Bankovní institut vysoká škola Praha Finance
Analýza nezaměstnanosti v ČR po roce 1989 Přístupy jednotlivých vlád k otázce nezaměstnanosti
Diplomová práce
Autor:
Bc. Josef Zitko Finance
Vedoucí práce:
Ing. Karel Benák
Praha
Duben 2009 -1-
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Teplicích dne: 15. dubna 2009
Josef Zitko
-2-
Anotace Obsahem mé diplomové práce je analýza nezaměstnanosti v České republice po roce 1989. Toto téma jsem si zvolil, jelikoţ problém nezaměstnanosti je „nemoc“ kaţdé ekonomiky a tím tedy i problém České republiky. V první, druhé a třetí části diplomové práce budu rozebírat teoretickou část nezaměstnanosti jako definice nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, druhy nezaměstnanosti a metody měření nezaměstnanosti. Ve čtvrté části práce budu zabírat tzv, milníky v ekonomice, které jsou přímo provázány s vývojem nezaměstnaností v České republice a které vývoj nezaměstnanosti nějakým způsobem ovlivnily. Do této části zahrnu konec totalitní vlády Československé socialistické republiky, kupónovou privatizaci v roce 1991, vznik samotného českého státu v roce 1993 a vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004, v roce 2008 světovou ekonomickou krizí. Ve páté části budu rozebírat přístupy jednotlivých vlád v České republice, které se svými opatřeními snaţily řešit nezaměstnanost v České republice. Ve šesté části diplomové práce budu shrnovat závěry k vyřčeným hypotézám. A v sedmé a poslední části diplomové práce se pokusím vyřknout prognózy o dalším vývoji nezaměstnanosti v České republice a to jak z pohledu pravicové tak levicové vlády.
-3-
The content of my diploma thesis is the analysis of an unemployment in the Czech Republic after 1989. The reason I decided for this topic is that the problem of unemployment is „the illness“ of each state´s economy, which means of czech economy as well. I describe theoretical side of unemployment like definition of unemployment, its natural appearance, different types of unemployment and methods of its measuring in the first, second and third part of diploma thesis. In the fourth part of my diploma thesis I will gain on so-called milestones in the economy, which are directely linked with unemployment proggess in the Czech Republic and which have somehow afected this unemployment progress. To this patr of my work I am inclueding the end of the totalitarian goverment of the Czechoslovakian socialistic republic,
voucher privatization in 1991, self state formation in 1993 and the Czech
republic entry to the Europe union in 2004 and the ecomomic recession in 2008. I describe a position of all goverments in the Czech Republic, which tried to solve a problem with unemployment in the fifth part. I summarize all mentioned hypothesis in the sixth part of my diploma theses. I try to deliver the prognosis concerning further progress of unemployment in the Czech Republic from the point of view of both, right-wing and left-wing goverment in the seventh and last part of diploma theises.
-4-
O b s a h 1. Proč analýza nezaměstnanosti v České republice po roce 1989........................................ 7 1. 1. Vývoj nezaměstnanosti v České republice .................................................................... 7 2. Definice nezaměstnanosti a metodiky jejího měření ......................................................... 9 2. 1. Definice nezaměstnanosti .............................................................................................. 9 2. 2. Metodiky měření nezaměstnanosti v České republice .................................................. 9 2. 2. 1. Metodický přístup Ministerstva práce a sociálních věcí ......................................... 10 2. 2. 2. Metodický přístup Mezinárodní organizace ILO .................................................... 10 3. Formy a druhy nezaměstnanosti ...................................................................................... 12 3. 1. Formy nezaměstnanosti ............................................................................................... 12 3. 1. 1. Nezaměstnanost dobrovolná .................................................................................... 12 3. 1. 2. Nezaměstnanost nedobrovolná ................................................................................ 12 3. 2. Druhy nezaměstnanosti ............................................................................................... 13 3. 2. 1. Frikční nezaměstnanost ........................................................................................... 13 3. 2. 2. Strukturální nezaměstnanost .................................................................................... 13 3. 2. 3. Cyklická nezaměstnanost ........................................................................................ 14 3. 2. 4. Sezónní nezaměstnanost .......................................................................................... 14 4. Milníky ve vývoji nezaměstnanosti v České republice po roce 1989 ............................. 15 4. 1. Privatizace .................................................................................................................. 15 4. 2. Vznik samostatné České republiky ............................................................................. 16 4. 3. Vstup České republiky do Evropské unie ................................................................... 17 4. 4. Světová hospodářská krize .......................................................................................... 20 5. Jednotlivé vlády v ČR ..................................................................................................... 22 5. 1. 1. Pravicová vláda ODS od 2. 7. 1992 do 4. 7. 1996 .................................................. 22 5. 1. 2. Základní shrnutí přístupu vlády ............................................................................... 22 5. 1. 3. Přístup vlády k otázce nezaměstnanosti .................................................................. 23 5. 1. 4. Závěrečné shrnutí vlády ODS ................................................................................. 27 5. 2. Pravicová vláda ODS od 4. 7. 1996 do 2. 1. 1998 ...................................................... 29 5. 2. 1. Závěrečné shrnutí vlády ODS ................................................................................. 32 5. 3. Vláda Josefa Tošovského od 2. 1. 1998 do 17. 7. 1998 .............................................. 34 5. 4. Levicová vláda ČSSD od 22. 7. 1998 do 12. 7. 2002.................................................. 35 5. 4. 1. Základní shrnutí přístupu vlády ............................................................................... 35 -5-
5. 4. 3. Závěr k vládě ČSSD ................................................................................................ 47 5. 5. Levicová vláda ČSSD od 15. 7. 2002 do 4. 9. 2006.................................................... 51 5. 5. 1. Základní shrnutí přístupu vlády ............................................................................... 51 5. 5. 2. Přístup k otázce nezaměstnanosti ............................................................................ 52 5. 5. 4. Závěr k vládě ČSSD ................................................................................................ 60 5. 6. Pravicová vláda ODS .................................................................................................. 64 5. 6. 1. Vláda ODS od 4. 9. 2006 do současnosti ................................................................ 64 5. 6. 2. Přístup k otázce nezaměstnanosti ............................................................................ 65 5. 6. 3. Závěr k vládě ODS .................................................................................................. 72 6. Odpověď na vyřknuté hypotézy ...................................................................................... 75 7. Prognóza do dalších let .................................................................................................... 77
-6-
1. Proč analýza nezaměstnanosti v České republice po roce 1989 Toto téma jsem si zvolil, jelikoţ problém nezaměstnanosti je „nemoc“ kaţdé ekonomiky a tím tedy i problém České republiky. Kaţdá vláda, všech ekonomik na celém světě by chtěla a snaţí se najít lék na nemoc,, nezaměstnanost,, a tím vyřešit problém mrhání pracovními zdroji v době vysoké nezaměstnanosti.
1. 1. Vývoj nezaměstnanosti v České republice Nezaměstnanost se v České republice začala sledovat aţ od roku 1990, jelikoţ do roku 1989 v České republice vládl totalitní systém, kterým byla nastolena povinnost pracovat. Povinnost pracovat vycházela ze zákonů Československé socialistické republiky a jako taková zakotvena i v Ústavě československé socialistické republiky. Nezaměstnanost v letech 1990 aţ 1992 byla okrajovou problematikou a z těchto dob nejsou oficiální statistická čísla. Vývoj nezaměstnanosti začal statistický úřad oficiálně sledovat aţ na přelomu roku 1992 aţ 1993, kdy z roku 1993 jsou první oficiální čísla o vývoji nezaměstnanosti v České republice. Pád totalitní vlády v Československé republice v roce 1989 a začátkem roku 1990 byl počátkem velkých změn ve společnosti československého národa. Novým politickým uspořádáním v československé společnosti byla odstartována velká většinu změn. Z nesvobody slova a projevu se československý národ téměř ze dne na den ocitl v demokratickém světě. Ze socialistického hospodářství se postupně přecházelo na hospodářství kapitalistické. Několik desetiletí zavedené a ustálené ekonomické a společenské principy vzaly za své a začalo se vytvářet nové ekonomické a společenské prostředí, přibliţující se vyspělým politickým uspořádáním ze západní Evropy. Velké mnoţství lidí si chtělo zkusit, jaké to je podnikat a stát na vlastních nohou, přičemţ většina národa chtěla být soběstačná a nezávislá. Po více jak čtyřiceti letech ,,diktátu“ se -7-
velký počet obyvatel chtěl svým způsobem osvobodit. Bez unifikace platů, bez plného přerozdělování, bez šedosti průměru. Lidé měli, a dodnes mají, své vize a plány a tak na začátku devadesátých let dvacátého století vznikalo velké mnoţství soukromých firem, podniků a ţivností a Československá republika se samozřejmě otevřela i dalším západoevropským státům. Do naší země začaly postupně pronikat zahraniční firmy a jejich kapitál.
-8-
2. Definice nezaměstnanosti a metodiky jejího měření V následující kapitole se budu zaobírat teoretickou částí, ve které se zaměřím na definici nezaměstnanosti a metodiky jejího měření, které se v České republice pouţívaly a které se pouţívají v současné době.
2. 1. Definice nezaměstnanosti Definice nezaměstnanosti je zaloţena na tom, ţe osoba schopná a ochotná práce je z moţnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, ale i na tom, ţe se se svým vyřazením nespokojuje a aktivně hledá nové placené zaměstnání. Ne kaţdý, kdo nepracuje, je ale nezaměstnaný. Souvisí to s odlišením práce a to především od práce konané pro vlastní potěšení (práce v domácnosti) a od práce na smluvním základě, zahrnujícím materiální odměnu za její výkon. Nezaměstnanost neznamená nemít práci, ale nemít placené zaměstnání a nemít tedy z tohoto zaměstnání příjem.
2. 2. Metodiky měření nezaměstnanosti v České republice Česká republika, s výjimkou roku 2004, měla pouze jedenu metodiku měření nezaměstnanosti. Dvě metodiky měření měla Česká republika pouze v roce 2004, kdy přistoupila mezi státy Evropské unie. První metodou měření nezaměstnanosti byl metodický přístup Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Výpočet nezaměstnanosti metodikou MPSV bylo ukončeno vstupem České republiky do Evropské unie a to v roce 2004. Druhá metodika měření nezaměstnanosti na něj navazující a poté i dále pouţívaná, je metodický přístup ILO (Mezinárodní organizace práce). Metodika ILO je trvale pouţívána od poloviny roku 2004.
-9-
2. 2. 1. Metodický přístup Ministerstva práce a sociálních věcí Tato metoda je počítána jako podíl, kde je v čitateli počet neumístěných uchazečů o zaměstnání, registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období, a ve jmenovateli pracovní síla, to jest : a) počet pracovníků ve všech sektorech národního hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. ţen na mateřské a další mateřské dovolené (z podnikového zjišťování) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (do konce 1. čtvrtletí 2004) b) počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 2004 do konce roku 2006) c) počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (vše klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ţeny na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 2007).
2. 2. 2. Metodický přístup Mezinárodní organizace ILO Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky povaţují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběţně splňovaly tyto podmínky ILO: a ) byly bez práce, to jest: nebyly ani v placeném zaměstnání ani nebyly sebezaměstnané, b ) byly připraveny k nástupu do práce, to jest : během referenčního období byly k disposici okamţitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání,
- 10 -
c ) v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, vyuţíváním inzerce, podnikáním kroků pro zaloţení vlastní firmy, podáním ţádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protoţe ji jiţ našly, ale nástup je stanoven na pozdější dobu (nejpozději do 3 měsíců). Obecná míra nezaměstnanosti dle přístupu ILO je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO). Jedná se o odhady z výběrového šetření pracovních sil. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky ţijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. dosaţitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP ------------------------------------------------------------------------------------------------------ * 100 „zaměstnaní z VŠPS“ + počet pracujících cizinců + počet cizinců s ŢO + dosaţ. UoZ evid. na ÚP Čitatel: přesná evidence registrovaných - dosaţitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU, vedená úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Jmenovatel: počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - VŠPS (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů EU registrovaných ÚP (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců) a cizinců s platným ţivnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední 2 pololetí) + přesná evidence registrovaných - dosaţitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU, vedená úřady práce podle bydliště uchazeče (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců).
- 11 -
3. Formy a druhy nezaměstnanosti Abychom mohli nezaměstnanost rozdělit na její formy a druhy, nejdříve si musíme odpovědět na otázku , kdo je zaměstnaný? Mezi zaměstnané se zahrnují lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněţ ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, kvůli stávkám nebo dovoleným. Ostatní občané nejsou zahrnováni mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. To jsou ti, kdo studují, udrţují domácnosti, jsou v důchodu nebo jsou příliš nemocní, neţ aby mohli pracovat, nebo prostě nehledají práci.
3. 1. Formy nezaměstnanosti V nezaměstnanosti rozlišujeme dvě základní formy nezaměstnanosti a to buďto nezaměstnanost dobrovolnou či nedobrovolnou.
3. 1. 1. Nezaměstnanost dobrovolná Dobrovolná nezaměstnanost je situace, kdy nezaměstnaný dává přednost jiným aktivitám před prací při určité mzdové sazbě. Preferuje volný čas před nedostatečně placenou prací, studiu, péči o rodinu, předčasný důchod apod. Je nutno však podotknout, ţe určitý počet dobrovolně nezaměstnaných však bývá oficiálně evidován jako uchazeči o zaměstnání a obraz nezaměstnanosti v naší společnosti je tedy tímto faktem zkreslován.
3. 1. 2. Nezaměstnanost nedobrovolná Nedobrovolná nezaměstnanost je formou nesouladu mezi těmi, kdo hledají zaměstnání a mezi volnými pracovními místy na trhu práce. Za nedobrovolně nezaměstnané se povaţují ti lidé, kteří práci aktivně hledají, ale vzhledem k jejich kvalifikaci, náročnosti poţadavků na práci a celkové nabídky práce na trhu, se jim nedaří najít uplatnění. - 12 -
3. 2. Druhy nezaměstnanosti V rámci uvedených forem nezaměstnanosti jsou uváděny zpravidla čtyři základní druhy nezaměstnanosti.
3. 2. 1. Frikční nezaměstnanost Vzniká tehdy, kdy původně zaměstnané osoby se dobrovolně vzdaly svého pracovního místa, protoţe se rozhodly vyhledat pracovní zařazení jiné a přitom není rozhodující, zda se pracovního místa vzdávají proto, ţe hledají pracovní místo s lepšími pracovními podmínkami či proto, ţe změnou pracovního místa předcházejí očekávanému nebo ohlášenému propouštění (její trvání je determinované časem, který je potřebný na vyhledávání nového pracovního místa a na změnu pracovního místa). Frikční nezaměstnanost by nastala i tehdy, pokud by se ekonomika nacházela ve své plné zaměstnanosti. Pokaţdé je v ekonomice určitá fluktuace lidí a to jak mezi absolventy škol, kteří si hledají zaměstnání po ukončení školy, tak třeba i mezi osobami vracejícími se z mateřské dovolené, nebo prostě jenom při změně bydliště a stěhování se na jiné místo.
3. 2. 2. Strukturální nezaměstnanost Nastává v případě, kdy nároky práce na pracovní sílu nejsou v souladu s potenciálem pracovní síly v určité pracovním odvětví. O strukturní nezaměstnanosti můţeme hovořit tehdy, je-li nezaměstnanost způsobena tím, ţe nabídka práce nemá pouţití v důsledku své nízké adaptability na strukturu pracovních míst nebo poptávka po určitém druhu práce roste, zatímco poptávka po jiném druhu práce klesá a nabídka se nepřizpůsobuje dostatečně rychle.
- 13 -
3. 2. 3. Cyklická nezaměstnanost Je přímo spojena s hospodářskými cykly. Nastává tehdy, je-li ekonomika v recesi a poptávka po práci je malá. Cyklická nezaměstnanost je důsledkem nevyuţití stávajících pracovních kapacit z důvodů odbytových potíţí. Jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboţí a sluţeb. Cyklická nezaměstnanost se objevuje v období ekonomické recese, kdy je poptávka po práci nízká. Důvodem je, v období recese, sniţující se spotřeba společnosti a tím i sniţující se produkce společnosti. Důsledkem je sniţující se počet zaměstnanců ve většině oblastí a tím dochází ke zvyšující se nezaměstnanosti.
3. 2. 4. Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost je pravidelná a je spojená s přírodním cyklem. Sezónní nezaměstnanost závisí na sezónních výkyvech poptávky po různých druzích produkce. Tato nezaměstnanost se týká subjektů, kteří mají práci pouze v určitých ročních obdobích a do této skupiny patří především zemědělství a stavebnictví, kde se produkce sniţuje s nastupující zimním obdobím a naopak s nastupujícím jarním obdobím se zvyšuje.
- 14 -
4. Milníky ve vývoji nezaměstnanosti v České republice po roce 1989 Jak uţ jsem jednou uvedl v prvé části práce, nezaměstnanost se v Československé republice začala sledovat aţ od roku 1990, jelikoţ do té doby, za vlád totalitních, nezaměstnanost oficiálně neexistovala. V té době musel být kaţdý občan povinně zaměstnán a v případě, ţe by se pracovnímu zařazení vyhýbal, tak by mu hrozil trestně právní postih. Tento postih byl ukotven v trestním zákoně, kde vyhýbání se práci bylo kvalifikováno jako trestný čin příţivnictví. První neoficiální zmínky o nezaměstnanosti jsou vedeny z let 1990 aţ 1992. V této době však byla ještě většina lidí zaměstnána to jako zaměstnanci, nebo jako zaměstnavatelé. Po pádu totalitní vlády se mnoho občanů pokusilo stát nezávislými na jiných občanech či státu a proto v těchto letech se nejvíce lidí pokouší podnikat či provozovat soběstačnou ţivnost. To, ţe se bez rozmyšlení vrhali do podnikatelské činnosti, mělo za následek malou nezaměstnanost, jelikoţ většina lidí našla uplatnění dle svých představ. V začátku podnikání, kdy nebyl trh nasycen a chyběla mu výjimečnost, se podnikatelská činnost dala rozvíjet v kaţdém směru a kaţdý se mohl rozvíjet dle svých představ. Přesycenost trhu se začala projevovat aţ s odstupem několika let, kdy většina podnikatelů a ţivnostníků začala krachovat. S velkým krachem malého a středního podnikání se přímo úměrně zvyšovala i výše nezaměstnanosti.
4. 1. Privatizace Prvním zásadním milníkem ve vývoji nezaměstnanosti byla privatizace státních podniků1. V Československé republice proslulá Kuponová privatizace. Privatizace proběhla v roce 1991 a 1994 a to v situaci, kdy všechny podniky vlastnil stát a tento se rozhodl rozdělit, formou kupónů, podniky do vlastnictví svých občanů. Kaţdý 1
zákona číslo 92 / 1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby .
- 15 -
občan si mohl za investovaných 1 000,- Kč pořídit akcie nějakého, státem vlastněného, podniku, nebo jednoduše mohl své kupony svěřit do investičních fondů, které se zaobíraly obchodováním s kupóny. Většina podniků byla privatizována smíšenou formou. Ta spočívala v tom, ţe jeden investor si koupil určitou část podniku a vlastníci kuponových kníţek si koupili zbytek akcií podniku. Touto formou přešla většina podniků do soukromého vlastnictví. Tím, ţe běţní lidé neměli o vedení podniku ţádné informace a představy a neměli s vedením podniku ani ţádné zkušenosti, zprivatizovaný podnik začal být ze strany většinového vlastníka tunelován aţ do svého úplného zániku. Zdárným příkladem nepovedené privatizace byl krach velkých společností jako Poldi Kladno či Škoda Plzeň, které zaměstnávaly velký počet zaměstnanců, kteří přišli o své zaměstnání ze dne na den. Naopak za jednu z mála povedených privatizací lze povaţovat prodej automobilky Škoda Mladá Boleslav či Českého Telecomu. Zde je ale nutné podotknout, ţe investice zde byly hlídány cizím nadnárodním investorem, který akcie podniků skoupil.
4. 2. Vznik samostatné České republiky I kdyţ je nezaměstnanost sledována neoficiálně od roku 1990, kdy bylo zřízeno Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, oficiálně se nezaměstnanost začala měřit od roku 1993. V roce 1993 vznikl i samostatný český stát, který vznikl rozdělením České a Slovenské Federativní republiky. Vznik samostatného českého státu, nebo spíše rozpad České a Slovenské Federativní republiky, zapříčinilo i různé ekonomické postavení obou nových států. Kaţdý z nově vzniklých států měl svůj národohospodářský základ, který spočíval v samostatných příjmech, rozpočtu a výdajích.
- 16 -
4. 3. Vstup České republiky do Evropské unie Česká republika vstoupila do Evropské unie dne 1. května 2004. Vstupem České republiky do Evropské unie se otevřel pracovní trh pro občany z členských států Evropské unie. Stejně jako se pracovní trhy členských států Evropské unie otevřely pro naše zaměstnance, tak se i náš pracovní trh otevřel pro občany ostatní unijních států. Ne však všechny členské státy plně otevřely svůj pracovní trh. Některé pracovní trhy se otevřely pro všechny a to bez jakýchkoli omezení, ale některé státy své pracovní trhy otevřely pouze za splnění určitých podmínek. Tímto krokem došlo u většiny nově přistoupivších zemí k diskriminaci ve volném pohybu pracovních sil. Česká republika svůj pracovní trh otevřela plně a to bez omezení pro všechny členské státy Evropské unie. Otevřením pracovního trhu v České republice došlo ke znatelnému nárůstu zaměstnanosti cizinců ze států Evropské unie, kteří tak obsadili pracovní místa, která mohla být potencionálně obsazena českými občany.
- 17 -
Tabulka č. 1: Rozdíl zaměstnanosti cizinců v ČR v roce 2004 a 2005 Stát ke dni 31.12.2004 Slovensko 59818 Ukrajina 22399 Polsko 8882 Bulharsko 1651 Mongolsko 1585 Moldavsko 1483 Německo 1303 Spojené státy 1160 Rusko 1078 Bělorusko 815 Spojené království 741 Rumunsko 590 Japonsko 528 Francie 509 Makedonie 405 Rakousko 390 Čína 322 Korea, lid.dem.rep. 285 Srbsko 278 Bosna a Hercegovina 238 Itálie 202 Zdroj: Český statistický úřad
stát Slovensko Ukrajina Polsko Moldavsko Rusko Mongolsko Německo Bulharsko Spojené státy Spojené království Bělorusko Čína Rumunsko Francie Japonsko Rakousko Makedonie Srbsko Korea, lid.dem.rep. Litva Itálie
ke dni 3.12.2005 75297 40060 12635 2710 2447 1800 1743 1732 1195 1119 968 935 929 671 576 474 423 363 355 353 287
Zaměstnanost cizinců v České republice existovala jiţ před vstupem do Evropské unie, ale vstupem do Evropské unie se rapidně navýšily počty pracujících cizinců v České republice. Tím, ţe Česká republika vstoupila do Evropské unie, došlo k nárůstu zaměstnanosti cizinců v Česká republice (viz Graf č. 1 a tabulka č. 2).
- 18 -
Tabulka č. 2: Zaměstnanost cizinců v ČR v letech 1997 - 2008 Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání v letech 1997-2008 (31.12.) Postavení v zaměstnání
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkem
193 958 155 448 150 881 164 987 167 652 161 711 168 031 173 203 218 982 250 797 309 027 354 047
z toho Evidovaní úřady práce
130 767 111 247 93 466
103 647 103 652 101 179 105 738 107 984 151 736 185 075 240 242 284 551
Živnostníci
63 191
44 201
57 415
61 340
64 000
60 532
62 293
65 219
67 246
65 722
68 785
69 496
úřady práce
67,4
71,6
61,9
62,8
61,8
62,6
62,9
62,3
69,3
73,8
77,7
80,7
Živnostníci
32,6
28,4
38,1
37,2
38,2
37,4
37,1
37,7
30,7
26,2
22,3
19,6
2007
2008
v% Evidovaní
Zdroj: Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost GRAF č. 1: Zaměstnanost cizinců v ČR v letech 1997 - 2008 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
rok evidovaní cizinci
živnostníci
Zdroj: Vlastní zdroj Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, ţe zaměstnanost cizinců existovala v České republice jiţ před vstupem do Evropské unie. Je ale zřejmé ţe vstupem do Evropské unie se - 19 -
zaměstnanost cizích státních příslušníků znatelně zvýšila a to vzhledem k otevřenosti pracovního trhu pro ostatní občany Evropské unie. Další důleţitou skutečností bylo po vstupu České republiky do Evropské unie i přistoupení k Schengenskému systému a tím úplné zrušení hranic v rámci členských zemí Evropské unie a volný pohybu osob, zboţí a kapitálu mezi všemi členskými zeměmi Evropské unie.
4. 4. Světová hospodářská krize Koncem roku 2008 celosvětovou ekonomikou otřásla hospodářská krize2. Prvopočátek krize musíme hledat na americkém hypotečním trhu, kde došlo k velkému rozsahu neschopnosti plnit hypoteční závazky dluţníků vůči věřitelům. Prvopočátek krize byl spojen s rokem 2007, kdy se datuje hypoteční krize na americkém trhu. Hypoteční krize byla zapříčiněna tím, ţe méně bonitní klienti se dostali k hypotékám a to hlavně na základě benevolentního přístupu bank při poskytováni úvěrů těmto klientům. K hlavním příčinám neschopnosti splácet hypotéky patřila skutečnost, ţe v období relativně nízkých úrokových sazeb začala, z důvodu rostoucích inflačních tlaků americká centrální banka (Fed) zvyšovat úrokové sazby, coţ vedlo ke zvýšení úrokových sazeb hypoték, a tedy i jejich splátek. Méně bonitní dluţníci se tak dostali do potíţi se splácením závazku. Přenosovým mechanismem šíření ztrát a nejistoty na globálním finančním trhu se stala sekuritizace neboli zabezpečení aktiv. Tento přístup zabezpečení aktiv totiţ umoţňoval úvěrovým institucím v době přebytku likvidity na světových trzích prostřednictvím prodeje cenných papírů při vyuţiti finančních inovaci vyvádět rizika spojená s neplněním hypotečních závazků mimo své rozvahy. Tím se však riziko pouze přeneslo do rozvah finančních institucí po celém světě napřič všemi sektory finančního trhu. S nemoţností vymáhat riziková portfolia došlo k rostoucí nejistota ohledně toho, kdo utrpěl jaké ztráty. Poté tato nejistota přispěla k poklesu vzájemné důvěry mezi bankami. Mezi bankami se
2
Ministerstvo financí České republiky, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Pol_zprava_o_FT_08_FV.pdf
- 20 -
začala šířit vzájemná nedůvěra, přestávaly si věřit a půjčovat. K uklidnění na trhu přispěly centrální banky po celém světě, které uvolňovaly řadově stovky miliard USD, jeţ si mohly komerční banky půjčovat, pokud by potřebovaly dočasně hotové peníze. Centrální banky se tak snaţily nahradit funkci mezibankovního trhu s likviditou. To, co bylo původně jen krizí finančního trhu, se postupem času stalo krizí celé ekonomiky USA. S tím byl spojen pokles spotřeby amerických domácnosti, který se projevil zejména na poptávce po dováţeném zboţí. V zemích, které byly hlavními obchodními partnery USA, tak došlo k problémům v exportních odvětvích. Význam americké ekonomiky jakoţ i amerického trhu má na vývoj celosvětové ekonomiky značný podíl a tak problém s omezenou poptávkou po zboţí na americkém trhu se přenesl i do dalších zemí.
- 21 -
5. Jednotlivé vlády v ČR Jelikoţ se v období od roku 1989 do roku 1992 vystřídalo několik vlád a ţádná z těchto vlád významným způsobem nezasáhla do řešení zaměstnanosti či nezaměstnanosti, budu v diplomové práci analyzovat pouze přístupy vlád od roku 1992, potaţmo vládami od vzniku samotné České republiky. Rozborem jednotlivých vlád a analýzou jejich přístupu k otázce zaměstnanosti a nezaměstnanosti chci potvrdit či vyvrátit následující hypotézy : 1 - Zda-li přístup pravicové vlády k otázce nezaměstnanosti a její řešení je efektivnější, neţ-li přístup levicových vlád a naopak. 2 - Zda-li se některé vládě
podařilo nějakým způsobem změnit strukturální
nezaměstnanost v regionech s největší nezaměstnaností.
5. 1. 1. Pravicová vláda ODS od 2. 7. 1992 do 4. 7. 1996 První analyzovanou vládou je pravicová vláda v čele s premiérem Václavem Klausem, která byla zvolena dne 2. 7. 1992, a to ještě za doby České a Slovenské federativní republiky, přičemţ tato vláda pokračovala i po vzniku samostatné České republiky a to aţ do 4. 7. 1996.
5. 1. 2. Základní shrnutí přístupu vlády Pravicová vláda ODS v čele s Václavem Klausem měla jako svůj hlavní úkol dozor nad hladkým dokončením privatizace a převodem majetku z vlastnictví státu do soukromého vlastnictví.
- 22 -
Převod státních podniků do vlastnictví soukromých subjektů měl mít za následek řádný chod kapitalistického trhu, kdy soukromé vlastnictví a soukromé investice byly nadřazeny nad státním vlastnictvím a státními investicemi. Hlavní teze a hlavní myšlenka spočívala v tom, ţe investice soukromých firem jsou efektivnější a není jimi neúčelně plýtváno, jelikoţ si kaţdý subjekt řádně rozmyslí a uváţí, jak, kam a kolik investovat, aby jeho investice byla co nejlépe a nejefektivněji investována a zúročena. Myšlenku o prosazování soukromého vlastnictví a podnikání si vláda Václava Klause stanovila jako hlavní cíl, ve svém programovém prohlášení pro volební období v letech 1992 aţ 19963. V otázce sociální politiky si vláda stanovila tři základní cíle : 1 - především občan je odpovědný za své sociální postavení, jeho obec a rodina tvoří základní sociální prostor, v němţ se utváří existenční zázemí jednotlivce. 2 - vláda povaţuje za svůj trvalý úkol ovlivňovat hospodářský rozvoj tak, aby umoţňoval minimalizovat míru nezaměstnanosti a současně garantuje výplatu hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání (podpor v nezaměstnanosti) podle zákona. 3 - svá aktivní opatření chce zaměřit zejména na podporu rozšiřování nových pracovních míst cestou rozvoje drobného soukromého podnikání a malých firem, na rekvalifikaci občanů v souladu se situací na trhu práce a na stimulaci zaměstnanosti těch občanů, kteří mají na trhu práce ztíţené postavení (občané se změněnou pracovní schopností, ţeny pečující o děti, mládeţ); přitom bude uplatňovat diferencovaný přístup podle problematiky jednotlivých regionů.
5. 1. 3. Přístup vlády k otázce nezaměstnanosti Jak je zřejmé ze základního shrnutí vlády ODS, tak hlavním úkolem je rozvoj soukromého podnikání a to na úrovni malého a středního podnikání, jelikoţ malé a střední podniky je 3
Programové prohlášení vlády Václava Klause 2. 7. 1992 – 4. 7. 1996
- 23 -
povaţováno za hlavní pilíř ekonomiky. Provedením privatizace se podařilo většinu podniků odstátnit a převést do soukromého vlastnictví. Hlavním úkolem však byl rozvoj kapitalistické myšlení a to hlavně na úrovni malého a středního podnikání. Tím, ţe po pádu komunismu vznikalo hodně malých a středních podniků, docházelo k tomu, ţe nezaměstnanost byla na malé úrovni a to kolem 3 %, jelikoţ hodně lidí podnikalo samo a rozvojem malého a středního podnikání docházelo k zaměstnávání dalších osob. Rozvojem podnikání docházelo přímo úměrně i ke zvyšování tvorby nových pracovních míst a tím i vyšší zaměstnanosti. Dalším, v té době kladným přínosem, byl i rozvoj velkých podniků, které prošly privatizací a byly na vzestupu výrobních moţností, kdy i tyto podniky přispívaly ke sniţování nezaměstnanosti a k tvorbě nových pracovních míst. Tvorba nových pracovních míst se postupně zvyšovala a to aţ do doby na rozmezí roku 1996 a 1997, kdy docházelo k úpadku velkých společností, které po převzetí soukromými subjekty neefektivně hospodařily, nerozvíjely se a nebyly konkurence schopné. Déle docházelo i ke krachu malých podniků a to v důsledku přesycení trhu těmito menšími firmami, které se nebyly schopny na trhu uţivit a nadále fungovat. Vznik nových míst nebyl moc aktivně podporován ze strany státu a vlády. Vláda podporovala vznik nových pracovních míst
pouze pasivně. Podpora vlády nejvíce
spočívala v kontrole hladkého průběhu a dokončení privatizace a k uvolnění trhu bez státní regulace pro soukromě podnikající subjekty, které v té době vznikaly. Tvorba nových pracovních míst a počet uchazečů je znázorněna v následujícím grafu
- 24 -
Graf č. 2: Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/grafyatabulky #15 Od roku 1992 se nezaměstnanost udrţovala konstantně na hranici kolem 3 % a to na celém území České republiky. V jednotlivých okresech se však nezaměstnanost nepatrně lišila. I kdyţ tyto rozdíly byly zanedbatelné, jiţ v této době bylo patrné a zřejmé, ţe některé okresy či kraje budou mít do budoucna značný problém s vyšší nezaměstnaností. Tento problém se odvíjel od sloţení průmyslu v regionech a to především v regionech s těţkým a chemickým průmyslem. Orientace těchto okresů k určitému průmyslu má za následek i vzdělanost zaměstnanců v těchto odvětvích a regionech. S problémy vzdělanosti pracovní síly se odvíjí i změna průmyslu a přechod na jiné odvětví v regionu, jelikoţ rekvalifikace starých pracovních sil a změna jejich myšlení je nákladná. Problém rekvalifikace pracovních sil však není pouze spojena s finančním zabezpečením rekvalifikace, ale je to sloţitější proces, který vláda řeší svým přístupem k aktivní politice zaměstnanosti. Naopak u některých regionů zejména u regionu Praha a region Střední Čechy ( okolí hlavní města ) je patrné, ţe je zde míra nezaměstnanosti minimální a to vzhledem k soustředění kapitálu do těchto regionů. - 25 -
Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. prosinci 1995 v regionech
Zdroj : Vlastní zdroj V následující tabulce a grafu je zřejmé, ţe míra nezaměstnanosti v období vlády ODS je od roku 1992 aţ 1996, takřka konstantní a bez větších výkyvů v míře nezaměstnanosti. Tabulka č. 3: Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v % v letech 1993 - 1997
Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v %
ČR – celkem
1993
1994
1995
1996
1997
2,95
3,30
2,99
3,08
4,28
Zdroj : Vlastní zdroj
- 26 -
Graf č. 4: Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v % vletech 1993 - 1997
Zdroj : Vlastní zdroj Prvním znatelným výkyvem v míře nezaměstnanosti je aţ rok 1997, kdy došlo k velkému nárůstu nezaměstnanosti a to bezmála aţ na 4,5 %. Proč došlo k tak velkému nárůstu nezaměstnanosti, se budu věnovat v analýze následující vlády.
5. 1. 4. Závěrečné shrnutí vlády ODS Z provedené analýzy je zřejmé, ţe první pravicová vláda v čele s Václavem Klausem směřovala své cíle k hladkému dokončení privatizace a tím k přechodu státního majetku do soukromého vlastnictví. S problémy nezaměstnanosti toho nebylo moc co řešit, jelikoţ po pádu komunismu vznikalo hodně firem v oblasti malého a středního podnikání, kdy tyto firmy převáţně tvořily zaměstnavatele pro občany České republiky. Dále analýzou bylo zjištěno, ţe většina velkých podniků po přechodu ze státního vlastnictví do soukromého drţení fungovala na zaběhnutých základech, které byly převzaté z předchozích let a především z let fungování totalitního systému. Roky 1992 aţ 1996 lze povaţovat za tzv.,, BOOM soukromého vlastnictví ,, a rozvoj kapitalistické společnosti s malou mírou nezaměstnanosti, do které liberální vláda ODS zasáhla pouze privatizací státních podniků. Do otázky zaměstnanosti či nezaměstnanosti - 27 -
nebylo zapotřebí větším způsobem zasahovat. Nejlepším ukazatelem k přístupu nezaměstnanosti jsou státní výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, kdy tyto výdaje byly, v porovnání s budoucností, minimální a takřka zanedbatelné, coţ je znázorněné v dalším grafu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Graf č. 5: Vývoj čerpání prostředků na politiku zaměstnanosti v letech 1992-1998 a výhled na rok 1999
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/grafyatabulky #15
- 28 -
5. 2. Pravicová vláda ODS od 4. 7. 1996 do 2. 1. 1998 Další analyzovanou vládou je menšinová pravicová vláda ODS opět v čele s Václavem Klasem. ODS vyhrála volby a byla dosazena do čela České republiky, kdyţ se jednalo o vládní koalici ODS s menšími pravicovými politickými stranami. Tato vláda si ve svém programovém prohlášení4 stanovila, stejně jako v předchozím období, jasné cíle v otázce sociální politiky a to : Povaţuje prosperující a stabilní hospodářství za předpoklad obecného rozkvětu země a za podmínku růstu ţivotní úrovně jejích občanů. Cestou k tomuto cíli je trţní ekonomika, zaloţená na svobodě podnikání, na pevných základech soukromého vlastnictví a na individuální odpovědnosti. Z tohoto prohlášení je zřejmé, ţe si opět vláda stanovila jako hlavní cíl hladké dokončení privatizace a dokončení převodu státních podniků do drţení soukromých subjektů. Převodem státních podniků do soukromého drţení a posléze krachy těchto podniků měly do budoucna za následek pomalu se zvyšující nezaměstnanost. Vláda ODS se těmto krachům snaţila předcházet a to především úlevami na daních, kdy krachujícím podnikům sniţovala nebo dokonce odpouštěla odvody na daních za zaměstnance. Vláda odpouštěla jednotlivým podnikům odvody na zdravotním a důchodovém pojištění s tím, ţe poté podniky budou mít více kapitálu na rozvoj vlastních finančních operací a následný rozvoj podniku a tím i udrţitelnost zaměstnanců v podniku. Vláda poskytovala miliardové úlevy hlavně větším podnikům, jako byla Poldi Kladno či Škoda Plzeň s tím, ţe se v té době jednalo o velké podniky a jejich úpadkem by přišlo o práci mnoho lidí a tím by v postiţených regionech došlo k velkému nárůstu nezaměstnanosti. Tato opatření se u největších podniků míjela účinkem, jelikoţ v mnoha případech stejně došlo k úplnému úpadku těchto firem a v dalších případech došlo k velkému zeštíhlení podniků. Následné úpadky firem měly za následek pomalu se zvyšující nezaměstnanost.
4
Programové prohlášení vlády Václava Klause 4. 7. 1996 – 2. 1. 1998
- 29 -
Krachy privatizovaných podniků však nejsou jen jedním z důvodů zvyšování nezaměstnanosti. Dalším důvodem jsou i postupné úpadky soukromých malých firem, které vznikly po pádu totalitní vlády. V některých odvětvích podnikání byl natilk trh přesycen a v důsledku velké konkurence malých podniků v určitém odvětví docházelo ke krachu drobných a malých podniků a tím i samozřejmě ke zvyšování nezaměstnanosti. Privatizace podniků však s sebou nepřinesla jen krachy podniků, ale přinesla i zásadní zlepšení v určitých průmyslových odvětvích a to zejména v automobilovém průmyslu, kde privatizace automobilky Škoda Mladá Boleslav přinesla zlepšení zaměstnanosti a to nejen v samotném podniku, ale samozřejmě i u subdodavatelských firem. Tím, ţe Škoda auto Mladá Boleslav navyšovala svoji výrobu, musela tomu podřídit i počty svých zaměstnanců, které se neustále navyšovaly.
Nárůst produkce v automobilovém
průmyslu měl za následek i zvyšování dodávek od subdodavatelů Škody auto a tak i tyto podniky musely přímo úměrně navyšovat své stavy zaměstnanců, aby došlo k uspokojení poptávky Škody Mladá Boleslav. Postupem času docházelo k úpadku, do té doby tradičních odvětví zaměstnanosti těţkého průmyslu, chemického průmyslu a těţebního průmyslu. Tím, ţe tato odvětví byla situována v určitých krajích potaţmo okresech, docházelo k velkému nárůstu nezaměstnanosti hlavně v těchto regionech. Nárůst nezaměstnanosti v takto postiţených regionech a neexistence, nebo spíše omezené mnoţství rekvalifikačních kurzů, mělo za následek nejvyšší počet nezaměstnaných, který se vyšplhal, aţ do té doby na nevídaných čísel vyšší jak 10 % nezaměstnaných v postiţených regionech. Z regionálního pohledu k 31. 12. 1997 se mezi okresy s mírou nezaměstnanosti nad 10 % řadí 4 severočeské okresy (Most, Chomutov, Louny, Teplice) a severomoravská Karviná. Toto zvýšením nezaměstnanosti mělo za následek, ţe nezaměstnanost na území celého státu vystoupala ke konci roku 1997 aţ na hranici 4,3 % nezaměstnaných.
- 30 -
Graf č. 6: Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. prosinci 1997 v regionech
Zdroj : Vlastní zdroj Procento 4,3 v roce 1997 znamenalo, ţe se nově zaevidovalo na úřadech práce 498,5 tisíc osob, z evidence úřadů práce bylo za stejné období vyřazeno 416,0 tisíc osob, z toho 304,4 tisíc osob, tj. 73,2 %. se vrátilo do pracovního procesu. Vývoj počtu volných pracovních míst v průběhu roku 1997 byl nepříznivý. K 31. 12. 1996 bylo hlášeno 84,0 tisíc volných pracovních míst a k 31.12.1997 jich bylo evidováno pouze 62,3 tisíc. Zhoršil se tak poměr počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo, ten se pohyboval v rozmezí od 2,3 do 4,3 uchazeče (prosinec). Nezaměstnanost zejména postihla mladé lidi, osoby s minimální kvalifikací, ţeny s malými dětmi a zdravotně postiţené občany. Nejpočetnější skupinou ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání je kategorie 20-29 let. Z hlediska dosaţené kvalifikace se stávají nejpočetnější kategorií vyučení uchazeči o zaměstnání. Stát se na aktivní politice zaměstnanosti podílel přes úřady práce tím, ţe celkem koncem roku 1997 vytvořil 2 626 společensky účelných pracovních míst a na tato místa bylo, přes - 31 -
úřady práce, umístěno 2 931 uchazečů. Obdobně pro veřejně prospěšné práce bylo vytvořeno 11 760 míst a na nich umístěno 11 888 uchazečů. Úřady práce přispěly také z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na 3 757 míst určených pro absolventskou praxi a získání kvalifikace mladistvých a na tato místa umístily 3 515 uchazečů z řad absolventů a mladistvých. Druhá vláda ODS v čele s Václavem Klausem však podlehla velké politické krizi, která probíhala celé volební období a k pádu vlády přispěly i velké povodně v polovině roku 1997. Tím, ţe vláda nevládla většinovým hlasem a jednala v koalici, která ani nebyla většinová, vše vyústilo v demisi vlády, která skončila k 2. 1. 1998. Nastupující vláda v čele s Josefem Tošovským měla pouze jeden hlavní úkol, a to dovést Českou republiku k předčasným volbám.
5. 2. 1. Závěrečné shrnutí vlády ODS Provedenou analýzou bylo zjištěno, ţe i druhá vláda ODS byla hodně liberální a otázku nezaměstnanosti začala řešit aţ v době, kdy tento problém nastal. Její přístup byl, dle mého názoru, nespravedlivý, jelikoţ se jednalo o individuální přístup k jednotlivým firmám a společnostem, které se dostavily do úpadku svým ledabylým přístupem, nebo spíše špatným přístupem jejich majitelů. Jednalo se především o firmy podnikající v hutním a těţebním odvětví. Poprvé se zde také naplno projevil špatný přístup k specializaci určitého regionu na jedno odvětví a zanedbání rozvoje ostatních odvětví. Soustředěnost jednoho odvětví do jednoho kraje měla poté, při úpadku firem, za následek vyšší nezaměstnanost a s ohledem na vzdělanost obyvatelstva regionu, moţnost rekvalifikace a moţnosti nástupu do nového zaměstnání bylo takřka nemoţné uplatnění těchto zaměstnanců v jiných odvětvích. Vláda se snaţila svými kroky eliminovat moţnosti krachu velkých firem a tím předcházet zvyšující se nezaměstnanosti. Její kroky na oţivení firem, které spočívaly v úlevách na daních, však mnohdy dle představ nevedly k záchranám krachujících firem a s odstupem času se tyto kroky dají označit jako mrhání veřejnými prostředky. Tyto kroky však byly činěny s rozporem dosavadním přístupem vlády, protoţe přístup vlády do té doby byl - 32 -
liberální a bez zásahu do trţní ekonomiky. Stát do té doby zasahoval do ekonomiky pouze proběhnuvší privatizací, která převedla podniky z drţení státu na soukromé drţitele. Dalším důvodem zvyšující se nezaměstnanosti byly i krachy podniků malého a středního podnikání a to v důsledku přesycení trhu těmito podniky, jelikoţ se orientovaly na stejný sortiment zboţí. Tím docházelo k velké konkurenci mezi těmito malými a středními podniky a podniky s menším kapitálem nebyly schopny konkurence větším podnikům, které na trhu určovaly výše ceny poskytovaných sluţeb.
- 33 -
5. 3. Vláda Josefa Tošovského od 2. 1. 1998 do 17. 7. 1998 Po politické a vládní krizi v roce 1997, které menšinová vláda ODS podlehla a podala demisi, byla ustanovena prozatímní vláda v čele s Josefem Tošovským, bývalým guvernérem České národní banky, který nastoupil do svého úřadu dne 2. 1. 1998. Hlavním úkolem Tošovského vlády bylo dovést Českou republiku pouze k předčasným volbám, které by opět nastolily vládu zástupců zvolených občany. Vláda Josefa Tošovského se dá v tomto směru nazývat jako vláda úředníků tzv. úřednická vláda. Tošovského vláda se nepodílela na řešení otázky nezaměstnanosti, ale jak byl jiţ zmíněno, měla dovést Českou republiku pouze k předčasným volbám a k uklidnění politického dění v republice. I kdyţ tato vláda nemohla a za své působnosti větším způsobem řešit otázku zaměstnanosti a nezaměstnanosti, i ona měla své cíle. Tyto cíle stanovila ve svém programovém prohlášení5 a politické cíle v otázce nezaměstnanosti byly stanoveny v tom, ţe vláda bude pokračovat v krocích předchozí vlády a tím stabilizovat otázku hospodářské politiky.
5
Programové prohlášení vlády Josefa Tošovského 2. 1. 1998 – 17. 7. 1998
- 34 -
5. 4. Levicová vláda ČSSD od 22. 7. 1998 do 12. 7. 2002 Po dvou volebních obdobích pravicové vlády v čele s ODS, která byla ukončena na začátku roku 1998 po velké politické krizi, a ustanovením prozatímní vlády Josefa Tošovského, která republiku dovedla aţ k předčasným volbám v polovině roku 1998, se v dalších volbách dostala k moci levicová vláda zastoupena politickou stranou ČSSD. Levicová vláda v čele s premiérem Milošem Zemanem, která byla zvolena dne 22. 7. 1998 a vládla aţ do dne 12. 7. 2002, šla do voleb s volebním programem, kterým si kladla za cíl uklidnit, po ekonomické a vládní krizi v roce 1997, rozvířené vody ekonomiky a stabilizovat hospodářský vývoj v České republice. Na rozdíl od přístupu pravicových vlád, které ekonomice nechaly ,, volný průběh,, a řešení problémů ponechaly na neviditelné ruce trhu, ČSSD viděla jako hlavní cíl vlády zasahovat do dění na ekonomickém trhu a tak zvanou ,,viditelnou rukou,, hospodářské politiky státu stimulovat ekonomiku a hospodářský vývoj.
5. 4. 1. Základní shrnutí přístupu vlády Levicová vláda ČSSD nastoupila k moci a jako hlavní cíl si nastolila sociální stát zaloţený na solidárním přístupu všech občanů. Svůj hlavní úkol spatřovala v kladném ovlivnění ekonomiky a to především vládními zásahy do hospodářské politiky státu a tím stimulovat ekonomický vývoj České republiky. Hlavním cílem v řešením otázky zaměstnanosti bylo vytvoření nových pracovních míst a to ne, na základě levné pracovní síly, ale na základě kvalifikované a odborně znalostní pracovní síly, která se bude dále rozvíjet. Vláda Miloše Zemana si tyto cíle stanovila ve svém programovém prohlášení na období v letech 1998 aţ 20036, kde si v otázce sociální politiky stanovila :
6
Programové prohlášení vlády Miloše Zemana 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
- 35 -
1 - Podporou vytváření nových pracovních příleţitostí bude vláda usilovat o co nejniţší míru nezaměstnanosti. 2 - Zvláštní pozornost bude věnovat regionům postiţeným vysokou mírou nezaměstnanosti a skupinám občanů ohroţených dlouhodobou nezaměstnaností. 3 - Vláda přizpůsobí systém rekvalifikací novým potřebám trhu práce. Vytvoří komplexní systém vzdělávání, rehabilitace a celoţivotní pracovní a společenské integrace zdravotně postiţených občanů. 4 - Vláda postupně zvýší minimální mzdu nad úroveň ţivotního minima
5. 4. 2. Přístup vlády k otázce nezaměstnanosti Jak je z předchozího výčtů zřejmé, tak vláda ČSSD se zaměřila na rozvoj pracovního trhu, který byl stimulován státními vstupy do ekonomiky a vytvářením nových pracovních míst podporovaných státem. Vytváření nových pracovních míst podporovaných státem vychází z fiskálního pojetí ekonomiky, při kterém dochází k přerozdělování peněz ze stran státu, který svými kroky můţe kladným způsobem ovlivnit běh ekonomiky. Dalším přístupem k řešení problematiky nezaměstnanosti měl být příliv zahraničního kapitálu do České republiky a vytvoření nových pracovních příleţitostí. Tento příliv zahraničních investorů měl být podpořen systémem investičních pobídek, které byly včleněny do zákonů české republiky a to zákonem číslo 72 / 2000 Sb. o investičních pobídkách7. Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29.dubna 1998 jiţ v roce 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu. Tento systém byl v následujících dvou letech na základě získaných zkušeností rozvinut a zdokonalen ve vládních usneseních č. 844 ze dne 16. 12.
7
zákona číslo 72 / 2000 Sb., o investičních pobídkách.
- 36 -
1998 a č. 544 ze dne 31. 5. 1999. Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona číslo 72 / 2000 Sb., o investičních pobídkách. Systém investičních pobídek mohl být poskytnut nově vznikajícím i existujícím společnostem s českým či zahraničním vstupním kapitálem. Výrobním společnostem mohla být udělena úplná či částečná sleva na dani z příjmu na období aţ deseti let spolu s podporou na vytvoření nových pracovních míst nebo na rekvalifikaci zaměstnanců. Podpora státu u investičních pobídek spočívala : 1 – Na slevě na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let pro nově zaloţené společnosti nebo pro jiţ existující právnické osoby 2 - Na převodu technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu 3 – Na hmotné podpoře vytváření nových pracovních míst (aţ do 200 000 Kč na zaměstnance), 4 – Na hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (aţ do 35 % nákladů na školení), 5 – Na převodu pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převodu ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu Koncem roku 1998 bylo v evidenci úřadů práce jiţ 386,9 tis. nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti činila 7,5 %. Systém investičních pobídek měl mít za následek nově vytvářená pracovní místa, která měla být obsazena nezaměstnanými a tím by docházelo k poklesu nezaměstnanosti. V roce 1998, i přes poměrně nízkou nezaměstnanost, byl v minulých letech celkový pohyb osob v evidenci úřadů práce značný. Například v průběhu roku 1997 se hlásilo do evidence
- 37 -
499 tis. osob, vyřazeno bylo 416 tis. osob, z toho téměř tři čtvrtiny nalezly nové pracovní místo. Průměrná nabídka volných pracovních míst, dosáhla v roce 1996 (tj. ještě v roce hospodářského růstu) 98,9 tis. míst. V roce 1997 poklesl počet volných pracovních míst o 20 tisíc a ke konci roku 1998 se dále sníţil, a to aţ na 37,6 tisíc. V průměrné míře nezaměstnanosti existovaly výrazné regionální rozdíly (např. Most - 15,6 %, Louny15,5 %, Chomutov – 14,8 %, Karviná - 13,8 %, Teplice - 13,2 % a naopak Praha-východ 1,6 %, Praha–západ - 2,2 % a Praha - 2,3 %, údaje ke konci r.1998). Osoby s různými handicapy na trhu práce, jako osoby se ZPS, absolventi škol bez praxe, ţeny s dětmi, mladiství či jiné skupiny uchazečů bez kvalifikace, byly vytlačovány z trhu práce a začaly se vytvářet skupiny dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnaných osob. U nízkopříjmových skupin osob, které v zaměstnání jiţ nemohly očekávat vyšší příjem (ve srovnání s příjmem ze sociálních dávek), začala vznikat sociální nezaměstnanost. Rizikovými skupinami byly především mladí lidé bez praxe, ţeny s malými dětmi, osoby s nízkou kvalifikací a osoby zdravotně postiţené. Počet nezaměstnaných absolventů škol (včetně mladistvých po ukončení základní školy) dosáhl koncem září 1998 jiţ 77 tisíc, coţ představovalo rekordní nárůst oproti předchozím letům. Hlavním problémem se však stávala nezaměstnanost mladých lidí. Zhruba 40 % všech evidovaných nezaměstnaných byli lidé mladší 30 let (mezi zaměstnanými bylo v této věkové kategorii přibliţně 25 % osob). Míra nezaměstnanosti byla dlouhodobě nejvyšší ve věkové skupině do 19 let. Obtíţnost umísťování nejmladších osob byla o to větší, ţe byly pro zaměstnavatele málo efektivní (vliv nástupu do vojenské základní sluţby, odchodu na mateřskou dovolenou). Navíc se jednalo často o osoby nekvalifikované nebo s nízkou kvalifikací. Starší věkové skupiny (od 50 let výše) byly nezaměstnaností postiţeny výrazně méně. K tomuto přispěla moţnost odchodu do předčasného důchodu. Závaţným problémem byla narůstající dlouhodobá nezaměstnanost (trvající déle neţ 12 měsíců). Ke konci roku 1997 bylo v této skupině nezaměstnaných 52,6 tis. osob, ke konci
- 38 -
roku 1998 to bylo jiţ 86,8 tis. osob. Cca pětina všech uchazečů o práci - více ţen neţ muţů – byla postiţena dlouhodobou nezaměstnaností. V průběhu roku 1998, v souvislosti s poklesem hospodářského růstu a při pokračující restrukturalizaci některých oblastí ekonomiky, se situace ve vývoji nezaměstnanosti prudce změnila. V mezinárodním srovnání jiţ Česká republika nepatřila k zemím s výjimečně nízkou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti v průběhu roku rychle stoupala a konci roku dosáhla 7,5 %. Touto úrovní předstihla Česká republika některé země EU - 15 (Lucembursko, Rakousko, Holandsko) a dostihla řadu dalších (Dánsko, Portugalsko, Spojené království). Trh práce si začal vyţadoval nové určování cílů, prostředků i subjektů politiky zaměstnanosti. Pozornost v otázce nezaměstnanosti byla přesunuta od „pouhého„ zabezpečení člověka v nezaměstnanosti a to přísunem sociálních dávek a dávek v nezaměstnanosti, které udrţovaly nezaměstnaného v pasivním setrvání v této situaci a nemotivovaly ho ke změně stavu. Vláda si ve svých plánech zaměstnanosti jednoznačně upřednostňovala tvorbu nových pracovních příleţitostí, podporu zaměstnatelnosti, flexibility pracovní síly před spoléháním se na sociální záchranu. Dále politika ČSSD zaměřila pozornost a přesun finančních prostředků na zařazování nezaměstnaných do různých rekvalifikačních kurzů a
opatření, která by zvyšovala
schopnost nezaměstnaných přijmout zaměstnání. Po navýšení nových pracovních míst v letech 1995 aţ 1996 docházelo k pozvolnému úbytku volných pracovních míst a docházelo ke zvyšující se nezaměstnanosti. Tento úbytek pracovních míst trvale pokračoval aţ na přelom roku 1999 a 2000. Teprve na přelomu roku 1999 a 2000 se procento nezaměstnaných ustálilo na ±9 %.
- 39 -
Graf č. 7: Poměr volných míst a počet nezaměstnaných v letech 1995 - 2002
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/grafyatabulky #15 Dále je nutné podotknout, ţe pozitivním jevem byl pokračující přesun v sektorové struktuře zaměstnanosti, který se projevil ve sníţení podílu zaměstnaných v primární sektoru8 a sekundárním sektoru9 a zvýšením podílu zaměstnaných v terciárním sektoru10. Podíl primárního sektoru na celkové zaměstnanosti se postupně sniţoval aţ na 4, 8 % ke konci roku 2001. Podíl sekundárního sektoru na celkové zaměstnanosti se také postupně sniţoval aţ na hranici 40 %. Podíl zaměstnanosti v terciární sféře
na celkové
zaměstnanosti naopak stále stoupal a ke konci roku 2001 dosahoval úrovně kolem 55 %. Jak je z následující grafu patrné, tak tento vývoj v sektorovém rozdělení zaměstnanosti se 8
primární sektor v národním hospodářství představuje prvovýrobu, do které se zahrnuje zpracování
přírodních zdrojů do primárních surovin, jako je lesnictví, zemědělství, těţební průmysl, atd. 9
sekundární sektor v národním hospodářství představuje a zpracovatelský průmysl, do kterého spadá
zpracování polotovarů, stavební výroba, atd. 10
sekundární sektor v národním hospodářství představuje sektor sluţeb
- 40 -
vyvíjel stále stejně ( pokles primárního a vzestup terciárního sektoru ) jelikoţ se Česká republika čím dál tím víc zaměřovala na sektor sluţeb, který byl dominantní na trhu práce. Graf č. 8: Vývoj v sektorové zaměstnanosti v letech 1993 - 2005
Zdroj : Vlastní zdroj Průměrná míra nezaměstnanosti se do roku 1996 udrţovala na úrovni kolem 3 %. K výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti došlo aţ v polovině roku 1997, kdy rovněţ došlo ke zpomalení hospodářského růstu, k poklesu zaměstnanosti a k politické krizi v České republice. Na konci roku 1999 jiţ nezaměstnanost dosahovala 9,4 %. V průběhu roku 2000 se po mírném zvýšení na začátku roku na 9,8 % míra nezaměstnanosti v ČR postupně sniţovala a na konci roku 2000 dosáhla hodnoty 8,8 %, coţ představuje cca 457,4 tisíc nezaměstnaných. Vývoj nezaměstnanosti se však lišil region od regionu a v nejvíce postiţených regionech dosáhla na konci roku 2000 registrovaná míra nezaměstnanosti hranice 15 % ( Ostravsko 15,1 %, Severozápadní Čechy 13,8 % - z toho Ústecký kraj 16 %). S výjimkou Prahy je relace nezaměstnanosti mezi nejméně a nejvíce postiţeným regionem zhruba 1:2. Mnohem větší rozdíly však existovaly mezi jednotlivými okresy v důsledku nerovnoměrného rozvojového potenciálu jednotlivých území, kumulace neefektivních výrob a jejich útlumu v určitých lokalitách ( okres Most 21 %, Ostrava 15,1%, Karviná 18,4% ). Velmi nízká - 41 -
mobilita obyvatelstva tyto rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi okresy ještě zvětšovala. Tyto regiony bylo nutno podpořit, aby se jejich obyvatelé dokázali vyrovnat se ztrátou své původní profese a připravit se na nové uplatnění. Navíc v těchto regionech bylo nutno zvýšit úroveň vzdělání a flexibilitu pracovní síly, aby se stala atraktivní pro významné investory, zavádějící moderní technologie a vytvářející nová pracovní místa, a tím i sociální stabilitu regionu. Tato opatření byla reprodukována ze stran úřadů práce, které k tomu byly pověřeny státem. V následujícím grafu jsou zřejmé rozdíly mezi jednotlivými okresy a regiony Graf č. 9: Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. prosinci 2000 v regionech
Zdroj : Vlastní zdroj Dne 1. května 2000 nabyl účinnost zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a s ním související vládní usnesením č. 447 ze dne 3. května 2000 a nařízení vlády č. 134, které upravovaly podmínky poskytování a výši hmotné podpory při vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Investiční
- 42 -
pobídky v gesci MPSV11, jsou poskytovány pouze v těch okresech, kde míra nezaměstnanosti dosahuje minimálně průměrné míry nezaměstnanosti za Českou republiku. Poskytované hmotné podpory byly odstupňovány podle míry nezaměstnanosti okresu umístěné investice, čím vyšší nezaměstnanost, tím vyšší hmotná podpora. Cílem této strategie bylo motivovat investory k umístění investice (a tedy zřízení nové zaměstnanosti) v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a tím sníţit procento nezaměstnaných v nejvíce postiţených regionech. V rámci systému investičních pobídek bylo v roce 2000 proplaceno zaměstnavatelům (investorům) celkem 590 730 tis. Kč. Vzhledem k velkému zájmu investorů byl proto navýšen původní objem plánovaných prostředků na tyto účely z 500 mil. Kč na 590,7 mil. Kč tak, aby tyto investice byly plně pokryty. Vládními výdaji a investicemi nových subjektů do rozvoje podniků bylo vytvořeno 8 527 nových pracovních míst a zaškoleno bylo 7 400 nových zaměstnanců. Pro rok 2001 bylo jiţ ve státním rozpočtu na účely financování investičních pobídek vyčleněno celkově 800 000 tisíc Kč. K 31. 12. 2001 byly poskytnuty investiční pobídky v gesci MPSV v úhrnné hodnotě 674 495 tisíc Kč, která představovala 100 % z upraveného ročního objemu výdajů na investiční pobídky. Z uvedený prostředků bylo vytvořeno 6 624 nových pracovních míst a zaškoleno bylo 4 584 nových zaměstnanců. Pro rok 2002 poté bylo ve státním rozpočtu na účely financování investičních pobídek vyčleněno celkově 840 000 tisíc Kč. K 31. 12. 2002 byly poskytnuty investiční pobídky v gesci MPSV v úhrnné hodnotě 674 495 tisíc Kč, která představovala 100 % z upraveného ročního objemu výdajů na investiční pobídky celkem 17 investorům v úhrnné hodnotě 685 130,5 tisíc Kč. Z uvedených prostředků bylo vytvořeno 7 095 nových pracovních míst a zaškoleno bylo 4 264 nových zaměstnanců. Vláda Miloše Zemana také od roku 1999 připravovala kaţdoročně pro Českou republiku, prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí, Národní akční plány zaměstnanosti.
11
Hmotná podpora na zřízení nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nově přijatých
zaměstnanců
- 43 -
Plány byly zpracovány v intencích směrnic MPSV. Směrnice (bylo jich 19) byly rozvrţeny do čtyř oblastí tzv. pilířů: I. pilíř zaměstnatelnost, II. pilíř
podnikání, III. pilíř adaptabilita a IV. pilíř rovné
příleţitosti. Národní akční plány stanovily soubory opatření ve všech pilířích strategie zaměstnanosti, kdyţ nejvíce akcentován byl, podobně jako i v jiných zemích EU, první pilíř „Zaměstnatelnost.“ Struktura cílů a opatření byla v obecné poloze překrývána s Evropskou strategií zaměstnanosti. Ke klíčovým opatřením, jeţ vnášejí kvalitativní posuny do strategie zaměstnanosti, patřila tato: I pilíř Zaměstnatelnost • pilotní programy na 15 úřadech práce - „První příleţitost“ (pro mládeţ) a „Nový start“ (pro dlouhodobě nezaměstnané), jejichţ cílem je omezit příliv do dlouhodobé nezaměstnanosti; • v souvislosti s tím větší rozsah krátkých motivačních kurzů a kurzů změny profesní orientace; • rozšíření příleţitosti pro zařazování v těchto programech, i ve spolupráci s místními úřady, neziskovými organizacemi; • rozšiřování moţností zařazování příslušníků rizikových skupin do opatření aktivní politiky zaměstnanosti, zejména do rekvalifikací; • rozvoj systému vzdělávání, zejména v podnicích, akcent poloţit i na starší pracovníky; • rozšíření individuálního přístupu a specializovaného poradenství pro uchazeče s delší evidencí neţ 12 měsíců (mládeţ nad 6 měsíců). - 44 -
II pilíř Podnikání • rozšíření a zvýhodnění podmínek v oblasti investičních pobídek, především v ohroţených regionech; • podpoření rozvoje drobného podnikání, podpoření přístupu k finančním prostředkům a poskytování informační a poradenské pomoci. III pilíř Adaptabilita • podpoření role sociálních partnerů a kolektivního vyjednávání při tvorbě strategie zaměstnanosti. IV pilíř Rovné příleţitosti • důslednější postup při stíhání projevů diskriminace na trhu práce; • podpora moţností sladit zaměstnání a rodinu (podporou osob vracejících se na trh práce, podpora uplatnění částečných úvazků). Dalším důleţitým krokem ze strany ČSSD k řešení nezaměstnanosti byla otázka odpovídajících a motivujících platů pracujících zaměstnanců a tím i motivace nezaměstnaných k zapojení do pracovního procesu. Z této myšlenky také vyšel plán na motivaci nezaměstnaných k hledání práce a zapojení se do práce, jelikoţ v této době byl sociální program a poţitky z něho plynoucí na takové úrovni a výši, ţe některým lidem, zejména lidem s nízkou kvalifikací, kteří v té době tvořili takřka 70 % všech nezaměstnaných, se nevyplatilo pracovat a pobírat plat, který byl skoro na stejné výši jako minimální mzda. Na základě těchto minimálních rozdílu vláda Miloše Zemana svými nařízeními postupně zvyšovala rozdíly mezi minimální mzdou, kterou byly povinni zaměstnavatelé vyplatit svým zaměstnancům a ţivotním minimem, které bylo zaručeno dávkou státní sociální podpory v podobě minimálního příjmu pro osobu neaktivní ve vyhledávání pracovních příleţitostí. Těmito kroky se vláda snaţila rozdíly mezi ţivotním - 45 -
minimem a minimální mzdou natolik rozlišit, aby nezaměstnaní byli motivování moţným vyšším výdělkem a tím se aktivně zapojovali do pracovního procesu. Rozdíly mezi ţivotním minim a minimální mzdou jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 4: Vývoj ţivotního minima a minimální mzdy v letech 1998 - 2006 Období
Životní minimum v Kč
Výše minimální mzdy v Kč
1998
2 130
2 650
1999
2 130
3 250
2000
2190
4 000
2001
2 190
5 000
2002
2 240
5 700
2003
2 320
6 200
2004
2 320
6 700
2005
2 360
7 190
2006
2 400
7 570
Zdroj : Vlastní zdroj Graf č. 10: Vývoj ţivotního minima a minimální mzdy v letech 1998 - 2006
mzdy
Vývoj mezd v letech 1998 - 2006 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0
5000 2650 2 130
1998
3250 2 130
1999
6700
6200
5700
7190
7570
2 360
2 400
4000 2190
2000
2 190
2001
2 320
2 240
2002
2003
2 320
2004
2005
rok Životní minimum
Minimální mzda
Zdroj :Vlastní zdroj - 46 -
Průměrná mzda
2006
5. 4. 3. Závěr k vládě ČSSD Z provedené analýzy je zřejmé, ţe vláda ČSSD nastoupila k moci v době narůstající nezaměstnanosti v České republice, kdy nezaměstnanost stoupala vzhůru a počet nových pracovních příleţitostí a míst klesal opačným směrem dolů. Vláda viděla východisko v podobě přílivu nových zahraničních investic a investorů do České republiky. Jedním z hlavním motivačních motorů pro nové investory a investic do nově vytvořených pracovním míst byl systém investičních pobídek, který byly včleněn do české právní soustavy. Tímto zákonem stát finančně, formou daňových úlev a jiných příspěvků a dotací, podporoval vznik nových pracovních míst a ulehčoval tím finanční zatíţenost zaměstnavatelů na tvorbu nových pracovních míst.
- 47 -
Těmito investičními pobídkami se podařilo vytvořit tisíce nových pracovních příleţitostí. Tabulka č. 5: Přehled investičních pobídek v roce 2001
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnu te_zmeny.pdf
- 48 -
Tabulka č. 5: Přehled investičních pobídek v roce 2002
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2002/analyza_za_rok_2002.pdf
- 49 -
K dalším důleţitým krokům v řešení nezaměstnanosti ze strany vlády bylo, ţe vláda svým usnesením přijímala opatření, kterými prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí určovala směrnice k vytvoření Národních akčních plánů, které měli předcházet a pomoc k řešení v otázce nezaměstnanosti. Národními akčními plány byly stanoveny soubory opatření ve čtyřech hlavních pilířích zaměstnatelnosti, podnikání, adaptabilita a rovné příleţitosti, jimiţ se měl pracovní trh řídit a kterými mělo dojít k ustálení situace na trhu práce po rozmachu nezaměstnanosti. Dalším důleţitým opatřením vlády bylo jasné stanovení hranic minimální mzdy, která byla poskytována za provedenou práci, a ţivotního minima, které bylo poskytováno v rámci sociální solidarity v dávkách sociálních podpory. Tímto krokem se měla stimulovat poptávka po práci ze stran nezaměstnaných s nízkou kvalifikací, kteří do té doby pobírali sociální dávky srovnatelné s minimální mzdou a proto neměli motivaci a zapotřebí hledat si zaměstnání, ve kterém by pobírali o něco vyšší plat neţ byly poskytnuté sociální dávky. Vládu ČSSD lze tedy po provedené analýze shrnout jako vládu, která přišla k politické moci v době rozmachu politické a ekonomické krize, které v letech 1997 a 1998 nastupovaly v České republice. Vláda se svými zásahy, tzv. viditelnou rukou trhu, snaţila stimulovat ekonomiku v České republice a jednou z hlavní zbraní proti ekonomické krizi a prohlubující se nezaměstnanosti byl příliv nových zahraničních investic na území České republiky. Příliv nových investorů měl být zaručen souborem investičních pobídek, které Česká republika vyhlásila a ukotvila v zákonu č. 72 / 2000 Sb. o investičních pobídkách. Tímto zákonem a přílivem zahraničních investorů se mělo v horizontu tří let na území České republiky vytvořit nových 18 000 pracovních míst a mělo být nově rekvalifikováno 15 000 zaměstnanců. Zákonem o investičních pobídkách se vláda hlavně snaţila o vytvoření nových pracovních míst v regionech s největší nezaměstnaností, kde investice do nejvíce postiţených regionů podporovala většími daňovými úlevami a příspěvky.
- 50 -
5. 5. Levicová vláda ČSSD od 15. 7. 2002 do 4. 9. 2006 V dalších volbách, které proběhly v roce 2004 v České republice, se k moci opětovně dostala levicová vláda, tentokrát v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, která byla zvolena dne 15. 7. 2002 a měla vládnout aţ do dalších voleb 4. 9. 2006. ČSSD šla do voleb s volebním programem, kterým si kladla za cíl větší rozvoj sociální politiky státu, která měla být hlavně věnována mladým rodinám do věku 36 let a zvýšením ţivotního standardu seniorů. Hlavními kroky měla být stimulace ekonomiky vládními zásahy do bytové reformy, dopravní infrastruktury a řešení otázky nezaměstnanosti vytvořením nových pracovních míst v počtu 200 000 v horizontu čtyř volebních let.
5. 5. 1. Základní shrnutí přístupu vlády Vláda v čele s premiérem Vladimírem Špidlou pokračoval v sociální politice, kterou nastolil Miloš Zeman, ale s tím rozdílem, ţe byla ještě více zaměřena na sociální soudruţnost společnosti. Základní rozdíl v porovnání s předchozí vládou byl v tom, ţe nastoupivší vláda chtěla ještě více zmenšit sociální rozdíly mezi jednotlivými sociálními vrstvami, a to většími výdaji na sociální politiku. Vláda nadále pokračovala v rozvoji investičních pobídek a lákala stále nové investory do České republiky. Systém investičních pobídek byl podporován hlavně rozvojem dopravní infrastruktury a většími výdaji na aktivní politu zaměstnanosti. Vláda Vladimíra Špidly si své cíle stanovila v programovém prohlášení12, kde si v otázce sociální politiky stanovila : 1 - Za klíčový faktor ekonomického a sociálního rozvoje země povaţuje vláda rozvoj lidských zdrojů ve směru dosaţení maximální sociální soudrţnosti. Za tímto účelem vláda přijme a bude naplňovat národní strategii rozvoje lidských zdrojů zaloţenou na aktivní sociální a rodinné politice, vzdělávání, péči o zdraví, rozvoji kultury, vědy a výzkumu. Bude vytvářet prostředí pro systémovou podporu rozvoje lidských zdrojů na národní 12
Programové prohlášení vlády Vladimíra Špidly 15. 7. 2002 – 4. 8. 2004.
- 51 -
úrovni i v krajích a stimulovat rozvoj podmínek pro celoţivotní vzdělávání všech skupin obyvatelstva. 2 - Nejdůleţitějším úkolem vlády bude dobudování sociálních systémů České republiky při plném respektování společně dohodnutých cílů a metod modernizace systémů sociální ochrany v členských zemích Evropské unie. Klíčem proevropské sociální politiky vlády bude boj proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení. 3 - Vláda nepodpoří omezování odborových práv v právních předpisech. Bude dbát o to, aby nedocházelo k jejich porušování, zejména na podnikové úrovni, bude usilovat o lepší vynutitelnost a vymahatelnost práva, včetně kolektivních smluv, prostřednictvím inspekce práce a soudů bude vytvářet podmínky, včetně daňových úlev a zvýhodnění pro činnost reprezentací zaměstnanců i zaměstnavatelů a pro jejich zastoupení v orgánech nově vznikajících veřejnoprávních, popř. neziskových organizací v sociální oblasti. 4 - Strategickým cílem vlády je dosaţení plné efektivní zaměstnanosti. Prioritním záměrem aktivní politiky zaměstnanosti vlády bude především co nejintenzivnější sniţování nezaměstnanosti s orientací na regiony severní, střední a jiţní Moravy a severozápadních Čech. Vláda bude podporovat projekty, jejichţ realizace bude znamenat výraznou tvorbu nových pracovních míst, přednostně v ohroţených regionech, a další rozvoj drobného a středního podnikání. Bude působit na to, aby lidé měli motivaci hledat a udrţet si práci. 5 - Podporou vytváření nových pracovních příleţitostí bude vláda usilovat o co nejniţší míru nezaměstnanosti.
5. 5. 2. Přístup k otázce nezaměstnanosti Jak je zřejmé z programového prohlášení, tak se vláda snaţila řešit otázku nezaměstnanosti stejně jako předchozí vláda Miloše Zeman formou investičních pobídek a většími výdaji na státní politiku zaměstnanosti. Z následující tabulky je patrné, ţe docházelo ke značným výdajům na státní politiku zaměstnanosti a to jak na pasivní politiku zaměstnanosti tak i na aktivní politiku - 52 -
zaměstnanosti. Výdaji na pasivní politiku zaměstnanosti se vláda snaţila zmenšit sociální rozdíly mezi jedinci pracovně činnými, kteří dostávali mzdu, a pracovně nečinnými, kteří byli odkázáni pouze na státní sociální podporu. Jelikoţ se počet nezaměstnaných stále zvyšoval, přímo úměrně se zvyšovaly výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti.
- 53 -
Tabulka č. 7: Přehled výdajů na státní politiku zaměstnanosti v letech 1998 – 2006 Rok
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
10 960 5 096 712 7 631 216 9 086 623 9 522 338 9 879 089 415
PPZ (v tis. Kč)
4 193 698 5 709 466 5 680 469 5 228 947 6 209 746 6 949 250 7 030 047 7 046 845 7 307 521
APZ (v tis. Kč)
903 014
SÚPM Vytvořená místa Umístění uchazeči Výdaje k 31.12. (tis. Kč.) VPP Vytvořená místa Umístění uchazeči Výdaje k 31.12. (tis. Kč.)
14 202 321
1 921 750 3 406 154 4 063 277 3 483 250 3 274 160 3 939 856 4 027 853 5 300 675
11 131
11 478
9 872
8 131
8 365
7 308
37
2
10 945
11 316
9 645
7 945
8 654
7 170
28
2
304 790
358 012
388 336
347 996
331 220
418 018
144 687
143
8 805
15 445
27 240
21 398
13 454
17 488
25 584
24 140
25 131
8 178
15 804
26 721
21 767
14 123
17 618
25 010
25 129
25 417
989 720
1 042 504 616 819
691 559
1 030 597 1 184 356 1 071 803
201 514 525 563
11 024
14 800
19 714
18 962
16 448
14 703
17 727
15 645
17 142
11 905
16 069
20 034
19 977
16 573
15 378
18 246
16 846
18 011
280 828
481 915
759 308
924 451
713 953
685 001
833 189
838 951
899 298
22 938
33 331
35 145
36 015
42 753
44 089
38 438
51 262
15 488
22 136
32 260
34 771
34 898
42 420
45 094
38 333
50 413
147 325
236 232
345 920
382 625
370 431
405 870
480 635
408 250
357 299
Rekvalifikace nově zařazení 16 381 Vyřazení Výdaje k 31.12. (tis. Kč.)
11 959 120
2006
SPZ (v tis. Kč)
z toho Absolventská místa Vytvořená místa 9 464 Umístění uchazeči 9 232 Výdaje k 31.12. (tis. Kč.) 117 777
11 750 430
2005
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje/spz_souhrnny_prehled_2007.xls
- 54 -
Vláda se zaobírala a nadále podporovala i rozvoj investičních pobídek, které zapříčily příliv stále nových zaměstnavatelů (investorů) do České republiky a tím i vytvoření nových pracovních míst a příleţitostí pro nezaměstnané. Vláda se stále snaţila nejvíce podporovat ty investice, které byly situovány do regionů s nejvyšším počtem nezaměstnaných. Problém v těchto regionech však byl hlavně ve strukturálním sloţení obyvatelstva a v vzdělanosti potenciální pracovní síly. Většina nezaměstnaných byla z řad lidí, kteří odešli z těţebního průmyslu, chemického průmyslu, slévárenského průmyslu a zemědělství, čímţ valná většina zařazených osob do evidencí úřadů práce dosahovala minimálního vzdělání se zaměřením na výše uvedené průmysly, kdy jejich rekvalifikace byla velmi náročná a nákladná. V následujícím grafu je znázorněná míra nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ke konci roku 2008. Z grafu je zřejmé, ţe nejvíce postiţené regiony byly regiony zaměřené a těţební průmysl, hutní průmysl a zemědělství. Graf č. 11: Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. prosinci 2004
Zdroj : Vlastní zdroj Problémem začlenění těchto nezaměstnaných byl spojen s přístupem státu, který poskytoval v té době velké sociální podpory pro sociálně slabé a nezaměstnané. Přísunem - 55 -
velkých sociálních dávek pro tyto osoby byla u nich z valné většiny tlumena ochota nastoupit do nového zaměstnání, byť by tato práce měla být vykonávána za minimální mzdu, jelikoţ rozdíl mezi minimální mzdou a výší sociální dávek se pohyboval v rámci několika stokorun. V roce 2004 přistoupila Česká republika k Evropské unii a dnem 1. května 2004 se stala právoplatným členem Evropské unie. Vstupem do Evropské unie se také otevřel pracovní trh české republiky všem obyvatelům v členských státech Evropské unie. Vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004 se změnily podmínky zaměstnávání zahraničních občanů na území České republiky. Na volných pracovních místech, které nebylo moţno obsadit občany z České republiky a Evropské unie, mohli být zaměstnáváni cizinci. Občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci nebyli z hlediska zákona o zaměstnanosti13 povaţováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky. Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají v České republice volný přístup na trh práce. Ostatní cizinci mohli vykonávat práci na území České republiky za předpokladu, ţe obdrţeli povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, pokud zákon o zaměstnanosti nestanovuje jinak. K 31. 12. 2004 bylo v České republice zaměstnáno celkem 107 984 cizích státních příslušníků. Z tohoto počtu bylo zaměstnáno na základě platného povolení k zaměstnávání 34 397 cizinců, dále 747 cizinců bez povinnosti pracovního povolení a 72 840 občanů EU včetně jejich rodinných příslušníků. V České republice pracují cizinci rovněţ jako podnikatelé na základě ţivnostenského oprávnění. K 31.12.2004 činil počet cizinců - podnikatelů 65 219, proti stejnému období roku 2003 se zvýšil o 2 926 osob. Bliţší údaje o počtu pracujících a evidovaných cizinců jsou uvedeny v grafu č. 1.
13
Zákon číslo 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
- 56 -
V následující tabulce jsou uvedeni cizí státní příslušníci vedeni úřady práce k 31. 12. 2004 s nejvyšším zastoupením a rozdělením na občany z Evropské unie a na občany z třetích zemí, vyjma ţivnostníků. Tabulka č. 8: Počet zaměstnaných cizích státních příslušníků v ČR k 31. 12. 2004 Stát
Celkem
Celkem
107 984
Slovensko
59 818
Ukrajina
22 399
Polsko
8 882
Bulharsko
1 651
Mongolsko
1 585
Moldavsko
1 483
Německo
1 303
Spojené státy
1 160
Rusko
1 078
Bělorusko
815
Spojené království
741
Rumunsko
590
Japonsko
528
Francie
509
Makedonie
405
Rakousko
390
Čína
322
Korea, lid.dem.rep.
285
Srbsko
278
Bosna a Hercegovina
238
Itálie
202
- Evropská unie
Zdroj : Vlastní zdroj - 57 -
Zaměstnanost se v roce 2003 aţ 2006 absolutně i relativně sniţovala v primárním sektoru a naopak v sekundárním sektoru a terciárním sektoru mírně vzrostla. V primárním sektoru poklesla zaměstnanost postupně aţ na 181,7 tisíc osob. Nejvyšší absolutní pokles byl zaznamenán v Ústeckém a Středočeském kraji. Podíl primárního sektoru na celkové zaměstnanosti poklesl na 3,7 % a v sekundárním sektoru stoupala zaměstnanost aţ na 1 929,4 tisíc osob. Podíl tohoto sektoru se zvýšil na 39,9 %. Na celkovém vzestupu zaměstnanosti sekundárního sektoru se výrazně podílel průmysl, který zaznamenal v hodnoceném období roku 2003 – 2004 pokles, ale příliv nových pracovních příleţitostí, které byly podporovány systémem investičních pobídek, zapříčinil opětovný rozmach průmyslu. Podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti se zvýšil aţ na 30,9 %. Prvotní pokles byl nejprve zapříčiněn podniky, které vytvářely vyšší objem produkce a to bez navyšování počtu zaměstnanců. Tento trend byl důsledkem restrukturalizace průmyslu a vstupu nových vlastníků především ze zahraničí. Největší absolutní pokles byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu (pokles se nejvýrazněji projevil ve Zlínském, v Jihomoravském a Olomouckém kraji). Naopak přírůstek zaměstnanosti zaznamenala oblast těţby nerostných surovin, především v Moravskoslezském kraji. Nejvyšší nárůst zaměstnanosti v sekundárním sektoru byl následkem zvýšením výroby dvoustopých motorových vozidel a to jednoznačně nástupem Škody Mladá Boleslav, která se postupem času stávala hlavním vývozcem a tahounem salda zahraničního obchodu, jakoţ i rozvojem subdodavatelských firem Škody auto. Stavebnictví zaznamenávalo nejprve pokles zaměstnanosti a poté zase vzestup. Výkyvy ve stavebnictví byly ovlivněny především pracemi na velkých stavbách inţenýrského a pozemního stavitelství, distribučních a logistických center, rozvojem bytové výstavby a samozřejmě i na stavbách a rekonstrukcích tuzemské infrastruktury, která byla poptávána vládními výdaji do modernizace infrastruktury.
- 58 -
V terciárním sektoru zaměstnanost mírně vzrostla aţ na 2 717,00 tisíc osob. Podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti se ustálil na 56,3 %. Tabulka č. 9: Sektorová struktura zaměstnanosti v letech 2003 a 2006 2003
2004
2005
2006
tisíc
%
tisíc
%
tisíc
%
tisíc
%
4 733,20
100
4 706,60
100
4 764,00
100
4 828,10
100
213,1
4,5
202,3
4,3
189,4
4
181,7
3,7
II. Sektor
1 863,40 39,4
1 844,60
39,2
1 880,50
39,4
1 929,90
39,9
z toho v průmyslu
1 424,70 30,1
1 409,00
29,9
1 421,90
29,8
1 493,00
30,9
9,3
435,6
9,3
485,5
9,6
436,3
9
III. Sektor 2 656,70 56,1 Zdroj : Český statistický úřad
2 959,70
56,3
2 694,10
56,6
2 717,00
56,3
Celkem I. Sektor
stavebnictví
438,7
Další opatření vlády měla být směrována na otázku zaměstnanosti mladých lidí a lidí ve věku nad 50 let, k čemuţ vládu zavazovala nařízení Evropské unie. Počet uchazečů nad 50 let stále rostl, stejně tak i jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných. Důvodem rostoucí nezaměstnanosti této věkové skupiny byla zejména ztráta zaměstnání v období, kdy tito uchazeči ještě nesplňovali podmínky pro přiznání starobního důchodu, ale většina zaměstnavatelů jiţ o ně neměla zájem z důvodů jejich nízké přizpůsobivosti ke změnám na trhu práce. Na problém rostoucí nezaměstnanosti osob starších 50 let reagovala vláda ve svém Národním akčním plánu zaměstnanosti pro léta 2004 – 2006. Jmenovitě si v prioritě č. 5. jako hlavní cíl kladla podporu aktivního stárnutí, zejména vytvářením pracovních podmínek příznivých k udrţení pracovního místa např. zajištěním přístupu k dalšímu vzdělávání, zavedením inovativních a flexibilních forem organizace práce, odstranění pobídek k předčasnému odchodu z trhu práce a hlavně reformu celého systému - 59 -
předčasného odchodu do důchodu s vytvořením takových podmínek, kdy by se vyplácelo zůstat aktivní na trhu práce, a podněcováním zaměstnavatelů k zaměstnávání starších osob I přes přístupy k mladým věkovým kategoriím byla vysoká míra nezaměstnanosti kategorie do 25 let vysoká a vţdy činila hranici 20 %. Nezaměstnanost mladých lidí byla více neţ dvojnásobkem z celkové míry nezaměstnanosti. Tento ukazatel nepochybně ovlivňoval vysoký absolutní počet uchazečů o zaměstnání v této věkové skupině. Vysoká míra nezaměstnanosti byla však i důsledkem nízkého počtu ekonomicky aktivních mladých lidí, kteří jsou ekonomicky neaktivní a to především z důvodu studia či přípravy na povolání.
5. 5. 4. Závěr k vládě ČSSD Vláda ČSSD byla u moci od 15. 7. 2002 do 4. 9. 2006. Vladimír Špidla byl předsedou vlády pouze do 4. 8. 2004, kdy vládu opustil, jelikoţ byl zvolen vládou jako komisař do Evropského parlamentu. Po odstoupení Vladimíra Špidly byl zvolen předsedou vlády Stanislav Gross, který byl předsedou vlády v období od 4. 8. 2004 do 25. 4. 2005, ale vzhledem k jeho nevyjasněným problémům ohledně financování jeho ţivota byl nucen, na nátlak všech politických stran, z vlády odejít a poté opustil i politickou stranu ČSSD a politickou scénu vůbec. Posledním předsedou vlády ČSSD ve volebním období 2002 aţ 2006 se stal Jiří Paroubek, který byl předsedou vlády od 25. 4. 2005 do 4. 9. 2006. I přes tyto početné změny ve vedení ČSSD a potaţmo i ve vedení vlády České republiky se přístup k otázce nezaměstnanosti neměnil, jelikoţ ministr sociálních věcí byl pořád stejný. Ministerstvo sociálních věcí bylo, po celou dobu volebního období ČSSD, zastoupeno panem Zdeňkem Škromachem. Provedenou analýzou v otázce a k řešení nezaměstnanosti bylo zjištěno, ţe vláda ČSSD ve svém druhém volebním obdobím vydala daleko více veřejných finančních prostředků na politiku nezaměstnanosti. Na rozdíl od první vlády ČSSD byla druhá vláda ČSSD ještě více zaměřena na sociální cítění, coţ se projevilo zvyšujícími se výdaji na státní politiku zaměstnanosti. Vláda dále pokračovala v rozvoji investičních pobídek, kterými
motivovala příchody
nových investorů do České republiky a tím i zvyšovala zaměstnanost. Investičními - 60 -
pobídkami se podařilo vytvořit několik tisíců nových pracovních míst a rekvalifikovat tisíce stávajících zaměstnanců. Těmito opatřeními se vláda snaţila redukovat počty nezaměstnaných a snaţila se zvyšovat zaměstnanost. Z následujícího grafu je zřejmé, ţe systémem investičních pobídek se dařilo rozvíjet a počet nezaměstnaných stále klesal aţ to do nástupu světové hospodářské krize, s kterou se ke konci roku 2008 vyrovnávala i Česká republika. Nejvíce se světová krize podepsala na automobilovém průmyslu, kdy s úpadkem největšího tuzemského výrobce Škoda Mladá Boleslav nastala největší vlna propouštění. Propouštění zaměstnanců se samozřejmě dotklo i subdodavatelských firem automobilového průmyslu. Další velkou krizí prošel i sklářský průmysl
a to díky své slabé konkurenceschopnosti. Z důvodů velké konkurence na
světových trzích a malého odbytu sklářských výrobků došlo k nucenému úpadku několika sklářských firem. V následujícím grafu je znázorněn průměr nově vytvořených pracovních příleţitostí a počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Graf č. 12: Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných míst v ČR v letech 1995 – 2008
- 61 -
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/grafyatabulky #15 Za vlády ČSSD se počet nezaměstnaných v roce 2004 vyšplhal aţ k magické hranici 10 %, kterou by i překročil o 0,2 %. Jelikoţ ale Česká republika vstoupila do Evropské unie, musela metodika zjišťování nezaměstnanosti přejít na nový metodický postup (blíţe Kapitola měření nezaměstnanosti metodou ILO). Přechodem na novou metodiku měření nezaměstnanosti počet nezaměstnaných klesl opět pod úroveň 10 % a to přesně na 9,2 %. V následují tabulce je znázorněn rozdíl mezi přechodem ze staré metodiky měření nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí a metodikou prosazující Mezinárodní organizací práce ILO.
- 62 -
Tabulka č. 10: Vývoj nezaměstnanosti v ČR v % v letech 2001 - 2007 Původní metoda MPSV
Metodika ILO
2001
2002
2003
2004
2004
2005
2006
2007
Praha
3,4
3,6
3,9
4,3
3,6
3,4
3,0
2,5
Středočeský kraj
6,6
6,8
7,2
7,4
6,6
6,3
5,7
4,6
Jihočeský kraj
5,4
6,0
6,4
6,9
6,1
6,3
6,0
4,8
Plzeňský kraj
6,2
6,6
7,3
7,5
6,7
6,4
5,9
4,9
Karlovarský kraj
7,9
9,3
10,2
11,2
10,2
10,2
9,5
8,0
15,6
16,3
17,4
17,2
15,9
15,4
14,5
12,2
Liberecký kraj
6,6
7,9
9,2
9,4
8,4
7,8
7,4
6,5
Královéhradecký kraj
5,7
6,6
7,4
7,9
7,1
7,3
6,6
5,2
Pardubický kraj
7,6
7,9
8,7
9,2
8,3
8,3
7,3
5,8
Vysočina
6,8
7,4
8,5
9,0
8,3
8,2
7,4
6,1
Jihomoravský kraj
9,1
10,2
11,1
11,3
10,3
10,1
9,2
7,6
11,4
11,6
11,9
12,2
11,2
11,0
9,6
7,4
Zlínsky kraj
8,1
9,2
10,3
10,5
9,4
9,2
8,4
6,6
Celkem ČR
8,5
9,2
9,9
10,2
9,2
9,0
8,1
6,6
Ústecký kraj
Olomoucký kraj
Zdroj : Vlastní zdroj
- 63 -
5. 6. Pravicová vláda ODS Po dvou volebních obdobích levicové stany ČSSD se k moci dostala pravicová vláda a to volbami v roce 2006, kdy byla zvolena ODS tentokrát v čele s Mirkem Topolánkem. Vláda šla do voleb s volebním programem14, kde si v otázce nezaměstnanosti kladla za cíl : 1 Sníţení nezaměstnanosti na polovinu, 2 - Ekonomické prostředí, v němţ bude zájem o nové pracovní síly, 3 - Niţší odvody na sociální pojištění,coţ sníţí cenu práce a umoţní zaměstnávat více lidí, 4 - Jednodušší zákony upravující drobné podnikání, 5 Zjednodušení Zákoníku práce, 6 - Ekonomický a daňový systém, kde pracovat i za nízkou mzdu bude výhodnější, neţ zůstávat na sociálních dávkách. Tímto volebním programem ODS dala najevo svůj postoj k veřejným financím a jejich přerozdělení. Vláda opět přistoupila k liberální politice a chce ponechat více finančních prostředků v rukou zaměstnavatelů a zaměstnanců, kteří si sami rozhodnou jak investovat. Současná vláda ODS se dá rozdělit do dvou bloků. Jednak, pravicová vláda ODS, které však nebyla poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra, a jednak o středopravicovou vládu v koalici ODS, KDU-ČSL a Zelení.
5. 6. 1. Vláda ODS od 4. 9. 2006 do současnosti Ať jiţ pravicová nebo středopravicová vláda ODS si jako hlavní cíl stanovila výraznějším způsobem podpořit malé a střední podnikání, které je zdrojem pracovních míst a to zejména na venkově, coţ vláda povaţovala jako jeden ze svých prioritních cílů. Vláda ODS si ve svém programovém prohlášení15 stanovila, v otázce nezaměstnanosti, následující cíle : 1 - Zavedeme motivační systém adresné sociální podpory, zaloţený na přirozeném poţadavku, ţe pracovat se musí vyplatit.
14
Volební program ODS pro volby v roce 2006.
15
Programové prohlášení vlády Mirka Topolánka 4. 9. 2006 – 9. 1. 2007.
- 64 -
2 - Zvýší mobilitu pracovní síly prosazením funkčního trhu s byty a zkvalitněním dopravního systému. 3 - Prosadí zpruţnění pracovního trhu a přijmeme opatření na podporu zaměstnávání zdravotně a sociálně znevýhodněných občanů. Zavedeme speciální stimulační programy podpory strukturálně postiţených regionů s důrazem na řešení nezaměstnanosti. 4 - Za aktivitu v době nezaměstnanosti by byly nezaměstnanému vypláceny k jeho sociálním příjmům zvláštní aktivační bonusy. Ty obdrţí, zúčastní-li se rekvalifikace nebo zvyšování kvalifikace. Další bonus by obdrţel, pokud se zapojí do veřejných prací organizovaných obcemi, městy či kraji. 5 - Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti dostanou jasná a srozumitelná pravidla a budou směřovat přímo k těm, kdo jsou na trhu práce znevýhodněni. Podpora bude určena např. pro zdravotně postiţené, pro zaměstnance dojíţdějící do zaměstnání z místa s vysokou nezaměstnaností, na rekvalifikaci lidí, jejichţ profese není uplatnitelná na pracovním trhu, atd. Výrazně rozšíříme nabídku veřejně prospěšných míst pro úklid veřejných prostranství a krajiny. 6 - Zamezíme zneuţívání sociálních dávek. Lidé, kteří dlouhodobě a soustavně odmítají přijmout nabízenou práci, účast v rekvalifikačních kurzech nebo v programu veřejných prací, obdrţí místo finančních částek platbu sluţeb v podobě poukázek a kuponů jako zajištění existenčního minima. Stejný princip bude pouţit i pro rodiny, které neposílají své děti do školy.
5. 6. 2. Přístup k otázce nezaměstnanosti Z programového prohlášení je zřejmé, ţe vláda se snaţila otázku nezaměstnanosti řešit tvorbou nových pracovních míst, rozvojem investičních pobídek a hlavně tím, ţe současným zaměstnavatelům dává k dispozici více finančních prostředků na rozvoj vlastního podnikání a tím rozvoj vlastní firmy a podnikání. Vláda k těmto krokům pouţila sníţení povinných odvodů za zaměstnance a celkově sníţila i odvody daní do státního rozpočtu. Těmito úsporami chce vláda na stranu zaměstnavatelů uvolnit více finančních - 65 -
prostředků a tím zvýšit i investice zaměstnavatelů do vlastního podnikání. Přerozdělením finančních prostředků do soukromého sektoru sniţováním daní se vláda vrací k teorii neviditelné ruky trhu, kdy soukromé investice povaţuje za efektivnější a lépe vynaloţené. Vláda se svými opatřeními snaţí upustit od sociálního státu, kde rozdíl mezi všemi poskytnutými sociálními dávkami a nejniţší minimální mzdou byl mizivý, a tím se nezaměstnaným nevyplácelo aktivně zapojovat do pracovního procesu, či vůbec aktivně hledat zaměstnání. Vláda se snaţila nezaměstnané motivovat a zapojovat je do různých rekvalifikačních kurzů, či jinak je motivovat ke zvyšování vlastní kvalifikace. Motivace nezaměstnaných byla především zaloţena na různých aktivačních bonusech. Aktivační bonusy byly přínosné nezaměstnaným, kteří se aktivně podílejí na řešení své nezaměstnanosti vyššími příjmy v podobě sociálních dávek. Samozřejmě tyto bonusy působily i opačným směrem a v případě pasivity nezaměstnaného se sociální dávky sniţovaly a vše můţe vyústit aţ k vyřazení pasivního nezaměstnaného z evidence Úřadu práce. Za doby vlády ODS pokračoval pokles počtu uchazečů v evidenci ÚP při současném nárůstu hlášených volných pracovních míst. Zpomalení ekonomického růstu v roce 2007 i v prvním pololetí 2008 ani posílení kurzu koruny nijak situaci na trhu práce výrazně neovlivnilo - nezaměstnaných ubývá, počet volných míst roste. Pomalejší úbytek počtu nezaměstnaných neţ v předchozích letech souvisí především se strukturálním charakterem nezaměstnanosti, existují sice volná místa, ale není dostatek pracovníků, kteří mají poţadovanou kvalifikaci. Struktura volných pracovních míst byla relativně stabilní a výrazně převaţovala místa určená pro dělnické profese, především pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele, opraváře, obsluhu strojů a zařízení. Rozmach těchto profesí byl zapříčiněn zejména rozvojem automobilového průmyslu a ne uţ jenom Škody Mladá Boleslav, ale i rozvojem automobilky TPCA v Kolíně a Hyundai v Nošovicích. Rozvojem automobilek se samozřejmě rozvíjely i subdodavatelské firmy automobilek. Na řešení nezaměstnanosti v nejvíce postiţených regionech se zaměřila i vláda ODS. Jako je tomu jiţ po delší dobu, tak na nejvyšší příčce pomyslného ţebříčku úrovně - 66 -
nezaměstnanosti stojí tradičně Ústecký a Moravskoslezský kraj, tj. regiony s velkou koncentrací těţebního a těţkého průmyslu. K slabým stránkám těchto regionů patří především útlum v oblasti těţby uhlí a energetiky, nedostatečné napojení silničních sítí na sousední regiony a hlavní město, špatný stav silnic II. a III. tříd a městských komunikací, nízká mobilita pracovní síly a vyšší podíl osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Dalším nepříznivým faktorem je skutečnost, ţe cca 49 % všech evidovaných uchazečů o zaměstnání je s neúplným základním nebo se základním vzděláním. Tabulka č. 11: Struktura uchazečů o zaměstnání dle vzdělání v letech 2006 – 1. pol. 2008 2006 v tis Uchazečů celkem
2007 v %
v tis
1. pol. 2008 v%
v tis
v%
448,5
100
354,9
100
297,9
100
3
0,7
2,4
0,7
2,2
0,7
základní vzdělání
137,9
30,7
109,6
30,9
93,9
31,5
Vyučen
179,7
40,1
139,8
39,4
111,7
37,5
středoškol. Bez mat.
14,8
3,3
10,9
3,1
3
3
vyučen s maturitou
18,1
4
14,1
4
11,7
3,9
Gymnázium
12,8
2,9
10,1
2,9
9,1
3,1
SOŠ s maturitou
64,2
14,6
52
14,6
45,1
15,1
vyšší vzdělání
2,5
0,6
1,9
0,5
1,5
0,5
vysokoškolské
15,6
3,5
14
3,9
13,7
4,6
z toho bez vzdělání
Zdroj : Český statistický úřad Poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle je v současné době nevyrovnaná a to zejména v lokalitách na hranicích okresů a okrajových oblastech, kde je nabízeno jen minimum pracovních příleţitostí, většinou málo atraktivních. Tvorba nových pracovních míst nebyla natolik rozsáhlá, aby nahradila místa, která v ekonomice zanikala. Ve všech krajích byl zaznamenán meziroční pokles míry nezaměstnanosti i počtu uchazečů o zaměstnání. Nejvíce se míra nezaměstnanosti sníţila v kraji Moravskoslezském a dále v Ústeckém a Jihomoravském kraji, tj. v krajích, které patří ke krajům s nejvyšší nezaměstnaností. V těchto krajích nezaměstnanost klesla nejvíce. - 67 -
Graf č. 13: Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. červnu 2008 v regionech
Zdroj : Vlastní zdroj Podíl rizikových skupin v jednotlivých regionech, především v okresech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, je vysoký zejména u uchazečů bez vzdělání nebo se základním vzděláním. Tento rozdíl je především dán strukturou obyvatel. V polovině roku 2008 byla naměřena nejniţší hodnota míry nezaměstnanosti od roku 1996, a činila 5,0 %, ale s prohlubující se světovou hospodářskou krizí došlo ke konci roku 2008 k nárůstu nezaměstnanosti, jelikoţ podniky musely šetřit a začaly propouštět zaměstnance.
- 68 -
Graf č. 14: Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 2007 - 2008 vývoj nezaměstnanosti
8
7
6
5
8 XI .0
8 IX .0
08 VI I.
8 V. 0
.0 8 III
8 I.0
7 XI .0
7 IX .0
07 VI I.
7 V. 0
.0 7 III
I.0
7
4
vývoj nezaměstnanosti
Zdroj : Vlastní zdroj Tvorba nových pracovních míst také mírně oslabila v souvislosti s posilováním koruny a zaměstnavatelé jsou opatrnější při nabírání nové pracovní síly a rozšiřování výroby. Stejně jako v minulém období měly na pokles počtu nezaměstnaných vliv zejména demografické faktory. Slabší populační ročníky nastupují a silné ročníky odcházejí do důchodu, navíc roste počet mladých, kteří chtějí studovat a odkládají tak vstup na trh práce. Jak bylo zmíněno, ekonomické problémy ve třetí čtvrtiny roku 2008 plně ovlivnily situaci na trhu práce i v České republice. Počet nově hlášených uchazečů o zaměstnání byl stále niţší neţ ve stejném období předchozího roku. Současně však byl zaznamenán i niţší počet vyřazených uchazečů o zaměstnání, přičemţ počet umístěných do zaměstnání se sníţil. Vláda ODS se koncem roku 2008 musela vypořádat s důsledkem světové hospodářské krize, která dolehla i na zaměstnanost České republiky. Od poloviny roku, který byl spojen s poklesem poptávky na trhu, se sniţovala i tvorba nových pracovních míst a začala se zvyšovat nezaměstnanost. Na konci roku 2008 se nezaměstnanost, po dlouholeté klesající tendenci, opět začala zvyšovat aţ na hranici 6 %. Vliv světové krize měl za následek propouštění zaměstnanců z důvodu úsporných opatření ze stran zaměstnavatelů, kteří se - 69 -
pomocí personální politiky snaţí sniţovat své náklady, protoţe produkované zboţí se nedařilo prodávat a tím nebylo zapotřebí vyrábět na sklad. Sniţováním počtu zaměstnanců začaly firmy více šetřit a tím se snaţily eliminovat dopady světová krize na své podniky. Dopad světové krize nejvíce pocítili agenturní pracovníci, kteří byli u zaměstnavatelů zaměstnáni jako externí pracovníci. Ve větší míře se sníţení a nedostatek pracovních příleţitostí projevil u zaměstnanců s minimálním vzděláním a převáţně z řad cizích státních příslušníků. Vláda se snaţí nadbytečné počty nezaměstnaných cizích státních příslušníků ze třetích zemí řešit tím, ţe cizincům, kteří dobrovolně opustí území České republiky, zaplatí letenku do jejich země a přispěji jim částkou 500,- EU. Vývoj počtu nezaměstnaných a počet volných pracovních míst na území České republiky je znázorněn v následující tabulce. Tabulka č 12: Vývoj nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst v ČR ve 2. pol. roku 2008 měsíc a rok
počet uchazečů
počet volných míst
nezaměstnanost v %
XII.08
352 250
91 189
6,0 %
XI.08
320 299
111 307
5,3 %
X.08
311 705
130 124
5,2 %
IX.08
314 558
139 557
5,3 %
VIII.08
312 333
150 907
5,3 %
VII.08
310 058
150 240
5,3 %
VI.08
297 880
151 881
5,0 %
302 507
151 344
5,0 %
V.08
Zdroj : Vlastní zdroj
- 70 -
Vláda k řešení hospodářské krize přišla s návrhem balíčků opatření určených k pomoci českému hospodářství . K důleţitým krokům vlády by měla patřit následující opatření : 1 - Sníţení daně z příjmu aţ na úroveň 15 procent a sníţení odvodů pojistného a zdravotního
pojištění,
které
bude
mít
zásadní
pozitivní
dopad
na
činnost
a konkurenceschopnost českých firem. Při schválení návrhu a jeho realizace bude znamenat povzbuzující injekci do ţil českého průmyslu, která nejenom udrţí, ale naopak zvýší konkurenceschopnost českých firem a pomůţe dalšímu rozvoji v podnikání, ale také zcela určitě povede minimálně k udrţení současné úrovně zaměstnanosti. 2 – Vláda se bude snaţit o systematickou podporu pro export mimo země EU a nalezení nových trhů a odbytišť vidí jako jednu z klíčových cest, jak udrţet v kondici tuzemský průmysl a export. 3 – Dalším krokem by mělo být brzké stanovení termínu přijetí eura, které vláda neustále odkládá. Kolísání kurzu eura působí tuzemským exportérům stomilionové aţ miliardové ztráty a společně s dalšími faktory, jako jsou levné dovozy z Asie či růst ceny energií, přispívají k existenčním problémům mnoha podniků v tradičních odvětvích jako sklářství, obuvnictví či textilní průmysl, ale nově i automobilový průmysl. 4 – Problém je v nedobudované dopravní infrastruktuře, přičemţ ale dostatečná infrastruktura patří k jednomu z pilířů rozvoje a páteře ekonomiky. V České republice za posledních sedm let došlo k nárůstu velmi nízkého počtu kilometrů nových dálnic a některá místa nejsou dostupná tak, jak by si zaslouţila. Jedná se například o nedostavěnou dálnici D47 do Ostravy nebo D11 do Hradce Králové a dále pak na polskou hranici. Dobudování dálnice D3, která propojí Prahu s Rakouskem přes České Budějovice, je také v nedohlednu. Klíčové je dobudování silničního okruhu kolem Prahy, který po svém dobudování převezme významnou část dopravní zátěţe a zlepší plynulost přepravy. 5 – Vláda bude vyuţívat a těţit z Evropských strukturálních fondů zaměstnanosti, které bude uvolňovat pro podniky za účelem další rekvalifikace zaměstnanců. Tímto krokem chce vláda zabránit dalšímu propouštění zaměstnanců.
- 71 -
Zaměstnavatelům tak dává
moţnost, ţe zaměstnance nemusí v době krize propouštět, ale můţe mu poskytnou další rekvalifikaci, která nebude hrazena z jeho prostředků. Vláda se těmito balíčky snaţila stimulovat českou ekonomiku a to jak uvolněním více finančních prostředků pro soukromé subjekty k jejich stabilizaci a rozvoji na trhu, za pomoci sniţováním daní, tak se bude snaţit i podporovat rozvoj ekonomiky svými vládními výdaji v podobě vládních zakázek na rozvoj infrastruktury a bydlení.
5. 6. 3. Závěr k vládě ODS Vláda ODS nastoupila k moci volbami v roce 2006 a přebírala Českou republiku na vzestupu ekonomického rozvoje a v době sniţující se nezaměstnanosti. Tento rozvoj byl nejvíce zapříčiněn kladným vývojem investičních pobídek, které v České republice vytvořily tisíce nových pracovních příleţitostí a nově rekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání. Samozřejmě i vláda ODS se zapříčinila o rozvoj investičních pobídek a nemůţeme tyto zásluhy přisuzovat jenom předchozím vládám ČSSD. Vláda dále do řešení nezaměstnanosti zasáhla nepopulárními kroky zejména u sociálně slabých skupin obyvatelstva, a to především redukcemi v otázce sociální politiky. Vláda k otázce nezaměstnanosti a výši sociálních dávek přistoupila tak, ţe jakákoli práce i za minimální mzdu by měla být výhodnější neţ neaktivita při pobírání sociálních dávek. Ke sniţování sociálních dávek docházelo především u těch jedinců, kteří se aktivně nezapojovali do vyhledávání nového zaměstnání nebo se aktivně nepodíleli na zlepšení nebo změně své
kvalifikace formou různých rekvalifikačních kurzů organizovaných
Ministerstvem práce a sociálních věcí v zastoupení Úřady práce. V otázce zaměstnanosti a nezaměstnanosti nastal zlom v polovině roku 2008, kdy se naplno projevila celosvětová ekonomická krize. Tato krize se v České republice projevila aţ koncem roku 2008, kdy docházelo ke zvyšování nezaměstnanosti z důvodů redukce zaměstnanců u postiţených firem. Dále se světová ekonomická krize projevila i ve tvorbě nových pracovních míst. Tvorba nových pracovních míst rapidně klesla aţ na úroveň roku 2006, kdy bylo vytvořeno pouze 90 000 tisíc pracovních míst v porovnání s rokem 2007, kdy bylo vytvořeno cca 130 000 nových pracovních příleţitostí. Musíme však nutně - 72 -
podotknout, ţe většina nově vytvořených míst je více či méně spojena s automobilovým průmyslem, který se stal nejsilnějším ve vytváření nových pracovních příleţitostí. Stejně jako byla tvorba nových pracovních míst v České republice spojena s automobilovým průmyslem v době jeho rozmachu a rozvoje, tak je i přímo spojena s jeho úpadkem v době světové ekonomické krize, která právě nejvíce postihla automobilový trh. Samozřejmě světová ekonomická krize nepostihla jenom automobilový průmysl, ale i ostatní sektory zaměstnanosti, jelikoţ všechny firmy a společnosti na trhu byly nuceny přejít na úsporná opatření v době celosvětové nejistoty. S prohlubující se světovou krizí se prohlubuje i nezaměstnanost v České republice a ke konci roku 2008 došlo k rapidními nárůstu nezaměstnanosti v podobě zvýšení o 0,7 % na celkových 6 % nezaměstnaných. V následujícím grafu je znárodněna nezaměstnanost v jednotlivých okres na konci roku 2008.
- 73 -
Graf č. 15: Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. prosinci 2008 v regionech
Zdroj : Vlastní zdroj Vláda ODS v roce 2008 pocítila světovou ekonomickou krizi pouze okrajově. Rozmach světové krize teprve nastane, a to aţ v roce 2009. Před vládu ODS tak bude postaven nelehký úkol a to, jak vyvést českou ekonomiku a prohlubující se nezaměstnanost, z nastupující krize a jak nejúčinněji eliminovat dopad krize na Českou republiku.
- 74 -
6. Odpověď na vyřknuté hypotézy 1 – Zda-li přístup pravicové vlády k otázce nezaměstnanosti a její řešení je efektivnější, než-li přístup levicových vlád a naopak. Kaţdá vláda do řešení otázek politiky zaměstnanosti přinesla něco nového, co povaţovala za nejvhodnější a nejlepší. Jako první to byla vláda Václav Klause, která k otázce nezaměstnanosti přistoupila především rozvojem soukromého podnikání a proběhnuvší privatizací státního majetku. Na druhou stranu je nutné podotknout, ţe vláda ODS v letech 1992 aţ 1997 nemusela velkým způsobem řešit otázku nezaměstnanosti, jelikoţ nezaměstnanost se v té době pohybovala v rozpětí 2 – 3%, a to bez větších státních zásahů. Po demisi vlády ODS se k moci dostala levicová vláda ČSSD. Vláda ČSSD měla nejprve ve vedení Miloše Zemana, za jehoţ vlády se prosadil systém investičních pobídek, kterými se podařilo vytvořit tisíce nových pracovních příleţitostí a to především přílivem zahraničních investorů a investic do České republiky. Nastolený systém investičních pobídek poté rozvíjela kaţdá následující vláda, protoţe příliv zahraničních investorů a jejich technologií mohl pozvednou rozvoj české ekonomiky a tím eliminovat a sniţovat nezaměstnanost. Dalším důleţitým krokem vlády Miloše Zemana k řešení nezaměstnanosti bylo nastolení systému Národních akčních plánů zaměstnanosti, které prosazovaly úřady práce a kterými se zaměřily na řešení nezaměstnanosti u rizikových skupin. Jedním z negativních postojů vlády ČSSD byl přístup Vladimíra Špidly, který svou politiku směřoval hodně k otázce solidárního sociálního systému. Kroky v sociální politice však byly spíše kontraproduktivní, jelikoţ nemotivovaly nezaměstnané k aktivnímu vyhledávání pracovních příleţitostí, protoţe rozdíl mezi poskytnutými sociálními dávkami a minimální mzdou byl zanedbatelný. Lidem se spíše vyplatilo pobírat státem vyplacené sociální dávky, neţ chodit do práce za mzdu o něco vyšší neţ poskytnuté dávky. Po dvou volebních obdobích levicové vlády v čele s ČSSD se k moci v roce 2006 dostala opětovně pravicová ODS, která upustila od vstřícných sociálních dávek pro nezaměstnané - 75 -
za nečinnost a přešla k motivačním podmětům pro ty, kteří se snaţili aktivně vyhledávat zaměstnání. Vláda ODS se svými kroky, v podobě niţších daní, snaţila motivovat malé a střední podniky v jejich rozvoji a tím i k vytváření nových pracovních příleţitostí. Kaţdá vláda a všechny jednotlivě učiněné kroky vedly částečně k řešení nezaměstnanosti. Nejlepším řešením by však bylo jednotlivé kroky propojit a z kaţdá vlády by si měla vzít za své, ta nejlepší opatření i od druhé strany. Tímto krokem je jednoznačně systém investičních pobídek, spojený s přílivem zahraničních investorů za současného fungování niţšího daňového zatíţení pro všechny subjekty a zároveň mít takový sociální systém, který by skutečně motivoval občany k aktivnímu vyhledávání pracovních příleţitostí. Zvýše uvedeného shrnutí mám za to, ţe ani jeden politický směr nelze posuzovat jako lepší a proto má odpověď je, ne. Ani jeden z porovnávaných systémů v řešení nezaměstnanosti není lepší, pokavaď si nevezme to dobré z druhé strany. 2 -
Zda-li se některé vládě
podařilo nějakým způsobem změnit strukturální
nezaměstnanost v regionech s největší nezaměstnaností. Všechny vlády se snaţily vyřešit problém strukturální nezaměstnanosti v nejrizikovějších regionech s největší nezaměstnaností. Problém byl však v tom, ţe regiony jako Ústecký či Moravskoslezský kraj byly z minulosti zaměřeny především na těţební, chemický a těţký průmysl, který vykonávaly pracovní síly převáţně s minimálním vzděláním. Po úpadku vyjmenovaných průmyslů byl velký problém s rekvalifikací těchto zaměstnanců a začlenění zpět do pracovního procesu. Nejlepším přístupem byl v tomto případě systém investičních pobídek, který potencionální zahraniční investory motivoval k investování do nejrizikovějších regionů, jelikoţ jim poskytoval daleko větší podpory a úlevy ze stran státu na vznik nového pracovního místa v těchto regionech. Mám tedy za to, ţe nejvíce se snaţila strukturální nezaměstnanost v nejpostiţenějších regionech řešit vláda ČSSD.
- 76 -
7. Prognóza do dalších let S neočekávaným nástupem světové ekonomické krize musela i Česká republika přehodnotit své prognózy ohledně nezaměstnanosti. Z dosavadního vývoje je zřejmé, ţe česká ekonomika se dostává do recese, která postihla celý svět. Největší úpadek je zaznamenán v poklesu průmyslové výroby, zejména v automobilovém průmyslu. Jelikoţ v České republice automobilový průmysl patří ke stěţejním tahounům ekonomiky, dopad na zaměstnanost a nezaměstnanost lze očekávat značný. Hlavním problém je v současné době to, ţe většina investorů v době velké hospodářské krize nechce investovat své finanční prostředky z důvodu nejistoty návratu investice. Zpomalení investic soukromého sektoru by mohla nahradit vláda, která by svými kroky v podobě veřejných zakázek měla stimulovat ekonomiku a tím tak zmírnila negativní dopad na vývoj ekonomiky. Musíme si však uvědomit, ţe Česká republika a její rozpočet je v takovém stavu, ţe další prohlubování schodku státního rozpočtu a tím navyšování státního dluhu bude mít za následek, ţe v dalších letech by se deficit státního rozpočtu dále prohluboval, jelikoţ by se zvyšoval o úroky spojené se státním dluhem. Současná vláda ODS nechce připustit navyšování státního dluhu na úkor státních investic, ale východisko z krize vidí v uvolnění větších finančních prostředků do soukromého sektoru, a to formou sníţením daní a povinnými odvody. Od sníţení daní si vláda slibuje vyšší investice těchto soukromých subjektů do vlastního rozvoje a podnikání. V současné době se setkáváme s dvojím řešením ekonomické krize. Jeden přístup, z řad vládnoucí ODS spočívá v uvolnění více finančních prostředků pro soukromí sektor a to : - úlevami na sociálním a zdravotním pojištění - rychlejší majetkové odpisy podnikatelů - odloţení záloh daně z příjmu podnikatelů - moţnost efektivnějšího čerpání z Evropských strukturálních fondů na rekvalifikaci zaměstnanců
- 77 -
Druhý přístup je z řad opoziční ČSSD, která východisko spatřuje v uvolnění více státních prostředků na důchodovou politiku a to : - zvýšením důchodů - zvýšením podpory v nezaměstnanosti - sníţit dolní sazbu DPH - zavedením šrotovného - většími státními výdaji na veřejné zakázky Vláda, v souvislosti s řešením ekonomické krize, se usnesla na tom, ţe sdruţí odborníky z řad ekonomů a tím došlo k zaloţení Národní ekonomické rady vlády16. Národní ekonomická rada vlády spatřuje východisko z krize v krocích, které stimulují ekonomiku a hospodářský růst
spojený s uvolňováním více finančních prostředků do soukromého
sektoru. Dále vládě nedoporučila ubírat se směrem, kterým by více prohlubovala deficit státního rozpočtu a tím i zvyšoval dluh České republiky, který by se v další letech mohl stát velkou zátěţí státního rozpočtu. V zákulisí vládní politiky se nejvíce mluví o stimulování automobilového průmyslu, který je hlavním tahounem české ekonomiky. Vláda by na koupi nového automobilu přispěla tzv. šrotovným, které by bylo vypláceno osobám, které si pořídí nový automobil za splnění podmínky, ţe ekologicky zlikvidují svůj starý vůz. Tímto opatřením by mělo dojít ve finální fázi ke zlevnění vozidel a tím k jejich lepšímu a vyššímu prodeji. Zároveň by však vláda podporovala pouze jedno odvětví a docházelo by k diskriminaci ostatních odvětví a značným způsobem by došlo k ovlivnění trhu. V současné době neumí nikdo stoprocentně říci, zda-li světová ekonomika dosáhla svého sedla a zda-li dojde k tolik očekávané expanzi. Jediné, co lze konstatovat je, ţe světová krize dopadla i na českou ekonomiku a to jiţ ke konci roku 2008. V následujících měsících lze jednoznačně prohlásit, ţe bude docházet ke zpomalení hospodářského růstu české ekonomiky a tím bude docházet i k prohlubující se nezaměstnanosti.
16
Národní
ekonomická
rada
vlády,
http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodni-
ekonomicka-rada-vlady-51371/
- 78 -
Jasným ukazatelem zvyšující se nezaměstnanosti je navýšení nezaměstnanosti postupně z 5,3 % z 11. měsíce 2008 na 6 % k 12. měsíci 2008 a dalším zvýšením o 0,8 % na 6,8 % k 1. měsíci roku 2009. Z toho výčtu je jasně patrné k jakému navýšení nezaměstnanosti došlo a vzhledem k prohlubující se světové ekonomické krizi bude docházet i nadále, a to aţ na úroveň kolem 9% na konci roku 2010. Důleţitým ukazatelem bude vyřešení krize na americkém trhu, který je hlavním odbytištěm evropských společností. V následujícím grafu je vyjádřená prognóza vývoje nezaměstnanosti do roku 2011. Graf č 16: Vývoj nezaměstnanosti v ČR do konce roku 2008 a prognóza do roku 2011
Zdroj: Partia on line http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/nezamestnanost.html
- 79 -
Seznam použité literatury 1. Paul A. Samuelson a William D. Nordhaus. EKONOMIE 18. vydání. Praha 2007 : Vydalo NS Svoboda. ISBN 978-80-205-0590-3. 2. Libuše Macáková a kolektiv. Mikroekonomie 10. vydání. Slaný 2007 : Melandrium, 2007. Vysokoškolská učebnice bakalářského kursu mikroekonomie. ISBN : 978-80-8617556-0. 3.
Prof. Ing. Jiří Kraft CSc. a Doc. Ing. Iva Ritschelová CSc.. Ekonomie pro
environmentální management. Ústí nad Labem 2004 : Universita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 105 stran. ISBN : 80-7044-609-9. 4. Phdr. René Hladík CSc. Ekonomie – základní kurs, 2. vydání. Ústí nad Labem 2006 : Reneto. Základní kurs ekonomie pro bakalářský stupeň vysokých škol. 242 stran. ISBN : 80-56536-11-1.
Seznam použitých internetových odkazů 1.
Programové prohlášení vlády Václava Klause 2. 7. 1992 – 4. 7. 1996,
http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/vaclav-klaus-1/programove-prohlaseni-vlady---klaus-1992-26624/ 2. Programové prohlášení vlády Václava Klause 4. 7. 1996 – 2. 1. 1998, http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/vaclav-klaus-2/programove-prohlaseni-26625/ 3. Programové prohlášení vlády Josefa Tošovského 2. 1. 1998 – 17. 7. 1998, http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/josef-tosovsky/programove-prohlaseni-vlady---tosovsky-1998-26606/
- 80 -
4. Programové prohlášení vlády Miloše Zemana 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002, http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/milos-zeman/programove-prohlaseni-26626/ 5. Programové prohlášení vlády Vladimíra Špidly 15. 7. 2002 – 4. 8. 2004, http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/vladimir-spidla/programove-prohlaseni-26609/ 6.
Programové prohlášení vlády Stanislava Grosse 4. 8. 2004 – 24. 5. 2005,
http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/stanislav-gross/programove-prohlaseni-26627/ 7. Programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka 25. 4. 2005 – 4. 9. 2006, http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/jiri-paroubek/programove-prohlaseni-vlady-jiriho-paroubka-2005-29844/ 8. Programové prohlášení vlády Mirka Topolánka 4. 9. 2006 – 9. 1. 2007, http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/mirek-topolanek-1/programove-prohlaseni-vlady-37071/ 9.
Programové
prohlášení
vlády
Mirka
Topolánka
9.
1.
2007
–
trvá,
http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007cr/mirek-topolanek-2/programove-prohlaseni-vlady-24443/ 10.
Volební
program
ODS
pro
volby
v roce
1996,
http://www.ods.cz/
volby
v roce
1998
a
ods_se_predstavuje/program_1995.php 11.
Volební
program
ČSSD
pro
v roce
2002,
http://www.cssd.cz/dokumenty/archiv/volebni-programy 12.
Volební
program
ODS
pro
volby
v roce
weby/2006/program.php
- 81 -
2006,
http://www.ods.cz/volby/
13.
Analýzy
trhu
práce
prováděné
Ministerstvem
práce
a
sociálních
věcí,
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace 14. Politika zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí, Národní akční plány zaměstnanosti, http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace 15. Ministerstvo financí České republiky, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Pol_zpráva_o_FT-08_FV.pdf 16. Zákona číslo 92 / 1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?P C_8411_name=o%20podmínkách%20převodu%20majetku%20státu%20na%20jiné%20os oby&PC_8411_l=92/1991&PC_8411_ps=10#10821
- 82 -
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek 1. Podíl zaměstnanosti cizinců v ČR v roce 2004 a 2005…………………………………18 2. Zaměstnanost cizinců v ČR v letech 1997 – 2008……………………………………...19 3. Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v % v letech 1993 – 1997 ……………………..26 4. Vývoj ţivotního minima a minimální mzdy v letech 1998 – 2006……………………..46 5. Přehled investičních pobídek v roce 2001……………………………………………....48 6. Přehled investičních pobídek v roce 2002………………………………………………49 7. Přehled výdajů státní politiky zaměstnanosti v ČR v letech 1998 – 2006 ……………..53 8. Počet zaměstnaných cizích státních příslušníků v ČR k 31. 12. 2004………………….57 9. Sektorová struktura zaměstnanosti v letech 2003 – 2006………………………………59 10. Vývoj nezaměstnanosti v ČR v % v letech 2001 – 2007 ……………………………..63 11. Struktura uchazečů o zaměstnání dle vzdělání v letech 2006 – 1. pol. 2008………….67 12. Vývoj nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst v ČR ve 2. poloviny roku 2008 …….............................................................................................................................70
Seznam grafů 1. Zaměstnanost cizinců v ČR v letech 1997 – 2008 ……………………………………..19 2. Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst ……………………….25 3. Míra nezaměstnanosti v ČR k 31. 12. 1995 v regionech………………………………..26 4. Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v % v letech 1993 – 1997 ……………………..27 5. Vývoj čerpání prostředků na politiku zaměstnanosti v letech 1992 – 1998 s výhledem na rok 1998 …………………………………………………………………………………...28 6. Míra nezaměstnanosti v ČR k 31. 12. 1997 v regionech………………….…………….31 7. Poměr volných pracovních a počet nezaměstnaných v letech 1995 – 2002……………40 8. Vývoj v sektorové nezaměstnanosti v letech 1993 – 2005……………………………..41 9. Míra nezaměstnanosti v ČR k 31. 12. 2000 v regionech………………….…………….42 10. Vývoj ţivotního minima a minimální mzdy v letech 1998 – 2006……………………46 11. Míra nezaměstnanosti v ČR k 31. 12. 2004 v regionech………………….…………..55 12. Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných míst v ČR v letech 1995 – 2008 ……..62 13. Míra nezaměstnanosti v ČR k 31. 6. 2008 v regionech………………….……………68 - 83 -
14. Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 2007 – 2008 ………………………………….69 15. Míra nezaměstnanosti v ČR k 31. 12. 2008 v regionech………………….…………..74 16. Vývoj nezaměstnanosti v ČR do konce roku 2008 a prognóza do roku 2011………...80
- 84 -
