newsletter OBSAH KVĚTEN 2015

newsLetter KVĚTEN 2015

OBSAH 

Postřehy z Academia Film Olomouc (AFO)



Ženy a věda na AFO



Změna na pokračování IV: Jak zlepšit profesní uplatnění žen ve vědě



Cena Milady Paulové představuje prof. Hanu Urbáškovou



Aktuality o

Pozvánka na seminář Kateřiny Cidlinské

o

Výzva k zapojení se do výzkumu odchodů z akademické vědy

o

Konference Gendering Science: Women and Men Producing Knowledge

o

Zveme na Kongres žen a naši diskusi: Praha ne/bezpečná? Veřejný prostor a bezpečí

o

Pozvánka na 3. výroční setkání KLUBU NKC s přednáškou prof. Jany Roithové

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v květnovém vydání newsLetteru se v prvních dvou textech věnujeme 50. ročníku mezinárodního festivalu vědecko-populárních filmů AFO, který proběhl 14. - 19. dubna 2015 v Olomouci. Jako obvykle jsme se festivalu účastnily aktivně (prostřednictvím diskuze o kariéře žen ve vědě a výstavy představující účastnice loňského běhu našeho mentoringového programu pro středoškolačky) i pasivně jako divačky. Hana Víznerová píše v další části seriálu Změna na pokračování o nutnosti podporovat profesní růst začínajících vědkyň a o tom, jakými směry se instituce mohou vydat, chtějí-li se skutečně zasadit o to, aby se ženy z české vědy neztrácely. Newsletter přináší také část rozhovoru s profesorkou Hanou Urbáškovou, která patřila mezi nominované na Cenu Milady Paulové v loňském roce. V Aktualitách vás pak čeká smršť pozvánek na naše červnové akce. Věříme, že si vyberete, a těšíme se na setkání s Vámi! Příjemné čtení Vám přeje, Hana Tenglerová

KVĚTEN 2015

1

POSTŘEHY Z ACADEMIA FILM OLOMOUC

Hana Tenglerová Jako každý rok i letos jsme se vydaly na mezinárodní festival vědecko-populárních filmů AFO. AFO má skvělé načasování, jde o první jarní akci a počasí jen málokdy zklame. Bylo tomu tak i letos. V Olomouci jsme jako výsadek NKC – ženy a věda a předvoj čtvrteční diskuze, na kterou přijely učinkující členky týmu (viz zpráva Naďi Strakové níže), s Martinou Fucimanovou strávily příjemné tři dny, od úterý do čtvrtka. Festival pak pokračoval až do neděle, zvládly jsme tudíž obsáhnout jen malý výsek toho, co letošní program nabízel. I během těch pár dní jsme však stihly zhlédnout řadu zajímavých dokumentů a diskuzí a dobře jsme se bavily. Už při pohledu na program a jeho hlavní sekce bylo jasné, že zkrátka letos nepřijdou ti a ty, kdo se zajímají o společenské fenomény dnešní doby. Věda v popkultuře, (Ne)Zdravá výživa, Absurdita rasismu, Sex jako povolání, Věda a válka, Ženy a věda a Zánik a počátek (světa, lidstva a civilizací), to byly letošní tematické bloky festivalu. My jsme se zaměřily na projekce a přednášky, které se zabývaly tělem/tělesnem, zdravím a jeho sociálními konstrukcemi a jejich dopady. Dokument Cukr-blog (programová sekce (Ne)zdravá výživa) se věnoval škodlivosti rafinovaného cukru pro lidské zdraví a tím, co se s informací o ní ve veřejném prostoru dělo a děje. Zatímco nebezpečí alkoholu, kouření a dalších látek je skloňováno médii a experty/kami velmi často, cukr takové výrazně negativní promo nemá. Dokument Tělo plné štěstí patřil na AFO mezi české soutěžní filmy. Diváctvo v něm sleduje proměnu jednoho z autorů ve „fyzicky přitažlivého“ muže po vzoru předních obálek lifestylových časopisů. Jiří Vávra pracoval s nutričním specialistou, fitness trenérem, kosmetičkou, módní stylistkou i vlasovou specialistkou. Chtěl zjistit, zda je možné se mediální realitě přiblížit a zda jej kýžená dokonalost naplní štěstím. Odpověď na projekci přítomného Vávry zní vcelku nepřekvapivě: „NE“. Navzdory skutečně velkému váhovému úbytku, zdokumentovanému vizuálně změnou váhy i metrem, nebyla kamera schopná tento rozdíl nijak zásadně zachytit. Že kamera přidává kila, je poměrně známý fakt, který má dopad především na ženy, které se před ní postaví a které jsou kulturně vystaveny násobně větším tlakům na atraktivitu, mladost a především štíhlost. Přestože v dokumentu zaslechneme také názory žen z tzv. showbyznysu na štíhlost a ideál krásy, genderovou perspektivu honu za štíhlostí autoři nijak nereflektují. Zobrazovací technika, která není schopná (nebo možná ochotná) zachytit fyzickou realitu, resp. vzhled některých skupin osob, a která zkresluje směrem, jež při srovnání s kulturním ideálem zobrazované poškozuje, byla také jedním z témat přednášky Jeffreyho Geigera, který hovořil o zobrazování obyvatel Tichomoří v hollywoodském a amatérském filmu (sekce Absurdita rasismu). Užívání tzv. ortochromatického filmu pomáhalo koncentrovat pozornost diváctva na binarity černá/bílá, přičemž tmavou ztmavoval a světlou zesvětloval. Někteří teoretici/čky kulturálních studií, např. Stuart Hall, hovoří v tomto smyslu o rasismu zobrazovacích technik, jako je film nebo fotografie. Tématu rasy jako sociálního konstruktu se věnovala přednáška socioložky Gerlindy Šmausové a také dokument Rasa a inteligence: Poslední tabu vědy, který Šmausová uváděla. Ve svém projevu vysvětlila, jak je rasa sociálně konstruována a jak se tyto konstrukce využívají k potvrzování samozřejmosti domnělých biologických rozdílů. Podobně před dekonstrukcí Šmausové neobstál koncept inteligence samotné, ať již z pohledu definice, metodologie testů, tak například z hlediska smysluplnosti poměřování inteligencí skupin na základě průměrů. V programu jsme ještě zvládly absolvovat dokument Český žurnál: Gadžo, v němž autor partnerskou krizi úspěšně a kreativně řeší prostřednictvím totální změny prostředí a natáčením dokumentu o bydlení v podnájmu v ústeckých Předlicích. Festival měl jako vždy skvělou atmosféru, je jen škoda, že v porotě české soutěže zasedli pouze samí muži.

KVĚTEN 2015

2

ŽENY A VĚDA NA AFO Naďa Straková Ani letošní ročník festivalu populárně–vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) nevynechal jeden z tradičních pilířů svého programu – sekci Ženy a věda, který se zabývá nerovnými podmínkami žen a mužů na poli praktické a teoretické vědy. Na panelové debatě Ženy a kariéra ve vědě, která se v rámci festivalu uskutečnila 16. března v Divadle hudby, se sešlo o něco méně panelistů, než se původně plánovalo. Dorazil Jiří Kolman z Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe), Eliška Pudová z Centra vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií (CEITEC) a prorektorka pro vědu a výzkum Univerzity Palackého profesorka Jitka Ulrichová. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se z akce bohužel omluvila. Hned v úvodu diskuze Marta Vohlídalová (NKC – ženy a věda) představila svůj projekt Talentky sedm let poté, který v dlouhodobé perspektivě sledoval pracovní a životní dráhy mladých vědkyň. Tento projekt navazuje na publikaci Dámský gambit: zahájení vědecké kariéry z roku 2007, která představila úspěšné mladé výzkumnice z různých vědeckých disciplín na začátku vědecké dráhy. Publikace Rozehraná partie - talentky sedm let poté se za těmito vědkyněmi vrací po zhruba sedmi letech. Věnuje se tomu, jak se od posledního rozhovoru odvíjely jejich pracovní a životní dráhy, jak se za poslední roky změnily jejich profesní i soukromé plány, cíle a představy. Rozhovory vypovídají mnohé o tom, jaké mají vědkyně v ČR i zahraničí podmínky pro budování vědecké kariéry a jakým způsobem se v ČR zachází s ženskými talenty ve vědě. Jednou z věcí, na kterou některé zpovídané vědkyně během své profesní dráhy narážely, byla obtížná kombinace vědecké kariéry s rodičovstvím. Všechny panelistky a panelisté se shodli na tom, že současné nastavení vědecké profese nepočítá s tím, že by vědci a vědkyně mohli mít děti. „Jsme genderově konzervativní společnost, která stále věří, že matka má být především doma s dítětem,“ pronesla na toto téma v rámci debaty Marta Vohlídalová. Mladé výzkumnice si během první vlny rozhovorů tento jev nepřipouštěly, a nadšeně se vrhaly do vědecké kariéry. V druhé vlně rozhovorů už svou vědeckou kariéru viděly z trochu jiné perspektivy zakotvené v realitě. Nadšení opadlo, a některé z nich dokonce vědeckou dráhu kvůli nepřekonatelným překážkám spojeným s osobním životem přerušily. Věda tak přichází o velkou část talentů, a zatímco v zahraničí se téma rovných příležitostí ve vědě řeší několik desítek let, u nás stále zůstává na okraji zájmu. Za nedostatkem žen v české vědě vidí Jiří Kolman z CzechGlobe patriarchálně založenou společnost. Například téma podnikové školky na jeho pracovišti příliš nerezonuje, a to zejména u mužské části. Přitom se jedná o častý problém, na který naráží spousta výzkumnic, jak o tom ostatně svědčí i výpovědi vědkyň v publikaci Marty Vohlídalové. Eliška Pudová na toto téma poznamenala, že CEITEC, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky, zajišťuje místa pro děti na školách a školkách ještě před nástupem vědce/vědkyně do institutu, a to proto, aby se výzkumníci a výzkumnice hned od začátku mohli věnovat pouze vědě, a nemuseli řešit například chod rodiny. Je přitom třeba dodat, že s tímto přístupem je CEITEC v ČR bohužel ojedinělým pracovištěm. K úspěšné vědecké kariéře žen je podle profesorky Jitky Ulrichové potřeba chápavé rodinné prostředí, vstřícné podmínky na pracovišti a celkově stejné možnosti pro profesní rozvoj jako mají mužští kolegové. KVĚTEN 2015

3

Výzkumnice musí mít také možnost účastnit se mezinárodních konferencí a stáží, jelikož ve vědě je důležité navazovat osobní kontakty a sociální média zdaleka nemohou tento osobní „networking“ nahradit. Bez zajištění zmíněných podmínek je flexibilita výzkumnic omezená a může vést až k ukončení vědecké kariéry. Do diskuze přispěla i účastnice z řad divaček a diváků, která poznamenala, že se jí po rodičovské dovolené v práci daří lépe organizovat čas a dokonce podávat větší výkony. Profesorka Ulrichová jí dala za pravdu. Má ty samé zkušenosti se svými mladými kolegyněmi. A tím spíš akcentovala potřebu udržet si talentované vědkyně na pracovišti. Profesorka Ulrichová mimo jiné přiznala, že není velká příznivkyně kvót, jelikož se domnívá, že muži by při jejich zavedení zpochybňovali kvality žen. Marta Vohlídalová z NKC – ženy a věda argumentovala, že z výzkumů vyplývá, že skrze kvóty se na pracovní pozice dostávají velmi kvalitní pracovnice a také ještě kvalitnější pracovníci, neboť jsou vystaveni větší konkurenci. Vedoucí NKC – ženy a věda Marcela Linková v rámci diskuze na téma kvóty poznamenala, že pro ženy-vědkyně je důležité „správné počáteční nakopnutí“, což by kvóty mohly velkým dílem zajistit, jak ukazují pozitivní příklady ze zahraničních univerzit. Společnost v sobě nese hluboce zakořeněné předsudky, kvůli nimž neočekává, že dívky a ženy budou ve vědě vynikat. Práce žen je z tohoto důvodu vždy měřena daleko přísnějším metrem než práce mužů. Současný stav, kdy ve vedoucích vědeckých pozicích najdeme žen jen pomálu, tedy nelze považovat za výsledek objektivního, a tedy spravedlivého výběru.

ZMĚNA NA POKRAČOVÁNÍ IV Změny v institucích: Jak zlepšit profesní uplatnění žen ve vědě Hana Víznerová Pro dosažení genderové rovnosti ve výzkumných a vysokoškolských institucí je klíčové zaměřit se na podporu profesního uplatnění a kariérního rozvoje začínajících vědkyň a vědců. Výzkumy ukazují na výrazně nižší zastoupení žen v české vědě, kdy k zásadnímu „zlomu“ dochází mezi magisterským a doktorským studiem a v postdoktorské fázi. Počet výzkumníků v ČR od roku 2001 narostl o 76,1 %. Celkové zastoupení žen mezi nimi se ale za poslední desetiletí nijak nezměnilo. V roce 2013 na pozici výzkumník/výzkumnice pracovalo 28,3 % žen a 71,7 % mužů. Stejně jako v roce 2003.

Zdroj: Tenglerová, H. 2015. Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2013. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. KVĚTEN 2015

4

Proč se ženy z vědy „ztrácejí“? Příčiny hledejme v přetrvávajícím vlivu genderových stereotypů a nevědomých předsudků vůči roli žen ve vědě a ve společnosti, které se promítají do nastavení institucionálních pravidel a pracovních podmínek, kultury pracovního prostředí a postojů a jednání jednotlivců (více zde a zde). Proto by kroky, které povedou ke změně, měly vést více směry. Například rodičovství a povinnosti spojené s péčí o děti jsou stále jednou z hlavních bariér kariérního postupu žen ve vědě. Je ovšem dostačující, aby například vysoká škola zřídila dětský koutek nebo školku pro své zaměstnance/zaměstnankyně? Do jaké míry například očekávání a přisuzování potenciální role a povinností spojených s rodičovstvím ženám ovlivňují rozhodování o obsazování nových pozic, výběr osob do projektového týmu či hodnocení vědeckého výkonu a schopností žen ve srovnání s muži? Pokud se instituce rozhodne rozvíjet diverzitu na svých pracovištích a podpořit kariérní rozvoj žen, musí opatření a aktivity, které pak zahrne do svého plánu genderové rovnosti, směřovat nejen na individuální podporu žen / začínajících vědkyň a vědců, ale i na proměnu institucionálních podmínek a pravidel a kultury pracovního prostředí. Realizovaná opatření a iniciování aktivit by mělo být komplementární. Jedině tak je možné dosáhnout vytyčených cílů (jako např. zvýšení počtu žen v postdoktorských a vyšších pozicích). Rovina institucionální zahrnuje analýzu a následnou revizi pravidel a postupů v oblasti přijímání nových pracovníků a pracovnic, hodnocení vědecké a pedagogické práce, kariérního postupu, přístupu k finančním zdrojům a nastavení pracovních podmínek včetně pracovní doby a forem zaměstnání. Zaměřte se například na tyto otázky: o

Zohledňuje interní systém hodnocení (například atestační či kariérní řád) kariérní přestávku z důvodu rodičovství nebo dlouhodobé nemoci či částečné úvazky?

o

Jsou v interních dokumentech formalizovány možnosti flexibilního rozvržení pracovní doby či práce z domova nebo záleží na individuální domluvě s nadřízenou osobou?

o

Je ošetřeno prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou o délku trvání rodičovské dovolené?

o

Jak probíhají výběrová řízení a hodnocení, do jaké míry je zajištěna transparentnost a otevřenost a nehrají roli genderové stereotypy a předsudky?

o

Jsou ženy a muži hodnoceni stejně? Jaká jsou rozhodující kritéria „úspěchu“, jaké činnosti jsou nejvíce hodnoceny například při přijímacím řízení či atestaci (publikační činnost, popularizační a osvětová práce, mezinárodní spolupráce, zapojení do vědeckých sítí, výuka, výzkumná práce, jiné)?

Tipy pro zástupce a zástupkyně institucí: 

Inspirujte se příklady ze zahraničních univerzit, kde mají vypracované „manuály“ a pravidla k tomu, jak podpořit diverzitu na svých pracovištích, včetně vedoucích pozic, transparentnost při výběrovém řízení a hodnocení kandidátů a kandidátek eliminující vliv stereotypů a předsudků a sítě „známých.“



V právní studii zaměřené na postavení žen a mužů v českém výzkumném a vysokoškolském prostředínajdete konkrétní návody, jak upravit stávající podmínky, pravidla i vnitřní dokumenty v instituci.



Další příklady dobré praxe pro inspiraci a konkrétní nástroje a aktivity, které je možné v těchto oblastech začít realizovat, najdete na informačním portálu „gender a změna“ v sekci profesní rozvoj. (http://nkc.cz/instituce/5398-jak/)

KVĚTEN 2015

5

CENA MILADY PAULOVÉ PŘEDSTAVUJE PROF. HANU URBÁŠKOVOU „Dobrá architektura vytváří prostředí, které nás pozitivně formuje a ovlivňuje kvalitu našeho života.“ prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Hana Urbášková se věnuje trvale udržitelnému rozvoji venkova a ekologickým aspektům v architektuře a urbanismu, a to ve výzkumné, pedagogické i projekční praxi. Problematiku udržitelného rozvoje promítá do vedení ateliérových a diplomových prací, pořádání mezinárodních workshopů, seminářů a konferencí. Získala a vede významné granty a projekty, které vedly k inovaci studijních programů, posílení kvality doktorského studia a rozvoji oboru architektura a urbanismus na Vysokém učení technickém v Brně. Hana Urbášková se také zabývá navrhováním staveb, které splňují pět kritérií: energetická úspornost, ekonomická šetrnost, ekologická ohleduplnost, estetický vzhled a etická realizace. Její práce na tomto poli nejenže posloužila studujícím jako praktická ukázka způsobu výstavby energeticky pasivních domů, byla také oceněna v několika profesních soutěžích.

Jak vypadá v semestru váš pracovní den, paní profesorko? V současnosti učím typologii zemědělských staveb, navrhování ekologických staveb a ateliér. V ateliéru řeším se studenty různá zadání, v tomto semestru navrhujeme expoziční vícefunkční skleník, winery a nižší ročníky navrhují ekologické domky. Těch možností ateliérových témat je samozřejmě hodně. Jsem také školitelkou doktorandů a jako proděkanka jsem měla na starosti státní doktorské zkoušky, přijímací řízení doktorského studia, obhajoby disertačních prací a výzkumné úkoly. Výzkumným úkolům věnuji soboty, neděle a noci, ale nestěžuji si. Jaké vlastnosti jsou podle vás pro vaši práci důležité? Pokud chce člověk učit, musí mít samozřejmě studenty rád ((smích)). Studenti mají obrovské množství pozitivní energie a nadšení, a to se na člověka přenáší. Je třeba s nimi jednat, jako by to byli kolegové, jinak to snad ani nejde. V současnosti jsou studenti velmi přehlceni informacemi o nových stavbách a těžko se orientují, zda je stavba dobrou architekturou, nebo jen snahou upoutat pozornost. Naštěstí je naše fakulta malá a učitelé mají možnost se studentům intenzivně věnovat. Na druhé straně si studenti mohou vybrat učitele ateliéru a mohou si zkusit všechny možné způsoby práce i témata, které se jim nabízí. Kdo chce, může se věnovat ekologické či virtuální architektuře, někdo může navrhovat velké veřejné budovy, jiný se může orientovat na menší stavby či na urbanismus. Během studia absolvují studenti všechna zadání tak, aby byli připraveni pro praxi. Neměly by dnes být všechny domy ekologické? My už skoro slovo ekologický v této souvislosti nepoužíváme. Hovoříme o zdravých domech. Jde o to, aby jak vnitřní prostředí domu, tak vnější prostředí bylo zdravé. Je vždy důležité promyslet slabé a silné stránky té které lokality a pracovat s nimi. Zdravé prostředí uvnitř znamená, že se snažíme navrhovat z materiálů, které jsou přírodní a zdraví neškodné. Hodně pracujeme s nepálenou hlínou, která umí skvěle regulovat vnitřní vlhkost vzduchu a má dobré hlukově izolační i akumulační vlastnosti. Navrhujeme se studenty také dřevostavby, které nejsou v České republice úplně běžné, protože narážejí na předsudky stavebníků. Zásada je, aby domy byly energeticky šetrné a pasivně využívaly sluneční energii správnou orientací. Zdá se to být samozřejmé, ale ne každý pozemek je vhodně orientovaný, a architekt musí najít KVĚTEN 2015

6

správné urbanistické a architektonické řešení, kterým docílí snížení tepelných ztrát a ovlivní energetický režim budoucí stavby. Mluvila jste o tom, že výzkum v architektuře je specifický. Můžete k tomu říct víc? Výzkum v oboru architektura a urbanismus je spíše aplikovaným výzkumem. Není to bádání, z něhož by vzešel například nějaký patent. Architekti jsou otevření, žádný si neuplatňuje právo na patent. Naopak má zájem, aby získané poznatky ostatní převzali a dále zdokonalovali. Nikdo si nedokáže představit, že by si například Corbusier nechal patentovat pásová okna. Co pro vás znamená architektura? Na jedné straně je přirozené prostředí – příroda, a na druhé straně je prostředí vytvořené člověkem – architektura. Architektura nás obklopuje. Je součástí našeho života, ať si to uvědomujeme nebo ne, nějakým způsobem nás formuje. Když se děti už v mateřské školce seznámí s kvalitním architektonickým prostorem, ovlivní to jejich estetické vnímání. Mě ovlivňovaly prostory Kotěrova Národního domu v Prostějově a moji kolegyni prostory Vily Tugendhat, které jsme navštěvovaly jako děti taneční školy. Jaké domy, architekturu nebo sloh máte vy sama nejraději? Mám ráda všechnu dobrou architekturu. Ale když bych si měla vybrat kde bydlet, mám ráda prosluněné, volné otevřené prostory propojené s přírodou tak, jak je to třeba ve Vile Tugendhat. Ze současných staveb obdivuji stavby od britského architekta Normana Fostera. Měla jsem možnost navštívit realizace jeho kanceláře Foster + Partners v Londýně, v Berlíně i v rámci stáže v kazachstánské Astaně. Jeho stavby jsou nadčasové a originální a využívají nejnovější environmentální technologie.

http://modarch-cz.webnode.cz/norman-foster-/

http://www.ekobydleni.eu/solarni-energie/nejvetsi-budovasveta-vyroste-v-moskve

http://www.tyden.cz/rubriky/bydleni/co-se-stavi-ve-svete/autorlondynske-okurky-slavi-75narozeniny_170861.html?showTab=nejctenejsi-3#.VWcIHbSFP2o

Co si myslíte o současných postojích ke starší architektuře, třeba té z období minulého režimu? Asi je to přirozené, že každá revoluce odmítá to, co jí předcházelo. Při Francouzské revoluci se rabovaly zámky, ničily budovy, takže i dnes má společnost tendenci likvidovat stavby vzniklé v době socialismu, kdy architektura byla omezována ideologií, unifikací a prefabrikovanou technologií. Přesto i v takových podmínkách vznikla řada staveb, která by se měla zachovat jako svědectví doby. Nejhorší je jednostranný názor. Demokracie znamená diskusi a umění vyslechnout a respektovat mínění druhého. To se ale moc nedaří. Celý rozhovor najdete na stránkách NKC – ženy a věda: http://www.zenyaveda.cz/prectetesi/rozhovory/rozhovor-s-prof-hanou-urbaskovou Rozhovor vedla Hana Tenglerová Fotografie Hany Urbáškové: Michal Ureš

KVĚTEN 2015

7

AKTUALITY

Pozvánka na seminář Kateřiny Cidlinské Dne 4. června od 14.00 hodin vystoupí Kateřina Cidlinská v Akademickém konferenčním centru (Husova 4a, Praha 1) v rámci cyklu čtvrtečních seminářů Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., s příspěvkem věnovaným podmínkám profesního rozvoje začínajících výzkumnic a výzkumníků v ČR a odchodům z české veřejné vědy. Představí výstupy z kvantitativního online dotazníkového šetření, jehož se zúčastnily osoby, které opustily akademické pozice v ČR v posledních deseti letech. Zaměří se na tři hlavní otázky: 1) jaké podmínky pro profesní rozvoj začínajících výzkumnic a výzkumníků česká věda nabízí? 2) pro koho jsou tyto podmínky nevyhovující a koho česká věda ztrácí? 3) jaké jsou současné pracovní pozice osob, které opustily akademické pozice, a využívají při jejich výkonu znalostí a dovedností, které získaly ve vědě? Kateřina Cidlinská se tedy dotkne i otázky návratnosti investic jednotlivců i akademické vědy do vzdělávání doktorandů a postdoktorandů. Jste srdečně zvány a zváni.

ZAPOJTE SE DO NAŠEHO VÝZKUMU O ODCHODECH Z AKADEMICKÉ VĚDY! HLEDÁME ŽENY, KTERÉ ODEŠLY Z AKADEMICKÝCH POZIC! V návaznosti na naše předchozí projekty rozhovorů Talentky, Akademické páry a Vědci a vědkyně v pohybu jsme spustily další rozhovorový projekt, tentokrát zaměřený na osoby, které v doktorské či postdoktorské fázi opustily akademické pozice. Rozhovory se dotýkají jejich studijní a pracovní dráhy, hodnocení práce v akademické sféře a mimo ni a jejich srovnání. Prozatím se nám do projektu přihlásili především muži, kterým tímto velice děkujeme za vstřícnost! Rády bychom však měly v projektu zastoupeny i ženy, aby bylo možné porovnat jejich zkušenosti s prací v akademickém prostředí a mimo něj. Máte-li ve svém okolí ženu, která v uplynulých 10 letech odešla z akademické pozice v doktorské či postdoktorské fázi, informujte ji, prosím, o našem projektu, nebo nám pošlete kontakt a my ji zkusíme oslovit. Všechny dotazy, prosím, směřujte na autorku projektu Kateřinu Cidlinskou [email protected], 728 026 891. Více o projektu se můžete dozvědět také na semináři 4. 6. od 14:00 v AKC.

Konference Gendering Science: Women and Men Producing Knowledge Ve dnech 4. – 6. června 2015 se v pražském Karolinu uskuteční mezinárodní konference Výboru pro ženy a genderová studia Divize historie vědy a technologií Mezinárodní unie historie a filozofie vědy s názvem „Gendering Science: Women and Men Producing Knowledge“. Cílem letošního ročníku této bienální konference je upozornit na cestu žen k rovným příležitostem ve vzdělání v různém kulturním prostředí, kterou ušly od druhé poloviny 19. století až do současnosti. Program, v němž jsou zastoupeni přednášející ze čtyř kontinentů, nabízí širokou škálu témat – diskusní panely s vynikajícími vědkyněmi na manažerských pozicích, přednášky o genderových nerovnostech napříč Evropou či o posledních trendech v dělbě práce a rodinných povinností mezi ženami a muži v Albánii.

KVĚTEN 2015

8

NKC – ženy a věda patří mezi pořadatelské instituce konference a v rámci programu její členky připravily panel s názvem „Working Cultures“. Marcela Linková ve svém příspěvku bude reflektovat českou vědní a rodinnou politiku a její dopady na mladé výzkumníky a výzkumnice. Kateřina Cidlinská naváže příspěvkem o podmínkách profesního rozvoje začínajících výzkumníků a výzkumnic a důvodech jejich odchodů z akademické vědy. Naznačí, koho česká věda ztrácí a proč. Více zde http://www.zenyaveda.cz/files/gendering-science-tiskova-zprava-final.docx http://en.zenyaveda.cz/218-gender-science/181068-gendering-science-2015/ http://www.zenyaveda.cz/gender-veda/181103-konference/1103631-gendering-science-women-andmen-producing-knowledge http://en.zenyaveda.cz/files/program-gender-with-names-18-5.pdf Zveme vás na Kongres žen! 20. června se v Národním domě na Vinohradech opět uskuteční celodenní konference s bohatým kulturním a doprovodným programem, která je určená všem, kdo se zajímají o témata spojená s postavením žen ve společnosti. Letošní ročník Kongresu žen, jehož se NKC – ženy a věda opět aktivně účastní jak organizačně, tak obsahově, se věnuje tématu ženy a média. Těšit se můžete na debaty, diskuse, přednášky, kavárny s osobnostmi z médií, bude zde probíhat mentoring pro novinářky, open café s bloggerkami a spisovatelkami a také festival pod širým nebem Hlasy žen. Pro podrobnosti k programu sledujte internetové stránky nebo Facebook akce a pustťe si propagační spot akce! V rámci Kongresu žen pořádá NKC – ženy a věda diskusi, která předznamenává téma příštího Kongresu žen, který se bude věnovat veřejnému online i fyzickému prostoru. Diskuze Praha ne/bezpečná? Veřejný prostor a bezpečí se uskuteční 20. června od 15 hodin ve Společenském sále Národního domu na Vinoradech (Náměstí míru 9, Praha 2). Definice a podoba veřejného prostoru a jeho zobrazování v médiích mají dopady na to, jakým způsobem jej mohou různí lidé využívat. Cílem panelu je nastínit a diskutovat vliv veřejného prostoru na pocity bezpečí, které jsou podmíněny řadou charakteristik, včetně pohlaví. Chceme se zamyslet nad tím, co dělá prostor ne/bezpečným a pro koho i nad tím, kdo je za bezpečnost zodpovědný. Zaměříme se mimo jiné i na různé formy obtěžování (hlasité komentáře, gesta, pískání, osahávání) a jejich vliv na možnosti pohybu (nejen) po Praze pro rozdílné skupiny obyvatelstva s důrazem na různé skupiny žen. Diskutovat přijdou zástupkyně a zástupci akademické obce, neziskového sektoru, bezpečnostních složek a v neposlední řadě i Magistrátu hlavního města Prahy. Součástí debaty bude také bohatý vizuální doprovod. Srdečně Vás zveme!

KVĚTEN 2015

9

Pozvánka na 3. výroční setkání Klubu NKC s přednáškou prof. Jany Roithové 25. června 2015 se od 18.00 hodin v Akademickém konferenčním centru, Husova 4a, Praha 1 uskuteční další otevřené výroční setkání Klubu NKC. Prof. Jana Roithová na něm představí svoji „Cestu k profesuře“. Podělí se o své zkušenosti a rady jak se stát úspěšnou vědkyní. Ve své přednášce inspirované formátem TED Talks, který představuje myšlenky, které stojí za rozšíření, představí svůj pohled na vědeckou kariéru a zodpoví tyto otázky:    

Jak se formuje vědecká kariéra během doktorského studia? Co je důležité na postdoktorandské stáži? Jak si nezkazit kariéru po návratu z postdoku? S čím se žena musí vyrovnat, když má časově náročné povolání a zároveň chce mít děti?

V diskusi se budeme věnovat jak sdílení osobních zkušeností a individuálním strategiím, tak i tomu, jak dnes fungují samotné vysokoškolské a výzkumné instituce, které nastavují podmínky pro profesní uplatnění a kariérní postup vědkyň a vědců. Narodila se v roce 1974 v Ústí nad Labem. V roce 1998 absolvovala magisterské studium organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorský titul získala v roce 2003 na Fakultě chemického inženýrství Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. Po ukončení doktorského studia absolvovala postdoktorskou stáž na Technické univerzitě v Berlíně. Už jako doktorandka začala pracovat v Ústavu chemických procesů AV ČR. Působila také v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR a později i v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Od roku 2007 pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je profesorkou organické chemie a zároveň vede katedru organické chemie. Je nositelkou řady ocenění, např. Hlávkovy ceny, ceny společnosti L´Oreal Pro ženy ve vědě, udělované společně s organizací UNESCO, ceny Neuron nebo Liebenovy ceny udělované Rakouskou akademií věd. Je řešitelkou nebo spoluřešitelkou několika grantů a autorkou více než 130 odborných publikací. Vychovává osmiletého syna. Podrobnosti k programu akce: http://www.zenyaveda.cz/284-klub-nkc/aktivity/3-vyrocni-setkani-klubunkc-s-janou-roithovou

NEWSLETTER KVĚTEN 2015 Měsíčník newsLetter vydává Národní kontaktní centrum – ženy a věda IV., projekt Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT (kód LE 12003). ISSN 1801–7339 Adresa redakce Jilská 1, Praha 1 110 00 Redakce Hana Tenglerová, Kateřina Cidlinská, Martina Fucimanová, Marcela Linková, Blanka Nyklová, Alena Ortenová, Naďa Straková, Hana Víznerová, Marta Vohlídalová Příspěvky a reakce můžete zasílat na [email protected]. K odběru newsletteru se lze přihlásit na webových stránkách www.zenyaveda.cz

KVĚTEN 2015

10