Sektor pojišťoven v ČR a tendence jeho vývoje

Sektor pojišťoven v ČR a tendence jeho vývoje Milan Hradec Abstrakt Cílem stati je charakterizovat stav a současné vývojové tendence pojišťovnictví v ČR. Autor v části 2. stručně charakterizuje vývoj pojišťovnictví v Čechách po r. 1989. Část 3 je zaměřena na charakteristiku subjektů v sektoru pojišťovnictví včetně státního dozoru nad pojišťovnictvím. Zmíněny jsou významné profesní organizace jako Česká asociace pojišťoven, Asociace českých pojišťovacích makléřů, Komora samostatných likvidátorů pojistných událostí, a rovněž Česká komora samostatných likvidátoru pojistných událostí. V části 4. jsou rozebrány vybrané ekonomické údaje k životnímu a neživotnímu pojištění vztahující se k 10 nejvýznamnějším pojistitelům v ČR a tendence vývoje pojistného trhu v ČR po roce 2013. V části 6. jsou pro srovnání uvedeny údaje o světovém pojišťovnictví za rok 2013. Klíčová slova Pojistný trh, Předepsané pojistné, Neživotní pojištění, Pojišťovny, Zákony, Životní pojištění JEL:G 22 1. Úvod V každé vyspělé ekonomice je pojistný trh velmi důležitou součástí finančního sektoru. Dochází na něm ke střetu nabídky a poptávky mezi ekonomickými subjekty po pojistné ochraně. Pojištění pomáhá zmírňovat nežádoucí finanční dopady, kterým lidé i firmy čelí každý den. Každá země se potýká s jinou ekonomickou úrovní, což se odráží i na jejím pojistném trhu. Stejně tak jako ve světě, tak i v Evropě existují v tomto oboru mezi zeměmi značné rozdíly. V největší míře pojištěnost na daném území ovlivňuje příjem obyvatelstva, popř. zisk společností, rozdílné pojistné produkty pojišťoven, ale i geografické poměry daného státu a výskyt možných rizik nahodilých anebo nepředvídatelných. Autor chce v tomto článku poukázat na průběh vývoje pojišťovnictví od roku 1989 až po současnost, zhodnocuje současný stav v životním a neživotním pojištění v ČR a porovnává ekonomický a hospodářský růst v oblasti pojišťovnictví, dle kterého lidé mění názor na potřebu životního a neživotního pojištění. Z doložených tabulek je patrno, že obzvlášť životní pojištění začíná nabývat na významu a to vzhledem k tomu, že si lidé uvědomují v případě jakékoliv nastalé životní události, že toto pojištění jim může pomoci překonat potíže jim vzniklé. Vedecký časopis FINANČNÉ TRHY, Bratislava, Derivat 2014, ISSN 1336-5711, 4/2014

2. Vývoj českého pojišťovnictví V této části článku je podán přehled vývoje českého pojišťovnictví. Obavy z nestabilního vývoj spojené se vznikem mnoha nových subjektů na českém pojistné trhu se během posledních 20 letech nepotvrdily. Český pojistný trh se stabilizoval a nabízí svým klientům daleko větší prostor pro pojištění jak v životním, tak i neživotním pojištění. 2.1 Pojišťovnictví v letech 1989-1993 Rok 1989 byl pro české pojišťovnictví převratný. Odstartovala přeměna pojišťovnictví do moderní formy obdobné v západních zemích. V každé tržní ekonomice má pojišťovnictví významné postavení. Pojišťovnictví je nevýrobní odvětví zaměřeno na pojistnou ochranu. V roce 1991 byl přijat zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Umožňoval zahájit provozování pojišťovací činnost na území České republiky subjektům, které splňovaly pro tuto činnost zákonem stanovené podmínky. Došlo k demonopolizaci tohoto odvětví. Byl tak zrušen do té doby monopol jediné pojišťovny (České státní pojišťovny) a připraveny podmínky pro vznik konkurenčního trhu. V roce 1992 byl umožněn vstup zahraničním subjektům na český trh pojišťovnictví. V období let 1991 až 1992 vzniklo na našem území 20 nových pojišťoven. Další pojišťovny vznikaly až do roku 1997, kdy se situace na trhu ustálila. Na základě výše uvedeného zákona byl zaveden do praxe dozor v pojišťovnictví, který měl za nejdůležitější úlohu ochraňovat práva a zájmy pojištěných klientů. S jeho pomocí se regulovala situace na tehdy Československém pojistném trhu. Po tomto uvolnění zůstává však stále dominantní Česká pojišťovna, a.s., která vznikla z dřívější České státní pojišťovny. (HRADEC, ZÁRYBNICKÁ, & KŘIVOHLÁVEK, 2007) První komerční pojišťovnou po sametové revoluci na území bývalého Československa byla Kooperativa, československá družstevní pojišťovna, a.s., které byla založena v roce 1990. Po rozpadu Československa se rozdělila i kooperativa. Na českém trhu působila Česká Kooperativa, družstevní pojišťovna, a.s. a na moravském trhu působila Moravskoslezská Kooperativa, družstevní pojišťovna, a.s. Později došlo k opětovnému sloučení a vznikla společnost Kooperativa, pojišťovna, a.s., která se zaměřovala především na pojišťování podnikatelských a průmyslových rizik. Postupně se oblast produktů pojištění rozrostla a dnes tato společnost poskytuje téměř všechna pojištění, která lze na našem pojistném trhu nalézt. (ČEJKOVÁ & NEČAS, 2005) V roce 1991 vznikla další pojišťovna jménem Otčina, a.s. Tato pojišťovna sídlila ve Zlíně a byla zaměřena na pojišťování zemědělských rizik. V současnosti již nepůsobí na českém pojistném trhu. (ČEJKOVÁ & NEČAS, Pojišťovnictví, 2006) Vedecký časopis FINANČNÉ TRHY, Bratislava, Derivat 2014, ISSN 1336-5711, 4/2014

V roce 1992 vzniklo velké množství pojišťoven. Vznikly pojišťovny, které působí na českém trhu dodnes, např. Hasičská vzájemná pojišťovna, Pojišťovna IPB (nyní Pojišťovna ČSOB), Živnostenská pojišťovna a další. Od tohoto roku mohly začít na náš trh vstupovat i pobočky zahraničních pojišťoven. Jedny z nejvýznamnějších byly tyto: Nationale Nederlanden holandská životní pojišťovna (dnes ING životní pojišťovna), AMCICO - První americkočeská pojišťovna a.s. či německá pojišťovna Allianz. Liberalizace pojistného trhu odstartovala vstup velkého množství pojišťoven. Zahraniční pojišťovny zakládaly nové společné akciové společností s minoritním i majoritním podílem zahraničního subjektu, ale i samostatné dceřiné společnosti. Se vstupem zahraničních společností se v nabídce na pojistném trhu objevily nové pojistné produkty a rozšířily tak nabídku pojistných produktů. Větší rozsah jejich nabídky souvisela s předchozími zkušenostmi z jiných pojistných trhů. 2.2 Pojišťovnictví od roku 1993 do současnosti V roce 1993 došlo k rozdělení republiky na dnešní Českou republiku a Slovenskou republiku. K 31. prosinci 1993 působilo v České republice 20 pojišťoven, které měly povolení dozorového orgánu k podnikání v pojišťovnictví. Z tohoto počtu provozovalo 5 pojišťoven pouze životní pojištění, 7 pouze neživotní pojištění a 8 nabízelo současně životní i neživotní pojištění (univerzální pojišťovny). Postupným vývojem se trh rozšířil a k 31. prosinci 2000 na něm působilo celkem již 41 pojišťoven, z toho 3 životní, 20 neživotních a 18 univerzálních. Ještě před vstupem České republiky do EU v roce 2004 se mnozí domnívali, že náš vstup do EU povede ke snížení počtu pojišťoven a zmenšení českého pojistného trhu. Přestože k částečnému odlivu klientů do zahraničí došlo, jejich počet nebyl nakonec nikterak dramatický. Při řízení rizik a řešení pojistných událostí je totiž potřebná znalost specifik národního trhu a legislativy.

Vedecký časopis FINANČNÉ TRHY, Bratislava, Derivat 2014, ISSN 1336-5711, 4/2014

Vzrostl počet zahraničních pojišťoven, které mají zájem nabízet své služby v ČR, jak jim to umožňuje princip svobody poskytování služeb v EU. Jde se především o pojišťovny ze sousedního Německa a Rakouska, ale i o britské, francouzské, dánské nebo americké ústavy. 3. Subjekty pojistného sektoru S rozvojem pojistného trhu začaly vznikat subjekty pojistného trhu. Od roku 2000 vykonával státní dozor v pojišťovnictví Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění příslušný odbor Ministerstva financí až do 31.3.2006. Poté byla tato agenda přesunuta do působnosti ČNB. Poté začaly vznikat další pojistné subjekty, jako je Česká asociace pojišťoven, Asociace českých pojišťovacích makléřů, Česká kancelář pojistitelů, Komora samostatných likvidátorů pojistných událostí a Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí. 3.1 Státní dozor v pojišťovnictví Státní dozor v pojišťovnictví, ale také státní dozor v penzijním připojištění vykonávalo Ministerstvo financí, a to od roku 2000 prostřednictvím Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění – odboru ministerstva. Úkolem státního dozoru v pojišťovnictví je kontrola, zda založení a vedení pojišťovny poskytuje záruku splnitelnosti převzatých závazků v zájmu ochrany spotřebitele. Státní dozor prováděný Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění (ÚDPP) Ministerstva financí byl ke dni 31.3.2006 ukončen, a to v souvislosti s integrací dohledů nad finančním trhem do České národní banky (ČNB). O této doby ho vykonává ČNB. Státnímu dozoru v pojišťovnictví podléhají pojišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností, a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem. V ČNB jsou tři sekce dohledu (funkcionální uspořádání) – regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu (do 30.9.2011 sekce regulace a analýz finančního trhu), licenčních a sankčních řízení a sekce dohledu nad finančním trhem. 3.2

Česká asociace pojišťoven (ČAP)

Česká asociace pojišťoven je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven. ČAP vznikla 8.12.1993, činnost zahájila k 1. lednu 1994 a od roku 1998 je řádným členem Evropské Vedecký časopis FINANČNÉ TRHY, Bratislava, Derivat 2014, ISSN 1336-5711, 4/2014

pojišťovací a zajišťovací federace (CEA). Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v ČR je 98%.

3.3

Česká kancelář pojistitelů

ČKP byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) dne 30. července 1999 jako, profesní organizace pojistitelů, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Kancelář je zapsána v obchodním rejstříku, vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle A, vložka 49763. 3.4

Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM)

Asociace českých pojišťovacích makléřů (s původním názvem Sdružení českých pojišťovacích makléřů) byla založena v březnu 1994 z iniciativy českých kanceláří mezinárodních makléřských firem, které pociťovaly nutnost, aby se tyto konkurenční subjekty sdružily k prosazování společných profesních zájmů a ke kultivaci prestiže této nové profese ve sféře českých finančních služeb. 3.5

Komora samostatných likvidátorů pojistných událostí (KSLPU)

Jedná se o zájmové sdružení, které bylo založeno 9. 9. 2002. Důvodem jejího založení bylo zajistit řádný rozvoj profese samostatného likvidátora a ochrana zájmů jejích členů. 3.6

Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí (ČKSLPU)

Jedná se o občanské sdružení, které bylo založeno 2.12. 2002. Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí (dále jen "ČKSLPU") je dobrovolnou organizací sdružující samostatné likvidátory pojistných událostí k činné účasti na všestranném rozvoji samostatné likvidace pojistných událostí.


4. Vybrané ekonomické parametry sektoru pojišťoven v ČR V současné době je na našem pojistném trhu registrováno 55 pojišťoven. V následujících tabulkách jsem uvedl předepsané smluvní pojistné podle objemu za 1-12/2013, pak souhrnné údaje za rok 2013, vývoj předepsaného smluvního pojistného za posledních 5 let. Do tabulky č. 1 jsem zpracoval základní údaje o životním a neživotním pojištění 10 největších pojistitelů na našem území. Je patrné, že dominantní podíl si neustále udržuje Česká pojišťovna, na druhém místě je Kooperativa a na třetím místě Allianz. Tady bych jenom podotkl, že Česká pojišťovna byla převzatá majoritním vlastníkem Generalli pojišťovnou a Kooperativa padá do společného holdingu s ČPP pojišťovnou. Tabulka č. 1 Předepsané smluvní pojistné podle objemu (1-12/2013) Poznámka: Údaje nezahrnují přeshraniční služby formou pobočky či v rámci svobody poskytování služeb Pramen: zpracoval autor z podkladů výroční zprávy ČAP 1-12/2013

Z 55 pojistitelů, které působí na našem pojistném trhu, je zde 10 pojišťoven, které ovládají téměř 90% celého pojistného trhu. Poznámka k situaci na Slovensku Mezi nejsilnějšími pojišťovnami na Slovensku také nedošlo k zásadní změně. Lídrem trhu je stále Allianz-SP se svými 31% před druhou Kooperativou s 24%. Meziroční rozdíl se ale Podíl Podíl Neživotní Podíl(%) Životní Podíl( CELKEM( (%) pojištění*(tis. pojištění**(tis. Kč) %) %) Kč) 1 ČP 25,3 18 430 847 27,3 10 418 917 22,4 28 849 764 2 KOOP 19,6 15 734 166 23,3 6 643 386 14,3 22 377 552 3 ALLIANZ 10 114 921 8,9 7 168 689 10,6 2 946 233 6,3 4 GP 6,9 5 022 306 7,4 2 798 824 6,0 7 821 130 5 ČSOBP 6,5 4 423 715 6,5 2 982 357 6,4 7 406 072 6 PČS 5,4 126 546 0,2 5 988 878 12,9 6 115 424 7 ČPP 5,2 4 693 275 6,9 1 271 630 2,7 5 964 905 8 UNIQA 4,8 4 311 155 6,4 1 178 300 2,5 5 489 455 9 ING 4,3 4 857 615 10,5 4 857 615 10 METLIFE 2 571 993 2,3 155 189 0,2 2 416 804 5,2 snížil, jelikož Allianz-SP mírně ztratila a Kooperativa stejně získala. Tyto dvě pojišťovny jsou dominantní. Další v pořadí - Generali - ztrácí téměř 15 % a se svými 10% se řadí až na třetí Celkem(tis. Kč)


místo. Čtvrté až šesté místo zaujímají následující pojišťovny – Komunálna poisťovna 6,3%, MetLife-Ams.poisťovna 6% a UNIQA poisťovna 4,9 %. S tím že Allianz-SP ztrácí svůj podíl. Tempo přibližování je asi 1 % b. za rok. Téměř rovnoměrným tempem ztrácí i Generali, oproti tomu Komunálna poisťovna pravidelně posiluje. Zbylé dvě střední pojišťovny mají poměrně stabilní postavení. V tabulce č. 2 jsou souhrnné údaje za celý rok 2012 a rok 2013. Údaje se týkají životního a neživotního pojištění a plateb pojištění zobrazující změny v chování klientů. Je patrné, že klienti přestali upřednostňovat jednorázové zaplacení pojistného před rozfázováním plateb. Tabulka č. 2 Souhrnné údaje 1-12/2013 Ukazatel Smluvní pojištění v ČR celkem Životní pojištění běžně placené jednorázově placené celkem* v tom: jednorázově placené spojené s existující běžně placenou smlouvou samostatně jednorázově placené celkem (vč. návratného vkladu) Neživotní pojištění** přímý obchod nepřímý obchod (aktivní zajištění celkem) pojištění odpovědnosti z provozu vozidla havarijní pojištění vozidel podnikatelská pojištění (odv. 5–6, 8, 9 Smluvní pojištění mimo ČR celkem Zákonná nesmluvní pojištění celkem Pojistné celkem

1-12/2012 tis. Kč 113 843 961 46 273 376 43 554 787 2 718 589 700 842

12/2013 tis. Kč 113 986 370 46 442 636 43 837 907 2 604 729 731 769

12/2012 rozdíl % 100,1 100,4 100,7 95,8 104,4

1 999 815

1 848 655

92,4

67 570 584 66 958 015 3 327 112

67 543 734 66 949 305 3 163 675

100,0 100,0 95,1

19 384 876

19 199 036

99,0

14 522 272 18 086 920 1 704 112 6 408 094

14 361 562 17 922 848 3 813 476 6 423 804

98,9 99,1 223,8 100,2

121 956 167

124 223 651 101,9

* bez pojistného z neživotního pojištění postoupeného členům ČAP ** s jednorázovým pojistným přepočteným na bázi 10 let Poznámka: Údaje nezahrnují přeshraniční služby formou pobočky či v rámci svobody poskytování služeb

Pramen: zpracoval autor z podkladů výroční zprávy ČAP 1-12/2013 Dále je z tabulky č. 2 patrné, že i když je rozdíl smluvního pojištění v ČR celkem pouze 0,1% ve finančním rozdílu jsou to už téměř 2%. Největší nárůst je ve smluvním pojištění mimo ČR.


V tabulce č.3 je zpracován vývoj předepsaného smluvního pojistného od roku 2009 do roku 2013. Zatímco vývoj předepsaného smluvního pojistného u životního pojištění stoupá, u neživotního pojištění významně klesá. Tabulka č. 3 Vývoj předepsaného smluvního pojistného – ukončené ročníky tis. Kč 2009 2010 2011 2012 2013

Životní pojištění * 42 674 099 44 500 658 45 328 827 47 438 459 46 442 636

Neživotní pojištění ** 74 621 414 74 499 498 71 064 337 68 103 903 67 543 734

* bez pojistného z neživotního pojištění postoupeného členům ČAP ** s jednorázovým pojistným přepočteným na bázi 10 let Poznámka: Údaje nezahrnují přeshraniční služby formou pobočky či v rámci svobody poskytování služeb

Pramen: zpracoval autor z podkladů výroční zprávy ČAP 1-12/2013

Občané ČR si začali uvědomovat jistotu v oblasti životního pojištění. U neživotního pojištění, pokud jde o pojištění majetku, vozidel, je patrné, že klienti na tomto pojištění začali šetřit.

5. Tendence vývoje pojistného trhu v ČR po r. 2013 Stagnace českého pojistného trhu pokračovala i v roce 2013. Předběžné neauditované výsledky České asociace pojišťoven (ČAP) potvrdily, že k výrazným změnám v dynamice růstu v roce 2013 ani u jednoho z pojistných segmentů nedošlo. Předpis pojistného v loňském roce kopíroval celkovou ekonomickou situaci v ČR a meziročně posílil o pouhou jednu desetinu procenta. Růst životního pojištění, který v posledních letech tlumil ve výsledcích pojistného trhu pokles způsobený neživotním pojištěním, dále zpomaluje. Dynamika předepsaného pojistného u běžně placených smluv zpomalila z 2,2 % ke konci roku 2012 na aktuálních 0,7 % a dále pokračuje i pokles objemů pojistného u jednorázově placených smluv. Z pohledu úrovně krytí pojistných rizik občanů je negativní zprávou pokles obchodní produkce běžně placeného životního pojištění (-14,2 %) a další celkové snížení počtu smluv životního pojištění. Meziroční úbytek o téměř 200 tisíc smluv tak navazuje na trend snižování propojištěnosti životních rizik v posledních letech a v porovnání se situací před čtyřmi lety je tak před životními riziky pojištěno o půl milionů Čechů méně. Výrazně se zmírnil propad trhu u povinného ručení, který se z minus 5 % v roce 2012 zmírnil v roce 2013 na minus 1 %. Vedecký časopis FINANČNÉ TRHY, Bratislava, Derivat 2014, ISSN 1336-5711, 4/2014

Statistiky tak potvrzují avizované postupné zvyšování pojistného, v loňském roce byl nárůst cen v průměru 7 %, další zvýšení cen se dá očekávat během roku 2014 v souvislosti s legislativními změnami a zavedením nového občanského zákoníku do praxe. Také v havarijním pojištění došlo k mírnému zpomalení poklesu a i zde můžeme očekávat zdražení pojistného, ovšem z jiných důvodů. Cena pojistného v havarijním pojištění výrazně vychází z ceny vozidla. Při poklesu cen i volby nižší úrovně výbavy nových vozidel v době krize tak docházelo v havarijním pojištění i k poklesu pojistného. Tento pokles se ale ve výši škody projeví pouze při totálním zničení nebo krádeži vozidel. U naprosté většiny škod, kde dochází k pouhé opravě vozidla, se výše pojistného plnění přes pokles pojistného nijak nemění. Proto ceny pojistného již také přestávají odpovídat nákladům pojišťoven na krytí škod. Stagnaci trhu kompenzují některé pojišťovny obchodem mimo území ČR, kde došlo k výraznému více než dvojnásobnému růstu. Největší obchodní produkci v zahraničí realizuje Česká pojišťovna, a.s. a AXA pojišťovna a.s. Přesto se však nejedná o významné objemy, které navíc nesouvisí s pojistnou ochranou v ČR. Přestože se pojistný trh na konci roku 2013 nepohybuje v záporných hodnotách, neočekávám, že by na počínající oživování ekonomiky zareagoval výrazněji již v tomto roce. Oživení pojistného trhu lze očekávat se zpožděním, a to nejspíše až v roce 2015.

Tabulka č. 4 Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %)

Pramen: zpracoval autor z podkladů výročních zpráv ČAP 1997 - 2012 Vedecký časopis FINANČNÉ TRHY, Bratislava, Derivat 2014, ISSN 1336-5711, 4/2014

6. Světové pojištění v roce 2013 Předepsané pojistné vzrostlo na světovém trhu o 1,4%, konkrétně na 4 641 mld. dolarů, v roce 2012 činilo navýšení o 2,5%. Zpomalení bylo způsobeno především oslabením prodeje životního pojištění na vyspělých trzích. Globální životní pojistné vzrostlo v roce 2013 jen o 0,7%, především kvůli slabému prodeji v Severní Americe a vyspělých asijských trzích. Naopak velmi silný výkon zaznamenala západní Evropa, Oceánie a většina rozvíjejících se trhů. Pojistné v neživotním sektoru vzrostlo o 2,3%, což je méně než v předchozím roce. Zpomalení růstu zasáhlo vyspělé i rozvíjející se trhy. Celková ziskovost v životním a neživotním sektoru se zlepšila, a to i navzdory dopadu stále nízkých úrokových sazeb na výnosy z investic. Globální růst ze životního pojistného v roce 2013 zpomalil Pozoruhodný byl, i přes slabý hospodářský růst, vývoj životního sektoru v západní Evropě. Pojistné vzrostlo o 4,0% poté, co klesalo v každém z předchozích tří let. Růst pojistného byl silný také v Oceánii (až 9,0%) a na rozvíjejících se trzích, kde se zvýšilo z 5,2% na 6,4%. Globálně však pojistné v životním sektoru v roce 2013 vrostlo jen o 0,7%, na 2 608 miliard dolarů. Pojistné se v USA prudce snížilo o 7,7%. Zpomalení tohoto odvětví v USA bylo v souladu s hospodářským oživením, kde ekonomika mírně zpomalila. Čísla loňské zaměstnanosti a trhu s nemovitostmi byla ale pozitivní. Růst pojistného na vyspělých asijských trzích ve srovnání s předchozím rokem stagnoval, kompenzací byla ale silná výkonnost tohoto odvětví v jiných regionech. Zpomalení, ale stále solidní růst výkonnosti na většině trhů v regionu, byl zastíněn 12% poklesem v Jižní Koreji, kde konec daňového zvýhodnění vedlo k prudkému poklesu prodeje jednorázového pojistného. Pojistné v neživotním sektoru rostlo na rozvíjejících se trzích Globální růst neživotního pojistného zpomalil v roce 2013 na 2,3% oproti 2,7% v předchozím roce, s celkovým pojistným ve výši 2 033 mld. dolarů. Na rozvíjejících se trzích zůstal růst neživotního pojistného silný ve výši 8,3% v roce 2013, v roce 2012 tomu bylo 9,3% a byl pevný ve všech regionech s výjimkou regionu střední a východní Evropy (CEE). Expanze na rozvíjejících se asijských ekonomikách byl podpořen trvale silným růstem v jihovýchodní Asii a Číně. Pokud jde o vyspělé trhy, pojistné vzrostlo v roce 2013 jen o 1,1% oproti růstu o 1,5% v předchozím roce. Toto bylo hlavně v důsledku slabého ekonomického prostředí. Ve vyspělé Asii růst pojistného zpomalil na 1,7% z 4,7% z předchozího roku, a to především v důsledku prudké daňové reformy vyvolané krizí v Jižní Koreji. V USA vzrostlo pojistné stabilně o Vedecký časopis FINANČNÉ TRHY, Bratislava, Derivat 2014, ISSN 1336-5711, 4/2014

1,7% a v Kanadě o 3,2%. Růst neživotního sektoru ve vyspělých trzích zůstal od finanční krize mírný. Pojistné vzrostlo v ročním průměru mezi lety 2009 a 2013 o 0,7% ve srovnání s obdobím 2003 – 2007, kdy byl roční průměr 1,9%.

Výhled: globální růst životního a neživotního pojistného bude posilovat Růst pojistného ze životního sektoru bude pokračovat především na rozvíjejících se trzích. Upevnění ekonomiky a trhu práce ve vyspělých trzích bude podporovat životní i neživotní sektor. V oblasti životního sektoru by měl být viděn návrat k vyššímu tempu růstu v Číně a Indii. Celková ziskovost se zlepšila v životním i neživotním sektoru. Nicméně, návratnost investic, jako důležitá součástí příjmů pojišťoven, zůstává vzhledem k nízké úrovni úrokových sazeb od finanční krize, nízká. V roce 2013 začaly úrokové sazby růst zejména v USA a Velké Británii a tento trend bude trvat až do roku 2017. To bude přínosem pro pojišťovny, ale jen na pár let. Průměrný výnos dluhopisů portfolia typické pro životní pojišťovny bude dva až tři roky klesat. Tabulka č. 5 Vývoj hlavního pojistného trhu 2013

Pořadí podle objemu pojistného

Životní sektor

2013 Vyspělé trhy

Neživotní sektor

Celkové pojistné

mld. Rozdíl s mld. Rozdíl s Rozdíl s 2013 dolarů rokem 2012 Dolarů rokem 2012 rokem 2012 2200

0,2%

1653

1,1%

3853

0,3%

Spojené státy

1

533

-7,7%

826

1,7%

1259

-2,5%

Japonsko

2

423

1,4%

109

2,0%

532

1,5%

Velká Británie

3

223

2,6%

107

-1,8%

330

1,2%

Francie

4

160

3,9%

95

1,1%

255

2,8%

Německo

5

114

2,2%

133

0,6%

247

1,3%


Itálie

6

110

21,1%

51

-5,0%

169

11,9%

Jižní Korea

7

91

-12,4%

54

0,3%

145

-8,0%

Rozvíjející se trhy

408

6,4%

380

8,3%

788

7,4%

Svět

2608

0,7%

2033

2,3%

4641

1,4%

Pramen: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/swiss-re-svetove-pojisteni-v-roce2013/ 7. Závěry Pojištěnost je velmi koncentrovaný ukazatel významu pojištění buď v ekonomice, nebo v životě jedince. Vlastní výpočet je ovlivňován přímo dvěma, resp. třemi faktory- celkové předepsané pojistné, hrubý domácí produkt, resp. počet obyvatel. Česká republika je z hlediska základních ekonomických veličin malým státem v Evropě. Moderní tržní pojišťovnictví se u nás rozvíjí od roku 1990 a za 22 let bylo dosaženo velmi dobrých výsledků, především z růstového hlediska u většiny hlavních ukazatelů. Pojištěnost v České republice je sice nízká (jak v procentech, tak v absolutních údajích), ale má růstové předpoklady do budoucnosti z hlediska velmi nízké úrovně pojištěnosti v roce 1990 a dalšího potenciálu rozvoje pojištění. Chci hlavně upozornit na pozitivní tendenci u nás v souvislosti s neustále rostoucím objemem předepsaného pojistného v životním pojištění. U neživotního pojištění, co se týká pojištění majetku, vozidel, je patrné, že klienti začali na tomto pojištění šetřit. Z 55 pojistitelů, které působí na českém pojistném trhu, je tady 10 pojišťoven, které mají téměř 90% celého pojistného trhu. Lídrem trhu je Česká pojišťovna s 25,3% před druhou Kooperativou s 19,6% a na třetím místě se řadí Allianz s 8,9%. Mezi nejsilnějšími pojišťovnami na Slovensku je lídrem trhu stále Allianz-SP se svými 31% před druhou Kooperativou s 24% a třetí Generalli pojišťovnou s 10%. Na světovém trhu vzrostlo předepsané pojistné v roce 2013 o 1,4%, v roce 2012 činilo navýšení o 2,5%. Zpomalení bylo způsobeno především oslabením prodeje životního pojištění na vyspělých trzích. Přestože se pojistný trh na konci roku 2013 nepohybuje v záporných hodnotách, neočekávám, že by na počínající oživování ekonomiky zareagoval výrazněji již v tomto roce. Oživení pojistného trhu lze očekávat se zpožděním, a to nejspíše až v roce 2015.


Použité prameny: ČAP – výroční zprávy 1997- 2013 ČEJKOVÁ, V. a NEČAS, S. 2005. Pojistný trh. Brno: MU Brno, 2005. ISBN 80-210-3661-3 ČEJKOVÁ, V. a NEČAS, S. 2005. Pojišťovnictví: MU Brno, 2006. ISBN 80-210-3990-6 HRADEC, M., ZÁRYBNICKÁ, J. a KŘIVOHLÁVEK, V. 2007. Pojištění a pojišťovnictví Praha: VŠFS, 2009. ISBN 80-86754-48-0.

http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/swiss-re-svetove-pojisteni-v-roce-2013/

Kontakt: Mgr. Milan Hradec, Dr. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Fakulta ekonomických studií Katedra financí Estonská 500, 101 00 Praha 10 [email protected]

www.vsfs.cz


Sektor pojišťoven v ČR a tendence jeho vývoje

Recommend Documents