V ROCE T I PO VELKÉ VODù

V ROCE T¤I PO VELKÉ VODù

Kamenn˘ most v Písku Bylo 13. srpna 2002 a voda na kamenném mostû v Písku dosahovala aÏ 2 m nad mostovku. JiÏ druh˘ den po jejím opadnutí bylo moÏné konstatovat ‰kody: AÏ na mal˘ díl mezi souso‰ím Kalvárie a sv. Jana Nepomuckého bylo v celé délce mostu strÏeno

1

zábradlí. StrÏena a odplavena byla také kamenná dlaÏba a ve‰kerá izolace mostovky. Voda odnesla

2

i ãásti ozdobného zábradlí u sochy sv. Jana Ne-

3

pomuckého a sv. Antonína Paduánského, strhla sochu andûla v souso‰í sv. Jana Nepomuckého a spolu se soklem bylo vodou a kmeny posunuto souso‰í sv. Anny. Tfii kamenné chrliãe byly po‰ko-

pÛvodní základ. Z pravého bfiehu fieky byly práce

vodu bylo navrÏeno, aby byla provedena vysoko-

zeny. Bylo zniãeno ve‰keré osvûtlení mostu.

na obnovû zahájeny soubûÏnû na obou stranách

tlaká injektáÏ v pilífiích a jejich základové spáfie,

mostovky. Po dosaÏení pozice souso‰í sv. Jana

která zaji‰Èuje zv˘‰ení koeficientu tfiení na styku

Nepomuckého a Antonína Paduánského byly prá-

pilífie se skalním podkladem. Konkrétnû bylo pro

Po opadnutí hladiny fieky na v˘‰ku, která dovo-

ce zahájeny také z levého bfiehu, neboÈ zábradlí

zv˘‰ení smykové pevnosti styku pilífi – hornina vy-

lovala prÛzkum, potápûãi konstatovali, Ïe na dnû

nad segmentov˘m obloukem bylo v 18. století vy-

uÏito v kaÏdém pilífii devût kotev, které pfii pfied-

leÏí do vzdálenosti 20 m znaãné mnoÏství ka-

zdûno z jiného druhu Ïuly. Po vyãerpání zásob de-

pûtí 400 kN na kotvu zvy‰ovaly normální sílu

menn˘ch kvádrÛ zábradlí vãetnû sochy andûla.

ponovan˘ch Ïulov˘ch kvádrÛ vyzvednut˘ch ze dna

v základové spáfie o 3600 kN.

Bylo rozhodnuto ve‰keré nalezené kvádry ze dna

fieky se zjistilo, Ïe chybí pfiibliÏnû pût bûÏn˘ch

PovodÀov˘ extrém ze srpna 2002, kdy posled-

fieky za pomoci potápûãÛ a techniky vyzvednout

metrÛ zábradlí na kaÏdé stranû mostu. Nedaleko

ní mûfien˘ prÛtok v Písku ãinil 1200 m3/s (dal‰í

a deponovat na obou bfiezích fieky.

Postup prací na opravách mostu

Telãe v obci Panské Dubenky byl nalezen lom, je-

zv˘‰ení prÛtoku jiÏ nebylo technicky mûfiitelné)

Díky fotografické a videové dokumentaci mos-

hoÏ Ïula se svou strukturou a barevností nejvíce

a kdy voda v Otavû nakonec vystoupila 2 m nad

tu bylo moÏné urãit nejen skladbu vrstev zábradlí,

blíÏila pÛvodnímu materiálu. Kvádr y byly v lomu

vozovku kamenného mostu (nadmofiská v˘‰ka

ale i odstíny jednotliv˘ch kvádrÛ a na základû té-

opracovány, dovezeny do Písku a osazeny na mís-

364,8 m), jednoznaãnû potvrdil oprávnûnost v˘-

to anal˘zy postupovat pfii obnovû. Kvádry byly ‰e-

ta chybûjících pÛvodních kamenÛ zábradlí.

‰e uvedeného statického zaji‰tûní stability pilífiÛ

trnû oãi‰tûny od zbytkÛ malty a vyzdûny znovu na

Práce na obnovû mostu byly zahájeny okamÏitû

pomocí pfiedpjat˘ch kotev.

po povodni a ukonãeny v kvûtnu 2003. Díky znaã-

Autorem geotechnického a stavebnû-technic-

nému úsilí a nasazení v‰ech zainteresovan˘ch

kého prÛzkumu a projektové dokumentace Re-

profesí a firem pod vedením firmy REKOM se ve

konstrukce Kamenného mostu v Písku, fie‰ení

velmi krátké dobû podafiilo provést opravy nejstar-

pfiikotvení mostních pilífiÛ je prof. Ing. Jifií Barták,

‰ího kamenného mostu v âechách tak, aby i na-

DrSc., z katedr y geotechniky Stavební fakulty

dále byl nejvût‰í ozdobou a chloubou mûsta Písku.

âVUT v Praze.

Statické zaji‰tûní pilífiÛ mostu

mostu realizovaná v roce 1996–1998 byla velmi

Jednoznaãnû se ukázalo, Ïe generální oprava Povodnû v minulosti ukázaly, Ïe povodÀové

potfiebná a byla provedena dobfie. Pokud by ka-

prÛtoky ohroÏují pilífie mostu opakovanû. PrÛto-

menn˘ most byl vystaven povodni, jaká pfii‰la

3

kové mnoÏství 800 aÏ 850 m /s zdvihá hladinu Otavy aÏ na úroveÀ vrcholu mostních kleneb, takÏe dochází k zahlcení prÛtoãného profilu pod oblouky mostu. Dosavadní nedostateãné zabezpeãení proti po-

Obr. 1. Písek, pohled na historick˘ most v dobû kulminace hladiny fieky Otavy pfii povodni v srpnu 2002. (Foto Vác-

sunutí pilífiÛ v základové spáfie se projektant roz-

lav Pancer, archiv âTK, 13. 8. 2002)

hodl fie‰it opatfiením, které v mostním stavitelství

Obr. 2. Písek, kamenn˘ most 12. srpna 2002, 10:00 ho-

rozhodnû není bûÏné – úãinkem pfiedpjat˘ch kotev

din, nejvy‰‰í hladina vody. (Foto J. Hladk˘, archiv památ-

svisle pÛsobících v jednotliv˘ch pilífiích, které pod-

kové péãe MÚ Písek)

statn˘m zpÛsobem zvy‰ují odpor proti usmyknutí

Obr. 3. Písek, opravy mostu za provozu. (Foto J. Hladk˘,

zdiva pilífie od skalního podkladu. Ze stejného dÛ-

archiv památkové péãe MÚ Písek)

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / IN MEDIAS RES / V ROCE T¤I PO VELKÉ VODù | Jifií HLADK¯ / Kamenn˘ most v Písku

299

v roce 2002, pfied provedením tûchto oprav, byly by ‰kody daleko vût‰í a pravdûpodobnû i nevratné. Dnes, tedy v ãervnu roku 2005, jsou na mostû pouze dvû místa, která povodeÀ pfiipomínají

6 4 5

natrvalo: kolem 10 m nov˘ch kamenn˘ch kvádrÛ v zábradlí, coÏ vzhledem k jeho celkové délce 220 m není mnoho, a kopie sochy andûla v souso‰í sv. Jana Nepomuckého. Lze pfiedpokládat, Ïe v pfiípadû podobné katastrofy, jaká mûsto Písek postihla v roce 2002, by ‰kody na mostû byly pfiibliÏnû stejného rozsahu. Mûsto Písek vypracovává nov˘ povodÀov˘ plán, kter˘ je zamûfien na ochranu obyvatel a majetku. Kamenn˘ most je souãástí tohoto plánu. Jifií HLADK¯

Praha 1, Malá Strana

To byly pfiímé následky povodní. Dal‰í nevratné ‰kody vznikly nevhodn˘mi opravami. Zkreslenû vy-

Území Malé Strany patfiilo pfii povodni v roce

kládané informace o neodstranitelné kontamina-

2002 ve své dolní ãásti, od mostu Legií aÏ po

ci povodÀovou vodou a snaha co nejvíce urychlit

Klárov, mezi nejvíce postiÏené ãásti Prahy. Západ-

opravy mûly svÛj podíl na ãasto zbyteãném od-

Obr. 4. Písek, stav mostu 15. srpna 2002. (Foto J. Hlad-

ní hranici tvofiily ulice Újezd, Karmelitská a Vald-

straÀování omítek a dfievûn˘ch ãástí staveb. Spo-

k˘, archiv památkové péãe MÚ Písek)

‰tejnská. PostiÏené objekty byly pfieváÏnû nemo-

lu s otluãením uvolnûn˘ch omítek byly likvidovány

Obr. 5. Písek, potápûãi pomáhají pfii transportu kvádrÛ

vit˘mi kulturními památkami. Voda zalila tuto

i soudrÏné historické vrstvy. Zmizelo mnoho cen-

vyzdviÏen˘ch ze dna Otavy na most. (Foto J. Hladk˘,

oblast ve dvou vlnách. První vlnu pfiinesla rozvod-

n˘ch historick˘ch prvkÛ, dal‰í byly dokonce v do-

archiv památkové péãe MÚ Písek)

nûná fieka, druhou, uÏ jen do sklepÛ, vzedmutá

bû úklidu odcizeny. Tak se ztratila nûkterá histo-

kanalizace. Povodnû provázely území Malé Strany

rická kování, obãas i s dvefimi. Pfievládl názor, Ïe

odedávna, a proto byl bfieh zastavûn z celého její-

v‰e, ãeho se voda jen dotkla, je tfieba odstranit.

ho území nejpozdûji. Nejnovûj‰í archeologické ná-

Ve snaze urychlit opravy bylo umoÏnûno vlastní-

lezy ze záchranného prÛzkumu staveni‰tû v pro-

kÛm objektÛ provádût opravy jen na ohlá‰ení,

storách b˘valé tiskárny v Karmelitské ulici

v tomto v˘jimeãném stavu bez pfiíslu‰n˘ch odbor-

(pÛvodnû dominikánsk˘ klá‰ter), pfii kter˘ch byla

n˘ch vyjádfiení a rozhodnutí. ZáleÏelo vlastnû jen

odkryta stará osada Nebovidy, svûdãí o tom, Ïe

na stavebnících, jestli dají na rady památkáfiÛ ne-

lidé odedávna Ïili v pfiirozeném sousedství s fie-

bo stavebních firem. Nûktefií majitelé vyuÏili této

kou a jejich obydlí tomu byla pfiizpÛsobena. Nová

situace k tomu, aby realizovali rozsáhlej‰í pfie-

doba, atraktivita území a velmi omezená moÏ-

stavby.

300

nost nové v˘stavby na Malé Stranû byly pfiíãinou

Národní památkov˘ ústav musel ãelit obvinû-

snah o vyuÏití domÛ doslova od sklepÛ aÏ po pÛ-

ním, Ïe sv˘mi vyjádfieními zamezil vãasné realiza-

du. Sklepy byly pfiestavûny na restaurace, ãasto

ci protipovodÀov˘ch opatfiení. I kdyÏ prokázal, Ïe

vybavené drah˘m technologick˘m zafiízením, pod

sv˘m postupem nebyl tím, kdo jejich vybudování

betonov˘mi podlahami byly poloÏeny izolace. Prá-

zdrÏoval, ãi dokonce blokoval, zÛstával na strán-

vû tyto sklepy byly postiÏeny nejhÛfie; kromû zni-

kách tisku stále viníkem. To v‰e je snad jiÏ minu-

ãeného vybavení byly po‰kozeny i podlahy a nové

lostí, dnes je vût‰ina budov opravena, Ïádn˘ ob-

cementové omítky bránily vysychání zdiva. Tam,

jekt nebyl postiÏen demoliãním v˘mûrem,

kde zÛstaly sklepy v pÛvodním stavu, voda záhy

a pokud by k tomu snad v budoucnosti mûlo dojít,

klesla a ‰kody byly v˘raznû men‰í. Po‰kozeny by-

nebude to zavinûno pfiírodními Ïivly, ale ãlovû-

ly nejen vlastní stavby, ale v mnoh˘ch pfiípadech

kem. Jeden pfiíklad za v‰echny: V souãasné dobû

bylo zniãeno historické zafiízení bytÛ a institucí

je ohroÏena existence domu ãp. 273, Mostecká

(napfiíklad cenná knihovna Archeologického ústa-

21, kde b˘valo Kino 64 U hradeb. Cel˘ objekt,

vu AV âR). Jednotlivé objekty byly dotãeny vodou

kter˘ byl navrÏen k zapsání za kulturní památku,

v rÛzné mífie – od zatopen˘ch sklepÛ v západní

má b˘t pfiestavûn na luxusní byty a z kina, jehoÏ

ãásti aÏ po promáãené stropy v úrovni nad prv-

interiér pr˘ nelze obnovit, mají b˘t garáÏe. Ve foy-

ním podlaÏím v oblasti Kampy. Na klenbách nû-

er, kde jsme si kupovali vstupenky, má b˘t ku-

kter ˘ch objektÛ v nejvíce postiÏené oblasti se

chyÀská linka s v˘hledem pfies uzavfiené nádvofií

objevily trhliny, ale Ïádná z nich neohrozila stati-

na v˘tah pro auta do garáÏí v dne‰ním prÛjezdu.

ku objektu tak, aby bylo nezbytné pfiistoupit k de-

I takto mohou vypadat v˘sledky odstraÀování

molici.

„‰kod“ po povodni. (Poslední nadûje, Ïe by bylo

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / IN MEDIAS RES / V ROCE T¤I PO VELKÉ VODù | Jifií HLADK¯ / Kamenn˘ most v Písku

| E v a K O S O VÁ / P r a h a 1 , M a l á S t r a n a

Praha 8, Karlín Struãnû k historii Karlína Zástavba dne‰ního Karlína, naz˘vaného od 13. století ·pitálské pole, je doloÏena jiÏ od 10. století, kdy se na tomto území nalézala osada Pofiíãí. Ve 13. století zde fiád kfiíÏovníkÛ s ãervenou hvûzdou vystavûl ‰pitál sv. Franti‰ka (odtud název ·pitálské pole) a pozdûji, roku 1504, kostelík Obrácení sv. Pavla. Ve v˘chodní ãásti tohoto prostoru byla v letech 1731–1737 vybudována vojenská Invalidovna podle projektu v˘znamného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Od poãátku 19. století zde stavební v˘voj probíhal Ïivelnû, neObr. 6. Praha 1, Klárov. Pohled na ãást Klárova pfii kul-

moÏno tuto stavbu v˘raznûji ovlivnit, padla, kdyÏ

koordinovanû. Pfii fiece vznikaly ml˘ny, papírny, lod-

minaci vodní hladiny za povodnû v srpnu 2002. (Foto

se ministerstvo kultur y pfies doporuãení vlastní

ní pfiístav, lodûnice, s˘pky a skladi‰tû, mezi zahra-

Zbynûk Stanislav, archiv âTK, 14. 8. 2002)

odborné komise rozhodlo tento objekt za kulturní

dami se postupnû zaãaly stavût nájemné domy

Obr. 7. Praha 1, Malá Strana, Kostel sv. Jana Na prádle

památku neprohlásit.)

a zájezdní hostince. Tomuto v˘voji byl ale záhy dán

v ¤íãní ulici 13. srpna 2002 dopoledne. (Foto NPÚ –

Dal‰ím v˘znamn˘m dÛsledkem povodní bylo

fiád. Stalo se tak v roce 1817, kdy byl tzv. guberni-

ÚOP v Praze)

ur ychlení v˘stavby protipovodÀov˘ch opatfiení.

álním dekretem pro celé území stanoven regulaãní

Obr. 8. Praha 1, Malá Strana, protipovodÀová opatfiení

Nejprve byla ukonãena etapa od Mánesova mos-

plán v duchu osvícenské stavby mûst. Podle sou-

v úseku ¤íãní – KarlÛv most, detail nové zdi opevnûní ze

tu k Hergetovû cihelnû, dnes je provoznû odzkou-

stavy osvûdãené jiÏ pfii budování pevnostních mûst

strany parku na Kampû. (Foto NPÚ – ÚOP v Praze)

‰ena zb˘vající ãást od ústí âertovky po ¤íãní ulici.

Terezína a Josefova byla vytvofiena osnova pravo-

Obr. 9. Praha 1, Malá Strana, námûstí Na Kampû dne

Pro realizaci ãásti od ¤íãní ulice bylo nalezeno

úhle se kfiiÏujících ulic vymezujících místa pro blo-

12. srpna 2002, je‰tû cel˘ch dvacet ãtyfii hodin pfied kulmi-

celkem ‰etrné fie‰ení v upravené trase, i kdyÏ to

kovou zástavbu. Ve stfiedu byl vyãlenûn prostor

nací. (Foto NPÚ – ÚOP v Praze)

znamenalo postavení repliky pÛvodního opevnû-

pro námûstí s kostelem, radnicí a ‰kolou. Takto

Obr. 10. Praha 1, Malá Strana, protipovodÀová opatfiení

ní. Aby cihelné zdivo odolalo tlaku vody, nemohly

rozsáhlá plánovitá v˘stavba byla po v˘stavbû No-

v úseku Hergetova cihelna – KarlÛv most, stavba posuv-

b˘t pouÏity pÛvodní staré cihly. Park na Kampû,

vého Mûsta, zaloÏeného ve 14. století císafiem

n˘ch vrat uzavírajících koryto âertovky. (Foto Michal

pokud nebude podroben zásadní rekonstrukci,

Karlem IV., druh˘m nejvût‰ím historicky doloÏen˘m

Krumphanzl, archiv âTK, 2004)

má nadûji, Ïe se brzy vrátí do své b˘valé podoby.

urbanistick˘m poãinem na území dne‰ní Prahy. No-

V˘stavba druhé ãásti povodÀov˘ch zábran od

vé pfiedmûstí bylo na poãest císafiovny Karoliny Au-

Karlova mostu k ústí âertovky vãetnû zafiízení na

gusty, manÏelky císafie Franti‰ka I., nazváno Kar-

uzavfiení jejího ústí byla pohledovû nejexponova-

lín. Na mûsto bylo pov˘‰eno v roce 1903,

9

nûj‰ím a technicky velmi nároãn˘m úsekem. Její

k hlavnímu mûstu Praze bylo pfiipojeno spolu s dal-

10

dopad na praÏské panoráma je znaãn˘ a objevuje

‰ími 36 obcemi v roce 1920. V úfiedním plánu ne-

se snaha zmírnit jej dodateãn˘mi úpravami pfied

bylo pfiihlíÏeno k majetkov˘m zájmÛm vlastníkÛ po-

kolaudací.

zemkÛ a byla navrÏena taková síÈ tfiíd a ulic, Ïe

7

8

Na závûr uveìme, ãím paradoxnû povodnû pfii-

jejich ‰ífika je‰tû dnes v podstatû vyhovuje potfie-

spûly památkové péãi: po opadnutí vody a plo‰-

bám dopravy. RovnûÏ bloky domÛ jsou tak velk˘ch

ném odstranûní omítek do‰lo vlastnû k celoplo‰-

rozmûrÛ, jaké se v pozdûji budovan˘ch praÏsk˘ch

n˘m sondám. Fotodokumentace, kterou provedli

pfiedmûstích jiÏ neopakovaly. Klasicistní nájemné

pracovníci památkového ústavu, roz‰ifiuje znalosti

domy, vût‰inou dvou ãi tfiípodlaÏní, byly sice pozdû-

o v˘voji jednotliv˘ch objektÛ. Tento pfiínos je ale vy-

ji ãásteãnû nastavovány a pfiestavovány, mezi obyt-

koupen ztrátou historick˘ch omítek a ãásteãnû

né bloky byla infiltrována prÛmyslová v˘stavba, ale

i kamenn˘ch prvkÛ, o okenních a dvefiních v˘plních

pÛvodní síÈ ulic a ãást nejstar‰ích domÛ zÛstala

nemluvû.

zachována. Karlín je unikátní zejména jako urba-

Provozní zkou‰ky protipovodÀov˘ch opatfiení

nisticky ucelen˘ soubor ve vzájemn˘ch souvislos-

byly úspû‰né, a tak snad bude tato historická,

tech, nikoli pro v˘jimeãné architektonické a pa-

nejmalebnûj‰í ãást Prahy do budoucna pfied niãi-

mátkové kvality jednotliv˘ch staveb. Památková

v˘mi povodnûmi ochránûna. BohuÏel za to zaplatí

hodnota této praÏské ãtvr ti spoãívá tedy pfiede-

zásahem do panorámatu.

v‰ím v její dochované urbanistické struktufie jako Eva KOSOVÁ

plánovitû vybudované klasicistní mûstské ãásti, v konzervativním v˘razu historického uliãního interiéru. Tato základní památková deviza, pro niÏ byl Karlín prohlá‰en mûstskou památkovou zónou, je umocnûna hodnotou nûkolika v˘znamn˘ch objek-

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | E v a K O S O VÁ / P r a h a 1 , M a l á S t r a n a P e t r a C I B U L O VÁ , M i l e n a E R N ¯ G R O VÁ / P r a h a 8 , K a r l í n

301

tÛ z období klasicismu i z pozdûj‰ího období his-

dfievûné ãlánky stavby. BohuÏel nejvíce byly povod-

torick˘ch slohÛ, tj. ze druhé poloviny 19. století.

ní poniãeny prostory archivu Národního technické-

Dle stavu k 1. 6. 2005 je 40 nejv˘znamnûj‰ích

ho muzea, v nûmÏ byla uloÏena historická archi-

staveb v celém katastrálním území Karlín zapsá-

tektonická a projektová dokumentace. ·koda

no ãi prohlá‰eno za nemovité kulturní památky

vzniklá na tûchto archiváliích nebyla je‰tû vyãísle-

(z toho 37 na území památkové zóny), jedna stav-

na. Vût‰ina materiálu je dosud ve zmraÏeném sta-

ba je na prohlá‰ení za kulturní památku navrÏena.

vu uloÏena v mrazírnách a ãeká na postupné restaurování. K dokonãení tûchto záchrann˘ch prací

ZasaÏení povodní v srpnu 2002, její následky

v‰ak chybí jak finanãní prostfiedky, tak kapacita

a odstraÀování ‰kod

autorizovan˘ch restaurátorÛ. Vlastní stavba Invali-

Katastrální území Karlín a z nûj pak pfiedev‰ím

dovny, pfiedstavující vzácn˘ pfiíklad specifického

ãást prohlá‰enou za památkovou zónu lze v rám-

stavebního typu se zajímavou a v mnohém velmi

ci celé Prahy oznaãit za oblast povodní nejposti-

pokrokovou dispozicí i dokonale vyfie‰en˘m provo-

Ïenûj‰í. Toto tvrzení vychází z plo‰ného rozsahu

zem (doprovodná zafiízení jako nemocnice, ‰kola,

zaplaveného území, finanãního vyãíslení ‰kod na

vûznice, jídelna), zÛstává v souãasné dobû stále

Na základû ustanovení § 91 zákona ã. 50/

nemovitostech, dopravní infrastruktufie, komuni-

neopravena a v havarijním stavebnû-technickém

1976 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu

kacích a inÏen˘rsk˘ch sítích, ale i z dopadu na

stavu. Objekt je vyklizen a bez vyuÏití a zatím ne-

(stavební zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, by-

obyvatele lokality, a to hmotného i psychického.

úspû‰nû ãeká na finanãnû silného investora.

la odborem v˘stavby Mâ Praha 8 z dÛvodu havarij-

Záplavová vlna zasáhla památkovou zónu Karlín v celé plo‰e, ve smûru sever – jih od Vltavy po

ního stavu ohroÏujícího Ïivoty a zdraví osob vydána Území klasicistní zástavby Karlína

3 nafiízení k odstranûní staveb. Jednalo se o ob-

úpatí hory Vítkova, ve smûru v˘chod – západ od

Bezprostfiednû po opadnutí vody následoval

jekty ãp. 9 – Pernerova 40, ãp. 88 – PobfieÏní 64

ulice Za Invalidovnou po kfiiÏovatku ulic Na Pofiíãí

rozsáhl˘ plo‰n˘ prÛzkum statick˘ch poruch v‰ech

a ãp. 110 – Sokolovská 92 (cel˘ objekt). Dle na‰e-

– Tû‰nov, tedy celkem na 98 ha. Míra a v˘‰ka za-

budov na postiÏeném území a následnû nejne-

ho názoru ne vÏdy bylo rozhodnutí o odstranûní

topení odpovídala plochému terénnímu reliéfu to-

zbytnûj‰í stabilizace havarijního stavu. Úãelem by-

stavby nevyhnutelnû nutné.

hoto území. V nejzápadnûj‰í ãásti zóny (kfiiÏovat-

lo konstatování rozsahu poruch a stanovení

Na Ïádost vlastníka bylo odborem v˘stavby Mâ

ka ulic Na Pofiíãí – Tû‰nov) dosahovala hladina

zásad sanace. Pravdûpodobnû paradoxnû nejvût-

Praha 8 vydáno 6 rozhodnutí o odstranûní staveb,

vody mírnû nad úroveÀ vozovky, av‰ak jiÏ nedale-

‰ím pozitivem následkÛ povodnû bylo dÛsledné

a to ãp. 53 – KfiiÏíkova 52 (dílny), ãp. 125 – KfiiÏí-

ká karlínská kasárna a Hudební divadlo Karlín by-

vyklizení vodou zaplaven˘ch sklepÛ. Odkrytí pod-

kova 63, ãp. 194 – KfiiÏíkova 36, ãp. 216 – KfiiÏí-

ly zatopeny do úrovnû 2 m nad terénem, areál In-

zemních prostorÛ prokázalo ve velkém rozsahu

kova 60, ãp. 219 – ·aldova 1 a ãp. 246 – Thámo-

validovny dokonce do úrovnû 3 m nad úroveÀ

dochované neobyãejnû hodnotné soustavy kleneb

va 10 (dílny, pfiístavby).

podlahy chodby v pfiízemí.

v‰ech druhÛ. Odbor v˘stavby Mûstské ãásti Praha 8 vydal

Areál Invalidovny

v souvislosti s povodní v roce 2002 celkem 12 de-

K 1. 6. 2005 je evidována jedna Ïádost o odstranûní stavby (ãp. 44, Sokolovská 109), k níÏ nebylo dosud vydáno rozhodnutí.

Pfii povodni v roce 2002 byl objekt Invalidovny

moliãních v˘mûrÛ. V pfieváÏné vût‰inû se jednalo

zaplaven do v˘‰ky cca 3 m od podlahy pfiízemí, dá-

o dÛsledek závaÏn˘ch statick˘ch poruch, které

le byl zatopen cel˘ park pfied budovou a vnitfiní ná-

zpÛsobily samovolnou destrukci nebo nucenou de-

Ochrana území Karlína je po zku‰enostech ze

dvofií. Pfiím˘m promoãením a vzlínáním vody ve zdi-

molici staveb. Je‰tû v prÛbûhu povodní do‰lo k sa-

srpna roku 2002 souãástí obsáhlého a velmi ná-

vu byly velmi silnû po‰kozeny fasády (pfied povodní

movolnému úplnému nebo ãásteãnému zfiícení

kladného projektu. Opatfiení spoãívají ve vybudo-

jiÏ znaãnû zanedbané). Byly zaplaveny sklepní pro-

3 domÛ, a to ãp. 148 – KfiiÏíkova 34 (uliãní ãást),

vání zábran na bfiezích Vltavy na v˘‰ku hladiny

story severního kfiídla, po‰kozeny mramorové dlaÏ-

ãp. 200 – Sokolovská 9 (úplné zfiícení) a ãp. 110 –

(Q 2002) + 0,3 m, u Negrelliho viaduktu na úro-

by v chodbách a zasaÏeny pÛvodní barokní masivní

Sokolovská 92 (ãásteãné zfiícení dvorního kfiídla).

veÀ 189,34 m n. m. Zábrany jsou tvofieny kombi-

ProtipovodÀová opatfiení

Obr. 11. Praha 8, Karlín, pohled na dÛm ãp. 148, kter˘

11 12

v dÛsledku povodní naru‰ené statiky samovolnû spadl. (Foto René Volfík, archiv âTK, 15. 8. 2002) Obr. 12., 13. Praha 8, Karlín, ulice Prvního pluku v Karlínû v dobû kulminace vody 13. srpna 2005. (Foto NPÚ – ÚOP v Praze)

302

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | P e t r a C I B U L O VÁ , M i l e n a E R N ¯ G R O VÁ / P r a h a 8 , K a r l í n

K o s t e l s v. C y r i l a a M e t o d û j e

nací mobilních montovan˘ch stûn, ochrann˘ch

Pozitivním v˘sledkem stavebních poãinÛ, oprav

pevn˘ch Ïelezobetonov˘ch stûn a zemních násypÛ

a obnovy je bezesporu na prvním místû dokonãe-

navrÏen˘ch tak, aby co nejlépe navazovaly na

ní protipovodÀov˘ch opatfiení, která jsou zárukou,

okolní zástavbu a terén. Mobilní stûny jsou konci-

Ïe dal‰í tragické záplavy se jiÏ na tomto území ne-

Pfii katastrofálních záplavách v srpnu roku

povány jako hradidla a sloupky z hliníkov˘ch slitin

budou opakovat. Z velké ãásti byly jiÏ provedeny

2002 povodÀová vlna zasáhla také pfiízemní ãást

osazovan˘ch pfied povodní do pfiipraveného zákla-

opravy komunikací, rovnûÏ za úãasti zástupcÛ pa-

památkovû chránûného kostela sv. Cyrila a Meto-

du. Základy stûn jsou schopny zabránit podemle-

mátkové péãe. Rekonstrukce a obnova fiady kul-

dûje, budovaného v rozmezí let 1854–1863 dle

tí, destrukci a prosakování vody. Souãasnû s tû-

turních památek byla úspû‰nû dokonãena v sou-

architektonického návrhu tehdej‰ího vídeÀského

mito liniov˘mi ochrann˘mi prvky byly realizovány

ladu s podmínkami a zájmy památkové péãe.

architekta Karla Rössnera a upravovaného Igná-

tzv. hradidlové komory na kanalizaãních stokách

Alarmující je v‰ak v souãasné dobû havarijní sta-

cem Ullmannem. Hladina zátopové vody dosáhla

ústících do Vltavy. Tyto komory jsou vybaveny hra-

vebnû-technick˘ stav Invalidovny, která zÛstává

ve vnitfiních prostorách této sakrální stavby, která

didly a zpûtn˘mi klapkami, které zabraÀují vzdutí

i nadále bez vyuÏití.

je podnes hlavní dominantou v panorámatu zá-

v Praze-Karlínû

hladiny Vltavy do kanalizaãní sítû, a tím i zaplave-

Je zfiejmé, Ïe úplné zacelení ran zpÛsoben˘ch

stavby Karlína, v˘‰ky aÏ 160 cm nad úrovní podla-

ní daného území vodou z kanalizace. V pfiípadû

povodní je stále je‰tû otázkou pfií‰tích mûsícÛ

hy. Pfiírodní Ïivel poznamenal dlaÏbu kostelních

povodnû a pfii dlouhodob˘ch pfiívalov˘ch de‰tích

a let, coÏ pro nás, pracovníky památkové péãe,

podlah a stylov˘ch dfievûn˘ch lavic, v exteriéru pak

by byly pfiítoky kanalizací pfieãerpávány mobilními

znamená vûnovat tomuto území i v budoucnosti

sochafiskou a plastickou v˘zdobu dobov˘ch ka-

ãerpadly pfies ochrannou stûnu do Vltavy.

mimofiádnou pozornost.

menn˘ch ãlánkÛ i stylov˘ch kovov˘ch vrat. Ihned

Petra CIBULOVÁ, Milena ERN¯GROVÁ

Jak jiÏ z v˘‰e uvedeného textu vyplynulo, mûla povodeÀ a následná obnova Karlína znaãné nega-

v rámci nezbytn˘ch úklidov˘ch prací zde probíhal pfiedbûÏn˘ restaurátorsk˘ prÛzkum, v jehoÏ rámci

tivní, ale paradoxnû i pozitivní dopady. Jako nega-

byl zji‰Èován rozsah ‰kod, zpÛsoben˘ povodní na

tivní lze jednoznaãnû oznaãit odstranûní ãi zfiícení

Obr. 14. Praha 8, Karlín, nádvofií Invalidovny po opad-

autentick˘ch umûleckofiemesln˘ch prvcích a v˘-

hodnotn˘ch staveb, naru‰ení historické urbanis-

nutí vody. Dobrovolníci pfiipravují archiv architektury

zdobû kostela. V prvním sledu do‰lo k restauro-

tické koncepce zástavby, a tím sníÏení památkové

Národního technického muzea k odvozu do mrazíren. Na

vání po‰kozen˘ch vstupních vrat v severním prÛ-

hodnoty zóny. Za vydan˘mi nafiízeními k odstranû-

zdech je dosud jasnû patrná v˘‰ka vody. (Foto NPÚ –

ãelí. Na základû v˘bûrového fiízení bylo provedení

ní staveb a rozhodnutími o odstranûní staveb lze

ÚOP v Praze)

obnovy tohoto hodnotného artefaktu, pohledovû

tu‰it tlak finanãnû siln˘ch investorÛ, jejichÏ zájem

Obr. 15. Praha 8, Karlín, klasicistní dÛm ãp. 110 na ná-

se uplatÀujícího v exteriéru dotãeného objektu,

se v mnohém rozchází se zájmy památkové péãe.

roÏí ulic Thámovy a Sokolovské, zbofien v bfieznu 2004.

zadáno zku‰enému restaurátorovi J. Mückovi.

Na místû odstranûn˘ch oblektÛ bohuÏel vyrÛstají

(Foto NPÚ – ÚOP v Praze)

Paralelnû s tím zapoãaly restaurátorské práce

novostavby, které nejsou vÏdy sv˘m charakterem

Obr. 16. Praha 8, Karlín, klasicistní dÛm ãp. 9 v Pernero-

v interiéru stavby. Dle zji‰tûní pfiizvan˘ch restau-

jejich adekvátní náhradou. U fiady bytov˘ch domÛ

vû ulici, zbofien v srpnu 2003. (Foto NPÚ – ÚOP v Praze)

rátorÛ nástûnná figurální a dekorativní malífiská

byly provedeny opravy v rozporu se zásadami pa-

v˘zdoba jiÏ dlouhodobû vykazovala silné stopy

mátkové péãe; zejména se jedná o osazování pla-

poniãení, celoplo‰nû docházelo k odlupování po-

stov˘ch oken, v památkové zónû naprosto nepfií-

vrchov˘ch zprá‰kovatûl˘ch vrstev maleb, napo-

pustn˘ch.

13

14

15

16

sledy necitliv˘m zpÛsobem renovovan˘ch v roce 1937. Proto bylo rozhodnuto, Ïe kromû obnovy umûleckofiemesln˘ch ãlánkÛ, poniãen˘ch povodní, bude provedena celoplo‰ná rehabilitace vitrají, autentick˘ch nástûnn˘ch a nástropních fresek a olejomaleb zpodobujících napfiíklad v hlavní apsidû Krista se sv. Cyrilem a Metodûjem. Tuto figurální kompozici zde v rozmezí let 1867–1873 vymaloval J. Trenkwald za spoluúãasti G. Vacka, jenÏ byl také nápomocen F. Sequensovi a Z. Rudlovi pfii malífisk˘ch úkonech na stûnách hlavní lodi. Cyklus nástûnn˘ch maleb s v˘jevy ze Ïivota Kristova a apo‰tolÛ vyplÀuje plochy nad arkádami boãních lodí. V prÛãelních stûnách boãních lodí se nacházejí malífiské figurální kompozice s námûtem z legendy o sv. Václavovi a s v˘jevem ze Ïivota Panny Marie, které v letech 1868 a 1872 vyhotovil P. Maixner. Z malífiské dílny bratfií JobstÛ pochází figurální v˘zdoba klenebních ploch, nástûnné malby v meziokenních prostorech, zpodobující ãeské svûtce, a dekorativní v˘malba z roku 1866. Na malífiské v˘zdobû boãního oltáfie vpra-

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | P e t r a C I B U L O VÁ , M i l e n a E R N ¯ G R O VÁ / P r a h a 8 , K a r l í n To m á ‰ Z Á H O ¤ / K o s t e l s v. C y r i l a a M e t o d û j e v P r a z e - K a r l í n û

303

vo, zobrazující postavy ãesk˘ch patronÛ, se podílel Josef Mánes. Retábl hlavního oltáfie, navrÏeného B. Wachsmannem, vyzdobil obrazy evangelistÛ F. Sequens. B. Wachsmann je rovnûÏ autorem malífiské v˘zdoby v kfiestní kapli, které dominuje obraz s v˘jevem Kfitu Pánû od F. Urbana z roku 1903, vná‰ející do zdej‰ího sakrálního interiéru jiÏ podmaniv˘ vliv stylu secese. Iluzi chrámového prostoru v interiéru tohoto trojlodního kostela navozuje jeho boãní osvûtlení pronikající vitrajov˘mi v˘plnûmi oken, sesazen˘mi do figurálních a ornamentálních kompozic, proveden˘mi z barevn˘ch skel zalit˘ch do olova na základû pfiedlohov˘ch kartonÛ od J. Mockera, F. Sequense a F. Îení‰ka.

covníci renomované praÏské skláfiské hutû Jifiiã-

V roce 2005 zapoãala závûreãná etapa restau-

Ve‰keré tyto v˘‰e zmínûné artefakty a mnohé

ka – Coufal provedli v ateliéru renovaci a rekon-

rátorsk˘ch prací. V souãasné dobû tent˘Ï t˘m od-

dal‰í, nacházející se v interiéru kostela, jsou po-

strukci dobov˘ch vitrají, dostupn˘ch z postavené-

bornû o‰etfiuje malífiskou nástropní v˘zdobu od

stupnû restaurovány. V první etapû, probíhající

ho le‰ení. V rámci druhé etapy uskuteãnila jiÏ

K. Jobsta v severním závûru lodi zpodobující

od dubna do konce listopadu roku 2003, t˘m

osvûdãená skupina restaurátorÛ, vedená opût

sv. Agátu, sv. AneÏku, sv. Cecilii, sv. Katefiinu

zku‰en˘ch restaurátorÛ, veden˘ akad. mal. T. Ber-

akad. mal. T. Bergerem, akad. mal. P. Stirberem

a sv. Ludmilu, v ateliéru huti Coufal – Jifiiãka je

gerem a akad. mal. T. Záhofiem, realizoval preciz-

a akad. mal. T. Záhofiem, renovaãní a rekon-

realizována obnova dal‰ích vitrají a chystá se re-

ním zpÛsobem obnovu malífiské nástûnné a ná-

strukãní práce na figurálních malbách od K. Job-

novace dekorativní malífiské v˘zdoby i rekon-

stropní v˘zdoby v prostoru apsidy a presbytáfie.

sta z roku 1888, zpodobujících církevní otce

strukce sklenûn˘ch v˘plní rozety, kruhového ok-

Tomu pfiedcházel jimi uskuteãnûn˘ restaurátorsk˘

a ãeské patrony, i na figurálních kompozicích

na v severním prÛãelí kostela. Patrnû se také

prÛzkum, na jehoÏ základû byl stanoven technolo-

s v˘jevy od Z. Rudla z let 1895–1898, znázorÀují-

uskuteãní oprava kostelních varhan.

gick˘ postup oprav. S pfiedloÏen˘m zámûrem byli

cích Kamenování sv. ·tûpána, Uzdravení chromé-

Dle konstatování pfiítomn˘ch restaurátorÛ ná-

seznámeni zástupci investora – Arcibiskupství

ho v chrámu, Bifimování v Samafie, Obrácení

leÏí rozsahem plochy nástûnné a nástropní malífi-

praÏského – a pracovníci památkové péãe. Piet-

Pavlovo. Restaurátorsk˘m zásahÛm byly téÏ pod-

ské v˘zdoby interiér karlínského kostela sv. Cyrila

ním zpÛsobem byla renovována figurativní a deko-

robeny obrazy Kalvárie, Kladení do hrobu, Zázrak

a Metodûje k unikátním sakrálním stavbám ne-

rativní malba a provedeny náleÏité pozlacovaãské

v Káni a Poslední veãefie od F. Sequense. Dále by-

jen v âeské republice, ale patrnû i ve stfiední Ev-

práce. Paralelnû s uveden˘mi akcemi restaurátor

ly restaurovány malby od P. Maixnera v postran-

ropû. Po dokonãení restaurátorsk˘ch prací se ze-

akad. mal. J. Knor se sv˘mi spolupracovníky usku-

ních lodích, zpodobující v˘jevy ze Ïivota sv. Václa-

jména vnitfiní prostory této stavby stanou zfiejmû

teãnil restaurátorské zásahy v kfiestní kapli, kde

va a Panny Marie. Na v˘chodní stranû hlavní lodi

místní „reprezentativní galerií“ nástûnné malby,

do detailní pÛvodní podoby zrenovoval a zrekon-

byly obnoveny malby s v˘jevem cyklÛ Kristova Ïi-

pfiedstavující ãeskou malífiskou tvorbu z okruhu

struoval v podstatû nejnovûj‰í malífiskou nástûn-

vota od F. Sequense a jeho ÏákÛ, G. Mike‰e

J. Mánesa, F. Îení‰ka, M. Pirnera, F. Jeneweina

nou v˘zdobu kostela, pojatou ve stylu secese.

a A. Krisana. Na protûj‰í, západní stranû do‰lo

a dal‰ích.

Ústfiedním motivem je zde v˘‰e zmínûn˘ obraz Kfitu

k restaurování obrazÛ cyklu ze Ïivota apo‰tolÛ od

Pánû, jehoÏ autorem je F. Urban. KnorÛv t˘m téÏ

Z. Rudla. ZároveÀ byla renovována a rekonstruo-

zrestauroval po‰kozené chrámové lavice, zpovûd-

vána dekorativní ornamentální malba a provede-

nici, kazatelnu a oltáfi sv. KfiíÏe. SoubûÏnû pra-

na obnova zlacení.

TomበZÁHO¤

Prameny a literatura:

KNOR, J.: Restaurátorská zpráva. MÜCK, J.: Restaurátorsk˘ zámûr – vstupní dvefie.

17 18

SKO¤EPA, T.: Návrh postupu restaurování nástûnn˘ch maleb v interiéru kostela sv. Cyrila a Metodûje v Praze-Karlínû. ZÁHO¤, T., BERGER, T., STIRBER, P.: Restaurátorské zprávy z 1. a 2. etapy obnovy interiéru kostela Cyrila a Metodûje.

Obr. 17. Praha 8, Karlín, kostel sv. Cyrila a Metodûje, celkov˘ pohled. (Foto T. Záhofi, 2005) Obr. 18. Praha 8, Karlín, kostel sv. Cyrila a Metodûje, pohled do prostoru hlavní lodi, restaurování oltáfie. (Foto T. Záhofi, 2005)

304

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | To m á ‰ Z Á H O ¤ / K o s t e l s v. C y r i l a a M e t o d û j e v P r a z e - K a r l í n û

19

20

21

22

Obr. 19. Praha 8, Karlín, kostel sv. Cyrila a Metodûje,

Roztoky u Prahy – areál zámku

vou, kdy byl dostavûn i hospodáfisk˘ dvÛr v pfied-

nástûnná malba, cyklus v˘jevÛ ze Ïivota Kristova, detail

a Braunerova ml˘na

zámãí. V 19. století se dostal znovu do majetku

Kristovy hlavy, stav pfied restaurováním. (Foto T. Záhofi, 2004)

praÏsk˘ch mû‰ÈanÛ. Rodina LederÛ zaloÏila angV Roztokách byly povodní postiÏeny dva histo-

lick˘ park, pozdûji v‰ak zámek vyuÏívala jen hos-

Obr. 20. Praha 8, Karlín, kostel sv. Cyrila a Metodûje,

rické areály ve správû Stfiedoãeského muzea.

podáfisky, coÏ vedlo k jeho postupné devastaci,

nástûnná malba, cyklus v˘jevÛ ze Ïivota Kristova, stav

Jedním je zámek s parkem a b˘val˘mi hospodáfi-

která trvala aÏ do poloviny 20. století. Teprve

pfied restaurováním. (Foto T. Záhofi, 2004)

sk˘mi budovami, druh˘m je BraunerÛv ml˘n a pÛ-

vlastivûdné muzeum, zaloÏené v roce 1957, pfii-

Obr. 21. Praha 8, Karlín, kostel sv. Cyrila a Metodûje,

vodní ateliér Zdenky Braunerové.

kroãilo k záchranû zámku a zaãalo jej vyuÏívat pro

nástûnná malba, cyklus v˘jevÛ ze Ïivota Kristova, detail

Jádrem nejstar‰ího objektu nynûj‰ího mûsta

své úãely. Po první obnovû realizované v letech

Kristovy hlavy, stav po restaurování. (Foto T. Záhofi, 2005)

Roztoky byla vûÏovitá vodní tvrz, která vznikla nej-

1957–1971 se roztock˘ zámek zafiadil k objek-

Obr. 22. Praha 8, Karlín, kostel sv. Cyrila a Metodûje,

pozdûji poãátkem 14. století. V jejím stavebním

tÛm celostátního v˘znamu.

nástûnná malba, cyklus v˘jevÛ ze Ïivota Kristova, stav po

v˘voji byla bezesporu nejv˘znamnûj‰í pfiestavba

Areál Braunerova ml˘na byl postupnû utváfien

restaurování. (Foto T. Záhofi, 2005)

uskuteãnûná za Reinharda z Reme‰e koncem

po zakoupení barokního Malého ml˘na praÏsk˘m

14. a poãátkem 15. století. Z ní se dodnes za-

advokátem a v˘znamn˘m ãesk˘m politikem Fran-

choval pfiedev‰ím ark˘fi kaple sv. Jo‰ta s nástûn-

ti‰kem Augustem Braunerem roku 1861. Ml˘n

n˘mi malbami, kter˘ byl vytvofien neznám˘m sta-

byl v roce 1883 pfiestavûn na rodinnou vilu a v le-

vebníkem z okruhu dvora Václava IV. a fiadí se

tech 1903–1904 si v jejím sousedství postavila

k pfiíkladÛm tzv. krásného slohu. Na pfiestavbu

podle svého vlastního návrhu dcera F. A. Braune-

navázalo bez pokroãilej‰ích slohov˘ch znakÛ roz-

ra, malífika, grafiãka a kniÏní v˘tvarnice Zdenka

‰ífiení paláce za Bedfiicha hrabûte z Donína. V re-

Braunerová ateliér. Po její smrti se dostaly objek-

nesanãní zámek se hrádek promûnil ve druhé po-

ty do majetku rodiny jejího bratra Bohuslava.

lovinû 16. a na poãátku 17. století za BoryÀÛ ze

V roce 1974 zakoupilo ml˘n od dûdicÛ a ateliér

Lhoty. Tehdy byla zru‰ena loì kaple a její místo

od v˘tvarnice Heleny Trösterové-Trnkové Stfiedo-

zaujal malbami zdoben˘ renesanãní sál. Ve stej-

ãeské muzeum. To také roku 1980 provedlo re-

né dobû vznikla i hodovní síÀ, ze které se zacho-

konstrukci budovy ml˘na pro fieditelství a admi-

val malovan˘ záklopov˘ strop a zbytky nástûn-

nistrativní a konzervátorská pracovi‰tû. Ateliér

n˘ch maleb. Po zniãení za tfiicetileté války pro‰el

byl vyuÏíván jako konzervátorská dílna a pozdûji

zámek v první ãtvr tinû 18. století barokní úpra-

kanceláfie.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | To m á ‰ Z Á H O ¤ / K o s t e l s v. C y r i l a a M e t o d û j e v P r a z e - K a r l í n û I v a n a K U B E â K O VÁ , M i l o s l a v V L K / R o z t o k y u P r a h y – a r e á l z á m k u a B r a u n e r o v a m l ˘ n a

305

PovodÀov˘ atak v roce 2002 mûl dvû fáze, kte-

K nejzávaÏnûj‰ím dÛsledkÛm povodnû patfiilo

ré byly dány rozdílnou terénní konfigurací obou

statické naru‰ení jiÏní ãásti zámku, právû tak ja-

hlavních objektÛ. BraunerÛv ml˘n leÏí na levém

ko vedlej‰í barokní budovu b˘valého pivovaru.

bfiehu Únûtického potoka, zhruba 200 m od jeho

Samozfiejmû bylo nutné – spolu s vysou‰ením

vyústûní do Vltavy. Potoãní niva byla tedy pfiiroze-

zdiva a mechanick˘m odstranûním nesoudrÏn˘ch

n˘m pfiivadûãem vody ze vzedmuté Vltavy, které

omítek – nejpostiÏenûj‰í místo staticky zajistit,

tak nestálo nic v cestû. BraunerÛv ml˘n byl zato-

v‰echna dal‰í kritická místa nadále sledovat

pen do v˘‰ky dvou nadzemních podlaÏí (cca 9 m).

a stav prÛbûÏnû vyhodnocovat (od záfií 2002 do

Tehdej‰í protipovodÀová opatfiení v podobû zídky

jara 2003). Jednalo se o základní zaji‰tûní objek-

na bfiehu potoka pfiedstavovala ochranu zhruba

tu, kdy v‰echny zásahy byly realizovány v návaz-

na úrovni desetileté vody. Areál zámku byl chrá-

nosti na odborná stanoviska NPÚ, územního od-

nûn podstatnû lépe, protoÏe se nachází v tûsném

borného pracovi‰tû stfiedních âech a na základû

sousedství farmaceutického komplexu b˘valého

pravomocn˘ch rozhodnutí v˘konného orgánu stát-

V˘zkumného ústavu antibiotik a biotransformací

ní památkové péãe. Po poãáteãních mírn˘ch posu-

(nyní ICN, a. s.), pro nûjÏ byla po povodni v roce

nech, které se projevovaly prasklinami na vnûj‰ím

1954 vybudována ochranná hráz, která – aby

i vnitfiním plá‰ti zámku, se stav budovy stabilizoval

mohla plnit svou zabezpeãovací funkci pro továr-

a od jara 2003 jiÏ nejsou zaznamenány nové

nu jak pfied vodou z Vltavy, tak pfied Únûtick˘m

praskliny. V pfiízemí zámku byl proveden restaurá-

potokem – musela obklopit i areál zámku. Pfies-

torsk˘ prÛzkum vnitfiních omítek, kter˘ urãil dal‰í

toÏe byl tento masivní val konstruován pro více

postup. Byly sejmuty novodobé sádrové a cemen-

neÏ stoletou vodu a prÛtok cca 4000 m3/s, ná-

tové omítkové vrstvy, které bránily vysychání budo-

por povodnû v roce 2002 nevydrÏel. Voda se pfies

vy, aÏ na první historickou soudrÏnou vrstvu, která

nûj pfielila a v jednom úseku korunu hráze strhla.

pochází pravdûpodobnû z první poloviny 16. stole-

Paradoxnû tak velká voda pfii‰la nikoliv ze slabé-

tí. Omítky ve spodních ãástech místností, které by-

ho místa, které pfiedstavuje pfiístupov˘ tunel

ly i v minulosti poniãeny vlhkostí a prÛbûÏnû opra-

v mohutném dráÏním tûlese trati Praha – Dûãín

vovány, byly po povodni natolik naru‰ené, Ïe buì

a kter˘ byl v rámci preventivních opatfiení zatara-

odpadly samy, nebo musely b˘t sneseny. V pfiízemí

sen, ale z místa povaÏovaného za bezpeãné.

zámku byl zniãen˘ topn˘ systém nahrazen nov˘m

Následky povodnû byly katastrofální. V areálu Braunerova ml˘na bylo zniãeno vybavení, technolo-

a pro zaji‰tûní náv‰tûvnického provozu bylo opraveno sociální zafiízení.

gie laboratofií a infrastruktura. KvÛli nedostateã-

Nutno podotknout, Ïe jiÏ v prosinci roku 2002 byl

n˘m informacím se pfiízemní prostory evakuovaly

zámek ãásteãnû zpfiístupnûn vefiejnosti. V roce

do podkroví a prvního patra, které se v‰ak také

2003 byly z dÛvodu lep‰ího vysychání budovy od-

ocitlo pod vodou. V samotném roztockém zámku

stranûny zasaÏené omítky vnûj‰ího plá‰tû a násled-

bylo vodou zasaÏeno celé pfiízemní podlaÏí aÏ po

nû byly aplikovány sanaãní omítky. Vzhledem k mífie

vrcholy kleneb, v pfiilehl˘ch hospodáfisk˘ch budo-

zasaÏení zámku a jeho nevyhovujícímu technické-

vách vyuÏívan˘ch zejména k v˘stavním a depozitár-

mu stavu jiÏ pfied povodní (rekonstrukce objektu po-

ním úãelÛm sahala voda pod strop prvního nad-

cházela z pfielomu 50. a 60. let 20. století) rozhodl

zemního podlaÏí. V ãasové tísni se podafiilo

zfiizovatel muzea Stfiedoãesk˘ kraj o provedení ge-

23

evakuovat sbírkové pfiedmûty z v˘stav a expozic,

nerální rekonstrukce zámku. V souãasné dobû pro-

24

ãásteãnû z nízko situovan˘ch depozitáfiÛ (fotoar-

bíhají pfiípravná administrativní fiízení k vypsání ve-

25

chiv). Vzhledem k tomu, Ïe areál zámku byl chránûn

fiejné soutûÏe na projektanta rekonstrukce.

26

jiÏ zmiÀovanou hrází a jedin˘ pfiístup k nûmu zaji‰-

Budova Braunerova ml˘na pro‰la generální

tûn trámy a pytli s pískem, vût‰ina sil se soustfiedi-

opravou a v roce 2004 byla opût zprovoznûna.

la na evakuaci ohroÏenûj‰ího Braunerova ml˘na.

V pfiízemí jsou situovány konzervaãní dílny, vy‰‰í

Obr. 23. Roztoky u Prahy (okres Praha-západ), zámek od

Po opadnutí vody bylo nutné vodu z podzemních

nadzemní podlaÏí jsou vyuÏívána jako administra-

severozápadu za kulminace povodnû, srpen 2002. (Foto

prostor odãerpávat a postupnû odstraÀovat napla-

tivní zázemí muzea. Ml˘n se sice nachází v zápla-

Ale‰ HÛlka)

vené bahno a neãistoty. Vzhledem k tomu, Ïe do

vovém pásmu, av‰ak vzhledem k tomu, Ïe muze-

Obr. 24. Roztoky u Prahy (okres Praha-západ), zámek od

Roztok se dostaly jednak odpadní vody z centrální

um vyuÏívá atypické technologie, které nelze za

jihov˘chodu s aplikovan˘mi sanaãními omítkami, záfií

praÏské ãistírny v Troji, jednak vody a kaly z roztoc-

souãasného stavu umístit jinam (zejména zafiíze-

2004. (Foto Ale‰ HÛlka)

ké ãistírny leÏící v bezprostfiedním sousedství zám-

ní tzv. plazmatické redukce s nutn˘m napojením

Obr. 25. Roztoky u Prahy (okres Praha-západ), areál

ku a v neposlední fiadû vody kontaminované unikl˘-

na kapaln˘ vodík, argon a dusík, dále laboratorní

Braunerova ml˘na za kulminace vody, srpen 2002. (Foto

mi chemikáliemi z vedlej‰í továrny, byly práce

rentgen), byly laboratofie v budovû ponechány.

Ale‰ HÛlka

spojené s odstraÀováním následkÛ povodnû pro

V pfiípadû vyhlá‰ení povodÀové pohotovosti je

Obr. 26. Roztoky u Prahy (okres Praha-západ), Braune-

pracovníky muzea a dobrovolníky nesmírnû nároãné

muzeum pfiipraveno bûhem osmi hodin v‰echny

rÛv ml˘n po rekonstrukci, pohled na v˘chodní prÛãelí, ãer-

nejen fyzicky, ale i z hlediska hygienického.

pfiístroje demontovat a umístit mimo ohroÏen˘

ven 2005. (Foto Ale‰ HÛlka)

306

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | I v a n a K U B E â K O VÁ , M i l o s l a v V L K / R o z t o k y u P r a h y – a r e á l z á m k u a B r a u n e r o v a m l ˘ n a

areál. V rámci rekonstrukcí do‰lo sice k mírnému zv˘‰ení ochranné zdi u potoka na úroveÀ maximálnû dvacetileté vody, av‰ak zcela zabezpeãit tento areál proti velké vodû nelze.

29 27 28

Souãástí areálu je také ateliér Zdenky Braunerové, kter˘ byl rovnûÏ v˘raznû zasaÏen povodní. V letech 2003–2004 probûhla jeho citlivá rekonstrukce podle projektu GIRSA AT, s. r. o., Ateliéru pro rekonstrukce historick˘ch staveb, do pÛvodní podoby z roku 1904. Od ãervna 2005 je ateliér poprvé ve své historii otevfien pro vefiejnost stálou expozicí vûnovanou Ïivotu a dílu umûlkynû. Osobnost malífiky je koneãnû prezentována v autentickém prostfiedí, a to nikoliv v tradiãním muzejním pojetí, ale se snahou o co nejvût‰í pfiiblíÏení dobové atmosféry.

S t á t n í z á m e k Ve l t r u s y

Díky venkovním úpravám areálu byly nejen zcela za-

byly zatopeny aÏ po stropy. Zniãena byla rovnûÏ ve‰kerá technická zafiízení zaji‰Èující funkãnost

hlazeny stopy po pfiestálé pohromû, ale také pfieko-

Areál národní kulturní památky státního zámku

provozu (elektrorozvody, elektromotor y a dal‰í).

nány estetické názory a stavebnû-technická fie‰ení

Veltrusy patfií k nejpostiÏenûj‰ím památkám v dÛ-

Zdaleka nejvût‰í a mnohdy nevratné ‰kody zpÛso-

exteriérÛ poplatná poãátku 80. let 20. století.

sledku povodní z léta roku 2002. V t˘dnu od

bila voda v parku. Více neÏ tfii tisíce stromÛ luÏní-

Ochrana areálu zámku byla v roce 2003 zv˘‰e-

12. 8. do 16. 8. 2002 nezvladatelná vltavská vo-

ho lesa bylo polámáno ãi vyvráceno, zaneseno pís-

na vybudováním technologie pro osazení mobilní

da postupnû zaplavila cel˘ park i s jednotliv˘mi

kem a naplaveninami aÏ do v˘‰e 2 m. Stromy se

protipovodÀové stûny na vnûj‰í stranû tunelu pod

objekty a dále jím protékala. V˘‰ka hladiny a síla

tak staly jak˘msi sítem, které zachytávalo pfiipla-

tratí, které zaji‰Èovalo mûsto Roztoky. Úãinné za-

proudu byla rozdílná, aÏ 3 m dosáhla v severní

vené objekty nejrÛznûj‰ího charakteru vãetnû

bezpeãení budov a parku proti povodni takového

ãásti areálu, kde rozvodnûná Vltava protrhla hráz

„vybavení domácností“, ledniãkami a mrazáky po-

rozsahu, jaká postihla Stfiedoãeské muzeum v ro-

a voda se spolu s pfiiplaven˘mi pfiedmûty valila

ãínaje a drobnostmi denní potfieby konãe. Po‰ko-

ce 2002, v‰ak prakticky není moÏné.

luÏním lesem, Pavilonem Marie Terezie, hájov-

zeny byly komunikace v parku, mostky a také oplo-

nou, su‰árnou ovoce, Egyptsk˘m kabinetem

cení daÀãí obory. Z pÛvodního stáda pûta‰edesáti

Ivana KUBEâKOVÁ, Miloslav VLK

a mostem se sfingou. Drav˘ proud niãil pole a vy-

kusÛ zbylo necel˘ch dvacet. Zásadním zpÛsobem

vracel stromy jedineãnû dochovan˘ch ploch

byl ochromen vodní reÏim v parku. Do‰lo k po-

Obr. 27. Roztoky u Prahy (okres Praha-západ), ateliér

okrasného statku, krajináfiské úpravy z 19. stole-

‰kození potrubního pfiivadûãe zásobujícího vodní

Zdenky Braunerové po opadnutí povodnû, pohled od jiho-

tí. I v místech, kde voda nedosahovala takové

kanál, kter˘ se tak promûnil ve stojatou zanese-

západu, srpen 2002. (Foto Ale‰ HÛlka)

v˘‰ky, do‰lo k závaÏn˘m po‰kozením, protoÏe její

nou stoku ovlivÀující nepfiíznivû vegetaci zejména

Obr. 28. Roztoky u Prahy (okres Praha-západ), ateliér

proud byl nesmírnû siln˘. Nejvíce postiÏen˘m ob-

luÏního lesa. Celková v˘‰e ‰kod bezprostfiednû

Zdenky Braunerové po rekonstrukci, pohled od jihozápa-

jektem z parkov˘ch architektur se stal LaudonÛv

po povodni byla odhadnuta na 250 milionÛ Kã.

du, ãerven 2005. (Foto Ale‰ HÛlka)

pavilon v západní ãásti areálu, kde se hladina vo-

Dílo zkázy se v plné mífie ukázalo okamÏitû po-

dy pohybovala do 2 m, ale síla toku zpÛsobila

té, co voda opadla. Prvofiad˘m úkolem bylo od-

váÏné statické poruchy této unikátní stavby, pÛ-

stranûní velkého mnoÏství naplavenin. Tohoto

vodnû stavidla s hrází, na nûmÏ na sklonku

úkolu se zhostila Armáda âeské republiky, která

18. století vznikl velmi hodnotn˘ objekt pavilonu.

v areálu pÛsobila na podzim roku 2002 a svou

Nejv˘‰e poloÏené jádro areálu se zámkem

práci dokonãila na jafie 2003. Souãasnû se zaãa-

a pfiilehl˘m hospodáfisk˘m dvorem dlouho odolá-

lo s odstraÀováním padl˘ch stromÛ. Objekty byly

valo, av‰ak nakonec i tento ostrÛvek zmizel pod

oãi‰tûny od nánosÛ bahna, prohlédnuty stati-

vodou, a tak nebyly u‰etfieny ani prostory správy

kem, podle naléhavosti zaji‰tûny a sledovány.

zámku a hlavní budovy, kde se v˘‰ka hladiny po-

V pfiípadû Laudonova pavilonu byla po dÛklad-

hybovala v rozmezí 1–1,5 m. AÏ na v˘jimky se po-

n˘ch prÛzkumech a zpracování projektu statiky

dafiilo mobiliáfi i ostatní zafiízení vystûhovat do

zabezpeãena základová spára, objekt sepnut

vy‰‰ích pater ãi ãásteãnû odvézt. Nejvíce postiÏe-

ocelov˘mi popruhy a vybaven ãidly, která sledují

ny byly pfiedev‰ím podlahy, omítky, malby (zejmé-

míru pohybu. Velk˘m problémem bylo fie‰ení pfií-

na sala terrena a mu‰lov˘ pokoj) a reprezentativ-

stupu k vysou‰ení hlavní budovy a jejímu zaji‰tû-

ní schodi‰tû. Velké ‰kody napáchala voda v prostorách zahradnictví. Byly zde po‰kozeny historické skleníky s unikátním kanálov˘m vytápûním, navíc jeden

Obr. 29. Veltrusy (okres Mûlník), celkov˘ pohled na zámek

z novûj‰ích skleníkÛ náporu Ïivlu neodolal a byl

a park Veltrusy pfii povodni. (Foto archiv NPÚ –ÚOP

nenávratnû zniãen. Provozní budova vãetnû zafiíze-

stfiedních âech v Praze)

ní a rovnûÏ garáÏe se zahradní technikou a dílny

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | I v a n a K U B E â K O VÁ , M i l o s l a v V L K / R o z t o k y u P r a h y – a r e á l z á m k u a B r a u n e r o v a m l ˘ n a E v a H Á J K O VÁ / S t á t n í z á m e k Ve l t r u s y

307

ní na zimní období. Voda zde sice nedosahovala vysoko, av‰ak vzlínání vlhkosti mûlo za následek zhor‰ování stavu cenn˘ch látkov˘ch a papírov˘ch tapet interiérÛ panského patra. Nakonec musely b˘t odinstalovány a odvezeny k odbornému o‰etfiení do dílen restaurátorÛ. V pfiízemí byly rozmístûny odvlhãovaãe a vytvofiena klimatická jednotka, která upravovala teplotu a vlhkost v období zimních mûsícÛ, a to nejen uvnitfi, ale i v otevfieném prostoru saly terreny. Restaurátofii o‰etfiili

31

zaplavené plastiky v parku a speciální pozornost byla vûnována sochám na reprezentativním scho-

30

di‰ti, které musely b˘t restaurovány kompletnû. Stav hlavního schodi‰tû se povodní v˘raznû zhor‰il a je tfieba pfiistoupit k jeho celkové opravû. Ostatní objekty byly dle míry po‰kození havarijnû ãi jinak zaji‰tûny a na svou opravu ãekají. Bez-

dy stanoveny priority a jedinû rychlé dofie‰ení fi-

K o s t e l s v. V a v fi i n c e v M û l n í k u -

prostfiednû byl restaurován zaplaven˘ mobiliáfi.

nanãních zdrojÛ (SROP, EHP, PZAD) zabrání dal‰í-

-P‰ovce

ProtoÏe byl zdevastován opravdu cel˘ areál,

mu chátrání, ale i rÛstu nákladÛ.

a to velmi zásadnû, bylo nutné pfied finanãnû

V pfiípadû pfiírodní sloÏky areálu, tedy obnovy

Mûstská ãást P‰ovka, do roku 1923 samo-

i ãasovû nároãnou obnovou vytvofiit koncepci

a zachování luÏního lesa, a tím i unikátní podoby

statná obec, se nachází severnû od kopce, na

a podobu jeho budoucího vyuÏití. Z prostfiedkÛ

pfiírodnû krajináfiského parku, je situace kompli-

nûmÏ se rozkládá historické jádro mûsta Mûlní-

MK âR v roce 2003 (jednalo se o ãástku 27 mili-

kovanûj‰í o to více, Ïe jeho podstatná ãást je

ka. P‰ovkou protéká stejnojmenn˘ potok, kter ˘

onÛ Kã) byly mimo jiné zpracovány prÛzkumy

v tzv. aktivní povodÀové zónû, a tak ze zákona

od stfiedovûku lemovala fiada ml˘nÛ. Za posled-

a následnû i projekty fie‰ící obnovu nejpostiÏenûj-

není moÏné v tuto chvíli pfiistoupit ani k nov˘m v˘-

ním z nich, v âertovské ulici v P‰ovce, se potok

‰ích a stûÏejních ãástí areálu, jako je kompletní

sadbám. ¤e‰ení tohoto problému je souãástí

vlévá do fieky Labe. U ml˘na ulice konãí, na jejím

oprava hlavní budovy, revitalizace vodního kanálu

protipovodÀov˘ch úprav vznikajících v souãinnos-

poãátku se nachází kostel sv. Vavfiince, kter˘ je

a obnova vodního reÏimu v parku, rekultivace nej-

ti s Povodím Vltavy. To jiÏ opravilo protrÏenou

souãástí areálu b˘valého augustiniánského klá‰-

více po‰kozen˘ch ploch. Av‰ak problémÛ je stále

hráz v severním úseku parku a pfiistupuje k pfií-

tera zaloÏeného v 60. letech 13. století. Nedale-

velmi mnoho a na své fie‰ení teprve ãekají, stej-

pravû opatfiení (roz‰ífiení kor yta, vybudování no-

k˘ tok Labe zpÛsoboval opakované záplavy této

nû jako realizace oprav, a to z dÛvodu stále trva-

vého jezu), která by do budoucna omezila moÏné

oblasti, se kter˘mi zdej‰í lidé poãítali a byli na

jícího hledání dostateãn˘ch zdrojÛ finanãních pro-

následky povodní. Souãasnû jsou zpracovávány

nû pfiipraveni, jak to dokládá napfiíklad uzpÛsobe-

stfiedkÛ. Provoz v areálu je velmi provizorní,

varianty ochrany areálu. V úvahu pfiipadá mobilní

ní jiÏ zmínûného ml˘na. Na povodeÀ roku 2002

snahou správy objektu je zachovat povûdomí

ochrana nejvíce ohroÏen˘ch objektÛ v parku

by v‰ak opatfiení na‰ich pfiedkÛ nestaãila.

a zájem vefiejnosti v podobû sezonních akcí

a hrozícímu nebezpeãí budou odpovídat i technic-

V Mûlníku Labe kulminovalo 15. srpna 2002

a zpfiístupnûním parku. Toto fie‰ení v‰ak nemá

ká fie‰ení a vybavení pfiízemí objektÛ, pfiípadnû

mezi jednou aÏ ãtvrtou hodinou odpolední na sta-

dlouhodobou perspektivu, a proto je úspû‰né za-

podoba expozic a zafiízení. Se záplavami v této

vu 10,35 m. Voda zaplavila mûstské ãásti Rybáfie,

ji‰tûní finanãního zdroje zásadní podmínkou zá-

oblasti je tfieba poãítat i nadále, provázejí dolní

P‰ovku a Mlazice; protékala i âer tovskou ulicí

chrany a obnovy areálu. V souãasné dobû jsou te-

tok Vltavy od nepamûti. Nicménû povodeÀ z roku

a tomu, aby se vlila do kostela, zabránila zídka

2002 byla skuteãnû extrémní a z hlediska

a mírnû vyv˘‰en˘ okolní terén. O to rvavûj‰í ale by-

„schopností Ïivlu“ velmi pouãná.

la voda spodní, která do kostela vtrhla a zaplnila Eva HÁJKOVÁ

1

ho do v˘‰e 80 cm. MoÏná se mÛÏe zdát, Ïe takováto v˘‰e vodního sloupce není tragická, ale vífiící voda naru‰ila historickou dlaÏbu, pohnula s náhrobky, rozmetala barokní kostelní lavice, povalila kamennou kfititelnici, poniãila oltáfie a po‰kodila elektroinstalaci.

Obr. 30. Veltrusy (okres Mûlník), areál zámku a parku,

PÛvodní pfiedstavy o pouhé likvidaci bezpro-

zniãen˘ skleník. (Foto archiv NPÚ – ÚOP stfiedních âech

stfiedních následkÛ povodnû brzy vzaly za své a pfii-

v Praze)

stoupilo se k celkové obnovû kostela zahrnující

Obr. 31. Mûlník-P‰ovka (okres Mûlník), kostel sv. Vavfiin-

práce stavební i restaurátorské, doprovázené roz-

ce, pohled do kostela krátce po povodni, kdy byla rozebrá-

‰ífien˘m prÛzkumem stavebnû-historick˘m, restau-

na historická dlaÏba. (Foto J. Jucha)

rátorsk˘m a v˘zkumem archeologick˘m. V˘sled-

2

kem je nová elektroinstalace, opravy omítek, vybudování odvlhãení kostela, jeho statické zaji‰tûní, poloÏení dlaÏby historické i nové, oprava

308

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | E v a H Á J K O VÁ / S t á t n í z á m e k Ve l t r u s y R e n a t a · PA â K O VÁ / K o s t e l s v. Va v fi i n c e v M û l n í k u - P ‰ o v c e

32

33 34

stfiechy, krovu a stropu nad lodí. Na základû re-

Pokud je pravidlem, Ïe v jiÏní (epi‰tolní) stûnû

Obr. 32. Mûlník-P‰ovka (okres Mûlník), kostel sv. Vavfiin-

staurátorského prÛzkumu byla dána nová podo-

presbytáfie b˘vá sedile, potom v severní (evange-

ce, iluzivní oltáfi v lodi kostela s v˘jevem UkfiiÏování, obje-

ba lodi a gotick˘m prostorÛm navazujícím na

lijní) byl oãekáván sanktuáfi. PrÛzkumem byl od-

ven˘ pod pozdnû barokním dfievûn˘m oltáfiem pfii obnovû.

presbytáfi. Úpravy se dotkly také okolí kostela,

halen renesanãní sanktuáfi tvofien˘ pravoúhlou ni-

(Foto M. Mádl)

kde byl zrekonstruován parãík, jemuÏ dominuje

kou ve zdivu. Na poãátku byl zji‰tûn pouze tvar

Obr. 33. Mûlník-P‰ovka (okres Mûlník), kostel sv. Vavfiin-

a v plo‰e pfiekladu torzálnû dochovaná datace

ce, sedile v presbytáfii kostela v dobû postupného odhalová-

barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

3

Stavební práce byly zapoãaty na poãátku dub-

15??. Zatímco sedile mûlo b˘t pfiiznáno, u sank-

ní a oãi‰Èování restaurátorem. (Foto J. âermák)

na roku 2003. S pfiib˘vajícím ãasem je stále více

tuáfie se pfiedpokládalo pouze malífiské zdÛraznû-

Obr. 34. Mûlník-P‰ovka (okres Mûlník), kostel sv. Vavfiin-

doplÀovala práce restaurátorÛ, coÏ vyplynulo

ní v jinak jednolité v˘malbû. Nakonec v‰ak zvítû-

ce, interiér kostela v únoru 2005. (Foto M. Mádl)

i z mimofiádn˘ch objevÛ v prÛbûhu obnovy. Sou-

zila „lidská zvídavost“ a bylo poznáno více neÏ

ãasná podoba kostela sv. Vavfiince je totiÏ dána

jen tvar sanktuáfie. Jeho podoba se odkryla v úpl-

1 Doklad toho, Ïe voda zaplavovala i kostel sv. Vavfiince,

dlouh˘m stavebním v˘vojem trvajícím déle neÏ

nosti. S vypadávajícími cihlami zazdívky se obje-

pfiineslo restaurování jeho lavic – v dutinách konstrukcí

700 let, bûhem nûhoÏ bylo mnohé ukryto fiadou

vil na zadní stûnû veraikon drÏen˘ postavami po

a fiezeb bylo nalezeno mnoho jílu a bláta, které byly fixo-

pfiestaveb a úprav. Raná gotika jeho poãátku byla

stranách.

vány nátûry.

„uschována“, nenávratnû zmizelo napfiíklad zobra-

Dal‰í postup obnovy a z nûho vypl˘vající podo-

2 R. ·PAâKOVÁ (ed.): Mûlník-P‰ovka, sborník vydan˘ pfii

zení sv. Vavfiince na v˘chodním prÛãelí kostela, jak

bu interiéru kostela urãily v˘sledky restaurátor-

pfiíleÏitosti znovuvysvûcení kostela sv. Vavfiince v Mûlníku-

ho mÛÏeme vidût na rytinû zachycující vyplenûní

ského prÛzkumu provedeného v hlavní lodi a v go-

-P‰ovce, obnoveného po povodni roku 2002, Mûlník

klá‰tera roku 1611. Ta dále vypovídala i o dfiívûj‰í

tick˘ch prostorách sakristie a tzv. berkovské

2004. Sborník obsahuje práce historické, kunsthistorické

4

existenci velkého hrotitého okna na v˘chodním

kaple. V hlavní lodi tak zmizely nástûnné malby

a pfiíspûvky dokumentující obnovu kostela a jednotlivé

prÛãelí, coÏ potvrdily práce pfii obnovû plá‰tû kos-

a nástropní malby z 20. století, jejichÏ umûlecká

restaurátorské zásahy.

tela v roce 1996. Likvidace následkÛ povodnû

kvalita byla problematická a prostfiedky vynaloÏe-

3 Nová úprava okolí kostela, které se mûlo stát oázou kli-

v‰ak odhalila i zcela nové, pfiekvapivé nálezy.

né na jejich restaurování neúmûrnû vysoké. Ne-

du v ru‰né P‰ovce, v‰ak byla naru‰ena necitliv˘m vybu-

Oprava elektroinstalace pfiinesla objev kamen-

znamená to v‰ak, Ïe by byly nenávratnû zniãeny.

dováním parkovi‰tû Mûstem Mûlník v tûsné návaznosti

ného ranû gotického sedile, do nûhoÏ byla vloÏena

V‰e je zdokumentováno, malby byly restaurátory

na parãík u kostela. Parkovi‰tû, jeÏ vzniklo bez fiádného

mlad‰í, ranû barokní ‰tuková úprava: niky ukonãe-

zafixovány a teprve následnû pfiekr yty. Postavy

projednání, zlikvidovalo pfiístupov˘ chodník k cestû smû-

né konchami jsou opatfieny plastickou mu‰lí, na

svûtic v iluzivních oknech na jiÏní stûnû lodi na-

fiující k hlavnímu vchodu kostela.

rozhraní boãních konch a stfiedního pole je umís-

hradila nová v˘malba prokázaná restaurátorsk˘m

4 Restaurátorsk˘ prÛzkum se bohuÏel neuskuteãnil

tûna tváfi andílka s kfiídly, jednotlivé ãásti jsou ole-

prÛzkumem pro barokní období (perspektivnû

v presbytáfii, neboÈ stavební firma provedla jeho v˘malbu

movány perlovcem.

znázornûná okna s modfie zbarven˘mi okenními

pfiedãasnû. To bude úkol pro pfií‰tí generace.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | R e n a t a · PA â K O VÁ / K o s t e l s v. Va v fi i n c e v M û l n í k u - P ‰ o v c e

309

Na obnovû kostela sv. Vavfiince v Mûlníku-P‰ov-

Zámek Libûchov

ce se podíleli: investor – ¤ímskokatolická farnost Mûlník-P‰ov-

Voda vnikla do zámku v Libûchovû v noci z 12. na

ka, zastoupená P. Janem Juchou MS

13. srpna 2002 po tfietí hodinû ranní. Zámecká

MAX stavební a. s. Bu‰tûhrad – práce stavební;

zahrada má své dva prameny, zahradou pak dále

Ing. Jindfiich Rine‰ – projektová dokumentace;

protéká fiíãka Libûchovka a Ml˘nsk˘ potok. Setká-

Z. Novák, kamenosochafiské a restaurátorské

vají se ve vzdáleném bodu zahrady pod Ïelezniã-

práce – poloÏení historické dlaÏby; Tronik Mûlník

ním viaduktem, odkud odtékají do koryta Labe na

– zabezpeãovací zafiízení; J. Jan‰ta, elektromon-

druhé stranû Ïelezniãního náspu. Dokud byla hla-

táÏe – elektroinstalace; Mûlnická zeleÀ, s. r. o. –

dina Labe zv˘‰ena asi o 2,5 m, proudily obû vodo-

tabulkami). Tomu odpovídá i celková barevnost

obnova zelenû

teãe do fieky; pfii dal‰ím zv˘‰ení hladiny se v‰ak za-

lodi v ‰edavém tónu doplÀovaná rÛÏovou.

Mgr. J. Rafl, akad. sochafi a restaurátor, MgA.

ãaly vracet a rozlévat v prostoru zahrady. Podle

Uvedenému období odpovídají i dva novû obje-

M. Bursová, akad. malífika a restaurátorka – ná-

stavu stoupající vody jsme pfiedpokládali, Ïe vnik-

vené iluzivní oltáfie s v˘jevy UkfiiÏování a sv. Jana

stûnné malby, kamenná a ‰tuková díla; restaurá-

ne do zámku dvefimi ze zahradního prÛãelí. Dva

Nepomuckého, které byly dosud zakryty pozdûj‰í-

torská skupina D. Vinklát, J. Stöckl, akad. mal.,

schody je‰tû zÛstaly suché, kdyÏ voda zaãala prou-

mi, ale také barokními dfievûn˘mi oltáfii. Malby

MgA. M. Krãmáfi, MgA. T. Fafek, E. Lattová,

dit podlahami. Její vztlak nás pfielstil.

byly oãi‰tûny, zakonzervovány a zdokumentová-

M. Zme‰kal, M. Lubomírsk˘, P. ·achl, J. Îampach,

PovodÀové informace byly jednoznaãné, a proto

ny. Jako jejich autor byl srovnávacím studiem ur-

Z. ·vec, M. Rachnev, J. Velebn˘, ·. Dejmalová –

jsme zavãas zaãali stûhovat exponáty z pfiízemí do

kostelní lavice, oltáfie; J. Knor, akad. mal. – kfititel-

prvního patra. Poãáteãní pozvoln˘ nástup Labe do

Ruce restaurátorÛ promûnily i svorníky gotic-

nice; P. Bare‰, akad. mal., J. Brodsk˘, akad. mal.

zahrady zr ychloval a sílil. Na‰im prosbám o po-

k˘ch Ïebrov˘ch kleneb v sakristii a berkovské kap-

– obrazy hlavního oltáfie; J. Kocán, T. Hoke‰ – vit-

moc vyhovûli hasiãi a nûkolik lidí z Libûchova. By-

li. Koneãnû mohl promluvit nejen jejich tvar, dosud

ráÏe; K. Rizopulos, Z. Novák – restaurování ná-

la doba dovolen˘ch a nás bylo opravdu málo. Ale

zastfien˘ vrstvami nátûrÛ, ale také pÛvodní barev-

hrobníkÛ, socha sv. Jana Nepomuckého

v‰echny sbírkové pfiedmûty jsme do osudné chvíle

nost.

Ing. P. Macek, Mgr. J. Rafl, akad. soch. a rest.,

staãili vystûhovat. Na vitríny a dal‰í zafiízení jiÏ ne-

Zatím jsme hovofiili pouze o pracích, které se

MgA. M. Bursová, akad. mal. a rest. – prÛzkum

zbyl ãas. Jako poslední kus jsme vyná‰eli klavír

t˘kají stavby samotné, av‰ak neménû v˘znamná,

stavební a restaurátorsk˘; Mgr. L. Varadzin, Mgr.

alespoÀ na podestu schodi‰tû; voda bohuÏel do-

nároãná a také nákladná byla práce na restauro-

I. ·tefan (ARÚ AV âR) – archeologick˘ prÛzkum

sáhla i tam a nástroj zniãila.

vání bohatého barokního mobiliáfie kostela. Vzhle-

pracovníci NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze –

V koneãné fázi, kdy voda kulminovala a pfieté-

dem k finanãní nároãnosti byl v období let

Mgr. D. Hladíková, Ing. J. ÎiÏka, PhDr. E. Stará,

kala pfies koleji‰tû do zahrady, byla hladina nûko-

2003–2004 restaurován nejprve hlavní oltáfi

Mgr. L. Vondráãková, J. Burget; pracovnice MûÚ

lik dní stálá, pfiiãemÏ v˘‰kov˘ rozdíl mezi zahradou

a nároãnû vyfiezávané lavice, tedy ty ãásti v˘bavy

Mûlník, oddûlení památkové péãe – Mgr. R. ·paã-

a koleji‰tûm je 9 m. Ze zahrady a krajiny vÛkol se

kostela, které jsou nezbytné pro jeho provoz.

ková, H. Lejtnarová

stalo obrovské, neohraniãené jezero. PovodeÀ za-

ãen Jan Ezechiel VodÀansk˘.

5

6

Hlavní oltáfi nese obraz Karla ·kréty s neobvyk-

plavila ve‰keré objekty zámeckého areálu vyjma

l˘m v˘jevem sv. Vavfiince uzdravujícího slepého

nûkdej‰í sladovnu. Zámek byl zatopen do v˘‰e 3,12 m, ostatní objekty podle úrovnû terénu do v˘-

fiímského vojína, v nástavci nad ním je vyobrazení sv. Augustina, kter˘ odkazuje spolu se sochami

Obr. 35. Mûlník-P‰ovka (okres Mûlník), kostel sv. Vavfiin-

‰e 3,1–3,6 m. Na‰e bezpeãnostní sluÏba stfieÏila

sv. Fulgence a sv. Tomá‰e z Villanovy na minulé

ce v kvûtnu 2005. (Foto R. ·paãková)

zámek a depozitáfie plné sbírkov˘ch pfiedmûtÛ z lo-

7

di, zapÛjãené místními rybáfii.

spojení s fiádem augustiniánÛ. V leto‰ním roce

Velmi utrpûly nástûnné malby Josefa M. Navrá-

(2005) je pozornost vûnována boãnímu oltáfii Panny Marie Potû‰ující, u kterého se konají pravi-

5 M. MÁDL: Nástûnné malby Jana Ezechiela VodÀanské-

tila v Orientálním salonu, které byly pfies tfii dny

delné poboÏnosti. Restaurování mobiliáfie v‰ak

ho v kostele sv. Vavfiince v P‰ovce u Mûlníka, in: Obãasník

ponofieny rovnûÏ do v˘‰e 3,12 m. Pro jejich zá-

mûlnick˘, informaãní bulletin Mûlnického osvûtového

chranu zajistilo Národní muzeum ihned po ústupu

a okra‰lovacího spolku, kvûten 2005, s. 18–20.

povodÀov˘ch vod ve spolupráci se Státním ústa-

‰ích desetiletích dostávalo stûÏí jen nejzákladnûj-

6 K otázce autorství hlavního oltáfiního obrazu se rozpou-

vem památkové péãe základní posouzení stavu

‰í péãe. Nyní, paradoxnû v dÛsledku niãivé povod-

tala polemika – viz S. DOBALOVÁ: Poznámka k obrazu

a poÏádalo akademického malífie Jana Îivného,

nû, získal rekonstrukcí podobu, kterou si sv˘m

Karla ·kréty z kostela sv. Vavfiince v P‰ovce, in: Obãasník

kter˘ malby v minulosti restauroval, aby je o‰etfiil

v˘znamem bezesporu zaslouÏí. Bylo tomu tak pfie-

mûlnick˘, cit. v pozn. 5, s. 16–18.

a zajistil. O jeho záchrann˘ch pracích vypovídá ná-

dev‰ím díky obûtavosti a nasazení P. Jana Juchy

7 Objekt konventu, kter˘ je v soukromém vlastnictví a dfií-

sledující vlastní zpráva.

MS. Pro vefiejnost byl kostel otevfien 15. srpna

ve slouÏil pro potfieby uãili‰tû, byl po povodni vyãi‰tûn, ale

2004 koncertem souboru Schola Gregoriana Pra-

na zásadnûj‰í zásah a nové vyuÏití stále je‰tû ãeká.

kontaminovaného bahna. V otevfieném prostoru

gensis a slavnostní m‰í, kterou celebroval Mons.

8 Na obnovu kostela sv. Vavfiince bylo dosud vynaloÏeno

i v korunách stromÛ bylo mnoÏství naplaven˘ch

Karel Havelka, generální vikáfi litomûfiické diecé-

na 10 milionÛ Kã. Rozhodující ãástkou, pfiedstavující po-

pfiedmûtÛ a jejich trosek. V budovách bylo prou-

ze. Od té doby Ïije pravideln˘mi bohosluÏbami

lovinu finanãních prostfiedkÛ, pfiispûlo Biskupství litomû-

dem a pohyby vody zniãeno ve‰keré zafiízení, po-

a pfiíleÏitostn˘mi kulturními akcemi.

fiické.

‰kozeny omítky, elektrické rozvody, okenní rámy,

bude probíhat je‰tû v dal‰ích letech.

8

Od prvorepublikov˘ch oprav se kostelu v dal-

Renata ·PAâKOVÁ

Po opadnutí vody byl cel˘ areál zanesen vrstvou

dvefie, dfievûné podlahy, zaãaly se objevovat plísnû. Zaplavena byla rovnûÏ trafostanice pro cel˘

310

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | R e n a t a · PA â K O VÁ / K o s t e l s v. Va v fi i n c e v M û l n í k u - P ‰ o v c e L u d m i l a K L I M O V I â O VÁ , J a n a S O U â K O VÁ / Z á m e k L i b û c h o v

areál, takÏe v prvních dnech bylo pracovi‰tû bez elektrické energie, tedy bez moÏnosti zapojení pfiístrojÛ. Po ãásteãném zprovoznûní rozvodny bylo vedení suplováno nekoneãn˘mi metry nov˘ch kabelÛ. PfiekáÏely pfii úklidu a vyÏadovaly trvalou pozornost, protoÏe jistiãe a ostatní souãástky vlhkem velmi trpûly, ale daly se díky nim, podle dispozic odborníkÛ, zapnout odvlhãovaãe. Ihned po opadnutí vody zaãali pracovníci areálu a poãetní dobrovolníci z místa, studenti, dobrovolníci organizace INEX a âlovûk v tísni – celkem asi 160 lidí vãetnû skupiny ¤ekÛ (které pfiivezl do Libûchova autobus pfiímo z leti‰tû, t˘den zde pilnû pracovali a stejn˘m zpÛsobem zase odletûli domÛ) – s ãi‰tûním, vyklízením a tfiídûním trosek a vybíráním je‰tû pouÏitelObr. 36. Libûchov (okres Mûlník), zámek v dobû kulmi-

n˘ch kusÛ zafiízení. Vyãistili stûny, omyli okna

Po nezbytn˘ch administrativních krocích byla po-

a dvefie, vystfiíkali podlahy. V krátkosti bylo prove-

loÏena nová stfiecha správního domku a také zapo-

deno statické posouzení objektÛ a zaji‰tûna pro-

ãala dÛkladná rekonstrukce prvního z depozitáfiÛ,

hlídka autorizovan˘m inÏen˘rem pro pozemní stav-

kter˘ mûl b˘t pfiipraven v pfiedstihu k bezpeãnému

by. V sanaci posléze pokraãovala stavební firma,

uloÏení sbírek po dobu rekonstrukce zámku. Sou-

které navlhãila, a tím se stalo, Ïe se podkladové

která oklepala po‰kozené a uvolnûné omítky, vy-

stavná péãe patfiila téÏ o‰etfiení nástûnn˘ch maleb

vrstvy emulzního klihovoolejového charakteru

zvedla a opravila podlahy.

nace vody . (Foto archiv Náprstkova muzea)

J. Navrátila v pfiízemí zámku, jeÏ se díky restaurá-

rozmoãily, zmûkly, ztratily lepivost a regeneraãní

Ke znaãn˘m ‰kodám do‰lo také v zahradû, re-

torskému ateliéru akademického malífie J. Îivného

schopnost po vyschnutí. Stav byl naprosto hava-

novované v minul˘ch letech velk˘m úsilím vlast-

i díky svûdomitosti na‰ich pracovníkÛ podafiilo za-

rijní, vytvofiily se puch˘fie ve velikosti aÏ 5 cm. Na

ních pracovníkÛ, brigádníkÛ i odbornou firmou.

chovat. V‰echny tyto práce si vyÏádaly nemalé úsi-

mnoh˘ch místech malba odpadla. Povrch byl za-

Padla fiada podmáãen˘ch stromÛ, uschly nûkteré

lí a znaãné finanãní prostfiedky.

‰pinûn, byly zde patrné ãásti rostlin, sena i bezo-

vysazené kefie. Pracovníci areálu a dobrovolníci

Uprostfied rekonstrukce depozitáfie oznámil

bratl˘ch ÏivoãichÛ, které ulpûly na malbû vãetnû

ostfiíkali dosaÏitelné porosty, odstranili naplave-

v kvûtnu 2004 Pozemkov˘ úfiad v Mûlníce své

zbytkÛ bláta. Na men‰ích místech byla malba od-

né nánosy a zanesené pfiedmûty, vyhrabali trávní-

rozhodnutí o restituci ãásti areálu. Zmûna vlastnic-

plavena, retu‰e ztmavly a pÛsobily ru‰ivû.

kové plochy a cesty, postupnû stahovali padlé

k˘ch pomûrÛ projekt zastavila, neboÈ zákon nedo-

Nejprve se uskuteãnil rozsáhl˘ restaurátorsk˘

kmeny. Oslabené platany, které pozdûji silnû na-

voluje investovat prostfiedky státního rozpoãtu do

prÛzkum, protoÏe v prvních t˘dnech hlavnû ze

padla klínûnka, nechali o‰etfiit – snad úspû‰nû –

soukromého majetku. Národní muzeum mÛÏe na-

skryt˘ch spár (trhlin) zdiva pod barevn˘mi vrstva-

opakovan˘m postfiikem.

dále provádût pouze nutnou údrÏbu, dále peãuje

mi vytékala voda v krÛpûjích. Proto byly v místech

také o nástûnné malby, pro nûÏ by pfieru‰ení prací

nepÛvodních tmelÛ utvofieny men‰í otvor y tak,

znamenalo bezprostfiední nebezpeãí.

aby se tento proces urychlil. Dále bylo provedeno

Sochafiská v˘zdoba zahrady, v pfiedchozích mûsících restaurovaná, musela projít znovu rukama restaurátorÛ. Z kamene bylo vymyto pojivo a do

Za dané situace Národnímu muzeu nepfiíslu‰í

o‰etfiení proti plísním a houbám dle doporuãení

struktur y pískovce bylo zaneseno jemné bahno,

ani preventivní opatfiení na ochranu areálu. DluÏno

pracovníkÛ NPÚ. Restaurátorsk˘ prÛzkum byl pro-

soli a jiné chemikálie. Star‰í tmely odpadaly a byla

ov‰em fiíci, Ïe nebezpeãí velké vody je pfii pfiibliÏnû

vádûn ve spolupráci s technickou laboratofií NPÚ

odhalena vnitfiní struktura kamene. Povrch pískov-

stejné úrovni zámecké zahrady a toku Labe veliké.

v Praze a rakousk˘mi odborníky z Vídnû. Vysou-

ce zaãaly pokr ˘vat fiasy. Byl proveden prÛzkum

Zahrada aÏ do roku 1870 dosahovala k fiece a i ny-

‰ení zdí bylo zaji‰Èováno vûtráním a pomocí vy-

a stanoven postup o‰etfiení: odsolení, injektáÏ

ní, kdy je oddûlena tûlesem dráÏního náspu, sahá

sou‰eãÛ. Malby byly v této etapû zafixovány, ale

prasklin, slepení váÏn˘ch trhlin, doplnûní tmelÛ,

voda do zahrady pomûrnû ãasto. Podle nepotvrze-

ne zcela vyrovnány, aby mohlo krakeláÏí pokraão-

plastická a barevná retu‰, hydrofobizace soch.

n˘ch informací místních zdrojÛ pfiipravuje snad

vat vysychání a nedocházelo k po‰kození na jin˘ch

Práci dvou restaurátorsk˘ch ateliérÛ umoÏnila pod-

Správa povodí Labe protipovodÀové úpravy.

místech. Ve spolupráci se správou zámku byly po-

pora nadací VIA a âlovûk v tísni (z daru austral-

Ludmila KLIMOVIâOVÁ, Jana SOUâKOVÁ

sk˘ch krajanÛ urãeného pro Libûchov). Paralelnû probíhalo komplexní stavebnû-histo-

stupnû snímány latexové nátûr y a omítky ze 60. let 20. století. Tím se v místech nad podlahou

Malby Josefa Navrátila na zámku Libûchov

odkr ylo cihlové zdivo a byly ãásteãnû vyãi‰tûny

rické zhodnocení v‰ech budov náleÏejících k areá-

V pondûlí dne 12. 8. 2002 neobvykle silná po-

spár y, tak aby se co nejvíce ur ychlilo vysychání.

lu libûchovského zámku. ZároveÀ byl pfiipraven

vodeÀ zaplavila také zámek Libûchov. Vzácné

NPÚ v Praze poskytl mûfiicí techniku na sledování

projekt úplné rekonstrukce, v níÏ jsme chtûli na-

malby Josefa Navrátila se ocitly pod vodou do

vlhkosti a teploty. Pfii kontrolování teploty v rÛz-

pravit i nûkteré nedostatky materiálu pouÏitého pfii

v˘‰ky 3,12 m, takÏe lze fiíci, Ïe 90 % maleb Ori-

n˘ch v˘‰kách byl zji‰tûn v˘razn˘ rozdíl mezi teplo-

renovaci v 60. letech 20. století a vytvofiit moderní

entálního salonu malovan˘ch kombinovanou ole-

tou u zemû (4,4 °C) a ve v˘‰ce 2,5 m (9,8 °C).

expozici. Odstranûní omítek umoÏnilo provedení

jovou temperou bylo povodní pfiímo zasaÏeno.

Na mal˘ch vzorcích byla posléze vyzkou‰ena

restaurátorského prÛzkumu spodních vrstev zdiva

Povrchová ochranná mastnûj‰í laková vrstva byla

metoda snímání poru‰en˘ch zbûlen˘ch lakov˘ch

a pfiineslo na nûkolika místech pfiekvapující v˘sled-

vodou poru‰ena a opalizovala. Voda se dostala

vrstev a také provedeny zkou‰ky vyrovnávání mis-

ky: v zámku bylo odhaleno barokní zdobení zdí.

pod vrstvu malby, nabourala podkladové vrstvy,

kovitû zvednut˘ch krakel. Tyto vzorky prokázaly,

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S / V R O C E T ¤ I P O V E L K É V O D ù | L u d m i l a K L I M O V I â O VÁ , J a n a S O U â K O VÁ / Z á m e k L i b û c h o v Jan ÎIVN¯ / Malby Josefa Navrátila na zámku Libûchov

311

37 38

39

Ïe ãi‰tûní a snímání poru‰en˘ch lakov˘ch vrstev

covníky správy zámku regulováno temperování

borníky následovalo provedení retu‰e na tmelech

je moÏné, stejnû jako ãásteãné vyrovnání misko-

a vûtrání místnosti. Pfiitom byl kladen dÛraz na

i dal‰ích potfiebn˘ch místech a aplikace závûreã-

vit˘ch krakeláÏí a jejich upevnûní. Vytvofiil jsem

to, aby vysou‰ení neprobíhalo pfiíli‰ rychle, proto-

n˘ch konzervaãních vrstev.

kolektiv restaurátorÛ (M. Hou‰Èová a I. Pfiibylo-

Ïe pfiekotn˘ postup by mûl za následek zkfiehnutí

Po zhodnocení stávajícího stavu maleb v po-

vá), s nímÏ jsem pravidelnû kontroloval stále se

barevn˘ch vrstev a jejich následné odpadávání.

rovnání s jin˘mi malbami, které rovnûÏ utrpûly po-

uvolÀující malbu. V místech, kde hrozilo odpad-

PrÛbûÏnû byly malby i dal‰í stûny o‰etfiovány pro-

vodní, bylo konstatováno, Ïe díky vãasnému zá-

nutí, byly malby fixovány hloubkov˘mi injektáÏemi

ti plísním. Byla provedena zkou‰ka upevnûní, ãi‰-

sahu, soustavnému sledování a o‰etfiování je

tak, aby pouÏité lepivé látky nezabránily jejich po-

tûní a koneãného restaurování.

souãasná situace libûchovsk˘ch maleb stabilizo-

stupnému vysychání. Práce postupovaly v jednot-

V souãasné dobû je moÏno konstatovat, Ïe stav

vaná. Tento v˘sledek je o to cennûj‰í, Ïe Josef

liv˘ch úsecích podle stupnû vysychání ãástí zdí

nástûnn˘ch maleb J. Navrátila je stabilizovan˘. Dí-

Navrátil technicky experimentoval a jeho malby

a maleb, které probíhalo nestejnomûrnû v závis-

ky pravideln˘m kontrolám a opakované fixaci uvol-

jsou tedy primárnû citlivûj‰í a nároãnûj‰í na péãi.

losti na fyzikálních vlastnostech zdiva. ¤ada uvol-

nûn˘ch míst nedochází k dal‰ím ztrátám. Malby

Dosavadní dobr˘ stav je ohroÏen nevyjasnûnou

nûn˘ch míst musela b˘t kvÛli postupu vlhkosti

a zdivo v‰ak nejsou dosud vyschlé do té míry, aby

majetkoprávní situací vlastnictví zámku, která by

upevÀována opakovanû.

se jiÏ neuvolÀovaly barevné vrstvy.

rozhodnû nemûla pfieru‰it odborné restaurátorské

Bûhem stavebních úprav v Orientálním salonu

V srpnu 2004 jsme se dozvûdûli, Ïe do‰lo

o‰etfiování, protoÏe po‰kozené malby stále pracu-

(odstranûní betonové podlahy a její nahrazení pod-

k restituci zámku, a vzhledem k majetkoprávním

jí. V pfiípadû nedodrÏování regulovaného teplotního

lahou dfievûnou) byly malby proti prachu a dal‰ím

vztahÛm nastala asi tfiímûsíãní pauza, bûhem níÏ

a vlhkostního reÏimu a absence odborného restau-

nevhodn˘m vlivÛm zaji‰tûny pfiekr ytím netkanou

se stav maleb velice zhor‰il, zaãaly se uvolÀovat

rátorského o‰etfiování hrozí cenn˘m malbám

textilií. Pfiekrytí se maleb nedot˘kalo a umoÏnilo

povrchové malífiské vrstvy a hrozilo jejich odpad-

J. Navrátila v Orientálním salonu zniãení.

jejich vûtrání. Toto opatfiení vytvofiilo na povrchu

nutí. Jen skuteãnost, Ïe restaurátorské o‰etfiová-

maleb stálej‰í mikroklima, které mnohem ménû

ní nebylo pfieru‰eno zcela, odvrátila odpadávání

podléhá vnûj‰ím v˘kyvÛm. Proto bylo pfiekrytí ne-

originálních maleb ve vût‰ím rozsahu.

tkanou textilií ponecháno i po skonãení stavebních prací.

Jan ÎIVN¯

âi‰tûní, vyrovnávání, lokální vysou‰ení, ztenãování lakov˘ch vrstev a snímání ru‰iv˘ch ztmav-

Vysou‰ení zdí bylo zaji‰Èováno vûtráním, tem-

l˘ch pozdûj‰ích malífisk˘ch zásahÛ by mûlo probí-

Obr. 37., 38. Libûchov (okres Mûlník), zámek, Navrátilo-

perováním a pomocí vysou‰eãÛ. Dennû byla

hat za stálého upevÀování malby na potfiebn˘ch

vy malby v Orientálním salonu bûhem fixace malífisk˘ch

v místnosti mûfiena a zaznamenávána vlhkost

místech. Dále by mûlo následovat odstranûní de-

vrstev. (Foto archiv Náprstkova muzea)

a teplota. Na základû namûfien˘ch hodnot a pro-

gradovan˘ch tmelÛ, upevnûní lÛÏek tmelÛ a na-

Obr. 39. Libûchov (okres Mûlník), zámek, detail po‰koze-

mûn poãasí bylo na doporuãení restaurátora pra-

hrazení tmely nov˘mi. Poté by dle konzultací s od-

ní malby v Orientálním salonu. (Foto archiv Náprstkova muzea)

312

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / IN MEDIAS RES / V ROCE T¤I PO VELKÉ VODù | Jan ÎIVN¯ / Malby Josefa Navrátila na zámku Libûchov