K dobr m zprávám patfií, Ïe se nám v první polovinû

Představujeme TEXIPLAST

číslo 02 | 2012

str.3

firemní

informační zpravodaj

Opravujeme a investujeme str.4 Úkryt v Kordárně

str.6 Vzdělávací program str.7

číslo 02 | 2012 | firemní informační zpravodaj KORDÁRNA Plus a.s.

e

Milí čtenáři, vážení zaměstnanci!

Pfiichází léto a já mám stále pocit, jako bychom se o tom, co nás v prÛbûhu roku 2012 ãeká, bavili vãera. Nic to ov‰em nemûní na tom, Ïe uÏ brzy budeme mít za sebou první polovinu roku 2012. Dovolte mi proto, abych uplynulé období zhodnotil z pohledu pracovního a naznaãil, co nás naopak ãeká.

editorial

Káãko PLUS – firemní informaãní zpravodaj spoleãnosti KORDÁRNA Plus a.s. Redakãní rada: Martin Prachafi, Petr Zika, Jana Lejsková, Milan ·ácha, Petra Kubíãková Registrováno MK âR pod evidenãním ãíslem E 19695. Vydává Transparent Communications, s.r.o., se sídlem Brno, Údolní 65 Iâ: 25316052. Své námûty mÛÏete posílat na: [email protected]

K dobr˘m zprávám patfií, Ïe se nám v první polovinû roku dafií plnit plán v prodeji kordov˘ch a séglov˘ch tkanin v Kordárnû. NárÛst prodeje obou divizí byl znateln˘ zejména v prvním ãtvrtletí roku. V prÛbûhu druhého ãtvrtletí do‰lo k mírnému poklesu prodeje kordÛ a k nárÛstu v prodeji séglÛ. Co se t˘ká geotextilií, je na trhu znát jistá rozpaãitost v dÛsledku omezení infrastrukturálních investic v Evropû a del‰ího zimního období, a to zejména na trhu polyesterov˘ch tkanin. Naopak potû‰ující je znateln˘ nárÛst prodeje polypropylenov˘ch geotextilií. Celkov˘ objem prodejÛ kordÛ, séglÛ a geotextilií v první polovinû leto‰ního roku tak dosáhne cca 12 000 tun, coÏ pfiedstavuje pfiibliÏnû jednoprocentní pfiekroãení plánu pro leto‰ní rok a pfiibliÏnû dvouprocentní pokles v porovnání se stejn˘m obdobím roku minulého. Jednoznaãnû pozitivnû hodnotím, Ïe jsme v˘raznû aktivní v oblasti v˘zkumu a v˘voje. Upfiímnû a rád tak chci vyzdvihnout úlohu na‰ich zamûstnancÛ, ktefií vûnují své úsilí rozvoji projektÛ aramidov˘ch, basaltov˘ch a karbonov˘ch tkanin. ProdejÛm v˘raznû pomáhá stabilita cen vstupních surovin a komfortnûj‰í skladová politika Kordárny. ZdÛrazÀuji v‰ak, Ïe na‰ím primárním cílem je minimalizace skladov˘ch zásob. V Nákupu se nám dafií posilovat obchodní vztahy s dodavateli, a to jak v dochvilnosti dodávek, v cenové politice, tak i v oblasti platebních podmínek. To poslední má pfiízniv˘ dopad na strukturu financování na‰í spoleãnosti. ZároveÀ roz‰ifiujeme portfolio centralizovan˘ch nákupÛ v rámci skupiny spoleãností, coÏ pfiiná‰í dal‰í úspory v nákladech Kordárny. Chtûl bych zdÛraznit, Ïe na‰e práce v této oblasti nekonãí. Musíme se dále zamûfiovat na zmírÀování dopadÛ fluktuace a rozdílu cen mezi evropsk˘mi a asijsk˘mi dodavateli a musíme dále pracovat s platebními podmínkami, které byly donedávna silnû pokfiiveny z dÛvodÛ insolvence pÛvodní spoleãnosti. Na‰e V˘roba se v prÛbûhu první poloviny roku zamûfiovala zejména na efektivní vyuÏití reÏijního materiálu, optimalizaci oprav strojÛ a zafiízení, optimalizaci energetiky a zvy‰ování produktivity práce. Tato opatfiení se jiÏ dnes projevují ve sníÏení zpracovacích nákladÛ spoleãnosti.

Oddûlení IT se vûnovalo implementaci nového informaãního systému Helios Green. Ten byl spu‰tûn 1. dubna a nyní je ve fázi odlaìování. Jsem si plnû vûdom poãáteãních “porodních bolestí”, ale vûfiím, Ïe po jejich pfiekonání nám systém nabídne podstatnû vût‰í uÏivatelsk˘ komfort a spektrum informací. Personální úsek pfiipravuje projekt ·tíhlé organizace, kter˘ nám mÛÏe pomoci dosáhnout efektivnûj‰ích procesÛ napfiíã firmou. To se zcela jistû promítne v lep‰ích v˘sledcích spoleãnosti, ve splnûní plánu a následnû pak v roãním ohodnocení v‰ech zamûstnancÛ. ZároveÀ pracujeme na zv˘‰ení zastupitelnosti a na rozvoji talentÛ v rámci na‰í spoleãnosti, coÏ se projeví nárÛstem na‰ich kompetencí a zejména v del‰ím ãasovém období povede k efektivnímu a kontinuálnímu fungování firmy. Finanãní úsek se mimo jiné v prÛbûhu prvního pololetí zab˘val systémov˘m omezováním pfiípadného rizika spojeného s platební morálkou na‰ich odbûratelÛ, efektivnûj‰ím vyuÏíváním pracovního kapitálu a zejména pfiípravou úãetní závûrky. Ta je tentokrát více komplikovaná, neboÈ ji kvÛli fúzi pfiedkládáme za prodlouÏené úãetní období (záfií 2010 aÏ prosinec 2011). Na závûr musím zmínit je‰tû jednu z hlavních aktivit, na které se podílí mnoho na‰ich kolegÛ. Dokonãení investice do zprovoznûní v˘roby polyesterového vlákna v sesterském SLOVKORDU Plus je v realizaãní fázi a podûkování patfií v‰em, kdo svou prací pfiispívají ke zdárnému zavr‰ení tohoto projektu. Slovkord totiÏ bude na‰ím v˘znamn˘m partnerem a souãástí celé skupiny KORD. Jak je z pfiede‰lého v˘ãtu patrné, ani Vy, ani já si nemÛÏeme stûÏovat na nedostatek práce, coÏ je rozhodnû ta nejlep‰í vizitka. TakÏe se tû‰ím na dal‰í spolupráci s Vámi a pfieji krásné léto!

Vá‰ Marek Malík pfiedseda pfiedstavenstva

t


TEXIPLAST: Dcera z Ivanky pri Nitre

KORDÁRNA Plus je od bfiezna roku 2011 stoprocentním vlastníkem slovenské spoleãnosti TEXIPLAST, a.s. O aktuálním dûní v dcefiiné spoleãnosti jsme se bavili s jejím v˘konn˘m fieditelem Ing. Branislavem Kukurou.

MÛÏete prosím ãtenáfiÛm Káãka PLUS pfiedstavit TEXIPLAST? Slovensk˘ závod TEXIPLAST sídlí v Ivanke pri Nitre a vyrábí geosyntetika. Máme dva hlavní v˘robní programy - polyesterové a polypropylenové geotextilie, men‰í ãást portfolia je‰tû tvofií v˘roba geomfiíÏí a technick˘ch tkanin. Jak velk˘ je v˘robní areál, kolik je v nûm zamûstnáno lidí, a kdo jsou va‰i odbûratelé? TEXIPLAST je jedin˘m v˘robcem svého druhu v âR a SR, jsme rozhodnû velcí produkovan˘mi objemy a plochou v˘robní haly, která se rozkládá na 10 000 m2. Co se t˘ká poãtu pracovníkÛ, fiadí se TEXIPLAST mezi men‰í spoleãnosti, v souãasnosti zamûstnáváme 66 lidí. Jejich poãet je závisl˘ na aktuálním poãtu zakázek a také podléhá sezónnosti stejnû jako cel˘ obor stavebnictví, kam pfiedev‰ím na‰e v˘robky mífií. Rozhodnû nejvût‰ím exportním trhem je Polsko, pak Nûmecko, Francie, Itálie, Rusko. Historie v˘roby vláken je v Ivanke pr˘ velmi dlouhá? To ano, zaãala se psát uÏ v roce 1938, tehdy tu vznikly ªanárske a konopárske závody, takÏe jsme tradiãním producentem vlákna, i kdyÏ tehdy ‰lo samozfiejmû o pfiírodní konopn˘ produkt. Dal‰ími historick˘mi milníky byly v roce 1995 pfierod firmy v zamûstnaneckou spoleãnost a v roce 1998 pfiechod do vlastnictví Kordárny. NejdÛleÏitûj‰í moment ale nastal v roce 2004, kdy TEXI-

PLAST dostal v˘robní program Kordárny a vedle polypropylenu zaãal s produkcí polyesterov˘ch v˘robkÛ. Co investice z roku 2004 pro firmu pfiesnû znamenala? Nastartovala se kompletní restrukturalizace spoleãnosti, zrenovovala se celá hala a administrativní budovy, zefektivnily se ve‰keré procesy, nakoupila se nová technologie a zafiízení do v˘roby... Zkrátka od momentu této investice v fiádu dvouset milionÛ korun TEXIPLAST uÏ jen rostl.

Ing. Branislav Kukura: V˘konn˘m fieditelem TEXIPLAST, a.s. je od února 2012. Ve spoleãnosti zaãínal jako technolog, na souãasn˘ post se propracoval pfies pozice vedoucího v˘roby, zástupce v˘robního fieditele a v˘robnû-technického fieditele. Je Ïenat˘, má 2 dûti. Ve volném ãase se vûnuje rodinû a spoleãn˘m zájmÛm – jízdû na bruslích, na kole, cestování, domu a zahradû.

Souãasnou situaci v TEXIPLASTU a v oboru obecnû byste popsal jak? Jsme absolutnû zamûfieni na potfieby zákazníka, za svou konkurenãní v˘hodu povaÏujeme fakt, Ïe poskytujeme fie‰ení na míru v rekordních ãasech. Od pfiijetí objednávky do expedice v˘robku se tak napfiíklad bavíme pfiibliÏnû o 10 dnech. V praxi to mimo jiné znamená, Ïe reagujeme na poptávky pruÏnû, garantujeme dohodnuté termíny plnûní zakázek a konstruujeme tkaninu pfiesnû podle zadání zákazníka. Samozfiejmû také pociÈujeme v‰eobecn˘ útlum ve stavebnictví, na coÏ jsme reagovali maximálním sníÏením nákladÛ a pfiechodem ze ãtyfi na tfiísmûnnou pracovní dobu. Nicménû je‰tû uplynul˘ rok byl pro TEXIPLAST v˘jimûãnû úspû‰n˘, prodali jsme 3,5 kt geotextílií. Standardní objemy se pfiitom pohybují na úrovni 2,7 kt za rok, ãemuÏ bude zfiejmû odpovídat i v˘voj prvního pololetí tohoto roku.

3

o


Opravujeme a investujeme

KORDÁRNA Plus pravidelnû investuje do údrÏby a oprav areálu nemalé finance. Pojìme se tedy s Milo‰em MaÀákem, technikem servisu nemovitostí, podívat, co v‰echno se v loÀském roce opravilo a co v‰echno nás ãeká v roce leto‰ním. Nejvût‰í finanãní ãástku vloni spolkla oprava stfiechy na hale 1.4, tedy skárnû a tkalcovnû kordÛ PA2 a PA3. Za 1,65 milionu byla obnovena krytina na 4500m2 plochy. „Opravili jsme ãtyfii halové lodû z osmi, zbylé ãtyfii máme v plánu na leto‰ek,“ fiíká Milo‰ MaÀák. PÛvodní asfaltová krytina uÏ mûla po patnácti letech to nejlep‰í za sebou a nedokázala dobfie odolávat povûtrnostním vlivÛm. Nevyhovující asfalt nahradila PVC krytina s tfiicetiletou Ïivotností, která by podle laboratorních zkou‰ek v˘robce mûla vydrÏet aÏ padesát let. Tato oprava byla naprosto nezbytná, protoÏe zateklá voda by kromû nepohodlí zamûstnancÛ mohla napáchat ‰kody na strojích a materiálu. Opravy se doãkaly také pánské sociální zafiízení a ‰atny, ‰lo hlavnû o obnovu hygienického standardu, tedy v˘mûny odpadÛ, zastaral˘ch vpustí a související opravy obkladÛ a dlaÏeb. Kordárna investovala také do podlah, o ãemÏ jsme se zmiÀovali v jednom z loÀsk˘ch Káãek. Plo‰né opravy 4 úsekÛ o celkové v˘mûfie cca 620 m2 v˘robních podlah plus dal‰ích 20 lokálních oprav probûhlo dodavatelsky o celozávodní dovolené a dal‰ích cca 30 míst bylo provedeno svépomocí pracovníky SéglÛ v pfiedvánoãním období. „Díky opraven˘m podlahám nedochází k po‰kozování manipulaãní techniky a prostory se lépe udrÏují v ãistotû s pouÏitím mycích 4

strojÛ,“ podot˘ká Milo‰ MaÀák. Opravy podlah budou pokraãovat také o leto‰ní celozávodní dovolené. Nákladem 0,4 milionu se opravila detekce úniku plynu v budovû DTU7, a to náhradou pÛvodního systému. Nové zafiízení nás a zejména obsluhu linky docela potrápilo ãast˘mi akustick˘mi signály, neÏ jsme pfii‰li na optimální nastavení systému. Je‰tû pracujeme na spolehlivosti hlá‰ení poplachu. Témûfi 1,7 milionu Kordárna zaplatila za celoroãní údrÏbu a revize elektrick˘ch rozvodÛ, v˘tahÛ a poÏárnû bezpeãnostních zafiízení. „Tyto práce jsou nafiízeny zvlá‰tními pfiedpisy a aã nejsou vlastnû ani vidût a stojí Kordárnu hodnû penûz, jsou skuteãnû dÛleÏité, jde totiÏ o bezpeãnost nás v‰ech,“ vysvûtluje Milo‰ MaÀák. Na leto‰ek se vedle dokonãení opravy stfiechy na hale 1.4 a pokraãování v opravách podlah

plánuje zahájení první etapy rekonstrukce osvûtlení skárny SKP. „Chceme tím dosáhnout v˘znamné úspory elektrické energie a také zv˘‰ení komfortu pro zamûstnance, protoÏe stávající osvûtlení uÏ po v‰ech stránkách opravdu dosluhuje,“ podot˘ká Milo‰ MaÀák. Letos máme v plánu provést dal‰í opravy – napfi. i opotfieben˘ch ãástí nakládacích ramp, venkovního osvûtlení, komunikací a dal‰ích staveb technick˘ch zafiízení. „ZvaÏujeme také opravu fasády správní budovy, která trpí zatékáním, za souãasn˘ch klimatick˘ch podmínek ale není tento stav je‰tû akutní, takÏe pfiednost dostanou jiné akce,“ doplÀuje Milo‰ MaÀák. Ve vnûj‰ím areálu letos jednorázovû (po 4 letech) vyãistíme extravilánové pfiíkopy kolem Kordárny a obnovíme tak jejich pravidelnou údrÏbu. Pfii jejím dlouhodobûj‰ím zanedbání by s pfiívalov˘mi de‰ti hrozilo zatopení ãásti areálu.


i

I obyčejný úklid je důležitá práce

Kordplast jako dcefiiná firma v Kordárnû zaji‰Èuje úklid kanceláfií, v˘robních hal, venkovních ploch, vãetnû seãení trávy, úklidu snûhu v zimním období, údrÏbu vleãky v celé délce a drobn˘ prodej. Kordplast se stará také o v˘dej jídla na DTÚ, kompletaci propagaãních materiálÛ Kordárny a manipulaci a tfiídûní odpadu. „Provádíme také opravy náhradních dílÛ strojÛ Saurer SKP, SJ a ofiezávání námotkÛ SKP a na‰e ãinnosti se snaÏíme roz‰ifiovat, abychom byli Kordárnû co nejvíce uÏiteãní,“ fiíká vedoucí hospodáfisk˘ch ãinností Kordplastu Zdenûk ·aiboch, jehoÏ t˘m tvofií témûfi ze sta procent zamûstnanci se zmûnûnou pracovní schopností. V nedávné dobû svou ãinnost roz‰ífiili o zednické práce, kvÛli drobn˘m opravám tak uÏ nemusíme volat externí firmu. „Na‰i lidé se ãásteãnû podíleli napfiíklad na opravách sociálního zafiízení,“ fiíká Zdenûk ·aiboch.

Vedoucí hospodáfisk˘ch ãinností Kordplastu informuje o nûkolika dílãích novinkách.

Vedle toho se momentálnû v Kordárnû ve spolupráci s Kordplastem testují moÏnosti prodeje dutinek z nití z celé v˘roby. Dutinky z nití se donedávna likvidovaly pfieváÏnû jako odpad, za coÏ Kordárna musela jako za kaÏd˘ jin˘ odpad platit. Nyní se zkou‰í odprodat slovenské firmû k recyklaci celé mnoÏství. „Na‰i lidé fungují jako meziãlánek, podílejí se na pfiípravû dutinek pfied jejich odvozem na Slovensko,“ popisuje Zdenûk ·aiboch. Objemovû se jedná o jeden aÏ dva kamiony t˘dnû. Zda se opravdu podafií v‰e prodat k recyklaci zatím je‰tû není stoprocentní, protoÏe spolupráce se Slovenskem je teprve v prvopoãátku. Kromû tûchto novinek v‰ak mÛÏete t˘m hospodáfisk˘ch ãinností Kordplastu vidût dennû pfii správû rozsáhlého areálu. Jen venkovní plochy, aÈ uÏ zpevnûné nebo nezpevnûné, mají celkem asi 71 500 m2, haly a kanceláfie pak

36 500 m2. „I obyãejn˘ úklid je dÛleÏitá práce jako kaÏdá jiná a ãasto je to dfiina,“ komentuje Zdenûk ·aiboch. Napfiíklad takové ãi‰tûní strojÛ Saurer se ãasto provádí vleÏe nebo v kleãe, coÏ je fyzicky nároãné i pro zdravého ãlovûka, natoÏ pak pro lidi se ZPS. T˘dnû vyãistí asi dva stroje, mûsíãnû pak osm aÏ deset strojÛ z celkov˘ch ãtyfiiceti. „Nedávno jsme spustili elektronickou knihu pfiání a stíÏností, kde nám zamûstnanci mohou sdûlit své postfiehy k na‰í práci a v‰echna hodnocení – pozitivní i negativní – nám pfiiná‰ejí zajímavé podnûty,“ povzbuzuje k vyuÏívání tohoto nového nástroje Zdenûk ·aiboich.

5


c

Co je skryto pod zemí

Jeho historie se pí‰e od roku 1986, kdy se zaãalo s realizací projektu. ·lo v té dobû o nejroz‰ífienûj‰í stavbu civilní obrany, tzv. stál˘ protiradiaãní úkryt CO. Ten kordárensk˘ byl koncipován jako tlakovû neodoln˘ a má zaji‰Èovat protiradiaãní ochranu obyvatelstva. Úkryt byl vybudován preventivnû je‰tû v dobách socialistického zfiízení, ov‰em i dnes je pfiipraven poslouÏit pfii ohroÏení obyvatel nenadálou situací, která by s sebou nesla zamofiení ovzdu‰í. A není jen tak ledajak˘, patfií k nejmodernûj‰ím v celém regionu. Se svou plochou 753 m2 pojme najednou 600 osob. „Byl navrÏen tak, aby se do nûj v dobû jeho vzniku ve‰la celá jedna ranní smûna, do roku 2002 v nûm byl k dispo-

6

Je vlastnû mimo dosah vût‰iny pohledÛ, schován na samém okraji areálu, pod úrovní skladu základního materiálu, prozrazuje ho maximálnû kryt˘ vstup. MoÏná ani vy nevíte, Ïe je souãástí Kordárny – protiradiaãní úkryt. zici ve‰ker˘ materiál jednotek CO, ochranné masky a filtry, obleky, dozimetrické a detekãní pfiístroje,“ upfiesÀuje souãasn˘ správce krytu Jifií Suchánek z Ochrany majetku. V roce 2004 je‰tû úkrytu pfiibyla nová protiplynová pfiedsíÀ s tlakov˘mi dvefimi. Souãasnou podobu úkrytu mÛÏete vidût na fotografiích. Je stále funkãní, filtroventilaãní zafiízení umí pfiefiltrovat za hodinu 1 400 m3 vzduchu a je tak schopen vydrÏet 72 hodin v ochranném provozu. Vedle hlavních místností urãen˘ch pro pobyt obyvatel, najdete v na‰em úkrytu také oddûlená WC, zásobníky na pitnou vodu, um˘várnu a sprchy, jímku na odpad, teplo zaji‰Èuje pfiívod z centrálního vytápûní.

„Podle pfiedpisÛ musíme b˘t schopni úkryt takzvanû zpohotovit do devíti hodin od vydání pokynu, odhaduji, Ïe bychom byli schopni vystûhovat uskladnûné vûci a plnû kryt zprovoznit i dfiíve,“ fiíká Jifií Suchánek. Jako jeho správce ví, o ãem mluví, pravidelnû do nûj chodí na bûÏnou kontrolu a udrÏuje tam pofiádek. O periodické revize filtroventilaãní jednotky se pak jednou za dva roky stará specializovaná firma. A je‰tû nûco: Nikdy nebyl, a doufejme, Ïe nebude „ostfie“ pouÏit.

v


Vzdělávací program z Toyoty pomůže Kordárně

Vzdûlávací program ·tíhlá organizace má za úkol nastavit efektivní procesy napfiíã celou spoleãností. Právû se rozjíÏdí i v KORDÁRNù Plus. Co nám pfiinese?

Systém, kter˘ vznikl uÏ v 50. letech minulého století v japonské Toyotû a pomohl jí k nespornému úspûchu na svûtov˘ch trzích, má ‰anci leccos zmûnit i v Kordárnû. Laicky fieãeno by mûl pfiispût k odtuãnûní - po jeho zavedení do praxe by se pl˘tvání a zbyteãnû vynaloÏené náklady mûly stát minulostí, mûla by se zv˘‰it kvalita a rychlost termínÛ. Jak fiíká projektov˘ manaÏer Ing. Du‰an Dostál z pofiádající organizace, zamûstnanci se ale nemusí obávat Ïádn˘ch pfiíkazÛ nebo nesrozumitelné vûdy: „Jde o my‰lenky a principy, ze kter˘ch jasnû vypl˘vá, Ïe na organizaci práce se ãasto staãí dívat selsk˘m rozumem a hlavnû dobfie komunikovat. Nûco tady v Kordárnû uÏ funguje, napfiíklad t˘mová práce, ale její potenciál je‰tû potfiebuje podpofiit.“ Stejn˘m vzdûlávacím programem pro‰el tfieba Barum Continental, Matador Púchov nebo ãokoládovna, kde se vyrábí Studentská peãeÈ. Provozy jsou to rÛzné, ale problémy b˘vají stejné. KaÏdodenní rutina tfieba neumoÏní si uvûdomit, Ïe materiál není nutné pfieváÏet zprava do leva pûtkrát, ale jde to jen dvakrát. Podle Du‰ana Dostála samozfiejmû nelze mûnit jenom fungování ve v˘robû: „MÛÏete sebelépe zorganizovat práci, strojní zafiízení, ale narazíte na limity, o kter˘ch uÏ rozhoduje nûkdo jin˘ - nad vámi, nebo vedle vás.“ A tady je ãasto prostor na zlep‰ení komuni-

kace a informaãních tokÛ. MÛÏe jít o zdánlivé maliãkosti - tfieba chybûjící spotfiební materiál, dlouhou ãekací dobu na ochranné pomÛcky nebo jen obyãejn˘ kapající olej na stroji. Pokud není komunikace správnû nastavena a ãlovûk se nedoãká nápravy, vzniká zbyteãná frustrace. A podobnû se to stává ve v‰ech oblastech, nejen ve v˘robû. „Budeme se snaÏit v˘robní a administrativní ãinnosti vhodnû nastavit a oãesat od pl˘tvání a hlavnû dát lidem jasné zodpovûdnosti a kompetence,“ nastiÀuje Du‰an Dostál. V prvním kroku by se tak mûla zjednodu‰it komunikace a tok informací pfiímo od linky k vedoucímu v˘roby, aby t˘my dokázaly v‰e efektivnû a bez odkladÛ vyfie‰it. A opût platí, Ïe se tento princip net˘ká pouze v˘roby, ale také ostatních oblastí – logistiky, nákupu, technologie nebo administrativy, vÏdyÈ principy ·tíhlé organizace vyuÏívají napfiíklad i ve státní správû ve ·védsku nebo v Holandsku. Ve v˘sledku by tedy nové principy pro zamûstnance, aÈ uÏ ve v˘robû nebo tfieba v nákupu, mûly znamenat, Ïe budou pfiesnû vûdût, co se od nich oãekává a kde najdou partnera pro fie‰ení sv˘ch kaÏdodenních pracovních problémÛ. „Není totiÏ nic hor‰ího, neÏ kdyÏ se pracovní problémy fie‰í jako osobní selhání, do jednání se vtahují emoce a lidé jednají jako nepfiátelé. Naopak cílem by mûlo b˘t

fie‰it vûci jako partnefii,“ poukazuje na klasické neduhy komunikace ve vût‰inû firem Du‰an Dostál. Vzdûlávací program v Kordárnû odstartuje v ãervnu úvodní anal˘zou a prvními setkáními s v˘robními t˘my, následnû s vedením v˘roby a v roce 2013 se pfielije také do kanceláfií.

7


n

Nejlepší pracovní týmy navštívily Barum a Luhačovice

Ve ãtvrtek 31. kvûtna a v pátek 1. ãervna se zaslouÏené odmûny doãkaly nejlep‰í pracovní t˘my roku 2011 – v˘robní stfiediska Kordy a Ségly. Dopoledne jsme mûli domluvenu exkurzi v Barumu Otrokovice, pak spoleãn˘ obûd v Lu-

8

haãovicích, prohlídku lázeÀské kolonády a centra mûsta a naveãer jsme dorazili zpût do Velké. Doufáme, Ïe se zamûstnanci vybran˘ch t˘mÛ na celodenním zájezdu odreagovali od bûÏného pracovního cyklu a “utuÏili” vzájemné vztahy,

náv‰tûva Barumu byla snad také inspirativní… S odmûnou pro nejlep‰í t˘my poãítáme i na pfií‰tí rok!


jak to vidím já • jak to vidím já

Vladimír Eliaš: Horňáky mám rád

Pane Elia‰i, fieknûte nám, co je náplní va‰í práce? Mojí hlavní úlohou je v˘roba hubic, ale vedle toho dûlám je‰tû v‰echno, co je tady kde potfieba. TakÏe tfieba brousím noÏe, maÏu stroje, dûlám drobné opravy. Proto jste mû taky potkali jinde neÏ u mého stolu. Je nás tady na pryÏi málo, takÏe v‰ichni dûláme, co je potfieba. Nejsem tady jedin˘, kdo má víc úkolÛ. Dobfie, kdyÏ tedy zrovna nepomáháte kolegyním nebo nûco neopravujete, co tedy obvykle dûláte? Na pryÏi vyrábíme malosériové profily a na ty já musím vyrobit hubice, pfies které ‰nek tlaãí gumovou smûs. Pfiedstavte si to jako ml˘nek na maso, já vyrábím to koleãko. Podle v˘kresu nebo objednávky zákazníka vymyslím ten správn˘ tvar, vybrousím ho, odzkou‰ím a pfiipravím k v˘robû, aby byl v˘robek stoprocentní. Je to ruãní práce, musí se to odvrtat, dopilovat, ubrat nebo zase navafiit, prostû tak dlouho si s tím hraji, aÏ v˘sledn˘ tvar odpovídá poÏadavkÛm zákazníka. Je nároãné tvar vymyslet tak, aby to pfiesnû sedûlo? Ona je to vlastnû kreativní práce. A nûkdy je ná-

roãná, kdyÏ se nedafií a gumová smûs nechce vytvofiit poÏadovan˘ tvar. Ona si totiÏ vÏdycky hledá lehãí cestu a tak to musím vymyslet tak, aby profil odpovídal v˘kresu. âlovûk to musí vymyslet a taky znát smûsi, jsou rÛzné, chovají se rozdílnû. Nosíte si práci domÛ? Stává se, Ïe nad prací pfiem˘‰lím i doma. Hlavnû tehdy, kdyÏ mû tlaãí ãas a zákazník chce mít nûco vyrobeno velmi rychle. BûÏnû máme na v˘robu tfieba ãtrnáct dní, ale stane se, Ïe musí b˘t hotovo za tfii dny, jako tfieba teì nedávno, kdyÏ jsme vyrábûli ochranu rohÛ pro jeden zimní stadion. To byl nároãn˘ termín. A to si pak prom˘‰lím práci i doma, abych ráno pfii‰el do práce a mohl se do toho rovnou pustit. Jak dlouho uÏ svoji práci dûláte? Já jsem v Kordárnû zaãal – a to si pamatuji na den pfiesnû – 13. února 1995. S pfiestávkou, kdyÏ mû pfied tfiemi lety potkalo propou‰tûní, jsem tady sedmnáct let. Nebyl jsem tehdy jedin˘, kdo musel odejít, takov˘ je Ïivot. Ale kdyÏ se zaãalo zase nabírat, tak jsem se pfiihlásil. A tak vás vzali zase zpátky… Nabíralo se tehdy na ségly, kde jsem pfied tím

dûlal. Ale z pryÏe zrovna odcházel kolega a tak jsem ‰el radûji sem. Ne Ïe bych se práce na séglech bál, ale noãních smûn jsem si za ty roky uÏil dost a tak jsem dal pfiednost pryÏi. Já jsem vlastnû fabriku pro‰el celou. V pûtadevadesátém jsem zaãínal tady na pryÏi, pak jsem ode‰el na tkalcovnu séglÛ. Byl jsem i na tkalcovnû kordÛ a na skárnû. Prostû jsem tady práci znal v‰ude. A kde to bylo nejlep‰í? Nejlep‰í práce byla na tkalcovnû séglÛ, kde jsem pracoval jako sefiizovaã. Opravy strojÛ, to je zajímavá práce pro chlapa. ¤eknûte nám je‰tû nûco o tom, co dûláte ve volném ãase. V zimû jezdíme s rodinou lyÏovat na Filipov, dokonce jsem se to kvÛli dûtem znovu nauãil, teda spí‰ po letech zase lyÏování oprá‰il. V létû jezdíme na kolo a na procházky. Nejsem Ïádn˘ velk˘ sportovec, ale procházky a pohyb mám rád. V Louce máme domeãek a to je taky mÛj koníãek. PfiiÏenil jsem se sem ze Slovenska tak jako spousta dal‰ích, ale uÏ jsem tady dávno doma, HorÀáky mám rád.

9


ser iá l • s eri ál • ser iá l • se riá l •se ri ál •s eri ál •s er iá l

p

Příběh našich výrobků: Ségly

Ségly dodáváme paletû zákazníkÛ, mezi ty nejv˘znamnûj‰í a zároveÀ nejnároãnûj‰í patfií bezesporu Matador Púchov, nebo Fenner Dunlop. ·ífikov˘ rozsah na‰ich séglov˘ch tkanin se pohybuje od 70 do 260 centimetrÛ, ‰ífiku si vÏdy specifikuje zákazník podle toho, k ãemu bude dopravní pás slouÏit. „Napfiíklad do dolÛ jsou potfieba úzké pásy, protoÏe v podzemí není pfiíli‰ mnoho místa. ·iroké profily smûfiují tfieba zase do lomÛ k povrchov˘m rypadlÛm,“ vysvûtluje Bc. Ján Mareãek z Technického úseku. Proces, kter˘m séglová tkanina u na‰ich zákazníkÛ po expedici prochází, se podobá tomu, pfii kterém se ná‰ kord mûní v pneumatiku. Nejprve ségl putuje na kalandr a tady je na nûj shora i zespodu naná‰ena tenká vrstva gumy o tlou‰Èce cca 0,2 milimetru. Guma mÛÏe mít rÛzné sloÏení, tfieba pro pásy do dolÛ se pouÏívá guma s chloroprenovou smûsí, která má na rozdíl od normální hofilavé gumy schopnost zhá‰et a v˘sledn˘ pás je tak ohnivzdorn˘. 10

Séglová tkanina se u na‰ich zákazníkÛ promûní v nosnou konstrukci, respektive v˘ztuÏ pogumovaného dopravního pásu, a ten ve finále pfiepravuje sypké materiály jako je uhlí, vytûÏené kameny, písek, ale tfieba také obilí. Nûkdy jen nûkolik desítek metrÛ, jindy i deset kilometrÛ. Po cestû tedy musí nûco vydrÏet.

Pogumovan˘ ségl sjede z kalandru a znovu se namotá do balíku. Aby se jednotlivé vrstvy neslepily, prokládají se separaãní vrstvou, nejãastûji fólií nebo reÏnou nenaimpregnovanou tkaninou. Takov˘ balík pak smûfiuje na konfekci, kde se pomocí soustavy dvou válcÛ lisuje dohromady nûkolik vrstev pogumovan˘ch séglÛ. Kolik vrstev se bude lisovat dohromady, závisí na poÏadavku, k ãemu má v˘sledn˘ dopravníkov˘ pás slouÏit a jakou zátûÏ musí vydrÏet. MÛÏe jít o dvû, ale také tfieba o ‰est vrstev pogumované tkaniny. Ty nejvíce namáhané pásy – tfieba pro kamenolomy – se neskládají pouze z gumy a tkaniny. Vnitfiek takového pásu tvofií ocelová lanka. V takov˘chto dopravních pásech se pak na‰e pogumovaná tkanina pokládá nad a pod vrstvu ocelov˘ch lanek a zvy‰uje jejich odolnost po celé ‰ífice dopravního pásu. „KdyÏ totiÏ na takov˘ dopravní pás dopadne tfieba kámen o hmotnosti 500 kilogramÛ, snadno by se mohl protrhnout. Tkanina ale dokáÏe zv˘‰it jeho odolnost a náraz odpruÏit,“ vysvûtluje Ján Mareãek.

Na konci konfekce tedy máme nûkolik vrstev tkaniny a gumy nebo kombinaci gumy, ocelov˘ch lanek a séglu. Namotan˘ do balíku smûfiuje tento polotovar do tfietího kroku v˘robního procesu, kde se obkládá poslední krycí vrstvou gumy. Finální horní vrstva gumy má 4 aÏ 6 milimetrÛ, spodní 2 aÏ 4 milimetry a v˘sledn˘ gumotextilov˘ pás je tedy tlust˘ asi jeden centimetr, v pfiípadû, Ïe obsahuje i ocelové lanka, mÛÏe b˘t je‰tû tlust‰í, aÏ 4 centimetry. Zatím je ale velmi mûkk˘ a ohebn˘, coÏ zmûní poslední krok – vulkanizace ve vulkanizaãním lisu. Pás zajede mezi dvû velké ocelové desky, které fungují jako obfií Ïehliãky. Teplo a tlak po dobu 12 aÏ 30 minut pÛsobí na gumu a ven uÏ vyjede zvulkanizovan˘ pevn˘ materiál pfiipraven˘ slouÏit v dopravních pásech. Lisy mohou vypadat rÛznû, na‰i zákazníci pouÏívají jak jednoetáÏové, tak dvouetáÏové lisy, ty dokáÏí vulkanizovat dva pásy ve dvou etáÏích zároveÀ, nebo lisy rotaãní s dvûma vyhfiívan˘mi válci, kde na rozdíl od etáÏov˘ch lisÛ jede proces vulkanizace kontinuálnû.


s er iál • se ri ál •s er iál • ser iá l • se riá l •se ri ál •s eri ál

f

Po vulkanizaci uÏ mají na‰i zákazníci hotov˘ produkt – gumotextilní pás. Ten se nafieÏe na krat‰í kusy, obvykle o délce 200 metrÛ a smotá do balíkÛ, takov˘ balík pak dosahuje v prÛmûru

Fotbalový turnaj KORDcup 2012

3-4 metry na v˘‰ku. Pokud má b˘t dopravní pás del‰í, jednotlivé kusy se spojují do libovolné délky lepením nebo mechanick˘mi spoji pfiipomínajícími panty. „Z na‰ich séglÛ se kromû dopravníko-

v˘ch pásÛ vyrábí napfiíklad je‰tû protiskluzové podloÏky. To se potom v tfietím kroku obkládání krycí gumou nanese nahoru na dopravní pás je‰tû séglová tkanina bez impregnace a takto se nechá zvulkanizovat v lisu. Po vulkanizaci se vrchní vrstva nenaimpregnovaného séglu odtrhne a vznikl˘ otisk funguje protiskluzovû. „VyuÏití takové pásy nacházejí v ustájení hospodáfisk˘ch zvífiat,“ nastiÀuje Ján Mareãek. V oblasti gumotextilních dopravních pásÛ pfiipravujeme nov˘ projekt - tkaniny z aramidového vlákna. Pracovníci z v˘robního úseku jej mÛÏou identifikovat podle Ïlutého zabarvení. „Tyto tkaniny vykazují nadstandardnû vysoké pevnosti, ãímÏ zaãínají konkurovat pásÛm z ocelov˘ch lan,“ fiíká Bc. Ján Mareãek. Zatímco pevnost je srovnatelná, textilní pásy mají niÏ‰í hmotnost, lep‰í ohebnost, niÏ‰í náklady na provoz a mohou b˘t ohnivzdorné. Jiné typy tkanin z aramidu zase nacházejí vyuÏití jako v˘ztuÏ ve speciální obuvi pro armádu nebo v neprÛstfieln˘ch vestách.

Také letos pokraãovala tradice mezifiremního fotbalového klání, tentokrát u nás ve Velké, na hfii‰ti TJ Kordárna. Pfiátelské zápasy pûti t˘mÛ systémem kaÏd˘ s kaÏd˘m vyvrcholily neformálním odpolednem pln˘m pohody. Jak je patrné z fotografií, se zákazníky z âeska a Slovenska jsme si kromû sportovního nasazení uÏili také zábavu u cimbálovky,

potû‰ení z dobrého jídla i pití a sluneãné poãasí. Koneãné pofiadí fotbalov˘ch t˘mÛ: 1. Continental Matador Rubber 2. KORDÁRNA Plus A 3. Barum Continental 4. Continental Matador Truck Tires 5. KORDÁRNA Plus B

11

k

Křížovka s poetickou tajenkou


Jifií Îáãek, NùKDO Nûkdo Ïije kopretinou, Nûkdo je zas na rÛÏe... Pokraãování najdete v tajence!

Vylu‰tûte tajenku, napi‰te ji na lístek s Va‰ím jménem a zamûstnaneck˘m ãíslem a vhoìte nejpozdûji do 31. 7. 2012 do slosovací nádoby, která bude umístûna v prostoru osobní vrátnice. Tfii vylosovaní obdrÏí v˘hru ve formû nákupní poukázky: 1. cena 500 Kã • 2. cena 300 Kã • 3. cena 200 Kã

K dobr m zprávám patfií, Ïe se nám v první polovinû

Recommend Documents