JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra bicích nástrojů Hra na bicí nástroje
Inovativní tendence v oblasti zvuků bicích nástrojů Diplomová práce
Autor práce: BcA. Pavel Cafourek, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Ing. MgA. Dan Dlouhý, Ph.D. Oponent práce: doc. Martin Opršál
Brno 2012 Bibliografický záznam CAFOUREK, Pavel. Innovative tendencies in the sounds of percussion instruments. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Fakulta Hudební, Katedra bicích nástrojů, rok 2012, 73 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Ing. MgA. Dan Dlouhý, Ph.D.
Anotace Diplomová práce „Inovativní tendence v oblasti zvuků bicích nástrojů“ pojednává o soudobých tendencích v oblasti zvuků nejen bicích nástrojů, společně s popisem a ukázkami nejnovějších možností hudebních nástrojů.
Annotation Diploma thesis " Innovative tendencies in the sounds of percussion instruments " deals with the contemporary trends in not only the sounds of percussion instruments along with a description and examples of the latest possibilities of musical instruments.
Klíčová slova Inovativní tendence, bicí nástroje, klasické bicí nástroje, etnické bicí nástroje, akustické bicí nástroje, elektro-akustické bicí nástroje, ready-mades, nezařaditelné bicí nástroje, ukázky.
Keywords Innovative trends, percussion, classical percussion, ethnic percussion, acoustic percussion, electro - acoustic percussion instruments, ready- mades, miscellaneous percussion, samples
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 4. září 2012
Pavel Cafourek
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................. 6 1
HUDEBNÍ NÁSTROJ - DEFINICE...................................................................................... 8
2
NETRADIČNÍ ZPŮSOBY HRY NA BICÍ NÁSTROJE .................................................... 10 2.1 ROZEZNÍVÁNÍ TŘENÍM ........................................................................................................ 10 2.2 METODOU NEÚHOZOVOU ................................................................................................... 11 2.2.1 Dřevěnou paličkou (nejčastěji na malý buben atd.) ................................................... 11 2.2.2 Gumovou paličkou ................................................................................................... 12 2.2.3 Pomocí koňských žíní ............................................................................................... 12 2.2.4 Metoda rozeznívání smyčcem ................................................................................... 13 2.2.5 Drnkání ................................................................................................................... 13 2.3 NEZAŘADITELNÉ ZPŮSOBY A KOMBINACE ........................................................................... 13
3
KLASICKÉ HISTORICKÉ BICÍ NÁSTROJE A JEJICH VYUŽITÍ............................... 14
4
VYUŽITÍ ETNICKÝCH BICÍCH NÁSTROJŮ ................................................................. 17
5
BICÍ NÁSTROJE S ÚPRAVAMI ....................................................................................... 21
6
VYTVÁŘENÍ NOVÝCH HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ ....................................................... 23 6.1 AKUSTICKÉ NÁSTROJE ....................................................................................................... 23 6.2 ELEKTROAKUSTICKÉ NÁSTROJE .......................................................................................... 40 6.2.1 Stručná historie a dělení vývoje elektroakustických hudebních nástrojů..................... 40 6.2.2 Současné elektroakustické nástroje - výběr ............................................................... 42 6.3 KOMBINOVANÉ, OBTÍŽNĚ ZAŘADITELNÉ HUDEBNÍ NÁSTROJE .............................................. 46
ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 50 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ........................................................................................... 51 PŘÍLOHA ..................................................................................................................................... 55
Předmluva Téma „Inovativní tendence v oblasti zvuků bicích nástrojů“ jsem si vybral z důvodu
jeho
aktuálnosti.
V dnešní době
se
muzikologové,
badatelé
a
experimentátoři v hudebním světě stále více zabývají tzv. conterporary music (soudobou hudbou) a snaží se objevovat nové možnosti zvuků, nástrojů (nových i starých). Já se ve své práci zabývám tvorbou jak nových zvuků na klasické nástroje, tak na nástroje nové, paralelně i vytvářením nových nástrojů. V každé ukázce níže popisuji daný zvuk či nástroj. Ukázky jsou zařazeny do konkrétní kapitoly. Tato práce by mohla sloužit pro inspiraci nejen na katedře kompozice, ale i na katedře bicích nástrojů na JAMU, protože právě zde se v poslední době tvoří mnoho autorských skladeb. Já bych tuto činnost tímto rád podpořil.
Úvod V této práci se pokusím systematizovat a popsat inovativní tendence v oblasti zvuků klasických bicích nástrojů, etnických bicích nástrojů, tzv. ready-mades a také nástrojů vyrobených pro určitý zvukovým záměr. Rozhodl jsem se pro toto téma, protože jsem se poslední dva roky studia na JAMU zabýval výhradně soudobou hudbou a komponováním vlastních skladeb, kde jsem chtěl použít netradiční nejen bicí nástroje. Nejobsáhlejší budou kapitoly o vytváření nových akustických a elektroakustických nástrojů – nástroje vyrobené uměle ke konkrétnímu využití a s určitým zvukovým záměrem a ve většině případů amplifikované a s použitím různých „smyček“, delay či samplů. Jelikož je v tuto chvíli v české literatuře dostupná asi jediná publikace s touto tématikou - Dan Dlouhý - „Přehled, systemizace a zhodnocení tembrálních inovací''rozhodl jsem se využít poněkud pozměněné systematizace, která je v ní uvedena, pro popis příkladů možných inovací ve zvuku bicích nástrojů. Kromě ukázek z vlastní autorské tvorby vycházím zejména z internetu jako hlavního zdroje informací – zejména z portálu YouTube. Důvodem je skutečnost, že právě zde se objevují naprosto nejsoučasnější nápady z oblasti neobvyklého rozeznívání hudebních nástrojů a jejich konstrukce. Častý problém věrohodnosti internetových zdrojů v tomto případě zcela odpadá, protože se nejedná o hledání pravdivé informace, ale o „viditelné a slyšitelné“ skutečnosti. Ideální by bylo uvedené ukázky přiložit v podobě DVD, kopírováním ukázek z youtube.com a dalších serverů bych ale porušil autorská práva. U každé ukázky je sice link (odkaz) na její zobrazení, ten ale nemusí být samozřejmě po určité době aktuální, a proto jsou vždy uvedeny alespoň vizuální ukázky v podobě screenshotů obrazovky s krátkým popisem. Jak jsem řekl výše, předkládám i pár svých skladatelských pokusů, které nejsou umístěny na internetu z osobních důvodů, a jsou zastoupeny také screenshoty.
Jelikož jde vývoj nejen v oblasti zvuků obrovskou rychlostí vpřed, je prakticky nemožné nějak ucelit toto téma. Snažím se proto vybrat hlavně co nejinspirativnější ukázky a sdělit touto formou diplomové práce své poznatky.
1 Hudební nástroj - definice Definic toho, co je vlastně hudebním nástrojem, vzniklo v historii mnoho. V současné době, kdy dochází k prudkému vývoji akustických i elektroakustických hudebních nástrojů je ale řada z nich prakticky nepoužitelná. Pravděpodobně optimální definicí hudebního nástroje se jeví ta, kterou vytvořil organolog PhDr. Pavel Kurfurst z brněnské Masarykovy univerzity: „Hudební nástroj je předmět, který umožňuje produkování hudebního zvuku“; stanovil i teoretický model hudebního nástroje, který „...definuje všechny možné prvky nejrůznějších zvukových zdrojů a jejich vzájemné vazby a lze jej použít ke klasifikaci jakéhokoliv typu hudebního nástroje“ a přináší přehled nejrůznějších základních prvků nástroje a jejich vzájemných vazeb. Hudební nástroj je tak tvořen jedním nebo více hlavními oscilátory s odlišnými možnostmi přeladění, jejich napáječi, zesilovači a modulátory, může se vyskytovat i jeden nebo více oscilátorů vedlejších s vlastními napáječi, zesilovači a modulátory. Na základě tohoto modelu lze utřídit prakticky jakékoliv zdroje zvuku, včetně syntetických, speciálních akustických nástrojů, dokonce i znějících předmětů denní potřeby, elektronických zvuků, vznikajících třeba softwarovým převodem přírodních signálů atd. Jako hudební nástroj lze tedy dnes použít téměř cokoliv; o tom v podstatě pojednává tato práce a proto se snaží hlavně předložit inspirativní příklady v rámci následujícího systému třídění inovativních tendencí zvuků bicích nástrojů: -
netradiční způsoby hry na bicí nástroje - rozeznívání třením, neúhozovou metodou (pomocí dřevěné paličky, gumové paličky, žíní, smyčcem, drnkáním), jednoznačně nezařaditelným způsobem,
-
klasické historické bicí nástroje a jejich využití,
-
využití etnických bicích nástrojů,
-
bicí nástroje s úpravami,
-
vytváření nových hudebních nástrojů (akustických, elektroakustických, kombinovaných).
Navrhované dělení by mělo být vhodné pro utřídění pravděpodobně všech druhů zvukových inovací a ve většině případů tedy bude doprovázeno ukázkou buď z vlastní autorské tvorby nebo (většinou) cizí (v podobě stručného slovního popisu a přiložené fotografie v příloze).
2 Netradiční způsoby hry na bicí nástroje Dnes se bicí nástroje nerozeznívají pouze úhozem různými typy paliček (například gumové spojené provázkem, extrémně hutné a velké paličky, klastrové paličky – všechny tyto typy pro různé způsoby hry – glissanda, tahání po kamenech, víření), ale i různými jinými metodami jako jsou například drnkání, tření, rozeznívání dechem, atd. Mezi netradiční způsoby hry lze přiřadit i kombinační hru na různé bicí nástroje – souběžná hra na vibrafon a zvony, marimbu a tympány atd., v dnešní době není výjimkou ani hra šesti paličkami. Dnes se tyto nové metody rozezvučení, na rozdíl od minulosti, všechny považují za různé techniky hry na bicí nástroje. Dělení této kapitoly je (jak už bylo řečeno výše) následující: rozeznívání třením, metodou neúhozovou a jednoznačně nezařaditelnými způsoby.
2.1 Rozeznívání třením Příkladem neúderového způsobu tvorby zvuku na bicí nástroje je již dávno známé rozeznívání třením metličkami, prsty či dlaní, hranou jiného předmětu apod., což se využívá mj. i z toho důvodu, že na většinu bicích nástrojů nelze vyluzovat dlouhé tóny jinak než vířením (tremolo) z důvodu krátkého doznívání.. Záleží na kombinaci nástrojů, které se třou a na intenzitě tření, aby požadovaný zvuk byl hlasitý nebo tichý, kratší nebo delší. Tímto způsobem rozeznívání dochází k neobvyklým zvukovým barvám nepřeberného množství. Následně budou zmíněny jen ty méně obvyklé způsoby hry, proto v případě metliček poznamenejme jen to, že mohou být vyrobeny z různých materiálů v závislosti na požadované hlasitosti a kvalitě zvuku, takže např. na nástroje s hladkým třecím povrchem můžeme použít metle z plastových, bambusových nebo jiných hrubších materiálů a dosáhnout tak méně obvyklého výsledného vyznění. Pro ještě jemnější rozezvučení nástrojů můžeme použít dlaň nebo prsty. Nástroje s drsnějším povrchem budou znít podobně, jako když se sype písek. Lze
použít i nehty pro případné zesílení zvuku. Možných kombinací nehtů, plochy dlaně, hřbetu ruky a atd. je mnoho a zejména při rychlém střídání těchto možností lze dosáhnout poměrně neobvyklého výsledku. Problém však nastává při rozezvučování nástrojů s hladkým povrchem, zde je zapotřebí jiného způsobu tření. Navlhčené konečky prstů smýkáme po povrchu nástroje tak, aby prsty „rezonovaly“ a tyto mikro nárazy rozezvučí nástroj. Nejčastěji se s touto technikou setkáme při hře na skleněné nástroje, anebo při hře na blanozvučné nástroje, kde můžeme místo navlhčení prstů použít kalafunu pro zdrsnění hladkého povrchu (nácviku této techniky je zapotřebí se více věnovat). V případě tamburíny jde o běžný způsob hry, při jejím použití na tympány nebo konga atd. je ale zvuk stále relativně neobvyklý.
2.2 Metodou neúhozovou Tato metoda je založená na neúhozovém způsobu tvoření tónu za pomocí různých druhů paliček.
2.2.1 Dřevěnou paličkou (nejčastěji na malý buben atd.) Stále ještě relativně méně obvyklým způsobem hry je smýkání hlavičky nebo konce paličky po povrchu nástroje, anebo pohyb paličky po něm s jejím držením kolmo na nástroj a mírným tlakem. Nejvíce se daří touto metodou rozezvučet nástroje kovové (činely, gongy, vibrafon apod.), výsledný zvuk je velmi zvláštní a specifický. Dalším příkladem jsou dvě dřevěné paličky s vroubky po celé délce a obvodě. Lze smýkat jednu paličku po druhé, anebo touto paličkou po hraně jakéhokoliv předmětu, vždy vznikne zajímavý zvuk. Na blanozvučné nástroje přitlačíme jeden konec jedné paličky o blánu a druhou třeme po první. S tlakem vyvíjeným na opírající se paličku se mění intonace.
2.2.2 Gumovou paličkou Velmi zajímavý zvuk na hranici elektronického produkuje gumová kulička, dnes označená názvem „Power ball“. Gumová kulička (dětský „hopík“) o různých průměrech, ideální 3-5 cm, je nasazená na pevnější drát nebo pružný rattan. Technika hry spočívá v přejíždění tímto powerballem po nástrojích. Gumový povrch powerballu zajistí protiskluzové vlastnosti a tudíž kladený odpor při tahu vyvolá vrnivý zvuk. Nejlépe se tato metoda osvědčuje na blanozvučných a kovových nástrojích s větší plochou. Dřevěná palička a na ní navlečená gumová bužírka slouží k rozeznívání spíše kovových nástrojů kulatých tvarů. Kroužení po obvodě se nástroj rozezní a zvuk se dá udržet libovolně dlouho. Pro ozvláštnění zvuku lze do kulaté nádoby napustit vodu.
2.2.3 Pomocí koňských žíní Dalším způsobem rozeznívání třením je způsob tření koňských žíní lidového nástroje zvaného „famfrnoch“, kdy hráč musí nástroj držet a zároveň na něho hrát. Tento problém odpadá v inovativní verzi tohoto nástroje (vyrábí německá firma Kolberg), kdy je tahavý pohyb ruky nahrazen pohybem kliky. Hráč tak nemá zaměstnané ruce jedním nástrojem, ale jednou rukou ovládá famfrnoch a druhou může ovládat jiný nástroj současně. Délka zvuku tak není limitovaná. Žíně lze ale připevnit teoreticky k jakémukoliv nástroji – ať už k otvoru, který v nástroji je, nebo lze otvor (např. u staršího nástroje) i nově vytvořit. Například plech, rozeznívaný třením svazku žíní, upevněného do otvoru v jeho středu, by musel vytvářet velmi zajímavý zvuk (z důvodů snazší hry by musel být plech upevněn v rámu nejen provázky z horních rohů, ale dolních, aby se při tahu za žíně nehoupal).
2.2.4 Metoda rozeznívání smyčcem Mezi další způsob rozeznívání třením můžeme zařadit rozeznívání za pomocí smyčce. I když by někdo mohl namítat, že smyčec nepatří do bicích nástrojů, tak právě při jeho použití na bicích nástrojích do nich patří. Stejně tak by bylo možno naopak říct, že se jedná o prostředek dnes již relativně běžný. Při různých technikách tlumení nástroje (aby vznikal zvuk spíše temný nebo naopak vysoký a ostrý) se však stále jedná o zajímavý výrazový prostředek. Navíc můžeme přítlakem smyčce na nástroj a rychlostí tahu ovlivnit nejen hlasitost zvuku, ale i míru alikvotů, které nezní vždy stejně, protože se jedná často o nástroje s neurčitou výškou tónu a tedy širokým spektrem frekvencí. (Nejvhodnější pro tento způsob hry jsou smyčce kontrabasové nebo violoncellové, houslové se využívají zřídka, jsou menší, tudíž žíně vytváří menší plochu a ta má zásadní vliv na tvorbu zvuku; pro snazší hru lze nakalafunovat jak smyčec, tak místo, ve kterém dochází ke styku.) Jiný způsob zajímavého rozeznívání může být spouštění kovových řetězů nebo jakýchkoliv jiných předmětů na různé druhy nástrojů. Nejčastěji však na kovové nástroje, jako např. činely, gongy, různé metalofony a blanozvučné nástroje.
2.2.5 Drnkání Různé způsoby drnkání na nejrůznější netradiční místa samozvučných bicích nástrojů.
2.3 Nezařaditelné způsoby a kombinace Kombinace některých výše uvedených způsobů (klasické úhozy a některé další způsoby) hry mohou barevnost zvuků značně obohatit. Přikládání úst k místům nástroje, kde vychází zvuk, a pohybováním jimi, mění charakter tónu. Vyvíjením tlaku na blánu se mění intonace, vkládáním kovových rozeznělých nástrojů do vody se rovněž mění výška tónu. S nástroji lze házet, třesat, houpat v určitých intervalech, to vše mění charakter tónu.
3 Klasické historické bicí nástroje a jejich využití Historické nástroje se dnes vyrábí ve velice slušných kopiích a jejich technické, potažmo zvukové možnosti, jsou širší než v minulosti. Soudobé ansámbly tyto „historické“ nástroje již využívají, a to záměrně. Dnes existuje spousta firem, které se zabývají výrobou klasických nástrojů v inovativní podobě, neboť doba se opět vrací k originalitě nejen výrazem, ale i co se týče nástrojů.
Ukázka č. 1 Autorská ukázka skladby „Friction“ Tato ukázka je autorská. Je z mé skladby „Friction“. Už z názvu je zřejmé, že zvuky budou vznikat třením. Ve skladbě jsem použil klasické nástroje, ale netradiční způsoby jejich rozeznívání. Velký buben upevněný do horizontální polohy má pískovanou blánu potřenou kalafunou pro ještě větší účinek tření. Čínský činel kolmo smýkaný hranou po bláně velkého bubnu vytváří různé zvukové barvy – vrnění, vrzání, kvílení, bručení, apod. Záleží na úhlu, ve kterém je činel smýkán po bláně. To záleží na interpretovi, větší spektrum zvuků však dokáže vytvořit sunutím činelu od sebe a mírně nakloněným na sebe. Pochopitelně také záleží na tlaku vyvíjeném činelem na blánu. Zvuky se mohou lišit změnou tvaru a velikostí činelu. Dále je ve skladbě použito krotalů pro vytváření různých melodií. Tahem po bláně se krotal rozezní společně se silnými alikvotními tóny což v kombinaci s krotalem jiného tónu zní velmi úchvatně. Já jsem ještě tyto zvuky kombinoval s hvízdotem buď ve stejné výšce tónu krotalu nebo mírně podladěným, a výsledek byl velice překvapivý. Další zvukové možnosti této kombinace nástrojů jsou: smýkání činelu celou plochou po bláně – šumění, alikvotní hraní – činel smýkat po bláně jen lehce a okraj činelu přidržovat dvěma prsty. Skladba začíná úhozem plochy čínského činelu kolmo na blánu bubnu a přechází v kombinací hry velké měkké palice a občasného „vrzu“ čínským činelem. Tempo se zrychluje a zvuky zesilují. Hra dále přechází pouze ve hru s činelem. Při správně vyvíjeném tlaku činelu na blánu se objeví basový zvuk bubnu, který přeznívá až do dalšího tahu činelu po bláně. Basový zvuk se tak
stává kontinuální. V této fázi se přidává tvrdá krotalová palička a krotaly položené větší plochou povrchu dolů na molitanovém stojanu. Vyčnívající úzká plocha krotalu je ideálním místem na úhoz. Kombinací vrzu s hlubokým basovým zvukem a úhozu na krotal vzniká zajímavé zvukové spektrum. Předěl nastává při úhozu paličky na činel a zároveň skluzu na blánu velkého bubnu. Po dramatické pauze přichází klidnější část skladaby, ve které je využita technika tření krotalu po bláně. V další, závěrečné časti skladby je využita opět technika tření po bláně, ale tentokrát v kombinaci zvuků dvou odlišných činelů (čínský a jeden činel z páru á due). Zde musí být interpret opatrný a nesmí zavadit o činely navzájem. Skladba končí gradací těchto zvuků.
Ukázka č. 2 http://www.youtube.com/watch?v=0OoOzcUEu1Y&feature=related Typický příklad netradičního hraní na klasické bicí nástroje navíc s multimediálním přesahem. Skladba od Georgese Aperghise s názvem Les Guetteurs De Sons, kde interpreti hrají holýma rukama na standardní bicí nástroje. Každý má jeden velký buben s pedálem a jeden malý buben. Interpreti u skladby sedí a používají pouze své tělo na rozeznívání bicích nástrojů. Dívky v ukázce používají techniku hry na conga (slap, open, bas, tap) v kombinaci s ústním zvukovým projevem. Multimediální přesah se zde projevuje v podobě koordinovaných rytmických pohybů hlav a rukou. Kdyby mělo dojít pouze k poslechu této skladby bez vizuálního vjemu, nebylo by to příliš autentické.
Ukázka č. 3 http://www.youtube.com/watch?v=fiTK7mQWGH0 Ukázka velmi kuriózního „klasického“ nástroje. Jde o xylofon, který je schodovitě uspořádán kolem odpadkového koše. Mechanismem pro otevírání tohoto koše se vhodí kulička na první kamen xylofonu a ta samospádem skáče po točitém xylofonovém schodišti dolů. Lze vhodit i více kuliček a vytvářet tak určité melodie.
Ukázka č.4 http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&v=v9R2UCsBpTE&NR=1 V této ukázce můžeme opět vidět podobu jakéhosi xylofonu. Na kovovém zábradlí mezi horní a spodní obručí jsou za pomocí provazu připevněny kameny xylofonu. Klaviatura tak může být dlouhá jak dlouhé je zábradlí. Interpret pro rozeznívání používá kámen. Zvolí si tempo skladby a podle toho buď běží nebo jde podél zábradlí a hraje na kameny.
4 Využití etnických bicích nástrojů Ačkoliv je ve světě mnoho publikací o těchto nástrojích, nelze všechny zaznamenat, nebo si je pamatovat a stejně tak nelze všechny vepsat do této práce. Pokusím se tedy uvést jen příklad nástrojů, které by mohly charakterizovat tuto skupinu. Spousta etnických nástrojů vznikala především v minulé době, ale vznikají i v této době a budou vznikat nadále. Etnikum se neustále vyvíjí. V české literatuře je nejznámější a nejucelenější publikace o bicích nástrojích od Miroslava Kotka, ze které vycházím i já. Nesčetně firem po celém světě se zabývá výrobou této skupiny nástrojů a nabízí je i ve svých katalozích. Etnické nástroje, zejména blanozvučné, se v dnešní době využívají především v severoamerické a západoevropské kultuře, ale především v takzvané world music. Typickým příkladem - dnes už populární nástroj - je arabský jednoblanný buben darabuka vyrobený buď z keramiky nebo z litiny a nebo z jiného kovu. Jiný, velmi podobný nástroj, jen o něco větší, je djembe. To se vyrábí především ze dřeva a je typické svým basovým zvukem uprostřed a vysokým zvukem u kraje nástroje. Dalším nástrojem je podpažní buben, původem z Afriky, na který se hraje jednou rukou a druhou je držen v podpaží, aby bylo možné stiskem napínacích šňůr měnit výšku tónu bubnu. Při hře je tak možné docílit velice konkrétních intonačních pochodů. Dalším nástrojem jsou timbales, původem z latinské Ameriky. Dva kovové bubny s velmi napnutou tenkou blánou, na které se hraje paličkami se stejnými konci. Typický zvuk tohoto nástroje vychází z techniky úderu rimshot. Takovým trochu zvláštním nástrojem je indické tablo. Vždy minimálně v páru. Techniku hry se interpret učí třeba i třicet let. Tyto nástroje jsou specifické svými glisandy a do jisté míry tóny určité výšky, které vydávají. Méně obvyklým blanozvučným nástrojem je frame drum, původem z Austrálie. Je to tzv. šamanský buben, který se skládá z dřevěného lubu potaženého kůží. Aby nástroj dobře zněl, je zapotřebí prstového tréninku. Nepoužívají se totiž žádné paličky. Buben se opírá lubem o stehno a ovládá se v jedné ruce pouze prsty a v druhé prsty a dlaní. Nástroje jako conga a bonga zde nebudu zmiňovat, protože patří dnes mezi standardní nástrojovou výbavu.
Mezi etnické dřevěné idiofony (xylofony) můžeme zařadit nástroje jako trogxylofon (javanský nástroj), mokkin (japonský nástroj), africký balafon (v podstatě etnická marimba). Při poslechu těchto starých etnických nástrojů na nás může zapůsobit duch starých kultur, protože tyto nástroje nebyly laděny temperovaně, nýbrž harmonicky, a to v člověku z „civilizace“ může vyvolat zvláštní pocity. Dnes se s laděním nástrojů hodně experimentuje a od temperovaného ladění se mnohdy upouští (viz ukázky od Harryho Partche). Xylofony, které nejsou laděné, se dnes běžně využívají nejen v soudobých skladbách. Klasickým příkladem jsou velké asijské templbloky, nebo vodní bubny původem z afriky – polokoule z tykve položené na vodní hladině, či známé log drums (slit drum), které skladatelé jako Crumb či Stockhousen používali ve svých skladbách. Metalofony – v této kategorii můžeme nalézt všechny možné gongy (barmské, čínské, thajské, javanské) laděné, neladěné, velké malé. Méně známý nástroj nese název hang drum. Je to nástroj původem ze Švýcarska a jde o dutou nádobu ve tvaru létajícího talíře. Nástroj se drží na klíně a prsty se hraje na horní stranu, kde jsou různě velké prohlubně tvořící tóny určité výšky. Vydávaný zvuk je velice krásný a specifický. V podkategorii metalofonů mohou být zařazeny nástroje zvoncovitého tvaru, např.: tibetské mísy, alpské zvonce, zvonce, atd. Další podkategorií metalofonů může být kategorie drnkacích jazýčkových nástrojů. Sem lze přiřadit například africký nástroj kalimbu (m'biru). Tento nástroj je vhodný jako improvizační. Podmanivý zvuk kalimby zní vždy dobře. Já jsem si kalimbu (do svého projektu) přeladil do harmonického ladění a znělo to opravdu skvostně. Do skupiny lithofonů mohou být zařazeny různé druhy kamínků, ale i obří kamenné sochy, které jsou nařezané do poloviny a vzniklé pláty po přejetí kamenem vydávají neobvyklé zvuky. Mezi skupinu elasmatofonů patří všelijaké drobné předměty jako například guiro, clave, cockolo, maracas, vibraslap, bručoun, chimes, ale také drobné aerofonní
předměty jako píšťalky, slavíci a různé vábničky. Většinou i tyto aerofonní nástroje ovládají perkusionisté.
Ukázka č. 5 http://www.youtube.com/watch?v=v7uq3q8f7zM&feature=related Tato ukázka je důkazem toho, že lithofony existují a dá se na ně i hrát. Obrovská masa kamene nařezaná na tenké pláty. Autor na ně hraje pomocí kamene drženého v ruce. Kamenné sochy těchto velikostí jsou neforemné a velmi špatně se s nimi manipuluje, ale na druhou stranu lze něco podobného udělat i s menšími kameny. Nejčastěji používaný materiál na výrobu lithofonu (lithofonových kamenů) je břidlice. Dobře se štěpí na tenké pláty. Při výrobě těchto nástrojů bude stěžejní značná zkušenost s obráběním kamene a kvalitní diamantový řezný kotouč
Ukázka č. 6 http://www.youtube.com/watch?v=BtkHypTq3p4 Ukázka asi nejdelší chimes na světě (cca 15 m). Tato rarita je zanesena i v Guinessově knize rekordů z roku 2006.
Ukázka č. 7 http://www.youtube.com/watch?v=y2t5cWuDIYw&feature=related V této ukázce jsou představeny jednotlivé, dnes už klasické etnické bicí nástroje, jako triangl, frame drume, guiro, cockalo, pružina, clave. Hráč na ně hraje určitý rytmus a jednotlivé nástroje nahrává do smyček. Celek tak tvoří zajímavé zvukově barevné uspořádání.
Ukázka č. 8 http://www.youtube.com/watch?v=Z3b1bz_9gEo&feature=related Ukázka nádherné pěti - oktávové mbiry (kalimby). Ovládat tento nástroj a hrát na něho cílené melodie je nesmírně obtížné. Tenké kovové plátky jsou přiliš
blízko u sebe a snadno opticky splývají. Je tedy zapotřebí cvičit na tento nástroj ve velmi pomalých tempech a ve výsledku hrát téměř poslepu.
5 Bicí nástroje s úpravami Do této kategorie bych zařadil různé druhy mechanických změn (užité na obvyklých nástrojích) a v souvislosti s nimi též změny intonačních náchylností. Co se týká zařazení procesování zvuku a amplifikace (barevnost zvuku může být oproti mechanickým úpravám mnohem jasnější a výraznější), přikláním se k zařazení do skupiny elektroakustických hudebních nástrojů. Pro některé může být toto zařazení diskutabilní – všechny čistě akustické nástroje bychom totiž mohli chápat jako potenciální elektroakustické nástroje a v podstatě kterýkoliv akustický nástroj může znít jako elektroakustický vzhledem k předešlému užití elektroakustické modifikace. V některých případech se úprava od netradičního způsobu hry odlišuje jen tím, že charakter produkce zvuku se relativně trvale změní a užité prostředky se téměř neliší. Z globálního hlediska můžeme využít jednoduchých změn či úprav, např. odebrat nebo připojit aparát k obvyklému nástroji, umístit jej do prostředí akusticky změněného nebo použít k jeho výrobě odlišný materiál apod. Z těchto uvedených poznatků můžeme ale usoudit, že je tato problematika diskutabilní nejen z důvodu některých banálních úprav, jež se řadí zejména do oblasti netradičních způsobů hry, ale zejména kvůli vážným konstrukčním změnám a změnám v ladění, kdy se adaptovaný zdroj zvuku vnímá ve své podstatě jako nástroj nový. Podobně jako se preparují nástroje strunné, je možné preparovat i nástroje bicí. Já sám jsem použil ve skladbě Johna Cage One4 preparovaný xylofon. Dalším příkladem může být pokládání různých předmětů na rezonující části nástroje (blány) za účelem změny původního zvuku. V etnických kulturách tomu bylo zvykem už dávno, že se na nástroje věšely různé kovové kroužky, prstence, řetízky a další věci pro zvýraznění zvuku. Typickým příkladem jsou kovové prstence zavěšené na kovových jazýčcích kalimby – chřestivý zvuk. Vrstvením různých velikostí činelů na sebe docílíme též zajímavých zvuků. Také přidávání různých typů ozvučnic či rezonátorů k nástrojům může značně pozměnit charakter zvuku.
Téma úprava standardních bicích nástrojů je téma velice rozsáhlé a myslím si, že nebude nikdy uzavřeno. Lidé po celém světě neustále vymýšlí nové možnosti preparování standardních nástrojů, a proto se tímto stává téma nevyčerpatelné.
Ukázka č. 9 Autorská ukázka: John Cage- One4 V této ukázce vycházím ze skladby Johna Cage – One4. Autor zde přímo nepředepisuje způsob hraní ani nástroje. Výběr je ponechán na interpretovi. Notace je rozdělena na dvě části – pro pravou ruku a pro levou ruku. Interpret může mít na nejvýš deset zvuků, které jsou ve skladbě očíslovány a každý zvuk musí začít a skončit v určitém časovém pásmu. Já jsem po konzultaci s mým spolužákem Emilem Machainem zvolil velice netradiční způsob hraní této skladby. Malé mixéry na tvorbu pěny v kávě nám po vzájemné dohodě přišly jako nejvhodnější. Ve skladbě je třeba držet i dvě minuty nepřetržitě jeden zvuk a tento strojek fungující na baterie to hravě zvládl. Pravidelné otáčení rotoru poháněného baterií mi zajistilo stabilní výkon k tomu, abych mohl tvořit jednotlivé zvuky anebo kombinace zvuků. Jelikož jsem neměl úplnou představu o zvucích, vybíral jsem jednotlivé nástroje spíše náhodou a to se strojkem v ruce a různým zkoušením na všech dostupných nástrojích a předmětech. Do koncepce skladby jsem nakonec vyfiltroval jeden dvacetijedna palcový činel – hra strojkem na hranu, čínský činel – hra strojkem na kopuli činelu a hranu činelu, zavěšený strojek na stojanu kmitající po čtrnácti palcovém činelu v kombinaci s vkládáním malého desetipalcového čínského činelu, přejíždění strojkem po ozvučnici xylofonu, sekané pohyby na blánách tomtomů se strojky v ruce, zavěšený strojek na stojanu lehce se dotýkající blány desetipalcového tom-tomu a hra strojkem na flexaton. Zvukové možnosti za použití malých mixérů jsou nepřeberné. Je možné s nimi hrát tak jako s paličkami a v podstatě na cokoliv. Výsledek bude vždy dobrý a překvapivý.
6 Vytváření nových hudebních nástrojů 6.1 Akustické nástroje V dnešní době vzniká velké množství nových akustických nástrojů, které jsou neobvyklé nejen tím, jak vypadají a jak jsou zkonstruovány, ale také tím, jakým způsobem se na ně hraje. Jednoznačné zařazení k určité nástrojové kategorii je tedy nesnadné. Je to dáno také tím, že zvuky, které jsou z nástroje vyluzovány, mohou vycházet díky několika rozličným druhům rozezvučení. Některé můžeme řadit do oblasti elektroakustických nástrojů – to v případě, že fungují, jen když je využita amplifikace, jiné nástroje nejsou ani tak nástroji hudebními, jako spíše věcmi či předměty, které užíváme v běžném životě (“ready-mades“- termín převzatý z výtvarného umění) a některé nástroje jsou zajímavé zejména po stránce designové a výtvarné, ale z hlediska hudebních možností je využití menší. Způsoby, jakými jsou z nástrojů zvuky vyluzovány, nemohou být vždy absolutně nové, neboť nástroje, které jsou využívány v celosvětové etnické hudbě už v podstatě uplatňují skoro všechny typy rezonátorů a generátorů. Nesmím opomenout zmínit také vznik experimentálních hudebních-bicích nástrojů, kterých je na trhu v současnosti mnoho a proto není zcela možné, aby vznikaly nástroje absolutně nové a v tom případě se mohou do jisté míry podobat. Pokud se liší a jsou “jedinečné“, může to spočívat např. v tónové poloze, jiným či ojedinělým způsobem rozeznívání, zabarvením,
apod. Významnými tvůrci
takovýchto nástrojů jsou např. Alec Duncan, Harry Partch1, ad. Mnoho akustických nástrojů-originálů také vzniká pouze pro potřeby a účely výtvarné, architektonické nebo multimediální a proto není příliš pravděpodobné, že by se výrobou šířily dále. Náročné je pak pro hráče naučit se s takovýmto nástrojem pracovat. 1
PAŘÍZEK, Petr: Možnosti alternativního ladění se zaměřením na pravidelné
temperování. Magisterská diplomová práce. Brno: 2009
Jak už jsem zmiňoval, nejen v současnosti (ale též ve 20. století, v mnohých případech i dříve) vzniklo a vzniká mnoho nových akustických zvukových zdrojů, jež můžeme řadit do skupiny bicích nástrojů a společně s elektroakustickými nástroji patří k oborům komplexně se rozvíjejícím. Neustálý rozvoj těchto oborů nám nabízí nepřeberné množství již užívaných druhů, které jsou určitým způsobem inovovány (lepší trvanlivost a kvalita materiálu při užívání, design, přijatelnější kvalita akustiky, atd.) nebo naprosto nové druhy nástrojů. Za důležité považuji zmínit například bicí nástroje amerického skladatele a tvůrce experimentálních hudebních nástrojů Harryho Partche, které jsou zajímavé především z hlediska mikrointervalového 2 rozpětí, ale také zajímavé co do designu (např. baňky-mísy zavěšeny v mlhové komoře, či netemperovaná marimba s kameny, které jsou manuálovitě uspořádané okolo hráče). Dalším zajímavým nástrojem je tzv. hlukový intonátor, jehož tvůrcem je Luigi Russola. Ten označuje tento svůj experiment jako „umění hluku“. Řadíme sem např. zvuk tramvaje, spalovacího motoru, hlučícího davu, apod. Zajímavostí může být, že v krátkém čase několika týdnů vytvořil osm souborů hlukových intonátorů, jež jsou založeny na principu flašinetu. Za bicí nástroje můžeme považovat spoustu předmětů, ovšem jde o to, jakým způsobem je skladatel či hráč využije a zda se z nich tedy patřičným využitím stanou hudební nástroje. To dokazují někteří hráči na bicí nástroje, např. Han Bennink (holandský jazzový bubeník a perkusionista), který hrál na polena a kmeny stromů, dále David van Tieghem (americký skladatel, hudebník, klávesista, proslulý svojí filozofií o použití všech dostupných objektů jako bicích nástrojů), který jako bicí nástroj využil okna, odpadkové koše, chodníky v newyorských ulicích, apod. Až kuriózní může být skladba pozoruhodného amerického skladatele Stuarta Saunderse Smitha pro sólového hráče na bicí nástroje - zvláštností této skladby je zařazení 2
FORRÓ, Daniel: Alternativní tónové systémy - hudba 21. století? – OPUS
MUSICUM 5/95, Brno: 1995
živých stromků (třesením větvemi a hrou na větve a kmeny pomocí paliček vzniká rozličné množství zvuků). Neméně zajímavou a významnou oblastí, která do této kategorie spadá, je hra na lidské tělo. Vyluzování zvuků pomocí těla a vokální složka patří k nejstarším projevům lidstva. Mnozí skladatelé využívají těchto prostředků ve svých kompozicích. Skladba Clapping music Steva Reicha je toho důkazem. Aktéry jsou pouze hráči vytleskávající sled několika rytmů. Další možností může být hra na celé tělo, kdy hráč používá úhozů pěstí a dlaní na hrudník, ústa či břicho, aj. K tomu může využít rychlých pohybů nohou a dupání.
Ukázka č. 10 http://www.youtube.com/watch?v=w0myibc4AbA&feature=related Zde si interpret vyrobil metalofon zvukem připomínající zvonkohru z různých druhů a velikostí klíčů a šroubů. Správným výběrem kovových předmětů dosáhl téměř dokonalé intonace a temperovaného ladění, díky kterému lze hrát na tento nástroj v podstatě libovolné melodie v určitém rozsahu. Hráč zde používá kovové paličky na rozeznívání tohoto metalofonu.
Ukázka č. 11 http://www.youtube.com/watch?v=pvCYq-DqmMM&feature=related Opět metalofon, ale s nepřesnou výškou tónu. Jedná se o tyčový nástroj, připomínající něco jako anténu s trychtýřovitou ozvučnicí umístěnou pod ní. Kulatiny o průměru asi 5mm jsou od sebe vzdáleny cca 2,5cm a spojeny diagonálně další tyčí stejného průměru. Tato způsobuje rozdělení kulatin na různé výšky a podle toho čím je na ně hráno vytváří specifický zvuk.
Ukázka č. 12 http://www.youtube.com/watch?v=MWXrN3nIZyI&feature=related Zde můžeme vidět kreativitu a zároveň zručnost Aleca Duncana, multiinstrumentalistu z Austrálie, který se věnuje studii dětských nenáročných hudebních nástrojů. Tyto nástroje jsou specifické tím, že si je dokáže vyrobit téměř každý. V jeho podání jsou nástroje dotaženy do velkých detailů co se týká ladění i vzhledu a lze je použít i pro jiné účely, než ke kterým byly původně vyrobeny. V ukázce jsou nejen nástroje bicí, ale i strunné a dechové. Já se zde budu věnovat pouze bicím nástrojům. Jako první je na ukázce vidět nástroj připomínající zvukem „Basovou kytaru“ (nikoliv však elektrickou). Nástroj je vyroben z novodurových trubek a kolen. Na obou koncích vyúsťují kolena otočená vzhůru tak, aby na ně šlo shora udeřit. Zvuk vznikne úderem plastové podrážky od bot do těchto kolen. Nelze však hrát na tento nástroj dlouhé tóny, reaguje pouze na jednotlivé údery, které stlačí vzduch v trubkách a ten vytvoří zvuk. Druhý nástroj funguje na stejném principu jako první s rozdílem výšky tónů. Ta je ovlivněna jak průměrem novodurové trubky, tak i délkou. Další nástroje jsou vyrobeny z různě velkých plastových barelů a jsou potaženy blánami. Mohou sloužit jako náhrada bicí soupravy. Záleží na velikosti a průměru barelu. Zvuk lehce připomíná etnické bicí nástroje s většími rozměry. Následuje nástroj, který by se dal pojmenovat plasto-metalofon. Jde o hliníkové pláty spojené provazem do jedné řady a pod touto řadou je ozvučnice z plastu (vyříznutá kolébka z novodurové trubky většího průměru). Nástroj se dá samozřejmě ladit a hraje se na něho klasickými paličkami např. na vibrafon. Další zajímavý netradiční bicí nástroj je vyroben opět z novodurových trubek o průměru asi deset centimetrů a v délce podle výšky tónu. Každá trubka je z jedné strany ucpaná plastovou koncovkou. Interpret drží v každé ruce jednu trubku a ucpaným koncem naráží kolmo na podlahu. Ve střídavých úhozech mohou trubky vytvářet rytmickomelodické prvky. Tento nástroj je ideální k souborové hře, čím více hráčů, tím více možností. Každý hráč má dvě trubky různých velikostí a v celku může soubor
vytvořit krásné rytmicko-melodické variace. Další nástroj je vyroben opět z novodurových trubek, konkrétně ze třech různě dlouhých a spojených plastovou páskou. Nástroj vypadá podobně jako boobam a podobně se na něho i hraje. Poslední nástroje v ukázce jsou drobné perkusivní nástroje vyrobené z plastových dostupných předmětů – claves, guiro, shaker.
Ukázka č. 13 http://www.youtube.com/watch?v=Obu_xxgZpV4&feature=relmfu Jedná se o netradiční bicí nástroje tzv. Ready Mades, které sloužili původně k jiným účelům než jako nástroje. Plastové nádoby, ve kterých byla původně malířská barva, staré smaltované hrnce různých velikostí, plechové nádoby na zrnkovou kávu. Interpreti si zvolili nádoby tak, aby splňovaly jejich požadavky především po stránce zvukové. Emil (vpravo) hraje úryvky melodie na staré smaltované hrnce různých velikostí za pomocí klasických dřevěných paliček a Jakub (vlevo) používá prázdné plastové nádoby a nádoby na zrnkovou kávu jako rytmické bubny pro jeho doprovod. Plastové „kýble“ jsou otočeny dnem vzhůru, tudíž se jako hlavní hrací plocha využije dno – basový zvuk. Pro vyšší zvuky interpret využívá hranu dna. Barevnějších zvuků lze docílit hrou na stěnu nádoby popřípadě změnou tvrdosti paliček. Kombinace těchto zvuků v rytmických obměnách zní velice poutavě řekl bych „undergraundově“ a v dnešní době se tento styl stává velice populární nejen u mladých lidí.
Ukázka č. 14 http://www.youtube.com/watch?v=riDmYd55Oaw&feature=related Další příklad netradičního metalofonu. Kulatý prstenec z kovu připomínající sud o průměru asi padesát centimetrů má na polovině vnitřní strany zavěšeny kovové čtvercové profily o různých délkách. Na protilehlé vnitřní straně je upevněno závaží, které visí kolmo k těmto profilům a lehce se jich dotýká. Při otáčivém pohybu celého nástroje (na rovné podložce) se závaží rozhoupe a přejíždí sem a tam po kovových profilech – vytváří tak náhodné melodie vlivem valivého pohybu sudovité nádoby
Ukázka č. 15 http://www.youtube.com/watch?v=lLH-TJ1sJNI&feature=relmfu Na této ukázce je nástroj vyrobený pouze z kovových částí. Na kovovém stojanu jsou připevněny ozvučné předměty - miska a nad ní činel – nedotýkají se, dále jsou na něm připevněny dva komolé kužele a z jejich dna vychází do prostoru kovové pružiny. Interpret při hře na tyto pružiny rozezní i zmíněné ozvučnice.
Ukázka č. 16 http://www.youtube.com/watch?v=4h9o7fNKfuE&feature=relmfu Příklad jednoduchého, ale efektního xylo-metalofonu. Dřevěné kolo se třemi dřevěnými špicemi, mezi kterými jsou na provázcích upevněny kovové profily o různých délkách, se po roztočení otáčí kolem své osy a podle rychlosti otáčení lze drnkáním na tyto špice vyluzovat různé melodie v různých rytmech.
Ukázka č. 17 http://www.youtube.com/watch?v=do9vkLmnml0&feature=related Další z neobvyklých nástrojů je takzvaná „větrná harfa“. Z více druhů ukázek jsem vybral právě tuhle z důvodu jasné názornosti jak tento nástroj funguje. Na kovové rouře o délce asi tří metrů je připevněna blána a na ní „kobylka“, která drží napnutou strunu (drát, provaz, vlasec). Vítr naráží do asi dvoumetrové struny a obtékáním vytváří různé zvuky, které zesiluje kovová roura jako ozvučnice. Tyto zvuky mohou někdy působit až děsivě. V jiném pojetí se tomuto druhu „hudby“ říká wind art.
Ukázka č. 18 http://www.youtube.com/watch?v=4X3RZ5l4QnU&feature=fvwrel Ukázka netradičního nástroje zvaného „Daxophon“. Vynálezcem tohoto nástroje je Hans Reichel a lze ho zařadit do kategorie třecích idiofonů. Skládá se z tenké dřevěné čepele uchycené v dřevěném bloku s jedním nebo dvěma kontaktními
mikrofony. Nejčastěji se hraje na vyklenutý volný konec smyčcem nebo různým drnkáním. Vibrace se přenáší do dřevěného bloku, kde se zvuk s pomocí kontaktních mikrofonů zesílí. Široká škála zvuků daxophonu se odvíjí nejen od jeho tvaru, ale i od druhu dřeva, ze kterého je vyroben.
Ukázka č. 19 http://wn.com/sound_sculpture Ukázka takzvaných „kinetic sound sculptures“ (kinetické zvukové sochy). Jde o „trsy“ dlouhých kovových prutů o různých průměrech. Po rozkývání do sebe naráží a jelikož jsou z kovu vytváří rozmanitá zvuková spektra.
Ukázka č. 20 http://www.youtube.com/watch?v=tA6NLmew3zA&feature=fvwrel Experimentální ukázka. Jako rytmicko-melodický objekt může být i obyčejná kniha. Pouhým otáčením stran dochází k tvorbě nejrůznějších zvuků. Otočením jedné strany nebo několika stran se bude zvuk měnit v barevnosti. Rychlost otáčení stran také přispěje k rozmanitosti zvuků, především hlasitosti. Pokud se tyto zvuky amplifikují, lze je potom libovolně zesilovat pro lepší slyšitelnost.
Ukázka č. 21 http://www.youtube.com/watch?v=9Zcz5gsi-EQ&feature=related Tato ukázka je zajímavá ve výběru objektu. Interpret zde použil obyčejnou tužku a snímá zvuky vytvářené při kreslení po obyčejném papíře. Jiný zvuk vytváří tužka při rychlém pohybu, jiný při pomalém pohybu a podobně. Při zesílení tento zvuk připomíná „sketching“.
Ukázka č. 22 http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=QJ2Wd26sa8c Ukázka kompozice od Györgyho Ligeti „Poéme Symphonique“ pro sto mechanických metronomů. Natažené metronomy, každý nastavený na jiné tempo, se hromadně spustí a dohromady vytváří neskutečné spektrum polyrytmů do té doby, než se napětí pružiny uvolní natolik, že se kyvadlo zastaví.
Ukázka č. 23 http://www.youtube.com/watch?v=dJ8BMf0xYxk&NR=1 Ukázka skladby od Thierry De Mey „Musique de Table“ v podání Laszla Hudacseka „Looping on the Ghost Train of Time“ pro video verzi. Skladba pro tři dřevěné stoly intonačně odstíněné (alt, tenor, bas). Interpret využívá ke hraní pouze svoje ruce. Různé polohy dlaní při úderech do desky způsobují barevné obměny. Ve spojení s rytmickými hodnotami se tato skladba stává velice originální.
Ukázka č. 24 http://www.youtube.com/watch?NR=1&feature=endscreen&v=2M1Pa7U5XSU Velké deskové skleněné zvony, na které se hraje dřevěnými kladívky. Tento nástroj však ovládá stroj z důvodu citlivosti, se kterou dokáže udeřit do skleněných tabulí. Tón deskového zvonu je závislý na rozměrech tabule.
Ukázka č. 25 http://www.youtube.com/watch?v=r-uEbJOrUYY „Jedna kulička, jedna skladba“. Tento úžasný experiment jak vylepšit xylofon tak, aby hrál sám bez pomoci jakékoliv elektroniky. Zvuk vytváří kulička z tvrdého materiálu, která vlivem gravitace postupně sjíždí po kaskádovitě upravené klaviatuře skládající se z kamenů dolů. Rychlost tempa je dána sklonem a šířkou kamenů – kulička skáče rychleji. Pro tento experiment je potřeba hodně prostoru, v tomto případě je koryto s kameny umístěné v lese.
Ukázka č. 26 http://www.youtube.com/watch?v=a0eUW1ho1PA Na této ukázce můžeme vidět sice akusticky samostatně znějící, ale amplifikovanou, kovovou nádobu. Interpret používá pro rozeznění svoje ruce a různými technikami hry tvoří jednotlivé zvuky. Technika vychází ze hry na klasické perkusivní nástroje.
Ukázka č. 27 http://www.youtube.com/watch?v=yxraRSqUufM&feature=related Tento nástroj svým zvukem připomíná gamelany. Je vyroben z kovu, má tvar komolého kuželu a vzhledem se podobá varhanním píšťalám. Na tyto kužely lze pro rozeznění použít jakékoliv paličky.
Ukázka č. 28 http://www.youtube.com/watch?v=gwajgK0lMio&feature=player_embedded#! Na této ukázce můžeme vidět nástroj, který je poháněn sice elektrickým proudem, ale pouze za účelem pohybu. Jakýsi stojan v podobě deštníku se zavěšenými kovovými tyčinkami kolem dokola je vsazen do ozubeného kola, které pomocí řetězu pohání druhé ozubené kolo. Na ploše druhého ozubeného kola jsou skleněné střepy vyskládány do tvaru nepravidelné hvězdice. Kovové tyčinky zavěšené nad těmito střepy se jich dotýkají a vlivem otáčivého pohybu se rozeznívají o trčící skleněné střepy. Aby se tyčinky dostatečně rozezněly musí být zavěšené pomocí tenkého silonu, který nemá tlumící vlastnosti.
Ukázka č. 29 http://www.youtube.com/watch?v=T8BHbkZ2wh0&feature=player_embedded Tento nástroj je již v dnešní době velice známý a používaný. Jde o kotoučové a bubnové brzdy, které mají při rozeznění určitou tónovou výšku. Při výběru z většího množství lze seskládat i určitou tónovou řadu, která je vidět v této ukázce.
Nejčastěji se tento nástroj rozeznívá pomocí kovových paliček, anebo jak můžeme vidět v ukázce pomocí kovového klíče.
Ukázka č. 30 http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=pwgi9XAZqEI V této ukázce můžeme vidět docela i zábavný akustický nástroj, který rozeznívá voda triskající ze zemní fontány. V dřevěné bedně je zavěšená kovová trubka připomínající symfonické zvony a u horní stěny visí zavěšené kladivo, které rozeznívá tento zvon. Voda triskající ze země narazí na destičku což přiměje kladivo udeřit do zvonu. Tato fontána triská náhodně a při větším počtu „skříní“ se zvony rozeznívají náhodně a nečekaně. Jak je vidět v této ukázce tato hra se stává pro místní děti velice zábavnou. Netuší totiž, kdy se fontána spustí a ve chvíli, kdy chtějí samy rozeznít zvon octnou se v proudu vody.
Ukázka č. 31 http://www.youtube.com/watch?v=aVHzwdnYdEc&feature=related Nástroj s názvem Cristal Baschet může vzdáleně připomínat hru na sklenice. Princip hry je sice podobný avšak zvukově značně odlišný. Na rozdíl od sklenic, kde intonaci tvoří hladina vody, tón určité výšky u tohoto nástroje tvoří ozvučnice různých délek, na které jsou skleněné tyčinky kolmo uchycené. Tyčinky tak mohou být stejně dlouhé a interpret má dostatek prostoru na rozeznění tohoto nástroje i při vysokých tónech. Namáčením prstů do vody a následným třením skleněných tyčinek vzniká zvuk připomínající harfu, flétnu, varhany a sklenky zároveň. Pro zesílení tohoto zvuku jsou ozvučnice svedeny do třech velkých amplionů, které šíří zvuk dále.
Ukázka č. 32 http://www.youtube.com/watch?v=Phxi5ZePHqw&feature=player_embedded Z použitých plynových bomb lze vytvořit nástroj podobný zvonům. V této ukázce se tvůrce inspiroval prázdnou plynovou bombou. Odříznutím vrchní části bomby a následně přišroubováním na dřevěný hranol získal tvůrce zajímavý kovový zvuk připomínající zvony.
Ukázka č. 33 http://www.youtube.com/watch?v=ise2SWTenxc&feature=related Tento kuriózní nástroj bych pojmenoval míčová harmonika. Plastové balony o velikosti házenkářského balonu jsou připevněny na hrdla píšťal a při stisknutí balonu se vzduch stlačí a dostane do píšťal, které rozezní. Nástroj má na ukázce oktávu a půl a interpret tak může hrát v podstatě libovolné melodie. Jelikož je nástroj poměrně rozlehlý je zapotřebí pohybovat se u něho se značnou hbitostí.
Ukázka č. 34 http://www.youtube.com/watch?v=F7dsQ9sb_9A&NR=1&feature=fvwp Podivný dřevěný akustický nástroj s náhodným tokem zvuku. Celá tato socha je vyrobena z dřevěných špejlí, které tvoří koryta pro ocelové kuličky vhazované shora. Ty si hledají samy náhodně cestu dolů a tím jak padají na dřevěné špejle vytváří rozmanité chaotické zvuky.
Ukázka č. 35 http://www.youtube.com/watch?v=9Z2A6qJyURY&feature=related Další příklad tentokrát plně automatického akustického dřevěného nástroje. Elektricky poháněný nástroj se skládá z ozubených kol s drážkami po obvodě, různých ozvučných skříní, nakloněných rovin, přepadů, děrovaných misek, plechových plošek a z různých dalších mechanických součástí. Rozmanité zvuky tvoří kovové kuličky, které se za pomocí mechanismů náhodně pohybují po celém
systému nástroje a dopadají na již zmíněné plošky a předměty. Tyto předměty vlivem dopadu kovové kuličky vydávají zvuky.
Ukázka č. 36 http://www.youtube.com/watch?v=lwqIAV98H2s Výběr nástrojů z dílny Harryho Partcha. Diamantová marimba – nástroj sestavený do tvaru kosočtverce. Dřevěné kameny jsou laděny v mikrointervalech. Pod každým kamenem je ozvučnice pro zesílení zvuku. Sestavení kamenů je z leva doprava od nejnižšího po nevyšší. Pro rozezvučení nástroje lze použít klasické paličky na melodické nástroje. Další je basová marimba s laditelnými ozvučnicemi pro docílení mikrointervalového ladění. Cloud Chamber bowls – mlžné mísy, skleněné nádoby o objemu asi dvaceti pěti litrů rozříznuté po obvodu na dvě části každá v jiném místě a zavěšené nad sebou. Sametový zvuk tohoto nástroje spočívá v silné skleněné stěně. Lze použít měkké paličky různých velikostí. Spoils of war – válečná kořist - je nástroj složený ze sedmi druhů zvuků: sedm laděných kovových plechovek zvukem připomínající zvony, velký hluboký wood block, dva bambusové wood blocky, guiro, tři kovové pásy - soprán, alt a bas, které lze ohýbat pomocí pedálů, čtyři laděné mlžné mísy, rusted root (kořeny) vlastní výroby. Jednotlivé nástroje jsou připevněny jeden k druhému a navzájem tak tvoří komplex na kolečkách, se kterým lze naráz pohybovat. Marimba eroica – konstrukčně velmi rozsáhlý nástroj, využívá varhanní píšťaly (s intonačním posuvníkem), které jsou zbudovány v dřevěných ozvučnicích pod dřevěným laděným kamenem. Na tento nástroj se hraje klasickými paličkami na marimbu. Surrogate kithara - (náhradní kytara) je nástroj něco mezi steel kytarou a cimbálem. Interpret používá klasické paličky, kterými hraje na struny této kithary. Nástroj se skládá ze dvou stejně velkých schodovitě uspořádaných ozvučnic, nad kterými jsou nataženy vždy čtyři struny s kolíky pro možnost ladění. Pod strunami je umístěna posuvná kobylka, se kterou může interpret libovolně posouvat a měnit tak ladění celého nástroje. U nástroje se sedí podobně jako při hře na cimbál. Kithara II – nástroj na první pohled
připomínající harfu. Při hře se používá skleněný váleček, se kterým interpret klouže po strunách a mění tak ladění nástroje. Boo – jsou wood blocky vyrobené z dutého bambusu připevněné vodorovně vedle sebe. Nástroj se skládá z šesti schodovitě uspořádaných řad – první má třináct bamboo blocků s největším průměrem, druhá dvanáct s menším průměrem a tak to jde až po šestou řadu, ve které je osm bamboo blocků s nejmenším průměrem. Blocky jsou laděny v mikrointervalech. Interpret ke hře používá dřevěné paličky, se kterými hraje střídavými úhozy, díky však horizontálnímu uspořádání blocků může interpret přejíždět přes jejich okraje přičemž vznikají souvislá glisanda. Následují další nástroje, které mají podobný zvukový charakter a jsou založeny na podobném principu. Jedná se o ozvučnice různých tvarů a materiálů, nad kterými jsou napnuté laditelné struny. Jmenovitě jde o Koto, Harmonic canon I, Chromelodeon II – nástroj podobný čelestě v harmonickém ladění, Crychord. Nástroj s názvem Zymo-xyl je kombinací složený z xylofonu, zvonů a skleněných lahví v mikrointervalovém ladění. Kompletní zvukové složení je velice zajímavé a tuto skutečnost podtrhuje již zmíněné ladění. Mazda marimba je neméně zajímavý nástroj. Čtveřice dřevěných desek uspořádané kaskádovitě za sebou, mají vyřezané kulaté otvory, ve kterých jsou zasazeny žárovky o průměru cca čtyři až patnáct centimetrů. Ze zvuku nelze přesně poznat jakými paličkami interpret na tento nástroj hraje, já se domnívám, že jde o spíše měkké paličky z důvodu křehkosti nástroje. Gourd tree & Cone gong – tykvový strom, nástroj je vyroben z kovových částí připomínající něco jako misky s ozvučnicí. Dvanáct nestejně velkých „zvonů“ je zavěšeno na čistě přírodní větvi, která je ukotvena v dřevěném podstavci. Tuto sestavu doplňují dva kužele větších rozměrů též vyrobené z kovových plátů. Na nástroj lze hrát libovolnými paličkami. Eucal blossom – nástroj s bambusovými kameny o menších rozměrech by mohl snadno připomínat xylofon vyrobený z kelonu, avšak při detailnějším poslechu můžeme slyšet kvalitní dřevěný zvuk s vysokými alikvotními tóny. Eucal blossom je opět netradičně laděný nástroj. Quadrangularis reversum – nástroj, který se zvukem velice podobá klasické marimbě. Skládá se ze dvou zrcadlově postavených polovin, proto název reversum.
Harmonic kanon III – opět strunný nástroj pro dva hráče. Poslední nástroje na ukázce jsou „Hand“ nástroje. Tyto malé ruční dřevěné nástroje uzavírají skupinu nástrojů z dílny Harryho Partche.
Ukázka č. 37 http://www.youtube.com/watch?v=TAbamllZAz8&playnext=1&list=PL8A70A58D2 358A635 Další ukázka sestavy akustických kombinovaných nástrojů, které měly původně úplně jinou funkci. Skleněná láhev a skleněná sklenka na zavařaniny patří mezi vyšší zvuky s téměř určitou výškou, kovovo-plastové víčko zvukem připomínající čínský gong, plastová láhev od jablečného džusu, kovová kotoučová pila připomínající činel, dřevěná krabice zvukem připomínající bonga a plyšová opice na baterky s malými činelky v ruce, která plní funkci jakéhosi metronomu. Interpret hraje na tuto sestavu nástrojů dřevěnými čínskými hůlkami. Rytmickomelodické prvky v této zvukové kombinaci nezní vůbec špatně a navíc si může kdokoliv podobnou sestavu vytvořit doma.
Ukázka č. 38 http://www.youtube.com/watch?v=SK52EVv9xew&feature=related V této ukázce můžeme vidět akustické bicí nástroje vyrobené z běžných domácích předmětů. Zvuky jsou téměř dokonalé a velice se podobají zvukům originálních nástrojů. První nástroj v ukázce dokonale připomíná bicí nástroj djembe – jsou to dvě plastové nádoby o objemu cca dvacet až pětadvacet litrů spojené lepící páskou širším otvorem k sobě. Jedna nádoba má odříznuté dno za účelem vzniku rezonátoru. Druhá strana se tak stává hrací plochou. Technika je velice podobná technice hry na djmbe či conga. Hrací plocha je z celistvého pevnějšího plastu, a proto je zapotřebí vycvičit ruce tak, aby dokázaly tento nástroj kvalitně rozezvučet. Interpret na tento nástroj hraje nejen rukama, ale i kombinací měkké plstěné palice a duté rukojeti. Druhý nástroj se skládá ze třech plastový barelů tří velikostí
zavěšených na stojanu, který dříve sloužil jako sušák na prádlo. Barely jsou otočeny dnem vzhůru a hráč na ně hraje velkými plstěnými palicemi. Zvuk připomíná africké silnostěnné bubny potažené pevnou kůží. Třetí nástroj svým zvukem připomíná agogo zvonce. Jsou to dvě plechovky rozdílných velikostí spojené lepící páskou. Nástroj se drží v ruce, otevřenou stranou nahoru a hraje se na jeho hranu jakoukoliv paličkou. Čtvrtý nástroj v pořadí připomíná klasický shaker. Je to uzavřená plechovka, ve které je písek. Výhodou těchto plechovek je jejich vlnitý povrch, který se dá využít zároveň jako guiro. Pátý nástroj připomíná placatou plechovou krabičku o tvaru kvádru, ve které je uzavřen opět písek. Kovová krabička je citlivá na otřesy, proto je ideální použít ke hře pouze prsty. Díky ním lze docílit velice efektního hraní. Šestý nástroj, bručoun, je vyrobený z pevné papírové krabice od kávy ve tvaru válce. Dno je vyříznuté a v plastovém odnímatelném víku je uprostřed provrtaná díra a připevněna cca třicet centimetrů dlouhá dřevěná nebo plastová špejle. Technika hry na tento nástroj je stejná jako na skutečný bručoun. Výšku vrzavého zvuku je možné měnit tlakem na plastové víko. Velice zajímavý je sedmý nástroj v pořadí. Ve skleněné nádobě uzavřené plechovým víčkem je voda a při prstovém hraní na toto plechové víčko se vlivem přelévání vody mění výška zvuku. Velice jednoduchý nástroj na sestavení. Stačí pouze větší skleněná nádoba se šroubovacím plechovým víčkem a obyčejná voda. V pořadí osmý a zároveň poslední nástroj v ukázce, je velice podařené didgeridoo, vyrobené ze dvou papírových válců každý o délce cca jednoho metru. Válec s menším průměrem má na konci omotanou pásku, aby kolem neunikal vzduch až se nasadí druhý válec, který slouží jako snižec. Na tento nástroj se hraje ústy stejně jako na didgeridoo, ale díky pohyblivosti silnějšího válce se může velice jednoduše měnit intonace, což značně rozšiřuje zvukové možnosti tohoto nástroje. Za mě je to společně se sedmým nástrojem jednoznačně nejzajímavější nástroj z celé ukázky.
Ukázka č. 39 http://www.youtube.com/watch?v=2vwBFmLKygY&feature=related Nástroj zvukem připomínající Hang drum, ale úplně jiné konstrukce. Jde o mechanický „stroj“, při stisku jednoho táhla převede mechanismus sílu na strunu, která se rozezní. Nástroj má sedm tónů, ale za pomocí ladících kolíků je možné tóny měnit.
Ukázka č. 40 http://www.youtube.com/watch?feature=fvwp&v=YU3huGk21as&NR=1 Ukázka vodních bubnů. Jak jsem již popisoval tento nástroj výše, jde o mísy různých velikostí, tvarů a materiálů ponořené hranou dolů. V tomto případě jsou mísy navíc uchycené za okraj nádoby s vodou, aby na hladině držely pořád na stejném místě. Tento nástroj skýtá nepřeberné množství zvuků a zvukových možností, záleží pouze na fantazii a zručnosti interpreta.
Ukázka č. 41 http://www.youtube.com/watch?v=EDQgU1CPpis&feature=related Nástroj spadající do skupiny etnických nástrojů spíše svým charakteristickým zvukem než stářím. Na této ukázce hraje Daniel Waples levou rukou na Hang drum a jako čistě rytmický nástroj drží vajíčko v pravé ruce, které je spojeno šňůrkou s kuličkou. Při docela náročném pohybu dlaně s vajíčkem, kmitá přivázaná kulička okolo prstů a naráží na vajíčko. Tento proces pohybu lze jen velmi těžko popsat, avšak stačí podívat se na ukázku. Tato kombinace zvuků a koordinace končetin dává prostor ke vzniku velmi osobitého stylu hry na tento nástroj.
Ukázka č. 42 http://www.youtube.com/watch?v=Yc5zX8nl60o&feature=related Ukázka jak si vyrobit Driftwood xylofon. Na výrobu tohoto nástroje není zapotřebí žádného nářadí. Vychází se z čistě náhodně nalezených součástí. Dřevěné
kameny jsou kusy (v ukázce vyplaveného dřeva oceánem – od toho odvozen i název) náhodně nalezeného dřeva. Jako ozvučnice slouží zem, na které jsou položené dvě řady ručníků a kolmo na nich kameny. Výsledný zvuk lehce připomíná gamelanové soubory.
Ukázka č. 43 http://www.youtube.com/watch?v=mGrhL49-YQw Na této ukázce můžeme vidět Johna Cage, jak ve zkratce představuje jednak svůj životní styl, který se úplně liší od předchozího stylu a zároveň dvacet sedm zvuků z kuchyňského prostředí od sypání luštěnin na pánev, nalévání vody, otevírání sáčků, natahování gumových rukavic, šramotu příborů až po krájení zeleniny nožem.
Ukázka č. 44 http://www.youtube.com/watch?v=XyYZ3iwOkqM Nový nástroj s názvem Quartz Cantabile je nový hudební nástroj, který se vztahuje k metodě známé jako thermoakustika, což znamená konvertování tepla na zvuk. Tento jev se vyskytuje v důsledku zavedení silného teplotního gradientu napříč trubice uzavřené na jednom konci. Keramický voštinový (kompozitový) materiál nazvaný zásobník je umístěn ve spodní polovině trubky. Zásobník umožňuje vzduchu procházet mnoha kanály, ale nevede teplo. Dostane-li se extrémní teplo k uzavřenému konci trubice, vzduch se v této části rozpíná a tlačí zásobník, který přichází do styku s relativně chladnou částí trubice. Vzduch se pak vrací zpět k teplému konci, kde se opět rozpíná. Tento proces se neustále opakuje a tím rozkmitá statické vlny v trubici, přičemž frekvence závisí hlavně na délce válce. Výsledné tóny jsou hlasité a čisté, možná nejčistší vyskytující se v přírodě, se silným základem a s relativně málo šumy. Přístroj se skládá z patnácti bunsenových hořáků, připojených v sérii na malou propanbutanovou nádrž, patnácti trubic o rozsahu dvou chromatických oktáv (od A 110 Hz až A440), z nichž každá oktáva připadá na jednu trubici. Na jednom konci každé trubice je vybroušen malý otvor, který se zakrývá
rukou a tím se spouští proces kmitání. Kvůli extrémní citlivosti nástroje na teplo a dalších atmosférických podmínek, je přesné ladění téměř nemožné. Nicméně právě tyto niance poskytují nástroji nezaměnitelné zvukové zabarvení.
6.2 Elektroakustické nástroje V předešlé kategorii nástrojů popisuji ty nástroje, které zní samy o sobě a byly proto i vytvořeny tudíž nepotřebují žádný elektrický proud pro jejich rozeznění. V této kapitole se naopak budu věnovat nástrojům, které jsou přímo závislé na elektrické energii, aby vytvořily určitý zvuk, nebo alespoň elektrický impuls pro rozeznění. Dnes, ve světě technologií, vzniká většina těchto nástrojů v kombinaci s počítači a právě jejich zvuky nebo jejich vyvolání má na starosti počítač. Budeme tedy mluvit o softwarovém zvukovém zdroji s možností všemožných úprav. Možná by mohl někdo namítat, že některé níže uvedené nástroje nelze řadit do elektroakustických nástrojů bicích, avšak jsou uvedeny záměrně z důvodu demonstrování skutečnosti, jak obtížně je v dnešní době zcela přesně nástroje klasifikovat, a také kvůli zajímavosti a inspirativnosti uvedených ukázek.
6.2.1 Stručná historie a dělení vývoje elektroakustických hudebních nástrojů Pouze pro úplnost a možnost případného zařazení nově vzniklých elektroakustických nástrojů bude dále uvedeno jejich stručné dělení a historie podle Daniela Forró.3 Elektroakustické nástroje můžeme tedy rozdělit na akusticko-elektrické a elektroakustické. Do skupiny akusticko-elektrických nástrojů patří nástroje amplifikované a elektrifikované. V případě amplifikovaných se jedná o běžné hudební nástroje, 3
FORRÓ, Daniel: Domácí nahrávací studio – Grada, Praha: 1996
jejichž zvuk je snímán buď mikrofonem, nebo nejrůznějšími typy snímačů kontaktních a bezkontaktních (elektromagnetických, elektrostatických, elektrooptických, ultrazvukových). U nástrojů elektrifikovaných vzniká zvuk sice stejně jako u akustických, ale konstrukční úpravy jsou již dosti podstatné, protože zde nenajdeme rezonanční skříně. Elektřina je využívána pouze k přenosu signálu. Chvění naladěných kovových částí (jako např. jazýčků, tyčí nebo strun) je snímáno snímačem a zesilováno. Tyto nástroje existují již od druhého desetiletí 20. století a patří sem zvukové zdroje, založené jednak na principu chvění tyčí. Elektroakustické nástroje také vznikaly již na začátku minulého století a tvoří rozsáhlou skupinu nástrojů elektrofonických a elektronických. Elektrofonické nástroje vyrábějí elektrický signál mechanickou cestou. Vyráběny byly na základě tří bezkontaktních a dvou kontaktních principů. Rozdělit je lze na nástroje elektrofonické bezkontaktní (tzn. elektromagnetické, elektrostatické a elektrooptické) a kontaktní (gramofonické, magnetofonické a elektronické). Nástroje elektrofonické, bezkontaktní, elektromagnetické jsou tvořeny rotačními generátory z kovových ozubených koleček a elektromagnetickými snímači. U elektrostatických nástrojů se vyhodnocují změny elektrostatického pole. Hlavní součástí je rotační generátor, tentokrát na principu kondenzátoru. Elektrooptické opět využívají rotační generátory a jsou sestaveny ze skleněných kotoučů s nakreslenými křivkami a snímače, tvořený žárovkou a fotocitlivým prvkem, který registroval změny intenzity světla, procházejícího přes různě začerněný kotouč. Do kategorie kontaktních nástrojů gramofonických patří nejrůznější prototypy nástrojů využívajících v 30. letech gramodesky se záznamy tónů. Magnetofonické již místo gramodesky zaznamenávaly zvuk nebo hudební sekvenci na zvláštní magnetofonový pás pro každou klávesu nástroje. Stiskem klávesy byl pás přitlačen kladkou k hlavě, která sejmula záznam jedné ze tří stop. Po uvolnění klávesy se pás přetočil automaticky na začátek. Jednalo se vlastně o
mechanický sampler. (Kromě klávesových nástrojů byl tento princip využit americkou zpěvačkou a textařkou Laurie Andersonovou u speciálního ''smyčcového'' nástroje - místo žíní byl na smyčci napnut nahraný mgf. pás, kterým se přejíždělo přes mgf. hlavu, umístěnou na houslích v místě kobylky. Podobné použití lze nalézt ve výtvarném umění happeningového typu - mgf. hlavou se pohybuje po ploše ''obrazu'', který je tvořený nalepenými nahranými magnetofonovými pásky. Tento princip poskytuje díky velké celkové délce pásků s různými zvuky a hluky samozřejmě daleko širší zvukové možnosti, než v případě poměrně krátkého pásku na smyčci.) Elektronické vyrábějí elektrický signál výhradně elektrickou cestou pomocí řady typů syntéz. Vznikaly již ve druhém desetiletí 20. století, od třicátých let se vyrábějí v menších sériích a od padesátých let se staly nejrozšířenějšími elektroakustickými nástroji. Dělí se na výhradně analogové, analogově-digitální a zcela digitální. Nástroje analogové byly v první fázi elektronkové (vyráběly se od 10. do 60. let 20. století a byly jednohlasé - monofonní, vícehlasé - multifonní i mnohohlasé polyfonní. Analogově-digitální byly vícehlasé syntetizéry (4 - 12 hlasů), u nichž se vyráběl a zpracovával audiosignál stejně jako u analogových nástrojů. Digitální obvody odečítaly klaviaturu, přiřazovaly hlasové jednotky a obsluhovaly paměť (zápis a vyvolání nastavení ovládacích prvků). Vyráběly se v letech 1978 – 1986). U digitálních nástrojů je na rozdíl od analogově-digitálních digitalizován již i proces tvorby zvuku. Od roku 1987 se jiné než digitální nástroje nevyrábějí a jsou to syntetizéry.
6.2.2 Současné elektroakustické nástroje - výběr Kapitolu elektroakustických hudebních nástrojů nelze uzavřít (ostatně stejně jako u nástrojů akustických). Denně vznikají nové elektroakustické nástroje, které nelze zaznamenat s nějaký předstihem. Nástroje uvedené výše, mohou být dnes
považovány za téměř historické, avšak v tomto oboru byly průkopnické. Dnes se málo nových nástrojů vůbec nějak pojmenovává, vznikají tak rychle a většinou z důvodu experimentu, že názvy snad ani tvůrci nestíhají vymýšlet.
Ukázka č. 45 - 50 http://www.youtube.com/watch?v=7k0M4C8aauww http://www.youtube.com/watch?v=Q21pHyXDbms http://www.youtube.com/watch?v=_HzFsdDYkB8&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Noun81OAMl4 http://www.youtube.com/watch?v=hbp9rZp0W_E&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Cxc02NTY0KA&feature=related Na těchto ukázkách můžeme vidět hudební nástroj s názvem Experimental Percussion Box – Drum box. Autor zde používá kovové části různých rozměrů, které jsou svedeny do kovové ozvučnice, kde se nachází snímače zvuků. Při hře různými předměty na různé velikosti kovových částí se zvuk liší jak výškově, tak zbarvením hra smyčcem pro dlouhé tóny, hra dřevěnými paličkami nebo hra prsty (styl drnkání). Toto vše podporuje a umocňuje různými syntezátory, efekty, samply, sequencery, apod. Jednotlivé zvuky v rytmických obměnách pak opakuje ve smyčkách. Tento nástroj lze připojit 1/4" output jackem k jakémukoliv koncovému zesilovači nebo efektu.
Ukázky č. 51 - 52 http://www.youtube.com/watch?v=a1KlaY803n00 http://www.youtube.com/watch?v=GDv3loBc53I Dalším příkladem je tzv. Experimental instrument - Sonic Forest. Jde o různě dlouhé struny připevněny kolmo na kovovou ozvučnici, ve které je zvukový snímač, který převádí zvuky dál do zesilovačů, efektů či samplerů. Funguje na stejném principu jako předchozí Drum box. Výstup je rovněž 1/4" output jack.
Ukázka č. 53 http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=hInZ_Y4vfnQ Interpret si zvolil jako objekt svého pokusu plechovou thermo láhev. Tenkostěnný plech sám o sobě zní velice dobře, a když se plechovka připojí na snímač, mohou z toho vzniknout různé zvuky. Hráč si zvolil spíše rytmus s drobnými výškovými změnami zvuku. Tělo plechové láhve zní dlouze a krátké zvuky se tvoří u hrdla, střídají se při tom prsty. Pro tvorbu hlubokých zvuků hraje dlaní kolmo na hrdlo. Láhev obsahuje několik mililitrů vody a po naklonění se mění výška zvuku, lze tak měnit výšku zvuku. Snímač je připojen u spodní částí lahve a obepíná ji. Zvukový efekt, který ovládá hráč nohou, způsobuje ozvěnu. Citlivost lze nastavit potenciometry, a proto to zní, jakoby hráč občas zahrál dvojúdery.
Ukázka č. 54 http://www.youtube.com/watch?v=v_ocW0lp1_o V této ukázce je šest výjimečných exponátů ze světa zvuků a akustiky. Na první pohled triviální předměty skrývají unikátní zvukové schopnosti. Magický charakter každého objektu je spojen s malým příběhem jak zcela utajit existenci technických prvků, jako jsou reproduktory nebo senzory. Jen malé spojovací porty lze zahlédnout. Pro nahrávání zvuků je zde použito audio vstupů – pro živé zpracování zvuku, který se mění na digitální zvuk v závislosti na senzorických datech. První objekt je malá krabička od sirek, která při pootevření tiká. Druhým objektem je nádoba od saponátu se šroubovitým uzávěrem. Při otáčení uzávěru a pohybováním jím nad hrdlem se mění výška vydávaného zvuku. Jako třetí je můj nejoblíbenější objekt – kafemlýnek. Interpret ze shora do mlýnku nahraje pár zvuků jdoucích po sobě a otáčením kliky mění výšku a charakter toku zvuku – dopředu, dozadu. Výsledný efekt je opravdu působivý! Čtvrtým předmětem je brašna. Pokud se do ní zavolá, vznikne ozvěna (delay). Dalším objektem je bota, která má v sobě snímač. Podle chůze (nášlapu) se ozývají zvuky. A posledním šestým objektem je klasický
kýbl. Ten dovede při „vylévání obsahu“ sjednotit zvuky, které do něho byly nahrané nebo namluvené.
Ukázka č. 55 http://www.youtube.com/watch?v=urWlLOTDwUU Na této ukázce můžeme vidět anglického multiinstrumentalistu Felixe Thorna, který o sobě říká: „Jsem umělec, který si o sobě myslí, že je vědec“. Je to neskutečný vynálezce malých dokonale pohyblivých hudebních strojků. Tyto jednotlivé strojky spojuje dohromady ve velké stroje, které spolu vytváří dokonalou hudbu. Každý komponent obsahuje diodu a když dojde ke styku při úderu, rozsvítí se. Většinou používá různá kladívka pro rozezvučení nejen bicích nástrojů. Dovolil bych si proto označit tyto nástroje jako „perkusní stroje“.
Ukázka č. 56 http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=VV5NBaGZzQw Nástroj s názvem Slaperoo je elektronický laditelný perkusní nástroj od společnosti Andy Graham production. Podle názvu je zřejmé, že nástroj bude vycházet z techniky hry na basovou kytaru či hry prsty na nějaký perkusní nástroj. Je to nástroj tyčového tvaru s elektronickým bezpražcovým hmatníkem. Nástroj se používá podobně jako elektronický kontrabas, jen místo smyčce hráč drží špejle a s nimi rytmizuje po hmatníku. Pokud je hráč vybaven dobrou prstovou technikou, může použít jen je.
Ukázka č. 57 http://www.youtube.com/watch?v=WkkhcwXpYy4&feature=fvwrel Nástroj s názvem Laser Harp. Funguje na podobné bázi jako Teremin. Laserové paprsky mají určitou délku a když se délka přeruší (v tomto případě rukou), ozve se tón.
6.3 Kombinované, obtížně zařaditelné hudební nástroje Tato podkategorie skupiny „Vytváření nových nástrojů“ určitě stojí za zmínku, i když nelze přesně určit co ještě spadá do bicích nástrojů a co ne. Ze svých zkušeností vím, že se o tyto druhy „nástrojů“ nejvíce zajímají právě hráči na bicí nástroje nebo skladatelé a badatelé se zkušenostmi v elektroakustickém odvětví. Proto zde uvádím spoustu ukázek, které mohou sloužit jako inspirace. Dnešní technicky velmi pokročilá doba umožňuje průnik různých uměleckých stylů a hudebních žánrů. Nejsou tedy stanoveny žádné meze v oblasti tvůrčí činnosti. Lidé jsou odjakživa vynalézaví, a proto každým dnem přibývá spousta nových nástrojů. Nejrůznější způsoby hry na tyto nové nástroje, tvary nebo jejich originální zvuky, se jen velmi obtížně jednoznačně specifikují, a proto je ještě obtížnější zařadit tyto nástroje do nějakých určitý „podskupin“. Toto téma by mohlo obsáhnout minimálně bakalářskou práci.
Ukázka č. 58 http://www.youtube.com/watch?v=mmzXlF76fGU Nástroj s názvem AlphaSphere je zcela nový digitální instrument, který nelze zařadit do určité kategorie nástrojů. Je to kulatá věc s průměrem asi půl metru připomínající kulatý lustr. Celý povrch je tvořen kulatými gumovými pady o různých průměrech citlivé na intenzitu dotyku. Celý nástroj je připojen k počítači, který může dodávat do tohoto nástroje nepřeberné množství zvuků. Při určité zručnosti interpreta lze na AlphaSphere vytvořit libovolné melodie s rytmickými prvky. Intonační glisanda lze provádět stlačováním gumových padů.
Ukázka č. 59 http://www.youtube.com/watch?v=TY7ltnRxUgc Tato ukázka se obtížně zařazuje do nějaké určité kategorie. Způsob hry spočívá v pohybu velkých deskových profilů proti stojanu s mikrofonem. Mezi těmito předměty dochází ke zpětné vazbě, kterou lze ovlivnit vzdáleností zmíněných
deskových profilů od mikrofonu a úhlem náklonu. Na ukázce jsou tři interpreti, kteří koordinovaně pohybují deskami do stran, dopředu , dozadu a v rotaci. Vlivem změny aktivního pole pro zpětnou vazbu lze tvořit zajímavé zvukové plochy. Mikrofon musí mít vyladěnou citlivost, aby reakce na změnu polohy desek nebyla moc prudká. Jelikož je zde využitý potenciál určitého elektrického napětí, přiřazuji tuto ukázku právě do této kategorie elektroakustických nástrojů.
Ukázka č. 60 http://www.youtube.com/watch?v=0jP50pUjdRY Tuto „bizardní“ ukázku nelze přiřadit jinam než do této kategorie. Osobně si myslím, že stojí zato se o ní zmínit. Interpret má po celém těle připevněnou soustavu reproduktorů a mikrofonů, které jsou značně vybuzeny tak, aby vytvářely zpětnou vazbu s reproduktory. Navíc má na ústech další mikrofon, který je rovněž vybuzený a mluvená slova extrémně zkresluje. Při pohybu těla jakýmkoliv směrem se citlivá pole mezi reproduktory a mikrofony
mění a výsledkem jsou kuriózní spektra
různých zvuků, skřeků, vrzů a pískotu. Samozřejmě herecký výkon a vzezření interpreta ještě znásobí celkový zážitek z představení.
Ukázka č. 61 http://www.youtube.com/watch?v=H3Hz_pZi2sw&feature=channel Zde interpret používá dotykový tablet, který přenáší jednotlivé dotyky, tahy aktivního pera přes zvukové efekty až do reproduktorů. Opět nelze přesně určit kam tento nástroj zařadit.
Ukázka č. 62 http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=XeZZqWX6r7M Příklad toho, jak vytvářet zvuky v závislosti na vzdálenosti objektů pomocí senzoru. Na ventilátor je připevněn snímač, který reaguje na vzdálenost předmětů pohybující se před ním. Zvuk se převádí do reproduktorů. Interpret tak může za
pomocí posouvání předmětů před ventilátorem vytvářet různé „melodie“. Foukání, které vychází z ventilátoru, nemá na zvuk žádný vliv, důležitý je pouze pohyb hlavy ventilátoru.
Ukázka č. 63 http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=6Cvj8N2tEUw V této ukázce můžeme vidět hmatatelné rozhraní pro hudební kompozici a performance. Interpret pokládá tzv. překážky na aktivní podložku (interaktivní tabuli), která je citlivá na umístění předmětu a signál je opakovaně snímán v určité rychlosti v pohybu zleva doprava. Lze tak pomocí překážek (přidáváním, ubíráním, posouváním) vytvářet rozmanité rytmy.
Ukázka č. 64 http://www.youtube.com/watch?v=t39448bSTww&feature=related „Typing“! Takto výstižně je pojmenována ukázka. Jde o psaní na počítačové klávesnici. Perfektní rytmy lze vytvářet při psaní na klávesnici, především, když umí interpret psát všemi deseti prsty.
Ukázka č. 65 http://www.youtube.com/watch?v=h_AcYpEoBSg&feature=related Na této ukázce jsou zvuky, které vznikají stříháním skutečných vlasů. Někomu mohou připadat nepříjemné pokud je poslouchá déle. Mně však tyto zvuky uklidňují a dokážu si při jejich poslouchání navodit pocit, že jsem u kadeřníka a odpočívám. Nůžky všeobecně mohou sloužit k inspiraci při komponování. Já osobně komponuji skladbu „Scissors“ pro šestery nůžky (tři hráče) různých velikostí a z různých materiálů. Zvukové možnosti tohoto předmětu jsou obrovské.
Ukázka č. 66 http://www.youtube.com/watch?v=mhVC9_e2hzQ Ukázka, která vrcholí až v samotném závěru. Čtveřice mikrofonů zavěšených dolů, na asi dvoumetrové mikrofonní šňůře, se rozkymácí proti různým deskám tak, aby vznikala zpětná vazba. Vlivem zemské přitažlivosti se pohyb mikrofonů pomalu zastavuje a tím vznikají silnější a delší zvuky zpětné vazby.
Závěr V této práci jsem si vytyčil za cíl systematizovat a popsat inovativní tendence v oblasti zvuků klasických bicích nástrojů, etnických bicích nástrojů, tzv. readymades (nových akustických a elektroakustických nástrojů) a nástrojů vyrobených pro určitý zvukový záměr. Dle mého názoru bylo cíle dosaženo, což ale nevylučuje potřebu neustálého rozšiřování daného tématu, protože nových inspirativních nápadů se ve světě objevuje velmi mnoho a přibývají den co den. Myslím si, že by tato práce mohla posloužit jako pomůcka k výuce nejen na katedře kompozice, ale i na katedře bicích nástrojů. Jak jsem zmínil v úvodu, nelze použít k této práci přílohy s video ukázkami a to z důvodu porušení autorských práv, proto jsem se pokusil popsat jednotlivé ukázky alespoň slovně.
Použité informační zdroje APPLETON, J. H., Perera, R. C.: The Development and Praktice of Elektronic Music – Prentice Hall, New Persey: 1975 BARTÓK, I., JANOUŠEK, I.: Počítače a umenie – SPN, Bratislava: 1989 BECK, John: Encyclopedia of percussion – Garland Publishing N. Y.:1995 BLADES, James: Percussion Instruments and their History – London: 1971 BUCHNER, Alexandr: Hudební nástroje od pravěku k dnešku. Praha: 1956 BURGHAUSER, Jaroslav, ŠPELDA, Antonín: Akustické základy orchestrace – Panton, Praha: 1967 DAVIES, Hugh: Neue Instrumente und Klangskulptur. Bulletin Ars Electronica. Linz: 1987 DLOUHÝ, Dan: Přehled rytmického členění a způsoby jeho zápisu z hlediska soudobé kompoziční praxe. Diplomová práce JAMU. Brno: 1999 DLOUHÝ, Dan: Přehled, systemizace a zhodnocení tembrálních inovací. Disertační práce JAMU. Brno: 2002 DLOUHÝ, Dan: Vývoj, výroba a využití nových a netradičních bicích nástrojů. Diplomová práce JAMU. Brno: 1992 DODGE, Ch., JERSE, T. A.: Computer Music – Syntesis, Composition and Performance – Schirmer Books, N. Y., 1985SPN, Praha: 1971 DORŮŽKA, Petr: Hudba na pomezí – Panton, Praha: 1991 EMMERT, František: Poznámky k instrumentaci I, II – JAMU, Brno, 1997, 2000, Faber and Faber: 1975 FORRÓ, Daniel: Alternativní tónové systémy - hudba 21. století? – OPUS MUSICUM 5/95, Brno: 1995 FORRÓ, Daniel: Domácí nahrávací studio – Grada, Praha: 1996 GRACE, Richard: Hudba a zvuk na počítači. Grada. Praha: 1999 GUŠTAR, Milan: Elektrofony I – Uvnitř, Praha: 2006 GUŠTAR, Milan: Elektrofony II – Uvnitř, Praha: 2008 HUTTER, Josef: Hudební nástroje. Praha: 1945
KADUCH, Miroslav: Soudobá hudební tvorba s využitím počítačů – MKS, Ostrava: 1989 KOFROŇ, Petr: Tón ne! Host. Brno: 1998 KOPECKÝ, Pavel: Základy elektronického zvuku a jeho kreativní zpracování – AMU, Praha: 2008 KOTEK, Miroslav: Bicí nástroje. Panton. Praha: 1983 MODR, Antonín: Hudební nástroje. Supraphon. Praha: 1982 PAŘÍZEK, Petr: Možnosti alternativního ladění se zaměřením na pravidelné temperování. Magisterská diplomová práce. Brno: 2009 RATAJ, Michal: Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu – KANT AMU, Praha: 2007 RŮŽIČKA, Rudolf: Využití samočinných počítačů při vzniku uměleckých děl se zvláštním zaměřením na hudbu a soudobou hudební kompozici – JAMU, Brno: 1980 SCHAEFFER, Pierre: Konkrétní hudba – Supraphon, Praha: 1971 SCHELLMAN a kol.: Média / základní pojmy, návrhy, výroba – Europa Sobotáles: 2004
Internetové odkazy, platné 4.9.2012: http://www.youtube.com/watch?v=0OoOzcUEu1Y&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=fiTK7mQWGH0 http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&v=v9R2UCsBpTE&NR=1 http://www.youtube.com/watch?v=v7uq3q8f7zM&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=BtkHypTq3p4 http://www.youtube.com/watch?v=y2t5cWuDIYw&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Z3b1bz_9gEo&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=w0myibc4AbA&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=pvCYq-DqmMM&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=MWXrN3nIZyI&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Obu_xxgZpV4&feature=relmfu http://www.youtube.com/watch?v=riDmYd55Oaw&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=lLH-TJ1sJNI&feature=relmfu http://www.youtube.com/watch?v=4h9o7fNKfuE&feature=relmfu http://www.youtube.com/watch?v=do9vkLmnml0&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=4X3RZ5l4QnU&feature=fvwrel http://wn.com/sound_sculpture http://www.youtube.com/watch?v=tA6NLmew3zA&feature=fvwrel http://www.youtube.com/watch?v=9Zcz5gsi-EQ&feature=related http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=QJ2Wd26sa8c http://www.youtube.com/watch?v=dJ8BMf0xYxk&NR=1 http://www.youtube.com/watch?NR=1&feature=endscreen&v=2M1Pa7U5XSU http://www.youtube.com/watch?v=r-uEbJOrUYY http://www.youtube.com/watch?v=a0eUW1ho1PA http://www.youtube.com/watch?v=yxraRSqUufM&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=gwajgK0lMio&feature=player_embedded#! http://www.youtube.com/watch?v=T8BHbkZ2wh0&feature=player_embedded http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=pwgi9XAZqEI http://www.youtube.com/watch?v=aVHzwdnYdEc&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Phxi5ZePHqw&feature=player_embedded http://www.youtube.com/watch?v=ise2SWTenxc&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=F7dsQ9sb_9A&NR=1&feature=fvwp http://www.youtube.com/watch?v=9Z2A6qJyURY&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=lwqIAV98H2s http://www.youtube.com/watch?v=TAbamllZAz8&playnext=1&list=PL8A70A58D2 358A635 http://www.youtube.com/watch?v=SK52EVv9xew&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=2vwBFmLKygY&feature=related http://www.youtube.com/watch?feature=fvwp&v=YU3huGk21as&NR=1 http://www.youtube.com/watch?v=EDQgU1CPpis&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Yc5zX8nl60o&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=mGrhL49-YQw http://www.youtube.com/watch?v=XyYZ3iwOkqM http://www.youtube.com/watch?v=7k0M4C8aauww http://www.youtube.com/watch?v=Q21pHyXDbms http://www.youtube.com/watch?v=_HzFsdDYkB8&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Noun81OAMl4 http://www.youtube.com/watch?v=hbp9rZp0W_E&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Cxc02NTY0KA&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=a1KlaY803n00 http://www.youtube.com/watch?v=GDv3loBc53I http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=hInZ_Y4vfnQ http://www.youtube.com/watch?v=v_ocW0lp1_o http://www.youtube.com/watch?v=urWlLOTDwUU http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=VV5NBaGZzQw http://www.youtube.com/watch?v=WkkhcwXpYy4&feature=fvwrel http://www.youtube.com/watch?v=mmzXlF76fGU http://www.youtube.com/watch?v=TY7ltnRxUgc http://www.youtube.com/watch?v=0jP50pUjdRY http://www.youtube.com/watch?v=H3Hz_pZi2sw&feature=channel http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=XeZZqWX6r7M http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=6Cvj8N2tEUw http://www.youtube.com/watch?v=t39448bSTww&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=h_AcYpEoBSg&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=mhVC9_e2hzQ
Příloha Jak už bylo řečeno, obrázky č. 1 – 66 náleží k jednotlivým výše uvedeným ukázkám. Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3
Obrázek č. 4:
Obrázek č. 5:
Obrázek č. 6:
Obrázek č. 7:
Obrázek č. 8:
Obrázek č. 9:
Obrázek č. 10:
Obrázek č. 11:
Obrázek č. 12:
Obrázek č. 13:
Obrázek č. 14:
Obrázek č. 15:
Obrázek č. 16:
Obrázek č. 17:
Obrázek č. 18:
Obrázek č. 19:
Obrázek č. 20:
Obrázek č. 21:
Obrázek č. 22:
Obrázek č. 23:
Obrázek č. 24:
Obrázek č. 25:
Obrázek č. 26:
Obrázek č. 27:
Obrázek č. 28:
Obrázek č. 29:
Obrázek č. 30:
Obrázek č. 31:
Obrázek č. 32:
Obrázek č. 33:
Obrázek č. 34:
Obrázek č. 35:
Obrázek č. 36:
Obrázek č. 37:
Obrázek č. 38:
Obrázek č. 39:
Obrázek č. 40:
Obrázek č. 41:
Obrázek č. 42:
Obrázek č. 43:
Obrázek č. 44:
Obrázek č. 45 - 50:
Obrázek č. 51 - 52:
Obrázek č. 53:
Obrázek č. 54:
Obrázek č. 55:
Obrázek č. 56:
Obrázek č. 57:
Obrázek č. 58:
Obrázek č. 59:
Obrázek č. 60:
Obrázek č. 61:
Obrázek č. 62:
Obrázek č. 63:
Obrázek č. 64:
Obrázek č. 65:
Obrázek č. 66:
