Bankovní institut vysoká škola Praha
Vývoj nezaměstnanosti v ČR po roce 1989 Bakalářská práce
Josef Sequens
Duben, 2012
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví a bankovnictví
Vývoj nezaměstnanosti v ČR po roce 1989 Bakalářská práce
Autor:
Josef Sequens Bankovní management, bankovní manažer
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zdeňka Suchomelová
Duben, 2012
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Teplicích, dne 30. dubna 2012
Josef Sequens
Poděkování Chtěl bych poděkovat za praktické rady a odborné připomínky, při zpracovávání mé bakalářské práce Ing. Zdeňce Suchomelové, ale i svým rodičům, kteří mi byli velkou oporou během celého studia.
Anotace Bakalářská práce svým obsahem monitoruje tok nezaměstnanosti v České republice od roku 1989, do jejího portfolia spadá sled nejdůležitějších pojmů, na něž v běžném životě můžeme narazit, průměrné míry nezaměstnanosti jednotlivých krajů s praktickými poznatky k nim a podrobným popisem Ústeckého kraje. Práce uceluje náhled na důležité legislativní změny v rámci nezaměstnanosti a novelizaci zákona o zaměstnanosti přijatou vstupem ČR do EU, dále popisuje pružnost a funkčnost našeho trhu práce a politiku zaměstnanosti. Jsou zde uvedeny grafy a tabulky s osobními postřehy, jež mají za cíl celistvé pojetí daných kapitol i řadu osobních názorů u vybraných tezí.
Klíčová slova: zaměstnanost, nezaměstnanost, průměrná míra nezaměstnanosti, trh práce, uchazeč, úřad práce, pracovní místo
Annotation The bachelor thesis monitors in its contents the flow of unemployment in the Czech Republic since 1989; into its portfolio falls a sequence of the most important terms, which can be encountered in everyday life, the average regional unemployment rates and practical knowledge about them, and a detailed description of the Usti Region. The thesis describes the view of important legislative changes in unemployment and amendments to the law on employment adopted on entering into the EU; it further describes the functionality and flexibility of our labour market and employment policy. There are provided graphs and tables with personal insights whose aim is a complete conception of the chapters, and a series of personal opinions on selected theories.
Keywords: employment, unemployment, average unemployment rate, labour market, applicant, Job Centre, job
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Nezaměstnanost – pojmy, charakteristika ......................................................................... 9 1.1 Kdo je nezaměstnaný, nezaměstnanost a členění obyvatelstva ........................................ 9 1.2 Míra nezaměstnanosti ....................................................................................................... 9 1.3 Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti .................................................... 10 1.4 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ................................................................. 11 1.5 Minimální mzda a životní minimum .............................................................................. 14 1.6 Druhy nezaměstnanosti .................................................................................................. 16 1.7 Dopady nezaměstnanosti ................................................................................................ 19 1.7.1 Sociální dopady: ...................................................................................................... 19 1.7.2 Ekonomické dopady ................................................................................................ 20 2. Vývoj nezaměstnanosti v krajích ...................................................................................... 22 2.1 Ústecký kraj .................................................................................................................... 22 2.1.1 Charakteristika Ústeckého kraje a jeho slabé a silné stránky .................................. 22 2.1.2 Nezaměstnanost a trh práce v Ústeckém kraji ......................................................... 25 2.1.3 Politika zaměstnanosti v Ústeckém kraji ................................................................. 30 2.1.4 Studie od Hnutí Duha .............................................................................................. 31 2.2 Stav nezaměstnanosti v ostatních krajích ČR ................................................................. 32 3. Vývoj nezaměstnanosti v ČR po roce 1989 ...................................................................... 38 3.1 Nezaměstnanost ČSFR, ČR a SR v číslech .................................................................... 38 3.2 Kupónová privatizace ..................................................................................................... 39 3.3 Sociální systém v USA, VB, SRN v porovnání s ČR .................................................... 40 3.4 Novelizace zákona o zaměstnanosti z roku 2004 ........................................................... 42 3.5 Instituce, agentury práce pro nezaměstnané a EURES v ČR ......................................... 43 3.6 Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 až 2006 ................................................ 44 3.7 Nezaměstnanost v ČR za leden 2012 ............................................................................. 46 5
3.8 Změny v sociální politice účinné od 01. 01. 2012 .......................................................... 47 3.9 Strategie Evropa 2020 .................................................................................................... 49 4. Trh práce v ČR ................................................................................................................... 52 4.1 Základní složky trhu práce ............................................................................................. 52 4.1.1 Nabídková křivka práce ........................................................................................... 52 4.1.2 Poptávková křivka po práci ..................................................................................... 52 4.1.3 (Ne) rovnováha na trhu práce .................................................................................. 53 4.2 Zásadní faktory ovlivňující pracovní trh ........................................................................ 54 4.2.1 Demografie a imigrace ............................................................................................ 54 4.2.2 Vzdělání ................................................................................................................... 55 4.3 Skupiny s rizikovým postavením na trhu práce ............................................................. 57 5. Politika zaměstnanosti........................................................................................................ 61 5.1 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) ............................................................................ 61 5.1.1 Důležité nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ..................................................... 63 5.2 Pasivní politika zaměstnanosti ....................................................................................... 65 5.3 Finance vynakládané státem na zaměstnaneckou politiku ČR ....................................... 66 Závěr ........................................................................................................................................ 67 Seznam literatury ................................................................................................................... 69 Seznam obrázků...................................................................................................................... 73 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 73 Seznam grafů .......................................................................................................................... 73 Seznam použitých zkratek ..................................................................................................... 74
6
Úvod Cílem této bakalářské práce je analýza nezaměstnanosti a trhu práce v ČR od roku 1989 až do současnosti a také sociální politiky ČR s podrobnějším zmapováním vývoje nezaměstnanosti v Ústeckém kraji.
Bakalářská práce obsahuje pět stěžejních bloků tvořících nosnou konstrukci - Vývoje nezaměstnanosti v ČR po roce 1989. V první kapitole vysvětluji nejdůležitější pojmy vázající se k problematice nezaměstnanosti, bez kterých potencionální čtenář nemusí ostatní pasáže pochopit,
především
bych
tu
vyzdvihl
vysvětlení
míry
nezaměstnanosti,
druhy
nezaměstnanosti a jaké dopady nezaměstnanost na jedince i celou ekonomiku má. Druhý oddíl zaznamenává z převážného rozsahu podrobné prostudování Ústeckého kraje s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností v celé naší zemi, což mě vedlo k osobním návštěvám Úřadu práce v Teplicích a Ústí nad Labem, kde se mi podařilo získat cenné informace, které implementuji do podtématu s označením Ústecký kraj, v němž uvádím také studii zpracovanou hnutím Duha, napomáhající zodpovědět otázky vznikající z obav z postupného utlumování těžkého průmyslu – dnes stále silného tahouna Ústecké ekonomiky, druhý oddíl zachycuje i průběžný stav průměrné míry nezaměstnanosti ostatních krajů od roku 1997. Ve třetí, zásadní a průlomové části se stejnojmenným názvem mé bakalářské práce jsem si vytyčil za zásadní úkoly vylíčení nepostradatelných legislativních změn počínaje rokem 1989 a konče počátkem roku 2012, tedy proces odstátnění podniků (tzv. privatizace) související s přechodem centrálního hospodářství na tržní, dále formuluji sociální systémy vybraných zemí v porovnání s naším, vstup do EU s pevnou vazbou na novelizaci zákona o zaměstnanosti z roku 2004, 2007, Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 až 2006 a projekt zvaný Strategie Evropa 2020. Čtenář se zde setká i s organizacemi zaměřující svou činnost právě k nezaměstnanosti jako takové, ale nepochybně i sociální politice.
Čtvrtý pilíř podává vysvětlení tržního mechanismu práce za využití jeho neodmyslitelných komponent, neopomenutelným posláním předposlední pasáže je detailní rozbor ovlivňujících faktorů a skupin s ohroženým postavením na trhu práce, v tomto bloku jsem si ještě vytvořil tabulku vystihující vzdělanostní strukturu nezaměstnaných z ČR za příslušné roky a jejich šance na nalezení nového pracovního místa v jejich oboru. Pátá kapitola definuje politiku zaměstnanosti, jež je složena z aktivní a pasivní politiky a jejím financováním, které na svých
7
bedrech nese stát. Výše uvedené kapitoly samozřejmě doprovázím komentováním osobních názorů a postřehů, získaných během tvorby mé bakalářské práce.
Nezaměstnanost skrývá nesčetné množství informací, proto pozornost upírám zejména k výrazným okamžikům (vstup do EU, nástup krize r. 2008 atp.). Z rozsáhlých, statistických údajů, stovek tabulek sestavuji přehledná schémata, z nichž lze krásně vyvodit sáhodlouhý vývoj nezaměstnanosti, volných pracovních míst, vzdělanostní skladby uchazečů aj., ať už za pomoci užití grafů, či souhrnných tabulek (např. graf č. 3, tabulka č. 4), jak již bylo řečeno, některé údaje a data jsem nasbíral při osobních návštěvách na výše uvedených dvou úřadech práce, ale i sháněním mnohdy nelehce dostupné literatury, dokonce se mi podařilo formou výpůjčky z druhého konce republiky získat knihu od Pavla Mareše – Nezaměstnanost jako sociální problém, v knihovnách mají dostupných pouze pár exemplářů, a to s půlroční rezervací, avšak rychle proměnlivou nezaměstnanost lze nejlépe vystihnout z internetových stránek MPSV, ČSÚ odkud podstatnou část informací čerpám.
Nezaměstnanost charakterizuje v dnešní době pojem skloňovaný všemi pády, jež slyšíme z úst nejen politiků, ale i řadových občanů, vykresluje jednu z nejdiskutovanějších otázek – životní úroveň, tudíž doufám, že moje práce bude přínosem všem čtenářům, ale zároveň i lidem, kteří se touto problematikou zaobírají poněkud hlouběji, a mé zmapování, průřezový popis nejdůležitějších událostí a vývoje nezaměstnanosti od vzniku demokratického zřízení roku 1989 jim přitom bude nápomocný.
8
1. Nezaměstnanost – pojmy, charakteristika 1.1 Kdo je nezaměstnaný, nezaměstnanost a členění obyvatelstva Tento pojem vystihuje člověka, který je schopen pracovat, ale přišel o práci, s tímto stavem se nehodlá smířit a práci si aktivně hledá (např. na pracovních úřadech, vlastní aktivitou, přes agentury práce). Všeobecně platí, že nezaměstnanost je chápána negativně, protože člověk v sociálně společenském žebříčku získává horší postavení, a to zejména, co se hmotného zajištění týká. Člověk je tvor společenský a díky pracovnímu prostředí má možnost pohybu mezi svými spolupracovníky, a tím tak najít nové přátele, což je pro většinu jednotlivců významná společenská potřeba. Nezaměstnaností člověk ztrácí možnost sebevzdělávání, čím déle je totiž nezaměstnaný, tím získává horší postavení na trhu práce a jeho možnosti na opětovné získání zaměstnání se zmenšují. V souvislosti s delším obdobím bez práce bych zmínil dlouhodobou nezaměstnanost, ta je chápana jako nezaměstnanost trvající u jednotlivce období delší než jeden rok. Dalším důležitým faktem je, že obyvatelstvo členíme na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Ekonomicky aktivním obyvatelstvem jsou zaměstnaní, ale i nezaměstnaní, kteří si ovšem práci aktivně hledají. Zaměstnaní jsou osoby starší 15-ti let, kteří za vykonanou práci dostávají plat. Nezaměstnaní jsou osoby starší 15-ti let, které nejsou zaměstnané, aktivně práci hledají, a jsou schopné do nového zaměstnání nastoupit nejpozději do 14-ti dnů. Eurostat rovněž považuje za nezaměstnaného osobu, která práci nehledá, protože ji už našla a nástup do zaměstnání je stanoven do výše uvedených 14-ti dnů. Osoby nesplňující výše uvedená kritéria (zaměstnaných a nezaměstnaných) považujeme za neaktivní obyvatelstvo. Zástupci neaktivního obyvatelstva jsou důchodci, studenti, osoby na rodičovské dovolené atd. Nezaměstnanost pro Československou republiku do roku 1989 prakticky neexistovala kvůli podmínkám umělé zaměstnanosti v centrálně plánovaném hospodářství, nýbrž i po změně režimu nezaměstnanost také nepředstavovala do poloviny 90. let velkou hrozbu, na významu začíná nabývat od druhé poloviny 90. let. Touto problematikou se budu podrobně zabývat ve třetí kapitole.1
1.2 Míra nezaměstnanosti Tomáš Pavelka ve své knize Makroekonomie definuje míru nezaměstnanosti následovně: ,,Míra nezaměstnanosti je procento nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva.“2 1 2
PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 116 – 117 s. ISBN 80-86175-58-4 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 117 s. ISBN 80-86175-58-4
9
Míra nezaměstnanosti tedy představuje podíl nezaměstnaných k ostatním osobám, které mohou a chtějí pracovat (tedy osob zaměstnaných i nezaměstnaných). Vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti:
· 100
Kde: u= míra nezaměstnanosti v procentech U= počet nezaměstnaných L= počet zaměstnaných
Ve světě existuje více měr nezaměstnanosti. V České republice existují dva ukazatele nezaměstnanosti: •
Ukazatel od Ministerstva práce a sociálních věcí nazývaný Registrovaná míra nezaměstnanosti
•
Ukazatel od Českého statistického úřadu tzv. Výběrové šetření pracovních sil
Oba ukazatelé se liší v rozdílné metodice (tedy různou definicí nezaměstnaného). Ukazatel MPSV považuje za nezaměstnané pouze osoby registrované na úřadech práce. Všichni nezaměstnaní ale práci přes úřady práce nehledají, a to například z důvodu, že jsou nezaměstnaní jen velmi krátkou dobu či nevěří tomu, že by jim úřad práce odpovídající zaměstnání našel. Z tohoto důvodu provádí Český statistický úřad měření svým ukazatelem, kterým zjišťuje počet nezaměstnaných v domácnostech. Zjišťování nezaměstnanosti, které provádí Český statistický úřad je používáno zejména pro mezinárodní srovnání. Výsledek ukazatele ČSÚ užívá Eurostat, jenž zveřejňuje míru nezaměstnanosti mezi členskými státy EU. Všeobecně lze říci, že nezaměstnanost zjišťovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí je známější, protože bývá častěji uváděná v médiích.3
1.3 Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti Plnou zaměstnanost lze pojmout úplně špatně, vybízí totiž k představě neexistence nezaměstnanosti, znamená ale, že ekonomika plně využívá svých výrobních faktorů (půda, práce, kapitál) a v kombinaci s disponibilními technologiemi (technologie, které má daný stát k dispozici) dosahuje nejvyššího udržitelného výkonu. Tomáš Pavelka ve své knize použil pro vymezení pojmu plná zaměstnanost tuto definici: ,,Plnou zaměstnanost můžeme definovat
3
PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 118 s. ISBN 80-86175-58-4
10
jako zaměstnanost, které je dosaženo, jestliže ekonomika pracuje na hladině potenciálního produktu.“4 V takto fungující ekonomice se vyskytuje přirozená míra nezaměstnanosti. Při plné zaměstnanosti tedy existuje určitá míra nezaměstnanosti, a tuto míru označujeme za přirozenou, tento pojem charakterizuje lidi, hledající si lépe placené zaměstnání či studenty hledající si po vystudování příslušné školy nové placené místo. Příkladem mohou také být již neprosperující podniky ukončující svou činnost a stávající podniky, které svou výrobu rozšiřují. Z uvedených příkladů lze vyvodit, že přirozená míra nezaměstnanosti se váže pouze na frikční a strukturální nezaměstnanost.
Na přirozenou míru nezaměstnanosti působí: •
Demografické změny
Patří sem část obyvatelstva, pro niž je typická vyšší míra nezaměstnanosti, a to jsou zejména mladé osoby, ale i ženy. Vyšší míru nezaměstnanosti mají, protože jim trvá tradičně delší dobu nalezení vhodného zaměstnání. •
Vládní politika
Ta významně ovlivňuje rozhodnutí jednotlivců pracovat, např. zvýší-li vláda podporu v nezaměstnanosti, nezaměstnaný pak není motivován k vyhledávání nového zaměstnání. •
Strukturální změny v ekonomice
Tyto změny souvisí se strukturální nezaměstnaností, do níž spadá zmiňovaná rekvalifikace, útlum a expanze daných odvětví.5
1.4 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost • Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost vzniká, když subjekt chce pracovat, ale není schopen sehnat práci za požadovanou mzdu nebo při požadovaných podmínkách. Nezaměstnaný preferuje volný čas před prací. Neoklasičtí ekonomové pracovali s myšlenkou, že veškerá nezaměstnanost je dobrovolná. Ve 30. letech 20. století anglický ekonom Keynes upozornil na existenci nedobrovolné nezaměstnanosti, která vzniká jako následek nízké poptávky po práci. Příčiny tohoto stavu vycházejí z předpokladu pružných a nepružných mezd.6
4
PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 121 s. ISBN 80-86175-58-4 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 121 – 122s. ISBN 80-86175-58-4 6 LIŠKA, V. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1. 5
11
Od roku 2000 došlo v ČR k ekonomickému růstu, který trval až do příchodu celosvětové ekonomické krize koncem roku 2008. Naše země byla tedy v těchto letech ve velmi dobré formě, nezaměstnanost nezaměstnanost sice klesala, ale štědrý sociální systém umožňoval Čechům rozumné žití z podpory nezaměstnanosti, a tudíž v období velké konjunktury naší země volná pracovní místa čím dál více obsazovali cizinci. To dle mého názoru byla velká škoda, protože stát láká zahraniční ahraniční investory na daňové prázdniny, dotuje vznik nových pracovních míst aj. z peněz daňových poplatníků. Nicméně určitou kompenzaci lze hledat ve zpětném placení daní těchto cizinců státu. Pro lepší pochopení dobrovolné nezaměstnanosti na trhu práce uvádím uvádím následující graf: Graf č. 1 - Dobrovolná nezaměstnanost – pružné nominální mzdové sazby
Zdroj: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl http://www.euroekonom.cz/analyzy clanky.php?type=jl-nezamestnanost07 nezamestnanost07 /20. 10. 2011
Bod číslo 1 na grafu č. 1.. znázorňuje rovnovážný bod mezi agregátní nabídkou a poptávkou po práci. To znamená, že je zaměstnáván optimální počet pracovníků při optimální mzdové mzdové sazbě Sníží-li sazbě. li se poptávka po produkci firmám, dojde k narušení rovnováhy mezi agregátní nabídkou a poptávkou po práci (tzn., (tzn. že firmy nebudou moci poptávat takové množství pracovníků jako dosud). Nejdříve ale nabídka práce převýší poptávku po práci, to můžeme v grafu sledovat v rozsahu bodů číslo 2 a 1. Na grafu je dále vidět, že pokles resp. posun poptávky doleva dolů přinesl snížení mzdové sazby, což způsobuje odchod některých pracovníků, kteří za nižší mzdu nejsou ochotni pracovat, ty pak označuje označujeme me za dobrovolně nezaměstnané (viz. Graf L3 až L1). Avšak někteří pracovníci, pracovníci než aby byli bez práce, budou
12
pracovat za nižší mzdovou sazbu. Toto povede k vytvoření nové rovnováhy na trhu práce (při menší mzdové sazbě a novém počtu pracovníků). To je v grafu znázorněno bodem číslo 3.7
• Nedobrovolná nezaměstnanost Z nedobrovolné nezaměstnanosti vyplývá, že nezaměstnaný souhlasí s výší mzdy, ale není schopen práci sehnat. Nedobrovolná nezaměstnanost je aktuální zejména od roku 2008 s nástupem světové krize až do současnosti. V případě tohoto typu nezaměstnanosti je důležitým předpokladem, že nedojde k poklesu mzdové sazby, protože i když dojde k poklesu poptávky po produkci, tak firmy raději mzdovou sazbu nesníží, protože se bojí odchodu těch nejlepších zaměstnanců. V případě růstu poptávky by jim totiž tato kvalifikovaná síla chyběla a firmy by se mohly dostat do velkých problémů, a to nemluvě o nákladech spojených se školením nových zaměstnancům apod. Snižování mzdy mohou také bránit Kolektivní smlouvy, to jsou smlouvy obsahující právě výše mezd zaměstnanců.
Pro znázornění nedobrovolné nezaměstnanosti užiji grafu č. 2. Zmíněná výše sazby zůstane tedy na úrovni W1, ale firmy zaměstnají pouze L2 pracovníků při sazbě, která zůstala nezměněná, ovšem má zájem pracovat zaměstnanců více (viz. Graf L1). Nesmím opomenout fakt, že čím vyšší mzdová sazba, tím firma bude muset platit více zaměstnanců a zaměstná tak menší množství pracovníků. Nedobrovolnou nezaměstnanost v tomto případě můžeme sledovat na grafu mezi body 2 a 1 s tím, že pokud by se začala mzdová sazba snižovat, postupně se nedobrovolná nezaměstnanost bude zmenšovat, v případě že klesne na úroveň W3, nedobrovolná nezaměstnanost úplně zmizí.8
7 8
PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 123 – 124 s. ISBN 80-86175-58-4 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 124 – 125 s. ISBN 80-86175-58-4
13
Graf č. 2 - Nedobrovolná Nedobrovolná nezaměstnanost – nepružné nominální mzdové sazby
Zdroj: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl http://www.euroekonom.cz/analyzy clanky.php?type=jl-nezamestnanost07 nezamestnanost07 /20. 10.. 2011
1.5 Minimální mzda a životní minimum Minimální mzda v České republice spatřila světlo světa v roce 1991 a od té doby je každým rokem její výše určována vládou naší země. Její zásadní význam spočívá v určování minimálního měsíčního platu, který je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zaměstnanci zaplatit, zaplatit a to bez ohledu o jaký druh profese jde. V praxi však platí, že minimální mzdu pobírají jen nekvalifikované pracovní síly. V ČR, dle průzkumů, průzkumů za minimální mzdu pracuje jen asi 1 až 3 procenta zaměstnanců. Minimální mzda je často zaměňovaná zaměňovaná za zaručenou mzdu zavedenou roku 2007, která nesmí být nižší jak minimální mzda. Zaručená mzda v podstatě rozlišuje jednotlivé druhy zaměstnání dle náročnosti i odpovědnosti, odpovědnosti a prostřednictvím tohoto rozlišení stanovuje nejnižší možné platy v jednotlivých jednotlivých profesích.
Minimální mzda velmi výrazně ovlivňuje dobrovolnou, ale i nedobrovolnou nezaměstnanost. Nedobrovolnou zejména v tom případě, stanovístanoví-li li vláda vyšší hranici minimální mzdy. Pro zaměstnavatele to tedy znamená vyšší náklady na mzdy zaměstnancům zaměstnancům, a to je spojené i s vyššími odvody zdravotního a sociálního pojištění. Některé firmy nemusí toto zvýšení nákladů unést a mohou se uchýlit k propouštění. Jak jsem již uvedl, minimální mzda ovlivňuje i dobrovolnou nezaměstnanost, nezaměstnanost a to tehdy klesne-li klesne li minimá minimální lní mzda pod hranici životního minima, pak se dané osobě vůbec nevyplatí pracovat a stává se dobrovolně
14
nezaměstnanou. (Tento člověk se stává závislý na sociálním systému).9 Vývoj minimální mzdy v ČR od jejího vzniku do současnosti zachycuje tabulka č. 1 a vývoj životního minima na jedince, vypláceného státem v jednotlivých letech tabulka č. 2. Tabulka č. 1 - Vývoj minimální mzdy
Tabulka č. 2 - Vývoj životního minima na jedince Vývoj životního minima na jedince
Vývoj minimální mzdy
Rok
Kč/měsíc
Kč/hodina
Rok
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
10,80 12,00 12,00 12,00 12,00 13,60 13,60 14,80 18,00 22,30 25,00 30,00 33,90 36,90 39,60 42,50 44,70 48,10 48,10 48,10 48,10 48,10
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
1.700,00 1.960,00 2.160,00 2.440,00 2.660,00 3.040,00 3.430,00 3.430,00 3.770,00
2001 2002 2003 2004 2005 2006
4.100,00 4.100,00 4.100,00 4.100,00 4.300,00 4.420,00
2010
2.000,00 2.200,00 2.200,00 2.200,00 2.200,00 2.500,00 2.500,00 2.650,00 3.250,00 4.000,00 4.500,00 5.000,00 5.700,00 6.200,00 6.700,00 7.185,00 7.570,00 7.955,00 8.000,00 8.000,00 8.000,00 8.000,00
2007 2008 2009 2010
3.126,00 3.126,00 3.126,00 3.126,00
2011
8.000,00
48,10
2011
3.126,00
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Kč/měsíc *
*životní minimum bylo vládou schváleno až ke konci roku 1991, platit začalo teprve od roku 1992 Zdroj: tab. č. 1 http://czblog.cz/aktualni-minimalni-mzda-v-cr-vyvoj-minimalni-mzdy/ 07. 11. 2011 Zdroj: tab. č. 2 http://www.finance.cz/ekonomika/prace/zivotni-minimum/ 07.11 2011
Z tabulek je patrné že roku 1995 výše životního minima na jedince činila 2.440 Kč a výše minimální mzdy 2200 Kč. Je tedy logické, že lidem pracujícím za minimální mzdu se vyplatilo být dobrovolně nezaměstnanými a raději využívat volný čas k jiným aktivitám, než ho strávit v práci za takto nízkou mzdu. Základní příčinou tohoto stavu bylo odkládání valorizace minimální mzdy do roku 1995 a hlavním důvodem onoho odkladu valorizace bylo 9
http://czblog.cz/aktualni-minimalni-mzda-v-cr-vyvoj-minimalni-mzdy/ 07. 11. 2011
15
podle pí. Gregorové v jejím článku toto ,,Od počátku roku 1993 se institut minimální mzdy začal používat i jako minimální základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a pro odvod pojistného na zdravotní pojištění osob, za které toto pojištění platí stát.“10. Nejvyšší rozdíl mezi těmito veličinami nastal v ČR roku 1998, kdy životní minimum placené státem onu minimální mzdu převýšilo o plných 782 Kč. Osobně si myslím, že tento fakt přispěl také určitou měrou k bující nezaměstnanosti v druhé polovině 90. let. Další léta se rozdíl začal snižovat a to až do roku 2000, kdy byl tento nepříjemný trend zvrácen, tedy minimální mzda opět převýšila životní minimum a dobrovolně nezaměstnaným (dříve pracujícím za minimální mzdu) se přestávalo vyplácet být doma. Shrnu-li výše zmíněné, optimální výši minimální mzdy vláda musí volit velmi uváženě, výrazně tím ovlivňuje chování pracujících lidí s minimálním možným platovým ohodnocením.
A jaká bude výše minimální mzdy a životního minima v roce 2012? Po pěti letech ustálené výše 8.000 Kč se měla minimální mzda zvýšit o 400 až 500 Kč měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě návrh na zvýšení minimální mzdy ve dvou variantách, z nichž jedna počítala se zvýšením o 400 a druhá o 500 Kč, vláda bohužel oba návrhy začátkem prosince 2011 zamítla a minimální mzda bude i v tomto roce 8000 Kč. Zvýšení se, po pěti letech, (od 1. 1. 2012) dočkalo již několikrát zmíněné životní minimum a to o 9% (z dosavadních 3.126 Kč na sympatických 3.410 Kč tedy o 284 Kč). Nutno však dodat, že do výše existenčního minima nejsou zahrnovány náklady spojené s bydlením. Hlavním indikátorem změn minimální mzdy a životního minima jsou připravované změny v DPH, žel zvýšení se dočkalo jen životní minimum. 11
1.6 Druhy nezaměstnanosti V praxi rozeznáváme tři základní druhy nezaměstnanosti a to sice frikční, strukturální a cyklickou.
• Frikční nezaměstnanost Z uvedených typů nezaměstnaností se právě frikční považuje za nezaměstnanost nepředstavující pro danou ekonomiku žádné výrazné nebezpečí. Frikčně nezaměstnaným se jednotlivec může stát na základě svého dobrovolného rozhodnutí, týkajícího se změny zaměstnání, přičemž hlavním důvodem pro onu změnu může být daleko vyšší platové 10 11
http://nb.vse.cz/~STASTNYD/HP442/HP442-Gregorova.doc /13. 11. 2011 http://www.mpsv.cz/cs/11266 /13. 11. 2011
16
ohodnocení nabízené konkurenční firmou za vykonávání obdobné či stejné práce v předešlém zaměstnání. Frikční nezaměstnanost se v hojném počtu vyskytuje zejména v USA, kde často v rámci ať už zaměstnancova přeložení (např. na jinou pobočku, dceřinou společnost atd.) nebo příznivějšího finančního ohodnocení za stejnou pracovní funkci dochází k přesunu takto nezaměstnaných častokrát i napříč celými Spojenými státy. Dostane-li zaměstnanec výpověď, také ho považujeme za frikčně nezaměstnaného, do této skupiny nezaměstnaných rovněž zařazujeme studenty, kteří dokončili studium a hledají si své první placené zaměstnání. Do frikční nezaměstnanosti dále spadá nezaměstnanost sezónní charakteristická zejména pro stavební a zemědělské odvětví. Veškeré zmíněné případy této nezaměstnanosti mají společného jmenovatele a to dobu potřebnou k nalezení nového zaměstnání, což je jeden ze základních pilířů frikční nezaměstnanosti, druhý pilíř předpokládá, že každý kdo práci hledá, jí ve skutečnosti také najde. Fakt z tohoto vyplývající je, že osoba takto nezaměstnaná není dlouho, představuje to pro ni tedy krátkodobou záležitost. Frikční nezaměstnanost byla a bude, její příčinou jsou neustálé změny v ekonomice.12
• Strukturální nezaměstnanost Způsobují ji následující dva faktory: a) Kvalifikační nesoulad Strukturální nezaměstnanost zasahuje vysoce kvalifikované pracovníky, jejichž zaměstnání bylo dříve velmi prestižní, ale se zmiňovaným útlumem určitého odvětví už o ně odvětví expandující nemají zájem - ta mají zájem o nové profese. Strukturálně nezaměstnaným se jedinec může stát vinou inovace, tedy když jeho práci nahradí nová technologie (popř. přístroj). Toto ve své knize velmi pěkně shrnuje Pavel Mareš citací významného ekonoma F. A. Hayeka ,,Známe všichni tragickou situaci vysoce kvalifikovaných lidí, jejichž tvrdě získaná dovednost ztratila náhle svou hodnotu vinou vynálezu, který zbytku společnosti přináší velké výhod. “13 Ekonomika prochází neustálým vývojem, kde některá odvětví expandují a jiná prochází útlumem, čímž dochází k přesunům zaměstnanců z odvětví ukončujících svou činnost do odvětví expandujících. Výsledkem je rozdílná kvalifikace vyžadovaná u jednotlivých odvětví, je tedy nezbytné pracovníky rekvalifikovat, což trvá určitou dobu, po kterou je osoba strukturálně nezaměstnaná. 12
PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 119 s. ISBN 80-86175-58-4 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 20 s. -----ISBN 80 – 901424 – 9 – 4 13
17
Po roce 1989 se upustilo z centrálně plánovaného hospodářství a bylo nastartováno hospodářství tržní, došlo k rušení neefektivních podniků, umělé přezaměstnanosti a výraznému utlumování těžebního sektoru, naopak velké expanzi se těšil sektor služeb, který pojmul značnou část nezaměstnaných. Avšak změnit do té doby zažité zaměření občanů na těžbu, nebylo a není vůbec jednoduché, jelikož se v ČR s tímto problémem potýkáme dodnes. Těžební průmysl za komunistické éry ve velkém rozmachu vyžadoval velké množství dělnických profesí, čemuž se přizpůsobovala i vzdělanost obyvatelstva. Není tedy divu, že při změně režimu došlo k velké strukturální nezaměstnanosti vystihující problém nutné změny kvalifikace, a to pomocí rekvalifikace. b) Místní nesoulad Místní nesoulad vystihuje neochotu práceschopných osob dojíždět z oblastí s vyšší nezaměstnaností do oblastní s nezaměstnaností nižší, zde tedy předpokládáme nedostatečný pohyb (mobilitu) pracovních sil. Typickým příkladem jsou Češi známí neochotou dojíždět, natož se stěhovat za prací, s tímto problémem se můžeme setkat nejčastěji u starších ročníků, určitý náznak změny, vyhledávat zaměstnání mimo rodné bydliště, spatřuji u mladších generací, z čehož plyne možnost, že tento nepříznivý trend za pár let bude minulostí.
Kvalifikační a místní nesoulad jsou tedy hlavními viníky vzniku strukturální nezaměstnanosti, zapříčiňující nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou práce a nebude tedy žádným překvapením, že má na svědomí regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti (viz tabulka č. 3). Strukturální nezaměstnanost vychází z dostatečného počtu volných pracovních míst, která se ovšem z kvalifikačního a místního nesouladu nedaří obsadit.14 Tabulka č. 3 - Rozdílná míra nezaměstnanosti vybraných částí ČR v říjnu 2011 ROZDÍLNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH ČÁSTÍ ČR V ŘÍJNU 2011 Kraj
Středočeský Středočeský Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký Moravskoslezský Ústecký
Město
Praha-východ Praha-západ Praha-město Mladá Boleslav České Budějovice Znojmo Ostrava-město Teplice Karviná Most
Prům. míra nezaměstnanosti v %
3,3 3,9 4,0 4,6 5,3 10,7 11,0 11,8 12,9 15,0
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/ 17. 11. 2011
14
PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 119 - 120 s. ISBN 80-86175-58-4
18
Tabulka vystihuje výše popsané. Kraje postižené útlumem hornictví mají tradičně vyšší míru nezaměstnanosti na rozdíl od krajů, kde docházelo a stále dochází k masivnímu rozvoji sektoru služeb. Horníci, jejichž kvalifikace dnes už není v takové míře žádaná, si tedy hledají vhodnou práci velmi obtížně, tento problém je násoben hlavně v menších městech, vesnicích, jež byly závislé na jednom velkém podniku, který ať už zkrachoval, nebo byl po převratu uzavřen (příkladem může být podnik Rudné doly Cínovec). Vysoká míra nezaměstnanosti v Ústeckém
a
Moravskoslezském
kraji
je
hlavně
způsobená
tímto
problémem
a nezaměstnanost je zde z velké části strukturálního rázu.
• Cyklická nezaměstnanost Cyklickou nezaměstnanost spojujeme s hospodářským cyklem ekonomiky, v období konjunktury hrubý domácí produkt roste a počet nezaměstnaných klesá, naopak při recesi hrubý domácí produkt klesá a počet nezaměstnaných roste. Problematika cyklické nezaměstnanosti zasahuje všechna odvětví ekonomiky.15
1.7 Dopady nezaměstnanosti 1.7.1 Sociální dopady: V tomto kontextu hovoříme o dopadech zahrnujících především psychický stav jedince, nýbrž i dopad související se zhoršeným zdravotním stavem. V okamžiku, kdy si člověk musí zvykat na nový status-nezaměstnán-to s sebou přináší řadu negativ, ale z krátkodobého hlediska i pozitiv. Jedním velkým mínusem je snížení životní úrovně, a z toho plynoucí horší postavení ve společnosti. To neznamená, že nezaměstnaný se zpočátku nezaměstnanosti stane nevyhnutelně chudý, protože na částečné utlumení výpadku příjmu jedince stát přispívá podporou v nezaměstnanosti (ta se v čase postupně snižuje), k tomu jedinec může mít finanční rezervy
z dob
zaměstnanosti.
Problém
může
nastat
v delším
časovém horizontu
nezaměstnaného jedince, jak jsem zmínil, stát podporu v nezaměstnanosti postupem času snižuje, zejména z toho důvodu motivovat jedince k vyhledávání nového zaměstnání. Bez pochyb většina obyvatelstva nedisponuje takovými finančními rezervami, které by jim vystačily na delší dobu, a svou nezaměstnanost budou nuceni stejně řešit. Naopak nezaměstnanost umožňuje jedinci formou rekvalifikačních kurzů doplnit znalosti, které mu napomohou zvýšit svou atraktivitu na trhu práce, na něž by si v průběhu zaměstnanosti nemusel udělat čas.
15
PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 120 s. ISBN 80-86175-58-4
19
• Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost, další ze škály sociálních dopadů, zahrnuje období nad jeden rok, pro stát představuje značně vysoké náklady a její míra je v jednotlivých krajích různorodá. ,,I nízká míra nezaměstnanosti může být nepříznivá, jestliže jde z větší části o nezaměstnanost dlouhodobou, kde je míra nezaměstnanosti sice vyšší, ale obrat mezi nezaměstnanými rychlý (nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných) je situace příznivější.“16 Zde se naskýtá otázka: Co způsobuje příznivější situaci v krajích s vyšší nezaměstnaností s nižším výskytem dlouhodobé nezaměstnanosti? Důvody jsou hned dva. První důvod zahrnuje rychlejší zařazení do pracovního prostředí, čímž se předchází vzniku různých psychických problémů a druhý nižší náklady státu. Kratší nezaměstnanost nesouvisí s tak vysokými náklady jako nezaměstnanost dlouhodobá a stát nemusí tak dlouhou dobu vyplácet podpory.
Ovšemže ve společnosti můžeme nalézt i takovou skupinu nezaměstnaných, kteří pracovat nechtějí a ani nebudou, s nimi dlouhodobou nezaměstnanost také spojujeme, takoví vyžijí ze životního minima a široké škály jiných produktů, které jim nabízí štědrý sociální stát, jenže dlouhodobá nezaměstnanost postihuje i nezaměstnané mající zájem o nalezení práce, zde narážíme na jádro pudla, jehož hlavním nositelem je stres. Pokud tedy v delším časovém horizontu nenalézají zaměstnání, bývají častými kandidáty psychických problémů vedoucích k depresím, alkoholismu, kouření aj, to vše má značný vliv na fyzické zdraví.
Dlouhodobá nezaměstnanost postihuje především nekvalifikované, bohužel i mladistvé, ženy po mateřské a imigranty. Vysoká míra nezaměstnanosti může také demotivovat jedince k dosažení vyšší úrovně vzdělání (zejména v regionech, kde ani s vysokoškolským vzděláním neseženou práci odpovídající dosaženému vzdělání). Přičemž bezesporu vzdělávání, a tím následně získávaná vyšší kvalifikace je základ pro dosahování ekonomického růstu, zde názorně vidíme vzájemnou interakci mezi sociálními a ekonomickými dopady.17
1.7.2 Ekonomické dopady Jakákoliv nevyužitá pracovní síla znamená pro ekonomiku ztrátu. Výrazný ekonomický dopad ilustruje cyklická nezaměstnanost, díky níž se vyrábí méně, a HDP tedy přirozeně 16
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 24 s. -----ISBN 80 – 901424 – 9 – 4 17 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 24, 65 ---112 s. ISBN 80 – 901424 – 9 – 4
20
klesá. V souvislosti s ekonomickými dopady je často uváděn tzv. Okunův zákon. ,,Okunův zákon říká, je-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti, skutečný produkt bude o 2 procentní body pod svou potenciální úrovní. “18
18
PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 127 s. ISBN 80-86175-58-4
21
2. Vývoj nezaměstnanosti v krajích V této části budu rozebírat jednotlivé kraje naší země, což bude mimo jiné zahrnovat jejich míry nezaměstnanosti, největší podniky v některých krajích, průběžný vývoj, přičemž zvýšenou pozornost vývoje nezaměstnanosti budu věnovat Ústeckému kraji, jenž patří z hlediska nezaměstnanosti k nejproblémovějšímu kraji ČR spojeným s restrukturalizačními změnami po pádu socialistického režimu. Podrobné zmapování situace následně doložím v tomto bloku porovnáním dvou desetiletí (zejména prostřednictvím Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji z roku 2000, 2010 a informací z Českého statistického úřadu). V souvislosti s podrobnějším zmapováním Ústeckého kraje budu dále vycházet z podkladů, které mi ochotně poskytl Úřad práce v Teplicích a Úřad práce v Ústí nad Labem a veřejně dostupných dat na internetových stránkách Ministerstva Práce Sociálních Věcí. Také bych rád zmínil studii, která se mi podařila získat od Hnutí Duha, jež se zaměřuje na to, jak pomoci Ústeckému kraji od závislosti na těžbě. Státní politice zaměstnanosti a trhu práce v rámci celé ČR budu sice věnovat dvě z pěti základních témat této práce, a to téma čtyři a pět, nicméně situaci na trhu práce a politiky nezaměstnanosti Ústeckého kraje zde zmíním zvlášť, protože jak již bylo řečeno, tento kraj je nechvalně známý svým prvenstvím v nezaměstnanosti ČR, a považuji za důležité tento region rozebrat dopodrobna.
2.1 Ústecký kraj 2.1.1 Charakteristika Ústeckého kraje a jeho slabé a silné stránky Ústecký kraj s rozlohou 5 335 km2 zabírá 6,8 % celkové plochy ČR a při severozápadní hranici sousedí se SRN. V Ústeckém kraji žije přes 836 tis obyvatel a kraj je složen ze 7 okresů a 354 obcí. Na Ústecku a Mostecku je kraj orientován převážně na těžbu a chemii a oblast Litoměřicka se specializuje spíše na zemědělství, typickým důkazem nám může být každoročně pořádaná výstava Zahrada Čech. Vedení Kraje má také v úmyslu rozšířit nedostatečně využívanou možnost spolupráce se SRN k rozvoji Ústeckého regionu, a to především v zlepšení přístupnosti prostřednictvím úplného otevření dálnice D8, která by spojovala sever a jih Evropy (Berlín a Vídeň).
Ústecký kraj disponuje s velmi malou mírou vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kteří i když vystudují na vysokých školách v Ústeckém kraji, odchází za prací z důvodu velké nezaměstnanosti v regionu do jiných částí republiky, kde je situace daleko příznivější. Vedení Ústeckého kraje se během několika posledních let rozhodlo s tímto nepříznivým trendem 22
bojovat a vyhlásilo stipendijní program, jehož hlavním smyslem je poskytnutí stipendia vysokoškolákovi, který splňuje určitý studijní průměr, avšak musí podepsat smlouvu, v níž se zavazuje při případném poskytnutí stipendia zůstat v kraji pracovat, a to nejméně takovou dobu, po níž pobírá stipendium (to je vypláceno jednou ročně) – poruší-li tuto podmínku a odejde pracovat z Ústeckého kraje jinam, musí vyplacené stipendium vrátit. Obdobný program má i statutární město Teplice, zde je bohužel tento program výrazně limitováno tím, že pokud chce student stipendium získat, musí pracovat pouze na území statutárního města Teplice nikoliv na území celého kraje. Já sám si myslím, že se vedení kraje vydalo velmi dobrou cestou, protože vysokoškolsky vzdělaní lidé mohou zakládat dlouhodobě perspektivní podniky a přispívat tak k výraznému snižování nezaměstnanosti v kraji.
V Ústí nad Labem působí Univerzita J. E Purkyně a celkově v kraji nalezneme pobočky známých vysokých škol jako Bankovní institut vysoká škola, a.s. (v Teplicích), Vysoké školy chemicko-technologické (v Mostě), dále má v kraji pobočku Vysoká škola finanční a správní o.p.s. (v Mostě), České vysoké učení technické (v Děčíně) a Vysoká škola ekonomie a managementu (v Ústí nad Labem).19
• Silné stránky kraje Jedná se o kraj mající délku státní hranice se SRN 250 km, při níž se nachází velké množství hraničních přechodů, v těchto oblastech zejména v 90. letech působila (a v menší míře dodnes působí) řada restaurací, hotelů, čerpacích stanic i vietnamských živnostníků, za nimiž velmi rádi dojíždí obyvatelé SRN. Další, do budoucna očekávanou silnou stranou kraje, je úplné zprovoznění nové dálnice D8, nejlepší varianta úplného zprovoznění této dálnice je uváděna pro rok 2013. Dále železniční koridor, Labská vodní cesta, to vše řadí Ústecký region na přední příčky v dostupnosti mezi Prahou a Berlínem.
Kraj je velmi bohatý na nerostné suroviny zejména na ložiska hnědého uhlí, z kterého se vyrábí elektřina, která se dodává nejen do ČR, ale i do zahraničí, zároveň má kraj díky současnému stavu zásob uhlí dostatek elektrické energie, jež může využít ve svůj prospěch pro investiční rozvoj kraje. Kraj disponuje zavedeným těžkým průmyslem s dlouholetou tradicí, příkladem by nám mohl být Důl Cínovec, v němž byla těžba započata již roku 1378 a těžilo se zde až do roku 1990 celkem tedy 612 let. Nesmím také opomenout chemický
19
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/24. 11. 2011
23
průmysl,
v němž
působí
firmy
celorepublikového
významu
(např.
Chemopetrol
a.s. v Litvínově, či Spolchemie a.s. v Ústí nad Labem).
Na území Ústeckého kraje se vyskytuje řada nevyužívaných pozemků a budov, proto nechal Krajský úřad Ústeckého kraje zpracovat projekt s názvem Brownfields, financovaný Evropskou unií, tento program se v podstatě zaměřuje na nevyužívané objekty a pozemky Ústeckého kraje, stojící ladem a chátrající, často s výskytem ekologické zátěže. Hlavním úkolem projektu je potencionálnímu investorovi nabídnout již zastavěnou plochu, místo unáhlených investic do výstavby na tzv. zelené louce. Může se například jednat o bývalou výrobní halu s pozemkem, od dob nástupu nového režimu nevyužívanou, a s ekologickou zátěží z dob velké expanze průmyslu v minulém století, na rekultivaci této plochy lze čerpat dotace z Evropských fondů a na tomto pozemku pak například může vzniknout prosperující podnik nebo lze zrekonstruované objekty využít k pronájmu různým soukromým společnostem.
Mezi další skutečnosti lákající investory do kraje řadíme: levnou pracovní sílu, ale také příznivější věkovou strukturu obyvatelstva, což zvýhodňuje kraj oproti ostatním, nýbrž investor si může vybírat i z velkého počtu uchazečů o zaměstnání na úřadech práce. Mimo jiné výhody, v porovnání s některými ostatními kraji, patří poměrně levné bydlení i úspěchy litvínovského hokeje a teplického fotbalu, jež přispěly k výraznému zvýšení návštěvnosti a prestiže Ústeckého kraje. 20
• Slabé stránky kraje Hospodářská restrukturalizace 90. let způsobila jeden velký nešvar s názvem vysoká míra nezaměstnanosti, další specifický rys kraje. Vysoká míra nezaměstnanosti, způsobená především dřívější zvýšenou poptávkou po nekvalifikovaných dělnících, stále způsobuje problém méně vzdělaným uchazečům nalézt zaměstnání, znásobené faktem, že v dnešní době zaměstnavatelé vyžadují i na méně kvalifikované pracovní pozice určitou úroveň vzdělání. Kraj nemá mnoho vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, naopak vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním i bez vzdělání, početné zastoupení těchto dvou skupin tvoří Romové. Kraj má v celorepublikovém měřítku nechvalně známou nálepku silně znečištěného a zdevastovaného kraje, právě vlivem těžkého, chemického průmyslu, kde je místním
20
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/ 26. 11. 2011
24
obyvatelům stěžováno žití znečištěným vzduchem, není tedy pochyb o tom, že Ústecký kraj má vysokou míru úmrtnosti vlivem špatného ovzduší.
Za základní nedostatek, který postrádám i ve slabých stránkách Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji, považuji nedostatečně rozvinutý cestovní ruch, i přes krajinu postiženou těžbou kraj skýtá nesčetné množství historických památek, za všechny bych zmínil zámek Jezeří (zámek s dlouholetou tradicí je důkazem, jak minulý režim zacházel s takto skvostnými kulturními památkami, za socialismu bylo několikrát uvažováno v důsledku rozšíření těžby o jeho zbourání, zámek byl neudržován a ve špatném stavu, naštěstí se na konci 80. let rozhodlo o jeho zachování a byly provedeny jen základní opravy, ke konci 90. let a počátkem nového století až dosud je zámek postupně rekonstruován). Vlivem těžby ovšem musela za socialistické éry padnout spousta krásných vesniček a památek, těžbě musel ustoupit i slavný mostecký kostel, který se naštěstí podařilo zachránit a převézt o 841 metrů dále, tento přesun nalezneme v Guinnessově knize rekordů.
Návodem jak lze zvýšit image regionu uvedu možnost zintenzivnit propagaci (v rámci nejen ČR, ale i příhraničí SRN) Krušných hor s nádhernou krajinou, velkým množstvím různých cyklostezek a zón pro pěší, přehradou Fláje a Novým Městem, nalezneme zde větrné elektrárny, které můžeme brát jako první symbol pro zlepšení životního prostředí v kraji. Vyšší angažovaností v postupném ozdravování regionů, mám tím na mysli nákladné rekultivace a především zbavení se závislosti na chemickém a těžebním průmyslu, by kraj mohl dosáhnout lepšího postavení v oblasti životního prostředí, není to úkolem jednoduchým a v mé práci zmíním projekt od Hnutí Duha zabývající se tímto problémem.21
2.1.2 Nezaměstnanost a trh práce v Ústeckém kraji V kraji trval stav, kdy na jedno volné pracovní místo příslušelo 0,5 uchazeče jen do roku 1990, tedy pouze jeden rok v tržní ekonomice ČR ústečtí zaměstnavatelé poptávali více zaměstnanců, než činila nabídka nezaměstnaných na úřadech práce. Od roku 1991 až do současnosti pokaždé (v každém roce) nabídka volných pracovních míst mnohonásobně převyšovala poptávku. Roku 2000 počet zaměstnavatelů v kraji dosáhl čísla 22.159 (stav zaměstnanců včetně OSVČ celkem byl 290.290), kdežto o deset let později hodnoty pouze 16.518 zaměstnavatelů (stav 21
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/ 02. 12. 2011
25
zaměstnanců s OSVČ činil 338.955) a na jedno volné pracovní místo v novém tisíciletí připadalo celkem 22,5 uchazečů, roku 2010 27,7 uchazečů. V roce 2010 zaměstnávalo méně zaměstnavatelů, ve srovnání s rokem 2000, více zaměstnanců, především díky vzniku větších podniků pojímajících větší kvantitu zaměstnanců, s nárůstem počtu zaměstnaných bezpochybně souvisí i zakládání průmyslových zón během desátých let 21. století. I přes nárůst zaměstnaných v kraji došlo během deseti let k navýšení celkového úhrnu uchazečů spadajících na jedno pracovní místo, tuto okolnost přisuzuji jednak nárůstu obyvatelstva, neboť roku 2000 měl kraj 827.300 obyvatel a roku 2010 již 836.045 obyvatel, a zvýšenému počtu uchazečů postižených fenoménem dlouhodobé nezaměstnanosti.
Nástupem
světové
ekonomické
krize
nezaměstnanost
stoupala
a
průměrná
míra
nezaměstnanosti kraje v letech (2009) a 2010 logicky rostla, a to na (12,4%) a 13,4%. Nejhůře postiženým okresem v kraji je Mostecko, kde v minulosti průměrná míra nezaměstnanosti atakovala několikrát přes 20%, nicméně v řádu posledních čtyř let se drží pod 20% (roku 2010 dosahovala průměrná míra nezaměstnanosti 16,2%), naopak dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti nalezneme v okrese Litoměřice, roku 2010 průměrná míra nezaměstnanosti činila 10,6%. Těsně před příchodem světové finanční krize (jež se později přelila v krizi ekonomickou a po sléze dluhovou) roku 2008 bylo na úřadech práce v kraji evidováno celkem 42.184 uchazečů a volných pracovních míst bylo v tom samém období celkem 6.646. Podělíme-li celkový počet uchazečů volnými pracovními místy, vyjde nám celkový úhrn uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo, což činí úctyhodných 6,3 uchazečů na jedno volné pracovní místo, srovnáme-li stav s rokem 2010 je vidět, že došlo k nárůstu uchazečů na jedno volné pracovní místo o 21,4 uchazečů (viz tabulka č. 4 - Důležité informace o Ústeckém kraji).22
Průměrná míra nezaměstnanosti v kraji, během druhé poloviny devadesátých let postupně rostla, roku 2000 dosáhla úrovně 16%. Za zmínku stojí rok 2004, kdy došlo k zavedení nové metodiky výpočtu průměrné míry nezaměstnanosti v rámci vstupu naší země do EU (podrobně rozvedu v třetím nosném tématu práce), ve srovnání s původní metodikou v roce 2004 došlo zavedením oné nové metodiky k poklesu nezaměstnanosti ve všech krajích.
22
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/ 06. 12. 2011 Analýzy stavu a vývoje trhu práce v ÚK za rok 2010 a 2000
26
Od roku 2004 do roku 2008 průměrná míra nezaměstnanosti klesala, v roce 2008 tedy činila pouhých 9,9%, pod 9% se dostala naposledy roku 1997, kdy její výše poukazovala 8,5%23
Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji z roku 2010 udává četnou kvantitu tabulek a jiných údajů o nezaměstnanosti a vývoji trhu práce příslušející tomuto kraji, zmínit veškeré údaje v ní obsažené by bylo značně obsáhlé, to mě vedlo ke zpracování souhrnné tabulky s názvem: Nejdůležitější fakta o Ústeckém kraji, uvádím tu údaje, jež z hlediska tohoto podtématu považuji za důležité zmínit.
23
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady /07. 12. 2011
27
Tabulka č. 4 - Důležité informace o Ústeckém kraji
Důležité informace o Ústeckém kraji:* Zaměstnavatelé
Zaměstnanci
Stavy
Počet zaměstnavatelů v ÚK: Rok 2009 Rok 2010 17.024 16.518
Celkové stavy ÚK v letech 2009 a 2010
Vzdělanost obyvatel ÚK a jejich šance na nalezení zaměstnání
Poptávka a nabídka profesí
Významné firmy ÚK a přibližný počet jejich zaměstnanců
Významní zaměstnavatelé ÚK.: Krajská zdravotní, a.s. Severočeské doly a.s. Unipetrol RPA, s.r.o. Krajské ředitelství Severočeského kraje AGC Automotive Czech a.s. Litvínovská uhelná, a.s. Nejčastěji vyhledávali zaměstnavatelé v ÚK tyto profese: Kuchař, číšník, servírka obchodní zástupce, obsluha strojů a zařízení, řidič. Počet hlášených VPM zaměstnavateli v závislosti na dosaženém vzdělání (u vybraných skupin) v ÚK v letech (2009), 2010 : Vzdělání:
základní vzdělání SOV s výučním listem ÚSOV s maturitou bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání
celkově v ÚK volných míst
2009
2010
Počet zaměstnanců v ÚK: Rok 2009 Rok 2010 269.642 285.896 OSVČ: 55.453 53.059 Přibližný počet zaměstnanců **pracujících u nejvýznamnějších zaměstnavatelů ÚK.: 6.200 5.000 (vč. dceřiných společností) 1.900 1.500 1.200 1.000 Profese s vysokými počty evidovaných uchazečů na úřadech práce: Pomocní a nekvalifikování, montážní a manipulační dělníci (jednoduché úkony), uklízeči v různých zařízeních, prodavači v obchodech. Počet hlášených uchazečů připadajících k vybraným skupinám dosaženého vzdělání a uchazečů na 1 pracovní místo v ÚK v letech 2009, 2010: 2009 2010
uchazeči uchazečů uchazeči uchazečů na 1místo: vzdělání na 1místo: vzdělání 317 284 24.471 77,2 24.710 87,0 816 677 21.418 31,6 22.298 27,3 337 354 6.696 19.9 7.170 20,3 10 9 278 27,8 320 35,6 206 170 871 4,2 913 5,4 Další důležité údaje:*** 2009 2010 2009 2010 celkem v ÚK uchazečů o zaměstnání evidováno: 59.976 61.947 z nich dosažitelní: 58.732 60.502 1.721 2.238 celkově v ÚK na 1 volné 34,8 27,7 místo připadá uchazečů: podporu pobírá v ÚK 16.291 15.239 celkem uchazečů:
Zdroj: vybraná data do mé tabulky užitá z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up /13. 12. 2011
Tabulka z výrazné části vznikla z podkladů na uvedené internetové stránce, a to z velkého množství tabulek, ale i mnou získaných podkladů při osobní konzultaci na ÚP v Teplicích.
28
Poznámky k tabulce č. 4 *Stav k 31. 12. 2010 **
Přibližný počet zaměstnanců, protože na úřadech práce neposkytují přesná čísla stavu zaměstnanců v podnicích.
***
Jedná se o celkový souhrn všech nezaměstnaných v ÚK (tedy i s ostatními druhy vzdělání).
Zkratky použité v tabulce č. 4 OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
ÚK
Ústecký kraj
VPM
volná pracovní místa
ÚSOV
úplné střední odborné vzdělání
Z tabulky č. 4 považuji za důležité blíže specifikovat následující: Značně zastoupenými typy dosaženého vzdělání jsou uchazeči se základním vzděláním a SOV s výučním listem, vzdělanost obyvatelstva ÚK je tedy poměrně nízká, pravdou ovšem zůstává, že zaměstnavatelé ÚK poptávali právě nejvíce profesí učňovského charakteru. Vysokého počtu nezaměstnaných dosahovala skupina pomocných a nekvalifikovaných montážních a manipulačních dělníků, rád bych zmínil vysokou nezaměstnanost skupiny prodavačů v obchodech, která se v Ústí nad Labem ke konci roku 2009 dočasně snížila otevřením obchodního centra Fórum, podobnou situaci lze očekávat i v Teplicích, kde se roku 2013 mají otevřít dvě nová, velká obchodní střediska (s názvy Galerie a Fontána), přičemž jen obchodní centrum Galerie by mělo vytvořit až 500 pracovních míst z převážné části pro prodavače a prodavačky.
Z tabulky můžeme dále zpozorovat nesoulad nabídky a poptávky profesí, jinými slovy řečeno, nabídka profesí s nejvyššími počty uchazečů o zaměstnání nabízí hojně zastoupenou skupinu pomocných a nekvalifikovaných montážních a manipulačních dělníků pouze se základním vzděláním, v této skupině na jedno pracovní místo připadalo roku 2009 - 77,2 a v roce 2010 – 87,0 uchazečů, což řadí, i z tohoto pohledu, tuto skupinu mezi nejproblémovější skupiny pro uplatnění se na trhu práce v ÚK, zatímco velká poptávka je po kuchařích, číšnících a servírkách – u této skupiny profesí převažuje vzdělání učňovského charakteru, a ti mají vyhlídku na nalezení pracovního místa poměrně příznivější, protože na SOV s výučním listem
29
celkem připadalo na jedno pracovní místo 31,6. uchazečů roku 2009 a v roce 2010 - 27,3 uchazečů. Poměrně velkým zklamáním pro mě bylo zjištění vývoje nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání s bakalářským vzděláním s počtem 27,8 uchazečů roku 2009 a 35,6 uchazečů roku 2010 připadajících na jedno volné pracovní místo, u této skupiny uchazečů tedy spatřujeme poměrné zhoršení situace, naopak ke zlepšení stavu došlo u uchazečů se SOV s výučním listem (viz předcházející odstavec). Mým hlavním poznatkem tedy je, že na straně jedné Ústecký kraj hlásí nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (byť mluvíme o vysokoškolsky vzdělaných uchazečích, kteří zatím dosáhli prvního stupně vysokoškolského vzdělání), a potřebu tento stav změnit, na straně druhé bakaláři nemají v kraji mnoho pracovních příležitostí, nelze se pak divit stále častějšímu odchodu takto vzdělaných (z velké většiny mladých) lidí z kraje, na situaci nic nemění ani fakt uvedeného stipendijního programu Ústeckého kraje.
2.1.3 Politika zaměstnanosti v Ústeckém kraji Na území kraje existují regionální individuální projekty (RIP) zřízené především pro usnadnění nalezení práce skupinám uchazečů s charakteristickou překážkou, bránící nalezení zaměstnání. V tomto kontextu poznamenám, že RIP financuje a realizuje Evropský sociální fond s klíčovým úkolem snižovat nezaměstnanost. Od roku 2009 probíhá celoregionální realizace těchto tří projektů: •
V padesáti nekončíme
Projekt zaměřený na kategorii osob starších 50-ti let posiluje pole působnosti moderních technologií, v nichž starší osoby mnohdy pokulhávají (např. ovládání počítače). Projekt jim umožňuje zajištění potřebných znalostí a dovedností, vyžadujícími dnešními zaměstnavateli, neboť výše vzdělání této skupiny je ovlivněna minulým systémem velké sháňky po dělnických profesích a minimální odpovědností. Projekt v padesáti nekončíme do roku 2010 podpořil dohromady 472 osob. •
Cesta dlouhodobě evidovaného uchazeče k zaměstnání
Program zaměřuje pozornost na dlouhodobě nezaměstnané uchazeče, postupem času navyklé na pobírání sociálních dávek, známým prvkem dlouhodobě nezaměstnaných je malá motivace k vyhledávání zaměstnání, motivace časem klesá, až jedinec na aktivní vyhledávání práce zcela rezignuje. Program si klade za cíl dlouhodobě nezaměstnané naučit vyhledávat zaměstnávání i méně tradičními postupy, oprostit je od jimi lhostejného přístupu 30
k zaměstnání, a také zvýšit jejich motivaci k práci využitím možnosti praxe u zaměstnavatelů. Projekt z malé části eliminuje závažnost problematiky dlouhodobé nezaměstnanosti, vždyť skoro polovinu nezaměstnaných tvoří skupina dlouhodobě nezaměstnaných, nicméně do 31. 12. 2010 se ho zúčastnilo 2.177 osob. •
První šance i mladým bez vzdělání
Plán dedikuje zvýšenou péči žadatelům o zaměstnání do 25 let a napomáhá jim k získání pracovních návyků, praxe, sebeprezentace a v neposlední řadě k dosáhnutí zdravé míry asertivity. Tento druh RIP napomáhá potencionálním zaměstnavatelům překlenout zaškolovací období mladých uchazečů, a to díky dotování pracovních míst připadajících této skupině, jež by měla být jednou z pracovně nejaktivnější vůbec. Skupinu tvoří mladiství i absolventi, v době krize je znevýhodňují na trhu práce skupiny nezaměstnaných s hojným výskytem pracovních zkušeností (tedy s praxí). Smutnou pravdou zůstává fakt, že v roce 2010 nebylo nahlášeno na úřadech práce v ÚK žádné volné pracovní místo vytvořené pro absolventy škol a mladistvé. Program do konce roku 2010 podpořil 694 osob. Programy dosud uvedené tedy probíhají na regionální úrovni, existují i ojedinělé projekty podporující nezaměstnané v jednotlivých městech, vzorem může být projekt Překonané bariéry, nalezneme ho v Teplicích a realizuje ho společnost JOB ASSISTENT s.r.o. Teplice, nabízí pomoc kategoriím nezaměstnaných uchazečů do 25 let a nad 50 let, postrádajících kvalifikaci nebo jsou bez kvalifikace úplně. Další program v Lounech tzv. “FemiNet„ – Rovné příležitosti žen na trhu práce v podstatě umožňuje ženám – matkám a ženám starším 50- ti let ulehčit návrat na pracovní trh.24
2.1.4 Studie od Hnutí Duha Hnutí Duha zpracovalo studii zabývající se problematikou těžby uhlí, v zásadě bere postupný útlum těžby jako jedinečnou příležitost vymanit Ústecký kraj ze spárů těžkého průmyslu (přezdívá se mu měsíční krajina). Na začátku 90. let dostala tato oblast šanci na zotavení v podobě zavedení územních ekologických limitů těžby, tedy značnému útlumu těžkého průmyslu, došlo i k odsíření uhelných elektráren. Limity těžby zaručují vesnicím a obcím stojícím v cestě těžařských společností, že neskončí jako hromada suti (v předchozím režimu běžným jevem), díky tomu mohou plánovat svůj budoucí rozvoj. Doprovodným fenoménem utlumování těžby se stala nezaměstnanost, dnes můžeme říci, že nejhorší vlnu propouštění má těžařský sektor za sebou, v průběhu 90. let těžba uhlí klesla 24
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/11. 12. 2011
31
téměř o polovinu, počet propuštěných dosáhl ale výše skoro 70% (ze 45.000 pracovních míst jich zbylo méně jak 14.500). Nutno podotknout, že těžařské společnosti aktivně usilují o prolomení těžebních limitů a oponují nárůstem nezaměstnanosti, z čísel uvedených lze říci, že postupné utlumování těžby nepřinese už tak velký počet nezaměstnaných a navíc souběžně budou a v současné době i jsou vytvářena nová pracovní místa, například jen v průmyslové zóně Triangle počátkem roku 2008 nalezlo práci přes 4000 tisíce lidí. Jde jen čistě o snahu, ze strany těžařských společností prolomit těžební limity zejména kvůli exportu energie do zahraničí, pokus o prolomení těžebních limitů se těžařským společnostem nepodařil a nadále stanovené limity tehdejší vládou roku 1991stále platí.
Hnutí Duha uvádí následující body vedoucí k eliminaci nárůstu nezaměstnanosti, a to kvůli postupnému utlumování těžební činnosti, ale také pro nastartování nového ekonomického rozvoje bez těžkého průmyslu v Ústeckém kraji: •
Rekultivace zdevastované krajiny a díky tomu eventualita vzniku nových pracovních příležitostí
•
Kvalifikace a rekvalifikace pracovníků dlouhá léta zaměstnaných v odvětví těžkého průmyslu
•
Intenzivnější podpora podnikání malých a středních podniků s dlouhodobou perspektivou
•
Přilákání většího počtu zahraničních investorů obzvlášť do průmyslových zón v Ústeckém kraji
•
Rozvoj cestovního ruchu25
2.2 Stav nezaměstnanosti v ostatních krajích ČR • Středočeský kraj a hlavní město Praha Tato oblast má z hlediska nezaměstnanosti dlouhodobě známou pověst velmi zdravého kraje. Hlavní město tradičně vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v celé ČR, to je způsobeno hlavně vysokou koncentrací státních institucí i vysokým výskytem národních i nadnárodních firem. Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2010 v celém Středočeském kraji dosahovala necelých 6 %. Do Prahy za prací velmi často dojíždí lidé z nedalekého okresu Kladno – ten je z celého Středočeského kraje nejlidnatější, ale zároveň vykazuje poměrně vysoká čísla nezaměstnaných. Dle statistik ÚP se průměrná výše nezaměstnanosti 25
http://hnutiduha.cz/uploads/media/oziveni_ustecka.pdf/ 16. 12. 2011
32
v okrese Kladno pohybuje v průměru kolem 8,5 %. K dalším, velmi dobře známým, městům tohoto území řadíme Mladou Boleslav, kde máme situaci naprosto odlišnou a průměrná výše nezaměstnanosti osciluje mezi 3 až 4 %, za posledních 16 let tu byla míra nezaměstnanosti nejnižší v roce 1997, tvořila jen 1,7 %.
Velmi dobré výsledky z hlediska nezaměstnanosti vykazuje zmíněná Praha- východ a Praha západ, průměrná míra nezaměstnanosti se v prvním desetiletí nového tisíciletí pohybovala v obou oblastech pod 3 % (průměr: Praha - východ 2,8 % a Praha - západ 2,7 %). Ve druhé polovině 90. let byla situace ještě příznivější, příkladem nám může být opět rok 1997, tehdy v Praze – východ míra nezaměstnanosti činila 0,6 %, situace na druhé straně Prahy byla téhož roku o něco málo horší a míra činila 0,9 %. Jako další poznámku k tomuto kraji bych uvedl, že trh práce v předkrizovém stavu nabízel 11.399 volných pracovních míst na něž připadalo 31.220 uchazečů ( rok 2008) a k 31. 12. 2010 poklesl počet volných pracovních míst ve Středočeském kraji na 3.599 volných pracovních míst na které už připadalo 54.716 nezaměstnaných.26
Na Prahu a Středočeský kraj se výrazně soustředí cizinci hledající pracovní uplatnění, ukázkou je trend z roku 2009, do Prahy tehdy směřovalo za prací mnoho cizinců, nejpočetnější skupinu cizinců, už ale se státním občanstvím, v okresech Praha – východ a západ tvořili Ukrajinci (6.636), druhé místo náleží Slovákům (3.082) a bronzovými jsou Vietnamci (1.402). Po těsném nástupu celosvětové krize na území Středočeského kraje a Prahy pobývalo celkem 58.490 cizinců, zde jsou zlatými v celkovém počtu držitelů se státním občanstvím opět Ukrajinci (20.301), stříbrnými Slováci (13.322) a třetími Vietnamci (6.268).27
• Plzeňský kraj Zařazujeme jej ke krajům s nižším výskytem nezaměstnaných, centrem ekonomického dění tohoto kraje je okres Plzeň – město. V kraji působí pro ČR významná firma Škoda Investment a.s., do roku 2010 známá pod obchodním názvem Plzeň Škoda Holding (během posledních 10-ti let zaměstnávala v průměru okolo 3.500 lidí) a řada dalších, pro český národ významných firem, zejména uvedu oblast neméně důležitého pivovarnictví, své sídlo zde má 26
27
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady /27. 01. 2012 http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/201011-10-2010-04 /27. 01. 2012
33
totiž Pilsner Urquell, dříve známý pod názvem Prazdroj, nalezneme tu i Gambrinus či pivo Kozel. Značný význam pro Plzeňsko představuje Industriální park Plzeň Borská pole, mimo jiné se dříve také na tomto území nacházelo vojenské letiště Plzeň – Bory. Park Borská pole pro Plzeň představuje významný projekt, který přinesl do roku 2010 přibližně 10.750 pracovních míst, na vzniku těchto pracovních pozic se podílelo celkem 40 společností, v tomto parku působících. Firmy tu jsou převážně specializovány na automobilový průmysl, ale dle mého názoru je daleko důležitější spektrum firem zaměřených na znalostní ekonomiku, a to zejména v oblasti vývoje a výzkumu, což považuji za hlavní tahouny a případný růst ekonomiky, protože invenční potenciál v celé ČR výrazně klesá, toto představuje tedy pro Plzeň a hlavně plzeňské podniky výraznou konkurenční výhodu.28
Průměrná míra nezaměstnanosti kraje dosahuje od roku 1997 průměru 6 % a stejné výše i Plzeň - město. Od roku 2004 nezaměstnanost postupně až do roku 2008 klesala až na úctyhodných 4,2 %, bohužel během dvou následujících let skokem narůstala a roku 2010 nabyla téměř jednou takové hodnoty a to na 7,8 %.
• Karlovarský kraj Nejdůležitější odvětví zde bezpochyby tvoří lázeňství s několika staletou tradicí, čímž je přirozeně podporován turistický ruch. Karlovým Varům poslední dobou lidé začínají říkat ruské město, a to kvůli neustálému nárůstu počtu ruských obyvatel, o čemž svědčí i mezinárodní Karlovarské letiště, z nějž pravidelně létá linka do Moskvy. Těžký průmysl přísluší okresu Sokolov a ze všech okresů v Karlovarském kraji právě tady průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje nejvyšších čísel. Začátkem devadesátých let začala nezaměstnanost narůstat, v roce 1998 v okrese Sokolov míra nezaměstnanosti činila 7,2 %, o deset let později 9,8 % a roku 2010 13,3 %.
Hladina nezaměstnanosti Karlovarského kraje dosáhla od roku 1997 do roku 2010 průměru 8,4 % a v Karlových Varech roku 1997 hranice 2,7 %, v roce 2010 potom činila 10,3 % a průměr vývoje nezaměstnanosti za toto období dosáhl hodnoty 8,3 %. Kraji na atraktivitě k byť dočasnému, ale velkému nárůstu turistického ruchu napomáhá každoročně pořádaný Mezinárodní filmový festival.29 28 29
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky/trh_prace_pm_2010.pdf /29. 01. 2012 http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady /29. 01. 2012
34
• Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj zmiňuji současně, jelikož jsou počínaje rokem 2007 spjaty regionálním operačním programem NUTS II Severovýchod, řešícím financování, realizaci a zlepšení situací v následujících pěti osách: 1. Rozvoj dopravní infrastruktury 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí 3. Cestovní ruch 4. Rozvoj podnikatelského prostředí 5. Technická pomoc spojená s řízením programu Uvedený program převážně financuje EU, celkem na něj vyhradila 656,46 mil. € a z veřejných zdrojů ČR bude navýšen o 115,85 mil. €.30
Při zpracování mé bakalářské práce jsem si povšiml v časových řadách nezaměstnanosti na webových stránkách MPSV, že realizací regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod začala nástupem roku 2007 průměrná míra nezaměstnanosti ve všech třech krajích současně klesat (z 7,4%, 6,6 %, 7,3 % roku 2006 na 6,0 %, 4,2 %, 5,0 % roku 2008*), a tímto směrem pokračovala i roku 2008, efektivnost a účelnost programu nelze tedy vyvrátit. V Libereckém kraji se míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2010 vyjádřením aritmetického průměru vyšplhala k 7,5 %, v Královéhradeckém na 6,1 % a Pardubickém výše skoro 7,3 %, dále mezi již uvedenými lety úroveň nezaměstnanosti zprůměrováním vykázala v Liberci hodnotu 8%, Hradci Králové 5,8% a nejnižší hodnotu v Pardubicích 5,3 %.31 *Hodnoty seřazené přesně podle pořadí krajů uvedených v nadpisu.
• Jihočeský kraj Jihočeský kraj nabízí spoustu národních kulturních památek a patří k představitelům vysokého turistického ruchu u nás, za všechny památky uvedu Státní zámek Červená Lhota s pestrou filmovou minulostí, a to natáčením pohádky Zlatovláska, Princezna na hrášku či O štěstí a kráse a dalších, nemohu vynechat ani Státní zámek Hluboká nad Vltavou, dlouhá léta ve vlastnictví rodu Schwarzenbergů, a Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec, též národní kulturní památku, opět zpřístupněnou veřejnosti po rozsáhlých opravách v roce 1993.
30
http://www.strukturalni-fondy.cz/rop-sv /02. 02. 2012
31
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady /02. 02. 2012
35
Zřetelné centrum dění představují České Budějovice mohoucí se pochlubit nejnižší mírou nezaměstnanosti v této oblasti Čech, roku 1997 dovršila 2,2 %, na přelomu milénia 4,7 %, od roku 2003 nezaměstnanost postupně klesala až do roku 2008, po té v roce 2010 míra kulminovala stupně 5,8 %, druhým hustě osídleným uvedu město Tábor, kde mezi lety 2008 až 2010 nezaměstnanost z 4,2 % (2008) raketově vyšplhala na 9,1 % (2010). Celkem pak v průměru za celý Jihočeský kraj míra nezaměstnanosti, když začínala atakovat celosvětová krize, činila 4,0 %, o dva roky později 7,4 %.
• Oblast Morava Území Moravy tvoří Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj, nachází se tu i přibližně polovina území Vysočiny a menší část už z probraného Pardubického a Jihočeského kraje, ale také Moravskoslezského – ten bude zmíněn později. V Jihomoravské oblasti je rozprostřeno druhé největší město ČR Brno, z pohledu nezaměstnanosti statistiky rozlišují Brno město a Brno venkov. Většinou jsem zaznamenal nižší míru nezaměstnanosti v důležitých velkých městech jednotlivých krajů, naopak vyšší míru na venkově, avšak tendence ukazatele nezaměstnanosti Brno – venkov vykazuje dlouhodobě nižší nezaměstnanost průměrně 6,3% mezi lety 1997 až 2010 než oblast Brno – město ve stejném období 7,6%. Mezi druhou polovinou devadesátých let a prvním desetiletím měřítko nezaměstnanosti za celý Jihomoravský kraj střídavě rostlo a klesalo, střední hodnota za tato léta vypověděla 8,7 %.
Stav nezaměstnanosti ve Zlínském a Olomouckém kraji s klíčovými městy Zlín a Olomouc docílil roku 2000 8,4 %, v roce 2007, což bylo období české konjunktury 6,6 % v kraji Zlínském (v Zlíně potom 7,2 a 5,6 %), v Olomouckém struktura míry nezaměstnanosti v týž ročnících zaznamenala 12 a 7,4 %, (v Olomouci úrovně 11,7 a 6,2 %). Vyvrcholení globální ekonomické krize samozřejmě přitížilo zlínským a olomouckým nezaměstnaným s hledáním nového pracovního uplatnění, míra nezaměstnanosti tak nabyla z 5,5 % (r. 2008) na 10,4 % (r.2010), čili v kraji Zlínském narostla během dvou let o 4,9 %, město Zlín si za stejný časový úsek vedlo jen o desetinu lépe. Výsledek téhož časového intervalu pro Olomoucký kraj dopadl ještě hůře, v tomto případě křivka nezaměstnanosti totožně v Olomouci a celkovém úhrnu Olomouckého území vzrostla o 5,3 %, konkrétně z 6,2 % na 11,5 % (v Olomouci z 5,2 na 10,5 %). Oproti tomu Vysočina má na Moravě, z těchto popisovaných krajů, nejpříjemnější postavení, uchazeči o zaměstnání mohli s průměrnou mírou nezaměstnanosti 7,4 % (od r. 1997 až do r. 2010) daleko lépe nějaké zaměstnání nalézt. Nejlidnatější město 36
Vysočiny – Jihlava mělo stanovenou střední hodnotu během let 1997 – 2010 na hladině 6,6 %.
• Moravskoslezský kraj Výší nezaměstnanosti a zaměřením na těžký průmysl průmysl v ledačem připomíná Ústecký kraj. Třetí největší město naší země - Ostrava od roku 2000 dosáhla nejnižšího nejnižšího bodu nezaměstnanosti na konci období českého rozmachu roku 2008 - 8,4 %, poté poté narostl na 11,7 % roku 2010. Průměr míry nezaměstnanosti za sledované sledované období (1997 – 2010) byl 13,3 %, 12,64 % na celém Moravskoslezském Moravskoslezském kraji. Významný tvůrce nových pracovních míst míst,, a to sice automobilový průmysl ve Frýdku Místku (firma Hyundai) a Žilině (Kia) (Kia), přispěl také k dočasnému snížení nezaměstnanosti kraje. Bohužel Bohužel v současné době oznámil ocelářský gigant ArcelorMittal ArcelorMit l Ostrava a.s propouštění rozsáhlejšího charakteru, čeká se zvýšení průměrné míry nezaměstnanosti, hlavně z toho důvodu, že společnost nabízí tzv. zlaté padáky.32
Graf č. 3 – Průměrná míra nezaměstnanosti krajů ČR od r. 1997 do r. 2010
Procentuální výše průměrných měr nezaměstnanosti v krajích ČR
16 14
Ústecký kraj
13.7 12.6
12 10 7.4 6 6,0
5.9 6
Karlovarský kraj
8.6
8.4 8
Liberecký kraj
7.4
7.2 6.1
4.9
Jihočeský kraj Jihomorovaský kraj
2.9
Zlínský kraj Olomoucký kraj Vysočina
Kraje ČR v čtrnáctiletém horizontu
Zdroj: údaje potřebné k zpracování mého grafu z www.mpsv.cz /13. 02. 2012 Zdroj:
32
Královehradecký kraj Pardubický kraj
5.6
2 0
Praha Plzeňský kraj
9.9
4
Středočeský kraj
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady /13. 02.. 2012
37
Moravskoslezský kraj
3. Vývoj nezaměstnanosti v ČR po roce 1989 Tuto kapitolu zasvětím nejen vývoji nezaměstnanosti u nás, ale krátce se zmíním i o vývoji nezaměstnanosti na Slovensku, jelikož až v roce 1993 vznikla samostatná Česká republika, do té doby bylo Slovensko naší součástí (ČSFR), také tu nastíním odlišný vývoj průměrné míry nezaměstnanosti po rozdělení Československa v několika následujících letech po onom rozpadu. Uvedu zde velmi důležitý proces odstátnění státních firem v ČSFR prostřednictvím kuponové privatizace zahájené 01. 11. 1991. Jak mají USA, Velká Británie, Spolková republika Německo s porovnáním České republiky vyřešenou sociální problematiku, tu uvádím i v cíli své bakalářské práce. Zlomovým okamžikem procesu vývoje našeho demokratického státu se stal vstup ČR do Evropské Unie roku 2004, v souvislosti s tímto zlomovým bodem vypíši nejdůležitější změny plynoucí z tohoto členství (např. zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kde zmíním významné novelizace, kterých se zákon o zaměstnanosti dočkal do roku 2007, členství v EU však přineslo i výhodu nalézt zaměstnání přes Evropský portál EURES. Nástupem druhé poloviny roku 2004 se začala u nás používat nová metodika výpočtu míry nezaměstnanosti, porovnat nový a starý vzorec pro výpočet je možné v příloze č. 2. V této kapitole dále zmíním Národní akční plán zaměstnanosti ČR na období od r. 2004 až do r. 2006. Protože chci, aby tato práce obsahovala co možno nejaktuálnější údaje, výraznou část proto věnuji provedeným změnám v české sociální politice roku 2012, ale i aktuální situaci v rámci nezaměstnanosti EU i pilotní projekt nazývaný: ,,Strategie Evropa 2020“.
3.1 Nezaměstnanost ČSFR, ČR a SR v číslech Povšimněme si na příští stránce tří uvedených tabulek znázorňujících průběh míry nezaměstnanosti ČSFR, ČR a SR, kde můžeme sledovat naprosto odlišný vývoj nezaměstnanosti, a to i u nově vzniklých samostatných státních celků, na čemž měl bez pochyb podíl rozdílný přístup vedení vlád. V ČR nízká míra nezaměstnanosti z počátku devadesátých let kopírovala umělou přezaměstnanost z tehdejšího režimu, vlivným opatřením byla i možnost předčasného odchodu ze zaměstnání do důchodu (Stavy středních hodnot míry nezaměstnanosti za jednotlivé roky od r. 1995 do r. 2011 v ČR zaznamenává graf č. 4. na straně č. 51). Míra nezaměstnanosti na Slovenku po rozpadu ČSFR narostla přibližně o 10% a vysoká nezaměstnanost pro SR představuje závažný problém i v dnešní době.
38
Tabulky č. 5, 6, 7 - Průměrné míry v ČSR, ČR a SK Průměr. míra nezaměst. ČR v % (tab. č. 6.) 1994 1995 1996 V letech Míra v % 3,2 2,9 3,5
Průměrná míra nezaměstnanosti v ČSFR v % (tabulka č. 5.) V letech Míra v%
1989
1990
1991
1992
1993
0,0
0,7
4,1
2,6
3,5
Průměr. míra nezaměst. v SR v % (tab. č. 7.) 1994 1995 1996 V letech Míra v % 13,7 13,1 11,3
Zdroj: údaje do vlastních tabulek čerpané z http://portal.statistics.sk , http://www.czso.cz/ 16. 02. 2012
3.2 Kupónová privatizace V tehdejším Československu začala kupónová privatizace 01. 11. 1990, uskutečněna byla pomocí kupónových knížek, stát tak umožnil řadovým občanům za výhodnou cenu získat část svého vlastního podílu na některém z 2 031 státních podniků. Kupónová privatizace spatřila světlo světa zejména díky tehdejšímu ministrovi financí ČSFR- Václavu Klausovi i Tomášovi Ježkovi a Dušanovi Třískovi. Kupónová privatizace probíhala celkem ve dvou vlnách, první se odehrála ve zmíněném roce 1990 a druhá koncem roku 1994. V té době mezi nejvýznamnější privatizované podniky spadal Český Telecom, Česká spořitelna, IPB, Komerční banka či Škoda Plzeň, na každé poště visel seznam privatizovaných podniků, kdo měl zájem o přesnější informace, mohl zakoupit za pět korun časopis Kupónová privatizace. Privatizace se mohla účastnit osoba, které bylo více jak 18 let, a to nákupem jedné kupónové knížky v každé vlně za 35 Kč se známkou za 1 000 Kč, po zakoupení této knížky se osoba stala tzv. Dikem (tj. držitel investičních kuponů). Investiční kupóny sloužili k: •
Nákupu akcií z privatizovaných akciových společností uvedených na příslušném seznamu
•
Investicím do investičních privatizačních fondů
Bohužel se našli tací, kteří tohoto programu zneužili, lidé většinou body dávali do investičních fondů, v mnoha fondech došlo zakladateli k zneužití a oni i s majetkem ve fondech zmizeli do zahraničí. V současnosti záležitosti spadající do této oblasti řeší Centrální depozitář cenných papírů, ten spadá pod pražskou burzu.33
33
Zdroj:http://ekonomika.idnes.cz/pred-dvaceti-lety-zacala-kuponova-privatizace- /19. 02. 2012
39
Ze zkušenosti svých rodičů rodičů vím, že si manželé mohli přijít přijít během během obou vln celkem na čtyři kupó kupónové knížky, pořizovací náklady na ně činily: 4 x 35 Kč (za za kupó kupónové nové knížky) a 4 x 1000 Kč (za známky) dohromady tedy 4.140 Kč. V jedné kupónové kupónové knížce se nacházelo nacházelo 10 kuponů po 100 bodech, ten kdo kupony kupony prodal nějakému investorovi, investorovi, mohl získat za jednu knížku 10.000 Kč, Kč, manželé si tak prodejem prodejem čtyř kupónových kupónových knížek mohli přijít na 40.000 Kč, zisk po odečtení nákladů činil 35. 860 Kč. Není Není tedy divu, že dodnes má kupónová k nová privatizace nesčetnou řadu příznivců.
Kupónovou privatizaci uvádím do bakalářské práce z důvodu její nápomocnosti nastartovat Kupónovou éru efektivnosti (restrukturalizace), jež měla tak kýžený ký dopad na přezaměstnanost, což způsobilo masový nárůst nezaměstnanosti druhé poloviny 90. let. Nutn Nutno o ovšem dodat, že některé ěkteré firmy restrukturalizovaly hlavně propouštěním zaměstnanců, ale i například zrušením své vlastní závodní jídelny a stravování firemních firemních zaměstnanců zajišťovaly externě, to samé s určitými surovinami, které které si dříve sama firma vyráběla, a to na úkor zavádění velmi potřebných inovací. Takovýto průběh restrukturalizace restrukturalizace vedl v mnoha případech k “dorestrukturalizování dorestrukturalizování a následné likvidaci společnosti. dorestrukturalizování“ Obrázky č. 1, 2,, 3 - Kupónová knížka Obrázek č. 1.
Obrázek č. 2.
Obrázek č. 3.
Přední strana
Investiční kupón
Zadní strana
Zdroj: vlastní
3.3 Sociální systém v USA, VB, SRN v porovnání s ČR • Spojené státy americké Zaměstnaný tu poprvé dostal možnost pojistit se proti případné nezaměstn nezaměstnanosti anosti roku 1935 a to díky uzákonění tzv. Social Security Act. Lhůta pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti čítá 26 týdnů (ve výjimečných případech podpůrčí doba může trvat dokonce až jeden rok), ovšem jednotlivé jednotlivé státy mají různorodou hladinu vyplacené podpory, řádově v rozpětí mezi 50 % až 70 % platu pobíraného při posledním zaměstnání. USA se od ČR zásadně liší v tom,
40
že nemají vytvořený nijaký záchranný sociální program pro dlouhodobě nezaměstnané, však ani pro ty, kteří už překročili lhůtu, po kterou mohli podporu v nezaměstnanosti pobírat.
• Velká Británie Velká Británie kvůli snížení státních výdajů několikrát sociální systém pozměňovala, ale zároveň se snažila stimulovat své občany při setrvání ve svém stávajícím zaměstnání i při případném snížení platu. Na podporu nezaměstnanosti ve Velké Británii dosáhne osoba, jež v posledních dvou rocích platila pojištění proti nezaměstnanosti minimálně půl roku. Dlouhodobě nezaměstnaní mohou pobírat tzv. Supplementary allowance (obdobou u nás: sociální dávka), aby na ni dotyčný uplatnil právo, musí splnit nezbytné předpoklady, které souvisí také se zjišťováním současné majetkové situace pobírače Supplementary allowance.
• Spolková republika Německo V Německu dochází k rozlišování nezaměstnaných do určitých tříd, nejlepší výchozí postavení mají krátkodobě nezaměstnaní, platili-li si v době svého předešlého zaměstnání pojištění. O stupeň níže v tomto pomyslném žebříčku nalezneme ty, jež krátkodobě nezaměstnaní už nejsou, úplně nejníže objevíme jednotlivce závislé na jiném systému sociálních dávek. V Německu se můžeme setkat s označením těchto tří stupňů nezaměstnaných: 1. Arbeitslosengeld:
Rok nezaměstnaný pobírá 68 % platu z předešlé práce.
2. Arbeitslosenhilfe:
Spadají sem jedinci nemající na Arbeitslosengeld nárok.
3. Andere Arbeitslosenhilfe: Mladí, ženy o které by se měla postarat zčásti i rodina.
• Česká republika Roku 1991 vyšel v platnost zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti vydaný Federálním shromážděním, změněn byl zákonem č. 231/1992 Sb. Z tohoto zákona vyplývala možnost čerpat podporu v nezaměstnanosti v rozmezí 6 měsíců, a to následovným způsobem: 3 měsíce z této doby nezaměstnaný obdržel 60-ti % výši měsíční mzdy z posledního zaměstnání a zbylé tři měsíce už jen 50 % předchozího platu, pokud účastník spadal do některého z rekvalifikačních kurzů, měl nárok na 70 % mzdy ze svého posledního placeného zaměstnání, samozřejmě jen po dobu trvání rekvalifikace. Na podporu v nezaměstnanosti vznikl nárok pouze osobě pracující v předchozím zaměstnání minimálně 12 měsíců, do této lhůty rovněž spadalo i studium spojené s přípravou na budoucí povolání.34
34
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 122 ....124 s. ISBN 80 – 901424 – 9 – 4
41
3.4 Novelizace zákona o zaměstnanosti z roku 2004 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., lépe chrání před nezaměstnaností a přispívá k příznivějšímu výsledku ukazatele nezaměstnanosti, v platnost vešel 01. 10. 2004. Schválené novinky poukazovaly mj. na kvalitní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti i na změnu výše a délky vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Roku 2007 vydala mgr. Olga Bičáková knihu přehledů vládou provedených novelizací zákona o zaměstnanosti a za důležitou novinku považuje zákon č. 382/2005 Sb. - tento zákon upravuje vhodnost výběru případného zaměstnání úřadem práce uchazečům evidovaných déle než jeden rok, čímž se zvyšuje pružnost na trhu práce. Vhodným zaměstnáním pro dlouhodobě nezaměstnané je tedy nově i zaměstnání zprostředkované na dobu určitou trvající méně než tři měsíce (pracovní doba musí činit minimálně 80 % vytyčené týdenní pracovní doby), protože jakékoliv zaměstnání, byť krátkodobého rázu, dlouhodobě nezaměstnaným navrací pracovní morálku, zvyšuje jejich schopnosti i dovednosti a sebedůvěru, v neposlední řadě odpovědnost, životní úroveň, což může vést k obnovení chuti získat si stálý pracovní poměr.
Novelizace zákona z roku 2007 vymezila maximální možnou hranici dosažitelné podpory v nezaměstnanosti na částku 11.389 Kč, v poněkud lepším postavení jsou uchazeči účastnící se některého z rekvalifikačních kurzů, jim mohl příslušný úřad práce nejvíce vyplatit sumu o 1.374 Kč vyšší, celkem 12.763 Kč. Průlomový zlom pro osoby nezaměstnané a registrované na úřadech práce nastal v šanci na přivýdělek do maximální výše 4.000 Kč hrubého za měsíc, mohli si tak do jisté míry vylepšit svou finanční pozici. Jak už to tak bývá, i v tomto případě, si vychytralí jednotlivci našli kličku a za jistých podmínek mohli žít z podpory, následně pak dávek a například registrací na agentuře práce získali možnost nárazových brigád, po osvědčení i možnost stálého měsíčního příjmu do limitu 4.000 Kč hrubého (např. osvědčilli se jedinec u zaměstnavatele, kam ho agentura práce zprvu přidělila, zaměstnavatel si ho pak v agentuře mohl opakovaně vyžadovat na dohodu o vykonání pracovní činnosti). Nejenže takto nezaměstnaní začali dlouhodobě řešit svou situaci, ale také ubírali studentům – brigádníkům pracovní příležitosti. Osobně se přikláním k tomu názoru, že toto bylo hlavním důvodem ke zrušení této příležitosti přivýdělku roku 2010. Naopak vezmeme-li to z té druhé stránky, mělo to i své pozitivum, dlouhodobě nezaměstnaní mohli opětovně uplatnit a oprášit své pracovní schopnosti a dovednosti. Od ledna roku 2007 směl úřad práce přispět zaměstnavateli tzv. Příspěvkem na zapracování - obnosem 12.000 Kč na jedno nově vzniklé
42
pracovní místo a to po dobu 3 měsíců (měsíčně vždy po 4000 Kč tj. polovina minimální mzdy).
3.5 Instituce, agentury práce pro nezaměstnané a EURES v ČR • Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) MPSV je nadřízeným orgánem všech úřadů práce v ČR a má oprávnění udělit, či zamítnout fyzickým a právnickým osobám povolení k zprostředkovávání zaměstnání, následně pak vede databázi agentur práce a kontroluje jejich činnost. MPSV se kompletně zabývá státní politikou zaměstnanosti a věnuje pozornost pilířovým problémům vyskytujícím se na trhu práce. Ministerstvo provozuje na internetu svůj vlastní integrovaný portál (www.mpsv.cz), kde zveřejňuje nabídku volných pracovních míst, blíže popisuje a přibližuje svým občanům nově zaváděné novinky (např. změny v sociální politice), dále tu můžeme shlédnout analýzy vývoje stavu nezaměstnanosti na celostátní úrovni a spoustu dalšího. Do širokého portfolia MPSV vkládáme i regulaci pracovních sil ze zahraničí, rovnoprávné zacházení s muži a ženami, postiženými osobami, dále také vykonává dohled ohledně spravedlivého zacházení s osobami jiného etnického původu. Přerozděluje a řídí finanční prostředky na státní politiku zaměstnanosti (např. rekvalifikaci, nýbrž zajišťuje i správu a financování programů realizovaných z Evropského sociálního fondu).
• Úřady práce (ÚP) Vyhodnocují stav zaměstnanosti, nezaměstnanosti ve svém příslušném správním obvodu, v němž vykonávají i dohled nad rovnoprávným zacházením s muži a ženami, také zkoumají diskriminaci menšin a zabezpečují chod rekvalifikačních programů na regionální a okresní bázi atp. Registrovaným uchazečům bezplatně ÚP zprostředkovává zaměstnání a vyplácí podpory v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Firmy zaměstnávající přes 50 % svých pracovníků se zdravotním postižením mají nárok získat od ÚP tzv. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, v neposlední řadě úřad nabízí kvalitní
poradenství
o
zaměstnanosti
respektive
nezaměstnanosti
potencionálním
zaměstnancům a zaměstnavatelům. ÚP zhotovuje seznam osob vykonávajících veřejně prospěšné práce a jedinců, kteří výkon veřejně prospěšných prací odmítli. ÚP může uchazeče o zaměstnání z evidence vyřadit z důvodu odmítnutí nástupu na domluvený rekvalifikační kurz, či odmítne-li nastoupit do vhodného zaměstnání, které ÚP zájemci o práci zprostředkoval.35 35
BIČÁKOVÁ, O. Zákon o zaměstnanosti. Praha: Linde, 2007. 7 – 32, 131 s. ISBN 978-80-86131-73-3
43
• Agentury práce (AP) Agentura práce nabízí své služby pouze osobám u ní zaregistrovaným, agenturám v současné době celorepublikově tlumeného hospodářství počet registrovaných zájemců o zaměstnání narostl, pouhá registrace zájemce o takto zprostředkované zaměstnání dnes tedy bohužel nestačí, k dobru se mu připočítávají osobní návštěvy agentury a aktivní zájem o nejnovější nabídky, spíše než pouhé telefonování registrovaného do agentury, zda přišly nové objednávky. Nezbytným faktorem je flexibilita, přizpůsobivost v nárazových brigádách a nevybíravost, často se totiž stává, že opakované odmítnutí zprostředkovávaných pozic vede ke ztrátě zájmu agentury o dotyčného, samozřejmě spokojenost zaměstnavatele s přiděleným agenturním pracovníkem patří mezi nejdůležitější okolnosti. Vyžaduje-li to případný zaměstnavatel, musí jakýkoli zájemce, před výkonem zprostředkovaného zaměstnání, předložit zdravotní průkaz a student k tomu ještě potvrzení o studiu.
• Evropský portál pracovní síly (EURES) Členstvím v Evropské unii dochází k mezistátnímu pohybu pracovních sil, vzniká tak šance vyhledávat zaměstnání v EU a některých zemí EHP (dohodu v síti EURES má kromě členských zemí vyjednáno i Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) bez závažnějších komplikací, dále rychlejší pochopení záležitostí vztahujících se k pracovní problematice těchto zemí a lepšímu zorientování se na jiném trhu práce, to přináší právě služba EURES. K informacím Evropského portálu pracovní síly se můžeme dostat těmito dvěma způsoby: 1) Internetové stránky EURES 2) EURES poradci působící na krajských úřadech práce Na internetovém portále jsou zveřejňované aktuální pracovní příležitosti v členských zemích, ale i výčet nejlépe a nejhůře uplatnitelných profesí, registrovaní zaměstnavatelé mohou nahlédnout do databáze životopisů a oslovit tak případné zájemce o práci v zahraničí, zájemci o studium v cizině si pak přijdou na své v sekci nesoucí název - Vzdělání. Více informací, neobsažených na internetovém portále, sdělí vážným kandidátům speciálně vyškolení EURES poradci na krajských pobočkách úřadů práce.36
3.6 Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 až 2006 Národní akční plány zaměstnanosti vykreslují přesné záměry a popisují standardy klíčové pro navýšení zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti členských zemí EU, s tímto kontextem podotknu Lisabonskou strategii z roku 2000 uvedenou v platnost Evropskou komisí, v níž 36
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures /25. 02. 2012
44
došlo k rozvržení plánu, jak učinit z EU do roku 2010 světového, ekonomického a konkurenceschopného velikána. Z původně optimistických pohledů a úkolů postupem času začalo scházet, zprvu kvůli neplnění dílčích cílů členských zemí EU, když k tomu potom připočteme ekonomickou krizi a předlužení Řecka, následné infikování jiných členských států a tím přeměnu ekonomické krize v krizi rozpočtovou, není žádným překvapením, že k naplnění podstaty Lisabonské strategie nedošlo, ale Evropská unie neřekla ještě své poslední slovo, nevzdává se a nachystala nový projekt s názvem Strategie Evropa 2020. Národní akční plány zaměstnanosti v základu formulují tři průlomové stěžně: Plnou zaměstnanost, zlepšování kvality a produktivity práce a posilování sociální soudržnosti a začleňování. Nezbytnou presumpcí k plnění národních akčních plánů je mimo uvedené i vzájemná spolupráce všech ministerstev.
Dokument Národního akčního plánu zaměstnanosti v elektronické podobě na léta 2004 až 2006 vypisuje realizaci zásadního projektu pojmenovaného První příležitost, směřujícího pozornost všem uchazečům ve věku maximálně do 25 let s 6 měsíční registrací na ÚP, s cílem pomoci každému uchazeči splňujícímu tyto podmínky, úspěšně nalézt pracovní místo či navýšit atraktivitu dotyčného na trhu práce realizací rekvalifikací, školením, odborným poradenstvím a praxí, a to právě do výše zmíněných 6-ti měsíců v evidenci uchazeče o zaměstnání. Projekt Nový start je popisem téměř identického žánru, akorát uchazečům musí být více jak 25 let s evidencí na ÚP do 1 roku. Národní akční plán zaměstnanosti ČR 2004 – 2006 (ale nejen on) klade důraz stanovením níže rozepsaných deseti priorit na smysluplné, kvalitní a úspěšné plnění zájmů národní politiky zaměstnanosti. •Priorita č. 1. •Priorita č. 2. •Priorita č. 3. •Priorita č. 4. •Priorita č. 5. •Priorita č. 6. •Priorita č. 7.
•Priorita č. 8.
Vytváření účinných a ochranných kroků osob nezaměstnaných a neaktivních. Vytváření nových pracovních příležitostí, podpora podnikatelské činnosti a snížení administrativní zátěže malým a středně velkým podnikům. Přizpůsobit uchazeče aktuálním změnám na trhu práce (adaptibilita, mobilita). Neustálý rozvoj lidského kapitálu (např.: zvýšení kvalifikace, dosažení vyššího vzdělání) a podpora celoživotního vzdělávání Vzbudit zájem seniorů o prožití aktivního stáří a navyšovat tak jejich podíl na pracovním trhu. Rovnocenné zacházení s ženami a muži. Pomáhat osobám se začleněním do pracovně – právního vztahu s těžším postavením na trhu práce (tj. imigranti, postižení, osoby s nedostatečným vzděláním a etnické menšiny). Nastavení zejména pasivní politiky zaměstnanosti takovým způsobem, aby se vyplácelo lidem pracovat, a ne být závislí na sociálním systému 45
•Priorita č. 9. •Priorita č. 10.
členských zemí. Potírání jakéhokoliv nelegálního zaměstnávání. Věnovat pozornost rozdílné zaměstnanosti a nezaměstnanosti mezi jednotlivými kraji ČR a navýšit příliv investic do slabších a zaostávajících regionů.37
U každé z těchto priorit existuje snáze nebo hůře dosažitelné řešení, ale já svým osobním názorem vidím největší problém v Prioritě č. 5, které tak přikládám největší váhu. Nevyvratitelným argumentem je stárnutí české, ovšem nejen české populace, v souhrnu stárne celá Evropa a statistiky porodnosti jen v EU vykazují 1,3 dítěte na matku (minimálně na udržení a nevymírání obyvatelstva musí být 2,1 dítěte na matku). Vzniká tu situace, se kterou se musíme vyrovnat, zároveň i potřeba starší občany podpořit v pracovním procesu, protože udržitelný rozvoj a růst ekonomik, HDP atp. závisí na spotřebě obyvatel (občan pobírající důchod si nemůže dovolit tolik, co občan s důchodem a zaměstnáním), tedy kupní síle a pokud jako celek vymíráme, není dle mě na vině jen ekonomická krize, ale i výrazné snižování kupní síly, z důvodu vymírání a následného úbytku lidí. Státy to samozřejmě řeší navýšením imigrantů, ale vzájemné soužití jednotlivých národností a odlišných kultur není vůbec jednoduchým oříškem, největší problém, mnou zaznamenaný, je s muslimskými a africkými imigranty, kteří mají zájem přijít do nové země, ale častokrát postrádají pracovní návyky a chodí do EU zakládat početné rodiny, většinou tak končí na sociálních dávkách a státním pokladnám naopak přitěžují, otázkou tak zůstává, zda toto východisko má smysl a není lepší se více zaměřit na podporu reprodukce občanů EU.
3.7 Nezaměstnanost v ČR za leden 2012 Průměrná míra nezaměstnanosti v prvním měsíci roku 2012 docílila meze 9,1 %, v porovnání s lednem 2011 došlo k poklesu o 0,6 %. Úřady práce hlášených čekatelů na zaměstnání evidovaly celkem 534 089 (z toho dosažitelných 517 723) a volných pracovních pozic zaměstnavatelé úřadům dohromady ohlásili k 31. 01. 2012 - 34 471, z tohoto vyplývá, že na ÚP jedno volné pracovní místo náleželo 15,5 uchazečům. Internetové stránky nabízející nezaměstnaným práci, po odečtení opakovaně zadávaných nabídek téhož pracovního místa, uveřejnily 17 957 neobsazených pracovních pozic. V těžším výchozím postavení byli osoby se zdravotním postižením, kde v průměru na jedno volné pracovní místo připadalo 25,9 uchazečů. Z úhrnu všech nezaměstnaných stát podporu v nezaměstnanosti vyplácel 117 567 osobám, v procentuálním vyjádření tj. tedy 22 %. Nejhorší výsledky vyšly v měření průměrné 37
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/napz_2004_2006.pdf /04. 03. 2012
46
míry nezaměstnanosti okresům Jeseník (17,8 %), Bruntál (17,4 %) a třetímu od konce okresu Most s hladinou 15,9 %, o opačném trendu, ostatně jak je dlouhotrvající zvyklostí, informovala Praha – východ (3,4 %), hl. m. Praha (4,0 %) a třetí, nejnižší míra nezaměstnanosti v ČR patřila okresu Praha – západ (4,0 %).
Nejčerstvější zprávy zveřejněné EUROSTATEM (stav k 31. 01. 2012) míru průměrné nezaměstnanosti ČR vytyčily na 6,8 %, za EU27 pak na plných 10 %. Nižší měřítko hladiny nezaměstnanosti, než v ČR mělo Rakousko (4,6 %), Lucembursko (5,3 %), SRN (5,5 %) a Malta (6,4 %), o poznání horší vyúčtování EUROSTAT přidělil Francii (10,1 %), Maďarsku (10,9 %), Bulharsku (11,5 %), shodně Portugalsku a Slovensku (po 13,5 %) a Španělsku s obří, více jak jednou tak vysokou, než je průměrné vyčíslení za celou EU27 22,9 % mírou nezaměstnanosti. Evropský statistický úřad (EUROSTAT) zastupuje svými statistikami významnou úlohu mezinárodního srovnávání sdružených států EU, a to nejen porovnáváním makroekonomických
ukazatelů
(např.:
nezaměstnanost,
zaměstnanost
HDP),
nýbrž
i zveřejňováním výsledků šetření migrace, porodnosti, analýz životní úrovně, výzkumů atp., které ovlivňují rozhodování nejen jednotlivých vlád zemí EU, ale i jejich občanů. Za pomoci EUROSTATU jsou rovněž identifikovány chudší země, kraje a města, jimž je umožněno čerpat dotace ze strukturálních evropských fondů, určených na ekonomický rozvoj zaostávajících lokalit, čímž lze dosáhnout nižší míry nezaměstnanosti.38
3.8 Změny v sociální politice účinné od 01. 01. 2012 Nové změny nikterak neovlivňují výši vyplácených dávek, podpor a příspěvků, novinky se zavádějí s cílem zmodernizovat a zefektivnit systém vyplácení státních peněžních prostředků prostřednictvím sjednocení všech způsobů vyplácení financí tzv. Jednotného výplatního místa, k tomu navíc ještě každý uchazeč od úřadu práce získá Kartu sociálních systémů. Úspor stát dosáhne mimo řečené i snížením administrativní zátěže, nebudou tak škodní lidé závislí na sociálním systému. Jednotným výplatním místem ministerstvo myslí úřady práce, jež budou výplatu peněžních prostředků zabezpečovat (do 31. 12. 2011 uchazeči dávky získali třemi možnostmi: hotovostně, bezhotovostně či poštovními poukázkami), u vytypovaných uchazečů podezřelých z nesprávného nakládání s dávkami hmotné nouze, je nařízena povinnost používat platební funkci Karet sociálních systémů, ostatní hlášení uchazeči na úřadech se mohou dobrovolně rozhodnout, zda kartu budou využívat při 38
http://www.mpsv.cz/files/clanky/12111/tz_080212a.pdf /11. 03. 2012
47
bezhotovostním platebním styku, u všech registrovaných uchazečů karta plní funkci autorizační a identifikační. Obdobně komfortní alternativu v minulosti spustila Itálie, Velká Británie i USA. Karta sociálních systémů plnohodnotně zastává běžnou platební kartu, kterou vydává jakákoliv bankovní instituce, obsahuje i standardní ochranné prvky.
Důležitá změna, která vstoupila příchodem nového roku v platnost, zpřísňuje pokuty a navyšuje množství kontrolorů pátrajících po zaměstnancích pracujících načerno, pochopitelně i po jejich zaměstnavatelích. Neprokáže-li zaměstnanec svou pravou identitu a legálnost pracovněprávního vztahu, může mu být z původních10.000 Kč udělena pokuta až 100.000 Kč a zaměstnavatel si za nelegální zaměstnávání připlatí klidně i o 5 miliónů navíc, než umožňoval zákon v minulém roce, celkem tedy až 10 miliónů, minimální suma udělená zaměstnavateli za tento trestný čin začíná na 250.000 Kč. Vedení ministerstva a státní orgány si od navýšení pokut slibují menší uniky na odvodu daní a sociálního i zdravotního pojištění.
Poslanci schválili i návrh úpravy rozhodující lhůty, 12 měsíců placeného důchodového pojištění totiž umožní vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, dříve musel dotyčný za poslední 3 roky mít alespoň 12 měsíců hrazené důchodové pojištění, počátkem roku 2012 stačí už na vyplácení podpory v nezaměstnanosti pouze předešlé 2 roky, a v nich si zaplatit minimálně 12 měsíců důchodového pojištění. Neposlední obměna se váže k zaměstnání zprostředkovaného některým z úřadů práce, pokud uchazeči o zaměstnání úřad vhodnou práci nalezne a příslušná osoba bez závažného důvodu práci sama ukončí (a to i dohodou se zaměstnavatelem), nebo hrubě poruší u zaměstnavatele pracovní podmínky, má nárok se znovu do evidence zapsat až po uplynutí 6 měsíců, kdy smlouvu zaměstnanec (resp. zaměstnavatel) vypověděl. Jak jsem již předesílal, výše podpory v nezaměstnanosti se letos nemění, stejně tak ani podpůrčí doba, považuji ale za důležité tyto záležitosti blíže specifikovat.
• Podpůrčí doba: První dva měsíce v nezaměstnanosti uchazeč získá 65 % průměrného čistého měsíčního příjmu z posledního zaměstnání, maximální strop dosažitelné částky činí 0,58 násobek průměrné mzdy v ČR. Další dva měsíce se člověku bez práce podpora v nezaměstnanosti sníží na 50 %, po zbývající čas pobírání podpory si nezaměstnaný musí vystačit jen s 45 % výší svého předchozího platu. V tomto rozsahu úřad práce vyplácí peníze uchazečům 5 měsíců 48
do 50 let věku, 8 měsíců osobám od 50 do 55 let a 11 měsíců osobám starších 55 let. Toto ovšem neplatí pro jednotlivce, kteří pracovní poměr ukončili sami bez závažného důvodu či dohodou se zaměstnavatelem, takovým je přiznána podpora během celé doby bez zaměstnání pouze ve výši 45 % jejich průměrného měsíčního výdělku. Po uběhnutí těchto časových intervalů nezaměstnaný už dostává jen sociální dávky na úrovni životního minima (3.410 Kč), nevykazuje-li žádnou aktivitu, stát mu vyplácí jen existenční minimum (tj. 2020 Kč).
Účast na některém rekvalifikačním kurzu dočasně navyšuje podporu v nezaměstnanosti na 60 % mzdy z předešlého pracovního poměru, nástupem roku 2012 vznikla lidem bez práce šance vybrat si vlastní rekvalifikační kurz (ÚP, ale musí zhodnotit efektivitu a uplatnitelnost daného kurzu atp.). Výhody odstupného silvestrovskou půlnocí ztratily na významu, vyplatí-li zaměstnavatel zaměstnanci zákonné odstupné, tak on o podporu v nezaměstnanosti může žádat až po vyčerpání odstupného. Jiná, poměrně vítaná, novinka slibuje spolupráci ÚP se soukromými agenturami práce, kde za předpokladu individuálního akčního plánu úřad práce může uchazeče zařadit do programu Sdíleného zprostředkování zaměstnání, přičemž agentury mohou získat finanční obnos za každého jednotlivce, jemuž zprostředkují zaměstnání i příspěvek, pokud se z dočasného a nárazového zaměstnávání stane pracovní poměr na dobu neurčitou. MPSV kvůli všem novelizacím a správnému pochopení zaváděných nástrojů spustilo nový internetový web, na němž dopodrobna veškeré změny popisuje.39
Závěrečný a souhrnný výčet popisovaných, důležitých reforem v sociální politice státu: •
Sjednocení výplatních míst do jediného výplatního místa a Karta sociálních systémů
•
Potírání nelegálního zaměstnávání díky navýšenému počtu kontrolorů a posunutí hranic pokut
•
Změna rozhodovací lhůty vázající se k důchodovému pojištění a nároku na podporu v nezaměstnanosti (z 3 na 2 roky)
•
Možnost výběru vlastního rekvalifikačního kurzu, odstupné a spolupráce ÚP s jednotlivými AP.
3.9 Strategie Evropa 2020 Tento dokument obsahuje vyjádření k problémům globalizace, celosvětové krize a krize v EU, jež zapříčinily výrazný pokles ekonomik členských zemí, spis zároveň upozorňuje 39
http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/ 15. 03. 2012
49
na nezbytné znovunastolení hospodářského růstu. I tento dokument připomíná vymírání Evropského obyvatelstva, což souvisí s rozsáhlým úbytkem pracovní síly v budoucnu, je proto nutné zvýšit podíl starších obyvatel na pracovním trhu, neustále zvyšovat vzdělanost obyvatelstva i množství investic do školství, ale i inovací. Dokument dále praví, že pokud má být kvalita života občanů v EU na vysoké úrovni, musí toto společenství pracovat jako jednotný celek.
Všeho poznamenaného lze dosáhnout za pomoci 3 základních a nelehkých úkolů, které jsou jádrem projektu Strategie Evropa 2020: 1) Inteligentní růst
-Vytvářet znalostní ekonomiku, podporovat inovace.
2) Udržitelný růst
-Stála konkurenceschopnost a rozvoj ekologické -i ekonomiky.
3) Růst podporující začlenění -Vysoká zaměstnanost, územní, sociální a hospodářská -soudržnost. Strategii Evropa 2020 Evropská komise naplánovala rovněž na deset let, obdobně jako tomu bylo u Lisabonské strategie, v tomto kontextu poznamenám, že dosavadní prioritou úspěšného naplnění strategie zůstává překonání současné krize, z níž by měla vzejít silnější a poučenější unie. Dále mě zaujal koncept 20 %-20 % - 20 % - zamýšlející do roku 2020 pro EU nejméně dvaceti procentní snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 (za příznivých okolností až 30 %), v pořadí druhá, dvaceti procentní cifra vybízí k potřebě o tuto hodnotu navýšit účast obnovitelných zdrojů v energetice na konečné spotřebě, třetí pak vymezuje zvýšení energetické účinnosti o 20 % (pro firmy to může znamenat potencionální snížení nákladů na likvidaci odpadů, tím zvýšení zisku i konkurenceschopnosti). Cíle těchto tří ´´dvacítek´´ značně napomohou snížit nezaměstnanost, protože v EU vytvoří, dle návrhů komise, téměř jeden milión pracovních míst.
EU, první průkopník ekologického hospodářství a šetrného chování k přírodě, upozorňuje na nutnost postupného osvobozování se ze spár těžkého průmyslu, ale i ze závislosti na dovozu neobnovitelných zdrojů (ropa, zemní plyn), což podporuje soběstačnost a nezávislost, z důvodu růstu ekonomik rozvojových zemí lze předpokládat expanzivní tlak na neobnovitelné zdroje, i v rámci udržení konkurenceschopnosti a ekonomického náskoku před ostatními zeměmi se proto musí EU vydat touto zdravou cestou. Dosahování priorit zmíněných v desetiletém plánu vytvoří na trhu práce reakci ohledně zvýšení poptávky po vysoce kvalifikovaných profesích. Strategie 2020 předpokládá generaci 16 miliónů 50
pracovních míst vyžadujících vysokou kvalifikaci, naopak zanikne až na 12 miliónů pracovních pozic s nízkou kvalifikací. Chce-li Chce li EU novou, dlouhodobě udržitelnou ekonomiku nenáročnou na zdroje potřebuje, potřebuje k tomu hlavně hlavně vzdělané vzdělané obyvatelstvo, okruh výzkumu a vývoje podpoří rozsáhlejší investice, ze současných necelých 2% dojde k navýšení na 3% HDP EU, pro porovnání USA vynakládají doposud 2,6 % svého HDP a Japonsko dokonce 3,4 % HDP. 40
Graf č. 4 - Průměrná míra nezaměstnanosti za celou ČR od roku 1995 do roku 2011
12 1995
10.4 9.9
Výše průměrných měr nezaměstanosti v % v ČR
10 9.2
9,0 8.6
1996
9.2
8.6
1997
9,0
8.9
8.5 8.1
8.1
8
1998 1999 2000 2001
6.6 6.1
2002
6
5.4
2003 Do 30. 06.2004
4.4
Od 01. 07. 2004
4
2005
3,0 3.1
2006 2007
2
2008 2009 2010
0
2011
Jednotlivé roky, stav vždy k 31. 12 příslušeného roku v ČR, vyjímaje údaje k 30. 06. 2004
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz /21. 03. 2012
40
http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf /21. 03.. 2012 http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf
51
4. Trh práce v ČR Zprvu, než dospěji k číselným údajům a problematice českého trhu práce, zdůrazním primární zákonitosti trhu práce (TP), o které se opírá každá demokraticky, sociálně a ekonomicky vyspělá země – tedy i ta naše, úvodnímu, názornému vysvětlení přikládám cennou váhu, neboť poslouží k správnému pochopení pracovně- tržního mechanismu. Zdůrazňuji skutečnost, že trh práce se proplétá, resp. promítá ve všech zásadních kapitolách mé bakalářské práce a spoustu z jeho tématiky jsem již nastínil.
4.1 Základní složky trhu práce V moderních ekonomických teoriích vzniká pracovní trh za předpokladu existence dvou křivek:
4.1.1 Nabídková křivka práce Je tvořená domácnostmi a doprovázená zejména spotřebou, platí zde, že domácnosti se rozhodují za jakých podmínek a jestli vůbec vstoupí na trh práce, zda obětují svůj volný čas, který by mohly jinak například strávit s rodinou u rodinného krbu, oněm placeným pracovním činnostem a to v zájmu vyššího finančního zabezpečení se základním cílem – zvyšovat komfort své rodiny. Zde naváži substitučním a důchodovým efektem. Substituční efekt signalizuje zvyšování mezd, čímž dochází k vyššímu zájmu o práci, bohužel na úkor jinak volně využívaného času (určeného např. ke strávení s rodinou, k výkonu koníčků, zájmů atp.), naopak důchodový efekt volný čas tak neprodražuje a domácnosti nemají zapotřebí nabízet více času stráveného v zaměstnání z důvodu dostatečného uspokojení svých potřeb. Všeobecné pravidlo v kontextu substitučního a důchodového efektu pak káže značnou převahu efektu substitučního nad důchodovým (rostou-li mzdy, zvyšuje se ze strany domácností zájem o větší množství práce).
4.1.2 Poptávková křivka po práci Tu
reprezentují
zaměstnavatelé
(firmy),
snažící
se
maximalizovat
tvorbu
zisku.
Zaměstnavatelé musí pečlivě uvážit nábor nových zaměstnanců, tímto úkonem jim sice nabývají mzdové náklady, ale zvyšují tak celkovou produkci podniku. Když zaměstnavateli vzrůstají náklady za mzdy zaměstnanců v důsledku nárůstu reálné mzdy, tak aby zachoval maximální výši zisku, začne pracovní sílu méně poptávat, v obraceném sledu událostí zaměstnavatel najímá vyšší počet zaměstnanců (vycházíme-li z teorie dokonalé konkurence). 52
Dokonalá konkurence v reálné moderní ekonomice skoro vůbec neexistuje, přesto ji najdeme téměř ve všech učebnicích ekonomie, jejichž jejichž autoři oponují, že slouží k pochopení hopení nedokonalé konkurence, se kterou se už na trzích (v našem případě na trhu práce) skutečně setkáváme. Podniky (i domácnosti) v reálném ekonomickém prostředí ovlivňují z drtivé většiny makroekonomické okolnosti, zásahy zásahy států do ekonomiky, ekonomiky, legislativa, konkurence a v neposlední řadě inflace, může to klidně být i sociální tématika atp.
4.1.3 (Ne) rovnováha na trhu práce Tolik kýžený kýžený stav představuje dosáhnutí rovnováhy na trhu práce (tj. rovnost agregátní agregátní poptávky s celkovou lkovou nabídkou - v grafu č. 5 rovnost uvedena jako Eo), vzájemné protnutí dvou základních komponent nastoluje ekonomiku fungující na bázi plné zaměstnanosti s přirozenou mírou nezaměstnanosti. Narušení rovnováhy zaviňuje trend rostoucích mezd (v grafu č. 5 to vystihuje W/P1), na což zaměstnavatelé obvykle odpovídají zeštíhlováním stavů svých zaměstnaneckých linií (graf (graf č. 5 to zachycuje na úrovni Np). Dosavadní počínání nezůstane bez odezvy v domácnostech, ty naopak mají díky vzrůstu nezůstane vzrůstu mezd znatelnější zájem zájem o práci (viz. graf raf č. 5 znázornění Nn), protože počet volných pracovních míst není neomezený, nemohou všichni, co práci nabízejí pracovat. Východiskem, Východiskem, jak zúžit propast mezi nabídkou a poptávkou, poptávkou je buďto mzdy snížit (vzhledem (vzhledem ke kolektivním smlouvám atd. nikterak jednoduchý úkol), nebo přispět k navýšení počtu nezaměstnaných nezaměstnaných uchazečů na ÚP a převést převést finanční zátěž z firmy na stát. Graf č. 5 - Rovnováha na trhu práce
Zdroj: Pavel Kuchař – Trh práce – sociologická analýza str. 13
53
Subjektivně
se
přikláním
k
tezi
přistupovat
k propouštění
v krajních
případech,
či ve střednědobých a dlouhodobějších strategiích podniků, v krátkodobém horizontu to situaci podniku beztak neřeší (zaměstnanci se musí vyplácet odstupné a v případě ekonomického oživení podniku startuje drahý cyklus proškolování a nábor nových zaměstnanců), zaměstnavatel přijde o zkušenou pracovní sílu a snižuje se mu produkce, řečeno jinými slovy, v okamžiku propuštění zaměstnanec pro zaměstnavatele představuje po určitou dobu jen náklady a už nepřispívá k výrobnímu procesu s potencionální vidinou zisku.
Propast mezi poptávkovou a nabídkovou křivkou zúží: •
ekonomická prosperita
•
pružnost pracovních sil
•
přemístit převis nabídky pracovních sil do oborů s výčnělkem poptávky po pracovních silách
•
minimální zásahy státních institucí do ekonomického dění41
4.2 Zásadní faktory ovlivňující pracovní trh 4.2.1 Demografie a imigrace Demografové z ekonomicky vyspělých zemí dlouhodobě hlásí záporné přírůstky domácího obyvatelstva, při mých studiích jsem vypozoroval, že s tímto problémem se zhruba od 60. až 70. let minulého století potýkají země s několikaletým demokratickým státním zřízením. Pro země bývalého sovětského bloku začal atakovat problém stárnutí obyvatelstva a postupný úbytek porodnosti zejména po pár letech od přechodu k novému státnímu zřízení. Důkazovými zeměmi je například ČR, Slovensko, Ruská federace, Polsko, pozadu nezůstává ale ani Ukrajina a bývalá část východního Německa.
Problém stárnutí domácí evropské populace vlády dlouhodobě řeší imigranty, situace se bohužel radikálně za posledních cca čtyřicet let změnila, zatímco v minulém století byli imigranti se základním vzděláním, či bez nějakého vzdělání v Evropě vítaní (včetně lidí z třetího světa), vinou rozsáhlé expanze stavitelského a těžkého průmyslu, s nepříliš vysokými nároky na odbornou kvalifikaci a jednoduchým integračním procesem cizinců, dnes v technologické a pokrokové době tomu tak zdaleka není a klade se důraz na výši vzdělání 41
KUCHAŘ, P. Trh práce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 11 – 15 s. ISBN 978-80-246-1383-3
54
i u těchto skupin lidí, aby vůbec měli šanci se na trhu práce s vysokými nároky uplatnit a neuvízli v síti dlouhodobé nezaměstnanosti a státu přinášeli nějaký užitek, i proto je lepší směřovat kapitál spíše za pracovní silou, než naopak, protože se tím může předcházet rasismu a xenofobii.
Mínusová cifra přírůstku českého obyvatelstva na náš trh práce fatální důsledky zatím nemá, už teď je ale jasným faktem, s kterým se musíme nyní smířit stárnutí našeho národa (i celé EU), častěji tak můžeme z úst našich politiků slyšet problémy s budoucím vyplácením starobních důchodů zatím plně ekonomicky aktivním, silným ročníkům ze 70. let, protože pak přicházely ročníky početně slabší, i přesto proces vymírání nastal v ČR lehce před překročením první poloviny devadesátých let. Všechny statistické údaje navíc u nás (i v EU) popisují minimálně do první třetiny 21. století nadále pokračující proces nedostatečné porodnosti a v ještě dalekosáhlejším horizontu předběžně ani nepředpokládají výrazné navyšování porodnosti původního obyvatelstva.
ČR nadměrnému přílivu imigrantů z třetího světa (díky své poloze) čelit nemusí, k nám nejčastěji směřují Slováci, Rusové, Ukrajinci a Vietnamci, přičemž disponují alespoň nějakou měrou vzdělanosti, s nejvyšším dosaženým vzděláním k nám přicházejí Rusové (přes polovinu z nich dosáhlo na úroveň terciálního vzdělání), protipólnou pozici zastupují obyvatelé původem z Polska, na český trh práce vstupují obyčejně jen se základním vzděláním, či výučním listem (téměř 75 % z nich). Výjimečnost patří Vietnamcům, pouhé 1% z nich se nechá zaměstnat v podnicích, zbylých 99 % podniká s živnostenským oprávněním se zaměřením hlavně na textilní a potravinářskou činnost. Řídící funkce na úrovni topmanagementu ve firmách k nám z cizinců nejčastěji přicházejí vykonávat vysoce kvalifikovaní lidé ze západních zemí Evropy a USA.
4.2.2 Vzdělání Bezpochyby ztělesňuje páteř celého trhu práce, název tématu bakalářské koresponduje vývoj všeho, co s nezaměstnaností v ČR souvisí od roku 1989, nicméně vývoj vzdělanostní struktury našeho obyvatelstva vystudovaného za socialismu se razantně nezměnil a není tedy možné vysvětlit vzdělanost bez krátkého průřezu sáhodlouhé minulosti. Za dob rozsáhlé budovatelské a průmyslové éry byl systém školství přizpůsoben (i tak tomu je do jisté míry dnes) tehdejším pracovním požadavkům, kde převládal podíl manuálních, dělnických
55
pracovních pozic, na jejichž provádění bohatě stačilo sekundární vzdělání v podobě vyučení, vyznačujícím se malou popř. žádnou zodpovědností. Výše uvedené resolutně poznamenává i dosavadní specifikum trhu práce počínaje s překážkami uplatnitelnosti nově registrovaných uchazečů s nízkým vzděláním na ÚP a rekvalifikacemi, přizpůsobením a požadováním vyšší zodpovědnosti konče. Nová státní struktura po listopadu 1989 vybízela k podnikání, to pojalo nemalou číselnou cifru osob propouštěných kvůli přezaměstnanosti z období plánovaného hospodářství, na druhou stranu i někteří ze zaměstnání odcházeli dobrovolně, s úmyslem si podnikatelskou činnost vyzkoušet na vlastní kůži, expandující sektor služeb tak úspěšně přispěl k neobvykle nízké míře nezaměstnanosti v první polovině 90. let.
V průběhu 90. let začaly narůstat požadavky na vzdělanost a středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou začalo nad vyučením značně převažovat, stav trvá dodnes, k tomu vzrostl zájem o dálková večerní studia. Dalšímu nárůstu a příznivému vývoji se od přelomu tisíciletí těší bakalářské programy, nýbrž zaměstnavatelé čerstvě vystudované bakaláře většinou s absencí praxe berou jako tzv. nedokončené vysokoškoláky a přiřazují jim práci na středoškolské úrovni, na tomto základě můžeme odvodit stále častější fakt vystrnaďování středoškoláků vysokoškoláky z jejich úrovně řízení a složitosti práce. Nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva přísluší nejen zásluze změny ve financování státních vysokých škol v souvislosti s umožněním přijímání vyššího počtu studentů na přelomu roku 2002, nýbrž i soukromým školám. Pavel Kuchař uvádí podíl studentů v bakalářských programech v obou studijních variantách (prezenční a kombinované) na soukromých vysokých školách ku státním na úctyhodné 27 % úrovni (ve školním roce 2004/2005), v magisterských programech těchto úspěchů už soukromé školy v tomtéž časovém horizontu zdaleka nedosahovaly, pouhých 0,4 %.
Prognóza líčí vzhledem k zvyšujícím se požadavkům z řad zaměstnavatelů na zaměstnance setrvání populárnosti bakalářských programů, ekonomická krize přispívá k růstovému potenciálu studentů hlásit se z bakalářských programů na navazující magisterské, protože existuje pravděpodobnost malého nalezení zaměstnání, podniky mají obavy najímat zaměstnance, krize jim totiž stále znemožňuje rozvoj a utváření perspektivních dlouhodobých strategických
koncepcí.
Vysoké
školy
postrádají
komunikaci
se
zaměstnavateli
v zainteresovaném regionu, s kterými by bylo zapotřebí rozebrat vhodnost volby oborů, které zaměstnavatelé upřednostňují, aby zbytečně nedocházelo k otevírání neuplatnitelných oborů v kraji. Delší dobu eskaluje problém malého zájmu mladistvých o učňovské obory, přirozeně 56
to v budoucnu přinese nedostatečné množství řemeslníků, zajisté bude tedy zapotřebí zvýšit informovanost a populárnost těchto nepostradatelných profesí.42 Obrázek č. 4 - Druhy dosažitelného vzdělání v ČR:
terciální vzdělání terciální vzdělání
2.stupně
1. stupně
magisterské programy
sekundární vzdělání
bakalářské programy
(SŠ, SOÚ)
(VŠ, VOŠ)
(VŠ)
primární vzdělání (ZŠ)
Zdroj: vlastní
4.3 Skupiny s rizikovým postavením na trhu práce •
Nekvalifikovaní pracovníci
Nedostatečná, popřípadě žádná kvalifikace nevěští báječné vyhlídky na velký, rozlehlý dům s vyhřívaným bazénem, saunou a mercedesem v garáži, protože na domácí pracovní sílu bez jakékoliv kvalifikace s nízkým, popřípadě žádným vzděláním zbývají jen ta nejhorší a nejhůře placená pracovní místa. Ke zvyšování jejich životní úrovně musí tito pracovníci jít cestou dodatečného vzdělávání formou dálkového studia, nebo aktivní politikou zaměstnanosti (např. rekvalifikacemi). Jedno však mají nekvalifikovaní pracovníci jisté, jsou nejčastějšími kandidáty na propouštění a dlouhodobou nezaměstnanost, z průzkumů vyplývá, že jen 30 % dlouhodobě nezaměstnaných má chuť a schopnost se učit novým poznatkům a právě na ně se má aktivní politika zaměřovat. Z trhu práce tuto skupinu obyvatel stále častěji vyčleňuje levná pracovní síla z východu, protože pracuje za velmi nízkou mzdu, kterou původní obyvatelstvo neakceptuje. •
Ženy
Jejich postavení na trhu práce se posouvá do postraní v období plnění mateřských povinností, zlom přichází po rodičovské dovolené, kdy žena začíná řešit otázky spojené se zaměstnáním, naštěstí zákony umožňují matkám pracovat například na částečný úvazek i v období mateřské, jsou tak stále v kontaktu se zaměstnavatelem a jejich šance zpětného návratu na klasický 42
KUCHAŘ, P. Trh práce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 39 – 76 s. ISBN 978-80-246-1383-3
57
hlavní pracovní poměr se tím zvyšují. Obavy z nalezení zaměstnání a nepřílišná ochota zaměstnavatelů maminky malých dětí zaměstnávat, vede čím dál častěji ženy k nutnosti nejdříve vystudovat, získat praxi a stálé zaměstnání a pak teprve přemýšlí a uvažují o založení rodiny, nepochybně získávají lepší postavení na trhu práce, než maminka, jež hned po studiích jde na mateřskou dovolenou a po třech letech nastupuje na trh práce bez zkušeností. Ve statistikách všeobecně výší nezaměstnanosti vedou ženy nad muži, kromě uchazeček a uchazečů se základním vzděláním, to se vysvětluje daleko větší nabídkou pracovních pozic pro ženy honorovaných na úrovni minimální mzdy (uklizečky, prodavačky atd.). •
Absolventi škol
Jednoznačně
nezaměstnaností
nejvíce
postižená
skupina
lidí,
zmiňovaný
zákon
o nezaměstnanosti z roku 2004 znemožnil čerstvým absolventům pobírat podporu v nezaměstnanosti a podmínka nárokování se začala vázat k jednomu odpracovanému roku během předešlých 3 let (dnes stačí už jen roky 2), toto opatření pomohlo snížit vysokou mírou nezaměstnanosti studentů, protože se ukázalo, že po absolvování studia mladí ani práci nehledali a raději chtěli ještě nějaký čas prožít v radovánkách z peněz daňových poplatníků, takovou možnost však díky novému zákonu neměli a byli tak motivováni začít práci vyhledávat dříve. Hladší vkročení na pracovní trh ulehčí absolventům vyhledávání pracovních příležitostí za dob učňovského, středoškolského a zejména vysokoškolského studia, nejčastěji formou brigád, usměje-li se na ně štěstí, mohou tak získat i stálou pracovní pozici. Rozhodnou-li se zaměstnavatelé dávat práci absolventům, přijímají riziko nedostatečné praxe, ale skutečnost neutvoření ještě žádných pracovních návyků jim dává preferenci ´´vychovat si´´ mladistvého podle svého, poněvadž tento člověk s sebou nenese žádné břímě v podobě zažitých pracovních návyků, které by zaměstnavatel u jiných skupin obyvatel (např. osoby v předdůchodovém věku) obtížněji měnil. Úřady práce a stát zprostředkovávají této kategorii lidí zvýšenou zprostředkovatelskou péči při snaze nalézt odpovídající pracovní uplatnění. •
Občané v předdůchodovém věku
Část společnosti spadající do kategorie předdůchodového věku disponuje cennou várkou pracovních zkušeností, s demografickým ohledem lze poměrně snadno pochopit budoucí nepostradatelnost a důležitost stávající ohrožené skupiny na trhu práce, s čímž souvisí i cílené oddalování odchodu do důchodu a státní stimulace věnovaná starším věkovým třídám, zaměřená na aktivní stárnutí v důchodovém věku. Statistická šetření však vykazují převažující neochotu starších občanů, ocitnou-li se v předdůchodovém věku nezaměstnaní učit, se novým
58
trendům, stále tak sílí tlak na tvorbu koncepcí rekvalifikačních kurzů věnovaných této skupině umožňujících získání praktických rad a dovedností. •
Zdravotně postižené osoby
Před rokem 1989 zdravotně postižení pracovali ve specializovaných závodech, v rané postsocialistické éře s důrazem kladeným na ziskovost, pak svou činnost zřízení ukončovala a nárůst nezaměstnaných s označením OZP na sebe dlouho nenechal čekat. Pozitivní změnu přineslo schválení zákona č. 167/1999 nařizující všem firmám ve stanoveném množství přijímat do pracovního poměru osoby zdravotně postižené, bohužel nařízení nemělo dlouhodobý efekt a neutěšená situace s vysokým počtem zdravotně postižených zájemců připadajících na jedno volné pracovní místo přetrvává dodnes. I zde řešení a náprava spočívá v chuti a podpoře dodatečného vzdělávání, roku 2005 třetina z celkového úhrnu zdravotně postižených nemohla nabídnout žádné vzdělání, necelé dvě třetiny jen vyučení, naopak pouhá 4 % z nich vystudovala vysokou školu. Druhý řešitelský krok zdůrazňuje nutnost změny sazeb mzdového ohodnocení, většinou je velmi podobné výši vyplácených dávek určených této kategorii mající problém s pracovním uplatněním a konečně třetí ukrývá odstranění nadměrných legislativních opatření, které způsobují obavy ze strany zaměstnavatelů zaměstnávat více postižených osob, za čímž stojí nejednoduchost jejich potencionálního propouštění. •
Romové
Majoritní společnost četně označuje romskou minoritu za velmi obtížně přizpůsobivou, s nechvalně proslulým prvenstvím nízkého, popřípadě žádného vzdělání (přes 80 % jejich dětí navštěvuje zvláštní školy), s nechutí nalézt si zaměstnání přelévající se do potíží masové dlouhodobé nezaměstnanosti, navíc tuto rizikovou skupinu po sametové revoluci z trhu práce postupem času nahrazovala levná pracovní síla z východu a jsou častými kandidáty špatného zdravotního stavu, vysoký počet kriminality jim na popularitě také moc nepřidá, zejména v Ústeckém kraji. Zajímavý rys romské menšiny hlásí, že její samotní příslušníci se v mnoha případech ke svému původu nehlásí, odhadci k roku 2005 vyčíslili, že na území ČR žilo přibližně 200 000 Romů, při sčítání lidu v roce 2001 políčko romské národnosti zaškrtlo pouhých 12 000 osob. Cílem není popisovat jen veškeré zápory, naštěstí se mezi nimi najdou tací jedinci, kteří si stálé zaměstnání dokáží dlouhodobě udržet, stávají se tak příkladným vzorem pro zbytek romské populace.43
43
KUCHAŘ, P. Trh práce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 139 – 161 s. ISBN 978-80-246-1383-3
59
Tabulka č. 8 - Vzdělanostní složení nezaměstnaných a skladba VPM v ČR
VZDĚLANOSTNÍ SLOŽENÍ NEZAMĚSTNANÝCH A SKLADBA VPM V ČR
Stav v % za r. 2006
Stav v % za r. 2008
Stav v % za r. 2010
(období konjunktury)
(období vrcholu)
(období úpadku)
Vzdělanostní
VPM dle
Vzdělanostní
VPM
struktura uchazečů
vzdělání
struktura uchazečů
vzdělání
bez vzdělání základní
1
2 bez vzdělání
31
31
vyučení
40
ÚSO - SOŠ
14
vzdělání
ÚSV
struktura uchazečů
vzdělání
3 bez vzdělání základní
1
2
27
27
46 vyučení
38
38 vyučení
39
34
11 ÚSO - SOŠ
15
10 ÚSO – SOŠ
16
18
5
5
3
2
3
2
vzdělání
2
3
1
VOŠ
1
VŠ
3
maturitou
VPM dle
40
3
vyučení s
Vzdělanostní
30
2 ÚSV
odborné
dle
1
základní
4
střední
ve vztahu s VPM
Kvantita nezaměstnaných
Trh práce – vzdělanost nezaměstnaných v %
Období
(stav vždy k 31. 12. příslušného kalendářního roku s výlukou čtvrtletí)
vzdělání
4
2 ÚSV
3
2
3
1
0 VOŠ
1
0 VOŠ
1
1
5 VŠ
5
4 VŠ
5
9
střední odborné vyučení
s
maturitou
střední odborné vyučení
s
maturitou
Poměr všech evidovaných
Poměr všech evidovaných
Poměr všech evidovaných
uchazečů ku hlášeným VPM
uchazečů ku hlášeným VPM
uchazečů ku hlášeným VPM
(uvedeno v tisících)
(uvedeno v tisících)
(uvedeno v tisících)
1. čtvrtletí
514.759/70.473
1. čtvrtletí
336.297/151.311
1. čtvrtletí
572.824/33.137
2. čtvrtletí
451.106/85.945
2. čtvrtletí
297.880/151.881
2. čtvrtletí
500.500/32.927
3. čtvrtletí
454.182/97.543
3. čtvrtletí
314.558/139.557
3. čtvrtletí
500.481/35.100
4. čtvrtletí
448.545/93.425
4. čtvrtletí
352.250/091.189
4. čtvrtletí
561.551/30.803
Stručný přehled nezaměstnaných a VPM ve vybraných letech v ČR
Průřez historií
Příslušný rok
Dohromady nezaměstnaných
Hlášená VPM
r. 2004
541.675
51.203
r. 2000
457.369
52.060
r. 1997
268.902
62.284
r. 1993
185.216
53.938
r. 1990
39.379
57.616
Zdroj: vybraná data do mé tabulky užitá z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro /28. 03. 2012 http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/kapitola/10n1-05-_2005-1000 /28. 03. 2012
60
5. Politika zaměstnanosti V ČR začala politika zaměstnanosti své pole působnosti odehrávat počátkem 90. let, základním kamenem jí byl vznik demokratických institucí. Z historického hlediska nutno poznamenat, že řízením této politiky se zprvu zaobírala dvě ministerstva: •
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí (FMPSV)
•
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV)
Ministerstvo na federálním stupni řešilo otázky sociálních reforem a chystalo strategické plány, naopak ministerstvo na národním stupni (MPSV) vykonávalo regulativní a výkonné činnosti sociálního státu, zejména pak kompletní správu služeb zaměstnanosti a správné uvádění aktivní politiky na lokálních, ministerstvu dodnes podřízených, úřadech práce ČR. Federální ministerstvo, počínaje rokem 1993, rozdělením ČSFR zaniklo a jeho úkoly se začaly delegovat na naše národní ministerstvo (MPSV). Na regionální úrovni (v dílčích krajích) docházelo postupem času vlivem nedostatečné centrální koordinace ke spolupráci ředitelů jednotlivých poboček úřadů práce, prostřednictvím čehož se vytvářely neformální podpůrné sítě mezi okresními úřady práce v regionu, ale i zainteresovanými institucemi a podniky hlavně při spolupráci na rozvojových programech, v nichž formalizovali způsoby nově vzniklých otázek, sporů a neúplně definovatelných problémů. Vstup do Evropské unie s sebou přinesl eventualitu financování integračních projektů z Evropského sociálního fondu a nový způsob nastavení politiky zaměstnanosti, od spolupráce mezi lokálními úřady práce v kraji na účelových programech se začalo upouštět, projekty EU totiž daleko více preferují nová dlouhodobá schémata na bázi komplexnějších národních integračních projektů. Politika zaměstnanosti se skládá z: •
Aktivní politiky zaměstnanosti
•
Pasivní politiky zaměstnanosti
5.1 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) APZ zahrnuje poradenství a jiné prostředky brojící proti nezaměstnanosti, snaží se zabránit spirále dlouhodobé nezaměstnanosti a tím i vybudování závislosti na sociálním systému (např. stálému pobírání sociálních dávek, což přiřazujeme na vrub pasivní politice zaměstnanosti). 61
Dříve, než všechny nástroje APZ blíže specifikuji, zůstanu ještě chvíli u knihy Nejistoty na trhu práce a přiblížím z ní jeden sáhodlouze rozebíraný poradenský prostředek aktivní politiky: Individuální akční plány (IAP), těšící se své největší slávě v letech 2003 – 2006.
Od přídavného jména individuální můžeme lehce odvodit podstatné jméno individualizace a princip
oné
individualizace
spočívá
v profesionálním
přístupu
zaměstnanců
ÚP
k jednotlivým zájemcům chtějících získat zaměstnání. Úředníci za pomoci IAP dlouhodobě nabízí lidem bez práce širokou škálu poradenských činností, tento plán má za úkol navýšit jejich adaptibilitu na trhu práce, zároveň každý aspirant vlastní jakýsi náčrt jemu šitý na míru.
Zpočátku IAP úřady sestavovaly jen nezaměstnaným na základě dobrovolnosti, nejčastěji však jednotlivcům ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností, to platilo do příchodu nového zákona o zaměstnanosti, jež vstoupil v platnost roku 2004, posléze vešlo v účinnost nařízení utvářet je všem registrovaným uchazečům o zaměstnání do 25 let věku, program náležící těmto uchazečům nesl název První příležitost. V roce 2006 pak došlo k dalšímu posunu, kdy IAP musely být ze zákona nově sestavovány i nezaměstnaným starším 25 let, tento projekt se jmenoval Nový start, v posledním zmíněném roce se od individuálních plánů upustilo a vznikly tzv. Osobní listy – jejich filosofie se však nesla v duchu IAP, šlo tedy do značné míry jen o odlišný název. Autoři knihy Nejistoty na trhu práce prováděli na libovolně zvolených čtyřech ÚP průzkum ohledně efektivnosti IAP a mě upoutalo stanovisko Pavla Horáka, čímž bych uzavřel kapitolu IAP (resp. Osobních listů). V průzkumu došel k závěru, že akční plány, místo kýženého ovoce v podobě všelijakých přínosů, uchazečům přinášejí spíše dalekosáhlé papírování liniových zaměstnanců na úřadech, kteří se snažili o maximální uspokojení zákazníků (uchazečů), sestavováním vydatného množství plánů začali postupně sklouzávat z onoho individuálního (profesionálního) přístupu k praktikování postupu rutinního jednání – to tedy z dominantnější většiny zabraňovalo a omezovalo rozvíjení a smysluplnosti IAP, můžeme k tomu i připočíst nedostatečné proškolování a rozvíjení aktivit zaměstnanců na ÚP, silné administrativní vytížení liniových zaměstnanců, nedokonalou týmovou spolupráci na detašovaných pobočkách regionálních pracovišť úřadů práce a nedostatečnou volnost liniových zaměstnanců v procesu samostatného rozhodování.44
44
SIROVÁTKA, T. WINKLER, J. ŽIŽLAVSKÝ, M. HORÁK, P. eds. Nejistoty na trhu práce. 1. vyd. Olomučany: Albert, 2009. 133 – 173 s. ISBN 978-80-7326-172-6
62
5.1.1 Důležité nástroje aktivní politiky zaměstnanosti •
Rekvalifikace
Rekvalifikaci zajišťují ÚP formou vzdělávání ve vzdělávacích a speciálních programech na základě § 109 zákona o zaměstnanosti, vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., klíčovým předpokladem spouštějícím lavinu rekvalifikačních kurzů je vznik nesouladu mezi kvalifikační nabídkou kandidátů o práci a zaměstnavatelské poptávky profesí, tato nerovnováha na trhu práce způsobuje, že potencionálně volně nahlášená pracovní místa nemohou být z důvodu nedostatečného či nevyhovujícího vzdělání a kvalifikace obsazena, proto na scénu přichází rekvalifikace mající tento trend zvrátit a registrovanému buďto rozšířit stávající kvalifikaci nebo umožnit získat úplně novou – specifika rozhodná pro vhodný výběr rekvalifikačního kurzu se zaměřují na doposud získanou kvalifikaci, potažmo zkušenosti a dovednosti jedince s přihlédnutím k jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu. •
Investiční pobídky
Od MPSV lze za určitých podmínek obdržet následující dvě investiční pobídky:
1) Podpora tvorby nových pracovních míst 2) Podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců
Investiční pobídky MPSV poskytne pouze okresu s hranicí průměrné nezaměstnanosti minimálně o 50 % vyšší, než činí průměrná míra nezaměstnanosti v souhrnu za celou ČR, na tvorbu jednoho pracovního místa zřízeného na území okresu s takto vysokým výskytem nezaměstnanosti ministerstvo přispěje finančním obnosem 50.000 Kč (tato podmínka se nevztahuje na CHPM). Pokud se případný zaměstnavatel rozhodne vytvořit pracovní místo osobě zdravotně postižené tzv. Chráněné pracovní místo (CHPM), ročně dosáhne na částku maximálně 48.000 Kč a nejdříve za rok od doby vytvoření CHPM, avšak ještě je stanovena jedna podmínka v podobě tříletého trvání pracovní smlouvy vážící se každému CHPM. Výši podpor určených na rekvalifikace i školení zaměstnanců MPSV rozčleňuje na základě velikosti podniku, 25 % nákladů vzniklých na tyto činnosti uhradí podnikům velkým (velkým podnikem rozumíme firmu s 250 a více zaměstnanci), 35 % podnikům středních rozměrů (od 50 do 249 zaměstnanců) a 45 % nákladů firmám malé velikosti (firma zaměstnávající maximálně 49 zaměstnanců), ale pozor, školí-li (rekvalifikuje) zaměstnavatel osoby se zdravotním postižením, výše hmotné podpory vynakládané MPSV u velkých podniků vyšplhá k 35 %, u středních 45 % a v malých 55 %. 63
•
Veřejně prospěšné práce
Představují naději, šanci a prostředek v podobě osvojování si nových, ale i udržování již získaných pracovních zvyklostí v zaměstnání, které vzniklo v první řadě pro dlouhodobě evidované, nesnáze uplatnitelné uchazeče. Veřejně prospěšné práce (VPP) vykonává jedinec nejdéle dvanáct po sobě navazujících měsíců, představují řešení krátkodobého horizontu a jsou určené osobám žijícím ze sociálních dávek (popř. dávek hmotné nouze), už tedy bez nároku na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Zaměstnavateli v uzavřeném smluvním kontraktu s ÚP vzniká eventualita, vezmeme-li to ze stránky vytváření pracovního místa určeného k VPP, na finance od pracovního úřadu v plném rozsahu skutečné mzdy vynakládané za zaměstnance, včetně zdravotního a sociálního pojištění, takovýmto zaměstnavatelem z drtivé většiny bývají municipality - ty se ve sjednané smlouvě s ÚP zavazují do výkonu VPP výlučně obsazovat osoby doporučené právě příslušným pracovním úřadem. Mnozí z nás si pod názvem VPP představí pouze jedince zametajícího na ulici s koštětem nebo hrabajícího listí s hráběmi, ovšem toto zdání klame, prospěšné práce zahrnují i lukrativnější zaměstnání, mj. i získání krátkodobého pracovního poměru ve veřejných budovách (např.: krajských úřadech, nemocnicích, školách, ústavech sociální péče atp.), samozřejmě tu převažují práce úklidového zaměření.
Ve spojení s VPP si dovolím poznamenat šíření falešných a poplašných informací zahlcujících e-mailové schránky, které obsahují zprávu o tom, že od letošního roku mají VPP vykonávat všichni nezaměstnaní občané nahlášení na úřadech déle jak dva měsíce, na což v zápětí i na svém portále reagovalo MPSV a toto počínání charakterizuje jako cílené vyvolávání paniky mezi občany a potvrzuje smysl a účelnost prospěšných prací určených převážně nezaměstnaným s evidencí přesahující jednoroční rozmezí. •
Společensky účelná pracovní místa
Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) zaměstnavatel zřizuje na základě písemné dohody s ÚP, ten se ještě před tím rozhodne, zda mu příspěvek v nejvýše 12 měsíční lhůtě poskytne, protože na SÚPM není právník nárok. Tato kategorie pracovních míst slouží kandidátům, kterým není možné zprostředkovat zaměstnání jiným dostupným stylem. SÚPM si smí vytvořit i samotný nezaměstnaný, a to na základě samostatné výdělečné činnosti (SVČ), v eventuálně kladně vyřízené žádosti uchazeč získá finanční obnos na zakoupení vybavení nutného k výkonu SVČ, tento člověk může žádat do určitého termínu po uzavření smlouvy i o překlenovací příspěvek. Do žádosti je nutno uvést časový termín zahájení vykonávání SVČ a tím i datum ukončení registrace v evidenci ÚP, k tomu se případný 64
zájemce zavazuje samostatnou činnost vykonávat po stanovenou dobu, vyjímaje nečekaného ukončení činnosti z neočekávaného zhoršení zdravotního stavu.
Případný příspěvek ÚP udělí ve formě buďto: 1) zpětně návratné finanční částky 2) příspěvkem na zaplacení úroků z úvěrů 3) vyplacením peněz určených na plnou nebo částečnou úhradu mezd i se zahrnutím sociálního a zdravotního pojištění s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. •
Příspěvek na zapracování
Žádost o příspěvek na zapracování (PNZ) vznáší pracovnímu úřadu subjekt zřizující pracovní poměr nezaměstnaným kandidátům se zvýšenou zprostředkovatelskou péčí při výběru vhodného zaměstnání v souladu s § 33 zákona o zaměstnanosti, neodmyslitelnou součást tvoří smluvní ujednání s ÚP ve věci přidělení PNZ, a díky tomu zaměstnavatel začne inkasovat v časovém obzoru 3 měsíců za jednu fyzickou osobu pověřenou tímto druhem zapracování polovinu aktuální výše minimální mzdy v ČR (tedy 4.000 Kč). •
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Vznikl za účelem ulehčit nelehkou situaci podnikům zásadně měnícím dosavadní způsoby výroby a zavádějícím tak nové produkční technologie, čímž pochopitelně nejsou schopni, po stanovený časový interval svým zaměstnancům během přechodu na nový podnikatelský program, zadávat pracovní úkoly v jinak běžně přiděleném týdenním pracovním plánu. Okamžikem stvrzení písemně uzavřeného podkladu v záležitosti příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program s ÚP nabývá podnikatelský subjekt práva požadovat za svého každého zaměstnance dokonce až 6 měsíců finance v 50 % objemu současné, v naší zemi vyplácené minimální mzdy.45
5.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti (PPZ) částečně kompenzuje výpadek příjmů nezaměstnaných občanů, stav vzniká zvláště vinou ztráty zaměstnání. PPZ jmenovitě shrnuje podporu v nezaměstnanosti, sociální dávky (dávky v hmotné nouzi) i institut životního minima atp. Okolnosti, za jakých nezaměstnaný získá nárok na vyplácení zásadních nástrojů PPZ (výše, délka, skupinové rozdělení podle věku uchazečů atd.), byly dopodrobna rozepsány v předešlých kapitolách, kde této problematice věnuji značnou pozornost. Čeho jsem se zatím 45
http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz /08. 04. 2012
65
nedotkl, jsou okamžiky rušící nárok na podporu v nezaměstnanosti tj. výmaz registrovaného z evidence, či uběhnutí zákonem stanoveného podpůrčího termínu.
5.3 Finance vynakládané státem na zaměstnaneckou politiku ČR Podtéma přibližuji pomocí níže umístěné stejnojmenné tabulky s označením: Tabulka č. 9 - Finance vynakládané státem na zaměstnaneckou politiku ČR
FINANCE VYNAKLÁDANÉ STÁTEM NA ZAMĚSTNANECKOU POLITIKU ČR Státní politika zaměstnanosti (v tis. Kč) V jednotlivých Z toho na aktivní politiku Z toho na pasivní politiku letech: zaměstnanosti: zaměstnanosti: 1991 1.677.270 773.000 1992 1.423.352 1.721.676 1993 1.416.669 749.408 1994 1.844.265 718.323 1995 1.781.846 634.791 1996 2.106.406 558.087 1997 3.420.038 551.995 1998 4.193.698 903.014 1999 5.709.466 1.921.750 2000 5.680.469 3.406.154 2001 5.228.947 4.063.277 2002 6.209.746 3.483.250 2003 6.949.250 3.274.160 2004 7.030.047 3.939.856 2005 7.046.845 4.027.853 2006 7.307.521 5.300.675 2007 7.015.755 5.673.321 2008 7.114.895 6.131.729 2009 15.077.723 4.953.467 2010 13.354.778 6.171.493 Celkem za léta 58.957.279 111.588.986 vynaloženo: Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/ 10. 04. 2012
66
Závěr V průběhu mého téměř půlročního zkoumání a zjišťování trendů ohledně nezaměstnanosti jsem
přišel
na
několik
základních
souvislostí
a
provázaností,
tak
především
že nezaměstnanost je odvozená od mocného ukazatele HDP, což lze aplikovat i na faktu krátkodobého prognózování nezaměstnanosti. Ukázalo se, že dosáhne-li HDP, tedy to co si v naší zemi vyprodukujeme, záporných hodnot, s čímž jsme se mohli setkat naposledy v letech 2008 a 2009, nelze očekávat růst na straně VPM, ale spíš jejich citelný úbytek a na druhé straně v početnější převaze propouštění, jehož výsledkem je velký nárůst nezaměstnaných, naopak při kladném HDP se situace u obou stran pozitivně obrátí.
Nástupem demokracie začal i v ČR fungovat tržní mechanismus, díky čemuž vznikla po nějaké době nezaměstnanost, tehdy zapříčiněná hlavně zvýšenými nároky na efektivitu, ale také
se
začaly
poprvé
objevovat
požadavky
na
konkurenceschopnost
podniků.
Nezaměstnanost v první polovině 90. let pro českou společnost zatím neznamenala žádné sebe větší potíže, jelikož se restrukturalizační změny zatím odkládaly a uměle vytvořená pracovní místa se prozatím uchovávala. Od roku 1989 se historicky jen jedinkrát stalo, že počet VPM přesáhl
počet
nezaměstnaných,
bylo
to
roku
1990.
Druhou
polovinou
90
let
už restrukturalizační změny vystihují, čímž velmi roste i průměrná míra nezaměstnanosti, za výše uvedené období se hodnota ukazatele zastavila lehce nad 5 %. Restrukturalizace se u většiny podniků přelila do nového tisíciletí a míra nezaměstnanosti částečně i proto nadále rostla, nýbrž za to mohl i pomalý ekonomický růst ČR a neodpovídající vzdělanostní struktura obyvatel. Procentuální výše míry nezaměstnanosti za období od r. 2000 do r. 2003 atakovala oproti předchozí udané hodnotě téměř jednou takový nárůst, tedy 9,2 %. Podle mého názoru se restrukturalizace z drtivé většiny prováděla v duchu rozsáhlého propouštění a najímání velkého počtu externích firem na zajišťování věcí, které si firma dokázala častokrát i levněji zabezpečit sama, tento průběh přisuzuji nedostatečným manažerským zkušenostem podnikatelů, kteří odstátněný podnik získali.
Významný mezník za dobu trvání naší samostatnosti potom představuje rok 2004, kdy jsme se stali právoplatnými členy Evropské Unie, v souladu s tím jsme do našeho legislativního systému zabudovali řadu změn, na nichž jsou postaveny principy EU. Z pohledu tématu této práce za důležitou změnu považuji zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a jeho následnou novelizaci roku 2007 s jednoznačným posláním: lépe chránit před nezaměstnaností a přispět 67
k jejímu snížení. Od poloviny r. 2004 průměrná míra nezaměstnanosti klesala, stav trval až do roku 2008, téhož roku vykázala míra sympatických 5,4 %. Velice příznivý ekonomický růst naší země silně poznamenal nástup světové finanční krize, která udeřila v plné síle a raketový nárůst nezaměstnanosti na sebe nedal dlouho čekat, k 31. 12. 2010 míra činila rovných 9 %.
Z mého sběru statistických dat vyplynulo, že největší míru průměrné míry nezaměstnanosti dlouhodobě vykazuje Ústecký kraj, následovaný Moravskoslezským, tedy kraje postižené útlumem těžkého průmyslu, v práci uvádím studii zpracovanou hnutím Duha pro ÚK podávající návod, jak z nepříznivého vývoje nezaměstnanosti v důsledku útlumu těžebních činností aj. ven. Speciálně u Ústeckého kraje se dále prokázala absence vysokého počtu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, a pokud se v ÚK rozhodne někdo vystudovat vysokou školu, je velká část těchto jedinců nucená kvůli nedostatku pracovních míst z kraje odejít, i k této problematice se mi podařilo najít alternativu v podobě Ústeckým krajem a městem Teplice poskytovaného stipendia, ovšem pokud student stipendium získá, zároveň se tím zavazuje souhlasit s podmínkou jeho setrvání v kraji po ukončení vysokoškolského studia minimálně takovou dobu, po kterou stipendium pobíral.
Při zpracovávání bakalářské práce jsem dospěl k jednoznačnému závěru - vzdělanost obyvatelstva představuje alfu a omegu ekonomického růstu a klíčovou roli pro nezaměstnané představují úřady práce s kvalifikovaným personálem, jako nejúčinnější nástroj politiky zaměstnanosti se mi nepochybně jeví rekvalifikace, jež ve svém repertoáru mají právě ÚP, také si myslím, že do budoucna s přihlédnutím k demografickému vývoji bude kladen stále větší důraz na celoživotní vzdělávání a prožití aktivního důchodového stáří. Nezaměstnanost dlouhodobějšího trvání může způsobit jedinci nejen existenční problémy z ekonomického pohledu, ale také sociálního, což může dotyčného přivést k užívání omamných látek, odcizení pracovních návyků a v nejhorších scénářích i smrt, proto ji nelze brát na lehkou váhu. Na úplný závěr zdůrazním základní cíl každé vlády, a sice snaha o co nejvyšší zaměstnanost, platí zde přímá úměra čím více pracujících občanů, tím větší příjem do státní pokladny stát vyinkasuje. Vše výše uvedené vychází z jednoznačně formulovaného cíle: zanalyzovat stav nezaměstnanosti, trh práce a politiku nezaměstnanosti v ČR s detailnějším probádáním situace v ÚK. Rád bych na úplný konec dodal, že toto téma jsem si vybral, protože mě zpracovávání dat zejména v číselné podobě velice baví, i proto doufám, že práce bude přínosem jedincům, kteří se chtějí detailněji seznámit s vývojem nezaměstnanosti v naší zemi. 68
Seznam literatury Bibliografie: 1. KUCHAŘ, P. Trh práce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1383-3 2. LIŠKA, V. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-54-1. 3. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. ISBN 80 – 901424 – 9 – 4 4. PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. ISBN 80-86175-58-4 5. SIROVÁTKA, T. WINKLER, J. ŽIŽLAVSKÝ, M. HORÁK, P. eds. Nejistoty na trhu práce. 1. vyd. Olomučany: Albert, 2009. ISBN 978-80-7326-172-6
Zákony: 1. BIČÁKOVÁ, O. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – Přehled komentovaných novelizací od 01. 10. 2004 do 31. 05. 2007. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-8613173-3
Internetové zdroje: 1. Dobrovolná nezaměstnanost – pružné nominální mzdové sazby [online]. [cit. 20. 10. 2011]. Dostupný z http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl-nezamestnanost07 2. Nedobrovolná nezaměstnanost – nepružné nominální mzdové sazby [online]. [cit. 20. 10. 2011]. Dostupný z http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl-nezamestnanost07 3. Vývoj minimální mzdy v ČR [online]. [cit. 07. 11. 2011]. Dostupný z http://czblog.cz/aktualni-minimalni-mzda-v-cr-vyvoj-minimalni-mzdy/
4. Vývoj životního minima na jedince [online]. [cit. 07. 11. 2011]. Dostupný z http://www.finance.cz/ekonomika/prace/zivotni-minimum/
5. Vývoj minimální mzdy v ČR [online]. [cit. 07. 11. 2011]. Dostupný z http://czblog.cz/aktualni-minimalni-mzda-v-cr-vyvoj-minimalni-mzdy/
6. Zavádění
minimální
mzdy
[online].
[cit.
13.
11.
2011].
Dostupný
z
http://nb.vse.cz/~STASTNYD/HP442/HP442-Gregorova.doc
7. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Růst minimální mzdy [online]. [cit. 13. 11. 2011]. Dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/11266
69
8. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR za říjen 2011 [online]. [cit. 17. 11. 2011]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/ 9. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2010 - Charakteristika ÚK [online]. [cit. 24. 11. 2011]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/
10. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2010 - Silné stránky ÚK [online]. [cit. 26. 11. 2011]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/
11. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2010 - Slabé stránky ÚK [online]. [cit. 02. 12. 2011]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/
12. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2010 a 2000 - Nezaměstnanost a trh práce v ÚK [online]. [cit. 06. 12. 2011]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up/ 13. Ministerstvo práce a sociálních věci – průměrná míra nezaměstnanosti v ÚK [online]. [cit. 07. 12. 2011]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady 14. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2010 a 2000 – Důležité informace o ÚK [online]. [cit. 13. 12. 2011]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up 15. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji za rok 2010 a 2000 - Politika zaměstnanosti v ÚK [online]. [cit. 11. 12. 2011]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/informace/atp_up 16. Studie
od
hnutí
Duha
[online].
[cit.
16.
12.
2011].
Dostupný
z
http://hnutiduha.cz/uploads/media/oziveni_ustecka.pdf/
17. Ministerstvo
práce
a
sociálních
věcí
–
průměrná
míra
nezaměstnanosti
v Středočeském kraji a hlavním městě Praha [online]. [cit. 27. 01. 2012]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady
18. Český statistický úřad – Statistická ročenka Středočeského kraje 2010 – obyvatelstvo –
koncentrace
cizinců
[online].
[cit.
27.
01.
2012].
Dostupný
z
http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/201011-10-2010-04 /
19. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Zpráva o situaci v okrese Plzeň – město za
rok
2010
-
[online].
[cit.
29.
01.
2012].
Dostupný
z
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky/trh_prace_pm_2010.pdf
20. Ministerstvo
práce
a
sociálních
věcí
–
průměrná
míra
nezaměstnanosti
v Karlovarském a Plzeňském kraji [online]. [cit. 29. 01. 2012]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady
70
21. Strukturální fondy - ROP NUTS II Severovýchod [online]. [cit. 02. 02. 2012]. Dostupný z http://www.strukturalni-fondy.cz/rop-sv 22. Ministerstvo práce a sociálních věcí – průměrná míra nezaměstnanosti v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji [online]. [cit. 02. 02. 2012]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady
23. Ministerstvo práce a sociálních věcí - průměrná míra nezaměstnanosti krajů ČR od r. 1997 do r. 2010 [online]. [cit. 13. 02. 2012]. Dostupný z www.mpsv.cz 24. Ministerstvo práce a sociálních věcí – průměrná míra nezaměstnanosti - Jihočeský kraj a
oblast
Morava
[online].
[cit.
13.
02.
2012].
Dostupný
z
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady
25. Český a Slovenský statistický úřad - průměrné míry nezaměstnanosti v ČSR, ČR a SK [online]. [cit. 16. 02. 2012]. Dostupný z http://portal.statistics.sk , http://www.czso.cz/ 26. Zpravodajský portál iDNES – Kupónová privatizace [online]. [cit. 19. 02. 2012]. Dostupný z http://ekonomika.idnes.cz/pred-dvaceti-lety-zacala-kuponova-privatizace27. Evropský portál pracovní síly (EURES) [online]. [cit. 25. 02. 2012]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures
28. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 až
2006
[online].
[cit.
04.
03.
2012].
Dostupný
z
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/napz_2004_2006.pdf
29. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Tisková zpráva – Nezaměstnanost v ČR za leden
2012
[online].
[cit.
11.
03.
2012].
Dostupný
z
http://www.mpsv.cz/files/clanky/12111/tz_080212a.pdf
30. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Změny v sociální politice ČR od r. 2012 [online]. [cit. 15. 03. 2012]. Dostupný z http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/ 31. Sdělení komise EU - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění –
Evropa
2020
[online].
[cit.
21.
03.
2012].
Dostupný
z
http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf
32. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Průměrná míra nezaměstnanosti za celou ČR od r. 1995 do r. 2011[online]. [cit. 21. 03. 2012]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz 33. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Vzdělanostní složení nezaměstnaných a skladba VPM v ČR [online]. [cit. 28. 03. 2012]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro 34. Český statistický úřad – Vzdělanostní složení nezaměstnaných a skladba VPM v ČR [online]. [cit. 28. 03. 2012]. Dostupný z http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/kapitola/10n1-05_2005-1000
71
35. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Aktivní politika zaměstnanosti [online]. [cit. 08. 04. 2012]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 36. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Finance vynakládané státem na zaměstnaneckou politiku ČR [online]. [cit. 10. 04. 2012]. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/
72
Seznam obrázků Obrázky č. 1, 2, 3 - Kupónová knížka .................................................................................... 40 Obrázek č. 4
- Druhy dosažitelného vzdělání v ČR: ..................................................... 57
Seznam tabulek Tabulky č. 1, 2… - Vývoj minimální mzdy a Vývoj životního minima na jedince ........... 15 Tabulka č. 3
- Rozdílná míra nezaměstnanosti vybraných částí ČR v říjnu 2011 .... 18
Tabulka č. 4
- Důležité informace o Ústeckém kraji.................................................... 28
Tabulky č. 5, 6, 7 - Průměrné míry v ČSR, ČR a SK .......................................................... 39 Tabulka č. 8
- Vzdělanostní složení nezaměstnaných a skladba VPM v ČR ............. 60
Tabulka č. 9
- Finance vynakládané státem na zaměstnaneckou politiku ČR .......... 66
Seznam grafů Graf č. 1 - Dobrovolná nezaměstnanost – pružné nominální mzdové sazby ..................... 12 Graf č. 2 - Nedobrovolná nezaměstnanost – nepružné nominální mzdové sazby ............. 14 Graf č. 3 - Průměrná míra nezaměstnanosti krajů ČR od r. 1997 do r. 2010 ................... 37 Graf č. 4 - Průměrná míra nezaměstnanosti za celou ČR od roku 1995 do roku 2011 .... 51 Graf č. 5 - Rovnováha na trhu práce ..................................................................................... 53
73
Seznam použitých zkratek AP
agentura práce
EURES
Evropský portál pracovní síly
CHPM
chráněná pracovní místa
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
PNZ
příspěvek na zapracování
RIP
regionální individuální projekty
SÚPM
společensky účelná pracovní místa
SVČ
samostatná výdělečná činnost
TP
trh práce
ÚK
Ústecký kraj
ÚP
úřad práce
ÚSOV
úplné střední odborné vzdělání
VPM
volná pracovní místa
VPP
veřejně prospěšné práce
74
