Rychleby Góry Złote, rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu

Projekt je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj

Rychleby – Góry Złote, rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Zadavatel: Sdružení obcí Mikroregionu Javornicko nám. Svobody 134 790 70 Javorník tel.: 584 440 144 fax: 584 440 190

Zpracovatel: Enterprise plc, s.r.o. Jeremenkova 485/13 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel: +420 599 529 930 – 931 Fax: +420 599 529 938 e-mail: [email protected] www: http://www.enterpriseplc.cz

Ostrava, březen 2009

Rychleby – Góry Złote, rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu

Obsah 1

Analýza socioekonomických podmínek a podnikatelských příležitostí............................................ 3 1.1 Vymezení řešeného území projektu ........................................................................................ 3 1.2 Historie řešeného území ........................................................................................................... 4 1.3 Stručná charakteristika obcí / gmin řešeného území................................................................ 6 1.4 Základní socio-ekonomické ukazatele...................................................................................... 7 1.4.1 Demografie ........................................................................................................................ 7 1.4.2 Ekonomické subjekty ....................................................................................................... 12 1.4.3 Trh práce.......................................................................................................................... 14 1.5 Doprava................................................................................................................................... 15 1.5.1 Silnice .............................................................................................................................. 15 1.5.2 Železniční doprava .......................................................................................................... 16 1.5.3 Letecká doprava .............................................................................................................. 17 1.6 Vzdělávací zařízení................................................................................................................. 18 1.6.1 Základní školy.................................................................................................................. 18 1.6.2 Gymnázia......................................................................................................................... 18 1.6.3 Střední školy .................................................................................................................... 19 1.7 Cestovní ruch .......................................................................................................................... 19 1.7.1 Památky a další atraktivity cestovního ruchu .................................................................. 19 1.7.2 Přírodní atraktivity............................................................................................................ 26 1.7.3 Pěší a cykloturistika ......................................................................................................... 27 1.7.4 Ubytovací a pohostinské služby ...................................................................................... 30 1.8 Podnikatelské příležitosti ........................................................................................................ 41 2 Syntetická část ............................................................................................................................... 43 2.1 SWOT analýza ........................................................................................................................ 43 2.1.1 SW - Geografické a demografické charakteristiky .......................................................... 44 2.1.2 SW - Ekonomické a sociální charakteristiky.................................................................... 45 2.1.3 SW - Dopravní a technická infrastruktura a obslužnost území pro podnikání a CR ....... 45 2.1.4 SW - Atraktivita území pro podnikání .............................................................................. 45 2.1.5 SW - Návštěvnická atraktivita vymezeného území ......................................................... 45 2.1.6 SW - Služby pro rozvoj podnikání a cestovního ruchu a jejich organizace..................... 46 2.1.7 OT pro podnikání ............................................................................................................. 46 2.1.8 OT pro cestovní ruch ....................................................................................................... 46 2.2 Diagnóza ................................................................................................................................. 47 3 Strategie rozvoje ............................................................................................................................ 47 3.1 Návrh vize ............................................................................................................................... 48 3.1.1 Užší znění vize ................................................................................................................ 48 3.1.2 Širší znění vize ................................................................................................................ 48 3.2 Návrh oblastí strategických cílů .............................................................................................. 48 3.2.1 Oblast A: Strategie rozvoje podnikatelského prostředí ................................................... 48 3.2.2 Oblast B: Strategie rozvoje infrastruktury a suprastruktury cestovního ruchu ................ 49 3.2.3 Oblast C: Strategie marketingové podpory rozvoje cestovního ruchu ............................ 49 Seznam tabulek..................................................................................................................................... 51 Seznam map...................................................................................................................................... 51 Seznam grafů ........................................................................................................................................ 51 Seznam obrázků.................................................................................................................................... 51

Enterprise plc, s.r.o.

Strana 2 (celkem 51)


1 Analýza socioekonomických příležitostí 1.1

podmínek

a

podnikatelských

Vymezení řešeného území projektu

Analýza socioekonomických podmínek a podnikatelských příležitostí je zpracována pro příhraniční území České republiky, tj. území obcí mikroregionu Javornicko (Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Uhelná, Vlčice) a příhraniční území Polské republiky, tj. území Gminy Otmuchów a Gminy Paczków. Vymezené území je součástí Euroregionu Praděd a jeho obce i gminy jsou členskými obcemi euroregionu.

Mapa 1 – vymezení řešeného území

Pramen: Enterprise plc, s.r.o.

Tabulka 1 – Základní charakteristika vymezeného území Charakteristika Euroregion České území Polské území Katastrální výměra českého území Katastrální výměra polského území Katastrální výměra celkem Počet obyvatel českého území k 31.12.2007 Počet obyvatel polského území k 31.12.2007 Počet obyvatel celkem k 31.12.2007 Hustota zalidnění českého území Hustota zalidnění polského území Hustota zalidnění celkem

Stav Euroregion Praděd Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Uhelná, Vlčice Gmina Otmuchów, Gmina Paczków 162 km2 267 km2 429 km2 5208 27871 33079 32 obyvatel / km2 104 obyvatel / km2 77 obyvatel / km2

Pramen: ČSÚ, Urząd Statystyczny w Opolu




Mapa 2 – Euroregion Praděd

Řešené území

2 - Bernartice 3 - Bílá Voda

6 - Javorník 15 – Gmina Otmuchów

16 – Uhelná 17 – Gmina Paczków

20 - Vlčice

Pramen: ČSÚ

1.2

Historie řešeného území

Rozdělení území Slezska v roce 1742 a vytvoření hranice mezi jeho českou a polskou částí způsobilo postupný ekonomický a sociální úpadek příhraničních území. K těmto územím patří bezesporu i řešené české a polské území.




Mapa 3 – Mapa z roku 1742

Řešené území projektu

Pramen: http://cs.wikipedia.org

Slezsko se svým rozvinutým tkalcovstvím patřilo k nejvyspělejším a nejbohatším zemím Habsburské monarchie, což byl jeden z důvodů proč se stalo cílem pruské expanze, která začala roku 1740 vpádem do Slezska bez vyhlášení války. V letech 1740-1742, 1744-1745 a 1756-1763 proběhly celkem tři slezské války mezi Habsburskou monarchií a Pruskem. Prusko, které neuznalo tzv. pragmatickou sankci, si po nástupu Marie Terezie vzalo za záminku dědické nároky na některé slezské úděly, držené braniborskými Hohenzollerny. Roku 1742 na základě Vratislavského míru získalo Prusko většinu slezského území včetně Kladska, které dosud patřilo k Čechám, což bylo roku 1763 potvrzeno i mírem Hubertusburským. Na získaném území Prusko vytvořilo novou provincii Slezsko. Pouze menší část Slezska, zahrnující Těšínské knížectví, jižní části Krnovského, Niského a Opavského knížectví, neoficiálně označovaná jako Rakouské či České Slezsko, zůstala s titulem vévodství jako jedna z korunních zemí součástí České koruny. Novým sídlem Rakouského Slezska se stala Opava. Pramen: http://cs.wikipedia.org

Po dlouhé období trvající několik století tedy nebylo možné plně využívat potenciálu celého území na obou stranách hranice k rozvoji ekonomických aktivit, což způsobilo odliv populace z tohoto území. Po vstupu České a Polské republiky do tzv. Schengenského prostoru 21.prosince 2007 se po několika stoletích otevřely nové možnosti spolupráce mezi ekonomickými subjekty v rámci řešeného území. Tím, že se Česká i Polská republika staly součástí území 24 zemí (22 zemí EU a 2 země mimo EU), kde je možné se pohybovat po silnici, po vodě i letecky bez jakýchkoliv omezení, vznikly nové příležitosti pro ekonomický rozvoj této příhraniční oblasti, vytvářející předpoklady nejen pro růst životní úrovně, ale následně i pro stabilizaci místního obyvatelstva.




1.3

Stručná charakteristika obcí / gmin řešeného území

Bernartice se skládají ze tří místních částí: obce Bernartice, Bukové a Horních Heřmanic. Obec leží v úrodné Vidnavské nížině a první písemná zmínka o obci je z roku 1291. Zeměpisná poloha předurčila úspěšný rozvoj zemědělství. Byl zde postaven jeden z prvních cukrovarů ve Slezsku. Statkáři byli iniciátory při založení různých podniků, zejména lihovarů a likérky v Bernarticích a Bukové. Česká menšinová škola v Bernarticích se udržela díky sílícímu vlivu Němců jen do podzimu roku 1938. Hospodářská struktura obce zůstala po odsunu Němců (do roku 1948) zachována. Poté došlo k zestátnění a mnohé provozy byly zrušeny. Obec se svými katastry nabyla opět zemědělský ráz. Nejvýznamnější památkou je barokní zámeček a kostel sv. Petra a Pavla, který patří k nejstarším na Javornicku. Kostel byl změněn v posledních stoletích přístavbami, zejména věže a lodě. Významným rodákem je kartograf Josef Jiittner, narozený v roce 1775, autor známého plánu Prahy. Další informace o obci jsou k dispozici na adrese www.bernartice.eu . Bílá Voda je nejsevernější obcí okresu Jeseník. Byla založena ve 13. století. Největší částí obce je městys Bílá Voda. Další části nesou název Kamenička a Ves Bílá Voda. Největšího rozkvětu obec dosáhla v 1. polovině 18. století, kdy Jakub Arnošt Lichtenštejn založil piaristickou kolej a gymnázium. Obec se stala střediskem vzdělávání. Později, díky své poloze, se izolovanost Bílé Vody prohlubovala. Po květnu 1945 došlo vlivem odsunu Němců k poklesu obyvatel. Smutným světovým unikátem se obec stala v roce 1950, kdy se 28. září na sv. Václava doslova přes noc ocitlo v obci 146 řeholních sester z pěti kongregací. Během následujících 40 let se v obci vystřídalo zhruba 1000 řádových sester. Z toho asi 700 odpočívá na místním hřbitově, který se stal kulturní památkou ČR. Významnou pamětihodností je i farní kostel Navštívení Panny Marie. Místní firma Unita vyrábí hostie pro farnosti v celé ČR. V roce 2004 se výroba rozšířila o lázeňské oplatky, které se dodávají do lázní a prodejen v regionu i mimo něj. Další informace o obci jsou k dispozici na adrese www.bilavoda.cz . Město Javorník se skládá ze čtyř částí s názvy Javorník, Bílý Potok, Horní Hoštice a Travná. Nad městem se tyčí zámek Jánský vrch. První písemná zmínka o městě je z roku 1291. Původní hrad se po husitských válkách ocitl v rozvalinách a na přelomu 15. a 16. století zde byl postaven renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo vratislavských biskupů. Těžila se zde železná a stříbrná ruda. Město i s okolím leží stranou důležitých dopravních tepen, silnice mají místní význam. Také železnice má lokální význam a spojuje město s přestupní stanicí Dolní Lipová. Do kulturní historie města se nejvíce zapsal skvělý hudebník a skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu, autor řady komických oper i dalších skladeb. Město má několik významných historických památek, např. barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1723 a raně gotický hřbitovní kostel sv. Kříže z roku 1260. V Travné se nachází poutní kaple P. Marie Saletské s pramenem „zázračné“ vody a křížovou cestou. Další informace o městě jsou k dispozici na adrese www.mestojavornik.cz . Uhelná je rozlehlou obcí s malým počtem obyvatel. Obec se skládá ze 6 částí s názvy: Červený důl, Dolní Fořt, Horní Fořt, Hraničky, Nové Vilémovice a Uhelná. Obec vznikla asi ve 2. polovině 13. století a patřila Javorníku – Jánskému Vrchu, jehož hejtman Timling v roce 1669 vystavěl v Horním Fořtu dvůr, který byl později povýšen na rytířské fojtství. Většina obyvatel se věnovala zemědělství, ale postupně zde vznikaly průmyslové podniky. Po roce 1913 byl v Horním Fořtu komplex pily a lihovaru se sušárnou brambor. Do té doby prosperujícímu území začalo po odsunu německého obyvatelstva ubývat průmyslových podniků. Pilu a fojtské statky převzal v roce 1949 Státní statek Javorník, věnující se zemědělství. Povrchový lignitový důl Pelnář skončil těžbu v roce 1957 a byl přeměněn na rybník. Je zde bývalý farní kostel sv. Kateřiny z roku 1801. Památkově chráněna je socha sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Floriána v Uhelné na návsi pochází z druhé poloviny 18. století. Další informace o obci jsou k dispozici na adrese www.uhelna.cz .




Vlčice se skládají ze čtyř částí: Bergov, Dolní Les, Vlčice a Vojtovice. Obec se z historického pohledu nevyvíjela jako územní celek. Je velmi pravděpodobné, že právě na Vlčice se vztahuje zakládací listina z roku 1248, kterou vratislavský biskup daroval rytíři Vrocivojovi k osazení 40 lánů "nad říčkou Vlčicí" s podmínkou, že tam mají být usazeni Poláci, ale na německém právu. Biskupské vlčické léno držela postupně řada významných rodů. Vlčický zámek prošel mnoha stavebními změnami od gotické tvrze přes renezanční zámeček až po nejvýraznější empírovou přestavbu v roce 1829. V roce 1845 vznikl u zámku velký přírodně krajinářský park. Památný je zdejší farní kostel, kterému byla vtisknuta barokní podoba. V kostele je velmi cenná skupina dřevěných soch svatých a kazatelna. V obci byla pila s mlýnem, elektrárna, tradici vždy mělo zemědělství. K nejzávažnějšímu zlomu ve vývoji obce, zejména z demografického hlediska, došlo po roce 1945, kdy odsunuté německé obyvatelstvo jen z části nahradili čeští osídlenci. Další informace o obci jsou k dispozici na adrese www.vlcice.cz . Gmina Otmuchów se nachází v jihozápadní části Opolského Vojvodství na sudetské stezce a hraničí s Českou republikou. Mezi základní odvětví hospodářství patří zemědělství a turistika. Otmuchow náleží do první desítky gmin Opolského vojvodství z hlediska osevní plochy pšenice, řepky, cukrové řepy a také z hlediska chovu dobytka. Průmyslu dominuje cukrovarnictví. V Otmuchowie jsou každoročně organizovány slavnosti „Lato Kwiatów z Pradziadem“ (léto květin s Pradědem). Otmuchovské jezero, atraktivní architektonické památky a poměrně rozvinuté ubytovací zázemí tvoří zajímavou nabídku pro turisty zaměřené na vodní sporty, rybářství, myslivost, pěší turistiku a cykloturistiku. Území gminy protíná mezinárodní cyklostrasa. Z památek je nutno jmenovat renesanční radnici ze 13. století se slunečními hodinami a Biskupský zámek taktéž ze 13. století. Další informace o gmině jsou k dispozici na adrese www.otmuchow.pl . Gmina Paczków se nachází na turistické cestě vedoucí z Malopolski a Slezska do Klodské Kotliny. Paczków je gminou průmyslovo - zemědělskou. Zemědělská plocha tvoří cca 80 % celkové rozlohy gminy. Jsou to především půdy s vysokou bonitou. Pěstovaným plodinám dominuje pšenice, která je vyseta téměř na 50 % celkové osevní plochy. Ve struktuře hospodářství hraje významnou roli cukrovarnictví. Přesto gmina nabízí i mnoho turistických atrakcí. Významný vliv na rozvoj cestovního ruchu má Otmuchowské jezero s poměrně rozvinutou turistickou infrastrukturou. Paczków je dobrým výchozím bodem pro cestu do České republiky nebo Klodské Kotliny. Vzhledem k dobře zachovaným obranným opevněním je Paczków nazýván polským Carcassonne. Nachází se zde muzeum plynařství s největší sbírkou plynoměrů a dalších plynařských zařízení v Evropě. Další informace o gmině jsou k dispozici na adrese www.paczkow.pl .

1.4

Základní socio-ekonomické ukazatele

Tato kapitola popisuje základní demografickou a ekonomickou situaci řešeného území ve srovnání s údaji za vyšší územní celky (Okres Jeseník, Olomoucký kraj, Powiat Nyski, Vojvodství Opolské), přičemž statistická data byla získána ze zdrojů ČSÚ (území České republiky) a Statistického úřadu v Opole (území Polské republiky). 1.4.1

Demografie

Počet obyvatel trvale bydlících na českém území tvoří 15,7 % celkového počtu obyvatel řešeného území. Počet obyvatel trvale bydlících na polském území tvoří 84,3 % celkového počtu obyvatel 2 2 řešeného území. Rozloha českého území ovšem činí 162 km a rozloha polského území 267 km . 2 Hustota zalidnění je tedy na českém území více než trojnásobně nižší (32 obyvatel na km ) než na polském území (104 obyvatel na km2). Podíl obyvatel ve věku do 14 let (dle ČSÚ) resp. do 15 let (dle Statistického úřadu v Opole) je na českém území 16,7% a polském území 16,9%. Z toho vyplývá, že srovnatelný je rovněž podíl obyvatel nad 14 let věku resp. nad 15 let věku. Ve srovnání s vyššími územními celky je podíl obyvatel ve věku do 14 let, resp. do 15 let v rámci českého i polského území vyšší od 1% do 2,4%., z čehož plyne i nižší průměrný věk obyvatel řešeného území.




Tabulka 2 – Počet obyvatel v řešeném území k 31.12.2007 České území Bernartice Bílá Voda Javorník Uhelná Vlčice Celkem Okres Jeseník Olomoucký kraj Polské území Gmina Otmuchów Gmina Paczków Celkem Powiat Nyski Województwo Opolskie Řešené území Celkem

895 300 2980 549 484 5208 41565

35,7 53,4 36,5 35,4 37,9 37,4 39,8

Počet obyvatel ve věku 0-14 let 171 89 418 92 102 872 6027

641791

40,3

91821

Počet obyvatel celkem


Průměrný věk

Průměrný věk*

Počet obyvatel ve věku 0-15 let

19,1% 29,7% 14,0% 16,8% 21,1% 16,7% 14,5%

Počet obyv. ve věku 15 a více let 724 211 2562 457 382 4336 35538

14,3%

549970

Podíl na celkem

Podíl na celkem

Počet obyv. ve věku 16 a více let

Podíl na celkem

Počet obyv. na km2

80,9% 70,3% 86,0% 83,2% 78,9% 83,3% 85,5%

31 20 38 24 26 32 58

85,7

122

Podíl na celkem

Počet obyv. na km2

14196

-

2411

17,0%

11785

83,0%

76

13675

-

2299

16,8%

11376

84,2%

171

27871 145017

-

4710 23027

16,9% 15,9%

23161 121990

84,1% 86,1%

104 118

1037088

-

159644

15,4

877444

86,6%

110

Podíl na celkem

Počet obyv. na km2

85,1%

77


Průměrný věk

33079

-

Počet obyvatel ve věku 0-15 let 5582

Podíl na celkem 16,9%

Počet obyv. ve věku 16 a více let 27497

Pramen: ČSÚ, Urząd Statystyczny w Opolu * Informace nezjištěny

Z časové řady vývoje počtu obyvatel v řešeném území vyplývá, že na českém území došlo od roku 2003 k mírnému nárůstu počtu obyvatel (nárůst o 0,7%, tj. plus 36 obyvatel) zatímco na polském území došlo od roku 2003 k poklesu počtu obyvatel o 1,7%, tj. minus 476 obyvatel. Celkově tedy došlo od roku 2003 ke snížení počtu obyvatel řešeného území o 1,3%, tj. o 440 obyvatel. Ve srovnání s vyššími územními celky lze konstatovat: počet obyvatel na vymezeném českém území od roku 2003 mírně roste ve srovnání s počtem obyvatel okresu Jeseník (pokles o 1,4%) vývoj počtu obyvatel na vymezeném českém území je srovnatelný s vývojem počtu obyvatel v rámci Olomouckého kraje vývoj počtu obyvatel na vymezeném polském území je srovnatelný s vývojem počtu obyvatel v rámci Powiatu Niského a Województwa Opolského.

Tabulka 3 – Vývoj počtu obyvatel řešeného území České území Bernartice Bílá Voda Javorník Uhelná Vlčice


2003

2004

2005

2006

2007

Index % 2007/ 2003

913 302 2967 532 458

929 289 2970 519 464

940 287 2989 505 458

915 289 2980 553 476

895 300 2980 549 484

98,0 99,3 100,4 103,2 105,7



Celkem Okres Jeseník Olomoucký kraj

Polské území Gmina Otmuchów Gmina Paczków Celkem Powiat Nyski Województwo Opolskie Řešené území Celkem

5172

5171

5179

5213

5208

100,7

42 148 640680

42 014 639423

41 891 639161

41 827 639894

41 565 641791

98,6 100,2 Index % 2007/ 2003

2003

2004

2005

2006

2007

14487 13860 28347 147441

14338 13828 28166 146853

14316 13797 28113 146330

14168 13760 27928 145512

14196 13675 27871 145017

98,0

1055667

1051531

1047407

1041941

1037088

98,2

2003

2004

2005

2006

2007

Index % 2007/ 2003

33519

33337

33292

33141

33079

98,7

98,7 98,3 98,4


Přírůstek/úbytek počtu obyvatel řešeného území v letech 2003 - 2007 ve srovnání s vyššími územními celky je zachycen v následujícím grafu.

Graf 1 - Přírůstek / úbytek počtu obyvatel řešeného území v letech 2003 – 2007 v % 1,00% 0,50% 0,00% -0,50% -1,00% -1,50% úz em í Ř eš en é

P ow ia W tN o je ys w ki ód zt w o O po ls ki e

P ol sk é

kr aj

O lo m ou ck ý

Je se ní k O kr es

úz em í Č es ké

úz em í

-2,00%

Lidský kapitál je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících rozvoj každého regionu a úzce s tím souvisí zejména rodinný stav a úroveň vzdělanosti místních obyvatel. Z tabulky 4 vyplývá, že výrazně vyšší procento rozvedených mužů i žen je na českém území. Ovšem vzhledem k vyššímu podílu polského obyvatelstva je celkové procento rozvedených mužů i žen nižší.

Tabulka 4 – Rodinný stav obyvatel řešeného území - v % k 31.12.2006 Rodinný stav (%) České území

Muži

Rodinný stav (%) Ženy

muži svobod ní

ženatí

rozved ení

ovdovělí

nezjiště no

ženy svobo vdané dné

rozved ené

ovdovělé

nezjiště no

Bernartice

361

38,8

47,1

10,8

2,2

1,1

375

24,5

47,2

11,5

16,3

0,5

Bílá Voda

102

44,1

43,1

9,8

2,9

-

134

41,8

32,8

9,7

14,9

0,7

Javorník

0,6

1221

36,4

50,1

9,3

2,5

1,7

1221

21,9

50,2

10,7

16,5

Uhelná

217

34,1

56,7

7,8

1,4

-

224

25,4

51,8

4,9

17,9

-

Vlčice

183

34,4

54,1

8,7

2,2

0,5

189

14,8

52,9

6,9

24,9

0,5

2084

36,8

50,3

9,4

2,3

1,2

2143

23,1

49,2

9,9

17,3

0,5

Celkem




Rodinný stav (%) Polské území

Gmina Otmuchów Gmina Paczków Celkem

Muži


muži

ženy svobo vdané dné

svobod ní

ženatí

rozved ení

ovdovělí

nezjiště no

5762

34,2

59,9

2,1

3,0

0,7

6014

22,9

5484 11246

35,2 34,7

56,7 58,4

3,5 2,8

3,4 3,2

1,1 0,9

5898 11912

24,8 23,8

rozved ené

ovdovělé

nezjiště no

57,7

2,3

16,6

0,5

53,8 55,8

4,0 3,1

16,0 16,3

1,4 0,9

Rodinný stav (%) Řešené území

Muži


muži

Celkem 13330 Pramen: ČSÚ

svobod ní 35,0

ženatí 57,1

rozved ení 3,8

ovdovělí 3,1

nezjiště no 0,9

ženy

svobo vdané dné 14055 23,7 54,8

rozved ené 4,2

ovdovělé 16,5

nezjiště no 0,8

Ukazatel úrovně vzdělanosti charakterizuje hladinu celkové společenské vyspělosti. Následující tabulka 5 obsahuje údaje ČSÚ o českém obyvatelstvu ze sčítání lidu v roce 2001. Z údajů uvedených v této tabulce je zřejmé, že v české části řešeného území je struktura vzdělanosti méně příznivá ve srovnání s územím vyšších územních celků (okres Jeseník, Olomoucký kraj). Převažuje obyvatelstvo vyučené bez maturity a se základním vzděláním (72,3 %). Velmi nízký je podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (3,5 %).

Tabulka 5 - Obyvatelstvo 15 leté a starší českého území podle dosaženého vzdělání v % České území

základní bez vzdělání a neukončené

Bernartice Bílá Voda Javorník Uhelná Vlčice Celkem

1,8% 4,2% 1,0% 2,7% 2,4% 1,6% 1,0% 0,6%

Okres Jeseník Olomoucký kraj

30,3% 32,6% 27,9% 33,3% 38,7% 30,1% 26,9% 23,6%

vyučení úplné a střední střední odborné s maturitou bez maturity

43,8% 36,9% 42,3% 44,7% 38,4% 42,2% 41,1% 39,1%

15,5% 20,3% 20,9% 13,2% 14,0% 18,5% 20,8% 24,7%

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

nezjištěno

2,7% 2,5% 2,2% 1,8% 2,4% 2,3% 3,0% 3,0%

2,3% 2,1% 4,1% 3,2% 3,0% 3,5% 5,8% 8,1%

3,7% 1,3% 1,6% 1,1% 1,1% 1,8% 1,4% 1,0%

Pramen: ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Graf 2 – Struktura vzdělanosti obyvatel českého území nezjištěno 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

vysokoškolské vč. vědecké přípravy vyšší odborné a nástavbové úplné střední s maturitou vyučení a střední odborné bez maturity základní a neukončené České území

Okres Jeseník

Olomoucký kraj

bez vzdělání





V rámci polského území jsou k dispozici údaje za Powiat Nyski (sčítání lidu v roce 2002) Zde je situace v oblasti vzdělanosti příznivější, neboť ve srovnání s údaji za Opolské vojvodství nejsou rozdíly podle jednotlivých kategorií vzdělanosti nijak výrazné a podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (7,3%) je ve srovnání s okresem Jeseník (5,8%) vyšší o 2,5%.

Tabulka 6 - Obyvatelstvo 16 leté a starší polského území podle dosaženého vzdělání v % Polské území

Powiat Nyski Województwo Opolskie

základní vzdělání

učňovské

střední odborné

30,9% 30,8%

26,2% 27,1%

20,2% 18,8%

střední vysokoškols nadstavbové všeobecné ké

6,9% 7,0%

3,4% 2,9%

7,3% 8,3%

Pramen: Narodowy spis powszechny 2002 ludność

Graf 3 - Struktura vzdělanosti obyvatel polského území

100% 80%

vysokoškolské nadstavbové

60%

střední všeobecné

40%

střední odborné učňovské

20% 0%

základní vzdělání Powiat Nyski

Województwo Opolskie

Následující tabulky znázorňují informace o obyvatelstvu z pohledu ekonomické aktivity. Jedná se především o sledování podílu produktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel (dle ČSÚ od 15 do 64 let, dle Statistického úřadu v Opole od 16 do 64 let) a zaměstnanosti obyvatelstva podle odvětví. Z tabulky 5 vyplývá, že podíl produktivního obyvatelstva na českém území je o 4,7% vyšší než na polském území. Rovněž ve srovnání s relevantními vyššími územními celky je na českém i polském řešeném území nižší podíl produktivního obyvatelstva.

Tabulka 7 - Obyvatelstvo řešeného území podle produktivního věku k 31.12.2007 České území Bernartice Bílá Voda Javorník Uhelná Vlčice Celkem Okres Jeseník Olomoucký kraj Polské území


Počet obyvatel celkem 895 300 2980 549 484 5208

41 565 641791 Počet obyvatel celkem

z toho: produktivní

neproduktivní

Podíl produktivního obyvatelstva

606 185 2127 382 313 3613

289 115 853 167 171 1595

67,7% 61,7% 71,4% 69,6% 64,7% 69,4%

30051 455756

11514 186035

72,3% 71,0%

z toho: produktivní

neproduktivní

Podíl produktivního obyvatelstva



Gmina Otmuchów Gmina Paczków Celkem Powiat Nyski Województwo Opolskie Řešené území Celkem

14196 13675 27871 145017 1037088 Počet obyvatel celkem 33079

9140 8896 18036 94679 678151

5056 4779 9835 50338 358937

64,4% 65,0% 64,7% 65,3% 65,4% Podíl produktivního obyvatelstva

z toho: 21649

11430

65,4


V tabulce 6 je analyzováno ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO) českého území podle jednotlivých odvětví. Ve srovnání s vyššími územními celky (okres Jeseník, Olomoucký kraj) je výrazně vyšší podíl EAO v zemědělství a lesnictví. Naopak v průmyslu je ve srovnání s údaji za Olomoucký kraj o 10,5% méně EAO.

Tabulka 8 - EAO v řešeném českém území podle odvětví - v % České území Bernartice Bílá Voda Javorník Uhelná Vlčice Celkem Okres Jeseník Olomoucký kraj

Zemědělství a lesnictví 23,7% 17,9% 15,0% 14,6% 14,9% 16,6% 6,9% 5,7%

Průmysl

Stavebnictví

Služby a ostatní

22,7% 26,5% 17,7% 27,6% 22,3% 20,4% 25,2% 30,9%

18,3% 4,3% 12,9% 10,0% 16,8% 13,5% 12,4% 9,4%

19,5% 25,6% 36,9% 33,7% 33,2% 32,7% 32,0% 33,8%


Z údajů Statistického úřadu v Opole vyplývá, že podíl pracujících v zemědělství v rámci powiatu je o 2,4% vyšší než v rámci vojvodství. Ve srovnání s českým území je ovšem rozdíl podstatně vyšší (6,4%).

Tabulka 9 - Pracující v řešeném polském území podle odvětví - v % k 31.12.2007 Polské území Powiat Nyski Województwo Opolskie

Zemědělství a lesnictví 23,0% 20,6%

Průmysl a stavebnictví 29,4% 32,7%

Služby obchodní 21,6% 23,3%

Služby neobchodní 26,1% 23,5%

Pramen: Urząd Statystyczny w Opolu

1.4.2 Ekonomické subjekty Následující tabulky obsahují počty ekonomických subjektů na českém a polském území a jejich podíl na celkovém počtu. Vzhledem k různosti metodik ČSÚ a Statistického úřadu v Opole byly údaje zpracovány do zvláštních tabulek. Z tabulek 8 a 9 vyplývá, že výrazně vyšší počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel (26 subjektů) připadá na české území. Na polském území připadá na 100 obyvatel 8 ekonomických subjektů. Nejvyšší počet ekonomických subjektů připadá na českém i polském území na obchod a služby.

Tabulka 10 - Počet ekonomických subjektů podle odvětví na českém území k 31.12.2007 České území Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje


Bernartice

Bílá Voda

85

10

97

27

35 61 21

4 8 1

118 149 30

17 18 8

Javorník Uhelná Vlčice

Celkem

Podíl

17

236

17,5%

17 26 0

191 262 60

14,1% 19,4% 4,4%



Obchod, prodej a opravy motor. voz. a spotř. zboží, ubyt. a pohost. Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem Počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel

43

16

225

22

20

326

24,1%

25

5

106

7

7

150

11,1%

2

2

5

2

2

13

1,0%

2

3

21

3

4

33

2,5%

11

7

47

9

6

80

5,9%

285

56

798

113

99

1351

100,0%

32

19

27

21

20

26

-

Pramen: ČSÚ

Tabulka 11 - Počet ekonomických subjektů podle odvětví na polském území k 31.12.2007 Polské území Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Obchod a opravárenské služby Hotely a restaurace Doprava a spoje Finanční sektor Správa nemovitostí Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství Zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem Počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel

Gmina Otmuchów

Gmina Paczków

Celkem

Podíl

67 96 154 330 56 62 35 197

41 111 82 423 50 59 37 267

108 207 236 753 106 121 72 464

4,6% 8,9% 10,1% 32,3% 4,5% 5,2% 3,1% 19,9%

14

8

22

0,9%

39 28

28 31

67 59

2,9% 2,5%

59

60

119

5,1%

1137

1197

2334

100,0%

8

9

8

-


Největší zaměstanavatelé na českém území: EKO - Vimar Orlaňski CZ Javorník - výroba zplynovacích kotlů na dřevo a na pelety, cca 150 zaměstnanců

Největší zaměstanavatelé na polském území: JOPEK Paczków– výroba stavebních materiálů, cca 150 zaměstnanců FAMAD Paczków – výroba strojů pro úpravu povrchu nábytku, výroba strojů pro truhlářství, cca 100 zaměstnanců MIGRA Paczków – výroba ocelových konstrukcí, výroba komponent pro stavební průmysl, výroba komponent pro větrné elektrárny, výroba komponent pro hornictví, cca 150 zaměstnanců CORPO Paczków – výroba pracovních a firemních oděvů, cca 30 zaměstnanců JARPAK Paczków – výroba kartonů, cca 60 pracovníků NASSEN Paczków– výroba čalouněných židlí, cca 80 zaměstnanců TRANSCOM Paczków – import alkomatů, výroba náústníků, cca 25 zaměstnanců EKO - Vimar Orlaňski PL Otmuchów - výroba zplynovacích kotlů na dřevo a na pelety, cca 150 zaměstnanců

ZPC Otmuchów – výroba potravin (cukrovinky apod.), cca 230 zaměstnanců




1.4.3 Trh práce Na stavu výkonnosti ekonomiky každého území se silně odráží zaměstnanost a proto je v rámci této kapitoly analyzována také situace na trhu práce. Následující informace jsou čerpány z údajů MPSV ČR, Statistického úřadu v Opole a Úřadu práce v Nyse. Metodika tvorby dat je u českých a polských úřadů rozdílná, a proto jsou údaje o nezaměstnanosti analyzovány odděleně. Z tabulky 11 vyplývá, že registrovaná míra nezaměstnanosti na českém území v průběhu let 2006 – 2008 postupně klesla až na hodnotu 12,6% (listopad 2008), ovšem ve srovnání s údaji za okres Jeseník a Olomoucký kraj je vyšší o 3,2% resp. o 6,6%.

Tabulka 12 – Vývoj nezaměstnanosti na českém území v letech 2006 - 2008 České území

Bernartice Bílá Voda Javorník Uhelná Vlčice Celkem Okres Jeseník Olomoucký kraj

31.12.2006 DU EAO RMN % celkem celkem



25,8 23,1 16,5 15,7 25,7 19,1

111 27 240 41 52 471

431 117 1457 261 202 2468

17,6 22,2 14,5 17,6 24,3 16,5

76 26 211 46 49 408

431 117 1457 261 202 2468

13,0 22,2 11,3 13,0 14,9 12,6

56 26 165 34 30 311

431 117 1457 261 202 2468

14,7

3077

20959

11,1

2437

21970

9,4

2000

21178

9,0

29299

326595

6,7

21944

325873

6,0

19344

323360

Pramen: MPSV ČR – statistiky nezaměstnanosti Poznámka: RMN – registrovaná míra nezaměstnanosti, DU – dosažitelní uchazeči, EAO – ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Z údajů za polské území uvedených v tabulce 12 a grafu 3 je rovněž zřejmý pokles počtu nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti v období 2006 – 2008, nicméně ve srovnání s údaji za Opolské vojvodství byly v listopadu 2008 hodnoty míry nezaměstnanosti u Powiatu Niského vyšší o 3,1%.

Tabulka 13 – Vývoj nezaměstnanosti na polském území v letech 2006 - 2008 Polské území

Gmina Otmuchów Gmina Paczków Celkem Powiat Nyski Województwo Opolskie

MN %

31.12.2006 Nezaměstnaní celkem

31.12.2007 Nezaměstnaní MN % celkem

30.11.2008 Nezaměstnaní MN % celkem

-

1026

-

636

7,8

391

-

1545

-

1282

-

859

24,6

2571 12488

16,6

1918 7742

12,3

1250 5791

16,2

60058

9,4

43338

9,2

-

Pramen: Urząd Statystyczny w Opolu, Powiatowy Urząd Pracy v Nysie Poznámka: MN – míra nezaměstnanost




Graf 4 – vývoj míry nezaměstnanosti v Powiatu Nyském v letech 2003 - 2008 Powiat Nyski 40,0% 35,0% 30,0% 25,0%

34,7% 31,9%

30,1% 24,6% 16,6% 12,3%

20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 2003

2004

2005

2006

2007

Míra nezaměstnanosti

2008


1.5

Doprava

1.5.1 Silnice Silniční propojení Javornicka s polským příhraničím je zajištěno především silnicí č. 60 s hraničním přechodem Bílý Potok – Paczkow a napojením v Polsku na silnici č. 408 spojující Paczkow s Otmuchowem a Zlotym Stokem. Další silniční spojení je zajištěno místní komunikací s hraničním přechodem Bernartice – Dziewietlice.

Mapa 4 - Silniční propojení české a polské části řešeného území

Silniční hraniční přechody




Od 21.12.2007 platí na silničních hraničních přechodech místní úpravou níže uvedený režim. Obce usilují v některých případech o zvýšení propustnosti hraničních přechodů. Turistické stezky zůstávají místem pro možné přecházení všemi občany zemí EU. Režim na těchto hraničních přechodech sumarizuje následující tabulka:

Bílý Potok -Paczków

Rozsah dopravy P,C,M,OA,B,N

nepřetržitá, N -bez omezení

Bernartice -Dziewietlice

P,C,M,OA,N

nepřetržitá, N -do 3,5 t celkové hmotnosti

Hraniční přechod

Provozní doba

Pramen: Odbor dopravy a silničního hospodářství, Městský úřad Jeseník Rozsah dopravy: P -pěší, C -cyklisté, M -motocykly, OA -osobní automobily, B -autobusy, N -nákladní doprava.

Dle informací Odboru dopravy a silničního hospodářství Městského úřadu Jeseník byla v minulých letech uvažována veřejná autobusová doprava v rámci řešeného česko-polského území, ale prozatím k tomu nedošlo. 1.5.2 Železniční doprava V současné době neexistuje přímé železniční napojení Javornicka s polským územím, i když v minulosti zde přímé napojení existovalo. Na konci 19. století byla Rakouskou společností místních drah vybudována železniční trať z Dolní Lipové do Bernartic a dále do Javorníku, která byla dále napojena na pruskou železniční síť, směr Otmuchow -Heinersdorf (dnes polské Dziewietlice). Více informací o historii tohoto železničního spojení je na adrese www.parostroj.net.

Mapa 5 – Historická železniční mapa z roku 1900

Pramen: www.parostroj.net

V současné době existuje v rámci řešeného území železniční spojení Javorník – Bernartice na české straně a Paczków - Otmuchów na polské straně (viz mapa 6).




Mapa 6 – železniční spojení v řešeném území

Pramen: www.mapy.cz

1.5.3 Letecká doprava V blízkosti řešeného území (90 km severně od Javorníku) se nachází dynamicky se rozvíjející mezinárodní letiště Wroclaw (www.airport.wroclaw.pl) s pravidelnými i charterovými linkami do západní, severní a jižní Evropy. Pravidelné linky provozují zejména nízkonákladové společnosti Ryanair (největší nízkonákladová společnost v Evropě) a Wizz Air. Následující graf a tabulky dokladují růst počtu letů v období 1996 – 2007 a prognózu počtu pasažérů do roku 2010.

Graf 5 - Vývoj počtu letů letiště Wroclaw v letech 1996 – 2007

Pramen: www.airport.wroclaw.pl

Tabulka 14 - Vývoj počtu letů letiště Wroclav v letech 1996 – 2007 1996 6358

1997 7808


1998 9468

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 10333 11858 12476 11040 12395 18509 20560 25002 26948




Tabulka 15 – Prognóza počtu letů a počtu pasažérů letiště Wroclaw do roku 2010 Rok

2008

Počet letů Počet pasažérů

2009

2010

32 000

36 000

38 000

1 500 000

1 740 000

2 000 000


Dynamika rozvoje tohoto mezinárodního letiště je umocněna nutností dále investovat do jeho rozvoje a zvýšení přepravní kapacity, neboť v roce 2012 bude Wroclaw jedním z míst konání Mistrovství Evropy v kopané.

1.6

Vzdělávací zařízení

1.6.1

Základní školy

Celkový počet základních škol v řešeném území je 14, z toho 2 jsou na českém území a 12 na polském území. Podstatnou informací je průměrný počet žáků na 1 třídu. Na českém území se jedná o 27 žáků na 1 třídu, kdežto na polském území se jedná o 15 žáků na 1 třídu, což může mít vliv na rozdílnou kvalitu výuky a základní vzdělání místních obyvatel. Údaje o základních školách v řešeném území jsou uvedeny v tabulce č. 15.

Tabulka 16 – základní školy řešeného území 2006/2007 České území Bernartice Javorník Celkem Polské území Gmina Otmuchów Gmina Paczków Celkem Řešené území Celkem

Počet základních škol 1 1 2 Počet základních škol 8 4 12 Počet základních škol 14

Počet tříd

Počet žáků

Počet žáků na 1 třídu 18 29 27

3* 16 19 Počet tříd

55 460 515 Počet žáků

68 60 128 Počet tříd

974 947 1921 Počet žáků

14 16 15

147

2436

17

Pramen: Místní šetření, Urząd Statystyczny w Opolu *ve 3 třídách je spojeno 5 ročníků I. stupně (1. – 5. třída)

1.6.2

Gymnázia

Na polské straně řešeného území jsou rovněž gymnázia jako nižší střední školy pro děti a mládež ve věku odpovídajícímu II. stupni základních škol (6. – 9. třída).

Tabulka 17 - Nižší gymnázia na polském území Polské území

Počet nižších gymnázií

Počet tříd

Počet studentů/učňů

2 2 4

26 37 63

566 588 1154

Gmina Otmuchów Gmina Paczków Celkem

Počet studentů/učňů na 1 třídu 22 16 18





1.6.3

Střední školy

Na českém území se nachází pouze 1 střední škola v Horních Heřmanicích (katastr obce Bernartice), jejímž zřizovatelem je Olomoucký kraj. Jedná se o Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště (www.skolahermanice.cz ) se zaměřením na strojírenství a zemědělství. Na polském území existují spíše humanitně zaměřené střední školy: Všeobecné Liceum (vyšší gymnázium) v Paczkówě Střední integrovaná škola v Paczkówě Gymnázium pro dospělé v Paczkówě Všeobecné Liceum (vyšší gymnázium) v Otmuchówě Střední integrovaná škola v Otmuchówě

1.7

Cestovní ruch

V sektoru cestovního ruchu může spolupráce subjektů z obou stran hranice vytvářet zajímavé možnosti při prosazování se jak na obou „domácích“ trzích (ČR, Polsko), tak zejména na trzích třetích zemí. Navíc v řadě aspektů se nabídka atraktivit na obou stranách hranice spíše doplňuje, než by si konkurovala, jak dokazuje obsah této kapitoly. Vymezené území má příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Co se týče české části území jsou dle „Atlasu cestovního ruchu České republiky“ (MMR, 2006) „neobjevené Rychleby“ jedním z významných potenciálů přírodních atraktivit Olomouckého kraje. Rychlebský výběžek je charakterizován jako venkovská krajina s příznivými předpoklady pro cestovní ruch. Příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu potvrzuje i „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky“ (MMR a MŽP, Praha 2001), dle kterého má 82% české části vymezeného území velmi vysoký nebo vysoký potenciál a zbylých 18% zvýšený potenciál cestovního ruchu – viz následující obrázek. Z pohledu marketingového rozdělení ČR na turistické regiony a oblasti spadá území mikroregionu Javornicko do turistického regionu Severní Morava a Slezsko a turistické oblasti Jeseníky.

Obrázek 1 - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na české části vymezeného území

Následující podkapitoly stručně analyzují nabídku cestovního ruchu české a polské části vymezeného území. 1.7.1

Památky a další atraktivity cestovního ruchu

Nejnavštěvovanější památkou české části vymezeného území je národní kulturní památka zámek Jánský vrch v Javorníku (30 672 návštěvníků v roce 2007), který je zároveň nejnavštěvovanější památkou celého okresu Jeseník.




Tabulka 18 – Hlavní atraktivity české části vymezeného území Místo

Javorník

Bílá Voda

Borůvková hora

Atraktivita

Přístupnost

zámek Jánský vrch

IV – X; vstupné

městská památková zóna

celoročně; volně přístupná

zřícenina hradu Rychleby (Reichenštejn)

celoročně; vstup volný

Městské muzeum

celoročně; vstupné

Sedm křížů

volně přístupné

barokní komplex kostela a piaristické koleje

nepřístupné

rozhledna

za příznivého počasí; vstupné dobrovolné

Popis Zámek nad městem Javorníkem patří k nejzachovalejším objektům tohoto druhu v moravském Slezsku. Na jeho místě stával gotický hrad, o němž pochází první zmínka z roku 1307. V 2. pol. 14.stol. jej získali vratislavští biskupové a na zlomu 15. a 16.století přestavěli v renesanční zámek. Jedna z největších sbírek dýmek v ČR. Jediná národní kulturní památka v okrese Jeseník. Historická zástavba měšťanských domů vesměs z poč. 19. stol. a další historické budovy v centru města. Zřícenina gotického hradu na skalní ostrožně vrchu Přilba nad Račím údolím zbudovaného ve 13. století, který střežil solnou stezku z Nisy přes Kladsko do Hradce Králové. V 15. stol. byl hrad opuštěn a změnil se ve zříceninu. V 19. stol. proběhl amatérský archeologický výzkum (nalezena keramika a zbytky zbraní) a byla provedena částečná rekonstrukce v romantickém stylu. Muzeum nabízí expozice věnované dějinám města, slavným osobnostem oblasti a hudebnímu skladateli Karlu Dittersovi z Dittersdorfu. Dále výstava obrázků malovaných na skle, expozice lidových výrobků a minerálů. Žulový kříž z doby třicetileté války připomíná boje se Švédy. Pověst vypráví, že původně zde stálo sedm křížů na hrobech švédských důstojníků, kteří zde spáchali sebevraždu, aby se v obklíčení vyhnuli zajetí. Barokní komplex farního poutního kostela Navštívení P. Marie a bývalé piaristické koleje založené biskupem Jakubem Arnoštěm Lichtenštejnem. Památkově chráněný je také hřbitov. Rozhledna Borůvková hora je nejnovější rozhlednou v oblasti, slavnostně otevřena byla 7.10.2006. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se návštěvníkům nabízí nádherné výhledy na Rychlebské hory a roviny v sousedním Polsku. Nová stavba nahrazuje původní historickou rozhlednu ze 70. let 19. století. Vedle věže se nachází i malá kamenná chata pro turisty.

Pramen: internet, vlastní šetření

Kromě zmíněných atraktivit jsou na území i další památky, zejména se jedná o církevní stavby kostely, kapličky, boží muka, sochy svatých apod. Z pravidelných kulturních akcí je nejznámější Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu – v roce 2008 se konal již 16. ročník. Polská část vymezeného území je bohatá nejen na historické památky, ale nacházejí se zde také významné rekreační oblasti u vodních ploch. V následující tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější atraktivity polské části území. Kromě těchto je v oblasti řada dalších památek, povětšinou se jedná o církevní stavby, popřípadě zámečky nevyužívané pro cestovní ruch.

Tabulka 19 – Hlavní atraktivity polské části vymezeného území Místo Otmuchovské a Niské jezero


Atraktivita Rekreační oblast

Přístupnost

Popis Jezera (vodní nádrže) představují v letním období centra rekreace, vodních sportů a rybolovu.



Místo

Paczkowské jezero

Atraktivita

Přístupnost

Rekreační oblast

Obranné zdi s baštami Věz Wroclavská brána

otevřeno V – IX; vstupné

Kostel sv. Jana Evangelisty Paczków Muzeum plynárenství

otevřeno celoročně; vstupné

Radnice a měšťanské domy

Katovna

Otmuchów

Otmuchów

Biskupský hrad Radnice Kostel

Kamienica


Kostel a lidová architektura

hotel a restaurace

Popis Paczkowské jezero se skládá ze dvou kaskádových vodních nádrží: nádrže Topola a nádrže Kozielno. Nádrž Topola byla postavena v roce 2002 na Kladské Nise nedaleko vesnice Topola, zatímco nádrž Kozielno je toho času ve výstavbě. Tato jezera budou v budoucnu sloužit nejen jako ochrana proti povodním ale budou mít rovněž rekreační a odpočinkovou funkci. Paczków je město se zachovaným historickým jádrem a celým obvodem městských hradeb (polské Carcassonne). Do dnešních dní se zachovalo 19 ze 24 bašt a 3 obranné věže. Jedna ze 3 dochovaných věží městských hradeb – vyhlídka. Gotický kostel, v 16. stol přeměněný na pevnost, je považován za nejproslulejší obranný kostel ve střední Evropě. V interiéru renesanční náhrobky a tzv. tatarská studna. Muzeum plynárenství je jednou z největších atrakcí ve městě. Expozice umístěna v historických objektech původní městské plynárny dokončené v r. 1902. Obsahuje největší evropskou sbírku plynoměrů a plynových zařízení. Radnice vznikla v polovině 16. století. Do dnešního dne se dochovala pouze radniční věz. Současný vzhled vděčí přestavbě provedené v období let 1821 1822. Náměstí lemují krásné renesanční měšťanské domy s bohatě zdobenými štíty. Hrázděná stavba z 18. stol., umístěná za hranicí městských hradeb. Dle legendy v ní žil městský popravčí – odtud název. Město patří k nejstarším ve Slezsku, jeho kořeny sahají až do středověku. Má mnoho historických památek. Ve městě se pořádá už více než 35 let známé "Léto Květů" (Lato Kwiatów). Hrad vratislavských biskupů ze 13. století se zachovalými středověkými atrakcemi jako je propadliště, hladomorna, průchozí krb a skryté komnaty. Dnes hotel s konferenčním centrem a restaurací. Radnice z 16. století s unikátními slunečními hodinami. Barokní stavba z roku 1693 s bohatou vnitřní výzdobou. Ves připomínaná v r. 1326. Kostel sv. Jiří z r. 1914 na místě starší svatyně, u kostela kajícnický kříž a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1801. Několik ukázek lidové architektury 19. stol.



Místo

Atraktivita

Kalków

Přístupnost

Popis Ves založená počátkem 13. stol., první písemná zmínka pochází z r. 1295. Cihlový románský kostel Narození P. Marie a sv. Jiří z doby kolem r. 1250 s pozdně románským portálem, valbovou střechou a cihlovou věží, v 18. stol. rozšířený o barokní kapli, další přestavby v 1. polovině 20. stol. U kostela klasicistní objekt fary a školy z 19. stol.

Kostel

Pramen: www.otmuchow.info, www.paczkow.pl, www.powiat.nysa.pl

V sousedství vymezeného území ať už na českém nebo polském území se nachází celá řada dalších zajímavostí cestovního ruchu a nabídka regionu pro turisty a návštěvníky může být tedy o to více atraktivní. Okolní atraktivity na českém území Jižně od vymezeného území se rozkládá rozlehlé pohoří Hrubého Jeseníku, které je samo o sobě významnou destinací cestovního ruchu. Nachází se zde velké množství přírodních atraktivit, pěších turistických tras, lyžařských areálů, desítky kilometrů upravovaných lyžařských tras a najdeme zde i řadu památek. Jeseníky nabízí lákadla jako jsou nejvyšší hora Moravy Praděd (1492 m n.m.), technické zajímavosti (přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, papírna ve Velkých Losinách, kosárna v Karlovicích), lázně (Karlova Studánka, Jeseník, Lipová-lázně, Velké Losiny, Bludov), zámky (zámek Bruntál, zámek Velké Losiny) či hrady a jejich zříceniny (Sovinec, Koberštejn, Quinburg, Fürstenwalde, Pustý hrad, Rabenštejn). Nejnavštěvovanější atraktivitou turistické oblasti Jeseníky je Muzeum v Bruntále (87 033 návštěvníků v roce 2007 – včetně hradu Sovinec a kosárny v Karlovicích) a za ním následují Vlastivědné muzeum v Šumperku (65 462 návštěvníků – vč. poboček), Muzeum papíru Velké Losiny (51 450 návštěvníků), Vlastivědné muzeum Jesenicka (20 447 návštěvníků). Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně má větší návštěvnost než české jaderné elektrárny, v roce 2006 měla téměř 61 tis. návštěvníků. Hojně navštěvované jsou také jeskyně Na Pomezí (59 525 návštěvníků v roce 2006).

Tabulka 20 – Vybrané atraktivity v nejbližším okolí na českém území Místo Hradec – Nová Ves

Atraktivita Jeskyně Na Špičáku Zlatorudné mlýny na Olešnici

Zlaté Hory

Maria Hilf - poutní kostel Panny Marie Pomocné rozhledna Biskupská kupa Lázně Dolní Lipová

Lipoválázně

Jeseník

Jeskyně Na Pomezí Priessnitzovy léčebné lázně


Popis Jeskyně Na Špičáku je nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední Evropě. První písemná zmínka pochází z roku 1430. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech. Bezbariérová. Postupně se rozšiřující skanzen v údolí Ztracených štol. Replika středověkého hornického městečka s naučnou stezkou. V provozu jsou dva sruby se stoupou na drcení zlaté rudy a se zlatorudným mlýnem. Poutní kostel Panny Marie Pomocné na východním svahu Příčného vrchu. V 90. letech 20. stol. znovu vybudován na místě kostela zbouraného za totalitního režimu. Před II. sv. válkou místo navštěvováno až 100 tisíci poutníky ročně, dnes cca 40 000 poutníků ročně. 18 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1267 na vrcholu Hraniční hory (891m). Je zde hraniční přechod do Polska pro pěší, cyklisty a lyžaře. Klimatické lázně Dolní Lipová byly založeny Johannem Schrothem v roce 1829. Léčba kožních onemocnění, obezity, relaxační pobyty. Jeskyně Na Pomezí jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Celková délka jeskynního systému je asi 1000 metrů, délka turistické trasy činí 530 m s dobou prohlídky 45 minut. První vodoléčebné lázně na světě, založené Vincenzem Priessnitzem roku 1822, leží na svazích Studničního vrchu asi 2 km Strana 22 (celkem 51)


Místo

Atraktivita

Rozhledna Zlatý Chlum Vlastivědné muzeum Jesenicka Loučná nad Desnou

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně

Rejvíz

Rašeliniště Rejvíz

Praděd

TV vysílač Praděd - vyhlídka

Branná Kolštejn

zámek a hrad

Popis od města Jeseník. Léčba horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva, wellness pobyty. 26 m vysoká kamenná rozhledna na vrcholu Zlatý Chlum (875 m n.m.). Vodní tvrz (v 18. stol. přebudovaná na zámek) - tři stálé expozice: historie jesenického regionu, expozice geologie a mineralogie a expozice fauny a flory Jesenicka. Rodný dům Vincenze Priessnitze. Přečerpávací vodní elektrárna se nachází na říčce Divoká Desná, byla budována od r. 1978 a zprovozněna v r. 1996. Je to největší vodní energetické dílo v naší republice a výkon jednoho soustrojí je největší svého druhu v Evropě. Pravidelné exkurze (zahrnuje návštěvu infocentra, prohlídku podzemní elektrárny a výjezd na horní nádrž). V roce 2005 Dlouhé Stráně zvítězily v internetové anketě serveru iDNES o „div Česka“. Národní přírodní rezervace Revíz - nejvyšší vrchovištní moravské rašeliniště. Dvě mechová jezírka, přístupné pouze Velké mechové jezírko, ke kterému vede povalový chodník na trase naučné stezky (vstupné). Na vrcholu Pradědu (1492 m n.m.) stojí 145 m vysoká věž, která byla postavena místo staré kamenné rozhledny. Z vyhlídkové terasy umístěné ve výšce 1563 m n.m. je výhled na celé panorama Jeseníků. Areál zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu (rozsáhlé prostory s původní štukovou výzdobou a fragmenty nástěnných maleb) a zříceninu gotického horního hradu. Od roku 1998 se celý areál rekonstruuje. V průběhu sezóny pořádány výstavy soudobého umění a další kulturní akce.

Pramen: internet, vlastní šetření

Okolní atraktivity na polském území Do okolí vymezeného území na polském straně můžeme zahrnout kromě dalších gmin v Niském okrese (Nysa, Głuchołazy, Kamiennik a Pakosławice) také gminy v Kladském (Stronie Śląskie, LądekZdrój a Kłodzko) a Ząbkowickém okrese (Złoty Stok, Kamieniec Ząbkowicki, Bardo a Ziębice). V následujících tabulkách jsou uvedeny atraktivity cestovního ruchu, které se nacházejí v těchto gminách. Niský okres Co se týče samotného Niského okresu, jedná se o nepříliš zalesněnou, převážně nížinnou oblast (pouze 12,7% území zalesněno) s hlavním tokem Kladská Nisa. Nejvýše položené území v okrese jsou Opavské hory (Gory Opawskie) s nejvyšším vrcholem Biskupská kupa (889 m n.m.). Klimatické podmínky v Niském okrese patří mezi nejmírnější v Polsku. Pokud jde o cestovní ruch, pozornost si zasluhují zejména dvě oblasti, a to oblast Niského a Otmuchovského jezera a oblast Opavských hor. Tyto oblasti byly vzhledem ke své atraktivitě vyhlášeny chráněnými krajinnými oblastmi. V Niském okrese se vzhledem k jeho barvité a dlouhé historii, sahající do středověku, nachází také velký počet velmi cenných historických památek. Okres má celkem 9 gmin, v následující tabulce jsou vybrané atraktivity gmin Nysa, Głuchołazy, Kamiennik a Pakosławice.

Tabulka 21 – Vybrané atraktivity v sousedních gminách Niského okresu Lokalita Nysa


Atraktivita, popis Nysa si zachovala středověkou urbanistickou soustavu starého města a náleží k nejkrásnějším slezským městům. Na náměstí a v jeho okolí se nachází mnoho renesančních a barokních domů, mj. dům U Městské váhy z r. 1604, který je příkladem holandské renesance. K nejcennějším památkám města patří:



Lokalita

Atraktivita, popis

Głuchołazy Koperniki Burgrabice Siestrzechowice Biskupów Przełęk Kamiennik Biechów Wilemowice Cieszynowice

Frączków

monumentální gotický kostel sv. Jakuba a Anežky z počátku 15. století s portálem, dále barokní kostely sv. Petra i Pavla, kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní Tritonova kašna (postavená podle vzoru kašny del Triton na Piazza Berberini v Římě) či biskupský palác z 17. až 18. století - dnes sídlo muzea. Kostel sv. Vavřince se zachovaným raně gotickým portálem, který patří k jednomu z nejstarších tohoto typu v Polsku. Dále gotická věž Horní brány s renesanční nástavbou (výhled do okolí), historické domy na náměstí, lázeňská část města. Obec připomínaná počátkem 14. stol. Pomník Mikuláše Koperníka (ve vsi rodiště jeho předků), původně renesanční kostel, barokně přestavěný v 18. stol. Ves připomínaná v r. 1284. Původně renesanční kostel sv. Bartoloměje postavený v 16. stol., barokně přebudovaný v letech 1713 – 14. Špýchar z přelomu 18. a 19. stol. V údolních svazích četné skalní výstupy. Ves u břehu Niského jezera. Rozsáhlý, původně renesanční, zámek z konce 16. stol., rozšířený a částečně pseudogoticky upravený v polovině 19. stol. Areál značně zdevastovaný. Podlouhlá ves připomínaná v 1. polovině 13. století. Původně gotický kostel Zvěstování P. Marie z 1. pol. 14. stol., barokně přestavěný v r. 1770 (částečně dochované nástěnné malby, zvon a dřevěná socha Madony z 15. stol). Barokní kostel sv. Mikuláše z počátku 17. století, přestavovaný. U kostela obranná zeď a brána z 18. stol. Jižně od obce přírodní rezervace stejného jména chrání fragmenty původního smíšeného lesa typického pro tuto oblast. Farní kostel sv. Ondřeje z roku 1794 s barokní výzdobou a dvůr ze 14. století. Zámek z přelomu 17. a 18. stol. (dnes škola). Palácový komplex postavený koncem 19. století je obklopen krajinným parkem, ve kterém se nachází kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na čtyřhranném, zděném podstavci. Mezi již dosti zničenými hospodářskými budovami, které obklopují nádvoří - špýchar z první poloviny 19. století. Slezský dvůr z 18. století obklopený parkem. Palác rytířského rodu Gilgenheimbů z Čech byl postaven v letech 1730-1750. V roce 1863 získal tento majetek Aleksander von Francken - Sierstorpff. Koncem XIX. století byl palác několikrát přestavován. K poslední přestavbě, která dala paláci nynější vzhled, došlo v roce 1936 na podnět rodiny von Francken Sierstorpff. Kolem paláce se rozkládá park v anglickém stylu s plochou 23 ha. Dnes hotel restaurací a konferenčním centrem.

Pramen: www.europradziad.pl, www.powiat.nysa.pl, www.nysa.pl, www.glucholazy.pl, www.kamiennik.pl, www.pakoslawice.pl

Kladský okres Kladský okres je bohatý na přírodní útvary, minerálními prameny i kulturně-historické památky. Má výraznou turistickou a rekreační funkci. K nejnavštěvovanějším místům patří Stolové hory, poutní bazilika ve Vambeřicích (Wambierzyce), Medvědí jeskyně a samozřejmě lázně. Z hlediska výskytu léčivých minerálních vod patří kladský okres k nejbohatším oblastem v Polsku. Jsou tu hrady, zámky, tvrze, starobylé město Kłodzko s bývalou vojenskou pevností a sítí podzemních chodeb, historická papírna v Dusznikách, Muzeum zápalek v Bystrzyci Kłodzké, skanzen a kostnice v Kudowě, Hornické muzeum v Nowé Rudě a mnoho dalších zajímavostí. Celkem má okres 14 gmin. Vybrané atraktivity uvedené v následující tabulce spadají do gmin LądekZdrój, Stronie Śląskie a Kłodzko, včetně města Kłodzko, které je samostatnou městskou gminou. Je to území lesnaté zahrnující Góry Bialskie, Góry Złote a masiv Králického Sněžníku. Je zde rozmanitá krajina, četné rezervace, bohatá flóra a fauna, hustá síť horských cest a stezek, včetně cyklistických tras s různým stupněm obtížnosti.

Tabulka 22 – Vybrané atraktivity sousedící části Kladského okresu Lokalita Śnieżnicki Park Krajobrazowy


Atraktivita, popis Na území ŚPK se nachází pět přírodních rezervací. Nejznámější je Medvědí jeskyně (unikátní krápníková jeskyně s četnými nalezišti kosterních pozůstatků



Lokalita

Stronie Śląskie

Nowy Gierałtów

Kletno

Stara Morawa

Lądek Zdroj

Kąty Bystrzyckie Trojak Orłowiec Lutynia

Kłodzko

Atraktivita, popis zvířat doby ledové). Nejblíže vymezeného území se nachází přírodní rezervace „Puszcza Śnieżnej Białki" – jinak zvaná Javorový prales o rozloze 124,68 ha, v níž se nachází původní smíšený les s druhově rozmanitým výskytem rostlin a živočichů. Továrna na výrobu broušeného skla Violetta. Huť vznikla v roce 1864 a jejím zakladatelem byl Franc Losky. V pracovní dny je možno podnik za provozu navštěvovat po organizovaných skupinkách. Během prohlídky se návštěvníci mohou seznámit s technologií, výrobními postupy a způsoby zpracování krystalového skla. Převážně rekreační osada založená v 16. století. Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1619, barokně přestavěný v letech 1715 – 34. Lyžařské terény. V roce 2002 byla v Kletně zpřístupněna štola č. 18 bývalého uranového dolu. Štolu tvoří vyčleněný systém důlních děl v nejvýše situované části dolu. Trasou o délce asi 200 metrů se prochází po speciálních chodnících, přičemž je možno prohlížet si osvětlená velká přírodní ložiska místních minerálů (fluoritu, křemene a jiných) a řadu speciálních expozic. V Kletně je také Muzeum země (Muzeum Ziemi), ve kterém se nachází hnízdo s dinosauřími vejci. Nedaleko již zmíněná Medvědí jeskyně. Galerie Wapiennik - historicky cenná vápenka "Łaskawy Kamień" z konce 18.století. V přilehlém parku – uspořádaném po vzoru japonské zahrady – se nachází stálá galerie výtvarných prací. Po dohodnutí termínu je možno navštívit také vápenku. Nedaleko retenční a rekreační nádrž – letní rekreace u vody. Město založené ve 13. století. V r. 1498 založené lázně při již dříve známých léčivých pramenech. Rozvoj lázní v 19. stol. Cenné historické jádro města na původním pravidelném půdorysu, na náměstí barokní domy ze 17. a 18. stol. s podloubím a zdobenými fasádami. Barokní kostel Narození P. Marie z r. 1697, kamenný most sv. Jana atd. V lázních léčba chorob pohybového ústrojí, nervových chorob aj. Dále arboretum, Muzeum Času a neobvyklostí. V okolí zřícenina zámku Karpień, Radochowská jeskyně. Skansen „Gotwaldówka” - památkový komplex hospodářských staveb z 19. století v malebné vesničce Kąty Bystrzyckie nedaleko Lądku. Tématem expozice jsou krajky. Tři vrcholová skaliska (765m), upravená skalní vyhlídka. Ves připomínaná r. 1352. Původně renesanční kostel sv. Šebestiána z přelomu 16. a 17. stol. barokně upravený v 18. stol. Barokní kaple z 18. stol a barokní dvůr z r. 1789. Ves při staré kupecké cestě připomínaná r. 1346. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, lidová architektura z 19. stol., v okolí dříve těžba stříbra a olova. Kladská pevnost a podzemní chodby - nejcennější památka obranné architektury na území Polska, ohromující svou mohutností. Výstavba pevnosti byla zahájena v polovině 17. století a ukončena byla na začátku století následujícího. Návštěvníkům jsou zpřístupněny velké bastiony a některé vnitřní prostory. S průvodcem lze vstoupit do labyrintu minérských chodeb. Další atrakcí města je Podzemní turistická trasa Tisíciletí polského státu - je dlouhá cca 600 m a zpřístupněna byla v roce 1976. Prohlídková trasa vede několikapodlažní soustavou sklepů a chodeb, které byly během staletí vyhloubeny pod městem a sloužily jako sklady a úkryt pro případ obležení. Dále gotický most nad říčním kanálem Młynówka - často přirovnávaný ke Karlovu mostu v Praze, postaven v roce 1390. Muzeum země kladské - regionální muzeum sídlící v barokní budově bývalého jezuitského kláštera.

Pramen: www.powiat.klodzko.pl, www.ladek.pl, www.stronie.pl, www.gmina.klodzko.pl, www.um.klodzko.pl, www.turystyka.dolnyslask.pl

Ząbkowický okres Ząbkowický okres tvoří rozmanitá krajina, kde jsou pohoří i nížiny s řadou chráněných území. Nachází se zde četné památky, k nejznámějším patří např. křivá věž (Ząbkowice Śląskie), Zlatý důl ve Zlatém Stoku, monumentální vojenská pevnost Twierdza Srebrnogórska z 2. poloviny 18. stol. ve Stříbrné




Hoře (Srebrna Góra), cisterciácké opatství v Henrykowě či neogotický palác v Kamieńci Ząbkowickém. Okres má celkem 7 gmin. V tabulce uvedené atraktivity tohoto okresu spadají do gmin Złoty Stok, Kamieniec Ząbkowicki, Bardo a Ziębice.

Tabulka 23 – Vybrané atraktivity sousedící části Ząbkowického okresu Lokalita

Złoty Stok

Kamieniec Zabkowicki Bardo Bardské hory Ziębice Henryków Witostowice

Atraktivita, popis Staré hornické město. Původně gotický kostel z 15. stol. později upravovaný, renesanční hřbitovní kostel ze 16. stol., dům č. 20 s renesančním portálem (původně renesanční budova mincovny ze 16. stol.) aj. Muzeum hornictví a zpracování zlata. Jižně od města turisticky přístupné zlaté doly "Kopalnia Złota" s expozicí věnovanou zdejší tisícileté tradici těžby zlata umístěnou ve dvou šachtách 500 a 300 m dlouhých, založených v 18.stol. Leśny Park Przygody "Skalisko" – velký lanový park v lesích nad Zlatým potokem. Neogotický zámek Hohenzollernů z 19. stol. s terasovitě položeným parkem v anglickém stylu. Nechala jej vybudovat princezna Marianna Oranžská. Barokní kostel a zbytky dřívějšího cisterciáckého kláštera ze 14. století. Poutní místo – barokní kostel Navštívení Nejsvětější Panny Marie z r. 1704 se „zázračnou“ dřevěnou soškou Matky Boží s Ježíškem. Barokní klášter redemptoristů, dnes církevní muzeum. Křížová cesta na Kalvárii s barokní kaplí z roku 1619 a další církevní památky. Kamenný renesanční most z 16. stol. přes řeku Kladská Nisa. Průlom Kladské Nisy (tzv. Bardský průlom), kde řeka rozetíná Bardské hory na dvě části do hloubky okolo 150 m. Muzeum vybavení domácnosti – s největší evropskou sbírkou žehliček. Cisterciácké opatství - perla sakrální architektury v Polsku. Interiér gotického klášterního kostela je barokní, ve výzdobě upoutávají pozornost nádherné obrazy a polychromie. Rozlehlé klášterní zahrady. Hrad ze 14. stol., později přestavovaný, obklopený příkopem.

Pramen: www.zabkowice-powiat.pl, www.zlotystok.pl, www.kamzab.pl, www.bardo.pl, www.ziebice.pl, www.turystyka.dolnyslask.pl

1.7.2

Přírodní atraktivity

Převážnou většinu české části vymezeného území tvoří pohoří Rychlebských hor. Hlavní hřeben Rychlebských hor vytváří přirozenou hranicí mezi Českou republikou a Polskem. Střední nadmořská výška pohoří je asi 650 m, výšková členitost do 600 m. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1125m). Hlavní hřeben Rychlebských hor je asi 47,5 km dlouhý. Jeho hraničními body jsou Kladské sedlo (817m) na jihozápadě a vrcholek Na vyhlídce (425m) nad obcí Bílá Voda na severovýchodě. Rychlebské hory jako celek dosud nebyly na území České republiky vyhlášeny jako chráněná krajinná oblast, i když by si to pro svou jedinečnost právem zasloužily. Na jejich území nalezneme obrovské množství výjimečných přírodních úkazů a výtvorů, z nichž některé jsou chráněny zákonem. Polská strana je součástí Sněžnického krajinného parku.

Tabulka 24 – Přírodní atraktivity české části vymezeného území Přírodní atraktivita Přírodní rezervace Račí údolí Čertovy kazatelny Hraničky Kukačka Šafářova skála


Popis přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru, chráněná plocha zahrnuje území na obou stranách Račího potoka včetně lokalit Čertovy kazatelny a Pustý zámek bizardní rulové skály nad hlubokým údolím Račího potoka s vyhlídkou rozlehlé louky na místě bývalé osady, ze které se zachovala pouze jedna chalupa a dva rybníčky bývalý vápencový kamenolom Kukačka u Bílé Vody - významný krajinný prvek rulová skála na západním úbočí vrcholu Jelen u Bílé Vody s asi 35 m vysokou převislou stěnou, která bývá občas využívána pro skalní lezení



Přírodní atraktivita Dub u Račího potoka Valuškův tis Tis červený

Popis památný strom - v polích cca 1 km severovýchodně od silnice vedoucí osadou Horní Fořt, na levém břehu Račího potoka památný strom - na dvoře u domu č. 2 poblíž železniční stanice Javorník památný strom - v lesním porostu bývalého zámeckého parku v Bílé Vodě

Pramen: vlastní šetření a AOPK ČR

Mimo vymezené území jsou pak v Rychlebských horách vyhlášena tato chráněná území: národní přírodní památky Venušiny misky, Na Špičáku, Jeskyně Na Pomezí a Borový vrch, přírodní rezervace Vidnavské mokřiny a přírodní památky Skalka pod Kaní horou, Píšťala a Vodopády Stříbrného potoka (Nýznerovské vodopády). Polská strana vymezeného území je tvořena Paczkowským podhůřím a Otmuchovskou sníženinou. Z hlediska přírodních hodnot si zasluhuje pozornost oblast Niského a Otmuchovského jezera, která byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí.

Tabulka 25 – Přírodní atraktivity polské části vymezeného území Přírodní atraktivita

Otmuchowsko-Nyski obszar chronionego krajobrazu

Popis Třetí největší chráněná krajinná oblast v opolském vojvodství. Zahrnuje obě přehradní jezera – Niské jezero (maximální plocha 2042,77 ha) a Otmuchovské jezero (plocha 2063 ha). K botanickým zajímavostem Niskootmuchovské oblasti patří jediné stanoviště játrovky na území Polska. Kromě toho zde rostou kruštík širolistý a hořec hořepník, mochna jahodovitá. Toto území je útočištěm a shromaždištěm stěhovavých vodního a bažinného ptactva. V malých přítocích přehrad žijí chráněné druhy ryb. Nedaleko otmuchovského jezera jsou přes 400 let staré duby letní s obvodem kmene překračujícím pět metrů, přes 200 let staré tisy obecné s obvodem kmene přes 150 cm a kouzelná alej bříz bradavičnatých.

Pramen: www.powiat.nysa.pl

1.7.3

Pěší a cykloturistika

Vymezené území má velmi dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku a dobrou síť značených tras. V české části území jsou navíc v zimním období příznivé terénní a klimatické podmínky pro turistiku na běžkách. a) Pěší turistika Turistické trasy v české části vymezeného území: Turistické a cykloturistické možnosti v dané lokalitě představují jeden z nejsilnějších motivů návštěvy vybrané destinace. Kvalitně značená a udržovaná síť turistických stezek cykloturistických tras tak předstupe jeden ze základních kroků vedoucích k cílenému rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti. Turistická trasa: Bílá Voda – Bílá Voda, léčebna – U šišky (pozůstatky bývalé obce) – Růženec (bývalá osada) – Kraví hora – Borůvková hora, rozhl. – Pod Bílou Skálou – Vysoký Kámen, rozc. – Vysoký Kámen, vyhl. – Kamenný most – Hájovna na Hoštickém potoce – Hraniční potok – Javorník, nám. – Sv. Antonín – Čertovy kazatelny – Rychleby, zříc. – Pod Rychleby – Kaštanová alej – Červený Důl – Nové Vilémovice – Roveň (vrch) – Hraničky (pozůstatky bývalé obce) – Borůvkový vrch – Špičák - … Žulová Turistická trasa: Borůvková hora, rozhl. – Nad Travnou – Pramen Saletta – Travná, Bus. – Nad Pramenem – Rozhraní – Zálesí – Zálesí, st.hr. – Koníček – Buk – Kaštanova alej – Pod Rychleby – Račí Údolí – Tvrziště – Javorník, nám. Turistická trasa: Bílá Voda (CZ/PL) – Bílá Voda, léčebna – Hluboký Důl – Šafářová skála, rozc. – Šafářova skála, vyhlídka – U Tří líp – Pod Bílou Skálou – Nad Travnou – Sedm křízů – Hraniční Potok – Javorník, býv. tábor – Javorník, nám. – Javorník, u žst. – Bílý Potok, kostel – Bílý Potok (CZ/PL)




Turistická trasa: Růženec – Borůvková hora, rozhl. – Travná (CZ/PL) Turistická trasa: Pod celnicí – Nad pramenem – Rozhraní – Pod Zálesím – Štít, rozc. – Čertovy kazatelny – Račí údolí Turistická trasa: Vysoký Kámen, rozc. – Horní Hoštice, okraj – Horní Hoštice, BUS Turistická trasa: Travná (CZ/PL) – Celnice, rest. – Pod celnicí – Pramen Saletta – Travná, BUS. Turistická trasa: Buk (Vábný 577m n.m.) – Roveň Turistické trasy v polském části vymezeného území: Turistická trasa: Zloty Stok – Blotnica – Kozielno – Paczkow – Unikowice – Lisie Katy – Ujezdziec – Trzeboszowice – Ratnowice – Krakówkowice – Piotrowice Nyskie – Kalków – Laka – Jarnoltów - … Turistická trasa: Otmuchów – okružní trasa Turistická trasa: Otmuchów – Sliwice – Wierzbno – Kalków – Laka – Jodlów … Naučné stezky – Naučná stezka Rychlebskými horami: Bílá Voda – Růženec – Letiště – Javorník – Raší údolí – Uhelná – Vlčice – Hraničky Naučná stezka z velké části kopíruje cyklotrasu 6044. Celková délka stezky je cca 30 km. 1. Zastavení – Bílá Voda V katastru obce Bílá Voda se nachází několik zajímavých lokalit jako například: zámecký park v areálu léčebného ústavu se spoustou zajímavých dřevin, vápencový kamenolom Kukačka (v mapách uváděno Na vyhlídce) s pozoruhodnou garniturou rostlinných druhů, obory s daňčí zvěří, dále pak celé údolí potoka Bílé vody nazývané Hluboký důl, chráněný přírodní výtvor Šafářova skála a dále pak Kraví skály. 2. Zastavení – Růženec popisující geologii Rychlebských hor 3a. Zatavení – Letiště popisující geomorfologii Rychlebských hor 3b. Zastavení – Fauna Rychlebskýh hor 4. Zastavení – Javorník Společně s místním zámkem tvoří význačnou krajinnou dominantu širokého okolí a také zajímavou turistickou atraktivitu přírodně krajinářský park. Z přírodovědeckého hlediska je velmi zajímavý také rozlohou nevelký parčík u budovy Lesů ČR. 5. Zastavení – Račí údolí Račí údolí se táhne v délce asi 7 km a z biologického hlediska je velmi cenné a také zajímavé. V dolní části údolí byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace. Chráněná plocha zahrnuje území na obou stranách Račího potoka včetně lokalit Čertovy kazatelny a Pustý zámek. 6. Zastavení – Uhelná – biologie vodního světa Biologicky nejvýznamnější lokalitou v katastru obce Uhelná je zatopený bývalý lignitový důl Pelnář. Vodní plocha a okolní malebné prostředí slouží k rekreačním účelům. Zázemí rekreantům poskytuje malá chatková osada a restaurace U jezera. Mimo letní sezónu nádrž slouží především rybářům.




7. Zastavení – Vlčice popisuje historii a současnou zámku ve Vlčicích a přilehlého parku. 8. Zastavení – Hraničky popisuje historii celé oblasti Rychlebských hor. b) Cykloturistika Cyklotrasy v české části vymezeného území: Cyklotrasa 6041 (25 km) Cyklotrasa 6042 (11 km) Cyklotrasa 6043 (18,9 km) Cyklotrasa 6044 (31 km) Cyklotrasa 6045 (24 km) Cyklotrasa 6222 (10 km)

Bílá Voda – Bernatice – Vidnava … Bernatice – Žulová … Javorník – Vojtovice – Žulová … Bílá Voda – Růženec – Javorník – Račí údolí – Uhelná – Vlčice – Hraničky – Horní Lipová Horní Heřmanice – Vlčice – N. Vilémovice – Dolní Fořt, rozc. Bernatice Borůvková hora – Pod Reslovým křížem

Cyklotrasy v polské části vymezeného území: Mezinárodní cyklotrasa R9

… Kozielno – Paczkow – Unikowice – Ujezdiec – Dziewietlice – Trzeboszowice – Ratnowice – Meszno – Broniszowice – Kalkow – Buków – Kwiatków – …. Siestrzechowice

Polská cyklotrasa č. 40

Na trasu 6043 v Bílém Potoce navazuje polská cyklotrasa č.40 vedoucí přes Unikowice (odbočka na Paczkow) – Ujezdiec – Dziewietlice – Trzeboszowice – Ratnowice – Meszno – Krakówkowice – Piotrowice Nyskie – Kalkow – Laka – Kijów …

Polská cyklotrasa L – J –O

Ladek Zdroj – Javorník – Paczków – Otmuchów Celková délka: 26 km

Cyklotrasa č. 60

Paczków – Bílý Potok – Unikowice – Dziewiętlice – Trzeboszowice – Ratnowice – Meszno – Piotrowie Nyskie – Kałków – Łąka – Jarnołtów – Burgrabice …

Neznačené cyklotrasy v polské části vymezeného území: Poznáváme gminu

Paczków – Stary Paczków – Wilamowa – Ścibórz – Trzeboszowice – Dziewiętlice – Ujeździec – Lisie Kąty – Unikowice – Gościce – Kamienica – Paczków Celková délka: cca 30 km

Kolem jezera Otmuchowského Paczków – Ścibórz – Frydrychów – Otmuchów – Sarnowice – Ligota Wielka – Lubiatów – Pomianów Dolny – Paczków Ceková délka: cca 22 km Kolem zálivu Paczkowského

Paczków – Topola – Błotnica – Paczków Celková délka: cca 12 km Paczków – Kozielno – Błotnica – Kamienica – Paczków Celková délka: cca 10 km

Okolí Otmuchowa

Paczków – Stary Paczków – Ścibórz – Trzeboszowice – Paczków Celková délka: cca 16 km

Podél hranice polsko-české

Paczków – Złoty Stok – Bila Voda – Javornik – Horni Hostie – Javornik – Bily Potok – Paczków Celková délka: cca 25 km




1.7.4

Ubytovací a pohostinské služby

Ubytovací služby Z pohledu statistiky je možné na českém území sledovat počty hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), avšak pouze do úrovně okresů. Následující tabulka zachycuje přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31.12.2007. K tomuto datu bylo v okrese Jeseník 113 hromadných ubytovacích zařízení, což je 32,8% z celkového počtu v Olomouckém kraji. Co se týče lůžkové kapacity vzhledem k rozloze území, je v okrese Jeseník cca 8 lůžek na km2.

Tabulka 26 – Přehled kapacit HUZ v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2007 Počet zařízení Olomoucký kraj v tom: Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

Počet pokojů

Počet míst pro stany a karavany 1 250

Počet lůžek

345

7 045

18 833

113 56 34 26 116

2 085 1 317 615 991 2 037

5 731 2 958 1 786 2 180 6 178

Průměrná cena za ubyt. (v Kč) 314

188 66 531 70 395

257 532 290 371 260

Pramen: ČSÚ - Statistická ročenka Olomouckého kraje - 2008

Následující tabulka ukazuje, že v okrese Jeseník došlo mezi lety 2002 až 2007 jen k velmi mírnému nárůstu počtu lůžek (5%) a počet zařízení se pohybuje s mírnými výkyvy pořád na stejné úrovni. Počet míst pro stany a karavany vzrostl o 88% a průměrné ceny za ubytování o 24%.

Tabulka 27 – Vývoj kapacit HUZ v okrese Jeseník v letech 2002 – 2007

Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet míst pro stany a karavany Průměrná cena za ubyt. (v Kč)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

113 2 015 5 457 100 208

113 2 022 5 585 178 210

111 1 990 5 475 138 210

109 1 981 5 528 168 234

114 2 093 5 772 168 241

113 2 085 5 731 188 257

Index 2007/ 2002 100,0% 103,5% 105,0% 188,0% 123,6%

Pramen: ČSÚ

Co se týče kategorie ubytování, z následující tabulky vyplývá, že v okrese Jeseník převažuje kategorie Ostatní hotely a penziony (48,7%). Je zde málo hotelů vyšší třídy a také kempů.

Tabulka 28 – HUZ v okresech Olomouckého kraje dle kategorie - k 31.12.2007 v tom HUZ celkem

Olomoucký kraj v tom: Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

hotely a podobn á zařízení celkem

v tom

v tom chatové ostatní hote hote ostatní osady a HUZ l l hotely a celkem kempy turistick ***** **** penziony é ubytovny

ostatní HUZ

345

177

-

7

170

168

11

62

95

113 56 34 26 116

56 40 16 13 52

-

1 4 1 1 -

55 36 15 12 52

57 16 18 13 64

1 2 3 1 4

15 4 4 4 35

41 10 11 8 25

Pramen: ČSÚ - Statistická ročenka Olomouckého kraje - 2008




Stejně jako na českém území, můžeme v Polsku sledovat statistiky hromadných ubytovacích zařízení jen do úrovně okresů (powiaty). Z následující tabulky vyplývá, že Niský okres je co do počtu ubytovacích zařízení nejbohatším okresem Opolského vojvodství (31% zařízení a 45% lůžkové kapacity). Co se týče lůžkové kapacity vzhledem k rozloze území, jsou v Niském okrese cca 3 lůžka na km2.

Tabulka 29 – Hromadná ubytovací zařízení v Opolském vojvodství – k 31.6.2007 - z toho fungujících celoročně

Počet zařízení Opolské vojvodství v tom: Powiat brzeski Powiat głubczycki

Počet pokojů

- z toho v celoročně fungujících zařízeních 5 179

Počet lůžek

121

94

1 227

7 891

4 4

3 2

61 35

176 765

117 115

Powiat kędzierzyńskokozielski

6

5

122

410

284

Powiat kluczborski Powiat krapkowicki Powiat namysłowski Powiat nyski Powiat oleski Powiat opolski Powiat prudnicki Powiat strzelecki Powiat m. Opole

6 5 4 38 6 19 6 6 17

4 5 4 26 6 13 4 6 16

33 82 51 263 59 99 32 34 356

275 360 125 3 534 116 971 141 205 813

119 360 125 2 218 116 658 91 205 771

Pramen: Instytut Turystyki - www.intur.com.pl

Mezi lety 2003 až 2007 došlo v Niském okrese k nárůstu počtu hromadných ubytovacích zařízení (o 22,6 %), zejména pak těch, která fungují celoročně. Ještě výraznější nárůst je pak vidět u počtu pokojů (168,4%).

Tabulka 30 – Vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Niském okrese 2003 Počet zařízení - z toho fungujících celoročně Počet pokojů Počet lůžek - z toho v celoročně fungujících zař.

31 16 98 3 011 1 552

2004

2005

43 25 217 3 683 2 019

2006

36 23 226 3 299 1 909

2007

35 23 172 3 295 1 926

38 26 263 3 534 2 218

Index 2007/ 2003 122,6% 162,5% 268,4% 117,4% 142,9%


Co se týče kategorie ubytování, převažují v Niském okrese Vzdělávací a rekreační střediska (23,7%) a Ostatní ubytování hotelového typu (18,4%).

Tabulka 31 – Hromadná ubytovací zařízení v Niském okrese dle kategorie – k 31.6.2007 Typ zařízení Zařízení celkem Hotely celkem Hotely *** Hotely ** Hotely bez * Penziony Ostatní ubytování hotel. typu Turistické ubytovny


Počet zařízení

- z toho fungujících celoročně

38 4 2 1 1 1 7 1

26 4 2 1 1 1 7 1

Počet pokojů 263 90 54 15 21 19 154 0

Počet lůžek 3 534 200 108 30 62 47 332 450

- z toho v celoročně fungujících zařízeních 2 218 200 108 30 62 47 332 450



Typ zařízení Školní ubytovny/koleje Rekreační střediska Dětská rekreační střediska Vzdělávací a rekreační střediska Veřejné turistické chaty Kempy Víkendová rekreační zařízení Ostatní zařízení

Počet zařízení

- z toho fungujících celoročně

2 3 1 9 2 3 1 4

2 0 1 8 0 0 0 2

Počet pokojů 0 0 0 0 0 0 0 0

Počet lůžek 198 213 50 853 85 946 18 142

- z toho v celoročně fungujících zařízeních 198 0 50 813 0 0 0 128


Z dostupných zdrojů byl vytvořen přehled ubytovacích a pohostinských zařízení na českém a polské části vymezeného území, výčet však nemusí být úplný, zejména pak co se týče ubytování v soukromí a pohostinských zařízení. Na české části vymezeného území bylo zjištěno celkem 25 ubytovacích zařízení, z toho 40% tvoří ubytování v soukromí (8 chat a 2 pronájmy apartmánů). Z hromadných ubytovacích zařízení jsou zde zastoupeny 2 hotely, 7 penzionů, 2 rekreační střediska (zaměřená především na dětské tábory, školy v přírodě apod.), 1 turistická ubytovna a 3 ubytování v restauračních zařízeních, která nejsou charakterizována jako penzion.

Tabulka 32 – Přehled ubytovacích zařízení na české části vymezeného území Název

Adresa a kontakty

Hotel Taverna

17. Listopadu 450 790 70 Javorník tel: +420 584 440 363 • [email protected] • www.hotel-taverna.cz

Hotel Pod Zámkem

Pod Zámkem 21 790 70 Javorník tel: +420 584 440 154 +420 602 770 019 • [email protected] • www.hotelpodzamkem.cz

3.

Penzion na Stodole

Jánošíkova ul. 790 70 Javorník tel: +420 732 128 085, +420 732 393 737 • www.penzion-stodola.cz

4.

Penzion Bocek

17. listopadu 493 790 70 Javorník tel: +420 584 440 192

Penzion Spilea

Míru 398 790 70 Javorník tel: +420 584 440 080, +420 731 627 363 • [email protected]

1.

2.

5.


Popis

Ubytování hotelového typu - 3 apartmány, dvojlůžkové a jednolůžkové pokoje. Parkoviště - 12 míst, možnost rybolovu, lov zvěře, projížďky na koni, půjčovna horských kol, masáže, lázeňské procedury, společenská místnost, kongresový sál. Celková kapacita hotelu je 23 lůžek, 8 x dvoulůžkový pokoj 1 x třílůžkový pokoj 1 x apartmán pro 4 osoby. Všechny pokoje mají samostatnou koupelnu (WC a sprchu nebo vanu). K vybavení hotelu náleží uzamykatelné parkoviště. Stravování je celodenní v hotelové restauraci s možností polopenze. Penzion má pět apartmánů, dva třílůžkové a tři čtyřlůžkové. Každý apartmán má svou kuchyňku vybavenou lednicí, rychlovarnou konvicí a el. sporákem. koupelnu s toaletou a automatickou pračkou,. Apartmány jsou rovněž vybaveny televizí a satelitním přijímačem. U objektu je místo pro parkováni. Penzion nabízí jeden 3lůžkový a dva 4lůžkové pokoje, samostatné sociální zařízení. K dispozici kuchyňka s lednicí. Ubytovací kapacita 19 lůžek (2xdvoulůžkový, 3xvícelůžkový). Společné sociální zařízení na patře, společenská místnost s Tv. Po dohodě předem možno zajistit



Název

6.

Apartmán Javorník

Adresa a kontakty

Dittersova 331, 790 70 Javorník tel: +420 606 254 213 • [email protected]

Zálesí 7.

Chata Zálesí

8.

Horská chata Zálesí

9.

10.

11.

12.

790 70 Javorník tel: +420 584 440 363 • www.hotel-taverna.cz/zalesi/

Zálesí 100, 790 70 Javorník tel: +420 776 254 213 Stehlí[email protected] • www.horskachata.webz.cz

Chata Valdek

Zálesí 790 70 Javorník tel: +420 776 076 121 +420 606 568 647 • [email protected] • http://chatavaldek.webz.cz/

Chata Tulačka

Zálesí 790 70 Javorník tel: +420 731 734 679 +420 516 470 608 • [email protected] • http://tulacka.unas.cz/

Penzion Travná

Travná 90 790 70 Javorník tel: +420 584 440 683 • [email protected] • http://home.tiscali.cz/travna/

Dům Setkávání

Travná 4 790 70 Javorník tel: +420 584 440 383 • [email protected] • www.travna.cz


Popis

snídani, cena za snídani 50.- Kč za osobu. Jedná se o nově vybudovaný apartmán v přízemí bytového domu s vlastním soc. zařízením a kuchyňkou. Parkování u domu, příjezd i v zimních měsících. Kapacita chaty je 6-8 osob. V přízemí objektu je garáž s kotelnou, koupelna se sociálním zařízením a kuchyň se společenskou místností. V prvním patře jsou tři dvoulůžkové pokoje. V garáži je možnost zaparkovat jedno auto a na oploceném pozemku možno zaparkovat více aut. Chata má velkou zahradu vhodnou k odpočinku. Horská chata je soukromý rekreační objekt, který prošel na jaře 2005 kompletní rekonstrukcí. Ubytovací kapacita 8 lůžek a 2 přistýlky; 3 pokoje, koupelna, WC, kuchyně (kompletně vybavená), obývací část, chodba, vydlážděná terasa. Možnost vlastního vaření v dobře vybavené kuchyni, prostorná zahrada, houpačka, gril s posezením, sušák na prádlo, dětské pískoviště. Chata poskytuje ubytování pro 15osob. Je nově po rekonstrukci. Kuchyně společná s obývacím pokojem. Plně vybavená kuchyně s krbem, sedací souprava, bar. televize, satelit. Koupelna - dva sprchovací kouty, dvě umyvadla, 2x samostatné WC. 5 ložnic - 2x po 2lůžkách, 1x po 3lůžkách a 2x po 4lůžkách. Je zde 18 lůžek pro přespání (ve 6 ložnicích), společenská hala s TV a krbem, kuchyně, sociální zařízení, sauna, herna, lyžárna a šatna, stodola s možností parkování, venkovní ohniště. Chata je vždy pronajímána jako celek pro jednu skupinu uživatelů. Hodí se zvlášť pro ty, kdo hledají klidné místo pro relaxaci a sportovní vyžití. Penzion nabízí celoroční ubytování ve dvoulůžkových a trojlůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Stravování dle domluvy, možnost vlastního stravování. Zajištěno parkování. Jednoduché ubytování jednotlivců i skupin až 30 lidí. 3 pokoje v 1. patře (s kapacitou 4,8,8) a 3 v podkroví (pro přespání mládeže a dětí ve velkých podestách s matracemi). Jídelna a kuchyně se spíží, koupelny



Název

13.

Restaurace U Oravců

14.

Penzion Helios

15.

16.

17.

18.

Chata Hloušková

Adresa a kontakty

Travná 790 07 Travná tel: +420 584 440 118 • www.uoravcu.cz Penzion Helios Travná 94 790 07 Travná Travná 26 790 07 Travná tel: +420 602 770 907 • [email protected]

Račí údolí

Račí údolí s.r.o. Josef Rabenseifner Uhelná 126, Javorník, 790 70 tel.: +420 584 440 161, +420 584 437 018, +420 606 788 834 • [email protected] • www.raciudoli.cz

Hostinec Na Návsi

Hostinec Na Návsi Vladimír Velikovský Uhelná 4 790 68 tel: +420 724 300 666 • [email protected] • www.nanavsi.cz

Pionýrská základna Uhelná


Uhelná 790 68 Javorník Aleš Kodýs Brno tel: +420 739 513 408 • [email protected] • www.pzuhelna.wz.cz

Popis

a WC, ping-pongový stůl, konferenční místnost pro setkávání. Projektor s plátnem a ozvučovací technika, připojení k internetu. Přespání v restauračním zařízení. K dispozici 5 lůžek + 2 lůžka jako přistýlka.

Privát

Račí údolí je rekreační zařízení s ubytovací kapacitou 168 míst, z toho je 80 míst ve zděné budově, kde jsou dvoulůžkové, čtyřlůžkové a vícelůžkové pokoje. Dalších 88 ubytovacích míst je ve dřevěných čtyřlůžkových chatkách, které jsou v těsné blízkosti budovy. Chatky jsou v provozu pouze pro letní pobyty, vhodné pro školy v přírodě (mimo července a srpna), školní výlety, či sportovní soustředění. V prostorách zařízení je učebna se šedesáti místy, klubovna s audiovizuální technikou a ucelené sportovní zázemí. K dispozici je standardní malé travnaté hřiště na fotbal a volejbal, asfaltové hřiště na házenou, košíkovou, volejbal, nohejbal a tenisový kurt s antukou. V teplých letních dnech venkovní bazén pro děti. Možnosti celodenního stravování. Celoročně nabízíme 2 pokoje po 3 lůžkách. Možnost přistýlky. Pokoje jsou útulně zařízené, s příslušenstvím, koupelna se sprchovým koutem. Parkování je zajištěno na soukromém místě, nebo přímo v garáži. k dispozici přilehlá zahrada u domu, venkovní posezení s grilem. Oblíbené místo ke konání letních dětských táborů - k ubytování slouží kromě hlavní budovy i stany s podsadou. Lze využít i jako ubytování pro zimní měsíce. Ubytování v hlavní budově poskytuje veškerý potřebný komfort (teplá sprcha a toalety, až osmilůžkové pokoje). Hlavní společenskou místností je, kromě jídelny, tzv. konírna, vydlážděná moderní místnost s hudební technikou, ping-pongovým stolem a stolním fotbalem. Pro sportovní vyžití



Název

19.

20.

21.

22.

Adresa a kontakty

Rekreační chata Vladimír

Vladimír Graja Uhelná 157 790 67 Jeseník tel: +420 584 433 039 +420 606 232 563 • http://www.sweb.cz/chata.vladimir

Chata Vlčice Vojtovice

Josef Fojtek Vlčice 232 790 67 Jeseník tel: +420 724 721 705 +420 584 434 002 • [email protected] • www.sweb.cz/ubytovani.fojtek.jeseniky

Lovecká chata

Penzion Domeček

Buková 790 57 Bernartice tel: +420 606 538 093 • [email protected] poslat email • www.ceskehory.cz/loveckachata

Bernartice 60 tel: +420 584 442 053, +420 728 471 085 • [email protected] • http://domecek.jeseniky.com

Bernartice 59 790 57 Bernartice Tel.: +420 602 850 193 +420 721 647 688 • [email protected] • www.ugladisu.cz

Popis

slouží také volejbalové hřiště přímo v areálu. Zapůjčit můžeme také různé hry, od klasickcýh stolních až po pétanque či kroket. Přímo v areálu se také nachází ohniště. Celý tábor je oplocený a brána se na noc zavírá. Je tvořen zděným domem a 2 chatkami. Celý komplex je po celkové rekonstrukci. Chata vybavená dvěma ložnicemi (6 + 6 lůžek), vybavenými BT. Vybavená kuchyňka. Další vybavení – pískoviště, venkovní posezení. Možnost si zahrát pinpong, v blízkosti rybník - možnost rybaření. Ubytovací kapacita: 12 Celoroční pronájem stylově zařízeného rekreačního domku v obci Vlčice. Ubytování: celkem 8 míst + 2x přistýlka, obývací hala, vybavená kuchyně. Velký obývací pokoj s krbem, TV, satelit, radio. kuchyně, lednice, mikrovlnka, el. sporák, jídelní kout. WC, koupelna s vanou, sprchovým koutem a pračkou. Patro se 2 pěknými ložnicemi, v přízemí další 2 ložnice. Kapacita 12 lůžek, po dohodě i více. Vytápění ústředním topením na tuhá paliva a krbem. Zahrada se stromy a venkovní sprchou, zastřešené venkovní posezení s grilem a udírnou. Ubytovací kapacita: 10 osob, společenská místnost s vybavením pro 40 osob. Možnost využití otevřeného ohniště, gilu a udírny; Penzion má ubytovací kapacitu 20 lůžek.. Kapacitu tvoří 3 třílůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením s televizí a satelitem. Dále nabízí dva apartmány. Penzion má vlastní restauraci s minutkovou kuchyní. V penzionu je k dispozici internet, stolní tenis, kulečník. V areálu ranče je možno využít tenisový kurt, celoroční krytý bazén, saunu a bar. Projížďky na koních.

23.

Penzion u Gladišů

24.

Hospůdka Na Konci

Bernartice 32 790 57 Bernartice tel.: +420 584 442 041

Možnost ubytování v restauračním zařízení. Teplá i studená kuchyně.

Levné ubytování

790 69 Bílá Voda tel: +420 602 419 522 • [email protected]

Apartmán pro 5 osob, přímo v centru Bílé Vody. Cena 130 Kč/osoba, děti do 10 let zdarma. Poskytujeme krátkodobé i dlouhodobé ubytování.

25.

Pramen: internet a místní šetření

Na polské části vymezeného území bylo zjištěno celkem 44 ubytovacích zařízení, z toho 28 hromadných ubytovací zařízení a 16 agroturistických zařízení (ve statistikách se nezařazují do




hromadných ubytovacích zařízení). Z hromadných ubytovacích zařízení jsou zastoupeny 3 hotely, 4 jiná zařízení hotelového typu, 1 mládežnická ubytovna, 15 rekreačních středisek a 4 kempy a 1 zařízení v kategorii ostatní.

Tabulka 33 – Přehled ubytovacích zařízení na polské části vymezeného území Název

Adresa a kontakty

1.

"Dom Przyjaźni"

ul. Słowackiego 4/10, 48-370 Paczków info w GCI: tel. 77-431 67 90

2.

Camping (nr 258) Ośrodka Kultury i Rekreacji

ul. Jagiellońska 6, 48-370 Paczków tel. 77-431 65 09

3.

Hotel "Korona"

ul. Wojska Polskiego 31 48-370 Paczków tel. 77- 431 62 77

4.

Hotelik "Kotwica"

ul. B. Chrobrego 2, 48-370 Paczków tel. 77-439 01 55

5.

Ośrodek Wypoczynkowy Irys (campingi),

6.

Ośrodek Wypoczynkowy "Galant“

7.

Ośrodek Wypoczynkowy "Ania",

8.

Usługi Hotelowe "Tani nocleg"

9.

Camping (Nr 258)

10.

Schronisko Młodzieżowe PTSM "Pod Basztą"

11. 12.

Ośrodek Wypoczynkowy "Fregata“ Ośrodek TurystycznoGastronomiczny w


ul. Wojska Polskiego, 48-370 Paczków tel. 77-431 73 43 Ścibórz 41 48-370 Paczków tel. 77-431-57-57, 77-433-40-84, 77-433-40-85 ul. Mickiewicza 30 a, 48-370 Paczków tel. 77-431 68 13 Arkadiusz Pietras ul. Kopernika 18 a 48-370 Paczków tel. 77-431 61 59, 0-608 202 946

Popis Jedná se o ubytovací kapacitu rezervovanou partnerskému městu Einbeck a pronajímá se v případě volných termínů hostům, kteří navštěvují Paczkow, za předem dohodnutých podmínek. K dispozici: 3 pokoje (2-lůž. ,3- lůž a denní (2 sedačky x 2 lůž. ), koupelna, WC, vybavená kuchyň, chodba, balkón.

Hotel je v provozu v létě od 6.00 - 1.00 a v zimě od 6.00 - 23.00. "Korona" má ve své nabídce šest pokojů 2-lůžkových, dva pokoje 3-lůžkové, jeden pokoj 4-lůžkový a také jeden 2-lůžkový apartmán. Každý pokoj má vlastní koupelnu a WC, je vybaven televizí. U hotelu se nachází hlídané parkoviště, kolem objektu je k dispozici velká zahrada. Hotel nemá restauraci, má pouze sál, kde se podávají snídaně a večeře. Hotýlek nabízí 35 pokojů 1 – 2 lůžkových. Všechny pokoje mají koupelny a kabelovou TV. Návštěvníkům je k dispozici rovněž konferenční sál pro 20 osob (přístup k internetu), restaurace pro 40 osob a druhý menší sál pro 12 osob, kde šéfkuchař nabízí místní speciality. Kolem hotelu je spousta zeleně, která vytváří příjemnou atmosféru. V areálu hotelu je parkoviště, objekt je monitorovaný a bezpečný.

Rekreační středisko.

Středisko má sezónní provoz (od května do září). V objektu se nachází 24 míst pro ubytování. K dispozici je 2-lůžkový apartmán s koupelnou a kuchyňským koutem, sedm pokojů 2-lůžkových, dva pokoje 4-lůžkové, všem přístupná společná kuchyň, koupelna, WC. Všechny pokoje jsou vybaveny TV a el. konvicí. Provoz je celoroční. Hosté mají také možnost zapůjčení šlapadla.

WOPR O/Nysa 48-370 Paczków tel. 0-509 536 558 0-602 677 668 ul. Kołłątaja 9 (nad LO) 48-370 Paczków tel. 77-431 64 41 m. Ścibórz 48-370 Ścibórz tel. 77-431 61 39 m. Ścibórz 48-370 Ścibórz tel. 77-431 57 57,

Rekreační středisko. Středisko má kapacitu 50 míst v kempingových domcích a také 300 míst pro stanování a zaručuje odpočinek v prostředí plném zeleně,



Název Ściborzu

Adresa a kontakty 77-433 40 84

13.

Pokoje hotelowe "U Alicji"

Ścibórz 14 48-370 Ścibórz tel. 77-435 49 20

14.

Gościniec/Hotel Zamek

ul.Zamkowa 2 48-385 Otmuchów tel. 0048 - 774 315 148 • www.zamek.otmuchow.pl

15.

Hotel Otmuchow

ul. Lipowa, 48-385 Otmuchów tel. 315-042

16.

Ośrodek Wypoczynkowy Olimpia

ul. Plażowa 1 48-385 Otmuchów tel. 315-581

17.

Ośrodek Szkolno Wypoczynkowy Górażdże

Sarnowice, 48-385 Otmuchów tel. 77-431 55 80

18.

Ośrodek wypoczynkowy Skalnik

Sarnowice 5a 48-385 Otmuchów tel. 0048-774 315 580 • www.skalnik.cba.pl • [email protected]

19.

Ośrodek wypoczynkowy Sandacz

ul.Plażowa1 48-385 Otmuchów tel. 0048-774 315 581.

20.

Ośrodek campingowy PTTK

ul.Plażowa6 48-385 Otmuchów tel. 0048-774 315 225 0-603 957 406

21.

Ośrodek wypoczynkowy Marina

ul.Plażowa7 48-385 Otmuchów, tel. 0048-774 315 035 0-607 794 855

22.

Ośrodek wypoczynkowy Kotwica

ul.Plażowa8 48-385 Otmuchów tel. 0048-774 315 337

23.

Cukrowni "Otmuchów"

ul.Fabryczna 4 48-385 Otmuchów tel. 77-431 50 01 w. 231

24.

Ośrodek Szkoleniowo– Wypoczynkowy "Skalnik"

Sarnowice tel. 77-431 55 80

25.

Ośrodek wypoczynkowy "Grek"

ul. Plažowa 13 48-385 Otmuchów tel.0-601 980 140 www.grek.com.pl


Popis nabízí plnou penzi v „Smażalni ryb“, grilování, půjčovnu vodáckých potřeb (vodní kolo, kajaky, loďky). 7 pokojů 1, 2, 3, 4 – lůžkových s koupelnou, TV, internetem, telefonem, hlídané parkoviště. Místo pro společné posezení a gril. Sportovní a turistické vybavení. Středisko nabízí kempingové domky pro 12 osob v pokojích 2lůžkových a také místo pro karavany. Pro návštěvníky je personál schopen připravit zajímavou nabídku výletů. 33 pokojů/65 lůžek. Umístěn v blízkosti náměstí (centra). Plná penze. 4 konferenční sály (od 30 do 100 osob). Tenisový kurt, posilovna. Mimořádná atmosféra středověkého zámku. Vyhlídkové místo na věži. Malé parkoviště na nádvoří.

Celoroční provoz, 40 míst pro ubytování, pokoje 2,3,4 lůžkové (WC, koupelna), plná penze, půjčovna vodáckého vybavení, možnost provozování vodních sportů a rybaření. Celoroční provoz, 30 míst pro ubytování, pokoje 2,3,4 - lůžkové (WC, koupelna), plná penze, jídelna pro 100 osob, možnost provozování vodních sportů a rybaření. 16 pokojů/40 lůžek. Blízko Otmuchowského jezera (300m). Klidné prostředí. Plná penze. Dva konferenční sály: pro 100 a pro 30 osob. 12 pokojů/33 lůžek. Jídlo z vlastních zásob. Sauna. „Smażalnia ryb“. Kavárna. Akce – sál pro 130 osob. Oplocené parkoviště v areálu střediska. Možnost provozování vodních sportů a rybaření. K dispozici : ubytovací pavilon - 10 pokojů. Kempingové domky. Kromě toho místo pro stanování (cca 300 stanů). 20 stanovišť pro karavany s možností připojení elektřiny. Jídlo z vlastních zásob. Oplocené parkoviště v areálu střediska. Možnost provozování vodních sportů a rybaření. 5 pokojů s celoročním provozem a 21 letních domků (celkem 100 lůžek). Jídlo z vlastních zásob. Možnost provozování vodních sportů a rybaření. Oplocené parkoviště v areálu střediska. 25 pokojů/98 lůžek (letní domky). Jídlo z vlastních zásob. Oplocené parkoviště v areálu střediska. Možnost provozování vodních sportů a rybaření. Hřiště pro volejbal. Pláž. Malý bazén pro děti. Pronájem pokojů u cukrovaru "Otmuchów".



Název

Adresa a kontakty

26.

Ośrodek wypoczynkowy "ZACISZE"

ul. Plažowa 14 48-385 Otmuchów tel. 0-507 414 367 • www.zacisze-wczasy.prv.pl

27.

Ośrodek campingowy "ELITA"

ul. Plažowa 11 48-385 Otmuchów tel. 77-435 41 11

28.

Ośrodek wypoczynkowy "HALA"

29.

30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.

Gospodarstwo Agroturystyczne w Wójcicach Gospodarstwo Agroturystyczne w Ligocie Wielkiej Gospodarstwo Agroturystyczne w Ligocie Wielkiej Gospodarstwo Agroturystyczne w Sarnowicach Gospodarstwo Agroturystyczne w Ligocie Wielkiej Gospodarstwo Agroturystyczne w Ligocie Wielkiej Gospodarstwo Agroturystyczne w Ligocie Wielkiej Gospodarstwo Agroturystyczne w Sarnowicach Gospodarstwo Agroturystyczne w Mesznie Gospodarstwo Agroturystyczne w Nadziejowie

ul. Plažowa 10 48-385 Otmuchów tel: 77-435 41 24 Adrian Zuber Ogrodowa 3/2 48-385 Otmuchów

Počet lůžek - 12

Elżbieta Stalowska – Ligota Wielka 65

Počet lůžek - 10

Barbara Lalik – Ligota Wielka 1 Halina i Andrzej Bagińscy Sarnowice 7 Teresa Białkowska – Ligota Wielka 19

3 Kempingové domky u Otmuchowského jezera. Počet lůžek - 10

Počet lůžek - 8

Tadeusz Dołbiński – Ligota Wielka 59

Počet lůžek - 10

Mateusz Kościelniak – Ligota Wielka 9

Počet lůžek - 8

Rafał Jedynak – Sarnowice 27

Počet lůžek - 12

Jolanta i Waldemar Borkowscy Meszno 6

Počet lůžek - 8

Romualda Sommer – Nadziejów 17A

Počet lůžek - 8

39.

Gospodarstwo Agroturystyczne "URSZULA"

Ścibórz 30 tel.(77) 431 30 54

40.

Dorota i Witold Erm

Ścibórz 39 tel. 0 608 476 823, 0 696 016 847

41.

Gospodarstwo Agroturystyczne "SONIA"

Ścibórz 18 tel.(77) 431 30 51

42.

Gospodarstwo Agroturystyczne "MAŁGOSIA"

Ścibórz 30 a tel.(77) 431 37 18


Popis Otevřeno od 1. května do 30. září. Kempingové domky (12) – 2 pokojové. Kavárna, půjčovna vodáckého vybavení: vodní kolo, kajaky, loďky. Veřejnosti přístupný sociální objekt, TV, video, basketbal, hřiště pro děti. Parkování vozidla vedle domku. Otevřeno: červenec – srpen Kempingové domky – 15 (2 pokojové) z toho 4 s WC a sprchou. Místo pro stanování a karavany (3 místa) světnice + bar, jídelna s plnou penzí večerní zábavy, volejbal, stolní tenis, kulečník, gril. Parkování vozidla vedle domku. Otevřeno od 1. května do 30. září. Kempingové domky (3) – 2 pokojové. Ubytovací pavilon - 8 pokojů. Kavárna, jídelna s plnou penzí, gril. Parkování vozidla vedle domku.

K dispozici dva pokoje 2-lůžkové se společnou koupelnou, pokoj 2-lůžkový s koupelnou, pokoj 4-lůžkový s koupelnou. Je zde možnost grilování, je zde také hrací koutek pro děti. Ubytování v zámeckém objektu: pokoj 2-lůž. a pokoj 4-lůž. s krbem; pokoj 2-lůž. a 3-lůž. se sociálním zařízením na chodbě; možnost stanovat nebo přistavit karavan a také možnost objednat plnou penzi. Majitelé nabízejí ubytování pro 20 osob v 5 pokojích, dvě samostatné koupelny, kuchyň s plným vybavením a také místo pro stanování. Ubytování se nachází v blízkosti Otmuchowského jezera. Pokoje 2,3 a 4-lůžkové; (celková kapacita – 11 osob). K dispozici: 3 koupelny, TV v pokojích, kuchyň, parkoviště, gril; nabídka platí



Název

43.

44.

Ewa Koczubik

Agroturystyka „Pod Bocianem”

Adresa a kontakty

Stary Paczków 112 tel.(77) 431 66 20 Trzeboszowice 86 48-370 Paczków Tel. 774315763 kom. 0 695 08 21 63

Popis celoročně. K dispozici: 13 lůžek ve třech pokojích (dva pokoje 4-lůžkové, jeden 5-lůžkový). Majitelé nabízejí plnou penzi, gril, minibar, a také kulečník a bazén. Hosté mají možnost stanovat nebo přistavit karavan. 4 pokoje: 1-lůž. , 2-lůž. , 3-lůž. a 4-lůž.(10 lůžek). Kuchyňský kout s vybavením (lednička, plynový sporák, nádobí atd.) Dvě koupelny se sprchovacím koutem a WC. Televizní místnost.

Pramen: internet

Pohostinské služby Následující tabulky uvádějí přehled zjištěných pohostinských zařízení na české a polské straně vymezeného území.

Tabulka 34 – Přehled pohostinských zařízení v české části vymezeného území Název 1.

Hospůdka Na Konci

2.

Hospoda Na Návsi

Adresa a kontakty Bernartice 32 790 57 Bernartice tel.: +420 584 442 041 Bernartice 790 57 Bernartice tel.: +420 584 442 068

Popis Pohostinství - teplá i studená kuchyně, nápoje alko i nealko. Možnost ubytování.

Bernartice 59 790 57 Bernartice 3.

Restaurace penzionu U Gladišů

4.

Restaurace/pohostinství Duha

5.

Restaurace Bílý Potok

6.

Restaurace Hotelu Taverna

7.

Hospůdka U Potoka

8.

Restaurace Hotelu Pod Zámkem

9.

Restaurace Na radnici

10.

Pivní bar Praha

11.

Kavárna U Jana

12.

Cukrárna Hawai


Tel.: +420 602 850 193 +420 721 647 688 • [email protected] • www.ugladisu.cz Městys 58 Bílá Voda Bílý Potok 100 790 70 Javorník tel.: +420 584 413 229 17. Listopadu 450 790 70 Javorník Tel.: +420 584 440 363 • [email protected] • www.hotel-taverna.cz Polská 555 790 70 Javorník Pod Zámkem 21 790 70 Javorník tel: +420 584 440 154 +420 602 770 019 • [email protected] • www.hotelpodzamkem.cz Míru 527 790 70 Javorník Tel: +420 584 440 309 Míru 417 790 70 Javorník Tel: +420 584 440 599 u zámku 790 70 Javorník • www.hotel-taverna.cz Školní 73 790 70 Javorník Tel: +420 584 452 135

Minutková kuchyně.

Pohostinství

Nabídka teplé a studené kuchyně, alkoholických i nealkoholických nápojů. Restaurace je součástí hotelu, kde pro Vás připraví různé speciality české i evropské kuchyně. Členitý prostor restaurace je vhodný pro konání rodinných a jiných oslav. Zařízení vyhlášené dobrou kuchyní. Restaurace má kapacitu 40 míst. Podávání teplých jídel. Za příznivého počasí je otevřena terasa "Zámecký šenk". Restaurace s podáváním teplých jídel. Míchané nápoje, lihoviny, pivo, limo.

Příjemné posezení v exotickém interiéru v duchu Hawaiských ostrovů



Název

13.

14.

15.

Restaurace U Oravců

Hostinec Na Návsi

Pohostinství Vlčice

Adresa a kontakty

Travná 790 07 Travná tel: +420 584 440 118 • www.uoravcu.cz

Vladimír Velikovský Uhelná 4 790 68 Javorník tel: +420 724 300 666 • [email protected] • www.nanavsi.cz Vlčice 94 790 67 Vlčice Tel: +420 584 434 091

Popis s podáváním zákusků, míchaných nápojů, koktejlů apod. Nabídka teplých jídla po celý den. Zdarma k dispozici biliard a stolní fotbálek. Restaurace je možné využít pro pořádání různých společenských akcí. K restauraci patří také malé hřiště. Je zde vymezený prostor pro stanování, ale i možnost ubytování přímo v restauraci. Teplá kuchyně. Také možnost ubytování. K dispozici kulečník. V létě provoz venkovního posezení. Pohostinství

Pramen: internet a místní šetření

Tabulka 35 – Přehled pohostinských zařízení v polské části vymezeného území Název 1.

Bar Dancing "Duet"

2.

Restauraci Hotelik "Kotwica"

3.

Restauracja "Karczma Paczkowska"

4.

Restauracja "Elita"

5.

Kawiarnia i restauracja "Carcassonne" Restauracja "Bistro Pizzeria"

6. 7.

Pizzeria

8.

"Pizza" Bar

9.

Bar mleczny "Magda"

10.

Bar "Stodoła"

11.

Kawiarnia Jagienka

12.

Restauracja "Bistro Blues"

13.

Restauracja "Tawerna",

14.

Restauracja "Letnia" i smażalnia

15.

Smażalnia "Pod Lipą"

16.

"Suchy Port",

17.

"Smażalnia na łowisku"


Adresa ul. Wojska Polskiego 34, 48-370 Paczków ul. B. Chrobrego 2, 48-370 Paczków ul. Wrocławska 26 i 28, 48-370 Paczków Rynek 50 48-370 Paczków Rynek 33 48-370 Paczków ul. Sienkiewicza 1a, 48-370 Paczków Rynek 3, 48-370 Paczków ul. Sienkiewicza 1 48-370 Paczków ul. Narutowicza 19, 48-370 Paczków ul. Kościuszki 32, 48-370 Paczków ul. Wojska Polskiego 27 48-370 Paczków Ścibórz 43-370 Ścibórz Ścibórz 11; 43-370 Ścibórz Ścibórz 43-370 Ścibórz Frydrychów, Ścibórz, 43-370 Ścibórz Trzeboszowice 47;

Kontakt tel. 0-608 872 687 tel. 77-439 01 55 tel. 77-431 78 96 tel. 77-431 69 67 0-602 451 331 tel./fax. 77-431 79 70, • www.restauracja.carcassonne. • [email protected] tel. 77-435 13 33, 0-502 206 991, • [email protected] tel. 77-431 69 45 tel. 77-431 70 05 tel. 77-431 61 53 tel. 77- 431 74 92 tel. 77-431 73 78, 77-431 61 82 tel. 77-431 30 07 tel. 77-431 57 16 tel. 77-431 57 89, 77-431 57 57 tel. 77-431 52 03 tel. 77-431 57 43 tel. 77-431 57 44 • http://lowiskoryb.w.interia.pl/



ul. Zamkowa 4, 48-385 Otmuchów

18.

Restauracja Zamkowa

19.

Hotel - Bar Olimpia

20.

Bar Kuchnia Domowa

21.

Restauracja Herbowa

22.

Camping PTTK restauracja

23.

Sandacz hotel - bar

24.

Restauracja

25.

26.

Gospodarstwo Agroturystyczne w Wójcicach Gospodarstwo Agroturystyczne w Ligocie Wielkiej

tel. 77-431 53 70

ul. Plażowa 1 48-385 Otmuchów Rynek 1 48-385 Otmuchów ul. Zamkowa 4, 48-385 Otmuchów ul. Plażowa 6 48-385 Otmuchów ul. Plażowa 1 48-385 Otmuchów ul. Jagiellońska 3 48-370 Paczków Adrian Zuber – Ogrodowa 3/2 48-385 Otmuchów

tel. 77-431 55 81 tel. 77-431 52 09 tel. 77-431 51 48 tel. 77-431 52 25 tel. 77-431 45 93 tel: 0-600 700 122

Elżbieta Stalowska Ligota Wielka 65

Pramen: internet

1.8

Podnikatelské příležitosti

V současné době není v rámci řešeného území k dispozici ucelený přehled investičních možností, který by mohl být základem nabídky zejména pro místní potenciální investory. Analýza podnikatelských příležitostí je východiskem pro zpracování Nabídky investičních příležitostí řešeného území.

Tabulka 36 - Podnikatelské příležitosti na českém území České území

Katastrální území

Parc. číslo

Název objektu

Výměra (m2)

Bílá Voda

Bílá Voda u Javorníka

1/1

Objekt kláštera

4375

Bílá Voda


78/1

Objekt k bydlení

1943

Bílá Voda


78/3

Objekt k bydlení

542

Bernartice

Buková u Bernartic

55/1 + 55/2

Bernartice

Bernartice u Javorníka

334

Javorník

Javorník

909 + 910

Uhelná

Uhelná

1025/4

Uhelná

Uhelná

33/3

Uhelná

Uhelná

177 + 178

Uhelná

Uhelná

245 +


Objekt k bydlení „Bukovský zámeček“ Objekt vlakového nádraží Objekt „Tančírna“ s přilehlými pozemky Manipulační plocha Objekt bývalých stájí Objekt zemědělské stavby Zastavěná

3338 + 270

Vlastník

Adresa

Institut Krista velekněze Československá provincie Chudých školských sester naší Paní Československá provincie Chudých školských sester naší Paní

Bílá Voda 81, 790 69 Zahradní 1433, Slavkov u Brna, 684 01 Zahradní 1433, Slavkov u Brna, 684 01

Obec Bernartice

Bernartice 60, 790 57

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

Dlážděná 1003/7, Praha, Nové Město, 110 00

738 + 2736 +

Obec Bernartice

Bernartice 60, 790 57

2118

Pozemkový fond České republiky

Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 00

371

Ing. Radovan Pavličík

Uhelná 1, Uhelná, 790 70

504

124 + 84 562 + 8

Zemědělské družstvo "Agroholding" Pozemkový fond

Bernartice, 790 57 Husinecká



České území

Katastrální území

Parc. číslo

Název objektu

246

plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Objekt zatopeného lomu „Pelnář“ Objekt k bydlení

Uhelná

Uhelná

45

Uhelná

Uhelná

492/1

Uhelná

Uhelná

492/2

Uhelná

Nové Vilémovice

Uhelná

Nové Vilémovice

Uhelná Uhelná Uhelná Uhelná

Nové Vilémovice Nové Vilémovice Nové Vilémovice Nové Vilémovice

Výměra (m2)

Vlastník

Adresa

České republiky

1024/11a, Praha, Žižkov, 130 00

Lux Vlastislav Ing. a Luxová Hana

Uhelná 145, Uhelná, 790 70

119870

Obec Uhelná

Uhelná 163, 790 70

104

Obec Uhelná

Uhelná 163, 790 70

384

1631

Hřbitov, urnový háj

851

2468

Ostatní plocha

315

1785 1780 1779/1 2380/2

Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Objekt komunikace k hraničnímu přechodu

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Ing. Milan Naswetter Ing. Milan Naswetter Ing. Vladimír Horáček

1091 1069 11007 9118

Obec Uhelná

Rašínovo nábřeží 390/42, Praha, Nové Město, 128 00 Rašínovo nábřeží 390/42, Praha, Nové Město, 128 00 Velký Újezd 69, Velký Újezd, 783 55 Velký Újezd 69, Velký Újezd, 783 55 Nové Vilémovice 9, Uhelná, 790 68 Uhelná 163, 790 70

Pramen: Místní šetření, ČÚZK

Kromě těchto podnikatelských příležitostí jsou v rámci tvorby územního plánu uvažovány 2 podnikatelské zóny ve městě Javorníku. Jedna zóna se nachází při komunikaci č. 457 směrem do Bernartic a druhá rovněž při komunikaci č. 457 v lokalitě Podměstí směrem na Travnou a Zálesí.

Tabulka 37 - Podnikatelské příležitosti na polském území Polské území Gmina Otmuchów Gmina Otmuchów Gmina Otmuchów Gmina Otmuchów

Katastrální území Otmuchów Otmuchów

Maciejowice Starowice


Název objektu plochy a objekty pro výrobu a služby

administrativní budova hospodářské objekty hospodářské objekty

Výměra (m2)

Adresa

90000

Ul. Warszawská

-

Ul. Nyska

-

-

-

-



2 Syntetická část Na analytickou část navazuje část syntetická. Jejím posláním je identifikovat a interpretovat základní výstupy z analytické části, zásadně ovlivňující další vývoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu ve vymezeném území. Syntéza bude tvořena: • Strukturovanou SWOT analýzou podnikatelského prostředí a cestovního ruchu ve vymezeném území (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). • Diagnózou – shrnující základní komentáře, charakteristiky a problémy stavu podnikatelského prostředí a cestovního ruchu ve vymezeném území.

2.1

SWOT analýza

Výsledkem analytické a konzultační práce s regionálními odborníky, s externími odbornými konzultanty, se zástupci veřejné správy a podnikateli z vymezeného území bylo vypracování situační analýzy. Ze zpracované situační analýzy vychází následující analýza SWOT (analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších potenciálních příležitostí a hrozeb). Tento koncentrovaný analytický nástroj je východiskem pro identifikaci diagnózy a přípravu rozvojové strategie vymezeného území a následně pro její implementaci formou konkrétních projektů sestavených v akčním plánu. Cílem SWOT analýzy je: • stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí vymezeného území, • odhalení příležitostí pro rozvoj vymezeného území a ohrožení, kterým je naopak nutno předcházet, • na základě konfrontace jednotlivých částí (SW vers. OT) formulace klíčových problémů (diagnózy) rozvoje vymezeného území a následně stanovení strategických cílů jeho rozvoje. Metodika SWOT analýzy: • SWOT analýza (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) je standardní metoda používaná ke koncentrované prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. • Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného objektu a jeho možných příležitostí a ohrožení. • Akcentováním silných stránek a naopak důrazem na odstraňování nebo alespoň omezování slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad identifikovaných ohrožení. • Zdrojem analytických poznatků SWOT analýzy byla zejména situační analýza vymezeného území. SWOT analýza je strukturována do následujících oblastí: Strengths – silné stránky Weaknesses – slabé stránky Geografické a demografické charakteristiky Ekonomické a sociální charakteristiky Dopravní a technická infrastruktura území pro podnikání a CR Atraktivita území pro podnikání Návštěvnická atraktivita vymezeného území Služby pro podnikání a CR a jejich organizace Opportunities-příležitosti Threats - hrozby Příležitosti pro podnikání Hrozby pro podnikání Příležitosti pro cestovní ruch Hrozby pro cestovní ruch Tato struktura vhodně odráží členění na oblasti, které jsou spojeny s potenciálními zdroji příjmů jednotlivých subjektů (veřejných, soukromých, zájmových/neziskových) ve vymezeném území (ekonomický a podnikatelský rozvoj, cestovní ruch a volnočasové aktivity) a se spíše nákladovými položkami (kvalita života a stabilizace venkovského osídlení, infrastruktura a logistika), nicméně s položkami, bez kterých se jednak nedají realizovat potenciální příjmy a jednak nelze bez nich hovořit o dlouhodobé udržitelnosti života ve vymezeném území.




2.1.1 • • •

•

SW - Geografické a demografické charakteristiky Strengths – silné stránky Weaknesses – slabé stránky Nízká hustota osídlení na české straně – S pro • Celkový pokles populace ve vymezeném území rekreaci ve venkovském prostředí • Poloha obou částí na periferii a v historickém Poloha společného území v rámci sjednocené pohraničí svých zemí Evropy a zejména Schengenského prostoru • Historickými událostmi uměle rozdělené území, Území v blízkosti populačně, průmyslově a fungující více či méně nepropojeně i dnes (dva ekonomicky silných území (katowicko, ostravsko- vnitřně provázané subsystémy s omezenými karvinsko) vazbami mezi sebou) Území v blízkosti hlavního masivu Hrubého • Nízká úroveň loajality místního obyvatelstva (ČR Jeseníku i PR)

Poloha vymezeného území v rámci Evropy: Z pohledu kontinentální Evropy se vymezené území nachází téměř v úplném středu. Je v blízkosti významných dopravních a obchodních spojnic (sever-jih, východzápad) a v blízkosti se nachází jak významné silniční dopravní tepny, tak významné železniční koridory či letiště s mezinárodním provozem. Dlouhodobá poloha v pohraničí však způsobila nedostatečné propojení vymezeného území na tyto významné dopravní tepny či uzly. Poloha vymezeného území v rámci česko-polského pohraničí: V rámci česko-polského pohraničí se vymezené území nachází téměř uprostřed společného pohraničí a patří k té menší části pohraničí, kde hranice není tvořena pohořím či přímo horskými hřebeny. Území je rovněž přibližně uprostřed významných, populačně i ekonomicky silných aglomerací.




2.1.2

SW - Ekonomické a sociální charakteristiky Strengths – silné stránky Weaknesses – slabé stránky • Silné sektory zemědělství a cukrovarnictví (na • Nižší úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva polské straně) • Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti • Dostatek ploch pro eko/zemědělství a • Absence podniků tzv. nové ekonomiky (highobnovitelné zdroje energií (rostliny) tech, IT atd.) • Podprůměrná kupní síla místních obyvatel (podprůměrné mzdy) • Nižší úroveň vzdělanosti místního obyvatelstva (na české straně) • Nedostatek energetických zdrojů 2.1.3

SW - Dopravní a technická infrastruktura a obslužnost území pro podnikání a CR Strengths – silné stránky Weaknesses – slabé stránky • Rychle se rozvíjející letiště v poměrně blízké • Stávajícím evropským standardům Wroclawi neodpovídající vybavenost a kvalita dopravní infrastruktury • Široká nabídka lůžek v ubytovacích zařízeních • Nižší úroveň zatíženosti místních komunikací, • Nekvalitní silniční napojení na evropskou dálniční daná polohou mimo hlavní mezinárodní a síť a Wroclawské letiště národní dopravní tahy (koridory) • Struktura lůžek (forma, kvalita) neodpovídá trendům v CR • Omezená propojenost dopravní infrastruktury mezi oběma částmi území • Nedostatečné vybavení infrastrukturou cestovního ruchu vhodnou pro celoroční využití. • Absence přeshraničního propojení hromadnou dopravou 2.1.4 • • •

•

SW - Atraktivita území pro podnikání Strengths – silné stránky Nižší počet ekonomických subjektů oproti • průměrným ukazatelům Nižší úroveň mezd oproti průměrům (ČR, PR?) • Potenciálně silná nabídka investičních možností (objektů, pozemků) pro podnikatelské subjekty (a • zmapovaná na české straně vymezeného území) Silné sektory zemědělství a potravinářství (cukrovarnictví na polské straně)

Weaknesses – slabé stránky Nižší úroveň vzdělanosti místního obyvatelstva (oproti průměru) Nedostatečná dopravní obslužnost a dostupnost území limituje pohyb pracovní síly za prací Vybavenost internetovým připojením v některých částech vymezeného území

2.1.5 •

• •

•

SW - Návštěvnická atraktivita vymezeného území Strengths – silné stránky Weaknesses – slabé stránky Široká a pestrá nabídka atraktivit a potenciálních • Nedostatečná propagace nabídky atraktivit, atraktivit CR pro poznávací a rekreační CR zajímavostí a služeb cestovního ruchu – Přírodní atraktivity a zajímavosti • Nedostatečná informovanost o atraktivitách CR – Historické a architektonické atraktivity a ve vymezeném území (informační tabule, informační letáky, IC, web) zajímavosti • Absence atraktivit cestovního ruchu s národním a – Významné osobnosti Výjimečně silná nabídka atraktivit pro sakrální mezinárodním významem • Absence společného informačního portálu CR na relativně malém území Silná nabídka pro vodní sporty (Otmuchovské a vymezeného území Nyskie jezera, řada zatopených lomů na české straně) a rybolov Silná nabídka pro cykloturistiku (nabídka cyklotras) a hipoturistiku




2.1.6 •

SW - Služby pro rozvoj podnikání a cestovního ruchu a jejich organizace Strengths – silné stránky Weaknesses – slabé stránky • V rámci území neexistuje vládní/veřejnoprávní instituce pro podporu podnikání (RPIC na straně ČR – byl nejblíže v Jeseníku, končí činnost) • Orientační značení atraktivit a služeb CR a jejich provázanost a kompatibilita (ČR/PR) • Nedostatečné značení tras a atraktivit pro cykloturisty • Neexistující nabídka informací pro podnikání a turismus v cizích jazycích na české straně území a omezená nabídka na polské straně (pouze Paczkow)

2.1.7 • • • •

• • • • • •

OT pro podnikání Opportunities-příležitosti Dostatek volné pracovní síly • Využití regionálních specifik pro rozvoj podnikatelských aktivit • Zájem investorů o vhodně umístěné a dopravně dobře dostupné regiony • Síťování podnikatelských subjektů a jejich vzájemná spolupráce a spolupráce s veřejným sektorem • Rozvoj komunikačních technologií Rostoucí poptávka po zdravých a kvalitních • potravinářských produktech Rostoucí zájem a poptávka po zelené energii Rostoucí zájem o zdravé potraviny (eko/bio) Začlenění ČR i PR do Schengenského prostoru Možnost čerpání mimořádných finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů (strukturální fondy – ERDF, ESF) v období 2007 – 2013.

2.1.8 •

•

• • • • •

•

OT pro cestovní ruch Opportunities-příležitosti Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i • regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných balíčcích - cykloturistika, horská turistika, venkovská turistika (agro, ekoagro), hipoturistika, koupání a vodní sporty, • rybolov, zábava/ zážitky, wellness. Růst příjezdového cestovního ruchu zejména do • regionu střední Evropy (prognóza WTO - nárůst na dvojnásobek roku 1998 v roce 2020). • Růst poptávky po malých hostincích a tématických restauracích. Růst poptávky po pobytech na venkově a v • klidném prostředí s kvalitními službami. Významně rostoucí cílové skupiny seniorů a zájemců o aktivní pobyty na venkově. Rostoucí zájem tuzemských i zahraničních • turistů o vlastní zdraví. Alternativní využití zemědělských nemovitostí a pozemků pro rozvoj venkovské turistiky (vč. agro • a ekoagro). Začlenění do Shengenského prostoru a tím odstranění zbývajících bariér pro turisty ze zemí • EU.

Threats – hrozby Zaostávání území v úrovni vzdělanosti místní pracovní síly (místního obyvatelstva) Klesající zájem zahraničních investorů o střední Evropu Hospodářská recese resp. zpomalení ekonomického růstu a snižování poptávky a koupěschopnosti obyvatelstva. Nevyužití stávající nabídky nadstandardních zdrojů financování (EU) Rivalita a nespolupráce mezi zainteresovanými subjekty (veřejná vers. soukromá sféra, mezi jednotlivými subjekty).


Threats - hrozby Sílící pozice a rozvoj konkurenčních tuzemských a středoevropských regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu a zejména k silným cílovým trhům. Podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zaměstnanosti. Nedostatečná podpora rozvoji cestovního ruchu zejména ve venkovských oblastech. Nezachycení trendů ve struktuře ubytování (růst zájmu o kvalitní hotelové ubytování a ubytování venkovského charakteru - certifikované). Nezachycení trendů po tzv. in-house aktraktivitách (ubytování + stravování + tématické / zábavní / regenerační parky a střediska). Hospodářská recese resp. zpomalení ekonomického růstu a snižování koupěschopnosti obyvatelstva. Sociální degradace některých venkovských lokalit, nebudou-li doplněny o další vybavenost, dopravní obslužnost, dostupnost zdravotních i sociálních služeb,. Chátrání a znehodnocení památkových a



• Možnost čerpání mimořádných finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů (strukturální fondy – ERDF, ESF) v období 2007 • – 2013. • Možnost využití poznatků ze zemí EU při rozvoji • cestovního ruchu ve venkovských destinacích (destinační management, síťování, mikroklastry).

2.2

krajinotvorných prvků v důsledku nevhodných a necitlivých zásahů. Nevyužití stávající nabídky nadstandardních zdrojů financování (EU) Rivalita a nespolupráce mezi zainteresovanými subjekty (veřejná vers. soukromá sféra, mezi jednotlivými subjekty).

Diagnóza

Z analytických podkladů a ze zpracované SWOT analýzy vyplývají následující poznatky: • Území s charakterem relevantním dlouhodobému postavení (periferní poloha, dostupnost atd.) obou částí regionu v rámci svých zemí • V oblasti demografie a charakteru života místní komunity (životním stylu) došlo v průběhu zejména posledních 60 – 80 let k výrazným dlouhodobým posunům a změnám, zásadně ovlivňující místní komunitu. Zejména se jedná o: o Pokles počtu místních obyvatel nejprve skokově, vlivem zejména válečných konfliktů (2. světová válka) a následně postupným mírným poklesem počtu obyvatel, způsobeným ekonomickými a politickými příčinami. o Charakter života a ekonomická situace v české části vymezeného území zapříčinila vysokou vylidněnost během pracovního týdne (vyjížďky za prací) a tím i další zhoršování loajality místních obyvatel k regionu. o Ekonomická situace se zejména v posledních dvou desetiletích začíná projevovat i v odlivu kvalifikovanější části populace (zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale i obecně lidí s vyšší kvalifikací v produktivním věku a lidí se zájmem o uplatnění na trhu práce) z mikroregionu. • Přes vstup ČR i PR do EU a následně přes začlenění obou zemí do Schengenského prostoru se zatím neprojevily potenciální výhody z těchto změn a provázání obou částí regionu je velmi omezené, a to jak z pohledu infrastruktury (zejména dopravní – silnice, cyklo trasy/stezky, železnice) či dopravní obslužnosti, tak z pohledu spolupráce zejména mezi podnikatelskými subjekty, a to i ze sektoru cestovního ruchu. • Z pohledu cestovního ruchu se jedná zatím o neobjevené území bez existence atraktivit mezinárodního významu, ale se silným potenciálem pro poznávací, venkovský a rekreační cestovní ruch (aktivní dovolená, rekreace u vodních ploch) • Dostatečné velká nabídka ubytovacích kapacit (cca 1000 lůžek), ale zatím v ne zcela vyhovující struktuře a s absencí komplexní společné nabídky využitelné pro e-marketing, charakteristický právě pro území s množství malých zařízení, tedy potenciálně pro individuální cestovatele. • Nedostatečná informovanost o společné nabídce potenciálu cestovního ruchu navzájem (ČR/PR) a vůči třetím zemím a v podstatě neexistence jazykových mutací pro vzájemnou informovanost (výjimkou je částečně nabídka webu Paczkowa) ČR – PR, tak pro potenciální cílové skupiny ze třetích zemí.

3 Strategie rozvoje Pro potřeby strategie použijeme pro vymezené území pracovní název sestavený z počátečních písmen názvů dílčích částí území v abecedním pořadí: J – Javornicko (Mikroregion Javornicko) O – Otmuchow (Gmina Otmuchów) P – Pazckow (Gmina Paczków). Vymezené území budeme tedy pracovně nazývat „Region JOP“ a strategie bude naformulována na základě zpracované analytické části pro toto území jako celek. Strategie by měla dát odpovědí na následující otázky: • jaký bychom chtěli mít JOP v cílovém roce 2023 (vize pro rok 2023, tj. za 15 let), • na co se zaměříme (oblasti strategických cílů), abychom toho dosáhli a přitom optimálně pracovali s přednostmi (silnými stránkami) a slabinami (slabými stránkami) v zájmu využití příležitostí a ochrany před hrozbami, • co budeme muset splnit (strategické cíle), jak to zajistíme (opatření), jak to budeme měřit a vyhodnocovat (měření).




3.1

Návrh vize

Výkon /kvalita života

Sdílená vize je především nástrojem komunikace a spolupráce zainteresovaných subjektů (podnikatelských, veřejnosprávních) v řešeném území. Návrh vize řešeného území pro rok 2023 (viz původní záměr projektu) bude zaměřen především na potřeby místních obyvatel a identifikované oblasti podnikání v rámci řešeného území.

VIZE

V1 V2 V3 V4 V5

Stávající stav (analýza,SWOT, diagnóza)

2009

2016

Čas

2023

3.1.1 Užší znění vize JOP – společný česko-polský region pro spokojený život, úspěšné (konkurenceschopné) podnikání a udržitelný cestovní ruch. 3.1.2 Širší znění vize JOP – demograficky stabilizované území s převážně venkovským charakterem osídlení, třemi přirozenými centry společenského života (Javorník, Otmuchow, Paczkow), zdravou místní ekonomikou založenou zejména na sektorech zemědělství, potravinářství, lehkého průmyslu, např. strojírenství, oděvnictví a stavebnictví, služeb, obchodu a cestovního ruchu, vycházející ze spolupráce místních zejména malých a středních firem, kvalitní infrastruktury potřebné pro konkurenceschopné podnikání a dlouhodobě udržitelný cestovní ruch, založený na poznávání historických a sakrálních atraktivit, rekreaci u vody a aktivním odpočinku v panenské přírodě Rychlebských hor.

3.2

Návrh oblastí strategických cílů

Oblasti strategických cílů vycházejí jednak ze zadání projektu a jednak z identifikovaných, rozvoj vyžadujících oblastí, vytvářejících ve svém souhrnu předpoklady přeměny příhraničních území na české i polské straně ve standardní středoevropský region bez hranic, se stabilizovaným osídlením, standardními podmínkami pro konkurenceschopné (úspěšné) podnikání místních malých a středních firem a dlouhodobě udržitelný nemasový cestovní ruch, těžící zejména z historického a přírodního bohatství. 3.2.1 Oblast A: Strategie rozvoje podnikatelského prostředí Strategické cíle Opatření A.1 Zlepšení vzájemné A.1.1 Organizace pravidelných setkání informovanosti a místních podnikatelů z obou částí komunikace mezi území. zainteresovanými A.1.2 Zajištění pravidelné výměny podnikatelskými informací o podnikatelských aktivitách, subjekty z obou částí možnostech a příležitostech v obou území částech území.


Měření 1 – 2 setkání zástupců místních firem ročně. Vytvoření systému vzájemné informovanosti (např. „okénka“ věnovaná problematice podnikání na



Strategické cíle

Opatření

A.2 Vytvoření společného fóra zainteresovaných podnikatelských subjektů

A.2.1 Vytvoření česko-polské obchodní komory úzce spolupracující se samosprávou v obou částech území.

Měření webových stránkách 3 měst). Vytvoření formálního subjektu, sdružujícího podnikatele z obou částí území.

3.2.2 Oblast B: Strategie rozvoje infrastruktury a suprastruktury cestovního ruchu Infrastruktura i suprastruktura cestovního ruchu by měla vycházet z vize, tedy z orientace na dlouhodobě udržitelný rozvoj výklenkového (nemasového) cestovního ruchu. Strategické cíle Opatření Měření B.1.2 Propojení obou částí území Propojení obou částí území železničním spojením železnicí. B1.2 Propojení obou částí území hustší a Vytvoření/rekonstrukce kvalitnější silniční infrastrukturou alespoň 1-2 kvalitních silničních propojení obou částí území (např. Bílá Voda – Kamienica). B.1.3 Propojení obou částí území Vytvoření alespoň 2 cyklo a značenými cyklistickými a hypo trasami 2 hypotras/stezek B.1 Zkvalitnění dopravní a stezkami propojujících obě části infrastruktury území a jejich atraktivity. B.1.4 Zvýšení kvality dostupnosti regionu Zlepšení kvality silničních zlepšením napojení území na národní a komunikací, propojujících mezinárodní silniční, železniční a region s dálniční sítí a/nebo letecké sítě na obou stranách území. s železničními koridory národního / mezinárodního významu a/nebo s letišti (např. Wroclaw) mezinárodního významu. B.2.1 Zlepšení kvality stávajících a/nebo Zkvalitnění (rekonstrukce, vytvoření nových ubytovacích kapacit modernizace) a/nebo B.2 Zkvalitnění určených pro cílovou skupinu rodin vytvoření 40-80 lůžek pro suprastruktury CR – s (malými) dětmi. rodiny s dětmi. ubytovacích kapacit v B.2.2 Zlepšení kvality stávajících a/nebo Zkvalitnění (rekonstrukce, obou částech území. vytvoření nových ubytovacích kapacit modernizace) a/nebo určených pro cílovou skupinu 50+. vytvoření 40-80 lůžek pro cílovou skupinu 50+. B.3.1 Rozvoj nabídky programové Vytvoření 2 – 4 atraktivit B.3 Rozvoj vybavenosti vybavenosti s celoročním využitím s programovou nabídkou programové nabídky zaměřené na cílovou skupinu rodin pro rodiny s dětmi a zejména s celoročním s dětmi. s celoroční využitelností. využitím. B.3.2 3.2.3 Oblast C: Strategie marketingové podpory rozvoje cestovního ruchu Marketingová podpora by měla vycházet ze základní produkto-tržní kombinace, charakteristické pro dané území. Cílové skupiny Javornicko Otmuchow, Paczkow Rodiny s malými dětmi (předškolního Rekreační pobyty v čisté přírodě věku) Rychlebských hor a jejich podhůří Rekreační pobyty u včetně zimních sportů Otmuchowského jezera Rodiny s dětmi Agroturistika Vodní sporty u Otmuchowského Mladá generace jezera Střední generace


Rekreační pobyty a aktivní odpočinek s cyklo a pěší turistikou

Rekreační pobyty a aktivní odpočinek u Otmuchowského jezera Strana 49 (celkem 51)


Cílové skupiny

50+

Organizované skupiny dětí Organizované skupiny (firmy, zájezdy)

Javornicko v Rychlebských horách a jejich podhůří Poznávací pobyty v Rychlebských horách a jejich podhůří (historie Jánský vrch a sakrální památky, přírodní zajímavosti) Rekreační pobyty s cyklo a pěší turistikou v Rychlebských horách a jejich podhůří Poznávací pobyty v Rychlebských horách a jejich podhůří (historie Jánský vrch a sakrální památky, přírodní zajímavosti) Rekreační pobyty v čisté přírodě Rychlebských hor a jejich podhůří (Račí údolí) Pobyty pro malé skupiny (incentivní CR, firemní akce, zájezdy) s aktivním odpočinkem a/nebo poznáváním (historie - Jánský vrch a sakrální památky, přírodní zajímavosti)

Strategické cíle C.1 Rozvoj společné nabídky produktů/ balíčků cestovního ruchu, kombinující atraktivity obou částí území. C.2 Rozvoj společného emarketingu obou částí území. C.3 Zajištění vzájemné výměny a podávání informací turistům a návštěvníkům o komplexní nabídce celého území. C.4 Příprava a realizace společných marketingových aktivit podporujících prodej společných produktů CR. C.5 Podpora prodeje společných produktů CR.


Otmuchow, Paczkow a s nenáročnou cykloturistikou Poznávací pobyty se zaměřením na historii (Paczkow, Otmuchow) Rekreační pobyty a aktivní odpočinek u Otmuchowského jezera a s nenáročnou cykloturistikou Poznávací pobyty se zaměřením na historii (Paczkow, Otmuchow)

Pobyty pro skupiny (incentivní CR, firemní akce, zájezdy) s aktivním odpočinkem a/nebo poznáváním (historie – Otmuchow, Paczkow).

Opatření C.1.1 Příprava společných produktů pro rekreaci, aktivní odpočinek a poznávání cílové skupiny střední generace. C.1.2 Příprava společných produktů pro rekreaci, aktivní odpočinek a poznávání cílové skupiny 50+. C.1.3 Příprava společných produktů pro rekreaci rodin s dětmi C.1.4 Příprava společných produktů pro organizované skupiny (incentivní CR, firemní akce, zájezdy) s aktivním odpočinkem a/nebo poznáváním. C.2.1 Dopracování nabídky pro CR na vybraných webech ve 3 a více jazykových mutacích (vždy CZ, PL + další). C.2.2 Propojení webů 3 center (Javorník, Otmuchow, Paczkow) formou přímých hypertextových odkazů u nabídek pro turisty a návštěvníky. C.3.1 Zajištění a průběžná aktualizace informací vč. překladů do jazyka partnera o nabídce atraktivit a jejich poskytování partnerům C.3.2 Zajištění a průběžná aktualizace informací vč. překladů do jazyka partnera o programové nabídce pro nadcházející sezónu / období (letní/zimní, jaro/léto/podzim/zima) C.4.1 Příprava společných marketingových tiskovin pro vybrané cílové skupiny, podporující nabídku společných produktů/balíčků CR a jejich distribuce C.4.2 Příprava společných sezónních informačních letáků pro turisty a návštěvníky a jejich distribuce C.5.1 Nabídka společných produktů CK/touroperátorům



Seznam tabulek Tabulka 1 – Základní charakteristika vymezeného území ...................................................................... 3 Tabulka 2 – Počet obyvatel v řešeném území k 31.12.2007 .................................................................. 8 Tabulka 3 – Vývoj počtu obyvatel řešeného území ................................................................................ 8 Tabulka 4 – Rodinný stav obyvatel řešeného území - v % k 31.12.2006 ............................................... 9 Tabulka 5 - Obyvatelstvo 15 leté a starší českého území podle dosaženého vzdělání v % ................ 10 Tabulka 6 - Obyvatelstvo 16 leté a starší polského území podle dosaženého vzdělání v % ............... 11 Tabulka 7 - Obyvatelstvo řešeného území podle produktivního věku k 31.12.2007 ........................... 11 Tabulka 8 - EAO v řešeném českém území podle odvětví - v %......................................................... 12 Tabulka 9 - Pracující v řešeném polském území podle odvětví - v % k 31.12.2007 ............................ 12 Tabulka 10 - Počet ekonomických subjektů podle odvětví na českém území k 31.12.2007............... 12 Tabulka 11 - Počet ekonomických subjektů podle odvětví na polském území k 31.12.2007.............. 13 Tabulka 12 – Vývoj nezaměstnanosti na českém území v letech 2006 - 2008 .................................... 14 Tabulka 13 – Vývoj nezaměstnanosti na polském území v letech 2006 - 2008 ................................... 14 Tabulka 14 - Vývoj počtu letů letiště Wroclav v letech 1996 – 2007.................................................... 17 Tabulka 15 – Prognóza počtu letů a počtu pasažérů letiště Wroclaw do roku 2010 ............................ 18 Tabulka 16 – základní školy řešeného území 2006/2007..................................................................... 18 Tabulka 17 - Nižší gymnázia na polském území................................................................................... 18 Tabulka 18 – Hlavní atraktivity české části vymezeného území........................................................... 20 Tabulka 19 – Hlavní atraktivity polské části vymezeného území.......................................................... 20 Tabulka 20 – Vybrané atraktivity v nejbližším okolí na českém území................................................. 22 Tabulka 21 – Vybrané atraktivity v sousedních gminách Niského okresu............................................ 23 Tabulka 22 – Vybrané atraktivity sousedící části Kladského okresu .................................................... 24 Tabulka 23 – Vybrané atraktivity sousedící části Ząbkowického okresu.............................................. 26 Tabulka 24 – Přírodní atraktivity české části vymezeného území ........................................................ 26 Tabulka 25 – Přírodní atraktivity polské části vymezeného území ....................................................... 27 Tabulka 26 – Přehled kapacit HUZ v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2007 .............................. 30 Tabulka 27 – Vývoj kapacit HUZ v okrese Jeseník v letech 2002 – 2007 ............................................ 30 Tabulka 28 – HUZ v okresech Olomouckého kraje dle kategorie - k 31.12.2007 ................................ 30 Tabulka 29 – Hromadná ubytovací zařízení v Opolském vojvodství – k 31.6.2007 ............................. 31 Tabulka 30 – Vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Niském okrese ................................ 31 Tabulka 31 – Hromadná ubytovací zařízení v Niském okrese dle kategorie – k 31.6.2007................. 31 Tabulka 32 – Přehled ubytovacích zařízení na české části vymezeného území ................................. 32 Tabulka 33 – Přehled ubytovacích zařízení na polské části vymezeného území ................................ 36 Tabulka 34 – Přehled pohostinských zařízení v české části vymezeného území ................................ 39 Tabulka 35 – Přehled pohostinských zařízení v polské části vymezeného území ............................... 40 Tabulka 36 - Podnikatelské příležitosti na českém území .................................................................... 41 Tabulka 37 - Podnikatelské příležitosti na polském území ................................................................... 42

Seznam map Mapa 1 – vymezení řešeného území ...................................................................................................... 3 Mapa 2 – Euroregion Praděd .................................................................................................................. 4 Mapa 3 – Mapa z roku 1742.................................................................................................................... 5 Mapa 4 - Silniční propojení české a polské části řešeného území ....................................................... 15 Mapa 5 – Historická železniční mapa z roku 1900 ............................................................................... 16 Mapa 6 – železniční spojení v řešeném území ..................................................................................... 17

Seznam grafů Graf 1 - Přírůstek / úbytek počtu obyvatel řešeného území v letech 2003 – 2007 v % ........................ 9 Graf 2 – Struktura vzdělanosti obyvatel českého území....................................................................... 10 Graf 3 - Struktura vzdělanosti obyvatel polského území....................................................................... 11 Graf 4 – vývoj míry nezaměstnanosti v Powiatu Nyském v letech 2003 - 2008 ................................... 15 Graf 5 - Vývoj počtu letů letiště Wroclaw v letech 1996 – 2007........................................................... 17

Seznam obrázků Obrázek 1 - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na české části vymezeného území .................. 19



Rychleby Góry Złote, rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu

Recommend Documents