INFORMACE. Legislativní v voj v památkové péãi po roce 1989

INFORMACE

„v pfiechodném období do svobodn˘ch voleb… delego-

DÛvodová zpráva zopakovala jiÏ pfiednesené názory, Ïe

vat rozhodovací pravomoci na odborné organizace pa-

„v prÛbûhu posledních 40 let se naprosto neosvûdãilo

mátkové péãe a národním v˘borÛm ponechat podíl na

pfienesení v˘konu státní památkové péãe z dfiívûj‰ího

rozhodování jen v odvolacích pfiípadech“. Z toho dÛvo-

památkového úfiadu na krajské národní v˘bory“.

10

Ar-

Legislativní v˘voj v památkové péãi po roce 1989

du mûl b˘t zru‰en „nevyhovující zákon ã. 20/1987

gumentovalo se nedostateãnou kvalifikací pracovníkÛ

Sb.“, aby souãasnû s pfiípravou nového bylo umoÏnûno

národních v˘borÛ a zbyteãnou administrativou.

Michal NOVOTN¯

„celkovû pfiebudovat organizaãní strukturu státní pa3

Památkov˘ zákon pfiedstavuje stûÏejní právní pfiedpis upravující péãi o památky. V âeské republice stále

Návrh organizace památkové péãe vycházel z jiÏ dfií11

mátkové péãe, vãetnû redistribuce pravomocí“. Do

ve pfiedloÏen˘ch úvah.

schválení nového zákona mûl b˘t potfiebám památko-

jako ústfiedního orgánu se poãítalo s novû zfiízen˘mi

vé péãe k dispozici novelizovan˘ zákon soudob˘.

oblastními úfiady s právní subjektivitou jako s úfiady

Kromû ministerstva kultury

platí zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi,

Ve dnech 12.–14. bfiezna 1990 se konalo na zámku

prvního stupnû (vytvofieny mûly b˘t z krajsk˘ch stfiedi-

ve znûní pozdûj‰ích novel. PfiestoÏe památková legis-

v RoztûÏi pro dal‰í v˘voj v˘znamné setkání zástupcÛ

sek) a s âesk˘m úfiadem památkové péãe jako úfia-

lativa zdaleka nekonãí památkov˘m zákonem, je právû

odborn˘ch organizací státní památkové péãe. Na zá-

dem druhého stupnû (ustaven˘m ze Státního ústavu

tento pfiedpis základem pro obor památkové péãe.

kladû konsenzu dosaÏeného na jednání byl zpracován

památkové péãe), kter˘ by oblastní úfiady fiídil. Pro ná-

Lze na nûj pohlíÏet nejen jako na technick˘ pfiedpis vy-

návrh novely zákona o státní památkové péãi a pfiímo

rodní kulturní památky by byl úfiadem prvního stupnû

mezující pravomoc a pÛsobnost jednotliv˘ch orgánÛ,

v paragrafovaném znûní pfiedloÏen 4. dubna minister-

âesk˘ úfiad památkové péãe, ministerstvo kultury by

ale také jako na hodnotov˘ dokument, kter˘ naznaãu-

stvu kultury. Ostatnû jiÏ 23. února pfiedloÏila „koordi-

rozhodovalo ve druhém stupni. Omezení nadbyteãné

je v˘znam, jak˘ spoleãnost památkám a památkové

naãní odborná skupina pracovníkÛ památkové péãe“

byrokracie chtûla novela fie‰it men‰ím poãtem správ-

péãi pfiikládá.

ministerstvu kultury návrh novely zákona rovnûÏ s po-

ních fiízení podle správního fiádu.

Památkov˘ zákon (jako kaÏd˘ zákon, je-li pfiipravován v demokratick˘ch podmínkách) je v˘sledkem urãi-

4

5

Ïadavkem na pfievedení správní pravomoci na památkové ústavy. ■ Poznámky

tého spoleãenského konsenzu. Proto jsou odborné

Názory úãastníkÛ setkání se ve sledovan˘ch otáz-

diskuse vedené bûhem zpracovávání zákonÛ o památ-

kách prakticky shodovaly s v˘‰e zmínûn˘m provoláním

1 Napfiíklad PamûÈ kultury; Provolání k ochranû kulturní-

kové péãi cenn˘m zdrojem informací o tom, jak˘m

Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody.

ho dûdictví; Jak dál v památkové péãi; staÈ O stavu na‰e-

zpÛsobem památková péãe o svém poslání uvaÏuje,

PoÏadovaly, „aby v˘kon státní správy na úseku státní

ho kulturního dûdictví, aneb Pláã koruny ãeské.

jaké problémy a témata pokládá za dÛleÏité a jaká fie-

památkové péãe byl pfienesen z národních v˘borÛ na

2 „JiÏ první manifesty a prohlá‰ení, vydávaná v prosinci

‰ení nabízí.

úfiady památkové péãe, jejichÏ funkce a úkoly budou

1989 jednotliv˘mi odborn˘mi pracovi‰ti podílejícími se

plnit dosavadní odborné organizace státní památkové

na ochranû kulturního dûdictví, konstatovala nedostateã-

Legislativní vymezení by mûlo b˘t nepochybnû pfiedpokladem efektivní péãe o památky. Památkov˘ zákon

6

péãe“.

nost zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi.“

by mûl zaruãit úãinnost památkové péãe, nelze v‰ak

Je‰tû pfiedtím, v únoru, se v‰ak „neoprávnûn˘m

Josef ·TULC: Státní ústav památkové péãe a péãe o pa-

samozfiejmû spoléhat pouze na nûj. Pfies nespornou

útokÛm na nûkteré funkcionáfie národních v˘borÛ v ob-

mátky v âR, in: Bulletin VIII, Státní ústav památkové

dÛleÏitost legislativy pro bûÏnou praxi nechci její v˘-

lasti památkové péãe“ bránili signatáfii PobûÏovické

péãe, Praha 1992, s. 7.

znam jednostrannû pfiecenit. Jsou tu dal‰í dÛleÏité fak-

iniciativy. Patfiili k nim pracovníci národních v˘borÛ

3 Jak dál v památkové péãi, in: Památky a pfiíroda 15,

tory, napfiíklad kvalitní vzdûlání pracovníkÛ památkové

a architekti Státního ústavu pro rekonstrukci památ-

1990, s. 96.

péãe nebo dostateãné finanãní zabezpeãení, které

kov˘ch mûst a objektÛ, ktefií sice také odsoudili nedo-

4 Úãastníky zasedání byli zástupci centrálních a krajsk˘ch

úãinnost památkové péãe ovlivÀují. Uspokojivé naplnû-

stateãnû upravenou souãinnost odborné a správní

odborn˘ch organizací státní památkové péãe, Asociace

ní tûchto podmínek pfiedpokládá ov‰em urãitou míru

sloÏky památkové péãe, odmítli v‰ak oznaãit za viníka

restaurátorÛ, Iniciativy nezávisl˘ch restaurátorÛ, zástupci

angaÏovanosti pfiíslu‰n˘ch míst.

národní v˘bory. Hlavní chybou podle nich byl fakt, Ïe

ministerstva kultury, ministerstva vnitra, ministerstva Ïi-

odborní pracovníci krajsk˘ch stfiedisek památkové pé-

votního prostfiedí, ministerstva v˘stavby a stavebnictví.

Porevoluãní radikalismus

ãe a ochrany pfiírody „nemají Ïádnou osobní zodpovûd-

Archiv Ivo Hlobila, Závûry Aktivu odborn˘ch pracovníkÛ pa-

Kritika systému

nost za svá rozhodnutí“ a s oãekávanou decentraliza-

mátkové péãe âR, nedatováno.

Politické zmûny zpÛsobené listopadovou revolucí

cí státní správy poÏadovali naopak zv˘‰ení pravomoci

5 Jaroslav SVATO≈: Pfiíspûvek na semináfii k legislativû

s sebou pfiinesly dlouho potlaãovanou moÏnost otevfie-

správy mûst, obcí a okresÛ. Nutnost legislativních

oborÛ a organizací peãujících o hmotnou ãást kulturního

nû vyjadfiovat názory na vûci vefiejné. V oblasti památ-

zmûn (doãasná novelizace a následné zru‰ení stávají-

dûdictví, in: Bulletin VII, Státní ústav památkové péãe,

kové péãe vyvolala nová situace ostrou kritiku vÛãi

cího památkového zákona) se jevila samozfiejmou

Praha 1991, s. 258.

soudobému stavu péãe o památkov˘ fond. Viditeln˘m

i jim, souãasnû se v‰ak bránili organizaãním zmûnám

6 TamtéÏ.

v˘razem nespokojenosti byly rezoluce Ïalující normali-

do doby zpracování a pfiijetí nového zákona.

7 „Nutn˘m pfiedpokladem je precizní formulace památko-

7

8

Jako fie‰ení navrhli zfiízení instituce okresních nebo

vého a pfiedev‰ím stavebního zákona.“ Za pozornost sto-

mátek. Pfii hledání, kdo nebo co zapfiíãinilo tento

mûstsk˘ch konzervátorÛ, ktefií by byli spolu se staveb-

jí poÏadavek, aby pfii stavebním fiízení bylo „nutno proka-

stav, byla památkáfii za hlavního viníka oznaãena ãin-

ním úfiadem „osobnû zodpovûdní za dodrÏení postupu

zovat, Ïe objekt nemá památkov˘ charakter“. Archiv Ivo

nost národních v˘borÛ. Od roku 1952 jim v˘slovnû ná-

urãeného zákonem pro opravu nebo rekonstrukci pa-

Hlobila, Memorandum PobûÏovické iniciativy – památko-

leÏel v˘kon státní památkové péãe, v praxi ji v‰ak té-

mátky“.

zaãní reÏim z devastace nemovitého fondu na‰ich pa1

9

mûfi nevykonávaly. Spoleãnû s kritikou zaznívaly v jednotliv˘ch prohlá‰eních poÏadavky na legislativní 2

zmûny, které by tento nevyhovující stav napravily.

vá péãe, Praha 6. 2. 1990, nestránkováno. 8 TamtéÏ.

První návrh novely zákona o státní památkové péãi

9 TamtéÏ.

Nakonec se koncepce památkov˘ch úfiadÛ prosadila

10 Archiv Ivo Hlobila, Návrh novely zákona ã. 20/1987

Pracovníci vrcholné odborné památkové instituce,

do novely, kterou v záfií 1990 rozeslalo ministerstvo

Sb., o státní památkové péãi, dopis ministerstva kultury

Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody, se

kultury k pfiipomínkovému fiízení „vzhledem k naléha-

Ústavu teorie a dûjin umûní ze 17. 9. 1990, dÛvodová

k nov˘m podmínkám vefiejnû vyjádfiili v lednu 1990

vosti“ jiÏ pfiímo v paragrafovaném znûní. Jejím hlavním

zpráva, obecná ãást, s. 1.

v provolání nazvaném Jak dál v památkové péãi. Stfie-

úkolem bylo „posílení odborn˘ch pfiístupÛ“, spoãívající

11 Archiv Ivo Hlobila, Novela pfiedloÏená ministerstvu

dem ve‰keré kritiky byla ãinnost národních v˘borÛ

pfiedev‰ím v poÏadovaném pfienesení v˘konu státní

kultury v únoru 1990, datována na jafie 1990.

„podléhajících politick˘m tlakÛm“ a bylo navrhováno

správy na úseku památkové péãe na památkové úfiady.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

245

V této dobû, 27. záfií, se konal semináfi k legislativû

ãást agendy, na kterou v‰ak nebyl personálnû pfiipra-

z verze první, tedy Ïe „památky jsou vûci movité i ne-

oborÛ a organizací peãujících o hmotnou ãást kulturní-

ven, na úrovni okresních úfiadÛ zase chybûly kvalifiko-

movité nebo jejich ãásti, na jejichÏ zachování a ochra-

ho dûdictví, kde vystoupili zástupci památkové péãe,

vané kapacity pro plnûní úkolÛ na úseku památkové

nû je vefiejn˘ zájem“, a následnû tento vefiejn˘ zájem

muzejnictví, archivnictví a za památkov˘ odbor minis-

péãe. Ministerstvu kultur y bylo jiÏ pfiedtím v Memo-

specifikovala.

terstva kultury novû jmenovan˘ Franti‰ek Skfiivánek.

randu z 13. záfií 1990 vyt˘káno, Ïe se pfii schvalování

mátky (a také soubory památek a památkovû chránû-

PfiestoÏe nebylo pochyb o potfiebû nové právní úpravy,

tohoto zákona nezasadilo o zájmy památkové péãe

ná území) „nesou objektivnû znaky hodnoty charakte-

v‰eobecnû povaÏované za ‰patnou, poukázal Skfiivá-

a o zájmy organizací zab˘vajících se péãí o kulturní dû-

rizující památku, stát tuto skuteãnost pfii rozpoznání

nek na fakt, Ïe nikoli zákonná ustanovení, ale v˘klad

dictví.

a aplikace zákona nesou vinu na „ruinizaci“ památek

o rychlém zfiízení památkov˘ch úfiadÛ se správní pra-

novení v zásadû ã. 4 „právní úãinky podle tohoto zá-

probíhající za „platnosti zákonÛ neurãitû formulova-

vomocí.

kona nastávají od okamÏiku doruãení vyrozumûní

n˘ch, které, chceme-li, mohly b˘t vykládány tak pfiísnû, Ïe tuto zhoubu nedovolovaly“.

12

18

Pfiijetí zákona znamenalo konec pfiedstavám

DÛleÏitá organizaãní zmûna provedená tímto záko-

24

Návrh vycházel z pfiedpokladu, Ïe pa-

tûchto znakÛ konstatuje“.

25

Pfiitom v‰ak podle usta-

o zápisu vlastníku nebo drÏiteli památky“.

26

Vlastník

Poukázal tak na zá-

nem se t˘kala pfievzetí zfiizovací funkce krajsk˘ch od-

by se mohl proti návrhu zápisu památky odvolat k mi-

sadní problém, kter ˘m byla neznalost zákona

born˘ch stfiedisek památkové péãe ministerstvem kul-

nisterstvu kultur y. Jin˘mi slovy, kritérium pojmu pa-

ã. 20/1987 Sb. a jeho dodrÏování. Ignoraci právních

tury. Byl to první krok v postupné centralizaci tûchto

mátka sice nespoãívalo v rozhodnutí správního orgá-

pfiedpisÛ zpÛsobil mimo jiné i fakt, Ïe „komentované

odborn˘ch ústavÛ.

nu, na druhou stranu památka, která nebyla zapsána

vydání tohoto zákona nebylo pofiízeno a okresní úfiady nemají k dispozici dostateãné metodické pokyny“, jak pozdûji pfiipomnûl Jifií Varhaník.

13

v ústfiedním seznamu, byla právnû irelevantní. Právní Ministersk˘ návrh zákona o památkové péãi

úprava se na ni vÛbec nevztahovala a jediná odpovûd-

Po dlouhou dobu pracovaly na zásadách nového

nost, která tu pfiicházela v úvahu, byla morální. V˘-

V rámci semináfie se je‰tû zvaÏovala moÏnost po-

památkového zákona dvû pracovní skupiny. První ná-

slovné rozdûlení na památky de lege a památky

jmout památkovou problematiku ‰ir‰ím zpÛsobem

vrh vznikal pfiímo v odboru památkové péãe, muzeí

„ostatní“ v‰ak nebylo provedeno a nejasnost této

a zpracovat tzv. stfie‰ní zákon, ve kterém by se posky-

a galerií ministerstva kultury, druh˘ pfii Státním ústavu

konstrukce se nutnû projevila ve v˘hradách pfiicházejí-

tl prostor oborÛm podílejícím se na péãi o kulturní dû-

památkové péãe pod vedením historika umûní Mojmí-

cích z pfiipomínkov˘ch míst.

dictví. Stejn˘m tématem se zab˘valo i pfiedcházející

ra Horyny.

setkání v kvûtnu 1990 (viz dále). Návrh „kompromisní“ novely Jako moÏn˘ kompromis v otázce, komu svûfiit rozhodovací pravomoci, se ukazoval návrh, kter˘ pfiijal mi14

Poslední verze zásad zákona byla zpracována v ãerv-

Návrh zásad zcela nového zákona o památkové pé-

nu 1992. Památkou podle tohoto zákona mûla b˘t vûc

ãi, o nûmÏ informovalo prohlá‰ení ze 6. bfiezna 1991,

movitá, nemovitá nebo ãást vûci, na jejíÏ ochranû

pfiedloÏilo ministerstvo kultury vedené ministrem Uh-

a zachování je pro její památkovou hodnotu vefiejn˘ zá-

19

dem 23. záfií k vnûj‰ímu pfiipomínkovému fiízení.

Jeho

jem. Autofii se pfii vymezení termínu památka pomocí

vypracování bylo dílem památkáfiÛ, ktefií na minister-

Dualismus odborné

stvo pfii‰li na konci roku 1990 z praÏského památkové-

a správní sloÏky mûl b˘t pfieklenut zfiízením funkce

ho ústavu: Dagmar Sedlákové, Vladimíra Razíma a Pav-

okresního konzervátora (s odborn˘m vysoko‰kolsk˘m

la Kroupy. Odpovûì na ostfie sledovanou otázku, jakou

12 Franti‰ek SK¤IVÁNEK: Pfiíspûvek k semináfii k legisla-

vzdûláním) na okresním úfiadû, kter˘ by zároveÀ stál

úlohu mají hrát památkové ústavy, sk˘tala zásada

tivû oborÛ a organizací peãujících o hmotnou ãást kultur-

v ãele okresní památkové komise, orgánu sloÏeného

ã. 30, která pfiisuzovala regionálním památkov˘m

ního dûdictví, in: Bulletin VII, Státní ústav památkové

z majitelÛ památek, zástupcÛ církví a regionálního

ústavÛm postavení orgánu památkové péãe, vykoná-

péãe, Praha 1991, s. 83.

ústavu, tedy z osob na ochranû památek rozliãn˘m

vajícího státní správu vedle ministerstva kultur y,

13 Jifií VARHANÍK: K v˘konu památkové péãe, in: Zprávy

zpÛsobem zainteresovan˘ch. Správní sloÏka reprezen-

okresních a obecních úfiadÛ. Autofii pfiedpokládali, Ïe

památkové péãe 53, 1993, s. 256.

tovaná okresním úfiadem by se nemusela fiídit odbor-

obecní úfiady budou vydávat opatfiení „v dohodû s regio-

14 Ivo HLOBIL: K ideovému zamûfiení pfiipravované nove-

n˘m vyjádfiením odborného orgánu památkové péãe

nálním památkov˘m ústavem nebo Státním ústavem

lizace zákona o státní památkové péãi ã. 20/1987 Sb.,

jen tehdy, byla-li by schopna „svÛj odli‰n˘ názor s od-

památkové péãe“

nistr Milan Uhde v fiíjnu 1990.

borností vefiejnû obhájit“.

15

20

a nedojde-li k dohodû, vyÏádají si

■ Poznámky

in: Bulletin VII, Státní ústav památkové péãe, Praha

V takov˘ch pfiípadech by

pokyny okresního úfiadu. Podobnû okresní úfiad mûl vy-

1991, s. 176–179.

musela provést písemn˘ rozklad a postoupit jej okres-

dávat opatfiení po dohodû s regionálním ãi Státním

15 TamtéÏ, s. 178.

ní památkové komisi. To by poskytlo prostor pro deba-

ústavem památkové péãe, a pokud by nedo‰lo k doho-

16 Ivo Hlobil: Nezdafien˘ pokus o novou legislativu pa-

tu odbornou a zároveÀ vefiejnou.

dû, mûl si vyÏádat pokyny ministerstva kultury, které

mátkové péãe, in: Umûní 41, 1993, s. 331.

by tak soustfieìovalo rozsáhlé pravomoci nejen admi-

17 Milena SR·≈OVÁ: Nedoporuãuje se… PotíÏe s nove-

Ke konci roku 1990 byly podle autora návrhu, Ivo Hlobila, ‰ance na pfiijetí takového návrhu vysoké,

16

21

nistrativní, ale i odborné.

lou zákona o památkách, in: Respekt II, 1991, ã. 13,

poté se v‰ak situace na ministerstvu personálnû zmû-

Druhá verze, rozeslaná do pfiipomínkového fiízení

nila a od dal‰ího projednávání tohoto „kompromisní-

16. bfiezna 1992, namísto Státního památkového

18 Archiv Ivo Hlobila, Memorandum z jednání organizací

ho návrhu“ novely bylo nakonec upu‰tûno. Dne

ústavu jmenovala Státní památkov˘ úfiad, ale koncep-

a iniciativ oborÛ péãe o kulturní dûdictví konaného dne

6. bfiezna 1991 ministr Milan Uhde oznámil, Ïe nove-

ce „dotãeného orgánu“ zÛstala stejná: „Povûfiené

13. 9. 1990 v Praze, s. 1–2.

la nepro‰la v Legislativní radû a Ïe se zaãíná pracovat

obecní úfiady v sídle okresu, okresní úfiady a Magist-

19 Archiv Ivo Hlobila, Návrh zásad zákona âNR o památ-

Tím byla pÛvodní my‰lenka zab˘-

rátní úfiad hl. m. Prahy rozhodují a vydávají opatfiení na

kové péãi, dopis ministerstva kultury Ústavu teorie a dû-

vat se nejprve dílãí novelou a teprve pak komplexním

úseku památkové péãe po dohodû se Státním památ-

jin umûní z 23. 9. 1991.

zákonem opu‰tûna.

kov˘m úfiadem.“

17

na novém zákonû.

Zru‰ení krajsk˘ch národních v˘borÛ Mezitím byly k 1. lednu 1991 zru‰eny krajské národní v˘bor y. Rozdûlení pravomocí krajsk˘ch národ-

22

z 23. 5., s. 6.

Památkov˘ úfiad mûl b˘t zfiizován

20 TamtéÏ, dÛvodová zpráva, zásada ã. 30.

ministerstvem kultury jako odborné pracovi‰tû a záro-

21 TamtéÏ, dÛvodová zpráva, zásada ã. 31.

veÀ mûl sám vytváfiet odborná pracovi‰tû, „jejichÏ síd-

22 Archiv Ivo Hlobila, Návrh zásad zákona o památkové

lo a obvody pÛsobnosti jsou stanoveny ve statutu

péãi, dopis ministerstva kultur y Ústavu teorie a dûjin

23

SPÚ“, jak se pravilo v zásadû ã. 35.

umûní z 16. 3. 1992, dÛvodová zpráva, zásada ã. 29.

ních v˘borÛ mezi okresní úfiady a ministerstvo provedl

StûÏejní otázkou pro kaÏd˘ památkov˘ zákon je de-

zákon ã. 425/1990 Sb., o okresních úfiadech, úpravû

finice památky. Návrh zásad ukázal, jak˘ch sloÏit˘ch

24 TamtéÏ, zásada ã. 2.

jejich pÛsobnosti a o nûkter ˘ch dal‰ích opatfieních

podob mÛÏe nab˘t hledání vztahu mezi definicí legální

25 TamtéÏ, Politick˘ a ekonomick˘ rozbor, s. 3.

s tím souvisejících. Na ústfiední orgán pfie‰la pfieváÏná

a odbornou. Druhá verze v zásadû ã. 2 zopakovala tezi

26 TamtéÏ, zásada ã. 4.

246

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

23 TamtéÏ, zásada ã. 35.

pojmov˘ch znakÛ v˘slovnû pfiihlásili k „filozofii prvního

památky bylo v jeho pojetí spojeno s „urãitou sluÏeb-

volala vlnu nesouhlasu. Zásadní v˘hrady smûfiovaly ze-

pfiesto

ností, kterou je respekt vÛãi vefiejnému zájmu na

jména proti oprávnûní ministerstva po vyjádfiení Státní-

zde zÛstalo skryté rozdûlení památek právních a od-

ochranû, zaji‰tûní a v nûkter˘ch pfiípadech na prezen-

ho památkového ústavu „povûfiit provádûním ãinnosti

born˘ch, jak se objevilo v pfiedchozích verzích, neboÈ

taci památky“.

ãeského zákona o kulturních památkách“,

27

43

odborné organizace státní památkové péãe i právnické osoby, které samo nezfiídí a které pro to mají potfiebné

„právní úãinky tohoto zákona nastávají od okamÏiku

Nejasnosti kolem pfienosu pravomocí fie‰ila komise

doruãení vyrozumûní o zápisu vlastníku nebo drÏiteli

vypracováním dvou variant. V první byly za orgány pa-

odborné pfiedpoklady“.

Návrh jiÏ nepoãítal s institutem národní

mátkové péãe oznaãeny ministerstvo kultury a okresní

jilo nárok odejmout oprávnûní k této ãinnosti i stávají-

kulturní památky, neboÈ „rozdûlení památek do dvou

úfiady, varianta druhá poãítala se zfiízením památko-

kategorií nesplnilo svÛj úãel, naopak vedlo k zanedbá-

v˘ch úfiadÛ, tedy âeského památkového úfiadu a regio-

ní tûch památek, které nebyly v kategorii národních

nálních památkov˘ch úfiadÛ.

památky“.

28

kulturních památek“.

29

50

Ministerstvo si navíc pfiisvo-

■ Poznámky

Také koncept organizaãní

V pfiipomínkovém fiízení vzbudila koncepce, vyzna-

27 Archiv Ivo Hlobila, Návrh zásad zákona âNR o ochra-

struktury památkové péãe zÛstal podobn˘ pfiedchozím

ãující se siln˘m postavením památkové péãe na úkor

nû památek, Praha 24. 6. 1992, Základní ustanovení,

verzím: správní úfiady mûly rozhodovat po blíÏe nespe-

vlastníkÛ památek, fiadu pfiipomínek. Jifií Plos apeloval

zásada ã. 2, s. 3.

cifikované dohodû se Státním památkov˘m ústavem

obecnû na v˘znam odpovûdnosti jedince a obce

28 TamtéÏ, zásada ã. 5.

s postavením dotãeného orgánu, ve sporn˘ch pfiípa-

(„podstatou nového pfiístupu je aktivita obãana a ob-

29 Archiv Ivo Hlobila, Návrh zásad zákona âNR o ochra-

30

dech by byla vûc pfiedloÏena ministerstvu kultury.

44

a to i v oblasti rozhodování o svém prostfiedí.

nû památek, v Praze 24. ãervna 1992, Vyhodnocení dru-

Mezitím i velk˘ zastánce my‰lenky památkov˘ch

Posílení tûchto subjektÛ povaÏoval v souvislosti s pfie-

hého pfiipomínkového fiízení, zásada ã. 2, nestránkováno.

úfiadÛ, fieditel Státního ústavu památkové péãe Josef

chodem k demokratické spoleãnosti za samozfiej-

30 Podle vysvûtlení v pfiipomínkovém fiízení se nejedná

musel v kvûtnu 1991 pfiiznat, Ïe jejich zfiízení

most, jíÏ na druhé stranû odpovídá men‰í úloha státu

o odvolání, tamtéÏ, zásada ã. 29.

je nereálné. Odborné ústavy by na nápor agendy ne-

pfii zasahování do vûcí vefiejn˘ch. Z této pozice odmítl

31 PfiestoÏe povaÏoval „vytvofiení památkov˘ch úfiadÛ za

byly pfiipraveny a „nebyly by schopny nápor práce zvlá-

úlohu státu, jak byla nastínûna v návrhu zásad,

ideální a v‰echna jiná fie‰ení má za vynucená momentál-

a oproti pfievládajícím názorÛm zdÛraznil, Ïe „památ-

ní situací v oboru“. M. SR·≈OVÁ, cit. v pozn. 17, s. 4.

Mezi pfiipomínkami k tomuto ãer vnovému návrhu

ková péãe musí b˘t primárnû souãástí samosprávné

32 TamtéÏ, s. 4.

zákona se objevilo téma, které snahy o zákonnou

ãinnosti obce“. V jeho pojetí by jiÏ státní památková

33 V tomto pfiípadû napfiíklad Ministerstvo hospodáfiské

úpravu památkové péãe v rÛzn˘ch podobách nadále

péãe nebyla státní.

politiky a rozvoje âR. Archiv Ivo Hlobila, cit. v pozn. 29,

31

·tulc,

dat na profesionální úrovni“.

32

ce“),

soustavnû doprovázelo. T˘kalo se obligatornosti pfií-

Dal‰í v˘tky se t˘kaly „hlubokého podcenûní vlast-

spûvkÛ vlastníkovi památky náhradou za zv˘‰ené ná-

nictví“, ústícího podle Jifiího Plose aÏ v „quasivlastnic-

33

45

k˘ statut“.

klady spojené s její údrÏbou.

Na velké nároky vlastníkÛ památek upo-

zásada ã. 7. 34 Dagmar SEDLÁKOVÁ: Osud památek v rukou poslancÛ, in: Lidové noviny z 12. 9. 1995, s. 17.

Ani tento návrh zákona v‰ak nebyl pfiedloÏen parla-

zorÀovali i samotní památkáfii. Podle Marka PerÛtky

35 Archiv Ivo Hlobila, Ivo HLOBIL: Cesta k projednávané

mentu. Dal‰ímu postupu se postavily do cesty politic-

z památkového ústavu v Olomouci návrh zákona „v ne-

novele památkového zákona, bfiezen 1996, nepublikova-

ké události, které s sebou pfiinesly i personální zmûny

pfiijatelnû vysoké mífie pfiená‰í bfiemena spojená

n˘ strojopis, s. 4.

na ministerstvu kultur y po volbách v ãer vnu 1992.

s praktick˘m uplatnûním státní památkové péãe… na

36 Dagmar SEDLÁKOVÁ: Souãasnost a perspektivy legis-

Dagmar Sedláková oznaãila chování ministerstva za

vlastníky a uÏivatele památkov˘ch objektÛ“.

46

Podobnû

lativní ochrany památek, in: Architekt 39, 1993, ã. 5, s. 9.

Nové vedení opustilo zpraco-

Ivo Hlobil z Ústavu dûjin umûní âSAV, i kdyÏ pau‰álnû

37 Pavel KROUPA: ·koda památek, in: âesk˘ deník

van˘ návrh a zahájilo, „tentokrát vÛbec bez spoluprá-

návrh neodmítl, konstatoval, Ïe „nejsnáze je fie‰ení pa-

z 19. 2. 1993, s. 6.

mátkov˘ch problémÛ dosaÏitelné cestou konsenzu“.

38 Do‰lo 1300 pfiipomínek z 48 míst. J. ·TULC, cit.

Navrhl proto zmírnit opatfiení vÛãi majitelÛm památek,

v pozn. 2, s. 8.

neboÈ deklarovaná „obecná povinnost chránit památ-

39 Milena SR·≈OVÁ: Památková péãe, in: Respekt I,

„neuváÏené váhání“.

34

35

ce s profesionálními památkáfii“,

pfiípravu vlastního

návrhu novely zákona o státní památkové péãi.

36

Au-

37

tofii návrhu z ministerstva ode‰li.

ky“ Návrh zákona o ochranû památek pfii Státním ústavu památkové péãe

47

byla v návrhu smûfiována pfieváÏnû vÛãi nim.

Postrádal naopak odkazy na obãanskou iniciativu.

1990, ã. 26, s. 14–15. 40 Mojmír HORYNA: Pfiíspûvek na semináfii k legislativû

V kvûtnu, kdy byla vypracována dal‰í verze návrhu

oborÛ a organizací peãujících o hmotnou ãást kulturního

Dal‰í návrh souvisí s komisí, která vznikla na pfielo-

nového zákona, následovalo pfiipomínkové fiízení,

dûdictví, in: Bulletin VII, Státní ústav památkové péãe,

mu dubna a kvûtna 1990 pfii Státním ústavu památko-

ov‰em jiÏ bez vlivu Státního ústavu památkové péãe,

Praha 1991, s. 88.

vé péãe. Tato komise zpracovala do roku 1992 celkem

tedy v reÏii ministerstva kultur y. Dal‰í v˘voj událostí

41 TamtéÏ, s. 84.

ãtyfii varianty zásad nového zákona. První pracovní ver-

ukázal „neschÛdnost pfienosu pravomocí na odborné

42 TamtéÏ, s. 91.

zi pfiedloÏila ministerstvu v bfieznu 1991 a následnû ji

orgány i dal‰í úskalí, tkvící v rozporu rigorózních poÏa-

43 TamtéÏ, s. 91.

zaslala k pfiipomínkovému fiízení. Druhá verze byla

davkÛ zákona vÛãi vlastníkÛm památek s Listinou lid-

44 Archiv Ivo Hlobila, Za kolektiv VÚVA KTA, zpracoval Jifií

38

zpracována v kvûtnu téhoÏ roku.

My‰lenková v˘cho-

diska pfiedstavil jiÏ v záfií 1990 vedoucí komise, histo39

rik umûní Mojmír Horyna.

sk˘ch práv a svobod“.

48

Návrh zákona se do parla-

45 TamtéÏ.

pouze ve znûní pfiedloÏeném vládû.

46 Archiv Ivo Hlobila, Návrh památkového zákona – pfii-

Mojmír Hor yna pfiedev‰ím hned zpoãátku odmítl ideu tzv. stfie‰ního zákona. Zákon o kulturním dûdictví povaÏoval za „nesmysln˘“

40

a zamûfiil zájem komise

Plos, 25. 5. 1991, nestránkováno.

mentu k projednání nakonec vÛbec nedostal – zÛstal

pomínky, dopis Památkového ústavu v Olomouci Státní-

Konec ofenzívy

mu ústavu památkové péãe z 15. 4. 1991, s. 1.

Kabátova novela

47 Archiv Ivo Hlobila, Ivo Hlobil, Pfiipomínky k zásadám

na vypracování zásad uωího památkového zákona,

Odchod autorÛ odmítnutého návrhu zákona z minis-

kter˘ by navazoval „na na‰i vlastní, historickou tradici

terstva jako projev nespokojenosti s poãínáním nové-

pomínky, s. 8.

památkového zákonodárství z minulého a první polovi-

ho ministra Jindfiicha Kabáta v ãervenci 1992 pfiedzna-

48 J. ·TULC, cit. v pozn. 2, s. 8.

menal mezník v hledání nové podoby památkové

49 P. KROUPA, cit. v pozn. 37, s. 6.

ny na‰eho století“.

41

Ve svém pfiíspûvku se zmínil

49

nového památkového zákona, 25. 4. 1991, koncept pfii-

o dvou pojmech klíãov˘ch pro kaÏd˘ památkov˘ zákon.

péãe.

Ministerstvo kultur y se vrátilo k my‰lence

50 Archiv Ivo Hlobila, Návrh zákona, kter ˘m se mûní

Zaprvé památka mûla v novém pfiedpise b˘t vymeze-

zpracovat pouhou novelu památkového zákona a k její-

a doplÀuje zákon âNR ã. 20/1987 Sb., o státní památ-

takÏe

mu vypracování nepfiipustilo ‰ir‰í debatu. PfiedloÏilo ji

kové péãi, datováno 1. 11. 1993, pfiíloha ã. III, bod 47,

nerozhodoval zápis v evidenci, a zadruhé vlastnictví

vládû v listopadu 1993. Mezi odbornou vefiejností vy-

§ 25, odst. 5, s. 15.

na „pfiesnû kvalitativními a typov˘mi znaky“,

42

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

247

cím odborn˘m organizacím státní památkové péãe.

a povinnostech jejich vlastníkÛ“.

61

Pro vût‰í právní jis-

Nespokojenost vyvolával i znaãn˘ rozsah noveliza-

totu se prohla‰ování fiídilo správním fiádem, ãímÏ byla

■ Poznámky

ce, kter˘ podle nûkter˘ch názorÛ pfiekroãil únosnost

dána moÏnost odvolání. Pfii rozhodování o národních

51 Archiv Ivo Hlobila, Legislativní pracovní skupina PraÏ-

novely. Zásadní otázky by mûly b˘t fie‰eny radûji no-

kulturních památkách byly ve vyjmenovan˘ch pfiípa-

ského grémia pro ochranu a rozvoj kulturního prostoru

v˘m zákonem, poÏadoval Jifií Plos a radil „omezit no-

dech památkové ústavy úãastníkem fiízení.

velu pouze na opravu nejnezbytnûj‰ích pfiekáÏek“.

51

62

Návrh novely byl pfiedmûtem sloÏit˘ch debat a v˘-

hlavního mûsta Prahy, návrh novely, 5. 12. 1993, s. 2. 52 TamtéÏ, s. 3.

Vyslovil se pro nov˘ zákon, kter˘ by v jeho pojetí mûl

sledkem mnoha kompromisÛ. Oproti návrhÛm, které

53 Dagmar Sedláková tyto tendence v˘stiÏnû oznaãila za

mít spí‰e procesní podobu, s úkolem „vytváfiet pfiede-

se objevovaly tûsnû po listopadu 1989, nesledovala

„fale‰nou liberalizaci, která se ve svém dÛsledku vlastní-

v‰ím procedurální podmínky pro v˘kon památkové pé-

novela velké koncepãní zmûny. Vefiejnosti byla prezen-

kÛm památek vymstí“. D. SEDLÁKOVÁ, cit. v pozn. 34,

ãe a pro ochranu velmi strukturovan˘ch vefiejn˘ch zá-

tována jako úprava, která „omezuje pravomoci státní

s. 17.

památkové péãe“ a naopak „roz‰ifiuje práva vlastní-

54 Archiv Ivo Hlobila, Pfiedkládací zpráva s informací

52

jmÛ“.

Bûhem zpracovávání novely se váÏnû uvaÏovalo

63

kÛ“,

a toto konstatování se odtud stalo témûfi povin-

o v˘sledku pfiipomínkového fiízení, 1. 11. 1993, s. 4.

o tom, Ïe by pfiíspûvky na „zv˘‰ené náklady spojené

nou souãástí kaÏdého dal‰ího návrhu. ZÛstalo u fakul-

55 Pavel KROUPA, Dagmar SEDLÁKOVÁ, Vladislav

s obnovou nebo zachováním kulturní památky“ byly po-

tativnosti pfiíspûvkÛ a moÏnost jejich udûlení byla

RAZÍM, Alena âERNÁ: Stát si myje ruce?, in: Lidové novi-

Ministerstvo se takto snaÏilo

roz‰ífiena i na vlastníky nemovitostí v památkov˘ch re-

ny z 20. 11. 1993, s. 8.

vyrovnat s názorem, kter˘ oznaãoval povinnosti vlastní-

zervacích, které nejsou kulturními památkami. Dále se

56 Pavel KROUPA: K novele zákona o památkové péãi,

ka kulturní památky za skryté vyvlastnûní bez náhrady.

v novele objevil pokus odstranit diskriminaãní postave-

in: âesk˘ deník z 1. 12. 1993, s. 3.

Pokraãoval tím trval˘ tlak napadající úãelovû ústavnost

ní tûchto vlastníkÛ, ktefií v praxi podléhali stejn˘m ome-

57 Archiv Ivo Hlobila, cit. v pozn. 35, s. 4.

památkové péãe. My‰lenku povinn˘ch pfiíspûvkÛ kriti-

zením ve sv˘ch majetkov˘ch dispozicích jako vlastníci

58 Antonín MUCHA: Inter view s Dagmar Sedlákovou,

zovalo z pochopiteln˘ch dÛvodÛ (enormní nároky na

kulturních památek. Roz‰ífiení i na nemovitosti v pa-

in: Architekt 41, 1995, ã. 7, s. 2.

rozpoãet a nedostaãující kritéria jejich rozdûlování) mi-

mátkov˘ch zónách vláda zamítla.

53

skytovány obligatornû.

54

nisterstvo financí.

64

59 Usnesení vlády ã. 260. Legislativní rada vlády navrho-

V listopadovém návrhu novely zÛ-

Cesta novely do parlamentu se v‰ak neãekanû pro-

vala v˘razné zásahy do koncepce novely: obligatorní pfií-

stalo u pfiíspûvkÛ fakultativních a jako souãást náhrady

táhla. Vláda ji schválila 3. kvûtna 1995, poslancÛm by-

spûvky pro vlastníky národních kulturních památek

za omezení práv vlastníka památky bylo shledáno bez-

la rozeslána 25. srpna,

ale ze snûmovny byla vráce-

a moÏnost opatfiit si odborné vyjádfiení nutné pro závazné

platné poskytnutí informaãních a poradensk˘ch sluÏeb

na s odÛvodnûním, Ïe snûmovní tisk „nebyl zpracován

stanovisko i jin˘m zpÛsobem neÏ u odborné organizace

a daÀové úlevy, poskytované podle jin˘ch právních

podle nového jednacího fiádu Poslanecké snûmov-

státní památkové péãe. Archiv Ivo Hlobila, Teze k novele

pfiedpisÛ.

ny“.

65

66

Znovu pfiedloÏena byla 24. listopadu 1995. Or-

zákona o státní památkové péãi. Pfiíruãka pro jednání vlá-

ganizaãní v˘bor projednání návrhu zákona 6. prosince

dy, leden 1995, s. 4.

Vidûla

1995 doporuãil a dal‰í v˘voj se jevil optimisticky. První

60 Archiv Ivo Hlobila, Vládní návrh zákona, kter ˘m se

v ní nebezpeãn˘ pokus o odstátnûní památkové péãe,

ãtení probûhlo 6. února 1996 na 39. schÛzi a návrh zá-

mûní a doplÀuje zákon âNR ã. 20/1987 Sb., o státní pa-

a ve

kona byl pfiikázán k projednání v˘borÛm. Dne 27. bfiez-

mátkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, poslaneck˘

kterém byl shledán zámûr k pfiechodu k dvojímu systé-

na 1996 ho projednal V˘bor pro vûdu, vzdûlání, kultu-

tisk ã. 1899, dÛvodová zpráva, obecná ãást, s. 30.

Etapa

ru, mládeÏ a tûlov˘chovu a doporuãil ho s mnoha

61 TamtéÏ, s. 22.

„Kabátovy novely“ skonãila demisí ministra 17. ledna

pfiipomínkami. Mezi nimi se objevil poÏadavek na náro-

62 TamtéÏ, s. 25.

1994 po skandálu s aukãním prodejem kostela

kové finanãní pfiíspûvky za omezení vlastnick˘ch práv

63 mrk: Stát pfiijde o ãást pravomocí k nakládání s pa-

sv. Michala v Praze.

v pfiípadû, Ïe by byl vlastník památky podstatnû ome-

mátkami, Lidové noviny z 4. 5. 1995, s. 8; Jana BENDOVÁ:

zen v bûÏném uÏívání vûci. Ústavnûprávní v˘bor a kul-

Pamatujme na památky i na jejich majitele, in: Mladá fron-

turní v˘bor doporuãil vyslovit souhlas 4. dubna (v˘hra-

ta Dnes z 13. 5. 1995, s. 8.

dy smûfiovaly k nedostateãn˘m finanãním pfiíspûvkÛm)

64 D. SEDLÁKOVÁ, cit. v pozn. 34, s. 17.

Novelu zákona odborná vefiejnost dÛraznû odmítla 55

a oznaãila ji za projev „kulturního nihilismu“.

kter˘m by byla postiÏena nezávislá odbornost mu památkové péãe – svûtské a církevní.

56

57

Tigridova novela Urãité uklidnûní situace nastalo po pfiíchodu Pavla

67

Tigrida na ministerstvo kultur y 19. ledna 1994.

a 12. dubna

V kvûtnu 1994 byl pro vypracování novely ustanoven

boru pro vûdu, vzdûlání, kulturu, mládeÏ a tûlov˘chovu.

66 ira: ZdrÏení památkové novely, in: Lidové noviny

pracovní t˘m s externími odborníky veden˘ námûst-

Tím v‰ak její projednávání kvÛli blíÏícím se volbám

z 2. 11. 1995, s. 8.

kem Ladislavem Kratochvílem, kter˘ v prosinci téhoÏ

skonãilo.

58

roku návrh dokonãil.

byl návrh novely projednán znovu ve V˘-

66

67 Digitální knihovna, Poslanecká snûmovna 1992–1996,

V˘slednému návrhu se podafii-

lo to, co Ïádnému pfied ním: dne 3. kvûtna následujícího roku byl pfiedloÏen vládû, která ho po zapracování návrhu Legislativní rady schválila.

59

65 Poslaneck˘ tisk 1899/0.

Snûmovní tisk 1899, Novela zákona o státní památkové

Nález Ústavního soudu

péãi, http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=1899&O=1,

S postupnû navrácenou váÏností soukromého vlast-

vyhledáno 10. bfiezna 2005.

Stejnû jako

nictví a s nechutí spoleãnosti k regulaci jakéhokoli dru-

68 Naproti tomu Zdenûk Novák pí‰e, Ïe pro‰la do druhé-

pfiedchozí pokusy i tato novela deklarovala snahu „lé-

hu byla památková péãe obviÀována, Ïe její právní

ho ãtení. Pak se v‰ak kvÛli „procesním komplikacím pfied

pe vyváÏit povinnosti a práva vlastníkÛ tak, aby nebylo

úprava nepfiimûfienû omezuje práva vlastníkÛ a Ïe se

volbami 1996 nedostala do tfietího ãtení“. Zdenûk

pochyb o tom, Ïe nûkterá ustanovení zákona nejsou

v podstatû jedná o skryté vyvlastnûní. Obavy o politic-

NOVÁK: Zákon a památky, in: Literární noviny z 20. 2.

Ner vózní atmosféru po

kou prÛchodnost legislativních zmûn vyvolaly tlak za-

2002, s. 5.

rozsudku Vrchního soudu v Praze ze 17. prosince

kotvit obligatorní finanãní pfiíspûvky jako náhradu za to-

69 Dagmar SEDLÁKOVÁ: Ochrana památek v pasti státní-

1993, kter˘ odmítl fakultativní pfiíspûvky uznat za ná-

to omezení. PfiestoÏe napfiíklad Dagmar Sedláková

ho defétismu, in: Literární noviny z 30. 1. 2002, s. 4.

hradu omezení vlastnictví kulturní památky, v té dobû

opakovanû vysvûtlovala, Ïe nikde v Evropû podobn˘

70 Vrchní soud ve svém postupu pochybil. Jeho povinnos-

jiÏ uklidnil nález Ústavního soudu z 23. ãervna 1994,

stav zaveden není,

a zdÛrazÀovala dÛleÏitost a úãin-

tí bylo v pfiípadû pochybností o ústavnosti uveden˘ch

kter˘m byl rozsudek vrchního soudu zru‰en.

nost daÀov˘ch úlev, bylo takové systémové fie‰ení nad

ustanovení pfiedloÏit vûc k posouzení Ústavnímu soudu.

„Tigridova novela“ se jiÏ nevrátila k radikálním ná-

rámec politické vÛle. Bylo jen otázkou ãasu, kdy se

O to zajímavûj‰í skuteãností je, Ïe soudce vrchního sou-

vrhÛm z poãátku 90. let. Opustila pokusy o vymezení

s problémem ústavnosti bude muset pfii nedostatku

du, kter ˘ je pod rozsudkem podepsán, byl b˘val˘m za-

památky pomocí pojmov˘ch znakÛ a v˘slovnû pouká-

jasn˘ch právních norem vypofiádat judikatura.

mûstnancem ministerstva kultury. â. j. 6 A 175/93-20 ze

v rozporu s Ústavou âR“.

60

zala na to, Ïe „prohla‰ování vûcí a souborÛ za kulturní památky… je nepochybnû rozhodováním o právech

248

69

âas dozrál na konci roku 1993, kdy Vrchní soud 70

v Praze sv˘m rozsudkem

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

zru‰il rozhodnutí minister-

dne 17. 12. 1993.

stva kultury z 28. kvûtna 1993 o prohlá‰ení objektu

V otázce pfiíspûvkÛ byla koncepce zpracována ve

probûhlo na pfielomu srpna a záfií 2001. Pfiipomínky

za kulturní památku, proti kterému se jeho vlastník

dvou variantách. Jedna z nich poãítala s obligatorní

ministerstev se t˘kaly nejen omezování práv vlastníkÛ

odvolal. Vrchní soud v rozsudku uvedl, Ïe prohlá‰e-

náhradou za „vícepráce“ vypl˘vající z dodrÏování po-

kulturních památek, ale byly vedeny i snahou vymoci si

ním vûci za kulturní památku dochází k omezení vlast-

vinností stanoven˘ch památkov˘m zákonem. Dal‰í po-

v budoucí právní úpravû urãité v˘jimky na úkor památ-

nického práva bez náhrady. Z ustanovení obsahují-

ãítala jen s fakultativními pfiíspûvky. Navrhovatelé ne-

kové péãe pro svÛj rezort. Ministerstvo financí se zno-

cích povinnosti vlastníka (§ 3 odst. 3, § 9, odst. 1,

zanedbali ani dÛleÏitost daÀov˘ch úlev a pfiíjmÛ

vu postavilo proti nárokovosti pfiíspûvkÛ, ministerstvo

§ 10 citovaného zákona a dal‰í) dovozoval, Ïe jsou

z turistického ruchu. V tomto smûru znûl slibnû jejich

dopravy a spojÛ si Ïádalo v˘jimky pro zákazy v památ-

v rozporu s ãl. 11, odst. 4 Listiny základních práv

závazek spolupracovat s ministerstvem financí a mi-

kov˘ch územích a na Ïádost ministerstva Ïivotního pro-

nisterstvem pro místní rozvoj pfii hledání zdrojÛ pro fi-

stfiedí bylo doplnûno ustanovení, Ïe tímto zákonem ne-

nancování památkové péãe. Tuto koncepci v‰ak vláda

jsou dotãeny právní pfiedpisy na úseku ochrany pfiírody

71

a svobod.

Ministerstvo kultury podalo proti rozsudku vrchního soudu ústavní stíÏnost. Ústavní soud vyhovûl stíÏnosti nálezem z 23. ãervna 1994, kter˘m napaden˘ rozsudek zru‰il.

72

V odÛvodnûní poskytl cenné argumenty

19. ãervna vrátila k pfiepracování.

78

a krajiny. Samotnou koncepci v‰ak ministerstva nezpo-

Následovalo vypracování nové koncepce a projedná-

84

chybÀovala.

vání materiálu s „odborníky jednotliv˘ch stran i mimo 79

pro ochránce památek, ktefií tak dostali k dispozici au-

strany“.

toritativní rozhodnutí o tom, Ïe „prohlá‰ení za kulturní

ho podv˘boru poslanecké snûmovny a se SdruÏením

Ve své závûreãné paragrafované podobû byl návrh

památku není zákonem pojato jako jednostranné

historick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska. Ministr kon-

konfrontován 7. prosince 2001 s odbornou vefiejností

omezení vlastnického práva bez náhrady“ a Ïe „obec-

cepci schválil, ale vládû pro její demisi 30. listopadu jiÏ

na vefiejném sly‰ení pfiipraveném senátem, respektive

n˘m zájmem je nepochybnû i ochrana kulturních pa-

pfiedloÏena nebyla.

mátek“. I po tak jednoznaãném vyjádfiení v‰ak poÏadavky na nárokovost pfiíspûvkÛ pokraãovaly.

Posléze probûhlo setkání se ãleny kulturní-

80

Vefiejné sly‰ení v senátu 7. prosince 2001

Podv˘borem pro kulturní dûdictví (zastoupen˘m sená-

Stejn˘ materiál – Koncepci úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond v âR do roku 2005 – pfiedloÏil nov˘ ministr

torem Václavem Jehliãkou) spolu se SdruÏením historick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska.

85

kultury Martin Stropnick˘ úfiednické vládû Josefa To-

Vefiejného sly‰ení se kromû zástupce pfiedkladate-

Potvrzení politického pragmatismu

‰ovského. Dne 22. dubna 1998 ji vláda schválila

le zákona – námûstka ministra – zúãastnili zástupci

Návrh zákona o ochranû kulturních památek a památ-

a uloÏila ministerstvu kultury zpracovat vûcn˘ zámûr

památkáfiÛ se zku‰enostmi z minul˘ch legislativních

kové péãi

zákona v souladu s touto koncepcí.

81

Ze zásad obsa-

pokusÛ, zástupci samosprávy, církví i zákonodárci.

Po volbách v polovinû roku 1996 nové ministerstvo

Ïen˘ch v této koncepci se zrodil nov˘ návrh zákona.

jiÏ s novelou, kterou pfiipravoval ministr Pavel Tigrid,

Smûfioval k posílení práv vlastníkÛ památek a k ome-

dále pokraãovat nechtûlo a namísto toho dalo pfied-

zení ingerence státu. Pfiedmûty kulturní hodnoty by by-

■ Poznámky

nost zpracování zcela nového zákona. Podle vlastních

ly nadále prohla‰ovány za památky ministerstvem

71 Proti takovému v˘kladu se ohradil historik umûní

slov navrhl tento postup námûstek ministra Zdenûk

podle platné právní úpravy s tím rozdílem, Ïe by se na-

a právník Dobroslav LÍBAL: Listina základních práv a svo-

Novák v roce 1996, kdy pro tuto my‰lenku získal mi-

dále postupovalo ve správním fiízení a vlastník by mûl

bod a památková péãe, in: Zprávy památkové péãe 54,

Jaromír Talífi ostatnû 8. ãer-

moÏnost se odvolat. Zjednodu‰ena mûla b˘t nadmûr-

mimofiádná pfiíloha, 1994, ã. 7, s. 1–2.

vence v tisku potfiebu nového zákona zdÛraznil jako

nû zatûÏující agenda pfii vyjadfiování se ke stavebním

72 Nález Ústavního soudu sp. zn. I. 35/94.

zmûnám na nemovitostech, které nejsou kulturní pa-

73 Z. NOVÁK, cit. v pozn. 68, s. 5.

Je‰tû na konci roku 1995 pfiedstavil ministr doku-

mátkou, ale leÏí v památkovû chránûném území. To

74 rep, kul: Talífi se chce vûnovat památkám, in: Mladá

ment obsahující obecná v˘chodiska pro památkovou

byl dlouhodob˘ poÏadavek jiÏ od roku 1993. Vlastní-

fronta Dnes z 8. 7. 1996, s. 4.

péãi na pfií‰tích pût let. O novém zákonu se zde je‰tû

kovi takové nemovitosti se také mûlo umoÏnit, aby

75 Archiv Ivo Hlobila, Principy nové komplexní úpravy pa-

nepí‰e, zmiÀována je jen novela ze 3. kvûtna, která by-

mohl Ïádat o státní pfiíspûvek na její obnovu.

mátkové péãe, Znûní po zapracování pfiipomínek z vnitfiní-

nistra Jaromíra Talífie. svou prioritu.

73

74

la kvÛli „formální úpravû ve smyslu nového jednacího fiádu“ pfiipravena na nové pfiedloÏení ve snûmovnû.

75

Volby v roce 1998 se pfiipravovaného zákona nijak

ho pfiipomínkového fiízení, 21. 11. 1995, s. 5.

zásadnû nedotkly. Na rozdíl od komplikací, které ãas-

76 Archiv Ivo Hlobila, Koncepce státní památkové péãe,

Dokument obsahoval i varianty, které pfiipomínaly dfií-

to provázely personální zmûny pfii zmûnách vlády, zÛ-

materiál ministerstva kultur y na Ïádost Podv˘boru pro

vûj‰í návrhy na komplexní fie‰ení památkové problema-

stal na odboru památkové péãe i pod nov˘m minist-

kulturu, 19. 6. 1997, s. 20.

tiky. Znovu byla napfiíklad zmínûna moÏnost vypracovat

rem Pavlem Dostálem jako námûstek Zdenûk Novák.

77 TamtéÏ, s. 14.

zákon o kulturním dûdictví. Dal‰í v˘voj událostí se v‰ak

Dne 28. ãervna 1999 pfiedal ministr pfiedlohu vûc-

ubíral jin˘m smûrem a ani snahy provázat památkov˘

ného zákona vládû, kde byla 21. fiíjna projednána

79 TamtéÏ.

zákon se stavebním právem, s územním plánováním

s nûkter ˘mi dílãími pfiipomínkami v Legislativní radû

80 TamtéÏ.

a s právní úpravou Ïivotního prostfiedí nebyly naplnûny.

vlády a následnû s tûmito pfiipomínkami schválena na

81 TamtéÏ.

Tyto pasáÏe vycházely z poznání, Ïe kulturní památky

schÛzi 1. listopadu 1999 (usnesení vlády ã. 1146).

82 Stanovisko Legislativní rady vlády publikováno minis-

nejsou izolovan˘m jevem a péãe o nû je ãinností mezi-

Právníci Legislativní rady v‰ak v návrhu shledali „jen

terstvem kultur y. Jan KAIGL (ed.): Vûcn˘ zámûr zákona

oborovou, tak jak to koneckoncÛ poznávali a formulo-

nepatrn˘ posun od vrchnostenského postavení státu

o ochranû kulturních památek a památkové péãi, Praha

vali autofii minul˘ch neúspû‰n˘ch legislativních poku-

k posílení práv soukrom˘ch vlastníkÛ kulturních pamá-

1999, s. 11–13.

sÛ. Podkladem pro vypracování nového zákona se

tek“

76

stala aÏ Koncepce památkové péãe âeské republiky.

Zpracovan˘ návrh Koncepce projednávala vláda

82

a vyvíjeli na zpracovatele tlak, aby konkrétnûji

vymezil zpÛsob pfiidûlování pfiíspûvku.

78 Z. NOVÁK, cit. v pozn. 68, s. 5.

83 Vládní usnesení ã. 1/2002. 84 Archiv Ivo Hlobila, Návrh zákona o ochranû kulturních

Pfii zpracovávání paragrafovaného znûní se zaãala

památek a památkové péãi a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ

uskuteãÀovat pfiipravovaná reforma vefiejné správy. To

(památkov˘ zákon), ãást IV, 10. 10. 2001, Vyhodnocení

Mezi ãtyfimi variantami navrhované organizaãní

zpÛsobilo zpoÏdûní procesu schvalování, takÏe aÏ

pfiipomínkového fiízení, s. 1–20.

struktur y památkové péãe se opût objevila latentní

usnesením z 9. ledna 2002 vláda návrh zákona schvá-

85 O rozhodnutí uspofiádat vefiejné sly‰ení senátu viz

my‰lenka na zfiízení Památkového úfiadu, kter˘ by mi-

lila, a to podle pfiipomínek Legislativní rady vlády.

19. ãervna 1997.

83

Usnesení V˘boru pro vzdûlávání, vûdu, kulturu, lidská

mo dokumentaci památkového fondu „vydával rozhod-

PfiedloÏen˘ návrh zákona o ochranû kulturních pa-

práva a petice ã. 85 z 21. listopadu 2001. Úpln˘ písem-

nutí ve vûcech t˘kajících se uchování, obnovy a vyuÏití

mátek a památkové péãi byl nemil˘m pfiekvapením

n˘ záznam z prÛbûhu vefiejného sly‰ení 7. 12. 2001 po-

kulturních památek a poskytoval pfiíspûvky na obno-

pro v‰echny, kdo si pfiedstavovali zákon struãn˘ a pfie-

skytl Podv˘bor pro kulturní dûdictví.

77

vu“.

hledn˘. Obsahoval 115 paragrafÛ. Pfiipomínkové fiízení

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

249

Pfiednesené pfiíspûvky vyznûly vÛãi pfiedmûtu setkání 86

vesmûs negativnû.

nou památkovou péãi“.

93

Ministerstvo vydalo zároveÀ

statut Národního památkového ústavu.

94

bem. Ani Mojmír Horyna se nedomníval, Ïe návrh nabízí

Tím byl

zmûnu k lep‰ímu. Jifií Hájek z ministerstva Ïivotního pro-

Po vefiejném sly‰ení bylo patrné, Ïe zákon mezi od-

dovr‰en proces centralizace b˘val˘ch krajsk˘ch odbor-

stfiedí byl vÛbec pro radikální rozchod s „my‰lenkovou li-

bornou vefiejností podporu nezískal. Nejvíce odmítan˘

n˘ch stfiedisek památkové péãe, zdÛvodÀovan˘ poÏa-

nií, jak ji nastínily zákony z roku 1958… ãi z roku 1987“.

byl institut obligatorních pfiíspûvkÛ, kter˘ Lubo‰ JiráÀ

davkem jednotné metodiky.

oznaãil jako „cestu do pekel“.

87

95

Podobné váÏné v˘hrady proti pojetí památkové péãe jako

Pfiítomnost tohoto

Vady odmítnutého návrhu zákona shrnul v polemice

v˘konu státní správy a „pfiedev‰ím v˘konu ústfiedních or-

ustanovení je o to podivuhodnûj‰í, Ïe nebylo zastoupe-

se ZdeÀkem Novákem starosta Památkáfiské obce ães-

gánÛ státní správy“ pronesl fieditel kanceláfie âeské ko-

no v koncepci, ale dodáno pod tlakem projednávání ve

kokrumlovské Zbynûk Doãkal. Kritizoval zpÛsob jeho

mory architektÛ Jifií Plos. Úpln˘ písemn˘ záznam z prÛbû-

vládû. Ojedinûle se ozval poÏadavek na zfiízení památ-

projednávání a dále také ustanovení zákona o posky-

hu vefiejného sly‰ení 7. 12. 2001 poskytl Podv˘bor pro

kov˘ch úfiadÛ. Definici památky podle pojmov˘ch zna-

tování finanãních pfiíspûvkÛ nebo nezájem o moÏnost

kulturní dûdictví.

kÛ, kdysi diskutované téma, nepfiipomnûl nikdo.

úãasti obãansk˘ch sdruÏení ve správním fiízení. Upo-

87 TamtéÏ.

zornil i na prohloubení dvoukolejnosti státní památko-

88 TamtéÏ.

Pozornost zástupcÛ krajÛ a obcí se soustfiedila na dvû oblasti: samospráva poÏadovala zfiizovatelskou

96

vé péãe.

89 Mojmír HORYNA: K pfiípravû památkového zákona, in:

roli k regionálním památkov˘m ústavÛm (analogicky

Vrácen˘ návrh pfiedloÏilo na podzim 2002 minister-

k muzeím a archeologick˘m ústavÛm) a upozorÀovala

stvo kultury k pfiipomínkování znovu v nezmûnûné po-

s. 11–12.

na nejasná ustanovení o finanãních pfiíspûvcích z kraj-

dobû, coÏ samozfiejmû vzbudilo rozhofiãení odborné

90 Dopis publikován v ãasopisu Architekt. Komu slouÏí

sk˘ch a obecn˘ch rozpoãtÛ. Zástupci krajÛ kritizovali,

vefiejnosti. Dne 10. bfiezna 2003 se k tomu vyjádfiila

památkov˘ zákon? Otevfien˘ dopis poslancÛm Parlamen-

Ïe nemají kontrolu nad prohla‰ováním kulturních pa-

nezávislá pracovní skupina.

88

mátek.

97

Ve vyjádfiení se objevily

Bulletin umûleckohistorické spoleãnosti 14, 2002, ã. 2,

tu âR, in: Architekt 48, 2002, ã. 3, s. 79.

námitky v‰em zasvûcen˘m jiÏ dobfie známé. Pfiipo-

91 Záznam jednání snûmovny. Digitální knihovna, PâR,

Na základû dílãích i koncepãních námitek pfiítomní

mnûly, Ïe ochrana památek je vefiejn˘ a státem garan-

PS 1998–2002, stenoprotokoly, 46. schÛze, 13. února

návrh zákona odmítli. NechuÈ k legislativním zmûnám

tovan˘ zájem a nelze ji definovat jako újmu, kterou je

2002, http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/046

byla o to vût‰í, Ïe stávající zákonná úprava, aã neu-

tfieba vlastníkovi kompenzovat. Znovu, byÈ nesmûle,

schuz/s046392.htm aÏ http://www.psp.cz/eknih/1998

stále kritizovaná, projevila postupnû po kontrolách Pa-

oÏila stará my‰lenka samostatného správního úfiadu,

ps/stenprot/046schuz/s046398.htm, vyhledáno 10. bfiez-

mátkové inspekce v roce 1992 dostaãující úãinnost.

podpofieného nyní slovensk˘m pfiíkladem.

na 2005.

Naopak schválením navrhovaného zákona by „do‰lo

O budoucím v˘voji schvalování památkového záko-

92 Dostálovo pojetí kontinuity návrhu spoãívalo v oso-

k oslabení péãe o památky i ve srovnání s dosud plat-

na nepanují v souãasnosti velká oãekávání. Mezi pa-

bách ministersk˘ch úfiedníkÛ, „ktefií pracovali jiÏ pro pana

mátkáfii se objevuje názor, Ïe „pokud parlament tento

poslance Talífie, pro pana Tigrida a jejich pfiedchÛdce“.

Spoleãn˘ odpor proti pfiedloze jasnû vyjádfiil otevfie-

zákon vÛbec kdy schválí, bude v nûm silnû omezen ve-

TamtéÏ.

n˘ dopis poslancÛm Parlamentu âR z 1. února, v nûmÏ

fiejn˘ zájem ochrany kulturních statkÛ ve prospûch in-

93 Opatfiení ministerstva kultur y Sp. zn.: ã. j. 11.617/

byla kritizována nedostateãná spolupráce ministerstva

dividuálních vlastnick˘ch práv“.

Budoucnost ukáÏe,

2002, vydané podle § 26 odst. 2 písm. e) zákona ã. 20/

kultury s vefiejností pfii pfiípravû návrhu zákona. Autofii

zda se ministerstvo pokusí opût pfiijít se stejn˘m návr-

1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích

dopisu upozorÀovali na skuteãnost, Ïe po schválení

hem, nebo pfiistoupí na spolupráci se sv˘mi kritiky

pfiedpisÛ.

vûcného návrhu byla paragrafovaná verze zpracována

a zaãne pfiípravu dal‰ího nového památkového záko-

94 Opatfiení ministerstva kultur y Sp. zn.: ã. j. 11.613/

bez pfiístupu odborné vefiejnosti. Takov˘ postup oznaãi-

na. Ve hfie jsou ov‰em i jiné varianty.

89

n˘m zákonem“.

98

99

li signatáfii za experiment a vyslovili se pro vypracování „návrhu koncepãnû nového, promy‰leného a skuteãnû 90

úãinného“.

2002, vydané podle § 26 odst. 2 písm. i) zákona ã. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích

Komentáfi

pfiedpisÛ.

Porevoluãní radikalismus

95 Pochybnosti o tomto zdÛvodnûní vyjádfiil Zbynûk Do-

Za tûchto podmínek se návrh zákona o ochranû pa-

Pád komunistického reÏimu pfiinesl velké nadûje

ãkal: „Je pravda, Ïe existují pádné dÛvody, proã by tyto od-

mátek a o památkové péãi dostal 13. února 2002

a zároveÀ i velké obavy z toho, jak˘ dopad budou mít

borné organizace mûly b˘t státní, ale rozhodnû není hlav-

pfied poslance. Ministr Pavel Dostál se jej snaÏil pfied-

probíhající spoleãenské zmûny na památkov˘ fond

ním dÛvodem dosaÏení jednotn˘ch odborn˘ch postojÛ. To

stavit jako dlouhodobû pfiipravovan˘ projekt s urãitou

a památkovou péãi obecnû. Po dvaceti letech normali-

lze urãitû zajistit jinak.“ Zbynûk DOâKAL, Nekvalifikovan˘

kontinuitou, kter˘ se „t˘ká oblasti naprosto apolitic-

zace a izolace vÛãi západnímu svûtu se ãeská spoleã-

návrh nemohl b˘t pfiijat, in: Vefiejná správa 13, 2002,

ké, totiÏ u‰lechtilé péãe o kulturní památky, k níÏ se

nost uãila pojmy jako soukromé vlastnictví, svobodn˘

ã. 27, s. 28.

tato snûmovna i vlády stavûly vÏdy vstfiícnû bez ohledu

trh nebo svobodné podnikání teprve vyslovovat a od-

96 TamtéÏ, s. 28. Viz také pfiedchozí ãlánek a následná

Své tvrzení, Ïe „politická

hadovat jejich skuteãn˘ v˘znam. Vyrovnat se s novou

reakce – Zdenûk NOVÁK: Tak nám vrátili zákon, paní ¤efii-

orientace by vÛbec nemûla v tomto zákonû cokoli pod-

situací a najít nové místo v demokratické spoleãnosti

chová, in: Vefiejná správa 13, 2002, ã. 14, s. 12, 21–22;

miÀovat“, musel v‰ak konfrontovat s vystoupením po-

bylo pro památkovou péãi, rychle se zbavující vnucené

t˘Ï: Spoleãn˘ zájem nevyluãuje rozdílná fie‰ení, in: Vefiej-

na svÛj politick˘ profil“.

91

92

slance Ale‰e Rozehnala.

ná správa 13, 2002, ã. 27, s. 29.

V hluãné atmosféfie schÛze, zpÛsobené nezájmem

97 BlíÏe o práci komise M. HORYNA, cit. v pozn. 8,

pfiítomn˘ch o projevy fieãníkÛ, byl pfiedloÏen˘ dokument

■ Poznámky

s. 11–12.

na návrh zpravodaje Jaromíra Talífie vrácen k dopraco-

86 PfieváÏnû kritické pfiipomínky zúãastnûn˘ch se t˘kaly

98 Josef ·TULC: Úspûchy a prohry památkové péãe v ob-

vání vládû.

jak jednotliv˘ch ustanovení pfiedkládaného zákona, tak

novené demokracii, in: Bulletin umûleckohistorické spo-

celkové koncepce. Lubo‰ JiráÀ z Archeologického ústavu

leãnosti 15, 2003, ã. 2, s. 36.

Epilog

AV âR pfiipomnûl, jak dÛleÏitá je vzájemná komunikace

99 O moÏnostech dal‰ího v˘voje Jan KAIGL: Památková

Po vrácení návrhu byly nûkteré zam˘‰lené zmûny

mezi odborníky a zákonodárci, z jejíÏ absence dochází

péãe, in: Sborník statí o kultufie v letech 1998–2003, Pra-

provedeny jin˘m zpÛsobem. Opatfiením ministerstva

k „nepfiíjemn˘m lapsÛm, které se obãas v nov˘ch zákon-

ha 2004, s. 11–15. Nová pfiedloha uvedeného zákona se

kultur y vznikl k 1. lednu 2003 Národní památkov˘

n˘ch normách objevují“. Dagmar Sedláková ze Státního

nyní vûcnû i ãasovû váÏe na pfiijetí nového stavebního zá-

ústav, s odÛvodnûním, Ïe tak bude uspokojena pfied-

ústavu památkové péãe upozornila, „Ïe vûcn˘ zámûr zá-

koníku a správního fiádu – Jifiina ONDRÁâKOVÁ: Památkáfii

stava o metodologické jednotnosti. Za své tím vzaly

kona balancoval tûsnû na hranici rovnováhy“ mezi zájmy

nabízejí odbornou pomoc, in: Moderní obec 10, 2004,

nároky krajÛ na zfiizovatelskou funkci k regionálním

na ochranû památek a zájmy vlastníkÛ, zatímco paragra-

ã. 4, s. 24.

ústavÛm, nebo dokonce poÏadavky na „samospráv-

fované znûní tuto hranici pfiekroãilo nepfiijateln˘m zpÛso-

250

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

komunistické ideologie, Ïivotnû dÛleÏité. Nebyla na to

terstvu kultury nemûl mít pÛsobnost, která by pfiekra-

v zásadním rozporu s pfiedcházejícími návrhy. Odborná

v‰ak, na rozdíl od rezortu Ïivotního prostfiedí, vÏdy ná-

ãovala rezort ministerstva.

vefiejnost ji jako „projev kulturního nihilismu“

leÏitû pfiipravena.

106

od-

Postupnû se tak prosadila pfiedstava, Ïe je nutné

mítla. Zpochybnûn byl i fakt, Ïe stát je hlavním garan-

Oãekávané zmûny památková péãe pfiedem neodmí-

nejdfiíve zpracovat novelu platného památkového zá-

tem památkové péãe, tedy základní pfiedpoklad státní

tala, i kdyÏ si byla vûdoma moÏn˘ch rizik. Soukromé

kona, která umoÏní pfievést rozhodovací pravomoci na

památkové péãe u nás. V˘raznû se projevil i tlak círk-

podnikání a otevfiení trhu ukonãilo její závislost na mo-

památkové ústavy, nebo dokonce umoÏní vznik pa-

ve, vlastníka v˘znamného mnoÏství kulturních pamá-

nopolu velk˘ch stavebních dodavatelÛ. Anonymní nezá-

mátkov˘ch úfiadÛ s rozhodovací pravomocí, a teprve

tek, která usilovala o vytvofiení vlastních „památkáfi-

jem socialistick˘ch organizací na socialistickém vlast-

následnû bude zpracován nov˘ památkov˘ zákon upra-

sk˘ch struktur“.

nictví vystfiídala v ideálních pfiípadech zodpovûdnost

vující oblast památkové péãe v nov˘ch podmínkách

V tomto období se uÏ jasnû ukázalo, Ïe nároky, kte-

nov˘ch vlastníkÛ památek, vrácen˘ch v rámci privatiza-

systematicky. Ani dílãí novele ze záfií 1990, ani obûma

ré si památková péãe kladla v pfiedcházejícím období,

100

107

Na druhou stranu právû z rozsáh-

pracovním skupinám, které se zab˘valy vypracováním

nejsou reálné. Reakcí na v‰udypfiítomnou ingerenci

l˘ch pfiesunÛ majetku plynulo pro památky velké nebez-

památkového zákona, v‰ak nakonec nebylo umoÏnû-

státu byl odpor k jakékoli státní regulaci a vzpomínka

peãí. OhroÏeno bylo zvlá‰tû movité kulturní bohatství,

no, aby své zámûry pfiedloÏily poslanecké snûmovnû,

na pojetí socialistického majetku zpÛsobila pfieceÀo-

konkrétnû nezabezpeãené vnitfiní zafiízení kostelÛ.

a jejich návrhy zÛstaly jen na vládní úrovni.

vání nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Libera-

ce nebo restituce.

První období po listopadu 1989 bylo naplnûno opti-

Návrhy mûly spoleãn˘ úmysl zaruãit památkové pé-

lismus a individualismus se staly pro památkovou pé-

mismem a radikalismem památkáfiÛ. Zdálo se, Ïe po

ãi úãinnûj‰í nástroje. Kladly dÛraz na posílení odbor-

ãi aktuální v˘zvou. OdpÛrci dosavadního pojetí státní

letech ideologického dohledu bude moci památková

ného vymezení pojmu památky, podrobnû upravovaly

památkové péãe, ktefií hesla o liberalizaci spoleãnosti

péãe rozhodovat o vlastních záleÏitostech samostatnû.

povinnosti vlastníkÛ památek a poÏadovaly pfiísnûj‰í

neproná‰eli pouze úãelovû, pfiedkládali památkové pé-

Vzhledem k tomu, Ïe po institucionální a legislativní

sankce za nedodrÏování zákona. Po organizaãní strán-

ãi legitimní poÏadavky, Ïe je nutné znovu obnovit zod-

stránce se nikomu na pfiedchozí stav navazovat ne-

ce se pfiedpokládalo posílení personálního zabezpeãe-

povûdnost jednotlivce ke svému majetku a okolí, tedy

chtûlo, byl radikalismus prvních mûsícÛ pochopiteln˘.

ní v památkov˘ch institucích i lep‰í finanãní zázemí.

vlastnost, která pÛsobením komunistické ideologie

V této dobû se zdálo samozfiejmé navrhovat koncepãní

NevyuÏita zÛstala moÏnost zlep‰it personální podmín-

upadla v zapomnûní. Ve zvulgarizované podobû byla

zmûny, nejen kosmetické úpravy. Jedním z projevÛ ob-

ky na referátech kultury pfii transformaci okresních ná-

památková péãe prezentována jako obtûÏující zásah

novené nezávislosti památkové péãe byl návrh vypra-

rodních v˘borÛ na okresní úfiady. Oba pracovní t˘my,

státní moci do svobodné sféry jednotlivce. Právû v této

covat ucelen˘ „stfie‰ní zákon“, kter˘ by zahrnoval péãi

jak pfii Státním ústavu památkové péãe, tak z památ-

dobû se vyhrotil bizarní spor o to, lze-li prohla‰ování za

o v‰echny druhy památek. Vycházelo se z pfiesvûdãení,

kového odboru ministerstva kultury, vycházely z pfie-

památku povaÏovat za skryté vyvlastnûní. Nález Ústav-

Ïe památky nelze chápat oddûlenû od nadfiazeného po-

svûdãení, Ïe památková péãe, za minulého reÏimu vû-

ního soudu ústavnost památkové péãe potvrdil.

jmu kulturního dûdictví. Pfiepokládalo se také, Ïe jednot-

domû udrÏovaná v závislosti na politick˘ch, respektive

Stále více se ukazovalo, Ïe stát o kulturní bohatství

n˘m postupem oborÛ zab˘vajících se ochranou pamá-

stranick˘ch strukturách, obnoví v demokratick˘ch pod-

neprojevuje takov˘ zájem, jak˘ by si vzhledem ke své-

tek by bylo moÏné dosáhnout silnûj‰ího a vlivnûj‰ího

mínkách plnû svou odbornou ãinnost. DÛraz na odbor-

mu v˘znamu zaslouÏilo. Smutnû pÛsobí i skuteãnost,

postavení kultury ve vefiejné sféfie. Ivo Hlobil tehdy po-

nou stránku vûci skr ˘val ov‰em nebezpeãí, Ïe bude

Ïe z dosud zmiÀovan˘ch návrhÛ nebyl Ïádn˘ pfiedloÏen

vaÏoval za nutné „pfiistoupit ke komplexnímu a inte-

zanedbán druh˘ nezbytn˘ aspekt památkové péãe, její

parlamentu. Pomyslnou bariéru mezi mocí v˘konnou

otevfien˘ vztah k vefiejnosti.

a zákonodárnou prorazila novela, kterou pfiipravovala

101

grujícímu pohledu monumentiky“

a vytvofiit mezire-

Praktická stránka památkové péãe byla (nejen)

externí komise vedená námûstkem Ladislavem Krato-

v tomto období poznamenána neznalostí platné právní

chvílem za ministra Pavla Tigrida. V období, kdy se pa-

Úvahy o jednotném postupu pfii legislativním snaÏe-

úpravy. Závazná stanoviska nebyla ãasto vydávána

mátková péãe ocitla se sv˘mi radikálními v˘boji v po-

ní zaznûly na semináfii k teoretick˘m otázkám kulturní-

formou správního rozhodnutí, pfiípadnû chybûlo povin-

rovnání s minulou etapou v defenzivû, nebylo moÏné

ho dûdictví, kter˘ pofiádalo pracovi‰tû vûdecko-technic-

né vyjádfiení organizace památkové péãe. Ani právní

kého rozvoje pfii Státním ústavu památkové péãe

povûdomí pracovníkÛ památkov˘ch ústavÛ nebylo na

a ochrany pfiírody 22. 5. 1990. Diskuse pokraãovaly

potfiebné úrovni a vedlo k mnoha nedorozumûním.

v záfií na semináfii k legislativû oborÛ a organizací pe-

Projevila se tu organizaãní rozpolcenost státní památ-

zor tní komisi, která by pfiipravila zákon o národním 102

kulturním dûdictví.

103

■ Poznámky

kde se

kové péãe. PodceÀování formálnû-právní stránky vûci

100 J. ·TULC, cit. v pozn. 2, s. 7.

se‰li odborníci z oblasti muzeí, galerií a archivÛ. V rám-

mûlo v takov˘ch podmínkách ‰kodlivé následky, neboÈ

101 Ivo HLOBIL: Kulturní dûdictví a monumentika, in:

ci debaty se objevily rÛzné názory na podobu takového

„fundovanû zpracované závûry odborníkÛ nemohly b˘t

Bulletin VII, Státní ústav památkové péãe, 1991, s. 36.

zákona, li‰ící se mírou provázanosti jednotliv˘ch obo-

uplatnûny nebo v pfiípadû jejich poru‰ování na pfiíslu‰-

102 O monumentice psal za jin˘ch spoleãensk˘ch podmí-

rÛ. Nejvolnûj‰í alternativa poãítala se samostatn˘mi

n˘ch subjektech vymáhány“.

ãujících o hmotnou ãást kulturního dûdictví,

105

právními normami jednotliv˘ch oborÛ monumentiky, spjat˘mi pouze uÏitím odpovídajících pojmÛ. Vy‰‰í stu-

nek uÏ Vlastimil VINTER: Úvod do dûjin a teorie památkové péãe, in: Nástin v˘voje a základní ideové otázky památ-

Konec ofenzivy

kové péãe, Praha 1971, s. 45–55.

peÀ provázanosti pfiedstavovala my‰lenka shodnout

V˘znamn˘m mezníkem v dal‰ím legislativním v˘voji

se na pfiedpisu proklamativního charakteru, kter˘ by

byl odchod nûkter˘ch památkáfiÛ, ktefií se podíleli na

ústav památkové péãe, 1991.

jednotlivé obory struãnû vymezil a odkázal na navazují-

návrhu památkového zákona, z ministerstva kultur y

104 Helena OSSENDORFOVÁ: Národní kulturní dûdictví

cí pfiedpisy oborové. Tfietí alternativa vycházela z pfied-

po volbách v roce 1992. Tehdy se v ãele úfiadu ocitl

a jeho právní kodifikace, in: Bulletin VII, Státní ústav pa-

stavy jednoho komplexního pfiedpisu, kter˘ by podrob-

Jindfiich Kabát. Jeho pÛsobení v rezortu skonãilo ne-

mátkové péãe, 1991, s. 67–69.

slavnû podáním demise 17. ledna 1994. Na jeho mís-

105 Jifií VARHANÍK: K souãasné úrovni v˘konu státní

to byl jmenován Pavel Tigrid.

správy v oblasti památkové péãe, in: Zprávy památkové

104

nû upravil celou oblast kulturního dûdictví.

Îádn˘ z tûchto námûtÛ se v‰ak nesetkal s pochope-

103 PrÛbûh semináfiÛ dokumentuje Bulletin VII, Státní

ním a v pozdûj‰ích legislativních návrzích se na kom-

Nástupem Kabáta a zvlá‰tû po pfiedloÏení novely

plexní úpravu péãe o kulturní dûdictví rezignovalo. Dal-

v listopadu 1993, která byla na odboru ministerstva

106 P. KROUPA, D. SEDLÁKOVÁ, V. RAZÍM, A. âERNÁ, cit.

‰í úvahy o novém památkovém zákonû pak vycházely

pfiipravována bez ‰ir‰í debaty, se v˘raznûji objevilo ne-

v pozn. 55, s. 8.

z uωího modelu. Mojmír Horyna my‰lenku stfie‰ního

bezpeãí, Ïe památková péãe nebude mít moÏnost svo-

107 Zbynûk DOâKAL, Bestia triumphans za mimofiádnou

zákona odmítl jiÏ na zaãátku pfiíprav nového památko-

bodnû a kvalifikovanû rozhodovat o sv˘ch záleÏitos-

zásluhu o likvidaci kulturního dûdictví v âeské republice,

vého zákona. Ani zákon pfiipravovan˘ „shora“ na minis-

tech. Novela, kterou ministerstvo pfiipravilo, byla

2. ãást, in: Literární noviny 10, 1999, ã. 4, s. 3.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

péãe 54, 1994, s. 247.

251

opakovat podobné zásadní poÏadavky jako na zaãátku

Na základû uveden˘ch skuteãností by se zdálo zby-

Dor. Helena (1831–1908) pocházela z kupecké rodiny

90. let. V rámci zpracování novely v‰ak probûhla od-

teãné angaÏovat se pro nov˘ památkov˘ zákon. Podle

EggerÛ, jeÏ do Revalu pfiesídlila z Lübecku po ruském

borná debata a zdálo se, Ïe kompromis je pro zúãast-

mého názoru je naopak nutné, aby ochránci památek

záboru roku 1720.

nûné pfiijateln˘. Svou roli moÏná sehrálo i vûdomí, Ïe

nerezignovali. Nebudou-li v tomto smûru vyvíjet Ïád-

od novely nelze ãekat koneãné a koncepãní vyfie‰ení

nou aktivitu, ocitnou se ve vleku politick˘ch událostí.

Po stfiední ‰kole absolvoval G. Dehio nejprve jeden

v‰ech problémÛ. Nakonec v‰ak ani tento nadûjn˘ po-

JestliÏe se o památkové legislativû nebude rozhodo-

semestr historie na nûmeckojazyãné (a Nûmci vedené)

kus o alespoÀ ãásteãnou legislativní zmûnu nevy‰el.

vat na základû potfiebného, i kdyÏ sloÏitû hledaného

ruské státní Kaiserliche Universität v Dorpatu (dne‰ní

Parlament nestihl návrh projednat.

konsenzu a podpory odborné vefiejnosti, bude v˘sle-

Tartu, Estonsko). V letech 1869–1871 pak pokraãoval

dek takové práce zbyteãn˘ a dÛsledky pro obor pa-

ve studiu historie v Nûmecku, na univerzitû v Göttinge-

mátkové péãe nebezpeãné.

nu v semináfii slavného historika profesora Georga Wa-

Potvrzení politického pragmatismu

1

S v˘mûnou vlády po volbách 1996 se situace pro

Dluh státu zajistit státní památkové péãi respekto-

itze (G. Waitz od 1875 vedl vydávání Monumenta Ger-

památkovou péãi nijak nezmûnila, pouze se potvrdila

vanou právní úpravu a zasadit se o její dodrÏování je

mania Historica), kde se mimochodem potkal

skuteãnost, Ïe moÏnost odborné vefiejnosti ovlivnit

v tomto období stále zfietelnûj‰í. Rozpor vyniká o to ví-

s ãesk˘m historikem Jaroslavem Gollem (14. 7. 1846

proces pfiípravy návrhÛ památkového zákona je stále

ce, uvûdomíme-li si, jakou dÛleÏitou úlohu právû kul-

– 8. 6. 1929; 1871 byl Goll na roãním studijním poby-

obtíÏnûj‰í, nemluvû uÏ vÛbec o procesu schvalování.

turní dûdictví pro âeskou republiku hraje. Zápis ães-

tu v semináfii prof. G. Waitze). Roku 1872 G. Dehio

Absence nového památkového zákona byla zpÛsobe-

k˘ch lokalit na Seznam kulturního dûdictví UNESCO

promoval na mnichovské univerzitû monografií o brém-

na hlavnû nezájmem politick˘ch kruhÛ. ZdrÏení se vy-

toto postavení jen potvrzuje, stejnû jako po hospodáfi-

ském arcibiskupovi Har twigovi von Stade a na téÏe

svûtlovalo ãekáním na plánovanou reformu státní

ské stránce turistick˘ prÛmysl.

univerzitû se i habilitoval prací Geschichte des Erzbistums Hamburg-Bremen roku 1877. V Mnichovû pak

správy, která ov‰em probíhala dlouhodobû. Bûhem roku 1996 na ministerstvu kultury opût oÏi-

Tento text je v˘Àatkem z diplomové práce Legislati-

la my‰lenka zpracovat komplexní památkov˘ zákon.

va památkové péãe po listopadu 1989 a za první re-

G. Dehio velmi dobfie maloval a bylo to jeho umûlec-

Obsahovû nemûlo dojít k Ïádnému v˘raznûj‰ímu posu-

publiky, vedené prof. Ivo Hlobilem a obhájené v ãervnu

ké nadání, jeÏ ho pfiivedlo k dûjinám umûní. Po první

nu oproti pfiedcházejícím návrhÛm, sporná a nevyho-

2005 na katedfie teorie a dûjin umûní FF UP Olomouc.

studijní cestû do Itálie 1876–1877 (kde se zab˘val

vující místa v zákonû byla uÏ notoricky známa.

Autor je zároveÀ studentem práv.

italsk˘m malífistvím i architekturou) natrvalo pfie‰el od

zÛstal jako soukrom˘ docent historie.

Problémem nejen tohoto období v‰ak bylo administ-

obecné historie ke kunsthistorii. Mezi prvními publiko-

rativnû moÏná pohodlné, ale po vûcné stránce nevhod-

val ãlánky o Albertim, Rafaelovi a ranû kfiesÈansk˘ch bazilikách. Podnikal také ãetné studijní cesty po

né oddûlení procesu pfiípravy zákona od jeho následné

Nûmecku a Francii.

nout kvalitní koncepãní úpravy. Snaha vyjít politick˘m

Georg Dehio a koncepce památkové péãe na zaãátku 20. století

poÏadavkÛm vstfiíc za kaÏdou cenu se pak vymstí ztrá-

Petr KROUPA

v Královci (Königsberg, dne‰ní Kaliningrad), kde si ta-

modifikace ve vládû a v parlamentu. Zapracováním dílãích pfiipomínek zásadního charakteru nelze dosáh-

Roku 1883 byl jmenován mimofiádn˘m a o rok pozdûji fiádn˘m profesorem dûjin umûní na univerzitû ké rychle na‰el manÏelku. Roku 1884 si vzal Charlottu

tou dÛvûry odborníkÛ i vefiejnosti v pfiedkládan˘ návrh. Konkrétním pfiíkladem je „vûãn˘ návrat“ obligatorních

V roce 2005 uplynulo sto let od vydání pr vního

(1859–1932), dceru star‰ího univerzitního kolegy, pro-

pfiíspûvkÛ z iniciativy Legislativní rady vlády. O politic-

svazku svûtoznámého díla Georga Dehia Handbuch

fesora klasické filologie Ludwiga Friedländera (1824–

kém alibismu svûdãí i praxe, kdy koneãné paragrafo-

der deutschen Kunstdenkmäler. Následující text vznikl

1909; autor populární a mnohokrát vydané knihy

vané znûní zákona bylo oproti pfiedloÏené a diskutova-

v rámci pfiipomenutí tohoto v˘roãí a byl pfiednesen dne

o mravech starého ¤íma). Od roku 1889 pfiedná‰el De-

né podobû návrhu znaãnû odli‰né.

29. listopadu 2005. Je vûnován úloze, kterou Dehio

hio v Královci také na Umûlecké akademii (Kunstaka-

Paradoxem tohoto období je fakt, Ïe platn˘ zákon

sehrál pfii konsolidaci moderní památkové péãe a vy-

demie).

o státní památkové péãi uÏ není povaÏován za tak

tváfiení jejích teoretick˘ch a metodologick˘ch postulá-

V roce 1892 byl Goerg Dehio povolán do ·trasbur-

nevyhovující, jak se na zaãátku 90. let jevil. Jeho

tÛ, i situaci, v jaké se nacházela památková péãe na

ku, na uvolnûné místo v Institutu dûjin umûní (Kunst-

pouÏitelnost byla samozfiejmû podpofiena fiadou no-

konci 19. a na zaãátku 20. století v tûch evropsk˘ch

geschichtliches Institut) ‰trasburské university. Ve ·t-

vel, byly to v‰ak jen dílãí opravy a samy o sobû nevy-

zemích, které se podílely na jejím vzniku a rozvoji.

rasburku pak pÛsobil také jako fieditel obrazárny

svûtlují zmûnu postoje k památkovému zákonu jako

Termíny restaurování (restaurace) a konzer vování

(Gemäldegalerie) a od roku 1899 se aktivnû angaÏoval

celku. Tuto zmûnu je nutné hledat jinde. Pfiedev‰ím

(konzer vace) jsou v textu pouÏívány v jejich meziná-

v památkové péãi. KdyÏ byl v roce 1908 zaloÏen

je tfieba si uvûdomit, Ïe situace v pr vních letech po

rodním památkáfiském v˘znamu: restaurování – obno-

Deutscher Verrein für Kunstwissenschaft, zaãal b˘t

listopadu 1989 byla poznamenána neznalostí platné

va nedochovaného; konzer vování – zabezpeãení do-

ãinn˘ i v nûm.

právní úpravy. Kritika se tak t˘kala spí‰e praxe, jaká

chovaného.

ve státní památkové péãi panovala, a nespokojenost

Jako profesor dûjin umûní pfiedná‰el na univerzitû ve ·trasburku aÏ do roku 1918, kdy Alsasko pfiipadlo

s touto praxí byla zjednodu‰enû pfienesena i na pa-

Georg Gottfried Julius Dehio se narodil 22. listopa-

na základû Versailleské smlouvy Francii a G. Dehio byl

mátkov˘ zákon. Jeho oblíbenost nepodpofiil ani insti-

du 1850 v zámoÏné nûmecké luteránské rodinû v his-

ze zemû vykázán. Ode‰el v lednu 1919 do Tübingenu.

tut prohla‰ování za kulturní památku ministerstvem

torickém hanzovním mûstû Revalu, jeÏ patfiilo (od roku

Dne 28. 10. 1920 se stal korespondujícím ãlenem

kultur y, zvlá‰tû ve srovnání s pfiedchozí úpravou z ro-

1720) carskému Rusku (dnes Tallinn, hlavní mûsto

Braniborské akademie vûd v Berlínû v oboru dûjin

ku 1958.

Estonska). Za své nenûmecké pfiíjmení vdûãil holand-

umûní. Vedle berlínské byl G. Dehio také ãlenem aka-

Jakmile zaãala b˘t platná právní úprava vymáhána

sk˘m kofienÛm rodiny z otcovy strany. Christophe de

demií v Mnichovû a Göttingenu, byl nositelem vyzna-

a kontrolována a orgány státní památkové péãe ji za-

Hio (1669–1728) pfii‰el do tehdy ‰védské korunû pat-

menání Friedensklasse des Ordens Pour la mérite

ãaly skuteãnû aplikovat, ukázala se jako pouÏitelná.

fiícího Revalu ze ·lesvicka. DehiÛv otec Dr. med. Ju-

Vstfiícnûj‰í pohled na památkov˘ zákon podpofiila také

lius Woldemar (1817–1893) byl úspû‰n˘m lékafiem

zku‰enost se zdlouhav˘m a nevyzpytateln˘m proce-

(mûl titul ruského skuteãného státního rady a rusk˘

■ Poznámky

sem pfiípravy a schvalování nov˘ch návrhÛ, nehledû

úfiednick˘ ‰lechtick˘ titul) a jeho otec Gottfried Erhard

1 Ernst GALL: heslo Dehio, Georg Gottfred Julius, in:

na obavy z hrozícího sníÏení úrovnû ochrany památek,

(1782–1857) zlatníkem. Také jeho manÏelka, Dehiova

Neue Deutsche Biographie, 3. Bd., Berlin 1957, s. 563–

která by v nûm byla zakotvena.

babiãka, pocházela z rodiny zlatníka. Dehiova matka

564.

252

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

a Maximiliansorden für Wissenschaft und Kunst. V Je-

a k tomu je‰tû exaktní dokumentaci dochovaného díla.

let-le-Duc chápal francouzské stavební památky jako

nû obdrÏel doktorát teologie, ãestné doktoráty dostal

V románu Nachsommer se Stifterovy názor y na v˘-

historické dokumenty francouzsk˘ch dûjin, které je

na univerzitách v Tübingenu (Dr. rer. pol. h. c.), Frank-

znam historického originálu a nutnost jeho zachování

tfieba zachovat pro budoucnost, tedy prodlouÏit jim Ïi-

furtu (Dr. med. h. c.) a Darmstadtu (Dr. Ing. E. h.).

v autentickém stavu staly ústfiedním motivem vzdûlá-

vot. Nositelem informace mu byla forma a struktura,

vání hlavního hrdiny. V tehdej‰í praxi stfiedoevropské

nikoli materiál. Ve Francii se, pfies ostrou kritiku „van-

G. Dehio byl silnou a respektovanou osobností. Je-

památkové péãe ‰lo o avantgardní ãin, a proto se dnes

dalisme restaurateur“ je‰tû za Ïivota E. E. Viollet-le-

ho v˘znam pro dûjiny umûní nespoãívá v metodologic-

o A. Stifterovi pfiedná‰í na nûmeck˘ch univerzitách ja-

Duca, tûmito zásadami fiídí obnovy stavebních pamá-

kém pfiínosu, n˘brÏ ve znalectví. Byl velmi skeptick˘

ko o památkáfii, kter˘ pfiedbûhl svou dobu. Na tehdej‰í

tek dodnes (bûÏná je materiálová v˘mûna, nikoli

(z dne‰ního pohledu oprávnûnû) k tehdej‰ím umûlec-

památkovou péãi A. Stifter pfiímo nezapÛsobil, alespoÀ

konzervace).

kohistorick˘m v˘kladÛm o formû, jeÏ se vyvíjí a fiídí

v‰ak ovlivnil filozofa Friedricha Wilhelma Nietzscheho

Jak poznamenal E. E. Viollet-le-Duc v roce 1857,

vlastními zákonitostmi: „Dnes nás nejvíc zamûstnává

(1844–1900), jenÏ doporuãoval, aby si lidé StifterÛv

stylové restaurování (tak se tato metoda oznaãovala;

v˘zkum vnitfiních umûleck˘ch zákonÛ a z nich odvoze-

román Nachsommer ãetli opakovanû.

v ãe‰tinû jí fiíkáme purismus) se z Francie roz‰ífiilo i do

ného stylového v˘voje. Tento pohled nezapírá dûjinn˘

Moderní institucionalizovaná památková péãe (stát-

Nûmecka a Anglie. Nejv˘znamnûj‰ím anglick˘m „go-

moment, jenÏ je v pojmu v˘voje jiÏ dán, ale omezuje

ní péãe o památky in situ) zahájila ãinnost v roce 1830

tick˘m“ architektem viktoriánské ér y byl Sir George

jej. Nazírá umûní jako autonomní sílu. Ptá se málo, pfií-

ve Francii zaloÏením státní organizace Monuments

Gilbert Scott (1811 Gawcott – 27. 3. 1878 Lond˘n),

li‰ málo, na jiné duchovní síly, v jejichÏ okolí vede umû-

Historiques (Historické památky), v roce 1837 pak by-

v jehoÏ osobû dosáhla anglická praxe restaurování

ní svÛj duchovní Ïivot; a ptá se je‰tû ménû na materi-

la zaloÏena Commission des Monuments Historiques

stfiedovûk˘ch památek vrcholu. V Anglii v‰ak nalezli

ální pfiedpoklady. Podává dûjiny umûleckého my‰lení,

(Komise historick˘ch památek). Tím ve Francii zaãala

restaurující architekti také nejzar ytûj‰ího odpÛrce.

nikoli úpln˘ v˘klad skuteãného prÛbûhu v jeho spleti-

dlouhá fiada oprav pfiedev‰ím stfiedovûk˘ch kostelÛ

Stal se jím Lond˘Àan skotsk˘ch rodiãÛ John Ruskin

t˘ch kauzálních vztazích.“ Historii umûní nechápal jako

a od roku 1850, po zaloÏení dal‰í státní organizace

(8. 2. 1819 Lond˘n – 20. 1. 1900 Brantwood). Po-

samostatn˘ obor a vÏdy se cítil b˘t pfiedev‰ím histori-

Édifices diocésains, se pfiidaly obnovy francouzsk˘ch

dobnû jako E. E. Viollet-le-Duc byl Ruskin velmi nada-

kem, konkrétnû historikem pí‰ícím o nûmeck˘ch sta-

katedrál. Uznávaného praktika a teoretika nové archi-

n˘m dítûtem a jeho pfieru‰ované vzdûlávání také pfii-

vebních památkách. Byl zapálen˘m vlastencem, nacio-

tektonické úlohy (nové, protoÏe tu jiÏ ne‰lo jen o obno-

pomíná autodidakta (del‰í pauzy ve vzdûlávání u nûj

nalistou, ale podle jeho blízkého spolupracovníka

vu funkãní, n˘brÏ o vûdomou obnovu deklarované his-

mûla na svûdomí tuberkulóza, kterou trpûl; bakaláfiem

E. Galla nikoli ‰ovinistou. Své krédo vyjádfiil vûtou:

torické památky) si mlad˘ obor (tato ãinnost byla záhy

se stal roku 1842, magistrem 1843). Rozhodující vliv

„M˘m opravdov˘m hrdinou je nûmeck˘ lid. S tímto

definována jako úzce specializovaná a je tomu tak

na formování jeho osobnosti mûly italské studijní ces-

pfiesvûdãením pí‰i o nûmeck˘ch dûjinách zrcadlících

i dnes; klasifikované a registrované památky mohou ve

ty. S v˘jimkou sportu se úspû‰nû vûnoval témûfi v‰e-

se v umûní.“ Dehiovy pfiesné pojmy pfii v˘kladu nû-

Francii opravovat jen architekti s licencí na historické

mu – pfiírodovûdû, historii, umûní i umûlecké kritice,

mecké architektury pÛsobily v˘chovnû. Definoval a za-

památky) záhy na‰el v mladém autodidaktovi Eugeno-

navrhl sociální reformu, byl v˘born˘m malífiem, oceÀo-

vedl termíny pfiechodn˘ styl (Übergangsstil), nûmecká

vi Emmanuelovi Viollet-le-Ducovi (27. 1. 1814 Paris –

van˘m básníkem, spisovatelem a vÛdãím duchem vik-

zvlá‰tní gotika (deutsche Sondergotik) a pozdní gotika

17. 9. 1879 Lausanne). Po návratu z dlouhé studijní

toriánské éry. V Anglii ovlivnil vkus nûkolika generací.

(Spätgotik). Dehiovy pfiíruãky, soupisy, jeho práce v pa-

cesty po Itálii (1836–1837) nastoupil Viollet-le-Duc do

mátkové péãi a pfiíspûvky ke kongresÛm a sympoziím

Komise historick˘ch památek a roku 1840 ho jeho pfií-

úãinnû pomáhaly etablovat umûlecké památky v povû-

tel Prosper Mérimée (1803–1870), spisovatel a od ro-

■ Poznámky

domí ‰iroké vefiejnosti jako cenné dokumenty nacio-

ku 1834 generální inspektor Monuments Historiques,

2 „Mein wahrer Held ist das deutsche Volk. Ich gebe

povûfiil opravou kostela sv. Mafií Magdalény ve Vézelay.

deutsche Geschichte im Spiegel der Kunst in diesem

Postupnû následovaly jím projektované opravy dal‰ích

Selbstbekenntnis des deutschen Innenlebens.“ Citováno

sedmi kostelÛ a katedrál (Notre-Dame v PafiíÏi), dvû

podle Udo KULTERMANN: Geschichte der Kunstgeschich-

radnice, tfii hrady a hradby Carcassonnu. Dvakrát tolik

te. Der Weg einer Wissenschaft, Wien – Düsseldor f

Dne 12. záfií roku 1857 napsal básník, spisovatel,

oprav historick˘ch objektÛ konzultoval a fiídil na dálku.

1966, s. 246.

malífi a památkáfi Adalber t Stifter, nûmeck˘ rodák

E. E. Viollet-le-Duc popularizoval i nov˘ pojem – restau-

3 U. KULTERMANN, cit. v pozn. 2, s. 247.

z ãeské ·umavy v dopise pfiíteli: „Dnes ve 12 hodin

rování: „Slovo a pfiedmût je moderní. Restaurovat bu-

4 Adalbert Stifter se narodil 23. 10. 1805 v Horní Plané

jsem napsal poslední slovo románu Nachsommer. Da-

dovu neznamená udrÏovat ji, opravit nebo pfiedûlat,

a zemfiel 28. 1. 1868 v Linci po pokusu o sebevraÏdu,

lo to práci.“ ·kolní rada Adalbert Stifter pÛsobil od ro-

znamená to obnovit ji do celistvého stavu, kter˘ moÏná

nevyléãitelnû nemocen. Od roku 1848 pÛsobil v Linci,

ku 1853 také jako památkov˘ konzer vátor vídeÀské

nikdy neexistoval v jednom daném okamÏiku.“ A dále:

v roce 1850 se stal tamním zemsk˘m ‰kolním inspekto-

Centrální komise pro Horní Rakousko. SvÛj monumen-

„restaurovat znamená pfiesnû reprodukovat ty tvary bu-

rem.

tální román (780 stran) Nachsommer, na kterém pra-

dov, které podlehly degradaci“. Zásady restaurování

5 Viollet-le-Duc odmítl nav‰tûvovat l’École des Beaux-

coval od roku 1848, pojal jako vzdûlávací dílo, v nûmÏ

pfiijaté francouzskou Komisí historick˘ch památek (je-

-Arts, základy stavitelské profese se nauãil u architekta

popsal své pfiedstavy o fiádu v hospodáfiství, umûní

jímÏ generálním inspektorem se stal v roce 1848)

Achilla Leclera.

a náboÏenství. Hlavní postava románu, student geolo-

pfiedstavil E. E. Viollet-le-Duc takto: „Je na ãase vy-

6 E. E. VIOLLET-LE-DUC: Restauration, in: Dictionnaire ra-

gie Heinrich Drendor f, se v Alpách seznámí se stár-

svûtlit tento program, následovan˘ dnes v Anglii

isonné de l’architecture franc¸ aise de XIe au XVIe sie`cle,

noucím (v „pozdním létû“ svého Ïivota se nacházejí-

a v Nûmecku… Ze v‰eho nejdfiív tento program princi-

T. VIII, Paris (1866), s. 14–34.

cím) svobodn˘m pánem von Risachem, jenÏ ho

piálnû pfiipou‰tí, Ïe kaÏdá budova nebo kaÏdá ãást bu-

7 Na základû nûmeckého pfiekladu publikoval v˘tah fran-

seznamuje s tajnostmi vûdy a umûní.

dovy musí b˘t restaurována ve stylu, kter˘ jí patfií ne-

couzsk˘ch pravidel pro péãi o památkové stavby s pozoru-

Nejv˘znamnûj‰ími ãiny památkáfie A. Stiftera byl po-

jen formou, n˘brÏ i strukturou. … Architekt povûfien˘

hodnou vlastní interpretací jiÏ roku 1854 Karel V. ZAP: Za-

díl na zachování historického urbanistického celku

restaurováním musí tedy pfiesnû znát nejen typy pfií-

chování staroÏitn˘ch památek, pfiedev‰ím stavitelsk˘ch,

mûsta Steyr a zabezpeãení pozdnû gotického kfiídlové-

slu‰né kaÏdé umûlecké periodû, ale také styly patfiící

in: Památky archaeologické a místopisné 1, 1854. Viz

ho Kefermarktského oltáfie, pfii kterém se vyhnul re-

kaÏdé (umûlecké) ‰kole.“ PoÏadoval po architektovi

Jan SOMMER: Relativita autenticity (150 let uvûdomûlé

staurování. V dopisech nadfiízen˘m sice toto fie‰ení

povûfieném restaurováním památek, aby také „znal je-

památkové péãe v âechách), in: âeská placka 3, únor

(zdá se, Ïe z taktick˘ch dÛvodÛ) nevyluãoval, nicménû

jich strukturu, anatomii a temperament, protoÏe pfie-

2000, s. 3–4.

v praxi dal provést konzer vaci, tedy oãi‰tûní a fixaci

dev‰ím je tfieba, aby jim prodlouÏil Ïivot“. E. E. Viol-

2

3

nálnû chápané kultury.

Koncepce památkové péãe v druhé polovinû 19. století

4

5

6

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

7

253

Kariéru umûleckého kritika zahájil jiÏ v sedmnácti le-

Morris (24. 3. 1834, Walthamstow – 3. 10. 1896, 11

kter˘ v roce 1877 zaloÏil The Society for

osm˘ bod – poÏadavek na vefiejné vystavení architek-

tech. KdyÏ mu bylo osmnáct, zaãal anonymnû uvefiejÀo-

London),

vat ãlánky o poezii v architektufie – The Poetry of Archi-

the Protection of Ancient Buildings (ãlenem byl i J. Rus-

C. Boito kritizoval jak praxi E. E. Viollet-le-Duca, tak

tecture. Své kritické rozbory malífiství, které mu pfiinesly

kin) a napsal její zásady (Manifesto), jeÏ se staly for-

názory J. Ruskina. V roce 1884 na kongresu v Turínû

slávu, zvefiejÀoval pod názvem Modern Painters zprvu

málním základem pro moderní konzervaãní metodu.

12

tonick˘ch fragmentÛ odÀat˘ch z originálu.

prezentoval svÛj názor na rozdûlení italské architektury

také anonymnû. Z na‰eho pohledu je dÛleÏitá jeho ná-

Specifickou cestou se ubírala památková péãe v Itá-

(z hlediska památkové péãe) do tfií v˘razovû odli‰n˘ch

v‰tûva Amiens a Normandie v pozdním létû roku 1848.

lii. V 80. letech 19. století se tam vedle stylového re-

skupin (antická, stfiedovûká a moderní – od renesan-

Na podzim napsal a v kvûtnu 1849 publikoval sbírku

staurování

(jednou z nejproblematiãtûj‰ích italsk˘ch

ce), jimÏ musí odpovídat trojí odli‰n˘ pfiístup restauro-

esejí o architektufie pod názvem The Seven Lamps of Ar-

restaurátorsk˘ch akcí byla fasáda florentského kostela

vání – restauro archeologico, restauro pittorico a re-

chitecture (2. vydání 1855, 3. vydání 1880). Skvûlou

Santa Maria del Fiore, z nûjÏ v letech 1876–1883 ar-

stauro architettonico.

aplikací a doplÀkem k teoretick˘m názorÛm, vyjádfien˘m

chitekt Emilio de Fabris odstranil malované prvky ze

pÛ není v tomto ãlánku prostor, tedy jen struãnû pfiipo-

v uvedené knize, se pak stala tfiísvazková publikace The

17. století a vytvofiil falzum ve stylu florentské gotiky)

meÀme, Ïe v zásadû ‰lo o individuální pfiístup, nemûl

Stones of Venice z let 1851– 1853.

objevují je‰tû dal‰í dva odli‰né pfiístupy k památkám,

b˘t potlaãen v˘raz památky – tedy u starovûk˘ch sta-

Základem Ruskinovy estetiky bylo náboÏenství (po-

jeÏ se dají povaÏovat za jakousi stfiední cestu mezi sty-

veb stáfií, u stfiedovûk˘ch malebnost a u novodob˘ch

cházel z evangelické rodiny a byl vychován pfiísnû puri-

lov˘m restaurováním Violleta-le-Duca a nekompromisní-

tektonick˘ fiád. Pro Boita památky dokumentují celou

tánsky; pozdûji se stal ateistou a skonãil opût jako

mi Ruskinov˘mi poÏadavky. Bylo to pfiedev‰ím takzvané

historii lidstva. Mají b˘t „konsolidovány radûji neÏ opra-

hluboce vûfiící), na nûmÏ stavûl své poÏadavky. Sedm

historické restaurování, jehoÏ nejznámûj‰ím pfiedstavi-

vovány a opravovány radûji neÏ restaurovány, vyh˘baje

hlavních principÛ architektury pfiirovnal k sedmi pfied

telem byl architekt Lucca Beltrami (1854–1933), autor

se renovacím (obnovám) a pfiídavkÛm (dostavbám)“.

BoÏím oltáfiem hofiícím lampám, které reprezentovaly

v˘znamné obnovy Castella Sfrozesco v Milánû. Histo-

Zatímco Boitovy (respektive Paraviciniho) názory by-

ObûÈ, Pravdu, Sílu, Krásu, Îivot, Vzpomínku a Poslu‰-

rické restaurování spoãívalo v uznání památky jako do-

ly velmi blízké v Rakousku A. Rieglovi, v Nûmecku ne-

nost. Ve stati The Lamp of Memor y vûnoval nûkolik

kumentu. Jakákoliv operace musela b˘t zaloÏena na

nalezly Ïádn˘ ohlas. Nûmecká památková péãe reago-

stránek nesmlouvavé kritice restaurování architektury.

archivnû doloÏen˘ch faktech, vykopávkách, ikonogra-

vala na anglické a francouzské zku‰enosti. Na rozdíl

Skuteãná hodnota památky spoãívá podle Ruskina

fickém materiálu, na anal˘ze díla. Historické restauro-

od Francie, kde E. E. Viollet-le-Duc pfied restaurováním

v jejím stáfií, které se projevuje rozeznateln˘mi stopa-

vání neboli obnova mûlo spoãívat na sérii dÛkazÛ. Teo-

poÏadoval provedení peãlivého stavebnû-historického

mi: „Restaurovat budovu znamená zniãit ji zcela, zniãit

reticky se dá tento typ restaurování povaÏovat za

prÛzkumu a specializaci architektÛ, v Nûmecku se zfiej-

bez jakékoliv památky, zniãit tak, Ïe je‰tû z toho po-

správn˘, v praxi v‰ak nûkdy vedl k problematick˘m

mû cítil kaÏd˘ architekt b˘t povolán k oãi‰Èování stfie-

vstane nesprávn˘ názor o zniãeném pfiedmûtu parodi-

a subjektivním zásahÛm (napfiíklad kvÛli subjektivnímu

dovûk˘ch staveb od pozdûj‰ích pfiídatkÛ. Ideálem byla

sticky nesprávn˘ a parodie jest nejhnusnûj‰í zpÛsob

v˘kladu star˘ch vedut). Nejslavnûj‰í realizace historic-

dostavba Kolínského dómu. V roce 1852 vy‰el v nû-

lÏi. Této dÛleÏité vûci si musíme b˘t dobfie vûdomi. Ja-

kého restaurování, Beltramiho Castello Sforzesco

ko nemÛÏeme probudit mrtvé, tak nemÛÏeme probu-

v Milánû, probíhala v letech 1893–1905 a zÛstala ta-

dit znovu to, co bylo velké a krásné v architektufie.“

ké nejpolemiãtûj‰í, zejména kvÛli novému vystavûní Fi-

■ Poznámky

Na adresu E. E. Violleta-le-Duca J. Ruskin poznamenal:

laretovy vûÏe, která byla zbofiena jiÏ roku 1521. Obec-

8 Citováno v pfiekladu M. Seiferta – Milo‰ SEIFERT: John

„V‰echny velké francouzské katedrály tfiináctého stole-

nû uznávan˘mi pfiípady obnovy se staly jednak zvonice

Ruskin (1819–1900). Apo‰tol pravdy a krásy. My‰lenky

tí byly za mého Ïivota zniãeny. Nebyly zniãeny zubem

fiímského Panteonu ze 17. století, zbudovaná podle

a dílo, Praha 1937, 2. vydání. V originále John RUSKIN:

ãasu, kter˘ je ohlodal v zfiíceniny, ale architekty, ktefií je

Berniniho nákresu, jejíÏ zbofiení v roce 1893 vyvolalo

The Seven Lamps of Architecture, London 1851–1853.

vlnu protestÛ ¤ímanÛ, naãeÏ byla postavena znovu,

Podrobnûji rozvedeno v John RUSKIN: Inter vention „On

a jednak opûtovné postavení v roce 1902 zfiícené zvo-

the destructive character of modern French restoration“,

nice baziliky sv. Marka v Benátkách (z 12. století).

in: The Builder, 22. 6. 1861.

obnovili.“

8

Ruskinovy my‰lenky nebyly v Anglii nové. O architektufie jako historickém pomníku Ïivota národa a o ne-

13

15

Pro bliωí rozbor tûchto princi-

pfiekonatelné, dokonalé kráse gotické architektur y

Jin˘m smûrem bylo takzvané filologické restaurová-

9 Po smrti otce dokonãil a vydal poslední díl Examples of

psal pfied ním architekt Augustus Welby Northmore Pu-

ní (nûkdy téÏ moderní restaurování, reprezentované ar-

Gothic Architecture. Z obdivu ke stfiedovûku pfiestoupil

gin (1. 3. 1812 London – 14. 9. 1852 Ramsgate)

9

14

Na konci

roku 1835 na katolictví a napsal následující stati: The

a debata o restaurování star˘ch památek dokonce roz-

roku 1883, na tfietím Kongresu inÏen˘rÛ a architektÛ

True Principles of Pointed or Christian Architecture, Lon-

dûlila jiÏ na konci 18. století anglické antikváfie (ãleny

v ¤ímû se mûli pfiítomní vyjádfiit ke dvûma otázkám:

don 1841; An Apology for the Revival of Christian Archi-

Spoleãnosti staroÏitností) a architekty na dva tábory –

1. MÛÏe restaurování imitovat originální architekturu?

tecture in England, London 1843.

„intervencionisty“ (architekty) a „antiintervencionisty“

2. Mají b˘t nové dodatky k historick˘m památkám zfie-

10 Podrobnûji o problému viz F. CHOAY: L’Allégorie du

(antikváfie, ktefií hájili právo nezasahování do vzhledu

telnû odli‰eny? Camillo Boito, sice francouzského ‰ko-

Patrimoine, Paris 1992; J. JOKILEHTO: A History of Archi-

star˘ch památek).

10

chitektem Camillem Boitem, 1836–1914).

Na tomto místû je nutné uvést,

lení, prosadil na druhou otázku kladnou odpovûì a byl

tectural Conservation, Oxford 1999. DÛleÏité jsou pfiede-

Ïe moderní péãe o památky jako taková úzce souvisí

povûfien sumarizací závûrÛ debaty, coÏ provedl v sed-

v‰ím ãlánky, které od roku 1798 psal do Gentleman’s Ma-

s pojetím originálu ve smyslu jeho pÛvodnosti, jedi-

mi bodech, které byly pfiijaty ministerstvem v˘chovy ja-

gazine John Carter, ãlen The Society of Antiquaries.

neãnosti, a tedy neopakovatelnosti, které se v Evropû

ko závazné. ·lo o první italskou chartu s programem

11 William MORRIS: The Restoration of ancient buil-

‰ífiilo od poloviny 18. století. Proto zámûrná péãe

takzvaného restauro fililógico. Jeho zásady – mini-

dings, in: The Builder, 28. 12. 1878.

o stavební památky, jak se s ní setkáváme od konce

mum restaurování, jasné odli‰ení nov˘ch ãástí buì

12 Josef ·TULC: William Morris a moderní ochrana pa-

18. století, zaãínala konzer vací. A to platí pro Itálii,

materiálem, nebo zjednodu‰en˘m geometrick˘m tva-

mátek, in: Památky a pfiíroda 9, 1984, s. 532–533.

Nûmecko (Friedrich Schlegel, Joseph Görres, Sulpiz

rem, nové dodatky provádût v soudobém architekto-

13 âeská odborná literatura pouÏívá ponûkud nepfiesnû

Boisserée) i Francii (dokonce E. E. Viollet-le-Duc zaãí-

nickém stylu, ale ne kontrastnû k originálu, v‰echny

termín purismus, odvozen˘ z pejorativního pojmenování

nal svou dráhu památkáfie jako zastánce konzervace).

práce dokumentovat a datum inter vence oznaãit na

dobov˘ch odpÛrcÛ tohoto smûru.

Nov˘ v‰ak byl RuskinÛv skvûl˘ styl a jeho pfiesvûdãují-

památce – nepocházely pfiímo od Boita, n˘brÏ od his-

14 Napsal tato díla: Arte italiana decorativa e industria-

cí v˘fieãnost. Proto mûl takov˘ úspûch a vliv. V posled-

torika

le; Ornamenti di tutti gli stili; Architettura del Medioevo in

ní ãtvrtinû 19. století hájil konzervaãní zásady v Anglii

(1832–1899). Camillo Boito je v‰ak vefiejnû hlásal

Italia.

RuskinÛv pfiítel, muÏ podobnû ‰irokého zábûru, malífi,

a uplatÀoval v praxi. V roce 1893 tuto chartu restau-

15 J. JOKILEHTO cit. v pozn. 10 (reprint 2001).

architekt, designér, básník, spisovatel a politik William

rování C. Boito publikoval samostatnû a pfiidal je‰tû

254

umûní

Tita

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

Vespasiana

Paraviciniho

meckém odborném ãasopise Försters Allgemeiner

ãeÈ nûjakého dne‰ního, na omylu spoãívajícího v˘zna-

památek v Belgii (tiskem vydan˘ v roce 1923). V opozi-

Bauzeitung podrobn˘ návod (pfies 70 stran) na restau-

mu. KdyÏ archeologicky zamûfiení architekti projevují

ci k G. Dehiovi a J. Ruskinovi Paul Clemen proteÏoval

rování historick˘ch památek, kter˘ na vyÏádání redak-

své názory kresbami rekonstrukcí, tak jsme jim za to

aktivní restauraci památek, aby se jejich bûÏn˘ stav

ce, coÏ je pro danou dobu symptomatické, napsal fran-

vdûãní. Jejich provedení v‰ak znamená znásilnûní,

udrÏel co nejdéle. Kritizoval zastánce konzervace, Ïe

couzsk˘ památkáfi, historik Ludovic Vitet. TéhoÏ roku,

barbarství nejhor‰ího druhu: vûdecké barbarství.“

chtûjí nechat památkové budovy „zemfiít“ vûkem.

1852, zaslala mnichovskému arcibiskupovi ‰ir‰í vefiej-

V 80. letech 19. století se v úfiedních spisech prus-

nost petici Ïádající znovuobnovení mnichovského dó-

kého ministerstva kultu zabydlelo nové nûmecké slo16

Alois Riegl (1858–1905) reagoval na Dehiovy názory v stati Nové proudy v památkové péãi.

19

Podobnû

mu „v duchu doby v˘stavby… odstranit v‰e cizí, ru‰ící

vo – památková péãe (Denkmalpflege)

– a udûlalo

jako v Itálii C. Boito, chápal A. Riegl zastánce restau-

a protistylové“. Pfii následné restauraci byly zniãeny

rychlou kariéru. V roce 1905 G. Dehio jiÏ konstatoval

rování (v Nûmecku reprezentované architektem Bodo

dÛleÏité ãásti pÛvodní stfiedovûké v˘bavy, protoÏe ne-

jeho plné zavedení v oboru: „Nedovedu pfiesnû fiíci,

Ebhardtem) a tábor historikÛ umûní reprezentovan˘

byly „dostateãnû stfiedovûké“, coÏ po dokonãení akce

kdy se u nás poprvé objevilo slovo „Denkmalpflege“.

G. Dehiem (a J. Ruskinem) jako extrémy, mezi nimiÏ

a znovuotevfiení dómu vyvolalo první nûmeckou ostrou

Sotva bude star‰í neÏ dvacet pût let. Ve vûdeckém

mûla památková péãe sice pietnû, ale vzhledem k ne-

kritiku na adresu restauraãního barbarství (Barbarei

a správním jazyku je nyní pfiijímáno.“ DÛsledkem zv˘‰e-

odolateln˘m silám reálné skuteãnosti vÏdy hledat

der Restaurierung). Historik umûní Wilhelm Lübke

ného zájmu o stavební památky v Nûmecku bylo mimo

správn˘ stfied, tedy opodstatnûn˘ kompromis,

(1836–1893) uvefiejnil v roce 1861 text Das Restau-

jiné ustanovení samostatného ãasopisu Die Denk-

a podrobil kritice Dehiovy základní postuláty. Vyjádfie-

rationsfieber. Tato kritika v‰ak nezabránila provádûní

malpflege (v roce 1899 se oddûlil od státního Zentral-

no v Rieglovû formulaci: „Nekonzervujeme památku,

dal‰ích restauraãních akcí po celém území Nûmecka,

blatt der Bauverwaltung) a usnesení generálního shro-

protoÏe je pûkná, n˘brÏ protoÏe tvofií kus na‰eho ná-

zvlá‰tû po vítûzné válce s Francií a vytvofiení sjedno-

máÏdûní nûmeck˘ch spolkÛ pro historii a staroÏitnosti

rodního bytí.“ „Chránit památky neznamená hledat po-

cené Nûmecké fií‰e v roce 1871.

ve ·trasburku 27. a 28. záfií 1899 o pravidelném ko-

Ïitek, n˘brÏ praktikovat pietu.“ „Zatímco estetické

Zejména stfiedovûké kostely a hrady byly vnímány

nání celonûmeckého kongresu památkové péãe. O rok

a umûleckohistorické úsudky kolísají, v ãásti národní-

(stejnû jako ve Francii a Anglii) jako symboly nûkdej‰í

pozdûji se 24. a 25. záfií 1900 konal pr vní z nich

ho bytí se nalézá nemûnné znamení hodnoty.“

národní velikosti a s jejím obnovováním, je‰tû ke v‰e-

v DráÏìanech pod názvem I. Tag für Denkmalpflege.

A. Riegl souhlasil s G. Dehiem v tom, Ïe „umûlec-

mu za pfiízniv˘ch hospodáfisk˘ch podmínek (Gründer-

(Tyto kongresy se pod stejn˘m názvem konají v Nûmec-

kohistorické a historické zájmy“, jimiÏ byl v 19. století

zeit), se nûmecká vefiejnost doÏadovala také restaura-

ku dosud.) V roce 1900 vy‰el nûmeck˘ pfieklad Ruski-

vymezen pojem památkové péãe, jeho náplÀ zcela ne-

ce sv˘ch architektonick˘ch symbolÛ. Jablkem sváru se

nova díla Die sieben Leuchter der Baukunst, jeho Steine

vyãerpávaly a Ïe vlastní hybn˘ motiv památkového kul-

stala zam˘‰lená obnova heidelberského zámku. Ten

von Venedig vy‰ly nûmecky v letech 1903–1906

tu spoãívá v altruistickém citu, kter˘ lidem ukládá ja-

byl vypálen a vyrabován francouzskou armádou Ludví-

a Ruskinovy my‰lenky nalezly mezi nûmeck˘mi histori-

ko vnitfiní povinnost pietu. Tento altruistick˘ cit

ka XIV. (1689 a 1693) a ãnûl nad Heidelbergem z vût-

ky umûní velk˘ ohlas.

G. Dehio chápal jako cit národní („chráníme památku

20

‰í ãásti neobnoven, jako velká ruina. Po vítûzství nad

V letech 1905–1911 probíhaly v Nûmecku, ãásteã-

jako kus národního bytí“). Toto pojetí se A. Rieglovi

Francií roku 1871 se z této ruiny stal pfiímo památník

nû na Dnech památkové péãe diskuse známé jako

zdálo pfiíli‰ úzké a vidûl v nûm vliv názorÛ 19. století,

nûmecké hanby, alespoÀ tak se o nûm v té dobû ho-

Konzervace versus restaurace. Odstartovala je Dehio-

kdy byl v˘znam památky hledán v „historickém“ mo-

vofiilo (Denkmal deutscher Schmach). Architekt

va pfiedná‰ka Denkmalschutz und Denkmalpflege im

mentu. Proto Dehiovo pojetí oznaãil nikoli za altruis-

C. Schäfer pfiedstavil roku 1900 svÛj návrh na dostav-

neunzehnten Jahrhunder t konaná 27. ledna 1905

tické, n˘brÏ za egoistické. „Hledání slávy tu zastoupi-

bu paláce, známého jako Otto-Heinrichsbau.

v aule univerzity císafie Viléma ve ·trasburku,

17

namí-

lo pietu, a proto nemÛÏe mít Dehiova definice

Proti dostavbû, tedy rekonstrukci heidelberského

fiená proti metodû puristického restaurování a obsahu-

v‰eobecnou platnost.“ Nejnovûj‰ím trendem moderní-

zámku se zformoval tábor odpÛrcÛ (vût‰inou historikÛ

jící slavn˘ bojov˘ apel: „Pozoruji-li dosavadní rozvoj, do-

umûní) a jedním z jejich mluvãích se stal Georg Dehio.

spívám k závûru: Provést pfiikázání „konzervovat, ne

Roku 1901 publikoval staÈ Was wird aus dem Heidel-

restaurovat“ jsou povoláni nejen umûlci, ale archaeo-

■ Poznámky

berger Schloß werden?, v níÏ argumentoval proti do-

logové umûlecky a technicky vzdûlaní nebo od umûlcÛ

16 Thomas KORTH: „Denkmalpflege“. Überlegungen zum

stavbû. Poukázal na nedokladovanou obnovu interié-

a technikÛ podporovaní!“

rÛ, jeÏ by byly voln˘m architektov˘m v˘tvorem („‰lo by

jako pfiesvûdãen˘ Ruskinovec.

18

G. Dehio se prezentoval

o bezúãelné a nákladné, ale jinak ne‰kodné slohové

hunder tjährigen Bestehen eines Begriffs, in: Deutsche Kunst und Denkmalpflege 41, 1983, s. 2–9. 17 âesky v pfiekladu Franti‰ka Zumana – Jifií Gottfried

cviãení“), a pfiedev‰ím na následky spojené se zmû-

Dehiov˘mi (a skrze nûj i Ruskinov˘mi) my‰lenkov˘-

DEHIO: Ochrana a zachování památek, in: âasopis Spo-

nou vnûj‰ku objektu – navrhovaná dostavba dvou vel-

mi soupefii mezi historiky umûní byli v Nûmecku Paul

leãnosti pfiátel staroÏitností ãesk˘ch v Praze XIV, 1906,

k˘ch ‰títÛ by zásadnû promûnila proporce a vyznûní ce-

Clemen a v Rakousku Alois Riegl.

s. 53–66; téÏ jako zvlá‰tní otisk roku 1907. Zajímavé je,

lé fasády. Zastánci Schäferova projektu tvrdili, Ïe

Zakladatel památkové péãe v Por˘ní, historik umû-

Ïe F. Zuman tehdy nûmeck˘ v˘raz Denkmalpflege (poprvé

zastfie‰ení je nejlep‰ím technick˘m prostfiedkem

ní Paul Clemen (1866 Sommer feld, dnes Lipsko –

uÏit patrnû roku 1875) v textu pfiekládal jako péãe o pa-

k uchování stávajícího zdiva. Georg Dehio logicky argu-

1947 Bad Endor f v Bavorsku) byl dlouholet˘m pfiíte-

mátky a v názvu zachování památek. âesk˘ termín pa-

mentoval rozporem mezi nov˘m a star˘m zdivem: „Ne-

lem historika umûní Heinricha Wölflina. Studoval dûji-

mátková péãe se objevil aÏ ve 20. letech.

budou stát nové ‰títy v silném rozporu k star˘m ãás-

ny umûní a filologii na univerzitách v Lipsku, Bonnu

18 V pfiekladu F. Zumana z roku 1906.

tem se stopami stáfií? Nezbytn˘m dÛsledkem bude

a ·trasburgu (doktorát 1889 v Lipsku). Od 1893 pra-

19 Neue Strömungen in der Denkmalpflege, in: Mitteilun-

velká v˘mûna ãásteãnû po‰kozen˘ch, ale dochova-

coval jako zemsk˘ konzervátor v Por˘ní, v roce 1898

gen der k. k. Zentral-Kommission f. Erforschung u. Erhal-

n˘ch ãástí fasády. CoÏ znamená, Ïe stavba zmizí a za-

se stal asistentem na univerzitû v Bonnu a mezi lety

tung der Kunst- und historischen Denkmale, 3. F., 1905,

stoupí ji zãásti kopie, zãásti novostavba.“ G. Dehio vy-

1902–1935 pÛsobil jako profesor dûjin umûní v Bonnu

s. 85–103; ãesky Hlobil.

uÏil pfiíleÏitosti a adresoval architektÛm ostrá slova:

(následník Carla Justiho). Byl hudebnû nadan˘, skvûl˘

20 …die Stellung der schaffenslustigen Architekten ei-

„âím vlastnû je architekt? Pfii obnovû památky mají vy-

fieãník a nad‰en˘ popularizátor umûní (pofiádal v˘stavy)

nerseits, der jedem Eingriffe in die Denkmäler grundsätz-

stoupit pouze archeologické a technické znalosti, ni-

i památek. Pod jeho redakcí vy‰lo padesát ‰est svazkÛ

lich widerstrebenden Kunsthistoriker anderseits, als

koli umûlecká tvorba. Chtít nahradit uloupen˘ ãas kla-

Kunstdenkmälern der Rheinprovinz, napsal knihy o ro-

zwei Extreme zu betrachten, zwischen denen eine zwar

mem je protikladem historické piety. Chceme b˘t

mánské a gotické nástûnné malbû v Por˘ní. V letech

pietätvolle, aber den unwiderstehlichen Mächten der rea-

py‰ní na to, Ïe poklady minulosti pfiedáme budouc-

1. svûtové války mûl funkci váleãného památkáfie, pÛ-

len Wirklichkeit klug Rechnung tragende Denkmalpflege

nosti pokud moÏno nezkrácenû, a ne jim vtisknout pe-

sobil na západní i na v˘chodní frontû. Provedl soupis

jeweils die richtige Mitte zu treffen hat.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

255

ho kultu památek byl na poãátku 20. století podle

ãení tu ãteme, které se téÏ pro nás hodí. NezáleÏí na

tak postupnû krystalizoval nov˘ názor na obsah i rozsah

A. Riegla rostoucí smysl pro péãi o „památky pfiírody“,

tom, aby se v okolí nûkteré stavby stavûlo v stejném

pojmu památky a na její hodnoty, kter ˘ se prosadil po

kter˘ ov‰em G. Dehio, pochopitelnû vzhledem k své-

slohu, na tom v‰ak záleÏí, aby zÛstal celkov˘ obraz,

pfielomu století a na‰el zásadní ideové vyjádfiení v teore-

mu pojetí, pí‰e A. Riegl, opomnûl.

aby rozmûr okolních staveb (tedy i pÛdorys okolí) se

tickém úvodu Aloise Riegla k návrhu reorganizace vefiej-

A. Riegl souhlasil s Dehiov˘m názorem, Ïe „zájem,

podstatnû nezmûnily. (Stará synagoga u nás má b˘ti

né památkové péãe v Rakousku, nazvaném Der Moderne

kter ˘ má celek na památce, pfiesahuje zcela nesou-

utopena v studni!) – Dále se dostáváme v broÏufie

Denkmalkultus… a kter ˘ v praktickém provádûní péãe

mûfiitelnû zájem jednotlivce“ a „pfiedpokladem je, aby

k otázce i pro nás aktuální: Konservovat ãi restauro-

o zachování památek vedl k metodû konservaãní.“

vût‰ina spoleãnosti, nebo alespoÀ její podstatná ãást

vat? … NemÛÏeme a nechceme se vyh˘bat otázkám

23 Jaroslav GOLL, in: âesk˘ ãasopis historick˘ XI, 1905,

vznesla poÏadavek na uchování památek. Jakékoli pa-

na‰im, u nás palãiv˘m. PfiiãiÀme se, aÈ nám u domu

s. 253–254.

ragrafy ochranného památkového zákona by se ukáza-

Svatovítského nechají aspoÀ tu starou vûÏ – vÏdyÈ Ïád-

24 TamtéÏ.

ly neúãinné, kdyby lid nebyl pfiesvûdãen o nutnosti

ná sebe gotiãtûj‰í nebude starou. A je-li pravda, Ïe jiÏ-

ochrany památek a nepfievzal v˘kon ochrany do sv˘ch

ní portál u sv. Jifií – ten, kter˘ se tak dobfie zachoval,

rukou“. K uvûdomûní si této nezbytnosti v‰ak nestaãí

protoÏe byl dlouho zakryt, má b˘ti zavfien do musea za

ani pojetí, jeÏ vidí v památce estetick˘ pfiedmût, ani

trest, Ïe je renaissanãní, bude lze mluvit o restauraã-

Sto let od vydání prvního svazku Dehiova Handbuchu

pojetí uspokojující vûdeckohistorické zájmy jednotliv-

ním bláznovství. Nejvût‰í restauraãní nebezpeãenství

Ivan P. MUCHKA

cÛ. „Památková hodnota musí b˘t naopak citovou

pfiiná‰ejí dostavby. A dostavby samy? Dehio klade pro-

hodnotou a tak se stát citovou potfiebou ‰irok˘ch

ti sobû ·trasbursk˘ münster a Kolínsk˘ dom: onde –

Text projevu, prosloveného u pfiíleÏitosti oslav Dehio-

mas, alespoÀ vzdûlan˘ch.“ Toho lze podle A. Riegla

po v‰ech ztrátách vÏdy je‰tû bohatství historického Ïi-

va v˘roãí, uspofiádan˘ch národním komitétem ICOMOS

dosáhnout aÏ v tom okamÏiku, kdy se v památce nau-

vota, zde chladné archeologické abstrakce. Nበdo-

dne 29. 11. 2005 v Praze.

ãíme hodnotit „kus vlastního bytí“.

stavûn˘ Svatovítsk˘ chrám bude bliωí Kolínskému do-

Ambivalentní postoj zaujal A. Riegl také k Dehiovû tezi „konzervovat, nikoli restaurovat“ (konservieren, nicht restaurieren).

21

I kdyÏ s touto tezí principiálnû

souhlasil, pfiesto nemohl nevidût její selhání v soudo-

mu neÏ ·trasburskému münstru.“

24

V roce 1906

Tento pfiíspûvek je zamûfien na nûkteré otázky sou-

pfieloÏil celou Dehiovu pfiedná‰ku Franti‰ek Zuman

visející s vydáním prvního svazku knihy G. Dehia Hand-

a publikoval ji v âasopise Spoleãnosti pfiátel staroÏit-

buch der deutschen Kunstdenkmäler v roce 1905;

ností v Praze a také samostatnû jako zvlá‰tní otisk.

kvÛli sloÏitosti a rozsahu problematiky se ale nemÛÏe

bé památkáfiské praxi. ¤ada neúspû‰n˘ch pokusÛ

âeské památkové péãi vyhovovala Dehiova pfiedsta-

zab˘vat otázkou základní, tedy vztahem mezi ideou

konzervace pfiimûla nûmeckého architekta B. Ebhard-

va památek jako „kusu národního bytí“ více neÏ Rieg-

soupisÛ památek obecnû a Dehiov˘m projektem. Sou-

ta dokonce k tvrzení, Ïe nejlep‰í konzervací je právû

lÛv neosobní kult pfiírody. Tím spí‰e, Ïe u nás byly po-

pisy památek se totiÏ v Evropû zaãínaly objevovat jiÏ

restaurování. Proto A. Riegl s jistou opatrností vymínil

pulární i Ruskinovy my‰lenky. Také metoda konzervace

zhruba od 30. let 19. století a Dehio se „konfrontoval“

konzervaãní metodu pouze pro nûkteré v˘znamné pa-

byla deklarována jako jediná moÏná, a pfiesto bylo

se zpÛsobem, jak „popisovat“ památku. Tomuto téma-

mátky (kritériem mûl b˘t cit památkáfie).

u nás jméno Georga Dehia tabuizováno. Ne‰lo snad

tu se v‰ak velmi kvalifikovanû a opakovanû vûnovalo

Dal‰í v˘tku smûfioval A. Riegl k Dehiovû tezi, Ïe

jen o dezinterpretaci Rieglova Ïáka ZdeÀka Wirtha, ale

napfiíklad nûkolik nûmeck˘ch badatelÛ (T. Breuer,

„památková péãe není úkolem pro umûlce, ale bytost-

spí‰e o dÛvody politické. G. Dehio byl nûmeck˘ nacio-

P. O. Rave a dal‰í), a pfiestoÏe jejich práce vznikly jiÏ

nû vûzí v oblasti historického a kritického my‰lení“.

nalista, z tûchto dÛvodÛ vypovûzen˘ z Francie.

pfied drahnou dobou (jak sami podot˘kají, oÏivení otá-

1

„Zdá se, Ïe je to tato vûta,“ napsal A. Riegl, „která

Zdá se, Ïe Ïijeme v ‰Èastné dobû, kdyÏ nás tyto pro-

zek inventáfiÛ památek pfiichází zpravidla po váleãn˘ch

zdrÏuje historiky umûní od toho, aby Dehiovi pfiitakali

blémy jiÏ netrápí a Georga Dehia dnes vnímáme jen ja-

konfliktech a obdobn˘ch katastrofách, které památko-

v takovém mûfiítku, jak by si jeho úvahy zaslouÏily. Na-

ko historika umûní a památkáfie.

vé dûdictví decimují), na jejich závûrech není tfieba nic mûnit.

opak proti tomu musíme co nejdÛraznûji protestovat.

Autor tohoto ãlánku se zamûfiil zejména na zdroje

Pfiedev‰ím si Dehio protifieãí svou tezí, Ïe v památce chráníme „kus národního bytí“. Národní cit jako zá-

■ Poznámky

Dehiova zámûru a nechce zastírat, Ïe to, co bylo

kladna památkové hodnoty nemá co ãinit ani s histo-

21 Prvním, kdo propagoval konzervaci místo pfiestaveb,

v Nûmecku naz˘váno zpoãátku „Inventarium“ a pozdûji

rick˘m, ani s kritick˘m my‰lením. Památková péãe jis-

byli angliãtí ãlenové Spoleãnosti antikváfiÛ jiÏ na konci

„Inventáfi“ památek – stavebních, umûleck˘ch, histo-

tû není úlohou pro umûlce, neleÏí v‰ak ani v oblasti

18. století, po nich J. Ruskin, W. Morris, v Nûmecku také

rick˘ch, kulturních a s jin˘mi pfiízvisky –, ãasovû koinci-

historického a kritického my‰lení, n˘brÏ se jiÏ pfieváÏ-

Paul Clemen a Cornelius Gurlitt.

duje, respektive ponûkud pfiedchází DehiÛv projekt.

nû stala vûcí citu.“

22 Viz Zdenûk WIRTH: V˘voj ochrany památek 1845–

2

PovaÏuji za uÏiteãné ocitovat pasáÏe z Rieglovy po-

1945, in: Architektura âSR, IX, 1950, s. 245: „Na cenû

lemiky s G. Dehiem, ponûvadÏ ãeská památková péãe

stáfií zaloÏil Riegl i methodu zachování památky. … Nová

■ Poznámky

si G. Dehia témûfi ostentativnû nev‰ímá a konzervaãní

praxe zachování Rieglem inaugurovaná byla nazvána na

1 T. BREUER: Denkmäler topographie in der Bundesre-

praxi charakterizuje jiÏ od 20. let 20. století jako apli-

rozdíl od restaurace konservací. … Rieglovy zásady doby-

publik, in: Eine Zukunft für unsere Vergangenheit, Mün-

PÛvodnû tomu tak nebylo.

ly si uznání a byly pfiijaty takfika vzápûtí cel˘m odborn˘m

chen 1975, s. 139–144; P. O. RAVE: Anfänge und Wege

JiÏ v roce 1905 seznámil ãeskou odbornou vefiejnost

svûtem.“ TotéÏ viz Zdenûk WIRTH: V˘voj zásad a prakse

der deutschen Inventarisation, in: Deutsche Kunst und

s obsahem Dehiovy ‰trasburské pfiedná‰ky (na zákla-

ochrany památek v období 1800–1950, in: Umûní V,

Denkmalpflege 11, 1953, s. 73–90.

dû jejího publikovaného textu) historik Jaroslav Goll

1957, s. 110: „Na cenû stáfií zaloÏil Riegl i methodu za-

2 Srov. napfiíklad Inventarium der Baudenkmäler im

v rubrice Zprávy âeského ãasopisu historického:

chování památek. … Nov˘ názor na zpÛsob zachování pa-

Königreiche Preussen, mit Benutzung amtlicher Auf-

„Denkmalpflege, tj. snaha zachovávat staré památky,

mátky byl nazván udrÏováním, konservací… Rieglovy zá-

zeichnungen aufgestellt und hrsg. im Auftrage des Kgl.

J. Goll pfieloÏil Dehio-

sady dobyly si nejen uznání, ale byly pfiijaty takfika

Ministeriums für geistliche, Unterrichts- und Medicinal-

vo krédo „Konzer vujeme ne proto, Ïe pokládáme za

v zápûtí hlasy celého odborného svûta za majetek umû-

Angelegenheiten; Die Baudenkmäler im Regierungsbe-

krásné, co konzervujeme, n˘brÏ Ïe je to kus na‰eho

lecké a vûdecké kultury dne‰ní doby.“

zirk Cassel, mit Benutzung amtlicher Aufzeichnungen be-

národního Ïivota“ a citoval také DehiÛv názor na dÛle-

Novûji napfiíklad V. VINTER: Úvod do dûjin a teorie památ-

schrieben und in topographisch-alphab. Reihenfolge

Ïitou roli prostfiedí památky: „Es kann ein Denkmal

kové péãe II., Praha 1982, s. 47: „V konfrontaci vytãe-

hrsg. durch den Verein für hessische Geschichte und

auch indirekt zerstör t werden: durch Missklänge in

n˘ch cílÛ a dosaÏen˘ch praktick˘ch v˘sledkÛ snah o za-

Landeskunst zusammengestellt von Heinrich von Dehn-

seiner Umgebung.“ Dále cituji J. Golla: „Ale i jiné nau-

chování památek v zápasech, polemikách a diskusích se

-Rotfelser und Wilhelm Lotz, 1870.

kaci Rieglov˘ch názorÛ.

22

zvlá‰tû stavby je dosti nová.“

256

23

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

Zkrácenû fieãeno – v odborné literatufie se objevují cel-

je bohatû ilustrována mimo jiné proto, Ïe podle prÛvod-

Nehm nicht viel mit,

kem vûrohodné názory, Ïe jiÏ v dobû, kdy se Dehio roz-

ce se mÛÏe fiídit ãlovûk, kter˘ se k cestû teprve pfiipra-

Tret an am frühen Morgen

hodoval o zpracování své pfiíruãky, mûlo b˘t jedním z je-

vuje – prÛvodce tak v sobû má prvky reklamy, respekti-

Und lasse heim die Sorgen.

jích hlavních cílÛ poskytnutí informací i o té ãásti

ve usiluje o vzhledovou atraktivnost; jeho pouÏití na

památkového dûdictví, která tehdy je‰tû nebyla z ãaso-

místû samém jiÏ ov‰em tak jednoznaãné není. Je v‰ak

Qui pense a` voyager

v˘ch dÛvodÛ zahrnuta do inventáfiÛ, jeÏ vznikaly velmi

pravda, Ïe po skonãení cesty mÛÏe plnit funkci upama-

Doit savoir d’écouter,

pomalu a nepokr˘valy (ani dnes je‰tû nepokr˘vají) celé

tování se na to, co jsme vidûli.) Dehio se tedy omezil na

D’un pas égal marcher

území Nûmecka.

plánky mûst a na pÛdorysy, coÏ vzhledem k jeho speci-

Ne point trop se charger,

Geneze zpÛsobu psaní o památkách je ov‰em je‰tû

alizaci znamenalo pfieváÏnû pÛdorysy sakrální architek-

De`s l’aube se lever

podstatnû star‰í, konkrétnû na území Nûmecka se

tury. Otázka vhodnosti fotografické reprodukce je velmi

Et soucis oublier

uvádûjí napfiíklad práce Merianovy a Weningovy,

3

„sofistikovan˘m“ problémem, napfiíklad odmítání repro-

vzniklé jiÏ v 17. století. Za jejich charakteristick˘ rys

dukcí architektury vycházelo z názorÛ J. Burckhardta,

Philander tedy vyz˘vá cestovatele, aby vstal brzo rá-

by bylo moÏné pokládat „spojení obrazu a slova“ – pro

kter˘ zastával velmi moderní postoj, Ïe architekturu je

no (am frühen Morgen), postupoval rovnomûrnû, stá-

fiadu lidí ostatnû obû jména reprezentují spí‰e vedu-

moÏné adekvátnû vnímat teprve, kdyÏ se pohybujeme

lou rychlostí (Geh steten Schritt), s otevfien˘ma oãima

tisty neÏ autory textu.

objektem. AniÏ bych se chtûl pokusit o hodnocení otáz-

(schweig fein still), ale souãasnû i bezstarostnû, aby

Bylo by samozfiejmû Ïádoucí pokusit se sledovat

ky, v ãem jsou rozdíly oproti pracím, tradiãnû pokláda-

se mohl plnû soustfiedit na pfiedmût svého zájmu (las-

zpÛsob, jak jednotliví autofii pfiistupovali k deskripci pa-

n˘m za inspiraãní zdroje Dehiovy knihy, mohu alespoÀ

se heim die Sorgen). Také si nemá s sebou brát moc

mátky a k její „evidenci“ v historii a do jaké míry tento

uvést, Ïe právû v˘‰e zmínûn˘ historik se sv˘m základním

zavazadel, aby se pfiíli‰ neunavil (nehm nicht viel mit).

tradiãní pfiístup ovlivnil i dal‰í praxi památkové péãe.

dílem o umûní v Itálii, nazvan˘m Cicerone a vydan˘m po-

Je to tedy jakási metodická v˘zva, kterou by mohl po-

V nûmecké oblasti je v souãasné dobû zvykem dûlit

prvé v roce 1855, k nim bezpochyby patfií, právû tak ja-

depsat klidnû i Dehio, protoÏe i jemu ‰lo o to, aby je-

sepisování památek do tfií skupin podle míry podrob-

ko pfiíruãka od Gustava Ebe Der deutsche Cicerone I-IV,

ho ãtenáfii profitovali na cestách z ãetby stejn˘m zpÛ-

nosti. Elementární je seznam (die Liste), struãn˘m

Führer durch die Kunstschätze der Länder deutscher

sobem. Pokyn Nehm nicht viel mit lze dokonce volnû

soupisem je topografie (die Topographie) a nejpodrob-

Zunge, Leipzig 1897–1898. Za jeden z nejstar‰ích pro-

chápat i jako naráÏku, Ïe kniÏní prÛvodce by se mûl

nûj‰ím zpÛsobem se památka popisuje v tzv. velk˘ch

totypÛ nûmecké umûlecké topografie se povaÏuje práce

vejít do kapsy – coÏ je u BaedekrÛ jedna z nejdÛleÏi-

inventáfiích (Große Inventare). ZpÛsob, jak˘m navrhl se-

Wilhelma Lotze, vûnovaná ov‰em pfieváÏnû stfiedovûké-

tûj‰ích charakteristik a naopak to jiÏ neplatí o dne‰-

pisovat památky Dehio, ov‰em nepatfií do Ïádné z tûch-

mu umûní.

to skupin, protoÏe jejich metodiky byly vypracovány a exaktnû zformulovány aÏ v 60. letech 20. století. Myslím, Ïe nejvhodnûj‰í formou seznámení s pro-

5

6

Kdy – o publikaci díla zaãal Dehio váÏnû uvaÏovat jiÏ v roce 1901 a poãítal s rychl˘m vydáním. Nakonec bylo vydávání dokonãeno aÏ v roce 1912.

ním vydání Dehia. Tomu odpovídala velikost prÛvodcÛ 16 x 11 cm i jejich polotuhá vazba. Cena byla celkem lidová, tfii zlaté v 19. století, pozdûji kolem pûti marek. V dobû Dehiova projektu se si-

jektem Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler, te-

Za kolik – poÏadavek na dotaci u pruské vlády byl

ce pÛvodní Baedekrova Pfiíruãka pro Nûmecko a ra-

dy Rukovûtí nebo Pfiíruãkou nûmeck˘ch dûjin umûní

nûkolik let neúspû‰n˘, aÏ se podafiilo získat peníze

kouské císafiství rozplemenila jiÏ na celkem jedenáct

(v‰echna tato slova vycházejí z latinského manuál), je

pfiímo z rezervního fondu císafie (oslava jeho naroze-

svazkÛ, ale stále existovala i v úvodní jednosvazkové

pokusit se o maximální struãnost, protoÏe ti zvídavûj‰í

nin v roce 1905 tak nemusí b˘t chápána jako zcela

podobû a byla k dispozici také cizojazyãnû. Shoda

mají témûfi nepfieberné moÏnosti, jak se o tomto feno-

nezi‰tná). Suma 50 000 marek by ov‰em z pohledu

s Dehiov˘m projektem není náhodná – také Dehio po-

ménu nûco dozvûdût. Jednou z posledních prací je ob-

na‰eho ministerstva kultury vypadala smû‰nû nízká.

Ïadoval pro Handbuch „lidovou“ cenu kolem pûti ma-

sáhlá monografie Petera Betthausena Georg Dehio,

O cenû pûti marek za svazek se je‰tû zmíním dále.

rek (coÏ pfiedstavovalo tehdy zhruba jeden nocleh

Ein deutscher Kunsthistoriker, Berlín a Mnichov 2004,

v slu‰ném hotelu) a obdobn˘ kniÏní formát. JestliÏe chceme porozumût my‰lence na zpracová-

Hlavním rozdílem obou dûl byla skuteãnost, Ïe Bae-

fie. Pokusme se tedy spí‰e o pfiedstavení projektu for-

ní seznamu památek v hutné a struãné (dnes bychom

deker se samozfiejmû mimo pamûtihodností vûnoval

mou zodpovídání otázek proã, co, jak, kdy a „za kolik“.

pouÏili termín komprimované) podobû, fieknûme si

i praktick˘m informacím a uvozujícím textÛm (srov. na-

Proã – Dehio se domníval, Ïe pracovníci památkové

alespoÀ nûkolik slov o patrnû nejdÛleÏitûj‰ím typu teh-

pfiíklad Apercu historique sur l’art dans les Pays Bas

péãe, ale i vefiejnost by mûli mít moÏnost pracovat se

dej‰í nûmecké literatury, která dostala název Baede-

par A. Springer, professeur a` l’université de Leipzig

struãnou pfiíruãkou dfiíve, neÏ budou vydány podrobné

ker, vycházející ze jména zakladatele této edice, re-

s. XI–XXXV, ve vydání z roku 1873) a také movit˘m pa-

okresní soupisy památek, které tehdy jiÏ vycházely na

spektive firmy, Karla Baedekera (1801–1859). První

mátkám, respektive sbírkám v muzeích ãi galeriích.

fiadû míst, ale s neuspokojivou frekvencí.

svazek, nazvan˘ Handbuch für Reisende durch

Vzhledem k praktick˘m, ale promûnliv˘m informacím

v jejímÏ závûru ãtenáfi najde cca dvacet stran bibliogra4

Co – prospektofii mûli do v˘bûru zahrnout stavební

Deutschland und den österreichischen Kaiserstaat,

památky, nikoli tedy movitosti, vzniklé pfied rokem

vy‰el v Lipsku jiÏ v roce 1842, tedy více neÏ ‰edesát

1800.

let pfied vznikem Handbuchu Georga Dehia, kter˘ také

■ Poznámky

Jak – Dehio nejprve poãítal se ãtyfimi svazky pro celé

obdobn˘m zpÛsobem propÛjãil své jméno jako trade-

3 Mathaeus MERIAN: Deutsche Städte. Veduten aus der

Nûmecko, pozdûji bylo rozhodnuto o pûtisvazkovém dí-

mark pro práci sv˘ch kolegÛ. Pro pfiedstavu o objemu

Topographia Germaniae mit einer Einleitung von Fried-

le. Text mûl b˘t tedy maximálnû struãn˘, byly zavedeny

dat obsaÏen˘ch v Baedekerech uveìme, Ïe napfiíklad

rich Schnad, Hamburg 1964; Gertrud STETTER, Michael

i zkratky a prakticky se nepoãítalo s hodnocením uvede-

Berlin zabíral v prÛvodci 23 stran; pozdûji, v roce

WENING: Leben und Werk des bayerischen Kupferste-

n˘ch památek. Dehio sám nûkdy urãité, fieknûme emo-

1883, mu byl jiÏ vûnován cel˘ svazek o rozsahu cca

chers und Topographen, München 1964.

cionální hodnocení pouÏil. Aãkoliv to nikdy nefiekl, forma

230 stran, tedy pfiesnû desetkrát tolik.

4 Peter BETTHAUSEN: Georg Dehio, Ein deutscher Kunst-

díla vykazuje znaãné shody s jin˘m standardním dílem té

Neu‰kodí moÏná, kdyÏ zarecituji ‰estiver‰í od Phi-

doby, Baedekrem, kter˘m se budu dále v textu dost po-

landera von Sittenwald z roku 1650, které Baedeker

5 Gustav EBE: Der deutsche Cicerone I–IV, Führer durch

drobnû zab˘vat, protoÏe jejich srovnání je dle mého sou-

vkládal jako motto do v‰ech sv˘ch prÛvodcÛ, vãetnû ji-

die Kunstschätze der Länder deutscher Zunge, Leipzig

du uÏiteãné. Tehdy nebylo tfieba, aby v prÛvodci byly ilus-

nojazyãn˘ch:

1897–1898.

historiker, Berlin – München 2004; www.dehio.org.

trace, aÈ jiÏ fotografie nebo ikonografick˘ materiál

Wer reisen will,

6 Wilhelm LOTZ: Kunst-Topographie Deutschlands. Ein

a podobnû. (Kdybych struãnû porovnal situaci tehdej‰í

der schweig fein still,

Haus- und Reise-Handbuch für Künstler, Gelehr te und

a nynûj‰í, lze fiíci, Ïe souãasná prÛvodcovská literatura

Geh steten Schritt,

Freunde unserer alten Kunst, I–II, Kassel 1862–1863.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

257

(vãetnû otvíracích hodin, vstupného a podobnû) bylo

Guides Bleus (vÛbec nejstar‰í prÛvodce v Evropû, vy-

mi z oblázkÛ, s vodními hfiíãkami, znaãn˘ poãet plastik,

nutné, jak fiíkal sám Baedeker, vydávat nová vydání

dávané od roku 1840). Od roku 1900 se zaãaly tisk-

vesmûs z doby vzniku. „Mechanické divadlo“ sestává

„kaÏdé druhé léto“. Dehio turistické informace neza-

nout je‰tû prÛvodce Michelin. V âechách jsou pozd-

z loutek uvádûn˘ch do pohybu vodou z roku 1750.

fiadil, ale také, coÏ je metodicky dÛleÏité, zámûrnû

ním offspringem Dehia Umûlecké památky âech

Hodnocení: Nejãasnûj‰í pfiíklad ãistû barokní italské

zcela rezignoval na movité památky a sbírky.

ZdeÀka Wirtha z roku 1957 a ãásteãnû i Die Böhmis-

villy, tzv. villa suburbana v Záalpí, která se mimo za-

chen Länder Hugo Rokyty ze 70. let.

hradní parter z 18. století dochovala prakticky nepo-

Baedekru se podrobnû vûnuji zámûrnû. V dobû Dehio-

8

vû byl jiÏ natolik osvûdãenou publikací a takov˘m „stan-

Ve snaze odkr ˘t urãité inspiraãní zdroje projektu

dardem“, Ïe jeho vlastnosti vûdomû i nevûdomû Dehio

Dehiova Handbuchu jsem pouÏil Baedeker jako oslí

Okolí: na Waldemsbergu Mûsíãní zámeãek z roku

vyuÏil pro svou práci. Není nutné (respektive v podmín-

mÛstek, abych se nemusel genezí topografické litera-

1615 (uvnitfi salzburské národopisné muzeum); na v˘-

kách na‰í zemû s tolika nedokonãen˘mi projekty je nut-

tur y zab˘vat zasvûcenûji a systematiãtûji. To nezna-

chodním úpatí hor y „Skalní divadlo“, pr vní divadlo

né) zdÛrazÀovat, Ïe Baedeker pokr˘val plo‰nû celé úze-

mená, Ïe bych pochyboval o tom, Ïe Georg Dehio

pod ‰ir˘m nebem v Nûmecku.

mí; od samého zaãátku byl geograficky kompletní.

vstfiebal do sebe dokonale evropskou zku‰enost ze

Autor textu Franz Martin neuvedl minimálnû jeden

Pozdûj‰í zmûny se tak t˘kaly roz‰ifiování jak˘chsi bazál-

stovek publikací vydan˘ch v 16.–19. století, jejichÏ ná-

zcela podstatn˘ údaj, totiÏ stavebníka, kter˘m byl ar-

ních informací, které byly úspû‰nû zpracovány jiÏ na sa-

zev zpravidla zaãínal slovy Antiquitates urbis, Le Anti-

cibiskup Markus Sitticus (v jin˘ch pfiípadech jsou

motném zaãátku. I v tom je dráha osudu Baedekru a De-

chita dell alma citta di, Guido di nebo Topographia ur-

v Handbuchu stavebníci uvádûni). Pfiitom tento jedi-

hiova díla velmi podobná – rozsah informací

bis a které napfiíklad Ludwig Schudt ve své pfiíruãce

neãn˘ celek zfiejmû pfiímo osudovû souvisí se Sittico-

v Handbuchu se také promûÀoval v ãase, respektive zvy-

spoãítal na cca 2800 poloÏek. Novûji toto ãíslo opra-

v˘mi povahov˘mi r ysy. Zcela chybí popis unikátní

‰oval s kaÏd˘m nov˘m vydáním. Uvûdomme si to v sou-

vila Gaetana Scano, která urãila jejich mnoÏství zhru-

urbanistické dispozice s extrémnû dlouh˘m koridoro-

vislosti s pÛvodní Dehiovou metodickou zásadou, Ïe do

ba na 11 000. Tato prÛvodcovská literatura vykazo-

v˘m dvorem, jedním z nejzajímavûj‰ím pfiíkladÛ man˘-

Handbuchu nebudou zahrnuty stavby vzniklé po roce

vala velkou Ïánrovou pestrost – pfiipomeÀme si, Ïe

ristické architektury vÛbec. Nûmeãtí badatelé pro nûj

1800, která byla pozdûji samozfiejmû opu‰tûna.

kvalitní „prezentace“ památek se nacházejí i v hlav-

od 30. let 20. století razí pojem Raumflucht, tedy

ních architektonick˘ch traktátech Cinquecenta, napfií-

upl˘vající, mizející prostor.

Také není pfiíli‰ známo, Ïe pozdûj‰í vydání BaedekrÛ obsahovala i struãné seznamy umûnovûdné literatury

7

klad u Serlia a Palladia.

ru‰ená.

Dále chybí alespoÀ struãn˘ popis podoby vodních

k pfiíslu‰nému regionu, coÏ zvy‰ovalo jejich vyuÏitel-

Podle mého v‰ak nelze jednoznaãnû urãit, ze kte-

ploch a vodního kanálu, kter˘ tvofií osu prohlídky zá-

nost pro nároãnûj‰í cestovatele – dne‰ním termínem

r ˘ch ideov˘ch zdrojÛ ãerpal Dehio; obdobnû jako je

mecké zahrady. Voda hraje dominantní úlohu i v pfiípa-

bychom fiekli pro „kulturní turismus“.

obtíÏné hledat kofieny jeho filozofického svûtonázoru

dû tzv. kníÏecího stolu se sedaãkami, do nichÏ je za-

Pfiedposlední porovnání se t˘ká grafické úpravy.

– vÏdyÈ mûl napfiíklad jistû stejné vzdûlání s Aloisem

veden vodní stfiik. Ve v˘ãtu ov‰em nenajdeme ani tyto

Dehio pfiejal systém zkratek, o kter˘ch Badedeker na-

Rieglem, oba (povinnû) znali nûmeckou idealistickou

prvky. Není také zmínûna Zrcadlová grotta, tzv. minia-

psal: „Les abréviations employées dans les pages

filozofii, Hegela i Kanta a mûli povûdomí o aktuálních

turní grotty, Venu‰ina grotta a Kozorohova grotta. His-

suivantes sont faciles a` comprendre,“ coÏ ov‰em by-

filozofick˘ch idejích té doby, a pfiesto dospûli pfiímo

torikovi zab˘vajícímu se zahradní architekturou bude

lo pozdûji vnímáno jako ãtenáfisky nepohodlné a sni-

k diametrálnû rozdíln˘m názorÛm na památky.

jistû scházet alespoÀ základní enumerace ka‰en, voln˘ch plastik, obeliskÛ, zmínka o OranÏerii, baÏantnici

Ïující soustfiedûní na obsah vlastního textu. Dehiovy plánky mûst a pÛdorysy se shodují s grafic-

Nyní se omezme na velmi struãné srovnání textÛ

a podobnû, zájemce o nástûnné malífiství zase bude

k˘mi pfiílohami Baedekru, kter˘ navíc obsahuje i fiadu

z jednoho Dehiova svazku, konkrétnû vûnovaného

postrádat zpfiesnûní t˘kající se ikonografie – galantní

map na depliantech – tedy vlepen˘ch vût‰ích formá-

Salzburgu a v nûm zámku Hellbrunn (dne‰ní turistické

hudební scény se odehrávají v iluzivních zahradních

tech, sloÏen˘ch do knihy. Mapy byly nutné, protoÏe Bae-

atrakci první velikosti), a textu, kter˘ je o tomto zámku

koridorech.

deker je sestaven po trasách, nemá hesla fiazena abe-

v Baedekru, aby jednak lépe vystoupil rozdíl prÛvod-

Údaje o Hellbrunnu v Baedekru (vydání z roku 1910)

cednû jako Dehio.

covské literatur y a památkového soupisu, jednak si

jsou samozfiejmû mnohem struãnûj‰í a pozornost se

v nejvût‰í struãnosti mÛÏeme uvûdomit formu hesel

zamûfiuje zejména na praktiãtûj‰í záleÏitosti, napfiíklad

objektÛ:

udání vzdáleností mezi jednotliv˘mi budovami, které

Tím se dostáváme k dal‰í, velmi závaÏné charakteristice obou projektÛ: Dehio údajnû nechtûl do Handbuchu zafiazovat fotografické reprodukce. Ponechme

První vydání Dehiova Salzburgu z roku 1933 obsa-

nám pomÛÏe odhadnout potfiebnou délku prohlídky.

stranou nûkteré ideové dÛvody, které jej k tomu vedly,

huje údaje, které uvádím témûfi v úplnosti a jen lehce

I zde ov‰em najdeme jména umûlcÛ a letopoãty. V po-

a spokojme se s vyjádfiením, Ïe existovaly i dÛvody

sumarizuji:

pisu parku je oproti Dehiovi navíc zaznamenána vyhlíd-

pragmatické – tedy zvy‰ování finanãních nákladÛ a na-

Název: letohrádek Hellbrunn.

ka na Watzmann a u kamenného divadla údaj, Ïe je vy-

rÛstání rozsahu publikace.

Postaven: 1613–19.

tesáno pfiímo do skály. Údaje v obou publikacích se

K˘m: dómsk˘m stavitelem Santinem Solarim.

tedy v nûãem vzájemnû doplÀují, bohuÏel v˘‰e uveden˘

Dehio mûl na mysli (v souladu se sv˘m „nacionálním“

Poloha: vede k nûmu prastará alej z mûsta.

v˘ãet chybûjících informací se t˘ká obou.

chápáním památky) Nûmecko, respektive je‰tû roz‰ífie-

Forma: mal˘ dvoupodlaÏní zámek s dvûma vûÏovit˘mi

né na pfiíbuzná teritoria – Rakousko a ·v˘carsko. Na-

rizality na krat‰ích stranách, s pfiedstupujícím venkov-

proti tomu úspûch edice BaedekrÛ vedl k jejich po-

ním schodi‰tûm, pod ním grotta s ka‰nou.

stupnému roz‰ífiení na celou Evropu a dokonce i Egypt

Interiér: Oktogon s kupolí; dále slavnostní sál s fres-

7 L. SCHUDT: Le Guide di Roma. Materialien zu einer

a Severní Ameriku. Dehio se „rozplemeÀoval podstat-

kami se souãasn˘mi spoleãensk˘mi scénami a alego-

Geschichte der römischen Topographie. Unter Benützung

nû skromnûji“ – a to navíc jaksi „zakuklenû“. Nejvíce

rick˘mi postavami (autor Arsenio Mascagni); místnost

des handschriftlichen Nachlasses von Oskar Pollak,

se mu podobají Buildings of England Nûmce Nikolau-

s japonsk˘mi papírov˘mi tapetami, snad kolem roku

Wien 1930; G. SCANO: Guide e descrizioni di Roma dal

se Pevsnera, kter˘ se narodil v „Baedekrovû“ Lipsku

1720; polychromovaná kamna (Friedrich Strobl,

sedicesimo al ventesimo secolo nella biblioteca della

v roce 1902, studoval tam na univerzitû a za 2. svû-

1608–1614).

fondazione (Fondazione Marco Besso), Roma 1992.

tové války se ocitl v Anglii. Itálie podobné dílo jako De-

Grotty: jsou jednak v parku, jednak v zámku, pfiístupné

8 K údaji o „ãistû barokní vile“ je nutné doplnit, Ïe jiÏ ve

hio nevyvinula, pfied 2. svûtovou válkou ovládal trh

zvenãí: Neptunova, Ptaãího zpûvu, Orfeova, Korunní.

30. letech se zaãal pouÏívat pojem man˘rismus i pro ar-

Touring Club Italiano (tedy spí‰e forma Baedekru).

Dvû „divadla“ ve tvaru exeder s boãními kfiídly, tvofií de-

chitekturu; za men‰í chybu lze pokládat stylové oznaãení

TotéÏ platí pro Francii a Benelux, kde byly publikovány

korativní ukonãení parku; „ka‰ny“, ãásteãnû s mozaika-

Hellbrunnu jako renesanãní památky.

Poslední poznámka se t˘ká geografického rozsahu.

258

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

■ Poznámky

V Dehiovû Handbuchu je zaráÏející, Ïe zde nejsou

restaurována vãetnû nástropní malby od Mascagniho).

Kresby Josefa Gruse

uvedeny údaje o kontextu (coÏ je i pfiípad dal‰ího arci-

V pfiípadû soch v parku bylo zpfiesnûno, Ïe nûkteré

(Etnografick˘ ústav Moravského zemského muzea

biskupského zámeãku – Leopoldskron, postaveného

z nich jsou od Solariho a Waldburgera. ZÛstalo v‰ak

Brno)

na samém okraji velké vodní plochy). V Baedekru je

oznaãení objektu jako barokní stavby, coÏ je v roce

tento údaj obsaÏen.

1963 tristní. Úpravy textu lze oznaãit za minimální

Josef Grus, jehoÏ Ïivotopisná data ani profesní pÛ-

Smysl tohoto expozé bych velmi zjednodu‰enû vy-

a nepfiiná‰ející skuteãnû nov˘ pohled a hodnocení are-

sobení nejsou dosud známa, patfií mezi v˘znamné au-

svûtlil následovnû. Text je strukturován do tûchto od-

álu. Lze ov‰em konstatovat ústup od Dehiovy zásady

tory národopisné dokumentární kresby lidového stavi-

dílÛ:

nezahrnovat do textu mobiliáfi.

telství a vesnické zástavby jiÏní (okresy Brno-mûsto,

1. Jmenovité údaje:

Brno-venkov, Bfieclav, Blansko, Hodonín, Prostûjov, Pfiedcházející rozbor zámku Hellbrunn by snad mohl

Uherské Hradi‰tû, Vy‰kov), jihov˘chodní (okresy Zlín,

ãesky vût‰inou pfiekládáme jako letohrádek),

nûkomu pfiipadat malichern˘, ale stále platí, Ïe zobec-

Vsetín) a ãásteãnû téÏ severní (okresy Nov˘ Jiãín, Olo-

1b. resumé historie, údaje kulturnûhistorické povahy

nûní jsou pfiesvûdãivûj‰í, jestliÏe je provedeme na zá-

mouc, Opava, Ostrava, Pfierov) a západní Moravy

(zde zcela chybí),

kladû nûjakého konkrétního rozboru. Chyby a zejména

(okres Tfiebíã). Jeho dílo, odborné vefiejnosti témûfi ne-

1c. autor, architekt,

opomenutí, na která jsem poukázal, se vztahují na

známé, mapuje projevy lidové architektur y pfieváÏnû

1d. stavebník,

ideu soupisu památek jako takového a „pronásledují“

v první ãtvrtinû 20. století. PozÛstalost malífie Josefa

1e. datování.

památkáfie v kaÏdodenní praxi. Kdo není schopen do-

Gruse, ãítající na 1400 kreseb, tvofií v˘znamn˘ doku-

2. Deskripce:

stateãnû zfietelnû a srozumitelnû vysvûtlit, v ãem spo-

mentaãní fond sbírky grafiky Etnografického ústavu

2a. urbanistická dispozice, poloha (v tomto pfiípadû je

ãívá hodnota urãité památky, ten ji tûÏko mÛÏe bránit,

Moravského zemského muzea v Brnû.

to saturováno nedostateãnû údajem, Ïe k nûmu vede

obhajovat pfied lidskou tupostí a zlobou. Pfiímo v˘smû-

Autor si v‰ímal nejen obytn˘ch, ale i hospodáfisk˘ch

prastará alej),

chem pojmu hodnota se stala za minulého reÏimu vel-

a technick˘ch staveb. Zaznamenával (pfieváÏnû tuÏkou,

2b. v pfiípadû areálu by bylo dobré uvést alespoÀ se-

ká akce, kdy byly kar ty státního seznamu památek

perem a ãernou tu‰í) mimo jiné také architektonické

znam jeho jednotliv˘ch souãástí, u sumárního pojmu –

oznaãovány nejprve ãerven˘mi a pak zelen˘mi fiímsk˘-

detaily a konstrukãní ãásti sledovan˘ch objektÛ lidové-

jako napfiíklad hospodáfiské budovy – alespoÀ nej-

mi ãíslicemi I–III, znamenajícími, Ïe ãíslo I je v˘znam-

ho stavitelství, ãímÏ zásadnû pfiispûl k dokumentaci té-

struãnûj‰ím moÏn˘m zpÛsobem rozli‰it jejich funkce

ná památka, zatímco ãíslo III bezv˘znamná. Funkcio-

to v˘znamné sloÏky lidové hmotné kultury na Moravû.

(tento bod zcela chybí),

náfii se tehdy tû‰ili na decimování seznamu památek.

V obci LanÏhot (okres Bfieclav) zachytil autor vahadlo-

2c. exteriérová podoba, v na‰em pfiípadû velmi lako-

Nedo‰lo k nûmu pravdûpodobnû jen kvÛli totální ne-

vou studnu a fiadu seníkÛ na ãásteãnû zaplaven˘ch lu-

nick˘ popis, neuveden charakteristick˘ tvar stfiechy,

schopnosti komunistického reÏimu cokoli uskuteãnit.

kách, v dal‰ích obcích této oblasti (PodluÏí) pak J. Grus

barevnost fasády, kamenné prvky a podobnû,

Mám pocit, Ïe mnoh˘ památkáfi-úfiedník stále je‰tû

zdokumentoval ãetná Ïudra domÛ (Dolní Dunajovice,

2d. interiérová dispozice, oãekávali bychom alespoÀ

v skrytu du‰e doufá, Ïe jak˘si demiurg, síla shora sa-

Pavlov, Tvrdonice). V˘znamn˘ je i GrusÛv podíl (co se

údaj o tom, Ïe jde o dvojtrakt s enfiládou na dvorní

ma oznaãí památky oním hodnocením a pak bude sta-

t˘ãe národopisné dokumentace lidového stavitelství)

stranû,

ãit mávat ãíslicemi, aniÏ bychom se zvedli ze Ïidle

na poznání zástavby obcí v bezprostfiedním okolí Brna

2e. interiérová v˘zdoba (uvedena),

a vyslechli si argumenty jin˘ch.

vãetnû vesnic, které pozdûji s Brnem splynuly – napfií-

1a. název památky (zde je uveden jako Lustschloß,

2f. deskripce zahrady s vybavením (uvedena fragmen-

klad Horní Her‰pice, Îabovfiesky, Ivanovice u Brna.

tárnû, u vûty o dvou divadlech ve tvaru exeder s boã-

Dne‰ní prÛvodcovská literatura ãerpá svoje infor-

ními kfiídly bychom zákonitû oãekávali alespoÀ odkaz

mace o památkách vesmûs z prací, jakou je napfiíklad

na tzv. fiímské divadlo v Mandragone a villu Aldobran-

Handbuch. Je iluzorní pfiedpokládat, Ïe by se novodo-

Z detailÛ vesnického stavitelství zaujmou bezesporu

dini ve Frascati).

bí kompilátofii namáhali probírat „hromadami“ odbor-

kresby komínÛ (Moravské Bránice, Hostûnice, okres

3. Zhodnocení:

Autor kreslil rovnûÏ fiadu drobn˘ch sakrálních objektÛ (kapliãky, zvoniãky, boÏí muka).

né literatury, která je dnes k v˘znamnûj‰ím památkám

Brno-venkov), zdobená dfievûná vrata vjezdu do used-

V na‰em pfiípadû je velmi vysoké, fiekli bychom aÏ

jiÏ vût‰inou k dispozici, a spí‰e vyuÏijí struãné pfiíruã-

lostí (Babice u Rosic, VáÏany, okres Vy‰kov). Z hospo-

emfatické, coÏ lze v této publikaci povaÏovat jedno-

ky. Podle fyzikálního zákona o spojit˘ch nádobách

dáfisk˘ch staveb zemûdûlsk˘ch usedlostí pak zamûfiil

znaãnû za v˘jimku. Heslo má pfied textem hvûzdiãku,

bych si troufal tvrdit, Ïe ãím obsaÏnûj‰í a informaãnû

J. Grus svou pozornost pfiedev‰ím na stodoly (Tfiebeni-

která naznaãuje v˘znamnost památky – av‰ak ani u nû-

relevantnûj‰í budou publikace typu Dehiova Handbu-

ce, okres Tfiebíã, âeská, okres Brno-venkov) a s˘pky

kter˘ch památek s hvûzdiãkou neobjevíme Ïádné hod-

chu, tím obsaÏnûj‰í bude i souãasná turistická prÛ-

(Kozlany, okres Tfiebíã, Kvaãice, okres Uherské Hradi‰-

nocení. Pfiesto i hodnocení by bylo moÏné blíÏe specifi-

vodcovská literatura.

tû, Slaviãín, okres Zlín).

kovat podle jednotliv˘ch souãástí areálu. V poslední

Naznaãil jsem, Ïe to, na co jsme právem hrdí a co

Z ostatních ar tefaktÛ lidového stavitelství, které

dobû se hodnû pí‰e také o arcibiskupovû vá‰ni pro

vznikalo obrovsk˘m úsilím nûkolika generací sto let,

J. Grus kresbou zachytil, stojí za pozornost kamenná

oslavy, divadelní a baletní pfiedstavení, tedy v dobo-

není tak zázraãné, aby nám to vystaãilo do budouc-

ka‰na dokládající tradiãní zpÛsob ãerpání vody v pro-

vém Ïargonu rappresentazione a passatempo – Zeit-

nosti. Volám zde po jakémsi auditu, kter˘ by se dosta-

stfiedí malého mûsta – v Ivanãicích (okres Brno-ven-

vertreib. Bylo by moÏné alespoÀ jednodu‰e konstato-

teãnû jasnû a podrobnû vyrovnal s otázkou, co dnes

kov). Vesnické technické stavby zastupuje napfiíklad

vat, Ïe stavební program je odrazem obsahov˘ch

evropská památková péãe chápe pod pojmem soupis

dfievûn˘ vûtrn˘ ml˘n beraního typu u obce Silniãná

pfiedstav a vizí Marca Sittica.

památek. Abych ale neskonãil tak pesimisticky, mys-

(okres Hodonín). Soubor prací J. Gruse vykazuje po-

Pfiesnû o tfiicet let pozdûji, v roce 1963, vy‰lo páté,

lím, Ïe se jiÏ r ˘suje nová soupisová práce, která by

mûrnû ‰irok˘ zábûr, o ãemÏ svûdãí i kresby smírãích

roz‰ífiené vydání Dehiova Salzburgu. Toto roz‰ífiení

mûla vznikat „dobrovolnou“, a pfiitom eficientní spolu-

kamenÛ z obce Moravany (okres Brno-venkov). Autor

ov‰em bylo spí‰e symbolické, kostra textu i formula-

prací Akademie vûd, odborné instituce státní památ-

dále kreslil fiadu zdûn˘ch ‰títÛ se zajímavû fie‰en˘mi

ce zÛstaly prakticky zachovány. JiÏ v pr vní vûtû byl

kové péãe a vysokého ‰kolství. Pokud mûl nûmeck˘

vûtracími otvor y a jednoduchou plastickou v˘zdobou

správnû uveden stavebník, dále bylo doplnûno, Ïe zá-

národ svého Georga Gottfrieda Dehia, pak nበnárod

na Hluãínsku (napfiíklad v obcích Kouty, Kozmice, Pí‰È,

mek má ãestn˘ dvÛr a v levém boãním kfiídle se na-

mûl Josefa Hlávku. AÈ Ïije DehiÛv odkaz a Hlávkovy

okres Opava). Jinou skupinu zdûn˘ch ‰títÛ na severní

chází novû zafiízená kaple s dfievûn˘m oltáfiem z doby

soupisy.

Moravû s plastickou v˘zdobou kolem vûtracích otvorÛ

Wolfa Dietricha a Immaculata z 18. století. V parku

zaznamenal J. Grus v okolí Ostravy (Martinov, Pustko-

pfiibyla Ruinen- und Spiegelgrotte (ta byla v roce 1952

vec, Stfiebovice). Mezi dal‰í cenné kusy Grusova díla

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

259

1

2

3

4

patfií kresby Lipníku (okres Pfierov) a rovnûÏ rouben˘ch vala‰sk˘ch domÛ (napfiíklad v obcích Velké Karlovice a Solánec). Kromû solitérních objektÛ vesnické zástavby se J. Grus vûnoval i dokumentaci ãástí nûkter˘ch vesnic – napfiíklad v Hostûrádkách (okres Vy‰kov) zaznamenal fiadu na sebe navazujících ãtyfibok˘ch zdûn˘ch stodol, kryt˘ch nespalnou krytinou. Josef Grus se sv˘m rozsáhl˘m souborem dokumentárních prací znaãné vypovídací hodnoty zafiadil mezi v˘znamné autor y národopisné kresby v ãesk˘ch ze-

Obr. 1. Vrchoslavice (okres Prostûjov), vûÏ kostela. (Kresba J. Gruse, Etnografick˘ ústav Moravského zemského muzea Brno) Obr. 2. Babice (okres Uherské Hradi‰tû), dfievûná vrata. (Kresba J. Gruse, Etnografick˘ ústav Moravského zemského muzea Brno) Obr. 3. LanÏhot (okres Bfieclav), studna. (Kresba J. Gruse, Etnografick˘ ústav Moravského zemského muzea Brno) Obr. 4. Slaviãín (okres Zlín), s˘pka? (Kresba J. Gruse, Etnografick˘ ústav Moravského zemského muzea Brno)

mích, nicménû jeho dílo má zásadní v˘znam zejména pro region Moravy. Lubomír PROCHÁZKA

260

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / INFORMACE

Pfiehled závûreãn˘ch prací posluchaãÛ dvouletého studia památkové péãe za rok 2005 Jubilejní 10. roãník dvouletého studia památkové

NùMCOVÁ Miriam: Státní hrad Hazmburk

ÎERT Pavel: Fotogrammetrie. Metoda zamûfiování drob-

OBO¤ILOVÁ Pavla: Mûstská památková zóna âáslav

n˘ch sakrálních památek a jejich evidence v CHKO Ko-

OSMIKOVÁ Ivana: Stfiíbro – dotyky ãasu

kofiínsko

PAVLÍâKOVÁ Hana: Urbanisticko-architektonick˘ v˘voj

ÎOUÎELKOVÁ Blanka: Regenerace MPR Moravská Tfie-

a zhodnocení sídla Beroun

bová

péãe pfii NPÚ dokonãilo v loÀském roce ‰edesát pût

PAZDERNÍKOVÁ Miroslava: Urbanisticko-architektonic-

posluchaãÛ. V‰ichni zpracovali závûreãnou práci na vy-

k˘ v˘voj zámku v Náchodû a restaurování kamenn˘ch

brané téma. Závûreãné práce jsou uloÏeny v knihovnû

portálÛ v letech 2003–2004

ústfiedního pracovi‰tû NPÚ. V souãasné dobû je v kni-

PEKÁRKOVÁ Iva: V˘voj kachlov˘ch kamen v âechách

hovnû archivováno ze v‰ech roãníkÛ studia jiÏ ãtyfii sta

PRECZKOVÁ Hana: Hornictví – Landek

tfiicet ãtyfii závûreãn˘ch prací.

PROKOPOVÁ Zdena: Objekt ã. p. 907 ve Fr ˘dlantu –

Zpracovala: Hana ¤EZNÍâKOVÁ

O S O B N Í Z P R ÁV Y

GlückÛv dÛm Seznam prací desátého studijního bûhu 2003/2005:

P¤IBIL Jan: Historie praÏské kanalizace

BENE·OVÁ Helena: Telã. Mûstsk˘ ‰pitál na Starém

REJHOLCOVÁ AlÏbûta: Architektonicko-urbanistická

Mûstû – stavebnû historick˘ v˘voj

studie mûstské ãásti Praha 17

Josef ·tulc docentem

BLÁHA Jan: Restaurování ‰tukové fasády – hotel u di-

ROUBALOVÁ Marie: Malá vodní elektrárna – regionální

vadla, Praha 4, Braník

technická kulturní památka

Ïivotnímu dílu na‰eho pfiedního památkáfie a prezi-

BRDÍâKO Jan: Obnova kostela Nejsvûtûj‰í Trojice

¤ÍHOVÁ Renata: PrÛvodce Horního zámku, Bene‰ov

denta âeského národního komitétu ICOMOS, PhDr.

v Chrasti u Chrudimû

nad Plouãnicí

Josefa ·tulce (Zprávy památkové péãe 64, 2004,

CIGÁ≈OVÁ Eva: Historie a souãasnost vybran˘ch obcí

SLAB¯ Petr: Urbanisticko-architektonick˘ v˘voj a zhod-

ã. 2, s. 145–146), pfii pfiíleÏitosti jeho v˘znamného ju-

âeského Vitorazska

nocení mûsta Vysoké M˘to

bilea dotkl v závûreãném odstavci okolností zmafiení

âERNÁ Zlata: Zbeãno

SLEPIâKOVÁ Helena: Piaristick˘ chrám Nalezení

jmenování Josefa ·tulce docentem, s vírou a pfiedví-

DOKOUPIL Petr: Kostel Nanebevzetí Panny Marie

sv. KfiíÏe v Litomy‰li

davostí pfiipojil krátkou poznámku o doãasnosti zablo-

v Chrudimi

SLOUP Vlastimil: Závûreãná zpráva o v˘zkumu draho-

kování závûreãného aktu habilitace. Jsme potû‰eni,

EISNEROVÁ Petra: Pozdnû gotické oltáfiní desky z Lip-

kamové v˘zdoby kaple sv. Václava na PraÏském hradû

Ïe doãasnost nemûla dlouhého tr vání a po tfiech le-

tovské Anny – restaurátorská zpráva

STOPA Josef: Barokní statek Malé Chrá‰Èany ã. p. 4

tech byla kfiivda koneãnû napravena. VáÏenému panu

FULÍNOVÁ Iva: Prezentace zámku Jemni‰tû

STRNADOVÁ Hana: Horní Slavkov – urbanisticko archi-

doc. PhDr. Josefu ·tulcovi ke jmenování docentem

HAMPLOVÁ Irena: B˘val˘ augustiniánsk˘ klá‰ter ve

tektonick˘ v˘voj a zhodnocení sídla

upfiímnû gratulujeme.

·ternberku, jeho minulost a budoucnost

SUCHNOVÁ Jana: Státní hrad Lipnice

HEDVIâÁK Roman: Historické zbranû a sbûratelství

·IFTOVÁ Barbora: TfieboÀská rybniãní soustava – his-

HO¤EJ·Í Hana: Hrad âesk˘ ·ternberk. PrÛvodcovsk˘

torie vzniku a pfiíprava zápisu na Seznam svûtového

text dûtské prohlídky

pfiírodního a kulturního dûdictví UNESCO

CHMELOVÁ Katefiina: Archeologick˘ nález a jeho pre-

·UMOVÁ Klára: Státní zámek Lemberk

zentace vefiejnosti. Kamenné náhrobky v kostele

·VECOVÁ Jana: Historické jádro mûsta Velké Mezifiíãí

sv. Martina v Bohu‰ovû

·VEJDA Karel: Emauzy – rekonstrukce interiéru koste-

KOCIÁN Vladislav: Urbanisticko-architektonick˘ v˘voj

la Panny Marie a sv. Jeron˘ma 1990–2004

Kladrub, zhodnocení obce a pfiestavba klá‰terního

TOMI·KOVÁ Michaela: Kunûtická Hora

kostela

TOPOLÁNKOVÁ Alena: Historie a souãasn˘ stav âe-

KOUCKÁ Andrea: Hrad Vald‰tejn – opravy v posledních

chova mostu

desetiletích a poznatky v˘znamné pro prohlouben˘ SHP

T¯LOVÁ Hana: Zámek Chy‰e v promûnách ãasu

KOUKALOVÁ Pavla: ·ternberk – pfiehled a aplikace

VACKOVÁ Zdena: Vald‰tejnská lodÏie u Jiãína – postup

obecn˘ch principÛ památkové péãe – stavební úpravy

oprav

objektu Hlavní námûstí 5

VESEL¯ Pavel: Drobné architektonické památky na ji-

KRATOCHVÍLOVÁ Jitka: Sloup v âechách – historick˘

hu Blatenska

1. DÛleÏit˘m pfiedpokladem úspû‰né obnovy historic-

v˘voj sídla

VOBO¤IL Miroslav: Hrad Kumburk a jeho okolí

k˘ch fasád je otevfiená spolupráce v‰ech zúãastnûn˘ch

K¤ENKOVÁ Zuzana: B˘val˘ klá‰ter franti‰kánÛ obser-

VOJTÍ·KOVÁ Dagmar: Vald‰tejnské domy hovofií (nej-

(vlastník, projektant, zpracovatel prÛzkumu, památkáfi,

vantÛ s kostelem Neposkvrnûného poãetí Panny Ma-

star‰í dochovaná památka v Liberci)

dodavatel, restaurátor). Pro navrhování, posuzování

rie v Olomouci (1453–1500)

VOK¤ÁL Ivan: Sakrální stavby v obci PlaÀany a pfiipo-

a provádûní obnovy je potfiebná odborná prÛprava, zku-

K¤E·NICKOVÁ Radka: Ervín Tengler – pozÛstalost

jen˘ch vsích – architektonicko historick˘ popis

‰enost a cit. Velmi podstatnou úlohu pfiitom hraje vzdû-

KUBÍâEK Pavel: HoraÏìovice – dûjiny mûsta a jeho ar-

ZAHRADNÍKOVÁ Marie: Zámek Valeã – zmrtv˘chvstání

lání. V tomto smyslu se úãastníci konference obracejí

chitektura

jednoho objektu

s v˘zvou na vysoké ‰koly stavebního smûru, aby v˘uce

KUBÍKOVÁ Ivana: Rekonstrukce ã. p. 138 v Su‰ici

ZÁLI·OVÁ Martina: Historické fotografie ve sbírkách

historick˘ch konstrukcí a specifické problematice

KUâERAV¯ Pavel: Jezuitská kolej Kutná Hora – prÛzkum

NKP SZ Ratibofiice

oprav památek vûnovaly vût‰í pozornost.

a rekonstrukce historick˘ch omítek v areálu a proble-

ZAPLATÍLEK Tomá‰: Stavební památky v Hradci Králo-

2. PrÛãelí historick˘ch staveb tvofií v˘tvarn˘ celek, na je-

matika pouÏití prÛmyslovû vyrábûn˘ch maltov˘ch smûsí

vé a jeho okolí

hoÏ vzhledu se podílí více sloÏek. Není proto správné

LENOCH Jaromír: Pozdnû barokní areál fary a jeho ob-

ZÁSTùRA Pavel: Hrad Sovinec – realizované opravy od

ztotoÏÀovat barevnost fasád pouze s barevností omíta-

nova – Koclífiov

vyhofiení hradu v roce 1945 do souãasnosti

n˘ch ploch. Návrh barevnosti fasád historick˘ch staveb

LYSÁ Alena: Panství a zámek Osová

ZLATNÍK Hynek: Mûstská památková zóna Îeleznice

musí b˘t podloÏen poznáním a pochopením vzájemn˘ch

MEZERA Milan: MPZ Sobotka

ZOUBEK Milan: Klá‰ter Kladruby – jeho historie a pre-

souvislostí v‰ech ãástí v˘tvarné kompozice, a to vãetnû

MICHALCOVÁ Jaroslava: Libochovice

zentace vefiejnosti

barevnosti stfiech, v˘plní otvorÛ, konstrukcí zhotove-

MÙLLEROVÁ Jitka: Kulturní památky v Bene‰ovû

ÎÁâKOVÁ Vûra: PZ Male‰ov

n˘ch z kamene, architektonick˘ch plastik a dal‰ích prv-

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N F O R M A C E | O S O B N Í Z P R ÁV Y | S E M I N Á ¤ E , K O N F E R E N C E , A K C E

KdyÏ se Pavel Jerie ve svém pfiíspûvku, vûnovaném

Václav GIRSA

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE Závûry z konference Obnova památek – fasády konané dne 21. 3. 2006 v Praze

261

kÛ. Povrchová úprava (barevnost) omítan˘ch ploch, ob-

tvofiena krycím nátûrem. Skuteãnost, zda omítka je, ãi

retika a organizátora památkové péãe v pfiedlitavské

naÏen˘ch kamenn˘ch konstrukcí a sochafiské v˘zdoby

není pohledová, je tfieba vÏdy ovûfiit a zohlednit v fie-

ãásti monarchie Aloise Riegla (1858–1905; jeho stû-

spolu historicky a v˘tvarnû úzce souvisejí.

‰ení. U pohledov˘ch omítek není krycí nátûr pfiijateln˘.

Ïejní dílo k problematice památkové péãe vydal v roce

3. PrÛzkumy historické barevnosti fasád se nemohou

13. Prefabrikované omítkové smûsi se sv˘m vzhledem

2003 v dvojjazyãném vydání Národní památkov˘ ústav

omezit pouze na omítané plochy, ale musejí postih-

a technick˘mi vlastnostmi v˘znamnû li‰í od tradiãních

pod titulem Moderní památková péãe). S jist˘m ãaso-

nout architekturu jako celek. Je tfieba rozli‰ovat mezi

omítek. Jejich pouÏití pfii opravû památek proto obec-

v˘m odstupem od v˘roãí dne, kdy Riegl zemfiel, probûh-

objektivnû zji‰tûn˘mi skuteãnostmi, jejich interpretací

nû není vhodné. Hodny doporuãení jsou naopak malty

lo v termínu 20.–22. fiíjna 2005 ve vídeÀském Muzeu

a formulováním doporuãení pro obnovu. PrÛzkum ne-

pfiipravované podle tradiãních receptur.

uÏitého umûní velké tfiídenní sympozium. Velkorysost

nahrazuje zadání obnovy.

tohoto podniku potvrzuje i skuteãnost, Ïe sympozium

4. Základem moderní památkové péãe je úcta k do-

bylo vefiejné a otevfiené pfiíchozím z ulice. Pofiadateli

chovanému historickému originálu. Zachování docho-

■ Poznámky

byly spoleãnû Muzeum uÏitého umûní, v jehoÏ prosto-

van˘ch historick˘ch konstrukcí, prvkÛ a povrchÛ je prio-

1 Viz metodick˘ pokyn hlavního konzervátora NPÚ Ochra-

rách se akce uskuteãnila, vídeÀská univerzita, Ra-

ritním úkolem památkové péãe. V pfiípadû fasád se to

na povrchov˘ch úprav památek a jejich ãástí zhotoven˘ch

kouská akademie vûd a Spolkov˘ památkov˘ úfiad, te-

t˘ká nejen dochovan˘ch v˘plÀov˘ch prvkÛ, ale i histo-

z kamene ze dne 2. 12. 2004 (Zprávy památkové péãe

dy instituce, ve kter ˘ch Riegl pÛsobil nebo jejichÏ

rick˘ch omítek a historick˘ch povrchov˘ch úprav, a to

65, 2005, ã. 1, s. 69–70).

náplÀ ãinnosti zásadnû urãil.

1

vãetnû povrchov˘ch úprav kamene.

Program sympozia zahájil ve ãtvrtek 20. fiíjna nave-

5. Architektura 19. a 20. století je v˘znamnou sou-

ãer prof. Werner Hofmann pfiedná‰kou k tématu Riegl

ãástí na‰eho kulturního dûdictví. VyÏaduje proto pozornost, úctu a péãi smûfiující k jejímu zachování. 6. Smyslem památkové obnovy není automaticky rekonstruovat (nej)star‰í zji‰tûnou podobu staveb. Platí to i pro pfiípadné rekonstrukce star‰ího barevného fie-

jako emancipátor s pÛvabn˘m pfiefieknutím jako „Elimi-

Léto a podzim 2005 – jedna v˘stava, jedno sympozium ( G e o r g D e h i o v D r á Ï ìa n e c h – A l o i s R i e g l v e Ví d n i )

‰ení fasád. Je nezbytné zohlednit hodnotu dochované-

nator“. Následovaly tfii tematické bloky, z nichÏ první – 21. 10. dopoledne – byl vûnován Rieglovû úloze ve vûdeckém diskurzu své doby. (Zde byly prezentovány nûkdy snad aÏ bizarní hypotézy, napfiíklad souvislost osobnosti A. Riegla a národního hospodáfiství anebo

ho stavu, souvislosti okolního prostfiedí, technick˘

Dvû události z roku 1905, jeÏ se t˘kaly památkové

stav a otázku, zda je vûrohodn˘ návrat ke star‰í barev-

péãe, se po stu letech doãkaly pocty, Ïe k nim byla

nosti s ohledem na pozdûj‰í pfiestavby vÛbec reáln˘.

uspofiádána v˘stava nebo vûdecké sympozium.

RieglÛv vztah k evropské etnologii). Odpolední blok zasvûcen˘ tématu Riegl a vûdecká praxe památkové péãe obohatily zejména pfiedná‰ky

Pfii zvaÏování obnovy je vhodné brát za v˘chodisko ni-

Nûmecko tak v termínu od 30. ãervence do 13. lis-

t˘kající se Rieglov˘ch aktivit, názorÛ a postupÛ v pa-

koliv nejstar‰í stav, ale nejmlad‰í dochovanou hodnot-

topadu 2005 uctilo sté v˘roãí prvního vydání Dehiovy

mátkové péãi a jejich reflexe pfii hledání kofienÛ moder-

nou úpravu. To se t˘ká zejména situací, kdy se fasáda

pfiíruãky nûmeck˘ch památek monumentální v˘stavou

ní památkové péãe v nástupnick˘ch státech po pfiedli-

star‰í památky dochovala v architektonicky kvalitní re-

v dráÏìanském rezidenãním zámku nazvanou Zeit-

tavské ãásti monarchie, námûty aktuální i pro poãátek

dakci 19. nebo první poloviny 20. století.

Schichten – poznat a uchovat – dûjiny památkové pé-

7. Pro nûkteré stavby a pro nûkterá celá slohová ob-

ãe v Nûmecku. Samo místo pofiádání slouÏilo jako in-

Program sobotního bloku byl pak zamûfien na aktu-

dobí je charakteristická jednobarevnost fasád. Platí to

teraktivní exponát, kter˘ v syrovém stavu po základní

álnost Rieglova díla – od rozjímání nad arabeskou a is-

zejména pro architekturu historizujících slohÛ. V tûch-

sanaci prostupoval celou v˘stavou v kaÏdém jejím od-

lámsk˘m umûním aÏ po úvahy t˘kající se neúmysln˘ch

to pfiípadech je vhodné na jednobarevném fie‰ení trvat.

dûlení. NáplÀ v˘stavy tvofiilo kromû ãásti pfiipomínající

památek posledního desetiletí (ty byly ilustrovány na-

8. K principÛm moderní památkové péãe patfií úcta

Dehia jako osobnost nûmecké umûnovûdy a hlavnû

pfiíklad problematikou památek na newyorsk˘ atentát

k dochované historické patinû a stopám stárnutí.

umûlecké topografie a jeho odkaz dne‰ní památkové

na Svûtové obchodní centrum 11. záfií 2001).

V pfiípadech, které jsou odÛvodnûny estetickou a emo-

péãi devût tematick˘ch okruhÛ, z nichÏ kaÏdému byla

Zajímavá byla skladba auditoria a v˘bûr pfiedná‰ejí-

cionální kvalitou dochované podoby, je vhodné usilovat

vûnována alespoÀ jedna místnost: zacházení s pa-

cích, respektive volba témat pfiedná‰ek. Zejména pro

o konzervaci existujícího stavu.

mátkami v dûjinách; ve sluÏbû politiky – ideologizace

posluchaãe z ãeského prostfiedí, kter˘ se mezinárod-

9. Památky je nejvhodnûj‰í obnovovat prostfiedky, kte-

památek; památková péãe pfied politick˘m zvratem ro-

ních sympozií na takové úrovni pfiíli‰ ãasto neúãastní,

r ˘mi vznikly a kter ˘mi byly udrÏovány po rozhodující

ku 1989; co je památka? – nové druhy památek – no-

byla nesmírnû pfiínosná pfiítomnost ãetn˘ch osobností

období své existence.

vé otázky; k ãemu spoleãnost potfiebuje památky?;

rakousk˘ch dûjin umûní, památkové péãe a umûlecké-

10. Materiálovému hledisku je nezbytné vûnovat stej-

originál a jeho odrazy; dílna památková péãe – metody

ho muzejnictví, ale zejména setkání s osobnostmi me-

nou pozornost jako barevnému fie‰ení a respektování

a opatfiení; dráÏìansk˘ zámek – v˘stavní objekt s po-

zinárodního vûhlasu, jako je Oleg Grabar, Werner Hof-

odpovídající barevné ‰kály. Pro v˘tvarné vyznûní fasád

hnutou historií.

mann, Margaret Olin a dal‰í. Po nûkter ˘ch znaãnû

1

21. století.

mají uÏité materiály a jejich zpracování klíãov˘ v˘znam.

Samozfiejmostí byly audiovizuální a poãítaãové pro-

kritick˘ch pfiíspûvcích k Rieglovu odkazu (z nûmeckého

Rozhodnutí, zda obnovit pohledovou omítku, ãi pfii-

gramy vûnované rÛzn˘m obdobím a aspektÛm uchová-

a ‰v˘carského prostfiedí) následovala strhující pfied-

stoupit k fasádnímu nátûru nebo zda uÏít nátûr vápen-

ní a obnovy nûmeckého kulturního dûdictví. V˘stavu

ná‰ka Evy Marie Höhle ze Spolkového památkového

n˘, ãi silikátov˘, je v této souvislosti dÛleÏitûj‰í neÏ v˘-

doplnil velk˘ katalog (spí‰e charakteru sborníku). Ob-

úfiadu, jeÏ shrnula poslední tvÛrãí období Aloise Rieg-

bûr konkrétního odstínu.

jem v nûm zpracované látky byl pfiitom vy‰‰í, neÏ co

la, my‰lenkové proudy a úvahy vedoucí k jeho „památ-

11. Pfii obnovû památek jsou dÛvody preferovat odpo-

bylo moÏné v zámku vÛbec vystavit.

kovému kultu“ i k organizaci rakouské památkové pé-

vídající tradiãní materiály a postupy. Pro fasády, které

Pofiadateli v˘stavy, jeÏ vyplnila celé druhé podlaÏí

ãe. Velmi zajímavé byly také diskuse po skonãení

byly v minulosti obnovovány vápenn˘mi nátûry, je vá-

zámku, byly ve spolupráci se státními umûleck˘mi sbír-

pfiedná‰kov˘ch blokÛ, jeÏ ohromovaly pohotovostí

penn˘ nátûr nejvhodnûj‰ím materiálem i v souãasnos-

kami v DráÏìanech Dehiovské sdruÏení, SdruÏení zem-

a názorov˘m bohatstvím.

ti. Nahrazování vápna jin˘mi materiálov˘mi alternativa-

sk˘ch památkáfiÛ v SRN a Nûmecká nadace Ochrana

mi není pfiijatelné.

památek.

12. Je zásadní rozdíl mezi pohledov˘mi omítkami (omítkami, jejichÏ povrch má v˘tvarnou funkci, a má

VídeÀ neopomnûla uctít sté v˘roãí úmrtí v˘znamné-

b˘t proto vidût) a omítkami, jejichÏ finální úprava je

ho rakouského vûdce, historika umûní, pedagoga, teo-

262

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

■ Poznámky 1 âasové vrstvení, vrstvy ãasu.

Retrospektiva v Beuronu

Je, myslím, ‰koda, Ïe sympozium nenav‰tívil vût‰í

rektorátu VUT v Brnû. Po autorovû pfiedná‰ce o lech-

poãet úãastníkÛ z ãesk˘ch památkov˘ch institucí, od-

nické kar touze následovalo vystoupení prof. Jifiího

born˘ch pracovi‰È ãi univerzit; hlásí-li se ãeská umû-

Kroupy z Masar ykovy univerzity v Brnû o pozdnû ba-

Hubert Krins, profesor univerzity v Tübingenu, zab˘-

novûda i památková péãe k odkazu vídeÀské ‰koly

rokní vnitfiní v˘bavû pÛvodnû kartuziánského kostela

vající se v posledních letech pfieváÏnû beuronsk˘m

a jmenovitû Aloise Riegla, mohla tam na‰e zemû b˘t

v Královû Poli a provedení objekty královopolského

umûním, se rozhodl po stu letech znovu pfiipomenout

téÏ zastoupena (otázka ov‰em zní, zda a jak byli dele-

kartuziánského klá‰tera prof. Bukovsk˘m. Veãer byli

exponáty Beuronské umûlecké ‰koly z XXIV. v˘stavy

gáti vybírání a zváni, zvefiejnûní zprávy na internetu ne-

úãastníci sympozia pfiijati na fiímskokatolickém bis-

SdruÏení v˘tvarn˘ch umûlcÛ Rakouska, která probíha-

ní pozváním a v˘zvou k pfieãtení pfiíspûvku). V kaÏdém

kupství na Petrovû. Po dal‰í dva dny zaãínalo sympo-

la v budovû Wiener Secession od 9. listopadu do

pfiípadû se v‰ak mohla prezentovat ediãní ãinnost Ná-

zium ráno fiímskokatolickou m‰í ve farním kostele Nej-

27. prosince roku 1905. Tentokrát v‰ak byly pro ex-

rodního památkového ústavu jiÏ zmínûnou publikací,

svûtûj‰í Trojice na Královû Poli.

pozici vybrány novû zfiízené v˘stavní prostory klá‰tera

za niÏ se opravdu není co stydût (také ji ve svém pfií-

Druh˘ den dopoledne probûhly autorova pfiedná‰ka

sv. Martina v Beuronu, tedy v kolébce tohoto osobité-

spûvku pfiipomnûl, byÈ jako jedin˘, prof. Scarocchia).

o valdické kartouze a dále projevy dr. Gerharda Schle-

ho umûleckého stylu. Jubilejní v˘stava, pofiádaná arci-

Podle informací organizátorÛ sympozia se pfiipravuje

gela (Johann Rode aus Hamburk und Simon Krause –

opatstvím a Spoleãností pfiátel arciopatství v Beuronu

sborník, v nûmÏ budou shrnuty texty pfiedná‰ek a prav-

zwei Prioren in Umbruchzeiten) a doc. Josefa ·amánka

pod názvem Beuroner Kunst in der Wiener Secession

dûpodobnû i v˘znamnûj‰í diskusní pfiíspûvky.

z Technické univerzity v Ostravû o právû realizované

1905–2005, byla slavnostnû zahájena 17. záfií a skon-

K osobnosti Aloise Riegla lze na závûr pfiipomenout

nároãné substituci dfievûného kostela sv. Katefiiny v Os-

ãila 27. listopadu 2005. V˘stavu provázel je‰tû cyklus

jednu podivuhodnou okolnost: existuje pouze jediná je-

travû-Hrabové. Odpoledne vystoupil Michel Carlat

pfiedná‰ek souãasn˘ch pfiedních znalcÛ beuronského

ho fotografie, uvefiejnûná v Mitteilungen u jeho nekro-

z Francie s pfiíspûvkem o vyobrazeních evropsk˘ch klá‰-

umûní. Byli to prof. dr. Hubert Krins (Beuroner Kunst in

logu.

terÛ 17. a 18. století v Grande Chartreuse a v opatství

der Wiener Secession), prof. dr. Harald Siebenmorgen

Klosterneuburg. Dále pfiedná‰el Tchan Seynaeve ze

(Beuron und Wien – unbekannte Beziehungen

státu Virginie v USA na téma Thomas Merton and the

1898–1910), dr. Veronika Berti (Das Evangeliar von

Cartusians, prof. Juan Mato Escudero z Madridu (La

St. Gabriel – zu den Miniaturen aus Ber tholdstein),

Cartuxa de Évora) a Mgr. Jakub Vrána z Archeologic-

Claudia Lang (Die Goldschmiedekunst der Beuroner

kého ústavu v Olomouci o dne‰ním stavu vykopan˘ch

Schule) a dr. dr. Adolf Smitmans (Die internationale

objektÛ kartuziánského klá‰tera v Dolanech. V podve-

Bedeutung der Beuroner Kunstschule um 1905). V˘-

ãer druhého dne sympozia byli pfiijati jeho úãastníci ve

pravn˘ katalog Beuroner Kunstverlag (2005, 176

Stavovském domû v Brnû, v sídle primátora.

stran) vy‰el s men‰ím zpoÏdûním.

Jindfiich NOLL

Mezinárodní vûdecké sympozium Kartuziánské umûní a architektura Mezinárodní vûdecké sympozium Kar tuziánské

Tfietí den dopoledne promluvil Éloi Delbecque

VídeÀská v˘stava v roce 1905 mûla tfii hlavní iniciá-

umûní a architektura se zvlá‰tním zamûfiením na kar-

z Francie o kar tuziánské heraldice a sigillografii,

tor y – malífie a sochafie Ferdinanda Andriho (1871–

tuziánské celky ve stfiední Evropû se uskuteãnilo ve

dr. Fabricio Tonelli z Parmy o projektech Martina Bassi-

1956), nového prezidenta sdruÏení, a pfiedev‰ím dvû

dnech 1.–4. záfií 2005 na Fakultû informaãních tech-

ho z let 1575–1594 pro Certosu di Pavia a doc. Michal

dal‰í osobnosti: projektanta, stavebníka a rakouského

nologií VUT v Brnû v novém posluchárenském bloku,

Slivka z Komenského univerzity v Bratislavû o postu-

továrníka Johanna Evangelistu Zacherla (1857–1936)

pfiiãlenûném ke královopolskému kar tuziánskému

pující obnovû archeologick˘ch nálezÛ z kartuziánského

a u nás dobfie známého slovinského architekta Josipa

klá‰teru. První ãást sympozia Mezinárodního kongresu

klá‰tera Lapis refugii v Klá‰torisku ve Slovenském rá-

Pleãnika (1872–1957). V˘stava byla zamûfiena pouze

pro kartuziánská bádání se konala ve dnech 30.–31.

ji. Odpoledne mûl pfiedná‰ku ak. mal. Franti‰ek Sysel

na sakrální umûní a pofiadatelé oslovili jen Nûmeckou

srpna 2005 v b˘valém klá‰tefie Aggsbach v Dolním Ra-

o nároãné obnovû Maulbertschov˘ch nástûnn˘ch ma-

spoleãnost pro kfiesÈanské umûní v Mnichovû, Beuron-

kousku. Pofiadateli tohoto leto‰ního sympozia byli

leb v královopolském klá‰tefie, dále prof. James Hogg

skou umûleckou ‰kolu a nûkolik jednotlivcÛ, mezi nimiÏ

prof. dr. James Hogg z univerzity v Salcburku, kter ˘

o anglick˘ch kartuziánsk˘ch klá‰terech, dr. Raphael

byl napfiíklad v˘znamn˘ ãlen pafiíÏské malífiské skupiny

organizuje jiÏ dvacet let mezinárodní kar tuziánská

Witkowski z univerzity v Poznani na téma Bernardus

Nabis Maurice Denis, kter˘ vystavil tfii obrazy (ã. kat.

sympozia v zemích, kde kar tuziáni pÛsobili a dosud

Cartusianus of Legnica and His Dialogus a arch. Mathi-

118–120). Zastoupeno bylo i dílo jiÏ zemfielého malífie

pÛsobí, a prof. Ing. arch. Jan Bukovsk˘, DrSc., emerit-

as Mulitzer z Vídnû o klá‰terních stavbách kamaldulÛ-

Paula Gauguina, plátnem Sen sv. Josefa (ã. kat. 117).

ní profesor Stavební fakulty VUT v Brnû. Sympozium

-emeritÛ. Závûreãnou pfiedná‰ku sympozia pfiednesl po

O získání prací beuronsk˘ch mnichÛ, ktefií si drÏeli od

se konalo pod zá‰titou prof. RNDr. Ing. Jana Vrbky,

veãefii prof. Giovanni Leoncini z univerzity ve Florencii

v˘stav v budovû Secession kritick˘ odstup, se zaslouÏil

DrSc., rektora VUT v Brnû, Mons. Vojtûcha Cirkleho,

na téma Le Certose d’Italia.

vídeÀsk˘ historik a publicista Richard von Kralik (1852

biskupa brnûnského, a dr. Richarda Svobody, primáto-

Slavnostní pfiípitek na závûr této mezinárodní spole-

–1934). Kralik, podobnû jako Pleãnik, po náv‰tûvû be-

ra statutárního mûsta Brna. V‰echny pfiíspûvky, pfied-

ãenské události pronesl prof. James Hogg a pfiipil kar-

nediktinského klá‰tera v Beuronu a shlédnutí kaple

nesené vesmûs ve svûtov˘ch jazycích, budou vydány

tuziánsk˘m likérem, vyrábûn˘m v Rakousku jiÏ ãtyfii sta

sv. Maura u bfiehÛ Dunaje v pfiilehlé osadû v druhé po-

péãí rakouského spolupofiadatele v reprezentaãním

let.

lovinû 90. let 19. století vysoce oceÀoval práce Beuron-

sborníku Analecta cartusiana. V roce 2005 uplynulo

V posledním desetiletí je areál královopolského

ské umûlecké ‰koly a touÏil „beuronizovat“ VídeÀ, nej-

630 let od zaloÏení královopolského kartuziánského

kar tuziánského klá‰tera v Brnû citlivû obnovován

lépe sakrální stavbou. V roce 1898 se pro to naskytla

klá‰tera a od úmrtí jeho zakladatele – Jana Jindfiicha,

a doplnûn novostavbami. Je tak navazováno na práce

pfiíleÏitost v podobû soutûÏe na v˘stavbu Jubilejního

markrabûte moravského, mlad‰ího bratra císafie Karla

podnikané od roku 1964, kdy VUT v Brnû pfievzalo

kostela ve II. vídeÀském okrese k 50. v˘roãí vlády císa-

IV. –, a pfied 600 lety zemfiel pfiímo v královopolském

podstatnou ãást tohoto rozsáhlého historického sou-

fie Franti‰ka Josefa. Kralik tak mohl k úãasti vyzvat za-

klá‰tefie jeho spoluzakladatel – markrabû Prokop Lu-

boru od vojenské správy. ¤ímskokatolická církev uÏí-

kladatele beuronského umûní P. Desideria Petera Len-

cembursk˘.

vala jeho jádro. Tento objekt je jedin˘m vefiejnosti pfií-

ze (1832–1928). Pro nesouhlas arciopata Placida

První den sympozia pozdravil jeho úãastníky proje-

stupn˘m kar tuziánsk˘m celkem v âeské republice

Woltera v‰ak zÛstalo pouze u skic a v˘kresÛ, pozdûji

vem v angliãtinû prof. Vrbka a dûkan Fakulty IT prof.

a mezinárodnímu sympoziu, pofiádanému popr vé na

publikovan˘ch, které i tak ovlivnily fiadu architektÛ.

Hru‰ka. Autor ãlánku seznámil s novou atraktivní pub-

v˘chod od b˘valé Ïelezné opony, vytváfiel dÛstojné pro-

likací Cartusia brunensis, právû vydanou v nakladatel-

stfiedí.

ství VUT VUTIUM pod redakcí dr. Aleny Mizerové péãí

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

V pfiípadû chystané v˘stavy ve Vídni uÏ nechtûl Kralik nic ponechat náhodû. VyuÏil skuteãnost, Ïe skupina

Jan BUKOVSK¯

Gustava Klimta po rozkolu sdruÏení opustila a Ïe zá-

263

jem o kfiesÈanské umûní v té dobû vzrÛstal, a pfiesvûd-

der Kunst und historischen Denkmäler, a nazval ji pod-

ãil vedení klá‰tera i Beuronské umûlecké ‰koly o po-

le papeÏe Lva XIII. Spoleãnost mûla tfiináct sekcí a na

vinnosti vyuÏít situaci k prezentaci tohoto mimofiádné-

1800 ãlenÛ. V roce 1938 byla nacisty zru‰ena.) Dal‰í

ho umûní. Do pfiemlouvání k úãasti na v˘stavû se

pfiedná‰ku si na 4. prosince v budovû Secession pfii-

zapojil také Pleãnik bûhem tfií náv‰tûv v Beuronu, pfii

pravil Richard von Kralik.

nichÏ ho jednou doprovázel Andri, a jedné v Monte

Bûhem v˘stavy podával P. Notger v˘klad pfiedem hlá-

Cassinu, kde mni‰i právû pracovali na v˘zdobû krypty.

‰en˘m zájemcÛm, pfiedev‰ím z fiad vy‰‰í ‰lechty. Dal‰í

Nakonec arciopat Placidus vyslal dva malífie, aby zjis-

ãlen komunity z Beuronu, P. Ansgar Pöllmann (1871–

tili dal‰í podrobnosti pfiímo na místû. Oba mni‰i –

1933), vydal k v˘stavû broÏuru pod názvem Vom We-

P. Willibrord Verkade (1868–1946), Holanìan, kter ˘

sen der hieratischen Kunst, kterou si zájemci mohli na

byl pfied svou konverzí ãlenem skupiny Nabis, a ·v˘car

místû zakoupit. Poslední pfiedná‰kov˘ veãer opût

P. Notger Langenstein (1870–1961) – byli nakonec nad-

v sídle Leo-Gesellschaft se konal 18. prosince.

‰eni jak koncepcí v˘stavy, tak i moÏností podílet se na

Díky Josipu Pleãnikovi, architektu v˘stavy, to bylo

v˘zdobû velké stûny s námûtem svátosti kfitu. Arciopat

jednoznaãnû beuronské umûní, které ovládlo v˘stavní

Placidus tedy úãast povolil. Vyslanci se pfii návratu

prostory v budovû Secession a zatlaãilo ostatní vysta-

z Vídnû zastavili v Praze v Emauzském klá‰tefie, dal‰ím

vující do postranních sálÛ. V tehdej‰ím katalogu s pfied-

dÛleÏitém centru Beuronské umûlecké ‰koly, a v opat-

mluvou Richarda von Kralik je zaznamenáno dvû stû

ství sv. Gabriela, kde benediktinky beuronské kongre-

dvacet devût poloÏek, z nichÏ tfiicet patfií beuronskému

gace velmi úspû‰nû vytváfiely nejen osobitá paramenta

umûní. Neznamená to ov‰em, Ïe bylo vystaveno pouze

a miniatur y, ale i monumentální nástûnné malby.

tfiicet dûl. Nûkterá ãísla katalogu totiÏ obsahují jen ne-

Z tûchto dvou míst byly vybrány exponáty, které se ve-

jasn˘ název, zahrnující celou skupinu pfiedmûtÛ. Jedná

‰ly do tfií velk˘ch beden, zatímco pfiímo z Beuronu na

se pfiedev‰ím o návrhy vystavené ve vitrínách, oznaãe-

v˘stavu odcestoval pln˘ stûhovací vÛz.

né jako Entwürfe für Malerei, Architektur und Kunstge-

V˘stava byla velmi úspû‰ná, pfiilákala mnoÏství di-

werbe (ã. kat. 39 a 54). Nûkdy je název pfiíli‰ obecn˘ na

vákÛ, byÈ ménû neÏ pfiede‰lé v˘stavy v Secession. Dal-

to, aby bylo moÏné jednoznaãnû urãit, o kterou mado-

‰í zájemci si pfieãetli velmi pfiíznivé, ob‰írné a zasvûce-

nu, andûla nebo miniaturu se jedná.

né referáty v denním tisku nebo v ãasopisech od redaktorÛ a kritikÛ (vãetnû tehdej‰ího pfiedního vídeÀ-

Pofiadatelé souãasné v˘stavy se pustili do témûfi de-

ského umûleckého kritika Ludwiga Hevesiho), ktefií se

tektivního pátrání po zmínkách v dobov˘ch kritikách,

vesmûs zúãastnili tiskové konference v pfiedveãer ver-

v dopisech a záznamech mnichÛ nebo dal‰ích úãastní-

nisáÏe v˘stavy. Pouze jeden ãlánek v Arbeiter-Zeitung

kÛ ze sdruÏení. Nûkterá díla, jako napfiíklad vy‰ívaná

byl kritick˘. V archivu klá‰tera se zachovalo dvacet

paramenta nebo zlatnické práce (ã. kat. 77–79), se

elem Wügerem (1829–1892) a P. Lucasem Steinerem

‰est v˘stfiiÏkÛ ãlánkÛ z dvaceti dvou periodik. Mnozí si

v podstatû jiÏ nedají pfiesnû urãit. U Ïádné poloÏky ne-

(1849–1906) v roce 1874 pro presbytáfi beuronského

je‰tû vyslechli pfiedná‰ku P. Notgera o historii a princi-

ní uvedeno jméno umûlce, v‰echna díla jsou anonym-

kostela, pro srovnání nabídnuta malá ãást rajského

pech beuronského umûní v sále Leo-Gesellschaft ve

nû oznaãena jako Beuroner Kunstschule, jak to bylo

andûlského sboru z tzv. Beethovenova vlysu, kter ˘

Vídni, která se konala nûkolik dní pfied zahájením v˘-

v klá‰terech beuronské kongregace zvykem. Jako pro-

ztvárnil v roce 1902 Gustav Klimt pro XIV. v˘stavu ve

stavy. (Tuto spoleãnost na podporu katolického vûdûní

venience je vÏdy uveden Beuron, i kdyÏ mnohé práce

Wiener Secession jako doplnûk k so‰e Ludwiga van

zaloÏil roku 1892 ve Vídni Josef Alexander, svobodn˘

vznikly v Emauzích nebo ve sv. Gabrielu v Praze. Po-

Beethovena od Maxe Klingera. Klimtovi stylizovaní

pán Helfert, prezident Zentralkomission für Erhaltung

mûrnû velk˘ prostor dostaly v katalogu fotografie beu-

a frontální andûlé, stojící v fiadách na ‰piãkách na raj-

ronsk˘ch exponátÛ. Bylo jich oti‰tûno pût z celkového

ské rozkvetlé louce se zavfien˘ma oãima, s hfiívou vla-

poãtu ‰estnácti ãernobíl˘ch snímkÛ.

sÛ místo svatozáfie a s obdobn˘m orantsk˘m gestem,

1

264

2

·koda, Ïe nové v˘stavní prostory, které byly v Beu-

doplnûn˘m kvûty a plody v dlaních, dokládají postfieh

ronu upraveny z b˘val˘ch parlatorií, tvofií pouze nûkolik

kritika Hevesiho, Ïe beuron‰tí mni‰i byli pfiedjezdci se-

nevelk˘ch místností, kam se ve‰la jen tfietina pÛvod-

cesionistÛ. Místo liturgick˘ch rouch jsou v‰ak Klimtovi

ních exponátÛ a kde divákÛm není pfii prohlíÏení karto-

andûlé odûni do zlatav˘ch fiíz, zdoben˘ch vlnovkovit˘m

nÛ k monumentálním nástûnn˘m malbám ãi vût‰ích

vertikálním ornamentem s rozetkami. Dal‰ími exponá-

plastik umoÏnûn dostateãn˘ odstup. Naproti tomu tfii

ty první skupiny jsou portréty osobností, které se za-

pfiekrásné miniatur y na pergamenu ze Svatogabriel-

slouÏily o pofiádání v˘stavy v roce 1905, tehdej‰í pla-

ského evangeliáfie, zapÛjãené z klá‰tera benediktinek

kát, katalog, tiskoviny a dopisy.

na Ber tholdsteinu ve ·t˘rsku, kam se z praÏského

Druhá skupina s názvem Verkadeho pfiíspûvek ke

Smíchova v roce 1919 komunita pfiestûhovala, dosta-

stûnû s námûtem kfitu na vídeÀské v˘stavû seznamu-

ly drobn˘ prostor s vitrínou, kde mohly zazáfiit. Obdob-

je diváky s tehdej‰ím zajímav˘m Pleãnikov˘m projek-

nû, efektnû i tajuplnû nasvícená, byla instalována pre-

tem evokovat na ãelní zdi hlavního sálu Secession,

cioza neobvykl˘ch tvarÛ a sloÏit˘ch technik, zdobená

která je tvofiena nikou mezi dvûma pÛdorysn˘mi seg-

rozliãn˘mi drahokamy.

menty, presbytáfi kaple. K v˘zdobû bylo vyzváno sedm

V souãasném katalogu jsou vystavené exponáty

vídeÀsk˘ch umûlcÛ a P. Willibrord Verkade, kter˘ jedin˘

rozdûleny do jedenácti skupin, oznaãen˘ch fiímsk˘mi

nebyl tehdy v katalogu uveden pod sv˘m jménem. Do-

ãíslicemi. V pr vní, nazvané Uvedení do tématu, byla

prostfied niky na ãtyfii stupnû postavil Pleãnik mramo-

divákÛm vedle klidné frontální stylizované trojice an-

rovou kfititelnici se zlacenou dfievofiezbou polopostavy

dûlÛ v albách s palliem a s pestrobarevn˘mi kfiídly, vy-

sv. Jana Kfititele od Ferdinanda Andriho, kter˘ je‰tû na-

tvofiené spoluzakladateli beuronského umûní P. Gabri-

vrhl velkolepou nástûnnou malbu. Do konchy niky ve

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

3

4

tvaru poloviãní mandorly zasadil Nejsvûtûj‰í Trojici typu

Tfietí skupina, nazvaná Sochafiské práce beuronské

Otcovství, kde BÛh Otec drÏí JeÏí‰ka na klínû, se dvû-

umûlecké ‰koly, pfiedstavuje zájemcÛm nûkolik dûl

ma serafy, doplnûnou stylizovan˘mi oblaky a pûticemi

a návrhÛ, mezi nimiÏ vyniká drobná sádrová plastika

horizontálnû pojat˘ch bûlostn˘ch andûlÛ-trubaãÛ na

Isis-Madona ve dvou variantách, bílé a polychromova-

hvûzdném nebi po stranách. O vertikalitu se postaraly

né. Vytvofiil ji Peter Lenz roku 1872. JiÏ samotn˘ název

postavy sv. Petra a Pavla. Tváfi apo‰tola Pavla údajnû

postavy je rozporupln˘ a poukazuje na Lenzovo hlubo-

nesla rysy architekta Pleãnika. Dolní ãást stûny byla

ké zaujetí staroegyptsk˘m svûtem, jaké pravdûpodob-

rozãlenûna sloupky s rozliãn˘mi egyptizujícími hlavice-

nû nemûlo ve své dobû, a zvlá‰tû u adeptÛ vstupu do

mi. Do niky za kfititelnicí byla osazena vitraj s námû-

klá‰tera, obdoby. Bohynû Isis zde splynula s BoÏí mat-

tem Kristova kfitu s Adamem a Evou od Karla Ederera,

kou, stojí s JeÏí‰kem na ruce, pfiísná a stylizovaná na

po stranách pak trojice obrazÛ 210 x 160 cm, malo-

zemûkouli a na pÛlmûsíci jako souãástech v˘zdoby nû-

van˘ch na korkov˘ch deskách s vápennou omítkou pfií-

jaké egyptské architektury. Odlitek této sochy vlastnil

mo na místû ‰esti malífii podle ikonografického plánu

i Josip Pleãnik, kter ˘ ji povaÏoval za dílo vûãné plat-

teologa a historika umûní, vídeÀského dvorního kapla-

nosti. Nejstar‰í odlitek byl zapÛjãen do trvalé expozice

na Heinricha Swobody. Karl Müller namaloval Stvofiení

do Badisches Landesmusea v Karlsruhe. Obdobné

vody (oãistná síla vody), P. Willibrord Verkade Dûdiãn˘

pojetí vyzafiuje ze souso‰í svaté rodiny, jeÏ bylo prove-

hfiích (oãista srdce spojená s lítostí), Rudolf Jettmar

deno v letech 1873–1874 jako polychromovaná dfie-

Pfiechod Rud˘m mofiem (pfiedobraz kfi tu), Maxmilian

vofiezba o nûco men‰í neÏ v Ïivotní velikosti pro Kol-

Lenz Kfiest Etiopana (kfiest vodou a Duchem svat˘m),

pingÛv dÛm ve Stuttgartu.

Josef Engelhart VraÏdûní neviÀátek (kfiest krve) a Fri-

âtvrtá skupina, Práce pro kapli sv. Maura, obsahuje

edrich König Lotra po pravici (kfiest touhy). U v‰ech ob-

návrhy na nejstar‰í a nejdokonalej‰í Gesamtkunstwerk

razÛ byly v katalogu pfiipojeny citáty s biblick˘mi odka-

beuronského umûní. Tato kaple byla podle Lenzov˘ch

zy, pouze Verkade latinsky citoval sv. Augustina.

plánÛ vystavûna v letech 1869–1870 z podnûtu knûÏ-

V Beuronu bylo vystaveno nûkolik Verkadeho skic

ny Katefiiny von Hohenzollern-Sigmaringen. Pfii práci na

k Dûdiãnému hfiíchu a karton, kde vidíme netradiãní

v˘zdobû se se‰li jiÏ jmenovaní umûlci Lenz, Wüger

uchopení tématu: kající se Eva kleãí pfied Marií-Imma-

a Steiner, ktefií v následujících letech postupnû vstou-

culatou, mezi nimi obtáãí had Strom poznání. Originál

pili do beuronského klá‰tera.

z v˘stavy koupil za tisíc korun prÛmyslník baron Karl

Pátá skupina katalogu, Práce pro opatství v Beuro-

Wittgenstein a umístil jej ve svém vídeÀském paláci

nu a Emauzy v Praze, zahrnuje návrhy a kartony pro

nad vnitfiní vstupní dvefie. Dnes je obraz nezvûstn˘.

nástûnné malby.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Obr. 1. Plakát v˘stavy, návrh Leopold Stolba, barevná litografie na papífie, tisk Alb. Berger, VídeÀ, 1905. (Foto Sando Zwiesele, Kunstarchiv der Erzabtei St. Martin zu Beuron) Obr. 2. Peter Lenz, Isis-Madona, sádra, kopie plastiky z roku 1872, v˘‰ka 56 cm. (Foto Sando Zwiesele, Kunstarchiv der Erzabtei St. Martin zu Beuron) Obr. 3. P. Desiderius Lenz, ciborium, návrh, pfied rokem 1905, akvarel, pero a tuÏka na papífie, 43,2 x 24 cm. (Foto Sando Zwiesele, Kunstarchiv der Erzabtei St. Martin zu Beuron) Obr. 4. D. Magdalena von Galen a D. Edeltraud von Salm-Reifferscheid, Svatogabrielsk˘ evangeliáfi, 1897– 1912, fol. 31, Nanebevzetí Panny Marie, 1905, kva‰, akvarel, tu‰ a zlato na pergamenu, 44 x 62 cm, Abtei St. Gabriel, Bertholdstein. (Foto Sando Zwiesele, Kunstarchiv der Erzabtei St. Martin zu Beuron)

265

·está skupina je vûnována kresbám k Pietû a Madonû. P. Desiderius se zab˘val ztvárnûním Bolestné

V˘ s t a v a C h e b v d o b û s e c e s e (1898–1914)

Panny Marie s mrtv˘m Kristem na klínû asi tfiicet let

fie Karla Siegla nabídly dvû zajímavé komorní v˘stavy. V roce 2004 byl pfiedstaven v novém svûtle archivního v˘zkumu a s neb˘val˘m mnoÏstvím sebraného díla so-

a vytvofiil velké mnoÏství skic, které vyústily do koneã-

Krajské muzeum Cheb v posledních letech intenziv-

né podoby realizované na západní stûnû kostela

nû naplÀuje regionální úlohu pamûÈové instituce na

V lednu 2006 byla v muzeu otevfiena v˘stava Cheb

sv. Gabriela v Praze na Smíchovû. V tomto pfiípadû jiÏ

území, které bylo do roku 1945 v˘raznû odli‰né jazy-

v dobû secese. Na první pohled se i pro znalce jedná

P. Desideriovi podobnost s bohyní Isis nebyla tolero-

kem, kulturou i politikou od ostatních oblastí âech.

o odváÏné téma. VÏdyÈ Cheb nepatfií mezi typická se-

vána a jen velice diplomatick˘m jednáním se podafiilo

Tento rozdíln˘ v˘voj je kupodivu dodnes moÏné poznat

cesní mûsta jako Praha, Brno, Liberec ãi PlzeÀ. Zpo-

odvrátit rozzlobeného kardinála Schönborna od rozka-

na absenci rozsáhlej‰í historiografie Chebska. Proto

ãátku to skuteãnû vypadalo, Ïe v˘stava s katalogem

zu k otluãení této rozmûrné fresky.

je zcela zásadní úlohou chebského muzea vybírat,

bude o v‰em moÏném, jen ne o secesi. Ale autor v˘-

zpracovávat a interpretovat dûjiny mûsta a regionu.

stavy i katalogu Mgr. Zbynûk âern˘ více neÏ roãním

I dnes je mnohdy hlavní pfiekáÏkou jazyková bariéra,

studiem a bádáním v chebském archivu i mimo Cheb

V osmé skupinû, Práce pro Torettu na Monte Cassi-

která znesnadÀuje pfiístupnost pramenÛ a literatury.

opût dokázal, Ïe umí hledat nová, jen zdánlivû neob-

nu, byly soustfiedûny návrhy k nástûnn˘m malbám

Z toho zfiejmû plyne také men‰í zájem o studium a ná-

saÏná a okrajová témata. Uchopil téma zpÛsobem jemu

a mozaikám v prostorách, které podle tradice ob˘val

sledné zpracování dûjin Chebska. Problémem je prav-

vlastním, shromáÏdil bohat˘ dokumentaãní materiál,

sv. Benedikt. Vzhledem k tomu, Ïe tyto prostory byly

dûpodobnû i specifick˘ správní v˘voj celé oblasti a ne-

probádal archivní prameny a excelentnû se vypofiádal

zniãeny pfii náletech bûhem bitvy o Monte Cassino

existence ucelené monografie dûjin regionu.

se srovnávací literaturou. Neotfiel˘m, jedineãn˘m zpÛ-

Sedmá skupina, nazvaná Plány pro vídeÀsk˘ kostel, obsahuje návrhy, o nichÏ jiÏ byla v˘‰e zmínka.

chafi a keramik Willi Russ.

15. února 1944, jsou zachované exponáty velmi cenné.

Krajské muzeum Cheb si tedy vytklo za dlouhodob˘

sobem, jak je pfiíznaãné pro nûkteré absolventy jihoães-

Devátá skupina v katalogu, Miniatury ze sv. Gabrie-

cíl pfiedstavovat na základû vlastního pramenného v˘-

ké historické ‰koly, interpretoval období a námût, o kte-

la, je vûnována ob‰írnému v˘kladu ikonografického

zkumu jednotlivé úseky, události ãi osobnosti regio-

rém nebylo dosud v odborné literatufie zmínky.

programu uÏ zmínûného evangeliáfie, zejména prezen-

nálních dûjin v kontextu dûjin ãesk˘ch i svûtov˘ch. Îe

Pozornost, doposud soustfiedûná zejména na pa-

taci tfií listÛ, které ilustrují svûcení kostela, svátek

se dafií tomuto cíli dostát, je v posledních letech zcela

mátky stfiedovûku, se tak nyní nasmûrovala k období,

sv. Petra a Pavla a svátek Nanebevzetí Panny Marie.

zfiejmé. V muzeu vznikají projekty, které nebyly do té

v nûmÏ se mûsto Cheb ocitlo na hospodáfiské i umû-

TvÛrkynûmi tûchto listÛ byly Ïaãky P. Desideria z klá‰-

doby zvefiejnûny ani jin˘m zpÛsobem prezentovány.

lecké periferii. Místní obyvatelé doposud netu‰ili, jaké

tera sv. Gabriela v Praze, z nichÏ nejv˘raznûj‰í byly chó-

Jsou to napfiíklad dûjiny ÎidÛ na Chebsku nebo objev

zajímavé stavby lze najít mimo památkovou rezervaci

rové sestry Edeltraud von Salm-Reifferscheid a Mag-

v˘znamné osobnosti Rudolfa Serkina, svûtoznámého

starého mûsta. Dosud byla vÏdy zpracovávána a pre-

dalena von Galen.

klavíristy, o nûmÏ nemûl nikdo ze souãasn˘ch obyvatel

zentována architektura historického centra, ale ãásti,

Velkou pozornost náv‰tûvníkÛ v˘stavy poutaly zlat-

ani tu‰ení. Nov˘ pohled na Ïivot a dílo barokního ar-

které vznikaly v období budování Ïeleznice, byly dosud

nické práce, zafiazené do desáté skupiny. Mezi vysta-

chitekta Balthasara Neumanna ãi historika a archivá-

bíl˘mi místy v dûjinách chebské architektury. Projekt

ven˘mi preciozy byla také dvojice lamp na vûãné svûtlo, jejichÏ kopie podle pÛvodního návrhu P. Desideria ze 70. let 19. století pro praÏsk˘ kostel sv. Gabriela v souãasnosti vytváfií Michal Marx ve v˘robním druÏstvu V˘tvarná fiemesla. Akvarely a kresbami z poslední skupiny, Práce pro kr yptu klá‰terního kostela na Monte Cassinu, která zázraãnû odolala váleãn˘m náletÛm, je katalog beuronské expozice uzavfien. Doufejme, Ïe v budoucnosti budeme mít pfiíleÏitost seznámit s beuronsk˘m umûním, které si v Evropû získává stále vût‰í pozornost, také na‰i vefiejnost. Zatím se, bohuÏel, nedafií z finanãních dÛvodÛ ani opravit stfiechu kostela sv. Gabriela na Smíchovû, jejíÏ stav ohroÏuje unikátní malby v interiéru. Helena âIÎINSKÁ 1 2

Literatura: 1. XXIV. Ausstellung der Vereinigung bildender Künstler Österreichs Secession, katalog, Wien 1905. 2. Beuroner Kunst in der Wiener Secession 1905– 2005, katalog, Beuron 2005. 3. âIÎINSKÁ, Helena: Beuronská umûlecká ‰kola v opatství svatého Gabriela v Praze, Praha 1999, s. 22, 87–88. 4. Internetové heslo Leo-Gesellschaft. 5. LÉON-DUFOUR, Xavier a kol.: Slovník biblické teologie, ¤ím 1991, s. 188–190. 6. PRELOV·EK, Damjan: Josip Pleãnik, Brno 2002, s. 57–60.

266

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Cheb v dobû secese dokázal, Ïe v Chebu lze potkat secesi rostlinnou i geometrickou, secesi blízkou vídeÀskému prostfiedí i secesi s folklorizujícími pr vky. Poslední jmenovaná je svébytn˘m a unikátním pfiínosem do dûjin ãeské architektury. Svou roli zde sehrál zejména stfiedovûk˘ ·palíãek, kter ˘ byl pro mnohé mladé stavitele zdrojem inspirace. V˘stava byla umístûna ve dvou vût‰ích sálech, z nichÏ v prvním byl nainstalován zcela intaktní, originální secesní interiér, kter˘ nebyl ru‰en ani typick˘mi popiskami jako v kaÏdé jiné v˘stavû. Náv‰tûvník na‰el popis interiéru pod ãísly na fotografiích umístûn˘ch mimo místnost, av‰ak v prostoru, z nûhoÏ lze cel˘ pokoj snadno pfiehlédnout. Na v˘stavû nechybûly ani charakteristické pfiedmûty uÏitého umûní, sklo, porcelán, keramika. Obrovsk˘m pfiínosem pro chebskou historiografii je katalog k v˘stavû, v nûmÏ autor velmi zevrubnû zpracoval období konce 19. a poãátku 20. století a pÛsobivû vykreslil Ïivot provinãního mûsta na prahu moderní doby. Souãástí objevné kapitoly Promûny mûsta je

3

4

napfiíklad i pomûrnû rozsáhlá ãást vûnovaná bytov˘m pomûrÛm v Chebu vãetnû zmapování ãinnosti stavebních bytov˘ch druÏstev. Autor objevil jména, která dosud v mûstsk˘ch dûjinách architektury je‰tû nikdo nezmínil. V katalogu jsou popsány jednotlivé stavby, soukromé vily, ale také vefiejné budovy, kromû jin˘ch pfiestavba chebského nádraÏí se secesním halov˘m

V˘ s t a v a R o u b e n é s k v o s t y z P o d k a r p a t s k é R u s i v e Vy s o k é m M˘tû

interiérem a nádhernou jídelnou. Z fotografií je zfiej-

ho dÛvody a zajímavé okolnosti) a dále na jejich opûtovné postavení na novém místû. Náv‰tûvníkÛm v˘stavy byly rovnûÏ poskytnuty informace o dal‰ím vyuÏití kostelÛ od doby postavení na novém místû na

mé, Ïe pfii zafiizování interiérÛ bylo velice dbáno na

Mezi v˘stavami dokumentujícími v˘voj lidového sta-

kvalitní umûlecké fiemeslo. BohuÏel, v‰e známe jen

vitelství na území ãesk˘ch zemí, které uspofiádaly mu-

Jeden z kostelÛ je v souãasné dobû vyuÏíván kato-

z dobov˘ch fotografií, neboÈ chebské nádraÏí bylo

zejní instituce, zaujala zvlá‰tní postavení bezesporu

lickou církví (v Kunãicích pod Ondfiejníkem) a jeden ne-

v˘stava Roubené skvosty z Podkarpatské Rusi, která

ní vysvûcen (Praha 5 – Kinského zahrada).

v dubnu 1945 pfii americkém náletu zniãeno.

území âSR aÏ po souãasnost.

Zcela popr vé jsou zvefiejnûny fotografie interiéru

se konala v dobû od 13. 11. 2005 do 15. 1. 2006

Podnûtem k realizaci této v˘stavy bylo restaurování

jednacího sálu okresního soudu s nadÏivotním portré-

v Regionálním muzeu ve Vysokém M˘tû. Roubené kos-

ikonostasu v kostelíku v Dobfiíkovû u Chocnû. Vysta-

tem Franti‰ka Josefa I. od malífie Josefa Reinera nebo

tely v˘chodního ritu transferované ve 30. letech 20. sto-

veny byly i modely nûkter˘ch kostelÛ ze sbírek Podkr-

secesní malby v chebském divadle, které byly bohuÏel

letí z území Podkarpatské Rusi (nyní západní ãást

kono‰ského muzea v Nové Pace a Národního muzea

pfii pfiestavbû divadla v roce 1954 také zniãeny.

Ukrajiny) na území âeské republiky nejsou pfiirozenû

v Praze a také pfiedmûty, které tvofiily v˘zdobu kostelÛ

VernisáÏ v˘stavy, kterou spoleãnû s fieditelkou mu-

produktem lidového stavitelství ãesk˘ch zemí, jsou

v˘chodního ritu nebo v nich byly uÏívány. Pomûrnû oje-

zea a autorem v˘stavy zahájil architekt David Vávra,

v‰ak dokladem v˘jimeãné zruãnosti a v˘tvarného cítûní

dinûlá v˘stava tak zdafiile zmapovala specifickou ãást

se velmi vydafiila. Pfii‰lo tolik lidí – podle odhadu ‰est

tamûj‰ích pfiedev‰ím lidov˘ch tesafiÛ a dal‰ích fiemesl-

památek lidové sakrální architektur y na území âR

set padesát – Ïe v˘stava musela b˘t zahájena dva-

níkÛ a umûlcÛ. DÛvodem transferu pûti rouben˘ch kos-

a pfiipomnûla odborníkÛm i laické vefiejnosti, Ïe se

krát. Dobovou atmosféru pfiipomenul chebsk˘ kavá-

telÛ z Podkarpatské Rusi a jednoho ze Slovenska v ob-

jedná o v˘znamnou souãást evropského kulturního

rensk˘ orchestr.

dobí první republiky byla zejména skuteãnost, Ïe tyto

dûdictví. Vzhledem k tematickému zamûfiení v˘stavy

Cel˘ projekt v˘stavy byl dvojjazyãn˘ (ãesko-nûmec-

dfievûné kostely jiÏ nedostaãovaly potfiebám vûfiících

v‰ak jiÏ bohuÏel nemohly b˘t pfiipomenuty roubené

k˘) a byl spolufinancován z prostfiedkÛ Evropské unie.

a byly nahrazovány vût‰ími zdûn˘mi objekty. Autorem

fieckokatolické kostely ze severov˘chodního Sloven-

Partnerem projektu bylo Muzeum Smrãin ve Wunsied-

v˘stavy, která obsáhla dostupnou obrazovou dokumen-

ska a pfiípadnû vysledován jejich vztah k podobn˘m ty-

lu. K v˘stavû muzeum vydalo pracovní se‰ity pro dût-

taci k tûmto objektÛm, modely a dal‰í trojrozmûrné

pÛm kostelÛ na území Podkarpatské Rusi (tato pro-

ské náv‰tûvníky. V˘stava tr vala do 7. kvûtna 2006.

pfiedmûty zvlá‰tû z interiérÛ kostelÛ, byl Michal Benda.

blematika by pfiípadnû mohla b˘t námûtem pro dal‰í

Katalog je stále moÏné objednat za 120,– Kã plus bal-

V˘stava byla vûnována následujícím kostelÛm: Pra-

né a po‰tovné na adrese muzea nebo na e-mailu: se-

ha 5, Smíchov (kostel sv. Archandûla Michaela,

K v˘stavû vydalo Regionální muzeum ve Vysokém

[email protected].

17. století), Nová Paka (Zesnutí Pfiesvaté Bohorodice,

M˘tû katalog provázen˘ bohatou dokumentací a záro-

konec 18. století), Dobfiíkov u Chocnû (kostel V‰ech

veÀ uspofiádalo ve dnech 21.–25. 11. 2005 semináfi

svat˘ch, z roku 1669), dále Hradec Králové (sv. Miku-

na téma Roubené skvosty z Podkarpatské Rusi a v˘-

lá‰, poãátek 16. století – ten jedin˘ byl pfievezen ze

chodního Slovenska.

Eva DITTERTOVÁ

Obr. 1. Cheb, secesní vila továrníka Karla Kreuzingera, 1908 (autor dosud neznám˘). Obr. 2. Cheb, v˘stava Cheb v dobû secese. Exponáty k umûleckému fiemeslu. Obr. 3. Cheb, v˘stava Cheb v dobû secese. Pohled do expozice. Obr. 4. Cheb, v˘stava Cheb v dobû secese, secesní váza.

Slovenska), Blansko (sv. Paraskiva, z let 1601–1640),

v˘stavu).

Lubomír PROCHÁZKA

Kunãice pod Ondfiejníkem, okres Nov˘ Jiãín (kostel sv. archandûla Michaela, konec 17. nebo poãátek 18. století). V˘stava byla ve své koncepci zamûfiena pfiedev‰ím na transfer tûchto vynikajících památek vesnického sakrálního stavitelství (byly vysvûtleny je-

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

267

Va r h a n y a j e j i c h m í s t o v systému ochrany movitého památkového fondu

vé informace. Proto tento program ponûkud zÛstal za

Odborn˘ semináfi, Olomouc 16. 3. 2006

sv˘m zpÛsobem pouãné. Pofiadatelé i diskutující se

oãekáváním. Závûreãná diskuse prokázala, Ïe toto setkání bylo shodli, Ïe pfií‰tí podobnou akci bude vhodnûj‰í pfiipra-

Leto‰ní semináfi v rámci veletrhu Renova Olomouc

vit na jiné bázi, s úãastí více pfiedná‰ejících vãetnû

byl poprvé zamûfien na problematiku památkov˘ch var-

varhanáfiÛ-restaurátorÛ. Závûreãná slova díkÛ z fiad

han. Ukázalo se, Ïe pofiadatele (veletrh Flora a NPÚ

úãastníkÛ semináfie pofiadatelÛm z NPÚ – ÚOP v Olo-

Olomouc) zaskoãil poãet zájemcÛ, ktefií se do Olomou-

mouci nebyla formální, za nápad zvolit tematiku var-

ce sjeli z celé republiky. ZaslouÏila se o to i dobrá pre-

han si podûkování skuteãnû zaslouÏili. Petr KOUKAL

zentace. Bylo tedy jasné, Ïe téma vzbuzuje Ïiv˘ zájem, z ãehoÏ vypl˘vá první dÛleÏit˘ poznatek – nemûlo by zÛstávat stranou pozornosti ani v budoucnu.

1

V úvodním proslovu vyzval prof. Jifií Sehnal (Univerzita Palackého Olomouc) v‰echny pfiítomné, aby na semináfii byl vedle pfiedná‰ek vûnován dostateãn˘ prostor diskusi, coÏ se na‰tûstí podafiilo. Jedin˘m pfiedná‰ejícím dopoledního programu byl

RECENZE BIBLIOGRAFIE

Mgr. Petr Lyko, interní doktorand na Filozofické fakultû Univerzity Palackého a uãitel Stfiední umûlecké varha-

Obr. 1. Obálka monografie zámku Jezefií. (Reprofoto Kry‰tof KfiíÏ) Obr. 2. Carl Croll, Jídelna na zámku Jezefií, akvarel z roku 1842. (Reprofoto Kry‰tof KfiíÏ)

Publikace Státní zámek Jezefií

náfiské ‰koly v Krnovû. Vzal si pomûrnû velké sousto, neboÈ postupnû pfieãetl ãtyfii své referáty, vût‰inou vy-

Pavel KOUKAL s vyuÏitím podkladÛ Augusta Sedláã-

fiili pfiedev‰ím Lobkowiczové – obsahovala obrazy

cházející z jeho pfiipravované dizertaãní práce. JiÏ první

ka, Dobroslava Líbala, Pavla Hu‰ka, Jana Marka, Jose-

a umûlecké pfiedmûty mimofiádn˘ch kvalit. Patfiily do ní

z nich (Romantické varhany jako technick˘ a umûleck˘

fa Halífie a Lva Koneãného: Státní zámek Jezefií. Vydal

i vzácné relikviáfie a dílo Karla ·kréty. âást nûkdej‰ího

fenomén) vzbudil velkou diskusi, v níÏ napfiíklad P. Kou-

Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû

zámeckého souboru se zachovala do dne‰ních dnÛ.

kal zpochybnil reálnou existenci „pravého“ romantické-

v Ústí nad Labem v roce 2005, 39 stran textu, 54 ba-

Doufejme, Ïe se s tûmito pfiedmûty v budoucnu na

ho varhanáfiství na na‰em území. J. Sehnal pak potvr-

revn˘ch a ãernobíl˘ch snímkÛ.

zámku je‰tû setkáme. Nûkdej‰í romantické pfiírodní

dil, Ïe v˘skyt tzv. romantick˘ch slohov˘ch tendencí

Publikace je vûnována unikátní zámecké architektu-

okolí a úãelnû, s elegancí zafiízené obytné interiéry Je-

v na‰em varhanáfiství z první poloviny 19. století je tfie-

fie, odolávající po léta likvidaãním tlakÛm ze strany tû-

zefií zachytil na sv˘ch pÛvabn˘ch akvarelov˘ch kres-

ba pfiipsat pouze zpÛsobu interpretace a funkce var-

Ïebních spoleãností. Na zámku v minulosti pob˘valy

bách bûhem pr vní poloviny 40. let 19. století malífi

han v dobové hudební praxi. Tyto závûry jsou pomûrnû

a pÛsobily v˘znamné kulturní osobnosti – napfiíklad

Carl Croll. Kromû spoleãensk˘ch a soukrom˘ch míst-

dÛleÏité, neboÈ mají pfiím˘ dopad na konkrétní zpÛsob

básník a spisovatel J. W. Goethe, svûtobûÏník G. Ca-

ností LobkowiczÛ vûrnû zobrazil také zámeckou jídelnu

památkové péãe a ochrany (od identifikace památko-

sanova, hudebník Ch. W. Gluck a patrnû i slavn˘ L. van

a zimní zahradu. Bûhem 2. svûtové války byl Nûmci na

v˘ch hodnot aÏ po zpÛsob restaurování varhan).

Beethoven. Text je rozdûlen do tûchto kapitol: Rene-

Jezefií zfiízen internaãní tábor. Mezi zajatci se tu ocitl

Ve druhém Lykovû referátu (Památková péãe ve

sanãní zámek HochhauserÛ, KníÏecí zámek Jezefií, Hu-

i bratr nûkdej‰ího francouzského prezidenta de Gaulla.

vztahu k romantick˘m varhanám) byl v obecné rovinû

dební minulost zámku, Îivot na zámku, Zámeck˘ park

Existence zámku byla a stále je ohroÏena povrcho-

shrnut poÏadavek, aby se památková péãe vûnovala

Jezefií, Jezefií za nûmecké okupace, Pováleãná historie

vou tûÏbou, jeÏ nadále probíhá v bezprostfiední blíz-

také tûmto nástrojÛm a jejich záchranû. Následná dis-

zámku, Drobné památky v okolí zámku, Osobnosti

kosti tohoto v˘znamného památkového objektu. Padla

kuse tento poÏadavek potvrdila, av‰ak souãasnû pod-

zámku Jezefií.

jí jiÏ za obûÈ fiada historick˘ch lokalit v okolí. Záchranu

trhla specifick˘ problém – restaurování varhan s pneu-

O rozlehlosti zámeckého areálu svûdãí skuteãnost,

mimofiádnû cenné architektur y zámku Jezefií si vzal

matickou trakturou je obvykle draωí neÏ v pfiípadû

Ïe tu bylo v minulosti uÏíváno 114 pokojÛ a 130 men-

stateãnû za svÛj Ïivotní cíl geolog prof. Jan Marek. Kul-

star‰ích mechanick˘ch varhan; proto si vlastník mÛÏe

‰ích místností. Sbírka nûkdej‰ích majitelÛ – k nimÏ pat-

turní vefiejnost ani památkáfii nezÛstávají k osudÛm

dovolit jen men‰í opravy a údrÏbu. Pokud má státní památková péãe efektivnûji chránit takové nástroje, je zapotfiebí dodrÏovat daná pravidla – pro obnovu tûchto

2

varhan je nutné Ïádat o závazné stanovisko, restaurování mÛÏe provádût jen varhanáfi s povolením MK âR a podobnû. Ve svém tfietím referátu P. Lyko hovofiil o varhanách v Olomouci-Hejãínû. Jeho závûreãn˘ pfiíspûvek jiÏ s památkovou péãí nesouvisel, vûnoval se vybran˘m tendencím v soudobém varhanáfiství. K nûmu pfiítomní koncertní varhaníci a pedagogové (V. Syrov˘, P. Plan˘, T. Thon a P. âern˘) uvádûli, Ïe z pohledu varhaníka mohou b˘t nûkteré nové varhanáfiské trendy a technické vymoÏenosti spí‰e kontraproduktivní. Odpolední program (tfii pfiedná‰ky) obstaral Robert Ponãa ze stejnojmenné krnovské varhanáfiské firmy. Zab˘val se pfieváÏnû technick˘m popisem funkce a poruch rÛzn˘ch pneumatick˘ch systémÛ ve varhanách, coÏ pro vût‰inu pfiítomn˘ch nepfiedstavovalo Ïádné no-

268

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

zámku lhostejní. Po restituci vrátili ãlenové rodiny Lob-

Organizátofii konference proto touto cestou oslovují

kowiczÛ pfied nûkolika málo lety zchátral˘ objekt zpût

zájemce o pfiednesení pfiíspûvku, vztahujícího se k pro-

státu. V souãasné dobû je nezbytné, aby záchranné

blematice opomíjen˘ch památek, aby se pfiihlásili na

práce na Jezefií nabraly na intenzitû. ·etrná obnova

adresu Spoleãnosti ochráncÛ památek ve v˘chodních

zámku a rehabilitace jeho historick˘ch interiérÛ jsou

âechách, Orlické nábfieÏí 356/1, 500 03 Hradec Krá-

âlánek o diplomních projektech, vznikl˘ch na ‰kole

v souãasnosti jedním z prvofiad˘ch úkolÛ na‰í památ-

lové nebo na e-mailovou adresu [email protected].

architektury AVU ve ‰kolním roce 2004/2005 na té-

kové péãe.

Pfiihlá‰ka na konferenci je ke staÏení na webov˘ch

mata Návrh klíãového domu pro definování prostorové-

stránkách NPÚ – www.npu.cz.

ho urãení námûstí Republiky (J. Îalsk˘, J. Hork˘, D. Ku-

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

b˘valého koncentraãního tábora, doplnûná fotografiemi a plány. Emil P¤IKRYL: Ideální plány a jejich úhelné kameny, s. 26–45.

bík, P. ·mídek, P. Horák, M. Kubiszová, L. BlaÏek)

P ¤ I P R AV U J E S E

V˘znamnou souãástí pfiedná‰ky by mûla b˘t i její vi-

a Ideální mûsto (V. Vlach, B. Stratil, P. Nasadil).

zuální prezentace – fotografie, diapozitivy, plány a po-

Hasiãská stanice na Vltavû HS 9, s. 48–49.

dobnû. Audiovizuální technika vãetnû poãítaãe bude v pfiedná‰kovém sále Muzea v˘chodních âech k dispozici. V˘stupem z konference bude sborník s pfiednesen˘mi pfiíspûvky. Sborník z loÀské konference je v tisku.

Opomíjené památky

Ludmila ÎLÁBKOVÁ

Diplomní projekt D. ¤ezáãe, vedoucí projektu J. Boãan, FA âVUT v Praze. Stanice integrované záchrany, Italská ulice, Praha, s. 50–51. Diplomní projekt ·. Martinovského, Ateliér J. Boãana, FA âVUT v Praze.

3. roãník konference

Hasiãská stanice ve Vysoãanech, s. 52–23.

Kulturní dûdictví v souãasnosti, Hradec Králové

Diplomní projekt J. Vencálkové, vedoucí projektu J. Boãan, FA âVUT v Praze.

Spoleãnost ochráncÛ památek ve v˘chodních âe-

Rostislav ·VÁCHA: Urbánnost a kontextuálnost

chách ve spolupráci s Královéhradeck˘m krajem a Muzeem v˘chodních âech v Hradci Králové pofiádají tfietí roãník konference o památkové péãi Kulturní dûdictví v souãasnosti. Konference se uskuteãní ve ãtvr tek 9. listopadu 2006 v Muzeu v˘chodních âech v Hradci

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

podle Charlese Moora, s. 66–69. Autor uvádí krátkou zobecÀující statí dva ãlánky JiÏanskost a Zapadnutí domu do krajiny Ch. Moora, kter˘ se zab˘val lokální osobitostí architektonického pro-

Králové. Tématem celodenního jednání budou opomíje-

jevu a vûnoval se systemizaci rÛzného typu chování

né památky. Akce probûhne pod zá‰titou hejtmana

domu v kontextu krajiny i mûsta. S Ch. Moorem dosáhlo podle R. ·váchy americké architektonické my‰-

Královéhradeckého kraje Ing. Pavla Bradíka. Konference je zamûfiena na pamûtihodnosti stojící na okraji odborného zájmu i stranou pozornosti vefiejnosti. Jde pfiitom o ‰irok˘ okruh objektÛ, které nelze

Stavba 2006/1 Norbert SCHMIDT: Architektura jako duchovní pro-

lení jakéhosi památkáfiského odstínu, kter˘ v 80. letech prohloubil sv˘mi publikacemi Steven Holl.

stor – TECHFILM 2005, s. 14–15.

F ó r u m a rc h i t e k t u r y & s t a v i t e l s t v í 2006/1

pfiesnû specifikovat. Mohou to b˘t nemovitosti, které

Pofiadatelé 43. mezinárodního festivalu TECHFILM,

nejsou zaneseny do Ústfiedního seznamu kulturních pa-

kter˘ se konal v Hradci Králové 7.–10. 11. 2005, na-

mátek, a pfiesto se jedná o objekty s památkovou hod-

bídli divákÛm ve spolupráci s ãasopisem Stavba i do-

notou. Pokud zmizí, zaniknou s nimi unikátní doklady

provodn˘ odborn˘ semináfi Architektura jako duchovní

historického v˘voje, ztratí se subjekty dotváfiející kraji-

prostor, zamûfien˘ na sakrální stavby. Semináfi byl uve-

nu, rozplyne se ãást dûjin regionu. Z vût‰í ãásti pak

den filmy Historie s vÛní dfieva (T. Kapras a T. Pro‰ek)

skupinu ohroÏen˘ch památek tvofií drobnûj‰í stavby,

o kostelíku ve Slivenci u Prahy, Modlitby z kamene –

ãasto jednotlivosti, památky vzdálené sídlÛm, leÏící mi-

kostely Maria Botty (K. Rechlík) a Prostor ticha

mo dne‰ní komunikace (tedy ml˘ny, mosty, sochy, sta-

(M. ·andová) o klá‰teru Matky BoÏí v Novém Dvofie.

Secesní ãinÏovní dÛm na nároÏí ulic Îerotínova

ré ‰koly, technické památky), ale i architektonické nebo

Po filmech následovala rozsáhlá panelová diskuse

a Ostromeãská je rekonstruován na ãtyfihvûzdiãkov˘

urbanistické soubory (panské dvory, industriální a prÛ-

s jejich tvÛrci a pfiizvan˘mi hosty.

hotel Aramis. Investorem je spoleãnost IC Hotels, a. s.

myslové komplexy a podobnû). Lidé si nepfiipou‰tûjí jejich v˘znam a s lehk˘m srdcem dopustí jejich zánik.

Frei Otto a Foreign Office Architects debatují o bublinovitosti, s. 62–65.

Dana BOHUSLAVOVÁ: Historick˘ skvost ãeká na obnovení do své pÛvodní krásy…, s. 14–17. Bohatû ilustrovan˘ ãlánek o historii âachtického hradu a jeho neutû‰eném souãasném stavu. ÎiÏkovská secese – pfiestavba ãinÏovního domu na hotel, s. 24.

Pfiedstavujeme vítûzn˘ návrh nové podoby Václavského námûstí, s. 26–27.

Takto ‰iroce pojaté téma jsme zvolili zámûrnû, pro-

Pfieklady dvou rozhovorÛ: s prÛkopníkem biomorfní

toÏe ukazuje na bohatství na‰eho kulturního dûdictví

architektury Frei Ottem a se zakladateli ateliéru Foreign

a nutnost jeho ochrany. Smyslem konference je po-

Office Architects Farshid Moussaviovou a Alejandrem

Martin KONDR: Budova Právnické fakulty Západo-

dobnû jako v pfiedchozích roãnících upozornit vefiejnost

Zaerem Polou. Doplnûno ilustracemi a úvodní statí

ãeské univerzity v Plzni. Rekonstrukce fasády,

na problematiku památkové péãe a pfiipomenout, Ïe

Rostislava ·váchy, kter˘ krátce pfiipomíná teoretická

s. 34–37.

v na‰em okolí bez pov‰imnutí zanikají a chátrají pa-

v˘chodiska a jednotlivé osobnosti tohoto architekto-

mátky, a souãasnû pfiispût k dialogu mezi profesionál-

nického hnutí.

ními památkáfii (aÈ jiÏ z oblasti státní správy ãi z odborn˘ch institucí), vlastníky památek a ãleny obãansk˘ch iniciativ pÛsobících v této oblasti nebo obãany z fiad pouãené vefiejnosti.

Vítûzn˘ projekt ateliéru Cigler Marani Architects, s. r. o.

Autorská zpráva doplnûná ilustracemi o rekonstrukci neorenesanãní budovy architekta Ladislava Skfiivánka z roku 1906. Rekonstrukci provedl Metrostav, a. s.,

Stavba 2006/2 V˘sledky mezinárodního urbanistického a architektonického workshopu RIVER GARDENS, s. 10.

na základû projektu M. Kondra a J. Soukupa v letech 2004–2005. Právû fasáda pro‰la nejmarkantnûj‰í obnovou.

Tomuto zámûru odpovídá i pomûr úãastníkÛ minu-

Zpráva o v˘stavû v Galerii J. Fragnera, která pfied-

l˘ch konferencí – z prezenãních listin lze vyãíst, Ïe

stavuje v˘sledky workshopu uspofiádaného spoleãnos-

Zpráva s vizualizací a plány o projektu multifunkãní-

zhruba dvû tfietiny tvofiili pracovníci památkové péãe

tí REAL STATE GROUP a t˘kajícího se doposud nerozvi-

ho centra City na Pankrácké pláni v Praze 4, jehoÏ do-

(NPÚ, povûfiené mûstské a krajské úfiady, kasteláni,

nutého území Rohanského ostrova v Praze.

minantou se stane komplexnû rekonstruovaná budova

Nejvy‰‰í ãesk˘ mrakodrap City Tower, s. 41.

pracovníci muzeí, projektanti) a tfietinu vefiejnost (ma-

Náv‰tûvnické centrum, Mauthausen, s. 24–25.

b˘valého âeskoslovenského rozhlasu. Na projektu se

jitelé, obãanská sdruÏení, studenti).

Zpráva o novostavbû památníku-muzea na místû

podílel Richard Meier, ãeská projekãní kanceláfi Spoj-

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / P ¤ I P R AV U J E S E | Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò

269

projekt Praha a dal‰í zahraniãní konzultanti. Stavba se stane nejvy‰‰ím ãesk˘m mrakodrapem a po ÏiÏkovské rozhlednû druhou nejvy‰‰í stavbou mûsta. Radomíra SEDLÁKOVÁ: Deset let mezi secesí a modernou, s. 42–47.

Oprava Karlova mostu bude zahájena letos v létû a potrvá minimálnû patnáct let, s. 29–31. Rozhovor s vedoucím oddûlení architektury a urbanismu Národního památkového ústavu Ing. arch. Ondfiejem ·efcÛ. Oprava je rozdûlena do dvou etap. V první

Tajemství zámku v Dobfiichovicích, s. 68–70. Zpráva s fotografiemi o nové restauraci ve tvaru vloÏeného hada vinoucího se místnostmi zámku. Patrik KOTAS: Design se pot˘ká s tlakem na uniformitu, s. 77–81.

âlánek o v˘voji ãeské architektury v prvním deseti-

probûhne oprava vozovky spojená s obnovou hydroizo-

Rozhovor Vlastimila RÛÏiãky s architektem, kter ˘

letí 20. století s fotografiemi a krátk˘mi medailonky

lace, a to v letech 2006–2007. Následovat bude po-

se kontinuálnû vûnuje problematice dopravy, o jeho

v˘znamn˘ch staveb tohoto období.

stupná obnova celého plá‰tû mostu vãetnû klenebních

pfiedstavû dopravních prostfiedkÛ a budoucího fungo-

obloukÛ, coÏ bude trvat 5–20 let. Projekt obnovy zpra-

vání mûstské dopravy.

Revitalizace budovy hlavního nádraÏí v Hradci Králové, s. 48.

coval PÚDIS, a. s., hlavním projektantem je Ing. Václav

Projekt Petra ·tefka z FA TU Liberec, kter ˘ získal zvlá‰tní cenu ArchiCadu v soutûÏi Studentsk˘ projekt 2006.

Krch. Dûtská léãebna Olivovy nadace v ¤íãanech. PÛdní vestavba pokojÛ pro matky s dûtmi, s. 42–43.

V˘sledky mezinárodní soutûÏe European 8, s. 82– 83. Cílem soutûÏe Europanu je hledání nov˘ch my‰lenek pomáhajících mûstÛm k vytvofiení hodnotného Ïivotního prostfiedí. V tomto roãníku byla za âeskou re-

Adéla NùMCOVÁ: Letní palác v Pekingu – památka

V objektu z konce 19. století nebylo poãítáno s vyu-

publiku pfiedstavena dvû soutûÏní místa: Praha 6-

UNESCO. Mistrovské dílo zahradní architektury repre-

Ïitím pÛdního prostoru, ãemuÏ odpovídala klasická

-Podbaba a PlzeÀ. Na soutûÏ bude navazovat v˘stava

zentující harmonii ãlovûka s pfiírodou, s. 58–63.

vaznicová konstrukce krovu s vazn˘mi trámy nad pod-

v Galerii J. Fragnera a katalog se v‰emi soutûÏními pro-

lahou i dimenzování nosn˘ch trámÛ v podlaze pÛdy.

jekty.

Bohatû ilustrovan˘ ãlánek o v˘voji i souãasnosti areálu letního paláce z 18. století. Dana BOHUSLAVOVÁ: Ka‰tely uprostfied minerálních vod, s. 64–66. Cestopisn˘ ãlánek ze slovensk˘ch Tater.

Firma INGBAU CZ, s. r. o., pokoje do pÛdy vestavûla tak, Ïe vazné trámy zru‰ila a zesílila konstrukci podlahy. V souvislosti s vestavbou byl v objektu novû vybudován v˘tah.

Antonín KRU·OVEC: 24 hodin v Linci, s. 67–69.

Nové spojení pod vrchem Vítkov fini‰uje, s. 44–45.

âlánek o pamûtihodnostech Lince s velkou pasáÏí

V˘stavba Nového spojení pfiedpokládá vybudování

vûnovanou konûspfieÏní dráze.

dvou dvoukolejn˘ch tratí mezi Balabenkou (smûr Hole-

Radomíra SEDLÁKOVÁ: Benátky v Rudém mofii, s. 84–88. âlánek o novém areálu pro prázdninové i tr valé bydlení El Gouna severnû od egyptské Hurghady, kter˘ je rozloÏen na mnoha kanálech a lagunách.

Ad architektura 2006/3

Vlastimil RÒÎIâKA: Industriální architektura v ohro-

‰ovice a Vysoãany) a Libní a Ïelezniãní stanicí Praha

Pavel HALÍK: Industria v postindustriálním vûku. V˘-

Ïení. Nová architektonická publikace s názvem PraÏ-

hlavní nádraÏí, zachování dvoukolejného spojení mezi

stavu snímkÛ Václava Jiráska recenzuje P. Halík, s. 5.

sk˘ industriál, vydalo ji VCPD, s. 70–71.

stanicí Praha-LibeÀ a Masarykov˘m nádraÏím a zru‰ení

Recenze fotografické v˘stavy v Galerii Rudolfinum,

Recenze prÛvodce po praÏské prÛmyslové architek-

dnes nevyhovujících spojení po Vítkovské trati a Hra-

která pfiedstavuje poetiku opu‰tûn˘ch továrních hal,

tufie, kter ˘ vydalo V˘zkumné centrum prÛmyslového

bovské spojce. Nové tratû jsou vedeny ve dvou tunelo-

Ïelezáren a hutí.

dûdictví pfii âVUT.

v˘ch tubách horou Vítkov, ãímÏ bude podstatnû omezen negativní vliv Ïelezniãní dopravy na obyvatelstvo

F ó r u m a rc h i t e k t u r y & s t a v i t e l s t v í 2006/2 Jan PE·TA: ·krobárna Reiss v Mladé Boleslavi, s. 17–21.

v oblasti Karlína a ÎiÏkova. JiÏní tunel razí Metrostav, a. s., severní SUBTERRA, a. s. Radomíra SEDLÁKOVÁ: Kubismus a mnohé dal‰í, s. 50–55.

Ladislav KUBA, TomበPILA¤: Obchodní dÛm Omega na námûstí Svobody v Brnû, s. 28–33. Autorská zpráva o novostavbû obchodního domu v proluce mezi neorenesanãním domem U MamlasÛ a barokním palácem s novorenesanãní fasádou, sídlem NPÚ. Novostavba je v pfiízemí propojena pasáÏí

PÛvod v souãasné dobû znaãnû zchátralého areálu

âlánek o mnohotvárnosti ãeské architektury v ob-

s palácem Alfa. Novostavba zámûrnû nenavazuje na

sahá pfiinejmen‰ím do barokního období. Skládá se

dobí druhého desetiletí 20. století s medailony a foto-

fiímsy sousedních domÛ, fasádu tvofií strukturálnû za-

ze dvou objektÛ pÛvodních sladoven, které se aÏ do

grafiemi fiady v˘znamn˘ch staveb.

vû‰ené mléãné prÛsvitné sklo prolamované do hloub-

slouãení 1901 vyvíjely samostatnû. Od 70. let 20.

Café Steiner v Brnû, s. 56–58.

ky okenními otvor y na celou v˘‰ku podlaÏí. Sklo je

století areál chátral a opakovanû se uvaÏovalo o jeho

Autorská zpráva (P. Mutina, T. Rusin, I. Wahla) s fo-

v noci podsvíceno. âlánek obsahuje pÛdorysy a fiezy

demolici. Objekt se objevil v katalogu ohroÏen˘ch

tografiemi a pÛdorysem o nové kavárnû zfiízené v pro-

novostavby, plán situace a historické i souãasné foto-

technick˘ch staveb V˘zkumného centra prÛmyslového

storu b˘valého nároÏního obchodu ve funkcionalistic-

grafie.

dûdictví. âlánek obsahuje zevrubn˘ popis stavebního

kém nájemním domû, kter˘ byl postaven v roce 1938

v˘voje vãetnû pÛdorysÛ a fotografií.

podle projektu architekta Endre Steinera.

Dana BOHUSLAVOVÁ: Hrady a tajuplné Máchovy kresby, s. 22–25.

Rekonstrukce budovy Velvyslanectví âR v AlÏíru, s. 59–61.

Mar tina FALT¯NOVÁ, Jifií HORSK¯: Rozhovor s Jifiím Plosem, sekretáfiem âeské komor y architektÛ, s. 55. Rozhovor o stavu památkové péãe a potfiebû zmûny

Úvahy nad Máchov˘mi kresbami hradÛ a pfiírody

Autorská zpráva (J. Hájek, P. Joba, M. Kvíz) s foto-

jejího systému, nedávn˘ch pfievratech v oblasti pa-

v jeho zápisníku, coÏ je peãlivû veden˘ soupis hradÛ,

grafiemi a plánem o zásadní pfiestavbû budovy z roku

mátkové péãe v rovinû personální a organizaãní a o ro-

obsahující devadesát poloÏek a sto patnáct kreseb.

1925. Ponechány byly pouze obvodové stûny, stropy

li âeské komory architektÛ v celé záleÏitosti.

Rekonstrukce Národního technického muzea v Praze, s. 26–27.

a vnitfiní skelet. Multifunkãní hotelov˘ komplex Diplomat Center

V souãasné dobû probíhá v hlavní budovû rekon-

v Plzni, s. 62–63.

Péãe o památkovou péãi. Pokus o diagnózu ve dvanácti odpovûdích, s. 66–71. Rozsáhlá anketa pokou‰ející se mapovat silná

strukce podle projektu firmy AR 18 Nûmec Îilka archi-

Hotel Diplomat (J. Boroviãka, J. Kantner) je situován

a slabá místa souãasného systému památkové péãe,

tekti, která objektu vrací pÛvodní podobu navrÏenou

v severov˘chodním okraji historického jádra Plznû. No-

charakterizovat události, které se v ní v poslední dobû

Milanem Babu‰kou ve 30. letech minulého století. Mu-

vostavba pfiibliÏnû sleduje pÛdorysnou stopu asanova-

staly, a stanovit teoretická v˘chodiska, z nichÏ by se

zeum tak obnoví pÛvodní prostorov˘ koncept v˘stav-

né budovy sociální péãe z roku 1925 od architekta

mûlo odvíjet její dal‰í smûfiování. Na pût otázek odpo-

ních sálÛ v jednotliv˘ch poschodích a zamûstnanci zís-

H. Zápala a mûfiítkovû respektuje okolní zástavbu.

vídají M. Ba‰e, T. Drobn˘, V. Girsa, T. Hájek, V. Jan-

kají dÛstojné zázemí. Do budovy se také vrátí fiada pÛvodnû zam˘‰len˘ch, ale pro její znaãnû pohnuté osudy nikdy nerealizovan˘ch prvkÛ.

âerno‰ice – projekt obchodnû bytového centra, s. 66–67. Zpráva s fotografiemi a plány o stavbû bytov˘ch domÛ v centru âerno‰ic.

270

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

dák, J. KnûÏínek, P. Kroupa, O. Motejl, R. Prahl, T. Rusín, J. ·tulc a R. ·vácha. Anketa je uvedena ãlánkem Martina STRAKO·E Památková péãe – její kontinuita jako v˘raz modernity na s. 66, kde autor shrnuje v˘vo-

jové etapy památkové péãe od 19. století do souãasnosti.

âíslo dále obsahuje rubriky V˘stavy (informace o ãtyfiech v˘stavách: první se t˘kala podpÛrn˘ch pro-

Václav ROJÍK: Bourat staré Ïelezobetonové budo-

jektÛ památek, druhá koní na zámcích a rezidencích,

Instandhaltung festgeschrieben werden soll, was immer noch nicht zum Normalverhalten gehört. Das eindrücklichste Beispiel für Neunutzung von

tfietí archeologie v Severním Por˘ní-Westfálsku a ãtvr-

Schlachthofgebäuden liefert die Grande Halle

Autor navrhuje moÏnosti modernizace star˘ch Ïele-

tá pak hradÛ a bazarÛ, respektive stfiedovûk˘ch Ïivot-

in La Vilette, 1867 von Jules de Mérindol entworfen.

zobetonov˘ch konstrukcí, u nichÏ b˘vá ãasto rozhodo-

ních forem pfiedního Orientu), Památky ohroÏeny – pa-

In den Jahren 1982–1985 wurde sie zu einem

váno o demolici z toho dÛvodu, Ïe dosud uÏívan˘mi

mátky zachránûny (informace o konkrétních kauzách

Multifunktionsraum für die verschiedensten

postupy nelze dostateãnû zvût‰it únosnost stropÛ

jsou zde podané podle spolkov˘ch zemí, dále jsou vlo-

Veranstaltungen umgebaut, Projekt von Bernard Reich

a sloupÛ a uvolnit vnitfiní prostor y. Nové postupy by

Ïeny oddíly vûnované románské kapli na Hohensalz-

und Philippe Robert. Die Architekten haben in erster

pomohly zachovat staré budovy s nevyhovujícími kon-

burgu a vestavbû hotelu do areálu irského hradu Trim

Linie mit dem Kontrast zwischen den wuchtigen

strukcemi, vãetnû památkovû chránûn˘ch.

Castle) a Recenze (recenzována byla zajímavá publi-

Metallkonstruktionen und verglasten Flächen mit

kace Jense Friedhoffa vûnovaná hradÛm mohuãského

ausgesprochen modernen Bauelementen gearbeitet.

arcibiskupství a zafiazena je i odpovûì J. Krügera na

Auf ähnliche Weise haben dieselben Autoren 1988 die

recenzi A. Thona v ãísle 3 roãníku 2005, deklasující

von Tony Garnier im Jahr 1913 entworfene

kvalitní bibliografii Castelu del Monte z pera D. Leisti-

Viehmarkthalle in Lyon umgebaut. Notwendigerweise

kowa).

muss hinzugefügt werden, dass der überwiegende Teil

vy?, s. 78–79.

Blanka KYNâLOVÁ

Burgen und Schlösser Nûmecko

TomበDURDÍK

46. Jahrgang, Heft 4/2005.

der Bauten beider Schlachthofanlagen demoliert wurde, was die Franzosen heute sehr bedauern.

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege. Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der

Wir sollten nicht denselben Fehler begehen und nicht

Deutschen Burgenvereinigung. ISSN 0007-6201, 62 s.

einen wertvollen urbanistischen Komplex zerstören,

s obrazovou dokumentací. Hlavní ãlánky jsou opatfieny

der eigentlich nur bereinigt und belebt werden muss.

struãn˘m anglick˘m souhrnem.

RESUMÉ

Rubrika âlánky Zur baulichen Entwicklung der Oberburg-Südfront in

Güntehr STANZL: Der Erzbischof liebte rot – Der

âesk˘ Krumlov

Bergfried der Fürstenberg. Oder: Über das Anmalen

Zusammenfassung

Daniel ·NEJD

Ve druhé fázi ‰lo o nároãné polychromní (ãervená, Ïlu-

Hole‰ovice: Zentralschlachthof und Viehmarkt /

dem Schloss von âesk˘ Krumlov wurde während der

tá, ‰edá a modro‰edá) malífiské pojednání.

Prager Markthallen

sich zwei Jahre hinziehenden Konservierungsarbeiten

Vladislava VALCHÁ¤OVÁ

auch eine eingehende Durchforschung und

von Architektur, s. 208–214. Detailní, s památkov˘mi úpravami spojen˘ prÛzkum bergfritu por˘nského hra-

Parallel zur Renovierung der Oberburg-Südfront auf

du z poãátku 13. století ukázal v˘voj jeho barevnosti.

Jens FRIEDHOFF: Schloss Langenau (Rhein-Lahn-

Dokumentation vorgenommen. Im Hinblick auf die

-Kreis). Anmerkungen zu Besitz- und Baugeschichte,

Ausdehnung der Frontfläche, Vielzahl der Befunde,

s. 215–225. Monografie níÏinného hradu vyvíjejícího

Das Gelände der Prager Markthallen (ursprünglich

se od poãátku 13. století do baroka. V centru polygo-

Zentralschlachthof und Viehmarkt, Nr. 306 in Hole‰ovi-

Elemente und Aufnahmen wurde bei der Einzeichnung

nální dispozice stojí ãtverhranná vûÏ z poãátkÛ hradu,

ce) ist im Zentralverzeichnis der immobilen Kultur-

in den Plan von einer Kode-Bezeichnung der

ohraÏení s ãtverhrann˘mi vûÏemi a ‰títovou zdí bylo

denkmäler unter der Registrationsnummer 2185 als

Putzschichten abgesehen. Zwecks besserer

v 15. století zpevnûno parkánem s polookrouhl˘mi

bedeutende Industriearchitektur des 19. Jahrhunderts

Übersichtlichkeit wurde eine Farbkennzeichnung

ba‰tami.

verzeichnet. Die Markthallen sind Bestandteil der

bevorzugt und die so erzielte Platzeinsparung

Lorenz FRANK: Die Burg im Boppard am Rhein –

Denkmalzone Hole‰ovice und liegen dabei in der

ermöglichte, auf dem Plan ca. 335 mit einer

neue Forschungsergebnisse zur Baugeschichte,

Schutzzone der Prager Denkmalreservation. Das

Digitalkamera geschossene Fotos zu markieren, die

s. 227–235. Detailní studium známého zachovaného

ursprüngliche Gelände mit seiner urbanistisch über-

den Zustand der Baufront vor Aufnahme der

hradu ve v˘znamném mûstû na stfiedním R˘nu ukáza-

sichtlichen Fläche ist in beachtlicher Unversehrtheit

Renovierungsarbeiten festhalten. Auf diese Weise

lo, Ïe jeho poãátky nejsou kurfifitské, jak se doposud

erhalten geblieben. Gleichzeitig enthalten die

wurden sämtliche Fensteröffnungen, bedeutenden

pfiedpokládalo. Centrální ãtverhrann˘ bergfrit mûl zjev-

einzelnen Hallen viele spitzfindige technischen

Architekturelemente sowie die meisten Typen der

nû královské poãátky a aÏ následnû se stal souãástí

Details, zumal bei den Dachkonstruktionen, die

äußeren Oberputzschichten einschließlich der

kur fifitské celní stanice. Ve 14. a 16. století vzniklo

anderswo überhaupt nicht mehr vorkommen.

stellenweise erhaltenen Farbgebung dokumentiert.

vnûj‰í ohrazení s nároÏní okrouhlou vûÏí. Objekt byl

In diesem Kontext kann das Marktgelände zu einem

Im Textteil der Untersuchung wird kurz die

upravován i v novovûku. Jeho dne‰ní podoba je v˘-

weiteren Angelpunkt für die lokale Entwicklung von

Geschichte der Oberburg unter Hinblick auf die

sledkem barokní pfiestavby a v˘stavby, která hrad

Hole‰ovice werden. Im März 2006 hat das Prager

Südfront wiedergegeben, die aus älteren Arbeiten

zmûnila na sídlo arcibiskupské správy.

Stadtratsmitglied Pavel Klega, Beauftragter für Pflege

übernommen wurde, vor allem von L. Lancinger und

des Stadteigentums, angekündigt, dass die

A. Kubíková. Außer Archivquellen und eigenen

deutschen Königspfalzen. V rubrice Zprávy je zafiazen

Gesellschaft Delta Climatizer, Pächter der Markthallen,

Feststellungen vor Ort wurde (wie bei jeder

ãlánek z pera Wilfrieda G. VOGTA shrnující vûdomosti

das Gelände binnen zwei Jahren in ein Einkaufs-,

Untersuchung) auch die erhaltene historische

o architektonické podobû v roce 1853 zbofieného

Vergnügungs- und Erholungscenter umwandeln will.

Ikonografie des Objekts zu einer willkommenen

zámku Gleißenberg (s. 258–241) a pfiíspûvek Manfre-

Den Umbau will der Pächter und Investor, der neu

Informationsquelle. An Quellen dieser Art muss man

da KÜHRA sledujícího rozpad a zánik válkou postiÏe-

unter dem Namen Delta Center firmiert, bereits im

jedoch stets mit dem Bewusstsein herangehen, dass

n˘ch zámkÛ a dvorcÛ ve v˘chodním Prusku na dne‰-

laufenden Jahr aufnehmen. Der Magistrat soll in

die abgebildete Sachlage nicht unbedingt restlos

ním polském území (s. 241–247). Do rubriky Sdûlení

allernächster Zeit das vom Pächter in Auftrag

glaubwürdig ist.

je zafiazena informace o konferenci vûnované hradÛm

gegebene Umbauprojekt beurteilen und eine

a mûstÛm kfiiÏácké periody ve v˘chodním Stfiedomofií

Neuformulierung des Pachtvertrags vornehmen, in

a o památkovém dni v Sasku-Anhaltsku.

dem auch eine angemessene Wartung und

Rubrika Instituce pfiedstavuje Reper torium der

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

271

Restaurierung der Oberburg-Südfront auf dem

Unter Hinblick auf das Ergebnis dieses umfassenden

die Gebote der Thora schnell zu erfüllen (Abb. 5). Das

staatlichen Schloss in âesk˘ Krumlov

Konservierungs- und Restaurierungseingriffs, der

Wolfrelief ist auf manchen Grabmälern mit den Namen

Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Pavel JERIE, Dagmar

Bausubstanz und authentisches Aussehen eines

Benjamin, Zeev und Wolf erhalten (Abb. 7). Das

MICHOINOVÁ

bedeutenden Denkmals erhalten hat, sollte es ganz

Fischmotiv auf dem Grabmal drückt normalerweise

bestimmt zu einer breiteren Reflexion der

den Vor- oder Familiennamen Kerpl, Karpeles (Abb. 8)

Der Beitrag bringt detaillierte Informationen über

angewendeten Methode sowie einer weiteren Nutzung

bzw. den Nachnamen Fischer, Fischl aus.

die Renovierung der Oberburg-Südfront des Schlosses

der für die Denkmalpflegepraxis gewonnene Erfahrung

in Krumlov. Diese hinsichtlich Aufwand und Umfang

kommen, vor allem bei der Pflege von wertvollen

Vogel, ein Täubchen (Abb. 11, 10; die Taube wird für

ganz einzigartige Aktion wurde von der Westseite

altehrwürdigen Denkmälern.

den Männernamen Jona verwendet) und eine Blume.

Zu den spezifisch weiblichen Motiven gehört ein

Weitere Darstellungen gehen von einer tief greifenden

ausgehend während der Jahre 2003–2004 in zwei

Kenntnis der biblischen Geschichten und ihren

Etappen durchgezogen. In Anbetracht von Fassadenwert, -beschaffenheit und -zustand wurde für

Das jüdische Grabmal. Bildnerische Gestalt von

Kommentaren aus. Die biblische Mirjam, Schwester

die Renovierung ein streng konservationsorientiertes

Namenssymbolen

von Moses und Aaron, hängt mit genügend Wasser

Vorgehen festgelegt.

Iva STEINOVÁ

auf der vierzigjährigen Irrfahrt der Juden durch die Wüste zusammen. Auf ihrem Tod folgte ein

Der größten Arbeitsaufwand im Rahmen der Konservierungstätigkeit fiel bei der Behandlung der

Jüdische Grabmäler sind Beweise für Existenz,

katastrophaler Wassermangel. Dieser Umstand

historischen Putze an (vor allem der großen Gotik- und

Lebens- und Bestattungsweise der Bewohner von

projiziert sich beispielsweise auf die Symbolik am

Renaissanceputzflächen), deren Festigung,

Judengemeinden und stellen eine einzigartige

Grabmal einer Mirjam Franková in Ivanãice/Eiben-

Stabilisierung und partiellen Ergänzung. Nach der

Erkenntnisquelle über Einzelpersönlichkeiten dar. Das

schütz (1832), das vom Motiv des Brunnens und der

restauratorischen Sicherung der gefährdeten

Grabmal sagt über den Verstorbenen als einen

Inschrift Der Brunnen Mirjam (Abb. 9) geziert wird.

Putzflächen und aufgrund einer eingehenden

Menschen aus, der zu Lebzeiten eine tiefe Beziehung

Durchmusterung der gesamten Fassade wurden die

zu seinem Schöpfer hatte, dessen Zorn fürchtete, auf

Spezifikum des alten Judenfriedhofs in Prag. Belegt

Bedingungen für den anschließenden Konservierungs-

dessen Barmherzigkeit baute und seinen Pflichten

sind vor allem Frauengestalten auf den Grabmälern

prozess präzisiert. Die sukzessive und zyklisch

nachzukommen trachtete. Der Zierat des Grabmals

junger, unverheirateter Mädchen. Dieses Motiv trat

wiederholte Festigung des Putzes im Umfang der

wurde entweder zu Darstellung von Symbolen

sporadisch auch auf Provinzfriedhöfen auf, wo weitere

gesamten Fassadenfläche durch Einlassen mit

geschaffen oder hatte Dekorfunktion. Die Symbole

Figuralmotive erhalten sind, die im Prager Milieu

Kalkwasser erforderte im Hinblick auf die

sind einzigartige Kürzel, die wichtigste Informationen

unbekannt waren oder nicht erhalten geblieben sind.

Unberechenbarkeit der klimatischen Verhältnisse

über die Person des Verstorbenen enthalten.

Ganz einzigartig ist der Grabstein des Mosche Cwi

einen hinlänglichen Zeitraum.

Der Menschenname sowie die Benennung von

Figuralmotive in Menschengestalt sind ein

Hirschkron in Police (1842, Abb. 12), der eine

Tieren und Dingen spielen im Judaismus eine

reliefartige Mosesgestalt mit den Tafeln des Dekalogs

Untersuchungen und Vorhaben wurden im Anschluss

außerordentlich wichtige Rolle. Einen Namen haben

in der Hand aufweist. Die Szene mit dem schlafenden

daran sämtliche Steinteile behandelt. Ferner musste

bedeutet Anfang oder Fortsetzung des Lebens (Ruth

Jakob und der Himmelsleiter mit den Engeln ist auf

im Zuge der Fassadenrenovierung unumgänglich der

4,14), und wessen Namen in Vergessenheit fällt,

dem Grabmal des Josef Jaakov, Sohn des Schelom

Zustand aller Metallteile begutachtet werden, um ein

dessen Andenken verschwindet vom Erdboden (Hiob

Kolmann aus ·afov erhalten (1843, Abb. 13). Solche

möglichst schonendes Verfahren für deren

18,17). Zur Grundlage für die Abbildung von Namen

Abbildungen erfassen die Person des Verstorbenen in

Behandlung zu ermitteln. Mit größtmöglicher

auf Grabmälern wurden die Vergleiche, mit denen der

Anbetracht des gewichtigen Umbruchs im Leben

Behutsamkeit wurden auch alle Schreinererzeugnisse

biblische Stammvater Jakob seine Söhne poetisch mit

seines biblischen Namensvetters. Der Name David,

instand gesetzt wie Fenster und Fensterläden. Die

Tieren verglichen hat (1. Mose 49). Die Träger

eventuell auch Menachem konnte vom dem Grabmotiv

Restaurierung bezog sich auch auf eine schonende

biblischer Namen identifizierten sich mit den Söhnen

des Davidsterns oder der Harfe begleitet werden.

Reparatur des massiven Profilgesims des Altandachs

Jakobs – Israels – und zogen zur Zier ihrer Grabmäler

Auch einige Familiennamen ließen eine Abbildung zu.

sowie eine Reparatur von dessen Holzdecke mit dem

die entsprechenden Tierbilder heran.

Das ungewöhnliche Motiv der Sonne erinnert an die

Aufgrund der ausgearbeiteten restauratorischen

zentralen Dekormotiv. Für eine erfolgreiche Durchziehung spielten der

Das am häufigsten auftretende Löwensymbol drückt entweder den Eigennamen Juda aus (im

Familie Son aus Radenín (Abb. 15). Der Name ist auf dem Grabmal nicht immer nur in

Zeittakt der Reparaturarbeiten und seine konsequente

hebräischen Original Jehuda) oder Ableitungen vom

Bildform festgehalten. Er wird auch in der rechten

Einhaltung eine ausschlaggebende Rolle. Für die

Namen Löwe auf Hebräisch, Deutsch oder Jiddisch

Oberpartie des Grabmals eingeschrieben und durch

Arbeiten wurden die Sommermonate in maximalem

(Abb. 2, 3, 4). Eine weitere Bedeutung des

eine Umrahmung betont (Abb. 1) oder kräftig, im Text

Umfang genutzt und so ist es gelungen, binnen der

Löwenmotivs auf Grabmälern beruht auf dem

gelegentlich auch farbig gekennzeichnet. Der

zwei Saisons jeweils bis Ende September den

Gedanken, dass der Löwe das jüdische Volks als

jüdischen Ausdrucksweise entspricht es, den Namen

wesentlichen Teil der aufwendigen Konservierungs-

Ganzes charakterisiert, genau so, wie die

als Akrostichon auf dem Grabmal anzubringen, wobei

arbeiten (Nassprozesse) zu bewältigen. Zu einer guten

Bezeichnung für das Judentum vom Namen Jehuda

die Anfangsbuchstaben der Grabinschrift-Zeilen

Koordination der Konservierungs- und

ausging.

zusammen den Namen ergeben.

baurestauratorischen Arbeiten hat das

Selten findet man Grabmäler mit den Namen

Auf Grabmälern wird der Name zum Gedenken für

verantwortungsbewusste Vorgehen aller Akteure unter

Isachar, Dov oder Ber, die Bezeichnungen für den

kommende Generationen aufgeführt, um die

exakter Einhaltung der Zeitpläne beigetragen.

Bären sind. Das Hirschsymbol kann auf Grabmälern

Erinnerung an den dort ruhenden Menschen wach zu

auftauchen, die den Personennamen Naphtali und

halten. Die Trauer um einen Verstorbenen dauert im

Vielzahl von Informationen, Anstößen und wichtigen

dessen Varianten tragen (Abb. 6). Einige

Judaismus elf Monate. Aus diesem Grund wurde das

praktischen Erfahrungen eingebracht. Die vollendete

Hirschdarstellungen auf Grabmälern gehen von einer

Grabmal erst ein Jahr nach dem Todestag

Stabilisierungsetappe der Südfront liefert ein weiteres

weiteren schriftlichen Quelle aus, dem Talmud-Traktat

aufgerichtet, denn bis dahin konnte der Name des

bedeutendes Beispiel, das eine Bestätigung für die

Pirkej avot, das gewisse tierische Eigenschaften als

Verstorbenen ja nicht in Vergessenheit geraten sein.

Machbarkeit einer feinfühligeren, konservierungs-

Beispiele für menschliches Verhalten nennt. Die

Wichtig ist, dass der Name des Menschen mit dessen

freundlichen Pflege von Bauwerken als Ganzes liefert.

Schnelligkeit des Hirschs betont die Notwendigkeit,

Tod nicht untergeht.

Die Restaurierung der Oberburg-Südfront hat eine

272

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 2 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

Ein paar Anmerkungen zu den Funden bei der

Replik des Vorhangs, die im Theater verwendet wird,

einem Depositar auf dem nordböhmischen Schloss

bauhistorischen Teiluntersuchung im Olmützer Dom

musste die Verfasserin in ihrem Artikel beide Werke in

Krásn˘ DvÛr eingelagert ist. Für die Präsentation der

Slavomíra KA·PÁRKOVÁ

Betracht ziehen, wobei sie in konkreten Fällen auf die

umfangreichen Gemäldesammlung sollen vor allem

dazwischen bestehenden Unterschiede verweist.

die Räumlichkeiten vor dem großen Saal genutzt

Die Kathedrale des hl. Wenzel in Olmütz hat eine

In der vorliegenden Studie wurden die

werden, ferner der Gang im Obergeschoss sowie

lange und komplizierte Bauentwicklung durchgemacht.

Musikinstrumente eingehend beschrieben und (soweit

einige Räume im Erdgeschoss. In die

Sie ist als dreischiffige romanische Basilika

möglich) bestimmt. Man muss konstatieren, dass

Besichtigungsstrecke wird dann auch die

entstanden und 1131 geweiht worden. Der erste

nicht einmal die Wiener Urheber des Werks in allen

Schlosskapelle mit ihrem reichen Malerei- und

frühgotische Umbau erfolgte in der zweiten Hälfte des

Fällen eine klare Vorstellung vom Bau der

Plastikschmuck einbezogen.

13. Jahrhunderts, ein weiterer in der Hochgotik. Das

entsprechenden Instrumente hatten. Manchmal ist es

Presbyterium wurde im Frühbarock umgebaut. Einen

möglich, die verzeichnete Gestalt eines Instruments

wesentlichen Umbau, der auch größtenteils ihr

mit dem beschränkten Raum zu begründen, den die

Die Geschichte der Restaurierungsarbeiten am

Gesamtbild verändert hat, erfuhr sie in den Jahren

relativ schmale Vorhangbordüre bot. In anderen Fällen

Chorgestühl in der Mariä Himmelfahrtkirche von

1883–1884 unter der Leitung des erzbischöflichen

handelt es sich um schlichte Unkenntnis über das

Velehrad

Architekten Gustav Meretta auf Betreiben von Kardinal

Aussehen des abgebildeten Exemplars.

Vladislava ¤ÍHOVÁ

Fürstenberg. Die Kathedrale gehört in einen größeren

Verblüffend wirkt jedoch die Tatsache, dass der Schöpfer der Replik in den 90er Jahren des

Das Chorgestühl in der Wallfahrtskirche von

Baukomplex (nationales Kulturdenkmal), zu dem auch

20. Jahrhunderts einige Stellen auf recht eigenwillige

Velehrad gehörte zum alltäglichen Gottesdienst der

weitere an ihrer Nordseite errichtete Bauwerke

Weise gestaltet hat, und das keineswegs nur die

dortigen Zisterzienser. Architektur und Ornamental-

zählten. Das sind der romanische sog. Pfiemysliden-

sachlich unklaren. Obgleich sich die Instrumente in

schnitzerei sind 1695 entstanden, das Ensemble der

palast, ferner ein ursprünglich romanischer Ostbau,

der Gruppe meist weitgehend überdecken, sind sie

Figuralbildwerke wurde wohl erst rund vierzig Jahre

der in der Spätgotik zur Südsakristei umgebaut wurde

doch wenigstens teilweise zu erkennen, so dass man

später angebracht. Das Gestühl hat im Lauf seiner

und der senkrecht zu deren Achse errichtete Nordteil

bei einem Vergleich mit den an den Theater- oder

Existenz eine Vielzahl von Reparaturen und

dieses ursprünglich romanischen Baus, in der

Spiegelsaalwänden abgebildeten Exemplaren die

Restaurierungen über sich ergehen lassen müssen.

Frühgotik und letztmalig wieder in der ersten Hälfte

Urgestalt relativ genau feststellen kann. Bei der

Die erste war die Beseitigung der hervorstehenden

des 18. Jahrhunderts zur Nordsakristei umgebaut. Die

Erstellung der Kopie, zumal bei der Gestaltung der

Teile in Zusammenhang mit der Aufhebung des

Gebäude auf der Nordseite werden durch die von

undeutlichen Stellen wurden ganz wesentliche

Klosters im Jahr 1785, es folgten Eingriffe gegen

Meretta entworfene und gebaute neogotische Kapelle

Elemente des Instrumentenbaus übergangen. Leider

Ende des 19. Jahrhunderts, als das Basilika-Innere

der Heiligen Cyrill und Methodius abgeschlossen.

wurde auch von der Hinzuziehung eines

vom Architekten Gustav Meretta umgebaut wurde.

Zwischen beiden senkrecht aufeinander stoßenden

Musikwissenschaftlers oder Organologen abgesehen,

Dann noch einmal bei der großen Renovierung durch

Sakristeien, der neogotischen Kapelle und einem Teil

wodurch die Entstehung mancher unsinnigen

den Restaurator Viktor Kotrba 1937. Der letzte

der Kathedralennordwand liegt der sog. kleine Hof

Kreationen vermieden worden wäre.

umfassende Eingriff ist in den Jahren 1996–1999 erfolgt.

eingeschlossen. Im Rahmen der angegangenen Renovierung des Kathedralen-Außenkleids wurde eine ganze Reihe vor

Vorbereitung einer denkmalgerechten Innen-

archäologischen und bauhistorischen

-Installation auf Schloss Stekník

Teiluntersuchungen vorgenommen. Eine davon zielte

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

Summary

auf die Feststellung der Urgestalt des heutigen Nordsakristeiflügels ab und wurde im sog. kleinen Hof

Das heutige Aussehen des Schlosses und seiner

an der Nordwand angesetzt. Die Sonden wurden nur in

unmittelbaren Umgebung mit der interessanten

Hole‰ovice: Central Slaughterhouse and Cattle

einem unbedingt erforderlichen Mindestumfang links

Geländegestaltung ist in der zweiten Hälfte des 18.

Market / Prague Market Hall

und rechts vom neogotischen Eingang vorgetrieben

Jahrhunderts entstanden. Von den Innenräumen

Vladislava VALCHÁ¤OVÁ

und brachten mehrere interessante Befunde, aufgrund

gehört der rondellförmige Zentralraum mit Balkon, der

derer man verschiedene neue Tatsachen über die

sog. Große Saal und die Schlosskapelle zu den

bauhistorische Entwicklung in diesem Teil der

architektonisch und künstlerisch wertvollsten

Slaughterhouse and Cattle Market No. 306 in

Kathedralenanlage konstatieren kann, die im Artikel

Räumen. Die Räume wurden in der zweiten Hälfte der

Hole‰ovice) is listed on the Central List of Immovable

eingehend beschrieben werden.

60er Jahre es 18. Jh. üppig mit Wand- und

Cultural Heritage Monuments under the registration

Deckenmalereien verziert, die unter den neuzeitlichen

number 2185 as a major industrial architectural

Anstrichschichten erhalten sind. In dieser Bemalung

monument of the 19 century. The market hall is part

Abbildungen von historischen Musikinstrumenten

dominieren Pflanzenmotive, Architektur und

of the Hole‰ovice historical zone and it is situated in

auf dem Theatervorhang auf dem Schloss in âesk˘

Seestücke. Eine fachgerechte Restaurierung dieser

the protection zone of the Prague Monument Reserve.

Krumlov/Krumau

einmaligen Rokokomalereien ist aus

The original complex, the area of which is

Gabriela NùMCOVÁ

denkmalpflegerischer Sicht unerlässlich und dürfte

urbanistically transparent, has come to our days in

zeit- und kostenaufwendig werden. So kommt es aber

a remarkable integrity. At the same time, individual halls

zu einer bedeutenden Wertsteigerung des Bauwerks,

demonstrate numerous technical details, particularly

Interpretation der auf dem Theatervorhang auf dem

dessen kunsthistorische Bedeutung bislang

of roof structures, which cannot be found anywhere

Schloss in âesk˘ Krumlov abgebildeten

vorwiegend nur in der Architektur erblickt wurde.

else. In the context, the complex may become another

Die Autorin befasst sich mit Erforschung und

Musikinstrumente. Der Vorhang wurde 1766 von J. Wetschel und L. Märkl geschaffen. Im Hinblick auf die Unterschiede zwischen dem Original und der vor einigen Jahren angefertigten

Auf das Schloss sollte ein Teil der ursprünglichen

The Prague market hall area (originally the Central

key site of the development of Hole‰ovice. In March

Sammlungen zurückgebracht werden, die nach der

2006, Prague councillor Pavel Klega, who is in charge

Konfiszierung an verschieden Orte abtransportiert

of the town’s property, announced that the Delta

wurden, wobei der größte Teil des Original-Mobiliars in

Climatizer firm, which leased the market hall, is going

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 2 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

273

to convert the area into a centre of shopping,

Restoration of the South Frontage of the Upper

Jewish Tombstone. Artistic Appearance of Symbols

entertainment and relaxation. The occupier and

Castle of the State Chateau in âesk˘ Krumlov

of Names

investor acting under new trade name Delta Center

Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Pavel JERIE, Dagmar

Iva STEINOVÁ

is planning to start the reconstruction this year. The

MICHOINOVÁ Jewish tombstones are an evidence of the

municipal government should soon judge the project of changes which the occupier elaborated and newly

This paper presents detailed information about the

existence, way of life and burying of the population of

modify the agreement to lease which should also

reconstruction of the South face of the Upper Castle

Jewish communities and represent a unique source of

specify adequate maintenance of the monument,

of the chateau in the town of âesk˘ Krumlov. This

knowledge about individual personalities. A tombstone

which is not commonplace yet.

undertaking, entirely exceptional for its exacting

gives evidence of the deceased as a person who had

character and scope, was performed from the West

a deep relation to the Creator during his life, feared

by Jules de Mérindol in 1867, appears to be the most

side in two stages between 2003 and 2004. With

His wrath, relied on His mercy, and strived to fulfil his

impressive example of rehabilitation of

respect to the value, nature and condition of the

duties. The tombstone decoration was made either to

slaughterhouses. In 1982–1985, it turned into

facade, a strictly conservation concept of the repair

display symbols, or it had a decorative function. The

a multifunctional space for various cultural events.

was chosen.

symbols are a unique shortcut showing key

Grande Halle situated in La Villette, designed

information about the departed.

The project was elaborated by Bernard Reichen and

The treatment of historical plasters (in particular

Philippe Robert. The architects mostly worked with

vast areas of Gothic and Renaissance plasters), their

a contrast between stressed metal structures and

strengthening, stabilization and partial additions

and things play an exceptionally important role in

glassed areas with inserted modern building

represented the major part of the conservation

Judaism. To have a name means the beginning or

components. Similarly, the same architects

activity. The conditions for the subsequent

continuation of life (Rt 4:14) and the memory of that

reconstructed the cattle market hall in Lyon in 1988

conservation process were specified after the

whose name will be forgotten will disappear from the

designed by Tony Garnier in 1913. It should be added

restoration secured endangered plaster surfaces

world (Jb 18:17). Comparisons which biblical patriarch

that the most part of both the slaughter complexes

based on a detailed inspection of the whole facade.

Jacob used to compare poetically his sons to animals

was demolished, which the French regret very much

Gradual and periodically repeated strengthening of

(Gn 49) became a basis for the representation of the

even today. It is advisable that we should not repeat

plasters on the entire frontage by means of soaking

names on tombstones. Biblical names bearers

the same mistake and should not destroy this

with lime water required a sufficient time space due to

identified themselves with the sons of Jacob – Israel –

valuable urbanistic complex which only needs to be

the unpredictability of the climatic conditions.

and used the appropriate picture of an animal to

cleaned and revived.

On the basis of the evaluated restoration surveys and plans, all stone components were treated.

A person’s name, as well as the names of animals

decorate their tombstones. The most frequently utilized symbol of a lion

Further, it was necessary to assess the state of metal

expresses either personal name Jude (Jehuda in

On the Building History of the South Face of the

components and choose the most considerate

Hebrew original) or derivations from the name lion in

Upper Castle in âesk˘ Krumlov

approach to their treatment as part of the repair of

Hebrew, German, or Yiddish (fig. 2, 3, 4). Another

Daniel ·NEJD

the frontage. Next, also all joinery products, windows

meaning of the motif of a lion on tombstones

and louver shutters were fixed with maximum

ensues from the idea that a lion characterizes the

consideration. The restoration also included a careful

Jewish nation as a whole, similarly as the name of the

frontage of the Upper Castle of the chateau in the

repair of the massive profiled cornice of the roof of

Jewry was derived from the name of Jehuda.

town of âesk˘ Krumlov, a detailed survey and

the gazebo, as well as the restoration of the wooden

Tombstones bearing names like Isachar, Dov or

documentation were performed during two years when

ceiling of the gazebo with a central decorative motif.

Ber, which are represented by a bear’s figure, can be

Simultaneously with the reconstruction of the South

conservation works took place there. With respect to

The repair mode and its consistent maintenance

found rarely. The deer’s symbol can be encountered

the frontage area, the number of find situations,

played a key role in the success of the project. The

on tombstones which bear personal name Naftali and

elements and pictures made, and the code marking of

works were mostly done during summer months, which

its alternatives (fig. 6). Some pictures of a deer on

plaster layers were not drawn in the plan. For better

is how most of the demanding conservation activities

tombstones originate from another written source,

clarity, colour assessment was chosen; the space

(wet processes) were in both seasons completed by

Talmud Pirkej avot tract, which mentions certain

thus saved made it possible to mark in the plan some

the end of September. The responsible approach of all

animal characteristics as an example for human

335 photos made with a digital camera which record

the actors and strict maintenance of the time schedule

behaviour. The deer’s speed emphasizes the

the state of the face prior to the commenced

contributed to a good coordination of conservation and

necessity of fast fulfilment of rules of Torah (fig. 5).

reconstruction. All window openings, major

building, as well as restoration jobs.

The relief of a wolf has come to our days on some

The restoration of the South face of the Upper

tombstones with names Benjamin, Zeev and Wolf (fig.

layers including locally preserved polychromy were

Castle brought a lot of information, impulses and

7). The motif of fish on tombstones usually expresses

documented in this manner.

important practical experience. The finished stage of

personal or family name Kerpl, Karpeles (fig. 8) or

the stabilization of the South frontage is another

surname Fischer, Fischl.

architectural elements and most types of top plaster

The text part of the survey describes a brief history

A bird, dove (fig. 11, 10, a pigeon is used for male

of the Upper Castle focusing on the South frontage

important example which confirms the feasibility of

taken over from older works, elaborated in particular

the application of a more sensitive conservation

name Yona) and flower fall within specifically female

by L. Lancinger and A. Kubíková. In addition to archival

approach to architecture preservation as a whole.

motifs. Other pictures ensue from deep knowledge of

sources and personal findings in the field, also the

With respect to the outcome of this vast conservation

biblical stories and their comments. Biblical Miriam,

preserved historical iconography of the construction

and restoration measure, maintaining the material

Moses and Aaron’s sister, is connected with ample

became a welcome information source (as in the case

substance as well as authentic appearance of a major

water during the pilgrimage of the Jews through the

of any survey). However, this type of sources should

historical monument, the method used should be

desert. Her death was followed by catastrophic

always be approached with the awareness of the fact

applied more widely and the experience gained should

droughts as a result of shortage of this vital liquid.

that the depicted reality is not entirely trustworthy

be further utilized in the conservation practice, in

This fact is reflected in the symbolism of the

each time.

particular in the case of preservation of rare antique

tombstone of Miriam Franková in Ivanãice (1832),

monuments.

which is decorated with the motif of a well and an

274

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 2 / RESUMÉ | SUMMARY

originally Romanesque building rebuilt into the North

Preparation of Monument Interior Installation in

Figural motifs of human builds are specific to the

sacristy in the early Gothic and again in the early

Stekník Chateau

Old Jewish Cemetery in Prague. They are represented

18 century. The buildings on the North side of the

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

especially by female figures on tombstones of young,

cathedral are completed by the Neogothic Chapel of

single girls. This motif sporadically occurs also in

St. Cyril and Method designed and built by Meretta.

Today’s appearance of the chateau and its close

other country cemeteries where further figural

Both the sacristies perpendicular to each other, the

vicinity with an interesting terrain arrangement comes

themes, in Prague’s environment unknown or

Neogothic chapel and part of the North wall of the

from the late 18 century. The most valuable interior

unpreserved, can be found. An entirely unique

cathedral enclose the so called small court.

components of the construction regarding architecture

inscription: well Miriam (fig. 9).

tombstone of Moshe Cvi Hirschkron in Police (1842,

A number of partial archaeological and building

and art include the central rondelle room with a

fig. 12) bears the relief of the figure of Moses holding

historical surveys were conducted as part of the

balcony – the so called Great Hall – and chateau

covers of Mitzvah. The scene showing sleeping Jacob

renewal of the envelope of St. Wenceslas Cathedral.

chapel. In the late 1760’s, the rooms were richly

with a ladder and angels is preserved on the

One of them was a survey aimed to examine the

decorated with wall and ceiling paintings, which have

tombstone of Joseph Jaakov, son of Shelom Kolmann

original appearance of the wing of today’s North

been preserved below the modern paintwork. In these

from ·afov (1843, fig. 13). The pictures depict the

sacristy conducted in the so called small court, on the

decorations, vegetal motifs, architecture and

personality of the deceased by comparison with an

North wall. Bores were made in the necessary scope

waterscape prevail. Professional restoration of this

important and breaking moment in the life of his

only left and right from the Neogothic entrance. They

unique Rococo decoration is essential in view of

biblical namesake. The name of David or Menachem

brought several interesting findings, on the basis of

monument conservation and it will be demanding with

could have David’s star or a harp motif on

which some new facts about the building and

respect to both time and funds. The measures will

tombstones. Also some family names permitted

historical development of this part of the cathedral

increase the value of the construction, the art and

picture representation. An unusual motif of the sun

complex, described in this article in detail, were

history significance of which has been seen mostly in

reminds of the family of Son from Radenín (fig. 15).

revealed.

architecture. A part of original collections, which were

Names are not always represented on tombstones

transported to a number of places after the chateau

in the picture form. They may also be inscribed and set off by a trim in the top part of the tombstone

Portrayal of Historical Musical Instruments on the

confiscation, should return to the chateau. The most

(fig. 1), or marked in the text, sometimes in colour.

Theatre Curtain in the âesk˘ Krumlov Chateau

extensive set of the original contents of the house can

Inscription of a name by means of an acrostic

Gabriela NùMCOVÁ

be found in the depository of the North Bohemian Krásn˘ DvÛr Chateau. For the exposition of the vast

matches well the Jewish way of expression. Then, the The author has been engaged in the investigation

picture collection, especially the spaces in front of the

and interpretation of musical instruments painted on

Great Hall, the corridor of the upper floor and some of

the theatre curtain in the chateau in âesk˘ Krumlov,

the rooms on the ground floor will be used. Also

generations to keep in memory the person buried

which was produced by J. Wetschel and L. Märkl in

spaces of the chateau chapel with rich picture and

there. Mourning for the departed lasts eleven months

1766.

sculpture decorations will become part of the

name is inscribed by means of the beginning letters of the first words of separate lines of the epitaph. Names are presented on tombstones for future

sightseeing route.

in Judaism. Therefore, tombstones used to be erected

In view of the differences between the original

one year after the death because until then the name

curtain and its replica created a few years ago and

of the deceased could not be forgotten. It is essential

currently used in the theatre, the author considered

that persons‘ names are not lost after death.

both works in her article and refers to the differences

History of Restoration Measures and Protection

between them in specific examples.

of Choir Pews in the Minster of the Assumption

The mentioned study describes these musical

of the Virgin Mary in Velehrad Vladislava ¤ÍHOVÁ

A Few Notes on Findings Related to Partial Building

instruments in detail and identifies them (whenever

and Historical Survey of Olomouc Cathedral

possible). It can be stated that even the Viennese

Slavomíra KA·PÁRKOVÁ

authors of the work did not, in some cases, have

The choir pews in the Velehrad Minster of the

a clear idea of the construction of the instruments

Assumption of the Virgin Mary were part of the daily

proper. Sometimes, the distortion of the appearance

sacral practices of Cistercian monks. The architecture

had a long and complicated building history. It was

of a musical instrument can be explained by spatial

and ornamental carvings come from 1695; the set of

built as a Romanesque three-aisled basilica,

possibilities offered by a relatively narrow decorative

figural statues was mounted some forty years later.

consecrated in 1131. Its first reconstruction dates

purfle. In other cases, it was due to the ignorance as

The pews underwent a number of repair and

back to the early Gothic to the second half of the

to the construction of the portrayed specimen.

restoration interventions during their existence.

St. Wenceslas Cathedral in the town of Olomouc

At first, their protruding parts were removed in

13 century; the following one was conducted in the

It is odd, though, that the author of the replica

period of High Gothic. The presbytery was rebuilt in

solved some, not only insufficiently clear spots in his

connection with the closing of the monastery in 1785.

the early Baroque. It was subjected to a major

own manner in the 1990’s. Although the instruments

In the late 19 century, the basilica interior was

reconstruction, which changed its appearance

in a group often overlap, it is possible to recognize

adapted by architect Gustav Meretta, and then,

substantially, under the direction of archiepiscopal

them at least partially and determine their original

restorer Viktor Kotrba performed an extensive renewal

architect Gustav Meretta and on the initiative of

appearance relatively accurately by comparison with

in 1937. The latest complex intervention took place in

cardinal Fürstenberg in 1883–1884.

specimens depicted on the walls of the theatre or in

1996–1999.

The cathedral is part of a larger architectural

the Mirror Hall. During creation of the copy,

complex (national cultural heritage) which also

particularly in reconstructing unclear spots, though,

comprises other buildings erected at its North side.

major elements of the construction of the musical

They include the Romanesque, so called Premyslide

instruments were not respected and, unfortunately, no

Palace, an originally Romanesque East building rebuilt

musicologist or organologist were consulted, which

into the South sacristy in the late Gothic style and,

would have prevented the undisputed shortcomings.

perpendicular to its axis, the North part of this

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 2 / RESUMÉ | SUMMARY

275

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 3/2006 pfiispûli

roãník 66 / 2006 / ãíslo 3

âasopis státní památkové péãe

prof. Jan BUKOVSK¯, Vysoké uãení technické v Brnû /

ISSN 1210-5538

PhDr. Helena âIÎINSKÁ, NPÚ – ÚOP v Praze / PhDr. Eva

Praha, ãerven 2006

DITTERTOVÁ, Krajské muzeum Cheb / doc. PhDr. Tomá‰

Recenzovan˘ ãasopis

DURDÍK, DrSc., Archeologick˘ ústav AV âR, Praha /

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1

doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Fakulta architektury âVUT,

s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

GIRSA AT, Praha / arch. Miloslav HANZL, GIRSA AT, Praha / prof. PhDr. Ivo HLOBIL, Ústav dûjin umûní AV âR / Adam

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 550 stran.

HNOJIL, NPÚ – ÚP, Praha / Pavel JERIE, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Slavomíra KA·PÁRKOVÁ, NPÚ – ÚOP v Olomouci /

Vedoucí redaktorka: PhDr. Katefiina Beãková

PhDr. Petr KOUKAL, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Petr KROUPA,

Redakce: PhDr. Krist˘na Kolajová

NPÚ – ÚOP v Brnû / PhDr. Kvûta K¤ÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer

Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, Fakulta architektury âVUT, Praha /

Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková

Ing. Dagmar MICHOINOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Ivan

Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora

P. MUCHKA, Ústav dûjin umûní AV âR / Mgr. Gabriela

Redakãní rada:

NùMCOVÁ, Filharmonie Hradec Králové/ PhDr. Jindfiich NOLL,

PhDr. Katefiina Beãková, doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Pavel Jerie, prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.,

Ministerstvo kultury âR / Mgr. Michal NOVOTN¯, Praha /

PhDr. Krist˘na Kolajová, PhDr. Petr Kroupa, Ing. Hana Kruisová, Ing. arch. Vûra Kuãová, Ing. arch. Petr Malinsk˘,

PhDr. Lubomír PROCHÁZKA, CSc., Okresní muzeum Pfiíbram /

doc. PhDr. Ing. arch. Mgr. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka,

Mgr. Vladislava ¤ÍHOVÁ, Bohuslavice u Zlína / prom. hist. Iva

doc. PhDr. Marie MÏyková, CSc., Ing. Jan Sommer, PhDr. Michal Tryml

STEINOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / dipl. tech. Daniel ·NEJD, NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích / Ing. Vladislava

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5

VALCHÁ¤OVÁ, V˘zkumné centrum prÛmyslového dûdictví,

e-mail: [email protected]

âVUT, Praha / Mgr. Ludmila ÎLÁBKOVÁ, Hradec Králové

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660 Tisk: R MEDIA, s. r. o., Moravské námûstí 13, 602 00 Brno Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce.

V ãísle 2/2006 byly chybnû uvedeny údaje o autorce

Roãní pfiedplatné roãníku 66 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 66 je 95 Kã.

PhDr. Ivanû Boháãové, za coÏ se omlouváme. Správné údaje: PhDr. Ivana BOHÁâOVÁ, Ph.D, Archeologick˘ ústav AV âR,

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992

Praha

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995. NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele. V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-

Prodejní místa

n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona). Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe. Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Národní tfiída 7, Praha 1 Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno

Uzávûrka ãísla 3 byla ke dni 15. 4. 2006.

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1 Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14, Olomouc 2 Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno

Obr. na 1. stranû obálky – âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail kruÏbového okna malé, tzv. RoÏmberské kaple. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2004) Obr. na 2. stranû obálky – Babice (okres Uherské Hradi‰tû), dfievûná vrata. (Kresba J. Gruse, Etnografick˘ ústav Moravského zemského muzea Brno) Obr. na 4. stranû obálky – âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail kruÏbového okna malé, tzv. RoÏmberské kaple. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2004)

276

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 2 /