Integrační tendence v Euroasijském svazu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Integrační tendence v Euroasijském svazu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Marek Litzman

Kateřina Medková

Brno 2015

Poděkování Dovolte mi na tomto místě poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, Ing. Marku Litzmanovi, za odborné vedení, rady, konzultace a připomínky k této bakalářské práci.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Integrační tendence v Euroasijském svazu vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2015

_______________________________

Abstract Medková, K., Integration tendencies in the Eurasian economic union. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2015. This bachelor thesis deals with new Eurasian Economic Union. The aim of the thesis is to evaluate the integration potential of the Union with regarding possible future introduction of a common currency. The first section of the thesis summarizes the issue of regional integration, The Optimum Currency Area and includes a theoretic outline of the Eurasian Economic Union. In the second section of the thesis, the synchronization of business cycles of the member states is depicted. Furthermore, this section compares the economics of the aforementioned states, focusing on the trade and industry aspects. Based on this knowledge, the assessment of the economics of the Union member states is compared to a similar assessment of the European Union. Keywords Eurasian economic union, integration, The Optimum Currency Area, integration of post-soviet states

Abstrakt Medková, K., Integrační tendence v Euroasijském svazu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Bakalářská práce reaguje na nově vznikající Euroasijskou ekonomickou unii. Cílem práce je zhodnotit stav integrace unie a potenciál k další integraci s ohledem na možné budoucí zavedení jednotné měny. První část práce shrnuje problematiku regionální integrace, Teorii optimální měnové oblasti, a obsahuje také teoretický přehled o Euroasijské ekonomické unii. Ve druhé části práce je vykreslena synchronizace hospodářských cyklů členských států unie. Dále tato část obsahuje porovnání ekonomik zmíněných zemí, a to hlavně z pohledu obchodu a průmyslu. Na základě těchto informací je provedeno zhodnocení ekonomik členských států a porovnání získaných výsledků s EU. Klíčová slova Euroasijská ekonomická unie, integrace, Teorie optimální měnové oblasti, integrace postsovětských států

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

12

2

Cíle a metodika bakalářské práce

14

3

2.1

Cíle a metodika teoretické části práce ..................................................................... 14

2.2

Cíle a metodika vlastní práce ....................................................................................... 14

Regionální integrace a její motivy 3.1

Formy regionální integrace .......................................................................................... 16

3.1.1

Regionalizace ........................................................................................................... 16

3.1.2

Regionální fórum .................................................................................................... 17

3.1.3

Státem podporovaná regionální integrace ................................................... 17

3.1.4

Celní unie ................................................................................................................... 18

3.1.5

Ekonomická integrace .......................................................................................... 18

3.1.6

Politická unie ........................................................................................................... 20

3.2

4

16

Členění regionálních seskupení .................................................................................. 20

3.2.1

Mělký regionalismus ............................................................................................. 20

3.2.2

Hluboký regionalismus ........................................................................................ 20

3.2.3

Přechodový typ ....................................................................................................... 21

Teorie optimální měnové oblasti 4.1

22

Vývojové etapy teorie OCA ........................................................................................... 23

4.1.1

První etapa ................................................................................................................ 23

4.1.2

Druhá etapa .............................................................................................................. 23

4.1.3

Třetí etapa ................................................................................................................. 24

4.1.4

Čtvrtá etapa .............................................................................................................. 24

4.2

Kritéria optimální měnové oblasti ............................................................................. 25

4.2.1

Klasická teorie optimální měnové oblasti – R. Mundell .......................... 25

4.2.2

Stupeň otevřenosti – R. I. McKinnon ............................................................... 27

4.2.3

Stupeň diverzifikace produkce – P. B. Kenen .............................................. 27

4.3

Krugmanova hypotéza specializace vs. Endogenní teorie OCA ...................... 28

4.4

Význam sladěnosti hospodářských cyklů ............................................................... 28

Obsah

5

Souvislosti utváření Euroasijského svazu 5.1

30

První myšlenka ohledně vytvoření Euroasijské unie ......................................... 32

5.1.1

Svaz Ruska a Běloruska ....................................................................................... 32

5.1.2

Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj - GUAM ................... 33

5.1.3

Eurasijské ekonomické společenství (EurAsEC) ....................................... 33

5.1.4

Euroasijská Celní unie .......................................................................................... 34

5.1.5

Jednotný hospodářský prostor ......................................................................... 35

5.2

Struktura Eurasijské unie ............................................................................................. 35

5.2.1

Nejvyšší euroasijská ekonomická rada .......................................................... 36

5.2.2

Euroasijská ekonomická komise ...................................................................... 36

5.2.3

Euroasijská rozvojová banka ............................................................................. 37

5.2.4

Euroasijské parlamentní shromáždění .......................................................... 38

5.2.5

Soud Euroasijské ekonomické unie ................................................................ 38

5.3 6

6

Názory odborníků na uspořádání EEU .................................................................... 38

Vlastní práce

40

6.1

Synchronizace hospodářských cyklů ........................................................................ 40

6.2

Obchod.................................................................................................................................. 41

6.2.1

Ruská federace ........................................................................................................ 43

6.2.2

Bělorusko .................................................................................................................. 47

6.2.3

Kazachstán ................................................................................................................ 48

6.2.4

Arménie...................................................................................................................... 50

6.2.5

Kyrgyzstán ................................................................................................................ 51

6.2.6

Společný obchod členských států EEU ........................................................... 53

6.2.7

Teritoriální struktura obchodu ......................................................................... 56

6.3

Průmysl států EEU ........................................................................................................... 57

6.3.1 6.4

Tempo růstu průmyslové produkce ............................................................... 58

Shrnutí .................................................................................................................................. 59

7

Závěr

62

8

Literatura

64

8.1 Přílohy

Internetové zdroje ........................................................................................................... 65 70

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Celní unie ve světě

18

Obr. 2

Model AS – AD, asymetrický poptávkový šok

26

Obr. 3

Symbol EEU

30

Obr. 4

Mapa Euroasijské unie

32

Obr. 5

Meziroční růst reálného HDP členských zemí unie ve vybraných letech

41

Obr. 6

Obchodní bilance Ruské federace

44

Obr. 7

Obchodní bilance Běloruska

48

Obr. 8

Obchodní bilance Kazachstánu

49

Obr. 9

Obchodní bilance Arménie

51

Obr. 10

Obchodní bilance Kyrgyzstánu

52

Obr. 11

Komoditní struktura vývozu EEU do třetích zemí za rok 2014

55

Obr. 12

Komoditní struktura vývozu v rámci společného trhu za rok 2014

56

Obr. 13

Podíl těžby EEU na světové produkci za rok 2013

58

Obr. 14

Podíl výroby EEU u vybraných produktů na světové produkci za rok 2013

58

Obr. 15

Arménští partneři v exportu

71

Obr. 16

Arménští partneři v importu

71

Obr. 17

Běloruští partneři v exportu

72

Obr. 18

Běloruští partneři v importu

72

Obr. 19

Kazašští partneři v exportu

73

Obr. 20

Kazašští partneři v importu

73

Seznam obrázků

8

Obr. 21

Kyrgyzští partneři v exportu

74

Obr. 22

Kyrgyzští partneři v importu

74

Obr. 23

Ruští partneři v exportu

75

Obr. 24

Ruští partneři v importu

75

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Meziroční růst reálného HDP členských států EEU ve vybraných letech (v %)

40

Tab. 2

Vzájemný obchod členů EEU za 1. pol. roku 2014

42

Tab. 3

Export zboží a služeb (v % z HDP)

43

Tab. 4

Import zboží a služeb (v % z HDP)

43

Tab. 5

Export a import Ruské federace (v mld. USD)

44

Tab. 6

Zahraniční obchod Ruské federace za rok 2014 (v mld. USD)

45

Tab. 7

Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi EEU za rok 2014 (v mld. USD)

46

Tab. 8

Export a import Běloruska (v mld. USD)

47

Tab. 9

Export a import Kazachstánu (v mld. USD)

49

Tab. 10

Export a import Arménie (v mld. USD)

50

Tab. 11

Export a import Kyrgyzstánu (v mld. USD)

51

Tab. 12

Vzájemný obchod jednotlivých členských států s Ruskem za rok 2014 (v % z celkového objemu obchodu)

53

Tab. 13

Objem vzájemného obchodu států EEU se zbožím v 1. pol. roku 2013 a 2014

54

Příspěvky členských států EEU v objemu dodávek na společný trh v 1. pol. roku 2013 a 2014

54

Tab. 15

HDP – složení podle sektoru původu

57

Tab. 16

Tempo růstu průmyslové produkce států EEU za rok 2014

59

Tab. 14

Seznam zkratek

10

Seznam zkratek ARF

ASEAN Regional Forum

ASEAN

Sdružení národů jihovýchodní Asie

CEFTA

Středoevropská zóna volného obchodu

CU

Celní unie

ECU

Euroasijská celní unie

EEK

Euroasijská ekonomická komise

EES

Euroasijské ekonomické společenství

EEU

Euroasijská ekonomická unie

EFTA

Evropské sdružení volného obchodu

EMU

Evropská měnová unie

EPS

Euroasijské parlamentní shromáždění

ERB

Euroasijská rozvojová banka

ERM

Evropský mechanismus směnných kurzů

ESUO

Evropské společenství uhlí a oceli

EU

Evropská unie

EurAsEC

Euroasijské ekonomické společenství

GUAM

Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj

JHP

Jednotný hospodářský prostor

KCU

Komise pro celní unii

MERCOSUR

Společný trh jihu

Seznam zkratek

11

NAFTA

Severoamerická dohoda o volném obchodu

NATO

Severoatlantická aliance

NEER

Nejvyšší euroasijská ekonomická rada

OCA

Teorie optimální měnové oblasti

SNS

Společenství nezávislých států

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

USA

Spojené státy americké

Úvod

12

1 Úvod Eurasie je největším, 8200 km dlouhým superkontinentem, jež zahrnuje světadíly Asii a Evropu. Skrývá v sobě velký potenciál, neboť produkuje více než polovinu světového HDP, a také se na jejím území nachází největší přírodní bohatství světa jako je ropa, zemní plyn a drahé kovy. Eurasijská ekonomická unie (dále jen EEU) je relativně novým pojmem, neboť vznikla teprve 1. ledna tohoto roku. Ovšem myšlenka ohledně vytvoření něčeho tak úspěšného, jako byl Sovětský svaz za doby své největší slávy, se objevila již na konci minulého tisíciletí. Po rozpadu SSSR se totiž ekonomiky téměř všech postsovětských zemí nacházely v katastrofálním stavu a pro některé státy je adaptace na nově vzniklé trhy těžká dodnes. Proto již v roce 1994, tedy pár let po rozpadu sovětského bloku, přišel kazašský prezident Nursultan Nazarbajev s nápadem vytvořit nové integrační seskupení. Jeho idea se sice těšila velkému ohlasu, ale nakonec se od ní upustilo. Postsovětské státy se mezitím účastnily nejrůznějších integrací, které ale měly pramalý potenciál. K nápadu se vrátil Vladimir Putin na začátku roku 2000, čímž nastartoval proces vytváření různých organizací a institucí, které sloužily jako stavební kameny pro vznikající Euroasijskou unii. Ta by podle zakladatelů měla být vedle USA, Číny a EU dalším z center světové ekonomiky. V současnosti tvoří unii 4 státy – Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Ruská federace. Pátou zemí, která se k unii připojí, bude Kyrgyzstán, který již podepsal smlouvu o vstupu, a koncem května 2015 by se měl stát právoplatným členem EEU. V budoucnu se počítá s připojením dalších států, jimiž jsou například Tádžikistán, Indie, Turecko, Vietnam nebo Izrael. Po strategické stránce byla pro unii klíčovým státem Ukrajina, a to zejména díky poloze země. Nicméně po anexi Krymu na jaře roku 2014 se pravděpodobně rozplynula poslední naděje ohledně připojení této země k unii a Ukrajina se vydala cestou směrem k EU. Na tuto událost poté navázaly vyspělé ekonomiky světa v čele s USA a EU, které uplatnily vůči Rusku významné sankce, což poškodilo nejen ruskou ekonomiku, ale i všechny ekonomiky členských států unie, neboť jsou navzájem silně provázané. K dnešnímu dni EEU čítá 179 milionů lidí, což je jen pro srovnání více než čtvrtina obyvatel EU. Celková rozloha unie tvoří 20 milionů km2 a území tvoří 15 % světové půdy. Pokud se unie v budoucnu rozroste o další státy, může silně konkurovat EU. Výhledově se budoucnost EEU ještě nedávno zdála nejasná, a to zejména díky již zmíněným sankcím, a s tím souvisejícím poklesem zahraničního obchodu, stagnací ekonomiky, propadem kurzu rublu a zejména rozhodnutím postsovětských států Gruzie a Moldavské republiky připojit se k EU, namísto k EEU. Dnes je ovšem situace jiná a na obzoru se rýsuje spolupráce s druhou největší ekonomikou světa, Čínou. Ta bude pro unii velkým spojencem, jak se ukazuje již nyní. Byla to právě Čína, která pohrozila USA, že pokud nezmění svůj postoj k rusko-ukrajinské situaci, bude ochotna uplatnit tvrdé ekonomické sankce právě vůči nejvyspělejší ekonomice světa.

Úvod

13

Tahounem celé unie je Rusko, které je zároveň největší a nejbohatší zemí. Pro většinu členských zemí představuje největšího importéra a tyto země jsou na ruském obchodu závislé. Je otázkou, zda relativně chudé země jako například Kyrgyzstán nebo Arménie, mohou něčím přispět, anebo budou z nově vzniklého integračního seskupení jen těžit. Problémem by mohlo být zavedení společné měny, což Ruská federace v budoucnu předpokládá. Zhodnocením integračního potenciálu unie, a to i s ohledem na zavedení společné měny, se bude zabývat tato bakalářská práce.


14

2 Cíle a metodika bakalářské práce Cílem bakalářské práce je zhodnotit integrační potenciál vznikající Euroasijské unie s ohledem na možné budoucí zavedení jednotné měny.

2.1 Cíle a metodika teoretické části práce Teoretická část obsahuje úvod do problematiky územní integrace, konkrétně členění regionálních seskupení a formy regionální integrace. Tyto formy je nutné rozlišovat, a proto jsou v této kapitole popsány stupně integrace od regionalizace, přes celní unii a ekonomickou integraci až po nejvyšší možný dosažitelný stupeň integrace, politickou unii. Právě celní unie a vyšší stupně integrace jsou často zmiňovány v souvislosti s EEU. Další část práce vysvětluje Teorii optimální měnové oblasti (OCA), formování teorie a její funkce. V této části jsou také popsány čtyři vývojové etapy teorie, z nichž první probíhala již v 60. letech minulého století. Velice důležitá jsou také kritéria OCA. Tři nejdůležitější z nich práce podrobněji vysvětluje. Konec kapitoly tvoří dvě protikladné teorie, Krugmanova hypotéza a Endogenní teorie OCA, jež popisují vztah mezi možným výskytem asymetrických šoků a prohlubující se ekonomickou integrací v měnové oblasti. Závěr teoretické části přibližuje souvislosti utváření EEU, popisuje její strukturu a možné budoucí scénáře fungování unie, a také podává základní informace o unii. Při zpracování prvních dvou kapitol teoretické části práce bylo čerpáno z knižních zdrojů. V poslední kapitole, týkající se utváření EEU, byly použity zejména zahraniční internetové zdroje (ruské či anglické), neboť k právě vzniklé unii neexistují téměř žádné materiály v českém jazyce.

2.2 Cíle a metodika vlastní práce V první části vlastní práce je vymodelována synchronizace hospodářských cyklů, která je jedním z kritérií teorie OCA a slouží ke zkoumání, zda jsou státy vhodnými kandidáty pro zavedení společné měny. Další kapitola obsahuje jak informace o vzájemném obchodu mezi členy unie, tak informace o obchodu jednotlivých zemí, tedy některé základní ukazatele síly integračních procesů. V oddílu vzájemný obchod jsou obsažena data o příspěvcích členských států EEU v objemu dodávek na společný trh, a také komoditní struktura vývozu unie do 3. zemí i na společný trh. Konec této kapitoly podává informace o intenzitě vzájemného obchodu členských států. Závěr vlastní práce popisuje průmysl států unie, protože právě průmysl je klíčovou složkou ekonomik těchto států. Jelikož se práce zaměřuje na členské země EEU, bylo pro získání hlavních datových zdrojů čerpáno zejména z databáze Euroasijské ekonomické komise. Nicméně velká část těchto dat není přístupná veřejnosti, a proto byla potřebná


15

zbývající data dohledána na internetových stránkách statistických úřadů jednotlivých zemí, z webu Světové banky či z internetových stránek jiných organizací. Pro zjištění, jak moc jsou státy závislé na hegemonovi oblasti, Rusku, je počítána míra korelace hospodářských cyklů členských států. Dále je v grafu vykreslena synchronizace zmiňovaných hospodářských cyklů všech zemí unie. K zdokumentování obchodu států jsou použita dostupná data o unijním obchodu, a také data o exportech a importech jednotlivých států.

Regionální integrace a její motivy

16

3 Regionální integrace a její motivy Během 30. a 40. let minulého století se rozvíjely procesy, jež byly označovány jako „regionální integrace“. Jejich podstatou bylo odstraňování diskriminačních překážek obchodu mezi státy, vytváření určitých prvků spolupráce a koordinace mezi těmito prvky. B. Balassa (2011) charakterizoval regionální integraci jako procesy počínající politickým a ekonomickým sbližováním zemí, přes spolupráci a solidaritu, až ke spojování, slučování a sjednocování dříve samostatných ekonomik. Motivy regionální integrace odrážejí jak dobové, tak místní podmínky a platí, že tyto motivy nemusely být vždy jen ekonomického charakteru. Často bývá za hlavní motiv označováno úsilí států o získání bezpečného přístupu na větší trhy. Regionální integrace se v minulém století neustále rozvíjela a od 60. let minulého století se objevovala i mimo Evropu, a to v Asii, Africe a Latinské Americe. Stala se fenoménem světové ekonomiky a pro její označení se začal používat nový pojem – „regionalismus“. Vzhledem k tomu, že se regionální integrace postupem času rozšířila i do rozvojových zemí, člení se dnes světová ekonomika na bohatý Sever a chudý Jih. Dle Cihelkové (2007) můžeme podle tohoto členění identifikovat tři skupiny regionálních integrací, které jsou relativně homogenní:  Severo-severní integrace. Jedná se o integraci mezi vyspělými zeměmi a týká se především nových forem mezinárodního obchodu, jako jsou liberalizace služeb, práv duševního vlastnictví a investic.  Jiho-jižní integrace. Představuje integraci mezi rozvojovými zeměmi, která je vedena zejména politickými motivy a zabývá se eliminováním překážek pro pohyb zboží na hranicích zemí.  Severo-jižní integrace. Nejdynamičtějším segmentem regionalismu je integrace mezi vyspělými zeměmi na jedné straně a rozvojovými zeměmi na straně druhé. Velmi častým případem jsou zde bilaterální dohody, jejichž podstatou je reciproční obchodní a ekonomická spolupráce. 3.1

Formy regionální integrace

Podle maďarského ekonoma M. Teló (2014) rozlišujeme následující formy regionalismu: 3.1.1

Regionalizace

Jedná se o nejnižší typ regionální spolupráce a představuje různé formy (jak soukromé, tak veřejné) společenského a ekonomického sdružování a spolupráce v rámci konkrétní oblasti. Regionalizace není výsledkem cílené politiky státu, ale vzniká spontánně ze vzájemné ekonomické závislosti určitých částí několika států. M. Teló (2014) také zdůrazňuje, že mezi regionalismem a regionalizací existuje značný rozdíl. Regionalismus vede k liberalizaci vztahů mezi státy či k jejich inte-


17

graci, zatímco regionalizace je pouze projevem formální i neformální spolupráce na subnárodní úrovni, a to bez vzniku vazeb závislosti. Regionalismus tedy představuje podstatně širší projev, neboť v sobě zahrnuje i regionalizaci. 3.1.2

Regionální fórum

Je jakýmsi prvním krokem k mezivládní spolupráci, a to jak formální, tak neformální. Představuje regionální seskupení, které působí na bázi nezávazných doporučení a otevřeného dialogu, přičemž jsou respektovány názory všech účastníků fóra. Regionální fórum se také vyznačuje velkým počtem účastníků. Nejedná se o mezinárodní organizaci, neboť regionální fórum není založeno na formální dohodě. (Cihelková, 2007) Může působit jak na lokální úrovni, tak na mezinárodní úrovni. V České republice můžeme najít například Regionální inovační fórum, které se zabývá přenosem a předáváním zkušeností v oblastech regionálního rozvoje, hospodářské konkurenceschopnosti a dalších. (www.bermangroup.cz, 2010) Na mezinárodní úrovni pak například ASEAN Regional forum (ARF), jejichž hlavními body zájmu jsou zachování míru v regionu, terorizmus a také například globální oteplování. Členy ARF je 10 asijských států. (www.aseanregionalforum.asean.org, 2014) Regionalismus v užším slova smyslu zahrnuje podle Cihelkové (2007) tyto formy:  státem podporovaná regionální integrace,  celní unie,  společný trh,  měnová unie,  hospodářská unie,  politická unie. 3.1.3

Státem podporovaná regionální integrace

Jedná se o regionální seskupení, jež vznikla především na základně vládních politických rozhodnutí. Ta potom vedou k postupnému snižování překážek jak v oblastech obchodu, tak v oblastech investic. Cílem je vytvoření zóny volného obchodu a rozvinutí mezivládní spolupráce, která bývá většinou omezena jen na některé sektory a odvětví. Členské státy se většinou dohodly na snížení cel u vybraných komodit, ale nikoli na jejich odstranění, a tudíž se nejedná o celní unii. Regionální seskupení mohou mít v tomto případě podobu preferenční obchodní zóny, nebo mohou sledovat výrazné politické cíle, přičemž platí, že v poslední době se tyto dohody rozšiřují do ekonomické oblasti a jsou impulzem pro vznik vyšších forem integrace. Zóna volného obchodu. Členové tohoto integračního seskupení odstraňují všechny překážky vzájemného obchodu, které tento obchod omezují, ale zároveň si


18

zachovávají autonomní obchodní politiku, což v praxi znamená, že si ponechávají vlastní přístup k obchodu s nečlenskými státy (třetími zeměmi). Za zmíněné překážky se obecně považují cla a kvantitativní omezení obchodu (množstevní kvóty). Příklady zón volného obchodu jsou ASEAN, NAFTA, EFTA, CEFTA, MERCOSUR aj. (www.euroskop.cz, 2015) 3.1.4

Celní unie

Jak uvádí Cihelková (2007), celní unie zahrnuje společný vnější tarif států účastnících se integrace (vůči třetím zemím) a dále také společnou obchodní politiku těchto států. Pro obchodování se zeměmi mimo celní unii přijímají členské státy například společný celní sazebník (nejdůležitější prvek celní unie), dále stanovují dovozní/vývozní kvóty a jiné překážky obchodu. V rámci celní unie dochází k volnému pohybu zboží, které se proclí pouze jednou, a to při vstupu na území celní unie. Oproti zóně volného obchodu odpadají potíže spojené s prokazováním původu zboží (pravidly původu) a také je zde umožněno odstranit hraniční kontroly u dovážených výrobků. Jako hlavní účel celní unie Cihelková (2007) uvádí další prohlubování integrace mezi státy unie a zvýšení objemu zahraničního obchodu uvnitř unie

Obr. 1

Celní unie ve světě. Zdroj: WTO, 2008.

3.1.5

Ekonomická integrace

Zahrnuje společný trh, měnovou unii a hospodářskou unii.


19

Společný trh. Představuje další stupeň regionální integrace, ve kterém jsou odstraněny zbývající překážky obchodu. Podstatou společného trhu je uvolnění veškerých toků souvisejících s rozvojem obchodu a ekonomiky, tzn. volný pohyb výrobních faktorů (kapitálu, technologií a pracovní síly) přes hranice států. Jinou formou společného trhu je vnitřní trh, který je definovaný jako prostor bez vnitřních hranic a jehož cílem je liberalizace veškerého pohybu v rámci uskupení (tedy pohyb občanů bez ohledu na to, jestli mají pracovní smlouvu, peníze atd.). Měnová unie. Je vyšší formou regionální integrace, která se týká jen integrací, které již dosáhly vnitřního trhu. V případě, že se členské státy dohodnou na společné měně, jejich národní měna zanikne a je nahrazena novou jednotnou měnou. Výhodou zavedení společné měny je, že se snižují některé transakční náklady a také odpadá hrozba kurzových výkyvů. Pro vznik měnové unie je velice důležité, aby národní hospodářské politiky dosahovaly vysokého stupně koordinace. Je tomu tak hlavně z důvodu, že měnová politika a emise společné měny jsou prováděny jednou centrální bankou, na kterou jednotlivé centrální banky členských států přenesly svou měnovou suverenitu. Jedná se zejména o regulaci množství peněz v oběhu, dále o regulaci úrokové míry a také o devizovou politiku. (Cihelková, 2007) V současnosti ve světě existuje jen jedna měnová unie, a to Evropská hospodářská a měnová unie, zkráceně Evropská měnová unie (dále jen EMU). Její formování začalo již ve druhé polovině minulého století založením Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen ESUO). V roce 1952, kdy bylo ESUO založeno, tak vlastně poprvé došlo k realizaci nadnárodní Evropy. K samotnému vytvoření EMU došlo až mnohem později na základě Delorsovy zprávy, která předpokládala vytvoření ve třech stádiích. První stádium začalo v roce 1990 a poslední, třetí stádium začalo v roce 1999, kdy bylo zavedeno euro jako společná měna pro 11 členských států. (www.ecb.europa.eu, 2015) Hospodářská unie. Je velmi vysokým stupněm integrace představující společný (vnitřní) trh, který vyžaduje, aby monetární a fiskální politiky členských zemí byly úplně sjednoceny. Dosáhnout tohoto sjednocení je velice těžké. Ani EU, která je vlastně jediným integračním seskupením ve světě, nedosáhla takového sjednocení, aby se stala hospodářskou unií. A to i přesto, že určité prvky hospodářské unie vykazuje. (Cihelková, 2007) Hospodářská unie také vyžaduje jednotnost různých politik jako například daňové, průmyslové nebo regionální, a to hlavně z důvodu, aby nebyla narušena hospodářská soutěž v regionálním seskupení. Jestliže členské státy přenesou na nadnárodní úroveň své pravomoci, je třeba, aby vznikly nadnárodní instituce, které budou regulovat právě tyto oblasti. Tyto nadnárodní instituce mohou spolurozhodovat například o obchodní politice nebo rozpočtových deficitech členských států. Důležité je také fungování nadnárodní instituce pro řešení sporů, která bude právo vykládat a aplikovat. Platí, že nadnárodní právo je nadřazeno právu národnímu. (Cihelková, 2007)


3.1.6

20

Politická unie

Nejvyšším možným stupněm integrace je politická unie zahrnující úplnou ekonomickou integraci (hospodářská unie) a společné politicko-sociální struktury. Posláním těchto struktur je zajišťování politické jednoty sdružených zemí (oslabování národní suverenity) a dále pak minimalizování vnitřních rozdílů v seskupení a maximalizování jeho vnějšího vlivu pomocí institucionálních schopností. Výše jmenované znamená, že se do té doby nezávislé státy spojí v jeden celek se společnými centrálními orgány, společným parlamentem a institucemi, jež zajistí suverenitu jednotného celku. (Cihelková a Blažek, 2005) Příkladem této formy integrace může být dnes již zaniklý Sovětský svaz, v němž měly všechny státy stejnou politickou ideologii a formálně existovala jen jedna politická strana. U politické unie je samozřejmostí jednotné vystupování navenek, což pro EU zatím neplatí. 3.2

Členění regionálních seskupení

Regionální seskupení se člení dle několika kritérií. Jedním z těchto kritérií je i hloubka regionalismu. Ta zohledňuje jak dosažený stupeň integrace, tak i některé prvky institucionální struktury. Jinými slovy vyjadřuje míru, kterou regionální integrace zasahuje do ekonomických vztahů svých členů. (Cihelková 2007) Podle tohoto kritéria mají regionální seskupení tyto podoby: 3.2.1

Mělký regionalismus

Mělký regionalismus (shallow regionalism) reprezentuje odstraňování překážek pro pohyb ekonomických faktorů na hranicích států. Jedná se zejména o liberalizaci vnějších vztahů, která přímo nezasahuje tak výrazně do vnitřního ekonomického prostředí ve státě. Z hlediska formy se jedná nejčastěji o zónu volného obchodu a celní unii. (Hnát 2009) Tato liberalizace vnějších vztahů se týká hlavně vnějšího segmentu strategického vládnutí. 3.2.2

Hluboký regionalismus

Hluboký regionalismus (deep regionalism) na rozdíl od mělkého regionalismu představuje odstraňování překážek mimo hranice států a zároveň posouvá záběr integrace do nových oblastí, a to do oblastí služeb, kapitálu a práce. Tímto se dostává za hranice společného trhu a zároveň přináší výraznější zásahy do suverenity státu a spolu s tím i rozsáhlejší výkonný a rozhodovací institucionální systém integrace. (Cihelková, 2007)


3.2.3

21

Přechodový typ

Jedná se o integraci na pomezí mělkého a hlubokého regionalismu, jež vzniká na bázi komplexní regionální dohody na relativně vyšším stupni vývoje. Ostatní komplexní dohody, které zpravidla vznikají mezi méně vyvinutými partnery, řadíme do skupiny mělkého regionalismu s ohledem na stupeň dosažení jejich cílů a s nimi souvisejících zásahů do ekonomického prostředí států. (Kunešová, 2014)


22

4 Teorie optimální měnové oblasti Teorie optimální měnové oblasti (Optimum Currency Area, dále jen OCA) zkoumá podmínky, při jejichž splnění je skupině dvou či více států umožněno vzdát se svých národních měn, a ustanovit tak měnovou unii. OCA je základní teorie, na jejímž vývoji se podílelo postupné budování vyšších forem integrace mezi dvěma a více ekonomikami. Vzešla z diskuze o výhodách a nevýhodách fixního měnového kurzu oproti plovoucímu měnovému kurzu a byla často vystavována kritice. (Provazníková a Sobotka, 2013) Teorie OCA také zkoumá podmínky, jež buď minimalizují výskyt asymetrických šoků, anebo umožňují jednodušší adaptaci těchto šoků, aniž by bylo zapotřebí používat nástroje samotné měnové politiky. (Kučerová, 2005) Za zakladatele teorie OCA jsou považováni tři ekonomové, Kanaďan Robert A. Mundell a Američané Peter Kenen a Ronald McKinnon. Hlavní snahou těchto ekonomů bylo nadefinovat kritéria, jež by určovala optimální měnovou oblast. V roce 1999 získal Robert Mundell za svou celoživotní práci Nobelovu cenu za ekonomii. (www.zavedenieura.cz, 2013) Je důležité rozlišovat pojmy měnová oblast (currency area) a měnová unie (monetary union), ačkoli mnoho autorů tyto pojmy používá jako synonyma. Jak v měnové oblasti, tak v měnové unii je aplikován režim fixního měnového kurzu. Rozdíl mezi těmito pojmy představuje počet měn obíhajících na daném území. Zatímco měnová unie nese závazek členských zemí sdílet jednu společnou měnu, měnová oblast zahrnuje dvě nebo více měn fixovaných k sobě navzájem. (Mundell, 1997) Mundell kromě měnové unie a měnové oblasti rozeznává také tzv. pravé a pseudo měnové oblasti. Mezi pravé měnové oblasti řadí bimetalistický systém nebo zlatý standard, který v sobě obsahuje automatický přizpůsobovací mechanismus. Příkladem pseudo měnových oblastí je potom podle Mundella Bretonwoodský měnový systém nebo mechanismus směnných kurzů (ERM) Evropského měnového systému. V další ze svých statí uvádí Mundell (2000) alternativní klasifikaci měnových oblastí, z nichž je nejtěsnější formou měnová oblast s jedinou měnou (singlecurrency area). Příkladem je jednostranné nahrazení tuzemské měny zavedením měny jiného státu nebo měnové unie jako oficiální měny na území dané země. Tomu odpovídá například dolarizace či euroizace. Další formou jsou měnové oblasti s více měnami (multiple-currency area), k nimž můžeme zařadit měnové výbory (currency boards), a to jak v jejich nejčistší podobě, tak i v jejich modifikované podobě, kdy existuje zároveň měnový výbor i centrální banka (currency board-like systems). Obě výše zmíněné formy můžeme považovat za předstupeň k měnové unii s jedinou měnou. (Mundell, 2000) Problematice optimální měnové oblasti se věnovalo a věnuje mnoho autorů. Další z nich, Mongelli (2002), definuje optimální měnovou oblast jako optimální geografické území s jednou společnou měnou nebo několika měnami, jejichž mě-


23

nové kurzy jsou neodvolatelně vázány s možností jejich budoucího sjednocení. Společná měna nebo měny navzájem fixované mohou volně fluktuovat pouze vůči třetím zemím. Jak už bylo výše řečeno, mnoho autorů používá pojmy měnová oblast a měnová unie jako synonyma. Jedním z těchto autorů je například Tavlas (1993), který pod oběma pojmy vidí buď přijetí společné měny nebo oblast, jejíž členské země si zachovají svoje měny, jejichž měnové kurzy jsou vzájemně fixovány. Jako optimální potom označuje takovou oblast, která dosahuje jak vnitřní (nízká nezaměstnanost a inflace), tak vnější (udržitelná platební bilance) rovnováhy. 4.1

Vývojové etapy teorie OCA

Vývoj OCA lze rozdělit do čtyř fází. 4.1.1

První etapa

První etapa probíhala od 60. let minulého století, kdy ekonomové Mundell, Mckinnon a Kenen publikovali své stěžejní práce, a proto bývá tohle období označováno jako „průkopnická fáze“ (pioneering phase). Tato fáze se vyznačuje zejména snahou definovat kritéria pro vymezení optimální měnové oblasti a také pokusem o první analýzy nákladů a výnosů těchto kritérií. Kritéria však byla mnohdy protichůdná a chyběl zde jakýsi jednotící rámec. (Provazníková a Sobotka, 2013) Mundell zde zkoumal vhodnost režimu fixního měnového kurzu pro sousedící regiony USA a Kanadu a na základě tohoto výzkumu poté definoval OCA jako prostor, v němž existuje vnitřní mobilita výrobních faktorů. Na Mundella navázal ekonom McKinnon svým výzkumem vztahu mezinárodního obchodu k měnovým zónám. McKinnon říká, že čím je ekonomika otevřenější, tím menší má prospěch z plovoucího kurzu a naopak kurz fixní je pro ekonomiku stabilizující prvek, a to z hlediska ovlivňování běžného účtu platební bilance. Poslední ze zakladatelů teorie, americký ekonom Kenen, upozornil na to, že větší diverzifikace výstupu zabezpečí lepší reakci na asymetrické šoky, a tak zmenšuje pravděpodobnost zasažení celé ekonomiky. (Kučerová, 2005) 4.1.2

Druhá etapa

Od 70. let minulého století probíhala druhá fáze, také nazývaná „fáze usmíření“ (reconciliation phase). Projevila se zde snaha kritéria více zkoumat a vzájemně je poměřovat, aby se zjistil jejich relativní význam a odstranil se jejich sporný charakter. Také se předpokládalo, že žádný stát všechna kritéria OCA nesplňuje. Proto se teorie soustřeďuje na analýzu přínosů, jež měnová integrace má. V 70. letech výrazně narůstá zájem ekonomů o teorii OCA, a to zejména vlivem rozvíjející se evropské integrace. (www.suomenpankki.fi, 2002)


24

Obě výše zmíněné fáze vycházejí z keynesiánských předpokladů. V ekonomickém prostředí, se kterým analýzy často pracují, existuje krátkodobá strnulost cen a mezd, dlouhodobý substituční vztah mezi nezaměstnaností a inflací, který vychází z Phillipsovy křivky, a také vysoce elastická nabídka statků a služeb a cenově elastická poptávka po statcích a službách, kterou mohou hospodářskopolitické autority stimulovat. Právě proto je tato původní teorie OCA někdy nazývána „tradiční teorie optimální měnové oblasti“. (Kučerová, 2005) Ke konci 70. let a na začátku 80. let ztratil výzkum této teorie na dynamice. Jako hlavní příčina je uváděno například to, že kritéria pro vymezení teorie nevedla ke stejným závěrům nebo si dokonce odporovala. Další příčinou bylo zpomalení v procesu měnové integrace v zemích, které byly členy Evropských společenství v této době. (Kučerová, 2005) 4.1.3

Třetí etapa

Znovu se teorie OCA začala objevovat v ekonomických debatách až na přelomu 80. a 90. let. Důvodem byly hlavně další snahy zemí Evropských společenství o vytvoření společné měny. Teorie se postupně teoreticky a empiricky zdokonalovala a začalo také docházet k přehodnocování hlavních nákladů a výnosů, které plynuly z měnové unifikace. Dalším důvodem, proč se OCA na začátku 90. let znovu dostala do popředí, bylo to, že makroekonomie v této době prošla řadou změn a tyto změny se tak odrazily v diskusi na téma teorie OCA. Jednalo se například o zpochybnění Phillipsovy křivky, což zapříčinilo pokles důvěry ekonomů a podepsalo se to také na teorii OCA, jelikož původní Mundellovy závěry vycházely z tohoto předpokladu. Proto je tato fáze označována jako „fáze přehodnocování“ (reassessment phase), a jelikož v této době v teorii OCA došlo k objevení řady nových poznatků, bývá tato fáze označována také jako „nová teorie optimální měnové oblasti“. (www.suomenpankki.fi, 2002) 4.1.4

Čtvrtá etapa

Poslední, čtvrtá fáze, sahá zhruba 15 až 20 let do minulosti a s ostatními fázemi se tak částečně překrývá. V této fázi jsou všechna kritéria teorie OCA detailně empiricky zkoumána a cílem je zjistit, jakým způsobem se změnila jejich interpretace postupem času. Proto tato etapa bývá označována jako „empirická fáze“ (empirici phase). Mnoho ekonomů se nyní pokouší zjistit, jak měnová integrace ovlivňuje ekonomiky členských zemí. (Kučerová, 2005)


25

4.2 Kritéria optimální měnové oblasti Kritéria optimální měnové oblasti, jež zemi či regionu umožní bezproblémové začlenění do měnové unie, jsou podle řady ekonomů následující:  vysoký stupeň mobility pracovních sil a kapitálu,  srovnatelná míra inflace,  otevřenost a relativně malá velikost jednotlivých zemí,  vysoký stupeň komoditní diverzifikace zahraničního obchodu,  flexibilita mezd a cen,  podobnost výrobních struktur,  fiskální disciplína (harmonizace),  flexibilita reálných směnných kurzů,  příznivé politické faktory. Za jeden z rozhodujících vyrovnávacích mechanismů v případě asymetrického šoku v měnové unii byla od začátku teorie OCA považována mobilita pracovních sil spolu s mobilitou kapitálu. (Provazníková a Sobotka, 2013) 4.2.1

Klasická teorie optimální měnové oblasti – R. Mundell

Klasická teorie optimální měnové oblasti se v ekonomické literatuře objevila poprvé v roce 1961, kdy Mundell zveřejnil v deníku The American Economic Review svůj článek nazvaný Teorie optimálních měnových oblastí. (Mundell, 1961) Ve své práci se zaobírá procesem přizpůsobení se případnému vzniku vnější nerovnováhy. Upozorňuje, že v budoucnu bude neustále docházet k měnovým krizím kvůli nerovnovážné platební bilanci, a to tak dlouho, dokud fixní měnové kurzy a neelastické ceny a mzdy budou bránit mezinárodnímu cenovému systému v procesu nastolení rovnováhy. Mundell zvolil k řešení problému volby vhodného režimu měnového kurzu zcela originální přístup. Věnoval se problematice kritérií, jež musí daná země splnit, aby mohla zavést režim fixního měnového kurzu, zatímco ostatní ekonomové řešili otázku nejvhodnějšího režimu měnového kurzu pro jednotlivé země. Mundell řeší základní otázku, zda je pro země ponechání si volně plovoucího měnového kurzu lepší než zavedení společné měny v případě prohlubování hospodářské integrace jednotlivých zemí. Na tuto otázku se snažil odpovědět definováním optimální měnové oblasti. (Kučerová, 2005) Mundell svoji teorii zkoumal na Modelu AS – AD, který vychází z keynesiánských předpokladů. Předpokládejme dvě země A a B, jejichž měny jsou na sebe navzájem fixované. V každé z těchto zemí existuje rovnováha platební bilance, plná zaměstnanost, mzdy a ceny jsou v krátkém období nepružné směrem dolů, což způsobuje nárůst nezaměstnanosti a vláda provádí antiinflační politiku.


26

Země jsou důsledkem toho vystaveny asymetrickému poptávkovému šoku1, což znázorňuje obrázek č. 2. Křivka AS má v tomto modelu pozitivní sklon, tzn. s rostoucí cenou poroste i nabídka. Křivka AD má negativní sklon, tedy s růstem ceny klesá poptávka. (De Grauwe, 2007) V zemi A došlo díky tomuto šoku ke snížení poptávky po zboží, zatímco v zemi B došlo k jejímu zvýšení. Například přesunem spotřebitelských preferencí z jednoho druhu zboží na druhý může být zapříčiněn právě takový šok. V důsledku toho dojde ke zvýšení výstupu, inflačním tlakům a přebytku platební bilance v zemi B, a naopak v zemi a A pak takový přesun spotřebitelských preferencí způsobí pokles výstupu, deficit platební bilance a růst nezaměstnanosti. (De Grauwe, 2007) Země A PA

Země B PB SB

SA

DA DB YA Obr. 2

YB

Model AS – AD, asymetrický poptávkový šok. Zdroj: De Grauwe, 2007.

V případě, že by země A i B byly optimální měnovou oblastí, v případě vzniku asymetrického šoku by začal fungovat automatický vyrovnávací mechanismus. Podle Mundella (1961) je tímto mechanismem hlavně vysoký stupeň mobility pracovních sil. Jak ale bylo zmíněno na začátku této kapitoly, teorie byla často kritizována. Hlavním důvodem bylo to, že přizpůsobení prostřednictvím pracovní síly oproti měnovému kurzu trvá delší dobu. Je tomu tak například i proto, že existují bariéry, jež brání přesunu pracovních sil. Jsou jimi kulturní zvyklosti, jazykové bariéry, pracovní zvyklosti, právo a další. Mnoho těchto bariér může být odstraněno,

Asymetrický šok představuje událost, jež postihuje určitou národní ekonomiku nebo která vyvolává v různých ekonomikách rozdílné dopady, a to především dopady na hospodářský růst a zaměstnanost. Nejčastěji se jedná o dopady opačné a příkladem může být pokles poptávky po automobilech. Pro českou ekonomiku by tato událost mohla představovat nižší růst HDP a nárůst nezaměstnanosti, zatímco rakouská ekonomika, jež automobily nevyrábí, by tímto poklesem nebyla příliš zasažena. 1


27

pokud je měnová integrace doplněna i o integraci ekonomickou podobně jako v případě Eurozóny. (Kučerová, 2005) Dále může dojít k tomu, že ty stejné země zasáhne nedlouho po prvním asymetrickém šoku šok další, v opačném směru. Je velice nepravděpodobné, že by se v takovéto situaci pracovní síla přesunula zpět v horizontu týdnů či měsíců, obzvláště tehdy, pokud již země vynaložily náklady na migraci. V krátkém období tedy mobilita pracovní síly není schopna kompenzovat vyrovnávací mechanismus, který má podobu měnového kurzu. Podle Kučerové (2005) je přesun pracovní síly pravděpodobnější v dlouhém období. Posledním důvodem kritiky bylo to, že Mundell uvažoval pouze o meziregionálním (inter-regional) přesunu pracovních sil a nebral v potaz meziodvětvovou (inter-industry) mobilitu. 4.2.2

Stupeň otevřenosti – R. I. McKinnon

McKinnon (1963) navázal na Mundella a dále rozvíjel ideu optimality. Mundellova mobilita faktorů není podle McKinnona dostačující podmínkou, a proto přišel s teorií, podle které je optimální měnová oblast taková, ve které mohou být fiskální a měnová politika a plovoucí měnový kurz užívány ke splnění těchto cílů: plné zaměstnanosti, vyrovnané platební bilance a stabilní cenové hladiny. McKinnon se zaobíral vlivem otevřenosti ekonomiky na vnější a vnitřní rovnováhu a definoval tak další kritérium – kritérium stupně otevřenosti ekonomiky jako poměr obchodovatelného a neobchodovatelného zboží vyprodukovaného v dané ekonomice. Je obecně známo, že malé ekonomiky jsou otevřenější, a tak mají oproti velkým a uzavřenějším ekonomikám větší přínosy z členství v měnové unii. Proto otevřenost ekonomiky v EU, a tím větší vzájemný obchod pomáhají intenzivnějšímu sladění hospodářských cyklů v EU. (Provazníková a Sobotka, 2013) 4.2.3

Stupeň diverzifikace produkce – P. B. Kenen

Do této chvíle se diskuze ohledně teorie OCA soustředila pouze na analýzu ekonomik s velice omezeným počtem produktů, a to dvou produktů u Mundellova modelu a tří produktů u Mckinnonova modelu. V jejich modelech byl počet produktů limitován za účelem zjednodušení analýzy. V případě Kenenova kritéria diverzifikace bylo nutné tohle zjednodušení odstranit. Kenen (1969) navrhuje stupeň diverzifikace produkce v ekonomice jako své kritérium pro určení optimální měnové oblasti. Podle něj totiž nebude docházet v ekonomice s dostatečně diverzifikovanou produkcí k tak hojné změně směnných poměrů. To mimo jiné znamená, že komoditní diverzifikace produkce i vzájemného obchodu značně snižují intenzitu působení asymetrických šoků. Tedy recese v jednom odvětví neovlivní celou měnovou unii.


28

Obecně na ekonomiku s takto diverzifikovanou produkcí budou mít již zmíněné asymetrické šoky vliv v daleko menší míře, a proto je pro ně nejvhodnější režim fixního měnového kurzu. Naopak tomu bude u ekonomiky s málo diverzifikovanou produkcí, a proto Kenen v tomto případě doporučuje zvolit režim plovoucího měnového kurzu.

4.3 Krugmanova hypotéza specializace vs. Endogenní teorie OCA V současnosti existují dva pohledy na vztah mezi možným výskytem asymetrických šoků a prohlubující se ekonomickou integrací v měnové oblasti. Dle Evropské komise, která prezentovala svůj názor na tuto problematiku ve studii One Market, One Money (1990), vytváří měnová unie prostředí, které zabraňuje častému výskytu asymetrických šoků. Výsledkem vzájemného obchodu mezi evropskými průmyslovými ekonomikami, který je spíše vnitroodvětvového charakteru, je potom struktura obchodu, v rámci níž členské státy měnové unie směňují naprosto totožné produkty (Německo prodává a zároveň nakupuje stroje z Francie a naopak). Případný šok potom postihuje obě země obdobným způsobem a šok bude symetrický. Jedná se o tzv. endogenní paradigma OCA, jež předpokládá, že i v případě, kdy nebudou všechna kritéria OCA splněna před vstupem do měnové unie (ex ante), tak právě vytvořením měnové unie dojde ke sbližování ekonomik a také konvergenci jednotlivých kritérií, jež budou nakonec naplněna až po vytvoření měnové unie, tedy ex post. Ekonom Paul Krugman2 zastává opačný názor. Ve své práci Krugman (1993) obhajuje původní Mundellův model asymetrického posunu poptávek, jež postihuje obě země různě. Dále uvádí, že hlubší obchodní integrace bude znamenat vetší specializaci zemí a zároveň s tím také vyšší možnost výskytu asymetrických šoků. Krugman svá tvrzení podkládá empirickými daty, která sledují národní koncentraci automobilové produkce v EU a USA. Z této analýzy je potom patrné, že v USA je oproti velikostně odpovídajícím státům EU mnohem vyšší koncentrace automobilové produkce, a to z důvodu vyššího dosaženého stupně integrace. V dnešní době je upřednostňován spíše názor Evropské komise. Mnoho výzkumů totiž potvrdilo, že korelace hospodářských cyklů zemí je pozitivně ovlivněna jejich vzájemným obchodem, což je poté ještě umocněno zavedením společné měny na území těchto států.

4.4 Význam sladěnosti hospodářských cyklů Hospodářský cyklus je typickým jevem v tržně orientovaných ekonomikách. Projevuje se střídáním velkého a malého HDP nebo obdobím dobrých a špatných časů, a to ve čtyřech navazujících fázích – oživení, vrchol, recese a dno. Cykly se opakují, ale nemají stále stejnou délku. (Cahlík, 1998) 2

Paul Krugman je americký ekonom, spisovatel a držitel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2008.


29

Rozlišení pojmů hospodářský cyklus a šok je velice důležité. Oba tyto pojmy se objevují v tzv. „nové“ teorii optimálních měnových oblastí, kde je sladěnost hospodářských cyklů i podobnost nabídkových a poptávkových šoků významným kritériem. Pokud země vstoupí do měnové unie, předpokládá se, že dojde k růstu obchodu s dalšími členskými státy a zároveň s tím k ovlivnění charakteru hospodářských cyklů daných zemí. Jak zmiňuje ve své studii Kučerová (2005), Američan A. Rose provedl analýzu 186 zemí za časové období 20 let (1970 – 1990) a zjistil, že země spolu obchodují třikrát více, jestliže používají společnou měnu, než kdyby si každá země ponechala měnu vlastní. Američtí profesoři Frankel a Rose (1998) provedli studii, v níž se zabývali vztahem mezi dvěma kritérii sloužícími k určení, zda je země členem OCA. Z teoretického hlediska je podle nich účinek zvýšené obchodní integrace na korelaci aktivity hospodářského cyklu napříč státy nejasný. Snížení překážek obchodu může vést ke zvýšení průmyslové specializace v jednotlivých zemích a také k více asynchronním hospodářským cyklům, které vzniknou v důsledku specifických průmyslových šoků. Frankel a Rose ve svém článku dále uvádí, že vstup do měnové unie může zvýšit mezinárodní obchodní vazby, a co je důležitější, lze očekávat, že tyto užší obchodní vazby ovlivní národní hospodářské cykly. Země, které se připojí k měnové unii, pravděpodobně projdou odlišnými hospodářskými cykly než před jejich vstupem do unie. Částečně to bude způsobeno přijetím společné měnové politiky, ale může to být také výsledkem užších mezinárodních vztahů s ostatními členskými státy unie. Užší obchodní vazby mají podle autorů tu výsadu, že se země mohou specializovat na výrobky, u nichž mají komparativní výhodu. Nevýhodou je pak to, že tyto země mohou být více náchylné k různým šokům, jejichž následkem jsou idiosynkratické hospodářské cykly. Stručně řečeno, je pravděpodobné, že se země s těsnými obchodními vazbami a pozitivně korelovanými obchodními cykly připojí k měnové unii. (Frankel a Rose, 1998)

Souvislosti utváření Euroasijského svazu

5 Souvislosti svazu

Obr. 3

utváření

30

Euroasijského

Symbol EEU. Zdroj: Euroasijská ekonomická unie, 2015.

Euroasijský ekonomický svaz, zvaný též Euroasijská ekonomická unie (anglicky The Eurasian Economic Union, rusky Евразийский Экономический Союз, dále jen EEU), je ekonomická unie, která sdružuje Arménii, Bělorusko, Kazachstán a Ruskou federaci. (www.eaeunion.org, 2015) Smlouva o vzniku EEU byla podepsána dne 29. května 2014 v kazašské Astaně prezidenty Ruska, Běloruska a Kazachstánu, přičemž vstoupila v platnost 1. ledna 2015, od kdy EEU formálně existuje. Na začátku ledna 2015 do unie přistoupila Arménie. (www.customscode.ru, 2014) Dalším státem, který již podepsal smlouvu o vstupu, je Kyrgyzstán a oficiálně se připojí pravděpodobně koncem května. (Atamian, 2015) Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval na sklonku minulého roku při příležitosti oficiálního spuštění EEU další zájemce o spolupráci. Jsou jimi země jako Turecko, Indie, Izrael a Vietnam. (Stingl, 2015) O vstupu do EEU uvažuje také Tádžikistán. Předpokládalo se, že se k této unii připojí i Uzbekistán. Podle uzbekistánského prezidenta Kamirova je ale vstup Uzbekistánu velice nepravděpodobný. Prezident prohlásil, že se jeho země nikdy nepřipojí k organizaci, která by se měla podobat Sovětskému svazu. (www.ibezhranic.cz, 2015) Ještě donedávna měla pro Unii velký význam Ukrajina. Zejména její poloha byla po strategické stránce důležitá. V současnosti je však situace na Ukrajině velice složitá. Od listopadu 2013 byla země zmítána masivními demonstracemi, jež vyvrcholily v únoru 2014 sesazením proruského prezidenta Janukovyče a také vyhlášením předčasných voleb, z nichž vzešla nová vláda, která již uzavřela asociační smlouvu s EU a na konci prosince minulého roku také zrušila svoji neutralitu a nyní usiluje o vstup do NATO. Tato situace vedla Rusko k tomu, že ke stabilizaci situace na území Ukrajiny použila ozbrojené jednotky, které obsadily celý krymský poloostrov. Poté, 12. března 2014, bylo na Krymu vyhlášeno referendum, v němž se obyvatelé vyslovili k připojení Krymu k Rusku. Následně se vzedmula celosvěto-


31

vá vlna nevole, kdy se téměř celý zbytek světa postavil na stranu Ukrajiny a USA spolu s EU uvalily na Rusko kvůli jeho chování na Ukrajině mnohé sankce. V důsledku těchto událostí jsou ukrajinští obyvatelé ještě více proevropští, a proto v současné době nelze ani uvažovat o tom, že by se Ukrajina připojila k EEU. (www.euractiv.cz, 2014) Ukrajinská krize navíc uspíšila rozhodnutí Gruzie a Moldavské republiky přiklonit se k EU. Během loňského roku tyto dva státy také podepsaly asociační dohodu s EU stejně jako Ukrajina. Následovala reakce Ruska ve formě zákazu dovozu některého zboží z Moldavska. (www. businessinfo.cz, 2015) Celkovou unijní populaci tvoří asi 171 milionů lidí a HDP Unie by mělo v příštím roce dosáhnout až 3 bilionů amerických dolarů. (www.tass.ru, 2015) Smlouva o založení EEU předpokládá celní unii, jež funguje již od roku 2010, dále volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil a také koordinaci rozvoje klíčových hospodářských sektorů. Během 3 až 4 let by podle běloruských zákonodárců mohla být založena i měnová unie, jež měla podle smlouvy vzniknout až v roce 2024. (www.tass.ru, 2015) Novou společnou měnou pak má být altyn. (Bulba, 2015) Podle mluvčí Rady Ruské federace by ale jednotná měna mohla vzniknout pouze v případě, že by ji poptávaly národní ekonomiky členských států. (www.tass.ru, 2014) Co však pakt zatím nepředpokládá, je zrod jednotného energetického trhu. Členové EEU nemohou používat vlastní ochranná opatření v rámci obchodu (netarifní překážky, antidumpingová a vyrovnávací opatření). Výjimkou jsou případy, kdy je to nezbytné pro národní obranu a bezpečnost nebo pro ochranu lidského života a ochranu přírody. Od začátku roku 2015 také platí, že občané Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Arménie nepotřebují získat pracovní povolení, aby mohli pracovat v některé ze zemí EEU. Podle dohody členských zemí by v roce 2016 měl být vytvořen společný farmaceutický trh, do roku 2019 společný trh s elektřinou a do roku 2025 trh s ropou, zemním plynem a ropnými produkty. (Самоха, 2015) Podle zakladatelů má být Jednotný euroasijský trh po vzoru Evropské unie, Spojených státech a Číny jedním z dalších center světové ekonomiky. (www.ceskatelevize.cz, 2014)


Obr. 4

5.1

32

Mapa Euroasijské unie. Zdroj: Euroasijská ekonomická komise, 2015.

První myšlenka ohledně vytvoření Euroasijské unie

Ruská federace se již delší dobu snaží navázat na počáteční úspěchy Sovětského svazu, který byl svého času vnímán jako hegemon. Samotná myšlenka vzniku unie složené z postsovětských ekonomik vznikla již před mnoha lety. Nápad ohledně založení nového integračního seskupení „Eurasijské unie“ byl poprvé prezentován prezidentem Kazachstánu Nursultanem Nazarbajevem (1994) během jeho projevu v březnu 1994 na MGU Lomonosova3. Nazarbajev ve svém projektu především naznačil, jak by se měly formovat ekonomicko-integrační vazby v eurasijské části světa. Jeho projekt byl sice velice pozitivně hodnocen, ale samotná realizace projektu byla odložena, a to hlavně kvůli vnitropolitickým důvodům a nestabilní situaci v Rusku. Znovu se k myšlence Eurasijské unie vrátil nynější ruský prezident Vladimir Putin na začátku 21. století. Mezitím než Putin v roce 2010 ve svém článku zveřejnil vizi budoucího vývoje Eurasijské unie, vznikaly další integrační seskupení jako Svaz Ruska a Běloruska nebo Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj – GUAM. Žádný z těchto projektů však nebyl tak úspěšný, aby dal vzniknout něčemu tak velkému, co by konkurovalo velkým integračním seskupením, jakým je například EU. (Popescu, 2014) 5.1.1

Svaz Ruska a Běloruska

Společenství Běloruska a Ruska (anglicky Commonwealth of Belarus and Russia) se začalo formovat po rozpadu Sovětského svazu, konkrétně 2. dubna 1996. Pozice tohoto společenství zesílila podepsáním Smlouvy o Unii mezi Běloruskem a Ruskem a právě v této době se změnil i název společenství na Svaz Ruska a Běloruska (anglicky Union State of Russia and Belarus, rusky Союзное 3

Moskevská státní univerzita Lomonosova


33

государство России и Беларуси). Avšak povaha tohoto veskrze politického uskupení zůstává nejasná. Zatímco tehdejší běloruský prezident Alexandr Lukašenko usiloval o to, aby se slabá běloruská ekonomika svázala se silnější ruskou, ruský prezident Boris Jelcin inicioval vznik unie proto, aby harmonizoval politické a ekonomické rozdíly mezi oběma národy. Smlouva o vzniku Svazu Ruska a Běloruska byla podepsána 8. prosince 1999 a oficiálně vstoupila v platnost v roce 2000. Cílem bylo dosažení federace, jako tomu bylo u Sovětského svazu, s jediným společným prezidentem, parlamentem, ústavou, armádou, měnou apod. (Popescu, 2014) 5.1.2

Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj - GUAM

Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj – GUAM (anglicky The GUAM Organization for Democracy and Economic Development, dále jen GUAM) je regionální organizace čtyř postsovětských států – Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldavska. Zakládající listina byla podepsána během summitu v Jaltě v červnu 2001 čtyřmi současnými členy a Uzbekistánem, který z této organizace později vystoupil. Podle bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka stanovila listina cíle pro spolupráci a jako příklady Juščenko uvádí prosazování demokratických hodnot, zajištění stabilního rozvoje, posílení mezinárodní a regionální bezpečnosti a posílení evropské integrace. Ve 21. století začaly vznikat různé organizace a společenství jako stavební kameny pro vznik EEU. Jedná se o Eurasijské ekonomické společenství (EurAsEC), Eurasijskou celní unii a Jednotný hospodářský prostor. (www.sputniknews.com, 2012) 5.1.3

Eurasijské ekonomické společenství (EurAsEC)

Eurasijské ekonomické společenství (anglicky The Eurasian Economic Community, dále jen EES) je mezinárodní organizace, která byla založena, aby účinně prosadila založení Celní unie (anglicky The Customs Union, dále jen CU) a Jednotného hospodářského prostour (anglicky The Common Economic Space, dále jen JHP) pomocí členských států, jakož i k dosažení jiných cílů jako je formování společných celních hranic jednotlivých členských států, dále vybudování společné vnější ekonomické politiky, cen, celních sazeb apod. (www.evrazes.com, 2015) Mezi členy tohoto společenství byla zavedena svoboda pohybu bez vízové povinnosti a v roce 2010 byl založen Jednotný hospodářský prostor. EES vycházelo ze Společenství nezávislých států4 (dále jen SNS). Smlouvu o založení podepsali 10. října 2000 v kazašském hlavním městě Astaně prezidenti Společenství nezávislých států (anglicky The Commonwealth of Independent States) je organizace sdružující 9 z 15 bývalých členských států Sovětského svazu. Členy Společenství jsou Arménie, 4


34

Alexandr Lukašenko (Bělorusko), Nursultan Nazarbajev (Kazachstán), Askar Akajev (Kyrgyzstán), Vladimir Putin (Rusko) a Emomali Rakhmonov (Tádžikistán). (www.eurasian-ec.com, 2015) V únoru roku 1999 podepsalo Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán smlouvu o založení Celní unie a Jednotného hospodářského prostoru (dále jen JHP). Přitom byly zmíněny tyto tři etapy integrace:  Euroasijské ekonomické společenství (EurAsEC) a Zóna volného obchodu,  Celní unie,  Jednotný hospodářský prostor. Roku 2002 se k EES připojili další členové - Ukrajina, Moldavsko a Arménie, avšak jen jako pozorovatelé. V dalších letech získaly status pozorovatelů i některé státní organizace jako například Euroasijská Rozvojová Banka (ERB). (www.belinstitute.eu, 2012) Na summitu Euroasijského hospodářského společenství v roce 2010 vznikla celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem a zároveň tím byla obnovena idea vytvoření Eurasijské unie. Rok poté Vladimir Putin, tehdejší předseda ruské vlády, zveřejnil svůj článek nazvaný „Nový integrační projekt Eurasie – budoucnost, která se rodí dnes“, v němž se věnuje plánovanému projektu, totiž vytvoření Eurasijské unie. Cílem projektu je vytvoření společné měnové politiky a také jednotné měny. (www.izvestia.ru, 2013) Deklarace o Eurasijské ekonomické integraci byla podepsána prezidenty Ruské federace, Běloruska a Kazachstánu dne 18. listopadu 2011, a začala tak nová etapa integračního procesu. Na území Ruska, Běloruska a Kazachstánu funguje společný hospodářský prostor a to již od 1. ledna 2012. Jeho cílem je vytvoření podmínek pro stabilní a efektivní rozvoj ekonomik členských států. (www.kremlin.ru, 2011) 5.1.4

Euroasijská Celní unie

Eurasijská celní unie (anglicky The Eurasian Customs Union, dále jen ECU) je celní unie, jež se skládá ze všech členských států Eurasijské unie. Vznikla 1. ledna 2010 jako Celní unie mezi Běloruskem, Kazachstánem a Ruskou federací s cílem vytvořit jednotný hospodářský prostor a odstranit státní hranice, aby byla obyvatelům členských států umožněna svoboda pohybu v rámci Unie. (Krotov, 2011) Po vzniku EEU 1. ledna 2015 se unie rozšířila ještě o Arménii a Kyrgyzstán. Původní smlouva o zřízení Celní unie byla ukončena dohodou o založení Eurasijské unie, jež byla

Ázerjbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ukrajina si zachovala status pozorovatele, avšak po ruské anexi Krymu vystoupila ze Společenství.


35

podepsána v roce 2014, a Celní unie tak byla zahrnuta do právního rámce EEU. ECU vznikla jako jednotný trh pro 179 milionů spotřebitelů unie. (www.eec.eaeunion.org, 2015) ECU byla založena za účelem formování širší EU, tedy k vytvoření ekonomické unie složené z postsovětských států. Členské státy pokračovaly v ekonomické integraci, a tak v rámci těchto zemí je každé zboží pocházející ze společného celního území nebo pocházející ze třetích zemí, ale přeneseno do volného oběhu na společném celním území, zbaveno celních poplatků a ekonomických omezení, s výjimkou určitých antidumpingových a kompenzačních opatření. (www.belinstitute.eu, 2012) Vytvoření ECU bylo podloženo třemi různými smlouvami podepsanými v letech 1995, 1999 a 2007. První smlouva, podepsaná v roce 1995, zaručovala tvorbu ECU a poslední, třetí smlouva z roku 2007, předznamenala vytvoření společného celního území a vznik CU. V listopadu 2011 členské státy sestavily společnou komisi na podporu užší hospodářské spolupráce, která měla také pomoci vytvořit EEU v roce 2015. Další organizací, vytvořenou Běloruskem, Kazachstánem a Ruskou federací 1. ledna 2012, byl Jednotný hospodářský prostor, založený s cílem ještě více prohloubit ekonomickou integraci. 5.1.5

Jednotný hospodářský prostor

Jednotný hospodářský prostor (anglicky The Single Economic Space, dále jen JHP) vznikl 1. ledna 2012 a byl založen Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem. Primárním cílem JHP je podporování volného pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob. Tímto se předpokládá zvýšení konkurence a vytvoření rovných podmínek pro všechny podniky a investory, bez ohledu na zemi jejich původu. (www.eurasiancommission.org, 2014) Dohoda o vzniku JHP zahrnovala plán pro budoucí integraci a založení Eurasijské ekonomické komise podle vzoru Evropské komise. EEK slouží jako regulační agentura pro ECU, JHP a EEU. 5.2

Struktura Eurasijské unie

Struktura EEU není založena na novém právním základu, ale vychází z již existujících institucí. Jediná změna spočívá v tom, že EEU získala právní subjektivitu. Při tvorbě své struktury se Unie inspirovala strukturou EU, a proto vznikly organizace jako Euroasijská ekonomická komise, Euroasijská rozvojová banka nebo Euroasijský soudní dvůr. (www.osw.waw.pl, 2015)


5.2.1

36

Nejvyšší euroasijská ekonomická rada

Důležitými rozhodnutími, týkajícími se EEU, se zabývá Nejvyšší euroasijská ekonomická rada (anglicky The Supreme Eurasian Economic Council, dále jen NEER), která je nejvyšším nadnárodním orgánem EEU. Skládá se z prezidentů členských států, určuje strategii a směr integrace a také přijímá rozhodnutí směřující k dosažení cílů Unie. Na úrovni hlav států (prezidentů) se schází jednou ročně, na úrovni předsedů vlád pak nejméně dvakrát ročně. Rozhodnutí jsou přijímána na základě konsensu a pro všechny členské státy jsou závazná. NEER také určuje složení a pravomoci jiných řídících orgánů. (www.consultant.ru, 2014) 5.2.2

Euroasijská ekonomická komise

Euroasijská ekonomická komise (anglicky The Eurasian Economic Commission, dále jen EEK) začala fungovat 2. února 2012 jako stálý regulační orgán EEU se sídlem v Moskvě. Komise vykonává svoji činnost v souladu se Smlouvou o Euroasijské ekonomické komisi a mezinárodními smlouvami, které poskytují právní a regulační rámec ECU a JHP. (www.eec.eaeunion.org, 2015) Smlouva zakládající EEK byla podepsána ruským premiérem Dmytrijem Medveděvem, kazachstánským prezidentem Nursultanem Nazarbayevem a běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Současným předsedou Komise je Viktor Khristenko, bývalý ruský ministr průmyslu a obchodu. (www.en.kremlin.ru, 2015) EEK se vyvinula z Komise pro celní unii (dále jen KCU), která již ukončila svoji činnost. Oproti KCU je EEK výrazně posílena pravomocemi a také došlo k jejímu rozšíření o těleso expertů. Jejím hlavním úkolem je zajistit fungování a rozvoj EEU, a připravit tak návrhy pro další unijní integraci. Komise také sleduje podřízená oddělení a poradní orgány. (www.belinstitute.eu, 2012) V současnosti EEK představují 4 země: Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Ruská federace. Základem činnosti Komise jsou zájmy Euroasijského společenství jako integrační iniciativy a platí, že komise upřednostňuje zájmy komunity nad zájmy národními. Komise může přijmout rozhodnutí týkající se nejen celní politiky EEU, ale také makroekonomické situace, předpisů v oblasti hospodářské soutěže, energetické politiky a fiskální politiky EEU. Rozhodnutí komise jsou závazná na území členských států a jsou přijímána na základě kolektivního vyjednávání. Rada EEK se skládá z 12 členů, přičemž každý stát je reprezentován třemi členy představenstva (ministry) a jeden z nich je předseda Správní rady Komise. Členové Rady jsou jmenováni NEER na čtyřleté obnovitelné funkční období. (www.news.tut.by, 2011) Komise se skládá z 23 oddělení. Kromě toho bylo založeno 18 poradních výborů, které pro jednotlivá oddělení EEK Rady připravují návrhy a jednají s vnitrostátními orgány členských států. (www.eurasiancommission.org, 2014) V rámci své činnosti představenstvo vždy udržuje otevřený dialog se svými klíčovými partnery. Jednou z jeho nedílných součástí je mezistátní dialog, který


37

napomáhá rozvoji účinné spolupráce s vnitrostátními orgány v průběhu rozhodovacího procesu, další z nich je přímá spolupráce s podnikatelskou sférou. (eec.eaeunion.org, 2015) Klíčovými body aktivity EEK je vyvážení jednotlivých zájmů a efektivita a transparentnost práce. Při své činnosti se naopak snaží vyhnout zejména politizaci. EEK se skládá z Rady (The Council) a Kolégia (The Collegium), jež jsou jejími řídícími orgány. Rada Rada EEK, složená z místopředsedů vlád členských zemí, dohlíží na integrační procesy v Unii, je zodpovědná za celkové řízení EEK a schvaluje návrh rozpočtu EEU, maximální počet zaměstnanců a kvalifikační požadavky na zaměstnance Komise. Také řeší otázky celní spolupráce, obchodu a rozvoje euroasijské integrace. Rada pravidelně diskutuje o důležitých aspektech EEU a setkává se s obchodními zástupci členských států. Schází se jednou ročně a rozhoduje na základě konsensu. (www.consultant.ru, 2014) Kolégium Kolégium je výkonným orgánem EEK a skládá se z 12 komisařů, z nichž jeden je předsedou představenstva. Každý členský stát si stanoví 3 komisaře, kteří provádějí operativní řízení a dohlíží na každodenní práce Komise. Všech 12 komisařů jmenuje NEER, a to na čtyřleté obnovitelné funkční období. Komisaři také získají status federálních ministrů ve svých zemích. (www.news.tut.by, 2011) Schází se minimálně jednou týdně a je zodpovědné za každodenní chod EEU. Má širokou škálu aktivit, včetně sledování implementace smluv, předkládání výročních zpráv a různých doporučení. Představenstvo Komise také pomáhá členským státům při řešení sporů a vykonává návrh rozpočtu Unie. Kolégium je také prostředníkem mezi útvary Komise a prezidenty členských států. (Dutkiewicz a Sakwa, 2015) 5.2.3

Euroasijská rozvojová banka

Euroasijská rozvojová banka (anglicky The Eurasian Development Bank, dále jen ERB) je mezinárodní finanční organizace zřízená na podporu hospodářského růstu členských států, rozšíření obchodních a hospodářských vazeb mezi nimi, na podporu integrace v Eurasii a na zmírnění následků globální finanční a hospodářské krize. Banka byla založena Ruskou federací a Kazachstánem v roce 2006. V současné době má 6 členů včetně Arménie, Běloruska, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Každá další země nebo organizace, která sdílí cíle ERB, se může připojit.


38

Cílem banky je i financování projektů, které podporují euroasijskou integraci, a právě proto banka poskytla finanční prostředky v celkové výši více než 5,3 miliardy dolarů na investiční projekty v členských zemích. Banka má své sídlo v kazašském Almaty. Předseda správní rady je volen na čtyři roky a může být znovu zvolen pouze na jedno další funkční období. (www.eabr.org, 2012) 5.2.4

Euroasijské parlamentní shromáždění

Euroasijské parlamentní shromáždění (anglicky The Eurasian Interparliamentary Assembly, dále jen EPS) vzniklo namísto Euroasijského parlamentu, o jehož založení se uvažovalo již v roce 2012. (www.tengrinews.kz, 2013) Bylo tomu tak zejména proto, že členské země chtěly navázat na úspěchy Parlamentního shromáždění Euroasijského ekonomického společenství. Rolí EPS je usnadnění interakce mezi parlamenty členských států a pracovat na harmonizaci vnitrostátních právních předpisů a právních řádů členských zemí. (www.sputniknews.com, 2012) Ruský prezident Vladimir Putin minulý rok potvrdil myšlenku ohledně založení unijního parlamentu. (www.tass.ru, 2014) 5.2.5

Soud Euroasijské ekonomické unie

V roce 2015 nahradil Soud EEU (anglicky The Court of the Eurasian Economic Union) stávající Soud EES. Má na starosti řešení sporů a interpretaci právního řádu v rámci Unie. Sídlo soudu je v Minsku, hlavním městě Běloruska. (www.osw.waw.pl, 2015) Podle druhé přílohy Smlouvy o EEU se Soud skládá ze dvou soudců volených z každého členského státu, jejichž funkční období je 9 let. Tyto soudce jmenuje i odvolává NEER. (www.consultant.ru, 2014)

5.3 Názory odborníků na uspořádání EEU Ruská federace doufá, že se k EEU připojí i ostatní postsovětské státy, a proto někteří západní analytici vidí ve vzniku Euroasijského svazu snahu obnovit pozici SSSR. V této souvislosti často citují Putinův výrok, že rozpad Sovětského svazu představoval geopolitickou katastrofu. (www.ceskatelevize.cz, 2014) Kazašský prezident Nursultan Nazarbayev v květnu 2014 prohlásil, že by se EEU mohla stát jakýmsi mostem mezi východem a západem, tedy mezi Čínou a Evropou. (www.bbc.com, 2014) Nicméně Putinův návrh spolupráce mezi EU a Ruskem by byl podle mnohých lepší variantou. Protože jak sám Putin zdůraznil, ekonomiky Ruska a EU se vzájemně dobře doplňují. (Švihlíková, 2014) Pokud však chce EEU konkurovat Evropské unii, je ztráta Ukrajiny velkým problémem, neboť bez Kyjeva by ruské impérium bylo více asijskou než evropskou mocností. (Brzezinski, 1997)


39

Podle Zemánka (2014) je současné Rusko konzervativním, sebevědomým a zcela standardním státem. Usuzuje tak z Putinova projevu k Federálnímu shromáždění. Projev je podle něj určitým manifestem současného ruského konzervatismu, jež je v protikladu vůči tomu, co se děje v západních zemích. Pokud bude Eurasijský svaz opravdu respektovat rovnoprávnost a suverenitu jednotlivých členských zemí, o čemž Putin hovořil, rýsuje se tak podle Zemánka (2014) do budoucna zajímavá možnost i pro Českou republiku. Dle Bremmera (2015) není velikost EEU primární důvod k obavám. Spíše bychom se měli obávat Vladimira Putina a jeho závazku ohledně udržování regionální dominance. Ostatně to je důvodem, proč Putin zašel do takových extrémů, aby zabránil Ukrajině připojit se k západním institucím jako je EU nebo NATO. Není ochoten postoupit tuto sféru vlivu, protože Ukrajina je v tomto případě pro EEU něco jako korunní klenot. Protože bez Ukrajiny není žádná životaschopná a silná Euroasijská unie. Švihlíková (2014) uvádí, že vytvoření Euroasijská unie pravděpodobně není jen čistě ekonomickou záležitostí. Podle ní je patrné, že EEU nemá za cíl jen úžeji propojit oblast střední Asie, ale též hodnotově ukotvit Rusko. Rusko je nejbohatší ekonomikou celého spolku a od žádné z členských zemí nemůže očekávat, že by mu byla schopna pomoci při tak vzývané modernizaci ruské ekonomiky, která je stále vysoce závislá na svém velkém přírodním bohatství. V civilní sféře na tom ruská ekonomika není moc dobře, stroje a zařízení tvoří jen okolo pěti procent ruského exportu. Pouze ve dvou oborech dosahuje technologické špičky, a to ve zbrojním a kosmickém průmyslu. Kazachstán je, co se obyvatelstva týká, mnohonásobně menší než Rusko. Navíc je rivalitní charakterem svého růstu vůči ruské ekonomice, protože také spoléhá na své velké surovinové bohatství. Dále Švihlíková uvádí, že ostatní členské země jsou ve srovnání s Ruskem velmi chudé. Například Tádžikistán je enormně závislý na remitencích, které pocházejí právě z Ruska. Autorka si tedy pokládá otázku, co mohou ekonomiky členských států Rusku nabídnout a zda je v zájmu samotného Ruska, aby se stalo tahounem těchto chudých zemí, a to obzvláště v době, kdy je pravděpodobné, že Rusko bude mít problémy s ufinancováním Krymu. Podle Berga (2014) prochází „Putinovo“ Rusko znovuzrozením a začně mít obrovský vliv na EU. Dle něho nelze vyloučit, že Vladimir Putin bude i v roce 2032 mužem číslo jedna Ruské federace a také si nemyslí, že by se do té doby zrodila nějaká silná opozice, a došlo tak na revoluci. Sice v Rusku existují kriticky smýšlející lidé, ale ti buď opustili zemi, anebo nemají téměř žádný vliv. Berg dále uvádí, že EEU bude v budoucnu ekonomickým rivalem EU a obě unie budou ovlivněny politickými vztahy. Proto by se nedivil, kdyby trvalá obchodní válka definovala vztahy mezi EU a EEU.

Vlastní práce

40

6 Vlastní práce 6.1 Synchronizace hospodářských cyklů Jedním z hlavních způsobů, jak zjistit míru synchronizace mezi zeměmi je porovnání míry korelace jejich hospodářských cyklů. Zmíněná synchronizace se nejčastěji objevuje v souvislosti s teorií OCA, která zkoumá, zda jsou státy vhodnými kandidáty pro zavedení společné měny, a v níž je jedním z kritérií k vytvoření fungující měnové unie právě synchronizace hospodářských cyklů jednotlivých členských zemí (viz 3. kapitola). Tab. 1

Meziroční růst reálného HDP členských států EEU ve vybraných letech (v %)

Země

2005

2008

2009

2010

2012

2013

Korelační koeficient

Arménie

13,87

6,9

-14,15

2,2

7,2

3,5

0,947081

Bělorusko

9,4

10,2

0,2

7,74

1,73

0,89

0,743492

Kazachstán

9,7

3,3

1,2

7,3

5

6

0,734698

Kyrgyzstán

-0,18

8,40

2,89

-0,47

-0,09

10,53

-0,11228

Ruská federace

6,38

5,25

-7,82

4,50

3,44

1,32

Zdroj: (Světová banka, 2015), vlastní zpracování.

V tabulce č. 1 jsou vypočítány korelační koeficienty pro jednotlivé státy, které ukazují závislost těchto zemí na Ruské federaci. V případě Arménie, Běloruska a Kazachstánu jsou výsledná čísla koeficientů velice blízká číslu 1, což znamená silnou a přímou závislost. Výjimkou je Kyrgyzstán, u kterého koeficient vyšel kolem 0 a závislost tedy v tomto případě není téměř žádná. Jelikož je míra synchronizace mezi zeměmi silná, je splněno jedno z hlavních kritérií pro vytvoření fungující měnové unie. Pokud budou splněna i další kritéria, není vyloučeno, že případná další integrace EEU na měnovou unii bude úspěšná.

Vlastní práce

41

Meziroční růst reálného HDP členských zemí 20

Meziroční růst reálného HDP v %

15 10 Arménie

5

Bělorusko 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Kazachstán Kyrgyzstán

-5

Ruská federace -10 -15 -20

Časové období

Obr. 5 Meziroční růst reálného HDP členských zemí unie ve vybraných letech. Zdroj: (Světová banka, 2015), vlastní zpracování.

Na obrázku č. 5 je vykreslen meziroční růst reálného HDP jednotlivých zemí. Na první pohled je zřejmé, že země mají podobné hospodářské cykly jako Ruská federace. Jedinou výjimku představuje Kyrgyzstán, což se potvrdilo i v tabulce 1, kdy korelační koeficient této země vyšel velice malé číslo a vyjadřoval tak nezávislost na RF. Naopak u Arménie, která je v grafu vykreslena modrou barvou, lze pozorovat trend opačný.

6.2 Obchod Společný trh EEU funguje od 1. 1. 2015. Členské státy unie spolu ale ve velkém obchodují již mnoho let, konkrétně od roku 2010, kdy vznikla Celní unie mezi Ruskou federací, Běloruskem a Kazachstánem. Následující tabulka č. 2 obsahuje údaje o obchodu mezi členy EEU. Data jsou seřazena podle komoditních skupin v závislosti na jejich účelu (investice, meziprodukty a spotřebitelé). V první polovině minulého roku tvořil export unie 27 miliard dolarů, z čehož největší část tvořily meziprodukty ve výši 65 % z celého vývozu, tedy 18 miliard dolarů. Právě do této složky exportu se promítá obrovské surovinové bohatství celé unie.

Vlastní práce Tab. 2

42

Vzájemný obchod členů EEU za 1. pol. roku 2014

EXPORT z něho Investiční produkty Meziprodukty z toho Energetické produkty Jiné meziprodukty Spotřební zboží z toho Potravinářské produkty Nepotravinářské produkty

mld. USD 27,24

% z celkového počtu 100

2,73 18,01

9,9 65,3

7,9

28,5

10,17 6,5

36,8 23,4

3,15 3,31

11,4 12

Zdroj: (Euroasijská ekonomická komise, 2015), vlastní zpracování.

Tabulky č. 3 a 4 představují export a import zboží a služeb jednotlivých členských států vyjádřených v % z HDP. Na první pohled je zřejmý nejnižší vývoz u Arménie, která je zároveň i nejmenší ekonomikou z celé pětice a má také značně omezené exportní možnosti (viz. podkapitola Arménie). Ruská ekonomika je naopak největší, ale díky tomu, že je export přepočten na % z HDP, nevykazuje tak vysoké hodnoty v porovnání s ostatními státy. V roce 2009 lze pozorovat výrazný propad exportu ve většině zemí, a to zejména kvůli ekonomické krizi. Výjimku tvoří Arménie s Kyrgyzstánem, které krize pravděpodobně nepoznamenala tolik, jako ostatní státy. Co se týká posledních let, je zřejmé, že export zemí každým rokem narůstal. Nebylo tomu tak pouze v případě Běloruska, Kazachstánu a Ruské federace. V případě Běloruska představoval propad exportu v roce 2013 celých 20 %, což zapříčinil rozpad kartelu BELARUSKALIJ-URALKALIJ a celosvětových pokles cen draselných hnojiv, které tvoří významnou část běloruské produkce. V případě Kazachstánu a Ruské federace byla příčina obdobná, navíc se u těchto ekonomik na exportu podepsaly také sankce uplatněné vůči Rusku.


43

Export zboží a služeb (v % z HDP)

Země

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Arménie

28,81 23,36 19,19 15,05 15,47 20,83 23,76 24,57 26,99

Bělorusko

59,8

60,06 60,94 60,94 50,53 53,24 81,13 81,34 61,18

Kazachstán 53,19 50,98 49,31 57,15 41,84 44,24 47,6 Kyrgyzstán 38,31 41,72 52,91 53,55 54,7 Ruská federace

35,2

45,08 38,25

51,55 54,54 44,4

47,17

33,73 30,16 31,31 27,94 29,22 30,27 29,59 28,37


V případě importu byla situace v roce 2009 obdobná jako u exportu. Co se týká roku 2013, lze zde pozorovat trend snížení importu, přičemž největší propad zaznamenal Kazachstán. Výjimku tvoří Kyrgyzstán a Ruská federace, v nichž se import nepatrně zvýšil. Tab. 4

Import zboží a služeb (v % z HDP)

Země

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Arménie

43,23 39,25 39,15 40,66 43,00 45,32 47,35 49,35 48,05

Bělorusko

59,09 64,23 67,21 68,66 61,78

Kazachstán

44,57 40,48 42,85 37,15 33,93 29,89 27,30 30,47 26,70

Kyrgyzstán Ruská federace

56,78 79,03 84,15 92,56 78,68 81,68 81,64 95,27 95,92

66,9

82,21 76,73 64,02

21,51 21,00 21,54 22,07 20,50 21,14 21,73 22,26 22,49


6.2.1

Ruská federace

Rusko je tahounem nově vzniklé unie, a také největším hráčem co se týká obchodu. Pro většinu ostatních členských zemí představuje hlavního obchodního partnera a je jasné, že bez RF by ani žádná EEU nevznikla. Ruské ekonomice se ale v minulém roce nedařilo tak jako v průběhu minulých let, a to především díky sankcím, které byly na Rusko uvaleny v souvislosti s anexí Krymu. Je proto velkou neznámou, jak si ruská ekonomika povede v příštích letech.


Export Import Saldo

44

Export a import Ruské federace (v mld. USD)

2005 241,5 98,7 142,8

2008 467,6 267,1 200,5

2009 301,7 167,3 134,4

2010 397,1 228,9 168,2

2011 516,7 305,8 210,9

2012 524,7 317,2 207,5

2013 526,4 317,8 208,6

2014 459,1 283,3 175,8

Zdroj: (Statistická služba federálního státu, 2014), vlastní zpracování.

Obr. 6 Obchodní bilance Ruské federace. Zdroj: (Statistická služba federálního státu, 2014), vlastní zpracování.

Z obrázku č. 6 je patrný obrovský propad exportu i importu v roce 2009. Právě v tomto roce totiž na ruskou ekonomiku dolehla světová hospodářská krize. Nicméně již v dalším roce se ruské ekonomice začalo opět dařit a export RF se poté každým rokem mírně zvyšoval. V roce 2013 vykázal ruský zahraniční obchod prvky stagnace, a to z důvodu nízkého růstu ruské ekonomiky na straně jedné a stagnujícím cenám surovin na straně druhé. Suroviny, jako energetické suroviny a kovy, totiž tvoří značnou část ruského vývozu. V tomto roce byl také pro vývoj zahraničního obchodu RF charakteristický jen velice mírný růst exportu. Bylo tomu tak zejména kvůli celkové stagnaci ruského hospodářství, a to včetně reálného sektoru ekonomiky. Proto také celkový obrat za rok 2013 vykázal v porovnání s rokem 2012 stagnaci. V případě importu také došlo k růstu, byť k velice malému (0,19 %). To bylo zapříčiněno nepříznivou struk-

Vlastní práce

45

turou ruské ekonomiky, neboť velká část odvětví zpracovatelského průmyslu je zcela závislá na importu různých komponentů a v mnoha případech na tuzemském trhu neexistují žádné ruské ekvivalenty. Co se týče kladného salda zahraničního obchodu, to dosáhlo v roce 2013 hodnoty 208,6 mld. USD. Oproti roku 2012 to tedy představuje přírůstek o 1,1 miliardy USD, respektive zvýšení salda o 0,53 %. V roce 2014 se ruská ekonomika dostává pomalu do recese. Export poklesl o 12,78 % a import poklesl o 10,86 % oproti předešlému roku. Celkový obrat tedy poklesl o 12,06 % (na 742,4 mld. USD) oproti roku 2013 (844,2 mld. USD). To bylo pravděpodobně způsobeno stagnací ruské ekonomiky, značné devalvaci rublu a zejména uvalenými sankcemi ze strany EU a USA. V průběhu letošního roku se očekává ještě větší propad ruského zahraničního obchodu, a tím hlubší recese ruské ekonomiky. Tab. 6

Zahraniční obchod Ruské federace za rok 2014 (v mld. USD)

leden - prosinec 2014 Země

Tempo růstu v %

Export z RF

Import do RF

Obrat

Export z RF

Import do RF

Obrat

státy EU

258,79

118,52

377,3

91,3

88,3

90,3

z toho ČR

5,16

4,9

10,06

86,3

92,1

89,0

Ukrajina

17,11

10,75

27,86

71,9

68,1

70,4

USA

10,68

18,5

29,18

95,9

112,1

105,6

0,7

1,5

2,2

148,4

83,5

97,0

19,88

10,92

30,8

101,1

80,5

92,7

Kanada Japonsko

Zdroj: (www.businessinfo.cz, 2015), vlastní zpracování.

Při pohledu na český export do Ruské federace lze vidět, že již není tak objemný jako v minulých letech. Zahraniční obchod mezi Českou republikou (ČR) a Ruskou federací (RF) mírně oslabil již v roce 2013 a v roce 2014 propad vzájemné obchodní výměny pokračoval. Oproti předchozímu roku se celkový obrat za rok 2014 propadl o 9 %. Na tomto poklesu se podepsal jak český vývoz do RF (pokles o 8 % na 5 mld. USD), tak dovoz do ČR (propad o 19 % na 6 mld. USD). Stagnace ruské ekonomiky, pokles průmyslové výroby v mnoha odvětvích, a také devalvace rublu jsou faktory, které vedly v roce 2014 k poklesu českého exportu do RF. Co však zatím český export nijak výrazně neovlivnilo, jsou sankce ze strany USA, EU a dalších zemí uvalené v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Je však

Vlastní práce

46

pravděpodobné, že v průběhu letošního roku se tyto události již projeví a je tak třeba očekávat, že se pokles vzájemného obchodu ještě více zrychlí. Tyto skutečnosti samozřejmě zasáhnou i českou ekonomiku, jelikož RF je mimo státy EU největším importérem českého zboží. Situace by se mohla zlepšit až v horizontu několika let. K tomu je ale nutné zotavení ruské ekonomiky a hlavně standardizace ekonomicko-politické situace, která souvisí s již zmíněnou krizí na Ukrajině. V rámci tempa růstu u zahraničního obchodu se zeměmi EU došlo ke zpomalení o téměř 10 % (u exportu z RF o 9 %, u importu do RF o 12 %). Země, kterým se v předešlém roce nejvíce dařil import do RF, jsou Estonsko (import +104 %), Rumunsko (+8 %) a Chorvatsko (+7 %). Z tabulky č. 6 je dále patrné, že se pokles celkového obratu RF projevil zejména v obchodu se zeměmi EU, Japonskem, Kanadou a Ukrajinou. Tyto země se v roce 2014 připojily k ekonomickým sankcím vůči Rusku. Tab. 7

Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi EEU za rok 2014 (v mld. USD)

leden - prosinec 2014 Země

Tempo růstu v %

Export z RF

Import do RF

Obrat

Export z RF

Import do RF

Obrat

Arménie

1,09

0,31

1,4

109

89

103,8

Bělorusko

19,72

11,79

31,5

97,5

84,4

92,2

Kazachstán

13,89

7,16

21,05

78,8

121,6

89,5

Zdroj: (www.businessinfo.cz, 2015), vlastní zpracování.

Jak obchoduje Ruská federace s ostatními státy EEU je patrné z tabulky č. 7. Za zmínku stojí zvýšení exportu z Kazachstánu, který se v roce 2014 zvýšil o 21,6 %, Import do Kazachstánu z Ruska se potom ve stejném roce snížil o 21,2 %. Může to být zapříčiněno efektivnějším fungováním celní unie, resp. efektivnějším fungováním EEU, ve kterou se celní unie v lednu letošního roku transformovala a tím došlo k významnému ekonomickému provázání členských států. Co se týče zmíněné provázanosti ekonomik členských států EEU, ta se negativně projevila zejména v obchodu s Běloruskem, které je nejvýznamnějším obchodním partnerem Ruska. Tato situace pravděpodobně vznikla důsledkem rozpadu kartelu BELARUSKALIJ-URALKALIJ a svou roli v tom zřejmě sehrál i pokles světových cen draselných hnojiv. Arménie v minulém roce zaznamenala růst ve vzájemném obchodu s Ruskem, konkrétně se jednalo o zvýšení ruského exportu o 9 %. V poslední době se množí informace o tom, že Arménie spolupracuje s Ruskem na obcházení ruských sankcí

Vlastní práce

47

uvalených na import zemědělské a potravinářské produkce, která pochází ze zemí EU, USA a dalších zemí. Zboží putuje z EU do Arménie, kde je přebaleno či přepracováno a poté je reexportováno do Ruska v rámci vnitřního obchodu EEU. 6.2.2

Bělorusko

Bělorusko patří k nejkontroverznějším zemím celé unie. Často bývá označováno jako poslední diktatura v Evropě, neboť běloruský prezident Alexandr Lukašenko řídí zemi autoritativním stylem. Ekonomika země má, i díky své zastaralosti a centrálnímu řízení, značné problémy. Saldo obchodní bilance země je dlouhodobě záporné a běloruskému hospodářství se daří hlavně díky dodávkám levných surovin pocházejícím z Ruska. Rusko je ostatně běloruským hlavním obchodním partnerem. Bělorusko je nyní v mezinárodní izolaci a je velkou otázkou, jak se bude země dále vyvíjet. Tab. 8

Export Import Saldo

Export a import Běloruska (v mld. USD)

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 16,0 19,7 24,3 32,6 21,3 25,3 41,0 46,0 37,2 36,4 16,7 22,4 28,7 39,4 28,6 34,9 45,8 46,4 43,0 40,8 -0,7 -2,7 -4,4 -6,8 -7,3 -9,6 -4,8 -0,4 -5,8 -4,4

Zdroj: (Národní statistická komise Běloruské republiky, 2014), vlastní zpracování.

Vlastní práce

48

Obr. 7 Obchodní bilance Běloruska. Zdroj: (Národní statistická komise Běloruské republiky, 2014), vlastní zpracování.

Jak je již zmíněno výše, běloruská bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě negativní, podobně jako bilance Arménie či Kyrgyzstánu. Nutno podotknout, že ze jmenovaných zemí je na tom Bělorusko nejhůře, alespoň v posledních dvou letech, kdy záporné saldo dosahuje hodnot nad 4 miliardy dolarů. Z tabulky č. 8 je patrné, že rok 2013 nebyl pro běloruskou ekonomiku příliš zdařilý. Poklesl export, ale i import a negativní saldo zahraničního obchodu se zvýšilo o 1 450 %. Nižší export souvisel, podobně jako u Ruska, s důsledky rozpadu kartelu BELARUSKALIJ-URALKALIJ, a také s poklesem světových cen draselných hnojiv. Naopak nižší import znamenal především snížený objem dodávek ropy z Ruska na zpracování do běloruských rafinérií. Jelikož ruská ekonomika v minulém roce stagnovala a prognózy pro tento rok jsou spíše pesimistické, lze očekávat, že i běloruská ekonomika se bude vyvíjet velice pomalu a negativní saldo zahraničního obchodu se tak ještě zvětší. 6.2.3

Kazachstán

Kazachstán je spolu s Ruskem jediným státem EEU, jehož obchodní bilance nebyla v letech 2005 – 2014 pasivní. Také se řadí mezi 10 největších zemí světa a je jednou z nejbohatších zemí, co se přírodního bohatství týče. Kazachstán se stal v roce 2010 první postsovětskou ekonomikou, která MMF splatila veškeré dluhy, a to dokonce o 7 let dříve, než to bylo podle smluv vyžadováno. Kazašská ekonomika už

Vlastní práce

49

téměř 10 let (až na výjimky) roste o zhruba 10% ročně a kromě exportu ropy se řadí k významným vývozcům uranu. Je tedy samozřejmé, že pro unii představuje velký přínos. Tab. 9

Export a import Kazachstánu (v mld. USD)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

Export

18,47

30,09

35,55

71,97

43,84

59,23

88,89

85,60

87,25

Import

13,07

17,51

22,00

38,45

28,77

30,11

42,13

50,80

47,56

Saldo

5,40

12,58

13,55

33,52

15,07

29,12

46,76

34,80

39,69

Zdroj: (Obchodní komise Ruské federace a Kazachstánu, 2014), vlastní zpracování.

Export a import Kazachstánu v letech 2005 - 2014 (v mld. USD) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Export Import Saldo

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

Obr. 8 Obchodní bilance Kazachstánu. Zdroj: (Obchodní komise Ruské federace a Kazachstánu, 2014), vlastní zpracování.

Není třeba nějak více komentovat, že v roce 2009 postihla kazašskou ekonomiku ekonomická krize, stejně jako téměř všechny ekonomiky světa, a proto kleslo aktivní saldo na polovinu oproti předešlému roku. V roce 2010 se ale ekonomika Kazachstánu vzpamatovala a téměř se vrátila do pozice, ve které byla před krizí. Z tabulky č. 9 je zřejmé, že v posledních dvou letech se aktivní saldo obchodní bilance opět snižuje. V roce 2013 byl propad od roku 2010 největší, v loňském roce se saldo oproti roku předešlému opět zvýšilo, konkrétně o 14,05 %. Export byl v minulém roce 87,25 miliard dolarů, import představoval 47,56 miliard dolarů. Je zřejmé, že kazašská ekonomika začíná zpomalovat, a to zejména kvůli poklesu

Vlastní práce

50

ekonomiky sousedního Ruska, které je zároveň hlavním vývozním trhem (viz. ruské sankce). Dá se předpokládat, že zmíněné hospodářské zpomalení Kazachstánu bude pokračovat i v následujících letech, stejně jako tomu bude v případě Ruska. 6.2.4

Arménie

Zemí pravděpodobně nejvíce závislou na Rusku je Arménie. Je tomu tak hlavně z důvodu malé velikosti země, polohovému umístění (vnitrozemský stát), a také dvojitému uzavření hranic s Tureckem a Ázerbájdžánem. Tab. 10

Export a import Arménie (v mld. USD)

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Export

0,97

0,99

1,15

1,06

0,71

1,04

1,33

1,38

1,48

1,52

Import

1,80

2,19

3,27

4,43

3,32

3,75

4,15

4,26

4,39

4,40

Saldo

-0,83 -1,20 -2,12 -3,37 -2,61 -2,71 -2,82 -2,88 -2,91 -2,88

Zdroj: (Národní statistická služba Arménské republiky, 2014), vlastní zpracování.

Jak lze vidět z tabulky č. 10, arménská bilance zahraničního obchodu je negativní a stále roste, jelikož jen mírně rostoucí export nestačí pokrýt pasivní saldo. Tato situace je důsledkem ne moc výkonného hospodářství, a také omezené možnosti dopravního spojení. Jak je již zmíněno výše, Arménie má uzavřené hranice s Tureckem a Ázerbájdžánem, což způsobuje značné prodražení dopravy. V roce 2006 přišla navíc Arménie kvůli uzavření rusko-gruzínské hranice o jedinou pozemní spojnici do Ruska, a proto její export do této země směřuje pouze přes moře z přístavů v Gruzii. Z tabulky je zřejmé, že mezi lety 2010 a 2011 významně narostl export, což je výsledkem znovuotevření rusko-gruzínského hraničního přechodu v roce 2010.

Vlastní práce

51

Obr. 9 Obchodní bilance Arménie. Zdroj: (Národní statistická služba Arménské republiky, 2014), vlastní zpracování.

6.2.5

Kyrgyzstán

Po dobu fungování SSSR byl Kyrgyzstán jeho druhou nejchudší ekonomikou, v současnosti je druhým nejchudším státem ve Střední Asii. Jelikož na začátku 90. let směřoval téměř všechen kyrgyzský export (98 %) do ostatních sovětských ekonomik, je jasné, že v důsledku zániku sovětského obchodního bloku představuje pro zemi adaptace na nově vzniklý trh stále velké problémy. Tab. 11

Export a import Kyrgyzstánu (v mld. USD)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

Export

0,65

0,76

0,70

1,85

1,73

1,68

2,28

2,05

2,01

Import

0,78

0,94

1,18

3,75

2,99

3,08

3,95

5,61

5,54

Saldo

-0,13

-0,18

-0,48

-1,90

-1,26

-1,40

-1,67

-3,56

-3,53

Zdroj: (Národní statistický výbor Kyrgyzské republiky, 2014), vlastní zpracování.

Vlastní práce

52

Export a import Kyrgyzstánu v letech 2005 - 2014 (v mld. USD) 8 6 4 Export

2

Import 0

Saldo 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

-2 -4 -6 Obr. 10 Obchodní bilance Kyrgyzstánu. Zdroj: (Národní statistický výbor Kyrgyzské republiky, 2014), vlastní zpracování.

Stejně jako tomu bylo v případě Arménie i bilance zahraničního obchodu kyrgyzské ekonomiky je negativní a každým rokem narůstá. Záporné saldo za rok 2014 se sice oproti předešlému roku nepatrně snížilo, pořád ale jeho vysoká záporná hodnota (- 3,53 mld. USD) představuje pro kyrgyzskou ekonomiku velký problém. Jak je z obrázku 10 patrné, poslední dva roky představuje import dvojnásobek exportu země, což pro ekonomiku není dobré. Právě růst importu dopravních prostředků a strojů, a také snížení objemu exportu zlata bylo hlavní příčinou výrazného deficitu obchodní bilance v roce 2013. Země je svou ekonomikou částečně napojena na ruskou, a pokud se v poslední době ruské ekonomice nedaří (zejména díky již zmíněným sankcím), je pravděpodobné, že to zanechá následky i na ekonomice kyrgyzské. Rusko přitom v minulém roce vyčlenilo 500 milionů dolarů na podporu ekonomiky Kyrgyzstánu, aby mu tak pomohlo se co nejdříve zapojit do EEU. Tato podpora byla nutná, neboť připojení k unii pravděpodobně povede ke zvýšení cel a domácích cen. A právě v Kyrgyzstánu by byla tato situace kritická, jelikož kyrgyzská ekonomika slouží jako jakýsi uzel pro dovoz čínského zboží a jeho následného reexportu do zbytku střední Asie a Ruska. Otázkou je, zda budou peníze sloužit svému účelu, neboť je všeobecně známo, že Kyrgyzstán vykazuje vysokou míru korupce.

Vlastní práce

6.2.6

53

Společný obchod členských států EEU

Tab. 12 Vzájemný obchod jednotlivých členských států s Ruskem za rok 2014 (v % z celkového objemu obchodu)

Země

Export do RF

Import z RF

Arménie

17,35

17,60

Bělorusko

44,98

52,47

Kazachstán

6,10

32,90

Kyrgyzstán

13,00

26,10

Zdroj: (Statistické úřady jednotlivých zemí, 2014), vlastní zpracování.

Co se týká společného obchodu zemí, je jasné, že největším společným partnerem Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu je Ruská federace. Tabulka potvrzuje již zmíněný fakt, že největším obchodním partnerem Ruska je právě Bělorusko, které v minulém roce do Ruska vyvezlo téměř 45 % ze svého celkového exportu. Naopak import z Ruska představoval 53 %, což je více než polovina celkového dovozu země. Naopak nejméně do Ruska vyvezl Kazachstán a Kyrgyzstán. Důvodem je to, že u obou zemí nepatří k největším exportním partnerům Rusko, ale v případě Kazachstánu je to Čína a u Kyrgyzstánu Švýcarsko. Poslední jmenovaný stát je hlavním kyrgyzským partnerem nejspíše proto, že Kyrgyzstán do této země vyváží svoji nejvíce exportovanou komoditu, zlato. A jelikož se ve Švýcarsku nachází jedny z nejvýznamnějších světových bank, dá se tento vzájemný obchod předpokládat. Dále je z tabulky č. 12 patrné, že u všech zemí je import z Ruska větší než export jednotlivých zemí do Ruska. To opět potvrzuje fakt, že čtveřice zemí je na ruské ekonomice závislá. Navíc import z RF představuje pro členské země více jak čtvrtinu celkového dovozu. Výjimkou je Arménie, u které tento import představuje poměrně malé procento oproti ostatním státům, což je způsobeno zejména omezenými dopravními možnostmi. V následujících tabulkách se vyskytují pouze tři z pěti členských států unie, konkrétně Bělorusko, Kazachstán a Ruská federace. Další dva státy, Arménie a Kyrgyzstán, do unie přistoupily až v letošním roce a EEK proto nedisponuje žádnými daty o jejich vzájemném obchodě s ostatními členy EEU za minulé roky.


54

Objem vzájemného obchodu států EEU se zbožím v 1. pol. roku 2013 a 2014

1. pol. roku 2013

1. pol. roku 2014

mln. USD

% z celkového obchodu

mln. USD


EEU z toho BY a KZ

31 316,50

100

27 638,70

100

414,8

1,3

413,9

1,5

KZ a RU

11466,6

36,6

8737,5

31,6

RU a BY

19435,1

62,1

18487,3

66,9

Zdroj: (Euroasijská ekonomická komise, 2015), vlastní zpracování

Celkový objem vzájemného obchodu unie byl v 1. pololetí roku 2013 31 miliard dolarů, v roce 2014 potom jen necelých 28 miliard dolarů, což znamenalo meziroční pokles o 11,74 %. Tabulka č. 13 také ukazuje vzájemný obchod mezi třemi zakládajícími státy, což potvrzuje fakt, že Bělorusko a Ruská federace jsou největšími obchodními partnery v rámci unie. Jejich vzájemný obchod totiž v roce 2013 představoval 62 % celkového obchodu, o rok později to bylo již necelých 67 %. Naopak nejnižší objem obchodu lze vidět mezi Běloruskem a Kazachstánem. Jejich celkový obchod ani jednou za dva roky nepřekročil hodnotu 1,5 % celkového obchodu. Tab. 14 a 2014

Příspěvky členských států EEU v objemu dodávek na společný trh v 1. pol. roku 2013

1. pol. roku 2013

1. pol. roku 2014

mln. USD


mln. USD


Bělorusko

8548

27,3

8005,7

29

Kazachstán

3222,6

10,3

2508

9,1

Ruská federace

19 545,90

62,4

17125

61,9

Σ

31 316,50

100

27 638,70

100

Zdroj: (Euroasijská ekonomická komise, 2015), vlastní zpracování.

Z tabulky č. 14 je zřejmé, že Ruská federace přispívá na společný trh nejvíce, a to konkrétně kolem 62 % celkového objemu dodávek v posledních dvou letech. Nejméně se naopak na společném obchodu podílí Kazachstán, jen kolem 10 %. Důvodem pro tuto skutečnost může být nepříliš velký vzájemný obchod s ostatními

Vlastní práce

55

členskými státy. Kazachstán totiž více obchoduje s Čínou a evropskými zeměmi, než s ostatními státy unie.

Komoditní struktura vývozu do 3. zemí (v %)

2,4

potraviny a zemědělské suroviny

6,9 3

nerostné produkty

7,3 4,9

produkty chemického průmyslu kovy a výrobky z nich 75,5

stroje, zařízení a vozidla další produkty

Obr. 11 Komoditní struktura vývozu EEU do třetích zemí za rok 2014. Zdroj: (Euroasijská ekonomická komise, 2015), vlastní zpracování.

Obrázek č. 11 ukazuje strukturu vývozu do zemí mimo unii podle jednotlivých komodit. Jak již bylo uvedeno, EEU disponuje obrovským přírodním bohatstvím, a proto nerostné suroviny tvoří 75,5 % vývozu. Další položkou jsou kovy a výrobky z nich (zlato, měděná ruda apod.), které tvoří 7,3 % exportu. Za zmínku stojí také produkty chemického průmyslu (4,9 %), kam se řadí například draselná hnojiva, jež se velkou měrou podílí na výrobě EEU.

Vlastní práce

56

Komoditní struktura vývozu v rámci společného trhu (v %) potraviny a zemědělské suroviny 12,2

13,8

nerostné produkty produkty chemického průmyslu

19,7 33,3 10,9

kovy a výrobky z nich stroje, zařízení a vozidla

10,1 další produkty Obr. 12 Komoditní struktura vývozu v rámci společného trhu za rok 2014. Zdroj: (Euroasijská ekonomická komise, 2015), vlastní zpracování.

Struktura vývozu podle zastoupení jednotlivých komodit v rámci společného trhu je vykreslena v obrázku č. 12. Stejně jako v předešlém obrázku se na vývozu nejvíce podílí nerostné produkty, i když jen 33 %, což je méně jak polovina oproti předešlému grafu. Další nejpočetnější položkou jsou stroje, zařízení a vozidla (19,7 %), které vyváží zejména Bělorusko a Ruská federace. Potraviny a zemědělské suroviny tvoří 13,8 %. 6.2.7

Teritoriální struktura obchodu

Teritoriální struktura obchodu jednotlivých členských zemí EEU je rozdělena u každého státu na export a import, které jsou přehledně zpracovány do grafů. Každý graf obsahuje 5 hlavních obchodních partnerů dané země a procento, jakým se export/import podílí na celkovém obchodu. Zmíněné grafy jsou vloženy v příloze. Mezi největší obchodní partnery Arménie v exportu patří Ruská federace (17,35 %), Německo (10 %), Kanada (9,6 %), Jemen (9,5 %), Belgie (8,1 %), v importu jimi jsou Ruská federace (17,6 %), Čína (10 %), Gruzie (6,5 %), Turecko (5,5 %), Írán (5,3 %). Pro Bělorusko jsou největšími obchodními partnery v exportu Ruská federace (44,98 %), Nizozemsko (17 %), Ukrajina (12 %), Lotyšsko (7,2 %), Německo (3,9 %), v importu potom Ruská federace (52,47 %), Německo (6,5 %), Čína (5,1 %), Ukrajina (4,6 %) a Polsko (3,7 %).

Vlastní práce

57

Kazašští obchodní partneři v exportu jsou Čína (20 %), Ruská federace (9 %), Itálie (8,7 %), Nizozemsko (7,4 %) a Francie (6,9 %). Co se týká importérů, největšími jsou Ruská federace (36 %), Čína (18 %), Ukrajina (5,7 %), Německo (5,6 %), USA (3,9 %). Největšími obchodními partnery Kyrgyzstánu v exportu jsou Švýcarsko (33 %), Kazachstán (19 %), Ruská federace (13 %), Uzbekistán (11 %), Čína (4,2 %), v importu pak Čína (33 %), Ruská federace (26 %), Kazachstán (10 %), USA (3,8 %) a Turecko (3,4 %). Mezi největší obchodní partnery Ruské federace v exportu patří Nizozemí (9,2 %), Čína (8,1 %), Německo (6,5 %), Ukrajina (5,7 %), Bělorusko (5,4 %). V importu jsou největšími partnery Čína (15 %), Německo (14 %), Ukrajina (5,5 %), Bělorusko (4,6 %) a Japonsko (4,4 %). Z uvedeného je zřejmé, že ne pro všechny země unie představuje Ruská federace hlavního obchodního partnera. Je tomu tak pouze v případě Arménie a Běloruska, naopak pro Kazachstán a Kyrgyzstán znamená obchodního partnera číslo jedna Čína, potažmo některé evropské země.

6.3 Průmysl států EEU Všech pět států EEU je průmyslově orientovaných, jak lze vidět z tabulky č. 15. Průmysl je nejvíce zastoupen v Bělorusku a Ruské federaci, a to zejména na úkor zemědělství, které je v ekonomikách těchto dvou států zanedbatelné. Tab. 15

HDP – složení podle sektoru původu

Zemědělství

Průmysl

Služby

Arménie

21,9

31,5

46,6

Bělorusko

7,3

37,0

55,7

Kazachstán

4,9

29,5

65,6

Kyrgyzstán

19,3

31,1

49,6

Ruská federace

4,0

36,3

59,7

Zdroj: (Central Inteligence agency, 2014), vlastní zpracování

Těžba je jednou z hlavních složek obchodu unie, ale i jednotlivých členských zemí. Obrázek č. 13 ukazuje podíl těžby EEU na světové produkci za rok 2013. Nejvíce je zastoupena těžba zemního plynu, která pokrývá přes 18 % světové produkce. Dále potom ropa (14,9 %), elektroenergie (5,4 %) a uhlí (5,8 %).Podíl těžby EEU na světové produkci za rok 2013

Vlastní práce

58

Těžba - podíl EEU na světové produkci (v %) 20

18,4 14,9

15 10

5,4

5,8

5

% ze světové produkce

0

Obr. 13 Podíl těžby EEU na světové produkci za rok 2013. Zdroj: (Euroasijská ekonomická komise, 2015), vlastní zpracování.

Obrázek č. 14 shrnuje podíl výroby klíčových produktů EEU na světové produkci. Draselná hnojiva tvoří celých 30 % světové produkce, ocel a litina pak tvoří necelých 5 %.

Výroba - podíl EEU na světové produkci (v %) 35

30,2

30 25 20 % ze světové produkce

15 10 5

4,5

4,5

ocel

litina

0 draselná hnojiva

Obr. 14 Podíl výroby EEU u vybraných produktů na světové produkci za rok 2013. Zdroj: (Euroasijská ekonomická komise, 2015), vlastní zpracování.

6.3.1

Tempo růstu průmyslové produkce

Z tabulky č. 16 lze vyčíst tempo růstu průmyslové produkce (Industrial production growth rate), které porovnává roční procentní nárůst průmyslové výroby (zahrnu-

Vlastní práce

59

je výrobu, hornictví a stavebnictví). Za povšimnutí stojí celkem vysoký procentní růst Kyrgyzstánu. Naopak v případě Kazachstánu a Ruské federace se růst pohybuje jen do 1 %. Pro srovnání, ČR vykazovala za rok 2014 tempo růstu 4 %, což je více než průměrné tempo EEU. Jelikož se ve světových žebříčcích temp růstu na prvních místech objevují především chudé africké a asijské země, dalo by se říci, že čím více je země hospodářsky vyspělá, tím menší tempo růstu vykazuje. Není to ale pravidlem, výjimkou je například Čína, která v minulých letech vykazovala velmi vysoké tempo růstu. Tab. 16

Tempo růstu průmyslové produkce států EEU za rok 2014

Země

%

Arménie

2,5

Bělorusko

3,5

Kazachstán

0,3

Kyrgyzstán

6,5

Ruská federace

0,6

Zdroj: (Central Inteligence agency, 2014), vlastní zpracování

Všechny členské státy EEU disponují obrovským surovinovým bohatstvím. Není tedy žádným překvapením, co tvoří hlavní složku jejich exportů. Mezi nejvíce vyvážené zboží patří pochopitelně ropa, ať už v surovém stavu nebo různě upravená. Dále plyn, uhlí a nejrůznější rudy (zlato, měděná ruda, atd.). Země naopak nejvíce dováží různé stroje a auta, jelikož ve zmíněných státech není téměř žádný automobilový průmysl. Výjimkou je Bělorusko, které vyrábí zemědělské stroje, například traktory. Z uvedeného je patrné, že ekonomická aktivita zemí je velice podobná. Pro členské státy a celou unii to znamená nižší riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků, které snižuje právě podobná struktura ekonomické aktivity členských států s EEU. I v tomto případě se tedy potvrzuje, že unijní státy jsou vhodnými kandidáty na zavedení společné měny.

6.4 Shrnutí Rusko je největší ekonomikou a dalo by se říci, že i „hegemonem“ celé unie. Byla to právě Ruská federace, která nejvíce usilovala o založení unie, ať už z ekonomických, či politických důvodů. Není se čemu divit, vždyť po rozpadu SSSR ztratilo Rusko své tehdejší mocenské postavení a ruská ekonomika zažila jedno z nejhorších období za dobu existence země. Právě proto se zdá být založení EEU

Vlastní práce

60

pro Rusko zcela logickým krokem k tomu, jak obnovit nebo se alespoň přiblížit svému tehdejšímu postavení. Co se týká provázanosti jednotlivých zemí, bylo zjištěno, že zemí nejvíce závislou na Ruské federaci je Arménie. Nejedná se o překvapivé zjištění, neboť Arménie je velice malou ekonomikou, vnitrozemským státem, a také má díky uzavření hned několika hranic s okolními zeměmi dosti komplikované dopravní možnosti, což způsobuje výrazné prodražení dopravy. Je tedy logické, že Arménie může od Ruské federace jedině získat. Další dvě země, tedy Kazachstán a Bělorusko, jsou podle vypočteného korelačního koeficientu na Ruské federaci také závislé. Důvodem je zřejmě hlavně to, že státy s Ruskem sousedí, a proto je jejich vzájemný obchod intenzivní. V případě Kyrgyzstánu vyšel korelační koeficient velice malé číslo a představuje tedy nezávislost na Ruské federaci, což je pravděpodobně důsledkem kyrgyzsko-čínských vztahů, kdy Kyrgyzstán ve vzájemném obchodu figuruje jako reexportér čínského zboží do ostatních postsovětských zemí. Synchronizace hospodářských cyklů představuje podobnou situaci jako v případě výše zmíněné závislosti. Téměř identický hospodářský cyklus jako je ten ruský mají Arménie a Bělorusko, trochu rozdílný pak Kazachstán. Dalo by se říci, že případná integrace, a to včetně společné měny, dává u těchto zemí smysl, neboť závislost na hegemonovi oblasti je stejně vysoká. Jedinou zemí, která spíše nekopíruje cyklus Ruska je opět Kyrgyzstán. V tomto případě je zavedení společné měny velkým otazníkem i proto, že kyrgyzská ekonomika není v dobré kondici. Pokud vypočtené výsledky porovnáme s EU, kterou se unie v mnohém inspirovala, dojdeme ke zjištění, že velikost korelace hospodářských cyklů v EU není tak vysoká jako v EEU. Příkladem je například ČR, Slovensko, Slovinsko, Polsko nebo Maďarsko, u kterých se korelace pohybuje spíše kolem nuly a závislost je tedy pozitivní, nicméně velice nízká. Co se společného obchodu týká, největším přispívatelem je pochopitelně Ruská federace. V rámci unie představuje pro všechny členské státy největšího obchodního partnera a tyto státy jsou na ruském obchodu závislé. V případě EU je ale situace jiná. Evropské ekonomiky nejsou až tak moc provázané a zatímco v případě EEU je hlavním centrem obchodu Rusko, v Evropě lze takových center najít více (Německo, Francie, Velká Británie aj.). Euroasijská unie má oproti EU další výhodu, a to v tom, že zatímco v EEU je ekonomická aktivita zemí velice podobná (zaměřená víceméně na průmysl), státy EU mají různorodou produkci, vedle průmyslu například také zemědělství. Pro evropské země to tedy představuje možnost vyššího výskytu asymetrických ekonomických šoků, které eliminuje právě podobná ekonomická aktivita. Jak uvádí Rozmahel a kol. (2013), někteří autoři tvrdí, že podobnost hospodářského cyklu je ovlivněna strukturou obchodu spíše, než jeho intenzitou. Na základě provedeného výzkumu ve státech EU, který provedl Rozmahel s kolegy, se však zmíněné tvrzení nepodařilo potvrdit. Nicméně v případě Finska, Irska a Nizozemska, tedy zemí, které disponují velice malou průmyslovou produkcí, se na základě výpočtů zjistilo, že jejich intenzita vzájemného obchodu s ostatními členy EU je také velice nízká.

Vlastní práce

61

Z uvedeného je zřejmé, že EEU ve všech zmíněných oblastech zatím dosahuje lepších výsledků než EU. Evropskou integraci se přitom dá považovat za zdařilou, tudíž je tu i velká naděje pro EEU. Zdali bude případná integrace na měnovou unii úspěšná, bude záviset hlavně na ekonomice Ruské federace. Je zřejmé, že v důsledku uvalení sankcí v souvislosti s událostmi na Ukrajině není ruská ekonomika v dobré kondici a je jasné, že pokud Rusko nezmění postoj k celé situaci, nebude jeho ekonomika tak silná, jak by být mohla a jak by bylo potřeba v souvislosti se zavedením jednotné měny. Velkým otazníkem je také další rozšíření EEU o ostatní postsovětské, případně asijské státy. Jelikož je unie, s výjimkou Ruska, složena z chudších a zaostalejších členských států bylo by do budoucna potřebné, aby se k unii připojila nějaká bohatší, ideálně asijská země s větším potenciálem. V tomto směru má EEU mnoho možností, jelikož na asijském kontinentu funguje jen ASEAN, jehož členy ale nejsou všechny asijské státy. Za nejzajímavější možnost se dá považovat připojení Čínské lidové republiky. Pokud by se tak stalo, EEU by mohla v budoucnu být, s největší ekonomikou světa, nejúspěšnější unií vůbec.

Závěr

62

7 Závěr Cílem této práce bylo zhodnotit integrační potenciál vznikající Euroasijské unie s ohledem na možné budoucí zavedení jednotné měny, a také vyvodit příslušná doporučení na základě srovnání vypočítaných výsledků. První část práce definovala pojem regionální (územní) integrace a její formy, které poté byly blíže popsány, a to podle jednotlivých integračních stupňů. Pro tuto bakalářskou práci je důležitý zejména integrační stupeň měnové unie, neboť jedním ze současných cílů EEU je dosáhnout právě tohoto stupně integrace. Ve druhé části je popsána problematika teorie OCA, která v posledních letech opět nabrala na významu. Definuje totiž kritéria optimální měnové oblasti, pomocí nichž se dá předpokládat, zda jsou státy vhodnými kandidáty pro zavedení jednotné měny. Jedním z těchto kritérií je i synchronizace hospodářských cyklů země, jež je brána v úvahu i ve vlastní práci. Teorie dále zkoumá podmínky, jež buď minimalizují výskyt asymetrických ekonomických šoků, anebo umožňují jejich jednodušší adaptaci bez použití nástrojů měnové politiky. Poslední kapitola teoretické části přiblížila souvislosti utváření Euroasijské unie. Od rozpadu SSSR byla v postsovětských zemích snaha o vytvoření nějakého obchodně-politického bloku, který by navázal na úspěšnost Sovětského svazu v dobách, kdy konkuroval USA. Kazašský prezident v polovině 90. let prezentoval svoji ideu o Euroasijské unii, která se setkala s velkým ohlasem. Nicméně až do začátku roku 2000 nevznikla žádná organizace, která by měla nějaký větší potenciál. K nápadu z 90. let se vrátil až ruský prezident Vladimir Putin, který více než 10 let připravoval půdu pro vznik EEU. Kapitola dále popisuje strukturu unie a prezentuje názory různých odborníků ohledně jejího vzniku. Ve vlastní části práce se autorka nejprve věnovala již zmíněné synchronizaci hospodářských cyklů, kde pomocí dat ze Světové banky vykreslila jednotlivé hospodářské cykly a vypočítala korelační koeficienty pro každý členský stát. Korelační koeficienty vyšly nad očekávání dobře, neboť kromě Kyrgyzstánu, vyšla u všech států čísla blízká 1, což znamená silnou závislost. Tento výsledek je patrný také z grafu, kde například Arménie kopíruje hospodářský cyklus Ruské federace. Z těchto výsledků autorka usoudila, že je díky silné míře synchronizace splněno jedno z kritérií OCA pro vytvoření fungující měnové oblasti a pokud budou splněna i další kritéria, je možné, že případná integrace EEU na měnovou unii bude úspěšná. V další části práce byl popsán obchod, a to jak vnitrounijní, tak obchod jednotlivých členských států. Jelikož unie oficiálně funguje jen 5 měsíců, nebylo možné dohledat data vzájemného obchodu všech 4 členských států. Proto autorka vyhledala data na stránkách statistických úřadů jednotlivých zemí a do celkového zpracování zahrnula i data Kyrgyzstánu, neboť jeho připojení k unii se předpokládá již na konci měsíce května tohoto roku. Co se týká salda obchodní bilance, tím disponuje jen Ruská federace a Kazachstán. Tři zbylé země dlouhodobě vykazují saldo záporné. Také se potvrdila závislost zemí na RF, jelikož pro většinu z nich představuje tato země největšího obchodního partnera, jak v importu, tak v exportu.

Závěr

63

V rámci vzájemného unijního obchodu je největší přispívatelem RF, což pro autorku nebylo žádným překvapením. Autorka se proto obává, aby Rusko nebylo po zotavení své ekonomiky v podobné situaci vůči ostatním členským státům jako Německo vůči členským zemím Eurozóny, kdy slabší státy jen čerpají peníze z nejbohatší ekonomiky unie, ale samy ničím nepřispívají. Tato situace hrozí v případě Arménie či Kyrgyzstánu, neboť ekonomiky těchto států nejsou v dobré kondici. V těchto zemích je také relativně vysoká míra chudoby a nebýt surovinového bohatsví zemí, byla by situace pravděpodobně ještě mnohem horší. Poslední část práce se věnuje průmyslu členských států, který je hlavní složkou obchodu unie, ale i samotných členských států, a to hlavně díky již zmíněnému přírodnímu bohatství. Ekonomická aktivita zemí je tedy velice podobná, což znamená nižší riziko asymetrických ekonomických šoků a opět se tím potvrzuje, že má EEU možnost v budoucnu vytvořit fungující měnovou unii. K zavedení společné měny ale povede ještě dlouhá cesta. V prvé řadě je nutné, aby Rusko urovnalo své vztahy s EU a USA, neboť uplatňované sankce velice oslabují ruskou ekonomiku, a tím i ekonomiky ostatní členských států. Autorka se domnívá, že v případě vytvoření měnové unie by tato mohla fungovat. EEU má možnost v mnohém se inspirovat EU, což je velkou výhodou. Hrozbu představují chudé státy, jako již zmiňovaná Arménie či Kyrgyzstán, případně další jim podobné, neboť tyto ekonomiky pravděpodobně dlouhou dobu nebudou připravené přijmout společnou měnu a pokud EEU podcení jejich slabé ekonomiky, může nastat situace podobná té, kterou zažívá EU v případě Řecka. Nicméně unie má určitě velký potenciál, zvlášť pokud se k ní připojí některé z bohatých asijských států, Čínu nevyjímaje. Dá se očekávat, že EEU jednou bude úspěšnějším integračním seskupením než EU a v důsledku nedávných událostí na Ukrajině je otázkou, jak daleko bude vůdčí země celé unie, Rusko, ochotné pro úspěch zajít.

Literatura

64

8 Literatura BALASSA, B. The Theory of Economic Integration (Routledge Revivals). [Reprint]. London: Routledge, 2011. ISBN 9780415679107. CAHLÍK, T. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 272 s. ISBN 80-7184686-4. CIHELKOVÁ, E. Nový regionalismus: teorie a případová studie (Evropská unie). Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2007, 361 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807179-808-8. CIHELKOVÁ, E., BLAŽEK, J. Formy regionalismu – teoretický problém a vybrané příklady regionální integrace. Současná Evropa a Česká republika, 2005, č. 2. DUTKIEWICZ, P., SAKWA, R. Eurasian integration: the view from within. 318 pages. ISBN 9781138778979. European Union and new regionalism: competing regionalism and global governance in a post-hegemonic era. Editor Mario Telò . Farnham: Ashgate, 2014, 478 s. ISBN 1472434366. FRANKEL, J., ROSE, A. The Endogenity of the Optimum Currency Area Criteria. The Economic Journal [online]. 1998, vol. 108, issue 449, s. 1009-1025 [cit. 201505-19]. DOI: 10.1111/1468-0297.00327. GRAUWE, P. Economics of monetary union. 9th ed. Oxford: Oxford University Press, 2012, 1 v. ISBN 978-0-19-960557-6. HNÁT, P. Globální politická ekonomie nového regionalismu a Evropské unie. Praha, 2009. Doktorská disertační práce. Vysoká škola ekonomická Praha. KENEN, P. The Theory of Optimum Currency Areas: An eclectic view. In MUNDELL, R., SWOBODA, A. (eds.). Monetary Problems in International Economy. Chicago: University of Chicago Press, 1969. p. 41 – 60. KROTOV, I. Customs Union between the Republic of Belarus, the Republic of Kazakhstan and the Russian Federation within the framework of the Eurasian Economic Community. World Customs Journal [online]. 2011, 5(2) [cit. 201505-18]. Dostupné z: http://www.worldcustomsjournal.org/media/wcj/2011/2/Krotov.pdf KRUGMAN, P. Lessons of Massachusets for EMU. In TORRES, F.,GIAVAZZI, F. Adjustment and Growth in the European Monetary Union.Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1993, s. 241 – 266.ISBN 0-521-44019-X. KUČEROVÁ, Z. Teorie optimální měnové oblasti a možnosti její aplikace na země střední a východní Evropy. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2005, 141 s. Studie (Národohospodářský ústav Josefa Hlávky). ISBN 8086729-18-4. KUNEŠOVÁ, H. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 3., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, 386 s. ISBN 978-80-7400-502-2.

Literatura

65

McKINNON, R. Optimum Currency Areas. The American Economic Review, [online]. 1963, vol. 53, no. 4, p. 717 - 725. MONGELLI, P. F. „New“ Views on the Optimum Currency Area Theory: What is EMU Telling Us? ECB Working Paper [online]. 2002, No. 138. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://repec.org/res2002/Mongelli.pdf MUNDELL, R. A Theory of Optimum Currency Areas. The American Economic Review [online]. 1961, vol. 51, No. 4 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.jstor.org/discover/10.2307/1812792?uid=3737856&uid=2134 &uid=2&uid=70&uid=4&sid=21106876640993 PROVAZNÍKOVÁ, R., SOBOTKA, M. Veřejné finance II. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013, 149 s. ISBN 978-80-7395-731-5. ROZMAHEL, P., KOUBA, L., GROCHOVÁ, L., NAJMAN, N. Integration of Cetnral and Eastern European Countries: Increasing EU Heterogeneity?. For Europe. [online]. 2013, working paper No. 9 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.foreurope.eu/fileadmin/documents/pdf/Workingpapers/WWW forEurope_WPS_no009_MS77.pdf TAVLAS, G. The ?New? Theory of Optimum Currency Areas. The World Economy [online]. 1993, vol. 16, issue 6, s. 663-685 [cit. 2015-05-19]. DOI: 10.1111/j.1467-9701.1993.tb00189.x.

8.1 Internetové zdroje A new integration project for Eurasia: The future in the making. Permanent Mission of the Russian Federation to the European Union. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.russianmission.eu/en/news/article-prime-ministervladimir-putin-new-integration-project-eurasia-future-making-izvestia-3ASEAN. European Institute for Asian studies. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.eias.org/sites/default/files/EIAS_Report_ARF_Challenges_Climat e_Change.pdf Definice teorie OCA. Zavedenieura.cz. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/vykladovy-slovnicek/o-2343 EEU – více politická, méně ekonomická. Osw.pl. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.osw.waw.pl/en/publikacje/osw-commentary/2015-0120/eurasian-economic-union-more-political-less-economic#_ftnref7 EEU a jednotná měna. Russian news agency. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://tass.ru/en/economy/767567 EEU a měnová unie. Russian news agency. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://tass.ru/en/economy/782673 EEU vstoupilo v platnost. Vesti.ru. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vesti.ru/doc.html?id=2244042 Ekonomická integrace. Euroskop. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/285/sekce/e-f/

Literatura

66

EurAsEC. Eurasian economic center. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.eurasianec.com/index.php?option=com_content&task=view&id= 2&Itemid=7 Eurasianismus. Česká televize. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/266923-eurasianismus-ideologiektera-ma-ovladat-dnesni-kreml/ Eurasijský svaz přichází. Business info. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/eurasijsky-svaz-prichazi-61967.html Euroasijská ekonomická integrace: čísla a fakta. Eurasian economic commission. [online]. 2015. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.eurasiancommission.org/ru/Documents/broshuraEEC_26---1.pdf Euroasijská ekonomická integrace: fakta a postoje. Euroasijská ekonomická komise. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.eurasiancommission.org/en/Documents/broshura26_ENGL_201 4.pdf Euroasijská ekonomická unie – obecné informace. Euroasijská ekonomická unie. [online].[cit.2015-05-19]. Dostupné z: http://www.eaeunion.org/?lang=en#about Euroasijská hospodářská unie. Finanční noviny. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/euroasijska-hospodarska-uniechce-konkurovat-eu-usa-a-cine/1163146 Euroasijská unie jako nová hrozba. E15.cz. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://nazory.euro.e15.cz/analyzy/ilona-svihlikova-euroasijska-unie-jakonova-hrozba-1091184 Euroasijská unie konkurentem EU. Finmag. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/286608-euroasijska-ekonomicka-unieropa-plyn-a-belorusky-hi-tech Euroasijská unie: Putinova odpověď EU. Huffingtonpost. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/christopher-atamian/theeurasian-union-putins_b_6585578.html Euroasijský parlament. Sputniknews. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://sputniknews.com/russia/20120425/173043817.html Export a import Běloruska. Národní statistická komise Běloruské republiky. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.belstat.gov.by/en/ofitsialnayastatistika/otrasli-statistiki/torgovlya/vneshnyaya-torgovlya_2/osnovnye pokazateli-za-period-s-__-po-____gody_10/1995-2010/ Export a import Kyrgyzstánu. Národní statistická komise Kyrgyzstánské republiky. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://stat.kg/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1&lang=english

Literatura

67

Export a import Ruské federace. Federální statistická služba Ruské federace. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.gks.ru/bgd/regl/b14_12/IssWWW.exe/stg/d02/26-03.htm Export Arménie. Národní statistická služba Arménie. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.armstat.am/en/?nid=126&id=10003&submit=Search Export do Ruska. Business info. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pokles-ceskeho-exportu-do-ruska-sezrychluje-62927.html Fakta o Euroasijské ekonomické komisi. Eurasian economic commission. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://eec.eaeunion.org/en/Pages/about.aspx Fakta o Euroasijské rozvojové bance. Eurasian development bank. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://eabr.org/e/about/ Historie EMU. Evropská centrální banka. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/ecb/history/emu/html/index.cs.html Import Arménie. Národní statistická služba Arménie. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.armstat.am/en/?nid=126&id=10004 Import Arménie. Národní statistická služba Arménie. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.armstat.am/en/?nid=126&id=10004 Import Arménie. Národní statistická služba Arménie. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.armstat.am/en/?nid=126&id=10004 Import Arménie. Národní statistická služba Arménie. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.armstat.am/en/?nid=126&id=10004 Institucional structure of Eurasian Integration. Belinstitute.eu. [online]. [cit. 201505-19]. Dostupné z: http://www.belinstitute.eu/images/docpdf/sa_05_2012_en.pdf Jednotný hospodářský prostor. Businessinfo.cz. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/app/content/files/teritoria/Belorusko_jednotny _hospodarsky_prostor_AJ_121105.pdf Kyrgyzstán do unie vstoupí se zpožděním. Eurasianet. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.eurasianet.org/node/71461 Kyrgyzstán vstoupí do EEU. Informace bez hranic. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://ibezhranic.cz/kyrgyzstan-chce-do-euroasijske-unie/ Kyrgyzstán vstoupí do EEU. Informace bez hranic. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://ibezhranic.cz/kyrgyzstan-chce-do-euroasijske-unie/ Měnová politika. Euroskop. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/674/sekce/menova-politika/ NAZARBAYEV, N. Eurasian Union: From the Idea to the History of Future [online]. 1994, [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.akorda.kz/ru/speeches/articles/evraziyskiy_soyuz

Literatura

68

One market, one money. Commission of the European Communities. [online]. 1990. No.44 [cit.2015-05-19]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication7454_en.pdf Optimální měnová unie. European Central Bank. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.suomenpankki.fi/pdf/104814.pdf Profil Arménie. Observatory of economic komplexity. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://atlas.media.mit.edu/en/profile/country/arm/ Profil Běloruska. Observatory of economic komplexity. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://atlas.media.mit.edu/en/profile/country/blr/ Profil Kazachstánu. Observatory of economic komplexity. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://atlas.media.mit.edu/en/profile/country/kaz/ Profil Kyrgyzstánu. Observatory of economic komplexity. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://atlas.media.mit.edu/en/profile/country/kgz/ Profil Ruska. Observatory of economic komplexity. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://atlas.media.mit.edu/en/profile/country/rus/ Předseda Euroasijské ekonomické komise. Kremlin.ru. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://kremlin.ru/catalog/persons/156/events Putin podepsal Smlouvu o vytvoření EEU s bývalými postsovětskými státy. BBC.com. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-europe-27619156 Putin potvrdil vznik EEU. Česká televize. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/288141-putin-si-plni-sen-omocnem-svazu-potvrdil-vznik-euroasijske-unie/ Regionální inovační fórum. Bermangroup. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.bermangroup.cz/rif/ Silná EEU do roku 2032. Estonské veřejné vysílání. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://news.err.ee/v/politics/d5f28d09-1ba6-44a4-a3c7a912a533c03a Smlouva o EEU. Consultant.ru. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/document/cons_doc_LAW_170264/ Smlouva o vstupu Arménie do EEU. Celní prohlášení. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.customs-code.ru/pravovbaza/18429-dogovor-arm Smlouva o vzniku EEU. Novosti.tut.by [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://news.tut.by/politics/259307.html Soud EEU. The Moscow Times. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.themoscowtimes.com/news/article/b2b-notes-on-the-futurecourt-of-the-eurasian-economic-union/499094.html The Eurasian Economic Union: perspectives and risks. Academia.edu. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.academia.edu/7218510/The_Eurasian_Economic_Union_perspec tives_and_risks

Literatura

69

The World Factbook. Central Inteligence Agency. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/rs.html Události na Ukrajině. Euractiv. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/link-dossier/vyvoj-aktualniho-denina-ukrajine-000101 Uzbekistán se k EEU nepřipojí. Informace bez hranic. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://ibezhranic.cz/uzbekistan-se-k-euroasijske-uniipravdepodobne-nepripoji/ Velká šachovnice. Take over world. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.takeoverworld.info/Grand_Chessboard.pdf Vytvoření euroasijského parlamentu není nemožné. Russian News Agency. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://tass.ru/en/russia/708233 Základy Euroasijské integrace. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.czech.mid.ru/cz/pressrel/news_48.html

Přílohy

70

Přílohy

Přílohy

71

Obr. 15

Arménští partneři v exportu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Obr. 16

Arménští partneři v importu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Přílohy

72

Obr. 17

Běloruští partneři v exportu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Obr. 18

Běloruští partneři v importu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Přílohy

73

Obr. 19

Kazašští partneři v exportu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Obr. 20

Kazašští partneři v importu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Přílohy

74

Obr. 21

Kyrgyzští partneři v exportu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Obr. 22

Kyrgyzští partneři v importu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Přílohy

75

Obr. 23

Ruští partneři v exportu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Obr. 24

Ruští partneři v importu. Zdroj: (Observatory of Economic Complexity, 2014).

Integrační tendence v Euroasijském svazu

Recommend Documents