Podpora a rozvoj cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

Podpora a rozvoj cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou Tourism Support and Development in Veselí nad Moravou

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Andrea Holešinská

Martina Matyášová

Brno, květen 2007

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:

Martina Matyášová Podpora a rozvoj cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou Tourism Support and Development in Veselí nad Moravou Katedra regionální ekonomie a správy Ing. Andrea Holešinská 2007

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu podpory cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou. Zkoumá činnost veřejné správy a dalších subjektů podporujících cestovní ruch v daném městě a jejich vzájemnou spolupráci. První část charakterizuje veřejnou podporu, její nástroje a možnosti. Druhá část se zabývá městem Veselí nad Moravou, jeho turistickými možnostmi a nástroji podpory. Třetí část popisuje způsoby spolupráce místní správy ve Veselí nad Moravou s dalšími subjekty a vlastní aktivity města podporující cestovní ruch.

Annotation This bachelor is aimed at an analysis of tourism support in Veselí nad Moravou. It explores activities of public administration and other subjects participating in the support of tourism in the given city and their mutual cooperation. The first part characterizes the public support, its instruments and possibilities. The second part is focused on the city of Veselí nad Moravou, its tourist potentialities and instruments of support. The third part describes ways of cooperation of the local government in Veselí nad Moravou with other subjects and the city’s own activities in tourism support.

Klíčová slova cestovní ruch, veřejná podpora, financování, Veselí nad Moravou, Baťův kanál

Keywords tourism, public support, financing, Veselí nad Moravou, Bata Canal

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Podpora a rozvoj cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou vypracovala samostatně pod vedením Ing. Andrey Holešinské a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 18. 5. 2007 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Andreji Holešinské za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji místostarostovi ve Veselí nad Moravou, Ing. Miloši Kozumplíkovi, pracovnicím Odboru školství a kultury ve Veselí nad Moravou, vedoucí Ing. Tatianě Pálenské a paní Jitce Menšíkové, vedoucímu Odboru regionálních správ ve Veselí nad Moravou, panu Peadr. Zdeňku Gertsbergerovi, ředitelce VIS Bílé Karpaty, o.p.s., Marii Petrů, Dis. a řediteli Baťova kanálu, o.p.s., Vojtěchu Bártkovi, za poskytnuté informace a konzultace.

Obsah ÚVOD ...........................................................................................................................................5 1 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU .....................................................5 1.1 Veřejná podpora cestovního ruchu.......................................................................................................5 1.2 Možnosti veřejné finanční podpory cestovního ruchu v obci................................................................5 1.2.1 Strukturální fondy Evropské unie ....................................................................................................5 1.2.2 Státní rozpočet České republiky.......................................................................................................5 1.2.3 Jihomoravský kraj............................................................................................................................5

2

CHARAKTERISTIKA MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU A JEHO ČINNOSTI V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ....................................................................................................................5 2.1 Územní charakteristika .........................................................................................................................5 2.2 Potenciál cestovního ruchu...................................................................................................................5 2.2.1 Turistické atraktivity ........................................................................................................................5 2.2.2 Turistická infrastruktura...................................................................................................................5 2.3 Nástroje a způsoby veřejné podpory ve Veselí nad Moravou ...............................................................5 2.3.1 Odbory veřejné správy a jejich činnost ............................................................................................5 2.3.2 Financování podpory cestovního ruchu ...........................................................................................5 2.3.3 Programy podpory cestovního ruchu ...............................................................................................5

3

ANALÝZA PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU VE VESELÍ NAD MORAVOU .................................5 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.4

Spolupráce města s jinými obcemi........................................................................................................5 Spolupráce města s dalšími subjekty.....................................................................................................5 Příspěvkové organizace města .........................................................................................................5 Organizace kolem Baťova kanálu ....................................................................................................5 Informační a rezervační centrum Baťův kanál.................................................................................5 Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. ...................................................................5 ČD centrum Veselí nad Moravou ....................................................................................................5 Činnost města Veselí nad Moravou pro podporu cestovního ruchu .....................................................5 Realizované projekty .......................................................................................................................5 Budoucí projekty..............................................................................................................................5 Propagace.........................................................................................................................................5 Shrnutí aktivit pro podporu cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou.................................................5

ZÁVĚR .........................................................................................................................................5 SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................................................5 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................5 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................5 SEZNAM GRAFŮ ...........................................................................................................................5 POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................................................5 SEZNAM PŘÍLOH ...........................................................................................................................5 PŘÍLOHA Č. 1: GEOGRAFICKÁ POLOHA VESELÍ NAD MORAVOU ...................................................5 PŘÍLOHA Č. 2: ORIENTAČNÍ MAPA MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU ..............................................5 PŘÍLOHA Č. 3: MAPA BAŤOVA KANÁLU .......................................................................................5

Úvod Cestovní ruch všude ve světě dosahuje v současné době velkého rozmachu. A nejinak by tomu mělo být i ve Veselí nad Moravou. Protože zde žiji od narození, vypěstovala jsem si k tomuto městu blízký vztah. Zároveň mě zajímá problematika cestovního ruchu, takže mě velmi lákalo zjistit, jak to vypadá s podporou a rozvojem cestovního ruchu právě ve Veselí nad Moravou.

Veselí nad Moravou je město s rozšířenou působností nacházející se jihovýchodně od Brna, v nížinaté krajině Moravského Slovácka, přibližně uprostřed spojnice mezi Uherským Hradištěm a Hodonínem. Nepatří sice mezi turisticky nejvýznamnější města u nás v zemi, ale jeho předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu nejsou zanedbatelné. Ať už se zeptáte místních obyvatel či turistů na zdejší nejdominantnější turistické zajímavosti, téměř vždy lidé jmenují cyklostezky, které jsou velkou měrou využívány a jejichž síť se zásluhou města neustále rozšiřuje, a uměle vytvořenou vodní cestu Baťův kanál, vybudovanou ve 30. letech minulého století pro závlahu polí a přepravu uhlí, která je dnes využívána k turistickým účelům. Podle agentury CzechTourism je Baťův kanál jedním z nejperspektivnějších turistických projektů v zemi. Podobné vodní cesty ve střední Evropě nejsou. Srovnatelné ale jsou třeba kanály v Nizozemí nebo Velké Británii.1 Pokud mluvíme o cestovním ruchu ve Veselí nad Moravou, nemůžeme zapomenout na přírodu lákající k procházkám i delším výletům, na vzdělávací zařízení jako hvězdárna nebo Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, sportovní akce a zařízení a také místní kulturní akce, jako například každoročně pořádaný dětský mezinárodní folklorní festival Štěpy. Za zmínku, a hlavně za návštěvu, stojí také místní kulturní památky, a to vodní hrad přestavěný na zámek, zámecké zahrady a zámecký park, vodní elektrárna z počátku minulého století, městské muzeum, galerie, katolické kostely, židovská synagoga a židovský hřbitov. Velká část z nich je však bohužel po většinu roku veřejnosti nepřístupná. Je to proto, že buď nejsou ve vlastnictví města, nebo jsou ve schátralém stavu.

Cílem práce je analýza podpory cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou a její následný vliv na rozvoj cestovního ruchu ve městě. Analyzována je především činnost veřejné správy, místních turistických informačních center a jejich vzájemná spolupráce.

1

Dostupné na

7

Veřejná

správa

a

samospráva

totiž

spolu s turistickými

informačními

centry a

podnikatelskými subjekty (cestovní kanceláře, dopravci a další poskytovatelé služeb) tvoří základní jednotky poskytující informace v oblasti cestovního ruchu. Je tedy důležité, aby informace těchto subjektů byly vzájemně organizačně a datově propojeny. Jen tak mohou svým příjemcům (zákazníkům) poskytnout komplexní a kvalitní nabídku služeb cestovního ruchu.2

Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává obecně o možnostech veřejné podpory a blíže seznamuje s finančními nástroji podpory cestovního ruchu v obci. Druhá kapitola se zabývá městem Veselí nad Moravou a jeho předpoklady pro cestovní ruch a nástroji podpory, které využívá. Třetí kapitola pak zkoumá konkrétní příklady podpory cestovního ruchu, z nichž ty nejvýznamnější rozebírá do hloubky.

Zdrojem informací v první části, popisující finanční nástroje podpory, byly zejména internetové stránky, vysvětlující systém podpory evropských fondů. Dále jsem využila Grantový kalendář, dostupný na webových stránkách Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy, který rozebírá možnosti čerpání dotačních prostředků v rámci Jihomoravského kraje. Druhá a třetí část byly zpracovány jak na základě informací získaných z osobních konzultací s místostarostou a pracovníky Městského úřadu Veselí nad Moravou, ředitelkou vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty a ředitelem Baťova kanálu, tak také z webových stránek města Veselí nad Moravou a jiných relevantních internetových stránek.

2

Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská, A., Metelková, P.: Základy cestovního ruchu. Brno: MU, 2006, str. 97. ISBN 80-210-4167-6. Citace upravena autorkou.

8

1 Základní východiska podpory cestovního ruchu 1.1 Veřejná podpora cestovního ruchu Ke správnému definování pojmu veřejná podpora cestovního ruchu je dobré si nejdříve vysvětlit význam pojmů politika cestovního ruchu a veřejná podpora. Politika cestovního ruchu Cestovní ruch je disciplína, na jejímž rozvoji se podílí široká škála odvětví národního hospodářství a oborů lidské činnosti. Je také značně ovlivňován různými veřejnými politikami, například zahraniční politikou, dopravní politikou, politikou životního prostředí atd. Z takto širokého záběru vyplývá bezpodmínečně nutná koordinace těchto různých politik, což se děje prostřednictvím politiky cestovního ruchu.3

Na základě tzv. kompetenčního zákona (Zákon o zřízení ministerstva a jiných ústředních orgánů státní správy ČR č. 2/1969 ve znění změn) je cestovní ruch v České republice v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. Podle tohoto zákona MMR dále zabezpečuje metodickou pomoc vyšším územně samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a dále činnost spojenou s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. Obce a kraje mohou v rámci své působnosti spravovat své záležitosti, včetně cestovního ruchu, samostatně (zákon č. 128/200 Sb. o obcích, zákon č. 129/200 Sb. o krajích.)4 Veřejná podpora Pojem veřejná podpora vymezuje § 3, odst. 1, pís. c) zákona 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, jako „jakoukoliv formu podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby, poskytovanou Českou republikou, ministerstvem, jiným správním úřadem, orgánem samosprávy nebo poskytovanou z veřejných prostředků“ (tím je např. státní rozpočet).

3

Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská, A., Metelková, P.: Základy cestovního ruchu. Brno: MU, 2006, str. 69. ISBN 80-210-4167-6. 4 Holešinská, A., Šauer, M.: Veřejná podpora cestovního ruchu jako jeden z nástrojů politiky cestovního ruchu. In: Sborník na CD-ROMu z I. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu na téma „Evropská unie a cestovní ruch“. Jihlava: VŠPJ, 2006.

9

Zakázána je taková veřejná podpora, která by způsobila nebo mohla způsobit narušení hospodářské soutěže, neboť se neslučuje se závazky České republiky k Evropské unii. Česká legislativa je totiž podřízena legislativě Evropského společenství a poskytování státní podpory je zakotveno ve Smlouvě o založení Evropského společenství, jež vymezuje ty státní podpory, které hospodářskou soutěž nenarušují.

Veřejná podpora cestovního ruchu je součástí politiky cestovního ruchu a je uskutečňována jejími nástroji. Nástroje politiky cestovního ruchu5 můžeme členit například podle jejich zaměření na nástroje -

ekonomické – nejrozšířenější, nejlépe měřitelné (granty, dotace, záruky za bankovní kredity, bezúročné půjčky, apod.)

-

legislativní (zákony, nařízení)

-

informační (ovlivňování veřejného mínění)

-

institucionální – řízení a organizace cestovního ruchu v zemi

-

administrativní – regulace politiky cestovního ruchu zaváděním standardů, udělováním koncesí, povolení, atd.; jsou nejúčinnějšími regulátory nabídky služeb cestovního ruchu

-

nástroje strategického plánování – strategické a programové dokumenty, jsou prostředkem k získání zdrojů na realizaci daných opatření

-

výzkum a vývoj (rozvoj poznatků)

-

vzdělávání a osvěta

-

mezinárodní spolupráce

Nástroje veřejné podpory cestovního ruchu6 bychom tedy mohli rozdělit na dvě skupiny: -

finanční pomoc ve formě dotací či příspěvků a

-

aktivity ve formě propagace a spolupráce zainteresovaných subjektů

Dnes je realizace podpory cestovního ruchu uskutečňována především prostřednictvím operačních programů jako základních realizačních programových dokumentů pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Tyto i další programy jsou blíže rozebrány v následující subkapitole.

5

Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská, A., Metelková, P.: Základy cestovního ruchu. Brno: MU, 2006, str. 72. ISBN 80-210-4167-6. 6 Holešinská, A., Šauer, M.: Veřejná podpora cestovního ruchu jako jeden z nástrojů politiky cestovního ruchu. In: Sborník na CD-ROMu z I. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu na téma „Evropská unie a cestovní ruch“. Jihlava: VŠPJ, 2006.

10

1.2 Možnosti veřejné finanční podpory cestovního ruchu v obci Tato část popisuje možnosti finanční podpory, kterou může čerpat obec pro rozvoj cestovního ruchu, a to jak z fondů Evropské unie, tak v rámci rozpočtu České republiky a Jihomoravského kraje. Konkrétnější využití těchto programů a podpor ve Veselí nad Moravou popisuje podkapitola 2.3.2.

1.2.1 Strukturální fondy Evropské unie Strukturální fondy jsou nejvýznamnějším nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Finanční prostředky jsou ze strukturálních fondů čerpány na základě programových dokumentů, jejichž přípravu zabezpečuje Česká republika. Jednotlivé úspěšné projekty jsou pak spolufinancovány jak strukturálními fondy, tak z prostředků státního rozpočtu.

Základním programovým dokumentem pro získání pomoci ze strukturálních fondů je Národní rozvojový plán. Priority NRP jsou pak dále rozváděny operačními programy, které formou opatření specifikují oblasti intervence a aktivity, pro které mají být prostředky určeny. Za tvorbu Národního rozvojového plánu a dalších programových dokumentů odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj.

Období před vstupem ČR do EU V období před vstupem České republiky do Evropské unie bylo možné získat dotační prostředky z předvstupního programu Phare. Pro Veselí nad Moravou byl významný zejména program Phare CBC, který zajišťoval přeshraniční spolupráci a připravoval na účast v iniciativě Společenství Interreg III. Projekty v rámci tohoto programu byly převážně investičního charakteru a realizovaly se v příhraničních regionech.

Období 2004 – 2006 V tomto období měl pro cestovní ruch význam Společný regionální operační program (SROP), jehož hlavním cílem bylo přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů.7 Podporoval především aktivity, jejichž realizace spadala do působnosti obcí nebo krajů. Jednou z jeho priorit byl rozvoj služeb a infrastruktury pro cestovní ruch. Další formu podpory regionálního rozvoje v tomto období nabídla již zmíněná 7

Regionální rozvojová agentura jižní Moravy: Grantový kalendář pro municipální sféru, únor 2007 – II., Jihomoravský kraj. Uzávěrka 14. 2. 2007. Str. 11. Dostupný na

11

iniciativa Společenství Interreg III, která navazovala na program Phare CBC. Tato iniciativa, schválená Evropskou komisí pro celé území EU, je nástrojem pro překonání nevýhod plynoucích z příhraniční pozice dané oblasti. Má 3 části A, B, C – část A se týká přeshraniční spolupráce, část B je zaměřena na nadnárodní spolupráci a část C podporuje meziregionální spolupráci. Vzhledem ke geografické poloze Veselí nad Moravou (viz. příloha č. 1) byly pro toto město nejvýznamnějšími iniciativami Interreg IIIA: Česká republika – Rakousko a Interreg IIIA: Česká republika – Slovensko.

Období 2007 – 2013 Nové plánovací období přineslo několik změn. Byl zrušen SROP a jeho pokračovateli se staly Regionální operační programy (ROP) jednotlivých regionů NUTS II a Integrovaný operační program (IOP). Všechny tyto programy budou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. ROP NUTS II Jihovýchod si podobně, jako dříve SROP, klade za cíl růst konkurenceschopnosti a prosperity regionu při zvyšování kvality života obyvatel. Dále by měl přispět ke zvýšení účasti cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a zkvalitnění podmínek pro obyvatele žijící ve městech a na venkově, a tím zlepšit atraktivitu území. Na iniciativy Interreg IIIA: Česká republika – Rakousko a Interreg IIIA: Česká republika – Slovensko v novém období navazují programy vážící se k cíli Evropská územní spolupráce. Jsou to OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko a OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Slovensko. Tyto programy jsou zaměřeny na posílení udržitelného, ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje, podporu cestovního ruchu, zlepšení výměny informací a kvality prostředí. Financuje je Evropský fond regionálního rozvoje.

1.2.2 Státní rozpočet České republiky Státní rozpočet České republiky může financovat podporu cestovního ruchu prostřednictvím programů ministerstev nebo vytvořením státních peněžních fondů. V roce 2000 byl zákonem zřízen Státní fond dopravní infrastruktury, jehož cílem je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace dopravních cest. Mezi tyto dopravní cesty patří také cyklostezky, mající velký význam pro cestovní ruch právě ve Veselí nad Moravou.

12

Pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj byl vládou schválen Státní program podpory cestovního ruchu8, jehož realizace začala v roce 2001. V roce 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu včetně zaměření jednotlivých podprogramů až do konce roku 2006. Na konci roku 2006 SPPCR skončil a prostředky budou v novém plánovacím období použity na spolufinancování podpory cestovního ruchu ze strukturálních fondů EU. Podprogramy byly zaměřeny na rozvoj lázeňství, doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity a na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu. Dalším programem MMR s dopadem na cestovní ruch je Program obnovy venkova. Má 7 dotačních titulů, jejichž podpora je zaměřena především na venkovskou zástavbu a občanskou vybavenost, veřejná prostranství, veřejnou zeleň, cyklistické a pěší stezky, veřejné osvětlení, vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a projekty venkovských mikroregionů.

Ministerstvo kultury má na odboru památkové péče vytvořen Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Tento program je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny.

1.2.3 Jihomoravský kraj Na úrovni kraje se cestovním ruchem zabývá Oddělení cestovního ruchu zřízené v rámci Odboru regionálního rozvoje. Oddělení zpracovává koncepci rozvoje cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje, vymezuje hlavní územní problémy a priority atp. Programy podpory JMK jsou financovány z rozpočtu kraje, kraj k tomuto účelu však může zřídit také peněžní fondy. Kromě kraje se na spolufinancování projektů podílí žadatel sám. Finanční podpora na opatření obsažená v programu rozvoje územního obvodu kraje se poskytuje ve formě dotací, úvěrů se zvýhodněnou úvěrovou sazbou a dobou splatnosti nebo návratných finančních výpomocí9.

Ze zákona 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, vyplývá povinnost krajů vytvořit Program rozvoje kraje (PRK). V Programu rozvoje Jihomoravského kraje se problematikou cestovního ruchu zabývá Problémový okruh F: Cestovní ruch. Jihomoravský 8

Holešinská, A., Šauer, M.: Veřejná podpora cestovního ruchu jako jeden z nástrojů politiky cestovního ruchu. In: Sborník na CD-ROMu z I. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu na téma „Evropská unie a cestovní ruch“. Jihlava: VŠPJ, 2006. 9 Šauer, M.: Institucionální podpora cestovního ruchu z hlediska kraje. In IV. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: MU, 2003, ISBN 80-210-3289-8.

13

kraj v minulosti zpracoval také Strategii rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. V letech 2003 – 2006 byla vypracována Aktualizace Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje a v období 2007 – 2013 bude třeba zpracovat aktualizaci další. Příkladem dotačních programů Jihomoravského kraje pro období 2007-2013 podporujícím cestovní ruch je program Zkvalitnění služeb turistických informačních center.

14

2 Charakteristika města Veselí nad Moravou a jeho činnosti v oblasti cestovního ruchu 2.1 Územní charakteristika Obrázek 1: Poloha Veselí nad Moravou

Město Veselí nad Moravou náleží do okresu

Hodonín

kraji.

Nachází se asi 70 km

jihovýchodně

od

v Jihomoravském

Brna.

Polohu

vzhledem k Brnu blíže specifikuje příloha č. 1. Území města se skládá ze čtyř katastrálních území: Veselí nad Moravou, Veselí – Předměstí, Zarazice a Milokošť, celková rozloha je 3 569 ha. Ve Veselí nad Moravou dnes žije 12476 obyvatel, jejichž Pramen: www.supermapy.centrum.cz

průměrný věk je 36,6 let.

Osídlení města je datováno archeologickými nálezy z mladší doby kamenné (6000–3500 př.n.l.). Jeho historické jádro tvoří dnešní Bartolomějské náměstí s přilehlými uličkami. Nachází se na místě osady, založené pravděpodobně ve 14. století pány ze Šternberka na ostrově před vodním hradem. Dnes je tato část Veselí nad Moravou ustanovena jako městská památková zóna (MěPaZo), jejíž hranice jsou vymezeny zákonem. Do MěPaZo tedy mimo jiné patří Bartolomějské náměstí, zámek, zámecký park a vodní elektrárna z počátku minulého století.

Město je součástí nížinaté lužní oblasti Dolnomoravského úvalu. V jeho blízkosti se nachází chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, prohlášená UNESCEM za biosferickou rezervaci, a přírodní park Strážnické Pomoraví. Protéká jím řeka Morava, podél které byla ve 30. letech 20. století vybudována umělá vodní cesta Baťův kanál. V blízkosti vodního toku žijí mimo jiné bobři, ondatry a ledňáčci. Kolem města se rozkládají rozsáhlé louky, pole a lužní lesy. Dnes je Veselí nad Moravou jedním z dopravních a správních center Moravského Slovácka. Spolu s dalšími 7 obcemi je členem mikroregionu Ostrožsko. Prochází jím dvě silnice I. třídy I/54 a I/55, vlaky jsou odtud vypravovány do čtyř různých směrů. Je vhodným východiskem k návštěvě zajímavých lokalit v okolí, například Strážnice, známou Mezinárodním folklorním 15

festivalem, poutního místa na kopci nad Blatnicí pod Svatým Antonínkem, Kuželova s větrným mlýnem, ski areálu Filipov, rozhledny na vrchu Travičná nad Tvarožnou Lhotou a dalších obcí pohoří Bílých Karpat.

2.2 Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou není malý, ale jen některé z místních atraktivit jsou pro cestovní ruch plně využity. Mnohé památky dnes totiž, s výjimkou Dne otevřených dveří památek, nejsou veřejnosti zpřístupněny. Den otevřených dveří památek se koná každoročně v polovině září.

2.2.1 Turistické atraktivity Kde se ve Veselí nad Moravou níže uvedené turistické atraktivity nachází, blíže specifikuje příloha č. 2 (orientační mapa města). Obrázek 2: Přístaviště na Baťově kanálu

Baťův kanál

Baťův kanál je 52 km dlouhá zákonem ustanovená veřejná vodní cesta spojující Otrokovice a Rohatec. 26 km vede řekou Moravou, 26 km umělými kanálovými úseky. Celou trasu Baťova kanálu mapuje příloha č. 3. Cesta byla vybudována v letech 1936 – 1938 jednak za účelem revitalizace lužní krajiny po provedení regulací řeky Moravy, ale

především

sloužila

k

dopravě

lignitu

z ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa, Pramen: www.batacanal.cz

do otrokovické elektrárny, jež zásobovala Baťův

kožedělný závod teplem a elektřinou. Pro překonání výškových rozdílů hladiny slouží 13 zdymadel (plavebních komor). V roce 1960 byla plavba z ekonomických důvodů ukončena. Dnes je tato přírodně-technická památka vyhledávanou turistickou atrakcí nabízející plavbu výletní lodí spojenou s prohlídkou a předvedením funkce plavební komory a dalších okolních atraktivit. V současné době je připraven a schválen projekt na prodloužení Baťova kanálu až do Hodonína a jeho napojení na řeku Moravu. Splavnění tohoto úseku umožní nerušenou šedesátikilometrovou plavbu. 1.5.2007 bylo ve slovenském městě Skalica na řece Moravě otevřeno nově zbudované přístaviště, které zároveň slouží jako říční hraniční přechod. Baťův kanál se tedy stal mezinárodní vodní cestou. Přístaviště ve Veselí nad Moravou provozuje

16

firma CA Aquatour. Nachází se zde půjčovna motorových lodí, hausbotu i velké výletní lodi, půjčovna kol, občerstvení na letní terase, prostor pro stanování a táboření, parkoviště a sociální zařízení. Zámek a zámecký park Obrázek 3: Zámecký park

Veselský zámek byl původně vybudován jako středověký gotický vodní hrad. Byl postaven zřejmě v 11. století, jako jedna z pohraničních pevností podél řeky Moravy. V 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Za třicetileté války byl zámek poničen a vyrabován, poté ale znovu obnoven a několikrát přestavován. V 18. století se zámku Pramen: www.hrady.cz

v pozůstalosti ujal rod Chorinských, který započal další přestavbu. Od poloviny 19. století má zámek klasicistní

podobu. V této době byly dobudovány zámecké zahrady a přilehlý park s rozlohou 20 ha, řadou zachovalých vzácných dřevin a soustavou rybníků. V roce 1945 Chorinští z Veselí nad Moravou odešli a zámek poničený válkou byl prozatímně přidělen městu. Od r. 2003 je zchátralý objekt v rukou soukromého majitele a pro cestovní ruch zatím není využíván. Jeho interiér je veřejnosti přístupný pouze výjimečně. Zámek je vyobrazen na turistické známce Veselí nad Moravou a v některých propagačních materiálech jiných obcí je chybně uváděn jako turistická atraktivita. O jeho návštěvu tedy turisté projevují nemalý zájem. Po zjištění, že je nepřístupný a v havarijním stavu, jsou však hodně zklamáni. Zámecký park, který rozhodně za shlédnutí stojí je možno navštěvovat denně.

Vodní elektrárna

Vodní elektrárnu vybudoval hrabě Chorinský, tehdejší majitel zámku a velkostatku, přestavbou mlýnů nacházejících se v blízkosti zámku. Areál elektrárny tvoří dvě budovy s vodními turbinami z počátku minulého století. Obě turbíny jsou v původním stavu a jsou plně funkční. Mimo Den otevřených dveří památek nejsou prostory elektrárny veřejnosti přístupné. Majitelem elektrárny je ČEZ a ten zpřístupnění neumožňuje z bezpečnostních důvodů. Po dohodě lze však domluvit návštěvu ojedinělých skupin.

17

Hvězdárna10

Hvězdárna ve Veselí nad Moravou je příspěvková organizace Jihomoravského kraje. Je to specializované kulturní zařízení orientované na popularizaci a vzdělávání v oboru astronomie a příbuzných přírodních a technických věd. Činnost je zajišťována zejména pořádáním odborných přednášek a pozorováním noční oblohy. V oblasti vědeckovýzkumné činnosti spolupracuje s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR.

Kostely

Nejstarším kostelem na území města je kostel Panny Marie z konce l. poloviny 13. stol. Po výstavbě a vysvěcení nového farního kostela sv. Bartoloměje v roce 1741 se stal pohřební kaplí. V roce 1717 byla započata stavba kostela Svatých Andělů strážných a přilehlého kláštera servitů. Klášter byl zrušen roku 1784 a kostel byl v roce 1858 prohlášen farním kostelem, kterým je dodnes. V hrobce pod kostelem jsou pohřbeni členové servitského řádu i zakladatelé kostela a kláštera a příslušníci rodu Chorinských. Po povodních v roce 1997 se v městské části Milokošť obyvatelé rozhodli vybudovat z vlastních prostředků kapli Svatého Ducha, která byla dokončena a vysvěcena v roce 2000. Dnes je volně přístupný jen kostel Sv. Andělů strážných a kaple Sv. Ducha a to v době konání bohoslužeb, kostel Sv. Bartoloměje se k obřadům používá jen zřídka a kostelík Panny Marie je ve špatném stavu a veřejnosti je uzavřen.

Židovský hřbitov a židovská synagoga

Židovský hřbitov byl založen v roce 1784, je zachovalý, ale dnes není volně přístupný. Návštěvu si však lze předem dohodnout telefonicky.11 Židovská synagoga je veřejnosti přístupná jen příležitostně, nyní je modlitebnou církve Adventistů sedmého dne.

Kulturní akce, hudební soubory, folklór

Mezi nejvýznamnější kulturní akce ve Veselí nad Moravou patří Mezinárodní folklorní festival Štěpy, mezinárodní přehlídka dechových hudeb Na veselském rynečku, hody, odemykání a uzamykání plavební sezóny na Baťově kanálu (tyto akce se konají i mimo Veselí), Bartolomějský jarmark. Z hudebních souborů ve Veselí nad Moravou působí dětský folklorní soubor Štěpnička, Soubor písní a tanců Radošov, mládežnický dechový orchestr při ZUŠ, krojovaná dechová hudba Šohajé, dechová hudba Veselané a další.

10

Hvězdárna Veselí nad Moravou [online]. Veselí nad Moravou, 2007. [cit. 2007-04-18] 11 Telefonní čísla jsou uvedena na

18

Městské muzeum, pobočka Masarykova muzea v Hodoníně

Městské muzeum je samostatná organizace zřízená ministerstvem kultury. Nachází se zde stálá expozice nazvaná Od Doubravy po Javořinu, která mapuje oblast Veselska, Strážnicka a Horňácka. Muzeum pořádá různé výstavy a spolupracuje s dalšími institucemi při přípravě kulturních akcí.

Sportovní a rekreační zařízení

Koupaliště vlastní město, je spravováno příspěvkovou organizací Služby Města Veselí nad Moravou. Nachází se zde jeden dětský a jeden velký bazén a několik brouzdališť. Nedávno bylo vybudováno hřiště pro plážový volejbal. Město má v plánu rekonstrukci tohoto areálu. Koupání je možné také ve štěrko-písečném jezeru poblíž města, avšak pouze na vlastní nebezpečí. Ze sportovišť se ve Veselí nad Moravou nachází areál Sokolovny, Orlovny, fotbalový stadion, tenisové kurty v zámeckém parku, skatepark, tělocvičny ZŠ Komenského, ZŠ Hutník a Obchodní akademie, sportovní hala Středního odborného učiliště, sauna Železárny Veselí a.s. Již dlouho se v plánech města objevuje cíl vybudovat krytý plavecký areál, tento záměr se však z finančních důvodů zatím nepodařilo uskutečnit.

2.2.2 Turistická infrastruktura Ubytování

Ubytování ve Veselí nad Moravou je možné v hotelu Veselan s kapacitou 109 lůžek, restauraci – penzionu U Andrýsků se 16 lůžky, SOU strojírenské nabízí k ubytování hotelového typu 54 lůžek, ubytovna Penzion Eva 50 lůžek. Cestovní agentura Aquatour sídlící v areálu přístaviště Baťova kanálu zde provozuje minikemp, kde je možné se ubytovat ve vlastních stanech, obytných autech a hausbótech. Kapacitní omezení minikempu určuje nedostatečné vybavení sociálním zařízením pro velké skupiny. Je zde pouze jedna sprcha a 2 WC. V přístavišti je možné se ubytovat také v chatě Babeta s kapacitou pro 8 osob a v případě zájmu i na místním hausbótu, kam se vejde až 12 lidí.

Z celkového pohledu je struktura nabídky ubytování ve Veselí nad Moravou nevyhovující. Dle pracovníků TIC Baťova kanálu i TIC Bílé Karpaty mají turisté zájem převážně o ubytování v menších objektech – chatách, penzionech či chalupách. V následujícím grafu ale můžeme vidět, že nejvyšší je nabídka hotelového ubytování. To však turisty, přijíždějícími převážně za přírodou či cyklistikou, není příliš využíváno. Turistická informační centra tedy zájemce odkazují většinou na ubytování v jiných obcích v okolí.

19

Graf 1: Struktura nabídky ubytování ve Veselí nad Moravou

180 160

Počet lůžek

140 120 100 80 60 40 20 0 Hotelové ubytování

Penzion

Chata

Minikemp

Hausbót

Typ ubytování

Pramen: vlastní zpracování

Turistické cesty

Městem prochází modře značená turistická cesta a „Moravská dálková cyklotrasa“ (č. 47, Hodonín – Olomouc, celkem 119 km, délka úseku ve Veselí nad Moravou – 4 km). Na této cyklotrase je vybudováno několik cyklostezek, z nichž významná je například „Strážnická vinařská stezka“ (VINO 7, celkem 47 km). Dále je pro dopravu možné využívat již zmíněné turistické vodní cesty Baťův kanál. Plavba je realizována celoročně, pouze s ohledem na počasí. V období plavební sezóny, tj. od května do září, je provozováno několik pravidelných plaveb. Kromě toho si ale návštěvníci mohou v některé z půjčoven Baťova kanálu zapůjčit plavidlo a podniknout plavbu vlastní. Na území Veselí nad Moravou se nachází také naučná stezka kolem potoka Svodnice. Na její trase je umístěno 6 informačních panelů.

Turistická informační centra

Poloha TIC je blíže specifikována v příloze č. 2 (orientační mapa města). Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. 12 Středisko se zaměřuje na osvětu a výchovu v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, pořádá výukové programy pro všechny stupně škol, mimoškolní práce s dětmi a mládeží – semináře pro pedagogické pracovníky, přednášky pro veřejnost, terénní exkurze s odborným výkladem do chráněných území přírody s důrazem na CHKO Bílé Karpaty. Dále poskytuje turistické a jiné informace o městě Veselí nad Moravou, regionu a Bílých Karpatech, provozuje ekologickou poradnu, nabízí možnost zapůjčení odborné literatury, videokazet a 12

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s., Činnost. [online]. 2007. <www.bilekarpaty.cz/vis>. [cit. 2007-04-18].

20

dalších pomůcek pro ekologickou výchovu, poskytuje poradenství pro rozvoj šetrného cestovního ruchu, zajišťuje odborné praxe studentů. Pořádá akce k významným dnům (Den Země, Evropský den parků, Den dětí apod.), podílí se na redakci a distribuci časopisu Bílé Karpaty, vydává informační materiály a odborné publikace, vypracovává dokumentace pro správu CHKO Bílé Karpaty, uskutečňuje projekty v oblasti ochrany přírody, životního prostředí a ekologické výchovy.

Informační centrum Baťova kanálu Obrázek 4: Sídlo TIC Baťova kanálu a přístaviště

Informační

centrum

provozuje

Baťův

kanál, obecně prospěšná společnost, sídlící v

přístavišti ve Veselí nad Moravou.

Celoročně poskytuje kompletní informace o

Baťově

(komorování,

kanálu,

o

splavnost,

jeho

provozu

překážky

a

opravy), akcích a také o městě Veselí nad Moravou a jeho turistických možnostech. Zaměřuje se především na informování

Pramen: www.veseli-nad-moravou.cz

turistů předem. To znamená, že turisté naváží s informačním centrem kontakt ještě před návštěvou regionu (nejčastěji prostřednictvím telefonu, ale také e-mailu či dopisu), aby zjistili, co při návštěvě lokality mohou očekávat, jakým způsobem zde mohou strávit svůj volný čas, které další služby využít, která další místa nebo které kulturní akce v okolí navštívit apod. Má vytvořeny velmi kvalitní internetové stránky, které jsou průběžně aktualizovány a o Baťově kanálu podávají komplexní informace.13 Pomáhá cestovním agenturám vypracovávat a připravovat programy pro klienty na určité termíny jejich pobytu. Jsou pořádány výlety pro podnikatele, za účelem přilákání jejich podnikání do blízkosti Baťova kanálu, což by mohlo přispět k lepší dostupnosti kvalitnějších služeb a tím k ekonomickému i turistickému rozvoji této lokality. Informační centrum pořádá také prezentace o Baťově kanálu, na jeho trase osazuje informační tabule, za účelem propagace se účastní veletrhů, distribuuje propagační materiály jak vlastní tak materiály vydávané Jihomoravským krajem, městem Veselí nad Moravou i mikroregionem Slovácko, prodává turistické známky, poskytuje kopírovací služby. Doplňkovou činností je vydávání vlastních publikací o Baťově kanálu. 13

Adresa internetových stránek Baťova kanálu je www.batacanal.cz

21

ČD centrum Veselí nad Moravou Informační centrum se nachází v budově hlavního nádraží Veselí nad Moravou. Poskytuje informace o službách Českých drah i o městě. Prodává propagační předměty ČD i města, turistické známky a jiné propagační materiály, provozuje půjčovnu kol.14

2.3

Nástroje a způsoby veřejné podpory ve Veselí nad Moravou

2.3.1 Odbory veřejné správy a jejich činnost Cestovní ruch ve Veselí nad Moravou je zabezpečován několika odbory, každý z těchto odborů má ve své náplni jinou oblast působnosti.

Odbor školství a kultury (OŠK) – se oficiálně stará o cestovní ruch města. Zaměřuje se zejména na propagaci a prezentaci města a jeho okolí. Řídí příspěvkovou organizaci Městské kulturní středisko ve Veselí nad Moravou, organizuje spolupráci s dalšími obcemi, informačními centry, řídí účast na programech Jihomoravského kraje a ministerstva kultury. Stará se o pořádání kulturních akcí, vydávání propagačních materiálů, účast na veletrzích cestovního ruchu atp.

Odbor regionálních správ (ORS) – vykonává státní správu. Dříve byl cestovní ruch v kompetenci tohoto odboru, ale od ledna roku 2006 byly tyto kompetence převedeny na OŠK. ORS se na cestovním ruchu dále podílí formou zajišťování finančních prostředků z dotačních programů EU na cestovní ruch.

Odbor rozvoje města (ORM) – vykonává samosprávnou funkci města. Zabezpečuje realizaci výstavby a dalších investičních akcí ve městě (např. výstavba cyklostezek apod.), koordinuje plnění Programu rozvoje města, navrhuje a zabezpečuje využití finanční podpory pro rozvoj města z tuzemských i zahraničních programů.

Do jisté míry se na podpoře turismu podílí také odbor informatiky, který vytváří internetové stránky města Veselí nad Moravou.15

14 15

Bližší informace o možnostech a podmínkách půjčování kol jsou dostupné na <www.cd.cz/pujcovnykol>. Adresa internetových stránek Veselí nad Moravou je www.veseli-nad-moravou.cz

22

Začátkem roku 2007 byl na městském úřadě proveden personální audit a od července 2007 lze v organizační struktuře městského úřadu, a tedy i v zařazení kompetencí v cestovním ruchu, očekávat významné změny.

2.3.2 Financování podpory cestovního ruchu Jak už bylo uvedeno v první kapitole, mezi finanční nástroje podpory cestovního ruchu v obci patří finanční prostředky získané z evropských, státních a krajských dotačních programů. Významným nástrojem je také rozpočet města.

Evropským dotačním programem, který Veselí nad Moravou využilo pro podporu cestovního ruchu, je Program Phare CREDO. Ten v roce 2000 podpořil projekt výstavby areálu TIRC (trilaterálního informačního a rezervačního centra)16 na Baťově kanále. V roce 2006 byla za pomoci programu Phare vybudována také komunikace k TIRC, zámeckému areálu, sportovnímu komplexu a přístavišti na Baťově kanálu. Iniciativa Interreg III A Česká republika – Slovensko v roce 2006 pomohla k realizaci projektu Děti a tradice otevírají hranice, na kterém město Veselí nad Moravou spolupracovalo se slovenskou obcí Skalica.

Z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který zabezpečuje Ministerstvo kultury, město každoročně získává finance na údržbu Městské památkové zóny (MěPaZo). V jednom roce jsou peněžní prostředky použity pro potřeby církevního majetku a v dalším roce na údržbu majetku města. Jedná-li se o městský objekt, financování probíhá v poměru 50:50, jedná-li se o církevní majetek, program financuje náklady do výše 70%. Záležitosti týkající se Programu regenerace spadají do kompetencí odboru Správy města. Následující graf ukazuje financování oprav a údržby městské památkové zóny. Křivka znázorňující dotace je kopírována křivkou finančního podílu města s tím, že město většinou vynaložilo částku o něco vyšší. Celkové výdaje jsou pak součtem obou finančních zdrojů. Od roku 2003 je vidět pravidelnost získávání dotací jen v každém sudém roce. V lichém roce totiž podpora plyne na obnovu majetku církve.

16

Trilaterální proto, že projekt byl vytvořen za spolupráce tří zemí – České republiky, Slovenska a Rakouska. Rakousko z projektu později odstoupilo, ale název zůstal zachován.

23

Graf 2: Regenerace MěPaZo

tis. Kč

4 4 3 3 2 2 1 1

500 000 500 000 500 000 500 000 500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

rok Podíl města

Dotace

Celkové výdaje

Pramen: vlastní zpracování podle rozpočtů města v jednotlivých letech

V novém plánovacím období 2007 – 2013 má město v úmyslu využít programů, které uvádí následující tabulka. V tabulce je také uveden účel žádosti o dotaci a podíl spolufinancování. Tabulka 1: Plánované akce města Veselí nad Moravou pro období 2007 – 2013 Program

Osa

1 Dostupnost dopravy ROP Jihovýchod 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel DT v oblasti kulturních zařízení Oranžové hřiště

Opatření

Řízení

Podíl

Akce města Veselí

1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu

RR, ÚRR

85%

místní komunikace

85%

cyklostezky

85%

Bartolomějské náměstí, KD, sídliště, hřiště, účelové komunikace, bazén

JMK, Odbor kultury a památkové péče

50%

kulturní dům

Nadace ČEZ

100%

sportoviště, dětská hřiště

SFDI

75%

cyklostezky

1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel

Sportovní nebo dětské hřiště

Cyklostezky

DT = dotační tituly, RR = Regionální rada, ÚRR = Úřad regionální rady, KD = kulturní dům pramen: interní zdroj Městského úřadu Veselí nad Moravou

Rozpočet města Od roku 2002, kdy Veselí nad Moravou spolu s městy Hodonín, Kyjov, Strážnice a obcí Čejkovice uzavřelo Dohodu o podpoře činností směřujících k rozvoji cestovního ruchu, vyčleňuje město z rozpočtu částku, která spolufinancuje náklady obcí na propagační aktivity. O této spolupráci blíže pojednává 3. kapitola. Z širšího hlediska můžeme za financování cestovního ruchu považovat také výdaje města na kulturu, tělovýchovu, životní prostředí (údržba a obnova zeleně, očista města, zřízení naučných stezek apod.), dopravu (pokud se jedná o výstavbu a údržbu cyklostezek), partnerství a propagaci, příspěvky turistickým informačním centrům a organizacím kolem Baťova kanálu a další běžné i kapitálové výdaje podobného charakteru. 24

2.3.3 Programy podpory cestovního ruchu Z programových nástrojů pro podporu cestovního ruchu by bylo na místě zmínit Koncepci rozvoje cestovního ruchu. Veselí nad Moravou však tento dokument zpracován nemá a zatím ani neuvažuje o vytvoření podobného strategického výhledu. Město zatím využívá Strategii rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, kde je začleněno jako součást přirozeného turistického regionu Slovácko.

Dalším programovým nástrojem je územní plán, který řeší funkční využití území a stanovuje jejich limity a regulativy. Obecně závazná vyhláška č. 5/2006, o závazných částech územního plánu města Veselí nad Moravou stanovuje, že „plochy pro sport a rekreaci budou postupně doplňovány v souladu s možnostmi společnosti a že budou respektovány zásady zachování typického charakteru zástavby města zejména v památkové zóně a ochranném pásmu památek a bude posílen krajinný rámec sídla podtržením charakteru nivy řeky Moravy“.

Veselí nad Moravou má vypracován také Strategický program rozvoje města, který byl vytvořen na období 15 let. Zabývá se analýzou současného stavu města a stanovením globálních cílů rozvoje, má napomoci zvyšování konkurenceschopnosti Veselí nad Moravou a podpořit zkvalitnění životních podmínek jeho obyvatel.

Konkrétnějším dokumentem s dopadem na cestovní ruch je Program rozvoje města Veselí nad Moravou, který je vytvářen na jedno volební období. Spolu s krátkodobými cíli obsahuje také cíle dlouhodobé, ke kterým chce město postupně směřovat. Program je rozčleněn na různé oblasti, z nichž pro cestovní ruch mají význam oblasti: životní prostředí, sport a volný čas, kultura a cestovní ruch a regionální rozvoj. Za nejvýznamnější cíle programu pro období 2003 – 2006 považuji modernizaci venkovního plaveckého areálu, kulturního domu, realizaci několika úseků dálkové Moravské cyklotrasy a Strážnické vinařské stezky a přípravu projektů pro uplatnění dotací ze strukturálních fondů EU a JMK. Jedním z dlouhodobých cílů je plánovaná výstavba krytého plaveckého areálu. Mnohé z těchto cílů se již podařilo naplnit, zejména výstavbu cyklostezek, ale některé na realizaci ještě čekají, např. rekonstrukce koupaliště a kulturního domu a výstavba krytého plaveckého areálu. Uskutečnění těchto cílů předpokládá velké investiční výdaje. Město je však v současné době velmi zadlužené (zejména díky deficitnímu hospodaření v minulém volebním období a také kvůli významné investiční akci rekonstrukce autobusového nádraží, která byla realizována v roce 2006 a 2007), takže tyto investice bude muset ještě odložit. 25

3 Analýza podpory cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou Podpora cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou je zaměřena především na spolupráci města s dalšími obcemi, s turistickými informačními centry a organizacemi kolem Baťova kanálu a na propagaci nejvýznamnějších turistických produktů, jimiž jsou Baťův kanál, cyklostezky, a kulturní akce. Významnou podporou zaměstnanosti v cestovním ruchu je snaha přilákat malé podnikatele do oblasti Baťova kanálu. Značný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a podporu zaměstnanosti skrývá veselský zámek, který je nyní v havarijním stavu, ale v současné době se připravuje jeho rekonstrukce. O těchto nejvýznamnějších složkách turistického ruchu ve Veselí pojednává tato kapitola.

3.1 Spolupráce města s jinými obcemi Město Veselí nad Moravou spolupracuje s dalšími obcemi v rámci sdružení, partnerství nebo prostřednictvím uzavírání smluv. Je členem sdružení Obce pro Baťův kanál (podrobněji viz níže), Národní sítě zdravých měst, Sdružení obcí a měst Jižní Moravy, Svazu měst a obcí ČR, Svazku pro podporu Pomoraví, přirozeného turistického regionu Slovácko, mikroregionu Ostrožsko a finančně a propagačně také podporuje mikroregion Strážnicko.

Spolupráce probíhá také s obcemi Kyjov, Hodonín, Strážnice a Čejkovice. Obce mezi sebou každoročně uzavírají Dohodu o podpoře činností směřujících k rozvoji cestovního ruchu, prezentují se společně v turistických katalozích jako oblasti Hodonínsko, Kyjovsko a Veselsko (z toho vznikl název HOKYVE), účastní se veletrhů cestovního ruchu, na nichž je prezentace zajišťována každý rok jinou obcí, vydávají společné propagační materiály. Pro rok 2007 mají obce na podporu cestovního ruchu vyčleněno celkem 295 tisíc Kč, z toho Veselí nad Moravou přispívá částkou 60 tisíc Kč. Z následující tabulky je patrný prudký pokles příspěvku Veselí nad Moravou ve výhledu roků 2007 a 2008. Město na podporu cestovního ruchu muselo vyčlenit podstatně méně peněz než v minulosti z důvodu realizace velkých investičních akcí. Tabulka 2: Podíl města Veselí nad Moravou na Dohodě HOKYVE (tis. Kč)

příspěvek

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

2008*

49

110

195

135

166

60

60

* výhled k 5.3.2007 Pramen: vlastní zpracování podle rozpočtů města Veselí nad Moravou v jednotlivých letech

26

Veselí nad Moravou uzavřelo také smlouvy o partnerství se zahraničními obcemi – italským Crespellanem, polským Žninem a slovenskými Malackami. Tato mezinárodní spolupráce probíhá formou pořádání sportovních a kulturních akcí, jichž se účastní i partnerské město, jsou to například fotbalové turnaje, oslavy, kulturní výměny, výstavy, apod. Např. v roce 2006 byla ve Veselí nad Moravou uspořádána výstava děl umělců z Crespellana a v letošním roce proběhla výstava děl veselských umělců v Crespellanu. V roce 2008 by se podobným způsobem měla uskutečnit výměnná výstava fotografií. Také základní škola Jana Amose Komenského ve Veselí nad Moravou navázala spolupráci s crespellanskou základní školou. Obě školy již podnikly vzájemné výměnné pobyty žáků. Město se na těchto výměnných akcích podílí úhradou nákladů na dopravu nebo pobyt účastníků.

3.2 Spolupráce města s dalšími subjekty Dalšími spolupracujícími subjekty v oblasti cestovního ruchu jsou příspěvkové organizace zřízené městem (Služby Města Veselí nad Moravou a Městské kulturní středisko Veselí nad Moravou), turistická informační centra, jichž je město spoluzakladatel (Informační a rezervační centrum Baťův kanál a Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty) a další organizace s nimi spojené.

3.2.1 Příspěvkové organizace města Služby Města Veselí nad Moravou spravují majetek, který jim město svěřilo. Tímto majetkem jsou: místní komunikace, veřejné osvětlení, veřejná zeleň, památky, vodní hospodářství, koupaliště, hřiště a sportoviště. Na správu tohoto majetku SMV získávají každoročně příspěvek z obecního rozpočtu. Následující graf zobrazuje množství finančních prostředků vynakládaných na opravu památek, údržbu zámeckého parku, koupaliště a dětských hřišť.

tis. Kč

Graf 3: SMV – finance na opravu památek, zámecký park, koupaliště a dětská hřiště 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

oprava památek zámecký park koupaliště+dětská hřiště

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

rok

Pramen: vlastní zpracování podle rozpočtů města v jednotlivých letech

27

Všechny tři ukazatele zaznamenaly od roku 2000 růst, výdaje na opravu památek však již od roku 2004 klesají. Ostatní ukazatele mají rostoucí tendenci až do roku 2006. V roce 2007 je patrný pokles všech tří ukazatelů, což je zřejmě spojeno s momentální zadlužeností města.

Městské kulturní středisko ve Veselí nad Moravou spravuje kulturní dům, Kino Morava, Galerii Ve Dvoře, Galerii v Zámeckém parku a Městskou knihovnu. Dále se spolupodílí na pořádání kulturních akcí ve městě. Významné jsou kulturní akce Slovácká stuha (přehlídka dětských zpěváků), Na veselském rynečku (přehlídka dechových hudeb), Bartolomějský jarmark a mezinárodní festival dětských folklorních souborů Štěpy.

3.2.2 Organizace kolem Baťova kanálu V roce 1996 založilo sedm obcí podél Baťova kanálu Agenturu pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, nadační fond, a to na základě společného evropského projektu INWARD I. Účelem založení byl rozvoj a obnova turistického ruchu na Baťově kanále s důrazem mj. na kvalitní životní prostředí a záchranu technických památek. Agentura je podporována programy Evropské unie a úzce spolupracuje s dotčenými obcemi. Dnešními členy jsou obce: Spytihněv, Huštěnovice, Staré Město, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov a Hodonín. S postupným rozvojem turistické infrastruktury Baťova kanálu (jako jsou přístaviště, informační cedule, odpočívadla apod.) vznikla potřeba organizace, spravující majetkové, provozní a propagační záležitosti vodní cesty. V roce 2002 tedy Agentura založila Baťův kanál, obecně prospěšnou společnost. Jedním z jejích hlavních úkolů je zajišťování provozu informačního centra Baťova kanálu.

Aktivity OPS byly donedávna financovány z příspěvků měst a obcí, které shromažďoval Nadační fond ABK. Ten však svou činnost již skončil a dnes je v útlumu. Jakmile splní své závazky z předcházejících let, bude zrušen úplně. V souvislosti se zánikem nadačního fondu se obce podél Baťova kanálu rozhodly vytvořit dobrovolné svazky obcí podporující rozvoj Baťova kanálu, jeden vznikl na území Zlínského a jeden na území Jihomoravského kraje. V Jihomoravském kraji byl založen dobrovolný svazek obcí Obce pro Baťův kanál v roce 2005. Sdružení, na rozdíl od Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, nemá vlastní právní subjektivitu a řídí se zákonem o obcích. Členy DSO Obce pro Baťův kanál jsou Sudoměřice, Petrov, Hodonín, Strážnice, Veselí nad Moravou, Rohatec. Aktivity DSO jsou

28

financovány z příspěvků jednotlivých obcí (viz následující tabulka). Výše příspěvku se odvíjí od počtu obyvatel v obci, kdy na každého obyvatele připadá příspěvek ve výši 15,- Kč. Tabulka 3: Návrh rozpočtu na rok 2007 DSO Obce pro Baťův kanál – příspěvky obcí (Kč) Počet obyvatel

Příspěvek/obyv.

Příspěvek celkem

Skuteč. příděl z rozpočtu

Sudoměřice Petrov Hodonín Strážnice Veselí nad Moravou

1209 1363 26542 5900 12077

15 15 15 15 15

18 135 20 445 398 130 88 500 181 155

18 100 20 400 398 100 88 500 181 200

Rohatec

3415

15

51 225

51 300

Celkem:

757 590

757 600

Pramen: www.veseli-nad-moravou.cz

Dalším subjektem ovlivňujícím využívání Baťova kanálu ve Veselí nad Moravou je cestovní agentura Aquatour, což je soukromý nezávislý komerční subjekt, který provozuje přístaviště ve Veselí nad Moravou, udržuje a půjčuje lodě, koordinuje plavbu na vodní cestě.

3.2.3 Informační a rezervační centrum Baťův kanál Informační a rezervační centrum Baťův kanál bylo založeno v roce 2000 Nadačním fondem ABK. Spolupráce TIC a města probíhá již od samého začátku činnosti TIC. Od roku 2000 do konce roku 2002 bylo TIC provozováno Nadačním fondem ABK, kterému městský úřad Veselí nad Moravou propůjčil svého zaměstnance pro výkon této činnosti a Nadační fond hradil městu jeho mzdy. Od roku 2003 se tento zaměstnanec stal zaměstnancem nově vzniklé Baťův kanál, o.p.s., která přebrala také funkci řízení turistického informačního centra. Turistické informační centrum je informačním centrem pro celý Baťův kanál. Dle odborného odhadu ředitele OPS, Vojtěcha Bártka, ročně zodpoví asi 1500 dotazů.

Podpora TIC městem je uskutečňována prostřednictvím finančního příspěvku, jehož výše byla schválena zastupitelstvem města. Tento příspěvek činí 90 000,- Kč ročně. Tabulka 4: Příspěvky z městského rozpočtu organizacím kolem Baťova kanálu (tis. Kč) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

2008*

Účast města v ABK

230

300

300

300

600

300

12

13

13

Čerpání příspěvku Baťův kanál,o.p.s.

-

-

90

90

25

90

90

90

90

příspěvek DSO obce pro Baťův kanál

-

-

-

-

-

-

181

185

185

* výhled k 5.3.2007 Pramen: vlastní zpracování podle rozpočtů města Veselí nad Moravou v jednotlivých letech

29

Důvodem poklesu nákladů na účast města v Nadačním fondu ABK v roce 2006 a pozdějších letech je ukončování činnosti Nadačního fondu a doběh jeho závazků. Finanční výpomoc, kterou OPS získává od města, lze považovat za určitý nadstandard, neboť OPS spravuje majetek celého Baťova kanálu a jeho činnost se neomezuje pouze na Veselí nad Moravou. Město ale OPS podporuje proto, že samo profituje z toho, že TIC sídlí na jeho území. Tím totiž do Veselí láká turisty a podporuje zde tak cestovní ruch. Oba subjekty, město i TIC, tedy těží ze vzájemné spolupráce.

Dále město pomáhá Baťovu kanálu, o.p.s. získávat finanční prostředky z evropských fondů pro podporu projektů. Při žádosti o dotaci Veselí nad Moravou vystupuje jako příjemce dotace a Baťův kanál, o.p.s. jako manažer a partner projektu. V konečném důsledku však s penězi hospodaří obecně prospěšná společnost. Vlastní projekty Baťova kanálu, o.p.s. ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou17: Výstavba areálu TIRC V roce 2000 bylo na Baťově kanále ve Veselí nad Moravou vybudováno Trilaterální informační a rezervační centrum (TIRC). Projekt byl podpořen finančními prostředky programu Phare Credo. TIRC má 3 části: Marína-Parková část, Turistické centrum, Půjčovna motorových člunů. V roce 2006 byla za pomoci programu Phare vybudována komunikace k TIRC, zámeckému areálu, sportovnímu komplexu a přístavišti na Baťově kanálu.

Get off with Europe (Dejte si rande s Evropou) Projekt realizovala ABK, nadační fond v roce 2003. Cílem projektu bylo připravit jednotlivé oborové skupiny – vinaře, zemědělce, podnikatele v cestovním ruchu – na vstup do Evropské unie. OPS se podílela na přípravě a realizaci jednotlivých seminářů.

Slováckem po vodě i na kole V roce 2004 udělil Jihomoravský kraj městu Veselí nad Moravou v rámci programu „Vznik a rozvoj produktů cestovního ruchu a navazujících aktivit“ dotaci na projekt Slováckem po vodě i na kole. Realizátorem projektu byla Baťův kanál, o.p.s. Jednalo se o podporu turistického produktu, který představovala pravidelná nedělní plavba Veselí nad Moravou – Strážnice a zpět na lodi DANAJ s přepravou kol zdarma. Možnosti této pravidelné nedělní 17

Baťův kanál, EU projekty. [online]. 2007. < http://www.batacanal.cz/2007/cz/cojebk/index-f.htm>. Baťův kanál, obecně prospěšná společnost. [online]. 2007. . [cit. 2007-05-05].

30

plavby využilo v roce 2004 téměř 800 turistů. Z toho 77 rodin. Na invalidním vozíku absolvovalo program 8 lidí. Přepravou kol zdarma během plavby na lodi si zpestřilo program 125 cyklistů. Tyto pravidelné plavby jsou od roku 2004 provozovány každoročně. V roce 2005 bylo přepraveno 1299 osob a v roce 2006 kvůli špatnému srpnovému počasí počet klesl na 1097 osob.

Culinary Heritage (Moravské dědictví) Projekt v rámci programu Interreg IIIC realizovala ABK, nadační fond v roce 2004. Tento program podporuje výměnu informací mezi regiony. Projekt kulinárního dědictví se zaměřuje na tradiční potravinářství. Baťův kanál, o.p.s. připravovala spojení projektu s vodní turistikou. Připravila společný tištěný propagační materiál a prezentaci na veletrhu cestovního ruchu Regiontour 2005. V rámci projektu tak vznikl nový projekt nazvaný Kulinární lodě. Jedná se o nabídku delších pobytů na Baťově kanálu spojených s návštěvou místních podnikatelů – kulinářů, např. vinařů, pekařů, uzenářů apod.

Moravou a Záhořím lodí i na kole Projekt byl spolufinancován z Fondu mikroprojektů v rámci iniciativy Společenství Interreg III A ČR – SR. Realizace byla ve spolupráci s obcí Skalica započata v roce 2005 a skončila v květnu 2007. Projekt byl zaměřen na zvýšení propustnosti státní hranice pro pěší, cyklo i vodní turisty ve stávající komplikované legislativě. Pro lepší orientaci turistů přímo v terénu byly ve spolupráci s partnerem projektu, městem Skalica, připraveny informační tabule obsahují informace o turistických možnostech v oblasti a o pravidlech chování při překračování státních hranic.

Baťův kanál, o.p.s. se aktivně podílela i na realizaci ostatních činností, které byly podpořeny dotací od Jihomoravského kraje – přístaviště u hvězdárny ve Veselí nad Moravou, dopravní značení, internetové stránky Baťova kanálu. Z akcí pořádaných OPS jsou nejvýznamnější odemykání a zamykání plavební sezony na Baťově kanálu, které se pokaždé děje v jiné obci. Přímo v přístavišti ve Veselí nad Moravou se již uskutečnily 2 neckyády a v roce 2006 akce pro děti „Hurá do školy“, pořádaná poslední srpnovou neděli. Finančně na ni přispělo také město Veselí nad Moravou. Dle ředitele OPS byla akce úspěšná a zřejmě se stane tradicí. V květnu roku 2006 OPS vyhlásila fotografickou soutěž a zahájila výstavu fotografií s tématem „Baťův kanál pohledem objektivu“. Výstava byla k vidění na lodi DANAJ po celou sezonu 2006 a zúčastnilo se jí 41 amatérských fotografů s více než 300 fotografiemi. 31

3.2.4 Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. VIS Bílé Karpaty, o.p.s. byla v roce 1998 založena třemi subjekty, jsou to Český svaz ochránců přírody Základní organizace Bílé Karpaty, Město Veselí nad Moravou a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Středisko splňuje podmínky pro zařazení mezi oficiální turistická informační centra, stanovené Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism.

Poradenská činnost VIS zahrnuje turistickou a ekologickou poradnu. Pracovníci vedou evidenci poskytnutých dotazů, jejichž počet v jednotlivých letech uvádí následující graf. Tento počet však není úplný, protože některé drobné dotazy z technických důvodů nemohly být zaznamenány. Dle ředitelky VIS, paní Marie Petrů, DiS, je skutečné množství dotazů o 25-30% vyšší. Většina dotazů je zaznamenána v období turistické sezóny. Od roku 2004 se také evidují zvlášť dotazy týkající se turistického ruchu a dotazy ekologického směru. Graf 4: Evidovaný počet dotazů a žádostí VIS Bílé Karpaty, o.p.s. 1400

Počet dotazů

1200 1000 800 600 400 200 0 1999

2000

2001

2002

Rok

2003

2004 TIC

2005

2006

Ekol. poradna

Celkem

Pramen: vlastní zpracování na základě Výročních zpráv VIS BK v jednotlivých letech, zapůjčeno na CD-ROM

Z grafu vyplývá rostoucí zájem o turistické informace a naopak klesající zájem o ekologické poradenství. Z celkového pohledu počet dotazů kolísá, ale i zde lze vypozorovat rostoucí trend.

Mezi nejčastější témata dotazů patří ubytování v regionu a informace o Baťově kanálu, městě Veselí nad Moravou a jeho blízkém i širším okolí. Řada dotazů také směřuje na kulturní akce, především folklorního zaměření. Zaznamenán byl i rostoucí zájem o cykloturistiku – vinařské i dálkové cyklistické trasy. Velký zájem je také o památky ve Veselí nad Moravou. Pracovníci TIC bohužel musí často turisty informovat o jejich značně omezené přístupnosti. V průběhu

32

sezóny TIC postupně doplňuje a obnovuje nabídku propagačních materiálů a turistických map. Do roku 2006 pracovníci TIC pravidelně aktualizovali nabídku ubytovacích kapacit ve Veselí nad Moravou a okolí. V aktualizaci již dále nepokračují, neboť turistům poskytují nové brožury vydané v loňském roce mikroregionem Slovácko nazvané „Kde se u nás ubytovat“.

Město Veselí nad Moravou každoročně poskytuje VIS BK finanční příspěvek. Tento příspěvek by měl pokrýt roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance a část provozních nákladů (ve skutečnosti částka na tyto náklady nestačí). Jak je patrné z tabulky č. 5, výše příspěvku není stálá a částka roste. Děje se tak na základě valorizace mezd. Tabulka 5: Příspěvek VIS Bílé Karpaty z rozpočtu města (tis. Kč) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

2008*

189

196

204

215

217

225

227

268

268

* výhled k 5.3.2007 Pramen: vlastní zpracování podle rozpočtů města Veselí nad Moravou v jednotlivých letech

Další spolupráce VIS a města se děje prostřednictvím Odboru školství a kultury, s nímž si středisko koordinuje a vyměňuje informace poskytované turistům o pořádaných akcích a aktivitách. VIS na základě výměny informací spolupracuje s dalšími TIC a ekocentry v okolí.

VIS BK také zpracovává, opravuje a aktualizuje naučné stezky Bílých Karpat, umísťuje informační panely a provozuje nástěnky. V roce 2006 a 2007 vybudovalo ve Veselí nad Moravou za finanční podpory města a Pozemkového úřadu Hodonín Naučnou stezku u Svodnice, kam umístilo 5 informačních panelů. Stezka zčásti vede po nových cestách, biokoridorech a větrolamech, které byly vybudovány městem Veselí nad Moravou a Pozemkovým úřadem Hodonín v letech 2002 – 2005. Tyto komplexní pozemkové úpravy byly provedeny za finanční podpory Státního fondu životního prostředí a předvstupního fondu EU – SAPARD, umožňují účinné využívání zemědělské půdy a zlepšují stabilitu krajiny. Za finanční podpory města vydalo VIS také leták obsahující mapu trasy této naučné stezky.

VIS BK se nezabývá projekty s přímým dopadem na cestovní ruch. Vlastní projekty jsou orientovány primárně na přírodu a ochranu životního prostředí. Z dotačních prostředků jsou financovány různé exkurze, údržba naučných stezek, výroba propagačních materiálů apod.

3.2.5 ČD centrum Veselí nad Moravou ČD centrum ve Veselí nad Moravou od města na rozdíl od ostatních informačních center každoroční příspěvky nezískává a kromě prodávání propagačních materiálů a turistických 33

známek s městem ani jinak nespolupracuje. Příspěvek mu město poskytlo pouze při zřízení v roce 2001 ve výši 300 000, – Kč.

3.3 Činnost města Veselí nad Moravou pro podporu cestovního ruchu Kromě podpory Baťova kanálu, o.p.s., VIS Bílé Karpaty, o.p.s. a dalších subjektů podporujících rozvoj cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou podniká město také vlastní aktivity a vypracovává a realizuje vlastní projekty. Většina investičních akcí v oblasti cestovního ruchu se týká údržby městské památkové zóny a výstavby cyklostezek. Další aktivity jsou zaměřeny na společensko-kulturní projekty a akce.

3.3.1 Realizované projekty Některé projekty a akce jsou realizovány pravidelně každý rok, jiné mají jednorázový charakter. Z každoročních akcí je nejvýznamnější mezinárodní folklorní festival dětských souborů Štěpy, na jehož realizaci město získává příspěvky od Jihomoravského kraje. Dalšími významnějšími akcemi jsou mezinárodní přehlídka dechových hudeb Na veselském rynečku a Bartolomějský jarmark, při kterém vystupují folklorní i moderní dětské taneční i pěvecké soubory. V kině Morava se dvakrát ročně konají filmové semináře pořádané Městským kulturním střediskem. Na tyto semináře přispívá také JMK.

Mezinárodní dětský folklorní festival Štěpy Obrázek 5: MFF Štěpy 2006

Mezinárodní dětský folklorní festival Štěpy je nejstarším dětským folklorním festivalem na území České republiky. Letos se tato třídenní akce bude v červnu ve Veselí nad Moravou konat již po šestnácté. Na pořádání festivalu se podílí Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR), město Veselí nad Moravou, Městské kulturní středisko, Dům dětí a mládeže a Dětský Pramen: www.fos.cz

folklorní soubor Štěpnička. Finančně je akce

zajištěna z rozpočtu města Veselí nad Moravou, z příspěvku Jihomoravského kraje, je podporována řadou mediálních partnerů a Ochranným svazem autorským (OSA). Při loňském ročníku festivalu se představily místní i vzdálenější folklorní soubory, přijely také děti

34

z Bulharska, Litvy a Thajwanu. V rámci programu se tančilo i v ulicích města, hlavní program vyvrcholil po slavnostním průvodu v zámeckém parku, kde se představily jednotlivé soubory.

Dalšími aktivitami uskutečněnými městem Veselí nad Moravou jako jednorázové akce jsou projekt Děti a tradice otevírají hranice a projekty pro podporu výstavby cyklostezek.

Děti a tradice otevírají hranice

Projekt připravil odbor regionálních správ ve Veselí nad Moravou. Jeho realizace proběhla v roce 2006 za finanční podpory z iniciativy Interreg III A ČR – SR ve spolupráci se slovenským městem Skalica. Hlavním cílem projektu je spolupráce obou měst při pořádání kulturně společenských akcí nejen na místní ale i na regionální úrovni. Tato spolupráce probíhá již delší dobu a rozhodně by neměla skončit s ukončením projektu. Projekt měl obnovit a posílit tyto vztahy, přispět ke zlepšení podmínek a úrovně pořádaných akcí, podpořit rozvoj místních lidových tradic a umělců a to vše se zaměřením na děti. V rámci projektu proběhly dnes již tradiční akce Mezinárodní dětský folklorní festival Štěpy, Bartolomějský jarmark a Veselský ryneček. Novými akcemi se staly výstava skalických umělců a výměnné pobyty a putování skalických a veselských dětí. Díky finanční podpoře Evropské unie byly letos jednotlivé akce projektu zpřístupněny všem zcela zdarma. Celkové náklady na projekt byly 1 030 900,- Kč, z nichž 75% uhradila dotace z EU.18 Dle projektové manažerky odboru regionálních správ se díky dotaci posílila kvalitativní úroveň podmínek pořádání tradičních akcí, ze získaných peněz byly nakoupeny stylové prodejní stánky a nové mobilní pódium, které budou využity i při dalších akcích.

Cyklostezky

Budování cyklostezek je velmi významnou investiční aktivitou města v oblasti cestovního ruchu. Od roku 2002 na tyto účely město každoročně uvolňuje prostředky ze svého rozpočtu. Významné jsou také příjmy plynoucí z dotací Evropské unie, Státního fondu dopravní infrastruktury nebo Jihomoravského kraje. Jak je ale vidět z následujícího grafu, výdaje města tyto příjmy převyšují. Rozdíl příjmů a výdajů tedy udává podíl financí z městského rozpočtu.

18

Veselí nad Moravou, Děti a tradice otevírají hranice. [online]. Veselí nad Moravou, 2007. . [cit. 2007– 05-05].

35

Graf 5: Financování výstavby cyklostezek 7000 6000 tis. Kč

5000 4000 3000 2000 1000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

rok příjmy z dotací

celkové výdaje

Pramen: vlastní zpracování podle rozpočtů města v jednotlivých letech

Přehled investic města Veselí nad Moravou do cestovního ruchu v letech 2004 – 2006 uvádí následující tabulka. Velkou většinu z nich tvoří výdaje na výstavbu cyklostezek. Tabulka 6: Investiční akce v oblasti cestovního ruchu v letech 2004 – 2006 Rok 2003

2004

2005

2006

Investiční akce Informační a odpočinkové vybavení Strážnické vinařské stezky

Náklady v Kč 308 224, -

Zámecký park – pochůzné pěšiny a obnova kamenných zídek parkových jezer

3 834 180, -

Cyklostezka – Moravská stezka, úsek V1 (Sekule – Uh. Ostroh)

1 532 29, -

Baťův kanál – přístaviště u hvězdárny

459 836, -

Změna trasování Moravské dálkové Cyklotrasy č. 47 do Strážnické vinařské stezky, úsek V1

21 392, -

VO cyklostezka – Moravská stezka, úsek V1 (Sekule – Uh. Ostroh)

308 371, -

Přístupová komunikace k zámeckému areálu, TIRC, přístavišti a sportovnímu komplexu na Baťově kanále

17 119 386, -

Cyklostezka Milokošť – Hájek

2 902 191, -

Pramen: Investiční akce a plnění programu rozvoje města 2002 – 2006. Město Veselí nad Moravou. Veselí nad Moravou, říjen 2006.

3.3.2 Budoucí projekty Fakt, že Veselí nad Moravou chce podporovat rozvoj turistického ruchu i v budoucnosti dokazuje následující tabulka, která je předběžným shrnutím plánovaných projektů s dopadem na cestovní ruch.

36

Tabulka 7: Zásobník projektů Veselí nad Moravou, Zarazice, Milokošť na období 2007 – 2013 Záměr

Nositel projektu

Náklady v mil. Kč

Způsob financování

Výzva

Max. dotace

Bartolomějské náměstí

Město Veselí nad Moravou

45

ROP 3.3

06/07 2007

až 85 %

Rekonstrukce kulturního domu

Město Veselí nad Moravou

53

ROP 3.3 MMR

06/07 2007 do 30. 3. 2007

až 85 % až 70 %

Cyklostezka Veselí směr Zarazíce

Město Veselí nad Moravou

4

SFDI

do 31. 3. 2007

až 60 %

Cyklostezka Veselí – Blatnice

Město Veselí nad Moravou

10

SFDI ROP 3.1.4 MMR

do 31. 3. 2007 06/07 2007 do 30. 3. 2007

až 60 % až 85 % až 70 %

Cyklostezka Veselí – Kozojídky

Město Veselí nad Moravou

10

SFDI ROP 3.1.4 MMR

do 31. 3. 2007 06/07 2007 do 30. 3. 2007

až 60 % až 85 % až 70 %

Stavební úpravy a modernizace koupaliště

Město Veselí nad Moravou

145

ROP 3.3 MMR

06/07 2007 do 30. 3. 2007

až 85 % až 70 %

Rekonstrukce sport. areálu TJ Sokol

Město Veselí nad Moravou, TJ Sokol Veselí

18,5

Nadace ČEZ MŠMT

do 31. 10. 2007 do 31. 1. 2007

až 80 % 2 mil. Kč

TJ = tělocvičná jednota, MŠMT = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Pramen: interní zdroj Městského úřadu Veselí nad Moravou

V dalších letech město zřejmě nepoleví ani v rozšiřování sítě cyklistických stezek. Jak je vidět v tabulce, plánuje vytvořit cyklistická spojení s dalšími sousedními obcemi. Rekonstrukce městského koupaliště

Koupaliště ve Veselí nad Moravou v současné době nevyhovuje hygienickým a dalším podmínkám Evropské unie. Jeho modernizace byla již v minulosti odložena z důvodu nedostatku finančních prostředků a lhůta na provedení úprav byla prodloužena do roku 2007. V letošním roce tedy nastal nejvyšší čas provést alespoň nejdůležitější část rekonstrukce, aby mohlo být zachováno fungování objektu. První etapa této rekonstrukce by měla vyjít na 10 mil. Kč. Je jistě v zájmu města investovat do modernizace plaveckého areálu a zachovat a zkvalitnit tak jeho funkčnost. Koupaliště se nachází jen pár desítek metrů od přístaviště na Baťově kanálu, a může tak posloužit jako jedna z nabídek turistům, jak příjemně trávit pobyt ve Veselí nad Moravou v letních dnech.

Zámek

Zámek ve Veselí nad Moravou je již značnou dobu v chátrajícím stavu. V roce 2003 jej město prodalo soukromému podnikateli, Ing. Antonínu Štěrbovi, majiteli firmy Wessels, s.r.o. Na jeho opravy a rekonstrukce nemělo totiž dostatek finančních prostředků. Nový majitel si zřejmě uvědomuje značné možnosti této turisticky zajímavé stavby, a proto se rozhodl vyhlásit soutěž „o zpracování ideového návrhu architektonického řešení obnovy a nového využití zámku ve Veselí nad Moravou“. Záměrem majitele je využití zámku jako 37

čtyřhvězdičkového hotelu s vhodným restauračním zařízením, konferenčními prostory a menší historicko-muzejní částí. Hledaným cílem je architektonicky vhodné, ekologicky šetrné a zároveň ekonomicky efektivní využití stavby. Zámecký park není předmětem návrhu. Soutěž byla vyhlášena v březnu 2007 prostřednictvím internetu, kde si lze také přečíst podmínky účasti.19 Jednatelka zámku Jelena Štěrbová sdělila týdenníku Naše Slovácko, že se již na zafinancování projektu rekonstrukce podařilo sehnat investora, kterým je velká softwarová firma. Týdenník dále uvádí, že se do soutěže přihlásilo velké množství zájemců, a někteří dokonce i ze zahraničí – z USA, Itálie, Portugalska a Slovenska. 20

Využití zámeckých prostor by bylo vhodné sladit s již existující turistickou infrastrukturou. A to zejména proto, že zámek se nachází jen několik desítek metrů od Baťova kanálu, jeho přístaviště a areálu TIRC, ve kterém sídlí také informační centrum Baťova kanálu, o.p.s. Tyto objekty tak spolu se zámkem a zámeckým parkem vytváří určitý turistický komplex, který při správném využití může značně napomoci k rozvoji cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou.

3.3.3 Propagace Propagace města Veselí probíhá především ve spolupráci s obcemi Hodonín, Kyjov, Strážnice a Čejkovice21, které vydávají společné propagační materiály a společně se také prezentují na veletrzích. Veselí nad Moravou se zaměřuje zejména na propagaci plaveb na Baťově kanálu spojených s využitím okolních turistických zajímavostí, jako je návštěva hvězdárny, městského muzea, kulturních akcí apod. Na veletrzích tedy nabízí i propagační materiály Baťova kanálu, o.p.s. a cestovní agentury Aquatour, která ve Veselí nad Moravou provozuje přístaviště, ale prezentuje také vinaře a jiné drobné podnikatele.

Kromě veletrhů se Veselí nad Moravou účastní i dalších akcí úzce spjatých s cestovním ruchem, které jsou z hlediska propagace této oblasti neméně důležité. Patří mezi ně například: − národní soutěžní přehlídka propagačních materiálů Tourpropag spojená s mezinárodní soutěžní

přehlídkou

propagačních

materiálů

krajů

a

turistických

regionů

Euroregionpropag, pořádané městem Písek v jižních Čechách.

19

Wessels, s.r.o.: Soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou. Podmínky. [online]. Veselí nad Moravou, 2007. [cit. 2007–04-03 ]. 20 Naše Slovácko: Zničený veselský zámek se promění v luxusní hotel. [online]. Veselí nad Moravou, březen 2007. . [cit. 2007–04-03] 21 viz výše v podkapitole 3.1

38

− Slavnosti bratrstva Čechů a Slováků – setkání Čechů a Slováků, tradičně konané poslední červencovou neděli na Javořině22

Pro lepší propagaci města a za účelem vytvoření určité image destinace vyhlásilo Veselí nad Moravou v roce 2007 soutěž o nový logotyp města. Soutěž vyhrál následující návrh: Obrázek 6: Nový logotyp města

pramen: www.veseli-nad-moravou.cz

Tímto logotypem se nyní město bude prezentovat na svých internetových stránkách, v hlavičkách dopisů apod.

3.4 Shrnutí aktivit pro podporu cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou Aktivit, které město Veselí nad Moravou vyvíjí pro podporu cestovního ruchu, není málo. Využívá dotačních možností z Evropské unie i Jihomoravského kraje. Tyto aktivity jsou zaměřeny především na podporu kulturně společenských akcí, propagaci, výstavbu cyklistických stezek a spolupráci s organizacemi kolem Baťova kanálu a turistickými informačními centry. Z hlediska propagace je pro Veselí nad Moravou důležitá Dohoda o podpoře činností směřujících k rozvoji cestovního ruchu, uzavřená s městy Hodonín, Kyjov, Strážnice a obcí Čejkovice. Tato dohoda umožňuje obcím sdílení nákladů na propagaci a prezentaci a umožňuje nabídku komplexnějších služeb a turistických možností na území hodonínského, kyjovského a veselského regionu.

Nejvýznamnější činnost v oblasti tvorby rozvojových projektů pro čerpání dotací je vyvíjena společností Baťův kanál, o.p.s. Město si samozřejmě uvědomuje velké výhody plynoucí z umístění turistického informačního centra Baťova kanálu ve Veselí nad Moravou, a proto na podporu jeho aktivit vynakládá finanční příspěvky a pomáhá při získávání dotací z EU. Z této spolupráce těží obě strany – OPS získává finanční prostředky a pomáhá tím městu rozvíjet cestovní ruch. Velmi významným projektem byla výstavba areálu TIRC a přístaviště na Baťově kanále, jenž vytvořil zázemí pro širší a kvalitnější nabídku turistických služeb. Tato

22

Veselí nad Moravou: Veletrhy cestovního ruchu – ohlédnutí. [online]. < http://www.veseli-nadmoravou.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=18072&id_org=18072&id=100075&query=Tourpropag>. [cit. 2007–0420].

39

nabídka je pak dále rozvíjena dalšími projekty Baťova kanálu, o.p.s. Za velmi důležité považuji také snahy OPS přilákat do blízkosti vodní cesty více tradičních drobných podnikatelů, a tím rozšířit a zkvalitnit nabízené služby.

Význam VIS Bílé Karpaty je značný převážně díky celoročnímu poskytování kvalitních turistických a ekologických informací. Důležitá je ale také jeho činnost při budování a vytyčování naučných stezek.

Největší investiční prostředky města na podporu cestovního ruchu jsou vynakládány na opravy a údržbu městské památkové zóny v rámci programu Regenerace a pro budování cyklistických stezek. Že podpora cyklostezek je pro cestovní ruch ve Veselí nad Moravou prioritou je zřejmé z následujícího faktu: I přes značnou zadluženost města a omezování výdajů na propagaci, údržbu památek a parku (což můžeme vidět v tabulce 2 a grafu 3) investice do výstavby cyklostezek nepolevují (graf 5 a tabulka 6). Naopak rostou a v budoucnosti je s nimi i nadále počítáno.

Kromě investičních aktivit mají ostatní projekty města podporující cestovní ruch spíše kulturně společenský charakter. Zaměřeny jsou na propagaci, posílení spolupráce a pořádání kvalitních kulturních a společenských akcí.

Významnou posilou rozvoje cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou by bylo účelné využití zámeckých prostor. Plánovaná rekonstrukce objektu při zachování jeho historických prvků a také zřízení muzejní části bude jistě velkým přínosem. Zámky, hrady a stavby podobného historického charakteru mají velkou moc přilákat řadu turistů. Návrh využití zámku jako čtyřhvězdičkového hotelu mě však naplňuje pochybnostmi, zda budou tyto ubytovací kapacity dostatečně využívány. Většina návštěvníků sem totiž přijíždí za cyklistikou, plavbou po Baťově kanále a jinými přírodními atraktivitami. Jak jsem již výše uvedla, tito turisté mají zájem většinou o ubytování v menších zařízeních, jako jsou chaty, penziony, chalupy apod. a právě těchto zařízení je ve Veselí nad Moravou nedostatek. Na druhou stranu, zbudování konferenčních prostor v zámku by ve městě mohlo podpořit kongresovou turistiku. Pokud by se tedy podařilo oslovit dostatečné množství zájemců, kteří by služeb na zámku využívali, přispělo by to nejen k podpoře zaměstnanosti v cestovním ruchu ve Veselí, ale také ke zvýšení počtu i kvality nabízených služeb ostatních podnikatelů, po jejichž produktech by se zvýšila poptávka. 40

Závěr Struktura místní veřejné správy ve Veselí nad Moravou rozložila kompetence v cestovním ruchu mezi více odborů. Odbor školství a kultury je zaměřen na propagaci města a pořádání kulturních akcí, Odbor regionálních správ na vypracovávání žádostí o podporu z dotačních prostředků a Odbor rozvoje města na realizaci investičních akcí. Důležitá je tedy kvalitní vzájemná spolupráce všech tří odborů. Jistě by bylo přínosné, kdyby byla vypracována strategie cestovního ruchu města, která by vytyčovala nejdůležitější cíle a zaměření podpory a podle které by se mohly vyhodnocovat výsledky, jichž bylo nebo nebylo v této oblasti dosaženo. Zanedbatelná není ani snaha města vypracovávat projekty a žádosti pro získávání dotačních prostředků z evropských i národních programů. Veselí nad Moravou zatím využilo podpory z programů Phare, iniciativy Interreg IIIA ČR – SR, Státního fondu dopravní infrastruktury a programu Regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a plánuje využívat také programy, nastavené pro nové období 2007 – 2013.

Veselí nad Moravou podniká kroky k rozvoji cestovního ruchu zejména prostřednictvím podpory turistických informačních center, turistiky na Baťově kanále a také vlastními projekty. Nejvýznamnější vliv na rozvoj cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou mají projekty obecně prospěšné společnosti Baťův kanál a projekty města pro podporu kulturních akcí a investic do výstavby cyklistických stezek. Kulturní a společenské akce jsou spíše jednorázového charakteru a do Veselí nad Moravou lákají návštěvníky převážně jen v období jejich konání. Přínosné by jistě bylo podporovat další turistické produkty, které budou turistům k dispozici celoročně. Takovou možnost nabízí například vytyčování dalších naučných stezek, neboť naučná stezka slibuje vždy něco zajímavého, nabízí kvalitní informace o okolním prostředí a přitahuje tak do dané lokality více návštěvníků. Proto bych doporučovala vyznačení naučné stezky ve Veselí nad Moravou, která by procházela nejzajímavějšími místy ve městě i v jeho okolí, a nabídla tak turistům snadnou orientaci ve zdejším prostředí. Přínosná by byla také podpora již stávajících atraktivit města, z nichž ne všechny jsou pro cestovní ruch využívány. Jejich rozvoj pak může napomoci k následné tvorbě atraktivit nových

Nevhodně je ve městě rozvrhnuta struktura ubytovacích kapacit pro návštěvníky, neboť nevyhovuje požadavkům a zájmům turistů. Obě místní TIC se shodují na tom, že turisté preferují menší penziony, chaty a chalupy nebo kempy, ale převážná část nabízených kapacit 41

ve Veselí je hotelového typu. Proto TIC většinou musí zájemce odkazovat do okolních obcí. Město v této oblasti zatím nepodniká žádná opatření a podporu zaměřuje spíše na krátkodobou jednodenní turistiku. Množství dotazů na možnosti ubytování ve Veselí je ale značné a rozhodně by neměl být podceňován zájem o vícedenní návštěvy. Město by se tedy mělo pokusit sladit strukturu nabídky ubytování a podporovat podnikatele ke zřízení poptávaných služeb.

Dalším zdrojem ubytovacích kapacit se zřejmě stane veselský zámek. Situace kolem zchátralého objektu nyní po velmi dlouhé době začala vypadat nadějně. Rýsuje se jeho rekonstrukce a snaha o jeho další využití pro hotelové ubytování při zachování historických prvků a dodržení ekologických podmínek. Protože je zámek v rukou soukromého majitele, mělo by se město pokusit o komunikaci a spolupráci s ním. Mohlo by mu například nabídnout pomoc při získávání finančních prostředků, při propagaci apod. Služby nabízené v zámku by měly odpovídat preferencím turistů nebo nabízet nové možnosti využití pro cestovní ruch. Nabídka ubytování v kombinaci se zřízením konferenčních prostor v zámku dává možnost vzniku a podpory kongresové turistiky ve Veselí nad Moravou. Využití zámku by mělo být také propojeno s již existující turistickou infrastrukturou. A to zejména proto, že se v blízkosti zámku nachází přístaviště Baťova kanálu.

Dalším doporučením, jak zkvalitnit podporu cestovního ruchu ve Veselí nad Moravou je návrh provedení průzkumu mezi turisty i místními obyvateli, aby město i ostatní podnikatelé v cestovním ruchu měli zpětnou vazbu, znali přání turistů a věděli, na co se lépe zaměřit. Město by se i nadále mělo snažit, aby důraz kladený na podporu cestovního ruchu odpovídal rostoucímu významu tohoto odvětví.

42

Seznam zkratek ABK – Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu CA – cestovní agentura CK – cestovní kancelář CR – cestovní ruch DSO – dobrovolný svazek obcí DT – dotační titul EU – Evropská unie FoS ČR – Folklorní sdružení České republiky CHKO – chráněná krajinná oblast IOP – Integrovaný operační program JMK – Jihomoravský kraj k.ú. – katastrální území MěPaZo – Městská památková zóna MFF Štěpy – Mezinárodní folklorní festival Štěpy MKS – Městské kulturní středisko MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj NRP – Národní rozvojový plán OP – operační program OPS – obecně prospěšná společnost ORM – Odbor rozvoje města ORS – Odbor regionálních správ OŠK – Odbor školství a kultury PRK – Program rozvoje kraje ROP – Regionální operační program SFDI – Státní fond dopravní infrastruktury SMV – Služby města Veselí nad Moravou SOU – střední odborné učiliště SPPCR – Státní program podpory cestovního ruchu SROP – Společný regionální operační program TIC – turistické informační centrum TIRC – Trilaterální informační a rezervační centrum VIS BK – Vzdělávací a informační středisko Bílé karpaty ZUŠ – základní umělecká škola 43

Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha Veselí nad Moravou…………………...……….………….………...….. 15 Obrázek 2: Přístaviště na Baťově kanálu…………...…………….…………….……….……16 Obrázek 3: Zámecký park.…...………………………………...……………….…………….17 Obrázek 4: Sídlo TIC Baťova kanálu a přístaviště…………………………………………...21 Obrázek 5: MFF Štěpy 2006………………………………………………………………….35 Obrázek 6: Nový logotyp města………………………………………………………………40

Seznam tabulek Tabulka 1: Plánované akce města Veselí nad Moravou pro období 2007 – 2013......................5 Tabulka 2: Podíl města Veselí nad Moravou na Dohodě HOKYVE (tis. Kč) ...........................5 Tabulka 3: Návrh rozpočtu na rok 2007 DSO Obce pro Baťův kanál – příspěvky obcí (Kč)....5 Tabulka 4: Příspěvky z městského rozpočtu organizacím kolem Baťova kanálu (tis. Kč) ........5 Tabulka 5: Příspěvek VIS Bílé Karpaty z rozpočtu města (tis. Kč) ...........................................5 Tabulka 6: Investiční akce v oblasti cestovního ruchu v letech 2004 – 2006 ............................5 Tabulka 7: Zásobník projektů Veselí nad Moravou, Zarazice, Milokošť na období 07 - 13 .....5

Seznam grafů Graf 1: Struktura nabídky ubytování ve Veselí nad Moravou………………...….…………..20 Graf 2: Regenerace MěPaZo………………………………………………………………….23 Graf 3: SMV – finance na opravu památek, zámecký park, koupaliště a dětská hřiště………28 Graf 4: Evidovaný počet dotazů a žádostí VIS Bílé Karpaty, o.p.s..…………………………33 Graf 5: Financování výstavby cyklostezek…………………..………………………..……...37

44

Použitá literatura a zdroje •

Regionální rozvojová agentura jižní Moravy: Grantový kalendář pro municipální sféru, únor 2007 – II., Jihomoravský kraj. [online]. Uzávěrka 14. 2. 2007.

•

Holešinská, A., Šauer, M.: Veřejná podpora cestovního ruchu jako jeden z nástrojů politiky cestovního ruchu. In: Sborník na CD-ROMu z I. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu na téma „Evropská unie a cestovní ruch“. Jihlava: VŠPJ, 2006.

•

Šauer, M.: Institucionální podpora cestovního ruchu z hlediska kraje. In IV. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: MU, 2003, ISBN 80-210-3289-8.

•

Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská, A., Metelková, P.: Základy cestovního ruchu. Brno: MU, 2006, ISBN 80-210-4167-6.

•

Město Veselí nad Moravou: Investiční akce a plnění programu rozvoje města 2002 – 2006. Veselí nad Moravou, říjen 2006.

•

Město Veselí nad Moravou: Rozpočet Města Veselí nad Moravou. [online]. Veselí nad Moravou, 2007. < http://www.veseli-nadmoravou.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=18072&id_org=18072&id_ktg=1578&p1=5835>

Internetové stránky: www.veseli-nad-moravou.cz www.strukturalni-fondy.cz www.rrajm.cz www.mmr.cz www.batacanal.cz www.batuvkanal.cz www.hvezdarna-veseli.cz www.hrady.cz www.branapamatek.cz

45

Seznam příloh Příloha č. 1: Geografická poloha Veselí nad Moravou Příloha č. 2: Orientační mapa města Veselí nad Moravou Příloha č. 3: Mapa Baťova kanálu

46

Příloha č. 1: Geografická poloha Veselí nad Moravou

Pramen: www.veseli-nad-moravou.cz

Příloha č. 2: Orientační mapa města Veselí nad Moravou

Pramen: www.veseli-nad-moravou.cz

Příloha č. 3: Mapa Baťova kanálu

Pramen: http://www.batakanal.cz/info-mapa.htm