VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE
SESTAVENÍ SOUBORU MULTIMEDIALNICH INTERAKTIVNÍCH SCHÉMAT ROZVADĚČŮ MULTIMEDIA SCHEMES DESIGN FOR VALVES
BAKALŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
FRANTIŠEK KOLAŘÍK
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2007
ING. STANISLAV VĚCHET, PH.D.
Strana 2
Strana 3
ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE (na místo tohoto listu vložte originál a nebo kopii zadání Vaš práce)
Strana 4
Zadání závěrečné práce
Strana 5
LICENČNÍ SMLOUVA (na místo tohoto listu vložte vyplněný a podepsaný list formuláře licenčního ujednání)
Strana 6
Licenční smlouva
Strana 7
ABSTRAKT Cílem této práce bylo vytvořit soubor interaktivních schémat rozvaděčů za účelem doplnění a zkvalitnění výuky předmětu prostředky automatického řízení – tekutinové. Úkolem bylo podrobně se seznámit s problematikou tekutinových prostředků a vybrat vhodné prvky pro multimediální prezentaci se zaměřením na tekutinové rozvaděče. Tyto pak realizovat v prostředí Flash ve formátu vhodném pro prezentaci na internetu. ABSTRACT The goal of this work is to create a set of interactive schemes of valves. The set will improve teaching and lectures about these valves that is a part of a course named Modules for automatic liquid control. The task of this work was to get know widely problems of liquid parts, especially valves and to choose suitable parts for multimedia presentation. Than to make the presentation in Flash environment and in format which is suitable for web presentation.
KLÍČOVÁ SLOVA Rozvaděče, flash, multimediální schémata, tvorba
KEYWORDS Valves, flash, multimedia schemes, design
Strana 8
Abstrakt
Strana 9
Obsah: Zadání závěrečné práce......................................................................................... 3 Licenční smlouva.................................................................................................... 5 Abstrakt.................................................................................................................. 7 1 Úvod.......................................................................................................................11 2 Rozvaděče..............................................................................................................13 2.1 Šoupátkové rozvaděče ........................................................................................ 13 2.1.1 Konstrukce šoupátkových rozvaděčů.......................................................................... 14 2.1.2 Způsoby ovládání šoupátkových rozvaděčů................................................................ 14 2.1.3 Staticko – dynamické charakteristiky šoupátkových rozvaděčů.................................. 16
2.2
Sedlové rozvaděče............................................................................................... 17
2.2.1 Konstrukce sedlového rozvaděče................................................................................ 17
2.3
Ventilové rozvaděče............................................................................................ 18
2.3.1 Plnící ventil................................................................................................................. 19
2.4
Pneumatické rozvaděče........................................................................................20
2.4.1 Kuličkové ventilové rozvaděče................................................................................... 20 2.4.2 Talířové ventilové rozvaděče...................................................................................... 20 2.4.3 Šoupátkové rozvaděče................................................................................................. 23
2.5
Proporcionální rozvaděče.................................................................................... 24
2.5.1 Jednostupňové proporcionální rozvaděče.................................................................... 24 2.5.2 Dvoustupňové proporcionální rozvaděče.................................................................... 26 2.5.3 Použití proporcionálních rozvaděčů............................................................................ 27
3
Flash...................................................................................................................... 29 3.1 Historie.................................................................................................................29 4 Tvorba prezentace ...............................................................................................31 4.1 Animace............................................................................................................... 32 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4
4.2 5
Tvorba objektů............................................................................................................ Animování objektů...................................................................................................... Ovládání pomocí jazyka Action script........................................................................ Výstup.........................................................................................................................
32 35 35 35
Uživatelské rozhraní............................................................................................ 38 Závěr......................................................................................................................39 Seznam použité literatury....................................................................................41
Strana 10
Strana 11
1
ÚVOD
Všeobecně se zvyšující požadavky kladené na výuku mají za cíl co největší přiblížení problematiky dané látky studentům. Důraz již není kladen jen na výklad ve vyučovacích hodinách, ale taky na názornost a dostupnost vhodných opor pro mimoškolí studium. Taky z tohoto důvodu vznikl na ústavu automatizace a informatiky FSI v Brně požadavek na vytvoření souboru multimediálních interaktivních schémat rozvaděčů pro účely doplnění a zkvalitnění výuky předmětu prostředky automatického řízení – tekutinové. Úkolem zadání bylo se po podrobném seznámení s problematikou pokusit tento soubor sestavit. Hlavními cíly práce přitom byla srozumitelnost a názornost výstupu, pročež nebyl kladen důraz na přesné technologické rozkreslení dané problematiky, ale právě naopak na určité zjednodušení. Přede mnou, jako řešitelem, stál úkol takové sestavy navrhnout a pomocí vhodně zvoleného stylu realizovat v prostředí programu Flash.
Strana 12
1 Úvod
Strana 13
2
ROZVADĚČE
Rozvaděče jsou prvky, které v tekutinovém obvodu umožňují měnit směr proudu tekutiny, popřípadě jej uzavřít. Používají se především pro řízení směru a přerušování pohybu motorů.
2.1
Šoupátkové rozvaděče
Šoupátkové rozváděče jsou nejrozšířenějším prvkem pro hrazení průtoku v hydraulických obvodech, neboť umožňují jednoduché řízení směru pohybu hydraulických motorů jedním konstrukčním prvkem – šoupátkem. Rozváděče mohou být dvoupolohové i vícepolohové a podle počtu funkčních kanálů dvoucestné a vícecestné.
Obr. 1 Schéma dvoupolohového třícestného rozvaděče Na obrázku 1 je schématicky znázorněn dvoupolohový třícestný rozvaděč. V základní poloze, která bývá charakterizována nulovým řídícím signálem, jsou vzájemně propojeny kanály P → A, kdežto kanál T je uzavřen. Průtok kanálem T je hrazen (obr. 1a). Schématicky lze tento stav znázornit příslušnou značkou podle obr. 1b. Působením vnější síly se šoupátko přestaví do druhé polohy (obr. 1c), kdy průtok kanálem P je hrazen a propojeny jsou kanály A → T. Schématicky lze tento stav znázornit příslušnou značkou podle obr. 1d. Obě polohy znázorňující vzájemné propojení kanálů lze vyjádřit jediným symbolem, kde počet poloh odpovídá počtu okének (obr. 1e) a v každém z nich uvedeme příslušné propojení kanálů. Jednotlivé šoupátkové rozvaděče se vzájemně liší propojením kanálů ve střední poloze, kterého se dosahuje různou úpravou tvaru šoupátka. Rozměry zápichů a jejich tvary v tělese rozvaděče se prakticky nemění, což umožňuje sériovou výrobu. Některá základní provedení průtokových cest jsou na obr. 2. Značení průtokových cest písmeny se ve schématech tekutinových obvodů uvádí buď pro střední polohu rozvaděče, nebo pro polohu, která je bez řídícího signálu. Pro průtokové kanály se v praxi používá toto označení: P - přípoj ke zdroji energie T - přípoj k nízkotlaké větvi potrubí nebo nádrži A, B - přípoje k motoru
Obr. 2 Značení průtokových cest šoupátkových rozvaděčů
Strana 14 2.1.1
2 Rozvaděče
Konstrukce šoupátkových rozvaděčů
Válcovité šoupátko rozvaděče je vyrobeno z cementační oceli nebo tvárné litiny o vysoké povrchové tvrdosti. Šoupátka jsou dvounákružková nebo vícenákružková, podle typu rozvaděče. Těleso rozvaděče je odlito ze šedé nebo tvárné litiny s předlitými kanály i zápichy. Šedá nebo tvárná litina musí mít vysokou pevnost a nepropustnost tekutiny vně i uvnitř rozvaděče mezi kanály při tlacích až 50 Mpa. Těsnosti mezi kanály se dosahuje minimální vůlí mezi pouzdrem a šoupátkem, která je při průměru šoupátka 25 mm a tlaku 15 až 20 MPa asi 0,004 až 0,007 mm. Tato vůle musí být dodržena vzhledem k různé tepelné roztažnosti materiálů vzájemně se pohybujících součástí rozvaděče. Značný význam pro funkci rozvaděče má konstrukční uspořádání nákružku šoupátka vči pouzdru s kanály, které charakterizujeme překrytím (obr. 3)
Obr. 3 Způsob překrytí šoupátek rozvaděčů: a - pozitivní, b – negativní, c – nulové U pozitivního překrytí je větší těsnost ve střední poloze, avšak při přesouvání šoupátka nastává krátký okamžik, kdy jsou všechny přívodní kanály hrazeny. Vznikají tlakové špičky a kapalina krátkodobě protéká tlakovým ventilem do nádrže. Při větší kapacitě hydraulického obvodu nemusí však tento případ nastat. U negativního překrytí je před otevřením nebo uzavřením propojen přívodní kanál P s odpadem T, takže dochází k bezrázovému přestavení šoupátka. Nejvhodnější je nulové překrytí, které je však výrobně obtížné a ekonomicky nevýhodné. Proto se nejčastěji používá pozitivního překrytí a tlakové špičky při přesouvání šoupátka se eliminují úpravou říících hran, jejih zkosením, nebo drážkováním trojúhelníkového tvaru. Při přesouvání šoupátka ze střední polohy je nutno překonávat statické a dynamické odpory, které svým výsledným působením určují způsob ovládání. Patří mezi ně síly překonávající odpor proti zrychlení šoupátka, proudění kapaliny a statické síly tlakové a třecí. Některé z nich lze vhodně eliminovat konstrukčně, např tvarem šoupátka, odlehčovacími zápichy a celkovým axiálním vyvážením šoupátka. Jednotlivé konstrukční úpravy šoupátek mají značný vliv na statické a dynamické charakteristiky šoupátkových rozvaděčů. 2.1.2
Způsoby ovládání šoupátkových rozvaděčů
Šoupátka lze do libovolné polohy přesunout mechanicky, elektromagnetem nebo tlakem, popř. kombinací těchto způsobů. Jednotlivé způsoby ovládání jsou znázorněny schematickými značkami (tab. 1).
2 Rozvaděče
Strana 15
Tab. 1 Schematické značky pro ovládání rozvaděčů Mechanické ovládáni se používá tehdy, je-li bezprostředně k dispozici lidská síla nebo zdroj síly mechanické. Příklad mechanického ovládání je na obr. 4. Šoupátko rozvaděče 1 je středěno vratnými pružinami 2 a ovládáno pákou 3. Jsou-li krajní polohy aretovány čepem s pružinami v prostoru 4, odpadají vratné pružiny 2.
Obr. 4 Šoupátkový rozvaděč ovládaný mechanicky
Strana 16
2 Rozvaděče
Obr. 5 Princip elektromagnetu Elektrické ovládání je pro automatizované pracovní cykly a regulační procesy nezbytné. Jeho použití je limitováno velikostí průtoku, který ovlivňuje dynamické síly působící proti silám ovládacím. Vzhledem k velikosti elektromagnetických sil a rozměrům elektromagnetů se elektromagneticky ovládané rozváděče konstruují řádově pro průtoky menší než 160 dm3 . min-1 . Elektromagnet (obr. 5) se skládá z kotvy 1, jádra 2 a cívky 3. Celkový zdvih kotvy x je definován jako dráha mezi polohou kotvy magnetu na začátku pohybu po ukončení zpětného zdvihu a polohou, která je dána konstrukčním uspořádáním elektromagnetu. Tlakové ovládání rozváděčů může být pneumatické nebo hydraulické. Šoupátko na obr. 6 je ovládáno v prostorech 1 a 2 tlakem vzduchu 0,6 MPa nebo olejem o tlaku 0,5 až 1 MPa. Doba přestavení je závislá na velikosti průtoku tekutiny a objemu prostorů 1, 2. Zpětný pohyb šoupátka je zajištěn pružinami 4 a 5. Výhodou rozvaděčů ovládaných tlakem je velká spolehlivost, neboť k dispozici jsou značné přestavné síly a možnost řízení velkých výkonů.
Obr. 6 Hydraulicky (pneumaticky) ovládaný rozvaděč Elektrohydraulické ovládáni rozváděčů je nutné u průtoků větších než 100 dm³ / min. Pro tyto průtoky rostou výrazně dynamické sily a zvyšují odpor proti přestavení šoupátka. Elektromagnety by byly robustní, a proto se provádí hrazení průtoku dvěma stupni. První stupeň tvoří malý čtyřcestný rozváděč s elektromagnetickým ovladáním, druhý stupeň je výkonový šoupátkový rozváděč s hydraulickým ovládáním. 2.1.3
Staticko – dynamické charakteristiky šoupátkových rozvaděčů
Základní technické parametry šoupátkových rozvádéčů jsou závislé na způsobu ovládání a funkčním tvaru šoupátka, které omezuje velikost přenosu energie, a tím i výkon. Výkonová omezení uvádějí jednotliví výrobci hydraulických šoupátkových rozváděčů formou diagramů, která slouží k orientaci při výběru potřebné světlostí. Statická charakteristika šoupátkového rozvaděče je závislost tlakového spádu na průtoku, přičemž významnou roli hraje směr průtoku mezi kanály. Dynamická charakteristika šoupátkového rozvaděče umožňuje získat představu o vlivu přestavných časů, průtoku a překrytí šoupátka a velikosti tlakových špiček při pohybu šoupátka z jedné polohy do druhé.
2 Rozvaděče
2.2
Strana 17
Sedlové rozvaděče
Pro malé průtoky a vysoké tlaky, při současném zajištění těsnosti, byly zkonstruovány sedlové rozvaděče, jejichž základním konstrukčním prvkem je kulička V základní poloze (obr. 7) je kulička udržována silou pružiny nebo tlakem v kanálu P, který je spojen s prostorem kanálu A. Vnější síla F je nulová, ovládací píst je tlakově vyvážen vnitřním vrtáním 1. Jestliže působíme na píst silou F, např. elektromagnetu, přesune se kulička vpravo a uzavře přívod kapaliny z prostoru P. Po přesunutí kuličky se propojí prostor A s prostorem T (odpad, nižší tlak).
Obr. 7 Funkční princip sedlového rozváděče
Obr. 8 Sedlový rozváděč D„ 10 (fy M-Rexroth) Výhodou sedlových rozvaděčů je těsnost kuličky, vysoká spolehlivost sepnutí i po dlouhodobé nečinnosti, poměrně malé ovládací síly a krátké přestavné časy. Technické parametry: jmenovitý tlak p„ jmenovitý průtok Q„ tlakový úbytek při Q„ viskozita kapaliny přestavné časy při elektromagnetickém ovládání počet sepnutí za 1 h 2.2.1
32 až 63 Mpa 16 až 36 dm³ . min-1 2 až 4 MPa 1 až 380 mm2 . s-1 15 až 30 ms 7 000 až 15 000
Konstrukce sedlového rozvaděče
Schéma sedlového rozváděče s elektromagnetickým ovládáním je na obr. 8. Elektromagnet 1 působí silou F na páku 2, která ovládá píst 3 proti síle pružiny. Působící silou se přesune kulička 4 vpravo, uzavře přívod P a propojí pracovní prostory A a T. Jestliže chceme docílit propojení čtyř průtokových cest, je nutno doplnit rozvaděč o mezidesku s kuželkovým ventilem (obr. 9). Ve výchozí poloze (obr. 11a) působí na kuličku pouze vnitřní síla pružiny. Prostor P je spojen s prostorem A. Tlak působí na pomocný píst v mezidesce a přitlačuje kuželku do sedla.
Strana 18
2 Rozvaděče
V mezipoloze (obr. 9b) se působením vnější síly F přesune kulička proti síle pružiny a uzavře přívod P do prostoru A. Současně se sníží tlak v prostoru pomocného pístu mezidesky a kuželka se začne pohybovat vlevo (obr. 9c - konečná fáze přestavení).Prostor P se propojí s prostorem B a větev A s odpadem T. Sedlové rozvaděče se nejčastěji používají k ovládání vestavných ventilů.
Obr. 9 Princip činnosti čtyřcestného sedlového rozváděče
2.3
Ventilové rozvaděče
Pro velké pracovní tlaky a průtoky se u některých hydraulických zařízení používá k hrazení průtoku ventilových rozvaděčů. Nejčastěji se používají u lisů pracujících s vodou nebo vodní emulzí v provozech s nebezpečím vzniku požáru. Ventilové rozvaděče jsou buď neodlehčené, staticky vyvážené, nebo hydrodynamicky odlehčené. Kuželka 1 ventilového rozvaděče 2 (obr. 10) je tlačena silou F obvykle od pákového převodu proti síle pružiny 3 a statickému tlaku p1 . Hlavní požadavky na ventilové rozvaděče: • maximální těsnost • dlouhá životnost při cyklickém namáhání • snadné ovládání a jeho kontrola • vhodné dynamické vlastnosti • možnost řízení průtoku • malý odpor proti pohybu kapaliny při plném otevření • malé rozměry a cena a snadná údržba Odlehčený ventilový rozváděč je na obr. 11. V tělese rozváděče 1 je sedlo 2, do kterého je zabroušena hlavní kuželka 3 s pomocnou odlehčovací kuželkou 4. Obě kuželky jsou ovládány silou F od páky 5. Nadlehčením pomocné kuželky 4 propojí kanály 6 a 7 pracovní prostory s tlaky p1 a p2 a tím dojde k vyvážení hlavní kuželky, která se dalším působením síly F otevře a umožní průtok kapaliny ke spotřebiči nebo do odpadu. Kuželky a sedla jsou z vysokolegovaných oceli.
Obr. 10 Funkční princip ventilového rozváděče
2 Rozvaděče
Strana 19
Obr. 11 Konstrukční řešení ventilového rozváděče Technické parametry: jmenovitý tlak pn jmenovitý průtok Qn kapalina filtrace součinitel tření těsnění: olej - Vulkollan 90 Sh olej - kožená manžeta vodní emulse — kožená manžeta 2.3.1
31,5 až 120 MPa 300 až 10 000 dm3 . min-1 voda; vodní emulse; olej 25 až 40 μm 0,028 0,04 0,085
Plnící ventil
Speciální ventilový rozvaděč je plnicí ventil (obr.12a), který umožňuje plnění kapaliny přímočarých hydraulických motorů z nádrže při přípravném zdvihu lisů. Řídicí kuželka 1 a hlavní kuželka 2 jsou pružinou 3 přitlačovány do sedla. Pružina 4 vrací píst 5 do klidové polohy. Přívod A je spojen s nádrží, přívod B je součástí přímočarého hydromotoru (obr. 12b). Pohybuje-li se píst přímočarého hydro-motoru dolů, vznikne v prostoru plochy Sk podtlak, otevře se kuželka 2 a kapalina protéká ventilem. Po dosednutí na tvářený materiál vzrůstá vlivem průtoku hydrogenerátoru tlak v prostoru B, který uzavře ventil dosednutím kuželky 2 do sedla. Při zpětném zdvihu přímočarého motoru je nutno tlakovým signálem v prostoru X otevřít pomocnou kuželku 1 a pak hlavní kuželku 2 pístem 5. Kapalina je volně vytlačována zpět do nádrže.
Obr. 12 Plnicí ventil a princip jeho činnosti (fy M-Rexroth)
Strana 20
2.4
2 Rozvaděče
Pneumatické rozvaděče
Základním konstrukčním prvkem pneumatických rozvaděčů jsou kuličky, talířové destičky, kuželky a šoupátka. Podle konstrukce rozlišujeme tyto pneumatické rozvaděče: ventilové - kuličkové, s talířovou destičkou šoupátkové - s válcovým šoupátkem, s plochým šoupátkem přímočaré, s plochým šoupátkem rotační Technické parametry: jmenovitý tlak pn 0,6 až 7 MPa jmenovitá světlost Dn6 až Dn63 teplota -30 až +180°C způsoby ovládání: mechanické, pneumatické, elektromagnetické 2.4.1
Kuličkové ventilové rozvaděče
Jsou konstrukčně velmi jednoduché a poměrně levné. Dvoupolohový třícestný rozvaděč s mechanickým ovládáním je na obr. 13. Stlačením tlačítka se otevře průtok vzduchu ve směru P→A, po přerušení signálu se vrátí tlačítko do původní polohy a vzduch expanduje volně do atmosféry.
Obr. 13 Pneumatický dvoupolohový třícestný rozváděč kuličkový 2.4.2
Talířové ventilové rozvaděče
Talířové ventilové rozváděče (obr. 14) mají dobré těsnicí vlastnosti a jsou konstrukčně jednoduché. K ovládání stačí krátké zdvihy, takže se dosahuje malých časových konstant přestavení. Jsou necitlivé na znečištění vzduchu a mají velkou životnost. Při přestavování jsou vždy krátkodobě propojeny všechny tři kanály, takže dochází k úniku vzduchu. Jde o rozvaděče s negativním krytím. Rozvaděče s pozitivním krytím musí mít dvě samostatné talířové destičky (obr.15).
Obr. 14 Pneumatický dvoupolohový třícestný rozváděč s talířovým šoupátkem (fy Festo)
2 Rozvaděče
Strana 21
Obr. 15 Pneumatický dvoupolohový třícestný rozváděč s pozitivním krytím (fy Festo)
Obr. 16 Pneumatický dvoupolohový čtyřcestný rozváděč (fy Festo) Chceme-li realizovat čtyřcestný dvoupolohový rozvaděč, je třeba kombinovat dva rozvaděče v jednom společném tělese (obr. 16). Pro dálkové elektromagnetické ovládání ventilových rozvaděčů používáme elektromagnety, které umožňují dosáhnout velmi krátkých přestavných časů. Například firma Gecos Automatik uvádí tyto údaje: přímo řízené rozvaděče Dn4; t = ± 8ms přímo řízené rozvaděče Dn16; t = ±32 ms nepřímo řízené rozvaděče Dn32; t= ± 64 ms Konstrukce elektromagneticky ovládaného rozvaděče fy Gecos Automatik je na obr. 17. Protože elektromagnety pro ovládání větších průtoků (>D„ 16) jsou rozměrné, dává se přednost nepřímému ovládání. Používáme proto dva ventilové rozvaděče, pomocný 3/2 rozvaděč ovládaný elektromagnetem a hlavní rozvaděč ovládaný pneumaticky (obr. 18 a 19).
Strana 22
2 Rozvaděče
Obr. 17 Elektromagneticky ovládaný pneumatický rozvaděč (fy Gecos)
Obr. 18 Nepřímo řízené pneumatické rozvaděče (fy Festo) a) klidová poloha, b) stav pod proudem
2 Rozvaděče
Strana 23
Obr. 19 Konstrukční řešeni ventilového pneumatického rozvaděče (fy Festo) 2.4.3
Šoupátkové rozvaděče
Základním konstrukčním prvkem tohoto rozvaděče je šoupátko, které může být v pouzdře těsněno hermeticky, anebo je použito k těsnění kroužků O. Rozdíly v uspořádáni jsou na obr. 20. Při těsnění kroužky O má šoupátko kratší zdvihy, jsou menši přestavné časy a menší tlakové ztráty. Hermeticky těsněné rozvaděče (obr. 21) jsou konstrukčně náročnější, neboť radiální vůle mezi šoupátkem a tělesem rozvaděče je 0,002 až 0,004 mm. Popis a konstrukce šoupátkových rozvaděčů je popsána v kapitole 2.1.
Obr. 20 Princip těsněni pneumatického šoupátkového rozvaděče a) kroužkem, b) spárou
Strana 24
2 Rozvaděče
Obr. 21 Pneumatický šoupátkový rozvaděč 5/2 (fy Herion) DN 6, přestavný čas 12 ms 1-těleso ventilu, 2-aretace. 3-magnet, 4-odlehčení, 5-šoupátko, 6-víko rozváděče, 7-spojovaci Šroub
2.5
Proporcionální rozvaděče
Jednou z možností řízení pohybové frekvence u tekutinových mechanizmů je změna průtoku nositele energie. To se provádí řídícími prvky průtoku, mezi něž patří proporcionální rozvaděče. U těchto prvků dochází při průtoku tekutiny k přeměně části tlakové energie v energii tepelnou, která působí zvyšování její teploty. Řídící prvek je tedy z hlediska přenosu energie odpor, na kterém dochází k přeměně energie vlivem tlakového spádu Δp a průtoku Q. 2.5.1
Jednostupňové proporcionální rozvaděče
Řízení průtoku se uskutečňuje změnou polohy čtyřhranného šoupátka, které je přímo ovládané elektromechanickým převodníkem, nejčastěji proporcionálním magnetem. Vzájemné proporcionality mezi řídicím proudem elektromagnetu a polohou šoupátka se dosahuje buď pružinami, nebo častěji elektronickým polohovým regulačním obvodem - zpětnou vazbou. Pro nízké tlaky a průtoky lze konstruovat jednostupňové proporcionální rozvaděče bez zpětné vazby.
Obr. 22 Jednostupňový proporcionální rozvaděč 4 WRE 10 (fy M-Rexroth) Konstrukce rozvaděče Základním konstrukčním prvkem je čtyřhranové šoupátko 4 s trojúhelníkovými zářezy (obr. 22), které umožňují řídit i nejmenší průtoky. V tělese rozvaděče 1 jsou funkční otvory s hranami, na kterých vzniká při průtoku tlakový spád. Protože těleso 1 je z jakostní tvárné litiny, je zajištěna stabilita parametrů malým opotřebením funkčních hran. Životnost prvku se předpokládá až 1,5.106 přestavení. Na rozdíl od servoventilů jsou průtokové průřezy dimenzovány tak, aby na dvojici funkčních hran (šoupátko a kanál tělesa) vznikl při jmenovitém průtoku Qn tlakový spád Δp = 0,5 MPa. Proporcionální zdvihový magnet 2 působí proti síle pružiny 5 a jeho poloha je snímána indukčním snímačem 3. Prostor indukčního snímače není těsněn, čímž se značně zmenšuje
2 Rozvaděče
Strana 25
hystereze rozvaděče. Funkční zdvih šoupátka je asi 5 mm. překrytí hran s trojúhelníkovými zářezy činí 10 až 20 % jmenovitého zdvihu. Princip činnosti Šoupátko 4 je udržováno pružinami 5 ve střední poloze, jsou-li magnety bez proudového signálu. Při změně proudu na magnetu 2 se šoupátko 4 přestavuje proti síle pružiny 5 tak dlouho, až nastane rovnováha mezi silou magnetu F a silou pružiny Fk. Poloha šoupátka je zpětně kontrolována indukčním snímačem 3 a porovnávána s požadovanou hodnotou řídicí veličiny. Řídicí a zpětnovazební signály jsou zesíleny v elektronickém zesilovači. Otevřeni šoupátka mezi kanály P → A a B → T umožní řízený průtok kapaliny podle velikosti tlakového spádu na všech funkčních hranách. Základní statické a dynamické charakteristiky Základním konstrukčním prvkem pro řízení průtoku je u proporcionálních rozvaděčů šoupátko s upravenými hranami, které ovlivňuje statickou průtokovou charakteristiku rozvaděče. Na obrázku 23 jsou uvedeny v bezrozměrných souřadnicích průběhy charakteristik poměrné změny průřezu otevření šoupátka pro různé úpravy jeho hran.
Obr. 23 Statické charakteristiky pro různé úpravy hran šoupátek proporcionálních ventilů Z průběhu charakteristik vyplývá, že trojúhelníkovým zářezem se dosáhne progresivního průběhu průtoku v závislosti na otevření proporcionálního rozvaděče a s obdélníkovou drážkou lineárního průběhu průtoku.
Obr. 24
Statické charakteristiky jednostupňového proporcionálního rozvaděče a)Q = f(I) b)Q=f(p) při I = konst
Obecné statické charakteristiky proporcionálního rozvaděče s pozitivním krytím hran na šoupátka jsou na obr. 24. Řídicí charakteristika (obr. 24a) vyjadřuje závislost průtoku Q řídicím proudu I při nulové tlakové zátěži. Vyznačuje se nelinearitou N a hysterezí H. na tlakové zátěži Průtoková zatěžovací charakteristika (obr. 24b) udává závislost průtoku Q p na hranách šoupátka pro určitý řídicí proud I . Z dynamických charakteristik uvádějí někteří výrobci frekvenční charakteristiku a přibližné
Strana 26
2 Rozvaděče
přechodové charakteristiky v závislosti na velikosti a změně řídicího signálu. Proporcionální rozvaděče jsou podstatně dynamicky pomalejší než servoventily. Časové konstanty rozvaděče jsou od 40 do 60 ms, a to v závislosti na velikosti změny řídicího signálu. Technické parametry: jmenovitý tlak pn 32 MPa jmenovitý tlak v přívodu T 15 MPa jmenovitý průtok Qn 100 až 180 dm3. min-1 filtrace 20 μm viskozita kapaliny 2,8 až 380 mm2. s-1 hystereze <2% opakovatelnost nastavení 1% frekvence při zkresleni - 3 dB 5 až 8 Hz řídicí napětí 24 V stejnosměrné regulační zdvih šoupátka +4,5 mm 2.5.2
Dvoustupňové proporcionální rozvaděče
Pro řízení větších průtoků je nutné používat dvoustupňové proporcionální rozvaděče, kde první stupeň je tvořen vhodným hydraulickým zesilovačem a druhý stupeň čtyřhranným šoupátkem. Průtok může být řízen v otevřeném nebo uzavřeném obvodu. Druhá možnost však přichází v úvahu u náročných aplikací, kde přesnost řízení je srovnatelná s elektrohydraulickými regulačními obvody se servoventily. První stupeň proporcionálního rozvaděče V otevřených regulačních obvodech se používá jako prvního stupně přepouštěcího ventilu, redukčního ventilu nebo šoupátkového redukčního ventilu. Schéma řizení s přepouštěcim ventilem a šoupátkovým redukčním ventilem je na obr. 25. Hydraulický zesilovač je napájen z externího nebo interního zdroje konstantním tlakem pO ≤ 2,5 MPa. Přepouštěcí ventil nebo čtyřhranné šoupátko redukuje vstupní tlak p0 na výstupní řídicí tlak p1 nebo p2, který působí na čelo hlavního šoupátka a přesouvá jej proti síle pružiny s lineární charakteristikou. Laděný tlak p1, p2 je úměrný příslušnému proudovému signálu proporcionálního magnetu a požadovanému průtoku přes funkční hrany proporcionálního rozvaděče.
Obr. 25 Funkční princip řízeni dvoustupňových proporcionálních rozvaděčů a) přepouštěcí ventil, b) redukční ventil Konstrukce rozvaděče První stupeň proporcionálního rozvaděče (obr. 26) je tvořen šoupátkovým redukčním ventilem 1 s řízením výstupního tlaku proporcionálními magnety 2 a 3. Zdvih šoupátka 7 je asi ±0,7 mm, regulační tlak 0,2 až 2,5 MPa. Proporcionální magnety 2 a 3 mají velmi malou hysterezi. Pasivní odpory proti pohybu kotvy magnetu jsou malé v důsledku jejího vedení na malém průměru kolíku bez těsnění. Při interním napájení je nutno zredukovat vstupní tlak na hodnotu 7,5 MPa, což lze realizovat redukčním ventilem umístěným mezi první a druhý stupeň proporcionálního rozvaděče.
2 Rozvaděče
Strana 27
Druhý stupeň proporcionálního rozvaděče tvoří čtyřhranné šoupátko 5 s trojúhelníkovými zářezy a pružinou 6, působící proti pohybu šoupátka. Zdvih šoupátka 5 je asi 7 mm s progresivní průtokovou charakteristikou. Umístění pružiny pouze na jedné straně dává možnost použít indukční snímač na druhé straně rozváděče v případě náročnějších aplikací.
Obr. 26 Dvoustupňový proporcionální rozvaděč 4 WRZ (fy M-Rexroth) Princip činnosti Přivedeme-li na proporcionální magnet 3 proudový signál, přesune kotva magnetu šoupátko 7 vpravo a v prostoru 8 způsobí redukovaný tlak posun šoupátka 5 proti síle pružiny 6 vlevo. Redukovaný tlak i posunutí šoupátka 5 budou úměrné řídicímu proudu magnetu. Zpětný zdvih šoupátka 7 je vymezen tlakovým měřicím pístem 10, na nějž působí tlak z prostoru 8 vrtáním v tělese šoupátka 7. Výsledná síla tohoto pístu je v rovnováze s elektromagnetickou silou magnetu. Proces vyrovnávání rovnovážného stavu mezi těmito silami probíhá na základě neustálého porovnávání tlaku v prostoru 8 a elektromagnetické síly na magnetech 2 nebo 3. Základní statické a dynamické charakteristiky Ze statických charakteristik se nejčastěji uvádí závislost průtoku Q na řídícím proudu I. Z dynamických charakteristik se uvádí pouze přibližná přechodová charakteristika jako u jednostupňových proporcionálních rozvaděčů. Technické parametry: jmenovitý tlak pn 32 MPa jmenovitý průtok Qn 160 až 1 600 dm3 . min-1 jmenovitý řídicí proud In 800 mA filtrace 20 μm viskozita kapaliny 2,8 až 380 mm2. s-1 hystereze 3 až 6 % opakovatelnost nastavení +3 % 2.5.3
Použití proporcionálních rozvaděčů
Proporcionální rozvaděče se používají v otevřených řídicích obvodech s dálkovým ovládáním. Můžeme jimi realizovat řízení rychlosti hydromotoru i řízení polohy. Rychlost hydromotorů se řídí větvením průtoku kapaliny. Průtok však rovněž ovlivňuje změna tlakového spádu na hranách šoupátka proporcionálního rozváděče, který při proměnlivé zátěži ovlivní požadovanou hodnotu rychlosti nebo polohy nastavené proudovým signálem. V takovém případě musíme stabilizovat tlakový spád na příslušné řídicí hraně, což zajistíme vhodně zapojeným redukčním ventilem (tlakovou vahou) na vstupu nebo výstupu z proporcionálního rozváděče.
Strana 28
2 Rozvaděče
Obr. 27 Řízení pohybu přímočarého hydromotoru proporcionálním rozvaděčem s brzdným ventilem a tlakovou vahou Na obrázku 27 je schéma hydraulického obvodu pro manipulaci s bubnem navíječky s proměnlivým zatížením. Tlaková váha 1 udržuje konstantní tlakový spád 0,4 až0,8 MPa na vstupních hranách proporcionálního rozváděče s elektrickou zpětnou vazbou, takže při pohybu motoru je rychlost konstantní bez ohledu na změnu zátěže. Rychlost je dána pouze nastavením řídicího proudu I proporcionálního rozvaděče 2. Rychlost spouštění je zajištěna podle požadavků technologického procesu, neboť tlaková váha i při průtoku P → B udržuje konstantní tlakový spád na hranách šoupátka rozvaděče. Brzdění negativní zátěže je realizováno brzdícím ventilem 3, který zároveň plní funkci prvku pro hrazení průtoku, je-li soustava v klidu.
Strana 29
3
FLASH
Flash je grafický vektorový program, momentálně ve vlastnictví společnosti Adobe (dříve Macromedia). Používá se především pro tvorbu (převážně internetových) interaktivních animací, prezentací a her. Rozšíření Flashe na internetu pomohla malá velikost výsledných souborů, protože se uchovávají ve vektorovém formátu, a proto ve většině případů vytlačily flashové bannery ty klasické, dříve používané ve formátu GIF. Flash má také vlastní implementovaný programovací jazyk ActionScript, který slouží k rozvinutí všech možností interaktivní animace a vývoji robustních aplikací, v aktuálních verzích je ActionScript poměrně vyspělý, objektově orientovaný programovací jazyk. Poslední oficiální verzí jazyku ActionScript je verze 3.0.
3.1
Historie
Počátky Flashe spadají někdy do roku 1994. Tehdy ve skutečnosti ještě nešlo o Flash, jak jej známe dnes. Jmenoval se SmartSketch a byl založen na Javě. Od tohoto směru se však ustoupilo. Java jako programovací jazyk totiž nevyhovoval nárokům na rychlost a spolehlivost. Když se někdy v roce 1995 objevily prohlížeče podporující zásuvné moduly typu PLUG-IN, byl SmartSketch přejmenován na FutureSplash Animator a byla zcela změněna jeho podoba. Macromedia v této době pracovala na svém projektu s názvem Shockwave. V roce 1996 Macromedia kupuje FutureSplash Animator a vzniká tak Macromedia Flash 1.0. Tato verze sice ještě neobsahuje skriptování ActrionScript, ale nastiňuje nadějný směr vývoje webových animací. Následuje verze 2, která dovoluje základní skriptovou manipulaci s přehráváním animace. Objevují se prvky jako tlačítko a grafika, vzniká proměnná. Verze 3 přináší ozvučení animací a s tím spojené příkazy, dále pak příkazy typu fscommand a možnost skriptově načítat SWF animace. Verze 4. se stala revoluční. Celý ActionScript je přepracován, vzniká velké množství příkazů. Vznikají funkce, příkazy pro movieclip, podmínky a smyčky, nové operátory, načítání proměnných ze souboru a spoustu dalších. Verze 5 je opět přelomová. Vznikají objekty se svými metodami a vlastnostmi. Je možno vytvářet vlastní funkce. Vznikají komponenty. Většina příkazů je přeorientována na objekty. Vzniká přehlednější dot syntaxe a podporována je komunikace se serverem pomocí XML Socket. Verze 6 (MX) přináší podstatné rozšíření objektů a metod. Vznikají UI komponenty, vzniká spolupráce s videem. Flash player 6 podporuje obousměrný streamovaný přenos zvuku a videa pomocí kamer a mikrofonů. Je vyvinut nový komunikační protokol RTMP a Server-side ActionScript pro komunikaci se serverovými službami a serverový balík Flash Communication Server MX. Následuje 7. verze, pojmenovaná MX 2004. Poprvé se produkt rozděluje na dvě podoby: MX 2004 a MX 2004 Pro. Obě verze nabízí vylepšené rozhraní, nové efekty (zejména pro práci s textem - podpora CSS), vylepšenou časovou osu, rozšíření kompatibility importovaných objektů (PDF, EPS, …), panel „historie“, šablony pro vytvoření složitých Motion a Shape Tweenů, vylepšené trasování bitmap a ActionScript 2.0, který se vyznačuje větší přímočarostí a robustností. Verze Professional navíc nabízí podporu externího ActionScriptu, lepší zpracování video souborů, podporu zvuků ve formátu MIDI pro mobilní zařízení, vylepšené formuláře a jednoduché vytváření slidů a prezentací ve speciálním módu. 3. prosince 2005 společnost Adobe Inc. odkupuje Macromedii s celým portfoliem produktů, následuje vydání Flashe 8. Ten se vyznačuje pokročilou prací s videem včetně alpha kanálu, blend filtry, možností cacheovat vektory jako rastry, ClearType™ antialiasingem písma, vytvářením multiplatformních animací a spoustou dalších vylepšení v AS2.0 Adobe Systems Inc. je v současnosti jednou z největších softwareových společností s
Strana 30
3 Flash
bezmála 6000 zaměstnanci a ročním výnosem kolem 2 bilionů dolarů. Produkty pro wedbesign jsou nyní soustředěny do balíku Studio
Strana 31
4
TVORBA PREZENTACE
Z důvodu rozmanitosti konstrukčních řešení a způsobů ovládání tekutinových rozvaděčů popsaných v kapitole 1 se bylo z časových a technických důvodů nutno uskromnit v počtu a z velkého množství typů a druhů vybrat pro prezentaci reprezentativní příklady. Byly vybrán tyto: Typ 3/2: - Kuličkový (ventilový), normálně uzavřený - S talířovým těsněním, normálně uzavřený - S talířovým těsněním, normálně otevřený - Jednostraně ovládaný tlakem, normálně uzavřený Typ 4/2:
- S talířovým těsněním
Typ 4/3:
- Ovládaný pákou, uzavřený ve střední pozici
Typ 5/2:
- Šoupátkový, oboustranně tlakem řízený
Typ 5/3:
- Šoupátkový, oboustranně tlakem řízený
Logické Funkce:
- AND - OR
Pro přístup k animacím z prostředí internetu bylo vytvořeno rozhraní v jazyce html. Náhled prezentace ukazuje obrázek 28.
1b)
3 1a)
1c) 1d)
2 Obr. 28 Náhled prezentace: 1) Flash animace (1a – vlastní rozvaděč, 1b – schématická značka, 1c – ovládací prvky pohybu, 1d – ovládací prvek zobrazení popisu), 2) informace o rozvaděči, 3) navigace
Strana 32
4.1
4 Tvorba prezentace
Animace
Všechny animace byly z důvodu interaktivity a požadavku malých rozměrů výstupních souborů vytvářeny v programu Flash. 4.1.1
Tvorba objektů
Při tvorbě objektů ve Flashi dává program uživateli na výběr několik na první pohled rozdílných nástrojů. Jejich použitím získáme vektorový objekt, který je plně editovatelný bez stráty kvality po celou dobu práce s objektem. Každý takto získaný objekt je tvořen obrysem, ohraničením a výplní. Změna tvaru objektu se provádí pouze změnou obrysu, výplň se do objektu generuje automaticky a ohraničení tvoří zvolená čára. Ohraničení ani výplň nejsou u objektu povinné. Objekt může tvořit pouze obrys s ohraničením, ale také samotný obrys s výplní. Změna druhu nebo barvy ohraničení a výplně se dá provádět kdykoliv během kreslení. Technika kreslení jednotlivých tvarů, jako jsou čtverec, obdélník, kruh a ovál, vychází z možností nástrojů pro kreslení základních tvarů. Kreslení složitějších tvarů se provádí buď spojováním a rozdělováním jednoduchých tvarů do výsledného složeného objektu, nebo přímo kreslením a editací křivek. Symbol.Symbol přiřazuje jednotlivým objektům vlastnosti, které definují, k čemu bude objekt používán. Symbol může být jakýkoliv nakreslený objekt či importovaná bitmapa, případně kombinace bitmap a objektů. Symbol je možné vytvořit jako nový symbol, nebo změnit na symbol již existující objekt. V obou případech se otevře stejné dialogové okno ve kterém se změní jméno a druh vytvářeného symbolu. FLASH rozlišuje celkem tři druhy symbolů: Movie Clip, Button a Static. Movie Clip. Movie Clip je základním a nejpoužívanějším symbolem při vytváření scény. Jedná se o animaci. Movie Clip má vlastní časovou osu. nezávislou na hlavní časové ose celé animace. Každý Movie Clip se může skládat z dalších klipů, které jsou do něj vložené, díky čemuž je možné vytvářet i složité animace a pak je vkládat do jednoho snímku časové osy.
Obr. 29 Použití symbolu typu Movie Clip u rozvaděče 4/2. a – použití v celku, b – náhled na knihovnu Button. Tento symbol má pevně určené čtyři snímky, ve kterých se tvoří výsledná podoba tlačítka (obr. 36). Snímky jsou po vytvoření symbolu prázdné a je potřeba vyplnit alespoň jeden snímek, aby symbol začal plnit funkci tlačítka. Up. První snímek obsahuje podobu tlačítka v klidu, tedy před tím, než nad tlačítko najedete kurzorem myši. Ower. Druhý snímek zobrazí podobu tlačítka pří najetí kurzorem myši nad tlačítko. Down. Třetí snímek zobrazí podobu tlačítka při stisknutém tlačítku myši.
4 Tvorba prezentace
Strana 33
Hit. Tento snímek je při používání tlačítka v prezentaci neviditelný. Nastavuje se zde aktivní plocha tlačítka. Pokud zůstane tento snímek neobsazen, vygeneruje se aktivní plocha automaticky podle velikosti a tvaru obrázku ve snímku Up. Snímky symbolu button mohou obsahovat prakticky jakýkoli prvek, který lze v programu vytvořit, nebo do něj naimportovat. Kombinací různých prvků lze velmi snadno dosáhnout zajímavých efektů, které by se daly v klasickém HTML realizovat pouze pomocí Java nebo jiného scriptu. Tlačítko tak může obsahovat i animace a zvuky, které se přehrávají při pohybu kurzoru nebo stisknutí tlačítka myši. V prezentaci byla použita tlačítka již předdefinovaná v knihovně Winow/Common Libraries/Buttons (obr. 28 – 1c, 1d).
Obr. 30 Symbol typu Button – časová osa Graphic. Takto vytvořený symbol slouží k uložení statických objektů, které je potřeba několikanásobně použít, nebo k uložení animace, kterou je pak možné ovládat několika jednoduchými příkazy paletky Instance. Při tvorbě prezentace byl tento symbol použit pro nepohybující se těla rozvaděčů, opakující se těsnění a jako základ pro tvorbu pružin a pohybujících se dílů rozvaděčů symbolu Movie clip. Vrstvy.Flash, stejně jako většina současných grafických programů, umožňuje umístit objekty do několika na sobě nezávislých vrstev. Vrstvy nám usnadňují práci s objekty a díky tomu, že každý z objektů má svoji samostatnou vrstvu, můžete jednodušeji určovat, který bude navrchu a který vespod. Objekty v různých vrstvách se navzájem nijak neovlivňují.Na obrázkcích 31 a 32 vidíme použití rozkreslení rozvaděče do vrstev.
Obr. 31 Vrstvy rozvaděče 4/3 - celek
Strana 34
4 Tvorba prezentace
Obr. 32 Vrstvy rozvaděče 4/3. a – tělo, b – tahlo, c – kanálky, d – text
Obr. 33 Maska. a – uspořádání vrstev, b – vrstva posun, c – vrstva maska, d – začátek animace, e – konec animace
4 Tvorba prezentace
Strana 35
Maska. Objekt této vrstvy vytváří alpha kanál průhlednosti a ovlivní tak viditelnost vrstvy ležící pod maskou. Viditelné zůstane pouze to, co se nachází pod objekty vrstvy masky. Při tvorbě animací byla maska použita při tvorbě animací některých schématických zanaček rozvaděčů. (obr. 33) 4.1.2
Animování objektů
Flash nabízí dva způsoby, jak objekt rozpohybovat. První a pracnější je vytváření jednotlivých snímků. Každý snímek animace je nakreslen zvlášť a další snímky se přidávají buď kopírováním již hotových snímků nebo vytvářením nových. Každý snímek je klíčovým a můžeme v něm provádět jakékoliv úpravy. Nevýhodou je velký výsledný *.swf soubor. Druhý způsob se nazývá Tweening (obr. 34). Samotná animace se zde provádí pomocí klíčových snímků, kdy se vytvoří první a poslední snímek animace a ostatní snímky pak dopočítá program. Snímky, které jsou vloženy mezi klíčové, není možné dále upravovat. Tato metoda je velmi efektivní při tvorbě plynulých změn, u kterých by rozkreslení jednotlivých snímků trvalo mnohonásobně déle. V jednom takto vytvořeném pohybu můžeme změnit několik vlastností objektu současně.
Obr. 34 Tweening – časová osa.(použití ve vrstvě Tahlo) 4.1.3
Ovládání pomocí jazyka Action script
Pro psaní příkazů v programu Flash byl vytvořen objektově orientovaný programovací jazyk ActionScript. Pomocí tohoto jazyka můžeme ovládat jednotlivé objekty ve scéně, vytvářet strukturu a ovládání prezentací, tvořit formuláře pro vkládání a odesílání údajů. Jazyk je tvořen objekty, ať již předdefinovanými autory jazyka, tak vlastními, které nám umožňuje vytvořit a nadefinovat k dalšímu použití.Akce můžeme přiřadit objektům ve scéně, ale i jednotlivým snímkům animace. Tím řídíme celý průběh přehrávání. V prvním sníku scény jsou příkazy enabled = false a _alpha = 33 deaktivována a zprůhledněna tlačítka, která mají být neaktivní. Na začátku časové osy každého Movie Clipu umístěného do scény je tento zastaven příkazem stop() pro zabránění automatického přehrání po spuštění. Tímto příkazem jsou zároveň MoveClipy zastaveny v příslušných snímcích odpovídajících krajním intervalům poloh. V posledním snímku každého Movie Clipu je tento příkazem GotoAndStop (1) odeslán a zastaven na prvním snímeku příslušné časové osy, čímž je dosaženo časové smyčky. Kařdé tlačítko na scéně je ovlivněno příkazem on (release) , ve kterém je nadefinováno, co se stane po zmáčknutí a uvolnění tlačítka. Vždy je nejprve příkazem if (_root.clip scény._currentframe == číslo), kdy číslo udává číslo snímku clipu scény testováno, zda se Movie Clip na příslušném snímku nachází. Teprve při splnění podmínky jsou prováděny příkazy play() pro zpustění příslušných Movie Clipů a příkazy enabled = false, enabled = true a _alpha = 33 pro změnu vlastností jednotlivých tlačítek scény. 4.1.4
Výstup Na obrázcích 35 až 44 jsou zobrazeny výstupy animací z programu Flash.
Strana 36
4 Tvorba prezentace
Obr. 35 Rozvaděč typu 3/2: Kuličkový (ventilový), v normální poloze uzavřený, nulové krytí
Obr. 36 Rozvaděč typu 3/2: Talířové těsnění, v normální poloze uzavřený, nulové krytí
Obr. 37 Rozvaděč typu 3/2: Talířové těsnění, v normální poloze otevřený, nulové krytí
Obr. 38 Rozvaděč typu 3/2: Talířové těsnění, v normální poloze uzavřený, negativní krytí
4 Tvorba prezentace
Strana 37
Obr. 39 Rozvaděč typu 4/2: Talířové těsnění, nulové krytí
Obr. 40 Rozvaděč typu 4/3: Ovládaný pákou, uzavřený pe střední poloze
Obr. 41 Rozvaděč typu 5/2: Šoupátkový, oboustranně tlakem řízený, pozitivní krytí
Obr. 42 Rozvaděč typu 5/3: Šoupátkový, oboustranně tlakem řízený, pozitivní krytí
Strana 38
4 Tvorba prezentace
Obr. 43 Funkce AND
Obr. 44 Funkce OR
4.2
Uživatelské rozhraní
Uživatelské rozhraní (obr. 28) bylo vytvořeno pro učely přístupu k animacím z prostředí internetu. Jedná se o dvouslupcovou html stránku formátovanou pomocí stylů css, přičemž byl byl důraz kladen na intuitivnost ovládání a přehlednost pro přistupujícího uživatele.
Strana 39
5
ZÁVĚR
Po podrobném seznámení se s problematikou rozvaděčů byl vybrán vhodný styl prezentace a navrženy zjednodušené sestavy rozvaděčů. Pomocí zvoleného stylu pak byly vybrané typy realizovány v programu Flash a podrobně popsány. K tomuto pak bylo v jazyce html vytvořeno uživatelské rozhraní. Pro potřeby předmětu prostředky automatického řízení tekutinové tak vznikl soubor interaktivních schémat rozvaděčů přístupný zkrz internetové stránky opor ústavu automatizce a infomatiky FSI v Brně.
Strana 40
5 Závěr
Strana 41
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] PIVOŇKA, Josef; kolektiv. Tekutinové mechanizmy. 1. vydání.Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1987. 623 s. DT 621.22/.26-23 – 621.5-23 [2] EBEL, Frank. Pneumatics Basic Level [PDF dokument]. Festo Didactic GmbH & Co. 4.12.2000 [cit. 20. 5. 2007]. Dostupný z: <www.festo.com/didactic>. [3] FLIEGER, J; VYŠÍN, M. Hydraulické a pneumatické mechanizmy: Návod do laboratorních cvičení, řešené příklady [PDF dokument]. Brno 2004 [cit. 20. 5. 2007]. Dostupný z: <www.uvssr.fme.vutbr.cz/opory/fluidni/hydropneu.pdf >. [4] FOTR, Jiří; Schneider, Jan. Flash5: Průvodce uživatele. 1. vydání.Praha: Computer Press, 2000. 199 s. ISBN 80-7226-415-X [5] HONZÍK, Martin.Flash.help [online]. 2006 [cit. 2007-05-20]. Dostupné z:
.
