skauting Konflikty dvouměsíčník pro skautskou výchovu Obsah čísla 2015 říjen listopad

skauting dvouměsíčník pro skautskou výchovu

Konflikty Obsah čísla

2015 říjen listopad

Aktuálně SkautQA Téma Konflikt, hrozba nebo příležitost? Administrativně Dobrý skautský web Instant Kruh obnovy Inspirace z Japonska Instant Benjamínci na hradě Sloupek náčelníků O setkáních Ze života Alternativní skautská stezka

3 4 7 8 10 11 13 14

Úvod do duchovní výchovy Sport jako prostředek výchovy Já vůdce Reflexe výchovné činnosti Středisko Úspěšná žádost o dotace Já osobně Konlfikt v SAR Nástupnictví Táhnout za jeden provaz Stezka Stezka světlušek a vlčat Kalendář

16 20 22 24 28 34 36 39

skauting | editorial

Editorial V době, kdy jsme plánovali téma tohoto čísla, byly konflikty spíše vzdálenou ozvěnou kdesi na Ukrajině nebo v Sýrii. Přemýšleli jsme nad osobními konflitky ve střediscích a v oddílech, zvažovali rozpory mezi skautováním a osobním životem, hledali paralely. Právě ty paralely nás ale přes léto dohnaly a konfliktů, ať už ozbrojených nebo názorových, je najednou kolem nás tolik, že je ani nestačíme vnímat. A to nemluvě o těch, které média nepřenáší a naší pozornosti tak unikají úplně. Nechejte si proto na čtení tohoto čísla dost času, aby vám to podstatné z něj neuniklo a měli jste čas přemýšlet nejen nad jeho zjevným obsahem, ale i paralelami, které nás při jeho plánování napadaly. Dobře k tomu vybízí rozhovor s Rybčou, která se ze země zmítané konfliktem nedávno vrátila, stejně jako článek o tom, jak neshody v oddílech a střediscích řešit dřív, než se konflikt rozhoří. K tlumení vnitřních konfliktů dobře slouží duchovní výchova, která prvním článkem otevírá letošní seriál textů na toto téma. A až získáte odhodlání s konflikty zatočit, využijte inspirativní instant o kruhu obnovy. Pro střediska se bude hodit návod na žádosti o dotace.

A vlastně si přečtěte celé číslo, má o osm stran více než obvykle, takže by bylo s podivem, aby si v něm každý z vás nenašel něco. Katka Šmajzrová - Káťa šéfredaktorka

Anketa Co děláte v oddíle proto, abyste si udrželi nováčky/ aby se u vás cítili lépe? U nás celkem funguje „podpora staršího brášky“. Každému nováčkovi najdeme někoho ze starších kluků, aby se na daného člověka zaměřil, skamarádil se a aby mu pomohl s rozjezdem – jako brácha. Od těch starších zjišťujeme, kde jsou problémy, kde co funguje a kde ne. A vedoucí se ještě snaží „zdravě“ komunikovat s rodiči (informovat po schůzce – o chování, výpravách; ptát se na domácí zpětnou vazbu; udělat povídací akci s rodiči). Ostříž vedoucí vlčat, Mariánské Lázně My si nehrajeme na to, že jsme ti jediní, kteří zachrání děti a mládež. Netvrdíme, že skaut je to jediné a pro všechny. Pro děti a rodiče sepíšeme letáček s termínem první schůzky, a co si mají vzít s sebou. Přímo napíšeme, že u nás stačí do klubovny starší papuče, oblíkáme si oblečení „na lítačku“ protože nechodíme na přehlídky, ale ven. Přidáváme rodičům informaci, také o dalších finančních výdajích, se kterými by měli předem počítat a měli by vědět, co je tato aktivita dětí bude asi stát. Co je potřebné na výpravu nebo víkendovou akci. Naznačíme časové termíny např. platba registrace v únoru, pořízení kroje po třech měsících. Anna Petreková – AGI ½ dua vedoucích světlušek, 1. Junácký oddíl Zlaté Hory

Nabrat nováčky a pak si je i udržet - někdy tvrdý oříšek. Možná vám pomohou následující články: Příčiny neúspěchu aneb nábor přesně pro náš oddíl Skauting, červen 2014, autor: Monika Formánková Přijímáme nováčka Skauting, říjen 2012, autor: Věrka Filipcová První rok nováčka Skauting, prosinec 2010, autor: Káča Hořavová Nováček v bavlnce Skauting, září 2009, autor: Barbora Tichavová Jedno vybavení pro skauta, prosím! Skauting, září 2014, autor: Zbyněk Kocman

aktuálně | skauting

Skautské otázky a odpovědi

Petr Hudeček – 22 let [email protected] Zástupce vůdce oddílu v Táboře a administrátor webu SkautQA.

PROFESOR

SkautQA je nový web plný otázek a odpovědí ohledně skautingu, Junáka a vedení družiny či oddílu. Každý na něm může klást otázky a dostávat odpovědi od ostatních skautských činovníků. Svoji schopnost vést dobře skautské družiny a oddíly posilujeme mnoha způsoby - vzdělávacími kurzy, čtením metodických příruček, diskuzemi se zkušenějšími - ovšem na kurzech je jen omezený čas, metodických příruček je mnoho a jsou dlouhé a ani zkušenější vůdce nemusí znát všechny odpovědi. Nový web SkautQA (čti „skautkva” nebo „skautka”, http://qa.skauting.cz) umožňuje rádci či vůdci získat radu nebo zkušenost. Funguje to následovně: »» Rádce nebo vůdce položí otázku, např. „Jak dlouhá by měla být obyčejná schůzka?”, „Jak mám připravit schůzku pro jediné dítě?” nebo „Jak často bych měl konat oddílové rady?” »» Ostatní uživatelé otázku uvidí a mohou napsat odpovědi. Na otázku „Jak dlouhá by měla být schůzka?” může odpovědět několik uživatelů, každý jinak. Odpovědi by měly být podepřeny argumenty nebo citováním autorit nebo metodik. »» Uživatelé budou odpovědi hodnotit a komentovat, aby se čtenář mohl snáze rozhodnout, která odpověď mu pomůže nejvíce.

»» Každý se může zeptat a každý může pomoci s odpovídáním. Odpovědi na webu zůstanou, takže jimi pomůžete nejen samotnému tazateli, ale také mnoha dalším, kteří ocení vaše zkušenosti. Přispívat na web můžete anonymně, což je obzvláště vhodné, pokud řešíte konkrétní problém a nechcete, aby ho veřejnost mohla propojit s vaším oddílem, anebo se můžete zaregistrovat, čímž zvýšíte svou důvěryhodnost a přispíváním budete získávat body v žebříčku odpovídajících. Ať vás zajímá historie skautingu, metodika vedení schůzky nebo chcete poradit s vylepšením pravidel vaší nové hry, můžete se zeptat na http://qa.skauting.cz. A pokud se v odpovědích podělíte o své vlastní zkušenosti, pomůžete tím ostatním!



Pokud tě projekt zaujal a chceš se zapojit víc než běžný uživatel, napiš na [email protected], určitě se domluvíme, stále hledáme pomocníky na různé části webu!

3|

skauting | pedagogika

Konflikt, hrozba nebo příležitost?

Barbora Neuwirthová barbora.neuwirthova@ gmail.com

BÁRA

Zapálený nadšenec pro cokoliv, co ji právě zaujme – např. duševní hygiena pro skautské vedoucí nebo psychoterapie a rozvoj dětí.  Jakub Lucký – 25 let [email protected]

JÁMA

foto Radek Procyk

Médiolog, doktorand,instruk-​ tor Gemini, komunikátor, kterého baví komunikace, rétorika, mediální/digitální gramotnost a který neodmítne příležitost lektorovat.

Gemini je vůdcovský kurz a instruktorská škola v jednom založená na sdílení zkušeností a učení se navzájem.  www.gewiki.cz

V tomto článku vám chceme nabídnout pohled na konflikt jako na hybatele dění a příležitost k růstu. Jako na běžnou součást mezilidské komunikace, se kterou lze cíleně a efektivně pracovat. A zároveň bychom vám rádi nabídli několik tipů, jak se v tomto směru rozvíjet. Ještě než se do toho pustíme, musíme se podívat na to, co to vlastně konflikt je. Sociologický slovník říká, že: KONFLIKT (z lat. confligó, conflictum) je srážka či střet dvou nebo vícerých, do určité míry se vylučujících nebo protichůdných snah, sil, potřeb, zájmů, citů, hodnot nebo tendencí, případně aktérů (jednotlivci, zájmové skupiny, instituce apod.). Konflikt nastává v případě, kdy se tito aktéři setkávají a činí rozhodnutí v rámci stejného systému nebo se musí dělit o společné zdroje.1 Jak je vidět, odborná literatura se na konflikt obvykle dívá jako na velmi široký pojem. Zahrnuje se do něj například i konflikt intrapersonální, tedy konflikt, který vedeme sami se sebou – Mám si dát tu zmrzlinu? Chtěl jsem přece zhubnout. – nebo konflikt rolí – Mám na ty rovery být přísný, když jsem vedoucí oddílu, nebo zůstat kamarád? Z této šíře jsme si vybrali konflikty probíhající mezi členy vedení oddílu, protože rozsah článku nám nedovoluje věnovat se všem druhům konfliktu. Na druhou stranu - nabídnuté tipy je možné využívat v řadě nejrůznějších konfliktních situací, popsané principy vnímáme do jisté míry jako univerzální. Konflikty chápeme jako příležitost k diskuzi, zlepšování a růstu. Přemýšlení o nich a včasné vyjasnění postojů, očekávání a pracovních postupů pomáhá rozvíjet vzájemné porozumění mezi jednotlivými členy týmu. Naopak

| 4

neřešené konflikty přinášejí mezi členy týmu napětí, zlobu, neporozumění. Mohou eskalovat až do fáze, ve které člen týmu (nebo celá skupina) naštvaně opouští partu, protože cítí velikou neshodu. Je tedy patrné, že konflikt se může rozvinout v různé míře – proto lze hovořit o vývojových fázích konflitku: příznaky konfliktu, neshoda, polarizace, separace, destrukce a únava . V každé fázi konfliktu jsou účinnější jiné postupy, zároveň však platí, že čím více se konflikt rozvine, tím obtížnější je zpracovat jej. Ve fázi destrukce je téměř nemožné konflikt zpracovat. (Vzpomeňme si na film Válka Roseových – mezi manželi konflikt eskaloval do fáze destrukce, která v jejich případě znamenala skutečně destrukci materiální i fyzickou. Nebylo možné jakkoliv jejich – konfliktní – vztah jakkoli ovlivnit). Mnoho lidí má z eskalovaných konfliktů velký strach. Bojí se vyjádřit svůj pohled na věc z obavy, že se na ně druzí budou dívat nesouhlasně nebo možná vyvolají (nepříjemnou) výměnu názorů. Proto jsou ochotní věnovat obrovské úsilí tomu, aby se konfliktu, který se jim objevuje před očima, vyhnuli. A přitom je konflikt běžná věc, se kterou se potkáváme každý den. Často je motorem změn, které děláme. Dokážete si představit oddílovou radu, na které všichni souhlasí s tím, co řeknou ostatní? Tým, ve kterém se nebudou objevovat výměny názorů, konflikty, je mrtvý. Teorie skupinové dynamiky mluví

pedagogika | skauting o tom, že fungování každého týmu (resp. každé skupiny) je ovlivněno působením mnoha prvků, které jsou navzájem v napětí. Z toho důvodu v týmu dochází k celé řadě interakcí. Členové týmu se domlouvají, vyjednávají cíle své spolupráce, pravidla, rozdělují si role. Pokud k těmto výměnám nedochází, tým působí jako „mrtvý“ – mezi členy nedochází k interakcím. Důvodů může být více, např. jsou členové týmu příliš velcí kamarádi a jejich vlastní přátelství je pro ně osobně významnější než příprava programu pro účastníky. Může jít také o tým, ve kterém jeho vedoucí volí autokratický styl řízení - členové týmu rezignují ve své snaze ovlivňovat proces společné práce.

a v případě, kdy se jí včas nevěnujeme, nás může vážně ohrozit. Jak s nimi tedy máme pracovat? Z naší zkušenosti z působení v mnoha týmech je nejlepší vydat se konfliktům napůl cesty a znesnadnit jejich eskalaci. Konflikty v oddílech či týmech totiž velmi často vznikají, protože nemáme společně vyjasněné zájmy či předpoklady. „Když jsi říkal, že se staráš o programy pro vlčata, tak jsem myslel, že i rozcvičky!“ „A já jsem si zase myslel, že když děláš rozcvičky pro skauty, tak je rovnou děláš pro všechny!“ „To mi ale asi musíš říct, ne že čekáš, že budu dělat rozcvičky!“

Nejen že konflikt je běžná věc, vyřešený konflikt může Uvedená ukázka je typický příklad nevyjasněných předdokonce mít (a v mnoha případech má) pozitivní důsledky pokladů. Oba aktéři si mysleli, že danou věc řeší ten druhý. pro všechny zúčastněné. Jako příklad můžeme uvést hy- A protože se na to přišlo až první den tábora, poté, co potetickou oddílovou tradiční akci, na kterou se již dvacet první rozcvička nebyla nebo byla zmatená, je zaděláno let jezdí na vzdálenou základnu, která je špatně vybavená, na průšvih. Tomu lze snadno předejít tím, že si věci vyříkána kterou je špatné spojení a i samotný program akce už me předem. Podobné, ne-li stejné je to v případě odlišných, se dávno minul svou dobou a děti nudí, jenže jeden ze nevyjasněných zájmů: zasloužilých členů vedení Párátko si ji každý rok prosadí, „Zítra večer nemůžeme dělat tu tvoji noční hru!“ i když nikoho ve vedení akce už roky nebaví. Než by každý „Pane bože, proč ne? Ti kluci se potřebují vyblbnout!“ rok měla celá oddílová rada zatnout zuby a jet na akci, která bude nepříjemná jim i dětem, možná stojí zato vyříkat „Protože s nimi potřebuji udělat povídání o slibu.“ si s Párátkem, že by akce mohla v příštím roce vypadat ji„A zábavu asi budou mít zítra kdy?“ nak. Možná to bude na začátku nepříjemné, ale výsledkem „To nevím. Zítra je úplněk a já si s nima může být pořád ještě tradiční akce s obměnami, ze kterých potřebuju povídat o slibu” budou všichni šťastnější a Párátko taky, protože mu druzí mnohem ochotněji pomohou s přípravou. Konflikt může Každý z nás má jiný zájem (ať už se sebou, s programem pomoci také tím, že se v týmu „vyčistí vzduch”, členové nebo s čímkoliv jiným), ale ostatní to neví a nechovají se týmu si vzájemně vyříkají dlouho nevyřčené věci, které podle toho. (Upozorňujeme, že ukázky jsou ilustrativní jim ztěžují spolupráci. a je tedy na nich nesoulad jasně vidět. V reálu to často hned tak jasné není.) Zkrátka, konflikt, který ani nestihl Naopak neřešený konflikt, zvláště v týmu, ve kterém díky včasnému prodiskutování tématu vzniknout, je ten pracujeme dlouhodobě, je časovaná bomba. Konflikt nejlépe vyřešený konflikt. Důležité ale není to, že konflikt o drobnosti, které vlastně nejsou důležité, třeba o tom, nebyl, ale to, že díky otevřené a efektivní komunikaci ani v kolik se na táboře vstává, se může během tábora rozrůst vzniknout nemůže. ve velký spor mezi těmi, kteří chtěli vstávat dříve, a těmi, kdo chtěli vstávat později. Trochu jako sopka, která zrovna Co můžu dělat jako vůdce oddílu? není aktivní. Na povrchu se nic neděje, k žádným každoCo můžeme jako vedoucí oddílu, členové či šéfové týmu denním hádkám zatím nedochází, vše na táboře probíhá udělat pro to, aby se konflikty v našich radách a týmech tak, jak má. Ve skutečnosti se ale mezi jednotlivci, stejně vyvíjely co nejlépe? Začít u sebe. Kdyby každý z nás pracojako v sopce, kumuluje napětí a čeká na vhodnou příleži- val na sobě, aby dokázal řešit své vlastní konflikty efektivně, tost k výbuchu. Výsledkem zpravidla je, že výbuch přijde pak už není potřeba nic dalšího. A pokud jste v pozici šéfa, v tu nejméně vhodnou chvíli, kdy nastane krize, kdy jsme svým přístupem a dovednostmi dáváte ostatním jasný příhodně unavení, často před dětmi v oddíle nebo účastníky klad, jak to má vypadat, a ovlivníte tak ostatní členy týmu na kurzu. V takovém případě je řešení konfliktu mnohem spíše než hodinovým výkladem. pracnější, než bylo na začátku, a důsledky hádky, výbuchu Jak už bylo zmíněno, můžeme riziko konfliktů částečně jsou velmi nepříjemné, narušují se vztahy mezi členy týmu eliminovat také tím, že zabráníme vzniku nedorozumění. a atmosféra v oddíle. A právě z těchto důvodů je podle Na to není potřeba žádný magický rituál, stačí jen dělat nás neřešený konflikt časovaná bomba, jejímuž výbuchu pravidelné oddílové rady a povídat si na nich o tom, co můžeme předejít, když se jí budeme věnovat zavčas. děláme, co budeme dělat, jak to děláme a proč. Společně Už víme, že konflikty jsou normální, běžná věc, si ujasňovat naše cíle i cíle aktivit. Právě takovéto diskukterá nás, zejména při povedeném řešení, posouvá dál ze pomáhají sjednotit pohled celého vedení oddílu, nebo

5|

skauting | pedagogika si alespoň ujasnit, že to někdo ve vedení má postaveno jinak. A když už jsme na poradách, pomáhá také jasné zadávání úkolů. Na vůdcovských kurzech se často v souvislosti s cíli učí technika SMART, která má zajistit, aby cíl byl co nejsrozumitelnější. Tutéž techniku lze použít i při zadávání úkolů. Čím jasněji je zadaný úkol, tím menší je pravděpodobnost, že dojde k nedorozumění. Posuďte sami:

snahou najít nejlepší řešení situace před námi a nakolik mou snahou vyhrát, mým egem.

3. Přistupovat k věcem pozitivně Pozitivním přístupem ke konfliktu samotnému to nekončí. Pojem „pozitivní program” si odnášíme od Aleny Špačkové, lektorky rétoriky a autorky několika knih. Pod tímto pojmem se skrývá apriori přístup ke všem věcem a lidem, se kterými jednám. V komunikaci (a v konflik„Jáma udělá jídelníček” tech tím spíš) to znamená víru, že se se mnou všichni chtějí dohodnout, jejich cílem je nalézt dobré společné a nebo řešení. A když se nad tím zamyslíme, v oddíle to tak bývá. „Jáma s sebou na tábor přiveze 6x vytištěnou tabulku Pokud mezi vedením není nějaký extrémní rozpor, asi s jídelníčkem na celou dobu tábora, včetně receptů. se vás váš člen vedení nesnaží za každou cenu potopit, Týden před táborem pošle tabulku do emailové ale snaží se také najít (stejně jako vy) to nejlepší možné konference, aby se ostatní mohli k jídelníčku vyjádřit.” řešení. Ve chvíli, kdy si toto uvědomíme a přistoupíme Kdybyste byli Jáma a dostali byste to první zadání, spl- na to, posouvá se náš „spor” do věcné roviny hledání toho nili byste ho tak, aby naplnilo to druhé zadání? Nejspíš nejlepšího řešení. A pak již není nutné bránit sám sebe. ne, a to je důvod, proč stojí za to zadávat úkoly co nejkonJak tedy přesvědčit sám sebe, že mne ten druhý nekrétněji, tak, aby to chránilo zadavatele i příjemce úkolu. chce potopit, ale že chce hledat společné řešení? Nejde to snadno,. V první řadě pomáhá již zmíněná sebereflexe, Co dělat pro sebe? tedy přemýšlení o tom, jak jsem v uplynulém konfliktu 1. Změnit svůj přístup ke konfliktu jednal a proč. Dalším krokem je všimnout si takového O přístupu ke konfliktu jsme už psali. Pokud se nám chování už při konfliktu a pokusit se ho upravit. Někomu podaří ke konfliktu přistupovat jako k příležitosti se na to pomáhá vnitřní mantra „Chce se se mnou dohodzlepšit, jak posunout něco, co nás v oddíle trápí, někam nout. Hledáme společné řešení,“ ale jak o tom přesvědčit dál, máme napůl vyhráno. Pokud takový nejsem od pří- sám sebe je věc velmi individuální a řešení si musí každý rody, může být velmi obtížné měnit svůj negativní postoj nalézt sám takové, jaké mu vyhovuje. V obecné rovině pomáhá trénovat hledání pozitivních (v pozitivní). Nám, autorům, se osvědčilo si před začátkem konfliktu dát kratičkou chvilku a rozmyslet si, co všechno stránek na ne nutně pozitivních věcecha a také používání se dá z toho konfliktu, který je před námi, vytěžit. takovýchto označení. Až se budete někdy procházet a mít Jako příklad přinášíme situaci z rady o táboře, hádku volnou mentální kapacitu, zkuste si na negativní vlastnosti o tom, jak má vypadat závěrečná etapa celotáborové hry. vymýšlet jejich pozitivněji působící bratříčky, např. lakomý Z takové hádky lze vytěžit: „skvělý závěrečný program = šetrný, ukecaný = výmluvný, rýpavý = se smyslem pro tábora, na který se budeme těšit my i děti a ve kterém si detail. Časem vám to přejde do krve a bude jednodušší každý (včetně vedoucích) najde něco, co ho bude bavit”. nacházet pozitiva i ve složitějších věcech. Setká-li se totiž více názorů a nápadů, je pravděpodobnější, že bude program promyšlený. A čím více lidí se zapojí 4. Používat konstruktivní zpětnou vazbu do jeho vymýšlení, tím více jich bude do programu an„Mám velkou radost, že jsi poslal rodičům gažovaných a najde si v něm svou roli, ať již při příprapozvánku na výpravu 14 dní předem.“ vě, nebo realizaci. Do programu se pustí s větší ochotou „Hrozně mě rozčiluje, že jsi dnes podruhé a elánem, než když jeden odprezentuje svůj návrh, který nedodržel smluvený konec programu a přetáhl jsi.“ se nikomu nelíbí a všichni mlčí. „Moc mě trápí, že se kvůli zpožděné večeři 2. Po konfliktu provést sebereflexi nestihl udělat můj program.“ Jestli opravdu chceme, aby se náš přístup a naše řešení konfliktů zlepšovaly, musíme se poučit z vlastních chyb. Jednou z věcí, kterou lze předcházet konfliktům, je První krok je zamyslet se sám nad tím, jak konflikt proběhl, umění říct, co se mi líbí, nebo nelíbí,tak, abych neútočil jaké momenty posouvaly situaci dál a které naopak situaci na ostatní a aby si z toho něco odnesli. Jedné z těchto nepomáhaly. Z takovéhoto zamyšlení je důležité odnést si technik, které se u nás věnuje například psycholog a lekkonkrétní tipy, co příště zopakovat a co naopak dělat jinak tor komunikace Jakub Švec, se říká „konstruktivní zpětná (a pokud možno jak). vazba”. Ta má dvě části, tvoří ji sdělení emoce a co nejobPo  skončení konfliktu stojí za  to zamyslet se také jektivnější a nejtechničtější popis toho, co v nás tu emoci nad tím, nakolik se mé jednání v konfliktu řídilo vlastní vyvolalo.

| 6

pedagogika | skauting Proč je tento model výhodnější než jiné? Neútočíme na toho druhého, jen popisujeme, co se stalo a co to v nás vyvolalo. A pokud na nás druhému jen trochu záleží, pak se k němu naše zpráva dostane lépe než (možná nechtěný) útok, jako třeba: „Tys mi zase pokazil program, nemůžeš někdy skončit včas?“ Proč může taková věta uškodit více než konstruktivní zpětná vazba? Protože za to možná dotyčný nemůže. Opravdu skončil pozdě ze své vlastní vůle? Co když mu program začal později, protože přetáhl ten před ním? Útočíme tím na něj a přirozenou biologickou reakcí na útok je obrana či protiútok. A z toho nejspíš nezískáme nic dobrého.

To nejdůležitější, co si můžete odnést do své oddílové praxe, je fakt, že konflikt je normální věc, které není nutné se bát. Je to příležitost něco zlepšit, něco si s ostatními vyjasnit. Nebojme se vstupovat do konfliktů, protože jediný způsob, jak se doopravdy naučit s konflikty pracovat, je zkoušet si je řešit.



JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník DYNÁKOVÁ, Šárka. Řešení konfliktů ŠVEC, Jakub. JEŘÁBKOVÁ, Simona. KOLÁŘ, Michal. Jak zlepšit vztahy v naší třídě: kurz osobností [i.e. osobnostní] a sociální výchovy pro žáky 2. stupně ZŠ MATULA, Zdenko. Lidský mozek a mezilidské interakce http://bit.ly/matulko_lidsky_mozek Studijní materiál ke kurzu Komunikativní dovednosti aneb Komunikuji, komunikuješ, komunikuje – http://bit.ly/komunikativni_dovednosti

Dobrý skautský web? napsal Michal Malík - Krišot Weby neumím. Nikdy jsem se neučil programovat ani kódovat. Umím dobře googlit, dělat slušné věci v Excelu - , asi tak jako průměrný uživatel. Možná jsem lehce nadprůměrný uživatel, protože vím, k čemu je dobré FTP. A stejně nejsem schopný udělat pro oddíl pořádný web. Vím, že dnes existuje celá řada služeb, kde si web může každý naklikat za pár minut – a nevypadá to zle. Vedle toho vím, že existují všechny ty Drupaly a Joomly a taky Wordpress, a s tím se prý dají dělat neuvěřitelné kousky! Vytvoření pěkného webu není dneska už ani zdaleka taková alchymie jako před deseti lety. Je to prý vlastně docela snadné. Hodněkrát jsem to zkoušel. Jenže naklikávací služby jsem ani po dlouhých hodinách intenzivní snahy nedokázal přimět, aby z nich vypadlo něco, co bych pro oddíl viděl jako alespoň vzdáleně použitelné. A Wordpress? Ten se mi nedařilo ani nainstalovat. A když se mi to pak nakonec povedlo, zasekl jsem se o pár kroků dále. Buď jsem nevěděl, kde hledat heslo k databázi, nebo mi vyskočilo chybové hlášení, se kterým jsem si neporadil. Nakonec jsem to vždycky, dříve nebo později, vzdal. Je nám pomoci! Před časem se rozběhl projekt Dobrý skautský web (DSW), který měl právě takovým vedoucím, jako jsem já, pomoci. DSW chce každému oddílu umožnit mít takový web, za který by se nemusel stydět, který bude plnit to, co má, a který dokážete za jeden večer zprovoznit i vy. I já. Umíte-li lepší web, do  toho. Pokud ne? Tenhle zvládnete!



Co můžete použít? dobryweb.skauting.cz/ To nejdůležitější je skautská wordpressová šablona. Ta je udělaná tak, aby ořezala co nejvíce funkcí, které nepotřebujete, aby co nejsnadněji uměla to, co pro oddíl potřebujete, a aby se co nejsnadněji nastavovala. Má v sobě patnáct použitelných správně oříznutých hlavičkových fotografií, loga skautských organizací. Je přiměřeně variabilní, dokáže na dvě kliknutí změnit kompletně celou barevnost. Není krásná, je pěkná. Je funkční a návštěvníky webu rozhodně neurazí. dsw-navod.skauting.cz/ Zhruba stejně důležité jsou návody, které vás provedou, i když problematice nerozumíte. Pomůžou vám se zprovozněním stránek na xyz.skauting.cz, s instalací wordpressu i se samotným nastavováním jednotlivých funkcí. dsw-oddil.skauting.cz/ Doplňkem je ukázkový web, na kterém si můžete prohlédnout, jak například může oddílový web za večer udělaný skrze šablonu vypadat. dsw-piskoviste.skauting.cz/ A nakonec je pro vás připraveno ještě pískoviště. Místo, kde si můžete se šablonou pohrát a všechno si vyzkoušet ještě před tím, nežli se do toho naostro pustíte.

7|

skauting | instant Eva Malířová – 35 let [email protected]

Kruh obnovy

DAJDA

Je členkou kmene dospělých Stofka, lektoruje globální vzdělávání, fascinují ji skupinové procesy a Nenásilná komunikace, tělo protahuje na horách, v tanci či akrojóze.

Při řešení dětských lumpáren chceme být spravedliví, a mnohdy se v roli soudce, který rozhoduje o tom, co je správné, nemusíme cítit dobře. V této aktivitě se účastníci učí používat restorativní otázky, které jsou základem procesů restorativní spravedlnosti. •

autoři

Amos Clifford, Center for Restorative Process zpracovala Eva Malířová

typ hry

na zamyšlení, diskuzní

počet hráčů; věk

neomezeno; skauti a skautky (s časovým omezením i vlčata a světlušky)

náročnost na děti

psychická – velká fyzická – malá

náročnost na přípravu

20 minut

prostředí

klubovna venku se stromy, na které se dají pověsit plakáty

Spravedlnost trestů a odměn x Restorativní spravedlnost Špatné chování dítěte je potlačeno, x Uznáváme, že i špatné chování dítěte protože není žádoucí. nám říká něco o kolektivu a učí nás práci s emocemi. Pozornost vedoucího při trestu se x Kruh obnovy je setkáním všech, kterých se zaměřuje na provinilce. čin dítěte týká - celé skupiny. K dosažení změny chování dítěte x Dohoda skupiny o dalším postupu. Pátrání se používá trest či dočasné po tom, co pomůže vyřešit důsledky činu vyloučení ze skupiny (jít na hanbu). a narovnat vztahy v celé skupině.

pravidelným užíváním kruhů s mluvícím předmětem, který dává každému prostor k vyjádření. K otázce, která je na plakátech vypsaná pravidla kruhu, dva plakáty kruhu položena, se vyjadřuje pouze ten, kdo má předmět. s pěti restorativními otázkami, pověšené tak, aby je vybavení/materiál Pravidelným užíváním kruhů i nad nekonfliktními tématy účastníci v kruhu měli před očima, aniž by se museli - např. pří sdílení největšího zážitku dne - prohlubujeme otáčet; mluvící předmět také schopnost naslouchat druhým. Předpokladem vůdce Body ve stezce: Můj kamarád (Lidé a vztahy, Komunije, aby se nebál konfliktu (o tom, že konflikt není nutně kace mezi lidmi) cíle hry/body stezky Cíl: Účastníci použitím restorativních otázek prozkoušpatná situace, si přečtěte na předchozí stránce). Je dobré mají konflikt s kamarády a posunou se v možnostech mít na paměti, že porozumět neznamená souhlasit. V této jeho řešení. aktivitě se účastníci na tématech, která si sami zvolí, učí používat restorativní otázky, které jsou základem proceRestorativní pojetí spravedlnosti (RPS) může být vý- sů restorativní spravedlnosti. Praxe restorativních otázek znamnou inspirací, jak přistupovat k řešení problema- bude užitečná ve chvíli, kdy se ve skupině objeví opravdový tického chování nebo konfliktů ve skupině. Na rozdíl problém. Aktivita je v zásadě tréninková, proto ji lze zařaod klasického pojetí spravedlnosti ve společnosti, které dit buď naslepo nebo když se vám zdá, že je třeba pročistit stojí na používání trestů a odměn, je jádrem RPS auten- vzduch zaneřáděný drobnými neshodami. tická komunikace všech zúčastněných, vedoucí k vytváření oddíl dohod. K restorativnímu procesu je kromě provinilce zvádobrovolník na také oběť činu a členové skupiny. V dialogu zaměřeném volná židle na porozumění činům a jejich důsledkům společně hledají vedoucí/rádce kroky, které by obnovily zdravé vztahy ve skupině či komunitě. Dialog je veden v kruhu všech zúčastněných a bývá nazýván kruh obnovy. Otvírací kolečko RPS potřebuje více času, ale dlouhodobě zlepšuje Na úvod rozesaďte účastníky do kruhu. Představte nebo fungování skupin. V praxi oddílu mohou kruhy obnovy připomeňte si pravidla kruhu a použití mluvícího předměrozvíjet u skautů a skautek vědomí důsledků vlastních tu. Obecně v každém úvodním kruhu jsou všichni účastníčinů a přijímání odpovědnosti za proces řešení věcí, které ci pozváni k zodpovězení otázky relevantní pro následující se nás týkají. Vůdce ustupuje z pozice jediného soudce program či téma. Každý má prostor promluvit, posiluje a oddíl jako skupina přebírá čím dál větší odpovědnost se tak propojení mezi účastníky kruhu. Pošlete po kruhu za společné řešení problematických situací. Základním mluvící předmět. Kdo jej drží, má slovo. Pro tuto aktivitu předpokladem je ve skupině existující důvěra, která umož- může být vstupní otázkou: „Co je pro vás důležité při řešení ňuje mluvit i o tom, co děti trápí. Tu můžeme budovat konfliktu s kamarády?” počet instruktorů délka hry

| 8

1-2 - podle počtu dětí 60 minut

instant | skauting PRAVIDLA KRUHU 1. Mluvme upřímně. O našem názoru, naší zkušenosti, z naší perspektivy. 2. Poslouchejme ušima i srdcem. Snažme se slyšet za slovy i to nevyřčené, co je pro druhé důležité. 3. Důvěřujme, že řekneme to, co říct chceme. Není třeba si to v duchu připravovat. 4. Buďme výstižní. Nejsme pod časovým tlakem, ale važme si času ostatních.

Hlavní aktivita Ve středu kruhu stojí tři židle, jedna je pro vedoucího, druhá pro dobrovolníka a třetí pro pozvaného. »» Vedoucí vysvětlí záměr kruhu: „V tomto kruhu budeme mít možnost urovnat věci mezi sebou. Účastnit se můžete na pozvání, je na vašem rozhodnutí, zda jej přijmete.” »» Vedoucí následně pozve do středu kruhu účastníků dobrovolníka, který by rád někoho pozval, aby urovnal spor či napětí. Zeptá se ho, koho by chtěl/a pozvat, a řekne, ať osloví přímo danou osobu. Pokud je pozvání přijato, posadí se třetí osoba na volnou židli. Pokud není, zeptá se, zda je někdo jiný, koho by chtěl pozvat. Pro větší návodnost uvádíme základní restorativní otázky (tučně) a pomocné. RESTORATIVNÍ OTÁZKY 1. Co se podle tebe stalo? -- Nejde o to dokazovat, kdo má pravdu, ale o to vyslechnout příběh všech zúčastněných. -- Pověz, co se podle tebe stalo a jak jsi to vnímal/a. 2. Co sis v tu chvíli myslel/a? -- Jaké myšlenky se ti honily hlavou, když se to stalo? -- Jak jsi o tom od té doby přemýšlel/a? -- (Poté, co se vyjádřili i ostatní) Jak o tom přemýšlíš teď poté, co jsi slyšel/a ostatní? 3. Jaký vliv to na tebe a na ostatní mělo? -- Jaké důsledky to pro tebe mělo? A pro ostatní? -- Co pro tebe bylo nejtěžší? 4. Co by sis přál/a, aby se teď stalo? -- Co by pomohlo, aby se věci urovnaly a spravily? -- Je tu něco, oč bys rád/a požádal/a? Je něco, co bys chtěl/a nabídnout? 5. Jak se teď cítíš a co je pro tebe teď zásadní?

»» Vedoucí položí dobrovolníkovi postupně první čtyři restorativní otázky (tučně). I když se ptá on, odpověď by měl adresovat pozvanému, jako by se ptal sám. Při čtení by se měl vedoucí dívat na plakát a číst otázky přesně tak, jak jsou formulovány. Důležité je prosté kladení otázek, aby bylo jasné, že se vedoucí nesnaží radit ani problém vyřešit. Vedoucí kruhu může používat volitelné podpůrné otázky (viz podotázky u tučných otázek) či vysvětlení, aby pomohl účastníkům

s odpovědí a s vypovězením svého příběhu. Až dobrovolník otázky odpoví, zeptá se vedoucí: “„e to všechno, co potřebuješ říct?” Když odpoví „ne“, zeptej se: „A co ještě chybí?“ »» Až dobrovolník pocítí, že řekl vše, co měl na srdci, vedoucí položí ty samé otázky pozvanému. Odpověď by měl znovu směřovat k dobrovolníkovi, jako by otázky kladl on. »» Potom oběma položí pátou otázku: „Jak se teď cítíte a co je pro vás teď zásadní?” »» Důležité je zeptat se na závěr tajnou šestou otázku: „Jaké to pro vás bylo, účastnit se tohoto rozhovoru?” »» Po skončení rozhovoru požádá vedoucí dobrovolníka ať se vrátí do kruhu, a původní pozvaný má možnost pozvat dalšího. Uzavírací kruh »» Položte otázku: „Vy, kteří jste měli možnost sedět na obou židlích, jak byste obě role srovnali?” »» Na závěr použijte mluvící předmět. Všichni účastníci sdílejí svoje zkušenosti z dnešního kruhu. Otázka může znít: „Co vám tato zkušenost přinesla?” Kdo nechce mluvit, může mluvící předmět podat dál a na konci má znovu možnost se vyjádřit. Časem získá oddíl s postupem zkušenost a vedoucí nemusí otázky klást. Skauti a skautky pochopí, kdy a kdo se danou otázku ptá. Umožněte jim to hned, jak budou připraveni. Po  několika zkušenostech s  řešením nesrovnalostí tímto přístupem reflektujte v kruhu pomocí otázek: Co funguje při řešení problémů mezi kamarády? Co můžeme dělat, abychom předcházeli nedorozuměním? Se zvyšující se praxí budete moci rozšířit vnitřní kruh (původně tři židle) na všechny lidi, které projednávaný čin nějak ovlivnil, a použít postup pro řešení živého aktuálního problému ve skupině. Potom bude třeba věnovat více pozornosti vytvoření dohody vyplývající z páté restorativní otázky (Co by sis přál, aby se teď stalo?). Je možné použít podpůrné otázky: Co můžeme udělat, aby se věci napravily? Je tu něco, oč bys rád/a požádal/a? Je něco, co bys chtěl/a nabídnout? Přechod od trestajícího pojetí spravedlnosti k restorativním kruhům může být náročný a nepůjde hned. Je třeba to nevzdávat. Vždy je možné vrátit se k trestající spravedlnosti z rukou vůdců či vůdkyň a pak se s dětmi bavit, jak oba postupy prožívají a v čem se liší.



ODKAZY

Ponořit se hlouběji do kruhových procesů umožňuje anglická metodika. http://www.centerforrestorativeprocess.com/teaching-restorative-practices-withclassroom-circles.html Tento projekt byl realizován s finanční podporou Evropské unie. Obsah článku je zcela na odpovědnosti NaZemi/Junáka a jako takový nemůže být považován za stanovisko Evropské unie. Projekt byl též podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce

9|

skauting | inspiro Jakub Hrubý – 18 let [email protected]

Inspirace z Japonska

JEMNEJ

Maturant původem z velkoměsta Luže s jedním velkým problémem. Pro skauting nestíhá skauting, o škole nemluvě.

Dvacáté třetí světové skautské jamboree, které se konalo letos v Japonsku, uteklo jako voda a v 294 českých hlavách zanechalo hlubokou rýhu. Co si z něj můžete vyzkoušet i teď? Spočítejte si vlastní ekologickou stopu a porovnejte ji s ostatními členy družiny. Ekologická stopa vám poví, kolik planet by lidstvo potřebovalo, kdyby každý žil stejně jako vy. Způsobů, jak si svou ekostopu vypočítat je několik, ale nejjednodušší je si vytisknout oboustranný formulář ze stránky Hra o zemi (http://bit.ly/eko_stopa_form).

Wa! – 和 Heslem celého jamboree byl japonský znak „wa“, který je překládán jako „spirit of unity“ neboli duch jednoty. Jako znak rovněž reprezentuje Japonsko a jeho kulturu – Dřevěné budhistické chrámy, jídla z mořských plodů a rýže nebo tradiční hodnoty, jako čest a spolehlivost.

Water Jedním z hlavních modulů celého jamboree byla voda, která k  Japonsku, jako ostrovnímu státu prostě patří. Skauti a skautky z celého světa si mohli vyzkoušet rybaření, plachtění, byli na návštěvě na japonském vojenském křižníku nebo se dozvídali o problematice stavby vodních staveb a o úbytku čisté vody ve světě.

Japonské umění Ikebana - aranžování květin - společně s vodou dokáže divy. Sežeňte si květinu se stonkem dlouhým asi 10 centimentrů, která bude zrovna v květu. Na začátku schůzky si připravte sklenici plnou vody, ve které bude přidaný barevný inkoust (ideálně jinou barvu, než Peace program mají okvětní lístky vaší květiny). Teď je všechno připraveVšichni účastníci jamboree se postupně podívali do měs- no pro japonské kouzlo, kdy květina změní barvu. Když ji ta Hirošima, kde během jamboree proběhla ceremonie na začátku schůzky dáte do sklenice, stejně, jako do vázy, k 70. výročí svržení atomové bomby na město. V Hiroshi- tak díky fyzikálnímu jevu jménem vzlínavost doputuje ma Peace Memorial Museum měli možnost vyslechnout obarvená voda na konci schůzky až do okvětních lístků, paměti a básně lidí, kteří bombový útok přežili. které přebarví.

Zamyslete se na tím, které vlastnosti vystihují Čechy jako národ. Co je pro nás tradiční? Na co můžeme být hrdí a čím se naopak chlubit nemůžeme?

Přečtěte si příběh japonské dívce Sadako Sasaki, která přežila bombový útok, ale o devět let později zemřela na nemoc z ozáření. V posledním roce života, který strávila v nemocnici, poskládal 1000 papírových jeřábů. Podle legendy se tomu, kdo jich poskládá tisíc, splní přání. Poskládejte s dětmi na schůzce při čtení příběhu každý alespoň jednoho jeřába - bit.ly/pribeh_sadako.

Culture Programový modul kultura byl zaměřený na změny v kultuře jednotlivých států, zvláště pak na změnu tradiční japonské kultury na dnešní kulturu moderní. Jak se během poloviny století díky technickému pokroku dokázalo tradicemi svázané Japonsko změnit v moderní zemi, která svou současnou kulturou oslovuje lidi po celém světě.

GDV V Global Development Village – místě, ve kterém se účastníkům jamboree ukazují nejpalčivější problémy planety Země – bylo možné vyzkoušet si přes 30 různých aktivit. Jednou z nich, kterou představoval český kontingent, bylo počítání ekologické stopy.

Zeptejte se rodičů a prarodičů, jak moc se jejich život v mládí lišil od vašeho života. Kolik prací museli dělat doma, co podnikali ve volném čase a co bylo největším trendem, který prostě každý musel mít.

| 10



instant | skauting Lucie Uriková - 20 let [email protected]

Benjamínci na hradě LUCKA

Historička, vedoucí benjamínků a světlušek a v nepatrném množství volného času též flétnistka, čtenářka Tolstého či nadšená (ale ne moc dobrá) plavkyně.

Benjamínci si v oddíle teprve začínají zvykat na pobyt mimo rodinu a poznávají, jak různorodé mohou být vlastnosti a záliby ostatních. Popsané aktivity na námět kompetence Každý má rád něco jiného jim mohou v této situaci pomoci.

Novinkou letošních instantních programů jsou AKTIVITY PRO BENJAMÍNKY. Oproti obvykle popsané jedné aktivitě jde ale o souhrn několika drobnějších programů, které při přípravě schůzky pro ně snáz využijete.

Pestrá zámecká zahrada neomezeně

1–2

20 min

zelený podkladový papír, kytička pro každého

u stolu

15 min

Úkolem bude společně vytvořit zahradu plnou rozmanitě barevných kytiček. Každý benjamínek dostane papírovu kytičku a vybarví ji svou nejoblíbenější barvou. Poté se vše nalepí na „zahradu“ (zelený papír). Tu lze dále upravovat - dokreslit stromy, lavičky apod. Pod rukama benjamínkům vzniká zahrada, která je svou pestrostí pěkná a veselá a dětem se přirozeně líbí.

Symbolický rámec Následující aktivity jsou propojeny symbolickým rámcem Návštěva hradu. Je to rozmanité a pro děti velmi atraktivní prostředí. Není zde zahrnuta žádná dějová zápletka a pointa je jednoduše v procházení různých částí hradu. Jakékoliv rozvinutí tohoto základního schématu (doprovodné scénky, kostýmy, hudba) posílí zaujetí a zápal dětí.

Je vhodné připomenout, že takhle hezká může být jen proto, že do ní každý přinesl kytičku jiné barvy. V dětech sílí vědomí, jak šikovní jako skupina mohou být, a zároveň roste sebevědomí jedince ohledně jeho přínosu kolektivu.

Sochy

Hra princezen / rytířů

1 – 12

1–2

–

žádné, případně divadelní kostýmy, pomůcky

kdekoliv

10 min

Vedoucí určí jednu oblast (např. profese, zvířata), ze které si každé dítě vybere, co chce představovat. Následně všichni zaujmou pózu a stanou se sochou. Vedoucí sochy obchází a zastavuje se u nich. Svým zastavením sochu oživí a ta pantomimicky předvede svou charakteristickou činnost. Ostatní hádají, co představuje. Takto vedoucí obejde všechny účastníky hry. Na konci hry si mohou všichni navzájem říct, co mají na věci, kterou si vybrali, rádi. Tentokrát musí každý benjamínek projevit kus odvahy, aby přede všemi dokázal předvést, co má rád. Ostatní ho v té chvíli bedlivě pozorují a chtějí, aby se předvedl a oni tedy mohli uhádnout, co představuje. Svým zájmem posilují sebevědomí jedince, který se chystá předvádět. Je ale stejně dobře možné, že pro dítě bude nepříjemné se přede všemi projevovat. V tom případě mu můžete navrhnout, ať hraje s někým ve dvojici. Rozhodně ho ale do toho nenuťte.

5 – 15

1–2

–

míč

venku

10 min

Benjamínci stojí na místě, jeden z nich má míč a chystá se ho vyhodit do vzduchu. Ještě před tím, než to udělá, řekne, že míč mohou chytat pouze ti, kteří mají rádi jednu určitou věc (červenou barvu, kočky, špagety, …). Jakmile míč odhodí, mohou ho běžet sebrat pouze ti, na které toto prohlášení platí, ostatní se nehýbou. Kdo se míče dotkne první, získává ho. Znovu vyhazuje a tak to jde dokola. Při této aktivitě se benjamínci o sobě dozvídají nové informace a právě sdílená záliba může napomoci budování jejich vztahu. Je třeba pouze ohlídat, aby děti nepodlehly touze chytnout míč a nevymýšlely si, že mají rády něco, co ve skutečnosti neplatí. Pracujete v oddíle s benjamínky? Podělte se o programy schůzek s ostatními. Napište nám do redakce – na e-mail nebo Facebook.



11 |

skauting | výchova

Nenakousat dvacet mrkví

Vojtěch Prokeš – 29 let [email protected] Výchovný zpravodaj střediska VAVÉHA České Budějovice.

VOJTA

Závěry programu „Kdo je výchovný zpravodaj?“ konaného na Helpdesku 2015. Pětadvacet výchovných zpravodajů a dalších činovníků se potkalo na Helpdesku 2015, aby se společně zamýšleli nad klíčovými otázkami funkce, se kterou si řada středisek neví rady a nemá ji vůbec nebo jen čistě formálně. Co by měl takový člověk vlastně dělat? K čemu ho jeho středisko potřebuje? Námětů padlo více než šest desítek. Výchovného zpravodaje bychom tak mohli přirovnat k hladovému králíkovi, který má před sebou stovky mrkví a neví, kterou z nich spořádat dřív. Pokud se nedokáže správně rozhodnout, buď umře hlady nebo mu zbyde pohled na dvacet nakousaných mrkví.

společně sejděte a dejte dohromady svá očekávání a reálné možnosti. Druhým omezením je množství času, které do výkonu funkce může ten který zpravodaj vložit, o čemž už podrobněji psala Kamila Dufková – Kamča ve Skautingu z října 2013.

„Z vlastní zkušenosti vím, že po některých činnostech a projektech ve středisku nikdy nebude dostatečná poptávka, dokud se s nimi nezačne. Činnost výchovného tedy nemůže být jen reakcí na přání ostatních, ale výchovný musí do míry, do které je toho schopen, přinášet také vlastní vize a nebát se je vyzkoušet, i když okolí jeho nadšení Něco vs. všechno nesdílí – zkrátka proto, že má pocit, že je to pro středisko Důležitý krok je zmapovat očekávání těch, pro které podstatné. Může to být například zavedení výchovné části danou funkci vykonáváme – tedy oddílových vůdců, je- střediskových rad, návštěvy táborů, vánočních výprav atp. jich oddílových rad a dalších členů střediskové rady. Po- Takové pokusy mohou být kvasem užitečných změn pro dle názorů většiny účastníků programu by měl výchovný celé středisko. Měl by to však být doplněk jeho činnosti, zpravodaj klást maximální důraz na to, aby všechno dělal nikoli podstatná část.“ v dialogu s těmi, pro které to dělá.  OD VÝCHOVNÉHO ZPRAVODAJE OČEKÁVÁME, ŽE: □□ zná většinu dětí v našem oddíle „Zmíněná otevřenost činnosti, potažmo celé osobnosti □□ zná plán činnosti oddílu výchovného zpravodaje, je zásadní nejen pro úspěch jeho □□ konzultuje oddílový plán jednotlivých agend a úkolů ale i pro rozvoj spolupráce s od□□ dohlíží na plnění a vyhodnocování oddílového plánu dílovými vedoucími. Tento způsob práce, kdy každý může □□ mluví s oddílovými vedoucími alespoň jednou za … dní přijít a vyjádřit se k tomu, co výchovný zpravodaj dělá a jak □□ poskytuje oddílu zpětnou vazbu na konkrétní programy (schůzky, to dělá, je vzorem pro ostatní, kteří drží své oddíly raději pod pokličkou, a pro výchovného zpravodaje je těžké se výpravy, akce,…) □□ účastní se alespoň dvou akcí oddílu za půl roku k nim dostat. První krok výchovného, který se nebojí jít □□ funguje jako konzultant programů s kůží na trh a nechat si do svých představ a projektů mluvit, □□ připravuje vzdělávání pro rádce připraví pole vzájemné důvěry a porozumění, takže jsou □□ zařizuje vzdělávání vedoucích (ať už kvalifikační, nebo jiné) tohoto postoje brzy schopni i vedoucí oddílů.“ □□ připravuje nevzdělávací akce pro vedení oddílů (za odměnu, …) □□ pomáhá s řešením výchovných problémů v oddíle Co konkrétně očekáváme od výchovných □□ iniciuje diskuzi o výchovných tématech/cílech oddílu zpravodajů? A jak na to tito reagují? □□ pomáhá s plněním stezek Zhruba třetina účastníků programu zatím nebyla □□ působí jako mentor oddílové rady ve funkci výchovných zpravodajů, proto jsme je využili □□ tvoří most mezi střediskem a oddílem v oblasti výchovy k zamyšlení nad (jakkoli obecnými) očekáváními od této □□ garantuje výchovnou stránku střediskových akcí a tvoří její obsah funkce. Samotní výchovní zpravodajové mezitím sepiso□□ zajišťuje prostor pro komunikaci mezi oddíly vali, co konkrétně (jaké činnosti, projekty, nástroje atp.) □□ zprostředkovává informace z vyšších jednotek ve své funkci dělají. I vy přemýšlejte se svou s oddílovou □□ zprostředkovává novinky a trendy z oblasti výchovy radou, jaká očekávání máte od výchovného, s pomocí dotazníku níže a druhý dotazník dejte k vyplnění přímo výchovnému zpravodaji/zpravodajce. Nad výstupy se poté označ dle důležitosti – 1 = málo důležitý, 2 = bylo by fajn, 3 = priorita

| 12

sloupek náčelníků | skauting RÁD/A BYCH BYL/A ZPRAVODAJEM/KOU, KTERÁ/Ý: □□ s oddíly připravuje, tvoří a vyhodnocuje oddílový plán činnosti □□ mluví s vedoucími o chodu oddílu, jeho úspěších a problémech □□ jezdí na akce oddílu a zná děti v něm □□ dává zpětnou vazbu na jednotlivé programy/akce oddílu □□ připravuje vzdělávání pro rádce □□ připravuje a aktualizuje nabídku vzdělávání pro vedení oddílů □□ připravuje nevzdělávací akce pro vedení oddílů □□ iniciuje diskuzi o výchovných tématech/cílech oddílu □□ pomáhá s plněním stezek □□ konzultuje přípravu programu □□ tvoří most mezi střediskem a oddílem v oblasti výchovy □□ garantuje výchovnou stránku střediskových akcí □□ zajišťuje prostor pro komunikaci mezi oddíly □□ zprostředkovává informace z vyšších jednotek □□ zprostředkovává novinky a trendy z oblasti výchovy CO DĚLÁTE A CO BYSTE JEŠTĚ DĚLAT MOHLI? Rádcák Pro výchovného zpravodaje jedna z úžasných příležitostí ke spolupráci s oddíly. Nejen kvůli potřebě vzdělávat rádce samotné, ale zároveň příležitost spolupracovat s generací rádců z celého střediska, kteří ve svých oddílech ještě pár let budou aktivní – schopni výchovnému pomoci s přípravou i velkých střediskových akcí. Střediskové akce Akce různého typu určené pro celé středisko (zahajovací, Den zamyšlení, oslavy sv. Jiří, střediskové jamboree atp.) vedou k vzájemnému poznání a spolupráci oddílů ve středisku, obroušení hran a umožní zažít skauting ve větší skupině dětí než je vlastní oddíl. Poznávání oddílů Pomoc oddílům není možná bez jejich poznání a pochopení starostí vedoucích. Kromě občasného pozvání vedoucího na kávu je dobré využívat přirozené příležitosti k návštěvě oddílu na táboře, vánoční výpravě atp. K prolomení ledů stačí přivézt nějakou hru, aktivně se zapojit do programu oddílu, naučit se jména dětí a povídat si s nimi. Výchovný se musí především umět dobře ptát. Výchovná část střediskové rady Dovolit si na střediskové radě vyhradit čas určený pro výchovu. Přinášet aktuální podněty, které jsou pro oddíly důležité, řešit především jejich témata. Starost o vzdělání Nemusí být jen popohánění do kvalifikačních kurzů, ale především sdílení zkušeností z navštívených kurzů. Část vzdělání se také může přenést na stranu střediska v podobě tematických seminářů (stezky, skauting pro všechny, rovering, …), na které je dobré pozvat adekvátního hosta. Víkendové lesní školy Inspirativní setkání pro vedoucí oddílů a jejich zástupce. Každý z nich přiveze téma, kterým žije – dělá mu problémy nebo se mu zkrátka nyní věnuje a je aktuální i pro ostatní vedoucí. Na víkendové lesní škole dochází k obohacujícím diskusím, výměně zkušeností, vzájemnému poznání vedoucích a potřebnému relaxu.

O setkáních Eva Měřínská – Evička [email protected] náčelní

Někdy v devadesátých letech jsme s kamarádem Hrabošem jako aktivní roveři prvně vyrazili na akci mimo naše táborské středisko. Jeli jsme až do vzdálených Litoměřic na jakýsi seminář pořádaný skautským ústředím. Co bylo přesně cílem a obsahem, si už nevzpomínám, v hlavě mi zůstaly jen dva silné zážitky. Jedním z nich je přednáška docentky Hogenové o zážitkové pedagogice, pamatuju si údiv a obtížné chápání toho, co tehdy znělo tak neuchopitelně a dnes se jeví tak samozřejmě. Zážitková pedagogika je běžnou součástí našich kurzů. Druhá vzpomínka se týká nenápadného setkání. Večer se konalo nějaké formální shromáždění účastníků. Seděli jsme s Hrabošem vzadu a vyrušovali, bylo nám -náct a měli jsme chechtací náladu. Mírně nás znervózňoval starší bratr, který seděl hned vedle. Kupodivu nás ale nekáral a k  naší rozvernosti se přidal. Nakonec nás tím dokázal i nenápadně zklidnit a velmi si nás svým přístupem naklonil. Později jsme zjistili, ze se jednalo o Jiřího Navrátila, tehdejšího starostu Junáka. Podařilo se mu tak zacloumat naší představou, že funkcionáři jsou vždy vepředu a chovají se upjatě. Má něco do sebe být mezi lidmi inkognito, nepoznána. Zažívala jsem to v uplynulém roce např. na VLK a ILŠ Gemini, kde vystupuji v roli instruktorky. Někteří účastníci přicházejí jen pozvolna na to, že mezi těmi, co s nimi hrají menší či větší hry, sdílejí zkušenosti, připravují programy, stojí ve frontě na oběd apod., jsou i „ti zeshora”, „nedotknutelní” z ústředí. Není to klamání nebo schovávání, na kurzu jednoduše nejsem v roli náčelní a zároveň se z ní nelze vymanit, je stále se mnou. Máme za  sebou s  náčelníkem Čičou návštěvy na mnoha letních akcích, setkání s desítkami, možná stovkami skautek a skautů. S většinou jsme neměli možnost zakusit něco víc než společné rozhovory ve větších skupinách. Návštěvy na vzdělávacích akcích nejsou nakloněny jiným možnostem. Přáli bychom si ale s každým z vás zažít nějaký rozhovor v zadní části auditoria, drobné vyrušování, něco, co nás sblíží a prostřednictvím nepatrného spiklenectví umožní rozvíjet vzájemnou důvěru v to, co společně vytváříme. Snad proto budeme mít nejen v tomto skautském roce alespoň nějaké příležitosti. Těšíme se na ně.



13 |

skauting | ze života

Alternativní skautská stezka

Oldřich Rejl – 28 let [email protected]

RADAR

Zástupce vůdkyně střediska v České Skalici, vede oddíl skautů. Batoh, sandále, svoboda a hory patří mezi jeho základní životní potřeby.

V roce 2008 k nám dorazily nové stezky. „Skvělé, barevné a krásné,“ říkali jsme si. Prvotní euforie se však utopila v pro nás obtížné uchopitelnosti celého systému. Stará stezka – používaná před rokem 2008, vydávaná s knihou Skautskou stezkou Nová stezka –stezka vydaná v rámci Nového programu Junáka v roce 2008 Naše stezka – stezka neoficiální, sestavená ve středisku v České Skalici v roce 2011 Naše stezka k naší stezce Metodika, kterou málokdo pro obrovský rozsah zvládne a stihne pročíst, natož pochopit, nám na optimismu taktéž nepřidala. Nové stezky i přes velkou snahu vedení (mj. i tábor speciálně zaměřený na rozjezd jejich používání s tematickou hrou) se nepodařilo zasadit do života oddílu tak, aby se staly přirozenou součástí a nestály mimo pozornost. Ani po roce se oddíl s nimi nesžil a rapidně upadl zájem o jakékoli plnění. Taktéž téma fantasy neoslovovalo nijak masově, navíc se nám v dlouhodobém horizontu zdálo nevyužitelné. Nejsme přeci elfové nebo trpaslíci, jsme skauti. Úkoly v nové stezce se oproti tomu zdály moderní a zajímavé, ty jsme rozhodně vnímali jako cestu kupředu. Situaci bylo třeba vyřešit, nabízely se tři varianty: a) Vrátit se ke stezkám starým (původním z roku cca. 1998 vydaným společně s knihou Skautskou stezkou). Tato varianta by bývala pohodlná, nicméně jsme se chtěli posunout dále, některé úkoly ve staré stezce zněly archaicky, občas i úsměvně. To jsme tedy zavrhli. b) Vzdát se stezek úplně. Zde bylo jisté riziko, že se nám ze skautského oddílu stane postupem času oddíl bez jasné osnovy, úrovně znalostí a dovedností. Nechtěli jsme takový vývoj připustit, nechtěli jsme to ani kvůli skautům, kteří by mohli mít rezervy v porovnání s ostatními například na závodech. c) Vytvořit si stezky vlastní. Sestavit stezku, která bude využívat to, co se nám na nových stezkách líbí, bude zohledňovat náš styl práce s oddílem, bude obsahovat oddílové doplňky a bude mít i něco navíc. Zvolili jsme si c).

| 14

Nový program v našem kabátě Jako u všech stezek tvoří i tu naši základní obsah - úkoly a otázky, kterými by skaut měl v průběhu oddílového života projít, co by měl ideálně znát a umět. Naše stezka v tomto v základu vychází ze stezek nového programu. V podstatě jsme přeskládali úkoly ze čtyř knížek do jedné, vytřídili úkoly pro náš oddíl méně podstatné, upravili rozsah pro naše potřeby, vepsali oddílové doplňky. Naše úkoly jsme rozdělili postaru do dvou stupňů zdatnosti. Odpovídá to z našeho pohledu lépe chápání vývoje dětí v oddíle (mladší skautský věk a starší skautský věk). První stupeň je zaměřen především na rozvoj skauta samotného, jeho osobnosti, dovedností. Jsou v něm tedy úkoly z Cesty země a Cesty vody (I. a II. stupně nového programu). Druhý stupeň naší stezky pak chápe skauta již jako rádce družiny či někoho, kdo by měl ostatním v oddíle pomáhat. Proto i úkoly jsou vybírány a zaměřovány více na různorodou pomoc oddílu, oddílovému životu, družině, tak, aby si skaut vyzkoušel vše, co by ho v  budoucím působení ve středisku mohlo bavit, kam by mohl směřovat. Stezku si může plnit již jen tím, že družinu vede. V našem druhém stupni jsou především vybrané úkoly z Cesty vzduchu a Cesty ohně (III. a IV. stupeň nového programu). Body v naší stezce lze plnit zcela stejně jako ve stezkách oficiálních - je určitě lepší plnění při programu, ale nebráníme se ani jiným způsobům. Úkoly jsou vybrány na míru našemu oddílu, což pomáhá přirozenému plnění. Tím, že je úkolů méně, se v nich skauti lépe vyznají. Symbolický rámec? Skauting! Dříve ve stezkách žádný symbolický rámec nebyl. Nové stezky si vzaly za své, že mezi mládeží je (nebo spíše bylo) populární fantasy, a celá stezka se tomu podřídila. Následně bylo zjištěno, že ne všem fantasy téma vyhovuje, a byly vydány stezky nového programu osekané o fantasy.

ze života | skauting Projevilo se to v drobné změně grafiky a ztratily se motivační příběhy. Cesta ode zdi ke zdi. Pro naši stezku jsme potřebovali najít třetí cestu. Řekli jsme NE pohádkám či příběhům, které jsou hlavním proudem jeden dva roky a pak drží jen pár nadšenců, NE něčemu, co omezuje oddíl v možnosti používat různorodé legendy ke hrám a brání rychlé aktualizaci. Ale taktéž NE stezkám bez příběhu. „Vnitřním motivem naší stezky se stal skautský život v oddíle. Stezka by se měla skautovi stát víc než jen žákovskou knížkou na podpisy. Měla by být individuální, být jeho záznamníkem života v oddíle, jakási osobní kronika. Tak jsme do stezky doplnili možností upravit si titulní stránku vlastní kresbou či koláží (k tomu můžeme využít schůzku), ve stezce je prostor pro vlepování fotografií ze života oddílu, z táborů, rádcovského kurzu. Je v ní možnost zapsat si odborky, které kdy skaut plnil, a podobně. Především fotky a obrázky, ale i další záznamy snad v budoucnu, když třeba člen odejde z oddílu, mu připomenou kamarády a zajímavé chvíle v oddíle. Třeba se díky tomu ke skautingu vrátí.“ Kolektivní vyhledání fotografií vhodných ke vlepení do stezky se stalo vítaným doplňkem programu zimních družinových schůzek. Vzpomenout si v lednu na tábor je docela příjemné. Co nám ve stezkách s fantasy přišlo zajímavé, byly motivační příběhy, jeden úvodní odstavec. Nápad jsme do našich stezek přetavili ve formě citátů zajímavých osobností. Téměř na každé stránce tak najdete citát alespoň vzdáleně se vztahující k danému tématu. Motivační systém? Tak trochu jiné výzvy A proč by vlastně skaut měl plnit úkoly ve stezce? Má z toho něco, když nedostává kartičky, nálepky a další „bonbónky“? Ale my přece nechceme, aby skaut plnil stezku proto, že za to dostane hračku, ale proto, aby něco uměl a dále se rozvíjel, jezdil na kurzy, poznal skauty a skautky. Na druhé straně pokud někoho pošleme na kurz, potřebujeme, aby tam jel vybaven určitými znalostmi, jinak mu bude kurz jen polovičním přínosem. Pokud má středisko kurzy platit, chceme vědět, že skaut o činnost jeví zájem. V oddíle tvoříme kulturu popularity rádcovských kurzů, čekatelek, oddílových odborek a Tří orlích per. Po splnění nováčka si skaut může složit skautský slib, po něm může plnit běžné oficiální odborky a pustit se do plnění 1. stupně. Po splnění 1. stupně se otevírají další možnosti. Například středisko je ochotné takového skauta poslat na rádcovský kurz a ten proplatit. Po splnění 1. stupně je již určitý předpoklad, že skaut něco umí a zná a na kurzu se „neztratí“. Kurz se má stát novou motivací při přechodu do staršího skautského věku (z hlediska výchovy často složitějšího). Navazuje to i na myšlenku, že ve starším skautském věku

1. STUPEŇ STEZKY I. a II. stupeň nové stezky (hlavně vybírány úkoly zaměřující se na schopnosti a osobní dovednosti) 2. STUPEŇ STEZKY III. a IV. stupeň nové stezky (především zaměřené na „rádcovské“ úkoly typu pomoz ostatním, připrav hru, zapiš do kroniky, nakup jídlo atd.). Počet úkolů byl omezen, byl vytvořen výběr „povinného a úkoly s možnosti výběru“, doplněno o oddílové doplňky. FORMA Osobní kronika, památka na život v oddíle. Možnost vypisovat své údaje o skautském životě, vlepování fotek z tábora apod. V budoucnu potenciální motivace vrátit se ke skautingu, nebo si alespoň vzpomenout na zážitky. MOTIVAČNÍ NÁSTROJ Možnost postupu na kurzy (RK, ČK), plnění odborek, oddílových odborek a Tří orlích per. Stezka oddílu skautů z  České Skalice vznikla v  roce 2011. Následně jejich stezku s úspěchem aplikoval i oddíl skautek a v roce 2014 po prezentaci na setkání vůdců Královehradeckého kraje ji přijali i v několika okolních střediscích. Jejich stezka není zásadně jiná co do obsahu úkolů – v tom využívá nový program, jiná je však struktura uspořádání úkolů a motivační systém.

(2. stupeň naší stezky) by se skaut měl více věnovat vedení družiny. Do této nové role ho může kurz dobře uvést. Po splnění 1. stupně se může skaut chytnout i jiné výzvy, tedy u nás dvou populárních velkých oddílových odborek. Pokud si člen splní i 2. stupeň naší stezky, středisko mu zaplatí kurz zdravotnický, čekatelský, z odborek si může navíc plnit Tři orlí pera (naše podmínky jsou opět odlišné a přísnější než oficiální). Pokusy o plnění Tří orlích per jsou chápané jako dovršení skautského věku a skaut se stává roverem. Tam stezka končí. Na konci jsou vepsány motivační příběhy vázané k roveringu vybrané z knihy Skautskou stezkou, možnost vlepení fotky z předávání Třech orlích per. Jediná stálá věc na světě je změna Stezky vytvořené naším oddílem nám přinesly nástroj šitý na míru potřebám oddílu, našemu chápání skautování. To byl hlavní důvod jejich vzniku. Přínos ale spočívá i v něčem jiném. Stále říkáme novým stezkám „nové“. Ale ony jsou již sedm let staré! Kam se podělo nadšení ze stále živoucího a vyvíjejícího se programu – skautingu pro život? Pokud jsme si poskládali stezku vlastní, tiskneme si ji sami v malých nákladech. Každý další náklad, vydaný jednou za jeden nebo dva roky, můžeme dle zkušeností mírně obměnit, poupravit, vylepšit. A hlavně: šít na míru oddílu, který dobře známe. Ale pružný symbolický rámec naší stezky (skaut a jeho život v oddíle) zůstává nezměněn.



Máte také „vaši stezku“? Dejte mi o ní vědět. Inspirace není nikdy dost.

15 |

skauting | mezi nebem a zemí

Úvod do duchovní výchovy

Hana Weignerová – 28 let [email protected]

C. JANE

Členka Odboru duchovní výchovy, vedla 3. dívčí oddíl v Brně. Profesí právník, pracuje v justici. Moderuje sobotní vysílání na Rádiu 7. .www.twr.cz. Jiří Zajíc – 64 let [email protected]

„Co je důležité, je očím neviditelné.“ Antoine de Saint-Exupéry EDY

Předseda Odboru duchovní výchovy Junáka, instruktor vzdělávacího střediska Gemini, pedagog, publicista a mediální analytik.. Svatava Šimková – 59 let [email protected]

SLUNÍČKO

Členka odboru, předsedkyně revizní komise střediska Šíp Loštice. Učitelka v ZŠ, sbormistryně pěveckého souboru Větrník, ochránkyně přírody, matka a babička.

foto Martin Kroul

Duchovní výchova i ve skautingu často bývá ošemetná záležitost Pokud vám ve vedení oddílu chybí citlivá hloubavá duše se zájmem o skautské rituály a „duchovno“, se zásobou bajek, příběhů pro ponaučení a denních hesel, která je navíc zdatným vypravěčem, můžete snadno nabýt dojmu, že „pořádnou duchovní výchovu“ u vás nemá kdo dělat. Rádi bychom vás přesvědčili o opaku. A hlavně: rádi bychom vás inspirovali k tomu, abyste se do ní sami s chutí pustili. V letošním ročníku Skautingu vás čeká seriál o duchovní výchově, připravený ve spolupráci s Odborem duchovní výchovy Junáka. Nabídneme úvahy o nejvyšší Pravdě a Lásce, o účinném využívání zákona v běžném životě oddílu, tipy na duchovní programy či na budování oddílové atmosféry. Doufáme, že pro vás seriál bude přínosný, a budeme vděčni za vaši zpětnou vazbu. Podstata duchovní výchovy ve skautingu Na první pohled se může zdát, že si „duchovní svět“ s námi hraje na schovávanou. Nelze jej zvážit ani změřit: neumíme „spočítat“ krásu ranního lesa ani hodnotu opravdového přátelství. Možná proto existuje tolik filosofických i náboženských směrů. Ať už je naše přesvědčení jakékoli, duchovní realitě se nevyhneme. Stačí k tomu jednoduchá otázka oddílových kluků nebo holek: „A proč mám vlastně mluvit pravdu?!“ Navíc: cílem skautingu je všestranná výchova mladého člověka – tedy také podpora jeho duchovního života. Čeští skauti vyjadřují svůj postoj k duchovnímu světu v prvním bodě skautského slibu závazkem „sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době“. Říkáme tím, že Pravda a Láska jsou pro nás nejdůležitějšími duchovními hodnotami a že chceme za všech okolností žít v souladu s nimi.

| 16

Duchovní výchova ve skautingu je rozvinutím tohoto přesvědčení. O podstatě „nejvyšší Pravdy a Lásky“ a jejich významu pro český skauting bude příští pokračování, teď se soustředíme na principy, které duchovní výchovu v oddíle nesou. Když poslouchám svoje svědomí – hraju fér , sloužím Pravdě Cílem skautské „služby Pravdě“ je především probouzení svědomí a jeho podpora, aby dokázalo rozlišovat dobro a zlo. Svědomí je kompasem našeho života, hlasem Pravdy v nás. Pokud ovšem funguje správně. A péče o to je celoživotním úkolem. Rozvoj svědomí se podobá rozvoji schopnosti mluvit: nejdřív ji musí někdo probudit, pak nás naučí základní slova, posléze jejich spojování do vět, ve škole se přidá gramatika a nakonec bychom měli být schopni řeč tvořivě používat. U malého dítěte bychom měli podobně v předškolním věku „probudit“ svědomí, aby začalo vnímat, že je dobro a zlo. Pak by si mělo osvojit základní „slova“ – co je a není dobré jednání. V mladším školním věku se dítě učí řešit jednoduché mravní situace. Skauting k tomu nabízí „gramatiku“ – skautský zákon. V dospívání by mělo být svědomí člověka už tak citlivé a rozvinuté, aby na jeho základě dokázal řešit i složité mravní situace, například střet dvou hodnot (konflikt mezi pravdivostí a citlivostí vůči druhým). Výchova svědomí má dva rozměry: jednak se snažíme, aby svědomí dokázalo rozlišovat dobro a zlo, jednak vedeme děti (i sebe) k tomu, abychom svědomí poslouchali. K utváření „obsahu“ svědomí nám pomáhají skautské zákony: základní pravidla lidského soužití. Naším cílem je, aby je děti vzaly za své: aby si uvědomily, že to nejsou

mezi nebem a zemí | skauting zbytečná pravidla, protože nám ukazují cestu k úctě či přátelství. Jak s tím pracovat? Dejte dětem za úkol namalovat jeden ze zákonů a ostatní ať hádají, o který se jedná. Projděte si některý příběh s kocourem Garfieldem z hlediska našeho zákona. Zadejte, ať děti vytvářejí vlastní družinová či táborová pravidla – při následné diskusi jim můžete ukázat, že skautské zákony jsou podobné. Starším předložte k řešení morální dilemata, pracujte se žebříčkem hodnot. Poslušnost svědomí je věcí tréninku: podporujte fair play, vyzdvihujte poctivé chování a pravdomluvnost. Nebojte se aktivit, u kterých nelze ověřit fair play, a využijte toho při závěrečné reflexi: zdůrazněte, že skutečným vítězem je ten, kdo hrál poctivě, a nechte v nich toto sdělení působit. Cílem takové aktivity není usvědčit viníka, ale povzbudit jeho svědomí. Když vytvářím kvalitní vztahy s druhými a umím se pro druhé nasadit, sloužím Lásce Citlivým barometrem duchovního života člověka jsou jeho vztahy. Proto je cílem skautské „služby Lásce“, aby děti uměly vytvářet kvalitní vztahy a uměly se pro druhé nasadit, ať už v oddíle, v rodině nebo ve škole. Základnou duchovního života v oddíle jsou vztahy mezi vedoucími, jejich vztahy k dětem a vzájemné vztahy mezi dětmi. Nezbytná je důvěra, která umožňuje dítěti na cestě k dospělosti dělat chyby bez nevratných následků, a která upevňuje vztahy v době krize. Jednou ze zásadních podmínek kvalitních vztahů je vzájemný respekt. Nemusím s druhými ve všem souhlasit, ale musím si jich vážit a důvěřovat tomu, že i oni se snaží poctivě a ze všech sil naplňovat skautské ideály. Významné jsou i schopnosti omluvit se a odpouštět – vždyť neodpuštěná křivda spolehlivě otráví duchovní klima v oddíle. Dalším rozměrem spolupráce s Láskou je pracovitost a obětavost: v táborové službě poctivě pomáhám a přispívám tak ke včasnému obědu, zavážu všem stany, i když u toho zmoknu, dobrovolně se přihlásím na úklid po schůzce. K rozvoji těchto kompetencí poslouží jakýkoli program či běžný táborový život, pokud bude probíhat v atmosféře kvalitních mezilidských vztahů. Všímejte si, jak se členové oddílu vůči sobě chovají, nepřehlížejte varovné náznaky (pomluvy či hrubost) a vyzdvihujte obětavost, vzájemný respekt či důvěru. Zařaďte programy na spolupráci a vytěžte z nich maximum: při závěrečné reflexi vyzdvihněte schopnost všímat si druhých, dát jim přednost, povzbudit ostatní. Budování vztahů v oddíle se budeme věnovat zejména v 5. dílu našeho seriálu. Zlaté pravidlo duchovní výchovy – kdo chce zapalovat, musí hořet! Pro účinnou duchovní výchovu je klíčová naše osobní integrita. Musíme hrát fair play se sebou i s druhými. Na význam osobní integrity upozornil již před 30 lety Stephen R. Covey: „Jestliže se snažím využít strategie

ovlivňování a taktiky přinucení jiných lidí k tomu, aby dělali to, co si přeji, aby lépe pracovali, aby byli lépe motivováni, aby mne měli rádi a měli se rádi navzájem, zatímco můj charakter je v podstatě vadný, poznamenaný dvojakostí a neupřímností, nemohu být dlouhodobě úspěšný. Moje dvojakost bude vyvolávat nedůvěru a všechno, co budu dělat, dokonce i s využíváním takzvaných technik dobrých mezilidských vztahů, bude považováno za falešné. Prostě, je jedno, jak dobrá je rétorika, nebo dokonce jak dobré jsou úmysly: chybí-li důvěra, chybí základ pro trvalý úspěch. Z duchovní výchovy se stane fraška, pokud náš každodenní život nebude upřímnou a vytrvalou službou nejvyšší Pravdě a Lásce. Jsi vzorem pro svůj oddíl? Významným prvkem pro nasměrování duchovního života je vzor. Polovina dětí u nás nemá žádný vzor a ti ostatní mají nejčastěji za vzor někoho, koho nikdy nepotkají – sportovce, herce, zpěvačky. Každý z nás přitom může být reálným vzorem svým skautským svěřencům. Neznamená to, že jsme bezchybní, ale že i svým životem můžeme děti inspirovat a ukázat jim, že má smysl hrát fér, budovat kvalitní vztahy a obětovat se pro druhé. Vzory lze využít i jinak: zeptejte se dětí, koho si v životě váží a proč. S mladšími hledejte vzory v pohádkách, starší seznamte s  příběhy lidí, kteří nás mohou svým životem inspirovat (Nicholas Winton, Marek Eben); můžete pracovat i s negativními vzory. Pár slov závěrem Jak jsme uvedli výše, k rozvoji duchovního života poslouží jakýkoliv dobrý program, probíhá-li ve zdravé oddílové atmosféře, která je především dána kvalitou mezilidských vztahů a vnitřním postojem jednotlivých účastníků. Určité typy aktivit však mohou být zvlášť příznivým prostředkem rozvoje duchovního života (viz rámeček). Duchovní programy zřídka přináší okamžité ovoce. Jedná se spíše o cestu, jak aktivně rozvíjet náš duchovní život. Ať je to pro vás povzbuzením, pro začátek i pro situace, kdy se zdá, že se vám v téhle oblasti moc nedaří.



Programy „nepřímo rozvíjející“ duchovní život - rozvoj důvěry - schopnost naslouchat - schopnost vnímat krásu - schopnost radovat se z (úspěchu) druhého člověka Programy „přímo rozvíjející“ duchovní život - zaměřené na reflexi hodnot - zaměřené na poznávání různých podob duchovního života - vlastní „duchovní“ programy (rituály, meditace, příběhy) LITERATURA ZAJÍC, Jiří a kol.: Děti v ringu dnešního světa. NIDM. Praha 2012. str. 62 až 68 KDO JSEM, MŮJ KAMARÁD a MŮJ DOMOV - metodické příručky Metodická pomoc ODV na Křižovatce: http://bit.ly/odv_metodika

17 |

skauting | příroda

Proč je pro nás klíčové přírodu nezanedbávat napsal Vojtěch Zeisek – Jezevec, člen Ekoodboru Skauting se zrodil z touhy městských dětí prožívat dobrodružství po vzoru indiánů, zálesáků a cestovatelů. Když se počátkem 20. století dostala s navrátivšími vojáky dětem do ruky příručka generála Baden Powella pro vojenské průzkumníky („skauty“), děti si nezačaly hrát na válku, ale na cestování a poznávání přírody. Časem začalo být zřejmé, že lidská činnost představuje pro přírodní prostředí velké nebezpečí a začaly se rozvíjet systematické snahy o jeho ochranu. Skauting získal nové pole působnosti. Přírodovědci a posléze i veřejnost si začali uvědomovat, že ničením přírodního prostředí si lidstvo podřezává větev, na které sedí. V éře počítačů a nadzvukových letadel to sice není na první pohled zřejmé, ale na přírodě jsme stejně závislí jako kdykoli dříve. I když si můžeme dát jídlo přivezené přes půl světa, musí se někde vypěstovat. A pokud si necitlivým zemědělstvím zničíme pole, přijde hlad. Dnes stejně jako před tisíci léty. Obdobně i nejsložitější počítače jsou v posledku z jednoduchých přírodních surovin – kovů, ropy (plasty a energie) a křemenného písku (křemíkové čipy). V nedávné době se najde dostatek příkladů katastrof, které nám to bolestně připomenuly. My, lidé, si jsme vědomi své moci a našich dopadů na přírodu. Máme tak morální povinnost přistupovat k přírodě jako svědomitý hospodář, který je schopen přiměřeně uspokojit své potřeby, a zároveň zanechá krajinu budoucím generacím, aby tak umožnil i jejich rozvoj. Při tom všem nechává dostatek prostoru i samotné „divoké“ přírodě (tzv. udržitelný rozvoj). Když už nic jiného, nikdy nevíme, kdy se nám bude hodit dnes možná vzácný nebo neužitečný druh jako zdroj nového léku nebo inspirace technologického řešení. Naši předci to uměli – jinak bychom tu dnes nebyli. Abychom tuto roli zvládli, potřebujeme praktickou zkušenost s přírodou. S tím, jak funguje, co od ní můžeme čekat, jak se v ní pohybovat a netrpět. Velké změny prodělal v posledních letech i český skauting. Nový výchovný program přestal klást důraz jen na tábornické dovednosti, rukodělky a fyzickou zdatnost, ale významně se rozšířil. Úkoly se staly komplexnější a víc si všímají sociálních témat. Tohle rozšíření obzorů nás nesmírně obohatilo. Někdy ale není nutné dělat věci zbytečně složité. Příroda dovede být skvělou kulisou, kde se dají hrát dobrodružné hry, ale může být mnohem víc. Může snadno být programem sama o sobě. Jaké to bude odložit pro jednou své elektronické hračky – jsou to skvělí pomocníci, ale neměli bychom na nich být závislí – a vzít do ruky papírovou mapu a prostě se vydat do krajiny? Krajina se sama

| 18

foto Filip Lux

postará o program tím, jak nás zaujme, co v ní potkáme a uvidíme. Týkají se toho kompetence Poznávání přírody, Hodnota přírody, Šetrné chování, Vnímání přírody, Pobyt v přírodě a další. Zdánlivě bezcílná a nestrukturovaná aktivita tak nabízí dosti prostoru k plnění skautských výchovných cílů, a s poměrně malých úsilím vedoucího se na ní děti hodně naučí. Zklidní se, uvidí spoustu detailů a získají řadu tábornických i přírodovědných znalostí a dovedností. Samozřejmě to vyžaduje nějaké znalosti i od vedoucího, ale to je stejné jako s jakýmkoliv učením. Ať už budou naším cílem jeskyně, strmé srázy hor, skály, hluboké lesy, kde je těžké udržet směr nebo třeba vodní překážky. Při tom se budeme mít možnost se v klidu seznámit i s jejími obyvateli a obdivovat se jejich dokonalému přizpůsobení pro své prostředí. A naučíme se je znát a respektovat. Výchozí inspirací se mohou stát knihy Václava Cílka (např. Krajiny vnitřní a vnější, Makom: kniha míst, Vstoupit do krajiny, Dýchat s ptáky nebo Obraz krajiny), který píše o historii krajiny a vztahu člověka s jeho prostředím. Je to pohled přírodovědce, který se zajímá nejen o přírodní procesy, ale i o soužití přírody a lidské civilizace a dovede o tom zasvěceně a poutavě vyprávět. Prostě se seberme a pojďme se podívat do krajiny. Nejdříve na nás bude působit smyslově, citově. Postupně se naučíme jí znát a rozumět jejímu chodu. Poznání se stane základem správné ochrany a šetrného přístupu. A tím naplníme jeden ze skautských zákonů: ochranu přírody. Nejen pro přírodu samotnou a její hodnotu, ale i pro život budoucích lidských generací. Stačí vykročit s otevřenou hlavou.



KAM DÁL Současné číslo Skauta - Junáka vybízí družinu k výpravě do přírody, k jejímu pozorování. Využijte toto zamyšlení a podělte se o ně se skauty a skautkami, upozorněte je na důležité a zajímavé věci, které cestou potkají.

INVISIBLE EXHIBITION IN PRAGUE

NEVIDITELNÁ VÝSTAVA PRAHA Dobrodružná hodinová prohlídka v naprosté tmě za doprovodu nevidomého průvodce. Skautská sleva! Vstupné ve všední den i o víkendu za 120 Kč. Akce platí pro každého od světlušek po protřelé vedoucí. Stačí se na recepci výstavy dostavit s příkladně uvázaným skautským šátkem. Rezervace místa nutná na:

777 787 064 [email protected] www.neviditelna.cz

skauting | metodicky

Sport jako prostředek skautské výchovy

Kateřina Šmajzrová 23 let [email protected] Sport studuje i žije, nemá ráda běhání a florbal.

KÁŤA

Profesionálního hokejistu ani sportovní gymnastku vám, maminko, z dětí neuděláme, ani o to neusilujeme - sport není naším cílem, může být ale vhodným prostředkem. TIPY NA NETRADIČNÍ HRY Kolektivní hry -- dekobal (volejbal s dekou pro osm hráčů) -- faustbal (odbíjení míče pěstí přes tenisovou síť) -- ringo (volejbal s gumovým kroužkem místo míče) -- korfbal (verze basketbalu, kde místo koše obroučka) -- tchoukball (házená s trampolínami) -- kinbal (odbíjení obřího míče v týmech) -- disgolf (golf s létacím talířem) -- ufobal (drsná verze frisbee) -- brännball (jednodušší verze baseballu) Individuální sporty -- slackline (provazochodectví v menších výškách) -- speedminton (akční verze badmintonu bez potřeby sítě) -- indiánská plácaná (pingpong s míčkem provázku na kůlu Nářky na sedavou dobu, počítače a jejich neblahý vliv na lidské zdraví netřeba rozebírat, stejně jako poslání Junáka usilovat o všestranný rozvoj mladých lidí, kam pohybová aktivita a fyzická kondice jistě patří. Vedle toho nám pohybová průprava u dětí otevírá dveře k dalším programům - s trénovanými skautkami totiž snáz vyrazíme na puťák a florbalový turnaj si skauti užijí víc, pokud už florbalku někdy drželi. Kromě fyzického vybití navíc můžeme dětem skrze sport předávat hodnoty a postoje, které jsou pro nás ve výchově důležité. Součást výchovné metody Předávání sportovních dovedností je ideálním příkladem učení se činností, vždyť chytat se děti jen těžko naučí z youtube. Podobně jako podpora dospělých, na které skautská metoda také staví – naučit se správná pravidla nebo umět napnout síť může být zpočátku na vedoucím, později ale přejde do krve i dětem. Sportovní příběhy mohou být atraktivním symbolickým rámcem, ať už čistě fyzickým (starořecké i novodobé olympijské hry) nebo i hodnotovým (příběhy sportovců jako je Zátopek nebo Špotáková, stejně jako příběhy fair play). Zlepšování v konkrétní sportovní disciplíně je snadno pochopitelné a zdokumentovatelné i pro děti, mohou tak trénovat vůli i trpělivost a plánovat si svůj osobní růst. Pro družinu jsou zase vhodné kolektivní sporty, ať už na úrovni týmové spolupráce nebo stmelení skupiny v boji proti soupeři.

| 20

Družinový systém pak dobře podpoří vícebojové disciplíny, ve kterých je každý nepostradatelným článkem, specializujícím se na jednu dovednost. Rekapitulace sportovní hry a vyzdvižení klíčových momentů a toho, jak se v nich hráči zachovali (fauly, fair play, simulace) je ideální pro připomenutí skautského slibu a zákonů v dětem dobře pochopitelném prostředí. A příroda je tou nejlepší tělocvičnou. Jak zařadit pohyb do programu Aby se sport a pohyb nestal jen výplní času, věnujte mu při plánování činnosti dostatek času. Nejprve si připomeňte, jaké děti v oddíle máte: jakou mají fyzickou kondici, jakému sportu se kdo z nich věnuje, co jim při pohybovkách a sportech jde a co ne (tedy - mají problém s rychlostí nebo vytrvalostí?, umí běhat, ale nedokáží hodit míčem?). Zohledněte další oddílové ambice a plány - pokud chcete vyrazit na ringo turnaj, budete trénovat něco jiného než na týdenní puťák. Stejně tak věnujte pozornost i dalším cílům oddílového plánu a berte na ně ohled pokud chcete posilovat týmovou spolupráci družin, bude lepší věnovat se frisbee než individuálním sportovním výkonům. Na základě této minianalýzy pak najděte dostatek prostředků pro různé příležitosti. Pište si nejprve všechno, co vás napadne a pak nápady přiřazujte. Myslete na celé hry, fyzické úkoly do programů, výzvy a soutěže mezi družinami a podobně. Jak budeme dovednost rozvíjet: pravidelně na družinovkách ………………………………… na výpravách ………………………………… mimo schůzky (úkoly na doma) ……………………… nepravidelně na družinovkách ………………………………… na výpravách ………………………………… v mezičase (ujede nám vlak, vypadne program) ………… Konkrétní cíl (každé dítě se zlepší v konkrétní aktivitě, družina bude schopná…) pak zařaďte do oddílových plánů a po čase vyhodnoťte.

metodicky | skauting Sport a stezka Fyzickou zdatnost dovedou skauti a skautky reflektovat snáze než některé postoje – zapojte je tedy do plánování osobního rozvoje v tomto směru, a využijte k tomu například aktivity stezky z bodu Fyzická zdatnost. Znovu myslete na to, že našim cílem není posun v absolutních hodnotách, ale zlepšení jednotlivce, a nenuťte děti do společných srovnání. I tak můžete organizovat oddílové soutěže nebo závody – namísto stupňů vítězů ale nechte děti soupeřit s vlastním nastaveným výsledkem (mohou si „sázet“ sami na sebe, zakreslovat svou hodnotu) a nevyhlašujte nejlepší časy nebo vzdálenosti. Hodnoty a postoje Kromě zvyšování fyzické zdatnosti přináší sport řadu příležitostí k rozvoji osobnosti člověka v dalších směrech. Mnohdy stačí jen vytěžit obvyklou sportovní aktivitu nebo jí do cesty připravit překážky. Fair play Hrát fér – vůči ostatním i vůči sobě – je předpoklad mnoha skautských her. U starších už tuto schopnost automaticky předpokládáme, zejména u mladších ji ale můžeme podpořit následujícími prostředky: »» Cena fair play – všímejte si chování skautů a skautek při různých hrách (nejen sportovních) a pravidelně (měsíčně, na každé akci) vyhlašujte cenu fair play »» Kdybych byl… - připravte si na schůzku příběhy známých sportovců, kteří se v některé chvíli zachovali podle pravidel fair play – přiznali se, pomohli soupeři apod. Přečtěte dětem jen polovinu příběhu a potom je rozdělte na skupiny, které budou mít za úkol příběh dopracovat – každá ale představuje jiné rozhodnutí sportovce. Po chvíli příběh dočtěte a porovnejte ho s vymyšlenými variantami, diskutujte o krátkodobých a dlouhodobých důsledcích rozhodnutí. »» Nepřekonatelná překážka – představte si hru, při kterém je úkolem hráčů projít co nejrychleji všechny stanoviště na trati a dojít do cíle (cíl hry je v tuto chvíli podružný). Zamíchejte mezi aktivity takovou, která není v silách účastníků (vysoký most, nesplnitelný časový limit). Sledujte, zda někteří dojdou do cíle, přestože úkol nesplnili a v následné reflexi zjistěte, proč tomu tak bylo, a odhalte svůj záměr. Debatujte pak s dětmi o tom, co je to fair play a proč je dobré se ho držet. Pozor si dejte jen na to, aby byl úkol skutečně nesplnitelný Vítěz vs. poražený Přestože před absolutním soutěžením v oddílech varujeme, často se mu při kolektivních sportovních hrách (ale i jinde) nevyhneme. Pozice vítěze i poraženého je pro děti leckdy nepříliš známou a komfortní sociální situací, se kterou jim můžeme pomoci. Vyplatí se tedy trénovat obě dvě polohy:

Poražený (druhý, poslední) »» dejte hráči/hráčům prostor k reflexi důvodů, které k prohře nebo horšímu umístění vedli, naučte je analyzovat skutečné příčiny (tedy, nemůže za to – většinou – ani rozhodčí, ani počasí, ale nějaká lidská chyba) a naplánujte s nimi kroky nápravy (nechte je říct, co by teď udělali jinak – jako rozbor s elektronickou tužkou v televizi). »» pěstujte „kulturu“ poraženého (a tím zároveň i vítěze) – tedy např. to, že si s vítězem vždy podají ruku a pronesou tradiční formuli („Dnes jsi byl lepší.“ – „Byl jsi dobrý soupeřem.“). Usnadníte tak dětem chování v dané situaci a znormalizujete ji. »» poražený neznamená neschopný – nevztahujte vítězství nebo prohru v jedné konkrétní hře na osobnost hráče nebo týmu, berte ji jako dílčí celek (prohra neznamená, že nemůžeš být rádcem, například). »» prohrát bitvu neznamená prohrát válku – dílčí neúspěchy by neměly děti odradit od dalšího zápolení – nutné je ale střídání aktivit, aby po dvou prohrách nezískaly pocit, že tohle už jim nikdy nepůjde Schopnost být vítězem »» očekávání do budoucna – dbejte na to, aby vítězství nekladlo na hráče vyšší nároky do příště »» jsem vítěz, nikoli vládce - nespojujte vítězství v jednotlivých hrách s jinými privilegii (pokud to nemá jasné motivační opodstatnění), vítězství by se nemělo (stejně jako prohra) vztahovat na jiné oblasti Na co si dát pozor »» Nepřenášet vlastní ambice - jakkoli vůdce baví fotbal, neměl by z oddílu vychovávat jedenáctku. »» Nepřetěžovat jednosměrně - střídejte sporty, prostředí i náčiní, snáze se tak vyhnete nechuti těch, kterým jeden typ pohybu nejde nebo je nebaví. »» Neprotežovat dobré sportovce, rozvíjet ty slabší! smyslem sportování v oddíle nemá být vyzdvihnutí těch zdatnějších (až na výjimky), jako spíš podpora těch méně zdatných »» Chválit zlepšení ne absolutní výkon - doplněk k předchozímu bodu »» Nechuť ke sportu se nesnažte zlomit příkazy jako spíš zařazováním “nenápadných” sportovních vložek »» Review i po sportu - využijte situace ze sportování k řešení dlouhodobých problémů, učte děti prohrávat, vyhrávat i řešit křivdy a fauly otevřeně



LITERATURA ZIMMEROVÁ, Renate - Netradiční sportovní činnosti (nakl. Portál) RŮŽIČKA, RŮŽIČKOVÁ, ŠMÍD - Netradiční sportovní hry (nakl. Portál) Metodika Co umím a znám, str. 16. - 30 NETRADIČNÍ HRY - odkazy na pravidla a videa najdete na Křižovatce a FB Skautingu

21 |

skauting | já vůdce

Reflexe výchovné činnosti Každý vychovatel musí přemýšlet nad svými vzdělávacími záměry. Reflexe není o hledání chyb a nedostatků v programu jako takovém, ale o hledání příležitostí, jak využít času, který s dětmi máme, efektivně.

Zdeňka Pavlišová Bývalá vedoucí 17. oddílu Sluníčka Lochenice. Nestydí se za to, že doma nežehlí.

ZIPI Lukáš Trumm Zástupce vedoucího 24. oddílu z Hradce Králové. Nestydí se za to, že doma žehlí.

TUČ

Reflexe činnosti má dlouhodobější charakter, proto se např. takto: Žádný z roverů neměl zatím žádnou zkuzdá, že je časově i myšlenkově náročná. Problém však není šenost se samostatným plánováním vícedenní výpratolik v její náročnosti na čas, ale v naší vytrvalosti. Když vy. Roveři měli k ruce jednoho ze starších vedoucích, reflektujeme naši výchovnou činnost, vycházíme z jejího kterého však neoslovili o pomoc. Petr (starší vedoucí) plánování. Srovnáváme záměr, ke kterému jsme chtěli dačekal, až ho roveři osloví, proto se až do tábora o průběh ným programem dojít, s výsledkem jeho realizace. Ptáme příprav celotáborovky nezajímal. Takto bychom mohli pokračovat, ale pro ilustraci to myslím stačí. se, zda jsme našich cílů opravdu dosáhli, a vyhodnocujeme, co k jejich dosažení přispělo, či naopak, co šlo proti nim. Plán práce s výsledky v praxi Představme si například situaci, kdy chcete, aby začali Nyní máme zhodnocené jevy jasně formulované a přiroveři postupně přebírat více odpovědnosti za program chází na řadu tvorba plánu, jak s výsledky naložit do buv oddíle. Ze všech možných způsobů, kterými k tomu doucna. Např. každá příští akce, kterou budou plánovat můžete rovery dovést, se rozhodnete nechat je vymyslet nezkušení roveři, bude mít svého patrona, který se bude a zrealizovat celotáborovou hru. Roveři svůj úkol přijali, účastnit plánovacích porad. Patron bude mít přístup celotáborovou hru vymysleli, ale na táboře se mnohokrát ke všem dokumentům dané akce a bude si je pravidelně potýkali s tím, že jejich program trval o polovinu kratší číst. Sejdeme se s rovery a ve společné diskuzi se vrátíme dobu, než předpokládali, že příprava pomůcek zabrala k plánování i realizaci celotáborovky. Zjistíme, co jim většině vedoucích půlku noci nebo že nedotažená pravičinilo potíže a co jim připadalo dobře zvládnuté. dla bojovky zkazila celou hru. Tyto situace nepovažujeme v našem oddíle za projev zodpovědného chování, ale poJak je vidět z příkladu tábora, u reflexe výchovné činkud s nimi dokážeme naložit metodicky, můžeme z nich nosti musíme vycházet nejen z hodnocení dané akce, ale vytěžit mnoho dobrého do budoucna. Zkusme si uvedený i z dalších okolností, které měly na výsledek akce vliv. příklad rozebrat po jednotlivých krocích. V tomto případě např. zkušenosti RR s plánováním větších akcí atd. Jen tak můžeme najít slabá místa našeho Fáze reflexe činnosti: výchovného působení a patřičně s nimi naložit. Uvědomění si, co chceme reflektovat  Rovery v rámci vymýšlení a realizace celotáborovky. Shromažďování zkoumaného materiálu Vypisujeme si momenty, které byly zdařilé, i ty, které byly negativní. Píšeme nejen situace z tábora, ale i ty, které se v rámci zadaného úkolu odehrály před táborem či po něm. Napíšeme si například, kolikrát se roveři sešli kvůli vymýšlení, v jakém časovém horizontu na celotáborovce pracovali, jak si rozdělili úkoly a v neposlední řadě i to, zda jim někdo ze zkušenějších s přípravou pomáhal či zda jim někdo dělal patrona. Analýza a interpretace zjištěných jevů Nyní je na čase roztřídit všechen nashromážděný materiál do tematických podsekcí a na každou z nich se podívat blíže. V konečné fázi bychom měli ze zjištěných foto autor poznatků dojít k jasným závěrům, které mohou vypadat

| 22

já vůdce | skauting Pro rovery jsme připravili hru, při které procházeli historií od založení skautingu po dnešní situaci v našem oddílu. Hra se skládala z asi 20 stanovišť a putování mezi nimi. Roveři hru absolvovali ve skupině, na část hry se však museli rozdělit. V následné reflexi se nemluvilo, každý z účastníků tvořil graf pocitů a zážitků ze hry. Vodorovná osa byla chronologická – vyjadřovala historické milníky. Čím blíže byla čára grafu k hornímu okraji papíru, tím pozitivnější pocity měl rover v dané části hry. Účastníci si v myšlenkách znovu prošli celou hru, dostali prostor vyjádřit své emoce a uvědomit si, jaké informace pro ně byly ve hře nové. (Jeden z výsledných grafů je na přiloženém obrázku.) Po rychlém zhlédnutí grafů jsem měl možnost doptat se účastníků na pár otázek, které plynuly z grafické podoby jejich výtvorů, a dále pracovat s jejich náladou. Tvorba grafů tak sloužila nejen jako reflexe pro účastníky, ale naznačovala mi i slabá a silná místa hry. Do grafu na přiloženém obrázku se promítl jeden nedostatek popisované hry – je vidět zbytečně dlouhou úvodní část, která byla pro rovery poměrně nudná. Protože tato část nebyla podstatná ani pro naplnění cílů hry, při příštím opakování ji zkrátíme. Naopak se potvrdily dvě vyvrcholení hry – jedno zhruba v polovině, druhé na konci. V tom se hra podařila, jak bylo zamýšleno.

graf pocitů ze hry jednoho z účastníků

UŽITEČNÉ TIPY – Natoč se při vysvětlování složitější hry a pobavte se o možnostech, jak vylepšit vysvětlování pravidel. – Najdi si chvíli po důležitější hře nebo aktivitě. Naplánuj si, že se při večerní poradě pobavíte o tom, jak hra proběhla. – Veď si záznamy o tom, co se na táboře nebo jiné akci dělalo. Kolik času si děti hrály pro hru, kolik času se něčemu učily, jak moc sportovaly a jaká část byla věnována fyzické práci? DALŠÍ ZDROJE http://www.skautskyinstitut.cz/metodika/zpetna-vazba-po-aktivitach/ http://orchis.brontosaurus.cz/akce/ohb0506/Reflexe.pdf SKAUTSKÉ METODIKY – např. popis aktivity Magické místo v metodice Příroda okolo nás inzerce

Oblékněte celý oddíl Trika, šátky, čepice a další textil s potiskem nebo výšivkou Velký výběr velikostí a barev, výhodné ceny a rychlé dodání Pro oddíly, na celotáborové a celoroční hry, na výpravy a podobné akce Již 11 let dodáváme textil pro více než 100 skautských středisek po celé ČR

Vybírejte na www.inetprint.cz/skauting 23 |

skauting | středisko Tomáš Borecký – 33 let [email protected]

Úspěšná žádost o dotace

CRUISE

Zástupce vedoucího střediska z Lokte, profesionální hasič na úseku prevence. Zpívá kdykoli a kdekoli. V běhání pro radost našel svůj cíl.

Obnova poškozeného vybavení nebo pořízení nového nás často stojí víc prostředků, než můžeme vybrat na členských poplatcích, nehledě na tvorbu rezerv. Řešením jsou dotace od obcí nebo ministerstev, které s financováním našich plánů pomohou. Projekty při žádostech o dotace Prvním krokem k získání peněz z dotačních programů nebo grantů je příprava projektu. Rozhodující pro jeho napsání je, co požaduje či doporučuje uvést v projektu ten, u koho budete o dotaci žádat (např. skautský okres nebo kraj), a je důležité to zjistit, ať už z popisu žádosti o dotace, nebo od osoby (úředníka), který je pověřen sběrem žádostí o dotace. Projekty by měly obsahovat zejména: »» stručný či podrobný popis vašeho záměru »» obecný popis vaší celoroční činnosti »» konkrétní popis vaší celoroční činnosti vzhledem k vypsanému dotačnímu programu (např. environmentální výchova) »» zkušenosti s již realizovanými projekty »» rozpočet projektu »» pro koho je dotovaný projekt určen (věková kategorie, regionální či nadregionální rozsah, členové či veřejnost a další) »» kde bude projekt propagován (jinak řečeno kde se objeví zmínka o poskytovateli dotace na projekt) »» kdo bude projekt realizovat (členové, či nečlenové, děti, či dospělí) Když žádáte o peníze, musíte mít přesnou představu, co s nimi budete dělat. Pokud takovou představu nemáte, může se vám stát, že budete mít peněz málo nebo, v horším případě, jich budete mít hodně a budete je vracet. V horším proto, že pokud jednou vrátíte peníze se slovy „nepotřebujeme tolik, o kolik jsme žádali“, může se vám stát, že jich v příštích letech budete dostávat automaticky o něco méně. Rozpočet jako prevence A jak zabráníte tomu, abyste neměli peněz málo ani moc? Sestavíte si už před podáním žádosti podrobný rozpočet akce, který je plánem činnosti či akce definovaný ve finančních prostředcích. Mělo by v něm být penězi vyčísleno vše, co budete platit – jízdné, reklama, jednotlivé kancelářské potřeby, karabiny. apod.

| 24

Může se stát, že někdy nebudete k samotné žádosti o dotaci muset přikládat projekt akce (setkal jsem se s tím u menších obcí, kde jsme žádost podávali jen oficiálním dopisem). I tak si ale projekt pro sebe udělejte. Získáte tak lepší představu o tom, proč žádáte o peníze a k jakému účelu budou získané finanční prostředky využity. Na jaké dotační prostředky lze asi nejsnáze dosáhnout? Pokud úplně opustíme dotační prostředky přerozdělované ústředím Junáka podle stanovených kritérií, nejjednodušší jsou pro střediska dotační prostředky od obcí a dotace na akce pro neorganizovanou mládež od MŠMT, kdy hromadný projekt na toto ministerstvo podává ústředí Junáka. O KOLIK A NA CO Dotace na provoz – vezměte loňské účetnictví a podívejte se, jaké jste měli režijní výdaje (nájem, voda, elektřina, plyn, poštovné, bankovní poplatky a jiné) – svou žádost tímto snadno podložíte. Dotace na akce – to, co nenapíšete do projektu k žádosti o dotaci, z dotačních prostředků nezaplatíte. A pokud to budete potřebovat, musíte to zaplatit z vlastních peněz. Proto je důležité, aby si projekt včetně rozpočtu přečetlo více lidí, kteří budou u jeho realizace, a na nic se nezapomnělo. Každá položka, uvedená v rozpočtu, by se měla nějakým způsobem objevit i v projektu, který je přiložen v žádosti o dotaci. Cenu odvoďte podle internetových obchodů nebo účtenek z kamenných obchodů. Pokud chce vypisovatel dotačního programu rozpočet a nevyžaduje ho nijak podrobný, vyplatí se vám napsat položku „kancelářské potřeby“ nebo „materiál“, kam se vejde široká škála věcí (vy si ovšem do svého pracovního rozpočtu tyto kancelářské potřeby rozepište, abyste zjistili jejich celkovou cenu). Dotace od měst či obcí Snad každé město či obec dává v nějaké formě peníze na volnočasové aktivity dětí - například: »» podle žádosti (dopisu), kterou si napíše středisko, »» na činnost spolku, »» na akce spolku, »» na akce pro veřejnost nebo jiné.

středisko | skauting Vždy je důležité si nejdříve zjistit (na webu, ve zpravodaji), jakým způsobem se peníze u vás ve městě či obci rozdělují, a poté zvolit dobrý postup pro podání žádosti. Na stránkách města obvykle najdete vypisované dotační programy, podmínky žádosti i vyúčtování a v neposlední řadě také úspěšné žadatele o dotace. Těch se vyplatí zeptat se na vše, co vás napadne, jejich zkušenosti mohou být cenné. Dále je dobré dojít si na úřad osobně a doptat se (podle velikosti úřadu od sekretariátu starosty přes finanční odbor až po jednotlivé odbory – například odbor školství). Osobní jednání je už před podáním žádosti velmi důležité. Pokud se dostanete ke správnému člověku, který bude vaši žádost zpracovávat, dozvíte se včas důležité informace. Při jednání je dobré si uvědomit, že úředníci jsou také jenom lidé, kteří zodpovídají za svou práci, a i je někdo kontroluje, a proto chtějí mít vše v pořádku. Rádi pomohou s řešením jakéhokoli problému, ale pouze v možnostech, které mají. A proto pokud chci já peníze, měl bych se snažit splnit všechna předepsaná kritéria. Dotace na akce pro neorganizovanou mládež přerozdělované ústředím Junáka Na tuto dotaci dosáhnete tak, že naplánujete alespoň dvě samostatné akce pro veřejnost, se kterými už dost možná máte zkušenost - může jít o dětské dny, vánoční trhy nebo soutěžní odpoledne. V rámci této dotace můžete získat peníze na materiál na akci, a to od kancelářských potřeb až po lana nebo

Na co se zeptat □□ jaký je termín podání žádosti, □□ jaký typ žádosti můžete jako středisko podat (dopis, projekt) , □□ na co může být žádost určena (činnost spolku, akce spolku, akce pro veřejnost, jiné), □□ zkuste také nadhodit, co si vy představujete pod pojmem činnost spolku (každý můžete mít představu jinou), □□ jaké dokumenty je nutné k žádosti o dotaci doložit □□ jaká je maximální částka přidělovaná na jednu žádost, □□ jaká je spoluúčast při vyúčtování dotačních prostředků, □□ zda musíte k žádosti doložit položkový rozpočet projektu, a případně jak musí být tento rozpočet podrobný, □□ zda musíte přesně dodržet maximální částky uvedené v předloženém rozpočtu, nebo zda je můžete při nějakých naléhavých důvodech přesáhnout či se od nich nějak odchýlit, □□ jaký je termín vyúčtování dotačních prostředků, □□ co všechno musíte doložit při vyúčtování dotačních prostředků (formulář vyúčtování dotace, předložit účetnictví, doložit kopie dokladů z dotovaných položek, zprávy z akcí, zprávu o činnosti a jiné).

lezecké přilby. Velká výhoda žádosti o tyto dotační prostředky a jejich vyúčtování je, že na obojím spolupracujete s lidmi z kanceláře ústředí Junáka. Tedy s lidmi, kteří znají problematiku spolků a jejich činnosti, a hlavně jsou velice ochotní vám pomoci.

Vlastní zkušenosti úspěšných žadatelů Pavel Chaloupka - Sámo vedoucí střediska Říp Roudnice n. L.

Milan Mareš - Rak zástupce vůdce střediska, Brno

projekt Skautský záchranář, získaná částka 120 000 Kč na horolezecký a vodácký materiál

částka 5.000 - 115.000 od subjektu

Již několik let se nám daří získávat finance z dotačního grantu našeho města. Za klíč k úspěšnému získání považuji tři věci - naši pověst, spolupráci s městem a nové nápady. Polovinu dotovaných projektů navazujeme na město - pořádání dvou dětských dnů (již každoročně), výstavy atp., Druhou polovinu rozdělujeme výhradně na naši činnost (skautský tábor, intercamp Polsko) a na činnost střediska, která se dá využít ve spolupráci s městem při zvládání krizových situací - aktivně jsme se zapojili při povodních, kdy jsme plnili přidělené úkoly z krizového štábu města jako např. slanění z mostu do řeky a dopravení stavebního inženýra do rozestavěné stavby vodní elektrárny, likvidace a odvoz naplavených klád stromů u chmelnice, kde hrozilo její zřícení apod. Naše středisko úzce spolupracuje s městem – držíme čestné stráže u významných událostí, zajišťujeme sportovní akce (sjezdy na raftu na divoké vodě pro školní kolektivy, spoluorganizace Memorial air show). Nejsme tedy uzavřený subjekt, který si hraje na svém písečku, ale podílíme se na sportovním a společenském životě našeho města.

1

Vždy se vyplatilo pozorně číst, na co je nějaká dotace určena materiál, opravy, investice - a také na co není!

2

Pokud žádáme u subjektu poprvé, je někdy dobré si s paní/panem úředníkem vyjasnit, na co nám peníze dají a na jaké typy věcí peníze vůbec nedávají (je to dost individuální, někde dají raději na oddílová trička a někde dají jen na ceny pro děti do soutěží).

3

Zároveň se nám vždy vyplatilo u nově podávaných dotací přikládat výroční zprávu, která měla úroveň a styl.

4

Barevně vytištěná žádost o dotace s fotkami dětí při oddílové činnosti vždy obohatí jak vzhledově, tak obsahově. Dáváme to také jako důkaz, že jsou u nás v oddíle děti spokojené a děláme tam to, co v žádosti píšeme.



25 |

skauting | středisko hradit. Pamatujte také, že dotovat můžete danou položku pouze do výše částky, kterou uvedete v projektu. Pokud v rozpočtu projektu uvedete, že nakoupíte šípy a diaboly za 500 korun, ale nakonec je pořídím za 550 Kč, mohu při vyúčtování projektu dotovat pouze 500 Kč a 50 Kč Proč to vlastně děláme? uhradím z vlastních prostředků. Jaký je cíl naší akce? (získat nové členy, budovat jméno Pokud jste nikdy žádnou akci pro veřejnost nepořádali, střediska ve vašem okolí, obnova stávajícího materiálu začněte s jednoduššími akcemi, na které nepotřebujete a vybavení, pořízení nového vybavení). Ideální je spojit mnoho lidí, a zvládnete je alespoň z poloviny s vybavevše dohromady. Pak máte z  enerním, které máte. Takovými akcemi gie vydané na  akci maximální užimohou být například turnaj v deskotek. Proto se tedy nebojte vymýšlet vých hrách nebo sportovní odpoledne. na akce netradiční aktivity, na které I v tomto případě si podrobně sepište nemáte všechno potřebné vybavení. všechno vybavení a služby, které bu„Nejdůležitější je pro vás Právě toto vybavení můžete uhradit dete pro realizaci akce potřebovat. termín podání žádosti o dotaci. z dotačních prostředků a po akci vám Určitě byste neměli zapomenout na další dospělé (například vedoucí „prostě zůstane“. Ovšem pozor. NezaDoporučuji začít s činnostmi pomínejme na to, že nám jde v první oddílů), a případně i mládež (skautky, okolo žádosti o dotaci tři měsíce řadě o uspořádání akce pro neorganiskauty a rovery), kteří s vámi budou před podáním žádosti.“ zovanou mládež, nikoli o nákup maakci realizovat. Zeptejte se jich, jaké teriálu. Ve většině případů pořádáme aktivity by rádi dělali na akcích či táakce pro neorganizovanou mládež borech – oni budou materiál z akce pravidelně každý rok a získané penídále používat. Jedním z cílů akce pro ze na akci z dotačního programu jsou neorganizovanou mládež je získávání pro nás „bonus“. Proto se také vyplatí do žádosti o do- nových členů, stejně důležitým cílem je ale také udržení taci uvést, že akce budou realizovány v určitém rozsahu stávajících a motivace k dobrovolné práci. To můžete prái za předpokladu, že dotační prostředky nezískáte. vě nákupem nového vybavení, které po akci poskytnete oddílům. Rozpočet. Podle toho, jakou akci budete pořádat, sestavte rozpočet  akce. Pokud už jste alespoň dvě akce pro neorganizovanou mládež pořádali, můžete vycházet ze svých údajů - sepište si vše, co jste na akci potřebovali, kupovali nebo jste si Doporučení z druhé strany půjčovali. Do rozpočtu a zároveň mezi dotované výdaje nezapomínejte uvést každou drobnost. Pokud nebuProjekt by měl mít určitou strukturu. Pokud není předete mít byť drobnost uvedenu mezi dotovanými výdaji, depsaná dotačním programem, doporučuji na úvod nemůžete již tuto věc či službu při vyúčtování z dotace představit organizaci, její současnou podobu a krátce se zmínit o historii. Hodnotitel si tak udělá představu o systematičnosti a dlouhodobosti činnosti organizaSLOVNÍČEK ce. Dále je nutné konkrétně definovat cílovou skupinu. Z popisu musí být jednoznačně zřejmé, kdo bude mít Spoluúčast jsou vlastní prostředky, které je potřeba vložit do daného projektu prospěch z konečných výstupů projektu. Jádro prospolu s dotací. Jestliže mě projekt stojí 10000 Kč a požadovaná jektu tvoří srozumitelně formulovaný cíl a přehledný spoluúčast činí 25 %, pak budu žádat o dotaci ve výši 7500 Kč postup, jak vytčeného cíle dosáhnout, včetně časového a středisko doplatí zbylých 2500 Kč (25 % z celkové částky projektu). harmonogramu. Na závěr žadatel o dotaci zdůvodní, Vlastní prostředky proč by měl být projekt realizován, kde jsou jeho hlavjsou tedy jiné zdroje financování - peníze z členských příspěvků, ní přínosy pro cílovou skupinu, samotnou organizaci z majetku střediska nebo také z jiného dotačního zdroje (například a širší veřejnost. od obce či města, z MŠMT apod.). Ale pozor! Na akci, která je hrazena nějakým způsobem z dotačního programu MŠMT, není Mgr. Adéla Pásková možné použít jako spoluúčast peníze z jiného dotačního programu referentka pro mládež a EVVO MŠMT (příkladem mohou být dotace na akce pro neorganizovanou Krajský úřad Jihomoravského kraje mládež a dotace rozdělované ústředím Junáka prostřednictvím junáckých krajů). Projekt na akce pro neorganizovanou mládež – jak jej napsat a co do něj uvést? Na co byste určitě neměli zapomenout při přípravě akce a psaní projektu:

| 26

Vytvářejte skautské výlety s příběhem… NA VÝPRAVU S APLIKACÍ TRIPHOOD Nová aplikace Triphood nabízí desítky předpřipravených výletů po celé ČR, které můžete využít k plánování výprav. Nejenže vás provede zajímavými místy, ale zároveň vás během cesty zabaví příběhy nebo hádankami, které se odkrývají v každé zastávce. Výlety do aplikace Triphood můžete s oddílem zdarma vytvářet přímo v mobilní aplikaci nebo na webu www. triphood.cz, a sdílet tak svou výpravu s ostatními oddíly - výlety vytvořené v rámci oddílů je možné sdílet zdarma se skauty. Skauti jsou totiž v tomto oboru odborníky. Jak registrovat oddíl v Triphoodu? 1. www.triphood.cz -> Registrovat. 2. Dokončete registraci pomocí emailu s doménou skaut.cz / skautka.cz. Stáhněte si Triphood zdarma do vašeho mobilu! Stačí jít na www.triphood.cz a kliknout na tlačítka Google Play nebo App Store, případně vyhledat aplikaci Triphood přímo přes telefon.

ˇ SNOOPY NA VELKÉM PLÁTNE

Největší pohoda je, když spolu vyrazí do kina celá rodina. Snoopyho ve filmu vám přináší

Pojišťovna

V KINECH OD 5. LISTOPADU

něEˇ| záleží Na rodi27

skauting | do živého Petra Frühbauerová [email protected]

Když děti vzdělává armáda

PETRA

Konflikty ve světě pravděpodobně hned tak nezastavíme, ale vliv na to, jak se o nich bude vzdělávat a mluvit, máme. Do  školských Rámcových vzdělávacích programů (RVP) se v roce 2013 vrátila náplň učiva, která má dětem přiblížit otázky obrany státu. Zavedení těchto vzdělávacích výstupů znamená, že děti, které chodí k nám do oddílu, se s problematikou obrany a vojenství setkávají v rámci výuky. Nám se díky tomu otevírá prostor pro kritické myšlení nad tématem konfliktů ve světě, bezpečnosti, míru a zbrojení i v činnosti skautských oddílů. Branná výchova jako symptom doby Obrana území je klíčovým tématem státu, je správné bránit svou vlast a být schopen pomoct ostatním v krizových situacích. I skauti a skautky slibují, že budou duší i tělem připraveni pomáhat vlasti. Problém může nastat ve chvíli, kdy je ve školách prezentována armáda jako jediný garant bezpečnosti (a opomíjí se diplomacie, mezinárodní dohody anebo jiná pojetí bezpečnosti). To, že se po 23 letech do škol opět zavádí výchova k obraně státu, je patrně projevem narůstajících obav společnosti ze situace ve světě. Vojenská řešení nabízí pocit jistoty, ale vytváří vždy další konflikty jinde. K  zařazení otázek obrany státu do  RVP pro ZŠ došlo na  podnět Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Po žácích se například chce, aby vyjádřili své možnosti, jak pomoci v situacích ohrožení státu uměli uvést příklady mezinárodního terorismu (potíž je v tom, že existuje přes 100 definic terorismu, pozn. autorů), vyjádřili vlastní postoj ke způsobům jeho potírání či objasnili roli ozbrojených sil ČR při zajišťování obrany státu a při řešení krizí nevojenského charakteru. Od tabule na střelnici Kromě podoby, v jaké se témata dostávají do výstupů vzdělávání, by nás měla zajímat i  jejich samotná

| 28

Koordinátorka dobrovolníků v NaZemi, lektorka, aktivistka, dobrovolnice ve skupině Zbraně, nebo lidská práva?, bývalá skautská vedoucí, co nechávala děti střílet ze vzduchovky. Džestr [email protected]

DŽESTR

Kavárník, basák, lektor, aktivista, dobrovolník ve skupině Zbraně, nebo lidská práva?, ekoterorista, znamením střelec .

realizace. Ministerstvo obrany vytvořilo vzdělávací program s názvem Příprava občanů k obraně státu (POKOS), v rámci něhož nabízí školám metodickou podporu. Na přípravě metodických materiálů a videospotů vznikajících pod hlavičkou Školního informačního kanálu se přitom kromě Ministerstva obrany podílí i soukromá firma Česká zbrojovka. Ministerstvo obrany doporučuje, aby se školy zúčastňovaly veřejných akcí, které pořádá armáda. Podobně se s tím vypořádala i jedna z brněnských základních škol – žáci vyrazili na exkurzi na střelnici. Učitelka pak hodnotila přínos návštěvy: „Děti si střílení užily, což bylo poznat na jejich rozzářených očích a dobré náladě. Velkým přínosem bylo informování žáků o hrozícím nebezpečí při neodborné manipulaci se zbraněmi a s nálezovou municí.“ (Kohoutovický kurýr 05/2015). S trochou sarkasmu se můžeme zeptat, v jaké míře se děti dostanou také k příležitostem seznamovat se s tím, jaká rizika přináší manipulace odborná - válečné konflikty se totiž, až na výjimky, téměř 70 let Evropě vyhýbaly..

foto Martin Lischka

Myslíme si, že by se děti neměly setkávat se zbraněmi a armádou jako s jedinou legitimní cestou k řešení konfliktů. Nejde přitom jen o zařazení zmiňovaných výstupů do RVP. Armáda vytváří rámec i pro další aktivity - podílí se na vývoji počítačových her, seriálů a filmů, které vojenství glorifikují. Rizika odborné manipulace Podívejme se na situaci v širších souvislostech. Propojená Evropa je mimořádně úspěšný mírový projekt. Je však znepokojující, jak se dnes přistupuje k tématu zabezpečení míru. I přes přicházející ekonomické krize se dobře daří evropskému zbrojařskému průmyslu. Státní instituce podporují ve společnosti budování pozitivního vztahu k armádě. Zbraně považujeme za druh zábavy, dobrodružství. O čem takové jevy vypovídají? A nakolik se shodují s tím, v jakém světě chceme žít? Došlo ve společnosti k myšlenkovému posunu směrem k přesvědčení, že máme silou bránit své bohatství i zájmy ve světě jako „pevnost Evropa”? Možná je vhodný čas na diskusi o směru výchovy k obraně a přemýšlení o vzdělání, které bude podporovat

budoucnost, ve které se budou upřednostňovat jiná řešení konfliktů než vojenská. Jakou roli bychom měli ve skautských oddílech v takové situaci plnit? Fungujeme jako partneři státu ve výchově k obraně vlasti? Můžeme vytvářet určitou protiváhu tomu, jak na výchovu v těchto tématech pohlíží stát, armáda či zbrojařská firma? Učit přemýšlet kriticky, nabízet nové pohledy a otvírat širokou diskusi o tom, co znamená formulace pomoc vlasti a bližním ve skautském slibu? Měli bychom skautskému programu začít nastavovat určité mantinely, na které jsme do teď nemysleli a které mohou podpořit utváření takového světa, ve kterém bychom chtěli žít?

 Tento projekt byl realizován s finanční podporou Evropské unie. Obsah článku je zcela na odpovědnosti NaZemi/Junáka a jako takový nemůže být považován za stanovisko Evropské unie. Projekt byl též podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce

inzerce

skauting | já osobně

Škatulkování na přátele a nepřátele není tak jednoduché Konflikty ve větší nebo menší míře probíhají po celém světě, jakkoli se nám to z bezpečí Evropy nemusí zdát tak vážné. Hana Říhová – Rybča před nedávnem jednu zemi, ve které je válka stále živým tématem, navštívila v rámci své práce v neziskové organizaci SIRIRI. Co tam dělala, co ji překvapilo a jaké paralely mezi Středoafrickou republikou (SAR) a střední Evropou teď vidí?

Hana Říhová – Rybča [email protected] Ředitelka neziskové organizace SIRIRI, která se věnuje rozvojové pomoci ve Středoafrické republice. V domovském středisku pomáhá s účetnictvím a hospodařením, je instruktorkou na kurzu Fonticulus. SIRIRI www.siriri.org je obecně prospěšná společnost, jejímž cílem je podporovat lidi ve Středoafrické republice na cestě k soběstačnosti. Od svého vzniku v  roce 2006 se zaměřujeme na  rozvoj vzdělávání, zdravotnictví a  zemědělství. Dlouhodobě podporujeme střední školu a  stacionář pro sirotky v  Bozoum, studenty na  vysokých školách a  poskytujeme zdravotní péči nejohroženějším skupinám obyvatel. Našimi partnery jsou misionáři z  řádu bosých karmelitánů, kteří v SAR žijí a pracují již několik desítek let. Díky této spolupráci a přízni našich dárců jsme schopni reagovat na  skutečné potřeby, pomoci konkrétním lidem a  zapojovat do našich projektů místní pracovníky. Pořádáme vzdělávací a osvětové akce pro děti i dospělé, kterými se snažíme upozornit českou veřejnost na situaci v SAR a význam rozvojové spolupráce.

Proč jsi vlastně do Středoafrické republiky vyrazila?

Byla jsem tam proto, abych se víc seznámila s projekty, které tam běží. Je důležité, aby člověk věděl, o čem tady mluvíme. Stavíme totiž naši práci v SIRIRI na spolupráci s tamními misionáři z řádu bosých karmelitánů, kteří znají místní situaci a vedou většinu projektů, které my podporujeme. Situace ve Středoafrické republice je složitá. I když už v SAR působila v průběhu let řada dobrovolníků SIRIRI jako učitelé, lékaři nebo při řízení stavby školy, není to tak, že bychom tam měli nastálo nějakého koordinátora. Spolupráce s misionáři na dálku je velmi efektivní. Jak bys shrnula svoje dojmy odtamtud?

Mnoho věcí o té zemi jsem znala z vyprávění jiných lidí, byla jsem ale hodně zvědavá na to, jak to vypadá ve skutečnosti. Teď jsou to totiž dva roky od doby, kdy ve Středoafrické republice vypukl poslední ozbrojený převrat, byla svržena vláda, rebelové převzali moc a následovala občanská válka, která zemi, která je už tak na chvostu žebříčku chudých zemí, dostala do akutní humanitární krize. Ta

| 30

válka vyhnala jeden ze čtyř a půl milionu lidí z domova, pro SAR to byl obrovský zásah. Teď už se tam zase dá jet, takže jsem byla zvědavá, co dva roky po převratu znamená, že se to uklidnilo – jestli tam stále jsou někde ozbrojenci se zbraněmi, nebo už ne, jestli se už lidé mohou nějak vracet k normálnímu životu. A jaká tedy byla realita?

Moje první zjištění, už když jsem vystupovala na letišti, bylo právě to, že to tam vypadá přesně jako na fotkách že tak vypadá celá země, že tam opravdu lidé mají jenom jedno oblečení a že před domky, které mají jen slaměnou střechu, je ohniště. A že fotky, které jsem viděla před odjezdem, nejsou jenom výsekem reality, ale že tak žije naprostá většina lidí. Nebylo nic, co by mně šokovalo, ale co mě silně zasáhlo, bylo právě to, že to je dlouhodobý stav a že tak žije většina lidí. Třeba i ti, kteří studují na vysoké škole, pocházejí z těchto domácností, a úsilí, které musejí oni i celá jejich rodina vyvinout pro to, aby mohli získat vzdělání, je neuvěřitelné. Situace v ulicích a na silnicích mě překvapila spíše pozitivně. V ulicích už nebyly vidět zbraně, potkávali jsme hlídky modrých přileb. Ale měli jsme asi trochu štěstí a pohybovali jsme se vlastně jen na hlavních spojnicích na západě země. Velká část území je stále pod kontrolou ozbrojených rebelů a od našeho příjezdu jsme už zase slyšeli o několika ozbrojených útocích noži nebo zbraněmi například v místech připravujících volby nebo dokonce proti vojákům OSN. Kde a v čem dalším je tam konflikt vidět?

Pořád jsou vidět strašidelné dozvuky toho, jak občanská válka najednou rozdělila společnost. Toho, jak se najednou zaškatulkováním utvořili nepřátelé z lidí, kteří spolu žili jako sousedé a kteří do té doby žili vedle sebe a respektovali svoji různost. Úplně mě mrazilo, když se rozjívená skupina dětí doprovázejících nás přes celé město jako na povel zastavila na kraji cesty ve chvíli, kdy jsme se přiblížili k bývalému sídlu Seléky (Seléka organizovala v zemi převrat a později si uzurpovala moc, viz dále).

já osobně | skauting co všechno pro jejich naplnění musí udělat, to si v našich poměrech vůbec neumíme představit. Důležité bylo i setkání se zdravotníky. Oni nám potvrzovali, jak moc je důležité, aby péči poskytoval někdo, kdo to tam zná. Člověk vidí jak ti lidé si přichází říkat o pomoc, a opravdu ji potřebují, a místní zdravotníci, kteří tam působí dlouho, situaci znají a vědí, kdo si může dovolit za ošetření zaplatit a kdo ne. Co všechno tedy SIRIRI ve Středoafrické republice zajišťuje?

foto SIRIRI

V čem potom spočívala Tvoje práce na místě?

Se třemi dalšími kolegy jsme projeli pět míst, byli jsme v hlavním městě Bangui a ve čtyřech menších, kde běží nějaké naše projekty. Soustředili jsme se hlavně na školy a nemocnice. Navštívili jsme zdravotnická zařízení, kde probíhá náš projekt na podporu chudých lidí, sirotků, matek. Ve spolupráci s místní nemocnicí jim zajišťujeme základní ošetření, část péče se soustřeďuje na pomoc podvyživeným dětem - dostanou léky nebo výživnou stravu. Lékařů je málo, většinou jeden na nemocnici, v ambulantních zařízeních lékař obvykle není. Péči o podvyživené tedy zajišťují především zdravotní sestry. Se zdravotnictvím je spojený problém dopravní dostupnosti, vzdálenosti do nemocnic jsou naprosto šílené, takže se tam ti zdravotníci potkávají se zraněními, která na začátku nebyla tak vážná, ale odkladem a zanedbáním se podstatně zhoršila. Navštívili jsme taky školy. Letos jsme rozběhli nový projekt Škola hrou v Bozoum zaměřený na vzdělávání učitelů základních škol a kolegové v červnu vedli workshop pro učitele základní školy zaměřený na to, jak pracovat s motivací dětí a používat v místních podmínkách názorné didaktické pomůcky. Teď jsou opět v SAR a pokračují v tom. Jaké pro Tebe bylo setkání s tamními lidmi?

Pro mě to bylo hrozně zajímavé a obohacující. Když tam člověk jede na kratší dobu a ještě cestuje po více místech, tak v každém místě způsobí rozruch, protože tam cizinců a navíc bělochů moc nepřijíždí. Seběhnou se děti a je docela těžké zachytit normální moment komunikace. Setkala jsem se ale se studenty – středoškoláky z Lycée St. Augustin v Bozoum, které SIRIRI podporuje, a se studenty vysokých škol. Bylo pro mě zajímavé slyšet o jejich plánech do budoucna, jejich ambicích. Obdivovala jsem,

Už jsem mluvila o zdravotnictví, podpoře střední školy a kurzech pro učitele. V oblasti vzdělávání máme i další projekt, například podporujeme vysokoškoláky. V  roce 2009 začala SIRIRI platit stipendia dvěma medikům, kteří byli myslím ve druháku a třeťáku, byli talentovaní, ale ze sociálních důvodů by museli studium skončit. My jsme se zavázali platit jim studium do konce a celou dobu jsme s nimi komunikovali, jak si vedou. Studuje se tam velmi dlouho, někdy tam školní rok trvá kratší dobu, jindy delší, během války bylo studium přerušené. A teď už druhým rokem, na základě téhle zkušenosti, podporujeme další studenty, dohromady jich je asi 15. První z nich teď na začátku července promoval. Zajímavé byly i zážitky studentů, kteří studují v okolních státech – třeba v Kamerunu. Pro Středoafričany je složité dostat se přes hranice, takže se někteří studenti za celou dobu studia nedostanou domů. Jak ty vnímáš svou roli v tomto?

Pro mě je to způsob účinné pomoci. SIRIRI mě oslovila úzkou vazbou na partnery v místě, znalostí prostředí. Beru to tak, že můj úkol je hledat cesty, jak můžeme pomáhat účinně a zprostředkovat dárcovství. V SIRIRI a kolem ní je také spousta lidí, kteří se na pomoci SAR různým způsobem podílejí, a můj úkol je také vedení týmu a koordinace toho, co společně děláme.

A jak bys to srovnala s myšlenkovými základy  Junáka?

Ve  dvou hlavních ohledech – skauting vychovává k tomu, že pomáhat je normální. To samozřejmě neznamená, že by si to jinak lidi nemysleli, ale skauting k tomu formuje, stejně jako k tomu, že je normální dívat se za obzor vlastního světa do jiné země. Je to vlastně princip odpovědnosti vůči druhým. A druhou zkušeností ze skautingu je ta praktická – pracuje u nás hodně dobrovolníků, takže tu práci znám z Junáka – mám spoustu konkrétních tipů, jak je motivovat, jak pracovat v týmu.

31 |

skauting | já osobně

ČESKÁ VÝROBA

Stan

TÁBORNÍCÍ, ZATÉKÁ

VÁM DO STANŮ? MÁME ŘEŠENÍ:

stanovka nebo

Tee-pee Sahara

paleta barev

• v ČR jsme již téměř jediní, kteří vyrábí klasickou pevnou stanovku • máme vlastní barevnu a úpravnu tkanin – naše tkaniny nepromokají • POCTIVÁ ČESKÁ VÝROBA

STANOVKY gramáže: šíře: materiály: úpravy:

Platí do 31. 12. 2015

od 300g/m2 145 cm bavlna, bavlna/polyester hydrofobní (voděodolná), fungicidní (proti plísním) od 122 Kč/bm (bez DPH) široká paleta barev, přírodní, khaki

• nabídka široké palety barev

ceny: barvy:

• na zakázku nabízíme speciálně upravenou nehořlavou stanovku

Jitka Pospíšilová: 461 568 255, 605 700 621, [email protected]

• zajišťujeme kompletní servis – metráž i konfekční šití • nabízíme výrobu různých druhů stanů včetně tee pee

STANY SAHARA STAN NOVA TEE-PEE další...

s podlahou od 10 000,- Kč (Ø 4m) na podsadu od 5 000,- Kč bez podlahy 14 434,- Kč (4,35x4,2m) od 10 231,- Kč (od Ø 4,5m)

• různé rozměry, materiály, provedení... Václav Hrubý: 461 568 231, 605 700 614, [email protected]

| 32

Svitap J.H.J. spol. s r.o., Kijevská 423/8, 568 02 Svitavy www.svitap.cz

Ceny jsou bez DPH.

Uvedené ceny jsou bez DPH. Při odběru do 20m účtujeme střižné 30 Kč/m.

nový stan

já osobně | skauting Říká se, že do těchto oblastí by se nemělo zasahovat – co si o tom myslíš ty?

Myslím, že to nejde nechat přirozenému vývoji. Protože – co to je, ten přirozený vývoj? Nejdřív to byla kolonie a dnes jsou ti lidé součástí globálního světa, byť trochu jinak než my. V SAR jsou malé komunity pygmejů, kteří žijí nějakým způsobem ještě v tradičním uspořádání, ale ty jsem osobně nepotkala. Ale jinak tam žije většinou vesnické obyvatelstvo, ne nějaká kmenová společenství. Jsou to lidé jako my – jsou ve spojení se světem, i když pro to mají omezenější technické možnosti, a není kam to vrátit zpátky. My za to tu zodpovědnost máme, je to náš společný svět. Co bychom tedy měli dělat?

KONFLIKT VE STŘEDOAFRICKÉ REPUBLICE Středoafrická republika je bývalá francouzská kolonie, která vyhlásila svou nezávislost v srpnu roku 1960. Od té doby se ale stále potýká s politickou nestabilitou. V březnu roku 2013 se v zemi odehrál poslední státní převrat, který vyústil v občanskou válku. Rebelská koalice Séléka vtrhla do  hlavního města a  ujala se moci. Bezpečnostní složky státu se rozpadly. Rebelové obsadili celou zemi a začali utlačovat velkou část obyvatelstva, to vše za účelem vlastního obohacení. Krátce po převratu se jako reakce na násilí v zemi zformovala ozbrojená skupina Antibalaka, která začala obyvatele chránit formou domobrany proti rebelům. Skupina Séléka vznikla původně z žoldáků z muslimských zemí (např. Jižní Súdán, Čad), k nim se přidali další etničtí muslimové žijící v SAR, kteří v této spolupráci viděli příležitost. Antibalaku tvořilo původní obyvatelstvo Středoafrické republiky, kulturně šlo tedy o animisty a křesťany. Přesto, že se konflikt zdá na první pohled jako náboženský a je tak často v evropských médiích interpretován, byl spíše povahy etnicko-kulturní.

Měli bychom se zajímat. Některé konflikty ve světě jsou Napětí a boje mezi Sélékou a Antibalakou se stále stupňovaly, stav více medializované, jiné méně, tady o tom středoafrickém v zemi začínal být katastrofální. Situaci ani nepomohlo, že mezinárodní konfliktu se nic neví – jedna věc je tedy něco vědět. Třeba společenství pasivně vyčkávalo a rozhodlo se do celé záležitosti nezasahovat. si uvědomovat, že když tady z Evropy pojmenováváme ten Ke zlomu došlo až v prosinci 2013, kdy státní převrat přerostl v občanskou konflikt jako válku muslimů a křesťanů, tak děláme obrovválku a Francie se v reakci na to rozhodla zahájit vojenskou operaci Sangaris. Již se ale nepodařilo zastavit vlnu násilí, která zaplavila zemi. skou zkratku a škatulkujeme si to způsobem, který může i ublížit. Opravdu to není nábožensky motivovaný konflikt. Dlouhotrvající konflikt si vyžádal tisíce obětí,  na začátku roku 2015 Pro mě je velkou oporou partnerství s lidmi, kteří tam žijí, to byl stále téměř půl milionu obyvatel vnitřně vysídlených a dalších půl je pro mě záruka toho, že pomoc k něčemu bude. Myslím, milionu Středoafričanů uprchlo do okolních zemí. Jen pomalu se někteří z nich vracejí do svých domovů. Reakce vyspělých států byla téměř že má smysl podporovat vzdělání. Hodně jsem mluvila zanedbatelná a pomalá, země nadále řeší následky konfliktu. V současné o zdravotnictví, což vlastně s tím vzděláním souvisí. Veldobě v zemi operuje 10 tisíc vojáků mise OSN, přesto stále zdaleka kou překážkou vzdělání jsou nemoci, takže zdravotnictví je není zajištěna bezpečnost obyvatelstva v celé zemi. Na podzim 2015 základ, ale dlouhodobě má spíš smysl podporovat mediky, by měly ve Středoafrické republice proběhnout volby, i jejich přípravy aby někdo vystudoval, než tam lékaře posílat. A podobně však doprovázejí násilné incidenty, a země dosud není ani politicky ani další lidi v jiných oborech, aby mohli pak pro svou zemi bezpečnostně stabilizována. pracovat. To je podle mě ten rozdíl mezi humanitární a rozvojovou pomocí. Je těžké v téhle zemi, kde je každých deset let převrat, vidět nějakou budoucnost. V mnoha směrech je Vidíš nějaké paralely mezi životem tady a v Africe? to horší než před deseti lety – konflikt poničil infrastrukStejně jako u nás tady žijí lidé, kteří mají svoje osobní turu apod. Ale když pak člověk mluví s těmi lidmi, kteří cíle, osobní ambice. Mezi tím je spousta paralel - že ty tam třeba vystudují, tak tam jsou vidět pokroky. V takové projevy konkrétní nás překvapí, přijdou nám drsné, to je širší perspektivě má také smysl s lidmi tady mluvit vůbec pravda. Další věc je uprchlictví – Středoafričané zrovo významu rozvojové pomoci a solidarity, propojenosti světa na nejsou ti, kdo by měli možnost přeplout do Evropy. a toho, jak ho naše chování ovlivňuje. S dospělými i s dětmi. Ale je to věc, kterou tam člověk řeší v sobě, protože vidí To je určitě i téma pro skautské oddíly. Poslední dva roky se motivy, které ty lidi vyženou z domovů. Není to nic, co v SIRIRI snažíme spolupracovat i s nimi, dokončujeme teď člověk podstupuje dobrovolně, není to věc, která by byla metodiku toho, jak s globálními tématy v oddíle pracovat. snadná. Proto je třeba rozlišovat, jak se máme chovat k uprchlíkům a jak k ekonomickými migrantům. Zároveň Není riziko, že pak elita, která tam vystuduje, ale ekonomický migrant není nadávka. U nás často povaodejde do Evropy v rámci obrovské migrace? žujeme za hrdiny Čechy, kteří odejdou na západ. A rozdíl To riziko tam samozřejmě je a na té individuální úrovni mezi námi a Německem není zdaleka tak velký jako mezi je pochopitelné. Studentům, které podporujeme, poskytu- Afrikou a námi. A ti ekonomičtí migranti z Afriky riskují jeme stipendia tam nebo v sousední zemi. Jsou to chytří mnohem víc - od nás odchází lidé proto, aby tam dostali lidé, kteří by v Evropě mohli získat lepší vzdělání, ale víc peněz, ale z Afriky odchází ekonomičtí migranti proto, záleží nám na tom, aby zůstali tam. Snažíme se, aby v té že nemají žádné peníze. Další z paralel je o značkování naší podpoře tenhle závazek byl – není nijak vymahatelný, lidé mají tendenci si nějak škatulkovat strany konfliktu, ale snažíme se, aby tam byl, a z rozhovorů se studenty pojmenovat, kdo je přítel a kdo nepřítel, bez toho, aby se mám pocit, že ho vnímají nejen jako naši podmínku, ale snažili pochopit realitu problému. že i sami cítí tu důležitost. 

33 |

skauting | nástupnictví

Jak při výchově v oddíle táhnout za jeden provaz

Michal Bureš – 35 let [email protected]

BUMERANG

Vůdce Oddílu bratra Františka v Polici n. Metují a VLK Quo vadis, předseda KRJ, vedoucí programové sekce SI A. B. S., manžel, otec, pedagog, spisovatel, zastupitel.

Práce se skautským oddílem není žádná hračka, všichni Prostor by na jejím jednání měl být nejen na řešení techjsme si vědomi toho, že nám jde především o spolufor- nických záležitostí (zajištění akcí oddílu, řešení registrace mování nám svěřených členů oddílu. Snažíme se z nich apod.), ale především bychom se měli věnovat společnému vychovat lepší lidi, což je proces dlouhodobý a nesnadný. hledání cest ve výchově. Náplní naší činnosti je tedy ve zkratce „výchova dobrého člověka“. Shodneme se ale v oddílovém vedení na defini- Zkušenosti s fungováním oddílové rady ci toho, koho tímto souslovím můžeme označit? Zkuste „Oddílová rada je čtyřčlenná, tvoří ji vůdce, zástupce a dva roveři. to udělat. Věřím, že se vám to zdařilo. Mnohem horší je Sházíme se každý týden a společně vymýšlíme program následující však hledání společných prostředků pro to, jak tohoto cíle schůzky, případně víkendové akce.“ Pavel Roztočil - Pája, smečka vlčat Černošice dosáhnout. Každý má jinou představu o výchově, někdo je přísnější, jiný se snaží ve všem své svěřence pochopit “Oddílové rady fungují, ale nejsou každý měsíc. Tak jednou za dva, a přizpůsobit se jim. Každý z činovníků je svébytnou osobza tři měsíce. Většinou se nás schází kolem osmi, svolávám je já jako ností s jedinečnými zkušenostmi i pedagogickými postupy. oddílová vedoucí, je tam moje zástupkyně a potom jsou to už jenom Názory se mohou lišit v pohledu na celkovou výchovu, rangers, mladší osmnácti let.“ motivaci, bezpečnost, přístup k dětem. Co když ale každý Magdalena Kaňková - Majda, dívčí oddíl ve střez nás táhne za jiný konec provazu? Tím by naše pedagodisku Psohlavci v Českém Brodě gické úsilí mohlo být zmařeno. Děti rychle pochopí, že jednota nepanuje, a dokáží toho patřičně využívat. Měli bychom tedy být důslední a ve všem podstatném jednotní. „Fungují dvě oddílové rady. Malá a velká. Malou tvoří vůdce a jeho Co je ale podstatné? Do této kategorie řadím vše, co má tři zástupci, velmi úzké vedení. Většinou hledá jen strategicky dlouhodlouhodobý dopad na vývoj dítěte, vše související s fordobé cíle a řeší zásadní věci. Členem velké oddílové rady jsou kromě mováním jeho hodnotového žebříčku a vše týkající se výše zmíněných i všichni, kdo vedou schůzky, hospodář, bývalý vůdce, je to třeba deset až jedenáct lidí.“ zdraví kohokoliv z oddílu. Jednotlivec může rozhodovat Daniel Soutner - Dan/Dae, 39. oddíl Kalahari Plzeň při řešení drobných a každodenních problémů, pakliže se ale potíže s některým ze členů opakují, měla by o nich vědět a hledat společný postup celá oddílová rada. V některých výchovných jednotkách o všem rozhoduje Jak společně hledat ideální cestu při řešení vůdce. Buď je na vedení oddílu sám, nebo ze své pozice výchovných potíží? Kdo by měl do této věci mluvit? direktivně prosazuje svůj pohled. Pokud oddílovou „káru“ Kdo má mít poslední slovo? táhne dobře sehraný tým, nemusí to být snazší, ale většinou „Máme holčičku ve světluškách, která má jednu ze specifických poruch učení, zřejmě ADHD, ale nediagnostikované. Ze začátku je to v konečném výsledku pro celek oddílu lepší. Názorová pestrost s sebou přináší zvýšení kvality programu i výchovjsme to neřešily společně, ale každá zvlášť, zákazy byly stále častější a neshodovaly jsme se na tom. Později jsme hledaly společný postup ného procesu, může se ale také projevit již zmíněnými neshodami a nesnadným hledáním společné cesty. Jak se na oddílových radách. Potom jsme se sešly i s maminkou a hledaly shoda hledá v jejich skautských oddílech, jsem se zeptal formy, jak světlušku odměňovat.“ Magdalena Kaňková - Majda několika činovníků z různých koutů republiky. Shodli se dívčí oddíl ve středisku Psohlavci v Českém Brodě na jednom – základem je dobře fungující oddílová rada, která stojí na důvěře a přátelských vztazích. Modely fungování oddílové rady jsou různé, v někte„Když potřebujeme řešit nějaký výchovný problém, tak postup rých oddílech se schází pouze činovníci zapojení do vedení většinou dohadujeme ve třech lidech, hodně se to řídí podle toho, co výchovné jednotky. Jinde mají tzv. malou oddílovou radu si myslí ten člověk, který s daným dítětem pravidelně pracuje. Většitvořenou vůdcem oddílu a jeho zástupcem (či několika nou se snažíme najít nějaký bod, kdy se dokážeme všichni shodnout, ve třech to jde.“ zástupci), a velkou oddílovou radu, jejíž součástí jsou i rádBarbora Augstenová - Bára, 4. dívčí oddíl Vlaštovky Ústí nad Labem ci a podrádci jednotlivých družin, případně další z členů oddílu z pozice své funkce (správce webu, pokladník). Oddílová rada by se také měla sházet pravidelně, aby všichni Někdy je složité sjednotit se na dalším postupu, promohli s jejím termínem v dostatečném předstihu počítat. to se výchovnými problémy musíme zabývat na radách

| 34

nástupnictví | skauting vedení oddílu, měli bychom znát názor i přístup ostatních. Rozhodnout by měl především ten, kdo s daným dítětem pracuje pravidelně. Vždy ale ve shodě s vůdcem (vůdkyní) oddílu, který je za výchovnou činnost zodpovědný. „Vzpomínám si na světlušku, která nerespektovala žádnou autoritu a její chování přinášelo spoustu nepříjemností, a některé členky vedení ji chtěly místo tábora nechat doma. Náročné bylo rozhodování, jestli bude moci jet nebo ne,, případně za jakých podmínek. Nejprve jsme se snažily ji podpořit, aby se nedostávala do konfliktních situací. Nedařilo se to, a tak bylo rozhodnuto, že ji tam nechceme. Předem jsme ji upozorňovaly, že na to může dojít. Nebylo to rozhodnutí z ničeho nic. Každý nad tím přemýšlel sám, potom měl říct jestli ano nebo ne, a proč. Sešly jsme se s maminkou. Světlušce jsme řekly, že ji máme rády, ale uvedly jsme konkrétní příklady jejího špatného chování z poslední doby. Holčička nic neříkala, ale mamince spadla brada, že jí to nemůžeme udělat a že ji na tábor vzít musíme. Tak jsme ji chvíli nechaly, vysvětlily jsme jí ten problém. Nakonec jsme se domluvily, že světlušku na tábor vezmeme, ale při prvním náznaku odmlouvání či neochoty jede hned domů. Dívka na tábor jela a byla úžasná, jenom poslední dva dny trochu zlobila. Bez vědomí ostatních jsme se tedy při setkání s maminkou rozhodly v rozporu s dohodnutým. Na další oddílové radě jsme vše vysvětlily a holky naše stanovisko zpětně podpořily, panuje mezi námi důvěra, vedení věřilo, že jsme to rozhodly dobře.“ Alena Ondříčková - Ája, oddíl Modrý Klíč střediska Blaník Praha Mnohdy na radě padne nějaké rozhodnutí, ale problém nabere neočekávaný směr. Pak je nutné své postoje měnit, rozhodnutí upravit. Nejsme totiž stroje, ale lidé, kteří o skutečnostech přemýšlejí a mají zdravou soudnost. Nebojme se revidovat rozhodnutí svá i rozhodnutí oddílové rady, pokud je to ve prospěch celku i jednotlivce. Lze neshodám ve fungování oddílu nějak předcházet? „Neshody spíš vyplývají z toho, jak spolu lidi spolupracují. Naladí-li se na stejnou vlnu, prožijí společné silné zážitky, navzájem se pořádně poznají a vědí, co od toho druhého čekat, pak se vždy snadno dohodnou.“ Pavel Roztočil - Pája, smečka vlčat Černošice Snažil jsem se vést oddílovou radu k tomu, aby to byl tým. Aby se potkávali formálně i neformálně, aby se znali, věděli o sobě. Je dobré trénovat diskusi jako takovou. A vymyslet aktivity na trénovaní diskuse a argumentace. Pak jsou schopni se poslouchat a dokázat diskutovat a navázat na sebe.“ Daniel Soutner - Dan/Dae, 39. oddíl Kalahari Plzeň „Je důležité, aby o tom společně mluvili, a své názory si uměli obhájit. Pokud chtějí ve vedení někam dojít, musí brát své názory v potaz a umět se dohodnout. To je ten základ, který se učí osvojit všichni, od malých světlušek až po vedení oddílu. Je důležité, aby se cítili všichni rovni.“ Veronika Šilhavá – Slunce, 137. oddíl Dobromysl Praha

Podněty pro stmelení kolektivu oddílové rady a pro konstruktivní řešení případných neshod »» Neztraťte nadšení, přenášejte jej na ostatní členy oddílové rady. »» Připravte na každou oddílovou radu malou oddechovou aktivitu, nějaké příjemné překvapení. »» Několikrát v roce se setkejte neformálně u činností, které jsou atraktivní a zajímavé pro všechny, věnujte se tentokrát budování vzájemných vztahů, nikoli problémům oddílu. Může to být návštěva kina, sportovní klání, večer v čajovně či restauraci, hra připravená pro oddílový tým. »» Snažte se všem vštípit a na osobním příkladu demonstrovat, že nám všem jde v první řadě o členy našeho oddílu, nikoli o prosazování svých osobních názorů a vlastních zájmů. »» Pro pročištění případného napětí zařaďte příležitostně do programu aktivitu směřující k vzájemnému otevření a zodpovězení nevyslovených otázek (inspiraci najdete např. ve Zlatém fondu her Prázdninové školy Lipnice – třeba Hrníčkárna). »» Dbejte o vzdělávání členů oddílové rady (především těch, kteří přímo pracují s dětmi), zajistěte pro ně účast na vzdělávacích i motivačních akcích. Ať mají příležitost zažít si pobyt, kde je pro ně připraven program a oni si ho užívají z pozice účastníka. »» V případě otevřených konfliktů zachovejte vždy chladnou hlavu a potřebný odstup, snažte se konstruktivně vyřešit daný problém. »» Pokud je pro všechny složité představit si situaci z pozice problémového dítěte, připravte si „dramatickou vložku“ – zkuste si sehrát modelovou situaci, ve které bude dané dítě v prostředích důležitých pro pochopení jeho problému (například doma, ve škole, na táboře,…), rozdělte si mezi členy oddílové rady role. Diskutujte o reálnosti sehraného. Pomůže to všem lépe pochopit původ problému. »» Oceňujte pravidelně členy oddílové rady za jejich práci (od veřejné pochvaly, hmotné odměny po táboře, skautského vyznamenání po promluvu mezi čtyřma očima s vyjádřením uznání). »» Zajímejte se o  radosti i  strasti současného života všech členů oddílu (i  těch dospívajících a dospělých). Na co nezapomínat Vůdce (vůdkyně) oddílu je tím, kdo je zodpovědný za vedení výchovné jednotky vůči dětem, rodičům i vedení střediska, které jej jmenuje. On zodpovídá za život a zdraví každého člena. Za zdraví fyzické ale i za zdraví psychické, společně s oddílovou radou by měl usilovat o zdravý výchovný proces, jehož výsledkem je dobrý člověk.



35 |

skauting | stezka

Stezka vlčat, světlušek a žabiček

Monika Gaňová – 27 let [email protected]

MANA

Vůdce Odboru vlčat a světlušek, aktivní vedoucí roje Lampyris Dobříš a lektor ČLK Světluškovský lesní kurz. Ráda fotí a cestuje.

Stezky pro vlčata, světlušky a žabičky jsou jedním z důležitých nástrojů skautské výchovné metody. Jejím úkolem je zejména napomáhat k osobnímu rozvoji vlčat a světlušek. Jednotlivé úkoly nejsou ve stezce náhodně, ale vycházejí z připravených kompetencí pro danou věkovou kategorii. Tyto kompetence bychom za jednotlivými aktivitami měli vidět, aby stezky neztratily smysl. Zároveň je stezka jen jedním z nástrojů skautské výchovy, a proto by neměla být jedinou náplní programu oddílu. Jednotlivé kompetence a úkoly na ně navázané jsou rozděleny do 6 oblastí (s těmito oblastmi se můžeme setkat i u skautských stezek nebo pěšinek Benjamínků). Pro lepší práci nejen se stezkou je dobré brát tyto oblasti jako širší celky, nejen jako úkoly ve stezce, ale jako oblast, ve které se mají děti rozvíjet.

Způsoby plnění Stezka sama o sobě je interaktivním nástrojem, ovšem není vhodné, aby si jí děti plnily celou samy. Většina aktivit by měla být plněna zajímavou formou převážně mimo stezku. Mimo stezku znamená, že k plnění úkolu není třeba stezku otevřít (i když nám třeba sama nabízí prostor pro jeho splnění). Tak nejlépe dojde k ověření, že děti úkol skutečně zvládají a mají k tomu potřebné znalosti a dovednosti. Zároveň je program i plnění stezky pestré, neopakuje se. Způsoby plnění v rámci programu oddílu (přímé, přímé s přípravou a nepřímé) jsou shodné se způsoby plnění skautské stezky.

Používání stezky Stezky (pro světlušky cestičky, pro vodáky plavby) jsou Práce s více stupni rozděleny do 3 stupňů podle věku, pro nově příchozí je Při práci se stezkou se nám může snadno stát, že praurčen Nováček, jehož cílem je co nejrychleji seznámit cujeme se šestkou, která je věkově smíšená, tzn. všichni nováčka s oddílem, jeho fungováním, základními pojmy nemají stejný stupeň stezky. Přichází tedy otázka, jak a hodnotami skautingu. Plnění Nováčka by proto opti- připravit program, aby měli všichni možnost si stezku málně mělo trvat cca 3 měsíce. Obvyklé plnění jednoho splnit? Jednou z možností je zařadit do programu různé stupně stezky pak zhruba skautský rok. úkoly z různých stupňů. Tento způsob je relativně snadný Plnění jednotlivých úkolů může iniciovat samo dítě na přípravu, nevýhodou však je, že při plnění úkolu pro i vedoucí. Je vhodné, aby děti dostaly příležitost jednak nižší stupeň se mohou starší děti nudit a mohou dělat to, si říci, co chtějí plnit, ale hlavně prezentovat úkoly, které co už jednou dělaly, a naopak při plnění úkolu z vyšších si připravily doma (např. připravím si hru, donesu šestce stupňů mladšími členy může dojít k tomu, že to pro ně ukázat). Pokud si dítě vybírá z více možností úkolů, je bude náročné nebo budeme snižovat nároky tak, aby to třeba dohlédnout, aby si vždy vybralo tu, která je pro něj zvládli i mladší. přínosem a ne tu, kterou už dávno umí. Pokud je vás na schůzce či jiné akci více, je možné Většinou však bude iniciace plnění stezky na vedoucím. program na nějakou dobu rozdělit, a každý z vedoucích Před používáním stezky je třeba, aby si vedoucí prošli její si připraví program pro daný stupeň. Pokud máme málo celý obsah, seznámili se s jednotlivými body a našli si vedoucích nebo i dětí v jednotlivých stupních je méně provázanosti mezi jednotlivými stupni stezky, tradičními a těžko se pro ně vytváří samostatný program, je možné oddílovými aktivitami apod.. Na začátku to může být pro připravit programy a hry, které budou obsahovat úkoly ze vůdce náročnější, ale s dalším používáním se pro něj práce všech stupňů. Jelikož na sebe jednotlivé stupně (a úkoly se stezkou stane vcelku snadná (o tom, jak stezku zapojit, v nich) navazují, je možné mezi jednotlivými body najít si přečtěte ve Skautingu z února 2015). provázanosti. Body na sebe navazují a postupně rozšiřují. Splnění úkolu mohou potvrdit ti, kteří jsou u úkolu Vedoucí si však musí dávat pozor, aby z nich neudělal uvedeni - vedoucí, rodina nebo šestka. Vedoucí (nebo ten, jeden bod, vždy je třeba zachovat náročnost a smysl úkolů. kdo s dětmi na schůzkách pracuje) by měl mít však vždy Děti tak mohou mít např. v rámci jedné hry trochu rozdílvýsadní právo rozhodnout o konečném uznání bodu (aby né zadání – jedni zahrají scénku na povolání rodičů, druzí např. někomu rodiče nepodepsali vše, protože chtějí své na to čím je povolání prospěšné atp. Tvorba takovýchto dítě podpořit, a druhý neměl šanci si bod splnit). programů je závislá na kreativitě vedoucích. V Metodice

| 36

stezka | skauting

Příklady na sebe navazujících bodů: 1.stupeň Doplním nouzová telefonní čísla. 2.stupeň Seřadím jednotlivé kroky při telefonování do správného pořadí a podle nich zavolám vedoucí/mu. 3.stupeň Vím, co je potřeba nahlásit při volání na nouzové číslo a při simulaci to vyzkouším. 1.stupeň Po skončení schůzky ji zhodnotím. 2.stupeň Povíme si, co se nám líbilo či nelíbilo na výpravě. 3.stupeň Na vybrané hře přesně popíšu, co se mi líbilo a co nelíbilo. 1.stupeň

Vyberu dva libovolné členy rodiny, kteří chodí do práce, a zjistím, co dělají a jak tím pomáhají. 2.stupeň Popíšu zaměstnání dospělých ze svého okolí a vysvětlím, co dělají. 3.stupeň Předvedu zaměstnání rodičů a prarodičů, povím, zda dnes ještě existují.

U smíšené šestky se vyplatí pracovat právě v tematických oblastech (oblastech stezky) v rámci kterých každý (každá skupina) plní svůj úkol. Můžeme si například povídat o orientaci v terénu a pak každá skupinka musí dojít do cíle jiným způsobem (pochodové značky, turistické značky, mapy). Důležité je si

programy a způsoby plnění zaznamenávat, aby nedocházelo k jejich opakování. Neméně důležité je i zaznamenávat si, kdo co má ze stezky splněno, aby bylo možné dle toho zařazovat programy. V případě pohlavně smíšené šestky je nejdůležitější otázkou, jakou stezku si děti budou plnit – mohou mít každý svou dle pohlaví, nebo všichni stejnou. Právě pro tyto případy jsou vhodné Plavby, které jsou primárně určeny vodním vlčatům a žabičkám, ale dají se dobře použít i pro koedukované šestky a oddíly. Plavby obsahují vodácké doplňky označené modrou kotvičkou, ostatní úkoly jsou ale stejné jako u cestičky světlušek a stezky vlčat. Plavby mají tedy tu výhodu, že je jedna „knížka“ pro kluky i holky a se stejným symbolickým rámcem.

Nejvychytanější termosky na jídlo a pití.

www.esbit.cz

Motivační prvky a symbolický rámec Stezky jsou úzce provázány se symbolickým rámcem, který oddíly mohou používat ve své běžné činnosti nejen v souvislosti se stezkou, ale i ve výzdobě, tradicích, rituálech atd. Stezka obsahuje i prvky, které dětem mohou pomoci s motivaci k jejímu plnění: »» nálepky za splněný bod, »» výzvy/nástrahy, které si děti mohou splnit po dokončení celého stupně, »» nášivky za splnění celého stupně.



MATERIÁLY METODIKA KE STEZCE A SYMBOLICKÉMU RÁMCI zde se můžete dočíst více o stezkách a symbolickém rámci vč. konkrétních nápadů na využití a začlenění do programu – http://krizovatka.skaut.cz/dokumenty/file/887-stezka-a-symbolicky-ramec-vlcat-a-svetlusek SEZNAM BODŮ STEZKY NA A4 praktická přehledová tabulka, která obsahuje seznam všech bodů ve všech stupních a jejich strany pro rychlou orientaci http://krizovatka.skaut.cz/dokumenty/file/530-prehled-stezky-svetlusek-a-vlcat-na-1-stranku-a4 EXCELOVSKÁ TABULKA S JEDNOTLIVÝMI BODY pro přehled vedoucích, např. pro zaznamenávání plnění, nalezení provázaností, dopisování programů atp. http:// krizovatka.skaut.cz/dokumenty/file/542-aktivity-stezky-svetlusky-a-vlcata DIPLOMY ZA SPLNĚNÍ STEZKY http://www.obchod.skaut.cz/dekrety-a-diplomy/diplomy/ POSTUPOVÉ NÁLEPKY např. pro zaznamenávání postup plnění v klubovně http://www.obchod.skaut.cz/publikace/vlcata-a-svetlusky-a-jejichvedouci/stezky-vlcat-a-svetlusek/Samolepky-Lucerny-kotoucek.html DOPIS PRO RODIČE http://krizovatka.skaut.cz/dokumenty/file/543-stezka-vlcat-a-svetlusek-dopis-rodicum A DALŠÍ A DALŠÍ MATERIÁLY – více naleznete na Křižovatce v části program pro Vlčata a světlušky (Křižovatka -> Vedení oddílu -> Program -> Vlčata a světlušky) http://krizovatka.skaut.cz/oddil/program/vlcata-svetlusky/vlcata-svetlusky-stezky/stezky-pomucky

ČIŠTĚNÍ, IMPREGNACE A OPRAVY STANŮ Podzim je tím nejlepším obdobím pro kontrolu a údržbu stanů před jejich zimním uskladněním. Vaše stany a plachty vám rádi odborně vyčístíme, naimpregnujeme a případně opravíme.

TENT WOOD – stany pro život… 315 693 060, 777 769 100 [email protected]

partner kontingentu Junáka na jamboree v Japonsku inzerce

ke stezce a symbolickému rámci můžete najít více ukázek provázaností, ovšem zde je hlavní úloha vedoucího, aby si našel takové, které vyhovují danému programu.

www.tentwood.cz

skauting | z časopisů

Pomocníci na čtyřech tlapkách

Pestrá společnost, o. p .s. se již od roku 2009 věnuje kvalitnímu bezkotcovému výcviku asistenčních psů pro lidi se všemi druhy postižení.

Využijte tento článek při přípravě programu na družinovku – v časopise Skaut najdete návod na výrobu ponožkového psa, jehož prodejem Pestrá společnost získává peníze na výcvik asistenčních psů. Je-li psí asistent umístěn v rodině s dítětem se záchvatovým onemocněním, často se stává, že si spolu dvojice rychle vytvoří silné pouto a pes chodí oznamovat hrozící problémy rodičům. Nástup migrény během noci tak lze zastavit dříve, než se naplno projeví. Do výcviku asistenčního psa pro dítě s tělesným postižením (např. po mozkové obrně, na vozíku atp.) se většinou zahrnuje také canisterapie. Dítě nebo i dospělý pokládá přes klidného ležícího psa ruce i nohy - přikládá svaly, které je třeba prohřát. Hlazením psí srsti »» Ukažte družině, jak asistenční nebo vodící pes vypadá a disdochází k rozvoji jemné motoriky dětských rukou, voláním kutujte s nimi o tom, jak se chovat v přítomnosti takového na psa se dítě učí lépe vyslovovat, protože pes přijde až tehdy, psa (nevolat na něj, nehladit ho, nenabízet pamlsky). když své jméno rozpozná. Vedle tělesného působení je ale Signální psi snad ještě důležitější psychické. Neklidné dítě se se psem Sluchem se orientujeme v mnoha situacích – ráno zvoní dostane mnohem snáze do pohody a je pak ochotnější učit budík, při jízdě autem uhýbáme sanitce, dítě pláče ve ve- se nové věci. dlejším pokoji. Signální pes je speciálně vycvičen k tomu, »» Vysvětlete skautům pojmy jako epilepsie, canisterapie nebo aby označoval tyto zvuky pobíháním od zdroje k pánovi rehabilitace – rozšiřujete jim tím obzory. a tím jej upozornil. Zvoní-li mobil, pes jej vyhledá, přinese a podá do ruky. 374 skautských krojů Speciální výcvik všech těchto typů asistenčních psů »» Vyzkoušejte se skautkami a skauty běžné aktivity se špunty jenáročá a nákladná záležitost. V České republice stát v uších nebo zavázanýma očima. aktuálně přispívá na vodicího psa jen lidem se zrakovým Kromě výše zmíněného pomáhají psi jako canisterapeuti postižením. Přitom celý výcvik stojí přes dvě stě tisíc a signalizátoři záchvatů. Zvláště po delším soužití se svým korun (tedy asi 374 skautských košil) a klienti by si jej pánem může pes oznamovat, když se blíží záchvat či kri- z vlastních zdrojů nemohli dovolit. Finance jsou proto zová zdravotní situace (epilepsie, cukrovka). Dokáže ji totiž získávány od firemních a individuálních dárců, z nadací, rozpoznat dříve než lidský asistent, například podle změny menších státních grantů a také z veřejné sbírky. pachu a intenzity potu. Vycvičit signalizaci záchvatů není »» Spočítejte, jak dlouho by na takového psa spořila družina ze snadné - trenér nemůže sám nasimulovat příznaky nemoci, svého kapesného nebo kolik platů rodičů by výcvik stál. a proto takový výcvik probíhá až po předání psa klientovi. Ponožkový pes Pomoci s výcvikem můžete i v oddíle - stačí zorganizovat šití jednoduchých psíků z chlupatých ponožek. Návod na jejich výrobu přináší aktuální číslo časopisu Skaut, zhostit se jí tak mohou i skauti a skautky na družinových schůzkách. Hotové plyšáky pak pošlete na adresu Pestré společnosti, která se postará o jejich prodej (Pestrá společnost, o. p. s., Kučerova 809/11, Praha 9, 198 00). Pokud navíc do konce listopadu ke svému vyrobenému ponožkovému psovi připevníte cedulku se jménem, emailovou a fyzickou adresou, budete zařazeni do slosování o ceny z Hračkotéky.

Základní informace Vodicího psa pro nevidomé zná každý, asistenčního psa pro vozíčkáře většina lidí, ale víte, jak pomáhá pes signální? Jde o speciálně vycvičeného psa kompenzujícího sluch lidem s postižením tohoto smyslu. V České republice je tento výcvik ještě poměrně rarita a jednou z organizací, která se tímto druhem výcviku zabývá, je Pestrá společnost.

foto Pestrá společnost

| 38



kalendář | skauting

Kalendář

říjen – listopad 2015

POZVÁNKY

STŘEDISKO

23. – 25. říjen | Z nevýhody výhoda Chceš detailněji poznat život lidí s postižením a znevýhodněním a jejich potřeby? Třídenní seminář Skautingu pro všechny nabízí prostřednictvím osobních setkání i zážitků a her podrobné seznámení s životem lidí s postižením či znevýhodněním. Seminář se koná v Praze na Křížku, cena včetně ubytování, stravy a příručky 300 Kč. Přihlašování na http://bit.ly/prihlaska_spv.

13. – 17. listopad | Hopík 2015 Intenzivní manažerský kurz Junáka obsahující hospodářská i organizační témata, se kterými se vedení jednotek, organizační zpravodajové nebo hospodáři potkávají nejčastěji. Kurz se koná v pardubickém skautském centru Vinice, cena za víkend 1000 Kč. Přihlašování do 15. 10. na [email protected]. Více informací na http://hopik.stribrnareka.cz/.

24. říjen | Století skautek v Praze Velká hra po městě propojená s historickými milníky i jmény významných skautek, workshopy a přednášky. Akce, která začíná ve Skautském institutu, se zúčastní i zástupkyně WAGGGSu. Sledujte www.skautskyinstitut. cz/stoletiskautek a vezměte oddíl na oslavy.

11. 10. termín pro podání žádostí o dotace na neorganizovanou mládež 15. 11. termín pro vyplnění skutečnosti táborů do skautISu

6. – 8. listopad | Poradní skála Setkání pro vedoucí benjamínků, světlušek, žabiček se uskuteční v Kolíně. Víkend plný tipů na program, metodických přednášek i sdílení nápadů stojí 350 Kč. Přihlašování, registraci programů a další informace najdeš na poradniskala.cz.

☐  zažádat o dotace na města a kraje (termíny různé) ☐  připomenout vyplnit hodnocení kvality táborů

☐  poskytnout oddílům podporu při práci s nováčky

☐ zhodnotit nábory (poslat zprávu, pokud jste se přihlásili k náborům na Křižovatce) ☐  schválit výši registračního poplatku na další rok ☐ zjistit poptávku po vzdělávání na středisku

6. – 8. listopad | Skautský muzikál Kyjov 19. listopad | Re-imagining Futures Série inspirativních přednášek v Praze v Bio Oko. Osm hostů z celého světa nastíní možnosti, jak dělat pozitivní změny okolo nás a jak pracovat s globálními výzvami. Více na http://bit.ly/konference_nazemi. 20. – 22. listopad | Ústřední lesní škola

Pořádáte akci a chcete o ní dát vědět? Víte, že se chystá něco velkého, co by měli vědět ostatní? Máte tradiční akci, která by mohla být inspirací pro ostatní? Napište nám na [email protected], rádi došlé inzeráty zveřejníme v časopise i na našem Facebooku.

skauting

dvouměsíčník pro skautskou výchovu – vydává Tiskové a distribuční centrum Junáka. REDAKCE Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, tel.: 234 621 399, e-mail: [email protected] ŠÉFREDAKTORKA Kateřina Šmajzrová ([email protected]), REDAKČNÍ RADA Hana Žampachová ([email protected]), Jaroslav Rajl ([email protected]), Adéla Skoupá ([email protected]), Vojtěch Jílek ([email protected]) Anežka Jakubcová ([email protected]), GRAFICKÝ NÁVRH A SAZBA Filip Lux ([email protected]), INZERCE tel.: 234 621 223, fax: 234 621 399, e-mail: [email protected], www.skaut.cz/tdc, www.skaut.cz/obchod TISK © Tiskárna Polygraf s.r.o. Vydavatel si vyhrazuje právo zveřejnit publikované materiály též na internetu. Vyšlo 1.10. 2015, uzávěrka byla 15. 8. 2015, uzávěrka listopadového vydání bude 10. 10. 2015. Foto na titulní straně: Barbora Bečková - Růža. www.facebook.cz/casopisskauting, www.casopisy.skaut.cz/skauting

39 |

Nová zimní kolekce Nový e-shop www.loap.cz