SBORNÍK PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE I. k programům Mláďátka a Zvířátka, Putování se psem

SBORNÍK PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE I. k programům Mláďátka a Zvířátka, Putování se psem

SBORNÍK PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE I. k programům Mláďátka a Zvířátka, Putování se psem | 2013

Obsah Pionýr a pionýrství Předmluva Poděkování O dětech trochu „jiných“, o těch, které mají nějaké specifické vzdělávací potřeby nebo prostě potřebují, abychom na ně mysleli „trochu jinak“

7 9 11 13

Kompetence

26

Představení ověřovatelů a autorů PDP (Mláďátka a Zvířátka)

29

ČEKÁ NA VÁS POHÁDKA OSLAVA STÁTNÍHO SVÁTKU ZÁBAVNĚ ČÍM BUDU, AŽ BUDU VELKÝ? ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI BODOVÁNÍ DĚTÍ ROZVOJ MOTORIKY AUTISTICKÉHO CHLAPCE OVOCE A ZELENINA PUTOVÁNÍ SE ZVÍŘÁTKY VESELÉ VELIKONOCE ANEB SVÁTKY JARA VODA ŽIVÁ ZVÍŘÁTKA NA PAPÍRU

30 33 38 42 47 49 51 53 56 58 60

Představení ověřovatelů a autorů PDP (Putování se psem)

63

JAK SE ROZHODNEŠ? NAUČNÁ STEZKA KVÍZ A LA RISKUJ NA KRÁLE STROMŮ MŮJ DŮM SLACKLINE OBRÁZKY Z MODURITU SPONKY A PŘÍVĚSKY Z KŮŽE KDO HLEDÁ, NAJDE! MOBILY (S HVĚZDIČKAMI), TANČÍCÍ ZIMA ZÁVOD KOLOBĚŽEK V YRÁBÍME Z LÉKAŘSKÝCH ŠPACHTLÍ

64 68 71 74 76 78 80 82 84 85 87

Příklady slepých uliček SEMÍNKA KVĚTINÁČ

90 91

POJĎME NA V ÝPRAV Y

93

Pionýr a pionýrství Kdo ví, snad má tu touhu každý z nás v sobě od narození zakódovanou. Nebo se k ní propracuje až v některém okamžiku svého života? A co se v té touze od pradávna skrývá, co ji probouzí a k čemu nás vede? Bezesporu je jedním z podstatných předpokladů pro lidský pokrok, objevování, rozvíjení a poznávání našeho světa i vesmíru. A o čem, že je řeč? O pionýrech a pionýrství lidského rodu. Odedávna jsou takoví mezi námi, někteří známí po celém světě, o jiných sotva víme, že existují a dokonce žijí vedle nás. O některých se učíme a poznáváme je, protože jsou to světově proslulí průkopníci vědy a techniky, objevitelé zemí, ba i kontinentů. Už přes půl století máme i průkopníky lidského pronikání a letů do vesmíru – i když zatím jen v naší sluneční soustavě. Zato autoři knih, komiksů, filmů, seriálů a samozřejmě děti se ve své fantazii vydávají na výpravy mnohem delší. Nové cesty a směry do budoucna však hledají nejen jednotlivci, ale i celá společenství – národy, církve, politické strany, umělecká hnutí, ba i občanská sdružení, jako je Pionýr. V našem případě přirozeně nejde jen o cesty, kterými se chceme ubírat, ale také o ty, které vytváříme směrem k sobě, abychom byli přístupnější a otevřenější pro co nejvíce dětí a mladých lidí. Aby tomu tak bylo, musíme po nich ale kráčet společně. I proto se vám do ruky dostal tento materiál, který má být nejen nástrojem a pomůckou, ale také společně tvořeným dílem. Věříme, že směřuje k cíli, který by měl být všem pionýrům společný – hledání, poznávání, objevování – nejen vzdálených zemí a kultur, ale i svého bezprostředního okolí, historie, sebe sama, vlastního místa ve společnosti i v kolektivu, zkoušení nových aktivit a her… Dětský kolektiv je spolu se školou a rodinou přirozeným prostorem pro podobné objevování a hledání cest do dalšího života. Může to být třeba parta na ulici, ale také zájmově zaměřený kroužek, nejlépe však kolektiv dětského sdružení, který může dítěti poskytnout jak uplatnění jeho zájmů, všestranné poznávání, tak i pestré a zajímavé prožití volného času v partě kamarádů, kde se děti aktivit nejen účastní, ale podílejí se i na jejich vymýšlení a přípravě. Na tomto principu pracuje pionýrské hnutí od svého počátku. Skutečnost, že si za svůj název zvolilo právě tento slovní symbol, jasně naznačuje, jakým směrem a jakými formami na děti působí, aby v nich vyvolalo touhu po partě kamarádů, dobrý vztah k přírodě i společnosti a nabídlo dobrodružství poznání, pomoci a odpovědnosti. Tak otevřete, listujte, pojďte si hrát, zkoušet, objevovat, vylepšovat.

7

Předmluva Pionýrský projekt Klíčení je zaměřen a tvorbu výchovných programů pro děti a mladé nad 15 let. Navazuje na aktivity Pionýra, činnost oddílů a klubů i na osobité projekty, jako je Oáza a Parťáci a různé integrační iniciativy. Záměrem projektu je zkvalitnění výchovného působení na děti a mládež v ČR při zachování stávajících principů sdružení a hry jako základního výchovného prostředku. Cílem projektu je rozvíjení a prohlubování klíčových kompetencí dětí v rámci neformálního vzdělávání a využití individuálních přístupů přizpůsobených dětem se specifickými vzdělávacími potřebami v běžné činnosti sdružení a jejich promítnutí i do vzdělávání v rámci sdružení Pionýr. Projekt Klíčení byl spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a ze státního rozpočtu České republiky. Tyto zdroje pokryly náklady rozpočtu ze 100%. Dostává se vám do rukou sborník příkladů dobré praxe, který by mohl být dobrou inspirací při práci se vzdělávacími programy, které vznikly v rámci projektu Klíčení. Tento sborník je věnován věkovým kategoriím Nejmladší (Mláďátka a Zvířátka) a Mladší (Putování se psem). Jsou zde vybrány příklady, jak vhodně propojit jednotlivé metodické listy, jak popsané aktivity rozšířit a přizpůsobit na míru právě svému oddílu, a další náměty a postupy, které se v rámci oddílové činnosti při práci se vzdělávacími programy a s dětmi se specifickými přístupy ve vzdělávání mohou hodit. Můžete se také dočíst, jak se občas ověřovatelé dostali do slepých uliček. Mláďátka a Zvířátka jsou určena nejmladší věkové kategorii, tedy dětem první a druhé třídy, ale i těm, které ještě neumí číst a psát. Dětem umožňují pustit se máminy sukně a zažít pocit, že patří do kolektivu. Při nejrůznějších hrách si hledají první kamarády, vybírají si, kdo jim voní, s kým je jim dobře. I proto jsou důležitou součástí Mláďátek činnosti zaměřené na začlenění do kolektivu. Děti se totiž v tomto věku učí naslouchat i jiným lidem kromě rodiny, rozumět jim a vhodně na ně reagovat. V tomto věku se ještě nevyhraňují vůči těm, kteří jsou nějakým způsobem jiní, odlišnosti jim nevadí. Tuto toleranci Mláďátka podporují, stejně jako děti nasměrovávají k odmítání útlaku a hrubého zacházení. Prostřednictvím her z nejrůznějších oblastí zjišťují, co je baví – ochutnávají, co jim půjde a v čem by mohly vyniknout. Díky úspěchům si uvědomují samy sebe a jejich sebevědomí roste. Jednoduše řečeno program dává dětem impuls k prvnímu probuzení – maminka už přestává být středem jejich vesmíru. Díky pobytu v kolektivu postupně dokáží formulovat své základní potřeby a dovedou komunikovat s každým v kolektivu. I do budoucna je důležité, že se děti učí vnímat, jak jsou nastavena pravidla ve skupině, a zvládnou požádat o pomoc, pokud ji potřebují.

9

I v kolektivu dětí v tomto věku dochází ke konfliktům a problémům. Činnosti v Mláďátkách a Zvířátkách umožňují vyzkoušet si jejich řešení nanečisto, samozřejmě na úrovni odpovídající dané věkové kategorii. Součástí programu jsou i nejrůznější výlety, které dětem doslova otevírají oči. Předškoláci a školáci si začínají všímat českých kulturních tradic a historického dědictví, postupně si vytvářejí kladný postoj k uměleckým dílům. Při různých aktivitách, které program nabízí, si děti osvojují bezpečné používání jednoduchých pracovních nástrojů. Chápou, že musí dodržovat stanovená pravidla a vědí, že započatou práci je třeba dokončit. Mláďátka a Zvířátka navazují na základní předškolní a školní znalosti dětí této věkové kategorie a snaží se vytvářet pozitivní vztah k učení a poznávání. Dávají prostor k hledání souvislostí, pozorování a porovnávání výsledků. Děti se díky nabídkovému programu stávají malými objeviteli. Putování se psem se zaměřuje na děti mladšího školního věku (tedy 3. – 5. třída). Díky aktivitám mají možnost vnímat velmi silně kamarádství. V tomto věku už se totiž nesbližují se všemi dětmi, ale vybírají si toho, kdo je jim něčím blízký. Program využívá i činnosti zaměřené na fyzickou aktivitu, protože děti v tomto věku velmi rychle naberou síly do další činnosti. Také podporuje zdravou soutěživost, která je pro tento věk typická. Zábavnou formou si dokážou spojit školní poznatky s konkrétní činností, mají možnost si znalosti a dovednosti vyzkoušet v praxi. Vyhledávají a třídí informace, které následně používají v praktickém životě – např. při plánování společné výpravy nebo víkendového pobytu. Prostřednictvím her se učí plánovat a organizovat svoje učení – program totiž pomáhá budování pozitivního vztahu dětí k učení. Jsou schopné rozpoznat a pochopit problém, učí se ho samostatně řešit. Děti dokážou samozřejmě řešit problémy na své úrovni, dospělí jim ale dávají prostor si jednotlivá řešení vyzkoušet a nést odpovědnost za své jednání a konání. Putování se psem jim dává možnost osahat si různé činnosti. Zapojují se do diskuse a učí se oceňovat úspěchy ostatních. Pomáhat a být tu pro druhého, to je základ kamarádství, který si z programu odnesou. Učí se naslouchat druhým, mají ale i prostor k vyjádření vlastních myšlenek a v diskuzích se pokouší obhájit svůj názor. Při plnění úkolů chápou výhody týmové spolupráce, učí se, že v kolektivu jde vše lépe, než když je člověk na úkol sám a nemá se na koho obrátit. Budují si pozitivní představy o sobě samém – při jednotlivých aktivitách postupně zjišťují, co dovedou a jakou roli mají ve skupině. Díky nabízeným výpravám, táborákům nebo třeba stanování objevují doposud nepoznanou romantiku v přírodě, blíže se s ní seznamují. Dozvědí se základní ekologické souvislosti a také důvody, proč by měly i do budoucna přírodu chránit. Program učí děti i pracovním dovednostem, při hrách i plnění úkolů se seznamují s různými materiály a pracovními nástroji. Nabízí možnost vyzkoušet si i takové činnosti, s nimiž se děti už dnes tolik nesetkají. Důležitým faktem je, že se učí vnímat výsledek práce nejen své, ale i ostatních. Program podporuje touhu uchovávat si vzpomínky třeba v podobě nejrůznějších dětských pokladů. Putování se psem obsahově navazuje na nabídkové soubory Mláďátka a Zvířátka. Snaží se tak vytvořit systematické výchovné působení na děti, které se chtějí něco nového naučit, něco nového prožít a navázat nová kamarádství. Projekt Klíčení byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ze státního rozpočtu České republiky.

10

Poděkování Děkujeme ověřovatelům zapojeným do projektu. Bez jejich obětavé práce, nápadů, kritického i tvůrčího přístupu, by nebylo možné celý projekt zrealizovat. Věříme, že se aktivity popsané v metodických listech dětem líbily a samotným ověřovatelům přinesl rok práce na projektu nové zkušenosti, ze kterých budou moci čerpat i nadále ve své oddílové práci. Realizační tým projektu Klíčení Odborný tým kategorie Nejmladší Odborný tým kategorie Mladší

11

12

O dětech trochu „jiných“, o těch, které mají nějaké specifické vzdělávací potřeby nebo prostě potřebují, abychom na ně mysleli „trochu jinak“. Naše oddíly jsou plné dětí, které na svět přišly s různými dispozicemi k činnostem sportovním, přemýšlivým, výtvarným, mají různé dispozice v prosazování se, navazování kontaktů, na různé úrovni komunikují, kreslí. Jsme prostě sdružení, které pracuje s dětmi velmi, velmi různými. Proto se asi každý vedoucí v nějakém období setkal s tím, že najednou neví jak. Proč zrovna tolik osvědčená metoda nefunguje, proč s tímto dítětem obtížněji navazuji kontakt, vztah, co se to vlastně děje?! Následující řádky budou takovým malým výletem do světa dětí, které mají různé dis-, dys- nebo hyper-, hypo-, auti a tak dál. Čím začít? Nedělejme si jako vedoucí ambice vše zvládnout. Mějme chuť přemýšlet, jak dítěti pomoci, jak uzpůsobit činnost tak, aby z ní mělo každé dítě alespoň trochu radosti, prospěchu. A když nic jiného, aby mu naše báječná hra neuškodila. Zkusme se zcela poctivě podívat sami do sebe a odpovědět si na otázky, se kterými dětmi máme potíže. Které projevy chování mě dráždí, které dítě moc „nemusím“. Říkáte si: „Mne se to netýká, já mám rád/a všechny děti a nic mi nevadí?“ Považovali byste snad za neprofesionální, kdyby vás nějaké dítě rozházelo, rozčílilo, štvalo? Myslíte si, že prostě nemůžete mít na některé typy dětí „alergii“. Zkuste to ještě jednou a buďte k sobě upřímní, protože tady začíná cesta k pochopení, cesta k tomu naučit se rozpoznávat, jaký je váš podíl na tom, že s některými dětmi nějak prostě nemůžete vyjít, pohnout. Pro někoho jsou to děti, které jsou, mají, projevují se jako… Neklidné, nesoustředěné. Tyto děti mají často diagnózu ADHD, ADD, dříve LMD. Jsou to vlastně poruchy pozornosti, které jsou spojeny s hyperaktivitou nebo hypoaktivitou. Nemá moc smysl pátrat po tom, kde tyto poruchy vznikají. Důležité je uvědomit si, že si je dítě samo nevybralo, a že si projevy nevymýšlí. Rozumové schopnosti dětí nebývají poškozené, často se jedná o děti nadané, ale nějak to na nich není poznat. Udivují nás jejich reakce. Spíš převládá neklid, roztěkanost. Reagují prostě nějak rychleji, ukvapeně, bez rozmyslu. Častěji, a pro nás bez zjevné příčiny nebo někdy pro malichernou a nicotnou příčinu, nastává výbuch. Nejsou příliš dobří diplomaté. Hůř čtou neverbální projevy a odhadují, jaké chování se od nich očekává. Rozumově to potom ví, ale v daný okamžik to prostě nějak nefunguje. Časté jsou potíže s pamětí, tedy spíš zapamatovat si více věcí najednou, udělat je v takovém sledu, jak mají. Zapomínají jedno pro druhé. Kamarádské vztahy navazují bouřlivě, vnucují kamarádství, ale rychle ochladnou. Hypoaktivita, kdy většinou převažuje útlum, děti se projevují jakoby zpomalené a méně pružné. Vyskytuje se méně často nebo ji méně vnímáme. Pro tyto děti je v kamarádských vztazích zase typické, že mají naopak potíže s navazováním kontaktů, nevyhledávají je, často si vystačí samy. Ve skupinách dětí jsou, ale jako kdyby nebyly. Pokud je přivádí rodič a nikoho neznají, bývá pro ně pobyt ve skupině obtížný, protože společenství dětí pro ně není příliš velkým lákadlem. Pokud přichází s kamarádem, jsou zpravidla jeho věrným stínem. Svojí roli zde sehrává dědičnost. Přestože dispozice jsou dány, můžeme je výchovou ovlivňovat, korigovat, umenšovat. Napomáhá nám k tomu i samotné zrání, dospívání dítěte, kdy zraje i jeho nervový systém. Věkem se nejvíce ztrácejí motorické a percepční potíže (nedokonalosti a potíže v oblasti sluchového a zrakového vnímání), snižuje se hyperaktivita a impulzivita, přetrvá-

13

vají poruchy pozornosti, emoční labilita, křehkost, snazší podléhání změnám a výkyvům nálad a těžší přizpůsobování se. Co pomáhá: • Dávat najevo lásku, zájem, přízeň, porozumění pro jeho potíže. • Nešetřit povzbuzením a pochvalou. • Snažit se o to, abychom věci zařídili tak, aby se dítěti úkol zdařil a mohl z něj mít radost, aby to nevzdal hned v začátku. • Snažit se, abychom sami nebyli netrpěliví, nervózní, protože náš neklid a nervozita se na děti přenáší. • Dopomáhat k tomu, aby se to, co se má naučit, pokud možno rovnou naučilo správně, má totiž tendence ulpívat na tom, co se již naučilo a špatně a obtížně se přeučuje. • Stanovit pravidla a řád, pravidla formulovat jasně. Hodně můžeme napomoci tím, když je může mít napsané, namalované, nějak zaznamenané před sebou, aby se kdykoli mohl podívat, připomenout. • Vést dítě k důslednému dodržování pravidel, pravidlo častěji připomenout, snažit se pravidla hlídat a nedopustit, aby porušování procházelo. • Pozornost dítěte je třeba nejdříve upoutat, nalákat, přidržet u toho, co chceme říct. Využíváme tedy oslovení, delší oční kontakt, menší dítě vezmeme za ruce, tím je zklidníme a napojíme jej na sebe. Je důležité, aby pokyny byly jednodušší, dítě je zopakovalo, abychom nedávali mnoho pokynů najednou. Časem sami odhadneme, kolik pokynů najednou dítě udrží v paměti. • Řadu situací můžeme s dítětem nejprve natrénovat, ozkoušet. Názorné předvedení pomáhá více než rozsáhlý slovní komentář. • Nechat dítě vysvětlit a zopakovat, co se má dít, co bude dělat, jak a kam poběží, kde se otočí. • Snažte se předcházet pocitům méněcennosti, snažte se chránit dítě před pocity trapnosti, před opakovanými posledními místy v různých soutěžích. Pocity nedostačivosti a méněcennosti se objevují všude tam, kde si dítě uvědomuje, že přes všechnu snahu nemůže dokázat všechno to, co ostatní. • Na afekt a agresi nereagujte stejně, tedy afektem a agresí. Pokud už se stane a nepodaří se předem afektu předejít, nechte jej odeznít, nezasahujete. Zasáhněte v okamžiku, kdy afekt někoho ohrožuje. • Věnujte se hrám, které rozvíjejí paměť – zrakovou, sluchovou i prostorovou, pozornost, zaměření pozornosti i výdrž, rozvíjejte hrubou motoriku (sport, pohybové aktivity) jemnou motoriku (stavebnice, modelování, vytváření všelijakými materiály), slovní zásobu. Specifické poruchy učení Různé dys- poruchy již v současné době nejsou zpravidla něčím neznámým. Tyto poruchy jsou vždy vrozené, určitou roli zde sehrává dědičnost. Někdy se ani nepodaří zjistit, co je příčinou. Specifické poruchy učení jsou poruchy v procesech, které jsou potřebné k porozumění a užívání řeči, a to ve všech formách (psané, mluvené, čtené). Nejčastěji se vyskytuje dyslexie, s převahou potíží ve čtení, dysortografie spojená se specifickými projevy v pravopise, dysgrafie, kdy je narušená schopnost zvládat psaní na grafické úrovni. Méně často se setkáváme s dyskalkulií, narušením v oblasti počítání a matematických schopností. A potom jsou tady ještě obtíže s projevy manuální neobratnosti, „nešikovnost“ neboli dyspraxie a ještě další, které však již snad tolik do života dítěte nezasahují. Ojedi-

14

nělý výskyt poruchy je méně častý, tyto poruchy se většinou různě sdružují a kombinují. Rozumové schopnosti dětí jsou nenarušené, jsou minimálně průměrné a není zásadně porušen zrak či sluch dítěte. Dyslexie je většinou důsledkem poruchy zrakového vnímání, zrakového rozlišování tvarů, které jsou si podobné. Nejedná se ale o zrakovou vadu. Oslabená je zraková paměť, vnímání detailů. Dítě se obtížně orientuje v prostoru. Dochází k různým formám potíží ve čtení, které je namáhavé, takže stojí dítě notnou dávku energie. Může být pomalé s malým počtem chyb i velmi rychlé, překotné s velkou chybovostí. Čtení může být monotónní, obtížné je udržet pozornost na řádku, nepřeskakovat. Velkou potíží pro dítě je to, že si čtením hůře osvojuje jakékoli informace, protože často vázne porozumění tomu, co dítě čte. Potíže, které tyto děti mají, se promítají do všech činností, které jsou jakkoli se čtením spojené. Naučit se tak kus textu, který má napsaný a jako člen štafety jej má předat dál, to pro dyslektika může znamenat pěknou výzvu, ale taky poslední místo štafety a hněv ostatních členů. Dysortografie je naopak většinou spojována s poruchou sluchového vnímání. Neznamená to, že dítě špatně slyší, ale nevnímá např. rozlišnosti hlásek, které zní podobně, délku hlásek, výšku a hloubku tónu. Narušená bývá schopnost sluchové analýzy a syntézy (skladu a rozkladu hlásek a slov), oslabená je sluchová paměť. Zpravidla nejvíc se potíže projevují při psaní na diktát (nejen ten, co diktuje „paní učitelka ve škole“, ale i to, co si dítě diktuje samo). Projevují se zde záměny písmen zvukově podobných, vynechávání a přidávání písmen, komolení slov, háčky a čárky chybí nebo přebývají. Dysgrafie komplikuje dětem jakýkoli grafický projev, nejvíce však psaní. Příčinou potíží bývá nejčastěji narušená oblast jemné motoriky (pohyby prstů, koordinace a propojení oka a ruky, úchop psacího náčiní, křečovitost při psaní a malování). Rozvoji jemné motoriky ale předchází rozvoj hrubé motoriky, což je vlastně koordinace pohybů celého těla. Při dysgrafii je snížená kvalita, úhlednost písma, psaní je těžkopádné, křečovité, únavné,

15

nehezké, obtížně čitelné, dochází k záměnám tvarově podobných písmen, písmena si děti hůře pamatují a vybavují. Porucha se v podstatě promítá do všech oblastí, kde se vyžaduje psaní a kde je důležitá rychlost, úhlednost, čitelnost, úprava a přesnost tvarů (tak třeba dysgrafikem nakreslená mapka k pokladu se může stát těžkým oříškem pro ty, kteří potom tento poklad mají najít). Dyskalkulie je poruchou matematických schopností a stejně jako u jiných „dys“ není základ ve snížených rozumových schopnostech, ale jejím podkladem bývají potíže v oblasti sluchového i zrakového vnímání, prostorové i pravolevé orientace. Projevuje se tím, že si dítě nespojí číslo s počtem, nepředstaví si příslušný počet puntíků, špatně se orientuje na číselné ose, řadě, problematické je rozlišit větší, menší, rozlišit od sebe sčítání a odčítání, násobení a dělení. Může zaměňovat číslice tvarově podobné, zaměňovat třeba 17 za 71, zaměňovat desítky a jednotky. Některé obtíže mají souvislost s již uváděnou dyslexií (slovní úlohy, porozumění čtenému, sestavení odpovědí), s dysgrafií (snížená kvalita psaní a rýsování, při sčítání pod sebou může posunout výpočet, nesprávně zapíše číslice), s dysortografií (potíže při zaznamenávání čísel při jakémkoli diktování). Dyspraxie je určitá neohrabanost, nemotornost, nešikovnost, porucha motorické koordinace. Pro dítě je obtížné vykonávat nějaký pohyb, koordinace a posloupnost pohybů. Pohybové nadání je v populaci rozložené stejně jako nadání rozumové. Průměr se vyskytuje nejvíce. Na obou koncích, jak extrémně pohybově nadaných, tak výrazně neobratných je přibližně stejné množství. V současné době však stoupá náročnost a ideálem mnoha rodičů jsou výkonní sportovci a medailisté. Ve středním školním věku dosahuje nepříznivý

16

vliv prožívání vlastní neobratnosti, hodnocení neobratnosti druhými a sebepojetí „neobratného“ dítěte vrcholu. Setrvává na něm pak dlouho, často až do dospělosti. (Matějček, Dytrych. Děti, rodina a stres. Praha: Galén, 1994, ISBN 80-85824-06, s. 73). Co pomáhá a jak můžeme pomoci v rámci výchovného programu Pionýra • Snažme se uvažovat o tom, co která naše hra rozvíjí, např. obyčejné pexeso trénuje zrakovou paměť, rozvíjí pozornost, trpělivost, trénuje vnímavost na detail, kvartetem můžeme trénovat čtení, sluchovou paměť, opět pozornost, Twister je příkladem rozvoje koordinace pohybů, pravolevé orientace. A jak všelijak může trénovat a rozvíjet slovní zásobu a jazykový cit a čtení a psaní… • Mějme na mysli přiměřenost. Ne přiměřenost věku, ale schopnostem a dovednostem jednotlivých dětí. • Začarovaný kruh… kdy špatně čtu… (dosaď dále dle svého), je to pro mne obtížné, vyčerpávající, proto čtu málo, když čtu málo, málo se tato dovednost rozvíjí, když to moc neumím, nemám z toho žádný profit, nechci to dělat, když to nebudu dělat, nebudu se to učit… a tak pořád dokola. Pomáhá proto nevyhýbat se těmto činnostem a aktivitám, podporovat děti k tomu, alespoň kousek, kousíček. • Nevystavujte děti tomu, aby např. při obtížném čtení musely číst nahlas před ostatními delší text, pomáhá třeba čtení ve dvojici, kdy čteme polohlasně s dítětem, pokud je nějaká hra či úkol vázaný na porozumění čtenému, pomozte přečíst, zopakujte důležité informace ze čtení. • Pište dětem osobní vzkazy a dopisy, mluvte nadšeně o knížkách, které jste četli, čtěte si vtipy, komiksy, něco, co je krátké, zařazujte úkoly, kdy pracují podle návodu, který si přečtou (může to být klidně kuchařský recept). • Neponechávejte s čteným či psaným „úkolem“ děti samotné, buďte jim nablízku. • Na správném i sice život nestojí, ale pokud můžete, pomozte dítěti, aby to rovnou napsalo dobře, často se totiž chyba fixuje, upevňuje a dále pak dítě automaticky používá častěji tvar, který má v paměti. • Podporujte chuť dětí psát a nevzdat psaní (třeba psaní či opis scénáře krátkého divadélka, scénky), vymýšlení textů do prázdných komiksových bublin, psaní nesmyslných legračních vzkazů, kdy přehýbáme papír, nevíme, co kdo napsal před námi, a potom je z toho legrační věta. • Zrakové a sluchové vnímání, analýzu a syntézu, paměť rozvíjí řada činností či deskových her např. skládání puzzle, různě rozstříhaných obrázků, skládání stavebnic podle vzoru, řada deskových her např. Ubongo, Metro, populární Carcassone, práce podle plánku, různé obměny pexesa, karetní hry, hry se slovy a písmeny – kris-kros, scrabble, Amos, Žahour, osmisměrky, křížovky. Mentální retardace Mentální retardací rozumíme opoždění rozumového vývoje na různé úrovni. Příčin může být mnoho. Úroveň rozumových schopností se měří různými typy testů inteligence. V našich oddílech se patrně při pravidelné činnosti s výraznějším mentálním postižením dětí setkáme jen výjimečně. Skupinou dětí, se kterými se v oddílové činnosti již dostáváme do kontaktu, jsou děti, jejichž opoždění je na úrovni lehké mentální retardace (lehké mentální postižení, kdy úroveň rozumových schopností je zhruba v rozmezí IQ 50 – 69). Tyto děti zpravidla navštěvují základní školu praktickou (dříve jsme je znali pod názvem zvláštní školy) nebo se vzdělávají i na základní škole, ale mají upravený vzdělávací program. Hlavní starosti mají tyto děti s osvojováním si teoretických a vědomostních požadavků. Jsou schopné osvojit si řeč, běžné sociální a pracovní návyky. Čtou, píší a počítají na jednodušší úrovni. Vyskytují se u nich stejné projevy jako u ostatních. Vše jde pomaleji, potřebují více názoru a praktických ukázek, nacvičení situací, jednoduché

17

vysvětlení. Hůře chápou různá přirovnání, ironii, slovní humor, nadsázku. Jsou důvěřivé, a proto hrozí i snazší zneužití, manipulace. Při dobrém výchovném vedení v rodině mohou žít kvalitní a spokojený život. Co pomáhá: • Spolupracujte s rodiči, nechte si hodně vyprávět o tom, co dovede, kde jsou jeho silné stránky, projevujte o něj zájem, povídejte si o jeho zálibách, zprávy o tom, co kdy, kde a jak bude, předávejte pro jistotu ještě rodičům. • Pomáhá už jen to, že může chodit někam do „kroužku“, kde jej vezmou, může zažívat radost ze společné činnosti a nikdo netlačí na výkon. • Výhodou mohou být věkově smíšené oddíly, snáze zapadne, může si dobře rozumět s mladšími dětmi (představme si, že jeho vývoj se opožďuje v dětství zhruba o 2 – 3 roky oproti stejně starým dětem). • Při vědomostních soutěžích myslete i na možnost jednoduchých otázek, nechte je pracovat ve dvojici či malé skupině, může se leccos naučit nápodobou, může mít profit ze společného zvládnutí, úspěchu. • Zadávejte informace a instrukce co nejjednodušeji s co možná největším znázorněním, nechte nejdříve úkol, situaci zvládat ostatní, aby měli možnost okoukat strategii, zapamatovat si, co se dělá. • Maximálně podporujte rukodělné, pracovní, sportovní, umělecké – zkrátka nevědomostní oblasti, pověřujte je prací, kterou znají. Týrané a zneužívané Jedním z nejčastějších signálů je výrazná změna dosavadních projevů, výraznější změna chování. Pokud se prudce změní projevy dítěte, je to vždy signál o tom, že se něco děje, že dítě prožívá napětí, tíseň, nepohodu. Zpravidla se děti uzavírají do sebe, omezují komunikaci, opouští okruh svých kamarádů, množí se výmluvy. Přestávají dělat to, co dřív. Stejně tak časté jsou projevy neklidu, roztěkanost, nesoustředěnost tam, kde se dřív nevyskytovaly, agresivita a zloba tam, kde dříve nebyla. Agrese vůči sobě (různé sebepoškozování), agrese vůči zvířatům i neživým věcem. Fyzické násilí a stopy po něm můžeme vidět při převlékání, sportu. Děti se za modřiny stydí, schovávají je, nechtějí se převléci, mají po ruce pohotové vysvětlení, co se jim stalo. Co pomáhá: • Nevylekat se, ale také hned za vším nevidět týrání, snažit se získat důvěru dítěte k tomu, aby se mohlo svěřit. To ale nejde najednou. Na budování důvěry je třeba

18

•

•

•

•

• • •

myslet od počátků našich kontaktů s dětmi, dávat jim neustále najevo, že jsme ochotni jim naslouchat, že plníme dané slovo, že se na nás mohou obracet. Je třeba, aby děti věděly, že neuděláte nic za jejich zády, že se budete snažit hledat cestu jak pomoci, ale že jim nemůžete slíbit mlčení (zejména pokud se jedná o týrání a zneužívání). Zařazujte do programu preventivně problémové situace, podněcujte děti k tomu, aby sami hledaly možnosti a řešení, vždyť přeci když můžeme radit jinému, tak je to tak jednoduché… Hledejte příběhy dětí, kterým se podařilo vystoupit, nějak se vzchopily, už samo pomyslné spojenectví, že se podobné věci dějí i někomu jinému, že změna je možná, že situace není bezvýchodná, je posilující. Veďte je k tomu, aby věděly, jaká jsou jejich práva… nikdo mi nemůže ubližovat, nikdo se mne nemůže dotýkat na intimních partiích, nikdo mne nemůže ponižovat, vydírat… Pro povídání si najděte nerušené prostředí, pokud se ptáte, snažte se vyhnout uzavřeným otázkám (to jsou takové, kde je možné odpovídat ano–ne). Nesnažte se nahrazovat psychology a psychoterapeuty. Mějte po ruce kontakty na různé Linky bezpečí, Krizová centra, Linky důvěry, Bílý kruh bezpečí apod., pomozte dítěti zavolat, pokud bude chtít.

Děti úzkostnější, bojácné, křehké Strach k našemu životu prostě nějak patří. Je strach a úzkost to samé? Strach je většinou vázaný na nějaký konkrétní objekt. Úzkost je víc trvalá, není tak jednoznačná. Pocity úzkosti dítě ochromují nebo naopak podněcují k reakcím, které mají charakter útěku. Vzpomeňte na „své oddílové děti“. Tak třeba vysledujete, že na táboře vždycky při nějakém typu her začne s pravidelností dítě něco bolet. Bolest, nemoc tady působí jako reakce typu útěk na situaci, která v dítěti vzbuzuje strach a obavy.

19

Úzkost, strach z určitých podnětů, situací a objektů můžeme získat. Úzkost a strach je ale také určitá vloha a dispozice. U každého člověka se strach projevuje jinak. Poznáme jej na tělesných projevech. Strachy mohou být utajené, dítě je nesděluje, nemluví o nich. Na to, že dítě prožívá nějaký silný strach, nás mohou upozornit signály: • regrese, návrat k chování, které je typické pro mladší věk (třeba šišlání, dítě chce krmit, starší dítě se vrátí ke hraní s hračkami, které už dávno odložilo…); • objeví se potíže s počůráváním a pokakáváním; • na nic si netroufají, nejsou zvědavé a zvídavé, drží se mimo kontakt s ostatními; tiché, pasivní, nenápadné, nadměrně přizpůsobivé; • agrese, šaškování, snaha dostat se do středu zájmu a pozornosti; • malý odstup od cizích lidí (ke každému přilne, sedne si na klín, působí velmi důvěřivě). Úzkostnost a naladěnost pro „strach“ jsou závislé nejen na nějaké prožité situaci, ale také závisí na temperamentu, jsou podmíněny nějakými dispozicemi, vlohami, dědičností. Co pomáhá: • Vztah k někomu, kdo je dítěti blízký (v první řadě rodič, ale důležité místo je i pro vedoucí, instruktory, kamarády), projevovat zájem, blízkost. • Povzbuzovat dítě, ukazovat mu konstruktivní řešení, povzbuzovat, nevidět je jako bezmocné, jako „oběti“. • Strach oslabuje jasná a srozumitelná informace, vysvětlování. • Zkušenost dítěte, že už něco překonalo, ptejme se ho, hledejme. • Zkusit popsat onu situaci, která nahání strach, umožnit, aby o strachu mohlo dítě mluvit, alespoň částečně situaci či aktivitu „ochutnat“ (stát třeba jen na kraji vody a podávat štafetový kolík, nechat vybrat, co by byl takový úkol, o který by se mohl pokusit).

20

•

•

•

Nedělat z toho vědu, všichni prostě „nemusí jít temným lesem stezku odvahy“. Normalizovat, mít strach je normální, má ho každý, mluvit také o tom, jak my jsme se kdy báli. Co nejvíc situací a aktivit, kdy může mít dítě pocit, že se mu daří, že si je užívá. Výborně se k tomu hodí jakékoli rukodělné aktivity, jsou to důkazy naší schopnosti, něco prostě umím.

Čím naopak nepomůžeme, aneb abychom nebyli „jako slon v porcelánu“ • Snaha racionálně, „rozumově“ vysvětlovat, že dítě nemusí mít strach. • Ironizování, zesměšňování, ignorování a zlehčování („ale to není tak hrozné, ty jsi hrdina, ty toho ale naděláš, takovej velkej kluk, podívej, zvládnou to i prckové a tak podobně). • Příkaz a nucení („půjdeš a basta“). Poruchy autistického spektra, autismus, Aspergerův syndrom. Když vyslovíme toto slovo, často nám asi naskočí scény z filmu Rain Man a jiných. Tyto poruchy mají i různorodé projevy od lehkých, až po výrazné těžkosti, které si jen stěží dovedeme představit. U dětského autismu je až u ¾ dětí mentální opoždění. U Aspargerova syndromu, který rovněž do této „škatulky“ onemocnění patří, jsou většinou rozumové schopnosti normální. V našich oddílech se patrně setkáme s velmi mírnými projevy této vážné a těžké poruchy. V každém případě, pokud takové dítě v oddíle máme, vyplatí se zajistit si víc informací než jen tuto hrubou a zjednodušenou „kostru“. Autismus je vrozená porucha některých mozkových funkcí. Tato porucha znemožňuje dětem, aby porozuměly světu okolo sebe, aby rozuměly tomu, co vidí, slyší nebo prožívají. Přitom ale nejsou postižené oči, uši. Narušené je především utváření vztahů s ostatními lidmi, nechápou vztahy mezi lidmi, narušená je schopnost komunikace. Děti málo napodobují druhé, téměř nepoužívají gesta, ale také nerozumí, „nečtou“ tyto projevy u druhých. V řeči dětí se projevují nápadnosti echolálie, jakoby ozvěna toho, co dítě slyšelo nebo řeklo (například neustále opakuje: „morče píská, nepískej morče“). Intonace řeči je zvláštní, řeč někdy vypadá, jako by mluvil robot, často o sobě mluví ve 3. osobě. Sociální obratnost je na úrovni podstatně menšího dítěte. Vyskytuje se často buď přecitlivělost na hluk, dotyky a bolest nebo naopak necitlivost na tyto podněty. Co je velmi nápadné a typické jsou zájmy, často velmi specifické. Hra autistických dětí je jiná. S ostatními dětmi si většinou nehraje. Můžeme také vidět projevy rituálů, které slouží dítěti ke snižování úzkosti, uklidňují jej. Mají odpor ke změně, extrémně silně reagují na přerušení činnosti. Děti s poruchami autistického spektra se mohou projevovat velmi agresivně, stejně jako naprosto netečně. Agresivita se projevuje většinou tehdy, když někdo naruší jeho území, jeho teritorium, sahá na něj a na jeho věci.

21

Co pomáhá: • V první řadě je potřeba se seznámit s tím, jak konkrétní dítě reaguje, jaké jsou jeho zájmy, jak komunikuje s ostatními, co může spouštět nepředvídatelné reakce. Projevy poruch jsou velmi různorodé. • Předem dítě na vše připravovat, nepřerušujte činnost bez předchozího upozornění. • Dodržujte slovo, slib a jeho splnění vede dítě postupně k tomu, že také ono začne dohody respektovat. • Snažte se spolu s dítětem odhalovat, co mu pomáhá uklidnit se, vytvořte místo, kde se může uklidnit (nějaké hnízdo, kde ho ostatní neruší). • Zaměstnávat, do těžších úkolů se nepouštět, když je unavené, neklidné, rozptýlené. • Mluvte jasně, stručně, pokud chcete, aby úkol dítě splnilo, přesně řekněte, co a jak, pomáhá grafické znázornění (třeba systém jednoduchých obrázkových tabulí, které neustále připomínají, jak se třeba má chovat na schůzce), neustále vysvětlujte postupně, jak co jde za sebou. • Mluvte bez dvojsmyslností, nepoužívejte nadsázku, ironii, nečekejte, že dítěti dojde nějaký skrytý význam. • Nenuťte dítě do kolektivních činností, spolupráce, společné hry. Pokud vyhledává samotu, respektujte to, nechte ho ale sledovat ostatní děti, pokud bude chtít, samo se zapojí. V kolektivu dětí má šanci leccos odkoukat, učí se nápodobou. • Učte ostatní děti, jak se mají chovat (např. neprovokovat tím, že sahají na jeho věci), naučte je, jak mají reagovat např. při nějakém agresivním záchvatu (funguje, když se sesednou spolu dohromady). Vhodné je, aby na schůzce bylo víc dospělých nebo alespoň instruktor. • Domluvte se s rodiči, že budou v dosahu, mohou přijet, pokud by to bylo nezvladatelné. Děti z prostředí, které je nějakým způsobem znevýhodňuje (děti z nevýhodného sociokulturního prostředí) Co si pod tím můžeme vlastně představit? Jaké děti to jsou? Patří sem děti, které: • žijí ve vyloučených lokalitách, možná bychom pro pochopení mohli napsat, že bydlí „na velmi špatné adrese“; • mají ke svému životu velmi špatné ekonomické podmínky, rodiny žijí v chudobě, z minimálních prostředků, rodiče jsou dlouhodobě nezaměstnaní; • jsou ohrožené nějakými sociálně-patologickými jevy (drogy, alkoholismus, hráčství); • nemají příležitost k rozvíjení svých možností, pro rodiny není běžné, aby je nějak vzdělávaly, rozvíjely; • jsou z jiné země, často mají oba rodiče jiný mateřský jazyk, jsou uprchlíky ze své země, ať jsou důvody politické či ekonomické; • jsou jiného etnika; • jsou z mnohočetných rodin, mají hodně sourozenců; • ale také děti z rozvedených rodin, zejména pokud vztahy mezi rodiči jsou konfliktní, napjaté a nejsou moc funkční. A čím více se těchto komplikací nashromáždí, tím je pro ně těžší ve společnosti ostatních dětí obstát.

22

Co pomáhá? Snažme se mluvit s rodiči, vysvětlovat výhody toho, že dítě někam chodí (rozvíjí se, něco se naučí, je ve společnosti dětí, je ovlivňováno a vedeno dospělým…), hledejme možnost. Naše aktivity většinou nevyžadují žádné přehnané finanční nároky, a tak je dobré to rodičům říkat. Podporujme i účast na jednorázových akcích, otevřených pro veřejnost (různé Dny dětí, velikonoční, vánoční, jarní, letní a jakékoli jiné „slavnosti“). U dětí z jiného kulturního prostředí (např. cizinci) se vždy vyplatí dovědět se něco o zemi, odkud dítě přichází, vyjadřovat zájem, nechat jej, aby o své zemi vyprávělo. Tady je místo pro hry, které nějak zachází s tématem odlišnosti – jak se cítím, když jsem vyčleněný, když se mám někam dostat, když se nemůžu domluvit slovy. Nápady hledejte ve hrách sociálně-psychologických. Pokud jsou potíže dětí spojené s jejich situací doma – rozvodové a porozvodové situace, zachovejte co největší neutralitu, nesympatizujte s žádným z rodičů. Informace o dění v oddíle poskytujte oběma rodičům. Nevyzvídejte na dítěti, ale pokud si chce samo povídat, mějte pro něj prostor. U dětí či spíš dospívajících, kteří experimentují s drogami, je vhodné dát jasně najevo své odmítavé stanovisko. Pokud nebude chtít přestat, „nebrat“, stejně oddíl opustí, naše aktivity a společnost pro něj nebudou dostatečným lákadlem. Naše pomoc může spočívat v tom, že předáme kontakty na nějaké odborné pracoviště (spíš nízkoprahová zařízení, kam může přijít téměř kdykoli a z ulice).

23

Použitá literatura: KOUKOLNÍK, F.,DRTILOVÁ, J. Odlišné dítě. Praha: Vyšehrad 1994. ISBN 80-7021-097-4 ROGE, UWE JAN. Dětské strachy a úzkosti. Praha: Portál 1999. ISBN 80-7178-237-8 ŘÍČAN, PAVEL. Cesta životem. Praha: Pyramida, 1990. ŘÍČAN, P.,VÁGNEROVÁ, M. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Avicenum, 1991. ISBN 80-7169-168-2 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0 V YMĚTAL, JAN. Úzkost a strach u dětí. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-830-9 Kolektiv autorů. Rukověť pro začínající vedoucí oddílu. Praha: Pionýr, 2004.

24

25

Nejmladší

Představení ověřovatelů a autorů PDP (Mláďátka a Zvířátka)

Pionýrská skupina Smog působí v Ústí nad Labem. Pod vedením Šárky Zeusové a Danuše Zeusové ověřovaly děti z oddílu Svišti.

Pionýrská skupina Tuláci Klatovy působí od roku 1990. Do ověřování se zapojily děti z oddílu Tuláčci pod vedením Kateřiny Brandové, Kláry Štáhlichové a Václava Branda.

Děti z Pionýrské skupiny Tužíňáci z Jablonce nad Nisou se do ověřování zapojily pod vedením Petry Drobníkové a Lindy Matoušové.

Pionýrská skupina Dravci působí v Ústí nad Labem. Do ověřování se zapojily převážně děti z oddílu Dřemlíci pod vedením Ireny Beránkové a Zuzany Hempelové.

Pionýrská skupina Boskovice vznikla v roce 1990 a působí v Boskovicích. Do ověřování se zapojily děti z oddílu Čtyřlístek pod vedením Věry Pořízkové a Míši Kozákové.

1. Pionýrská tábornická skupina Táborník Mladá Boleslav byla založena v roce 1992. S dětmi z oddílů ověřovali Tomáš Suchý a František Batěk.

29

Nejmladší

Název příkladu:

ČEKÁ NA VÁS POHÁDKA

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Smog Ověřovatel: Šárka Zeusová Klíčová slova: pohádka, pohádková postava, soutěž. Cíle PDP: Rozvoj komunikace, samostatnosti, obratnosti a spolupráce mezi jednotlivými členy oddílu. Východiska PDP: Děti nemusí mít žádné speciální znalosti a dovednosti.

Stručná anotace Příklad popisuje projekt, který děti ve věku 5 – 9 let formou soutěží a rukodělných činností zavádí do říše pohádek. Je určený pro skupinu cca 10 – 15 dětí, jeho celková doba realizace je 1 měsíc, tj. čtyři oddílové schůzky po 90 minutách.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí k učení, k řešení problémů, ke komunikaci, sociální a personální.

Popis realizace Projekt je rozložen do čtyř schůzek. V úvodu každé schůzky děti motivujeme – můžeme vždy použít jinou pohádkovou postavičku. 1. schůzka – v klubovně – Pohádkové odpoledne Soutěž družstev ve znalostech a dovednostech. Zvolený kapitán zvedá po zadání úkolu ruku na znamení, že je družstvo hotovo. Body dostávají družstva podle pořadí splnění úkolu. • Zamotané pohádky Vedoucí přečte tři smíchané pohádky v sobě. Družstvo se domluví, které tři pohádky byly ve vyprávění obsaženy, a pak kapitán zvedne ruku. „Princezna na obraze se princi tak líbila, že se ji rozhodl najít a vysvobodit. Cestou narazil na náramně dlouhého chlapíčka, kterého přijal do svých služeb. Ten mu cestou vyprávěl, že zrovna potkal velkého hafana, který se držel za břicho a naříkal, že ten dort neměl jíst – kdo ví, co všechno v něm bylo namícháno. Pak se za toho psa připojila kočička. Táhli, táhli, ale řepu nevytáhli.“ (Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Jak pejsek s kočičkou pekli dort, O veliké řepě)

30

Nejmladší

• • • • •

•

Rozstříhaná pohádka Družstva mají složit rozstříhaný obrázek a poznat název pohádky. Kdo to je? Děti mají podle několika vět uhodnout, o jakou pohádkovou postavu se jedná. Popelčino přebírání Přebírání luštěnin, případně různých geometrických tvarů. Pohádková písnička Děti v družstvu mají zazpívat kousek písničky z nějaké pohádky. Kdo jsem? Družstva postupně pokládají tajemné pohádkové postavě otázky, jejich úkolem je uhodnout, o kterou postavu se jedná. Postava smí odpovídat pouze slovy Ano, Ne, Nevím. Hrajeme pohádku Děti v družstvu mají za úkol ostatním předvést krátkou ukázku z nějaké pohádky.

2. schůzka – v tělocvičně (v terénu) – Perníková chaloupka Sportovně dovednostní soutěž v tělocvičně nebo venku v terénu. Podle prostředí přizpůsobíme provedení jednotlivých soutěží. Soutěží dvojice – Jeníček a Mařenka. Připomeneme pohádku a motivujeme jednotlivé disciplíny. Je lepší, když polovina dětí soutěží a druhá pomáhá a pak se vystřídají. Náměty pro činnost: • Přeskok lesního příkopu – skok přes dvě spojená švihadla, dvojice se drží za ruce. • Sběr lesních jahod – obracení obrázků rozložených v kruhu, dokud neobjeví jahodu. • Lezení na strom – nahoru a dolů po žebřinách. • Hledání světýlka – sfouknutí hořící svíčky na určitou vzdálenost. • Mlsání perníčků – přenášení uzávěrů od PET láhví po jednom z místa na místo. • Na lopatě do pece – sjezd po šikmé lavičce. • Útěk před ježibabou – každý si obrátí papírek, bílý znamená postup dál, černý 10 dřepů a pak postup. • Návrat domů – Jeníček se zavázanýma očima dojde do cíle, Mařenka mu radí. 3. schůzka – v klubovně – Skřítkové a strašidýlka Schůzka má dvě části – motivační a výtvarnou. Strašidelné příběhy V první části vyprávíme nebo čteme tajemné příběhy o strašidlech na hradech nebo o lesních skřítcích. Využijeme místní příběhy. Vlastní strašidýlko V druhé části zkusíme sami nějaké strašidýlko vytvořit. Důležité je děti pro tvorbu motivovat a nadchnout. • Výroba lesních skřítků z přírodnin. Před touto

31

Nejmladší

• •

schůzkou můžeme zařadit vycházku do lesa, při níž sbíráme vhodný materiál – kůru, mech, větvičky, lesní plody. Další výtvarné možnosti: foukání a dokreslování tuší. Děti své výtvory pojmenují a určí, jaké mají dobré a špatné vlastnosti, jestli lidem pomáhají nebo škodí.

4. schůzka – v klubovně – S čerty nejsou žerty Nejprve si s dětmi popovídáme, jaké znají pohádky o čertech, co o čertech vědí a co čerti umí. Pak následují zábavné soutěže, při kterých děti dokazují svou nebojácnost a šikovnost. Možnosti soutěží: • Bezpečné zapálení svíčky. • Sfoukávání svíčky na různou vzdálenost. • Nejstrašnější šklebení. • Prolézání tunelem. • Hod bramborou do kotlíku. • Čertovská slepá bába (slepý čert jde za zvukem).

Pomůcky a prostředky Základní vybavení pro děti – běžné vybavení na schůzku či na hřiště. Základní vybavení pro vedoucí – mobil, lékárnička, drobné odměny, fotoaparát, vybavení na jednotlivé schůzky dle uvedeného programu.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Díky zábavné a hravé formě jsou děti schopné udržet pozornost během schůzky. Pro pohybové hry je vhodné mít k dispozici větší prostor (tělocvična, hřiště). Pro tvoření doporučuji menší prostor (klubovna). Roční období není rozhodující. Důležité je, aby se opravdu každé dítě zapojilo do činnosti a vše si mohlo osobně vyzkoušet. Dále je důležité sledovat průběh schůzky a ve vhodný okamžik děti povzbuzovat a motivovat. Díky aktivitám uvedeným v PDP byly splněny i jeho cíle.

Hodnocení ověřovatele Věnovat se celý měsíc jednomu tématu (pohádka) se ukázalo jako výhodné. Děti se těší na další činnost. Hlavně malým dětem je téma pohádky velice blízké.

Specifické přístupy k dětem Je třeba předem říci sled schůzky, her a aktivit. Hyperaktivní děti je nutné mít neustále pod kontrolou, abychom jejich impulsivní chování mohli korigovat. Je třeba vše dobře, stručně a zřetelně vysvětlovat, popřípadě i několikrát zopakovat. Nespěchat na pomalejší děti a sebemenší snahu ocenit.

32

Nejmladší

Název příkladu:

OSLAVA STÁTNÍHO SVÁTKU ZÁBAVNĚ

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Dravci Ověřovatel: Mgr. Irena Beránková Klíčová slova: vlast, Český stát, státní znak, jazyk, hymna, kraje ČR, státní vlajka, státní symboly, Bruncvík, pověst, lev, koruna, týmová spolupráce, víkendová akce, vícedenní akce, hlavní město, hrad. Cíle PDP: V souladu s metodickými listy Moje vlast a Český stát zábavnou formou rozvíjet u dětí znalosti o českém státě, o vlasti, rozvíjet pocit sounáležitosti k národu, uvědomění si jazykových odlišností různých národů, porozumět státním symbolům, historii národa apod. Důležitým cílem PDP je zapojení tematiky státního svátku do programu vícedenní akce určené široké věkové skupině, zábavnou formou propojit pro děti nezáživnou tematiku s hrou. Cílem PDP je rozvoj spolupráce mezi dětmi, týmové práce a komunikace, rozvoj znalostí a dovedností. Východiska PDP: Vycházíme z metodických listů Sovík – Český stát a Sova – Moje vlast. Děti nemusí mít žádné speciální znalosti, resp. navazujeme na jejich školní znalosti. Příprava vedoucích závisí také na jejich znalostech, důležitá je příprava pomůcek a příprava vhodné motivace, případně i vyhodnocení. V případě využití deskové hry Fantom doporučujeme přečíst si návod ke hře a alespoň jednou si hru zahrát.

Stručná anotace PDP je věnován rozšíření obsahové části ML Sova a Český stát a ML Sovík a Moje vlast, určených nejmladší věkové kategorii, pro větší věkově prostoupenou skupinu, a vhodnými motivačními i aktivizačními prostředky zapojení tematiky ML do vícedenní akce. Cílem a obsahem PDP je aplikace ML do již připraveného programu (hry) s detektivní tematikou v rámci podzimních prázdnin. V souladu s obecnými cíli PDP i cíli souvisejícími s klíčovými kompetencemi je PDP zaměřen na procvičování a upevňování znalostí z oblasti zeměpisu i historie naší vlasti.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, ke komunikaci, občanské, sociální a personální. Vzhledem k tomu, že jsme pracovali s věkově prostoupenou skupinou dětí 5 – 15 let, byla náročnost těchto cílů vždy přizpůsobena jejich věku.

Popis realizace Daný PDP byl realizován v období podzimních prázdnin. Program byl motivován detektivním příběhem o krádeži velmi důležité rekvizity potřebné pro skupinovou a oddílovou činnost – kufříku s proužky věrnosti. Úkolem dětí (rozdělených do 3 věkově prostupných skupinek cca po 8 dětech) bylo získávat za různé dílčí hry a úkoly indicie, které je dovedou k pachateli krádeže. Pachatelem byl někdo z přítomných dospělých. Do takto vymezené hry jsme se rozhodli zapojit metodické listy „Sova a Český stát“ a „Sovík a Moje vlast“. Zároveň jsme chtěli využít státního svátku připadajícího na 28. října, který vycházel na jeden den naší výpravy.

33

Nejmladší

Hra měla několik částí: 1. Detektivové a jejich výcvik, kontrola znalostí v zeměpise a historii. 2. Hledání na tajemném hradě. 3. Desková hra Fantom. 4. Legenda o Bruncvíkovi. Děti soutěžily ve skupinkách, někdy plnily úkoly zvlášť malé děti a zvlášť starší děti, některé úkoly plnili všichni společně. Za každou část získaly body a nejvyšší součet bodů znamenal vítězství. Děti po celou dobu byly detektivy a tvořily detektivní týmy. Hlavní motivací pro děti byla nutnost výcviku detektivů, a to nejen v používání střelných zbraní, hbitosti, intelektu, ale i v oblasti zeměpisných a historických znalostí (přeci jen je důležité umět zpracovat informaci, např. když byl pachatel spatřen u řeky Labe… tak ho pak nehledat někde na Moravě, že ukradený obraz byl z období gotiky, atd.). Důležitá byla pro děti informace o tom, že byl spatřen „komplic“ pachatele a jejich úkolem je zjistit, kde se nachází. Od úvodní motivace jsme volně přešli k povídání o státním svátku a historii našeho státu. Realizace jednotlivých částí hry: 1. Detektivové a jejich výcvik, kontrola znalostí v zeměpise a historii (dopolední hra) Úvodní a motivační část s využitím ML, společné povídání o českém státě, otázky pro děti: Vyjmenujte, co odlišuje jeden národ od druhého? Přijdete aspoň na 5 vlastností, 5 „věcí“? (Znak, hymna, vlajka, jazyk, měna, kultura, tradice atd.) Dílčí úkoly: a. Legenda o Bruncvíkovi Dětem jsme přečetli legendu o Bruncvíkovi (nejlépe byla pověst převyprávěna na www.ireferaty.lidovky.cz). Děti po přečtení pověsti dostaly za úkol připravit si dramatické ztvárnění této pověsti. Byl to úkol dlouhodobější, předvedení hry bylo naplánováno až na další den. Bylo jen na dětech, jak se shodnou, zda si připraví kulisy, masky atd. Děti věděly, že budeme hodnotit jejich podání z těchto hledisek: autentičnost, estetičnost a míra zapojení jednotlivých členů skupinky. b. Práce s ML a úkoly od nich odvozenými ČR a hranice státu (ML Moje vlast) Společný úkol – na velký formát papíru nakreslit obrys ČR a zakreslit hranice našich sousedů, včetně jejich pojmenování, společný úkol (5 – 10 minut), společné vyhodnocení a obodování. Úkoly pro mladší děti (cca do 3. třídy) – práce s pracovními listy (Moje vlast), společná práce s dospělým, důležitá je pomoc se psaním u malých dětí (20 minut).

34

Nejmladší

Úkoly pro starší děti – děti obdržely slepou mapu ČR s vyznačenými kraji a zvlášť na papírku názvy krajů a měst. Jejich úkolem bylo nalepit názvy krajů a daná města na slepou mapu (cca 15 – 20 minut). Daný úkol byl pro obě skupinky doplněn skládáním puzzle – využili jsme slepé mapy a vytiskli ji na barevný papír a rozstříhali na dílky. Velké děti skládaly na čas jednotlivě a malé děti ve skupince po 3 dětech. ČR a český znak (ML Český stát) Úkoly pro mladší děti – povídání o českém znaku a lvu, práce s pracovním listem (vybarvování znaku a dalších obrázků) (15 až 20 minut). Úkol pro starší děti – napsat společně, jak vypadá český znak (max. 10 minut). Jazyky národů Pro přiblížení cizích jazyků a pochopení toho, že každý národ má svůj jazyk, jsme zařadili hru s nápisy v různých jazycích. Využili jsme překladače na www.google.cz a větu „Praha je hlavním městem naší republiky.“ jsme přeložili do různých jazyků. Papíry s texty jsme rozstříhali a umístili po celé budově. Úkol byl zadán tak, aby mohla celá skupinka (tedy dohromady mladší i starší děti) plnit úkol najednou. Děti štafetově sbíraly jednotlivé texty (překlady a názvy jazyků) po celé budově, mohly se tak zapojit i malé děti. Skládání, resp. přiřazování jednotlivých textů k jazykům pak bylo na starších dětech. (cca 20 – 25 minut) 2. Hledání na tajemném hradě (odpolední hra) Hra byla motivována Pevností Boyard, pro děti bylo připraveno 11 úkolů po budově. Jednalo se o různé úkoly, které lze v budově připravit. Hráli jsme v podkroví, ve sklepě, v pokojích i na chodbě, kde byly pro děti přichystány úkoly typu: hledání klíče, hledání určitého předmětu ve změti dalších předmětů, vytvoření hada z oblečení na čas s cílem propojit 2 body v budově (např. jeden pokoj s protilehlým) apod. Úkoly lze vymyslet různé, vždy záleží na typu budovy a možnostech, kterých můžete v dané budově využít. Původně byla hra určena ven, ale počasí nám nedovolilo hru připravit venku. Děti vždy plnily úkol dle zadání – např. Tento úkol musí splnit nejmladší z vás a to do 5 minut atd. Za splnění úkolu obdržela skupinka 1 písmeno. Cílem hry bylo získat co nejvíce písmen a složit z nich sousloví „hlavní město“, a tak získat odpověď (heslo), kde se skrývá komplic našeho pachatele. (Doba realizace hry cca 2 h, včetně hledání a určení hesla „Praha“.) 3. Desková hra Fantom (večerní hra) Získané heslo Praha dětem napovědělo, kde se skrývá komplic pachatele, a jejich úkolem bylo vystopovat ho a to pomocí společenské hry Fantom (firma Bonaparte). Popis hry: Ulicemi staré Prahy uniká tajemný „Fantom“, pronásledován pěticí pražských detektivů. Občas se znenadání objeví, hned tu a hned zase tam, avšak dříve, než se k němu pronásledovatelé přiblíží, zmizí. Zdá se, že si z detektivů tropí žerty. Však mu také při jeho cestách slouží všechny dopravní prostředky, které po staré Praze jezdily. Občas se i nepolapitelný „Fantom“ ocitne v úzkých, obklíčen ze všech stran policií, ale v okamžiku, kdy se kruh pronásledovatelů uzavírá a kdy se zdá, že

35

Nejmladší

z nastražené léčky není úniku, proklouzne „Fantom“ detektivům přímo pod rukama nebo se nechá převést přes Vltavu a zmizí na jejím druhém břehu. Cíl hry: Podaří-li se některému z detektivů dorazit na místo (značku), kde se Fantom ukrývá, musí se Fantom vzdát (objevit) a hra skončí jeho zatčením. Podaří-li se Fantomovi unikat zatčení až do závěru hry, stává se vítězem. (text z www.deskove-hry.eu) Pětici detektivů tvořily děti a Fantomem byl jeden z vedoucích. Úkolem dětí – detektivů – bylo co nejdříve odhalit pozici Fantoma (cca 30 – 45 minut na 1 hru). Pozn.: Ostatní skupinky zatím nacvičovaly legendu o Bruncvíkovi. 4. Legenda o Bruncvíkovi (dopoledne 2. den) Děti druhý den dopoledne předvedly svou dramatizaci legendy o Bruncvíkovi. Dle zadaných podmínek a kritérií obdržely body za své snažení.

Vyhodnocení hry Jednotlivé dílčí hry a úkoly byly bodovány, na závěr jsme body sečetli a skupinka, která získala nejvyšší počet bodů, danou hru vyhrála a obdržela nejvíce bodů do celotáborové hry Detektivové.

Pomůcky a prostředky Metodické a pracovní listy Sova a Český stát a Sovík a Moje vlast, případně kopie pracovních listů. Pastelky, fixy, lepidlo, papíry, čtvrtky. Slepá mapa ČR (s vyznačenými kraji) – 3x velikost A4 (počet dle zapojených skupinek). Slepá mapa ČR (s vyznačenými kraji) na barevných papírech (dle barev skupinek) – velikost A4, rozstříhané na puzzle, 2x na každou skupinku. Názvy krajů a měst (seznamy) – rozstříhané, 1x na skupinku. Obrázek českého znaku – barevný. Věty s překlady a názvy jazyků – na barevných papírech, rozstříhané po jednotlivých názvech a textech, 1x pro každou skupinku v její barvě. Legenda o Bruncvíkovi (vhodné převyprávění). Pomůcky na hru Tajemný hrad – pomůcky vyplývají z jednotlivých úkolů (např. míčky, provazy, klíče, šátky apod. – dle fantazie realizátora). Desková hra Fantom.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Zapojení ML a tematiky státního svátku, národa, vlasti do vícedenní hry a akce se nám podařilo. Myslíme si, že nenásilnou formou se děti obohatily o nové znalosti z dané oblasti, naučily se spolupracovat a týmově řešit úkoly. Doporučujeme tematiku rozvinout pomocí her, děti vhodně motivovat. Myslíme si, že „nezáživné“ až školní téma lze připravit pro děti i zábavně. Pomocí her se tak děti dozvěděly mnohem více a již teď víme z ohlasů a zpětné reakce, že např. legenda, resp. pověst o Bruncvíkovi jim díky jejich

36

Nejmladší

vlastní dramatizaci zůstala „v hlavě“ trvaleji, než kdybychom jim ji pouze přečetli (děti si spontánně, samy od sebe, hrály danou legendu asi 14 dnů po akci). My jsme hru připravovali pro skupiny dětí, celkem hrálo asi 24 dětí, z hlediska věku šlo o děti od 5 do 15 let. Důležitá byla příprava úkolů pro jednotlivé věkové skupinky dětí. Je třeba volit takové úkoly, aby je malé děti zvládly, starší se nenudily apod. Je tedy vhodné na některé hry děti rozdělit na mladší a starší a dle toho volit úkoly. Některé úkoly byly vymyšleny tak, aby zároveň mohla hrát celá skupinka. Důležité je děti neustále pozorovat, povzbuzovat je, motivovat (především ty malé). Doporučujeme také, aby se na realizaci hry podíleli aspoň 2 vedoucí, větší počet je ještě výhodnější.

Hodnocení ověřovatele Děti hru a práci s ML přijaly celkem bez problémů. U menších dětí bylo vidět, že tematika státu, vlasti atd. je pro ně ještě složitá. Bavilo je vybarvovat si český znak a obrázek lva. Vydržely u této činnosti velmi dlouho a vybarvené obrázky byly dokonalé, pečlivě vybarvené. U ostatních úkolů bylo zapotřebí rady a povídání vedoucích. Ani ve 2. třídě nebyly děti schopné pojmenovat části naší republiky, natož je samy napsat. U větších dětí nebyl žádný problém, ukázaly se spíše jejich různé školní znalosti či neznalosti. Hra Tajemný hrad proběhla zcela bez problémů, záleží na výběru jednotlivých úkolů, které mohou být i velice legrační a zábavné, trošku odporné apod. (závisí na fantazii realizátorů). Hra Fantom trvala trochu déle, než jsme předpokládali, ale byla velmi úspěšná. Na této hře byla opětovně důležitá spolupráce a komunikace jednotlivých členů ve skupině (hráli všichni ze skupinky dohromady proti vedoucímu, kde touha porazit vedoucího je silným motivačním prvkem). Dramatizace legendy o Bruncvíkovi ukázala, že ne všechny skupinky dokázaly týmově spolupracovat. Jedné ze skupinek se hra nepodařila, děti se nedokázaly domluvit, nastavit si přesná pravidla hry a jednotlivých výstupů. Možná sehrála roli i tréma.

Specifické přístupy k dětem Vždy vše srozumitelně a stručně vysvětlit, v případě potřeby zopakovat, ujistit se, že bylo zadání pochopeno. U složitějších úkolů nechat děti pracovat ve skupinkách. Děti, kterým se z objektivních důvodů nedaří úkol splnit, před ostatními nijak nehanit a nekárat. V případě potřeby nabídnout pomoc. Hyperaktivní děti neustále mít na očích a jejich impulsivní chování vhodně korigovat.

Přílohy Příloha č. 1 obsahuje názvy krajů a měst, slepou mapu ČR a jazykový kvíz – text + překlad, včetně názvů jazyků.

37

Nejmladší

Název příkladu:

ČÍM BUDU, AŽ BUDU VELKÝ?

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Dravci Ověřovatel: Mgr. Irena Beránková Klíčová slova: zaměstnání, povolání, řemesla, záchranáři, policie, sanitka, hasiči, první pomoc, telefonní čísla 150, 155, 158, 112. Cíle PDP: Cílem je v souladu s využitými metodickými listy zábavnou formou propojit poznávání světa lidí, různých povolání a řemesel a na konkrétním příkladě si připomenout jedno z povolání a to povolání záchranářů. Seznámit děti s prací záchranářů, se základy první pomoci, způsoby přivolání pomoci při nenadálých situacích, apod. Cílem je také rozvoj spolupráce mezi dětmi, týmové práce a komunikace, rozvoj znalostí a dovedností, rozvoj slovní zásoby a způsobů vyjadřování. Východiska PDP: Vycházíme z metodických listů Mravenec – Poznáváme zaměstnání, Mraveneček – Zaměstnání rodičů, řemesla, Koťátko a záchranáři. Děti nemusí mít žádné speciální znalosti, resp. u starších dětí navazujeme na jejich školní znalosti. Důležitá je příprava pomůcek a příprava vhodné motivace.

Stručná anotace PDP je věnován rozšíření obsahové části uvedených a použitých ML, resp. k jejich vhodnému propojení. Daný PDP byl realizován v rámci oddílových schůzek a byl zaměřen na seznámení s různými povoláními a řemesly, obecně lze říci na získávání základních poznatků o světě lidí, jejich povoláních, o různých řemeslech atd. Povídání o řemeslech, hry a aktivity spojené s různými povoláními pak byly východiskem pro hlavní část PDP, a to seznámení dětí s jednotlivými složkami našeho záchranného systému a náplní jejich práce. Východiskem pro nás byla i ta skutečnost, že v dětství si téměř každé druhé dítě přeje být lékařem/kou, policistou, hasičem apod., a tak napojení dané tematiky na předchozí ML bylo nasnadě a dle našeho názoru i optimálním a přirozeným pokračováním tématu povolání a řemesel. Po seznámení se základními složkami záchranného systému bylo příhodné krátce zařadit i zdravovědu, nácvik přivolání první pomoci či samotné poskytnutí první pomoci.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, ke komunikaci, občanské, pracovní, sociální a personální. Vzhledem k tomu, že jsme pracovali s věkově prostoupenou skupinou dětí 5 – 10 let, byla náročnost těchto cílů vždy přizpůsobena jejich věku.

Popis realizace Daný PDP byl realizován celkem na 3 oddílových schůzkách. Vlastní PDP má 4 části. 1. část – Povolání a řemesla V rámci jedné oddílové schůzky jsme využili ML Mravenec – Poznáváme zaměstnání a Mraveneček – Zaměstnání rodičů, řemesla.

38

Nejmladší

Na schůzce jsme děti rozdělili na 2 skupiny – menší a děti starší (druhá, třetí třída). Každá skupinka pracovala odděleně. Menší děti po úvodní motivaci (společné povídání o povoláních, čím by děti chtěly být a proč) a krátké hře s piktogramy (obrázky různých budov – např. nemocnice, hasičská zbrojnice apod. – děti určovaly, kdo v dané budově pracuje) soutěžily v tělocvičně. Štafetově po družstvech sbíraly rozházené obrázky (pexeso s řemesly). V klubovně děti pomocí pantomimy předváděly jednotlivá povolání, ostatní děti hádaly, co předvádějí. Hra byla pro malé děti těžká, ale každopádně se každé dítě snažilo. Starší děti začaly (po obdobné úvodní motivaci) hrou v tělocvičně, kde byly po celé ploše rozházené obrázky s předměty, které jsou potřeba k jednotlivým povoláním. Po odstartování hry vyběhlo vždy první z každého družstva a hledalo něco, co by ke své práci, např. jako lékař, potřebovalo. Takto se děti v běhání a hledání střídaly. Po hře jsme také pantomimicky předváděli různá povolání, vždy jedno dítě si vymyslelo povolání a ostatním je beze slov předvádělo. Hra děti velmi bavila a ve srovnání s mladšími dětmi jim nedělala žádné problémy. Další hrou bylo Hádání povolání, kdy si dítě myslí jedno povolání a ostatní se snaží povolání zjistit pomocí otázek, na které je možná pouze odpověď ANO/NE. Na závěr jsme si všichni společně zahráli obdobu hry Ovoce (nebo také Kompot), a to s řemesly. Z časových důvodů jsme nestihli vypracovat pracovní listy, nicméně je doporučujeme. Příprava schůzky nezabrala více jak 25 – 30 minut, doba vlastní realizace 90 minut. 2. část – Záchranáři Na schůzce jsme si v úvodu krátce povídali o záchranářích, děti říkaly, koho by (zda hasiče, policii či záchranku) volaly v různých případech a neobvyklých situacích (např. vidí dopravní nehodu, vidí, jak hoří louka apod.). Poté mezi děti přijela záchranná auta –

39

Nejmladší

na velkých kartonech jsme měli nalepené velké hasičské auto, sanitu a policejní auto. Po společném fotu s auty jsme s dětmi shlédli první dvě kapitoly z interaktivní příručky první pomoci na www.zachranny-kruh.cz a společně jsme také splnili úkoly k těmto kapitolám. Po této úvodní části jsme jako správní záchranáři trénovali. Děti se rozdělily do 3 posádek na hasiče, policii a záchranáře a v těchto posádkách soutěžily v různých disciplínách: a) hledaly ztracené děti v terénu (plyšové hračky poschovávané v tělocvičně), b) zachraňovaly civilisty (štafetové sbírání plastových míčků), c) celé družstvo pak překonávalo náročný slalom a posledním úkolem byl nácvik seřazování – dle velikosti, dle věku apod. Pro jistotu jsme měli připraveny další soutěže (např. sběr papírků s telefonními čísly 150, 155 atd., překážkovou dráhu), které jsme z časových důvodů nevyužili. Příprava schůzky a všech pomůcek nám zabrala cca 60 minut, vlastní realizace 90 minut (bohužel jsme nestihli všechny připravené úkoly). 3. část – Nácvik první pomoci První pomoci jsme se věnovali na následující schůzce, stejně tak i práci s PL. Většina našich dětí je v předškolním či mladším školním věku, a tak jsme děti učili především ošetření dlaně (pacička) a závěs ruky do šátku. Doporučujeme využít interaktivní příručku www. zachranny-kruh.cz, kde je první pomoc vysvětlována zábavnou, nenásilnou formou, příručka je velmi vkusná, poutavá, pro děti opravdu zajímavá. 4. část – Vhodné ukončení tematiky, kvízy a závěrečné „zarámování“, případná exkurze k hasičům, beseda s policií apod. K ukončení tematiky povolání a záchranářů doporučujeme zvolit vhodný způsob pro shrnutí celé problematiky, např. formou kvízů a hádanek. Opětovně doporučujeme webové stránky www.zachranny-kruh.cz, kde jsou kvízy a úkoly ve formě pdf, nebo je možno úkoly plnit on-line na internetu. Na úplný závěr je vhodné se dětí znovu zeptat, čím by chtěly být. Zajímavé bude, zda se jejich názory a přání oproti úvodnímu povídání změnily.

Pomůcky a prostředky Metodické a pracovní listy Mravenec – Poznáváme zaměstnání, Mraveneček – Zaměstnání rodičů, řemesla, Koťátko a záchranáři. Kvarteto či pexeso s povoláními a řemesly, kartičky s názvy nástrojů (potřebnými pro různá povolání), kartičky, resp. malé papírky s telefonními čísly 150, 155, 158, 112. Interaktivní příručka První pomoci – www.zachranny-kruh.cz (pozn. využili jsme první 2 kapitoly – Postup první pomoci krok za krokem a Jak správně přivolat pomoc). Z této příručky lze použít i různé kvízy a úkoly (jsou ve formátu pdf). PC či notebook, dataprojektor.

40

Nejmladší

Pomůcky, příp. tělocvičné nářadí pro překážkovou dráhu, plastové kužely pro slalom (nebo cokoliv, co lze použít), barevné plastové míčky (min. 30 kusů), plyšové hračky, panenky atd., šátky, obvazy, barevná záchranářská auta (karton o velikosti cca A1 s namalovanými auty), píšťalka, papíry, tužky.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Zapojení ML a jednotlivých úkolů, které z daných ML vyplynuly, se nám podařilo celkem úspěšně, děti daná tematika a aktivity s nimi spojené velmi bavily. Dané tematické oblasti jsme se věnovali na 2,5 schůzkách (každá schůzka trvá 90 minut), bohužel se ukázalo, že i to bylo málo – doporučujeme rozpracovat tematiku na celý měsíc, min. na 4 schůzky. První pomoci je možno věnovat také celou jednu schůzku a další schůzku věnovat exkurzi k hasičům či na záchrannou stanici apod.

Hodnocení ověřovatele Při realizaci PDP jsme se nesetkali s žádnými problémy, pouze s již zmiňovaným nedostatkem času. Našich schůzek se zúčastňují děti z dětského domova, z tohoto důvodu trochu pozměňujeme ML, motivaci či jednotlivé hry tak, abychom děti nepřiváděli do rozpaků otázkami na rodinu, rodiče apod. Například jsme si v rámci schůzky nepovídali o práci rodičů, ale o tom, jaké povolání by děti jednou chtěly vykonávat a zda také vědí proč. Oproti ostatním dětem, neměly však děti z dětského domova příliš jasné představy či přání, čím by v budoucnu chtěly být. Schůzky věnované dané tematice se dětem velmi líbily, nejvíce pak soutěže v tělocvičně.

Specifické přístupy k dětem Vždy vše srozumitelně a stručně vysvětlit, v případě potřeby zopakovat, ujistit se, že bylo zadání pochopeno. U složitějších úkolů nechat děti pracovat ve skupinkách. V případě potřeby nabídnout pomoc. Hyperaktivní děti mít neustále na očích a jejich impulsivní chování vhodně korigovat. Při práci s citlivými tématy brát zřetel na rodinné podmínky jednotlivých dětí a případné předchozí nepříjemné prožitky dětí z dopravních nehod apod. Takové děti zbytečně nevystavovat stresu a nenutit je k odpovědi.

41

Nejmladší

Název příkladu: ZÁCHRANNÁ

MISE NA POMOC ZEMI

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Dravci Ověřovatel: Mgr. Irena Beránková Klíčová slova: ochrana přírody, záchrana Země, pomoc přírodě, znečištění, ochrana životního prostředí, třídění odpadů, plasty, papír, sklo a textil, nebezpečný odpad atd. Cíle PDP: Cílem příkladu dobré praxe je rozvoj kladného vztahu dětí k přírodě, rozvoj a upevňování základů slušného chování v přírodě a k přírodě, pochopení nutnosti ochrany přírody a péče o ni, získat a rozvíjet u dětí základní znalosti z oblasti třídění odpadů, praktický nácvik třídění, uvědomění si, že člověk může přírodě škodit, že změny způsobené lidskou činností mohou být jak pozitivní, tak i negativní s nepříznivým dopadem na životní prostředí. Cílem PDP je také rozvoj spolupráce mezi dětmi, týmové práce a komunikace, rozvoj znalostí a dovedností, rozvoj slovní zásoby a způsobů vyjadřování, včetně fantazie a představivosti. Východiska PDP: Vycházíme z metodických listů Medvěd – Chráním přírodu, Medvěd – Pomáhám přírodě, Mraveneček – Třídíme odpady. Děti nemusí mít žádné speciální znalosti, resp. u starších dětí navazujeme na jejich školní znalosti. Důležitá je příprava pomůcek a příprava vhodné motivace.

Stručná anotace PDP je věnován problematice ochrany životního prostředí a přírody. PDP je zaměřen na rozšíření obsahové části uvedených a použitých ML, resp. k jejich vhodnému propojení. PDP obsahuje i konkrétní praktické příklady ochrany přírody. Naším cílem bylo propojit několik metodických listů a vytvořit hru na vícedenní akci (jarní prázdniny) a vytvořit tak zajímavou celotáborovou hru. V souladu s obecnými cíli PDP i cíli souvisejícími s klíčovými kompetencemi je PDP zaměřen nejen na procvičování a upevňování obecných znalostí o přírodě a její ochraně, o způsobech ochrany přírody a životního prostředí, ale i procvičování praktických dovedností, především z oblasti třídění odpadů.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, řešení problémů, ke komunikaci, občanské, pracovní. Vzhledem k tomu, že jsme pracovali s věkově prostoupenou skupinou dětí 5 – 10 let, byla náročnost těchto cílů vždy přizpůsobena jejich věku.

Popis realizace PDP byl realizován v rámci jarních prázdnin, byl tedy koncipován jako celotáborová hra. Nicméně lze jednotlivé ML, hry a aktivity zařadit i na oddílové schůzky. Výše uvedených ML jsme využili jako součást vícedenní akce, která byla motivována možnou katastrofickou vizí. V roce 2048 hrozí záhuba naší Země, hrozí ekologická katastrofa, ubývá kyslíku, Země umírá… Děti měly za úkol Zemi zachránit.

42

Nejmladší

Úvodní legenda „Záchranná mise na pomoc Zemi …Píše se rok 2048 a naše Země se nachází v úplném chaosu, technický pokrok, lidská bezohlednost a pohodlnost způsobily, že vše živé kolem nás vymírá… Řeky jsou znečištěné, vzduch je bez přístrojů téměř nedýchatelný… …ubývá zeleně… …zvířata vymírají… …dochází kyslík… Chemie, továrny, počítače ani roboti nám nepomůžou! Musíme si pomoci sami! Už Brzy! Co nejrychleji! Právě teď! Hned! Vydejte se s námi na záchranu Země, osvoboďte Zemi od všeho, co jí ubližuje… co nám brání dýchat… co nám brání ŽÍT! Vytvořte záchranné mise. Každá mise ponese název, ze kterého bude jasné, jaký je její účel, rozdělte si úkoly… a pusťte se do záchrany ZEMĚ!“ Celotáborová hra byla složena z různých her: 1. Prvním úkolem bylo vytvoření záchranných misí: rozdělení dětí do skupinek, vytvoření vhodného názvu mise, určení hierarchie jednotlivých členů mise, jejich funkce, ale třeba i rodový či rodinný původ, vytvoření vlajky či erbu, cestovního pasu a vymyšlení vhodného oblečení či kostýmu. 2. Společné představení misí. 3. Obměna hry Pírka ptáka Ohniváka, místo Ohniváka jsme však měli Obludu plastovou. 4. Desatero správného chování v přírodě (lese). Mise měly dále za úkol vytvořit svá Desatera správného chování v přírodě (v lese). Mohly využít jakékoliv formy, jedna skupinka zvolila tabulky formátu A4, druhá pak vytvořila velkou informativní naučnou tabuli. 5. Odpadová míchačka (Obměna hry Kompot). 6. Hra Sedaná. popis hry: Budeme potřebovat tolik židlí kolik je hráčů a balíček karet či obrázků (jedno jakých, jediná podmínka je, že karty musejí být rozdělitelné do 4 skupin – 4 barvy, písmena…). Na každou židli si sedne jeden hráč. Cílem hry je v co nejkratším čase objet kruh a dostat se opět na své místo. Na začátku hry vedoucí rozdá každému hráči po jedné kartě. Hráč si zapamatuje barvu karty

43

Nejmladší

7.

(příp. písmeno, obrázek…v našem případě nějakého odpadku...). Po té vedoucí karty opět vybere zpět. Vedoucí hry vezme z vrchu balíčku jednu kartu a řekne její barvu. Všichni hráči, kterým byla tato karta přidělena, musí učinit pohyb o jedno místo ve směru hry (většinou po směru hodinových ručiček). Je-li toto místo obsazeno jiným hráčem, sednou si tomuto hráči na klín. Sedí-li na daném místě už více hráčů na sobě, sedá si na ně. Má-li hráč na klíně jiného hráče, hýbat se nemůže ani v případě, že je vylosována jeho karta! V případě, že není vylosována jeho karta, se hráč hýbat nesmí. Hráč, který dosedl na své původní místo (přímo nebo tak, že sedí na někom, kdo sedí na jeho místě), vyhrál a odstupuje ze hry. Tento postup je opakován do té doby, dokud je nějaký hráč ve hře. Třídění odpadů V úvodu této části si děti s námi povídaly o třídění odpadů, povídali jsme si o cestě odpadu, co se s odpady děje, jak se třídí, jaké nádoby na třídění máme a které z nich děti či dospěláci z jejich rodin používají.

Hry na dané téma: a. Co kam patří a nepatří – Prvním úkolem dětí bylo správně určit, co do které nádoby na odpady patří, co tam naopak nepatří. Jednotlivé mise měly za úkolem co nejrychleji přiřadit odpady k nádobám, včetně toho co do nich nepatří (využili jsme tabulky z Přílohy č. 6, ale pozor, je nutné mít jednotlivé buňky tabulky stejně vysoké a široké). b. Třídění odpadů – Druhým úkolem bylo roztřídit obrázky s různými odpadky k jednotlivým názvům a barvám kontejnerů či popelnic. (Příloha č. 3) c. Sběr a třídění odpadů Poslední úkol byl opět spojen s pohybem, děti běhaly štafetově po tělocvičně (v rámci jarních prázdnin po budově) a sbíraly kartičky v barvě své skupinky, na obrázku byl opět nějaký odpadek (plastové lahve, baterie, rozbitý hrnek, plastová hračka, noviny apod.) a děti měly správně přiřadit odpadek ke kontejneru či popelnici, příp. do elektroprodejny, na skládku/dvůr nebezpečného odpadu atd.). 8. Různé štafetové hry – slalom mezi plastovými lahvemi, člunkový běh se sběrem odpadků apod. 9. Smetiště – dětem jsme připravili po budově cestu plnou odpadků (obaly od mléka, kelímky od jogurtů, staré noviny, papírky od bonbonů apod.). Děti měly několik různých úkolů: a. Kimova hra – v časovém limitu projít trasu a zapamatovat si co nejvíce odpadků.

44

Nejmladší

b)

Sběr a třídění – druhým úkolem bylo opět štafetově sesbírat odpadky a správně je přiřadit k odpadovým nádobám (v našem případě k obrázkům). 10. Závěrečný ekokvíz (dle věku dětí, k dispozici 2 varianty). Všechny hry byly určeny pro hraní v místnosti či v budově, ale téměř všechny jde realizovat i venku. Akce se zúčastnily nejen malé děti, ale i děti starší, a tak hry byly voleny, případně upraveny tak, aby se do hraní mohly zapojit všechny děti. Pozn. PL k uvedeným ML vyplňovaly pouze menší děti, a to zcela bez problémů. Další možné hry k doplnění tematiky: 1) Hra – hraní rolí odpadu Každé dítě si vylosuje druh odpadového materiálu (skleněná lahev, plastová lahev, plechovka z hliníku, plechovka ze železa, polystyrenový tácek, papírová krabička, …) a snaží se jej pomocí pantomimy představit ostatním. Hráč může představovat samotný výrobek, jeho používání, výrobu, nebezpečnost, … dle svých možností a schopností. 2) Průzkumníci v odpadové galaxii – hra s fantazií dětí Skupinky si vylosují druh odpadu, který na své smyšlené planetě budou zkoumat. Vymyslí si podle daného druhu odpadu název planety (např. PETurius, Feronika …) a vše, co by se zde mohlo nacházet. Výzkumníci se budou co možná nejpodrobněji zabývat daným druhem odpadu, jeho vznikem, životním cyklem, technologií výroby, možnostmi úspor, atd. Planetu nakonec výtvarně ztvární a vymyslí pojmenování pro různé věci a nové výrobky… Pomůcky: Výtvarné potřeby 3) Štafetový třídící běh „KAM–TAM“ Po třídě jsou rozmístěny krabice s označením PLAST, PAPÍR, BÍLÉ SKLO, BAREVNÉ SKLO, LÉKÁRNA, SBĚRNÝ DVŮR, ELEKTROOBCHOD, KOMPOST, POPELNICE. Žáci jsou rozděleni do družstev po 5 – 7, obdrží sadu zalaminovaných kartiček s názvy odpadků jedné barvy. Na pokyn vybíhají po jednom s jednou kartičkou a odnáší ji do správné krabice,

45

Nejmladší

po návratu vybíhá další. Před vyběhnutím se může každý zeptat zbytku družstva „KAM?“ o ostatní odpoví „TAM“ a ukážou směr. Na závěr vyhodnotíme správné odpovědi jednotlivých družstev. Pomůcky: Zalaminované kartičky s názvy výrobků (viz příloha č. 7), papírové krabice s označením druhu odpadu.

Pomůcky a prostředky Metodické a pracovní listy: P5 Medvěd – Chráním přírodu, P7 Medvěd – Pomáhám přírodě, T6 Mraveneček – Třídíme odpady. Krepové papíry, čtvrtky, pastelky, fixy, vodové barvy, lepicí páska, připínáčky, papíry, tužky, obrázky různých odpadků, odpadových nádob apod. (viz přílohy), skutečné „odpadky“. K přípravě jsme využili těchto webových stránek: www.ekokom.cz, www.detem.mzp.cz.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Při realizaci PDP jsme se nesetkali s žádnými problémy, důležité je hru vhodně motivovat a přizpůsobit věku i počtu dětí. Dále je třeba dbát na to, aby žádná z her netrvala příliš dlouho, může se vytratit dynamika a případná prohrávající skupinka může ztratit motivaci a chuť dále soutěžit. Zapojení ML a jednotlivých úkolů, které z daných ML vyplynuly, se nám podařilo celkem úspěšně zrealizovat.

Hodnocení ověřovatele Děti daná tematika a aktivity s ní spojené velmi bavily. Této tematické oblasti jsme se věnovali 5 dnů v rámci jarních prázdnin, ale taktéž jde jednotlivé hry (případně části PDP) realizovat na jednotlivých oddílových schůzkách. Tematiku lze také doplnit dalšími vhodnými aktivitami, jako např. kreslením a malováním svého oblíbeného lesního zvířete, planety odpadů apod. Všechny hry se však dají vždy vhodně přizpůsobit potřebám a možnostem realizátora.

Specifické přístupy k dětem Vždy vše srozumitelně a stručně vysvětlit, v případě potřeby zopakovat, ujistit se, že bylo zadání pochopeno. U složitějších úkolů nechat děti pracovat ve skupinkách. V případě potřeby nabídnout pomoc. Hyperaktivní děti mít neustále na očích a jejich impulsivní chování vhodně korigovat.

Přílohy Příloha 1 Ekokvíz Příloha 2 Ekokvíz 1 Příloha 3 Odpady Příloha 4 Odpady nádoby Příloha 5 Obrázky různých odpadů Příloha 6 Informativní tabule Příloha 7 Štafeta KAM-TAM.

46

Nejmladší

Název příkladu: BODOVÁNÍ

DĚTÍ

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Tuláci Klatovy Ověřovatel: Kateřina Brandová Klíčová slova: motivace, hodnocení, odměňování, nálepky. Cíle PDP: Motivace dětí odměnami (nálepkami). Východiska PDP: Potřeba motivovat děti.

Stručná anotace Příklad popisuje způsob hodnocení a odměňování dětí za odvedenou práci s pracovními listy a při hrách. Proto jsme zvolili při seznamování se zvířátky rovnou i bodování nálepkami metodou popsanou níže.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, ke komunikaci, sociální a personální.

Popis realizace Při představování Mláďátek a Zvířátek dětem jsme rovnou děti seznámili se způsobem bodování a hodnocení aktivit, které bude probíhat po dobu celého pionýrského roku (září – srpen). Pro bodování dětí a jejich práce jsme zvolili vytvoření velké tabulky, kde každé dítě bude mít své kolonky označené barvami. Každá barva značí jedno zvířátko tak, jak jsou barevně odděleny ML. Je tam tolik kolonek, kolik jsme zvolili, že ověříme v dané kategorii ML. Pokud tedy dítě splní danou hru, daný pracovní list (zkrátka činnost připravenou na konkrétní schůzku), dostane malou nálepku zvířátka, které nás provázelo schůzkou. Pokud je dítě nemocné, většinou to nebývá déle než týden, nálepku získá při činnosti na další schůzce – to většinou ML doděláváme (čas realizace nám nestačí). Aby děti byly motivovány i pomocí velkých nálepek, zvolili jsme nalepení velké nálepky do pracovního sešitu jednou za čtvrtletí (pokud nám to časově nevyjde, přizpůsobíme to). Děti motivuje pohled na tabulku, kde mají své nálepky, a zároveň mají přehled i o všech ostatních dětech.

Pomůcky a prostředky Velký plakát s tabulkou, seznam dětí, barvy, nálepky zvířátek, napínáčky k uchycení tabulky na zeď.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace U dětí se podařilo vzbudit zájem o činnost se zvířátky a mláďátky, podařilo se je motivovat formou nálepek a zároveň jim poskytnout přehled o vykonané práci.

47

Nejmladší

Hodnocení ověřovatele Tento způsob bodování nám zatím vyhovuje, děti motivujeme kromě nálepek i jinými drobnými odměnami (např. lentilky při hrách), a tak jsme v nich vzbudili zájem o hry a dané činnosti.

Specifické přístupy k dětem Těmto dětem je vhodné opakovaně vysvětlit způsob bodování a častěji je motivovat.

48

Nejmladší

Název příkladu:

ROZVOJ MOTORIKY AUTISTICKÉHO CHLAPCE Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Tuláci Klatovy Ověřovatel: Kateřina Brandová Klíčová slova: komunikace, jemná motorika, soustředěnost, trpělivost. Cíle PDP: Rozvoj jemné motoriky, soustředěnosti a trpělivosti u autistického chlapce. Východiska PDP: Vycházíme z vlastní připravené jednoduché aktivity, na kterou není třeba žádných speciálních znalostí a dovedností.

Stručná anotace Příklad je věnován problematice autismu, zvládání agrese a její využití v jednoduché činnosti, která by měla rozvíjet jemnou motoriku a soustředěnost.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, ke komunikaci, sociální a personální, pracovní.

Popis realizace Pro rozvoj jemné motoriky a zároveň vybití agrese našeho autisty Petra jsme zvolili výrobu ježečka ze špalku a hřebíků. Ten den jsme s oddílem ověřovali ML, kdy se vyrábělo z přírodnin, a tak jsme práci přizpůsobili i Petrovi. Vedoucí mu vysvětlil, co ho dnes čeká (autisté potřebují vědět, co se bude dít, a to v relativně přesných intervalech a jasných stručných informacích) a co je jejich společným úkolem. Tím se u Petra rozvíjí alespoň částečně komunikační dovednosti. Jelikož mu s úkolem vedoucí pomáhá, tak i rozvoj spolupráce a socializace. Petr dostal půlkulatý špalek se seříznutou špičkou, na kterém byly namalované oči a čumáček – to celé představovalo tělo ježečka. Dále jsme mu zapůjčili to nejmenší kladívko a hřebíčky, které měly představovat ježkovy bodlinky. Petr se po krátkém vysvětlení pustil do zatloukání hřebíků do těla ježka, první bodlinky sice nebyly zdařilé, nicméně práce Petra zaujala a to bylo hlavním cílem. Petr se snažil rozvíjet svou jemnou motoriku, zároveň se snažil neublížit sobě ani ostatním a snažil se soustředit na danou činnost, u které vydržel kupodivu dlouho (jiné schůzky je velice těžké ho přimět k činnosti). Pro vybití agrese jsme Petrovi dovolili jen tak kladívkem bít do špalku, hřebíky už byly nezajímavé, ale i tak to byla stále nějakým způsobem smysluplná činnost. Schůzka a plán činnosti s Petrem tím pádem byly velice podařené. Dalším příkladem dobré činnosti pro Petra, kterou jsme zvolili na jinou schůzku, je stavba věže z marshmalow bonbonů a špejlí. Autisté bývají velice technicky zdatní, proto tato činnost Petra opět velmi zaujala a bavila. Rozvíjel motoriku, koordinaci, trpělivost, soustředěnost, představivost. Po krátkém vysvětlení společně s vedoucím započal Petr stavbu věže ze špejlí, které spojoval marshmalow bonbony. Musel vždy přesně vyměřit délku špejlí a zvolil i relativně složitou stavbu. U každé části popisoval, co vlastně teď staví, a tak velice zdatně tuto schůzku komunikoval. Činnost ho velmi bavila a po zátěžové zkoušce zemětřesením byl nadšený ještě víc. Projevil i kladné emoce, což je u autistů také velice znatelný pokrok. Stavba ho zabavila na celou hodinovou schůzku. Svou motoriku rozvíjel skutečně zdatně

49

Nejmladší

a dílo bylo opravdu zdařilé. Znovu se nám tím pádem celá schůzka podařila.

Pomůcky a prostředky Ježek – hřebíčky, kladívko, pracovní podložka, špalek půlkulatého tvaru se seříznutou špičkou (namalované oči a čumáček). Věž – špejle, marshmalow bonbony, pro stavbu menších pater párátka a menší bonbony (my zvolili Vexta kostky od Jojo), pracovní podložka.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Cíle této činnosti byly splněny. Petr rozvíjel svou motoriku, snažil se soustředit a mít na činnost trpělivost, dokázal „zdravě“ vybít svou agresi, musel komunikovat s vedoucím – tím dobře rozvíjel své komunikační schopnosti. Obě činnosti byly zdařilé. Bohužel záporem je individuální práce, tudíž vyčlenění jednoho vedoucího na celou schůzku. Proto je možné takovou aktivitu vykonávat pouze, máte-li v oddíle dostatečný počet vedoucích. Pozor na bezpečnost při práci!

Hodnocení ověřovatele Práce se zdařila, vymyšlená činnost splnila svou funkci a mohu to jen doporučit jako způsob, jak zabavit smysluplnou činností autisty.

Specifické přístupy k dětem U dětí s autismem je třeba komunikovat stručně, jasně a krátce. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby nebyli agresivní k ostatním dětem a při této konkrétní činnosti, aby byli opatrní. Pokud je třeba pokyny i několikrát zopakovat, nezvyšovat hlas. Autisté neradi slyší slova „nesmíš“ a „nedělej“, nerozumí jejich významu. Je lepší formulovat větu jinak („Co myslíš, šlo by to jinak udělat?“). Poznámka: Jméno chlapce bylo změněno.

50

Nejmladší

Název příkladu: OVOCE

A ZELENINA

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Tuláci Klatovy Ověřovatel: Václav Brand Klíčová slova: komunikace, základní počty, třídění, poznávání, smysly, jemná motorika, paměť. Cíle PDP: Zdokonalit se v jemné motorice, rozvoj smyslů, rozvoj početních operací (základních počtů, třídění), zdokonalení se v komunikačních dovednostech, rozvoj paměti, rozvoj povědomí o zdravém životním stylu. Východiska PDP: Vycházíme z ML Mraveneček – Ovoce a zelenina.

Stručná anotace Příklad dobré praxe je věnován rozšíření ML Mraveneček – Ovoce a zelenina o nové hry a tím i nové poznatky pro děti.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, ke komunikaci, sociální a personální.

Popis realizace Na začátku jsme děti nechali samostatně vyprávět a komunikovat, pouze jsme zavedli pravidla komunitního kruhu (v našem případě – mluví pouze ten, kdo má v ruce jablíčko, ostatní mlčí). Téma naší komunikace byly obchody (jaké máme, co v nich najdeme apod.). Dále jsme si fiktivně zkusili nakoupit, chtěli jsme tím ukázat dětem hodnotu peněz. Všichni dostali stejnou částku a bylo na každém samostatně, co si nakoupí. Pak jsme o tom společně diskutovali a porovnávali, čeho si můžeme koupit více, čeho méně a za kolik. Tím jsme u dětí rozvíjeli nejen komunikační dovednosti, ale i početní operace a povědomí o hodnotě peněz. Pak jsme si zahráli hru na principu hry „Všechno lítá, co peří má“, jen se to týkalo zdravého jídla. Děti měly za úkol zadupat, pokud se jim zdálo, že daná potravina námi vyslovená je nezdravá, a zatleskat, je-li potravina zdravá. Pokud jsme se neshodli, nebo někdo nevěděl, vše jsme si vysvětlili.

51

Nejmladší

Dále jsme ML rozšířili o hru, kdy jsme vyskládali na stůl ovoce a zeleninu a zadali dětem, aby se snažily si co nejvíce zapamatovat. Pak jsme stůl přikryli ubrusem a dali dětem čas na rozmyšlenou. Každý se pak snažil vyjmenovat co nejvíce věcí, které si zapamatoval. Na závěr nám chybělo poznat ovoce a zeleninu všemi smysly. Abychom procvičili motoriku, nechali jsme děti zeleninu a ovoce oloupat, očistit, nebo nakrájet. Tím si jídlo osahaly. Všichni jsme společně nasávali vůni, která se z potravin linula. Nakonec jsme se do jídla pustili a za povídání o vitamínech jsme všechno slupli.

Pomůcky a prostředky Ovoce, zelenina, peníze, cenovky do fiktivního obchodu, košík, kalkulačka, šátek nebo ubrus na zakrytí ovoce a zeleniny, prkénko, nůž, talíř.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Vytyčené cíle PDP jsme splnili. Vše bylo sice těžší na přípravu a organizaci, hlavně také na komunikační dovednosti vedoucích, ale vyplatilo se. Procvičili jsme komunikaci, motoriku, smysly, početní operace, paměť, a to vše velice úspěšně.

Hodnocení ověřovatele Hry nás velice bavily. Největší motivací samozřejmě bylo to, že pak všechno můžeme sníst. Myslím, že rozšíření nápadů k ML bylo úspěšné a splnilo všechna naše očekávání.

Specifické přístupy k dětem Je třeba předem říci sled schůzky, her a aktivit (to potřebují hlavně děti s autismem). Dále děti hyperaktivní mít stále u sebe, abychom jejich impulsivní chování mohli korigovat. Je třeba vše dobře, stručně a zřetelně vysvětlovat, popřípadě i několikrát zopakovat. Nespěchat na pomalejší děti a hlavně hodně chválit.

52

Nejmladší

Název příkladu: PUTOVÁNÍ

SE ZVÍŘÁTKY

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Boskovice Ověřovatel: Věra Pořízková Klíčová slova: ZOO, zvířata, les, lesní zvěř, příroda, stromy. Cíle PDP: Vytvoření vztahu k okolní přírodě, rozvoj citového vztahu k přírodě, vzbudit zájem o přírodu a její ochranu. Východiska PDP: Vycházíme z metodických listů Medvěd – V lese, Medvěd – Poznávám zvířata, Medvěd – Pečuji o zvířátka, Medvěd – Návštěva ZOO – výlet. Vedoucí by měl znát názvy stromů, hub a rostlin. Dále by si měl připravit zajímavosti ze života zvířat.

Stručná anotace Tento příklad je věnován realizaci víkendové akce, kdy děti získávaly nové znalosti o přírodě formou hry a zároveň si zábavnou formou své vědomosti procvičily a otestovaly.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, komunikaci a občanské.

Popis realizace Pro děti z našeho oddílu jsme připravili víkendovou akci, kterou jsme věnovali tématu příroda. Po zahájení akce jsme děti rozdělili do skupinek tak, aby v každé skupině byl vždy jeden nejstarší, mladší a nejmladší. Nám se sešlo 36 dětí, takže jsme sestavili 9 skupin po 4 dětech. Páteční program vycházel z metodického listu Medvěd – V lese. Připravili jsme fáborky značenou cestu v lese, na které bylo 5 stanovišť. Děti se vydávaly na cestu po skupinkách v 10 minutových časových odstupech. 1. stanoviště – Hádej, kdo je to. Děti dostaly k dispozici knihu o zvířatech. Vedoucí jim četl vypsané věty z knihy a děti měly za úkol určit zvíře, které jim popisoval větami. Např. 1. Jsem malý hmyzožravec. 2. Mám 4 končetiny. 3. Tělo mám pokryté hedvábně jemným černým kožíškem. 4. Mé oči pozbyly schopnosti vidět. 5. Přední končetiny jsou mohutné hrabavé orgány se silnými drápy. 6. Žiji v podzemí. Pak jim zapsal počet nápověd, které dostaly, aby zvíře správně určily. Optimální počet hádaných zvířat je tři.

53

Nejmladší

2. stanoviště Stromy Připravili jsme dvě hromádky kartiček se stromy a plody. Děti měly za úkol správně vytvořit z kartiček dvojice, v časovém limitu 10 minut. Pro usnadnění si rozdělily jehličnaté a listnaté stromy, z druhé hromádky pak šišky a květy nebo plody. Za správně určenou dvojici dostaly bod. Počet dvojic byl 18. Další bod získaly za správný název stromu. 3. stanoviště Houby Vytiskli jsme si všechny houby z knihy Kouzelná země hub. Děti mohly nejprve samy určit houby, za správně pojmenované dostaly dva body. Pokud nevěděly, mohly použít k dalšímu určování knihu. Za správně určenou houbu dostaly bod. Časový interval pro plnění úkolu na tomto stanovišti byl 10 minut. 4. stanoviště Zvířátková pantomima Každé dítě ve skupince si vybralo zvíře, které předvede, a vedoucí je měl poznat. Ukázalo se, že je to docela těžký úkol, proto jsme povolili na konci výstupu, když zvíře opravdu nebylo k poznání, vydat zvuk. To znamenalo, že vedoucí na stanovišti musel poznat 4 zvířata, která mu děti předvedly. Maximální počet získaných bodů byl čtyři. 5. stanoviště – Zvuky lesa Děti napodobovaly zvuky, které mohou slyšet v lese. Ve skupince se domluvily a společně zvuk napodobily. Zde mohly získat za každý zvuk bod, takže se musely snažit vymyslet jich co nejvíce. Na sobotu byl plánovaný výlet do ZOO. Dětem jsme ke svačině přibalili papír a tužku. Předem jsme si zjistili, která zvířata v ZOO chovají, a na kartičky jsme vybrané z nich napsali, v našem případě jich bylo devět. Pak si zástupce z každé skupinky vylosoval jedno zvíře. Za úkol měli toto zvíře v ZOO najít, pokusit se ho namalovat a opsat o něm informace. Po návratu jsme si s dětmi sedli do kruhu a udělali vědeckou přednášku, kde děti četly své poznámky ze ZOO. Každá skupinka byla ohodnocena potleskem a pak nastalo dlouhé povídání o tom, co se jim líbilo a co všechno viděly. Podvečer patřil opět bodovaným hrám tentokrát na motivy ML Medvěd – Poznávám zvířata. Pracovní list jsme zvětšili a názvy zvířat jsme rozstříhali. Děti měly za úkol přiřadit k stínovému obrázku správný název zvířete. Další kartičky s potravou, které jsme různě přiřadili ke zvířatům, musely opravit. Např. ke koze jsme položili kartičku s kostmi, děti ji správně přeložily k psovi,… Následoval další úkol, kdy děti do každé skupinky dostaly jedno jablko a jednu mrkev. (Měly by být

54

Nejmladší

ve stejné velikosti i hmotnosti.) Vše si nakrájely na plátky. Do jehly si navlékly režnou nit a začaly navlékat plátek mrkve, plátek jablka,… Po dokončení jsme tyto „čerstvé korále“ zavěsily na tyč tak, aby poslední kousek byl 30 cm nad zemí, pod něj jsme daly větší podnos. Dětem jsme vysvětlili, že takovou hostinu mohou připravit na zimu pro ptáčky. „Teď je teplo a ptáčky přikrmovat nemusíme, tak si na ptáčky zahrajeme. Každá skupinka se postaví do kruhu kolem svého výrobku, dají ruce za záda a jako ptáčci začnou ozobávat. Vyhrává skupinka, která svůj výrobek sní včetně toho, co jim upadne na tácek, co nejdříve.“ Zde je potřeba dohlížet na ukousnutý kus a další kousek jen do prázdné pusy. Při našem velkém počtu dětí jsme připravili i další soutěže, aby nemusely čekat, až na ně dojde řada při přípravě „čerstvých korálků“. Akce se konala ve Westernovém městečku, takže si zkusily hod tomahawkem, střelbu z luku, sestřelování kuželek prakem a střelbu ze vzduchovky. V neděli trvalo sečtení bodů jednotlivých skupinek asi 30 minut. Děti jsme nechali relaxovat a odpočinout v městských lázních. Po návratu nastalo vyhodnocení a ocenění těch nejlepších, i když cenu dostali všichni. Příprava celé akce nám zabrala 6 hodin.

Pomůcky a prostředky Knihy o zvířatech, o přírodě, o rostlinách, o houbách. Kartičky se stromy + kartičky s plody stromů, kartičky s houbami, stínové obrázky zvířat, kartičky s různými jídly pro zvířata, mrkve, jablka, režná nit, podnosy, velká jehla, nůž, destička na krájení, tužky, papíry, zajištění dopravy a vstup do ZOO, fáborky, tomahawk, luk a šípy, vzduchovky a diabolky, prak, kuželky, zajištění bazénu, odměny (diplomy, sladkosti, hračky).

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Cíle byly dosaženy. Děti nejvíce ovlivnila návštěva ZOO a prostředí, kde se celá akce konala. Dejte dětem po návštěvě ZOO dostatek času na odpočinek a vytvořte příjemnou atmosféru při jejich povídání. Zde je vhodné, aby i vedoucí měl připravené zajímavosti ze světa zvířat i přírody (ne žádná fakta, jako kolik měří, kde žije atd.).

Hodnocení ověřovatele Použité aktivity nejvíce vyhovovaly dětem do 12 let, i když, i starší děti se rády zapojily a celou akci si užily. Že se všem víkendovka líbila, bylo znát v neděli, kdy se nikomu z nich nechtělo jít domů.

Specifické přístupy k dětem Těmto dětem nabídnout pomoc při Zvířátkové pantomimě. Dyslektikům přečíst nahlas názvy zvířat, dysgrafika nenutit zapisovat informace v ZOO, mentálně postiženému najít lehčí činnost, například podávání kartiček, ale nenechat ho kartičky samostatně přiřazovat. Při krájení ovoce dbát na bezpečnost při práci s nožem. Hyperaktivní děti mít stále pod dohledem a korigovat jejich chování.

55

Nejmladší

Název příkladu: VESELÉ

VELIKONOCE ANEB SVÁTKY JARA

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Tužíňáci Ověřovatel: Petra Drobníková Klíčová slova: Velikonoce, pomlázka, koleda, velikonoční zvyky a tradice. Cíle PDP: Seznámení se zvyky Velikonoc, motivování k samostatnému zájmu o kulturní tradice a budování respektu k nim. Východiska PDP: Vedoucí by měli být seznámeni s tradicemi a zvyky Velikonoc.

Stručná anotace Prodloužená oddílová schůzka s cílem přiblížit dětem Velikonoce – jejich zvyky a tradice. Naši snahou je seznámit malé koledníky s jednotlivými dny velikonočního týdne, stejně tak s tím, že velikonoční symboly mají svůj původ i význam a že se k nim váží různé pověry. Rádi bychom dětem předvedli rozličné metody zdobení vajíček, ukázali jim pletení pomlázky, naučili je i jiné koledy než notoricky známou „Hody, hody“ a nakonec bychom si společně zasoutěžili.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, občanské, pracovní (k řešení problému).

Popis realizace Jarně naladěnou schůzku jsme otevřeli diskuzí na téma – proč vlastně dodržujeme velikonoční obyčeje a jaké zvyky děti znají. Malé koledníky jsme podrobněji seznámili s jednotlivými dny velikonočního týdne. Děti se dozvěděly nejen jejich jména, ale i tradice, zvyky nebo pověry, které se s nimi pojí. Poté jsme se blíže zaměřili na pletení pomlázky a koledování. Předvedli jsme si, jakým způsobem se pomlázka plete a každý si vyzkoušel kousek sám uplést. K tomu jsme se naučili několik méně známých koled (Malý koledníček, Paní mámo…). Jelikož zastoupení malých koledníků bylo nižší než malých hospodyněk, soustředili jsme se dále hlavně na zdobení vajíček. Povídali jsme si o tom, kdo a jakým způsobem doma zdobí vajíčka. Našim cílem bylo ukázat dětem, že se kraslice dají zdobit mnoha různými způsoby a také si v praxi nějaká vajíčka ozdobit. Proto jsme dětem rozdali výdunky a k tomu prstové barvy, abychom si předvedli, že i takto lze malovat kraslice. Hotovými výrobky jsme protáhli úzkou stuhu a zavěsili jsme je na březové větvičky jako velikonoční dekoraci. K výrobě další ozdoby jsme potřebovali vajíčko, které jsme vystřihli ze čtvrtky za pomoci šablony, a k tomu ještě barevné krepové papíry. Děti dostaly za úkol vymyslet, jaký obrázek chtějí krepovým papírem ztvárnit. Pak se pustily do tvoření – mačkáním vymodelovaly malé kuličky krepového papíru, které potom pomocí lepidla lepily na papírovou kraslici. Kdo chtěl, mohl použít stejnou metodu i na výdunky.

56

Nejmladší

Pro výrobu další dekorace jsme potřebovali podle šablony vystřihnout dvě vajíčka. Obě dvě jsme poté pokreslili stejným vzorem z obou stran. Následně jsme obě vajíčka do poloviny nastřihli a zapasovali jsme je do sebe. Nakonec jsme připevnili mašli pro zavěšení. K výrobě poslední dekorace jsme opět využili výdunku. Malí umělci si z ubrousků vybrali velikonoční motiv, který si následně vystřihli a pomocí lepidla Herkules tzv. ubrouskovou metodou vyzdobili vajíčko. Když jsme měli výtvarnou část schůzky za sebou, s radostí jsme se vrhli na soutěže. Jelikož nám počasí přálo, mohli jsme soutěžní klání uspořádat v nedalekém parku. Nejprve jsme zdolávali překážkovou dráhu s vajíčkem na lžíci. Ne každému se to povedlo napoprvé, ale nakonec všichni uspěli. Poté jsme si zahráli na Velikonočního vodníka. Měli jsme za úkol vylovit pomocí proutku s provázkem, na jehož konci byl háček, plastová vajíčka s očkem z vodníkovy tůně. Tento úkol zvládli všichni bez chybičky. Jelikož bylo bezvětří, mohli jsme se směle pustit do předposledního úkolu. Děti s rukama za zády foukáním přepravovaly plastová vajíčka ze startu do cíle. Pro poslední hru – Hledá se vajíčko jsme potřebovali mnoho různě zdobených papírových vajíček, které jsme před začátkem hry rozstřihli napůl. Jednu polovinu jsme nechali na startu a druhé poloviny jsme rozmístili ve vymezeném území. Úkolem dětí bylo nalézt k přidělené polovině kraslice druhou část. Háček byl v tom, že děti mohly být v herním poli jen, když u toho odříkávaly nějakou z naučených koled. Vyhrál ten, kdo za stanovený čas sestavil co nejvíce úplných vajíček.

Pomůcky a prostředky Zvyky a tradice Velikonoc, výdunky, čtvrtky, pastelky, prstové barvy, stužky, mašle, ubrousky s velikonočními motivy, různobarevný krepový papír, nůžky, lepidlo Herkules, plastová vajíčka s očky, proutky s provázky na konci s háčkem, různobarevná papírová vajíčka rozstřižená napůl.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Práce s výdunky byla poněkud náročnější – je vhodné dětem na začátku vysvětlit co to vlastně výdunek je a prakticky ukázat jak je křehký. Pro ubrouskovou metodu zdobení vajíček doporučujeme jednotlivé motivy předem vystříhat z ubrousků – velmi to urychlí práci. Také je vhodné děti rozdělit do několika menších skupinek a tyto pak jen prohazovat u jednotlivých metod zdobení.

Hodnocení ověřovatele V průběhu prodloužené oddílové schůzky jsme děti blíže seznámili s tradicemi Velikonoc, s jejich obyčeji, pověrami a tradicemi, vyzkoušeli jsme si pletení pomlázky i různé způsoby zdobení kraslic a nakonec jsme si zasoutěžili. Dětem se schůzka velmi líbila.

Specifické přístupy k dětem Pro méně obratné koledníky je vhodnější použít ke zdobení vajíčka z polystyrenu nebo plastu, stejně tak jednodušší a menší vzory na ubrouskovou metodu. Hyperaktivní děti mít pod dohledem, aby bylo možné korigovat jejich jednání.

Přílohy Zvyky a tradice Velikonoc

57

Nejmladší

Název příkladu:

VODA

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: PS Tužíňáci Ověřovatel: Petra Drobníková Klíčová slova: voda, koloběh vody, skupenství vody, vodní rostliny a živočichové. Cíle PDP: Bližší seznámení s vodou, s jejím významem pro život rostlin a živočichů, s jejím koloběhem a různými skupenstvími. Východiska PDP: Metodický list Medvídě – Vycházka k vodě.

Stručná anotace Příklad popisuje výlet k řece Jizeře s cílem přiblížit malým přírodovědcům význam vody v našem životě. Děti se seznamují s faunou a florou vyskytující se v okolí vodních ploch, učí se, jak je důležité dbát na čistotu vody. Vysvětlili jsme si koloběh vody a její různá skupenství vyskytující se v přírodě.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, ke komunikaci, občanské, k řešení problému.

Popis realizace Víkendové setkání jsme zahájili vycházkou podél řeky Jizery. Povídali jsme si o významu vody – čím je důležitá pro život. Vysvětlili jsme si pojmy jako je potok, řeka, rybník, přehrada, vodovod, vodní elektrárna a čistička odpadních vod. Diskutovali jsme i o tom, kde se voda v přírodě bere a v jakých skupenstvích ji můžeme nalézt. Zahráli jsme si hru na Koloběh vody. Děti měly za úkol ztvárnit kapky deště padající z mraků na zem. Pak se měly vlivem svitu sluníčka zmenšovat až se úplně vypařit. Následně se proměnily v obláčky páry, které stoupaly k obloze. Postupně se spojovaly v jeden velký mrak (chytaly se za ruce), který se stále zvětšoval, až se nakonec roztrhnul a začaly z něj padat kapky vody. Po návratu z procházky jsme se rozhodli vyzkoušet, jak je to s tím skupenstvím doopravdy. Do plastové nádobky jsme nalili trochu vody a vložili jsme ji do mrazáku. Mezitím děti dostaly do rukou encyklopedie. Jejich úkolem bylo zopakovat si pomocí obrázků koloběh vody v přírodě a zaměřit se přitom i na zvířátka a rostliny žijící u vodních ploch. Když si naši malí přírodovědci byli jistí, že bezpečně poznají vodní živočichy a rostliny, tak jsme je z jejich znalostí vyzkoušeli. Každý si vylosoval obrázek a musel správně určit, jestli vyobrazené zvíře či rostlina žijí u vody či nikoli a také je správně pojmenovat. Následovalo vypracovávání pracovních listů, po němž jsme si povídali o tom, co jsme se v nich dozvěděli – se zaměřením na to, jak je důležité dbát na čistotu vody a jak se máme správně v přírodě chovat, abychom vodní zdroje neznečišťovali.

58

Nejmladší

Když jsme měli diskuzi za sebou, tak jsme se rozhodli, že zkontrolujeme, zdali nám už voda zmrzla. Vyndali jsme z nádobky led a pozorovali, jak opět taje a mění se zpět na kapalinu. Jelikož nám počasí přálo, uspořádali jsme vodní závody. Rozdělili jsme děti do několika skupin, které mezi sebou soupeřily v různých disciplínách. Plnily plastovou nádobku vodou pomocí polévkové lžíce, prováděly slalom mezi kužely se lžící plnou vody, absolvovaly překážkovou dráhu s plným hrníčkem vody a štafetový slalom (s hrníčkem vody absolvuje celé družstvo slalom – vyhrává ten, komu zůstane více vody). Jako závěrečnou disciplínu jsme zvolili házení žabek.

Pomůcky a prostředky Encyklopedie, atlasy zvířat, obrázky zvířat, rostlin, koloběhu vody v přírodě, různých skupenství vody, pracovní listy, pastelky, tužky, nůžky, polévkové lžíce, plastové hrnečky, nádobky, kužely, překážková dráha, kbelíky na vodu, mraznička.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace V průběhu výletu se nám povedlo blíže vysvětlit dětem význam vody v našem životě, ale i v životě rostlin a živočichů. Povídali jsme si o jejím koloběhu v přírodě a zaměřili jsme se i na poznání jejích různých skupenství. Nezapomněli jsme si vysvětlit, jak je důležité dbát na čistotu vody. Pro vodní závody doporučujeme všechny účastníky převléct do plavek. K mražení vody je vhodné použít co nejmenší nádobku a studenou vodu (v opačném případě vám nestihne zmrznout). Při házení žabiček do vody dávat pozor, aby neházelo více dětí najednou. Doporučujeme kontrolovat i velikost a vhodný tvar kamínků (děti mají sklony házet co největší kameny).

Hodnocení ověřovatele Výlet k řece Jizeře se dětem líbil a celé odpoledne naplněné rozličnými činnostmi bylo dětmi kladně hodnoceno. Kromě diskuse nad tématem vody jsme si na závěr i zasoutěžili, a to mají naše děti velmi rády.

Specifické přístupy k dětem Dětem s poruchami jemné motoriky poskytněte při vystřihování v pracovních listech dostatek času. Je vhodné přizpůsobit výběr encyklopedie schopnostem dětí. Je nutné si uvědomit, že předškoláci a méně zdatní čtenáři potřebují pomoct při práci s encyklopediemi. Naopak pro nadanější děti můžeme vybrat atlas i s obsáhlejším textem. Nádoby pro přenášení vody by také měly být přizpůsobeny motorickým schopnostem dětí.

59

Nejmladší

Název příkladu: ŽIVÁ

ZVÍŘÁTKA NA PAPÍRU

Program: Mláďátka a Zvířátka PS: 1. PTS Táborník Mladá Boleslav Ověřovatel: Tomáš Suchý, František Batěk Klíčová slova: zvířata, péče, ZOO koutek, ochrana přírody, zodpovědnost. Cíle PDP: Zapojit děti do aktivní činnosti zabývající se přírodou, ochranou přírody, chováním domácích zvířátek. Východiska PDP: Metodický list Medvěd – Pečuji o zvířátka.

Stručná anotace Příklad popisuje rozvoj zodpovědnosti a vztahu k přírodě. Práce se zvířátky napomáhá k rozšíření znalostí o problematice živých tvorů a života na naší planetě, kterou se daná družina ZOO při volnočasových aktivitách zaobírá. Děti pečují o zvířátka v zookoutku a vedou příslušnou agendu.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, občanské, pracovní, sociální a personální.

Popis realizace Část oddílové schůzky věnujeme i pobytu v našem ZOO koutku – chovné stanici morčat a cuy morčat. Děti se zde, kromě jiného, seznamují se životem morčat, krmí je a provádí údržbu kotců. Ke každému zvířátku vedou agendu, kde zaznamenávají den narození, váhové přírůstky, březost, porody, nemoci, ale i jejich úhyn. Získávají tak představu o jejich životě, nutnosti pravidelné a řádné péče. Zápisy do „karty“ každého zvířátka musí provádět pečlivě, dle nastavených pravidel, protože se v péči o jednotlivá zvířátka občas střídají. Děti mají též k dispozici encyklopedie, atlasy zvířat a rostlin, příručky o chovatelství, kde si vyhledávají potřebné informace o chovu morčat. Pokud si nevědí s něčím rady, je na místě vždy přítomen oddílový vedoucí, který jim ochotně pomůže a poradí. Jednou za čas vždy výsledky děti pod dohledem vedoucího porovnávají,

60

Nejmladší

posuzují a vyvozují z nich závěry pro využití v budoucnosti (například pro zlepšení chovu).

Pomůcky a prostředky Ideální je mít svůj ZOO koutek se zvířaty. Na typu nezáleží (křečci, morčata, papoušci … atd.). Je dobré i technické zázemí pro tento koutek. ZOO koutek se dá provozovat v klubovně, třídě na zahradě základny. Encyklopedie, atlasy zvířat a rostlin, formuláře, tužky.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Práce se zvířaty se dětem velmi líbila. Samotní účastníci práce si průběžně hodnotí činnost se zvířaty, vyměňují si zkušenosti a pozitivní i negativní poznatky. Snaží se pro svou činnost využívat i informace z médií či literatury. Vhodné je, pokud děti mají možnost spolupracovat se zvěrolékařem.

Hodnocení ověřovatele Práce s živými tvory je pro děti velice atraktivní. Děti z našeho oddílu o zvířátka v zookoutku rády pečují. Činnost není velmi náročná, a proto ji mohou vykonávat děti různého věku i různých schopností.

Specifické přístupy k dětem Ve všech našich družinách se snažíme zapojovat děti se specifickými potřebami ve vzdělání tak, aby i ony aktivně trávily svůj volný čas. Práce v ZOO koutku je pro tyto děti atraktivní a dělají ji rády. Musí se jen dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci se zvířaty. Pro dysgrafiky je vhodné používat jednoduché značky. Pokud však mají provádět plnohodnotné zápisy, je třeba jim k tomu poskytnout dostatek času a vhodný prostor.

61

Mladší

Představení ověřovatelů a autorů PDP (Putování se psem)

Z pionýrské skupiny Pionýr Řečkovice ověřovaly děti z oddílu Severka pod vedením Hany Procházkové a Jana Houšky.

Do ověřování se zapojily i děti z oddílu Mláďata pracujícího na Pionýrské skupině Zborovice pod vedením Jana Sakaře a Zuzany Sakařové.

Na Pionýrské skupině Kolo Koloveč s dětmi z oddílu ověřovaly Martina Bozděchová a Magdaléna Hergetová.

V Pionýrském centru Kroměříž s dětmi ověřovali Jakub Hrdlička a Darina Zdráhalová mladší.

Pionýrská skupina Dr. Mirko Očadlíka z Holešova se věnovala ověřování pod vedením Jarmily Vaclachové a Ilony Kupkové. Na Pionýrské skupině J. A. Komenského v Ostravě s dětmi z oddílu Stopa ověřovali Jan Matoušek a Daniel Gold. Pionýrská skupina Klubovna Čtrnáctka (foto vlevo) ze Zlína se zapojila do ověřování. S dětmi z oddílu ověřovali Jana Hirková a Radek Pobuda.

63

Mladší

Název příkladu:

JAK SE ROZHODNEŠ? NAUČNÁ STEZKA

Program: Putování se psem PS: PS Pionýr Řečkovice Ověřovatel: Jan Houška Klíčová slova: orientace, závod, hra. Cíle PDP: Rozvoj schopnosti samostatně se rozhodovat, nést následky a poučit se z chyb. Rozvoj logického uvažování. Rozvoj znalosti a dovednosti – orientace v přírodě, prvky orientačního běhu. Rozvoj spolupráce v týmu (u týmové varianty hry) – nutnost dohodnout se na zvoleném řešení. Východiska PDP: Vycházíme z původní zábavné hry, kterou jsme modifikovali v naučnou stezku. Děti nemusí mít žádné speciální dovednosti – hru lze hrát jak s nulovými počátečními znalostmi, tak se znalostmi na jisté úrovni (tomu se hra předem může přizpůsobit). Činnost je poněkud náročnější na přípravu (vymyšlení, výroba a rozmístění archů po trase), na druhou stranu když se už jednou vytvoří, lze ji používat opakovaně a dlouhodobě.

Stručná anotace Nejlepším učitelem je vlastní chyba. Tradiční výukové metody nedávají příliš možností chybu udělat a přesto dojít k cíli, tato hra je naopak na postupném odstraňování chyb založena. Hra umožňuje získání nových znalostí metodou pokus-omyl, nebo jejich procvičení zábavnou formou. Je modifikací původní hry, určené „jen pro zábavu“ – s využitím jejich pravidel je možné ji upravit na nástroj vhodný pro zdokonalování vědomostí. Hráči procházejí trasou a na „samoobslužných“ stanovištích odpovídají na úkoly, napsané na archu papíru. Následně mohou zvolit odpověď a rovnou pak podle jejího vyhodnocení postupují po trase k dalšímu stanovišti. Pokud odpovídají správně, jsou v cíli rychle, pokud jsou odpovědi nejprve špatné, jejich cesta je složitější a trvá déle. K cíli však nakonec dojde každý.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k řešení problémů, ke komunikaci, k učení.

Popis realizace Činnost můžeme zařadit na běžnou schůzku, výlet, nebo na vícedenní výpravu. Vedoucí připraví na základě znalostí, které chce procvičit, otázky s odpověďmi. Na otázku vymyslí vždy několik variant odpovědí, a to tak, aby alespoň jedna byla zcela správná. Jednotlivé otázky pak přenese na archy papíru, a to takto: v horní polovině listu je napsaná vždy jedna otázka, dolní polovina listu se rozdělí na dílky podle počtu variant odpovědi. Všechny připravené odpovědi napíšeme do spodní poloviny listu rovnoměrně od sebe tak, aby list bylo možno zespoda nastřihnout a získat odklápěcí lístky (viz obrázek). Na rubovou stranu lístků se pak napíše „vyhodnocení“, tj. zda byla odpověď správná, plus jak a kam postupovat dál. Tím umožníme hráčům „otočit“ vždy jen jednu odpověď, aby se mohli podívat, co je napsáno na spodní straně, a přitom byly všechny odpovědí spojeny s vlastním listem. Vyhodnocení na rub se píše tak, aby po otočení/od-

64

Mladší

klopení kartičky bylo čitelné, ne vzhůru nohama. Například: Stanoviště 1 (popř. „u hradu“), otázka „Který symbol znázorňuje značku pro zpevněnou cestu?“ odpověď a vyhodnocení na druhé straně kartičky: „obrázek A (chybný)“ / „špatně, postup na stanoviště č. 3 (popř. „u buku“, atd.) „obrázek B (správný)“ / „správně, postup na stanoviště č. 5 (popř. „u studánky“, atd.) „obrázek C (chybný)“ / „špatně, postup na stanoviště č. 11 (popř. „na křižovatce“, atd.) „obrázek D (chybný)“ / „špatně, postup na stanoviště č. 9 (popř. „na louce“, atd.) Poté, co jsou všechny vymyšlené otázky a odpovědi rozepsány na jednotlivé archy, vytvoříme trasu, po které rozmístíme stanoviotázka ště – jednotlivé archy. Trasa vede od startovního archu označeného kódem nebo názvem č. 1, start, po poslední list, kde je napsáno konec, cíl. Počet archů a skladbu trasy volíme dle celkového počtu archů a vyspělosti hráčů. odpověď odpověď odpověď odpověď Trasu můžeme udělat složitější zařazením různých odboček a slepých cest. Jde o to, aby při volbě správné odpovědi děti postupovaly pokud možno rychle k cíli, při volbě špatné odpovědi postupovaly oklikou, ale současně se mohly vracet k dosud nesplněným stanovištím. Je možné se „vracet/odkazovat“ do základní trasy, ale mohou být zařazeny i pokyny „jdi, kam chceš“. V případě, že je možno odměřit míru správnosti odpovědi, je také možno hráče „odměnit“ tím, že půjdou kratší alternativní cestou, v případě volby ne zcela správné odpovědi. Rozneseme archy do herního území podle plánu a připevníme je nejlépe např. na stromy, plot, atd. rýsováčky, lepicí páskou nebo provázky (nutno udělat díry do rohů archů). Při umísťování je nutno dbát na to, aby vyhodnocení na zadní straně nebyly pokud možno vidět díky průhlednosti papíru proti světlu. Je možné si otázky a odpovědi natisknout na tvrdé papíry a slepit vždy líc a rub archu k sobě, arch není potom tolik průhledný. Hráčům na startu vysvětlíme tato pravidla: • Hráč nebo malý tým (max. 2 – 3 děti, dle obtížnosti

65

Mladší

probíraného tématu) přistoupí k jednomu stanovišti (archu) samostatně a řeší úkol, odpovídá na otázku. Podle vybrané odpovědi odklopí nastřiženou kartičku a dozví se, zda odpověděl správně a kam má dále postupovat. • Pokud se stane, že jeden hráč/tým čte arch a radí se u něj, pak musí nově příchozí hráč/tým vyčkat v rozumné vzdálenosti (cca 2 – 5 m dle terénu). Pokud se první hráč/ tým nedohodne do 30 sekund po příchodu jiné skupinky, pak se automaticky řadí za poslední tým ve frontě. • Vždy se otáčí jen jedna odpověď a pak se postupuje podle pokynu na rubu kartičky. • Není možné odpovídat na libovolnou náhodně po trase nalezenou otázku, ale vždy jen na tu, na kterou byl daný tým poslán předešlou odpovědí. • Je zakázáno si vzájemně radit mezi týmy. • Začíná se na stanovišti „Start“ a končí po příchodu ke stanovišti „Cíl“. Při ukončení s hráči odpovědi ještě jednou projedeme, vysvětlíme případné nejasnosti a zdůrazníme správnou volbu.

Pomůcky a prostředky Nůžky, tvrdý papír na archy s otázkami, fixy, rýsováčky, lepicí páska, provázky, popř. i pomůcky na vyznačení trasy. Znalost vyučované problematiky, znalost terénu.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Tato hra umožňuje zábavnou formou naučit děti nové znalosti nebo je procvičovat. Hráči se při průchodu trasou učí a metodou pokus-omyl se postupně dostanou ke správným odpovědím. Díky tomu, že o nich během hry diskutovali, když řešili, kterou vybrat odpověď, a že potom nesli následky například v podobě delší trasy, je u nich učení spojeno se

66

Mladší

zábavou a zážitkem a má větší účinnost. Hru je samozřejmě možné dále modifikovat, použitím vhodně volených názvů stanovišť, zapojením do celkové motivace víkendu nebo i tábora, grafickou úpravou archů s otázkami atd. V původní verzi, kterou známe, se jednalo o „pohádku“, kterou jsme často používali u pohádkového lesa pro nejmenší. Zde je pak možné navíc doplnit na každé stanoviště vedoucího v kostýmu, který pomáhá dětem plnit úkol, odpovědět na otázku, nebo hlídá správnost a poctivost hry, popř. pak mohou být zařazeny i jiné praktické úkoly, než jen otázky a odpovědi. Variací je mnoho. Současně může vedoucí pomoci dětem nějakým způsobem znevýhodněným (poruchy učení atd.).

Hodnocení ověřovatele Celý koncept jsme několikrát vyzkoušeli například při opakování a učení se značek na závod v orientačním běhu. Místo otázky byl obrázek značky, vyskytující se na mapách pro orientační běh. Hráči pak volili, co podle nich daná značka znamená. Hra byla také okořeněna hledáním archů v pestrém herním území v lese. Při hře je nutno nechat si dostatečnou časovou rezervu, v závislosti na počtu archů a složitosti vytvořené trasy. Když se do hry děti ponoří, nechtějí přestat dříve, než dorazí do cíle.

Specifické přístupy k dětem Tuto činnost lze jednoduše upravit pro jedince se speciálními vzdělávacími potřebami. Například pro děti s tělesným znevýhodněním upravíme trasu, popř. lze hru hrát i v místnosti. Dětem s poruchami učení je dobré pomoci se čtením otázek a odpovědí. U dětí s omezením, vyžadujícím dozor, je možné vyslat s každým týmem jednoho vedoucího jako doprovod, popř. umístit vedoucí u stanovišť. Totéž může pomoci u dětí hyperaktivních, které by mohly mít potíže se soustředěním na dlouhé trase a trpělivým otáčením jedné kartičky za druhou.

67

Mladší

Název příkladu:

KVÍZ A LA RISKUJ

Program: Putování se psem PS: PS Pionýr Řečkovice Ověřovatel: Hana Procházková Klíčová slova: soutěž, otázky, kvíz, spolupráce. Cíle PDP: Rozvoj spolupráce v týmu, schopnosti komunikace, bystrosti a postřehu, schopnosti rychle reagovat, ale i odvahy riskovat a odhadu svých sil. Rozvoj znalostí – podle toho, jak hru zaměříme. Východiska PDP: Vycházíme ze známých televizních soutěží typu Riskuj. Soutěžící by měli mít nějaké znalosti v oblasti, kterou chceme testovat. Lze se však obejít i bez nich – potom je hra více tipovací, ale i poznávací.

Stručná anotace Jedná se o společenskou hru na motivy televizních soutěží typu Riskuj. Soupeřit spolu mohou jak jednotlivci, tak různě složené týmy, které postupně odpovídají na otázky různé bodové hodnoty. Podle toho, jak hru a otázky zaměříme, může sloužit jen pro zábavu a pobavení, ale i k procvičování určitých konkrétních znalostí nebo i získání znalostí zcela nových.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k řešení problémů, ke komunikaci, k učení, sociální a personální.

Popis realizace Tato hra je vhodná na delší časový úsek, ideálně jako večerní program na výpravu. Dá se ale samozřejmě aplikovat i na jiné situace, na schůzku, na tábor, na akci pro vedoucí, pro rodiny s dětmi… Hru mohou hrát jak jednotlivci, tak dvojice či vícečlenné týmy. Nejprve vybereme soutěžící, například 4 soutěžní týmy, a ostatní přítomní tvoří publikum. Potom soutěžícím představíme předem připravené oblasti otázek (například 5 oblastí po 5 otázkách). V každé oblasti je k dispozici set otázek různé hodnoty – například „Naše stromy a byliny“ za 10, 20, 30, 40 a 50 bodů. První tým či soutěžící si vybere oblast a hodnotu otázky. Moderátor (obvykle vedoucí) přečte otázku, soutěžící má určitý čas na odpověď. Pokud je v týmu více osob, mohou se radit. Pokud je následná odpověď správná, získává soutěžící body a vybírá si další otázku. Pokud je špatná, body se mu naopak strhnou a hraje další tým. Takový je stručný princip hry, existuje však nepřeberné množství modifikací. Záleží, jak se rozhodnete. Příklady různých přístupů: • soutěží jednotlivec, dvojice, či početnější tým; • velmi oblíbená je účast vedoucích, ať už jako součást týmu, nebo proti dětem, či týmy vedoucích proti sobě (v případě akcí pro rodiny jsou skvělé souboje rodič+dítě X rodič+dítě); • bodování – hodnota otázek je libovolná, záleží na vás, jak ji stanovíte, lze ji spojit s motivací výpravy či tábora atd.;

68

Mladší

• • • • • • • •

otázky je možné volit jako otevřené, tedy je potřeba na ně slovně odpovědět, anebo je možné dát možnosti na výběr; je možné zařadit bonusovou „zlatou“ otázku, která přináší bodový zisk bez odpovídání (nikdo neví, kde na tuto otázku narazí); týmy volí otázky a odpovídají po řadě; nebo týmy volí a odpovídají otázky podle toho, zda předtím uspěly, přičemž první se vylosuje či nějak vybojuje; lze zvolit variantu, že se přečte otázka, a kdo se první přihlásí, ten odpovídá a potom volí další otázku; je též možná varianta, že odpovídají všechny týmy a bodový zisk si přičtou všichni, kteří odpovědí dobře; je možné při chybné odpovědi dát ještě prostor dalším týmům; atd…

Podle uvážení lze také nastavit témata celé soutěže: Je možné ji pojmout především jako zábavu, či na navození nálady, jako icebreaker na začátku akce – potom se mohou volit témata jako „večerníčky“, „seriály“, „slova na P“. Druhou možností je využít soutěž na vyzkoušení vědomostí dětí, v tom případě volíme témata, která chceme probrat. První pomoc, stromy a květiny, zvířata, uzly a jejich použití, atd. Třetí a neméně zábavná možnost je použít hru jako motivovaný úvod k nějaké hře. Takto jsme hru hráli například při víkendovce zaměřené na železnici (otázky na historii železnic, trasy, ceníky, stanice, lokomotivy,…), nebo jako úvod k souboji v cross-golfu (otázky se týkaly prostředí golfu). Příklad oblastí – témat – při variantě soutěže Železnice: Lokomotivy, Historie železnice, Vlaková návěstidla a značky, Názvy zastávek, Vlaky v cizích státech, Perličky a rekordy, Filmy o vlacích, Písničky o vlacích,… Čtvrtou a u nás velmi oblíbenou variantou hry je zaměření hry na oddíl: Historie oddílu, Výpravy, Oddíloví vedoucí, Oddílové zvyky a tradice, Oddílová jídla, Písničky,… Další poznámky: Hra nečekaně obohatí i diváky, případně je můžeme nějak zapojit do meziher Máme-li šikovné vedoucí, dokážou obvykle hru zpestřit využitím techniky a přípravou velké show kolem hry. Je možné udělat zobrazování témat a otázek na počítači (dataprojektor), připravit si znělky pro úspěšnou

69

Mladší

i neúspěšnou odpověď, moderátor si může opravdu hrát a předvádět rozhovory se soutěžícími či známými osobnostmi, atd. Čas na přípravu – hra bývá náročná na přípravu otázek a témat. Ideální je připravovat otázky týmově, společně potom vedoucí více věcí napadá a jak se to rozjede, jde to už samo. Čas na hru – na hodinu i několik hodin, podle počtu opakování a střídání týmů, počtu otázek atd.

Pomůcky a prostředky Minimálně sepsané otázky, papíry a tužky, měřič času. Případně další vybavení dle plánované míry vylepšení – tabule či flipchart a fixy, počítačová prezentace, dataprojektor, hudba, další rekvizity pro zajištění show,… Vhodné jsou i ceny pro vítěze, podle situace sladké, věcné i recesní.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Výhodou hry je, že většina hráčů podobnou soutěž už viděla, takže se snadno vžijí do atmosféry. Vhodnou volbou témat a otázek můžeme hru přizpůsobit libovolné skladbě hráčů – jednou jsme měli otázky A) na které odpovídaly malé děti, a pak otázky B), na které odpovídaly starší děti. Hra je dost náročná na sepsání otázek, tím se vždy dost potrápíme. Ale stojí to za to a pobavíme se už u přípravy. Potom doporučujeme otázky a odpovědi schovat, lze je použít za pár let znovu, až děti odrostou a přijdou nové. Když se podaří výběr otázek, může hra opravdu sloužit k zábavnému učení nových témat, k procvičení a vyzkoušení znalostí dětí, ale zejména k navození dobré atmosféry v kolektivu. Jsou-li v oddílu vedoucí schopní udělat kolem soutěže show, případně ji dobře připravit po technické stránce a vizuálně, jedná se o dobrý bonus.

Hodnocení ověřovatele Hru jsme hráli za dobu historie oddílu už mnohokrát. Oblíbené jsou zejména varianty otázek o oddílu, u toho se vždy velmi pobavíme. Vždy ale zařazujeme i nějaké otázky vědomostní a za poslední dobu jsme hru 2x využili jako součást motivace – jednalo se o zmíněnou železnici (víkendová hra Trans America) a golfové téma.

Specifické přístupy k dětem Hyperaktivní děti budou mít opět problém vydržet v klidu, než na ně přijde řada. Budou vykřikovat, když nemají, skákat do řečí, vyskakovat ze židle. Je dobré v tomto případě připravit raději variantu hry, kdy odpovídají všechna družstva písemně zároveň. U dětí s problémy s psaním a čtením je potřeba přizpůsobit pravidla hry tak, aby jim tento handicap neškodil, naopak je třeba motivoval – dítě čte otázku za pomoci vedoucího, není tlačeno časem, atd. Případně při závažnější poruše je možné přímo vytvořit dvojici dítě+vedoucí, ten potom může dítěti pomoci se soustředěním, pochopením otázky a podobně.

70

Mladší

Název příkladu: NA KRÁLE

STROMŮ

Program: Putování se psem PS: PS Pionýr Řečkovice Ověřovatel: Jan Houška Klíčová slova: hod na cíl, hra, souboj týmů, taktika, les. Cíle PDP: Rozvoj spolupráce v týmu, schopnosti komunikace, taktického myšlení, rozvoj motoriky, trpělivosti, rozvoj dovedností – přesnost – hod na cíl. Východiska PDP: Vycházíme z přirozené touhy dětí házet a trefovat se do cíle, soupeřit mezi sebou a vyhrávat. Hráči ke hře nemusí nic speciálního umět. Hra je velmi nenáročná na přípravu, stačí najít vhodný terén a střelivo – šišky (ty lze eventuálně nahradit i něčím jiným).

Stručná anotace Jedná se o hru na výpravu nebo vycházku – do lesa. Často se stane, že děti spontánně začnou v lese házet šiškami na cíl. Toho můžeme využít a zorganizovat hru, která je na házení na cíl založena. Cílem je jako první trefit šiškou „královský strom“, „Krále stromů“ nepřátelského mužstva. Hrají dva stejně silné týmy, stačí najít vhodný terén a dostatek střeliva – šišek. Děti se pobaví, zasoutěží si a vydovádí se, a přitom se zdokonalují v přesnosti hodu na cíl a krom toho i v týmové spolupráci a taktice.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k řešení problémů, ke komunikaci, k učení, sociální a personální.

Popis realizace Hra je vhodná na vycházku do lesa, popř. na výpravu – může sloužit jako zpestření na trase výletu, nebo jako krátká hra při víkendovém pobytu v přírodě či na táboře. Hrají dva týmy proti sobě. Cílem je jako první trefit šiškou „královský strom“, „Krále stromů“ nepřátelského mužstva. Vhodně vybraný hrací prostor (obsahující vzrostlý les, nejlépe bez nízkých větví a mladých stromků či keřů) rozdělíme na dvě poloviny. Z hráčů utvoříme dva stejně silné týmy – mohou samozřejmě být věkově různorodé, ale měly by být vyrovnané. Hráči si také vylosují právo výběru strany a druhým připadne právo prvního „tahu“. Každý tým si vybere strom na své polovině území a označí ho fáborkem. Tímto se z označeného stromu stává „král stromů“. Poté si všichni hráči udělají zásobu šišek a s tou se rozmístí dle svého uvážení k některému ze stromů na svém území, vyjma „královského stromu“. Když jsou obě družstva hotova s přípravou, tak na povel vedoucího „táhne“ vždy jeden z hráčů a to tak, že se snaží na stanovený počet pokusných hodů trefit zvolený strom šiškou (libovolný strom na daném území, dle zvolené taktiky). Pokud je strom už obsazen hráčem

71

Mladší

protějšího družstva, pak jej nejprve před hody hlasitě vyzve, aby své místo opustil (dočasně nebo napořád, podle dalšího vývoje hry). Pokud se hráč netrefí, zůstává na svém místě. Pokud se hráč úspěšně trefí, pak postupuje k takto získanému=trefenému stromu a na tahu je další hráč protějšího mužstva. Pokud byl trefený strom předtím obsazen hráčem z protějšího družstva, pak je tento hráč „vybit“ a již dále nehraje. Takto se postupně střídají v házení hráči z obou týmů v předem daném pořadí. Buďto se trefí a postupují, nebo se netrefí a zůstávají, přičemž během hry mohou být navíc vybiti soupeřovým hráčem. Tým, který se dostane na dostřel soupeřova „Krále stromů“ a trefí ho jako první, vyhrává. Principem dobré taktiky tedy je: • odhadnout dobře svoje síly – vybírat si reálné cíle, aby se hráč trefil; • postupovat společně jako tým herním územím směrem ke „Králi stromů“ a trefit ho jako první; • cestou případně „vybíjet“ soupeřovy hráče a tím eliminovat nebezpečí, že soupeř vybije nás; • je možné zvažovat před hrou (když se hraje opakovaně) pořadí hráčů v týmu – vhodně poskládat větší/menší děti a podobně. Další poznámky: • počet pokusů při házení volíme dle věku dětí; • abychom předešli zraněním, nedovolíme, aby kdokoliv házel mimo pořadí a bez povelu vedoucího; • hráči, kteří vypadli, mohou zásobovat šiškami ostatní; • dbáme na to, aby se děti střídaly dle dohodnutého pořadí, nepovoluje se přeskakovat, i když by to mohlo být takticky výhodné; • hráči stojí po celou dobu hry u „svého obsazeného stromu“, opuštění stromu se může trestat například vynuceným návratem o strom zpět. Výjimkou je dočasné opuštění stromu na vyzvání – v případě ohlášeného útoku soupeře.

72

Mladší

• velikost území zvolíme dle schopností dětí – aby na cílový strom nedohodily napoprvé, ale musely postupovat takticky. Čas na přípravu – minimální, jen vybrat terén. Čas na hru – půl hodiny až hodinu, případně podle počtu opakování.

Pomůcky a prostředky Vhodný terén – vzrostlý les, nasbírané šišky, 2x fáborek nebo něco jiného na označení stromu (postačí i mikina).

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Nespornou výhodou této hry je snadná motivace dětí – většinou je chuť trefovat se do cíle šiškami pro ně zcela přirozená a automatická. Další výhodou je nenáročnost na přípravu. Děti se přirozenou formou soupeření zdokonalují ve svých dovednostech, většinou není nutné je nějak zvlášť motivovat, jde to samo.

Hodnocení ověřovatele Hru jsme hráli několikrát jak s menšími, tak s většími dětmi a vždy měla velký úspěch, pokaždé byly nadšené. Je trochu problém udržet je v klidu kvůli bezpečnosti, a aby dodržovaly stanovené pořadí házení. Tomu můžeme napomoci například očíslováním hráčů. Aby hra děti bavila, musí mít rychlý spád, musí to odsýpat, jinak se děti začnou nudit. Tomu pomůže osoba vedoucího – může velet oběma stranám k hodu, povzbuzuje a celkově hru řídí a popohání. Na této hře se nám líbí i to, že v dnešní době, kdy na všechno máme spoustu moderních pomůcek a na tábor vezeme záplavu vybavení a rekvizit, tato hra odpovídá našemu oblíbenému heslu „šutr, šiška, špagát“. Tímto heslem jsme kdysi chtěli vyjádřit velký úspěch hry bez náročných pomůcek – že dětem ke štěstí stačí i tyto tři prosté rekvizity. To je občas dobré mít na paměti.

Specifické přístupy k dětem Hyperaktivní děti mají problém vydržet v klidu na svém stanovišti, než na ně přijde řada. Je dobré je mezitím zaměstnat jinak – například doplňováním střeliva. U některých dětí lze předpokládat, že se „zaseknou“ při neúspěchu, např. když jim opakovaně nepůjde se strefit atd. Je nutno zabránit posměškům ze strany ostatních dětí a připravit takové podmínky pro hru, aby i ten, komu házení nejde, mohl postupně dosáhnout úspěchu. Jiné úpravy nejsou potřeba.

73

Mladší

Název příkladu: MŮJ

DŮM

Program: Putování se psem PS: PS Kolo Koloveč Ověřovatel: Hergetová Magdalena, Bozděchová Martina Klíčová slova: domov, rodina, spolupráce, kreativita. Cíle PDP: Rozvoj představivosti, fantazie, spolupráce v kolektivu. Východiska PDP: Vychází z metodického listu Moje rodina.

Stručná anotace Nakreslíme si dům, kde chceme společně bydlet. Každý použije jen jednu pastelku. Domlouváme se, co a kam vše zakreslíme. Pak každý uvede, co nakreslil a proč. Zahrajeme si scénku ze života v našem domě.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k řešení problémů, ke komunikaci, k učení, sociální a personální.

Popis realizace Na jedné z našich schůzek jsme ověřovali metodický list Moje rodina z programu Putování se psem. Rozhodli jsme se rozšířit aktivity z metodického listu o kreslení domu, kde chceme společně bydlet. Nejprve jsme si s dětmi povídali o rodině. Postupně se rozpovídaly a rády se svěřovaly se svými zážitky. Po bezproblémovém vyplnění pracovních listů, se děti pustily do malování svého jména podle návodu, který je v metodickém listě uveden. Moc se u toho pobavily. Potom jsme si dětmi povídali o tom, jak by měl vypadat náš společný dům, co a koho bychom tam chtěli mít. Děti jsme rozdělili do skupinek po třech až pěti. Každá skupinka dostala na balicím papíře fixem předkreslený průřez domu (je vhodné, aby měl dům alespoň jedno patro a několik místností) a zadali jim úkol. Nakreslete váš společný dům. Ale aby to nebylo tak jednoduché, každý smíte použít jenom pastelku jedné barvy. Děti pak začnou vyplňovat prázdný prostor domu nábytkem, postavami, přikreslí okolí. Stále kreslí pouze svojí pastelkou. Domlouvají se, co by tam bylo dobré přidat. Pak si jednotlivé skupiny předvedou svůj dům tak, že každý ze skupiny řekne, jakou barevnou pastelkou kreslil, co vše a proč to zakreslil do obrázku. Nakonec jsme skupinky vyzvaly, aby si každá připravila scénku ze života osob ve svém domě, které nakreslily. Dopředu jsme děti upozornili, že mohou pojmout scénku v humorném stylu.

74

Mladší

Pomůcky a prostředky Balicí papír, fixy, barevné pastelky, pravítko.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Dítě kreslící jednou pastelkou společný obraz musí spolupracovat a komunikovat s ostatními. Učí se vyjadřovat svůj názor a diskutuje o názorech ostatních. Přednáší a kolektivně rozvíjí své představy o společném životě a svojí fantazií naplňuje jejich uskutečnění. Dokáže prezentovat svoji práci a zdůvodnit její přínos do celku. Závěrečná scénka je vrcholem kolektivní spolupráce.

Hodnocení ověřovatele Děti nápad jejich domu zaujal. Většinou se dokážou dobře domluvit, co a jak kdo bude kreslit. Protože byly děti upozorněny na možnost humorné stránky, konečné scénky byly velmi vydařené. Zdůraznily malé prohřešky svých kamarádů i dospělých. Příkladem je malý nepořádník, přísný vedoucí, nejčastěji používaná věta, atd.

Specifické přístupy k dětem Děti s vadou řeči nenutit k rychlému projevu, podpořit je aby se nestyděly. Dětem s grafomotorickými problémy pomoci se správným úchopem pastelky. Dětem s ADHD je třeba nabídnout změnu činnosti, aby neztratily zájem.

75

Mladší

Název příkladu: SLACKLINE Program: Putování se psem PS: PS Kolo Koloveč Ověřovatel: Hergetová Magdalena, Bozděchová Martina Klíčová slova: rovnováha ve výšce, komunikace, slackline. Cíle PDP: Zkouška rovnováhy, příprava na zdolání složitějších úkolů ve výškách, rozvoj komunikace. Východiska PDP: Vycházíme z vlastních zkušeností.

Stručná anotace S dětmi postupně nacvičíme chůzi po provaze na zemi i ve vyšší výšce na slackline. Aktivitu využijeme jako seznámení s dětskou rovnováhou a jejich schopnostmi vyrovnat se s výškou překážky a dorozumět se s člověkem, který jim dává záchranu. Zároveň si touto činností zhodnotíme stav dětských schopností pro další, již složitější, úkoly na nízkých i vysokých lanech.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence ke komunikaci, sociální a personální, občanské, pracovní.

Popis realizace Začneme povídáním o provazochodcích. Jak to asi dělají? Zkusili jste si to někdy? Bojíte se výšek? My si teď tady vyzkoušíme, jak jste na tom. Nikdo se nemusíte bát. Do žádné velké výšky nikdo nepoleze. Zkusíme si, pohybovat se na laně, které bude jen o málo výš, než teď stojíte.

76

Mladší

Nejdříve natáhneme lano (nejlépe v lese na jehličí, je tam pěkně vidět, vyniknou přešlapy) přímo na zem. Děti budou chodit po laně. Snaží se udržet přímo na něm, nepřešlapovat, napadat. Jen ho přejít. Natáhněte lano tak 20m dlouhé. Můžou jít s odstupy za sebou. Pak už máme připravenou slackline. Dáme jí do malé výšky (max. 40 cm), ale tak, aby se neprověsila až na zem. Děti pak chodí po jednom. Vždy jdou po lajně a jednou rukou se drží vedoucího nebo instruktora, který teď ručí za to, že se jim nic nestane. Lajna je nízko, není nutné se bát velkých úrazů, ale je dobré mít zdraví na paměti. Dětem pomáháme hlavně slovy. Jak mají na lajně našlapovat, že není nutné nikam chvátat. Pokud vše probíhá, jak má, a dětem to jde, můžeme zkusit další, mnohem těžší variantu. Zavážeme dětem oči a ony jdou stejnou lajnu ještě jednou, tentokrát se zavázanýma očima. V tomto případě jim slovy pomáháme mnohem více. Děti musí více vnímat ostatními smysly, více spoléhat na vaši slovní radu a na svůj cit. Po této činnosti je dobré si s dětmi popovídat o jejich pocitech při překonávání překážky, zvláště pak se zavázanýma očima.

Pomůcky a prostředky Lano, slackline, šátek.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Dětem se tato zkušenost převážně líbí. Vždy se však najdou jedinci, kteří si nechtějí tuto činnost vyzkoušet. Pokud opravdu nechtějí, nenutíme je. Počítejte s tím, že na aktivitu se zavázanýma očima si troufne ještě méně dětí. Není to ale na závadu. Necháme dětem prostor, aby se rozhodly, jestli to zkusit chtějí či ne. Po této průpravě se dítě na nízkých a vysokých lanech cítí mnohem bezpečněji, mnohem více doma. Při výběru místa dbáme na to, aby v okolí (asi 3 m na obě strany) a pod slackline byl terén bez kamenů, pařezů a větví. To vše pro případ, že by i přes vaši záchranu dítě z té výšky spadlo. Ostatní děti by měly stát až ve vzdálenosti 3 m od lajny. Děti získaly znalost o tom, jak se na laně pohybovat, jak se na laně udržet, jak na lano našlapovat. Po celou dobu s vedoucím komunikují, ptají se, jak na věc, a ujišťují se, zda je jistíme.

Hodnocení ověřovatele Děti byly převážně nadšené touto činností. Našli se i jedinci, kteří absolvovali jen část na zemi a na lajně, bez zavázaných očí. Nijak to, ale výsledek neovlivnilo. Všichni byli spokojeni. Slackline se nám osvědčila. Dosud jsme aktivity s lany začínali na nízkých lanech. Není to až takový rozdíl. Jen slackline může uvázat každý, bez nároku na velkou fyzickou sílu.

Specifické přístupy k dětem Děti s ADHD je třeba více hlídat na laně, popřípadě jim dát nějaký důležitý úkol (vázat šátek).

77

Mladší

Název příkladu:

OBRÁZKY Z MODURITU

Program: Putování se psem PS: PS Kolo Koloveč Ověřovatel: Hergetová Magdalena, Bozděchová Martina Klíčová slova: modelování, kreativita, obrázky, modurit, klubovna, jemná motorika. Cíle PDP: Rozvoj kreativity a jemné motoriky, bezpečné zacházení s nástroji. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Tvoříme z moduritu.

Stručná anotace Příklad dobré praxe popisuje rozvoj kreativity a fantazie u dětí za pomoci vytváření obrázků z barevného moduritu na skleněné desce.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence pracovní.

Popis realizace Nejdříve v ruce zpracujeme po kouscích modurit, aby byl měkký a tvárný. Pokud se lepí na ruce, navlhčíme je vodou. Vymyslíme si motiv, například sněhulák a padající vločky, kytky v trávě, smějící se slunce, aj. Bílý modurit obarvíme nastrouhanou křídou či suchým pastelem a dobře propracujeme. Pak začneme modelovat nebo si vyválíme placku a vykrajovátky či pomocí vyřezávacího nože vykrajujeme tvary. Přeneseme je na skleněnou desku a přitlačíme, aby hmota držela na skle. Kdo chce, může si vytvořit z moduritu rámeček, který také přenese na hrany skleněné desky, obrázek pak opravdu vypadá realisticky. Upatlané plochy očistíme hadříkem. Hotové výrobky dáme zapéci do trouby na 30 minut při 130°C. Vychladlé obrázky opatrně obrátíme rubem navrch na měkkou podložku. Pomažeme skleněnou desku lepidlem, přilepíme vybraný barevný papír a opatrně uhladíme. Hotový obrázek obrátíme a přestříkáme bezbarvým lakem. Pokud se stane, že kousek moduritu upadne, tak ho namažeme lepidlem a přilepíme. Po dokonalém zaschnutí opatrně nožem vyřízneme vprostřed na rubu malou plochu v papíru a přilepíme tam oboustrannou lepenkou závěs k zavěšení obrazu.

78

Mladší

Pomůcky a prostředky Modurit bílý nebo barevný (na osobu 80-100g), barevné křídy nebo suché pastely, struhadlo, podložky na modelování, ulamovací nože, vykrajovátka, váleček, miska s vodou, skleněné desky formátu A5 o síle 2 mm, barevné papíry A5, bílá lepicí pasta, hadřík, závěs na zavěšení obrazu, bezbarvý lak ve spreji.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Vytyčené cíle se nám podařilo splnit. Děti byly při práci s hmotou velmi zručné a kreativní. Využili jsme každý zbytek moduritu, smícháním vznikají zajímavé barevně prostoupené hmoty. Modelováním si děti procvičovaly hbitost prstů. Po následném poučení, jak pracovat s ulamovacím nožem a se skleněnou deskou, byly děti při své práci pozorné. Pečení výrobků v troubě necháme na vedoucím. Bezbarvý lak ve spreji používáme pouze venku. Křídy je vhodní strouhat na jiném stole, každou barvu zvlášť a tam také do moduritu zapracovávat. Při barvení hmoty dbáme na dostatečné prohnětení, aby prášek byl řádně zapracován a modurit lepil na sklo.

Hodnocení ověřovatele Děti rády tvoří, a tak je tato činnost bavila. Měly radost, když se mohly se svými výrobky pochlubit svým rodičům. Možnost barvení moduritu využily v plné míře. Vyzkoušeli jsme si novou techniku, kterou bychom chtěli využít na výtvarných dílnách naší pionýrské skupiny.

Specifické přístupy k dětem Dětem, které mají problémy s jemnou motorikou věnovat větší pozornost při manipulaci s ostrými předměty. Děti s ADHD mohou být méně koncentrované a nepozorné.

79

Mladší

Název příkladu: SPONKY

A PŘÍVĚSKY Z KŮŽE

Program: Putování se psem PS: PS Zborovice Ověřovatel: Jan Sakař Klíčová slova: rukodělné činnosti, výrobky z kůže. Cíle PDP: Seznámit se s prací s kůží, vyrobit předmět k dalšímu využití, uvědomit si odkaz dávných předků, rozvoj jemné motoriky, osvojení si základních návyků při práci s nástroji, podpořit fantazii a tvořivost. Východiska PDP: Činnosti vyzkoušené mnohokrát na akcích oddílu a rukodělných dílnách pro veřejnost.

Stručná anotace Příklad dobré praxe popisuje rozvoj jemné motoriky u dětí za pomoci výroby výrobku z kůže a jeho zdobení, zároveň vede děti k uvědomování si historických skutečností.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence pracovní a k řešení problémů.

Popis realizace K motivaci této činnosti lze využít četbu některé z knih zabývajících se prací s kůží, využitím kůže v běžném životě – knížky s indiánskou tematikou, dobrodružné knihy, ale i encyklopedie apod. Dětem můžeme na příkladu ukázat, jaké bylo využití výrobků z kůže v minulosti, hledáme její současné využití. Upozorníme na možnosti zpracování odpadního materiálu – jeho další praktické funkční využití. Pracovní místo volíme uzpůsobené této činnosti. Je třeba počítat s dostatečným prostorem pro práci, možnost poškození nábytku, ubrusů apod. Pro tuto aktivitu je nutné počítat s delším časovým prostorem – pro přípravu asi 1 hodina, pro samotný průběh pak asi 1,5 – 2 hodiny. Opět záleží na velikosti skupiny dětí a počtu vedoucích a instruktorů, kteří se na realizaci podílejí.

Postup práce: Pro starší děti si připravíme šablony jednotlivých tvarů, pro menší děti si tvary předem vyřežeme – jak tvary spon do vlasů, tak podkladů pro kresbu přívěsků – znamení (viz příloha č. 1). Starší děti si podle připravených šablon obkreslí na odřezky kůží vybraný tvar. Pomocí odlamovacího nože vyříznou, případně nůžkami následně upraví drobné nerovnosti. Pozor při práci s odlamovacími noži! Je nutné poučit děti a dohlédnout na bezpečnost při práci samotné. Do vyřezaného tvaru pomocí razníku – průměr 6 mm – uděláme v krajích dírky k prostrčení dřevěného kolíčku. Dírky vysekáváme na předem připraveném prkénku, zabráníme tak poškození stolu. Tím máme připravený polotovar, který mohou děti nazdobit dle vlastní fantazie. Ke zdobení můžeme použít fixy na textil, nebo vystřiháme drobné tvary ze slabé kůže různých odstínů a barev a postupně je lepíme na vyřezaný tvar (osvědčilo se lepidlo Kanagom). Dřevěný kolíček vyrobíme z tyček na nábytkové čepy (běžně dostupné v prodejně Řempo apod.). Odřízneme podle potřeby – cca 10 cm dlouhý kousek – délka se musí přizpůsobit množství vlasů, které budeme spínat. Oba

80

Mladší

konce odřezaného špalíčku v koncích ořízneme do špičky běžným ořezávátkem na tužky. Pro výrobu přívěsků – měsíční znamení – do koženého kolečka nebo jiného tvaru, který si dítě zvolí, vysekneme razníkem průměru 3 mm jednu dírku k protažení šňůrky či koženého řemínku k zavěšení na krk. Zdobíme nákresem měsíčního znamení dle narození dítěte (příloha č. 3). Šikovnější děti mohou místo kreslení celé znamení vystříhat ze zbytků kůže a na podklad lepit. U menších dětí můžeme přívěsek – kolečko – zvětšit, lépe se jim pak zdobí. Foto některých finálních výrobků můžete vidět v příloze č. 2. Výrobky lze přihlásit do soutěže Pionýrský sedmikvítek.

Pomůcky a prostředky Šablony k výrobě spon a přívěsků, razník průměr 3 mm a 6 mm, odlamovací nože, nůžky, kladívko, kovové pravítko, dřevěné prkénko, ořezávátko na tužky, dřevěné tyčky průměr 5,5 – 6 mm (tyčky na výrobu čepů do nábytku), zbytky silnější kůže, různobarevné odstřižky slabších kůží, fixy na textil, lepidlo Kanagom, přírodní provázek nebo kožený řemínek, tabulku s indiánskými znaky měsíců, vzorky hotových výrobků. U některých pomůcek je třeba jejich počet přizpůsobit velikosti skupiny dětí.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Při této praktické činnosti se mohou zapojit všechny děti. Práce s kůží děti baví. Je možné výrobky obměňovat. Některé inspirace můžete hledat i na internetu. Při této aktivitě je dobré, aby se účastnilo více vedoucích či instruktorů (bezpečnost při práci s nástroji, dopomoc méně zručným dětem). Nesmíme zapomenout na bezpečnostní pravidla a poučit o nich především děti. Z hlediska bezpečnosti je dobré mít připravenu i příruční lékárničku (pro případ pořezání). U nejmenších je třeba připravit vyřezané tvary, pomoci ve výběru znamení. Je dobré mít připraveny finální výrobky, děti se lépe rozhodují podle konkrétních ukázek. Jako motivy ke zdobení můžeme dětem nabídnout i ukázky indiánských motivů z různých knih, případně si motivy najdeme a vytiskneme z internetu.

Hodnocení ověřovatele Rukodělné aktivity jsou u mladších dětí oblíbené, práce s kůží mezi ně patří. Aktivita byla pozitivně přijímána i na rukodělných dílnách, kterých se účastní i rodiče dětí – prakticky se zapojují do činnosti spolu se svými dětmi.

Specifické přístupy k dětem Při této činnosti je třeba zvýšenou pozornost věnovat dětem hyperaktivním, je dobré je mít vždy poblíž sebe, zvlášť při činnosti s nástroji. Je třeba pomoci dětem méně manuálně zručným, dětem bázlivým, podpořit je radou, pochvalou.

81

Mladší

Název příkladu: KDO

HLEDÁ, NAJDE!

Program: Putování se psem PS: PC Kroměříž Ověřovatel: Mgr. Darina Zdráhalová Klíčová slova: GPS navigace, soutěže, orientace, terén. Cíle PDP: Seznámit se s využitím GPS přístroje a naučit se ho použít v praxi. Východiska PDP: Rozvíjí dále znalosti a dovednosti z metodického listu Turistika – Ví, co je GPS.

Stručná anotace Činnost rozvíjí dále schopnost využívat GPS v terénu. Předpokladem je, že děti zvládly základní pravidla práce s GPS. Soutěživou hrou jsou tyto znalosti a dovednosti v terénu prověřovány a prohlubovány.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k řešení problémů, sociální a personální.

Popis realizace Před realizací tohoto příkladu dobré praxe je vhodné mít za sebou aktivity z metodického listu „Turistika – ví, co je GPS“, kde se děti seznámí s přístrojem GPS, jeho základními funkcemi a naučí se s ním zacházet. Před zahájením činnosti se vedoucí s GPS vydá do terénu, kde vytvoří libovolné množství (závislé na počtu skupin a čase, který chce aktivitě věnovat) skrýší, u nichž zaznamená přesné souřadnice. Každý „poklad“ ve skrýších bude obsahovat suvenýr pro každou skupinku, příp. pro každého člena skupinky. V každé skrýši musí být jiný, abychom při vyhodnocování poznali, kterou ze skrýší děti objevily. Pro lepší průběh hry je vhodnější, aby od jedné skrýše nebylo vidět k druhé. Než začneme dětem vysvětlovat hru, vyzkoušíme, co si o GPS pamatují a jak s ní umí zacházet. Důraz klademe na schopnost zadat/ /vyhledat bod, řídit se navigací – vyzkoušíme v praxi!!! Dle výsledků rozdělíme děti do vyrovnaných skupinek, máme-li dostatek přístrojů, můžeme nechat jednotlivce. Každá skupinka dostane seznam souřadnic námi vytvořených skrýší.

82

Mladší

Na povel se vydávají do terénu. Cílem je v co možná nejkratší době najít všechny skrýše a z každého pokladu si odnést suvenýr jako důkaz, že skrýš byla skutečně nalezena. Důležité však není jen nalezení skrýše a získání pokladu, ale také se nenechat přistihnout jinou skupinkou, neboť tím by jim bylo značně ulehčené hledání a ušetřili by tak čas. Vítězem se stává skupinka, která se vrátí nejdříve a má suvenýry ze všech skrýší. Pokud se žádné ze skupinek nepodaří nalézt všechny skrýše ve stanoveném čase (omezení dobou schůzky či časovým prostorem pro aktivitu na akci), vítězí ta, která jich nalezla nejvíce.

•

Při této aktivitě je důležité dávat si pozor především na: • Ověření, že děti umí zacházet s přístrojem. • Zastíněná místa, na nichž může být slabý, popř. žádný signál – při slabém signálu se zvětšuje odchylka přesnosti navigace. To, aby skupinky zůstaly pohromadě a hrály fair play – skrýše tedy zanechávaly v tom stavu, v jakém je nalezly.

V závěru schůzky provedeme vyhodnocení, vyhlášení vítězů, ale nezapomeneme ocenit i ty, kteří dokázali dobře spolupracovat a pomáhali si.

Pomůcky a prostředky GPS pro každou skupinku, obsah „skrýší“ a pouzdra „skrýše“, do nichž suvenýry dáme.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Činnosti musí předcházet zvládnutí metodického listu Turistika – Ví, co je GPS. Děti musí teoreticky a v základu i prakticky umět pracovat s GPS. Vedoucí by měl dbát na fyzickou i mentální vyrovnanost skupin, aby všichni měli stejné šance. Zároveň musí vedoucí sám práci s GPS zvládnout dostatečně dobře, aby kvalitně připravil podklady pro hru (souřadnice, kde je schováno pouzdro). Pro menší děti doporučujeme přehlednější a fyzicky méně náročný terén.

Hodnocení ověřovatele Práce s GPS děti baví, je ale třeba se jí věnovat častěji, jednorázová aktivita ztrácí smysl, protože práce s GPS je poněkud náročnější a děti snadno zapomenou, jak s ní zacházet. Je třeba znalosti a dovednosti opakováním (a obměňováním) činnosti upevňovat.

Specifické přístupy k dětem Dysgrafikům nebo dětem, které mají problémy s čísly, zkontrolovat zadaná čísla v přístroji. V jedné skupince by neměly být pouze děti, které mají problémy s orientací v prostoru.

83

Mladší

Název příkladu: MOBILY

(S HVĚZDIČKAMI), TANČÍCÍ ZIMA

Program: Putování se psem PS: PS Dr. Mirko Očadlíka Ověřovatel: Mgr. Jarmila Vaclachová Klíčová slova: hvězdy, souhvězdí, zimní období, rukodělné činnosti. Cíle PDP: Rozvoj jemné motoriky, fantazie a ukázka, jak lze využít „odpadového materiálu“. Východiska PDP: Vychází z metodického listu P6 Obrovský vesmír.

Stručná anotace Příklad dobré praxe je zaměřen rozvoj jemné motoriky, fantazie při výrobě hvězd a jejich uvazování na papírovou spirálu.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence pracovní, sociální a personální.

Popis realizace Před schůzkou si připravíme všechny pomůcky, nachystáme materiály a pomůcky. Děti můžou přinést i své nasbírané plíšky od vyhořelých čajových svíček. Schůzku zahájíme povídáním s dětmi o tom, jak mají vyzdobenou školu, třídu, pokojíček. Jestli když večer usínají, počítají ovečky, jestli vidí na oblohu, na hvězdy. Nejprve si děti vystřihnou hvězdy z plíšků od vyhořelých čajových svíček. Případně je vedoucí přichystá. Vystřiženou hvězdu podložíme korkovou podložkou a dekorativně zdobíme propiskou. Je možné špendlíkem propichovat. Ze čtvrtky tvrdého papíru vystřihneme kruh, na něj si předkreslíme spirálu tak, aby mezi čarami byla mezera asi 3cm. Tu vystřihneme a roztažením vznikne zakroucená spirála. Na ni uvazujeme stříbrnou nití vyrobené hvězdičky. Je možné uvazovat i chmýříčka či jiné ozdoby malé hmotnosti (např. zakoupené v hobbymarketu či staré poškozené řetězy z vánočního stromečku). Každé dítě si tak vytvoří vlastní mléčnou dráhu či hvězdnou soustavu. Tu si může i pojmenovat.

Pomůcky a prostředky Papír, nůžky, stříbrnou nit, propisky, špendlíky, korkové podložky, plíšky od vyhořelých čajových svíček, mohou být i bílá peříčka.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Ač se může tento výrobek zdát jednoduchý, skutečně děti trénují trpělivost a zejména jemnou motoriku.

Hodnocení ověřovatele Tento výrobek zajímal více děvčata, ale i chlapci se do této aktivity zapojili. Děti si vytvořily výrobky, které potom použily k dekoraci.

Specifické přístupy k dětem Děti s ADHD budou potřebovat pomoci navazovat hvězdičky. Mějte tyto děti pod dohledem při práci s nástroji a v případě potřeby vhodným způsobem zasáhněte.

84

Mladší

Název příkladu: ZÁVOD

KOLOBĚŽEK

Program: Putování se psem PS: PS J. A. Komenského Ostrava Ověřovatel: Jan Matoušek, Daniel Gold Klíčová slova: závod, koloběžka, dopravní prostředek. Cíle PDP: Porovnat zkušenosti dětí a rozvoj ovládání dopravních prostředků jako jsou koloběžka, kolo, kolečkové brusle. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu S10 Závod koloběžek. Děti by měly mít základní dovednosti v ovládání dopravního prostředku, který budou používat.

Stručná anotace Příklad dobré praxe se zabývá vyzkoušením dovedností dětí v ovládání dopravního prostředku a jejich dalšímu rozvíjení formou soutěží.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence občanské a pracovní.

Popis realizace Děti jsme dopředu informovali o tom, že si mají na schůzku přinést kola, koloběžky nebo kolečkové brusle. Výběr je pouze na nich, ale měly by to být takové prostředky, které umí nejlépe ovládat. Vedoucí by si měli případně na akci donést vlastní dopravní prostředky (takové, které dokážou zdárně používat) pro předvedení jednotlivých závodů. Když si děti na schůzku donesly kola, koloběžky a kolečkové brusle, nejdříve jsme se ujistili, jak dobře děti donesené prostředky ovládají menší ukázkou z jejich strany a pak jsme jim rozdali čísla a zapsali je do startovní listiny. Závody jsme pořádali v kategoriích koloběžky – mladší děti, koloběžky – starší děti, kola a kolečkové brusle. Děti závodily v disciplínách: – Slalom (mezi 5 kužely). – Jízda na čas (závodník musel co nejrychleji projet trať dlouhou přibližně 80 m). – Obkroužení mety (závodník dojel k metě, udělal kolem ní tři kolečka a jel zase zpět). – Zastavení na místě (přesně na stanovené čáře, případnou různou vzdálenost jsme zaznačili křídou).

85

Mladší

Dětem jsme před každou disciplínou předvedli, jak má přesně vypadat projetí tratě a také jsme je poučili o bezpečnosti. Děti projížděly vždy trasu po jednom a my jsme měřili jejich čas a zapisovali jej. Při dokončení jedné disciplíny jsme pokaždé, co nejrychleji, připravili dráhu pro další závod. Po dokončení všech závodů jsme vyhodnotili výsledky v jednotlivých kategoriích a také v jednotlivých disciplínách. Děti jsme za jejich výkony odměnili sladkou odměnou.

Pomůcky a prostředky Dopravní prostředky (kola, kolečkové brusle a koloběžky), stopky, kužely, křída, startovní listina, startovní čísla, sladká odměna. Je vhodné mít v rezervě nějaké „volné“ dopravní prostředky k zapůjčení zapomnětlivým dětem.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Akce není nijak náročná na přípravu ani na realizaci, organizátoři však musí být připraveni na možnost, že se děti mohou při závodění zranit.

Hodnocení ověřovatele Závody dětí byla povedená akce, při které se kromě dětí bavili i vedoucí. Předpokládaný zmatek v zapisování jednotlivých časů závodníků se naštěstí nestal, a tak bylo jednoduché i vyhodnocení. Bohužel se akce neobešla bez menších karambolů, které neměly naštěstí za následek žádné velké zranění, ale pouze pár odřenin a modřinek.

Specifické přístupy k dětem Dětem, které mají problémy se zvládáním pohybových aktivit, jsme v rámci potřeb na trati pomáhali. Děti hyperaktivní je třeba mít neustále pod kontrolou a korigovat jejich chování vhodnými zásahy.

86

Mladší

Název příkladu: VYRÁBÍME

Z LÉKAŘSKÝCH ŠPACHTLÍ

Program: Putování se psem PS: PS Klubovna Čtrnáctka Ověřovatel: Jana Hirková Klíčová slova: špachtle, ubrousky, rukodělné činnosti, kreativita. Cíle PDP: Rozvoj jemné motoriky, představivosti a fantazie. Východiska PDP: Vycházíme z vlastních zkušeností.

Stručná anotace V příkladu dobré praxe je popsán postup, jak naučit děti cvičit jemnou motoriku, rozvíjet fantazii a představivost. Dětem předvést i to, že se dá vyrábět z různých materiálů – například lékařských špachtlí.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence pracovní, sociální a personální.

Popis realizace V úvodu schůzky ukážeme dětem dřevěné lékařské špachtle a zeptáme se dětí, jestli vědí, k čemu se používají. Potom jim řekneme, že špachtle se dají využít i jinak, například k tvoření. Nejprve děti seznámíme s touto metodou výroby. Každé dítě si vybere, co chce vyrábět. Možností je mnoho (např. rámeček na fotky, domeček na stěnu, či puzzle atd.). Potom dětem rozdáme špachtle a všechny potřebné pomůcky a mohou začít vyrábět. Rámeček na fotku Ze špachtlí uděláme obdélník, slepíme jej nejlépe tavnou pistolí. Jde to i lepidlem, ale děti musí pak déle držet výrobek, než zaschne lepidlo. Na rámeček si pak mohou fixami nakreslit co chtějí, nalepit obarvené těstoviny, či přilepit vystřihnutý obrázek z ubrousku. Domeček Špachtle vyskládáme vedle sebe a podložíme dvěma příčkami a slepíme tavnou pistolí. Vybereme si obrázek z ubrousku, sejmeme jen nejvrchnější vrstvu ubrousku a tu přilepíme na špachtle. Stačí obyčejné lepidlo, které po zaschnutí zprůhlední (Herkules). Pak jen připevníme stříšku, kterou je možné též ozdobit. Puzzle Postup je stejný jako u domečku, jen příčky přilepíme tak „na oko“, aby špachtle držely při sobě. Nalepíme obrázek (vrchní vrstva ubrousku)

87

Mladší

a necháme zaschnout. Poté příčky opatrně odstraníme a jednotlivé špachtle rozdělíme. Můžeme použít odlamovací nožík, kterým rozřízneme vlastně jen ubrousek, a vzniknou nám puzzle – každá špachtle na sobě bude mít kousek obrázku.

Pomůcky a prostředky Lékařské špachtle (koupíte je ve zdravotnických nebo výtvarných potřebách), tavná pistole, lepidlo (Herkules), štětce pro nanášení lepidla, fixy, ubrousky s různými motivy, těstoviny, vlnkový papír či korálky na ozdobu, odlamovací nožík, nůžky.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace S tavnou pistolí by měl pracovat vedoucí či instruktor. Touto aktivitou jsme dosáhli vytyčených cílů – děti si procvičily jemnou motoriku a rozvíjely svou představivost.

Hodnocení ověřovatele Práce děti baví a vždy vymyslí něco originálního. Pro jejich rozvoj ji hodnotím kladně.

Specifické přístupy k dětem Dětem, které mají potíže s jemnou motorikou, ponecháme na práci dostatek času, případně jim můžeme nabídnout pomoc. Hyperaktivní děti by při práci s lepidlem měly být v klidu.

88

Přílohy k jednotlivým příkladům dobré praxe jsou ke stažení na www.kliceni.cz  Výstupy projektů

PŘÍKLADY SLEPÝCH ULIČEK Pro odlehčení zde uvádíme i takzvané Příklady slepých uliček, které jsou ukázkou toho, že i když věci myslíme dobře, může se stát, že nevyjdou tak, jak bychom si představovali. Ale i to je pionýrství, objevujeme nové cesty a víme, že i když všechny vedou k cíli, některé to „berou oklikou“. I v těchto příkladech lze najít námět k zamyšlení.

Název příkladu:

SEMÍNKA

Ze zkušeností PS Tužíňáci Jablonec nad Nisou

Jak to začalo? V rámci ML Medvěd – Pečuji o rostlinku jsme chtěli dětem předvést život rostliny od semínka, přes vyklíčení, růst až po dospělou rostlinu.

A jak to dopadlo? Rozhodli jsme se místo sazenic použít semínka, která si děti zasadily do květináčů. Problémem bylo, že jsme zvolili nevhodná semínka (letniček), která nám bohužel nevyklíčila a nevyrostla. Nemohli jsme tedy navázat s dalšími aktivitami, které jsme měli naplánovány. To všechno vedlo k všeobecnému zklamání očekávání z péče o kytičky.

Hodnocení ověřovatele Pro tuto aktivitu jsme zvolili nevhodná semínka i nevhodné květináče pro pěstování – použili jsme květináče pro sazeničky, které měly velké díry – vysychaly.

A z toho plyne… Doporučili bychom jako semínka použít například fazole. Nejprve je nechat naklíčit a až pak zasadit. Sázet potom do menších misek nebo květináčů. Je vhodné mít v záloze nějakou sazeničku pro případ, že se nám přes veškerou snahu nepodaří přivést semínka k životu.

90

Název příkladu:

KVĚTINÁČ

Ze zkušeností PS Tuláci Klatovy

Jak to začalo? Po zkušenosti s výrobou „ježka“ jsme chtěli pokračovat a zaujmout chlapce, který trpí autismem, novou aktivitou – rozbít květináč a zase jej slepit.

A jak to dopadlo? Chlapec vzal kladivo a květináč rozbil „na prvočinitele“. Tuto drť již nešlo slepit. On se sice „vyřádil“, ale hned zase zlobil.

Hodnocení ověřovatele Celá akce se dětem líbila, pochopily, co se mělo dít. Jen hlavní aktér ne.

A z toho plyne… Tyto děti je třeba kontrolovat a být u nich při jakékoli činnosti.

91

92

POJĎME NA VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM Poznávat dosud nepoznané, společně prožívat dobrodružství i v takzvaném všedním životě, přitom nečekat, až vše jen spadne do klína. Spolupracovat, nebát se těžkostí a problémů, snažit se je překonávat čestně, hrdě se hlásit ke svým úkolům i průšvihům, nemít své slovo za cár papíru… …to je také Program Pionýra

MLÁĎÁTKA A ZVÍŘÁTKA (výchovný program pro nejmladší) Mláďátka a Zvířátka jsou souhrnem námětů pro činnost a jsou určena pro nejmladší věkovou kategorii (děti z 1. a 2. třídy), i pro ty, které ještě neumí číst a psát. Dětem umožňují pustit se máminy sukně a zažít pocit, že patří do kolektivu. Při nejrůznějších hrách si děti hledají první kamarády, vybírají si, s kým je jim dobře. I proto jsou důležitou součástí Mláďátek/Zvířátek činnosti zaměřené na začlenění do kolektivu. Děti také prostřednictvím her z nejrůznějších oblastí zjišťují, co je baví – ochutnávají, co jim půjde a v čem by mohly vyniknout. Program dětem dává impulz k prvnímu probuzení – maminka už přestává být středem jejich vesmíru. PUTOVÁNÍ SE PSEM (výchovný program pro mladší) Putování se psem se zaměřuje na děti mladšího školního věku, (děti z 3. – 5. třídy). Díky aktivitám mají tyto děti možnost vnímat velmi silně kamarádství. Nesbližují se už se všemi dětmi, ale vybírají si toho, kdo je jim něčím blízký. Program využívá i činnosti zaměřené na fyzickou aktivitu, protože děti v tomto věku velmi rychle naberou síly do další činnosti, jsou přímo zásobárnou energie. Také podporuje zdravou soutěživost, která je pro tuto věkovou kategorii typická. Děti si zábavnou formou dokážou spojit školní poznatky s konkrétní činností, mají možnost si své znalosti a dovednosti vyzkoušet v praxi. Putování se psem dává dětem, nyní stále ještě ochotným zkoušet i neznámé, možnost osahat si různé činnosti. Díky nabízeným výpravám, táborákům nebo třeba stanování objevují děti doposud nepoznanou romantiku v přírodě, blíže se s ní seznamují. Program podporuje touhu uchovávat si vzpomínky třeba v podobě nejrůznějších dětských pokladů. TAJEMSTVÍ STARÉ TRUHLY (výchovný program pro starší) Program určený dětem staršího školního věku se jmenuje Tajemství staré truhly, protože hledání dobrodružství a tajemství je pro tuto věkovou kategorii (tedy 6. – 8. třídu) velmi důležité. Děti se učí nové věci, postupně dokáží ke splnění úkolu zvolit efektivní metody a strategie. Aktivity je učí vyhledat si potřebné informace, které mohou poté využít v tvůrčích činnostech. Tajemství staré truhly dává prostor pro diskuze, z nichž děti dokáží čerpat i v budoucnu. Také se při nich (a nejen při nich) učí přijímat rady a kritiku a poznávají své slabé i silné stránky. Program podporuje spolupráci a přijímání rolí ve skupině, ty jsou totiž v tomto období

93

už poměrně pevně zakotvené. Život v kolektivu umožňuje dítěti si uvědomit, proč si vybral právě tuto partu, co mu nabízí jiného než spolužáci nebo rodina. Důležité je pro něj i možnost podílet se na vytváření pravidel, upevňování mezilidských vztahů. V tomto věku už děti řeší řadu problémů a konfl iktních situací. Díky činnostem zaměřeným na socializaci se děti učí přemýšlet o příčinách a souvislostech, nachází shodné, podobné a odlišné znaky problému a porovnává je s vlastními zkušenostmi. Také se postupně učí hledat různé varianty řešení, případným nezdarem se nenechá odradit a k problému a jeho řešení se vrací. Tajemství staré truhly dává prostor pro vyjádření vlastního názoru, což s sebou nese i nutnou zodpovědnost za učiněná rozhodnutí. Zároveň umožňuje prožít si některé ´dospělácké´ situace nanečisto a vyzkoušet si různé možnosti jejich řešení. Přestože je program určen dětem pod hranicí patnácti let, dává jim možnost si hrát. Program nabízí dětem této věkové kategorie možnost uvědomit si, v čem jsou dobré – pomáhá rozvíjet jejich zájmy a koníčky. Velký důraz je při činnostech kladen na zdokonalování komunikace. Vždyť výstižný, souvislý a kultivovaný projev je základem úspěchu, stejně jako přiměřená, rozumná a věcná argumentace při obhajování vlastního názoru. Takto nabyté dovednosti mohou děti využívat i mimo tuto partu. Program děti učí respektovat druhé a vcítit se do jejich situace. Rozvíjí schopnost vážit si vnitřních hodnot druhých lidí stejně jako těch svých. Tajemství staré truhly nezapomíná ani na potřebu ochrany přírody a životního prostředí nebo na přípravu aktivity pro ostatní členy skupiny. Veškeré dovednosti a zkušenosti může dítě využít ke svému dalšímu rozvoji a přípravě do budoucna. OSMÁ PLANETA (výchovný program pro 15+) Program Osmá planeta je pro mladé lidi starší patnácti let, kteří chtějí pokořovat hranice, poznávat své limity, ale i sebe sama. Učí je toleranci a umění přijmout kritiku. Program dospívajícím dětem ukazuje, že všechno není jen černé a bílé, což je přesně ten názor, který v tomto věku zastávají. Program poukazuje na nutnost respektovat různé hodnoty, názory, postojů a schopnosti jiných lidí. Učí teenagery hájit nejen svá práva, ale i práva jiných. Napomáhá jim posuzovat události a vývoj veřejného života a snaží poukazovat na jednání k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí. Mladí lidé tak posuzují reálně své fyzické a duševní možnosti, jsou schopni sebepoznání. Nabízené činnosti mladým lidem pomáhají zvládat emoce, které je v tomto období ovládají mnohem víc než dříve, umožňují jim poznávat sebe sama i své okolí. Program dává velký prostor diskuzím o tématech, která jsou jim blízká nebo která je pálí. Právě v tomto věku chtějí mladí debatovat, chtějí vyjednávat a ne přijímat přímé příkazy, touží být respektováni. Osmá planeta jim právě

94

toto poskytuje, což rozvíjí jejich osobnost. Je všeobecně známé, že základem úspěchu je stanovovat si reálné cíle a priority. Osmá planeta svými aktivitami mladým lidem ukazuje, jak na to. Díky tomuto programu účastníci zvažují důsledky vlastního jednání a jsou schopni přizpůsobit se měnícím se podmínkám. Mimo jiné činnosti umožňují realizaci vlastních nápadů, s čímž souvisí i uvědomění si odpovědnosti. Činnosti, které jsou součástí Osmé planety, využívají i fyzické zdatnosti mladých lidí, podporují je v pohybu. Teenageři prostřednictvím programu uplatňují vlastní iniciativu a tvořivost, rozvíjí svůj osobní a odborný potenciál, díky čemuž jsou schopni rozhodnout o svém budoucím profesním zaměření. Program Osmá planeta rozhodně nezapomíná na hodnoty, mezi něž patří například ochrana životního prostředí. Stejně jako u jiných věkových kategorií i zde mladí lidé využívají učení jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj. Nové informace tvořivě zpracovávají a využívají při svém studiu a praxi. Učí se z vlastních chyb a hlavně snaží se vyhodnocovat přijímané rady a kritiku. Osmá planeta nabízí řadu možností, jak uplatnit představivost a intuici mladých lidí. Tento program obsahuje také mnoho úkolů, které jsou pro mladé lidi výzvou a které je učí kriticky hodnotit osobní možnosti a schopnosti splnit zadání.

95

Klíčení Ucelený soubor námětů pro činnost s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami, dělený na věkové kategorie „Nejmladší“, „Mladší školní věk“, „Starší školní věk“ a „15+“. AUTOŘI: Odborný tým „Nejmladší“: Mgr. Lucie Čajanová, Mgr. Jana Čiháková, Ing., Bc. Anna Nováková, Mgr. Jiří Tomčala kresby: Jaroslav Dostál, Dalibor Vlach, Ivana Vrátníková Odborný tým „Mladší školní věk“: Mgr. Ludmila Kočí, Mgr. Lenka Sakařová, Františka Vašinová, Mgr. Darina Zdráhalová kresby: Eliška Kolářová Odborný tým „Starší školní věk“: Mgr. Vladimíra Brandová, Dagmar Čechová, Ivana Mochurová, Libuše Nejedlá, Mgr. Miroslava Tolarová, Vlasta Vasková kresby: Zuzana Dorogiová Odborný tým „15+“: Jan Chrástek, Bc. Jiří Chrástek, Ing. Renata Chrástková, Mgr. Hana Klimecká, Bc. Veronika Perzynová kresby: Romana Pavlovská Redakce: Mgr. Martin Bělohlávek, Mgr. Vladimíra Brandová, Bc. Lenka Králová Ing. Kateřina Brejchová, Mgr. Irena Černá, Lucie Dolanská, Mgr. Hana Klimecká, Bc. Jakub Kořínek, Ing., Bc. Anna Nováková, Veronika Skřenková, Mgr. Jakub Šťástka, Vlastislav Toman Grafika: Mgr. Tomáš Bořil, Matěj Feszanicz, Bc. Jiří Jirsa Ilustrace (ostatní): Věra Faltová, Pavel Kantorek, Václav Linek, Vladimír Pergler Fotografie: Fotoarchiv Pionýra Jazyková redakce: Zuzana Dorogiová Projektový výbor: Lucie Bauerová, Mgr. Martin Bělohlávek, Libuše Nejedlá, Ing. Kateřina Brejchová, Mgr. Irena Černá, Petr Halada, Mgr. Jakub Šťástka Adresa: Pionýr Senovážné náměstí 977/24, 116 47 Praha 1 Kontakt: [email protected], +420 234 621 528, +420 777 793 688, www.kliceni.cz Vydáno s podporou Evropského sociálního fondu (operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a státního rozpočtu České republiky.

Zapojte se do dalšího rozvoje výchovných programů Máte nápady na další činnosti, které by bylo možné doplnit ke stávajícím ML? Vyzkoušeli jste nějaké aktivity a máte k nim připomínky či nápady na zlepšení? Chcete se s ostatními podělit o své zkušenosti a zážitky? Neváhejte, přihlaste se a podělte se o své náměty na e-mail: [email protected]. Metodické a pracovní materiály jsou v elektronické podobě volně ke stažení na adrese www.pionyr.cz (sekce Pro členy / Dobrodružství na míru).

Sborník příkladů dobré praxe I. k programům Mláďátka a Zvířátka, Putování se psem První vydání Jazyková redakce: Anna Nováková, Jakub Kořínek Náklad: 600 ks, Praha 2013 Fotografie použité v této publikaci jsou z: archiv Klíčení ISBN 978-80-87031-23-0 Projekt „Klíčení“ – Rosteme s dětmi www.kliceni.cz © 2013 Pionýr

MLÁĎÁTKA A ZVÍŘÁTKA

TAJEMSTVÍ STARÉ TRUHLY

PUTOVÁNÍ SE PSEM

OSMÁ PLANETA