Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
VÝVOJOVÉ TENDENCE V MALOOBCHODĚ PO ROCE 2000 Trends in retail after 2000 Diplomová práce
Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc.
Autor: Bc. Tomáš WAIDHOFER
Brno, 2010
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Bc. Tomáš Waidhofer
Náz ev d i p l o m o v é p ráce:
Vývojové tendence v maloobchodě po roce 2000
Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:
Trends in retail after 2000
Kat ed ra:
regionální ekonomie a správy
Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:
RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.
R o k o b h aj o b y:
2010
Anotace Předmětem diplomové práce „Vývojové tendence v maloobchodě po roce 2000“ je podat ucelený pohled na problematiku vývoje tuzemského maloobchodu nového tisíciletí v souvislosti s jeho základními vývojovými tendencemi. První část představí rešerši české i světové literatury, základní pojmy a teoretické přístupy k řešení maloobchodu. Druhá část stručně přiblíží obecnou charakteristiku ČR a na tomto území podá ucelený pohled na analýzu vývoje maloobchodu od meziválečných let až po současnost. Třetí závěrečná část je věnována situační analýze vývoje tuzemského maloobchodu na příkladu maloobchodní sítě podejen FAnn parfumerie.
Annotation The diploma thesis “Trends in retail after 2000” presents an overview of development of Czech retailing in the new millennium in relation to its basic trends. The first part of the thesis contains a literature search of both Czech and foreign sources that deal with the topic, as well as definitions of basic terms and a summary of basic theoretical approaches towards retail solutions. The second part introduces an overall characteristic of Czech Republic and gives an extensive analysis of the development and history of retail market in its geographical area since the interwar period until present. The third and final part of the thesis contains a situational analysis of the development of Czech retail market and demonstrates it on a case study – retail network of the company FAnn parfumerie.
Klíčová slova maloobchod, maloobchodní síť, vývojová tendence, FAnn parfumerie, difúzní procesy v maloobchodě
Keywords retailing, retail network, trend, FAnn parfumerie, diffusion processes in retail
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vývojové tendence v maloobchodě po roce 2000 vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 21. června 2010 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Ing. Bc. Andree Holešinské za poskytnuté hodnotné informace a konzultace.
OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................................13 1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA ŘEŠENÍ MALOOBCHODU.....................................15 1.1
MALOOBCHOD V ČESKÉ A SVĚTOVÉ LITERATUŘE .........................................................15
1.2
MALOOBCHOD ..............................................................................................................18
1.2.1
Vymezení a členění maloobchodu.........................................................................18
1.2.2
Maloobchodní provozní jednotky..........................................................................19
1.2.3
Vývojové tendence v maloobchodě .......................................................................24
1.3
2
1.3.1
Vymezení a členění maloobchodní sítě .................................................................26
1.3.2
Vývojové tendence v maloobchodní síti ................................................................27
1.4
LOKALIZACE V MALOOBCHODĚ ....................................................................................28
1.5
DIFÚZNÍ PROCES V MALOOBCHODĚ...............................................................................32
VÝVOJOVÉ ETAPY ČESKÉHO MALOOBCHODU................................................35 2.1
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ .......................................................35
2.1.1
Geografická poloha ..............................................................................................35
2.1.2
Demografická situace ...........................................................................................36
2.1.3
Socioekonomická situace ......................................................................................36
2.2
VÝVOJ MALOOBCHODU PŘED ROKEM 1989 ..................................................................38
2.2.1
Maloobchod před vznikem CPE ...........................................................................38
2.2.2
Maloobchod v období CPE...................................................................................39
2.3
VÝVOJ MALOOBCHODU V LETECH 1989 AŽ 1999..........................................................42
2.3.1
Maloobchod v 1. polovině 90. let..........................................................................43
2.3.2
Maloobchod od 2. poloviny 90. let .......................................................................44
2.4 3
MALOOBCHODNÍ SÍŤ .....................................................................................................26
VÝVOJ MALOOBCHODU OD ROKU 2000 ........................................................................49
MALOOBCHODNÍ SÍŤ PRODEJEN FANN PARFUMERIE...................................58 3.1
HISTORIE FANN PARFUMERIE .......................................................................................58
3.2
VÝVOJ FANN PARFUMERIE ...........................................................................................63
3.2.1
Počet prodejen ......................................................................................................63
3.2.2
Prodejní plocha.....................................................................................................66
3.2.3
Počet zaměstnanců................................................................................................68
3.2.4
Tržby .....................................................................................................................69
3.3
LOKALIZACE FANN PARFUMERIE .................................................................................72
3.4
DIFÚZNÍ PROCES FANN PARFUMERIE ............................................................................75
ZÁVĚR ....................................................................................................................................81 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.......................................................................................83 SEZNAM TABULEK.............................................................................................................88 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................88 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................88 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................89
ÚVOD Obchod jako specifický obor lidské činnosti představuje svým postavením nezastupitelný mezičlánek mezi hospodářskými subjekty, jinak řečeno mezi výrobcem a spotřebitelem. Vzhledem ke svému podílu na základních makroekonomických charakteristikách zaujímá nejen dominantní postavení v národním hospodářství, ale ovlivňuje i globální ekonomiku.
Maloobchod, jako pododvětví obchodu, lze považovat za jakousi formu distribuční soustavy, ve které jsou zboží a služby prodávány zákazníkům s cílem uspokojení jejich potřeb či tužeb. Maloobchod plní nezastupitelnou úlohu v životě každého z nás, protože prostřednictvím maloobchodu se lidé mohou oblékat, jíst, bydlet, pracovat, relaxovat, zkratka podílet se na bytí společnosti.
Maloobchod již od dob své existence prochází neustálým vývojem odvíjejícím se od celkového socioekonomického vývoje dané země. Současná podoba maloobchodu, resp. maloobchodní sítě v České republice (dále jen ČR) je výsledkem poměrně dlouhodobého a mnohdy epochálního vývoje. Obzvlášť pak od počátku ekonomické transformace se začínají prosazovat obecné vývojové tendence v maloobchodě vedoucí k zásadní přeměně tohoto odvětví.
Hlavním cílem práce je postihnout a analyzovat vývoj maloobchodu v ČR po roce 2000 ve spojitosti s jeho základními vývojovými tendencemi, které jsou demonstrovány na maloobchodní síti prodejen kosmetiky „FAnn parfumerie“. Snaha zachytit difúzněprostorové utváření FAnn parfumerie je následně dílčím cílem práce.
Struktura práce je rozdělena do 3 kapitol. První kapitola představí rešerši české i světové literatury zabývající se problematikou maloobchodu, na kterou navazuje vymezení základních pojmů maloobchodu, včetně maloobchodní sítě a teoretických přístupů k pojetí lokalizace a difúzního procesu v maloobchodě. Druhá kapitola stručně přiblíží obecnou charakteristiku ČR a na tomto území podá ucelený pohled na analýzu vývoje maloobchodu od meziválečných let až po současnost, kdy se v souladu se stanoveným cílem práce prioritně zaměří na vývojovou etapu od roku 2000. Třetí, závěrečná kapitola je věnována situační analýze vývoje tuzemského maloobchodu po roce 2000 na příkladu maloobchodní sítě podejen FAnn parfumerie a je doplněna o historii, lokalizaci a difúzní proces FAnn parfumerie.
13
Práce vychází z dostupných informací a údajů o maloobchodu či maloobchodní síti, které byly získány z literárních i internetových zdrojů, odborných časopisů, v poslední kapitole převážně z interních materiálů společností FAnn Retail, a.s. a dm drogerie markt s.r.o. Základem pro řešení práce je analyticko-syntetická metoda a metoda komparativní analýzy.
14
1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA ŘEŠENÍ MALOOBCHODU 1.1
Maloobchod v české a světové literatuře
Maloobchod má neopomenutelnou vnější vazbu k bydlení, způsobu života, životní úrovni, osídlení, životnímu prostředí a řadě dalších oblastí. To je důvodem, proč se maloobchodu ve všech jeho formách věnovala a věnuje celá řada světových i českých (dříve československých) autorů. Ve svých dílech nahlíží na oblast maloobchodu z různých úhlů pohledu zkoumání tohoto jevu a těžištěm jejich činnosti jsou pak práce z oblasti ekonomie, urbanismu, sociologie či geografie. Z geografického hlediska jsou stěžejním předmětem zkoumání strukturální a prostorové aspekty maloobchodní sítě, kdy jako teoretické východisko posloužilo autorům hned několik teorií. Zejména pak teorie centrálních míst vypracovaná W. Christallerem, která spojuje problematiku prostorového systému osídlení s chováním spotřebitelů a obchodníků. Tato teorie byla v následujících letech rozpracována A. Löschem.
V oblasti geografie maloobchodu stojí za zmínku český překlad práce „Geografie tržních středisek a maloobchodní sítě“ (Berry, 1967). V rámci této práce autor formuluje hierarchii střediskových míst maloobchodu. Rovněž z pohledu geografie přistupuje v 70. letech ke své práci také Š. Očovský (1973). Ten se věnuje klasifikaci středisek na základě statistických údajů o využití maloobchodní sítě na Slovensku. Na půdě Výzkumného ústavu obchodu (VÚO) vznikala řada přínosných metodologických publikací, řešících otázky spojené s problematikou prostorového uspořádání maloobchodní sítě. Příkladem je publikace „Výstavba obchodní sítě“ (Jindra, 1971), která je snahou o komplexní zachycení hlavních poznatků plánování a výstavby obchodní sítě (do obchodní sítě je zde zahrnuta i síť pohostinství). Na ni svým obsahem úzce navazuje dílo „Maloobchodní síť“ (Kroc, 1978). Výstavbou a provozem obchodní sítě ve venkovských sídlech se zabýval M. Ševera (1978).
Ke stěžejním autorům 80. let patří J. Maryáš, působící v té době v Geografickém ústavu Československé akademie věd (GgÚ ČSAV). Jeho práce „Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu“ (1988) se snaží o doplnění geografického poznání regionální struktury území ČSSR z hlediska dojížďky za službami. Jsou zde vymezeny hlavní střediska občanské vybavenosti a zkoumána jejich obslužná funkce. Datovou základnou práce byla dvě nezávisle probíhající anketární šetření na území České a Slovenské socialistické republiky, která zkoumají spádovost obyvatel za občanskou vybaveností. Problematikou 15
maloobchodní vybavenosti středisek v okolí města Brna a analýzou spádovosti jejich obyvatel do brněnského obchodního centra se zabýval na akademické půdě regionalista R. Wokoun (1983). Podkladem pro zpracování byl dotazníkový průzkum realizovaný mezi nakupujícími v obchodním domě Prior. Také v tomto období vznikaly odborné práce pod záštitou VÚO. Příkladem je publikace „Intenzívnější využívání obchodní sítě v centrech měst“ (Ševera, 1985) zaměřující se na stanovení optimální obratové, sortimentní, typové a velikostní struktury maloobchodních jednotek. Současně je zde věnována zvláštní pozornost technologickyprovozním požadavkům na regeneraci maloobchodních jednotek a organizačnímu zabezpečení regenerace. Světovou literaturu zastupuje výzkumná zpráva „On planning and forecasting the location of retail and service activity“ (Roy, 1985), která prezentuje modely k analýze infrastruktury pro maloobchodní činnosti v městském regionu.
Období po roce 1989 bylo poznamenáno transformací obchodu a s tím spojených změn v oblasti maloobchodu. Současně se počátek 90. let nesl v nezájmu centrálních institucí o odvětví maloobchodu, což ve svém výsledku vedlo k zániku datové základny. V důsledku toho se začíná odvracet pozornost geografů od problematiky maloobchodu. Negeograf P. Cimler využil materiálů o maloobchodu především ze Spolkové republiky Německo (SRN) ve svých skriptech „Územní strategie obchodních firem“ (1994), kde je prezentoval jako vývojové tendence současných vyspělých ekonomik. I v samotné SRN se spousta rodných autorů věnovala vývoji maloobchodu jejich republiky. Jednou z nich je autorka G. Speth (1994), která ve své práci zkoumá úbytek v atraktivitě nabídky maloobchodu několika větších městských center ve spolkové zemi Porýní-Falcko a současně podává doporučení hospodářské politice na zlepšení dané situace. Privatizačními procesy v maloobchodních a na služby orientujících se organizací v nejvíce rozvinutých postkomunistických zemích (ČR, Maďarsko a Polsko) se zabývá publikace „Small Privatization“ (Earle, Frydman aj.,1994). Její obsah přináší významné závěry týkající se podmínek nezbytných pro úspěšnou privatizaci v sektoru maloobchodu a spotřebitelských služeb ve východní Evropě. Zmiňovaná transformace se projevuje i v dílech jednotlivých autorů. Za zmínku stojí koncem 90. let publikovaná diplomová práce P. Toneva (1998), která odráží tyto transformační vlivy do změny maloobchodní sítě v ČR.
Přelom 20. a 21. století je doprovázen intenzivním vlivem globalizace a internacionalizace na odvětví maloobchodu. Vliv globalizace zohledňuje v díle „Globalizace a obchod“ (2000) autorka L. Pražská a několik kolegů z Vysoké školy ekonomické v Praze. Globalizace je 16
rovněž spojena s koncentrací maloobchodní sítě, jinak řečeno se vstupem nadnárodních maloobchodních firem na český trh, a s tím spojený rozvoj velkoformátových typů maloobchodních jednotek. Touto problematikou se zaobírá P. Cimler v díle „Koncentrace obchodních firem na českém trhu“ (2001). Novému prostorově-organizačnímu řešení maloobchodu, ovlivněnému uvedenou internacionalizací a globalizací, se věnuje jeden z nejaktivnějších geografů Z. Szczyrba (2006). Transformaci organizační struktury českého maloobchodu se věnuje jeho monografie „Maloobchod v ČR po roce 1989“ (2005), kde je v jedné kapitole představena tato problematika v podmínkách města Olomouce. Další z analyzovaných lokalit je město Brno, které samo v rámci své působnosti monitorovalo jednotlivé sféry odvětví, jejíž součástí je i odvětví maloobchodu. Díky tomuto úsilí mohl O. Mulíček získaná data využít v části své práce „Město Brno v období transformace“ (2004). V tomto období vznikala i literární díla ze strany autorů negeografů. Za povšimnutí stojí práce zachycující souhrnný vývoj obchodu a maloobchodní sítě v ČR, včetně jeho historických souvislostí (Starzyczná a Steiner, 2000). Na budoucí směry v oblasti maloobchodu upozorňuje P. Cimler a D. Zadražilová ve své publikaci „Retail Management“ (2007).
Vývoj maloobchodu v ČR od počátku období transformace obchodu je také středem pozornosti řady výzkumných
komerčních společností. Jako nejvýznamnější můžeme
jmenovat společnosti GfK Czech a INCOMA GfK, které se v této oblasti specializují zejména na monitoring a prognózy vývoje trhu, analýzu tržních segmentů, nákupní chování a segmentaci nakupujících. Výsledkem je například studie „Shopping Monitor“ či analýza „Shopping Center & Hypermarket“.1 Kvalitní analytické informace o českém a slovenském obchodě lze každoročně získat v publikaci „Ročenka českého a slovenského obchodu“.2 Tato publikace je dílem Českého a slovenského odborného nakladatelství ve spolupráci s dalšími partnery. Aktuální zprávy o maloobchodním trhu, zejména pak o jednotlivých obchodních developerských projektech, jsou uveřejněny např. v časopisech „Retail Biz“ či „BUILDING WORLD magazine“.
1
INCOMA GfK, s.r.o. Retail Market Monitoring [online]. [cit. 12. prosince 2009]. Dostupné na WWW:
. 2 České a slovenské odborné nakladatelství, spol. s r. o. Ročenka českého a slovenského obchodu [online]. [cit. 12. prosince 2009]. Dostupné na WWW: . 17
1.2
Maloobchod
1.2.1
Vymezení a členění maloobchodu
Maloobchod je podnik (nebo činnost) nakupující zboží od velkoobchodu nebo od výrobce a následně bez dalšího zpracování prodávající konečnému spotřebiteli. Maloobchod vytváří vhodné seskupení zboží (prodejní sortiment) co do druhů, množství, kvality a cenových poloh, skladováním vytváří pohotovou prodejní zásobu, poskytuje informace o zboží, zajišťuje vhodnou formu prodeje a předává marketingové informace dodavatelům.3 Skladba maloobchodu je velmi rozličná, ale ze stránky statistické je nejobvyklejší dělení maloobchodu následující4: •
potravinářský,
•
nepotravinářský.
Potravinářský maloobchod obchoduje zejména s potravinami. Obvykle jsou zde zahrnuty i prodejní jednotky, které prodávají značný objem nepotravinářského zboží (smíšené prodejny, supermarkety, hypermarkety apod.). Ve většině zemí jsou součástí sortimentu i cigarety, tabák, čistící a prací prostředky a prostředky osobní hygieny. Potravinářský maloobchod je tradičně nejvíce koncentrován, má největší průměrné velikosti prodejen, nejmodernější informační a logistické systémy. Jeho podíl na celkovém maloobchodním prodeji představuje v USA přibližně 15 % a ve vyspělých evropských státech 30 %.
Nepotravinářský maloobchod obchoduje s rozsáhlou škálou sortimentů a zahrnuje rozličné typy provozních jednotek. Zvláštní skupinu představuje prodej automobilů (včetně servisu) a pohonných hmot. V nepotravinářském maloobchodě se permanentně vyvíjejí nové sortimenty a vznikají nové provozní typy. V posledních letech je hlavním trendem rozvoje výpočetní a audiovizuální technika či mobilní telefony.
Na základě šíře a hloubky nabízeného sortimentu lze maloobchod dále členit na maloobchod specializovaný a nespecializovaný (univerzální). Dosavadní vývoj ve vyspělých státech jednoznačně směřuje k univerzálním formám maloobchodu a jim odpovídajícím prodejním jednotkám, ale v budoucnu je možné očekávat postupný nárůst spotřebitelské poptávky po specializovaných potravinářských i nepotravinářských prodejnách. Maloobchod orientující 3 4
CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management, 2007, s. 12. CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management, 2007, s. 16 – 18. 18
se na jednu nebo na omezenou výrobkovou řadu je typický pro specializovaný maloobchod. Ten je doprovázen existencí rozměrově menších prodejen, ale i nepotravinářskými obchodními řetězci. Na základě místa, kde je realizován, rozdělujeme maloobchod na5: •
maloobchod v síti prodejen,
•
maloobchod mimo prodejní síť.
Maloobchod v síti prodejen je realizován v prodejním prostoru, který je specifický dle jednotlivého sortimentu. V ekonomicky vyspělých státech světa reprezentuje až 90 % všech maloobchodních tržeb. Základním materiálním instrumentem maloobchodního podnikání jsou zde provozní jednotky – prodejny. Specifickou podobou maloobchodní činnosti, přijatelnou obzvláště pro začínající obchodníky, je stánkový prodej, kde jsou prodeje uskutečňovány v tržnicích a na trzích.
Maloobchod
mimo
prodejní
síť
nevyžaduje
k realizaci
maloobchodní
činnosti
bezpodmínečně disponovat prodejním prostorem, ale jako nástroje může být použito i jiné formy prodeje. Jejich podíl na celkovém objemu maloobchodních prodejů není doposud tak výrazný, disponují však růstovým potenciálem. Dominantní postavení zaujímají prodejní automaty, přímý prodej, zásilkový obchod a elektronický – internetový obchod. V následujícím textu práce již této formě maloobchodu nebude věnována větší pozornost.
1.2.2
Maloobchodní provozní jednotky
V odvětví maloobchodu se můžeme setkat s celou řadou typů provozních jednotek, které se navzájem odlišují na základě hledisek označovaných jako tzv. strukturální a instrumentální znaky. Mezi strukturální znaky (statické) řadíme zejména sortimentní profil, formu prodeje, umístění, velikost a stavební řešení jednotky. Za instrumentální znaky (dynamické) jsou vesměs považovány cenová politika, kvalita nabízeného zboží a soubor nabízených služeb. Za hlavní typy maloobchodních provozních jednotek tvořících základní kostru maloobchodní sítě jsou převážně v Evropě uváděny6:
5 6
CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management, 2007, s. 16 – 18. CIMLER, P. Územní a provozní strategie retailingu, 1992, s. 56 – 60.
19
•
specializované prodejny a úzce specializované prodejny,
•
smíšené prodejny,
•
obchodní domy (plnosortimentní),
•
specializované obchodní domy,
•
superety,
•
supermarkety,
•
hypermarkety,
•
specializované (odborné) velkoprodejny,
•
diskontní prodejny potravin,
•
nákupní parky7,
•
obchodní centra8.
Součástí maloobchodní sítě jsou dále čerpací stanice, stánkový prodej, pojízdné prodejny (ambulantní prodej) apod. Vzhledem k jejich specifickému postavení v síti či menšímu podílu na maloobchodním trhu v porovnání s výše uvedenými typy provozních jednotek se jimi dále v práci nebudu detailněji zabývat.
Specializované prodejny a úzce specializované prodejny jsou charakteristické svojí specializací na jeden nebo na omezený druh sortimentu a bývají většinou zaměřeny na nepotravinářský sortiment (prodejny foto-kino, kancelářských potřeb, hraček, mobilů apod.). Vzhledem k nutnosti úhrady nákladů na prodej zboží s nižší frekvencí poptávky a rozsahem doprovodných poskytovaných služeb, a také z důvodu vysokých nároků na odborný personál, jsou cenové relace zboží vyšší ve srovnání s ostatními prodejnami. Typickým prostředím jejich působení jsou zejména městská centra a nákupní centra.
Smíšené prodejny zahrnují sortiment jak potravinářský, tak nepotravinářský. Tento sortiment je široký, ale mělký, jde o zboží běžné potřeby (COOP Tuty, Hruška, řada drobných podnikatelů apod.). Nezbytnost blízkosti místa prodeje ke spotřebiteli a současně malá frekvence poptávky (vzhledem k její lokalizaci) se odráží v dosti vysokých nákladech i cenách. Smíšené prodejny jsou především umisťovány na venkově a v okrajových částech měst.
7 8
BUILDING WORLD magazine, 2008, s. 58. SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 14 – 15. 20
Obchodní domy (plnosortimentní) nabízejí široký a poměrně hluboký sortiment zboží, zkrátka vše „pod jednou střechou“ (Prior, Kotva apod.). Počet nabízených druhů dosahuje až 200 000 položek. Náročnost provozu a sortimentní politiky se projevuje ve středních a vyšších cenách. Prodejní plocha se pohybuje v průměru v rozmezí 10 000 – 20 000 m2 (minimálně 5 000 m2). Jejich stěžejním místem působení jsou centra měst a starší regionální nákupní centra.
Specializované obchodní domy se zaměřují na prodej nepotravinářského zboží resp. jeho část, kterou je nejčastěji sortiment odívání a spojené služby (H&M, Baťa apod.). Tato skutečnost se odráží ve středních a vyšších cenách zboží. Doporučovaná minimální prodejní plocha je přibližně 1 500 m2. Forma prodeje je kombinovaná – pultový prodej, volný výběr i samoobsluha. V závislosti na nabízeném sortimentu se mohou uplatnit zejména v centrech měst, čtvrťové a obvodové vybavenosti (menší velikostní typy) a regionálních nákupních centrech.
Supereta je pojmenování pro širokosortimentní samoobslužnou prodejnu potravin s prodejní plochou 200 – 400 m2, nabízející i základní druhy nepotravinářského zboží denní potřeby. Dnes při převládajícím vyšším typu potravinářské velkoprodejny – supermarketu – se ve vyspělých ekonomikách uplatňují superety v místech většího pohybu lidí, tj. na letištích, nádražích, odpočívadlech dálnic apod. Jde v podstatě o supermarket menší velikosti nevyužívající plně výhod provozní koncentrace, což negativně dopadá na úroveň provozních nákladů.
Supermarkety velikostně navazují na superety. Jde o velkokapacitní prodejnu s plným sortimentem potravin a doplněnou o další rychloobrátkové zboží (zejména drogerie, papírnictví) a o základní druhy nepotravinářského zboží (Albert, Billa apod.). Hlavní formou prodeje je samoobsluha doplněná o pultový prodej čerstvého zboží (pečivo, maso, lahůdky, ovoce apod.). V celkovém počtu přibližně 5 000 – 10 000 druhů zboží dominují potraviny, nižší podíl průmyslového zboží je prvořadým kritériem pro odlišení od ostatních typů (hypermarketů). Velikostně se supermarkety pohybují od spodní hranice prodejní plochy 400 m2 až k horní hranici 2 500 m2. Tato minimální hranice 400 m2 prodejní plochy je nevyhnutelná pro technickou a provozní existenci supermarketů. Lokalizace supermarketů je velmi rozsáhlá, od okrskové až po centrální vybavenost (také jako součást obchodních domů), regionální nákupní centra, dopravní uzly apod. 21
Hypermarkety
se rozvíjely na základě všeobecného
rozšiřování
nabídky zboží
nevyžadujícího obsluhu a vysokého nájemného v centrech měst. Vyznačují se, v porovnání se supermarkety, daleko větším rozsahem prodejních ploch a větším zastoupením prodeje nepotravinářského zboží. Jinak řečeno, jde v podstatě o velkou jednotku nabízející na jedné ploše potravinářské i nepotravinářské zboží denní, časté i občasné poptávky, převážně formou samoobsluhy. Nepotravinářské zboží množstvím druhů i prodejní plochou převažuje nad potravinami (zejména u větších hypermarketů). Ve všech hypermarketech je zabezpečeno občerstvení, buď v rámci vlastní prodejní plochy samoobsluhy nebo mimo tuto plochu. Spodní hranice plošné velikosti hypermarketu je kolem 2 500 m2, horní hranice obvykle v rozmezí 15 000 – 20 000 m2. V rámci tohoto vymezení je účelné dále dělení na hypermarket menší s prodejní plochou do 5 000 m2 (Interspar, Kaufland apod.) a větší s prodejní plochou nad 5 000 m2 (Tesco, Albert, Globus). Orientace na rychloobrátkové druhy zboží, nákup přímo ve výrobě vedoucí k dosažení nižších nákupních cen a snížení podílu mzdových nákladů v důsledku zaměstnávání pracovníků s nižší kvalifikací – to vše umožňuje hypermarketu dosažení relativně nízkých provozních nákladů a tím možnost prodávat zboží v nižších cenových relacích. Vzhledem k jejich nezávislosti na nabídce (sousedství) ostatních prodejních jednotek jsou hypermarkety umístěny zejména v rámci regionálních nákupních center na okrajích či mimo města a při významných silničních či dálničních křižovatkách.
Specializované (odborné) velkoprodejny jsou specifické nabídkou sortimentu velkých ucelených souborů nepotravinářského zboží, obzvláště druhy s velkou obrátkou. Typickým příkladem jsou prodejny známé jako hobbymarkety („do-it-yourself“), velkoprodejny nábytku, elektro, potřeb pro zahrádkáře apod. (Bauhaus, Sconto, Datart, Mountfield apod.) Od specializovaných obchodních domů jsou odlišné zejména samoobslužnou formou prodeje, jednopodlažním řešením stavby, nižší cenovou hladinou díky sortimentnímu zaměření a nižším provozním nákladům. Rozloha prodejní plochy se obyčejně pohybuje od 600 do několika tisíc m2.
Diskontní prodejny potravin jsou dnes nejrychleji se rozvíjejícími provozními jednotkami v Evropě. Základní znaky diskontně orientovaných prodejen je možné charakterizovat následovně: •
jejich sortiment je omezený a nestabilní, tj. nabízejí zboží, po kterém se momentálně soustřeďuje poptávka a má vysokou obrátku (zpravidla do 1 500 druhů zboží), 22
•
zboží je od dodavatelů nakupováno ve velkém, často přímo od výrobců s množstevními slevami, což se následně projevuje v nízké cenové úrovní nabídky,
•
používají samoobslužnou formu prodeje a zboží je zde nabízeno převážně přímo z palet, což vede ke snížení podílu živé práce při prodeji, a tím i mzdových nákladů,
•
prodejní prostory (objekty) jsou jednoúčelové, jednoduchého stavebně-technického řešení bez výkladních skříní i průhledů do místností a jsou zřizovány na levných pozemcích,
•
vybavení prodejen s využitím regálových systémů, palet apod. je rovněž velmi jednoduché,
•
prodejní doba je zpravidla prodloužena, prodej o sobotách, nedělích a svátcích není žádnou výjimkou.
Jako příklad lze uvést diskontní řetězce Penny Market a Lidl, které jsou provozovány německými společnostmi. Z českých zástupců je to např. řetězec COOP Diskont.
Nákupní parky představují v posledních letech rychle se rozvíjející typ maloobchodních provozních jednotek. Tento koncept je převážně založen na zastoupení vyváženého poměru různých sortimentů nepotravinářského zboží na trhu zavedených značek. Jedná se o objekt rozdělený na jednotlivé velkoplošné prodejní jednotky (většinou 7 až 10), které jsou typické svým samostatným vstupem přímo z parkoviště (PARÁDA Shopping apod.). Dalším skoro nevyhnutelným předpokladem existence nákupních parků je sousedství potravinářského řetězce v podobě stávajících supermarketů nebo hypermarketů. Průměrné velikosti nákupních parků se pohybují v rozmezí 3 500 - 7 000 m2. Na rozdíl od nákupních center nachází své uplatnění v menších městech, kde jsou situovány v místech s dobrou dopravní dostupností, zejména co nejblíž centra či v obchodních zónách na okraji měst.
Obchodní centra reprezentují nejvyšší stupeň v hierarchii maloobchodních provozních jednotek se zastoupením některých z výše uvedených provozních maloobchodních jednotek. Sortimentně se vyznačují zastoupením širokého spektra potravinářského i nepotravinářského zboží s převahou samoobslužné formy prodeje. Ve srovnání s hypermarkety navíc některá nabízejí řadu neobchodních aktivit, jakými jsou rekreačně-sportovní a jiná zábavní zařízení (bowling, fitness, multikina apod.). Vybraná nákupní centra dokonce disponují čerpacími stanicemi pohonných hmot. Velikostně nákupní centra dosahují často sto i více tisíc m2 ploch (v ČR přibližně od 10 000 do 100 000 m2) se značnou převahou prodejních ploch, následuje 23
gastronomie a služby. Nákupní centra jsou lokalizována v centrech měst (OC Nový Smíchov, apod.), v periferní poloze měst a při významných silničních či dálničních křižovatkách (Olympia Brno apod.), ale i na státních hranicích (Freeport Hatě apod.).
1.2.3
Vývojové tendence v maloobchodě
Maloobchod byl po dlouhá desetiletí pokládán za prvek typicky regionální, obecně za drobné podnikání na daném území. Přestože zmínky o velkých obchodních domech pochází přibližně z poloviny 19. století, tak k razantní přeměně odvětví dochází až od druhé poloviny 20. století v důsledku internacionalizace obchodního podnikání, která vyústila mimo jiné v nová řešení rozložení maloobchodní nabídky. V zemích západní Evropy se postupně od 60. let 20. století etablovaly nové velkokapacitní prodejní koncepty. Rozdílně se však organizačně i prostorově rozvíjela maloobchodní síť v zemích tzv. socialistického bloku, včetně bývalého Československa. Zde neexistovaly dnes již běžně známé prodejny typu supermarket nebo hypermarket, ze kterých lze podle názvu prodejny vytušit přítomnost zahraničního obchodního řetězce.9 Nejen v zahraničí, ale i v ČR roste životní úroveň obyvatel, zlepšuje se mobilita obyvatelstva, dochází k přesunu obyvatel do měst – to všechno vede ke změně maloobchodu a jeho vnitřního uspořádání. V současném maloobchodě jsou patrné následující základní vývojové tendence: •
koncentrace,
•
internacionalizace,
•
integrace.
Koncentrace představuje rozšiřování firem a jejich provozních jednotek, kdy narůstá relativní váha těch největších jednotek. Jedná se o proces, který směřuje k vyšší efektivnosti provozních jednotek, k větší rentabilitě a k rozšíření vlivu.10 Koncentrace v maloobchodě se dle P. Cimlera projevuje11: •
koncentrací rozhodující části maloobchodních jednotek do působnosti několika firem, resp. skupin,
•
vznikem magafúzí v mezinárodním maloobchodě,
•
procesem internacionalizace maloobchodu,
9
SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 38. SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 38 - 39. 11 CIMLER, P. Vliv globalizace na maloobchodní síť. Koncentrace obchodních firem na českém trhu, 2001, s. 67. 10
24
•
koncentrací maloobchodní činnosti do velkoformátových typů maloobchodních jednotek (supermarkety, hypermarkety, specializované velkoprodejny apod.),
•
zvětšováním průměrné plochy maloobchodních jednotek,
•
koncentrací maloobchodních jednotek do míst soustředění poptávky,
•
souběžný a vzájemně podmíněný projev předchozích tendencí.
Na základě výše uvedeného je možné v procesu koncentrace maloobchodní sítě vymezit organizační, provozní a územní koncentraci. Koncentrace se dále projevuje v tržní dominanci a diverzifikaci obchodních firem: •
tržní dominance je vlastnost obchodních firem dosáhnout na trhu významného postavení. Neboli představuje růst velikosti obchodních firem a jejich provozních jednotek a v důsledku toho rozhodující vliv retailingových12 firem na dodavatele, především na výrobu. Dominance velkých firem je specifická tím, že tyto firmy soustřeďují pod jedním řízením maloobchod, velkoobchod, sklady i dopravu, a tím i nákup zboží. Rovněž se integrují a v různých zemích světa budují nákupní centrály k posílení svého nákupního potenciálu,13
•
diverzifikace je specializací maloobchodních firem na určitý sortiment, segment zákazníků, způsob prodeje a typ prodejní jednotky, spojený se zaměřením na určité území a na určitou úroveň v hierarchii maloobchodní sítě. Specializace v oblasti maloobchodu vytváří specializované trhy, a tím současně příležitosti pro menší maloobchodní firmy.14
Internacionalizace představuje v první fázi internacionalizaci sortimentu zboží, zájmů a vkusu zákazníků přes hranice států jako důsledek cestování obyvatelstva, působení televize a dalších sdělovacích prostředků. Toto mezinárodní sjednocování zájmů umožňuje rozšiřování činnosti maloobchodních firem do zahraničí způsobené omezenými možnostmi na domácím trhu. Původně se totiž nepředpokládalo, že lze maloobchodní činnosti a prodejny úspěšně vyvážet z jedné země do druhé. Dopadem globalizace se však v posledních desetiletích stává celý svět jednotným trhem i v oblasti maloobchodního podnikání.15
12
Retailingová firma – je mezinárodně aktivní maloobchodní podnik s vysoce sofistikovaným informačním systémem, vybavený vlastním logistickým zázemím a distribučním systémem. 13 CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management, 2007, s. 20. 14 STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 39. 15 BEDNÁŘ, P. Geografie služeb, 2006, s. 13. 25
S organizační koncentrací úzce souvisí třetí z vývojových tendencí - integrace v obchodě a tím i v maloobchodě. Jde o sdružování obchodních firem se záměrem získání konkurenčních výhod, které jsou zejména typické dosažením nižší ceny při velkých odběrech zboží od výrobců nebo velkoobchodu. Toho dosahují vysoce integrované obchodní firmy i obchodní kooperace.16
1.3 1.3.1
Maloobchodní síť Vymezení a členění maloobchodní sítě17
Teoreticky lze maloobchodní síť definovat jako uspořádaný soubor provozních jednotek orientovaných na prodej zboží koncovému zákazníkovi. Kvalita tohoto souboru je dána organizací a vzájemnou provázaností prodejních jednotek co do sortimentu, typů i organizace provozu. Na určitém území tak vedle sebe působí prodejní jednotky rozličných firem a sortimentního zaměření v podmínkách konkurenčního i koordinačního prostředí.
Z pohledu působení v místě či oblasti členíme maloobchodní síť na stálou (základní), fungující pravidelně po celý rok v určitém území, a na doplňkovou (sezónní), fungující nepravidelně při krátkodobém a místním zvýšení poptávky (v rekreačních oblastech, při masových akcích apod.). Místo působení je určující pro členění maloobchodní sítě stacionární s pevným stanovištěm prodejních jednotek a ambulantní s jednotkami měnícími své místo působení. Z hlediska typu osídlení, kde maloobchodní síť působí, rozlišujeme maloobchodní síť městskou a venkovskou. Městská maloobchodní síť funguje v podmínkách místně velmi koncentrované poptávky v podobě kupního fondu městského obyvatelstva a spádovosti venkovského obyvatelstva, což ji umožňuje realizovat širokosortimentní nabídku zboží. Naproti tomu venkovská maloobchodní síť uspokojuje místně málo koncentrovanou poptávku v závislosti na nízké hustotě osídlení venkovského prostoru a spádovosti jeho obyvatel do měst, což se odráží v neefektivní nabídce veškerého sortimentu a ve vysokých nákladech oběhu zboží v porovnání s městkou sítí. Specifické postavení má umístění velkoplošných maloobchodních jednotek (hypermarkety, nákupní centra apod.) na okraji sídelních útvarů. Na základě charakteru prodejních jednotek lze monitorovat jednotlivé subsystémy maloobchodní sítě. Jako příklad je možno uvést:
16 17
SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 48. CIMLER, P. Územní strategie obchodních firem, 1994, s. 11 – 12. 26
•
maloobchodní síť potravinářských a nepotravinářských jednotek,
•
maloobchodní síť jednotek smíšených, širokosortimentních, specializovaných apod.,
•
maloobchodní síť obchodních domů, supermarketů, tržnic, pojízdných prodejen apod.
1.3.2
Vývojové tendence v maloobchodní síti
Maloobchodní síť v ČR, obdobně jako maloobchod, se neustále vyvíjí souběžně s celkovým ekonomickým vývojem, ale současně je v posledních 20 letech ovlivněna dopadem probíhajících světových tendencí. Tyto tendence ukazují, že nejvyšší podíl na trhu spotřebním zbožím mají velkokapacitní samoobslužné maloobchodní jednotky, které se soustřeďují na nejširší nabídku zboží „pod jednou střechou“. Odrážejí současné požadavky zákazníků na souborný, rychlý a relativně levný nákup.18 Základními obecnými vývojovými tendencemi maloobchodních sítí jsou19: •
diskontní orientace,
•
obchod v obchodě (shop–in–shop),
•
zastarávání maloobchodní sítě (store-erosion).
Diskontní orientace velkokapacitních jednotek širokosortimentního zaměření je spojena např. s nízkými provozními náklady, nižšími cenami a pružnou cenovou politikou, samoobslužnou formou prodeje, dobrým logistickým řešením (superety, supermarkety, diskontní prodejny, hypermarkety apod.).
Obchod v obchodě (shop–in-shop) umožňuje maloobchodníkům, velkoobchodníkům či výrobcům se relativně snadno podílet na vysoké frekvenci zákazníků ve velkokapacitních maloobchodních jednotkách. Zejména výrobci značkového zboží tímto sledují přímý kontakt se zákazníkem. Hlavním aktérem je zde pronajímatel, který rozhoduje o tom, zda takový „shop“ zapadne do jeho podnikatelské koncepce (zejména z hlediska sortimentní nabídky zboží).
Zastarávání maloobchodní sítě (store-erosion) úzce souvisí s vývojovými tendencemi v maloobchodních sítích. Nejedná se pouze o fyzické či morální zastarávání objektů a zařízení, ale rovněž o změny v postavení maloobchodních provozních jednotek v důsledku 18 19
BEDNÁŘ, P. Geografie služeb, 2006, s. 34. CIMLER, P. Územní strategie obchodních firem, 1994, s. 37 - 40.
27
stavebně urbanistických opatření měst a obcí (přebudování části města) či změn v dopravní infrastruktuře. Dochází tak ke změně směru pohybu zákazníků, což vede k zastarávání maloobchodní prodejny, nabízeného sortimentu a úbytku zákazníků.
Problematika zastarávání maloobchodní sítě je rovněž spojována s konkurencí maloobchodní sítě center měst v podobě předměstských a příměstských obchodních center, které zapříčiňují odliv zákazníků z městských center a tím transformaci i restrukturalizaci maloobchodní sítě města. Německý ekonom B. Tietz člení maloobchodní síť z hlediska jejího budoucího vývoje na20: •
primární síť – zahrnuje tradiční provozní typy (specializované prodejny a obchodní domy) v budoucnu ztrácející na významu,
•
sekundární síť – představuje relativně nové provozní typy založené na samoobslužné formě prodeje (supermarkety, hypermarkety, odborné velkoprodejny) s očekávaným dynamickým růstem,
•
terciární síť – provozovaná především bez prodejních ploch pomocí progresivních spojových a elektronických zařízení (teletext, zásilkový obchod, prodejní automaty, virtuální obchod) s předpokládanou dynamikou vývoje,
•
kvartérní síť – bude se svým charakterem a lokalizací odlišovat od ostatních typů prodejen (skladové i výstavní plochy pro specifické zboží v podobě automobilů, paliv či pohonných hmot).
1.4
Lokalizace v maloobchodě
Lokalizace je pojmem s řadou různých významů. V následujícím textu bude lokalizace specifikována z geografického pohledu, kdy je možné hovořit o umístění určité aktivity či objektu, v našem případě maloobchodu nebo jeho provozní jednotky, v prostoru. Jak již bylo uvedeno, tak v oblasti maloobchodu jsou předmětem geografického zkoumání zejména strukturální a prostorové aspekty maloobchodní sítě.
Pro uchopení lokalizační problematiky je žádoucí blíže stručně nastínit vývoj a formování lokalizačních teorií, jejichž cílem je objevení činitelů ovlivňujících lokalizaci ekonomických
20
TIETZ, B. Konsument und Einzelhandel, 1983, citováno dle STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 26. 28
aktivit a interpretace prostorového rozmístění ekonomiky.21 První ucelenou teorii vypracoval německý geograf J. H. von Thünen. Ve své studii z roku 1826 se věnoval problému pravidelného rozmístění zemědělské výroby, přičemž ho zkoumal v závislosti na dopravě a pořadí naléhavosti spotřeby zemědělských produktů. S rozvojem průmyslu se dostala do popředí zájmu lokalizace průmyslu. Lokalizací průmyslových podniků se jako první zabývali W. Roscher, A. E. Schäffle a také W. Launhardt (1882). Ten považoval dopravní náklady za nejvýznamnější faktor působící na rozmísťování výroby. Poznatky svých předchůdců syntetizoval představitel klasické teorie lokalizace A Weber (1909), který usiloval při lokalizaci podniku o dosažení minimálních výrobních nákladů a nikoli pouze nejnižších dopravních nákladů.22
Jedním ze směrů lokalizačních teorií je též teorie regionální rovnováhy zabývající se prostorovým uspořádáním ekonomiky jako celku. Nejvýznamnější teorií tohoto typu je teorie centrálních míst vypracovaná W. Christallerem v roce 1933. Cílem teorie je objasnit uspořádání sídelního systému. Christaller se soustředil výhradně na maloobchodní funkci měst a v rámci teorie definoval sedm základních typů maloobchodních aktivit. Za hlavní podnět lokalizace obchodů je považována blízkost k zákazníkům a minimalizace jejich cestovních nákladů, z čehož se vyvodila nutnost umístění obchodu v centru příslušného spádového regionu. Christaller také poukazuje na to, že střediska vyššího řádu plní i funkce středisek nižšího řádu a tím vzniká hierarchie centrálních míst. Christallerovou teorii dále rozpracoval A. Lösch (1944), který ovšem za základní lokalizační motiv firem vidí snahu o maximalizaci zisku. Navíc se nezaměřil pouze na maloobchod, ale i průmysl a opustil předpoklad, že střediska vyššího řádu plní všechny funkce středisek nižšího řádu. Na práce Lösche a Webera navázal W. Isard, jehož práce ovlivnily stoupence tzv. kvantitativní revoluce.23
Lokalizační teorie pronikly do moderní geografie až v 60. letech. Příkladem je Christallerova teorie centrálních míst, která se stala pro řadu autorů metodologickým východiskem vymezení střediskovosti sídel na základě statických charakteristik. Jeden z nich, Smailes (1967) vybral podle vybraných druhů obchodu a služeb pět hierarchických úrovní středisek. Závislost počtu druhů zařízení obslužné sféry (maloobchodu) v sídle na počtu obyvatel prokázal další z autorů
21
BLAŽEK, J. a UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace, 2002, s. 59. WOKOUN, R. Socioekonomická geografie I, 1988, s. 15 - 16. 23 BLAŽEK, J. a UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace, 2002, s. 60 - 62. 22
29
Berry (1967).24 Lokalizační teorie byly zanedlouho kritizovány pro četná nerealistická zjednodušení reality. Jádro problému dobře vyjádřila Erica Schoenberger (1989). Podle ní je potřebné chápat lokalizaci firem jen jako jednu složku podnikatelské strategie firem, takže je nepravděpodobné vytvořit teorii plně vysvětlující prostorovou strategii firem. Přestože v současné době není lokalizačním teoriím věnována taková pozornost, lze se s konceptem lokalizačních faktorů setkat právě v prostředí maloobchodu, a to zejména při výběru lokality pro umístění maloobchodních jednotek (hypermarketů, obchodních center apod.).25
Efektivní provozování maloobchodní jednotky potřebuje určitou velikost koupěschopné poptávky. Při rozhodování obchodní firmy o lokalizaci jednotky určitého sortimentu ve stávající maloobchodní síti je nezbytné respektovat vztah mezi frekvencí poptávky a místem lokalizace v hierarchii sídelních útvarů či jejich částí tak, aby byla zabezpečena dostatečná zájmová oblast při přijatelné dostupnosti. Vybavenost maloobchodem vyjadřuje úzký vztah mezi maloobchodní sítí a sídelním útvarem, protože ta se významně podílí na jeho přitažlivosti, funkci a významu, daná lokalita je na druhou stranu zase zdrojem existence (fungování)
maloobchodní
sítě.
Maloobchodní
vybavenost
venkova
je
převážně
jednostupňová, zatímco ve městech lze na základě jejich velikosti rozlišovat tyto stupně vybavenosti26: •
základní (okrsková) vybavenost,
•
sekundární (obvodová) vybavenost,
•
čtvrťová (sektorová) vybavenost,
•
centrální (celoměstská) vybavenost.
Základní (okrsková) vybavenost se vyznačuje schopností maloobchodních jednotek působících na stupni této vybavenosti efektivně obsluhovat obytný okrsek nabídkou zboží denní a velmi časté poptávky. Musí ovšem počítat s omezenou realizací výdajů obyvatel v maloobchodních jednotkách vzhledem k dojížďce obyvatel do vybavenějších center nákupu. Z lokalizačního hlediska je nejúčinnější umístění jednotek v centru okrsku v návaznosti na zastávky městské hromadné dopravy nebo hlavní tahy pěší frekvence. Nejčastějším typem maloobchodní jednotky je plnosortimentní (širokosortimentní) prodejna potravin se
24
MARYÁŠ, J. a VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie [online]. [cit. 24. března 2010]. Dostupné na WWW: . 25 BLAŽEK, J. a UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace, 2002, s. 62 - 63. 26 CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management, 2007, s. 177 – 180. 30
samoobsluhou - typu supereta, popř. u větších okrsků supermarket a u menších smíšená prodejna.
Sekundární (obvodová) vybavenost vytváří prostor pro uplatnění maloobchodních jednotek zejména v těch větších městech (většinou nad 100 tis. obyvatel), kde urbanistická skladba města vytváří pro větší část města relativně velkou vzdálenost do centra. Navíc zde podstatnou roli hraje vzájemná poloha centra a obvodových částí města a jejich atraktivita. V rámci sekundární vybavenosti by jednotky měly být lokalizovány s ohledem na docházkové vzdálenosti nejlépe do středu obvodu, resp. do největšího obytného okrsku obvodu, pro jehož obyvatele plní rovněž funkci základní vybavenosti. Žádoucí je přímá návaznost na městskou hromadnou dopravu a další zařízení občanské vybavenosti. Charakteristickým typem maloobchodní jednotky pro prodej potravin je větší supermarket a samostatné specializované jednotky, resp. malý hypermarket. Pro nepotravinářský sortiment jde především o širokosortimentní a specializované jednotky.
Čtvrťová (sektorová) vybavenost vzniká soustředěním jednotek ve velkoměstech při velkých vzdálenostech do centra nebo v situaci, kdy vlastní městské centrum již z prostorových či kapacitních hledisek nepostačuje. Čtvrťová vybavenost může efektivně obsluhovat až několik desítek tis. obyvatel. Typicky vhodné uplatnění zde nacházejí maloobchodní jednotky typu obchodního domu, hypermarketu, specializované velkoprodejny, obchodního centra, ale také specializované a úzce specializované prodejny, které nelze z prostorových či provozních důvodů umístit do centra (nábytek, automobily apod.).
Centrální (celoměstská) vybavenost je nejvyšším stupněm obchodní vybavenosti měst. Centrum uspokojuje v závislosti na velikosti města a jeho spádového území základní, častou i občasnou poptávku trvale bydlících obyvatel centra i dalších obyvatel města, jeho spádové oblasti a dalších návštěvníků. Základem centrální vybavenosti bývá obchodní dům, vedle kterého se může uplatnit v každém sortimentu velkokapacitní jednotka (v závislosti na velikosti města). Nabídku prohlubují specializované či úzce specializované prodejny nejrůznějších sortimentních zaměření a doplňují sezónní prodeje (květin, občerstvení, apod.). Doporučované typy prodejen pro jednotlivé stupně obchodní vybavenosti jsou přiblíženy v příloze č. 1.
31
Koncem 90. let 20. století se v ČR staly nedílnou součástí maloobchodní vybavenosti rovněž regionální obchodní centra na předměstích i významných silničních a dálničních křižovatkách mimo města, která plní maloobchodní funkci pro obyvatele nejen daných měst, ale i širokého okolí. Tím se stávají konkurentem a hrozbou městské maloobchodní vybavenosti.27
1.5
Difúzní proces v maloobchodě
V teorii difúze inovací se lze setkat s množstvím pojmů, přičemž některé je hned z počátku dobré objasnit. Pojem inovace pochází z latinského slova „innovare“, což znamená obnovovat. Z významu je zřejmé, že jde o novinku, novost či obnovu v lidské činnosti, a proto je inovace nedílnou součástí života člověka.28 O přesné vymezení této definice se v minulosti pokoušela řada autorů. Např. E. M. Rogers inovaci definoval jako myšlenku, postup nebo věc vnímanou jednotlivcem za novou29. Mezi další základní pojmy patří difúze. Difúze je procesem, ve kterém je inovace sdělována určitými kanály napříč časem mezi příslušníky sociálního systému. Je to speciální typ komunikace týkající se nových myšlenek.30 Teorii difúze inovací se potom zabývá vysvětlováním zákonitostí šíření inovací. Jedná se ve své podstatě o interdisciplinární záležitost, která je zkoumána v rámci různých vědeckých oborů jakou jsou psychologie, sociologie, ekonomie apod., ale nás v této práci bude zajímat zejména z pohledu geografie, kde podstatou roli v difúzním procesu hraje prostor.
Difúzi inovací se v geografii věnovala a věnuje celá řada zahraničních i českých geografů, ale pro názornost je nutné zmínit švédského geografa T. Hägerstranda. Ten ve svém díle z roku 1952 poprvé použil teorii difúzi inovací, kterou sice přebral z teoretických přístupů jiných vědních disciplín, ala sám ji značně rozvinul a obohatil o nové prvky31. Pro znázornění pohybu inovace v prostoru byl v tomto díle zaveden pojem „inovační vlny“. Problematika difúze se objevila také v díle „Locational Analysis in Human Geography“ (1965) od jednoho z předních geografů P. Haggetta, kde je jedna celá kapitola vyčleněna prostorové difúzi. K současným českým geografům zabývajícím se otázkou difúzních procesů
27
CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management, 2007, s. 183 – 184. Český statistický úřad. Obecný rámec šetření o inovacích [online]. [cit. 7. března 2010]. Dostupné na WWW: < http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/o/9605-06-v_roce_2005-metodicke_vysvetlivky>. 29 ROGERS, E. M. Diffusion of Innovations, 2003, s. 12. 30 ROGERS, E. M. Diffusion of Innovations, 2003, s. 5. 31 SIWEK, T. Příklad využití teorie difúze inovace v geografii na území Slovenska, 1979, citováno dle SZCZYRBA, Z., KLAPKA, P. aj. Difúzní procesy v prostředí českého maloobchodu. Regionální studia, 2008, s. 8. 28
32
patří např. Z. Szczyrba, P. Tonev, J. Kunc či J. Maryáš, kteří se ve svých studiích zabývají tímto tématem mimo jiné právě v prostředí českého maloobchodu.
Charakteristickým
znakem
rozvoje
každé
prostorové
struktury,
v našem
případě
maloobchodní sítě, je její modernizace, což představuje zavádění nových prvků do organizace prostoru (moderní nákupní koncepty). Růst prostorových systémů a rozvoj prostorové organizace záleží na třech na sobě závislých procesech: objevy, inovace a difúze. Zatímco objevy (nové myšlenky, typy organizace, výroby, technologie či nové způsoby prodeje) vznikají zpravidla v jednom místě (zdroj) a mají tudíž bodový charakter, jejich rozšiřování má časoprostorovou dimenzi. Jelikož má inovace charakter nové informace, je difúze inovací z podstaty věci difúzí informací. Není totiž možnost osvojit si novou věc, pokud neexistuje možnost seznámit s ní, získat o ní informace.32 33
Ke správnému pochopení průběhu difúze inovací jsou dále uvedeny její jednotlivé typy,
které je možné rozdělit na základě dvou základních hledisek. Podle způsobu přenosu rozlišujeme: •
expanzivní typ – inovace se šíří prostřednictvím kontaktů jednotlivých členů společnosti, kteří zůstávají na místě,
•
relokační typ – zde se pohybují nositelé inovací, jež přenášejí inovace.
Podle způsobu přisvojování inovace, tj. na základě analýzy struktury difúze inovací, rozlišujeme: •
kontaktní (infekční) typ – difúze inovací prochází celou populací daného území bez ohledu na její strukturu a rozmístění,
•
hierarchický typ – difúze inovací se týká vybraných složek obyvatelstva a hierarchických úrovní sídelního systému, pokud se inovace šíří v hierarchické struktuře sídelního systému od nejvýše postavených středisek k nejmenším, jedná se o kaskádový typ.
32
DOMAŃSKI, R. Zasady geografii spoleczno-ekonomicznej, 2000, Geografia ekonomicna. Ujęcie dynamizcne, 2004, citováno dle SZCZYRBA, Z., KLAPKA, P. aj. Difúzní procesy v prostředí českého maloobchodu. Regionální studia, 2008, s. 8. 33 SZCZYRBA, Z., KLAPKA, P. aj. Difúzní procesy v prostředí českého maloobchodu. Regionální studia, 2008, s. 9. 33
Tyto uvedené typy difúze inovací se v „čisté“ formě v prostoru objevují jen ojediněle, nejčastěji se lze setkat s jejich kombinacemi (totéž platí i v případě českého maloobchodu): •
expanzivní kontaktní difúze,
•
expanzivní hierarchická difúze,
•
relokační kontaktní difúze,
•
relokační hierarchická difúze.
34
2 VÝVOJOVÉ ETAPY ČESKÉHO MALOOBCHODU Komplexnější porozumění vývoji českého maloobchodu vyžaduje nahlédnout i do historie a alespoň se něco málo obeznámit s hlavními vývojovými etapami, v rámci kterých se maloobchod včetně maloobchodní sítě formoval do jeho nynější podoby, přičemž každá je specifická svými vývojovými trendy. Jedná se o období před rokem 1989, období ekonomické transformace po roce 1989, ale hlavní důraz bude kladen na poslední období od roku 2000. Dříve, než budou představeny tyto jednotlivé vývojové etapy, je účelné velmi stručně nastínit obecnou charakteristiku zkoumaného českého území.
2.1
Obecná charakteristika zkoumaného území
2.1.1
Geografická poloha
ČR je vnitrozemský stát rozprostírající se na severní a východní polokouli takřka ve středu evropského světadílu. Rozkládá se na území tří historických zemí – Čech, Moravy a části Slezska. Její povrch je členitý a tato členitost zaujímá většinu území. Nachází se svým průměrem v nadmořské výšce 450 m n. m., přičemž jejím nejnižším místem je výtok Labe z území státu u Hřenska (115 m n. m.) a místem nejvyšším je Sněžka v Krkonoších (1 602 m n. m.). Převážná část délky státní hranice je přirozená, tvořená hlavně horskými hřebeny a její průběh má původ v hranici historické. Sousedícími státy jsou na západě Německo, na severu Polsko, na východě Slovensko a na jihu Rakousko.
Z celkové rozlohy Evropské unie představuje Česká republika velikostně přibližně kolem 2 %, její rozloha činí 78 866 km2 a řadí se ke středně velkým evropským státům. Svojí velikostí zaujímá 21. místo v Evropě a 113. místo ve světě.
Pohoří a vodní toky vytvářejí svojí strukturou a rozložením jedinečnou rozmanitost povrchu ČR. Z hlediska fyzicko-geografického je západní a střední část tvořena Českou vysočinou, ve východní části zasahují Západní Karpaty. Územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.
Z hlediska dopravně-geografického můžeme ČR v rámci evropského prostoru považovat za výrazně tranzitní zemi s dobrou dopravní polohou, velmi hustou silniční a železniční sítí a postupně se rozvíjející přepravou v dopravě letecké.
35
2.1.2
Demografická situace
Celkový počet obyvatel v ČR uvedený ke konci roku 2009 činí 10 506 813 obyvatel34, což je nejvíc od konce 80. let 20. století. Dnešní obyvatelstvo je svým vývojem po právu vnímáno jako populace regresivního typu s převahou žen ve vyšším věku. Stejně tak jako u dalších zemí Evropy zde dochází k postupnému stárnutí a vymírání populace, vedoucí k přibývání důchodců na úkor lidí v produktivním věku. Důsledkem je nejen zhoršující se ekonomická aktivita obyvatel jako celku s prohlubujícím se negativním dopadem do hospodářství, ale současně dochází např. ke změně sortimentní struktury spotřebitelské poptávky v maloobchodním prodeji. Prodlužují se průměrné délky života, ženy se u nás v současnosti mohou dožít zhruba 80 let a muži 74 let. Stárnutí obyvatelstva je současně posíleno poklesem počtu a podílu dětí. Z hlediska migrace je ČR, vzhledem k přetrvávající převaze počtu přistěhovalých nad vystěhovalými, imigrační zemí s velkým zastoupením cizinců z Ukrajiny, Slovenka, Vietnamu a Ruska. Neustálý tlak v rámci konkurenčního prostředí vede ke zvyšování úrovně vzdělanosti obyvatel. Roste celkový počet osob s vysokoškolským vzděláním, přičemž výraznější nárůst zaznamenává ženské pohlaví. Tento trend předurčuje i vyšší zastoupení svobodných osob, které se odráží v prudkém snížení sňatečnosti a jejím posunem do vyššího věku.
2.1.3
Socioekonomická situace
Jedním ze socioekonomických ukazatelů zachyceným v tabulce č. 1, který se nezbytně odráží ve vývoji domácností a jejich životních podmínek, je zaměstnanost. Celkový počet zaměstnaných v ČR dosáhl koncem 4. čtvrtletí 2009 počtu 4 927,3 tis. osob ( z toho 374,8 tis. osob,
což
je
přibližně
7,6
%
v
maloobchodě,
kromě
motorových
vozidel35).
Z hlediska sektorové struktury národního hospodářství dopadá současný negativní vliv poklesu výkonnosti ekonomiky nejvíc na sektor primární a sekundární, kde dochází ke značnému propadu zaměstnanosti. Tento propad je částečně kompenzován růstem zaměstnanosti v sektoru terciárním, kde rostoucí význam obchodu a služeb vedl k absorbování uvolněných pracovníků zejména z průmyslu i zemědělství.
34
Český statistický úřad. Obyvatelstvo [online]. [cit. 5. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 35 Dle CZ-NACE – odvětvová klasifikace ekonomických činností ČR. Byla vypracována dle mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství. Nahrazuje od 1. 1. 2008 odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Největší změnou v odvětví maloobchodu (CZ-NACE 47) bylo přičlenění maloobchodního prodeje pohonných hmot, který celkové výsledky může poměrně významně ovlivnit. Naopak vypadly váhově nevýznamné opravy spotřebního zboží, které přešly do služeb. 36
Průběh roku 2009 je poznamenán nejen poklesem celkové zaměstnanosti, ale i růstem podílu počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Jinak řečeno tzv. obecná míra nezaměstnanosti byla v tomto roce 6,7 % a vykazuje ve sledovaném pětiletém období poprvé nárůst. Dalším ukazatelem ve spojitosti se socioekonomickým vývojem je průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnance, která koncem 4. čtvrtletí 2009 dosáhla 25 752 Kč ( 17 564 Kč36 v maloobchodě, kromě motorových vozidel). Vývoj mezd ovlivňuje spotřebu domácností a tím i tržby v maloobchodě.
Nejen výše mezd, jejich reálných veličin, ale také inflace je faktorem působícím na koupěschopnou poptávku. Průměrná míra inflace v roce 2009 činí 1,6 % a ve spojitosti s ostatními roky je její průběh nestabilní se značnými výkyvy. Výhodou nízké inflace je růst kupní síly obyvatel, ale na druhé straně brzdí podnikání a růst ekonomiky.
Ukazatel výkonnosti hospodářství, tj. hrubý domácí produkt (HDP) vykazuje koncem roku 2009 hodnoty 3 627,2 mld. Kč (obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost37 se podílel na této částce 385 811 mil. Kč a v procentuálním vyjádření představuje přibližně 10,6 %). Tabulka č. 1: Vybrané ukazatele socioekonomického vývoje Ukazatel 2005 Zaměstnaní celkem 4 803,6 (v tis. osob)* Obecná míra nezaměstnanosti 7,9 (v %) Průměrná hrubá měsíční mzda 19 963 (v Kč)* Míra inflace (v %) 1,9 Hrubý domácí produkt 2 983,9 (v mld. Kč) Pramen: ČSÚ; sestaveno autorem.
2006
2007
2008
2009
4 861,5
4 967,3
5 033,4
4 927,3
7,1
5,3
4,4
6,7
21 269
22 641
24 484
25 752
2,5
2,8
6,3
1,6
3 222,4
3 535,5
3 689,0
3 627,2
Vysvětlivky: *údaje za 4. čtvrtletí.
36 37
Předběžný údaj ČSÚ (Český statistický úřad). Dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). 37
2.2
Vývoj maloobchodu před rokem 1989
Historie maloobchodu na našem území se sice datuje již do 13. až 15. století, kdy se začal jednoznačně oddělovat zárodek velkoobchodu a maloobchodu, tj. kupců se sklady s napojením na tranzitní obchod a kramářů, tj. obchodníků v drobném38, ale tato subkapitola však přiblíží až vývoj maloobchodu v období od vniku Československa do roku 1989. Uvedené období zde bude z hlediska odlišnosti vývojových procesů rozděleno na maloobchod v českých zemích před vznikem centrálně plánované ekonomiky (CPE) a následně právě v období CPE.
2.2.1
Maloobchod před vznikem CPE39
Charakteristickým znakem maloobchodu v meziválečném období byla přes probíhající koncentraci velmi roztříštěná maloobchodní síť. Jádro představovaly jednotkové krámy neboli malé až středně velké prodejny, zpravidla ve vlastnictví jednotlivce nebo spoluvlastnictví členů rodiny, které působily většinou jak ve větších obcích, tak i ve městech s velkou koncentrací obyvatel a spádovou oblastí. Vedle nich se stále více prosazovaly velké plnosortimentní obchodní domy, čímž se zvýrazňoval proces koncentrace obchodu. Obchodní domy se krátce po svém vzniku staly předmětem ostrých útoků ze strany majitelů malých a středních jednotkových prodejen, a tak na podporu těchto maloobchodníků stát v letech 1934 až 1935 dočasně zakázal jejich zřizování. Obchodní domy se v nejednom případě integrovaly k dobrovolné spolupráci a kooperaci, jiné dospěly k užším formám propojení obchodní a řídící činnosti. Vedle výše uvedených typů prodejních jednotek byly v maloobchodní síti provozovány rovněž sortimentně specializované či úzce specializované, tzv. řetězcové prodejny, reprezentované ústředím a sítí prodejen rozmístěných po celém území státu nebo i v zahraničí.
Jejich největší výhodu představoval ústřední nákup
ve velkém, ale na druhou stranu se v tomto meziválečném období rozšířily jen v potravinářském sortimentu, kdežto ve světe i v dalších sortimentech. Zvláštním druhem řetězcových prodejen byly filiální prodejny některých továren specializující se na vyráběný sortiment ( např. Baťa, Orion) a určitá obdoba dnešních diskontů v podobě prodejen s jednotnými cenami, které se orientují na rychloobrátkový nepotravinářský sortiment v co možná minimálních cenách.
38
JINDRA, J. OBCHODNÍ FIRMY. Mezinárodní retailing, 1996, s. 7. STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 62 – 71.
39
38
V roce 1930 tvořilo maloobchodní síť 172 339 prodejních jednotek s celkovým počtem 338 923 pracovníků, přičemž v ní převažovaly z 98,6 % nejmenší a malé prodejny (do 5 pracovníků a s 6 – 10 pracovníky). Postupně v rámci koncentrace nabývaly na významu prodejny velké nad 50 pracovníků. Z hlediska sortimentního zaujímaly největší podíl potravinářské prodejní jednotky různých sortimentních skupin, kde společně s prodejnami spojenými s výrobou (pekařství, řeznictví, cukrářství apod.) bylo zaměstnáno 53 % všech pracovníků maloobchodu. U nepotravinářských prodejních jednotek převažovaly trafiky, textilní obchody a drogerie. V tomto roce připadalo na jednoho pracovníka maloobchodu 31,5 obyvatel, tzv. ukazatel úrovně maloobchodní sítě v podobě obslužného standardu.
Vývoj maloobchodní sítě byl podmíněn silnou regionální diferencovaností, která byla zapříčiněna danými rozdíly v průmyslové i sociální vyspělosti jednotlivých regionů. Dominantní postavení ve vývoji maloobchodní sítě patřilo pražské oblasti, která se vyznačovala výskytem malých prodejen, pružně a moderně vedených prodejen střední velikosti i velkých obchodních domů. Ostravská oblast na druhé straně dosáhla nejslabší úrovně maloobchodní vybavenosti. Všechny klíčové průmyslové oblasti, včetně počtu pracovníků a obslužného standardu, jsou uvedeny v příloze č. 2.
Období po roce 1938 přineslo zřetelnou změnu v kvantitativním vyjádření maloobchodní sítě, přestože se v podstatě nezměnila její struktura či kvalita. Ve válečném období došlo k uzavření prodejen ve vlastnictví židovských a později v poválečném období německých majitelů, přičemž většina z nich nebyla vůbec obnovena. Koncem roku 1945 bylo evidováno celkem 82 093 prodejních jednotek, viz. tabulka č. 2, což představuje v porovnání s rokem 1930 pokles o více jak polovinu.
2.2.2
Maloobchod v období CPE
Od roku 1948 je vývoj maloobchodu poznamenán socializačními opatřeními, která zapříčinila úplnou likvidaci soukromého sektoru a jeho znárodnění ve prospěch státních podniků. Tabulka č. 2 dokládá postupnou až 100 % likvidaci soukromě podnikajících maloobchodníků. V organizační struktuře maloobchodní sítě se rovněž nově vyčlenily prodejní jednotky ve vlastnictví spotřebních družstev, které se ve spojitosti s územní rajonizací tehdejších orgánů musely spokojit s lokalizací ve venkovském prostoru, kdežto státní maloobchod provozoval
svoji
činnost
v městských
39
lokalitách
s
daleko
vyšší koncentrovanou
koupěschopnou poptávkou. Maloobchodní síť fungovala v prostředí silné organizační koncentrace s vysokým stupněm územní a sortimentní monopolizace rozhodování v ní.40 Tabulka č. 2: Organizační struktura maloobchodní sítě Rok Soukromý sektor Státní sektor Spotřební družstva Celkem 1945 76 189 1 232 4 672 82 093 1953 1 212 40 505 20 129 61 846 1960 90 34 068 21 392 55 550 1970 29 872 19 667 49 539 1980 27 444 18 063 45 507 1989 26 546 16 616 43 162 Pramen: ČSÚ, citováno dle JINDRA, J. OBCHODNÍ FIRMY. Mezinárodní retailing, 1996, s. 103; upraveno autorem.
Na rozdíl od západní Evropy byl u nás vývoj maloobchodní sítě v celém období CPE doprovázen neexistencí tržního prostředí, bezkonkurenčností, preferencí těžkého průmyslu, oddělením maloobchodu od výroby, nízkými investicemi do výroby spotřebního zboží a do rozvoje maloobchodu, potlačením spotřebitelských preferencí, prakticky neexistujícím průzkumem trhu. To vše se projevovalo nesouladem nabídky s poptávkou a pomalejším rozvojem maloobchodní sítě.41 Současně došlo k tzv. racionalizaci maloobchodní sítě, která znamenala povážlivé snížení nejen jejího rozsahu, ale i kvality. Svébytně se vyvíjela rovněž prostorová organizace maloobchodní sítě. Zatímco západní Evropa byla charakteristická dominantní lokalizací prodejních jednotek mimo venkovský prostor v tradičních centrálních oblastech či expanzí do příměstských lokalit (výstavba velkokapacitních obchodních středisek), maloobchod v českých zemích vykazoval menší prostorovou variabilitu. Lokalizace prodejních jednotek nekorespondovala s rozmístěním koupěschopné poptávky, díky čemuž docházelo nejen k přetěžování maloobchodní sítě v centrech většiny významných měst, ale také k nedostatečné vybavenosti městských periferních sídlištních lokalit. S tímto negativním stavem maloobchodní sítě velmi často kontrastovala nelogická výstavba prodejních jednotek v menších městech a venkovském prostoru.42
40
STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 79 a 88. 41 STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 83. 42 SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989, 2005, s. 30 a 32.
40
Jak zachycují tabulky č. 2 a 3, byl od počátku 50. let zahájen dlouhodobý trend redukce počtu prodejních jednotek (mezi léty 1953 – 1989 až o 43,3 %) spojený především s cílenou přestavbou maloobchodní sítě. Byly uzavírány malé či jinak nevyhovující prodejny, spojovány některé prodejny ve větší celky a modernizovány jejich interiéry a exteriéry. Maloobchodní síť se také na druhou stranu postupně rozšiřovala o výstavbu nových prodejních jednotek, od poloviny 50. let především o samoobsluhy s potravinami a od poloviny 60. let o obchodní domy a nákupní střediska. Hlavně jejich zásluhou došlo ke zpomalení tempa úbytku prodejních jednotek a začala se zvyšovat celková prodejní plocha maloobchodní sítě, což v pozitivním slova smyslu pozměnilo míru provozní koncentrace a hodnotu plošného standardu. Tempo růstu prodejních kapacit maloobchodní sítě bylo však v porovnání s tempem růstu maloobchodního obratu nedostatečné a v důsledku toho docházelo k přetížení maloobchodní sítě.43 Na rozdíl od ostatních typů prodejních jednotek se tyto nové prodejní formáty dynamicky vyvíjely po celé období CPE, viz. příloha č. 3. Rovněž se staly příčinou zkrácení doby potřebné pro nákup a vytvořily podmínky pro soubornější nabídku prodávaného sortimentu. Tabulka č. 3: Vývoj vybraných ukazatelů maloobchodní sítě v letech 1970 - 1989 Průměrná Maloobchodní Plošný prodejní plocha obrat standard* 2 jednotky (v m ) (v mil. Kčs)** 1970 49 539 2 370 47,8 242 117 797 1980 45 507 2 991 65,7 290 177 324 1989 43 162 3 500 81,1 338 233 030 rozdíl1989-1970 -6 377 1 130 33,3 96 115 233 index1989/1970 87,1 147,7 169,7 139,7 197,8 Pramen: ČSÚ, 1987. Pražská a Jindra, 1997, citováno dle SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR Rok
Počet jednotek
Prodejní plocha (v tis. m2)
po roce 1989, 2005, s. 32; Do roku 1980 podle Historické statistické ročenky ČSSR, 1985, s. 553. Pro léta 1985-1989 podle Statistické ročenky České a Slovenské federativní republiky, 1990, s. 518, citováno dle STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 89; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *plošný standard – prodejní plocha v m2 připadající na 1 000 obyvatel; **realizované výdaje obyvatelstva za spotřební zboží a služby včetně středisek veřejného stravování a mimotržních výdajů organizací.
43
SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989, 2005, s. 31.
41
Vývoj potravinářských a nepotravinářských prodejních jednotek je znázorněn v příloze č. 3, kde lze na počátku sledovaného období zpozorovat kvantitativní převahu potravinářských, která ovšem postupně slábne a je vyrovnávána zastoupením nepotravinářských, při absolutním poklesu počtu potravinářských i nepotravinářských prodejních jednotek.
Jaký dopad měla výše naznačená specifika vývoje maloobchodní sítě v období CPE do jednotlivých regionů znázorňuje tabulka č. 4. Dalo by se očekávat, že Praha jako hlavní město bývalého Československa byla maloobchodně nejvybavenějším krajem, ale podprůměrná hodnota plošného standardu pouze potvrzuje, že opak je pravdou. Podstatně hůř na tom byl však Jihomoravský kraj, jehož plošný standard byl 10,4 % pod celostátním průměrem. Naproti tomu nejvyšší úrovní vybavenosti disponoval Jihočeský kraj. V tabulce figuruje dále ukazatel v podobě obslužného standardu, který vykazuje rovněž regionální odlišnosti. Obdobně jako u plošného standardu byl pracovníky v maloobchodě nejhůře vybaven Jihomoravský kraj a naopak nejlépe Praha. Tabulka č. 4: Vybrané ukazatele maloobchodní sítě dle krajského členění k 31. 12. 1987 Prodejní Počet Plošný Obslužný Počet jednotek plocha (v m2) pracovníků standard standard Hl. město Praha 4 146 401 384 30 613 332,80 39,4 Středočeský 5 499 365 925 21 086 324,89 53,4 Jihočeský 3 686 268 857 12 864 386,27 54,1 Západočeský 4 264 321 333 18 391 369,41 47,3 Severočeský 5 509 445 530 23 687 374,90 50,2 Východočeský 6 070 443 784 23 546 357,51 52,7 Jihomoravský 7 622 628 565 36 624 305,49 56,2 Severomoravský 6 808 616 806 38 375 313,91 51,2 ČSR 43 604 3 492 184 205 186 337,39 50,4 Pramen: Občanská vybavenost sídel k 31. 12. 1987, ČSÚ, 1989, citováno dle ŠKVAŘILOVÁ, Kraj
A. Rozvoj maloobchodu v ČR v období 1990 -2001, 2003, s. 17 a 21, a dle SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989, 2005, s. 36; upraveno autorem.
2.3
Vývoj maloobchodu v letech 1989 až 1999
Obdobně jako u předešlé subkapitoly bude i zde vývoj maloobchodu rozdělen do dvou vývojově
specifických
období.
Zatímco
1.
polovina
90.
let
je
charakteristická
decentralizačními a dekoncentračními tendencemi, tak od 2. poloviny 90. let se naopak v souvislosti s internacionalizací začíná prosazovat prostorová, provozní a organizační koncentrace maloobchodu či jeho další vývojové tendence.
42
2.3.1
Maloobchod v 1. polovině 90. let
Období po roce 1989 zásadním způsobem poznamenala transformace české ekonomiky, jejíž podstatou byl přechod od CPE na princip tržního fungování ekonomiky. Tato transformace si vyžádala i reformu odvětví maloobchodu. Stěžejním krokem této transformace je změna vlastnických vztahů. Možnost soukromého podnikání se rozvíjela prostřednictvím vstupu nových podnikatelských subjektů a malou či velkou privatizací majetku alokovaného v dosavadních státních podnicích, transformací družstev, případně restitucí44.
Velká privatizace se v maloobchodě týkala velkých obchodních podniků a v kontextu s ní vznikaly nové české obchodní skupiny. Významným počinem velké privatizace byl i přímý prodej 6 obchodních domů Prior americké společnosti K-mart.45 Z pohledu maloobchodu se stal základem malé privatizace prodej práva provozovat maloobchodní činnost v určité prodejní jednotce, přičemž provozovací právo bylo zpočátku stanoveno na dobu 2 let, později na dobu 5 let. Jejím negativem byla povinnost zachovat po dobu 2 let prodej potravinářského sortimentu, pokud byl v prodejní jednotce zaveden. Ke konci roku 1993 bylo v rámci malé privatizace prodáno prostřednictvím dražeb přes 12 tis. prodejních jednotek. Procesem restituce majetku vrátily státní a družstevní organizace původním majitelům v letech 1991 a 1992 více než 11 tis. prodejních jednotek. Transformací družstev byla obnovena členská základna, na základě konkrétní výše členských vkladů obdrželi družstevníci jednoznačně definovanou část majetku. Po jejím ukončení měla spotřební družstva v roce 1994 podíl na celkovém maloobchodním prodeji 5 % a provozovala 5,3 tis. prodejních jednotek.46 Transformace družstev se dotkla zejména venkovského prostoru, kde byla v podmínkách CPE nucena spotřební družstva provozovat svoji maloobchodní činnost. Výsledkem těchto reformních snah byla nesmírná atomizace maloobchodní sítě bez viditelných známek jakékoliv kooperace zejména menších nezávislých maloobchodníků, kteří jsou pro toto období typickými.
Atomizace maloobchodu s sebou přinesla rozsáhlé kvantitativní i kvalitativní změny v odvětví projevující se s odlišnou intenzitou ve městech a na venkově. V maloobchodní síti se postupně objevovaly nové typy prodejních jednotek, ale současně také docházelo k rekonstrukcím stávajících, z dob socialismu zanedbaných prodejních jednotek. Kromě 44
BEDNÁŘ, P., SPILKOVÁ, J. aj. Nákupní řetězce – nové výzvy [online]. [cit. 13. května 2010]. Dostupné na WWW: . 45 SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 57. 46 JINDRA, J. OBCHODNÍ FIRMY. Mezinárodní retailing, 1996, s. 106 - 109. 43
tuzemských firem se na tomto procesu začaly v souvislosti s internacionalizací podílet některé zahraniční firmy, a to již od roku 1991. Mezi prvními, kterým se podařilo obměnit dosavadní samoobsluhy v moderní prodejní jednotky v podobě potravinářských supermarketů, figurovaly např. nizozemský obchodní koncern Royal Ahold (Mana) a belgický Delhaize le Lion (Delvita) viz. příloha č. 4. Od roku 1992 začínají na tuzemské maloobchodní scéně pod hlavičkou rakouského bauMaxu působit nepotravinářské odborné velkoprodejny typu hobbymarket („do-it-yourself“) či v režii německého Tengelmannu potravinářské diskontní prodejny Plus. Pro všechny tyto obchodní koncerny byl zdejší maloobchodní trh přitažlivý z mnoha důvodů. Nejenže vytvářel nová odbytiště pro jejich současné i budoucí zboží, ale rovněž nižší kapitálová, materiálová a věcná vybavenost či absence tržních zkušeností tuzemských maloobchodních firem pro ně představovala nižší konkurenční sílu. Zpočátku přebírají část obchodní sítě bývalých státních podniků, následně však začínají budovat své prodejní jednotky na „zelené louce“. S jejich příchodem se začínají prosazovat obecné vývojové tendence v maloobchodě. Narůstaly počty prodejních jednotek, doprovázené intenzivní modernizací, objevovaly se nové formy prodeje a nové druhy maloobchodních jednotek. Začalo období rozšiřování prodejních ploch a zlepšování vybavenosti jednotlivých sídel maloobchodní sítí. Tuzemský nezávislý maloobchodník i družstevní obchod neměli na trhu jednoduché postavení, postupně ustupovali, což se později týkalo i prvních českých tzv. postprivatizačních řetězců.47 V roce 1994, i přes pokračující expanzi zahraničních firem, jsou dvě největší skutečně české - Interkontakt a M-holdig. TOP 1048 potravinářských retailerů realizuje 7 % celkového obratu, což je známkou dosavadní poměrně nízké organizační koncentrace.49
2.3.2
Maloobchod od 2. poloviny 90. let
V tomto období bylo prostředí tuzemského maloobchodu stále rozdrobené existencí menších nezávislých maloobchodníků, ale intenzivnější dopad internacionalizace snižoval jejich tržní podíly na úkor expanze velkých zahraničních obchodních firem, čímž docházelo k zesílení konkurenčního tlaku a začínajícímu prosazování koncentračních tendencí. Jak zachycuje tabulka č. 5, byl znatelný posun podílu maloobchodních tržeb ve prospěch velkých firem na
47
STARZYCZNÁ, H. Vybrané aspekty internacionalizace vnitřního obchodu v teoretických přístupech a v empirickém zkoumání v České republice v období transformace. E + M, 2010, roč. 13, s. 120 - 123. 48 Objektivní uznání hegemonie největších firem se projevuje v tom, že evropské organizace a instituty dnes neuvádějí podíly velkých firem, ale hodnotí největších deset, případně padesát firem (TOP 10 nebo TOP 50). Citováno dle SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 39. 49 CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management, 2007, s. 272. 44
úkor malých. Je zřejmé, že na tomto vývoji měly největší zásluhu především zmiňované zahraniční firmy. Tabulka č. 5: Podíly obchodních firem na tržbách maloobchodu Počet 1997 1998 1999 zaměstnanců v mil. Kč* v% v mil. Kč v% v mil. Kč v% 100+ 131 056 23,7 147 983 27,8 176 353 31,9 20-99 87 416 15,8 82 935 15,6 58 085 10,5 0-19 334 625 60,5 300 465 56,5 317 631 57,5 Celkem 553 097 100,0 531 383 100,0 552 069 100,0 Pramen: ČSU, Mag Consulting, citováno dle Ročenka českého a slovenského obchodu, 2002.
Tyto zahraniční obchodní firmy posilovaly svoje pozice jednak výstavbou nových prodejních jednotek, tak i převzetím stávajících prodejních jednotek z rukou konkurenčních firem, které nebyly schopny obstát v tak vypjatém konkurenčním prostředí. Jednou z nich byla americká společnost K-mart, která v roce 1996 ukončila svoji činnost v ČR a odprodala síť obchodních domů maloobchodnímu řetězci Tesco50. Ještě v průběhu 2. poloviny 90. let bylo možné spatřit mezi největšími obchodními firmami také některé domácí. Postupně se však vlivem zahraniční konkurence potýkaly s ekonomickými potížemi. Výsledkem byly krachy řady velkých tuzemských firem, které se staly vítanou akvizicí do mozaiky obchodních sítí internacionálních maloobchodních řetězců. Tak např. sítě společností Pronto Plus či Vít potraviny (figurovaly na předních místech TOP 10) se staly předmětem akvizice řetězců Julius Meinl a Royal Ahold. Jiným příkladem bylo začlenění silné tuzemské firmy M-Holding do skupiny české společnosti Interkontakt Group, která nejdéle odolávala tlakům vysoce integrovaných obchodních zahraničních firem, ale i přesto se v roce 1999 dostala do vážných ekonomických problémů a rozprodala rozhodující část své sítě (Delvitě, Aholdu aj.).51 Projevy koncentrace a internacionalizace tuzemského maloobchodu byly již od počátku zřetelnější v segmentu potravin. U nepotravinářského sortimentu měly tyto tendence určité zpoždění a neprojevovaly se v každé sortimentní skupině stejně silně.52
Právě pro dokumentaci výrazné internacionalizace a organizační koncentrace tuzemského maloobchodního trhu jsou využívány výstupy o změnách v rámci TOP 10 či TOP 50. Z tabulky č. 6 je patrná zvyšující se internacionalizace tuzemského maloobchodu. Kromě 50
Wikipedie. Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 15. března 2010]. Dostupné na WWW: . 51 SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989, 2005, s. 46. 52 Ročenka českého a slovenského obchodu, 2002, s. IV, 3. 45
jedné domácí Interkontakt Group byly všechny ostatní zahraniční firmy (resp. se zahraničním kapitálem). Tabulka č. 6: TOP 10 maloobchodu v ČR v roce 1999 Pořadí Skupina / Firma Tržby (v mld. Kč) 1. Ahold Czech Republic 18,2 2. REWE (Billa, Penny Market) 16,8 3. Kaufland ČR 13,8 4. Delvita 11,7 5. Tengelmann (Plus, OBI) 11,3 6. Tesco Stores ČR 10,0 7. Globus ČR (Globus, Baumarkt) 8,8 8. J. Meinl Pramen 7,8 9. Interkontakt Group* 4,0 10. Spar 3,1 1.-10. Celkem 105,5 Pramen: Moderní obchod, 2000, č. 2, s. 11, a č. 5, s. 12, citováno dle STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 133; upraveno autorem. Vysvětlivky: *firma bez zahraniční kapitálové účasti.
Další vývojová tendence v podobě integrace maloobchodních firem se začala uplatňovat v souvislosti s rostoucí koncentrací a internacionalizací, kdy došlo k oslabení pozic nezávislých maloobchodníků a spotřebních družstev. Tyto subjekty všech velikostí k posílení vlastní konkurenceschopnosti reagovaly sdružováním do různých forem kooperace. Začaly vytvářet nákupní aliance a současně vznikaly dobrovolné i franchisingové řetězce soukromých prodejen, které jsou většinou navázány na vlastní nebo dohodnutou nákupní alianci.53 Specifickou kapitolu mezi tuzemskými maloobchodními kooperanty představují spotřební družstva. Ty posilovaly svoji pozici zavedením centrálního nákupu (COOP Centrum a COOP Morava54), ale také vznikem speciálně vyprofilovaných maloobchodních řetězců (COOP Diskont, COOP Terno aj.).55
Jak již bylo naznačeno, tak první náznaky budování nových typů prodejních jednotek a utváření síťové struktury uvnitř tuzemského maloobchodu byly patrné již počátkem 90. let, kdy začaly zahraniční obchodní řetězce přebírat vedoucí úlohu v rozvoji moderní velkoplošné maloobchodní sítě. Postupem času se v transformačním období dynamizoval vývoj 53
CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management, 2007, s. 279 – 280. Tyto nákupní centrály vznikly již v roce 1993. 55 SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989, 2005, s. 67. 54
46
jednotlivých typů maloobchodních jednotek (obchodních řetězců) a docházelo tak k postupné provozní a prostorové koncentraci maloobchodní sítě. Tento vývoj odstartoval v roce 1995 dynamický rozvoj supermarketů zejména zásluhou prodejních linií Mana či Delvita. Od roku 1997 expanzí obchodních řetězců Plus, Penny Market či družstevního řetězce COOP Diskont začaly nabývat na významu diskontně orientované prodejny, které se obdobně jako supermarkety začaly v menším rozsahu prosazovat již záhy po revoluci. Síťování v linii hypermarketů (Kaufland, Globus aj.) a hobbymarketů (bauMax, OBI aj.) v roce 1998 představuje jeden z nejviditelnějších rysů probíhající fáze transformace tuzemského maloobchodu, neboť tyto velkoprodejny tvoří rovněž integrační jádra obchodních center.56 Rozvoj obchodních center lze spojovat se vznikem prvního obchodního centra, a to v roce 1998 s Centrem Černý Most v Praze, které bylo následně podnětem k dynamickému rozvoji dalších obchodních center. Kromě výše uvedených prodejních jednotek se staly nedílnou součástí síťové struktury moderní maloobchodní sítě také odborné velkoprodejny jiného sortimentního zaměření (Ikea, Datart aj.) a také řada sortimentně specializovaných menších prodejen (dm drogerie markt, Baťa, Kenvelo, FAnn parfumerie aj.). Jednoho z mála českých zástupců v internacionální skupině větších obchodních sítí prezentoval řetězec Prior ČR, provozující síť obchodních domů ve větších městech ČR.57
Existence nových moderních typů prodejních jednotek však negativně ovlivnila postavení za socialismu budovaných smíšených prodejen, nákupních středisek, obchodních domů aj. Zejména pak potlačení zájmu maloobchodníků či zákazníků o obchodní domy zbrzdil vývojovou tendenci „shop-in-shop“, která je charakteristická právě pro obchodní domy.
Vývojové tendence uvnitř struktury maloobchodní sítě lze vysledovat také dle preferovaného místa nákupů potravin a základního nepotravinářského sortimentu. Graf č. 1 ukazuje, že koncem 90. let byl mezi zákazníky nejvíc v oblibě nákup tohoto sortimentu v klasických samoobsluhách či pultových prodejnách (46 %), a to i přes dynamickou expanzi nových typů prodejních jednotek. Z nich se mezi zákazníky doposud nejlépe ujal supermarket (27 %).
56 57
SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989, 2005, s. 55 – 58. SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 68. 47
Graf č. 1: Preference maloobchodních formátů v roce 1999 2%
10 % 27 %
46 %
15 % hypermarket
supermarket
diskont
menší prodejny*
jinde
Pramen: INCOMA Research, citováno dle CIMLER, P. a ŠÍPEK, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách, 2009, s. 50; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *malé samoobsluhy a pultové prodejny.
Shrneme-li vývoj maloobchodu v letech 1989 až 1998 z hlediska základních vývojových ukazatelů maloobchodní sítě zachycených v tabulce č. 7, tak je možné zpozorovat jeho jednoznačné kvantitativní i kvalitativní zlepšení. Výjimku tvoří 12,2 % pokles průměrné prodejní plochy, který byl důsledkem silné atomizace maloobchodní sítě s rozhodujícím podílem malých prodejních jednotek (i přes expanzi velkokapacitních prodejních formátů) a rovněž známkou doposud nízké provozní koncentrace. Nejdynamičtější vývoj zaznamenaly maloobchodní tržby s 179 % nárůstem, jejichž tempu se nejvíce přibližoval 132,7 % nárůst počtu
prodejních
jednotek,
kde
nejzřetelnější
kvantitativní
změna
proběhla
u nepotravinářských prodejních jednotek, viz. příloha č. 5. V souvislosti s navýšením prodejních ploch došlo ke zlepšení plošného standardu na hodnotu 697 m2 (v porovnání s vyspělými státy Evropy stále pod obvyklou hranicí vybavenosti - více než 1 000 m2/1 000 obyvatel58). Zlepšil se také o 40,3 % obslužný standard, kdy v roce 1998 připadalo na jednoho pracovníka v maloobchodě 37 obyvatel.
58
SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989, 2005, s. 52. 48
Tabulka č. 7: Vývoj vybraných ukazatelů maloobchodní sítě v letech 1989 - 1998 Ukazatel 1989 1998 rozdíl1998-1989 index1998/1989 Počet jednotek 41 188 95 852 54 664 232,7 2 Prodejní plocha (v m ) 3 509 904 7 165 946 3 656 042 204,2 Průměrná prodejní plocha jednotky 74,8 -10,4 87,8 85,2 (v m2) Počet pracovníků 167 330 278 396 111 066 166,4 Plošný standard 331 697 366 210,6 Obslužný standard 62 37 -25 59,7 Maloobchodní tržby (v mld. Kč)* **233 650 417 279,0 Pramen: PRAŽSKÁ, L., JINDRA, J. a kol. OBCHODNÍ PODNIKÁNÍ. Retail Management, 2002, s. 109; Statistická ročenka ČR 1999 a 2000, citováno dle STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 126; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *dříve používal ČSÚ ukazatel „maloobchodní obrat“ a poté „maloobchodní prodej“; **údaj z tabulky č. 3.
Postihnutí vývoje maloobchodní sítě v tomtéž období dle krajského členění je možné nalézt v příloze č. 6. Při pohledu na jednotlivé kraje je evidentní, že u všech došlo k nárůstu prodejních jednotek, prodejní plochy či ke zvýšení úrovně plošného a obslužného standardu. Co již však v příloze zachyceno není, byl odlišně se vyvíjející maloobchod ve městech a na venkově.
59
Efektivita provozování prodejních jednotek na venkově klesla, a to na úkor
měst, která významně posílila v kvantitativním a kvalitativním vyjádření plošného i obslužného standardu. V porovnání s obdobím CPE, kde centra měst byla stěžejním místem lokalizace prodejních jednotek, se vývoj ve městech začal ubírat směrem prostorové expanze do periferních lokalit měst. Tyto naznačené lokalizační tendence zásadním způsobem pozměnily prostorovou strukturu maloobchodní sítě, což mimo jiné vedlo k zastarávání některých původních prodejních jednotek.
2.4
Vývoj maloobchodu od roku 2000
Vývoj českého maloobchodu na počátku 21. století navazuje svými tendencemi na období předešlé a je typický pokračující internacionalizací se zvyšující se dynamičností koncentrace maloobchodu, přičemž současně dochází ke stabilizaci pozic nezávislých maloobchodníků a spotřebních družstev. Tyto skutečnosti vedou k postupné konsolidaci maloobchodního trhu.
59
SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 58. 49
Postavení zahraničních obchodních firem od roku 2000 dále posiluje, což je patrné z vývoje struktury TOP 10 znázorněné v tabulce č. 8. Kromě tuzemských společností GECO TABÁK a Peal60 jsou všechny ostatní zahraniční. Z tabulky je evidentní, že se dlouhodobě na předních příčkách žebříčku střídají totožné, vysoce integrované mezinárodní firmy (Makro C&C ČR61, Ahold Czech Republic, Tesco Stores ČR) či skupiny (REWE ČR, Schwarz ČR), které svými obchodními řetězci mají hlavní slovo na trhu. Působení řady konkurujících si zahraničních obchodních řetězů způsobilo v roce 2004 saturaci trhu s potravinami, která vyvrcholila odchodem některých významných hráčů (např. Carrefour, Julius Meinl, Delvita), čímž se podstatně změnila struktura obchodních řetězců a dochází k prohlubování organizační koncentrace maloobchodu. Jejich prodejní jednotky byly začleněny do sítí konkurenčních obchodních řetězců, tak např. hypermarkety Carrefour byly přenechány řetězci Tesco nebo supermarkety Delvita maloobchodní skupině REWE ČR.
Za povšimnutí určitě stojí celkový vývoj tržeb TOP 10. Ten až do roku 2008 vykazoval stoupající tendenci, ale v porovnání s rokem 2000 klesaly meziroční přírůstky tržeb ( příloha č. 7 navíc dokládá, že na vývoji tržeb měly přes 90 % podíl zahraniční firmy). V roce 2009 dosáhly tržby celkem 309,4 mld. Kč, což je o 97 % více jak v roce 2000. Poprvé v historii TOP 10 však došlo k meziročnímu poklesu tržeb, a to o 2,8 mld. Kč.
62
Příčinou byla jednak
probíhající hospodářská krize, tak i strukturální změny tuzemského maloobchodu. Velkým podílem přispělo začlenění většiny diskontních prodejen Plus do řetězce Penny Market provozovaného skupinou REWE ČR, která se posunula v žebříčku na druhé místo hned za skupinu Schwarz ČR tvořenou řetězci Kaufland a Lidl. Přesunem prodejen mezi řetězci totiž klesají maloobchodníkům dočasně tržby. Na třetí příčce umístěná společnost Tesco Stores ČR posilovala především v oblasti menších prodejních formátů (Tesco Expres, Tesco supermarket) a současně započala s remodelací obchodních domů na novou značku Tesco My. Nejrozsáhlejší remodelace proběhla ve společnosti Ahold Czech Republic, kde došlo ke sjednocení hypermarketů a supermarketů pod jednotnou značkou Albert. Společnost rovněž uzavřela méně výkonné prodejní jednotky, což se negativně odrazilo na poklesu tržeb a posunutím na 4. pozici. V TOP 10 se poprvé objevila společnost Ikea , která zde reprezentuje jediný nepotravinářsky zaměřený obchodní řetězec. 60
Společnosti GECO TABAK a Peal jsou především velkoobchodem, ale také provozují síť maloobchodních prodejen specializujících se na tabákový a další doplňkový sortiment. 61 Společnost Makro C&C ČR provozuje síť cash & carry prodejen Makro, které jsou jednoznačně velkoobchodem. 62 INCOMA GfK, s.r.o. TOP 10 českého obchodu: pokles tržeb a změny v pořadí [online]. [cit. 27. května 2010]. Dostupné na WWW: . 50
Tabulka č. 8: Vývoj struktury TOP 10 českého obchodu v letech 2000 – 2009 (v mld. Kč) Poř. 1. 2. 3.
Skupina / Firma TOP 10 2000 Makro C&C ČR Ahold Czech Republic REWE ČR (Billa, Penny Market, Teppich Frick)
Tržby 27,5 23,5 19,6
4.
Kaufland ČR
19,0
5. 6.
Tengelmann ČR (Plus, OBI) Tesco Stores ČR
7.
Globus ČR
13,4 13,0 12,1
8.
Delvita
9.
GECO TABAK*
11,9 9,7
10. Julius Meinl 1.-10. Celkem 2000 – 1999 30,6 mld. Kč TOP 10 2008 Schwarz ČR (Kaufland, 1. Lidl)
7,3 157,0 24 % 54,5
Poř.
Skupina / Firma TOP 10 2004 1. Makro C&C ČR 2. Ahold Czech Republic Schwarz ČR (Kaufland, 3. Lidl) REWE ČR (Billa, Penny 4. Market, Teppich Frick) 5. Tesco Stores ČR 6. Globus ČR Tengelmann ČR (Plus, 7. OBI) 8. Carrefour ČR SPAR ČR (Spar Šumava, 9. SPAR česká obch. spol.) 10. GECO TABAK* 1.-10. Celkem 2004 – 2003 14,0 mld. Kč TOP 10 2009 Schwarz ČR (Kaufland, 1. Lidl) REWE ČR (Billa, Penny 2. Market) 3. Tesco Stores ČR 4. Ahold Czech Republic
Tržby 38,2 34,6 34,5 23,3 21,0 18,9 18,4 11,0 11,0 10,9 221,8 7% 59,0
2.
Tesco Stores ČR
47,0
3. 4.
44,0 39,5 38,5
5.
Makro C&C ČR
36,6
6. 7.
Ahold Czech Republic Makro C&C ČR REWE ČR (Billa, Penny Market) Globus ČR Tengelmann ČR (Plus, OBI)
25,4 22,5
6. 7.
26,3 17,2
8.
GECO TABAK*
17,5
8.
Globus ČR GECO TABAK* SPAR ČR (Spar Šumava, SPAR česká obch. spol.)
14,0
9.
5.
SPAR ČR (Spar Šumava, SPAR česká obch. spol.) 10. Peal* 1.-10. Celkem 2008 – 2007 23,2 mld. Kč 9.
Peal*
48,5 46,5 43,0
13,8 9,5
9,3 10. Ikea 9,0 312,2 1.-10. Celkem 309,4 8 % 2009 – 2008 -2,8 mld. Kč -1 % 2009 – 2000 152,4 mld. Kč 97 % Pramen: INCOMA Research; Marketingové noviny. TOP 10 českého obchodu v čase krize [online]. [cit. 22. května 2010]. Dostupné na WWW: ; Obchod v ČR v roce 2002, 2003. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Moderní obchod 05/2005, citováno dle SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989, 2005, s. 48; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *firma bez zahraniční kapitálové účasti.
51
Ve spojitosti s vývojem TOP 50 obchodních firem nebo skupin se dá říci, že TOP 10 má největší zásluhu na růstu celkových tržeb, přičemž výší svých tržeb se jednoznačně separuje od zbytku trhu. Dle tabulky č. 8 se také v rámci TOP 10 vyčleňuje TOP 5 největších hráčů. Z grafu č. 2 je vidět, že se tržby TOP 10 a zbytku žebříčku vyvíjejí do roku 1997 obdobným tempem, ale od tohoto roku dochází k rapidnímu zrychlení růstu tržeb TOP 10, zatímco zbytek žebříčku vykazuje známky stagnace či pouze pozvolného růstu. Maloobchod se stále více koncentruje do rukou těch nejsilnějších obchodních firem. Přestože míra koncentrace na trhu s rychloobrátkovým zbožím v roce 2008 činí již 64 %, tak stále zaostává za západoevropským průměrem63. V roce 2008 úhrnné tržby TOP 50 dosáhly 447 mld. Kč, což oproti roku 2000 představuje nárůst 213 mld. Kč (91 %). Přehled TOP 50 českého obchodu v roce 2000 a 2008 je uveden v příloze č. 8. Graf č. 2: Diferenciace TOP 50: vývoj tržeb TOP 10 a ostatních firem 350 312 300
Tržby v mld. Kč
290 259
250 229 200 179
187
215
199
155
150
135
126 100
0
30
31
23
27 37
88
94
103
116
111
119
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
1999
2001
57 2000
49
84
79
66
60
1998
1995
1994
1993
62
1997
50
52
1996
40
93
Rok T OP 10
zbytek T OP 50
Pramen: INCOMA Research, citováno dle Ročenka českého a slovenského obchodu, 2008, s. 15; upraveno autorem.
Jak již bylo naznačeno v předchozí subkapitole, tak růst silných obchodních společností přiměl
řadu
nezávislých
maloobchodníků
a
spotřebních
družstev
se
integrovat
do kooperačních obchodních struktur. Vývoj vybraných tuzemských obchodních kooperací je zachycen v tabulce č. 9, kde je ve většině případů zjevný růstový trend dosaženého obratu či
63
INCOMA Research a Moderní obchod, citováno dle CIMLER, P. a ŠÍPEK, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách, 2009, s. 36. 52
počtu prodejen, což značí upevnění jejich postavení na trhu navzdory tak napjatému konkurenčnímu prostředí. Tabulka č. 9: Vývoj vybraných obchodních kooperací 2001 2007 Obrat Obrat Počet Počet prodejen prodejen (v mld. Kč) (v mld. Kč) Nákupní aliance (centrální fakturace) COOP centrum družstvo* 11,10 10,22 Maloobchodní síť Hruška 4,32 7,20 Dobrovolné a franchisingové řetězce Maloobchodní síť Bala 527 4,03 690 11,00 Maloobchodní síť Hruška 284 5,40 521 8,45 COOP Tuty* 198 2,71 334 4,79 COOP Tip* 57 1,90 72 2,48 Pramen: Sapiens, citováno dle Ročenka českého a slovenského obchodu, 2002, s. IV, 15 a 16; Aliance
INCOMA Research, citováno dle Ročenka českého a slovenského obchodu, 2008, s. 24; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *aktivity spotřebních družstev.
Struktura tuzemské maloobchodní sítě se po dynamickém vývoji nových typů prodejních jednotek koncem minulého století již nijak výrazněji neprofiluje. Hlavní úlohu v širokosortimentním maloobchodě sehrávají řetězce diskontů, hypermarketů a supermarketů v rukou zahraničních firem a českých spotřebních družstev. Vývoj tržních podílů těchto moderních formátů z TOP 50 lze nalézt v příloze č. 9. Diskonty představují nejrychleji se rozvíjející maloobchodní formát, a to díky možnosti expanze do menších měst s hranicí přibližně 4 tis. obyvatel. Ke konci roku 2008 působilo na českém trhu 600 diskontních prodejen viz. tabulka č. 10 a jejich počet se od poloviny 90. let zvýšil více než 14x64. Lídry mezi diskontními řetězci jsou Lidl a Penny Market. Rovněž obrovská expanze hypermarketů od roku 1998 ještě nekončí, nicméně jejich tempo zpomaluje a mění zacílení. Vzhledem k vysoké míře saturace trhu v největších městech se rozvoj nových hypermarketů začíná výrazně zaměřovat na města s méně než 15 tis. obyvateli, čemuž odpovídají i menší koncepty hypermarketů. Nejvíc hypermarketů provozuje řetězec Kaufland, následovaný řetězci Hypernova a Tesco.65 Na druhou stranu supermarkety jsou pozvolna na ústupu a ztrácí své
64
CIMLER, P. a ŠÍPEK, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách, 2009, s. 49. INCOMA GfK, s.r.o. Hypermarkety roztahují své sítě do menších měst [online]. [cit. 31. května 2010]. Dostupné na WWW: .
65
53
tržní podíly na úkor diskontních prodejen. Největší sítí supermarketů v současné době disponuje Albert a Billa. Tabulka č. 10: Vývoj počtu prodejen moderních formátů Formát 2004 2005 2006 2007 2008 Diskonty 427 (32) 468 (33) 513 (33) 551 (29) 600 (29) Hypermarkety 161 192 214 231 246 Supermarkety 845 (374) 857 (382) 861 (401) 875 (413) 868 (393) Celkem 1 433 1 517 1 588 1 657 1 714 Pramen: INCOMA Research, citováno dle CIMLER, P. a ŠÍPEK, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách, 2009, s. 50. Vysvětlivky: v závorce počet jednotek spotřebních družstev z celkového počtu.
Co se týká vývoje maloobchodních formátů dle zákazníky preferovaného místa nákupů potravin a základního nepotravinářského sortimentu, tak graf č. 3 potvrzuje, že v roce 2009 se stal dominantním místem s 43 % hypermarket následovaný s 23 % diskontem, zatímco v roce 1999 (graf č. 1) byly ještě jednoznačně preferovány klasické samoobsluhy a pultové prodejny. Graf č. 3: Preference maloobchodních formátů v roce 2009 16 %
2% 43 %
23 %
16 % hypermarket
supermarket
diskont
menší prodejny*
jinde
Pramen: INCOMA Research, citováno dle CIMLER, P. a ŠÍPEK, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách, 2009, s. 50; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *malé samoobsluhy a pultové prodejny.
Od počátku tohoto století prošel dynamickým rozvojem také segment specializovaného nepotravinářského maloobchodu. Mezi hlavními aktéry figurují zejména hobbymarkety, kterých bylo v polovině roku 2009 celkem 80, přičemž stále vévodí řetězec OBI a bauMax. Hobbymarketové řetězce operují hlavně ve větších městech nad 40 tis. obyvatel, ale 54
do budoucna lze očekávat jejich posun i do menších měst. Ne úplně obsazený trh ve středně velkých a menších městech v posledních letech využívá k expanzi se svým menším konceptem především společnost OBI.66 Boom v bytové výstavbě výrazně ovlivnil relativně roztříštěný trh s bytovým nábytkem a doplňky. Ten se v poslední době obzvláště ve velkých městech začíná koncentrovat, čemuž odpovídá stále přibývající počet velkých nábytkářských řetězců (Ikea, Kika, Asko aj.).67 Samozřejmostí je pokračující expanze i koncentrace maloobchodních řetězců specializujících se především na drogistický sortiment (dm drogerie markt, Rossmann aj.), sortiment elektro (Electro World, Datart aj.), sportovního zboží (Gigasport, Hervis aj.) či odívání (C&A, Baťa aj.). Paralelně s rozvojem maloobchodních řetězců se rozvíjel trh obchodních center. Obchodní centra zpočátku rostla na „zelené louce“ v periferních částech měst, ale s ubýváním volných prostor se okolo roku 2005 začala přesouvat i do vnitřků a centrálních částí měst, čímž obnovují atraktivitu zdejší maloobchodní sítě. Obchodní centra nové generace stále častěji sázejí na neobchodní aktivity v podobě gastronomie, zábavy, multikina atd. Mezi největší obchodní centra patří v současnosti pražské obchodní centrum Letňany a brněnská Olympia. Jako doplněk k obchodním centrům a hypermarketům ve velkých i menších městech se v posledních letech objevuje výstavba nákupních parků (Retail Park Haná, Berounka Park aj.), která ovšem s výstavbou obchodních center zažívá v důsledku probíhající hospodářské krize určité zdržení či dokonce pozastavení. Dalším fenoménem posledních let je určitá renesance malých prodejen „na rohu“ (convenience) v obydlených částech měst a jejich centrech. Poptávku po těchto typech prodejen zaregistrovaly mezi prvními také řetězec Tesco svým konceptem Tesco Expres a finanční skupina Penta konceptem Žabka.68
Vývoj základních ukazatelů maloobchodní sítě v letech 1998 až 2009 je zachycen v tabulce č. 11. Tato vývojová etapa pouze potvrzuje další pozitivní posun jednotlivých ukazatelů. Nárůst počtu prodejních jednotek (o 12,7 %) a prodejní plochy (o 53,5 %) však již není zdaleka tak dramatický jako v předchozím transformačním období. Co se ale změnilo je tempo jejich růstu, způsobené nárůstem menšího počtu prodejních jednotek s větší rozlohou prodejních ploch (hypermarkety, specializované velkoprodejny, obchodní centra). Výsledkem 66
INCOMA GfK, s.r.o. Do budoucna lze očekávat posun prodejen d-i-y i do menších měst [online]. [cit. 31. května 2010]. Dostupné na WWW: . 67 INCOMA GfK, s.r.o. Trh s nábytkem rychle roste [online]. [cit. 1. června 2010]. Dostupné na WWW: . 68 DRTINA, T., DIVIŠ, F. aj. Analýza maloobchodní sítě města Plzeň 2009 [online]. [cit. 31. května 2010]. Dostupné na WWW: . 55
je růst průměrné velikosti prodejní jednoty a tím i provozní koncentrace maloobchodní sítě. Zlepšil se také o 50,2 % plošný standard na 1 047 m2, čímž dosahuje hodnoty shodné s vyspělými státy Evropy. Nárůst počtu pracovníků se promítl do zlepšení obslužného standardu, kdy v roce 2007 připadalo na jednoho pracovníka v maloobchodě jen 29 obyvatel (překonání hodnoty obslužného standardu z meziválečných let). Rovněž maloobchodní tržby zaznamenaly ve sledovaném období nárůst, a to o 26,3 %. Tabulka č. 11: Vývoj vybraných ukazatelů maloobchodní sítě v letech 1998 - 2009 Ukazatel Počet jednotek Prodejní plocha (v m2) Průměrná prodejní plocha jednotky (v m2) Plošný standard Ukazatel Počet pracovníků Obslužný standard Maloobchodní tržby (v mld. Kč) Pramen: DRTINA, T., DIVIŠ, F.
1998** 95 852 7 165 946
2009 *108 000 *11 000 000
Rozdíl2009-1998 12 148 3 834 054
Index2009/1998 112,7 153,5
74,8
101,9
27,1
136,2
697 1998** 278 396 37
1 047 2007*** 361 244 29
350
150,2
Rozdíl2007-1998 82 848 -8
Index2007/1998 129,8 78,4
650
821
171
126,3
aj. Analýza maloobchodní sítě města Plzeň 2009 [online].
[cit. 31. května 2010]. Dostupné na WWW: ; ČSÚ; Cimler, P. a Šípek, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách, 2009, s. 62 a 64; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *odhad INCOMA Research; **údaje z tabulky č. 7; *** dle OKEČ 52. Pro nedostatek dostupných informací o vývoji celorepublikové maloobchodní sítě z regionálního hlediska bude v následující kapitole toto hledisko zohledněno na vývoji vybrané maloobchodní sítě prodejen FAnn parfumerie. Pro představu lze alespoň nastínit trendy ve vývoji celorepublikové maloobchodní sítě v regionech69: •
zesílená expanze diskontních řetězců do moravských regionů,
•
výstavba prodejen řetězců i v některých obcích pod 5 tis. obyvatel,
•
posun hypermarketů do měst mezi 10 až 15 tis. obyvatel a jejich umístění do doposud neobsazených oblastí (některé okresy Plzeňského kraje apod.),
69
DIVIŠ, F. Maloobchod v regionech České republiky [online]. [cit. 2. června 2010]. Dostupné na WWW: <present.blueevents.eu/RetailSummit/2007/D4_Divis.pdf>.
56
•
příchod nákupních center do krajských metropolí a větších okresních měst,
•
zvyšování prodejen řetězců v krajích s relativně nízkou vybaveností (Vysočina, Střední Čechy),
•
příchod dalších řetězců na český trh – zahušťování maloobchodní sítě ve městech do cca 4 až 5 tis. obyvatel (především na Moravě),
•
příchod řetězce menších (convenience) prodejen – kvantitativní a kvalitativní změny maloobchodní sítě v regionech s menšími obcemi bez velkých měst (např. Vysočina, Pardubický kraj).
57
3 MALOOBCHODNÍ SÍŤ PRODEJEN FANN PARFUMERIE Tato poslední kapitola práce bude věnována ilustraci vývoje vybrané maloobchodní sítě prodejen kosmetiky. Vzhledem k dosažitelnosti nezbytných dat a současně z důvodu osobní praktické zkušenosti jako dlouholetého zaměstnance, byla pro tento konkrétní příklad analýzy vývoje zvolena tuzemská maloobchodní síť prodejen pod názvem „FAnn parfumerie“. Přestože FAnn parfumerie působí v České a Slovenské republice, kde jsou jedním z předních leaderů na trhu s maloobchodním prodejem kosmetiky, tak bude bráno v úvahu pouze území ČR.
Z teoretického hlediska můžeme FAnn parfumerie považovat za maloobchodní síť prodejen specializující se na nepotravinářský sortiment v podobě parfémů a selektivní kosmetiky, což je z pohledu ekonomického zboží střední až vyšší cenové úrovně. Tato maloobchodní síť realizuje své prodeje v provozovnách s pevným stanovištěm (stacionární síť), fungujících pravidelně po celý rok (stálá síť) a výhradně v oblastech s vysokou koncentrací poptávky – v městských oblastech (městská síť).
3.1
Historie FAnn parfumerie
Historie FAnn parfumerie se datuje od roku 1991, kdy krátce po revoluci ještě v bývalém Československu, přesněji ve městě Brně, byla založena společnost (v současné době nesoucí v ČR název „FAnn Retail, a.s.“) provozující maloobchod v provozních jednotkách – ve specializovaných prodejnách FAnn parfumerie. V tomto městě, společně se založením, byla zřízena i centrála (sídlo) společnosti, která zajišťovala provoz prodejen pro celé Československo. Rok 1991 byl i mezníkem ve vývoji společnosti a to v souvislosti s otevřením rovnou tří kamenných prodejen s pultovým prodejem v kombinaci s volným výběrem zboží. První dvě prodejny byly otevřeny nedaleko centra v historické části města Brna a třetí prodejna byla otevřena ve východoslovenském městě Michalovce, jejíž lokalizace je v samém městském centru. Ještě téhož roku byla FAnn parfumerie prezentována na Spotřebním veletrhu na BVV70 v Brně a v následujícím roce 1992 na veletrhu TMM71 v Trenčíně či Incheba v Bratislavě.
70 71
Brněnské veletrhy a výstavy. Trenčín mesto módy. 58
Dalším důležitým rokem v historii společnosti byl rok 1993, kdy s rozdělením Československa došlo na Slovensku k založení společnosti se sídlem v Banské Bystrici, která od té doby provozuje samostatnou síť prodejen FAnn parfumerie na slovenském území. Touto společností se ale dále nebudu detailněji zaobírat Sídlo společnosti provozující českou síť prodejen FAnn parfumerie zůstalo a doposud funguje v Brně. Téhož roku byla otevřena první prodejna ve středu Prahy, v těsné blízkosti Václavského náměstí. Zde opět figuruje volný výběr zboží a pultový prodej. V následujících letech se společnost soustředila na formování vlastní obchodní politiky a provozní či marketingové strategie, které se měly stát východiskem pro expanzi společnosti v podobě plánovaného otevření hned několika prodejen koncem 90. let.
V letech 1997 až 1998 byly otevřeny další dvě prodejny v Brně a jedna v Praze, čímž se doposud tato města stala hlavními lokalitami koncentrace prodejen. Nově vzniklé brněnské kamenné prodejny byly umístěny na prestižních adresách v samém srdci města, jedna z nich přímo na centrálním náměstí Svobody. Pražská prodejna byla první nekamennou prodejnou otevřenou v tehdejším obchodním domě Prior Máj (dnes obchodní dům Tesco), který v dané době prezentoval řešením interiéru soudobou západní architekturu. Prodejna byla etablována na základě koncepce „shop-in-shop“ ve formě prodejního stánku s pultovým prodejem, umístěného v rámci interiéru obchodního domu.
Další významný posun ve vývoji společnosti se odehrál v roce 1999, kdy nastal boom v otevírání nových prodejen. Bylo otevřeno hned devět prodejen, což je nejvíce v celé historii společnosti. Hlavím cílem bylo zasáhnout i potencionální poptávku z jiných regionů, což se úspěšně podařilo. Kromě již uvedených městských lokalit vznikly na Moravě prodejny ve městech Ostrava, Olomouc, Prostějov, Zlín a v Čechách ve městech Pardubice, Havlíčkův Brod, Teplice. Z převážné části jsou prodejny součástí obchodních domů Prior v podobě samostatně ohraničených velkoformátových prodejních stánků s převahou volného výběru zboží a pultového prodeje. Obchodní domy Prior byly zejména vybudovány v historických jádrech měst s necitlivým zásahem do místní architektury. V tomto roce je určitě nutné vyzdvihnout otevření prodejny hned vedle sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, která se svojí rozlohou přes 500 m2 představovala největší prodejnu z celé sítě FAnn parfumerií a po několik následujících let se stala její vlajkovou lodí. Za zmínku stojí i nově otevřená prodejna v Havlíčkově Brodě. Ta se stala první prodejnou integrovanou do nejrychleji se rozvíjejícího formátu maloobchodních provozních jednotek v té době 59
– hypermarketu, a také první prodejnou lokalizovanou na okraji města. Rok 1999 se rovněž nesl ve znamení rozšiřování portfolia činností společnosti o služby v oblasti poskytování kosmetických služeb, což vyústilo k otevření kosmetického salonu v Brně, a současně také o
zprovoznění
vlastních
internetových
stránek
s prvním
internetovým
obchodem
specializujícím se na kosmetiku v ČR.
Zmiňovaný boom v otevírání nových prodejen pokračoval také v roce 2000, kdy společnost chtěla dále směřovat své maloobchodní aktivity i do dalších, zatím neobsluhovaných regionů. Bylo vybudováno dalších pět prodejen a novými městy koncentrace prodejen, kromě již zmíněných, se stala města Liberec, Hradec Králové a Plzeň. Typologická skladba těchto prodejen a jejich forma prodeje byla opět obdobná. Vznikla např. kamenná prodejna v centru Ostravy či poslední prodejna typu prodejního stánku v obchodním domě Kotva v Praze. S postupným
sílícím
vlivem
moderních
velkoformátových
prodejních
konceptů
(hypermarketů a obchodních center) se právě ona stala dalším, do budoucna hlavním, místem působení nově otevřených prodejen v podobě nájemních jednotek. S tím souvisely i častější změny lokalizace prodejen ze středů měst do okrajových částí měst či míst s důležitými dopravními uzly. V tomto roce byla rovněž otevřena první prodejna v obchodním centru, a to v obchodním centru Nisa v Liberci. Celkově bylo doposud otevřeno již 19 prodejen, čímž FAnn parfumerie pokryla celkem 11 krajů ČR. Šlo o prodejny s volným výběrem zboží v kombinaci s prodejem pultovým, s otevřením první samoobslužné prodejny se ovšem již spekulovalo. Nejen narůstající konkurence ze strany sítí prodejen s kosmetikou na českém trhu, ale i řada dalších faktorů se staly podmětem pro společnost posílit loajalitu svých zákazníků, a tak v roce 2000 spustila společnost věrnostní program pod názvem „FAnn bonus card“.
Po obrovské expanzi společnosti na přelomu 20. a 21. století (ve smyslu intenzivního otevírání nových prodejen utvářejících maloobchodní síť) se tempo v rozšiřování sítě o nové prodejny zpomalilo. V období roku 2001 až 2002 nastal viditelný útlum, který byl z pohledu společnosti způsoben nedostatkem vhodných potencionálních prodejních ploch pro umístění dalších prodejen. V těchto dvou letech byly otevřeny pouze tři prodejny, zatím opět bez samoobsluhy. V pořadí již třetí prodejna v Ostravě tentokráte našla své uplatnění mimo centrum města a je umístěna v rámci sekundární vybavenosti. Tato prodejna byla poprvé z celé dosavadní sítě FAnn parfumerií součástí hypermarketu mezinárodního řetězce Interspar. Další prodejna byla otevřena v obchodním centru EuroCenter v Hradci Králové a je 60
to druhá prodejna v tomto městě. Poslední prodejnou téhož období je doposud první kamenná prodejna na hranicích s Polskem ve městě Český Těšín, která byla strategicky lokalizována na hlavní nákupní třídě.
V následujících letech došlo opět k oživení vývoje společnosti v duchu otevírání dalších prodejen, ale už ne v takové intenzitě jako v roce 1999. Příčinou nebyla vůle společnosti stabilizovat či nějak omezit počet nově otevíraných prodejen, ale vliv několika vnějších faktorů. Na tomto faktu se mimo jiné podepsala i skutečnost, že příliv zahraničních investorů s sebou přinesl jak výstavbu nových nákupních areálů, tak i vlastní obchodní politiku, která v těchto areálech upřednostňovala zahraniční sítě prodejen s kosmetikou před prodejnami sítě FAnn parfumerií. V roce 2003 byly otevřeny další tři prodejny v obchodních centrech, z toho dvě v doposud nezasažených městech Karviná a Ústí nad Labem. Z pohledu formy prodeje byla pro společnost zlomová třetí z prodejen, která byla otevřena v obchodním centru Palác Flóra v Praze. Ta představovala s prodejní plochou 353 m2 druhou největší prodejnu, ale co je důležitější, byla to první prodejna se samoobslužným prodejem, navíc vybudovaná v novém moderním designu a její součástí se stal i kosmetický salon. Téhož roku byla současně uzavřena první prodejna, a to v Teplicích.
Od roku 2004 se samoobslužná verze prodeje společně s novým designem staly hlavními prvky všech v budoucnu realizovaných prodejen. Rovněž se tento rok stal po stránce nově otevíraných prodejen druhým nejúspěšnějším, což bylo dáno počtem šesti nových prodejen. Opět se jednalo především o prodejny v obchodních centrech, ale vznikly také dvě prodejny v obchodních domech specializujících se na oděvní sortiment. Jedna v prvním módním domě svého druhu v bývalém Československu, v Domě módy na Václavském náměstí v Praze a druhá v obchodním domě Centrum v Brně. Novými městy působení se stala Opava a konečně byla otevřena prodejna v Jihočeském kraji, ve městě České Budějovice.
V letech 2005 až 2006 se prioritou v umístění nových prodejen stala města Praha a Ostrava, což bylo zapříčiněno masovou výstavbou obchodních center v těchto městech. Společnosti se úspěšně podařilo rozšířit síť FAnn parfumerií o dalších šest prodejen (každým rokem o tři), přičemž se jednalo o čtyři prodejny v Praze a dvě v Ostravě. Jak jsem již naznačil, tak se všechny nově otevřené prodejny staly součástí obchodních center a zejména pak těch center, ve kterých byl integračním jádrem hypermarket Tesco. Rok 2006 s sebou přinesl i kompletní rekonstrukci obchodního domu Prior přímo na hlavním Masarykově náměstí v Ostravě, jejímž 61
výsledkem bylo současným nárokům kupujících odpovídající obchodní centrum Laso. V rámci této rekonstrukce došlo současně k přestavbě původní prodejny v pojetí prodejního stánku s převahou volného výběru zboží na stěnami oddělenou obchodní jednotku se samostatným vstupem z pasáže obchodního centra, ve které dominovala pouze samoobslužná forma prodeje. V uvedeném období byla společnost z důvodu nerentability nucena uzavřít kamennou prodejnu v Brně a Praze.
Během dalších let, vymezených rokem 2007 a 2008, společnost pokračovala ve svém standardu nastaveném z předešlého dvouletého období a opět v každém roce otevřela tři nové prodejny. V roce 2007 proběhly přístavby hypermarketů Globus v Liberci a Českých Budějovicích, které rozšířily doposud samostatně fungující hypermarkety o obchodní centra Géčko. Zde našly své prodejní místo hned dvě z nových prodejen. Téhož roku stojí určitě za povšimnutí i třetí z prodejen v Retail Parku Haná na periferii města Olomouc, protože jde o první prodejnu v posledních letech rychle se rozvíjejícího typu maloobchodních provozních jednotek – nákupního parku. Určitými prvky nákupního parku disponuje také v roce 2008 nově otevřené obchodní centrum Campus Square v Brně, kam byla situována další z prodejen. Koncem tohoto roku se společnosti podařilo otevřít prodejnu a samostatný kosmetický salon v největším obchodním centru kraje Vysočina, a to v City Parku v Jihlavě. Ve zmíněných dvou letech byla rovněž uzavřena kamenná prodejna v Českém Těšíně a prodejna v hypermarketu v Ostravě.
Posledním rokem v historii FAnn parfumerie byl rok 2009. Tento rok byl již od samého počátku doprovázen probíhající celosvětovou ekonomickou krizí, která se promítla i do počtu nově otevřených prodejen. Důvodem bylo zejména pozastavení řady developerských projektů (obchodních center apod.) v souvislosti s nedostatkem potřebného množství finančních prostředků pro jejich realizaci. I přes tyto probíhající problémy společnost zvládla otevřít další dvě prodejny, ale tentokrát výhradně v Brně. První z nich se stala prodejna v obchodním domě Avion Shopping Park, kde vznikla na základě změny portfolia nájemců a redesignu interiéru centra. Druhá z prodejen, jejíž součástí je kosmetický salon, byla otevřena ve čtvrté fázi expanze významného regionálního obchodního centra Olympia, které se díky této expanzi stalo největším obchodním centrem Moravy. Shrnu-li pro stránce vývoje prodejen dosavadní historii, tak ke konci roku 2009 tvořilo síť FAnn parfumerií celkem 38 prodejen.
62
3.2
Vývoj FAnn parfumerie
Vývoj maloobchodní sítě prodejen FAnn parfumerie v ČR, podobně jako i ostatních provozovatelů maloobchodu, byl po roce 1989 v období ekonomické transformace ovlivněn internacionalizací, koncentrací a řadou dalších vývojových trendů maloobchodního trhu. Dopady těchto trendů se u jednotlivých maloobchodníků projevovaly s odlišnou mírou intenzity. Jaký vliv měly na vývoj prodejen FAnn parfumerie se pokusím znázornit v následujícím textu na obecných vývojových ukazatelích v podobě počtu prodejen, prodejní plochy, počtu zaměstnanců či realizovaných tržeb. Historie sítě sice spadá až do roku 1991, ale její dynamický vývoj odstartoval teprve obrovský boom v otevírání nových prodejen, který započal v roce 1999. To je důvodem, proč budou pro analýzu vývoje použita převážně data z posledního desetiletí, a to z let 1999 až 2009.
3.2.1
Počet prodejen
Počet prodejen je jedním ze základních ukazatelů vývoje maloobchodu, a proto budu také jeho sledování věnovat značnou pozornost. Doposud všechny otevřené prodejny v celé historii FAnn parfumerie zachycuje tabulka č. 12, která ovšem nezohledňuje počet uzavřených prodejen. Jak je patrné z tabulky, tak bylo na českém území otevřeno celkem 45 prodejen, z toho 21 s pultovým prodejem v kombinaci s volným výběrem zboží a 24 se samoobsluhou. Tabulka č. 12: Všechny prodejny FAnn parfumerie Pultový prodej Samoobslužný prodej Celkem Rok (s volným výběrem) Počet v% Počet v% Počet v% 1991 - 1998 5 23,8 5 11,1 * 1999 7 33,3 2 8,3 9 20,0 * 2000 4 19,1 1 4,2 5 11,1 2001 1 4,9 1 2,2 2002 2 9,5 2 4,4 2003 2 9,5 1 4,2 3 6,7 2004 6 25,0 6 13,3 2005 3 12,5 3 6,7 2006 3 12,5 3 6,7 2007 3 12,5 3 6,7 2008 3 12,5 3 6,7 2009 2 8,3 2 4,4 Celkem 21 100 24 100 45 100 Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *prodejna předělaná z pultového na samoobslužný prodej (všechny po roce 2003). 63
Podíváme-li se na tabulku z hlediska ročního přírůstku prodejen, tak se určitě dominantním rokem stal rok 1999, kdy bylo otevřeno 9 prodejen, což v procentuálním vyjádření představuje 20 % z celkového počtu prodejen. Na druhé straně kvantitativně nejslabším rokem byl rok 2001, kdy byla otevřena jen 1 prodejna (2,2 %). Od počátku roku 2000 byly každoročně otevřeny průměrně 3 prodejny.
Čeho si lze také povšimnout je skutečnost, že do roku 2002 byla realizována pouze pultová forma prodeje v kombinaci s volným výběrem zboží. Teprve až od konce roku 2003 se u všech nových a některých starších prodejen započalo se samoobsluhou. Jedním z impulsů byl sílící vliv konkurenčních zahraničních sítí prodejen s kosmetikou využívající výhradně samoobslužné formy prodeje. Reálný vývoj prodejen zahrnující i počet uzavřených prodejen je znázorněn níže ve grafu. Ke konci roku 2009 je FAnn parfumerie tvořena celkem 38 prodejnami. V porovnání s tabulkou č. 12 je tento rozdíl způsoben počtem 7 uzavřených prodejen. Zhodnotíme-li vývoj sítě od roku 2000, tak se počet prodejen zvýšil o 100 % z 19 na 38 prodejen. Největší meziroční procentuální nárůst zaznamenal rok 2003 až 2004, a to o 20,8 %. Tento vývoj byl z velké části poznamenán expanzí obchodních center, kam byla v podobě nájemních jednotek umístěna většina nových prodejen. V rámci svého vývoje se nesoustředila jen na kvantitativní expanzi, ale v posledních letech rekonstrukcí několika prodejen klade důraz i na kvalitativní rozvoj. Graf č. 4: Vývoj počtu prodejen FAnn parfumerie
40 37
38
2008
2009
35 35 30
Počet prodejen
32
33
2005
2006
29 24
25 22 20
19
20
2000
2001
15 10 5 0 2002
2003
2004
2007
Rok
Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem. 64
Trvalý růst počtu prodejen lze vnímat jako pozitivní trend ve vývoji FAnn parfumerie, přičemž tento trend koresponduje s celkovým vývojem maloobchodní sítě ČR, který je rovněž ztělesněn trvalým růstem počtu prodejen, viz. tabulka č. 13. Na rozdíl od FAnn parfumerie je zde možné ovšem vypozorovat zpomalení tempa růstu nových prodejen. Tabulka č. 13: Maloobchodní síť dm drogerie markt a celé ČR dm drogerie markt ČR 2001 2007 1999 2009 Počet prodejen 87 138 99 329 *108 000 Prodejní plocha (v tis. m2) 14 35 6 764 *11 000 2 Průměrná prodejní plocha prodejny (v m ) 160,9 253,6 68,1 101,9 Pramen: DRTINA, T., DIVIŠ, F. aj. Analýza maloobchodní sítě města Plzeň 2009[online]. Ukazatel
[cit. 30. ledna 2010]. Dostupné na WWW: ; Ročenka českého a slovenského obchodu, 2002; Ročenka českého a slovenského obchodu, 2008; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *odhad INCOMA Research.
Vzhledem
k nižší
vypovídací
schopnosti
výše
provedeného
porovnání
s vývojem
celorepublikové maloobchodní sítě byla na základě dostupných informací vybrána pro reálnější srovnání jednotlivých vývojových ukazatelů mezinárodní maloobchodní společnost pod názvem „dm drogerie markt“, která v ČR a zahraničí provozuje co možná sortimentně nejbližší síť prodejen specializující se na nepotravinářský sortiment ve formě drogistického zboží, parfémů, kosmetiky, zdravé výživy apod. Tato německá společnost patří v klasické drogerii, obdobně jako FAnn parfumerie v kosmetice, k největším hráčům na tuzemském trhu (v roce 2008 obsadila 25. místo v TOP 50 českého obchodu a 2. místo v TOP 4 drogistických řetězců72).
Právě vývojová tendence v podobě internacionalizace umožnila její vstup na český maloobchodní trh a tím se podílet na utváření dříve zkostnatělé místní maloobchodní síti, což při pohledu na tabulku č. 13 úspěšně dokázala. Do konce roku 2007 zde přispěla 138 prodejnami a obdobně jako FAnn parfumerie zaznamenala ve sledovaném období markantní nárůst počtu prodejen (o 58,6 %). Při jednotlivém porovnání je potřebné uvážit rozdílnosti
72
INCOMA GfK, s.r.o. TOP 50 obchodu v ČR v roce 2008 [online]. [cit. 7. března 2010]. Dostupné na WWW: . 65
v kapitálové síle a charakteru poptávky po nabízeném sortimentu těchto řetězců, ze kterých se odvíjí jejich strategicko-marketingová rozhodnutí.
3.2.2
Prodejní plocha
Výstižnější informace o kapacitě FAnn parfumerie podává přehled o vývoji její prodejní plochy. Počet prodejen včetně rozsahu jejich prodejní plochy má úzkou vazbu na samotnou lokalizaci prodejen a s tím související rentabilitu provozu. Vzhledem k tomu, že naprostá většina prodejen FAnn parfumerie funguje ve formě nájemních jednotek ve velkokapacitních maloobchodních provozních jednotkách, tak je pro rozsah prodejní plochy hlavním faktorem cena za m2. Ta je závislá na typu provozní jednotky, její velikosti, atraktivitě umístění, vybavenosti, nabídce neobchodních aktivit apod. Samozřejmě cena není jediným rozhodujícím kritériem. Při rozhodování o velikosti dané prodejny se berou u úvahu dále potencionální poptávka, existence konkurence, firemní politika a řada dalších faktorů.
Vývoj prodejní plochy prodejen FAnn parfumerie v letech 2000 až 2009 znázorňuje tabulka č. 14. V tomto sledovaném období dosáhla celková prodejní plocha 4 322 m2, což představuje 91 % nárůst v porovnání s rokem 2000. Za povšimnutí stojí rok 2006 a 2007, kdy uzavření největšího počtu prodejen v historii sítě způsobilo přerušení stoupající tendence ve vývoji rozsahu prodejní plochy. Současně byla uzavřena největší prodejna, a to v Praze na Václavském náměstí o rozloze 512 m2.
V rámci procesu koncentrace maloobchodu je jedním z hodnotících ukazatelů i míra provozní koncentrace, neboli průměrná velikost prodejny v m2 prodejní plochy, zohledňující kvalitu materiálních nákupních podmínek. V roce 2009 tato průměrná velikost u prodejen FAnn parfumerie činila 113,7 m2, to je o 4,6 % méně než v roce 2000. Tato skutečnost souvisí převážně s rostoucí cenou nájemních ploch. FAnn parfumerie se sice rozšiřuje o nové prodejny, ale o prodejny s menším rozsahem prodejních ploch – dochází k poklesu průměrné velikosti prodejen.
66
Tabulka č. 14: Vývoj prodejní plochy FAnn parfumerie Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Počet prodejen 19 20 22 24 29 32 33 35 37 38 Prodejní plocha 2264 2314 2430 2856 3377 3737 3510 3704 3990 4322 (v m2) Průměrná prodejní plocha 119,2 115,7 110,5 119 116,5 116,8 106,4 105,8 107,8 113,7 prodejny (v m2) Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem.
Srovnáme-li vývoj prodejní plochy prodejen FAnn parfumerie s totožným vývojem celkové maloobchodní sítě zachycené v tabulce č. 13, tak dospějeme k závěru, že u obou sítí tato plocha roste, ale ve FAnn parfumerii opět jako v případě počtu prodejen rychlejším tempem. Rovněž vývoj růstu počtu prodejen a jejich prodejní plochy vykazuje u celkové maloobchodní sítě zřetelné disproporce, zatímco ve FAnn parfumerii je tento vývoj v podstatě vyvážený. Co se týká míry provozní koncentrace, tak zde jsou vývojové tendence v podobě růstu průměrné velikosti prodejen patrné pouze u celkové maloobchodní sítě, což dokladuje pokračující trend v rozšiřování velkokapacitních prodejen. Na druhou stranu se v posledních letech některé z významných maloobchodních řetězců soustředí i na zasažení menších měst s nižším rozsahem koupěschopné poptávky a tomu z hlediska rentability přizpůsobují velikostní formáty svých prodejen, kdy se dle velikosti města jedná o prodejny s rozlohou 300 až 1 000 m2. Jedním z nich je maloobchodní řetězec Tesco, který v roce 2005 otevřel svoji první malou prodejnu s prodejní plochou 1 000 m2 v Mikulově (doposud se orientoval na výstavbu obchodů s prodejní plochou nejméně 3 000 m2). Tesco chtělo otestovat tento nový koncept prodejen, aby jej v následujících letech mohlo rozšířit i do dalších měst ČR, Polska a Maďarska.73
Při pohledu na vývoj prodejní plochy prodejen dm drogerie markt je možné vypozorovat, že v porovnání s analyzovanou maloobchodní sítí prodejen FAnn parfumerie i celé ČR zde došlo k největšímu nárůstu celkové prodejní a rovněž průměrné plochy prodejen. S neustálým prohlubováním jejího sortimentu (např. o biopotraviny, krmiva pro zvířata apod.) koreluje i růst prodejní plochy jednotlivých prodejen.
73
Marketing & Media. Tesco otevře první malý obchod [online]. [cit. 4. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 67
3.2.3
Počet zaměstnanců
Dalším vývojovým ukazatelem charakterizujícím kapacitu maloobchodní sítě jsou údaje o počtu zaměstnanců. FAnn parfumerie lze s počtem zaměstnanců pohybujícím se kolem 150 považovat z hlediska kritéria velikosti maloobchodních firem za velký podnik. Souhrnný nástin vývoje počtu zaměstnanců zobrazuje graf č. 5. Z grafu je znatelný postupný nárůst zaměstnanců, který je v kontinuitě s otevíráním nových prodejen. V poklesu roku 2006 znovu figuruje uzavření největší prodejny s nejvyšším počtem zaměstnanců. FAnn parfumerie obsluhovalo v roce 2009 celkově 145 zaměstnanců, což oproti roku 2000 znamená 72,6 % navýšení. Pokles průměrné velikosti prodejen se v posledních letech projevuje i v pomalejším tempu růstu počtu zaměstnanců. Graf č. 5: Vývoj počtu zaměstnanců FAnn parfumerie
150
145 138
140 131 130
125
123
Počet zaměstnanců
132
120 110
103
100 86
90
90
84 80 70 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Rok
Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem. Jak ukazuje tabulka č. 15, tak postihnutý vývoj v podobě rostoucí zaměstnanosti FAnn parfumerie je v souladu s celorepublikovým vývojem zaměstnanosti v maloobchodě, který ve sledovaném období v důsledku pokračujícího rozšiřování maloobchodní sítě taktéž vzrostl, ale o pouhých 11,5 %. Současně došlo působením moderních velkokapacitních prodejen, zejména pod zahraniční kontrolou, k vytlačování zaměstnanosti v menších tuzemských prodejnách lokalizovaných v okrajových regionech ČR.
68
Tabulka č. 15: Zaměstnanost a tržby v dm drogerii markt a maloobchodě ČR (CZ-NACE 47) Ukazatel
dm drogerie markt** 2001 2008
Maloobchod ČR 2000*** 2008 2009
Tržby za prodej zboží 812 3 432 506 385 902 537 860 209 (v mil. Kč) Průměrný evidenční počet 646 994 234 734 263 422 261 646 zaměstnanců ve fyz. osobách* Objem tržeb na jednoho 1 257 3 453 2 157 3 426 3 288 zaměstnance (v tis. Kč) Pramen: Cimler, P. a Šípek, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách, 2009, s. 26, 45 a 62; ČSÚ; Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. Výroční zpráva dm drogerie mark s.r.o. za rok 2001 a 2008 [online]. [cit. 15. března 2010]. Dostupné na WWW:; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *bez samotných majitelů a spolupracujících členů domácností; **údaje k 30. 9. daného roku, kdy končí hospodářský rok dm drogerie markt; *** dle OKEČ 52.
Co se týká vývoje počtu zaměstnanců u dm drogerie markt, tak rovněž ona v rámci svého rozrůstání navyšovala provozně potřebný počet zaměstnanců, ale při detailnějším průzkumu zejména ve spojitosti se zvětšováním prodejní plochy prodejen, zatímco FAnn parfumerie spíše s růstem počtu prodejen.
3.2.4
Tržby
Jedním z analyzovaných ukazatelů výkonu FAnn parfumerie jsou údaje o vývoji tržeb za prodané zboží, jejichž zachycení současně umožňuje propočty výkonnosti, resp. produktivity práce. Obecně se na vývoji tržeb podílí množství faktorů, kdy lze obzvlášť vzpomenout kupní potenciál spotřebitelů, počet prodejen včetně jejich lokalizace, rozsah nabídky, cenovou politiku, profesionalitu zaměstnanců apod. Současně je nutné podotknout, že výše realizovaných tržeb se odvíjí od typu nabízeného sortimentu a vzhledem k diverzifikaci FAnn parfumerie na luxusní sortiment střední až vyšší cenové úrovně a z toho plynoucí nemožnosti aplikace diskontního prodeje, je její výše tržeb velmi závislá na perfektně zvládnuté marketingové strategii. Promítnutí všech těchto faktorů do vývoje tržeb FAnn parfumerie znázorňuje tabulka č. 16.
69
Tabulka č. 16: Vývoj tržeb FAnn parfumerie Tržby za prodej zboží (v tis. Kč)
Objem tržeb na jednoho zaměstnance (v tis. Kč) 2000 68 379 814 2001 118 050 1 373 2002 137 634 1 529 2003 177 449 1 723 2004 215 144 1 749 2005 260 042 1 985 2006 369 985 2 960 2007 403 959 3 060 2008 385 511 2 794 2009 327 679 2 260 Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem. Rok
Z tabulky je od samého počátku evidentní obrovský nárůst tržeb, který dosáhl v roce 2007 svého vrcholu částkou 403 959 tis. Kč. V následujících dvou letech došlo vlivem hospodářské krize ke znatelnějšímu poklesu výše tržeb až na 327 679 tis. Kč v roce 2009, což je stále téměř čtyřnásobný nárůst v porovnání s rokem 2000. V roce 2009 připadalo průměrně 8 623 tis. Kč na prodejnu a 76 tis Kč na m2 prodejní plochy. Probíhající hospodářská krize přiměla stále početnější skupinu současných i potencionálních zákazníků změnit své nákupní chování a odložit nákupy nabízeného cenově nákladnějšího sortimentu FAnn parfumerie nebo hledat obdobný sortiment za pro ně přijatelnější ceny. Právě v souvislosti s tím řada z nich začala preferovat on-line nakupování prostřednictvím internetových obchodů, kde internetová konkurence prodává za ceny pohybující se pod cenovou hladinou zboží prodejen i internetového obchodu FAnn parfumerie. Samozřejmě z obecného hlediska není hospodářská krize hlavním důvodem tohoto on-line způsobu nakupování, ale rostoucí trend internetových obchodů různého sortimentního zaměření. Výše uvedená tabulka rovněž přináší informace ohledně výkonnosti v podobě průměrné výše tržeb na jednoho zaměstnance. Tento ukazatel vykazoval identický vývojový trend společně s tržbami a rovněž dosáhl v roce 2007 své maximální výše, a to 3 060 tis. Kč. V roce 2009 docílil jeden zaměstnanec FAnn parfumerie průměrnou tržbu ve výši 2 260 tis. Kč a oproti roku 2000 je to nyní téměř dvojnásobný nárůst.
Na základě rozdílů v kupní síle obyvatel jednotlivých regionů a z toho plynoucího dopadu na výši realizovaných tržeb, jsem se v tabulce č. 17 pro názornost pokusil o regionální zachycení vývoje tržeb vybraných prodejen FAnn parfumerie v letech 2001, 2005 a 2009. V rámci zachování vypovídací schopnosti byly vybrány podobné prodejny umístěné přímo v 70
centrech největších měst Prahy, Brna a Ostravy. Porovnáme-li výsledné hodnoty v těchto prodejnách, tak zjistíme odlišně se vyvíjející výše tržeb. Zatímco je ve sledovaném období ostravská prodejna v harmonii s rostoucím vývojem tržeb celé sítě prodejen FAnn parfumerii, tak u prodejny v Praze a Brně je tento vývoj opačný. Navzdory tomu, že se jedná o města s nejvyšší kupní sílou obyvatel, tak se na tomto nepříznivém vývoji podílela současná nabídka zahraničních konkurenčních sítí s kosmetickým zbožím v těchto městech a odliv zákazníků z center do nákupních areálů v okrajových částech měst. Tabulka č. 17: Tržby vybraných prodejen FAnn parfumerie v letech 2001, 2005 a 2009 Tržby za prodej zboží Objem tržeb na jednoho zaměstnance Rok (v tis. Kč) (v tis. Kč) KOT* SVO** OST*** KOT SVO OST 2001 39 837 12 672 7 445 7 967 2 534 1 489 2005 30 609 11 001 9 872 6 122 2 200 1 974 2009 18 711 11 262 11 571 3 742 2 252 2 314 Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *prodejna na nám. Republiky v Praze,**na nám. Svobody v Brně a ***na Masarykově nám. v Ostravě.
Vývoj tržeb za prodané zboží v prodejnách FAnn parfumerie a z toho plynoucí výpočet výkonnosti jednotlivých zaměstnanců, tak jako ve většině analyzovaných ukazatelů, koresponduje s vývojem celorepublikovým vyobrazeným v tabulce č. 15, kde se též projevil nárůst tržeb na konečných 860 209 mil. Kč v roce 2009, ale oproti předešlému roku zaznamenal pokles. Je zřejmé, že zmíněná hospodářské krize zasáhla i do objemu realizovaných tržeb českého maloobchodu. Podle ČSÚ došlo v maloobchodě (CZ-NACE 47) k meziročnímu poklesu tržeb u nepotravinářského zboží a pohonných hmot, naopak za potraviny vzrostly74. Dokladem je i pokles tržeb deseti největších tuzemských obchodních řetězců (TOP 10) v roce 2009, což je poprvé od roku 1993. Tržby meziročně klesly o 3 mld. Kč na 309 mld. Kč. Hlavní příčinou je kromě probíhající hospodářské krize také změna struktury obchodních řetězců. Při akvizicích, jako bylo např. začlenění diskontních prodejen Plus do skupiny Rewe ČR (většina prodejen do řetězce Penny Market), totiž obchodníkům dočasně klesají tržby.75
74
Český statistický úřad. Rychlá informace: Vánoce zastavily pokles tržeb za nepotravinářské zboží [online]. [cit. 5. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 75 Finanční noviny. Tržby deseti největších obchodníků loni klesly na 309 mld. Kč [online]. [cit. 5. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 71
Také vývoj tržeb u dm drogerie markt se nesl ve znamení rapidního nárůstu tržeb, neboť během sledovaného období zaznamenal více jak čtyřnásobné navýšení. Přestože FAnn parfumerie i tuzemský maloobchod byly poznamenány dopady hospodářské krize, tak dle tiskové zprávy dm drogerie markt se navzdory krizi podařilo této společnosti dosáhnout za období říjen 2008 až září 2009 kolosálního obratu ve výši 4 793 mil. Kč a navázat tak na neustále stoupající tendenci z předešlých let76.
3.3
Lokalizace FAnn parfumerie
Efektivní provozování maloobchodní činnosti FAnn parfumerie má úzkou vazbu na samotnou lokalizaci
prodejen
vycházející
z firemních
strategicko-marketingových
rozhodnutí.
Základem těchto rozhodnutí, zda otevření nových prodejen přinese úspěch a očekávaný výnos, je analýza vhodných míst k lokalizaci jednotlivých prodejen, jejímž předmětem je nalezení odpovědí na otázky o výši dosažitelného obratu, frekvenci časté a občasné poptávky po nabízeném kosmetickém sortimentu, velikosti spádové oblasti, finanční náročnosti stavební realizace prodejen apod. Na lokalizaci jednotlivých prodejen zde bude nahlíženo jednak ze stránky umístění v rámci obchodní vybavenosti městských sídelních útvarů (na venkově není FAnn parfumerie provozována), ale také z hlediska jejich regionálního rozmístění.
Prodejny FAnn parfumerie jsou v zástavbě městských sídelních útvarů lokalizovány ve formě skupinového umístění (polysortimentní) jako nezávislé kamenné prodejny nebo jako součást plánovitě a provozně koncentrovaného souboru provozních jednotek ve velkokapacitních prodejních konceptech v podobě obchodního domu, hypermarketu, nákupního parku nebo obchodního centra. Obě tyto podoby lokalizace prodejen jsou strategicky volené v místech využívajících výhod horizontální kooperace v souvislosti s uzemní koncentrací dalších provozovatelů maloobchodu. Kamenné prodejny jsou vždy lokalizovány v nejvyšším stupni obchodní vybavenosti - v centrální vybavenosti, kde jsou situovány v samém městském centru na místech s vysokou koncentrací ostatních nepotravinářských i potravinářských maloobchodních prodejen, a to zejména v bytových objektech na obchodních třídách, ulicích či náměstích. Druhou skupinu tvoří prodejny ve formě nájemních jednotek či prodejních stánků, které vzhledem k jejich lokalizaci ve výše uvedených prodejních konceptech (samostatné provozní objekty) působí zejména na úrovni sekundární, čtvrťové a centrální
76
dm drogerie markt s.r.o. dm drogerie markt bilancuje úspěšný obchodní rok [online]. [cit. 6. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 72
obchodní vybavenosti nebo mají nadmístní vliv, když jsou lokalizovány v regionálních obchodních centrech na předměstích a při významných dálničních či silničních křižovatkách. Graf č. 6: Lokalizace prodejen FAnn parfumerie v letech 2000, 2003 a 2009 (v %) 100% 90%
7,1 7,1
25
80% 70% 60%
60,5
16,6 50
50% 29,2 40%
2,6 7,9
30% 20%
21,1
35,8
29,2
10% 7,9 0% 2000
2003
2009
Rok kamenná prodejna
obchodní dům
hypermarket
nákupní park
obchodní centrum
Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem.
Detailnější přehled o vývoji lokalizace prodejen FAnn parfumerie zachycuje graf č. 6. V roce 2000 se staly nejčastějšími místy lokalizace prodejen obchodní domy působící výhradně v centrální vybavenosti, kde byly prodejny realizovány ve formě samostatně ohraničených prodejních stánků – koncepce „shop-in-shop“. Významné zastoupení v rámci centrální vybavenosti představovaly ve výši 35,8 % také kamenné prodejny, následované dále se 7,1 % prodejnami (nájemními jednotkami) lokalizovanými v hypermarketech a obchodních centrech především na úrovni centrální, čtvrťové či sekundární vybavenosti. V roce 2003 se již v souvislost s prohlubující expanzí moderních velkokapacitních prodejních konceptů změnila struktura v lokalizaci jednotlivých prodejen. Neustále sice s 29,2 % přetrvávalo nejširší zastoupení prodejen kamenných i v obchodních domech, ale zvýšil se počet prodejen lokalizovaných v obchodních centrech (25 %) a hypermarketech (16,6 %). Mezi zákazníky neustále se zvyšující obliba obchodních center vyústila k jejich rapidnímu nárůstu, což bylo impulsem pro prioritní lokalizaci prodejen v těchto centrech. Zde se v roce 2009 nacházelo 60,5 % všech prodejen a některé z nich se staly součástí významných regionálních obchodních center, jako je např. Olympia v Brně. Vysoký podíl ve výši 21,1 % stále představovaly prodejny v obchodních domech, které se postupně transformovaly z prodejních 73
stánků s převahou volného výběru zboží na stěnami oddělené obchodní jednotky se samoobslužným prodejem. Původcem této transformace bylo to, že na základě rostoucí konkurence ze strany moderních velkokapacitních prodejních konceptů opustily některé obchodní domy svoji klasickou socialistickou podobu a začaly se přeměňovat na moderní samoobslužné obchodní domy. Do roku 2009 našla ve vývoji lokalizace uplatnění i prodejna v současnosti se rozvíjejícím nákupním formátu - nákupním parku. Ten je součástí regionálně významné obchodní zóny na periferii města Olomouce.
Vývoj lokalizace prodejen z regionálního hlediska přiblíží závěrečná subkapitola o difúzním procesu FAnn parfumerie. Konečnou fázi tohoto vývoje zohledňuje tabulka č. 18, která uvádí počet prodejen v roce 2009 dle okresního členění ČR. Celkově se prodejny koncentrovaly v 16 okresech a v Hl. m. Praha, což představuje 22 % pokrytí celé republiky. Z hlediska jednotlivých územních celků se stalo dominantním Hl. m. Praha, kde bylo umístěno hned 10 prodejen, tj. 26,3 %. Důvodem tohoto strategického rozhodnutí je bezesporu nejvyšší kupní síla obyvatel a největší koncentrace obchodních center v ČR, kam prodejny FAnn parfumerie prioritně směřují. Další prodejnami nejkoncentrovanější územní celek představoval okres Brno-město s počtem 5 prodejen, následované 3 prodejnami v okrese Olomouc i Ostravaměsto. Z tabulky je dále patrné, že pouze jedna prodejna se nacházela v nejvíce okresech. Tabulka č. 18: Prodejny FAnn parfumerie dle okresního členění v roce 2009 Počet prodejen 10 5 3 2
Okresy ČR
Hl. m. Praha* Brno-město Olomouc, Ostrava-město Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Prostějov Brno-venkov, Zlín, Plzeň-město, Ústí nad Labem, Pardubice, Havlíčkův 1 Brod, Jihlava, Opava, Karviná Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem. Vysvětlivky: *nepatří do žádného z okresů.
Lokalizaci prodejen dle krajského členění zachycuje obrázek č. 1. Z obrázku lze vyčíst, že v roce 2009 se prodejny celkově koncentrovaly ve 12 krajích, přičemž největším počtem 10 prodejen byl zastoupen kraj Hl. m. Praha, dále 6 prodejnami Jihomoravský kraj a po 5 prodejnách Olomoucký i Moravsko-slezský kraj. Opět jako u okresů bylo jednou prodejnou zastoupeno nejvíce krajů. Středočeský a Karlovarský kraj nebyly prodejnami FAnn parfumerie vůbec vybaveny. Tyto kraje, zejména pak města Mladá Boleslav a Karlovy Vary, jsou do budoucna jedním ze stěžejních míst k lokalizaci nových prodejen. 74
Obrázek č. 1: Prodejny FAnn parfumerie dle krajského členění v roce 2009
Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem.
3.4
Difúzní proces FAnn parfumerie
Období po roce 1989 bylo v ČR doprovázeno výraznými proměnami, které souvisely mimo jiné rovněž s transformací síťové struktury českého maloobchodu. V rámci této struktury se postupně dynamizovaly zákazníky doposud nepoznané moderní nákupní koncepty se zásadním dopadem na vývoj budoucí maloobchodní sítě. S jistou mírou nadsázky se na uvedeném vývoji podílel rovněž koncept v podobě maloobchodních sítí prodejen specializujících se výhradně na prodej parfémů a selektivní kosmetiky renomovaných zahraničních značek, mezi kterými dominuje právě tuzemská síť prodejen FAnn parfumerie. Vzhledem k tomu, že představuje nový prvek uvnitř síťové struktury českého maloobchodu, tak ji lze považovat za inovaci. Proto bude následující text práce zaměřen na přiblížení jejího difúzního procesu.
FAnn parfumerie již od svého vzniku zeštíhlila své aktivity a diverzifikovala se pouze na maloobchodní prodej kosmetického sortimentu, díky čemuž patří k největším tuzemským i zahraničním maloobchodním řetězcům působícím v této oblasti na českém trhu. Samotné budování vlastní moderní sítě prodejen započalo v roce 1991 a do konce roku 1998 bylo specifické koncentrací jednotlivých prodejen do dvou největších měst ČR, ale současně měst
75
s nejvyšší ekonomickou, sociální a kulturní úrovní obyvatel, a to celkem s 5 prodejnami do Prahy a Brna. Jelikož se jednalo o prodejny lokalizované v městském centru jako kamenné či v obchodních domech, tak byly zákazníky velmi rychle adaptovány (v této době byla městská centra hlavním místem soustředění místních zákazníků). Tato skutečnost se stala podnětem k prostorové expanzi prodejen ve vertikálním směru i do relativně menších měst s vysokou koncentrací obyvatel. Expanze odstartovala v roce 1999 a do roku 2009 začala FAnn parfumerie postupně z hlavních center inovace obsluhovat další regionálně významná města českého území (Ostravu, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Plzeň apod.), ale také města s menším regionálním významem (Prostějov, Havlíčkův Brod apod.). Na tomto místě je důležité upozornit na dopad internacionalizace do změny v lokalizaci prodejen FAnn parfumerie. V souvislosti s internacionalizací začaly na český maloobchodní trh pronikat zahraniční obchodní řetězce, které zde začaly zavádět inovace v podobě nových moderních velkokapacitních prodejních konceptů disponujících difúzním charakterem. Po roce 1999 se právě ony, zejména pak obchodní centra, staly nejpočetnějšími místy lokalizace prodejen FAnn parfumerie. Svým způsobem lze říci, že FAnn parfumerie difundovala v závislosti na síťování v linii obchodních center. Koncem roku 2009 operovala FAnn parfumerie celkem 38 prodejnami a na základě dosavadního poznání jejího difúzního procesu zachyceného v obrázku č. 2 je možné konstatovat, že vyplňovala území státu cestou expanzivní hierarchické difúze. Obrázek č. 2: Expanzivní hierarchická difúze – síť prodejen FAnn parfumerie Prodejny FAnn parfumerie k 31. 12. 1998
76
Prodejny FAnn parfumerie k 1. 1. 2000
Prodejny FAnn parfumerie k 31. 12. 2009
Pramen: interní materiály společnosti FAnn Retail, a.s.; sestaveno autorem.
77
Naznačený průběh difúze sítě prodejen FAnn parfumerie je pouhým nástinem difúzněprostorového utváření tuzemské maloobchodní sítě. To je důvodem, proč pro důkladnější pochopení difúzního procesu v prostředí českého maloobchodu dojde ke konfrontaci s difúzí obdobné maloobchodní sítě. Na základě dostupných informací byla opět, jako v případě vývojových ukazatelů, vybrána maloobchodní síť prodejen ve vlastnictví mezinárodní maloobchodní společnosti dm drogerie markt, která rovněž reprezentuje nový moderní prvek uvnitř sítově struktury maloobchodu.
Společnost dm drogerie markt působí v ČR již od roku 1993, kdy byla otevřena její první prodejna v Českých Budějovicích. V roce 1994 spustila svoji prostorovou expanzi, ve které se z počátku zaměřila na umístění nových prodejen do měst s nejméně 15 tis. obyvateli, viz. první a druhá mapka obrázku č. 3. S pokračující expanzí začala od roku 2000 obsluhovat města s více jak 10 tis. obyvateli, a to téhož roku např. Rokycany či Jeseník. V následujících letech dm drogerie markt postupně celoplošně vyplňovala území státu, přičemž zasáhla také menší města (pod 10 tis. obyvatel) s velkou spádovou oblastí. V rámci jednotlivých měst byly prodejny lokalizovány výhradně v obchodních centrech nebo městských centrech s velkou frekvencí obyvatel, což podobně jako u FAnn parfumerie usnadnilo jejich rychlejší adaptaci. Ke konci září 2009 provozovala dm drogerie markt celkem 168 prodejen, ale z důvodu přehlednosti byly v třetí mapce obrázku č. 3 zakresleny pouze prodejny zprovozněné do konce roku 2007 v počtu 138 prodejen. Jak ukazuje dosavadní vývoj, tak se dm drogerie markt rozšiřovala směrem expanzivní hierarchické difúze.
Zkonfrontujeme-li poznané difúzní procesy maloobchodních sítí prodejen FAnn parfumerie a dm drogerie markt, tak dospějeme k závěru, že oba řetězce difundovaly v ČR obdobně směrem expanzivní hierarchické difúze, ale dm drogerie markt vyplňovala toto území hustěji a s výrazně vyšší intenzitou. Při konfrontaci je potřebné uvážit rozdílnosti v kapitálové síle a charakteru poptávky po nabízeném sortimentu těchto řetězců, ze kterých se odvíjí jejich strategicko-marketingová rozhodnutí.
78
Obrázek č. 3: Expanzivní hierarchická difúze – síť prodejen dm drogerie markt Prodejny dm drogerie markt k 31. 12. 1996
Prodejny dm drogerie markt k 1. 1. 2000
79
Prodejny dm drogerie markt k 31. 12. 2007
Pramen: interní materiály společnosti dm drogerie markt s.r.o.; sestaveno autorem. Otázkou zůstává, zda uvedené modelové příklady difúzních procesů korespondují s celkovým vývojem utváření síťové struktury tuzemské maloobchodní sítě, ve kterém začínají od poloviny 90. let určovat trendy zahraniční obchodní řetězce. Nelze zobecňovat, ale z dosavadních poznatků se dá říci, že také ony začaly v krátkém časovém horizontu expandovat svými moderními nákupními koncepty (hypermarkety, diskontní prodejny, specializované velkoprodejny, obchodní centra aj.), přičemž se z velké části, obdobně jako FAnn parfumerie a dm drogerie markt, nejdřív zaměřovaly na větší města s potenciálně vyšší kupní silou a až posléze se postupně rozšiřovaly i do relativně menších měst – pokrývaly území cestou expanzivní hierarchické difúze, např. hypermarket Tesco, hobbymarket OBI. Samozřejmě ne všechny obchodní řetězce se vydaly stejným směrem.
77
Příkladem je
diskontní řetězec Penny Market, který difundoval od západu na východ směrem expanzivní kontaktní (vlnové) difúze.
77
SZCZYRBA, Z., KLAPKA, P. aj. Difúzní procesy v prostředí českého maloobchodu. Regionální studia, 2008, s. 10. 80
ZÁVĚR Úkolem této diplomové práce bylo v co možná nejsrozumitelnější formě čtenáře seznámit s maloobchodem a umožnit jim nahlédnout do problematiky vývoje tuzemského maloobchodu od let meziválečných až po současnost. Hlavním cílem práce potom bylo postihnout a analyzovat vývoj maloobchodu v ČR po roce 2000 ve spojitosti s jeho základními vývojovými tendencemi, které byly následně demonstrovány na maloobchodní síti prodejen kosmetiky „FAnn parfumerie“. Neopomenutelnou součástí práce byla snaha o zachycení difúzně-prostorového utváření FAnn parfumerie.
Vývoj maloobchodu v meziválečném období byl v důsledku fungování tržní ekonomiky spojen se svobodou maloobchodního podnikání, která vedla i přes probíhající koncentraci maloobchodu k velmi roztříštěné maloobchodní síti se zastoupením velkého počtu převážně menších rodinných prodejen. Vedle nich se začaly stále více prosazovat nositelé vývojové tendence „shop-in-shop“ - obchodní domy. Navazující období nacistické okupace přineslo zřetelnou změnu v kvantitativním vyjádření maloobchodní sítě, kdy byla uzavřena více jak polovina dosavadních prodejních jednotek.
Přechod od tržní ekonomiky k CPE způsobil úplnou likvidaci soukromého maloobchodního podnikání s výsledkem silné organizační koncentrace maloobchodu v rukou národních podniků. V tomto bezkonkurenčním prostředí došlo k racionalizaci maloobchodní sítě spočívající ve snížení jejího rozsahu i kvality. Byl zahájen dlouhodobý trend redukce počtu a přestavby prodejních jednotek, ale na druhou stranu se zintenzívnila výstavba socialistických velkoformátových prodejních jednotek, což pozitivně pozměnilo míru provozní koncentrace. Svébytně se vyvíjela rovněž prostorová organizace maloobchodní sítě, která
vykazovala
známky
menší
prostorové
variability
s
neakceptací rozmístěné
koupěschopné poptávky. Vývoj maloobchodu v období CPE se zpomalil a neubíral se směrem vývojových tendencí probíhajících v zemích vyspělé západní Evropy.
Vývoj maloobchodu v období ekonomické transformace po roce 1989 byl doprovázen řadou rozsáhlých změn. Na těchto změnách se v souvislosti s internacionalizací podílely zejména zahraniční obchodní řetězce, s jejichž příchodem se začaly prosazovat i další obecné vývojové tendence v maloobchodě. Expanze zahraničních obchodních řetězců způsobila nejednoduché postavení tuzemských nezávislých maloobchodníků i družstevního obchodu, kteří ztráceli své tržní postavení a jejich obranou byla integrace do různých forem kooperace. Přes počáteční 81
atomizaci tak docházelo k postupné organizační koncentraci maloobchodu. Zahraniční obchodní řetězce se staly rovněž hlavními aktéry v kvantitativní a kvalitativní přeměně maloobchodní sítě v duchu západních vývojových tendencí. Začalo období objevování nových moderních typů prodejních jednotek a růstu jejich počtu, rozšiřování prodejních ploch, růstu pracovníků, zkrátka zlepšování vybavenosti maloobchodem celé ČR. Prostorově však vybavenost větších měst posilovala na úkor menších měst či venkova.
Na transformační období navazoval svými tendencemi vývoj maloobchodu pro roce 2000, který byl charakteristický pokračující internacionalizací se zvyšující se dynamičností organizační, provozní či prostorové koncentrace maloobchodu, přičemž současně docházelo ke stabilizaci pozic integrovaných nezávislých maloobchodníků a družstevního obchodu. Tyto skutečnosti vedly k postupné konsolidaci maloobchodního trhu. Zpočátku bouřlivá expanze zahraničních obchodních řetězů později vyvrcholila saturací trhu s výsledkem odchodu některých jejich významných zástupců. Struktura maloobchodní sítě se již nějak výrazněji neprofilovala. V širokosortimentním maloobchodě dominovaly diskonty i hypermarkety a ve specializovaném nepotravinářském maloobchodě pak velkoprodejny různých sortimentních zaměření, fenoménem se nicméně stala mohutná expanze obchodních center. Toto období bylo navíc typické postupným přesunem jejich aktivit z větších sídel do menších. Vývoj ukazatelů síťové struktury maloobchodu ve svém důsledku vedl ke zlepšení vybavenosti maloobchodem, která je nyní srovnatelná s vybaveností vyspělých západních zemí.
Vývoj maloobchodu po roce 2000 byl ověřen na příkladu maloobchodní sítě prodejen kosmetiky „FAnn parfumerie“. Také zde bylo v souvislosti s působením některých vývojových tendencí evidentní kvantitativní zlepšení jednotlivých vývojových ukazatelů. Zejména pak internacionalizace umožnila FAnn parfumerii rozšířit svoji síť prodejen do velkokapacitních prodejní konceptů (hlavně obchodních center) a využívat tak plně výhod horizontální kooperace. V závěru práce bylo ukázáno, že FAnn parfumerie s výjimkou Karlovarského a Středočeského kraje postupně vyplňovala území směrem expanzivní hierarchické difúze.
82
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura 1. BEDNÁŘ, P. Geografie služeb. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 57 s. 2. BERRY, B. J. L. Geografie tržních středisek a maloobchodní sítě. Přel. J. Franěk. Praha: Výzkumný ústav výstavby a architektury, 1971. 165. s. 3. BLAŽEK, J. a UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 210 s. ISBN 80-246-0384-5. 4. BURSTINER, I. Základy maloobchodního podnikání. Přel. L. Janečková. Praha: Victoria Publishing, 1994. 880 s. ISBN 80-85605-55-4. 5. CIMLER, P. Územní strategie obchodních firem. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1994. 134 s. 6. CIMLER, P. Územní a provozní strategie retailingu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1992. 89 s. ISBN 80-7079-950-1. 7. CIMLER, P. Vliv globalizace na maloobchodní síť ČR. Koncentrace obchodních firem na českém trhu. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001. s. 67 – 93. 8. CIMLER, P. a ŠÍPEK, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2009. 82 s. 9. CIMLER, P. a ZADRAŽILOVÁ, D. Retail Management. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 307 s. ISBN 978-80-7261-167-6. 10. EARLE, J. S., FRYDMANN, R. aj. Small Privatization. Budapest: Central European University Press, 1994. 301 s. ISBN 1-85866-007-6. 11. HAGGETT, P. Locational Analysis in Human Goegraphy. First edition. London: Edward Arnold Publishers Ltd., 1965. 339 s. 12. JINDRA, J. OBCHODNÍ FIRMY. Mezinárodní retailing. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996. 118 s. ISBN 80-7079-918-8. 13. JINDRA, J. Výstavba obchodní sítě. 1. vyd. Praha: Merkur, 1971. 194 s. 14. KROC, S. Maloobchodní síť. 1. vyd. Praha: Merkur, 1978. 216 s. 15. MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Kandidátská disertační práce]. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s. 16. MULÍČEK, O. Město Brno v období transformace. [Disertační práce]. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 2004. 129 s. 17. OČOVSKÝ, Š. Geografická problematika obchodu na Jihozápadnom Slovensku. Geografický časopis. 1973, roč. 25, č. 2. s. 289 – 298.
83
18. PRAŽSKÁ, L a kol. Globalizace a obchod. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. 149 s. 19. ROGERS, E. M. Diffusion of Innovations. Fifth edition. New York: Free Press, A Division of Simon & Schuster, Inc., 2003. 551 s. ISBN 0-7432-2209-1. 20. ROY, J. R. and JOHANSSON, B. On planning and forecasting the location of retail and service activity. Laxenburg: The International Institute for Applied Systems Analysis, 1985. s. 433 – 452. 21. SPETH,
G.
Innerstädtische
Situationsanalyse
und
Standortprobleme
wirtschaftspolitischer
von
Einzelhandelsbetrieben
Handlungsbedarf.
Mainz:
–
Johannes
Gutenberg-Universität, 1994. 282 s. 22. STARZYCZNÁ, H. Vybrané aspekty internacionalizace vnitřního obchodu v teoretických přístupech a v empirickém zkoumání v České republice v období transformace. E + M, 2010, roč. 13, s. 115 – 130. 23. STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2000. 205 s. ISBN 80-7248-084-7. 24. SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 90 s. 25. SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 126 s. ISBN 80-244-1274-8. 26. SZCZYRBA, Z., KLAPKA, P. aj. Difúzní procesy v prostředí českého maloobchodu. Regionální studia. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2008. s. 8 - 12. ISSN 1803-1471. 27. ŠEVERA, M. a kol. Intenzívnější využívání obchodní sítě v centrech měst. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav obchodu, 1985. 51 s. 28. ŠEVERA, M. a ROŽUMBERK, S. Rozvoj obchodní sítě ve venkovských sídlech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav obchodu, 1978. 68 s. 29. ŠKVAŘILOVÁ, A. Rozvoj maloobchodu v ČR v období 1990-2001. [Diplomová práce]. Brno: Ekonomicko – správní fakulta Masarykovy univerzity, 2003. 54 s. 30. TONEV, P. Změny maloobchodní sítě v ČR v první polovině devadesátých let. [Diplomová práce]. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 1998. 67 s. 31. WOKOUN, R. Socioekonomická geografie I. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 116 s.
84
32. WOKOUN, R. Regionálně geografická analýza spádu do obchodního centra města Brna (na příkladu obchodního domu Prior). [Kandidátská disertační práce]. Brno: Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1983. 126 s.
Internetové zdroje 33. BEDNÁŘ, P., SPILKOVÁ, J. aj. Nákupní řetězce – nové výzvy [online]. Brno: Nesehnutí, 2008 [cit. 13. května 2010]. Dostupné na WWW: ISBN 978-80-87217-00-9. 34. DIVIŠ, F. Maloobchod v regionech České republiky [online]. Praha: INCOMA Research, 2007 [cit. 2. června 2010]. Dostupné na WWW: <present.blueevents.eu/RetailSummit /2007/D4_Divis.pdf>. 35. DRTINA, T., DIVIŠ, F. aj. Analýza maloobchodní sítě města Plzeň 2009 [online]. Praha: INCOMA Research, 13. března 2009 [cit. 30. ledna 2010]. Dostupné na WWW: . 36. MARYÁŠ, J. a VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie [online]. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. Katedra veřejné ekonomie a správy, 2004 [cit. 24. března 2010]. Dostupné na WWW: . 37. SZCZYRBA, Z. Trendy ve vývoji maloobchodu v ČR – geografická realita [online]. [cit. 12. května 2010]. Dostupné na WWW: . 38. České a slovenské odborné nakladatelství, spol. s r. o. Ročenka českého a slovenského obchodu [online]. [cit. 12. prosince 2009]. Dostupné na WWW: . 39. Český statistický úřad. Obecný rámec šetření o inovacích [online]. Praha, 29. listopadu 2006 [cit. 7. března 2010]. Dostupné na WWW:. 40. Český statistický úřad. Obyvatelstvo [online]. Praha, [cit. 5. dubna 2010]. Dostupné na WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide>. 41. Český statistický úřad. Rychlá informace: Vánoce zastavily pokles tržeb za nepotravinářské zboží [online]. Praha, 15. února 2010 [cit. 5. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 42. dm drogerie markt s.r.o. dm drogerie markt bilancuje úspěšný obchodní rok [online]. České Budějovice, 23. října 2009 [cit. 6. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 85
43. Finanční noviny. Tržby deseti největších obchodníků loni klesly na 309 mld. Kč [online]. Praha: ČTK, 30. března 2010 [cit. 5. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 44. INCOMA GfK, s.r.o. Do budoucna lze očekávat posun prodejen d-i-y i do menších měst [online]. Praha, 12. srpna 2009 [cit. 31. května 2010]. Dostupné na WWW: . 45. INCOMA GfK, s.r.o. Hypermarkety roztahují své sítě do menších měst [online]. Praha, 31. března 2008 [cit. 31. května 2010]. Dostupné na WWW: . 46. INCOMA GfK, s.r.o. Retail Market Monitoring [online]. [cit. 12. prosince 2009]. Dostupné na WWW: . 47. INCOMA GfK, s.r.o. TOP 50 obchodu v ČR v roce 2008 [online]. [cit. 7. března 2010]. Dostupné na WWW:. 48. INCOMA GfK, s.r.o. TOP 10 českého obchodu: pokles tržeb a změny v pořadí [online]. Praha,
30.
března
2010
[cit.
27.
května
2010].
Dostupné
na
WWW:
. 49. INCOMA GfK, s.r.o. Trh s nábytkem rychle roste [online]. Praha, 22. října 2007 [cit. 1. června 2010]. Dostupné na WWW: . 50. Marketing & Media. Tesco otevře první malý obchod. [online]. Praha: ČTK, 8. června 2005 [cit. 4. dubna 2010]. Dostupné na WWW: . 51. Marketingové noviny. TOP 10 českého obchodu v čase krize [online]. Praha, 10. února 2009 [cit. 22. května 2010]. Dostupné na WWW: . 52. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. Výroční zpráva dm drogerie mark s.r.o. za rok 2001 a 2008 [online]. [cit. 15. března 2010]. Dostupné na WWW: . 53. Wikipedie. Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 15. března 2010]. Dostupné na WWW: .
Ostatní zdroje 54. BUILDING WORLD magazine. Praha: BUILDING WORLD, 2008. 132 s.
86
55. Ročenka českého a slovenského obchodu. Praha: České a slovenské odborné nakladatelství, 2008, 154 s. ISBN 978-80-86835-02-08. 56. Ročenka českého a slovenského obchodu. Praha: České a slovenské odborné nakladatelství, 2002.
87
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Vybrané ukazatele socioekonomického vývoje..................................................37 Tabulka č. 2: Organizační struktura maloobchodní sítě ...........................................................40 Tabulka č. 3: Vývoj vybraných ukazatelů maloobchodní sítě v letech 1970 - 1989................41 Tabulka č. 4: Vybrané ukazatele maloobchodní sítě dle krajského členění k 31. 12. 1987 .....42 Tabulka č. 5: Podíly obchodních firem na tržbách maloobchodu ............................................45 Tabulka č. 6: TOP 10 maloobchodu v ČR v roce 1999............................................................46 Tabulka č. 7: Vývoj vybraných ukazatelů maloobchodní sítě v letech 1989 - 1998................49 Tabulka č. 8: Vývoj struktury TOP 10 českého obchodu v letech 2000 – 2009 (v mld. Kč)...51 Tabulka č. 9: Vývoj vybraných obchodních kooperací ............................................................53 Tabulka č. 10: Vývoj počtu prodejen moderních formátů........................................................54 Tabulka č. 11: Vývoj vybraných ukazatelů maloobchodní sítě v letech 1998 - 2009..............56 Tabulka č. 12: Všechny prodejny FAnn parfumerie ................................................................63 Tabulka č. 13: Maloobchodní síť dm drogerie markt a celé ČR ..............................................65 Tabulka č. 14: Vývoj prodejní plochy FAnn parfumerie .........................................................67 Tabulka č. 15: Zaměstnanost a tržby v dm drogerii markt a maloobchodě ČR (CZ-NACE 47) ..................................................................................................................................................69 Tabulka č. 16: Vývoj tržeb FAnn parfumerie...........................................................................70 Tabulka č. 17: Tržby vybraných prodejen FAnn parfumerie v letech 2001, 2005 a 2009 .......71 Tabulka č. 18: Prodejny FAnn parfumerie dle okresního členění v roce 2009 ........................74
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Preference maloobchodních formátů v roce 1999…………………………………48 Graf č. 2: Diferenciace TOP 50: vývoj tržeb TOP 10 a ostatních firem……………………...52 Graf č. 3: Preference maloobchodních formátů v roce 2009…………………………………54 Graf č. 4: Vývoj počtu prodejen FAnn parfumerie…………………………………………...64 Graf č. 5: Vývoj počtu zaměstnanců FAnn parfumerie………………………………………68 Graf č. 6: Lokalizace prodejen FAnn parfumerie v letech 2000, 2003 a 2009 (v %)………...73
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Prodejny FAnn parfumerie dle krajského členění v roce 2009………………..75 Obrázek č. 2: Expanzivní hierarchická difúze – síť prodejen FAnn parfumerie……………..76 Obrázek č. 3: Expanzivní hierarchická difúze – síť prodejen dm drogerie markt……………79
88
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Stupňovitost maloobchodní sítě uvnitř sídelního útvaru Příloha č. 2: Regionální rozdíly ve vývoji maloobchodní sítě v roce 1930 Příloha č. 3: Struktura stálých prodejen Příloha č. 4: Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu (rok otevření prvních prodejen) Příloha č. 5: Základní charakteristika maloobchodní sítě v letech 1989 - 1998 Příloha č. 6: Vývoj vybraných ukazatelů maloobchodní sítě dle krajského členění Příloha č. 7: Vývoj obratu zahraničních firem Příloha č. 8: TOP 50 českého obchodu v roce 2000 a 2008 (v mld. Kč) Příloha č. 9: Tržní podíly formátů z TOP 50 v širokosortimentním maloobchodě (v %)
89
Příloha č. 1: Stupňovitost maloobchodní sítě uvnitř sídelního útvaru
Pramen: STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 - 2000. 2000, citováno dle SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě. 2006, s. 25. Vysvětlivky: *Kladný – příliv výdajů do územní jednotky, záporný – odliv výdajů z územní jednotky.
Příloha č. 2: Regionální rozdíly ve vývoji maloobchodní sítě v roce 1930 Oblast
Počet pracovníků Obslužný standard Pražská 73 499 17,9 Liberecko-jablonecká 17 221 21,1 Brněnská 19 472 22,6 Severočeská hnědouhelná 2 311 25,8 Západočeská (od Chebu po Karlovy Vary) 15 195 25,8 Plzeňská 8 677 27,8 Severočeská textilně sklářská 6 360 28,7 Textilní oblast severovýchodních Čech 8 222 35,5 Ostravská 15 463 37,0 Pramen: STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 69 – 71; sestaveno autorem.
Příloha č. 3: Struktura stálých prodejen v maloobchodní síti českých zemí (bez veřejného stravování) s vybranými typy maloobchodních jednotek v letech 1953 - 1989 v tom Rok
Stálé prodejní jednotky
Potravin.
Nepotravin.
1953 61 846 25 513 1955 60 749 24 931 1960 55 150 22 688 1965 49 379 19 455 1970 49 375 18 844 1975 48 879 17 973 1980 45 507 16 177 1985 43 861 15 236 1989 43 382 14 870 Pramen: Do roku 1980 podle Historické
Smíšené
18 675 10 885 19 505 10 746 20 024 9 374 17 985 8 640 15 694 8 987 15 845 9 145 15 349 8 522 14 697 8 435 14 745 8 429 statistické ročenky
Obch. domy Samoobsluhy a nákupní střediska 71 101 66 77 3 720 123 7 150 273 7 250 404 7 970 609 8 571 745 9 076 815 9 228 ČSSR, 1985, s. 552. Pro léta
1985-1989 podle Statistických ročenek Československé socialistické republiky 1985-1989, Statistické ročenky České a Slovenské federativní republiky 1990 a podle Historické ročenky vnitřního obchodu 1948 - 1987, 1988, s. 19, 23, 27, citováno dle STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000, 2000, s. 85.
Vývoj struktury stálých prodejen v českých zemích u vybraných typů maloobchodních jednotek v letech 1953 – 1989 (v % - bázický index) Obchodní domy Rok Samoobsluhy Nákupní Potravin. Nepotravin. Smíšené střediska 1953 100 100 100 100 100 1955 100,34 97,71 104,44 98,72 142,25 100 1960 84,34 88,92 107,22 86,11 108,45 5 636,36 1965 82,29 76,25 96,30 79,37 173,23 10 833,33 1970 78,60 73,86 84,03 82,56 384,50 10 984,84 1975 77,27 70,44 84,84 84,01 569,01 12 075,75 1980 71,95 63,40 82,19 78,29 857,74 12 986,36 1985 69,35 59,71 78,69 77,49 1 049,29 13 751,51 1989 68,58 58,28 78,95 77,43 1 147,88 13 981,81 Pramen: dle STARZYCZNÁ, H. a STEINER, J. Maloobchod v českých zemích v proměnách Stálé prodejní jednotky
let 1918 – 2000, 2000, příloha č. 9.
v tom
Příloha č. 4: Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu (rok otevření prvních prodejen)
Pramen: INCOMA Research, citováno dle Ročenka českého a slovenského obchodu, 2008, s 16.
Příloha č. 5: Základní charakteristika maloobchodní sítě v letech 1989 - 1998 Ukazatel
Rok
Jednotky celkem
Počet 1989 41 188 jednotek 1998 95 852 Prodejní 1989 3 509 904 plocha (v m2) 1998 7 165 946 Počet 1989 167 330 pracovníků 278 396 1998 Plošný 1989 331 standard 1998 697 Obslužný 1989 62 standard 1998 37 Pramen: PRAŽSKÁ, L., JINDRA,
v tom Smíšené NepotraObchod. Potraviny Ostatní* zboží viny domy 15 251 9 291 15 014 83 1 549 16 749 13 357 61 008 212 4 526 1 204 518 722 461 1 317 977 255 016 9 932 1 175 837 889 058 4 038 659 500 432 561 960 65 638 37 495 146 473 12 878 15 911 114 68 124 24 1 114 86 393 49 55 157 274 70 798 646 J. a kol. OBCHODNÍ PODNIKÁNÍ. Retail Management,
2002, s. 109. Vysvětlivky: *Zahrnuta např. benzinová čerpadla, stavebniny apod.
Příloha č. 6: Vývoj vybraných ukazatelů maloobchodní sítě dle krajského členění Počet Prodejní Plošný Obslužný 2 jednotek plocha (v m ) standard standard 1989 3 679 420 682 333 39 Hl. město Praha 1998 9 413 809 676 681 32 1989 5 252 370 068 325 53 Středočeský 1998 12 136 909 824 820 36 1989 3 111 244 606 383 54 Jihočeský 1998 6 738 499 156 797 36 1989 2 677 199 919 355 50 Plzeňský 1998 6 010 457 222 828 33 1989 1 435 119 763 396 43 Karlovarský 1998 2 814 217 405 713 39 1989 3 554 321 240 384 50 Ústecký 1998 7 433 569 290 689 40 1989 1 954 148 792 352 52 Liberecký 1998 4 090 315 581 735 39 1989 2 696 206 150 311 63 Královéhradecký 1998 5 279 383 861 695 39 1989 2 198 171 093 338 54 Pardubický 5 122 358 717 705 38 1998 1989 2 384 180 999 342 57 Vysočina 1998 5 160 398 111 763 39 1989 3 847 332 442 292 57 Jihomoravský 10 337 805 240 708 36 1998 1989 2 323 198 469 311 55 Olomoucký 6 011 435 965 679 39 1998 1989 1 949 186 316 306 57 Zlínský 1998 5 265 340 345 569 41 1989 4 129 409 365 318 48 Moravskoslezský 1998 10 044 665 553 519 39 1989 41 188 3 509 904 331 62 ČR 1998 95 852 7 165 946 697 37 Pramen: Analýza stavu maloobchodní sítě na území ČR, ČSÚ, Praha. Maloobchodní síť a Kraj
Rok
obchodní podnikání v ČR, MPO ČR a Svaz obchodu ČR, Praha, 2000, citováno dle SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě, 2006, s. 59; upraveno autorem.
Příloha č. 7: Vývoj obratu zahraničních firem v TOP 10 obchodních společností v ČR 1993 - 2007 Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Celkový obrat TOP 10 v mld. Kč 22,9 27,0 39,9 52,6 58,6 90,9 127,3 157,0 180,2 194,7 207,8 221,8 229,1 234,5 260,6
Z toho firmy se zahr. kapitálem 6,5 14,4 19,1 22,7 33,0 70,9 117,0 147,7 170,9 185,5 198,5 210,9 216,6 219,1 242,9
Meziroční Meziroč Podíl zahr. změny abs. ní změny firem v % v mld. Kč v% 28,9 + 7,9 + 121,5 53,3 + 4,7 + 32,6 47,9 + 3,6 + 18,8 43,2 + 10,3 + 45,4 56,3 + 37,9 + 114,8 78,0 + 46,1 + 65,0 91,9 + 30,7 + 26,2 94,0 + 23,2 + 15,7 94,8 + 14,6 + 8,5 95,3 + 13,0 + 7,0 95,5 + 12,4 + 6,2 95,1 + 5,7 + 2,7 94,5 + 2,5 + 1,2 93,4 + 23,8 + 10,9 93,2
Meziroční změny podílu v p.b. + 24,4 - 5,4 - 4,1 + 13,1 + 21,7 + 13,9 + 2,1 + 0,8 + 0,5 + 0,2 - 0,4 - 0,6 - 1,1 - 0,2
Vývoj obratu zahraničních firem v TOP 50 obchodních společností v ČR 1993 - 2007 Celkový Z toho firmy Rok obrat TOP 50 se zahr. v mld. Kč kapitálem 1993 59,3 16,0 1994 55,5 23,6 1995 79,9 27,7 1996 100,8 36,0 1997 118,1 56,6 1998 161,0 127,1 1999 193,7 154,2 2000 235,6 188,7 2001 264,3 215,1 2002 296,6 232,3 2003 300,6 258,3 2004 321,2 266,1 2005 342,4 278,0 2006 365,9 296,1 2007 406,2 325,7 Pramen: Přílohy Moderního obchodu
Meziroční Meziroč Meziroční Podíl zahr. změny abs. ní změny změny firem v % v mld. Kč v% podílu v p.b. 27,0 + 7,6 + 47,5 42,5 + 15,5 + 8,2 + 42,1 34,7 - 7,8 + 8,3 + 30,0 35,7 + 1,0 + 20,6 + 57,2 47,9 + 12,2 + 70,5 + 124,6 78,9 + 31,0 + 27,1 + 21,3 79,6 + 0,7 + 34,5 + 22,4 80,1 + 0,5 + 26,4 + 14,0 81,4 + 1,3 + 17,2 + 8,0 78,3 - 3,1 + 26,0 + 11,2 85,9 + 7,6 + 7,8 + 2,9 82,8 - 2,4 - 9,3 - 3,2 81,2 - 1,6 + 18,1 + 6,5 80,9 - 0,3 + 29,6 + 10,0 80,2 - 0,6 v jednotlivých letech 1993 - 2008, citováno dle
STARZYCZNÁ, H. Vybrané aspekty internacionalizace vnitřního obchodu v teoretických přístupech a v empirickém zkoumání v České republice v období transformace. E + M, 2010, roč. 13, s. 124 – 125.
Příloha č. 8: TOP 50 českého obchodu v roce 2000 a 2008 (v mld. Kč) Poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 1.-53.
Skupina / Firma
TOP 50 2008 Tržby
TESCO STORES ČR, a.s.
*47,0
AHOLD ČR, a.s. MAKRO C&C ČR, s.r.o. KAUFLAND ČR, v.o.s. GLOBUS ČR, k.s. PENNY MARKET, s.r.o. BILLA, spol. s r.o. LIDL ČR, v.o.s. GECO TABAK, a.s. PLUS - DISCOUNT, spol. s r.o. SPAR Česká obchodní spol. s r.o. PEAL, a.s. IKEA ČR, s.r.o. OBI ČR, s.r.o. BAUMAX ČR, s.r.o. HRUŠKA, spol. s r.o. LEKKERLAND ČR, s.r.o. HORNBACH - BAUMARKT CS, spol. s r.o. HP TRONIC Zlín, spol. s r.o. VELTA PLUS EU, s.r.o. FAST ČR, a.s. P.K. SOLVENT, s.r.o. ELECTRO WORLD, s.r.o. DATART INTERNATIONAL, a.s. DM DROGERIE MARKT, s.r.o. K+B EXPERT, s.r.o. JAS ČR, a.s MOUNTFIELD, a.s. OKAY, s.r.o. FLOSMANN, a.s. C&A MODA ČR, v.o.s. BAUHAUS, k.s. ROSSMANN, spol. s r.o.. SCHLECKER, a.s. ASKO - NÁBYTEK, spol. s r.o. BAŤA, a.s. QUANTO CZ, s.r.o. TABÁK PLUS, spol. s r.o. SCONTO NÁBYTEK, k.s. JEDNOTA, SD České Budějovice NEW YORKER, s.r.o. NORMA, k.s. ZEDNÍČEK, a.s. SPORTISIMO, s.r.o. KONZUM, OD v Ústí nad Orlicí H & M HENNES & MAURITZ CZ, s.r.o. KIKA NÁBYTEK, s.r.o. DEICHMANN-OBUV, s.r.o. Západočeské KD Sušice QUELLE, s.r.o. INTERSPORT ČR, s.r.o. TEMPO, obchodní družstvo JEDNOTA, SD Mikulov Celkem
*44,0 *39,7 *37,0 25,4 *20,0 *18,5 *17,5 17,5 *14,0 13,0 9,3 *8,7 *8,5 8,5 8,1 7,4 *6,8 6,8 6,0 5,8 *4,5 *4,3 *4,3 4,3 3,5 3,4 *3,4 *3,3 3,1 *3,0 *2,6 2,6 *2,3 *2,3 **2,2 2,1 2,0 *2,0 *1,9 *1,8 *1,8 1,7 *1,7 *1,6 1,6 *1,6 *1,5 *1,5 **1,4 *1,4 1,3 1,3 446,9
Řetězce (počet prodejen) Tesco hypermarket (59), Tesco OD (6), Tesco supermarket (42), Tesco Expres (6) Hypernova (53), HyperAlbert(4), Albert (241) Makro (13) Kaufland (88) Globus (13) Penny Market (206) Billa (176) Lidl (201) Tabák-Tisk (216) Plus (145) Interspar (29), Spar (4) Don Pealo (25) Ikea (4) OBI (27) bauMax (23) Hruška (280) Hornbach (6) Elektro Proton (36) Planeo (26), Planeo Quick Time (21) Family (180) Electroworld (17) Datart (29) dm drogerie markt (156) K+B Elektro Expert (21) Mountfield (52) Okay (55) Flop (33) C&A, Clockhouse (33) Bauhaus (5) Rossmann (109) Schlecker (170) Asko (10) Baťa (92)
Sconto (4) COOP Terno (3). COOP TIP (23), TUTY (7) New Yorker (39) Norma (41) ESO-LAND (42) Sportisimo (52) KONZUM MARKET, COOP Diskont (102) H&M (14) Kika (4) Deichmann (63) COOP TIP, TUTY (127), COOP Diskont (2) Intersport (34) COOP TUTY, COOP Diskont (98) COOP (89)
Poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 1.-50.
Skupina / Firma Makro ČR, s.r.o. Ahold Czech Republic, a.s. REWE ČR Tesco Stores ČR, s.r.o. Kaufland, v.o.s. Tengelmann ČR Globus ČR, k.s. Delvita, a.s. GECO TABAK, a.s. Julius Meinl, a.s. Carrefour ČR, s.r.o. Datart International ČR, s.r.o. Baumax ČR, a.s. Spar ČR Peal, a.s. Hopi, s.r.o. Hruška, s.r.o. HP Tronic, s.r.o. K + B Expert, s.r.o. Ospap velkoobchod papírem, a.s. Fast, s.r.o. Ikea, a.s. Flosman, a.s. Hornbach - Baumarkt CS, s.r.o. P.K. Solvent, s.r.o. PDS, s.r.o. Mountfield, a.s. Jednota SD České Budějovice Europapier Bohemia, s.r.o. Lekkerland O.K.Foods, s.r.o. Jednota Opava, SD Joka plus, s.r.o. CS Edeka, s.r.o. Le cygne sportif group, a.s. Dm - drogerie markt, s.r.o. The Drogerie, a.s. Smoza, s.r.o. Sconto nábytek, k.s. Včela, SD Praha Quelle, s.r.o. Bauhaus, k.s. Konzum, OD v Ústí nad Orlicí Konzum, SD Hradec Králové Západočeské konzumní družstvo Sušice Unikom Jednota SD Olomouc Jednota SD Mikulov Jednota SD ve Vsetíně Pramen CZ Jednota SD v Hodoníně Celkem
TOP 50 2000 Tržby Řetězce (počet prodejen) 27,5 Makro (9) 23,5 Hypernova (5), Prima (27), Albert (154) *19,0 Big Billa (8), Billa (57), Penny Market (94) *15,8 Tesco (6), Tesco OD (6) *14,5 Kaufland (34) 13,4 Plus Diskont (84), OBI (14) 12,1 Globus (15), Baumarkt Globus (15) 11,9 Delvita (74), Sama (24), Lev-ně (1) 9,7 Tabák-tisk (80) 7,3 Julius Meinl (82), Impuls (12), Jééé (5) *6,5 Carrefour (6) *4,6 Datart megastore (11) 4,5 Baumax (18) 4,1 Interspar (7) 3,4 3,1 2,8 Hruška (61), Tabák (4) 2,6 Proton (18) 2,5 K+B MultiMedia expert (22) 2,4 2,1 Planeo (9) 2,0 Ikea (2) 2,0 Flop (19) 2,0 Hornbach (3) 1,9 Family (12) 1,8 1,7 Mountfield (43) 1,7 Terno (1), Tempo, Tip, Tuty (19), Jednota (6) 1,7 1,6 1,4 Tempo (1), Tip (4), Tuty (21), Jednota (77) 1,4 Joka market (62) 1,3 Edeka Delta (29) 1,3 Prior (20) 1,3 dm - drogerie markt (80) *1,3 Droxi (82) 1,3 1,3 Sconto (3) 1,3 Včela (178) 1,2 *1,2 Bauhaus (4) 1,2 Konzum market (21), Konzum (64), Coop diskont (7) 1,1 Coop Terno (1), Tip (38), Tuty (20), Coop diskont (1) 1,1 Tip (1), Tuty (5), Jednota (113), Coop diskont (1) 1,1 Bala (2), Potraviny Unikom (4) 1,0 Coop Terno (1), Jednota (56) 1,0 Coop Supermarket (2), Coop (88), Coop diskont (2) 1,0 Jednota (89), Coop diskont (2) 1,0 Samka (42) 0,9 Jednota (63), Coop Diskont (4) 233,4
Pramen: INCOMA Research – ČON, Praha, citováno dle CIMLER, P. a ŠÍPEK, L. Obchod ČR aktuálně v datech a analýzách, 2009, s. 37. Vysvětlivky: *Odhad INCOMA Research; **zdroj TextilŽurnál.
Příloha č. 9: Tržní podíly formátů z TOP 50 v širokosortimentním maloobchodě (v %) 100% 9
8
16
19
8
90% 80%
21
70% 60%
22
17
52
54
2004
2008
32
50% 40% 30% 20%
43
10% 0% 2000
Rok hypermarket
supermarket
diskont
jiné
Pramen: INCOMA Research a Moderní obchod; upraveno autorem.
