newsLetter DUBEN 2015
OBSAH
Zkušenosti VŠCHT Praha a CzechGlobe s prosazováním genderové rovnosti
„Rovné příležitosti jsou v kurzu“: rozhovor s prof. M. V. Markem, ředitelem CzechGlobe
Genderová rovnost tématem na konferenci o globální změně
Vznikla Genderová expertní komora ČR
Susan Madsen: Propast mezi mužským a ženským sebevědomím
Aktuality o
Výzva k nominacím na Cenu Milady Paulové 2015 ve fyzice a astronomii
o
Představujeme novou členku týmu Naďu Strakovou
o
Program na podporu genderové rovnosti v severském výzkumném a inovačním prostoru
o
Genderová rovnost ve výzkumu v novém programu Bílého domu
o
Výzva vysokým školám: nominujte ženy do soutěže Francouzského velvyslanectví
o
Pozvánka na seminář: Talentky sedm let poté
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dubnové číslo věnujeme aktivitám na podporu genderové rovnosti ve vysokoškolských a výzkumných institucích. VŠCHT Praha a Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe již druhým rokem realizují projekty kulturní a institucionální změny a zavádějí plány genderové rovnosti. V úvodním článku si přečtete, jak řešitelé a řešitelky projektů hodnotí své dosavadní zkušenosti, jak se vypořádají s překážkami a jaké strategie komunikace uvnitř instituce dobře fungují. O své názory na postavení žen ve vědě a iniciativu k podpoře genderové rovnosti se podělil v rozhovoru Kateřiny Hodické ředitel CzechGlobe prof. Michal V. Marek. Téma genderové rovnosti se díky této iniciativě dostalo i na jimi pořádanou ústavní konferenci ke globální změně, kde vystoupil Petr Pavlík z katedry Genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Dále vám přinášíme informaci o vzniku Genderové expertní komory ČR a možnostech jejího využití a zprávu z workshopu Susan Madsen o rozdílech mezi mužským a ženským sebevědomím, které se projevují i v akademickém prostředí, a tipech, jak s nízkým sebevědomím bojovat. Záznam z workshopu je ke zhlédnutí na našem youtube kanálu. Letošní ročník Ceny Milady Paulové je věnován oboru fyzika a astronomie. V aktualitách se dozvíte podrobné informace o vyhlášení výzvy k nominacím, které budou přijímány do 20. 5. 2015. Najdete zde také pozvánku na seminář Marty Vohlídalové, který se koná 21. 5. 2015. Příjemné čtení vám přeje Hana Víznerová DUBEN 2015
1
ZKUŠENOSTI VŠCHT PRAHA A CZECHGLOBE S PROSAZOVÁNÍM GENDEROVÉ ROVNOSTI Hana Víznerová Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha) a Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) ve spolupráci s NKC-ženy a věda již druhým rokem realizují projekty tzv. kulturní a institucionální změny.1 Jak vůbec vznikla myšlenka začít se ve výzkumné a vysokoškolské instituci věnovat problematice genderové rovnosti, na jaké překážky řešitelé a řešitelky projektů naráží, v čem jsou úspěšní nebo o tom, jak se jim daří získávat podporu ostatních lidí z instituce, pohovořila za VŠCHT Praha Anna Mittnerová, řešitelka projektu TRIGGER, a řešitel projektu EGERA Jiří Kolman z CzechGlobe na prvním setkání Pracovní skupiny pro změnu Klubu NKC dne 31. 3. 2015 v Praze. „Žádné ženy ve vedení - to bylo do očí bijící.“ V CzechGlobe reagovali jak na podněty, které přišly „zvenku“, tak na vnitřní potřeby v instituci. Výzkum, na který se CzechGlobe zaměřuje, vyžaduje multidisciplinární přístup a specialistů či specialistek je v tomto oboru málo. Růst Centra za poslední roky proto nutně nastolil otázku nedostatku kvalifikovaných pracovníků a pracovnic a tedy potřebu intenzivněji se věnovat rozvoji lidských zdrojů a především získávání nových odborníků a odbornic. Součástí toho jsou opatření zahrnující podporu genderové rovnosti. Další podnět, který vedl k rozhodnutí věnovat se genderové rovnosti, přišel od zahraničních členů jejich vědecké rady, kteří upozornili na fakt, že mezi nimi není jediná žena. V té době nebyla žádná žena ani mezi patnácti vedoucími týmů v CzechGlobe a nepůsobila zde ani žádná docentka či profesorka. „To bylo do očí bijící“, komentuje tehdejší situaci vědecký tajemník CzechGlobe Jiří Kolman. V instituci rovněž řešili otázku nízké diverzity týmů, a to jak z hlediska pohlaví, tak z hlediska věku. Pro vedoucí výzkumných týmů byly palčivým tématem obavy z „hromadných“ odchodů vědkyň na mateřskou dovolenou a narušení kontinuity práce týmů. Další motivací byla potřeba systematicky se věnovat kariérnímu rozvoji a možnostem dalšího uplatnění začínajících vědců a vědkyň. Graf 1. Zastoupení výzkumnic a výzkumníků v CzechGlobe dle kvalifikačních stupňů v roce 2013 (v %)2
Pro VŠCHT byla otázka genderové rovnosti spojena s rostoucím zastoupením žen mezi studujícími a absolventy všech stupňů studia, včetně doktorského, a s potřebou reflektovat tyto společenské změny i v managementu a rozvoji lidských zdrojů. Potřeba věnovat pozornost tomuto tématu se pak objevila také v souvislosti s řešením evropských projektů, do kterých se škola intenzivně zapojuje a ve kterých je podpora genderové rovnosti v instituci podmínkou a prioritou.
1
O projektech a jejich aktivitách jsme psaly již v předchozích číslech newsletteru nebo v časopisu ECHO. Více se o projektech kulturní a institucionální změny dozvíte na webu gender a změna, nebo přímo stránkách projektů VŠCHT, TRIGGER a EGERA. 2 Zdroj: Tenglerová, H. 2015. CzechGlobe 2014: výzkumnice a výzkumníci v datech. Praha: SOÚ.
DUBEN 2015
2
„Není to ženská válka“ aneb jak prezentovat projekt a prosazovat genderovou rovnost v instituci V obou institucích proběhla v první fázi projektu výzkumná šetření, jež poukázala na problematické oblasti, na které je možné se v akčních plánech zaměřit. Výstupy z výzkumných šetření pomáhají také při komunikaci, prezentování aktivit projektu a zapojování dalších klíčových osob v instituci. Ukazují, kde jsou nedostatky a proč je nutné se tímto tématem zabývat, představují příležitost ke změně a pomáhají definovat strategické cíle rozvoje instituce jako takové. Odkazují na reálné potřeby zaměstnanců a zaměstnankyň a pomáhají porozumět přínosu projektu a jednotlivých aktivit a opatření pro instituci. V projektovém týmu v CzechGlobe jsou výsledky výzkumů rovněž inspirací při plánování témat workshopů a kurzů, které jsou jednou z hlavních aktivit projektu, a lze je tak „ušít na míru“ podle potřeb jednotlivých cílových skupin. Graf 2. Zastoupení žen a mužů na VŠCHT Praha - od studia k akademické profesi (v %)3
Za úspěšnou strategii vyjednávání považuje Anna Mittnerová z VŠCHT individuální přístup a přímou komunikaci se zodpovědnými, kompetentními lidmi z instituce. Podle ní je vždy důležité najít společné zájmy a poukázat na to, v čem může projekt a jeho aktivity škole prospět. Velký význam vidí především v rozvoji lidských zdrojů a diverzity: „Za úspěch považuji, že jsme téma ve škole otevřeli. Projekt není jen o ženách, ale je o zacházení s lidskými zdroji. Školy investují do přístrojů a laboratoří, ale tam budou pracovat lidé, budou tam pracovat i cizinci.“ Téma internacionalizace je velmi blízké i CzechGlobe, které zaměstnává cizince a cizinky z 15 zemí světa. Pro řadu z nich, ale rovněž pro české zaměstnance/kyně, kteří sami absolvovali zahraniční pobyt, jsou aktivity projektu, například genderové tréninky, kariérní poradenství či mentoring, naprostým standardem. Jiří Kolman vidí i v tomto velký přínos projektu: „Když zvládneme genderovou
3
Údaje o akademických a vědeckých pracovnících jsou uvedena k 31. 12. 2013, data týkající se studujících jsou uvedena za akademický rok 2012/2013. Zdroj: Vohlídalová, M. 2014. Postavení mužů a žen na VŠCHT Praha. Zpráva z analýzy agregovaných statistik. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
DUBEN 2015
3
rovnost, budeme dobří i v těch dalších aspektech, budeme mít přívětivé podmínky pro cizince, budeme pro ně více atraktivní. Už teď tady máme skvělé experty ze zahraničí a takhle nás vnímají.“ Na VŠCHT se někdy setkávají s nepochopením či odmítavými reakcemi a postoji k „genderovému projektu“, ale i jejich zkušenosti ukazují, že to je možné zvládnout. Je potřeba se intenzivně věnovat komunikaci a vysvětlování, co znamená a zahrnuje téma genderové rovnosti a aktivity na její podporu a že takový projekt vůbec není „ženskou válkou“. K tomu je nezbytné od samého počátku rozvíjet kompetence a znalosti o genderové problematice uvnitř instituce a zejména u osob v implementačním týmu, které téma a projekt ostatním v instituci představují. „Na začátku jsme si to nedokázali úplně představit, co vše to znamená, protože nikdo z nás neměl genderovou expertízu. Dneska vidím, že to má jasná pravidla a jasný směr“, komentovala Anna Mittnerová přípravu projektu a konkrétních akcí plánu genderové rovnosti. Projekty přináší změny Podpora genderové rovnosti, dle Jiřího Kolmana, přináší CzechGlobe mnoho zajímavého a prospěšného pro všechny: „Je dobré se tomu věnovat, protože je to prostě dobrá věc. Vnímám to i celostně jako součást managementu, abychom mohli tvořit a zkoumat, chceme mít pohodu v práci. A také víme, že je to něco, co bude vyžadováno, a my budeme připraveni.“ Za více než rok realizace projektu vidí Kolman u většiny svých kolegů a kolegyň velký posun v tom, jak pojímají téma genderové rovnosti. Jsou si vědomi, že to „není jen o školkách nebo sexuálním obtěžování“, ale o zkvalitnění podmínek pro vědeckou práci a jejím férovém ohodnocení. Na VŠCHT se například za první rok podařila konkrétní změna v pravidlech interní grantové agentury. Ta nyní nově umožňuje doktorandkám a doktorandům na mateřské dovolené, tedy v době, kdy nejsou řádnými studujícími, požádat o grant, tak aby mohli po návratu pokračovat ve svém výzkumu. Jde tedy o obdobu tzv. návratových grantů, které jsou běžně nabízeny na zahraničních univerzitách. Toto je jeden z mnoha příkladů, jak a v čem měnit institucionální podmínky a pravidla tak, aby byly „přátelské“ vůči ženám, mužům, rodičům nebo cizincům, aby zohledňovaly specifické potřeby a životní zkušenosti vědců a vědkyň. Podle zástupce a zástupkyně institucí, které začaly víceméně „od nuly“ systematicky řešit genderovou rovnost, je třeba postupovat pomalu, mít hodně trpělivosti a neočekávat zásadní změny ihned. Jde o dlouhodobý proces, jehož součástí je i překonávání překážek, předsudků a rezistence na různých úrovních (od vedení, kolegů, kolegyň, managementu apod.). Díky zapojení do mezinárodních sítí a spolupráci se zahraničními projektovými partnery ale vidíme, že na obdobné bariéry naráží i v institucích v jiných evropských zemích, které se věnují podpoře genderové rovnosti,4 a to přesto, že na rozdíl od ČR mají v této otázce větší legislativní a politickou podporu. Mezinárodní aspekt tohoto typu projektu může být velmi přínosný z hlediska vzájemného učení se, předávání příkladů dobré praxe a další motivace. Společná je i zkušenost, že základem každé iniciativy, která se zaměřuje na změny v organizaci, je komunikace, osvěta, zvyšování povědomí, formální vzdělávání, ale i neformální síťování a diskuse v každodenním pracovním životě. Vždy je přitom důležité vycházet z konkrétní situace v dané instituci a odkazovat se jak na reálné potřeby a zájmy různých skupin zaměstnaných, tak i na vedením definované strategické cíle rozvoje celé instituce. Zajímají vás praktické zkušenosti, rady a příklady dobré praxe z jiných institucí? Chtěli byste u vás začít se systematickým přístupem kulturní a institucionální změny pro genderovou rovnost? Jak připravit plán genderové rovnosti a čím začít? Zapojte se do Klubu NKC a jeho Pracovní skupiny pro změnu, kde můžete diskutovat a sdílet své zkušenosti s ostatními prostřednictvím workshopů, neformálního síťování či online komunikace. Zde si můžete prostudovat prezentaci z prvního workshopu na téma Plány genderové rovnosti. Více k projektům a iniciativě kulturní a institucionální změny pro genderovou rovnost na informačním portálu Gender a změna. 4
Projekty strukturální (kulturní a institucionální) změny podporuje Evropská komise již od roku 2009. Například: STAGES, INTEGER, GENIS LAB, FESTA a další. Také v programu Horizont 2020 jsou výzvy na projekty implementace plánů genderové rovnosti. Více informací zde. DUBEN 2015
4
PROF. MICHAL V. MAREK: „ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI JSOU V KURZU“ Rozhovor Kateřiny Hodické s profesorem Michalem V. Markem, ředitelem CzechGlobe - Centra výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., o ženách ve vedení, diverzitě pracovního prostředí a aktivitách na podporu genderové rovnosti ve vědecké organizaci.
Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., dr.h.c., vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, doktorský titul obecné biologie získal v oboru biofyzika na Univerzitě Karlově v Praze a docenturu v oboru fyziologie rostlin na Univerzitě Palackého v Olomouci. Roku 1999 se stal doktorem biologických věd a roku 2001 profesorem na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ředitelem CzechGlobe je od jeho ustavení v roce 2010. Čestný doktorát získal roku 2012 na Technické univerzitě Zvolen a roku 2014 se stal členem švédské královské akademie zemědělských a lesnických věd. Co vás vedlo k tomu, abyste se v CzechGlobe začali zabývat prosazováním genderové rovnosti? Zaznamenali jsme společenské trendy, které začínají tuto problematiku brát vážně. Chceme být moderním ústavem, připraveným na aktuální výzvy. Zastáváme nějaký filozofický přístup a genderovou rovnost považujeme za současné velké téma. O genderové rovnosti se začíná hodně mluvit, existuje vnější tlak na to, aby se jí organizace zabývaly. Nechtěl bych ji však zužovat jenom na ženy a muže. Z mého pohledu tato tematika zahrnuje třeba i diskriminaci na základě věku. Proč vy osobně podporujete genderovou rovnost? Vážím si obecně žen. Nevidím důvod, proč by se ženy neměly profesně uplatnit. Taky si uvědomuji výhody smíšených kolektivů na pracovišti. CzechGlobe je od roku 2014 zapojen do čtyřletého mezinárodního projektu EGERA, jehož cílem je prosazování genderové rovnosti ve vědeckých a vysokoškolských institucích. V konsorciu je jedinou institucí zastupující tzv. nové členské státy EU. Jak se CzechGlobe podařilo do tohoto projektu zapojit? Z naší strany to nebyl promyšlený postup. Mám pocit, že s tím nápadem přišel Jiří Kolman, náš vědecký tajemník. Díky svému působení v Bruselu věděl, že projekty zaměřené na rovné příležitosti jsou momentálně v kurzu. Naše zapojení tedy bylo spíše, jak to ostatně u projektů bývá, pragmatické a oportunní. Francouzi nás vzali všemi deseti. Naše Centrum pro ně bylo vítaným partnerem. Jak je v CzechGlobe vnímána účast v projektu EGERA? Někdy s respektem, někdy s despektem. Řekněme si na rovinu, nejsme všichni moderní a uvědomělí. Hodně jsem v Centru zdůrazňoval, že projekt chceme. Naše Centrum má být moderní institucí. Bohužel nejvíce negativních poznámek slýchám právě od žen. Co se v CzechGlobe díky projektu již podařilo uskutečnit? Za velmi důležité považuji dotazníkové šetření životních a pracovních podmínek zaměstnanců a zaměstnankyň CzechGlobe, které realizovaly výzkumné pracovnice ze Sociologického ústavu. Je to první sonda do názoru našich zaměstnanců. Lidé jsou zvědaví na jeho výsledky, budou jim v nejbližších dnech rozeslány. V čem spatřujete hlavní přínos projektu pro CzechGlobe? Přínos spatřuji v tom, že si začínáme uvědomovat, co to genderová rovnost je. Rovněž v tom, že problém identifikujeme. To je podle mého názoru hlavní přínos našeho zapojení do projektu. Jaké jsou podle vás hlavní překážky prosazování genderové rovnosti ve vašem ústavu? Jsme stále ve fázi identifikace, zatím jsme na poli genderové rovnosti spíše v roli amatérů. Z mého pohledu máme málo žen ve vedení instituce. Ženy se nám nějak ztrácí. Dokončí doktorát a potom odchází na mateřskou dovolenou. Péče o dítě je stále výrazně spojena se ženami, u nás v Centru DUBEN 2015
5
nemáme otce na rodičovské dovolené. I věkové rozdělení na ústavu je špatné. To je průšvih, zejména ve vědeckých pozicích. Máme hodně absolventů a starších pracovníků, ale nedaří se nám nabírat postdoktorandy. V čem vidíte hlavní problémové oblasti z hlediska genderové rovnosti ve vědě? Určitě v nízkém zastoupení žen ve významných pozicích. Akademie věd ČR má šedesát ústavů, a z toho asi jen šest vedou ženy. Nedovedu si zodpovědět na otázku, jak je to možné. Kde se ženy ztrácejí? Kolik známe významných českých vědkyň? Věda si vás svým způsobem pohltí. Vědec je svojí podstatou sobec, s čímž moc nejde dohromady soukromý život. Já jsem toho příkladem. Centrum excelence CzechGlobe je jedním ze dvou vědeckých ústavů Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Existence Centra excelence CzechGlobe se datuje od prosince 2010, kdy byla v tehdejším Ústavu systémové biologie a ekologie (ÚSBE) zahájena realizační fáze projektu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace „CzechGlobe – Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu“. Cílem projektu bylo vybudování výzkumné infrastruktury, která umožní komplexní výzkum problematiky globální změny (GZ). Autorka rozhovoru Mgr. et Mgr. Kateřina Hodická působí od března 2015 v CzechGlobe jako expertka na rovné příležitosti a koordinátorka projektu EGERA.
GENDEROVÁ ROVNOST TÉMATEM NA KONFERENCI O GLOBÁLNÍ ZMĚNĚ Kateřina Hodická Ve dnech 23. a 24. března 2015 proběhla v Brně ústavní vědecká konference k tématu globální změny, kterou pořádalo CzechGlobe - Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Mendelovou univerzitou. Primárním cílem konference bylo navzájem se informovat o činnosti jednotlivých oddělení a útvarů. Do programu konference bylo zahrnuto i téma genderové rovnosti v akademickém prostředí, jelikož CzechGlobe se od roku 2014 tomuto tématu věnuje v rámci mezinárodního projektu EGERA. Účastníci a účastnice konference, ve velké většině mladí vědci a vědkyně přírodovědných oborů, měli příležitost vyslechnout si příspěvek Ing. Petra Pavlíka, Ph.D., z katedry genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, ve kterém se zamýšlel nad tím, proč je důležitá diverzita ve vědeckém prostředí. V této souvislosti upozornil na nedostatečné zastoupení žen ve vědě, jejich velmi nízké zastoupení na nejvyšších příčkách akademické hierarchie i na problém horizontální segregace. Technickým a přírodovědným oborům se věnuje více mužů, ženy jsou zastoupeny spíše v oborech humanitních. Toto rozdělení má také finanční důsledky. V oborech, kde dominují muži, je více finančních prostředků. Za touto nerovnováhou vidí Pavlík působení kategorie genderu a stereotypní očekávání od mužů a žen. Za ně platíme všichni nějakou cenu. Muži jsou hodnoceni podle toho, co se jim podaří dosáhnout v pracovní oblasti. Od žen se očekává péče o rodinu a domácnost. V oblasti vědeckého výzkumu se v důsledku tohoto schematického uvažování připravujeme o část talentů, pokud nevyužíváme i talentu žen. Z výzkumů je dlouhodobě patrné, že smíšené týmy jsou kreativnější, inovativnější a mají vyšší kolektivní inteligenci. Vystoupení Petra Pavlíka potvrdilo v očích vedení CzechGlobe i jeho mezinárodní vědecké rady (Scientific Advisory Board), že je nutné se věnovat tématu genderové rovnosti ve vědě, a zejména podpoře vyššího zastoupení žen ve vedoucích pozicích. Na konferenci byl rovněž prezentován poster Mgr. Blanky Nyklové, Ph.D., z NKC-ženy a věda k projektu EGERA shrnující výstupy výzkumného šetření životních a pracovních podmínek zaměstnanců a zaměstnankyň CzechGlobe. Z výzkumu vyplývá, že kategorie genderu zde hraje významnou roli například v tom, kolik času tráví muži a ženy v práci, a naopak péčí o děti a DUBEN 2015
6
domácnost, v míře stresu a vyčerpání, které více pociťují muži, nebo ve vnímání genderové kultury na pracovišti. CzechGlobe je obecně považováno za nesexistické pracoviště, nicméně ženy si jsou méně jisté rovným zacházením a stejnými příležitostmi pro kariérní růst.
VZNIKLA GENDEROVÁ EXPERTNÍ KOMORA ČR Nina Fárová Dne 9. 4. 2015 proběhla ustavující členská schůze Genderové expertní komory ČR (GEK ČR). Schůze proběhla v Bílém domě v Praze 8 a zúčastnilo se jí více než 80 členek a členů GEK ČR. Komora sdružuje expertky a experty v oblasti genderové rovnosti. Vznik GEK ČR vyplynul z potřeby vytvořit zastřešující platformu, která by zpřehlednila pole působení genderových expertek a expertů v České republice. Díky existenci informačního zázemí GEK ČR budou moci instituce a jejich zaměstnanci a zaměstnankyně snadněji a efektivněji připravovat politiky a opatření na podporu genderové rovnosti, protože v případě potřeby snadno zjistí, na koho se s jakými dotazy obracet. Cílem GEK ČR je začlenit genderovou perspektivu do agend státu i soukromého sektoru za pomoci vysoce kvalifikovaných odbornic a odborníků. GEK ČR proto bude partnerem institucím, které se rozhodnou zahrnout problematiku rovných příležitostí žen a mužů do svých politik a procesů, včetně pracovních a poradních skupin nebo expertních orgánů. Bude též partnerem jednotlivým zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří mají na starosti agendu rovných příležitostí žen a mužů v různých institucích a společnostech. Na ustavující členské schůzi byly zvoleny osoby do výboru a kontrolní komise GEK ČR. Předsedkyní výboru byla zvolena Veronika Šprincová, analytička Fóra 50%. Oficiální činnost GEK ČR začne po jejím zápisu do spolkového rejstříku. „Vítám vznik GEK jako nezávislého profesního sdružení odbornic a odborníků na genderovou rovnost. Věřím, že ustavení GEK přispěje k rozvoji genderové expertízy a prosazování rovnosti žen a mužů v české společnosti,“ uvedl Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Nově zvolená předsedkyně Veronika Šprincová k tomu dodává: „Velmi mě těší, že se konečně podařilo ustavit profesní organizaci genderových expertů a expertek. Jde o poměrně nový obor, proto je potřeba, aby byla jasně nastavena kritéria odbornosti a kvality poskytovaných služeb v této oblasti. Právě garance kvality a dodržování etických standardů je hlavním posláním Genderové expertní komory ČR. Věřím, že svým působením významně přispěje k lepšímu prosazování genderové rovnosti v ČR.“ GEK ČR bude sloužit jako oficiální nezávislá platforma pro spolupráci s exekutivou, státní správou a samosprávou, bude poskytovat analýzy v oblasti genderu a rovných příležitostí žen a mužů a bude garantovat odbornou expertízu členek a členů v oboru. Expertky a experti GEK ČR pocházejí z různých vědních oblastí a sektorů společnosti, mají různé specializace. Jejich znalost v oboru genderových a feministických studií pokrývá oblasti, jakými jsou trh práce, kombinace práce a rodiny, genderové násilí a sexuální obtěžování, porodnictví, sexuální práva žen, obchodování s lidmi, LGBT, menšiny, přistěhovalectví a migrace, právo, školství a vzdělávání či věda, výzkum a inovace.
DUBEN 2015
7
SUSAN MADSEN: PROPAST MEZI MUŽSKÝM A ŽENSKÝM SEBEVĚDOMÍM Martina Fucimanová, Alena Ortenová Sebevědomí je nepochybně jedním z klíčových aspektů naší osobnosti. O tom, že existují rozdíly mezi ženským a mužským sebevědomím, z čeho tyto rozdíly pramení a co s nimi dělat, hovořila Susan Madsen, profesorka leadreshipu a etiky na Univerzitě v Utah Valley na workshopu, který se konal dne 8. 4. 2015 v Praze. Kromě sebevědomí (confidence) byla klíčovým pojmem večera kompetence (competence), která je se sebevědomím úzce spjata. Susan Madsen vychází ze své dlouholeté praxe a výzkumů a uvádí, že nemá-li žena dostatečné sebevědomí, může se to odrazit na její sebeprezentaci, ochotě promlouvat před větším počtem lidí či pevně zastávat své názory, což může vést k jejímu podceňování okolím. Pro ženy je pak obecně obtížnější prosadit se v mužském prostředí a být dostatečně „slyšena“ a brána v potaz. Susan Madsen na semináři nabídla několik praktických tipů jak se sebevědomím pracovat a snažit se je zvýšit nejen sobě, ale také ženám v našem okolí. Začátkem je překonání bariéry sebepodceňování a perfekcionismu, který brání efektivní práci a možnosti „posunout se dál“ a pokračovat v práci. Také akceptovat chválu, uznání, resp. kompliment není pro některé ženy jednoduché, což souvisí právě se sebevědomím, ale i s tím, že ženy nikdo nenaučil odpovědět na chválu či uznání prostým slovem „Děkuji.“ Pokud se ženám něco podaří, neměly by se bát přijmout uznání za dobře odvedenou práci a nesnižovat své úsilí poukazováním na domnělou jednoduchost či nedůležitost úspěchu. Ženy by se též neměly obávat přihlásit se o vyšší pozici z obavy, že nejsou dost dobré. Zároveň bychom měli podporovat kolegyně, které takovou možnost zvažují. A důležitá poučka na závěr: „You can fail and not be a “failure”“, neboli „I když neuspějete, neznamená to, že jste neúspěšní.“ Videozáznam celého workshopu můžete shlédnout zde.
AKTUALITY
Výzva k podávání nominací: Cena Milady Paulové 2015 ve fyzice a astronomii Dne 20. 4. 2015 zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s NKC – ženy a věda výzvu k podávání nominací na Cenu Milady Paulové pro vědkyni za celoživotní přínos české vědě. Sedmý ročník si klade za cíl zviditelnit a podpořit vědkyně z oblasti fyziky (resp. astronomie, výzkumu o vesmíru, fyzice, optice a dalších příbuzných oborech), a to s cílem připomenout vynikající osobnost české fyziky, profesorku Adélu Kochanovskou (1907 – 1985), od jejíhož úmrtí letos uběhne 30 let, i převratnou dizertační práci astronomky Cecilie Payne-Gaposchkinové (1900 – 1979), která před 90 roky rozporovala dobové přesvědčení, že hvězdy jsou složeny z těžkých kovů, a dokázala, že jsou tvořeny z vodíku a hélia. Rok 2015 byl v neposlední řadě organizací UNESCO vyhlášen rokem světla a technologií založených na světlech a z ČR bude tento rok možné pozorovat řadu významných astronomických jevů. Smyslem Ceny Milady Paulové je ocenit vědeckou práci významných českých badatelek a inspirovat začínající vědkyně a studující, které vědeckou dráhu zvažují. Cena Milady Paulové je spojena s udělením finanční odměny v hodnotě 150 000,- Kč. Nominaci na ocenění může předkládat jednotlivec, skupina osob nebo instituce. Nominační dopisy jsou předkládány v elektronické podobě na adresu elektronické korespondence
[email protected], a to nejpozději do dne 20. 5. 2015. Podrobnosti zde.
DUBEN 2015
8
NKC – ženy a věda představuje novou členku týmu Máme novou kolegyni! Naďa Straková vystudovala obor anglistika amerikanistika na Univerzitě Karlově. Pracovala v BBC Czech, iDNES.cz, Aktuálně.cz, naposledy jako webeditorka a vedoucí internetových projektů v týdeníku Časopis Respekt. Je členkou programové rady Kongresu žen a Českofilipínské asociace. Mezi témata, která dlouhodobě sleduje, patří lidská práva, mezinárodní adopce, stav médií, Rusko. Bez dobrých knih a filmů si svůj život nedokáže představit. Ráda fotí a s nadšením využívá kolo i koloběžku k pohybu po městě. V NKC - ženy a věda má na starosti komunikaci a spolupráci s médii.
Aktuální výzva na podávání projektů na podporu genderové rovnosti v institucích v Horizontu 2020 V současné době mohou výzkumné a vysokoškolské instituce podávat projekty v programu Horizont 2020 na implementaci plánů genderové rovnosti. Uzávěrka je 16. 9. 2015. Znění výzvy a podrobnější informace zde. Program na podporu genderové rovnosti v severském výzkumném a inovačním prostoru Severské země v čele s Radou pro výzkum Norska a islandským Ministerstvem vzdělávání, vědy a kultury se rozhodly založit program, který se bude věnovat genderu v severském výzkumném a inovačním prostoru. Součástí programu bude mimo jiné pravidelné vydávání statistických monitorovacích zpráv, které se inspirují She Figures Evropské komise. Zdroj: http://www.nordforsk.org/en/news/nordic-programme-on-gender-in-the-nordic-research-andinnovation-area Genderová rovnost ve výzkumu v novém programu Bílého domu Úřad pro politiku vědy a technologií Bílého domu v USA založil program iGIANTS, jehož cílem je podpořit zájem o problematiku genderové rovnosti ve vědě a technologiích, aktivity, kterým se jí věnují, a podpořit partnerství aktérů a aktérek, jež jsou jejich iniciátory či příjemci z různých odvětví. V létě roku 2015 Bílý dům plánuje uskutečnit summit, na kterém se bude mimo jiné diskutovat o přístupech začleňování perspektivy genderu a pohlaví do činnosti zúčastněných aktérů výzkumu a inovací. Zdroj: Gendered Innovation. Soutěž o vědecké ceny za rok 2015 Francouzské velvyslanectví v České republice zahajuje letošní ročník soutěže o vědecké ceny. „Jedná se o ceny zaměřené na čtyři různé vědecké sféry, jejichž smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých studentů a mladých vědců v oblasti počítačových věd, lékařství, farmacie a chemie. Každá z vysokoškolských vzdělávacích institucí zapojených do projektu může do celostátního finále soutěže přihlásit nejlepší zástupce z řad svých studentů a mladých vědeckých pracovníků“, uvádí se na webu Francouzského institutu v Praze. A my vyzýváme české vysokoškolské vzdělávací instituce, aby nezapomněly na studentky a mladé vědkyně a nominovaly jejich výzkumné projekty. Více zde. DUBEN 2015
9
Talentky sedm let poté na semináři Sociologického ústavu AV ČR V rámci pravidelného cyklu jarních seminářů Sociologického ústavu AV ČR představí Marta Vohlídalová projekt Talentky sedm let poté, který v dlouhodobé perspektivě sledoval pracovní a životní dráhy mladých vědkyň. Jakým způsobem se za posledních sedm let změnily životy, profesní i soukromé plány, cíle a představy mladých vědkyň? Jaké měly tenkrát představy o svém životě a práci a jaká je dnešní realita? A jak reflektují proměnu vědeckého prostředí, které jsme v posledních letech svědky? S jakými problémy se na své pracovní cestě setkávají? Rozhovory sledující životní dráhy jednotlivých mladých vědkyň vypovídají mnohé o tom, jaké mají vědkyně v ČR podmínky pro budování vědecké kariéry a jakým způsobem se v ČR zachází s ženskými talenty ve vědě. Předznamenejme, že nejde o příliš veselý obrázek. Seminář se uskuteční ve čtvrtek 21. 5. 2015 od 14.00 hodin v Akademickém konferenčním centru, Husova 4a, Praha 1. Kniha rozhovorů z tohoto projektu vyšla na konci roku 2014 pod názvem Rozehraná partie: Talentky sedm let poté a můžete si ji stáhnout zde.
NEWSLETTER DUBEN 2015 Měsíčník newsLetter vydává Národní kontaktní centrum – ženy a věda IV., projekt Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT (kód LE 12003). ISSN 1801–7339 Adresa redakce Jilská 1, Praha 1 110 00 Redakce Kateřina Cidlinská, Martina Fucimanová, Marcela Linková, Blanka Nyklová, Alena Ortenová, Hana Tenglerová, Hana Víznerová, Marta Vohlídalová Příspěvky a reakce můžete zasílat na
[email protected]. K odběru newsletteru se lze přihlásit na webových stránkách www.zenyaveda.cz
DUBEN 2015
10
