechny? … Dle mého názoru toto zase samo o sobě můj problém nevyřeší. Protože zkrátka není žádný jednoznačný široce přijímaný výklad skautských hodnot, neexistuje ani žádná jednoznačná metodika, která by jej dětem za mě předala. Naopak - výkladů, metodik i návodů existuje řada, často protichůdných. A tedy, nic moc lepšího, než co je ve mně, dětem nedám. Nebo přesněji řečeno: Sám je nikam moc dál, než kde jsem já, neposunu. (K této myšlence se ještě později vrátíme).

taky osvobozující výhody. Například z toho plyne, že není potřeba nechat se svazovat pocitem, že někde je nějaký jediný správný výklad podstaty skautských hodnot, který znají jen zasvěcení, zatímco mně uniká. Naopak, výkladů je řada (od dokumentů světového skautingu přes metodické příručky až po názor každého z nás) - více či méně hluboké, více či méně navzájem souhlasící. Všechny mi můžou být užitečnou inspirací, ale především mi z tohoto uvědomění plyne, že můžu (a pokud vedu děti v oddíle, tak bych dokonce měl) svobodně a nahlas o hodnotách mluvit. A to je fajn.

Shrnul bych své tehdejší marné přešlapování takto: Dokud se vůdce bojí, aby neřekl něco špatně a žije v naději, že někdo nebo něco za něj zařídí skautskou duchovní výchovu v jeho oddíle, žádná metodika mu nepomůže.

Čili: jestli to nejlepší, co dětem můžu dát, má jít ze mě, znamená to, že můžu duchovní výchovu ve svém oddíle zlepšovat prostě tím, že se budu sám v této oblasti rozvíjet (číst, poslouchat jiné názory, diskutovat). A ještě zpátky k myšlence, že sám děti neposunu o moc dál, než kde jsem já. Jako jo, to ale neznamená, že mně svěřené děti jsou navěky omezené jen tím, kam jsem se dostal já sám. Můžu totiž udělat něco jiného, co dělá dobrý mistr pro to, aby jej jeho žák přerostl; a v souvislosti s duchovním vývojem se mi to jeví mimořádně důležité: Můžu dětem ukazovat, že hodnoty nejsou nic nedotknutelného, ale že naopak může být skvělé a dobrodružné snažit se je uchopit a pochopit. A netvářit se, že někdo někde ví, jak to je správně; nebát se na toto téma s dětmi úplně otevřeně mluvit; nebát se přiznat, že nevím nebo něčemu nerozumím. I před dětmi. Když nevíme, myslím si, že to nejlepší, co můžeme dělat, je podporovat děti, ať si samy hledají cestu. A k tomu jim určitě můžeme pomáhat tím, že jim budeme vytvářet bezpečné prostředí, ve kterém se nebudou bát hledat.

Pro případ, že jsou dosavadní úvahy příliš komplikované, dovolím si malé zastavení a rekapitulaci: Ten problém, který mi v roli oddílového vůdce pletl hlavu a vedl k mým soustavným neúspěchům v oblasti duchovní výchovy, nespočívá v tom, že jsem duchovním hodnotám nerozuměl (a samozřejmě dodnes v tom nemám definitivní jasno). Problém, o kterém zde mluvíme, spočívá v tom, že tomu nikdo nerozumí (přesněji nemáme shodu na žádném „správném“ porozumění), a přitom jsem žil v domnění, že tomu někdo „správně“ rozumí a já bych tomu taky měl rozumět. A proto jsem byl zbytečně opatrný a tématu se bál.

Například takto vypadají výstupy z našich seminářů Prostě pokud chci děti za každou cenu vést ke „skautské duchovní výchově“ a přitom nemám představu, co tím myslím a mou jedinou motivací je podvědomý tlak na to, že jako vůdce bych tohle měl děti naučit, když je toho plný slib, zákon a vůbec stanovy Junáka, pak mám problém. Tedy já ho určitě měl. Zjištění, že neexistuje žádný jednoznačně správný výklad skautských hodnot, který člověk roky hledá, sice může znít jako špatná zpráva, ale tohle uvědomění s sebou nese

A abych nezůstal jen u teoretizování: tyto myšlenky se snažíme přetavit do praxe v rámci projektu Hledání prvního principu. Z výše uvedených důvodů teď neumíme sepsat všeřešící příručku s instantními návody na duchovní výchovu v oddílech, ale chceme vytvářet bezpečné prostředí, kde se o prvním principu a skautských hodnotách tolerantně a přitom věcně a otevřeně mluví. Abychom připravovali prostor nabízející možnost poslouchat, mluvit, inspirovat se, formovat si názor a nebát se. A tím zároveň chceme pouštět k prvnímu principu víc denního světla a rozptylovat dojem, že prvnímu principu nerozumíme, ačkoliv bychom měli, a máme tedy být ustrašení při duchovní výchově svých dětí. Spíš než ustrašení buďme raděj pokorní, upřímní a odvážní.



KAM DÁL Více na webu http://www.skautskyinstitut.cz/hledani-prvniho-principu/

37 |

skauting | zamyšlení Ondřej Klímek [email protected]

Na cestě za fata morgánou aneb neumíme pracovat s vysloužilými vedoucími Dovolte mi na tuto malou provokaci, neboť si myslím, že jako hnutí selháváme v tom, co těmto lidem můžeme nabídnout. Myslím si, že to, že nás opouští vysloužilí vedoucí, považujeme za natolik samozřejmé a špatně uchopitelné, že místo hledání řešení pokrčíme rameny. Myslím si, že pro samotnou výchovu mladších a mladších zapomínáme na své starší. Myslím, že jsme se dostali do pasti. Do pasti svých vlastních plánů. Snažíme se vzdělat dobré čekatele, aby uměli dělat program pro své družinky. Snažíme se vzdělat dobré vedoucí, kteří budou umět vytvářet dobrý program pro své oddíly. Snažíme se vzdělat nové instruktory, aby mohli vzdělávat dál. A vše děláme s nejlepším vědomím a takovým směrem, aby z účastníků byli dobří vychovatelé těch druhých. Nezapomínáme však na výchovu a rozvoj jich samých? Často v tomto ohledu slýchám námitku, že vedoucí toho má být schopen sám. Že vedoucí už je přece dost starý na to, aby si s tím – se sebou – poradil sám. Ale jak? Jak to má umět? Jak si se sebou má poradit, když k tomu není vedle zdravovědy, práva a SMARTování veden? Najednou vystoupí z rychlíku jménem oddíl, stojí a kouká. Kouká, co udělal špatně, kde minul něco důležitého. Co může vidět z toho, co mu hnutí nabízí? Z vlastní zkušenosti musím říci, že toho moc není a nejeden vysloužilý vedoucí upne svou pozornost na to jediné, co ještě v systému vzdělávání nevyzkoušel – instruktorky. Kurz, který není tak úzce zaměřen jako OČK, a přesto mu pomůže a posune ho dál. Právě tak učinil první krok na cestě za fata morgánou. Instruktorské kurzy mají za úkol rozvinout schopnosti uchazeče vzdělávat a vychovávat členy hnutí. A tedy není nikde garantováno, že nám pomohou osobnostně. Problémem ale je, že částí účastníků jsou právě výše popsaní exvedoucí – lidé, kteří si kromě vnitřní energie nesou i ztrátu. Předáním či odrostením z oddílu opustili své společenství a nyní hledají cestu aktivním skautingem dál. A právě oni na pomyslné „jedné z posledních křižovatek“ ještě zkouší nahodit pár háčků, které zabrání odchodu od něčeho, čemu věnovali tolik času a energie. Rázem tu ale instruktorkami hasíme něco, co výrazně přesahuje jejich poslání. Proč se ale do takové situace vlastně dostáváme? Myslím, že je to tím, že neumíme dát vedoucím nový impulz. Náš vyždímaný vedoucí po cca 3 letech práce na „projektu oddíl“ nyní potřebuje něco, co by obrátilo jeho pohled ze směru „do okolí“ zpět na něj. Ano, impulz k tomu, aby na sobě začal zase pracovat. Nyní však ne kvůli

| 38

KULICH

Dříve vedoucí oddílu, dnes instruktor. Rád se směje, hýbe, hraje (si), zpívá, cestuje, kouká kolem sebe, poslouchá, povídá...

dětem, za které v oddíle zodpovídá, ale kvůli sobě. Kvůli tomu, aby nezůstal stát na křižovatce „předal jsem oddíl“, „nevím co dál“ a „k čemu mi to bylo?“. Zahoďme tedy fata morgánu a pojďme zkusit v hnutí vymyslet reálnou platformu/kurz/program, který nám pomůže lidi myšlenkově restartovat. Vždyť ani u počítačů restart neznamená, že se všechna data ztratí. Může ale odstranit bloky, které jsme v poslední chvíli nešetrnými zásahy způsobili a pomoci stroji dál fungovat. Vytvořme k instruktorkám alternativu, která dá exvedoucím cílený prostor pro přemýšlení a práci na sobě. Pomozme jim s tím. Je tu ještě jedna nepříjemná otázka: Má to vůbec smysl? Vždyť tento člověk již své odvedl a jeho práce tu skončila. Myslím, že má! Myslím si, že velmi potřebujeme mladé lidi, kteří jsou sebevědomí, schopní, vidí smysl ve věcech kolem sebe a ví nejen to, proč je dělají, ale vidí smysl i v tom, co dělali léta před tím. Potřebují prostor podívat se na to, co dělali, s odstupem a nadhledem, mít možnost uvědomovat si vlastní výhry i chyby a v neposlední řadě možnost vidět, že se ještě ani zdaleka nenachází na konci vlastní cesty. Už jen kvůli nim samým. Neboť když nevidíme odpověď na otázku: „Jaký to vše mělo smysl?“, nutně to znamená dalšího člověka, který prožívá lítost nad volbami, které v minulosti učinil. Třeba i lítost nad tím, že místo Work&Travel v Americe měl 2 týdny Work na táboře. Některé případy končí šťastně. Cesta za instruktorskou kvalifikací se skutečně může stát cestou za odpověďmi a vysloužilému vedoucímu dát přesně to, co postrádal. Já sám mám dnes při své cestě za instruktorskou kvalifikací za sebou dva a půl roku práce v kurzovním týmu a mohu s jistotou říci, že spousta toho, co mi čekatelky či vůdcovky předaly, jsem pochopil a ujasnil si právě až během této doby, kdy na oddíl nenahlížím jako na „projekt“. Asi při čtení těchto řádek s některými mými závěry nesouhlasíte. A to je dobře. Nejsou to závěry. Jde o soubor otázek a myšlenek, které mají naši pozornost upoutat tam, kde se nám podle mě tak nedaří. Posláním a účelem našeho hnutí je podle odstavce (1) stanov: „...podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí...“ Pomozme tedy našim vedoucím více rozvíjet osobnost i směrem k nim samým. A to i v otázkách smyslu toho, co dělají. Nechtějme se dostat do situace, kdy exvedoucí budou hodnotit léta v Junáku jako čas, který věnovali cizím dětem, a kvůli tomu jim utekla spousta skvělých příležitostí tam venku.



kalendář | skauting

KALENDÁŘ duben – červen 2016 POZVÁNKY 15. –  30. dubna | Skautský dobrý skutek Druhý ročník celorepublikového charitativního projektu. Zapojte se a udělejte dobrý skutek pro svoje nejbližší okolí, ať už se jedná o úklid parku, opravu hřiště nebo dětský den. Více na www.skaut.cz/dobryskutek. 23. dubna | Inspiruj skauting Celodenní konference v pražském Impact Hubu otevřená skautům i neskautům. Debatovat se bude hlavně o následujících tématech:  skautská výchovná metoda ve 21. století, dopad skautingu na dnešní společnost, jak motivovat dospělé k dobrovolnictví, trendy ovlivňující nastupující generace. Více na www.skautskyinstitut.cz. 1. května | Zlaté šlapátko Pokud máš rád výzvy a vlastníš pojízdné kolo, neváhej, přihlas se a přijeď poměřit síly s dalšími skauty z Brna a okolí na legendární skautský závod pro horská kola, pořádaný každoročně 1. května 89. oddílem z Brna. Více na zlate-slapatko.skauting.cz.

13. – 15. května | Středokros Středokros je zábavná, středně náročná cyklo-outdoorová akce pro tříčlenné týmy, letos v Milešovské části Českého středohoří. Podstatou je orientační cyklojízda zpestřená venkovními aktivitami vyžadujícími nejen síly těla, ale i ducha. Minimální věk pro účast v závodu je 15 let, více na stredokros.eu. 10. – 12. června | Společně proti leukémii Tradiční sbírka na čerpacích stanicích na podporu nemocných leukémií zpátky v tradičním termínu. Přihlašování na skaut.cz/protileukemii.

STŘEDISKO ☐  zkontrolovat, zda jsou vlčata a světlušky

přihlášeni na ZVAS

☐  zkontrolovat hlášenky táborů a schválit tábory ☐  rozeslat výroční zprávu

☐  zkontrolovat stav tábořiště a táborového vybavení

skauting

dvouměsíčník pro skautskou výchovu – vydává Tiskové a distribuční centrum Junáka. REDAKCE Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, tel.: 234 621 399, e-mail: [email protected] ŠÉFREDAKTORKA Kateřina Šmajzrová ([email protected]), REDAKČNÍ RADA Hana Žampachová ([email protected]), Jaroslav Rajl ([email protected]), Vojtěch Jílek ([email protected]), Anežka Jakubcová ([email protected]), Jakub Holobrádek ([email protected]), Mirka Navrátilová ([email protected]), Tomáš Čakloš ([email protected]) GRAFICKÝ NÁVRH A SAZBA Filip Lux ([email protected]) INZERCE tel.: 234 621 223, fax: 234 621 399, e-mail: [email protected], www.skaut.cz/tdc, www.skaut.cz/obchod TISK © Tiskárna Polygraf, s.r.o. Vydavatel si vyhrazuje právo zveřejnit publikované materiály též na internetu. Vyšlo 9. 4. 2016, uzávěrka byla 29. 2. 2016, uzávěrka červnového vydání bude 10. 4. 2016 Foto na titulní straně: Kateřina Šmajzrová. www.facebook.cz/casopisskauting, www.casopisy.skaut.cz/skauting

39 |

Nová kolekce jaro/léto 2016

Nový e-shop www.loap.cz