Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí

Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10.5.2012

................................................... Podpis

Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za pomoc, rady, připomínky a čas, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu při psaní mé bakalářské práce, současně bych také chtěla poděkovat všem dotazovaným za vyplnění dotazníků.

V Nížkově, dne 10. května 2012

.................................... Podpis

© 2012 Tereza Vystrčilová

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí Bakalářská práce

Autor: Tereza Vystrčilová Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2012

Abstrakt VYSTRČILOVÁ, Tereza: Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 83 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Cílem je seznámení se s předpoklady cestovního ruchu, které Žďár nad Sázavou a okolí nabízí, což zahrnuje teoretická část. Praktická část zahrnuje dva výzkumy, první výzkum je zaměřený na návštěvníky oblasti a jejich spokojenost s nabízenými službami, druhý výzkum je zaměřený na odborníky z praxe, kteří se vyjadřují k rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Klíčová slova: cestovní ruch, analýza, předpoklady cestovního ruchu, Žďár nad Sázavou a okolí.

Abstract VYSTRČILOVÁ, Tereza: Analysis of tourism in Žďár nad Sázavou and neighbourhood. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work Ing. Alice Šedivá Neckářová. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 83 pages. This bachelor’s thesis is focused on the analysis of tourism in Žďár nad Sázavou and neighbourhood. The aim is to familiarize with the assumptions of tourism which Žďár nad Sázavou and neighbourhood offers, which includes the theoretical part. The practical part includes two researches, the first research is aimed at visitors and their satisfaction with the offered services, the second research is aimed at professionals from practice, who express themselves to the development of tourism in the area. Key words: tourism, analysis, preconditions of tourism, Žďár nad Sázavou

and neighbourhood.

6

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE ................................................................................................................................. 8 2 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ............................................................................................................ 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................................................. 10 4 SLOVNÍK POJMŮ .................................................................................................................................. 14 5 CHARAKTERISTIKA OBLASTI ................................................................................................................. 17 6 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR .......................................................................................................... 24 6.1 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY ............................................................................................................................24 6.2 KULTURNĚ SPOLEČENSKÉ PŘEDPOKLADY ........................................................................................................26 7 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY .................................................................................................................. 35 7.1 DOPRAVNÍ SYSTÉM ...................................................................................................................................35 7.2 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ .............................................................................................................35 8 MARKETINGOVÝ VÝZKUM ................................................................................................................... 39 8.1 VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA ZJIŠTĚNÍ SPOKOJENOSTI NÁVŠTĚVNÍKŮ OBLASTI ...............................................................39 8.2 VÝZKUM POSTOJŮ MÍSTNÍCH ODBORNÍKŮ Z PRAXE K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU ................................................54 9 VYHODNOCENÍ VÝZKUMŮ ................................................................................................................... 60 9.1 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ZAMĚŘENÉHO NA ZJIŠTĚNÍ SPOKOJENOSTI NÁVŠTĚVNÍKŮ OBLASTI ....................................60 9.2 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU POSTOJŮ MÍSTNÍCH ODBORNÍKŮ Z PRAXE K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU .........................61 10 ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 62 SEZNAM LITERÁRNÍCH ZDROJŮ .............................................................................................................. 64 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ........................................................................................................ 65

7

1 Úvod a cíl práce Dnes je cestovní ruch součástí našeho každodenního života. Lidé cestují proto, aby si odpočinuli, zasportovali si, pobavili se a také poznali nové země, zvyky a život jiných národů a v neposlední řadě také získali nové životní zážitky. Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Analýzu cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Důvodem, proč jsem si vybrala toto téma, je to, že nedaleko Žďáru nad Sázavou bydlím již 23 let. Tuto oblast znám, ale chtěla bych ji poznat ještě hlouběji, a také zjistit názory návštěvníků i místních lidí na tuto oblast. Měla jsem možnost poznat stav zdejšího cestovního ruchu z pozice zaměstnance. Také jsem měla šanci seznámit se s lidmi, kteří v cestovním ruchu pracují a to díky školní praxi v organizacích cestovního ruchu. Kraj Vysočina je jedním z krajů, které nejsou zcela atraktivní z hlediska cestovního ruchu podle koncentrace ubytovacích kapacit. Vysočina je na tom ale lépe než Olomoucký, Pardubický a Ústecký kraj. Vysočinu navštíví převážně tuzemští návštěvníci, zahraniční návštěvníci tvoří jen jednu sedminu celkových návštěvníků. Oblast Žďár nad Sázavou a okolí je jistě atraktivní, z toho plyne také vyšší koncentrace ubytovacích kapacit, která je v této oblasti nejvyšší z celé Vysočiny V práci se pokusím vyzdvihnout jedinečné atraktivity oblasti a také budou vymezeny základní pojmy, které jsou dále v práci používány. Cílem bakalářské práce je analyzovat cestovní ruch a předpoklady pro jeho rozvoj ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Stěžejní část práce tvoří vlastní výzkum. Cílem dotazníkového šetření bylo identifikovat spokojenost návštěvníků s nabízenými službami. Dále byly provedeny řízené pohovory, které měly za úkol odhalit postoje místních odborníků k rozvoji cestovního ruchu. Tato bakalářská práce by mohla být přínosem a inspirací při řešení aktuálních problémů cestovního ruchu v oblasti.

8

2 Metodika bakalářské práce Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a části praktické. V teoretické části práce bude analyzován cestovní ruch ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Na základě dostupných informací z knižních publikací, internetu a propagačních materiálů oblasti, budou vyhledány atraktivity oblasti, které opravdu lákají návštěvníky k návštěvě této oblasti. Cílem bude analyzovat prvotní i druhotný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti, tedy přírodní atraktivity, památky, kulturní zařízení, a také jaké nabízí tato oblast ubytovací a stravovací kapacity, dopravní systémy, obchody a služby. V praktické části je stěžejní marketingový výzkum, který bude mít dvě dílčí části. První část je zaměřena na spokojenost návštěvníků s nabízenými službami v této oblasti, na zjištění odkud do oblasti návštěvníci nejčastěji jezdí, jak dlouho se zdrží, co se jim zde líbí a nelíbí. Tato část bude probíhat formou dotazníkového šetření. Pro druhou část budou důležití místní odborníci, tedy lidé pracující v cestovním ruchu, kteří vyjádří své postoje k rozvoji cestovního ruchu. Tato část bude probíhat formou řízených pohovorů.

9

3 Literární přehled Cestovní ruch Je velice těžké jednotně definovat cestovní ruch a již od začátku minulého století se o to snažilo mnoho autorů, jako například Fedor (1937) definuje cestovní ruch jako periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo jiného státu z jiného místa nebo státu. Podle Dohnala (1969) je cestovní ruch cesta uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase. Švýcarský profesor Kaspar (1989) chápe cestovní ruch jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není ani místem trvalého bydliště ani místem pracoviště (4). Cestovní ruch podle Heskové (2006, s. 9) je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím. Dnes je jednou z nejpoužívanějších definic ta od UNWTO, která vymezuje cestovní ruchu nebo také turismus jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti (4). Stanovenou dobou je v mezinárodním cestovním ruchu myšlen jeden rok a v domácím cestovním ruchu šest měsíců. Účastníci cestovního ruchu Účastníci cestovního ruchu jsou subjektem cestovního ruchu. Mnoho autoru účastníky vymezují různě, ale ve většině případů jsou definice téměř shodné. Návštěvník (visitor) Indrová (2009, s. 13) považuje za návštěvníka v mezinárodním cestovním ruchu osobu, která cestuje do jiné země, než v které má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je návštěvník osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo 10

své bydliště na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Ryglová (2009, s. 11-12) vymezuje v mezinárodním cestovním ruchu návštěvníka jako osobu, která cestuje do jiné země, než ve které má své trvalé bydliště a mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, přičemž hlavní důvod cesty je jiný než výdělečná činnost v navštívené zemi. Podle Heskové (2006, s. 14) je návštěvník osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydliště na kratší dobu než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu cestuje do jiné země na dobu nepřekračující jeden rok s tím, že hlavní účel cesty je v obou případech jiný než výkon výdělečné činnosti. Výletník (excursionist) Indrová (2009, s. 14) vymezuje v mezinárodním cestovním ruchu výletníka jako osobu, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště a běžné životní prostředí na dobu kratší než 24 hodin aniž by v navštívené zemi přenocovala, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je to osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od místa jejího trvalého bydliště a běžného životního prostředí na dobu kratší než 24 hodin aniž by v navštíveném místě přenocovala, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Ryglová (2009, s. 11) definuje výletníka nebo také jednodenního návštěvníka jako osobu, která se zdrží v navštívené zemi pouze jeden den, aniž by přenocoval. Dle Heskové (2006, s. 14) je výletník návštěvník, který cestuje na dobu kratší než 24 hodin s tím, že nepřenocuje v navštíveném místě. Činitelé ovlivňující cestovní ruch Většina autorů uvádí stejné činitele ovlivňující cestovní ruch i jejich obdobné dělení. Tyto činitelé jsou například nazývány Páskovou (2002, s. 231-232) jako předpoklady cestovního ruchu a dělí se na selektivní, lokalizační a realizační předpoklady. Hrala (2002, s. 12-30) je nazývá jako faktory působící na rozvoj cestovního ruchu, ty se dělí na selektivní faktory, lokalizační a realizační podmínky. Jak můžete z těchto příkladů poznat, dělení zůstává vždy stejné, jen se u některých autorů odlišují názvy činitelů, kteří ovlivňují cestovní ruch. 11

Podle Ryglové (2009, s. 26-28) jsou činitelé ovlivňující cestovní ruch rozdělené do tří základních skupin: selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. a) Selektivní faktory se dále člení na:  Objektivní, které se člení na: o Politické: základní politické skutečnosti světového charakteru i místního významu, charakter politického systému jako například kriminalita, systém politických stran, frekvence střídání vlád a podobně. o Ekonomické: rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje: směnitelnost měny, výše reálné mzdy, výše nerealizované kupní síly obyvatelstva, podpora podnikání v cestovním ruchu, podpora prezentace dané země ve vztahu k zahraničí. o Demografické: počet obyvatel, ekonomická aktivita, střední délka života, mobilita a zvyšující se urbanizace o Ekologické: uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje ekonomiky, rozvoje a obnovy kvality venkovského prostředí, péče státu o životní prostředí, někdy je potřeba uplatnit principy demarketingu – zpoplatnění návštěvy přírodní rezervace, řízení návštěvnosti v národních parcích a podobně. o Administrativní: soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek o cestovním ruchu jako například celní a devizové předpisy, pasové a vízové podmínky, daňová legislativa, nutnost očkování do některých zemí a podobně. o Sociální: dosažená životní úroveň, životní styl a fond volného času. o Materiálně-technické: rozvoj informačních technologií, rezervační systémy, úroveň dopravy, ubytování, stravování, obchod, sportovní aktivity a doplňkové služby jako například směnárenství.  Subjektivní – psychologické faktory a další pohnutky ovlivněné kulturní úrovní obyvatel, reklamou a podobně. o Psychologické

vlivy:

souvisí

se

spotřebitelským

chováním,

to je ovlivněno čtyřmi základními psychologickými faktory: motivace, vnímání, učení, postoje. Znalost těchto faktorů umožňuje efektivněji provádět marketingovou segmentaci.

12

b) Lokalizační podmínky se dále dělí na:  Podmínky přírodního charakteru, což jsou přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf, morfologické poměry, flóra a fauna.  Podmínky společenského charakteru, což jsou například kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity a akce. c) Realizační podmínky prostřednictvím dopravy umožňují využití materiálnětechnická základny, což jsou ubytovací zařízení, společné či veřejné stravování, sportovně rekreační zařízení, účelová zařízení, a cestovní kanceláře.

13

4 Slovník pojmů  Alternativní otázky = typ uzavřených otázek, na které je možné vybrat jednu odpověď z několika odpovědí [15].  Analýza = všeobecná metoda zkoumání jednotlivých složek a vlastností předmětu, jevu, činností, výsledků (Tomek, 1999, s. 6).  Bar = stravovací středisko, které plní zpravidla i funkci společenskou a zábavní, například program, hudba, tanec (Čech, 1998, s. 11).  Cestovní ruch = aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem (Pásková, 2002, s. 45).  Dopravce = subjekt provádějící dopravu vlastními dopravními prostředky (Čech, 1998, s. 18).  Dotazník = tištěný formulář, který slouží realizaci průzkumů, má strukturu otázek a prostor na odpovědi (Morrison, 1995, s. 509).  Dotazníkové šetření = metoda shromažďování dat o respondentech v rámci primárního výzkumu, založená na využití dotazníků (Pásková, 2002, s. 68).  Hospoda = stravovací zařízení, zpravidla nižší cenové skupiny s nepříliš luxusním vybavením, prodávající zejména různé druhy piva, alkoholické a nealkoholické nápoje, a má omezený sortiment jídel. (Pásková, 2002, s. 107).  Hotel = ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji (Čech, 1998, s. 24).  CHKO (chráněné krajinné oblasti) = rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení (Čech, 1998, s. 25).  Identifikační otázky = otázky, které třídí respondenty, například otázky na věk, pohlaví, vzdělání a tak dále [15].  Kavárna = obslužné hostinské zařízení se zaměřením hlavně na prodej teplých nápojů, cukrářských výrobků, výrobků studené kuchyně a podle místních podmínek i teplých pokrmů, svým zařízením a vybavením je přizpůsobeno delšímu pobytu hosta (Čech, 1998, s. 30).  Kemp = zařízení určené pro přechodný pobyt hostů, ubytovaných zpravidla v jejich vlastním ubytovacím zařízení (stanu, obytnému přívěsu, obytném vozidle), a poskytující určitý rozsah služeb, daný jeho vybavením (Čech, 1998, s. 30). 14

 Lokalizační předpoklady = podmínky, které jsou na daném území, a dělíme je na přírodní předpoklady, kam řádíme klimatické podmínky, hydrosféru, reliéf, faunu, flóru a přírodní atraktivity a na kulturní a společenské předpoklady, kam řadíme památky, kulturní zařízení, kulturní a jiné akce (2).  Marketingový výzkum = představuje systematický a cílevědomý proces, směřující k opatření určitých konkrétních informací, které nelze získat z obou předchozích částí informačního systému pro marketing (Jakubíková, 2009, s. 140).  Metody sběru dat = metody sběru informací, existují čtyři metody a to experimentální (provádí se velké množství testů k ověření daných předpokladů), pozorovací (sledování a zaznamenávání chování zákazníků), průzkumná (anketa, která se provádí osobním, písemným nebo telefonním dotazováním), simulační (pomocí počítačů se simulují marketingové situace), (7).  Náhodný výběr = výběr elementů výzkumu náhodným způsobem. Jedná se o jednoduchý výběr z celého souboru nebo hromadný výběr, kdy vybíráme náhodně celé skupiny (Tomek, 1999, s. 147).  Národní přírodní rezervace = menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. (Čech, 1998, s. 25).  Návštěvník = jakákoliv osoba, která cestuje do jiného místa, než je místo jejího obvyklého pobytu na dobu nepřevyšující 12 po sobě jdoucích měsíců, přičemž účel návštěvy je jiný než výkon činnosti odměňované z navštíveného místa (Pásková, 2002, s. 191).  Otevřené otázky = otázky, na které nejsou žádné varianty odpovědí, respondent odpovídá či zapisuje odpověď dle svého uvážení [15].  Primární výzkum = přímé získávání údajů pro marketingový výzkum, resp. marketingový informační systém (Tomek, 1999, s. 152).  Přírodní památka = přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický,

naleziště

vzácných

nerostů

nebo

ohrožených

druhů

ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. (Čech, 1998, s. 46).  Přírodní

rezervace

=

menší

území

soustředěných

přírodních

hodnot

se zastoupením ekosystémů typických pro příslušnou geografickou oblast (Čech, 1998, s. 46). 15

 Realizační předpoklady = doprava, ubytovací a stravovací zařízení (2).  Respondent = osoba, která hraje při marketingovém dotazování roli odpovídajícího (Tomek, 1999, s. 110).  Restaurace = hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování (Čech, 1998, s. 48).  Selektivní otázky = typ uzavřených otázek, na které je možné vybrat jednu ze dvou variant odpovědí [15].  Stezky dědictví = dlouhodobý program ECEAT, jenž propaguje a rozvíjí unikátní kulturní a přírodní dědictví včetně regionální gastronomie pro účely cestovního ruchu [16].  Škálové otázky = typ otázky uzavřené, respondent si vybere hodnotu na škále, může být číselná či slovní, například škála: úplně spokojen – spokojen - ani spokojen ani nespokojen – nespokojen - velmi nespokojen [15].  UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) = Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Mezinárodní vládní organizace má sídlo v Paříži a vznikla roku 1945 v Londýně. Přispívá k vzájemnému porozumění a sbližování mezi národy a to tím, že mezinárodně rozvíjí výchovné, vzdělávací, vědecké a také ostatní kulturní činnosti. V roce 1976 začal pracovat Výbor pro světové dědictví a Fond světového dědictví, které identifikují, ochraňují a obnovují prezentaci nejvýznamnějších světových památek. V České Republice je takových památek 12 [17].  Uzavřené otázky = respondent si vybírá z několika variant odpovědí, může vybrat jednu či více odpovědí [15].

16

5 Charakteristika oblasti Oblast, kterou jsem si zvolila pro svou bakalářskou práci, zahrnuje město Žďár nad Sázavou a místa vzdálená nejdále 10 km po silnici od města Žďár nad Sázavou. Do této oblasti zařadíme celkem 26 obcí, ale jelikož, se jedná o velmi rozsáhlou oblast, v práci se dále bude zabývat jen obcemi, které mají alespoň nějaký význam z hlediska cestovního ruchu. Jedná se tedy o obce, ve kterých se nachází ubytovací a stravovací zařízení, památky nebo nějaké turistické atraktivity. Dále to bude tedy jen 14 obcí a město Žďár nad Sázavou. Tato oblast leží v kraji Vysočina a většina oblasti se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Danou oblast můžete vidět níže na obrázku. Danou oblast jsem se pokusila vyznačit na obrázku č.1. Obr. 1: Mapa vymezené oblasti

Zdroj: [18] , vlastní úprava

17

Březí nad Oslavou První písemná zmínka je o obci z roku 1447. Březí nad Oslavou je obec, která leží 3 km od městyse Nové Veselí. Obec leží v nadmořské výšce 548 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo, které má 10 členů a reprezentuje ji pan starosta Roman Šikl [19]. Obec má 237 obyvatel [20].

Hamry nad Sázavou Původní název Hamry pochází z německého slova der Hammer = kladivo, totiž na místě dnešních Hamrů nad Sázavou se těžilo železo, Obr. 2: Znak obce které se používalo na výrobu předmětů potřebných k zemědělství,

Hamry nad Sázavou

těžbě, tesařství, stavitelství, ale také se z něj vyráběly zbraně. Počátky obce Hamry nad Sázavou byly již ve 14. století, na místech kde původně stál tzv. hamr. Nejstarší část obce je tzv. Najdek, poté vznikly části Šlakhamry, Horní a Dolní Hamry. Z toho vyplývá, že dnešní Hamry nad Sázavou jsou tvořeny z původních dvou obcí, Hamrů, která měla dvě částí, Horních Hamry a Dolní Hamry, a z obce Najdek, která se dělila na části

Zdroj: [21]

Najdek a Šlakhamry (6). Hamry nad Sázavou je obec, která leží hned vedle města Žďár nad Sázavou, dělí je pouze most přes železniční koleje. Obec leží v nadmořské výšce 545 - 570 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo, Obr. 3: Znak obce které má 15 členů. Obec reprezentuje pan starosta Hubert Křesťan

Jámy

a místostarosta Ing. Jiří Svoboda [22]. Obec má 1 441 obyvatel [20].

Jámy Počátky obce Jámy byly již ve 13. století, kdy zde byla osada. V roce 1850 zde byla vytvořena obec. Obec se postupně začala rozvíjet, její rozvoj byl zastaven dvěma světovými válkami a až po nich v 60. letech 20. století byl zaznamenán další rozvoj obce.

18

Zdroj: [23]

Obec Jámy leží přibližně 6 km od města Žďár nad Sázavou. Obec se nachází v nadmořské výšce 586 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo, které má 11 členů. O reprezentaci obce se stará starosta obce Jiří Šikl a místostarostka Alena Švomová [24]. Obec má 570 obyvatel [20].

Karlov První zmínka o obci je už z roku 1457, byl zde klášterní dvůr, který založil žďárský cisterciánský klášter. Samosprávná obec leží nedaleko Velkého Dářka, asi 10 km od Žďáru nad Sázavou. Leží v nadmořské výšce 634 metrů nad mořem. Zastupitelstvo tvoří 7 členů v čele s panem starostou Ing. Vladimírem Stejskalem [25]. Obec má 76 obyvatel [20].

Obr. 4: Znak městyse Nové Veselí

Nové Veselí První písemná zpráva o osadě Veselí je z roku 1377. V roce 1529 bylo Veselí označeno jako městečko. Dnešní název Nové Veselí získalo roku 1563. V 2. polovině 16. století byl vybudován Novoveselský rybník. Od roku 1709 se stalo součástí Žďárského

Zdroj: [26]

kláštera. V roce 2006 dostalo Nové Veselí status Městys. Městys Nové Veselí leží 6 km od města Žďár nad Sázavou. V obci je základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, Dům klidného stáří, sportovní hala, sokolovna a další vybavení. Leží v nadmořské výšce 555 metrů nad mořem. Hlavním orgánem městyse je rada městyse, která má 5 členů v čele

Obr. 5: Znak obce Obyčtov

s panem starostou Zdeňkem Křivánkem [27]. Městys má 1 271 obyvatel [20].

Obyčtov První zpráva o obci je z roku 1341. Obec nejspíše založil Ždárský klášter, byl zde totiž jeho dvůr. V obci je kostel Panny Marie,

Zdroj: [28]

o kterém je nejstarší zmínka z roku 1672. Obec Obyčtov leží 9 km od Žďáru nad Sázavou směrem na jihovýchod. Leží v nadmořské výšce 540 metrů nad mořem. Hlavním orgánem je zastupitelstvo obce, 19

která má 7 členů v čele s panem starostou Janem Orlem [29]. Obec má 382 obyvatel [20].

Ostrov nad Oslavou Obec byla založena brzy po roce 1250. V obci je kostel Svatého Jakuba, o kterém se objevují první zprávy již v roce 1370. V roce 1624 ztratila obec svou samostatnost. Na 85 let, byla totiž připojena k Novému

Obr. 6: Znak městyse Ostrov nad Oslavou

Veselí. Roku 1709 byl Ostrov prodán Žďárskému klášteru. Dnešní název obce je používán od roku 1920. Na městečko bylo povýšeno roku 1922. Znak a prapor byl obci přidělen až roku 2001. Městys leží 9 km od Žďáru nad Sázavou v nadmořské výšce 530 metrů nad mořem. K obci patří i 2 km vzdálená místní část Suky. V obci je základní škola nižšího stupně, mateřská školka, lékaři

Zdroj: [30]

a další, také se zde sbíhá 7 silnic. Hlavním orgánem městyse je zastupitelstvo s 11 členy. Městys reprezentuje starostka Dana Homolková [31]. Městys má 952 obyvatel [20].

Polnička Obec byla založena před rokem 1293. Byla nejstarším střediskem železářství, bylo zde několik hamrů na výrobu železných předmětů. Od roku 1848

Obr. 7: Znak obce polnička

se zde vyráběly i zbraně, výroba upadla roku 1855. Polnička leží 7 km od města Žďár nad Sázavou a to 585 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je zastupitelstvo, které má 17 členů v čele se starostou obce panem Bohumilem Cempírkem [32]. Obec má 757 obyvatel [20]. Zdroj: [33]

20

Račín První zmínka o obci je z roku 1654, kdy patřila pod panství Polná. Obec se osamostatnila roku 1992 [34]. Obec Račín je vzdálena přibližně 10 km od Žďáru nad Sázavou, v nadmořské výšce 658 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je zastupitelstvo, které má 8 členů. V čele obce stojí starosta pan Jiří Subý [35]. Obec má 111 obyvatel [20].

Rosička První písemná zmínka o obci je z roku 1356, tehdy patřila k panství Polná. V roce 1893 byla Rosička místní obec s osadou Kopaniny. Od roku 1961 Obr. 8: Znak obce byla Rosička osadou obce Sázava a od roku 1980 – 1990 obec

Rosička

patřila k Velké Losenici. Od roku 1990 je Rosička samostatnou obcí. Rosička leží na jihozápad 9 km od města Žďár nad Sázavou, v nadmořské výšce 608 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je zastupitelstvo, s 5 členy v čele se starostkou Jiřinou Dvořákovou

Zdroj: [37]

[36]. Obec má 48 obyvatel [20].

Sázava První zmínka o obci je z roku 1406, jde o zmínku o hamru, který byl přezdíván PEKLO. Důvodem této přezdívky je, že žár a plameny z pece, kde Obr. 9: Znak obce Sázava se ohřívalo železo a údery kladiva v lidech budilo dojem pekla. Sázava nejprve náležela do klášterního velkostatku, v druhé polovině 16. století byla začleněna do polensko-přibyslavského panství. V roce 1850 se Sázava stala samostatnou obcí. Sázava leží 7 km od města Žďár nad Sázavou, 507 metrů nad mořem. K obci je přidružená osada Kopaniny. Starostou obce je pan František Ledvinka [39]. Obec má 626 obyvatel [20].

21

Zdroj: [38]

Světnov Něco z historie obce nalezneme v dvou pamětních knihách, první byla založena v roce 1928 a druhá v roce 1975, které najdeme také

Obr. 10: Znak obce Světnov

na oficiálních webových stránkách obce. Obec Světnov je vzdálena 9 km od Žďáru nad Sázavou a leží ve výšce 620 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo s 8 členy v čele stojí starosta obce je pan Pavel Štefan [40]. Obec má 450 obyvatel [20].

Zdroj: [41]

Škrdlovice Název obce pochází ze jména osazovatele Skrle, odtud tedy Skrlovice, poté s vývojem jazyka přidáno „d“.

Obr. 11: Znak obce Škrdlovice

Škrdlovice leží 8km od Žďáru nad Sázavou severním směrem, v nadmořské výšce 659 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je patnáctičlenné zastupitelstvo. Starostou obce je pan Ivan Hořínek [42]. Obec má 618 obyvatel [20].

Velká Losenice Zdroj: [43]

První písemná zpráva o obci je z roku 1352, stál zde kostel a několik stavení. V letech 1597-1620 byla Sázava součástí polenského

panství.

Roku

1746

se Velká

Losenice

stala

Obr. 12: Znak obce Velká Losenice

samostatnou farní osadou. K Velké Losenici byly přidruženy Nové Dvory roku 1960 a roku 1980 Sázava a dalších 6 osad, v letech 1991-1992 se tyto přidružené části osamostatnili. Obec se nachází 10 km od Žďáru nad Sázavou směrem na západ, leží ve výšce 548 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo, které má 15 členů v čele se starostou Miloslavem Černým [44]. Obec má 1 163 obyvatel [20].

22

Zdroj: [45]

Žďár nad Sázavou Roku 1252 vznikla osada Žďár při cisterciáckém klášteře, který byl založen Bočkem z Obřan. O Žďáru jako městečku je první zmínka z roku 1293 [46]. Povýšením Žďáru na město v roce 1607 nastalo pro město i pro jeho obyvatele období nového života. V letech 1642-1647 bylo město i okolí pustošeno švédskými vojsky a v roce 1647 úplně vydrancováno (Zemek, 1962, s. 228). Císař Leopold I. roku 1704 městu Žďár potvrdil jeho výsady a rozmnožil jeho znak, který město používá dodnes. V 19. století se město rozvíjelo. V první světové válce padlo několik žďárských občanů. V druhé světové válce bylo poškozeno mnoho domů.

Obr. 13: Znak města Žďár nad Sázavou

V roce 1949 byla sloučena obec Zámek Žďár a městečko Žďár, byl tedy zvolen nový název města, Žďár nad Sázavou. Po válce vzrostl počet obyvatel, a to několikanásobně, díky výstavbě strojíren a sléváren Žďas. Dnešní město Žďár nad Sázavou je bývalé okresní město, které leží na pomezí Čech a Moravy, v Českomoravské Vrchovině,

Zdroj: [47]

v chráněné krajinné oblasti Žďárské Vrchy. Leží v nadmořské výšce 580 metrů nad mořem. Město má několik městských částí a to Žďár nad Sázavou 1-7, Mělkovice, Radonín, Stržanov a Veselíčko. Zastupitelstvo města tvoří celkem 27 členů a starostkou města je paní Dagmar Zvěřinová [46]. Obec má 23 038 obyvatel [20].

23

6 Lokalizační předpoklady CR 6.1 Přírodní předpoklady Klima Většina oblasti Žďár nad Sázavou a okolí se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů, proto je zde chladnější, větrnější a také vlhčí počasí. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6,8°C a 5 °C. Přibližná doba vegetace je 200 dnů a průměrný roční úhrn srážek je 650-875 mm, ve vyšších polohách může dosahovat až 1100 mm. Sněhová pokrývka zde leží průměrně 5 měsíců, obvykle do 35 cm, na vrcholcích může přesáhnout i 100 cm [48].

Hydrosféra V oblasti Žďár nad Sázavou a okolí se nachází dvě řeky, mnoho potoků a rybníků a také několik vodních nádrží. Oblastí prochází řeka Sázava a řeka Oslava. Sázava pramení nedaleko Velkého Dářka, kterým protéká. Celková délka toku je 225 km. Sázava protéká obcemi Hamry nad Sázavou, Polnička, Sázava a Žďár nad Sázavou [49]. Řeka Oslava pramení v bažinách okolo Matějovského rybníka, její délka toku je 99,6 km. Oslava protéká obcemi Nové Veselí a Ostrov nad Oslavou [50]. V oblasti najdeme mnoho rybníků, například rybník Babín, Kamenný, Losenický, Matějovský, Nový, Radonínský, Rendlíček, Velké Dářko, Veselský a další. Největším je rybník Velké Dářko, které má přezdívku "Moře Vysočiny", jeho rozloha činí 206 ha. Rybník je ve vlastnictví Dr. Kinského a chovají se zde ryby [51]. Veselský rybník má rozlohu 87 ha a leží v Novém Veselí, v posledních letech se zde vyskytuje celá řada ptáků, které na Vysočině můžeme pozorovat zcela výjimečně [52]. Matějovský rybník, leží nedaleko obce Matějov, dříve býval loukou, dnes je to přírodní rezervace. Hnízdí zde ptáci a jsou zde bahenní a rašeliništní rostliny [53]. Ve Žďáru nad Sázavou a okolí se nachází dvě vodní nádrže, vodní nádrž Pilská a vodní nádrž Staviště, obě se nachází v blízkosti města Žďár nad Sázavou. Pilská vodní nádrž byla postavena v letech 1959-1962 je to významné místo rekreace, lidé zde mohou rybařit, koupat se a provozovat různé vodní sporty, kolem nádrže vede také cyklostezka [54].

24

V dané oblasti je také mnoho potoků například Bohdalovský, Losenický a Stržský potok.

Přírodní atraktivity Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy vznikla roku 1970, její rozloha je 70 940 ha, největší část zaujímají lesy, poté zemědělská půda, vodní plochy, zastavěné plochy

Obr. 14: Oblast CHKO Žďárské vrchy

a ostatní plochy. Chráněná krajinná oblast zachovává

kulturní

krajinu

s

významnými

přírodními ekosystémy. Žďárské vrchy jsou pramenitou oblastí a je zde rozsáhlá soustava rybníků,

jsou

zde

rašeliniště

a

mokřadní

společenstva, rulové skalní útvary a dřevinné vegetace [55].

Zdroj: [56]

Národní přírodní rezervace Dářko. Jedná se o lesní rašeliniště, které se nachází přibližně 1 km od obce Radostín na jih. Je to nejrozsáhlejší rašeliniště v Českomoravské vrchovině, v něm se zachovala rašeliništní společenstva a řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů jako například bublinatka menší, ostřice dvoumužná, modrásek stříbrnolistý a skokan zelený [57]. Přírodní památky Díly u Lhotky. Jedná se o enklávu louky, která se nachází u lesa jihovýchodně od obce Lhotka. Jsou zde vlhké a zrašeliněné louky s ohroženými druhy rostlin a živočichů. Žije zde například skokan hnědý, ropucha obecná a zmije obecná. Z rostlin zde najdeme například zábělník bahenní, kozlík dvoudomý nebo ostřici Hartmanovu [58]. Přírodní památka Louky u Černého lesa. Jedná se o údolní nivu nad rybníkem, která je vzdálená přibližně 500 metrů od Zámku ve městě Žďár nad Sázavou směrem na severozápad. Jsou zde společenstva zrašeliněných luk, olšin a mokřadů. Je to zachovalý biotop s řadou ohrožených druhů organismů např. ropucha zelená, skokan zelený a ledňáček říční. Roste zde například ďablík bahenní a některé druhy vrb [59].

25

Přírodní památka Peperek. Jedná se o skalní útvar, který se nachází v lesním komplexu přibližně 2 km na jihovýchod od obce Velká Losenice. Najdeme zde skalnatý hřeben s balvany [60]. Přírodní rezervace Pod kamenným vrchem. Tvoří ji louky, které jsou vzdálené přibližně 1 km od Polničky. Louky jsou rašelinné a navazují na mokřady a rákosiny. Vyskytují se zde některé druhy obojživelníků, ještěrek, ptáků, hraboši, netopýři a jiné. Rostou zde vlhkomilné vysokobylinné porosty, rašeliníky a mechy [61]. Přírodní památka Rozštípená skála. Jedná se o skalní útvar, který se nachází asi 500 m od místní části Najdek obce Hamry nad Sázavou. Vznikl ve čtvrtihorách. Skalní útvar je využíván i horolezci [62]. Přírodní památka Světnovské údolí. Jedná se o údolí s potokem, které je vzdáleno přibližně 1 km severovýchodně od obce Světnov. Roste zde hojně ohrožená bledule jarní a další jiné rostliny. Žije zde pstruh potoční, rak říční, obojživelníci, některé druhy ptáků a další savci [63]. Památné stromy. V dané oblasti se nachází celkem pět památných stromů. Jedna lípa velkolistá se nachází v obci Račín, druhou lípu velkolistou nalezneme v obci Škrdlovice a celé stromořadí těchto lip velkolistých je v zámecké zahradě ve Žďáru nad Sázavou. Další památný strom, také lípu, najdeme u kapličky v obci Polnička. Poslední památný strom, lípa malolistá je u továrny Tokoz ve Žďáru nad Sázavou [64].

6.2 Kulturně společenské předpoklady Památky Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Obr. 15: kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

byl postaven na kopci, který byl nazýván Černý les a byl zcela zalesněn. Po vykácení stromů, kvůli stavbě kostela, byl pojmenován jako Zelená hora a to v roce 1719, kdy byl položen základní kámen kostela. Kostel se stavěl za opata Vejmluvy a projekt vytvořil Jan Blažej Santini.

Zdroj: [65]

Kostel má tvar pěticípé hvězdy a byl dostavěn a také vysvěcen roku 1722.

26

Dostavba okolních ambitů trvala až do 4. desetiletí 18. století. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl roku 1994 zapsán do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO (12). Zámek je dnes ve vlastnictví Dr. Radslava Kinského, je to bývalý areál cisterciánského kláštera. Klášter byl založen roku

Obr. 16: Zámek

1252. Za opata Vejmluvy v první polovině 18. století došlo k barokní přestavbě vedené architektem Janem Santinim Aichlem. V roce 1784 zanikl klášter a stalo se z něj hospodářské středisko a zámek [66]. V areálu zámku se nachází: Prelatura bývalého cisterciánského kláštera

Zdroj: [67]

zde stojí přibližně od roku 1727, projektantem byl J. B. Santini. Freska Nebeská blaženost benediktů a cisterciáků z roku 1734 se nachází v hlavním sále a dnes je zde expozice Muzea knihy. Zvonice se nachází nedaleko kostela. Byla to renesanční stavba, která byla později upravena barokně. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl původně gotický konventní kostel, který byl přestavěn J. B. Santinim do barokní gotiky a to v letech 1710 – 1722. Barokní konírny zde byly od roku 1760 pro šlechtickou mládež, byly součástí akademie pro vědy a umění. Vešlo se sem až 80 koní. Projektantem koníren byl J. B. Santini a v dnešní době je zde Galerie Kinských. Studniční kaple se nachází v zahradě, má kamennou obrubu a z ní vystupuje želená konstrukce, na které kdysi stávala socha Studniční Panny Marie. Vznikla roku 1260. Kašna Panny Marie s Ježíškem se nachází na prvním nádvoří a vznikla před rokem 1705 (13).

27

Farní kostel sv. Prokopa se nachází na Havlíčkové náměstí. Postaven byl nejspíš kolem roku 1270, byl přestavěn v pozdně gotickém slohu. V kostele je barokní oltář, který je ze svatoprokopského kostela v Praze, dále je zde gotická socha P. Marie z 2. poloviny 15. století, kamenná křtitelnice z roku 1624 a vitráže. Fara s klasicistní fasádou je naproti kostelu (13). Radnice se nachází na náměstí Republiky.

Obr. 17: Radnice

Renesanční budova byla postavena roku 1607, koncem 18. Století byla předělána fasáda do klasicistního stylu a je na ní vyobrazen znak města. Dnes je v ní obřadní, koncertní a výstavní síň (13). Tvrz byla postavena kolem roku 1300, dnes

Zdroj: [68]

má podobu pozdně gotickou a barokní střechu a je v ní umístěno regionální muzeum (13). Kaple sv. Barbory se nachází poblíž farního kostela sv. Prokopa, byla postavena roku 1729. Nachází se v ní barokní oltář se sochami sv. Mikuláše a sv. Ambrože. Dnes je využívána ojediněle i jako výstavní či koncertní síň (13). Dolní hřbitov byl postaven roku 1709 s původními třemi kaplemi, to byl symbol Nejsvětější Trojice. Dnes má hřbitov kaple již čtyři, čtvrtá byla dostavěna později. Hřbitov zdobí socha Anděla Posledního soudu přibližně z let 1729 – 1733, která se nachází uprostřed hřbitova (13). Obr. 18 Dolní hřbitov

Zdroj: [69]

28

Barokní most je někdy nazýván jako „malý Karlův most“. Most pochází přibližně z roku 1760. Most má tři oblouky a zdobí jej osm soch světců, nalevo od města stojí sv. Cyril, sv. Jan, sv. Mikuláš a sv. Benedikt. Napravo stojí sv. Metoděj, sv. Pavel, sv. Vojtěch a sv. Bernard (13). Obr. 19 Barokní most

Zdroj: [70]

Kostel svatého Martina se nachází v obci Jámy nedaleko Žďáru nad Sázavou. Nejstarší písemná zmínka o původním kostele je z roku 1643, v roce 1972 se postavil nový kostel z pevného materiálu. V dalších letech až do dnes probíhají další rekonstrukce [71]. Zámeček a Kostel sv. Václava se nachází v Novém Veselí. Zámeček pochází z roku 1564, sloužil především jako úřednické obydlí a hospodářská budova. Roku 1730 byl upraven barokně a roku 1793 byl rozdělen na 4 samostatné části. Dochovali se zde i zbytky renesance [72]. Kostel sv. Václava byl postaven 1752, jedná se nový kostel, původně v Novém Veselí byl starší kostel, který stál na jiném místě a byl roku 1760 zbourán. Kostel má 25 metrů na délku, 11.4 na šířku a 15 metrů na výšku, věž na západní straně měla původně výšku 68 metrů, ale v roce 1831 byla o jednu třetinu snížena. V kostele je cínová křtitelnice z roku 1609 [73]. Kostel Navštívení Panny Marie se nachází v obci Obyčtov. Nejstarší zmínka o kostele je z roku 1672, tento kostel byl v roce 1730 zbořen a opat Vejmluva nechal postavit nový. Stavba byla dokončena 1735 podle projektu J. B. Santiniho [29].

29

Kostel sv. Jakuba Staršího, jeho vznik ve Velké Losenici není zcela znám, ale je předpokládán ve 12. století, poté byl kostel zvětšován a upravován a úpravy probíhají průběžně až do dnešní doby. Vedle kostela je kostnice z roku 1746 [74]. Santiniho hostinec a Kostel svatého Jakuba Většího se nachází v Ostrově nad Oslavou. Santiniho hostinec, jak již název napovídá, je dílem J. B. Santiniho. Vznikl roku 1720 a má tvar písmene W, ale bohužel stav budovy není zcela v dobrém stavu [75]. Kostel sv. Jakub Většího je zmiňován již v roce 1730, do dnešní podoby byl přestavěn roku 1845 a 1885 [76].

Kulturní zařízení Regionální muzeum sídlí v tvrzi pod kostelem sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou. Otevřeno je celý rok a střídají se zde během roku výstavy například s regionální tématikou, umělecké výstavy, naučné výstavy a tak dále. Muzeum nabízí také veřejné konzultace, knihovnu, archiv Regionálního muzea, prodej suvenýrů a různých publikací. Otvírací doba muzea je denně mimo pondělí od 09.00-12:00 a 12:30-17:00 [77]. Muzeum knihy najdeme v areálu zámku ve Žďáře nad Sázavou. Je zde stálá expozice Národního muzea Praha s názvem Dějiny knihy a knihtisku od počátku do současnosti. Otvírací doba je od pondělí do pátku vždy od 9:00-16:00 mimo svátků [78]. Výstavní síň Staré radnice se nachází na náměstí Republiky v budově Staré radnice, v přízemí se nachází výstavní síň, plán výstav je zveřejněn na internetových stránkách: http://www.dkzdar.cz. Městské divadlo se nachází na Doležalově náměstí a jeho program naleznete na tomto internetovém odkazu: http://www.dkzdar.cz. Knihovna Matěje Josefa Sychry se nachází poblíž náměstí Republiky. Dá se říci, že knihovna má počátky již v roce 1848. Dnešní knihovna má 4 oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a mládež, informační centrum a čítárnu, hudební a zvukovou knihovnu, dále má také ještě další dvě pobočky a to pobočka v Nádražní ulici a pobočka v místní části Stržanov. Půjčovní dobu naleznete na těchto stránkách: http://www.knihzdar.cz [79].

30

Kino Vysočina je městské kino a najdeme ho na Brodské ulici, program nalezneme na stránkách: http://kinoagentura.cz/. Dům kultury se nachází na Dolní ulici. Dům kultury se dá dlouhodobě i krátkodobě pronajmout. Konají se zde různé plesy a koncerty. Bližší informace najdete na stránkách: http://www.dkzdar.cz. Šlakhamr se nachází v obci Hamry nad Sázavou, je to bývalý hamr a také vodní mlýn, který vznikl v polovině 13. století. V roce 1976 objekt koupilo Technické muzeum v Brně. Památky byla zrekonstruována a je zde expozice, která připomíná historii Šlakhamru [80]. Rozhledna rosička byla postavena roku 2001 a nachází se nedaleko obce Rosička na stejnojmenném kopci, který je 644 metrů nad mořem. Rozhledna je vysoká 42 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 24 metrů [81]. Olšiakovy plastiky. Michal Olšiak tvoří plastiky v České republice i v zahraničí, sochy jsou velmi turisticky populární a v této oblasti jich nalezneme celkem deset: 1) Hamroň se nachází v obci Hamry nad Sázavou vedle cyklostezky, která vede ze Žďáru nad Sázavou do Hamrů nad Sázavou. 2) Hraniční kámen připomíná původní hranici mezi Čechami a Moravou, nachází se u Pilské vodní nádrže u cyklostezky. 3) Hroši se nachází před hotelem U Hrocha ve Škrdlovicích. 4) Charlie Chaplin se nachází v ulici Veselská nedaleko centra ve Žďáru nad Sázavou. 5) Kůň s povozem se nachází v obci Hamry nad Sázavou u hlavní silnice ze Žďáru nad Sázavou do Přibyslavi. 6) Mamlas je první sochou Olšiaka, která se nachází na okraji města Žďár u lesa Starého Dvora (za Klafarem), dostaneme se tam po modré turistické značce. 7) Mamut se nachází nedaleko Rozštípené skály na okraji obce Hamry nad Sázavou. 8) Rak se nachází na břehu rybníka v obci Račín. 9) Rozcestník je umístěn na hrázi Velkého Dářka, ukazuje směr dalších soch a zajímavostí.

31

10) Želva se nachází poblíž kostela Navštívení Panny Marie v parku v Obyčtově (14).

Naučné stezky cyklotrasy, cyklostezky a vycházkový okruh Naučné stezky Naučná stezka Babín je dlouhá 5,5 kilometrů. Stezka vede kolem Matějovského rybníka a končí u Babínského rybníka, kde je typická žďárská flóra. Na stezce jsou umístěny informační panely o zoologii a ornitologická pozorovatelna [82]. Naučná stezka Dářko je dlouhá 12 kilometrů a nachází se v lesích kolem rybníka Velké Dářko. Naučná stezka má patnáct informačních zastávek, jako například: Vodohospodářský význam oblasti, Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště, Lesní hospodářství, Ptactvo rybníka a okolních lesů, Rekreace na Dářku, Tajga Žďárských vrchů a další [83]. Naučná stezka kolem Zelené hory má dva okruhy. Okruh A je dlouhý 2,3 kilometrů, ukazuje krajinu a dvě stavby architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla - Hospodářský dvůr Lyra a Dolní hřbitov. Okruh B je dlouhý 2,6 kilometrů a nabízí krásné výhledy a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Součástí obou okruhů jsou informační tabule, vyhlídková místa, zastřešená odpočinková místa. Stezka je bezbariérová [84]. Cyklotrasy Cyklotrasy jsou komunikace nebo průjezdy územím vhodné pro jízdu na jízdním kole. Jsou vedeny především po komunikacích s minimálním nebo žádným automobilovým provozem. Cyklotrasy jsou vyznačeny v terénu svislými (výjimečně vodorovnými) dopravními značkami, které mají žlutý podklad s černým piktogramem kola, s číslem cyklotrasy, popřípadě směrem odbočení či počtem kilometrů a názvem trasy. Existují tři druhy těchto značek a to návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrové tabulky [85]. Santiniho cyklotrasa má celkem 64 km a v mé zvolené oblasti prochází městem Žďár nad Sázavou a obcemi Obyčtov a Polnička [86].

32

Posázavská cyklotrasa má celkovou délku 246 km, je to velmi náročná trasa, vede z obce Lísek až do Davle. Danou oblastí prochází městem Žďár nad Sázavou a obcemi Hamry nad Sázavou, Sázava a Rosička [87]. Cyklotrasa č. 19 z Lísku do Sázavy (klášter) má celkem necelých 186 kilometrů a v mé zvolené oblasti prochází městem Žďár nad Sázavou a obcemi Hamry nad Sázavou a Sázavou [88]. Cyklotrasa č. 4156 ze Sázavy do Ledče nad Sázavou má celkovou délku 64 kilometrů a ve mnou zvolené oblasti prochází obcemi Sázava a Velká Losenice [89]. Cyklotrasa č. 5061 z Vojnova Městce do Bystřice nad Pernštejnem je o celkové délce 66 kilometrů a v dané oblasti prochází obcemi Račín, Polnička a městem Žďár nad Sázavou [90]. Cyklostezky Cyklostezka je stavebně upravená a dopravním značením vymezená komunikace určená cyklistům, bruslařům, koloběžkářům apod., dle režimu i chodcům. Vyznačení v terénu je provedeno svislým dopravním značením, které má tvar kulaté značky, kde na modrém podkladu je bílý piktogram kola a popřípadě i chodce [91]. Cyklostezek je v oblasti několik, hlavně ve městě Žďár nad Sázavou podle mého názoru jsou minimálně tři cyklostezky, o kterých je nutné se zmínit. Cyklostezka ze Žďáru nad Sázavou k Polničce - stezka začíná u mostu na Žižkově ulici, teda za domem Kultury ve Žďáru nad Sázavou a pokračuje kolem Pilské vodní nádrže až k Polničce. Stezka má okolo šesti kilometrů a nejkrásnější je úsek okolo Pilské vodní nádrže, kde také uvidíme sochu Michala Olšiaka. Tato stezka je trošku náročnější, mírně zvlněný terén, vhodný pro cyklisty, bruslaře i chodce. Cyklostezka ze Žďáru nad Sázavou do Hamrů nad Sázavou - stezka vede od mostu na ulici 1. Máje přes železniční most až do Hamrů nad Sázavou. Podél stezky najdeme další sochu Michala Olšiaka.

33

Cyklostezka ze Sázavy do Přibyslavi – stezka vede po bývalé železniční trati, takže má velice snadný a skoro rovný terén. Na trase najdeme dvě odpočívadla a informační tabule. Stezka vede krásnou krajinou mezi poli, skalami, lesy a i přes řeku Sázavu a její délka je přibližně 8 km. Vstup je na ní povolen cyklistům, pěším turistů, lidem na kolečkových bruslích, koloběžkách a jiných sportovních zařízení, dále vozíčkářům i matkám s kočárky. Hamerský vycházkový okruh se nachází v okolí obce Hamry nad Sázavou, na trase dlouhé 15 km je možné vidět řeku Sázavu, potoky, lom Štěnice, Peperek, Rozštípenou skálu, několik rybníků, starý hamr, hranici mezi Čechami a Moravou a pokochat se můžeme pěknými výhledy na okolí. Celou vycházkovou trasu je možné navíc i projet na kole [92].

34

7 Realizační předpoklady 7.1 Dopravní systém Železniční doprava v oblasti je zajišťována společností České dráhy, a.s.. Městem Žďár nad Sázavou, prochází jižní koridor, který spojuje Prahu a Brno, takže ve městě zastavují všechny vlaky. V obcích Hamry nad Sázavou, Nové Veselí, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Sázava, Vatín, Velká Losenice jsou železniční zastávky, staví zde jen osobní vlaky [93]. Autobusová doprava v oblasti je zajišťována společností ZDAR, a. s., která zajišťuje příměstskou, městkou hromadnou i dálkovou dopravu na více jak 70 linkách a to i do Prahy, Brna, Olomouce, Hradce Králové, Pardubického i Jihomoravského kraje [94]. Městská hromadná doprava má ve Žďáru nad Sázavou 14 linek, průměrně přepraví za měsíc 100 tisíc cestujících [95]. Automobilová doprava. Městem Žďár nad Sázavou prochází dvě silnice 1. třídy a to I/19 a I/37 a silnice 2. třídy II/353. V okolí Žďáru nad Sázavou jsou další silnice 2. třídy a to II/150, II/350, II/352, II/354, II/388. Silnice v této oblasti jsou většinou ve velmi dobrém stavu a průběžně zde probíhají opravy.

7.2 Ubytovací a stravovací zařízení Ubytovací kapacity Ubytovací zařízení v oblasti byly vyhledány pomocí internetu a to z oficiálních internetových stránek ubytovacích zařízení, z internetového turistického portálu Vítejte na Vysočině (http://www.region-vysocina.cz) a také jsem čerpala z vlastních znalostí místních ubytovacích zařízení. V oblasti Žďáru nad Sázavou a jeho okolí je velké množství ubytovacích zařízení, nachází se zde hotely, penziony, chaty, chalupy, kempy, ubytovny a ubytování v soukromí tzv. priváty. Většina ubytovacích zařízení je soustředěna ve městě Žďár nad Sázavou a také v obci Škrdlovice je soustředěno velké množství ubytovacích zařízení. Další ubytovací zařízení se nachází v obcích Světnov, Polnička, Hamry nad Sázavou, Račín, Březí nad Oslavou, Jámy, Nové Veselí,

35

Sázava a Velká Losenice a také v oblasti Velkého Dářka. Největší kapacitou ubytovacích zařízení disponuje město Žďár nad Sázavou a poté obec Škrdlovice. Graf 1: Počet ubytovacích zařízení dle kategorie

Počet ubytovacích zařízení dle kategorie Ubytovny Kempy 2% 4%

Priváty 20%

Kempy

Hotely 15%

Hotely Chaty/Chalupy Penziony Priváty Ubytovny Chaty/Chalupy 28%

Penziony 31%

Zdroj: Vlastní šetření

V oblasti najdeme 8 hotelů, 18 penzionů, 16 chat a chalup, 2 kempy, 11 privátů a 1 ubytovnu, tedy celkem 56 ubytovacích zařízení. Podle kategorií převažují v oblasti nejvíce penziony, které mají spíše domácí atmosféru. Druhou největší skupinou jsou chaty a chalupy a to proto, že v oblasti se nachází velké množství chatových osad, jako je chatová osada Karlov a rekreační středisko Rendlíček. Hotely zde mají menší zastoupení a většina se nachází ve městě Žďár nad Sázavou. Graf 2: Kapacity ubytovacích zařízení

Kapacity jednotlivých kategorií osob 211

osob 89

osob 132 osob 586

Hotely Penziony Kempy Chaty/Chalupy Priváty

osob 569

osob 334


36

Ubytovny

Celková kapacita ubytovacích zařízení je 1 941 osob, v hotelích se může ubytovat 586 osob, v penzionech 344 osob, v chatkách a chalupách 221 osob, v kempech 569 osob, v soukromí 89 osob a v ubytovně 132 osob. Přesto, že hotelů v této oblasti není zrovna nejvíce, představují největší podíl z celkové kapacity, jak je zřejmé z Grafu 2. Kapacitně druhou největší skupinou jsou kempy, v této oblasti jsou dva autokempy, které nabízejí ubytování v chatkách, místo pro stany a karavany. Poté následují penziony, kterých je v této oblasti nejvíce.

Stravovací kapacity Stravovací zařízení jsem vyhledávala pomocí internetu a to pomocí Žďárského průvodce (www.zdarskypruvodce.cz), z oficiálních stránek stravovacích zařízení a z vlastních znalostí oblasti. V dané oblasti se nachází mnoho stravovacích zařízení různých úrovní. Nachází se zde restaurace, kavárny, cukrárny, bary, noční kluby, vinárny a hospůdky. Většina stravovacích zařízení se nachází přímo ve městě Žďár nad Sázavou, kde jsou také všechna zařízení, která slouží pro zábavu v nočních hodinách. Některé restaurace v oblasti jsou součástí programu „stezky dědictví“, jedná se celkem o 4 restaurace a to restaurace Táferna, restaurace Hajčman, restaurace Hubertka a Radniční restaurace. Graf 3: Počet stravovacích zařízení dle kategorie

Počet stravovacích zařízení dle kategorie 11% Restaurace 18%

44%

Hospody Cukrárny Kavárny Vinárny

6%

Bary Noční kluby

8% 6%

7%


37

V oblasti najdeme 29 restaurací, 12 barů, 7 nočních klubů, 5 hospod, 5 kaváren, 4 cukrárny a 4 vinárny, celkem tedy 66 stravovacích a zábavních zařízení. Některé restaurace v oblasti jsou nekuřácké, jiné mají oddělený prostor pro kuřáky a nekuřáky a nějaké mají vyhrazený čas, kdy se v restauraci nekouří a to hlavně v době obědů.

Obchody a služby V oblasti Žďár nad Sázavou je poskytována celá řada služeb, největší koncentrace je ve městě Žďár nad Sázavou, kde najdeme většinou vše, na co si vzpomeneme. Ve Žďáru nad Sázavou najdeme 3 menší obchodní centra – Nákupní park Žďár, Obchodní centrum Convent a Obchodní centrum Libušín. Sportovních zařízení v oblasti je devět, nejznámější jsou zimní a fotbalový stadion a také tenisové kurty Bouchalky ve Žďáru nad Sázavou. Relaxačních a wellness center nalezneme v oblasti celkem 11, například Kryocentrum Vysočina, Studio Toning a další.

38

8 Marketingový výzkum 8.1 Výzkum zaměřený na zjištění spokojenosti návštěvníků oblasti Metodika Výzkumu Dotazníkové šetření bylo provedeno na vzorku 100 respondentů, kteří byli vybíráni náhodně. Dotazníkové šetření probíhalo tak, že byl dotazovaným rozdán předtištěný dotazník, který obsahoval 20 otázek. Jednalo se o uzavřené alternativní, selektivní či škálové otázky. V závěru dotazníku bylo několik otázek s cílem identifikovat profil respondenta. Dotazníkové šetření probíhalo hlavně ve městě Žďár nad Sázavou, kde byly dotazníky umístěny do informačního centra a hotelu Jehla. Šetření také probíhalo na internetu, kde byl na internetový portál, který je určený k těmto účelů, umístěn dotazník a ten byl vyplňován lidmi, kteří Žďár nad Sázavou a jeho okolí navštívili. Výsledky z dotazníkového šetření byly zpracovány do grafů, pro lepší přehlednost odpovědí respondentů. Při hledání odpovědi na nejčastější důvody návštěvy v oblasti Žďár nad Sázavou a okolí si respondenti mohli vybírat se šesti možných odpovědí. Graf 4: Důvod návštěvy

dovolená

15% 30%

jen projíždím návštěva příbuzných/známých

27%

pracovní cesta 10% sport a turistika 5%

13% jiná


39

Hlavním důvodem návštěvy je dovolená, což tvoří 30% odpovědí respondentů. Dalším hlavním důvodem proč respondenti do oblasti přijeli je sport a turistika, který uvedlo 27% respondentů, jedná se především o cykloturistiku v letním období a lyžařskou turistiku v zimním období. Další uvedenou odpovědí jsou jiné důvody s 15%, do kterých respondenti řadili nákupy, vyřizování úředních věcí a cesty za kulturou. Dále následuje návštěva příbuzných či známých se 13%. Oblastí pouze projíždí 10% respondentů a nejméně do této oblasti přijíždí respondenti na pracovní cestu. Pátý graf zobrazuje, jakým dopravním prostředkem respondenti do dané oblasti přijeli. Respondenti měli na výběr opět z několika odpovědí, těch bylo celkem pět. Graf 5: Použitý dopravní prostředek

14%

22%

8% autobusem osobním automobilem na kole vlakem 56%


Více

než

polovina

návštěvníků

(56%)

přijela

osobním

automobilem,

což je pochopitelné, lidé mají rádi pohodlnější způsob dopravy. Druhým nejčastějším dopravním prostředkem, kterým respondenti přijeli do této oblasti, je autobus, kterým použilo 22% respondentů, dále respondenti přijeli vlakem (14%), na kole přicestovali respondenti z blízkého okolí dané oblasti (8%). Odpovědi na třetí otázku ukazují, v jakém typu ubytovacího zařízení jsou návštěvníci ubytování. Respondenti si mohli vybrat z pěti odpovědí.

40

Graf 6: Typ ubytovacího zařízení

30%

hotel chata/chalupa

48%

kemp penzion u příbuzných/známých 17%

jinde 2% 2% 1%


Jelikož většina respondentů do oblasti přijela na dovolenou, je přirozené, že bylo velké množství respondentů ubytováno v hotelu 48%. Respondenti, kteří v oblasti nepřenocovali, uváděli odpověď jinde, kterou uvedlo 30% respondentů. Dalších 17% respondentů bylo ubytováno u příbuzných či známých. Zbylí respondenti byli ubytováni v penzionu (2%), kempu (2%) a chatě či chalupě (1%). Úkolem otázky č. 4 bylo zjistit pokolikáté je návštěvník v této oblasti. Respondenti si mohli zvolit jednu ze tří otázek. Graf 7: Počet návštěv v oblasti

31% poprvé

44%

2-3krát vícekrát

25%


41

Z grafu vyplívá, že většina respondentů si tuto oblast oblíbila a proto ji už navštívila vícekrát. Znamená to také, že se do této oblasti respondenti rádi vracejí. Druhou nejpočetnější skupinou respondentů jsou ti, kteří jsou v oblasti poprvé, je to způsobeno tím, že hotely nabízejí zvýhodněné pobyty prostřednictvím internetu a respondenti této nabídky využívají. Na tyto návštěvníky by bylo dobré zapůsobit tak, aby se do dané oblasti také rádi vraceli a o svou pozitivní zkušenost se případně podělili s ostatními i v jiných krajích České republiky. Poslední skupinou jsou respondenti, kteří oblast navštívili již 2-3 krát. Z odpovědí na otázku č. 5 vyplívá, jak dlouho se měli návštěvníci v plánu v oblasti zdržet. Respondenti měli na výběr ze čtyř odpovědí. Graf 8: Délka pobytu

7% 30%

1den bez noclehu 1-2 dny 3-7 dní

39%

déle 24%


Největší podíl respondentů měl v plánu zdržet se v oblasti 3-7 dní. Druhou nejpočetnější skupinou respondentů jsou výletníci, kteří se v oblasti zdrželi pouze 1 den bez noclehu. Další početnou skupinou jsou respondenti, kteří se v oblasti měli v plánu zdržet 1-2 dny, většinou se jedná o víkendové dny. Déle se má v plánu zdržet 7% respondentů. Devátý graf ukazuje, co se návštěvníkům v oblasti nejvíce líbilo. Pro respondenty bylo utvořeno pět obecnějších skupin, ze kterých si mohli vybrat pouze jednu.

42

Graf 9: Co se návštěvníkům nejvíce líbí

10% 30%

(cyklo)turistika 12% kulturní, sportovní a společenské akce Olšiakovy sochy 21%

památky příroda

27%


Nejvíce respondentů odpovědělo, že nejkrásnějším v oblasti je příroda (30%), poté 27% respondentů usoudilo, že jsou v oblasti nejkrásnější památky v čele se Zelenou Horou a Zámkem ve Žďáře nad Sázavou (27%), 21% respondentům se nejvíce líbí Olšiakovy sochy. Pouze malé množství respondentů uvedlo, že se jim nejvíce líbí oblast z hlediska kulturních, sportovních a společenských akci (12%) a také cykloturistika v oblasti (10%). Odpovědi na další otázku říkají, zda se návštěvníkům splnili jejich očekávání. Respondenti si měli možnost vybrat z pěti stupňů na škále odpovědí. Graf 10: Splněná očekávání z návštěvy

5%

určitě splnila

11% 42%

spíše splnila nevím spíše nesplnila

42%


43

Z odpovědí vyplívá, že respondentům se z velké části splnila jejich očekávání týkající se návštěvy oblasti. Odpověď, že návštěva určitě splnila očekávání, uvedlo 42% respondentů, stejný počet respondentů uvedlo, že návštěva spíše splnila jejich očekávání. Odpověď nevím zvolilo 11% respondentů, a odpověď, že návštěva spíše nesplnila očekávání, se objevila u 5% respondentů. Ani jeden respondent neuvedl, že jeho návštěva určitě nesplnila jeho očekávání. Otázka „co jste ve Žďáru nad Sázavou a okolí navštívil(a)“, měla za cíl zjistit, co je v této oblasti nejnavštěvovanější. Respondenti měli možnost zvolit osm odpovědí z osmi. Graf 11: Navštívená místa

87,00%

Zelená hora 60,00%

Zámek (klášter) 9,00%

Regionální museum

31,00%

okolní cyklotrasy či cyklostezky

49,00%

Olšiakovy sochy

37,00%

Naučná stezka kolem Zelené hory

29,00%

Dolní hřbitov

42,00%

Barokní most 0%

20%

40%

60%

80%

100%


Jak je z grafu patrné nejvíce respondentů navštívilo Zelenou Horu s kostelem svatého Jana Nepomuckého (87%), také nadpoloviční většina respondentů navštívila Zámek neboli bývalý cisterciácký klášter. Poté také respondenti ve větší míře navštívili Olšiakovy sochy (49%), Barokní most (42%), Naučnou stezku kolem Zelené hory (37%), okolní cyklotrasy či cyklostezky (31%) a Dolní hřbitov (29%). Nejméně navštěvované bylo regionální muzeum (9%) a to nejspíš z důvodu malé propagace. Graf č. 12 zobrazuje hodnocení celkové úrovně Žďáru nad Sázavou a okolí návštěvníky.

44

Graf 12: Hodnocení celkové úrovně

7%

1%

8%

1 2 3

36% 48%

4 5


Z grafu je patrné že necelá polovina (48%) respondentů hodnotí úroveň oblasti jako chvalitebnou, 36% respondentů hodnotí celkovou úroveň střední hodnotou 3, která znamená dobrou celkovou úroveň. Téměř vyrovnaný počet respondentů, hodnotilo celkovou úroveň, jako výbornou 8% a dostatečnou 7%. Pouze 1% respondentů hodnotilo celkovou úroveň oblasti jako nedostatečnou tedy číslem 5. Z otázky č. 10 vyplývá, zda si návštěvníci myslí, že je Žďár nad Sázavou a okolí turisticky atraktivní pro návštěvníky. Respondenti volili z pěti škálových odpovědí. Graf 13: Atraktivnost pro návštěvníky

6% 9% 30%

určitě ano spíše ano nevím spíše ne

55%


45

Více jak polovina respondentů si myslí, že je oblast spíše atraktivní, dalších 33% si myslí, že je určitě turisticky atraktivní. Z toho vyplývá, že oblast má návštěvníkům co nabídnout. Odpověď nevím si vybralo 9% respondentů a 6% respondentů si myslí, že oblasti spíše není turisticky atraktivní. Pátou možnou odpověď, že oblast určitě není turisticky atraktivní, si nevybral ani jeden respondent. Úkolem otázky č. 11 bylo zjistit, jak hodnotili návštěvníci služby ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Respondenti hodnotili celkem osm oblastí služeb. Graf 14: Hodnocení služeb 8

ceny služeb

44 17

péče o pořádek a čistotu

53

13

kulturní, společenská a sportovní…

39 43 50

28

stravovací služby

0%

20%

41 40%

neumím posoudit

60% spíše špatně

5 31

51

23

ubytovací služby

21

27

29

6 13 2

45

17

služby informačních center

spíše dobře

50

25

dopravní dostupnost

62 24

35

turistické a cyklistické značení

velmi dobře

40

14

61

27

81

80%

100%

velmí špatně


Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů hodnotilo ceny služeb a péči o pořádek a čistotu v oblasti jako spíše dobré. Kategorie turistického a cyklistického značení byla taktéž hodnocena z velké části respondenty spíše dobře, ale i velká část respondentů ji hodnotila velmi dobře (35%). Kulturní, společenská a sportovní zařízení, dopravní dostupnost, služby informačních center, stravovací a také ubytovací služby byly respondenty také hodnoceny spíše dobře. Z toho vyplývá, že respondenti jsou se všemi službami v oblasti relativně spokojeni, ale stále je co zlepšovat. Vyhodnocení otázky č. 12 ukázalo, zda se návštěvníci plánují vrátit do Žďáru nad Sázavou a okolí.

46

Graf 15: Zájem o návrat do oblasti

10% 34% 26%

určitě ano spíše ano nevím spíše ne

30%


Odpovědi respondentů ukazují, že se jim v této oblasti libí, většina z nich odpověděla, že se plánuje do oblasti určitě vrátit (34%), spíše se plánuje vrátit 30% respondentů, neví 26% respondentů a spíše se nevrátí 10% respondentů. Odpověď určitě ne nezvolil ani jeden respondent. Graf č. 16 zobrazuje, odkud návštěvníci získali informace o Žďáru nad Sázavou a okolí. Respondenti měli možnost si vybrat celkem ze sedmi odpovědí. Graf 16: Zdroj informací

cestovní kancelář nebo cestovní agenturu 9%

1%

5%

informační centrum internet 37% informace od příbuzných/známých

35%

vlastní zkušenost 13%

jiná


47

Prvním z hlavních zdrojů informací o oblasti pro respondenty byl internet 37% a druhým zdrojem byla jejich vlastí zkušenost 35%. Od svých příbuzných či známých získalo radu a informace 13% respondentů. Informace, které byly získány jinak, tedy z propagačních materiálů, map a průvodců, byly zdrojem pro 9% respondentů. Pouze 5% respondentů získalo informace z informačních center a 1% respondentů získalo informace od cestovní kanceláře či agentury. Jedna z odpovědí nebyla respondenty využita, z toho tedy vyplývá, že pro žádného respondenta nebyli zdrojem informací média. Odpovědi na otázku č. 14 říkají, jakým způsobem se návštěvníci v oblasti stravují. Graf 17: Způsob stravování

38%

ve stravovacím zařízení z vlastních zdrojů

51% kombinace

11%


Většina respondentů se během svého pobytu v oblasti stravovala jak z vlastních zdrojů, tak i navštěvovali stravovací zařízení, kombinovali tedy tyto dva způsoby stravování. Jen ve stravovacích zařízeních se stravovalo 38% respondentů a jen z vlastních zdrojů se stravovalo 11% respondentů.

48

Vyhodnocení otázky č. 15 zjišťuje, co nejvíce podle návštěvníků ve Žďáru nad Sázavou a okolí schází. Graf 18: Chybějící vybavení oblasti lepší značení tras a atraktivit kvalitnější dopravní infrastruktura kvalitnější ubytovací a stravovací zařízení

8% 9% 39%

péče o památky a atraktivity 19%

7% 12%

péče o přírodu více informačních center

6% vybavenost pro sport a volný čas (bazén, koupaliště, kurty, …)


Nejvíce respondentů se domnívá, že v této oblasti nejvíce chybí vybavenost pro sport a volný čas, konkrétně respondenti jmenovali vnitřní bazén či venkovní koupaliště, které tato oblast momentálně postrádá. Přibližně každému pátému respondentovi zde chyběli kvalitnější ubytovací či stravovací služby. Dále 12% respondentů si myslí, že by zde mohla být hustší síť informačních center, 9% respondentů by uvítala kvalitnější dopravní infrastrukturu, 8% respondentů by zlepšilo značení tras a atraktivit, 7% respondentů se domnívá, že se nevěnuje dostatečná péče památkám a 6% respondentů si myslí, že by se měla zlepšit péče o přírodu.

49

Z odpovědí respondentů na otázku č. 16 vyplývá, z jakého kraje do dané oblasti přijeli. Graf 19: Kraj bydliště Jihočeský kraj Jihomoravský kraj 5%

Královehradecký kraj

8% 7%

Liberecký kraj

4% 2% 1%

Olomoucký kraj Pardubický kraj

42%

9% 8%

Praha Středočeský kraj Ústecký kraj

7%

7%

Vysočina Zlínský kraj


Všichni respondenti byli tuzemci, protože osoby ze zahraničí, které se v této lokalitě v době dotazníkového setření nacházeli, byly sportovci, kteří sem například přijeli na kvalifikaci na Mistrovství světa ve volejbalu či házené a tudíž se nezajímali o danou oblast a jeho atraktivity. Respondenti, kteří tuto oblast navštívili, byli nevíce z okolí dané oblasti tedy z Vysočiny. Poté následuje vyrovnaný počet respondentů z dalších krajů: z Pardubického kraje 9%, z Prahy 8%, Jihočeského kraje 8%, z Jihomoravského kraje 7%, ze Středočeského kraje 7%, z Ústeckého kraje 7%, ze Zlínského kraje 5%, z Královehradeckého kraje 4%, z Libereckého kraje 2% a z Olomouckého kraje 1%. Otázka č. 17 měla za úkol zjistit, kdo s návštěvníky cestuje. Respondenti si mohli zvolit jednu z pěti odpovědí.

50

Graf 20: Spolucestující

7%

5%

13%

sám/sama s partnerem

23% s přáteli/známými s rodinou (s dětmi)

52%

s kolegy/spolužáky


Z odpovědí na otázku s kým respondenti přijeli, vyplývá, že více jak polovina respondentů přijela s partnerem, přesněji to bylo 52% respondentů, početnější skupinou byli také respondenti, kteří přijeli s přáteli či známými 23%. Respondenti, kteří přijeli sami, tvořili 13% z celkového počtu respondentů. Nejmenší skupiny tvořili respondenti, kteří přijeli s rodinou s dětmi a respondenti, kteří přijeli s kolegy či spolužáky. Do jaké věkové kategorie patří návštěvníci, vyplívá z odpovědí na otázku č. 18. Graf 21: Věková kategorie

2%

do 18 let

22%

19-29 let 30-45 let 9%

46-59 let 57% nad 60 let

10%


51

Většina respondentů byli mladí lidé, kteří patřili do věkové skupiny 19-29 let, ti tvořili 57%. Druhou nejpočetnější věkovou skupinou byli senioři, tedy lidé nad 60 let, kteří tvořili 22%. Z věkové skupiny 30-45 let se účastnilo dotazníkového šetření 10% respondentů. Respondenti v letech 46-59 let tvořili 9% a nejméně zastoupenou skupinou byli respondenti do 18 let, pouze 2%. Otázka č. 19 zjišťovala pohlaví návštěvníků. Graf 22: Pohlaví

29% žena muž

71%


Dotazníkového průzkumu se více účastnily ženy, které tvoří 71% respondentů, mužů se zúčastnilo pouze 29%.

52

Otázka č. 20 ukazuje jaké je nejvyšší dosažené vzdělání návštěvníků Graf 23: Dosažené vzdělání

3%

13%

základní

29% vyučení střední s maturitou vyšší odborné

5% 50%

vysokoškolské


Polovina respondentů měla středoškolské vzdělání, ale i držitelé vysokoškolských diplomů byli značně zastoupeni a to 29%, dalších 13% respondentů bylo vyučeno. Vyšší odborné vzdělání mělo 5% respondentů a nejméně respondentů bylo se základním vzděláním 3%, jednalo se o studenty středních škol.

53

8.2 Výzkum postojů místních odborníků z praxe k rozvoji cestovního ruchu Metodika Výzkumu V rámci druhé části šetření bylo osloveno 20 odborníků z praxe za účelem realizování řízeného pohovoru. Řízený pohovor probíhal tak, že všem dotazovaným bylo osobně položeno 12 stejných otázek. Jednalo se o otevřené otázky, na které dotazovaní odpovídali dle svého názoru. Na závěr byla položena otázka se třemi podotázkami s cílem identifikovat profil odborníka. Řízené pohovory probíhaly ve městě Žďár nad Sázavou v několika cestovních agenturách, cestovních kancelářích, v hotelech a v informačních centrech. Zpracování výsledků řízených pohovorů probíhalo tak, že bylo sestaveno několik kategorií, do kterých byly jednotlivé odpovědi řazeny a to z toho důvodu, že každý respondent odpovídal na otázky svými slovy. U otázek kde to bylo možné, byl vytvořen graf pro lepší přehlednost odpovědí. Jakou funkci v cestovním ruchu zastáváte? Graf 24: Funkce v cestovním ruchu

recepční

5%

5%

5%

30%

5%

zaměstnanec turistického informačního centra vedoucí odboru školství, kultury a sportu (zahrnuje cestovní ruch) zaměstnanec CK asistentka ředitele hotelu

10% majitel(ka) CA 10% 25%

5%

marketingový manažer hotelu průvodce hoteliér


54

Z grafu a tabulce je patrné, jaké funkce zastávají odborníci z cestovního ruchu, se kterými byl proveden řízený pohovor. Jedná se o pracovníky z hotelů, cestovních kanceláří, informačních center a pracovníka z městského úřadu. Jak dlouho v cestovním ruchu pracujete? Graf 25: Doba, kterou v cestovním ruchu pracují

15%

20%

do 1 roku 1-5 let

20%

6-10 let 11-20 let

45%


Nejvíce, tedy 9 odborníků z cestovního ruchu, pracuje v oné funkci 1-5 let, další 4 odborníci pracují ve funkci 6-7 let, další 4 odborníci v cestovním ruchu do 1 roku, ale většina z nich již předtím v cestovním ruchu pracovala jen v jiné společnosti či na jiné pozici. Poslední skupinou jsou odborníci z cestovního ruchu, kteří pracují ve své funkci 11-20 let. Jaké výhody, podle Vašeho názoru cestovní ruch tomuto městu a jeho okolí přináší? Všichni odborníci z cestovního ruchu si myslí, že výhodou cestovního ruchu jsou především finanční výhody. Městům a obcím přináší finance, které mohou potom dále investovat například do oprav památek, rozvoj infrastruktury a jiné. Pro podnikatele a živnostníky má také ekonomický přínos a ti z něho mohou zlepšovat své produkty či služby. Další výhodou je, že cestovní ruch této oblasti přináší nová pracovní místa. Jaké nevýhody, dle vašeho názoru přináší cestovní ruch tomuto městu a jeho okolí?

55

Většina odborníků z cestovního ruchu, kteří si myslí, že cestovní ruch přináší nějaké nevýhody, za nevýhodu cestovního ruchu považují větší míru znečišťování životního prostředí, dále jsou zde zmíněny další nevýhody jako větší kriminalita, hluk, hustota dopravy, zhoršení kvality silnic a větší koncentrace lidí. Jaké postoje, podle Vás zaujímají obyvatelé oblasti Žďár nad Sázavou a okolí k návštěvníkům? Většina odborníků z cestovního ruchu se domnívá, že obyvatelé této oblasti zaujímají kladné postoje k návštěvníkům, pomáhají jim při dotazech na orientaci a jsou sdílní. Problémem je nedostatečná jazyková vybavenost pracovníků ve službách, takže je potíž s dorozumíváním s cizinci. Někteří si myslí, že zaujímají neutrální postoj, nevadím jim, ale nejsou jim ochotní poradit. Jaké postoje, dle Vás zaujímají představitelé tohoto města nebo obce k cestovnímu ruchu? Většina odborníků z cestovního ruchu má názor, že představitelé mají kladný postoj k cestovnímu ruchu, snaží se o zlepšení rozvoje města, budují cyklostezky, opravují památky a atraktivity, snaží se, aby se zde líbilo turistům. Ostatní odborníci mají názor, že představitelé města se starají o cestovní ruch nedostatečně, mají pocit, že špatně investují či město málo propagují a spíše se moc nezajímají. Myslíte si, že je Žďár nad Sázavou schopný konkurovat v cestovním ruchu ostatním ˝okresním˝ městům na Vysočině? Většina odborníků z cestovního ruchu si myslí, že je Žďár nad Sázavou určitě ostatním ˝okresním˝ městům schopné konkurovat a to hlavně díky památce UNESCO a muzeu knihy. Ale také, že by neuškodila lepší propagace i v zahraničí a více kulturních akcí. Zbytek odborníků z cestovního ruchu se domnívá, že konkurovat ostatním městům nemůže a to z toho důvodu, že je to kulturně chudé město a při ošklivém počasí nemá město toho moc, co by mohlo návštěvníkům nabídnout. Jaké vyhlídky do budoucna má podle Vašeho názoru cestovní ruch v této oblasti? Většina odborníků z cestovního ruchu zastává názor, že pokud město Žďár nad Sázavou bude dále investovat do rozvoje cestovního ruchu, do jeho propagace a také bude rekonstruovat atraktivity, modernizovat město a bude se zlepšovat kvalita

56

služeb, budou do této oblasti návštěvnicí nadále jezdit a také se rádi vracet. Po rekonstrukci bazénu a náměstí Republiky možná i více. Považujete za účelné další investice do rozvoje cestovního ruchu v této oblasti? Všichni odborníci z cestovního ruchu považují investice do rozvoje cestovního ruchu za účelné, hlavně do oprav památek a kulturních zařízení jako je kino a divadlo. Co by dle Vás přilákalo další návštěvníky a co by se dalo zlepšit? Nejvíce odborníků z cestovního ruchu se domnívá, že návštěvníky by nejvíce přilákalo více kulturních akcí, jako jsou například koncerty, festivaly, trhy a dobové jarmarky. Dále by se mělo město lépe propagovat, chybí zde bazén a možnost kvalitnějšího koupání – lepší zázemí u Pilské nádrže, mělo by se zde myslet i na rodiny s dětmi. Dále by se měli zkvalitnit ubytovací a stravovací zařízení a měla by se zlepšit jazyková vybavenost, hlavně zaměstnanců ve službách. Také se zde objevily názory, že by se zde mělo vybudovat více kvalitních obchodů, vyřešit budovu bývalého hotelu Bílý Lev, který hyzdí náměstí Republiky a také by se mělo zrekonstruovat městské kino. Myslíte si, že příliv dalších návštěvníků by měl pozitivní či negativní dopad na město a jeho okolí? V čem by se to projevilo? Názorem většiny odborníků z cestovního ruchu je, že by příliv dalších návštěvníků měl spíše pozitivní dopad, zvětšili by se finanční příjmy městu a podnikatelům, zlepšili by se služby i pro místní obyvatele a zvýšila by se zaměstnanost. Někteří si myslí, že by to mělo jak negativní tak pozitivní dopad, v pozitivním se shodují s ostatními odborníky a negativní dopad vnímají v tom, že se zhorší životní prostředí.

57

Identifikační údaje: Graf 26: Věk

15%

19-29 let 50%

30-45 let 46-59 let

35%


Nejvíce odborníků z cestovního ruchu, kteří se účastnili řízeného pohovoru, byli ve věku od 19 do 29 let, poté se účastnili odborníci ve věku 30-45 let a také ve věku 46-50 let. Graf 27: Pohlaví

10%

žena muž

90%


Dotazníkového šetření se účastnilo 18 žen a 2 muži, z toho vyplývá, že v této oblasti v cestovním ruchu pracuje mnohem více žen než mužů.

58

Graf 28: Vzdělání

30% střední s maturitou vyšší odborné 60%

vysokoškolské

10%


Největší část odborníků v cestovním ruchu má vzdělání střední s maturitou, ale lidé, kteří pracují ve vyšších funkcích, mají i vyšší vzdělání. Odborníci, kteří mají střední vzdělání s maturitou, tvoří 60% dotazovaných, vyšší odborné vzdělání mělo 10% odborníků a vysokoškolské vzdělání mělo 30% odborníku z cestovního ruchu. Graf 29: Bydliště

5%

5%

Žďár nad Sázavou

5%

Vepřová

5% 5%

Nové Město na moravě Sněžné

5% 5%

65%

Bobrová Krucemburk Hlinsko Vatín


Většina odborníků z cestovního ruchu bydlí samozřejmě přímo ve městě Žďár nad Sázavou a to celkem 65%, zbylá část odborníků, přesněni od každého jeden, bydlí v okolních obcích a městech, většina je vzdálenější více než 10 km. Jsou to obce Bobrová, Hlinsko, Krucemburk, Nové město na Moravě, Sněžné, Vatín a Vepřová. 59

9 Vyhodnocení výzkumů 9.1 Vyhodnocení

výzkumu

zaměřeného

na

zjištění

spokojenosti

návštěvníků oblasti Z dotazníkového šetření vyplynulo, že návštěvníci do oblasti jezdí na dovolenou, z důvodu konání sportovních aktivit či za turistikou. Potěšujícím zjištěním je, že velká většina návštěvníků přijela na více dní a byli ubytováni v hotelu. Nejvíce návštěvníků přijíždí s partnerem a jako dopravní prostředek používá osobní automobil či autobus. Převážná část návštěvníků uvedla, že do této oblasti přijela poněkolikáté, z toho vyplývá, že se sem lidé rádi vrací. Také velká část z nich má ještě v plánu se do této oblasti vrátit. Návštěvníci se v oblasti stravují převážně tak, že kombinují

stravování

z vlastních

zdrojů

i

v

restauračních

zařízeních,

z čehož je zřejmé, že návštěvníci jsou šetrní a nechtějí vydat příliš peněz za stravování v restauračních zařízeních. Informace o oblasti nejvíce návštěvníků čerpalo z internetu, kde našly hotely a jejich speciální nabídky, turistické informace o oblasti, mapy a další. Nejvíce se návštěvníkům líbila příroda a památky, proto tedy byla nejnavštěvovanější památka UNESCO, tedy poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře a zámek. Převážné části návštěvníků splnila jejich návštěva očekávání. Návštěvníkům v oblasti nejvíce schází bazén či venkovní koupaliště a to především v letním období. Ubytovací, stravovací a informační služby, dopravní obslužnost, kulturní, společenské a sportovní zařízení, cyklistické a turistické značení jsou hodnoceni spíše dobře. Z toho vyplývá, tyto služby nejsou zcela na špatné úrovni, ale je na nich co zlepšovat. Návštěvníkům tato oblasti přijde turisticky atraktivní, ale její celkovou úroveň hodnotili nejvýše známkami chvalitebně a dobře, což nám opět naznačuje, že by se některé věci v oblasti měly vylepšit, aby se zlepšila celková úroveň oblasti a byli přilákáni nový návštěvníci, kteří by se rádi vraceli.

60

9.2 Vyhodnocení výzkumu postojů místních odborníků z praxe k rozvoji cestovního ruchu V mnoha odpovědích se většina oslovených odborníků zcela shoduje. Cestovní ruch tedy přináší výhody do oblasti prostřednictvím ekonomických přínosů pro město, podnikatele i živnostníky a vytváří v této oblasti nová pracovní místa. Možným negativním důsledkem cestovního ruchu je především zhoršení kvality životního prostředí, zvýšení hluky, dopravy, koncentrace lidí a podobně. Obyvatelé této oblasti jsou přátelští k návštěvníkům a snaží se jim pomoci. Představitelé měst a obcí mají pozitivní a aktivní přístup k cestovnímu ruchu, snaží se ho podporovat a rozvíjet. Město Žďár nad Sázavou může konkurovat ostatním ˝okresním˝ městům a to hlavně proto, že se v něm nachází památka UNESCO. Vyhlídky cestovního ruchu do budoucna v této oblasti jsou velice dobré, pokud tedy hlavně město Žďár bude nadále podporovat a investovat do rozvoje cestovního ruchu a jeho propagace. Nové návštěvníky by mohla přilákat lepší propagace, konání více kulturních akcí, zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích zařízení a možnost kvalitnějšího koupání u Pilské nádrže. Další investice do oblasti cestovního ruchu by byly tedy vhodné.

61

10 Závěr Cílem práce byla analýza cestovního ruchu Žďáru nad Sázavou a jeho okolí. Určila jsem předpoklady cestovního ruchu. Dále jsem zjistila, jaká je spokojenost návštěvníků s nabízenými službami a jaké jsou postoje místních odborníků z cestovního ruchu k rozvoji cestovního ruchu. Cíl bakalářské práce byl tedy splněn. Odborníci a návštěvníci dané oblasti se shodli v názorech na to, co je třeba v oblasti zlepšit a jaké jsou podle nich nedostatky v oblasti. Mezi hlavní nedostatek patří nízká propagace oblasti. Samozřejmě město Žďár nad Sázavou je známější díky památce UNESCO, která také přispívá k rozvoji cestovního ruchu v oblasti. A díky tomu, že všechny památky UNECSO mají velkou propagaci, se návštěvníci dozvědí i o této oblasti. Na propagaci této oblasti se také částečně podílí i některá ubytovací zařízení jako například hotel Jehla, který nabízí zvýhodněné pobyty přes internet či slevové poukazy na pobyty a tím láká návštěvníky do této oblasti. Potěšujícím zjištěním je, že se stávající oblast Žďár nad Sázavou a okolí začíná postupně zlepšovat. V poslední době je zřejmé, že v oblasti nabídky cestovního ruchu dochází k mnohým oživením a zlepšením. Ve městě Žďár nad Sázavou právě probíhá rekonstrukce městského bazénu, který je rozšiřován a v blízké budoucnosti zde bude nabídka pro návštěvníky rozšířena i o zábavná zařízení. Dále proběhla rekonstrukce Dolního náměstí, které dostalo novou podobu. Také probíhá venkovní oprava budov vlakového nádraží, rekonstrukce vnitřních prostor hlavní budovy vlakového nádraží byla již nedávno dokončena. Na počátku března také vznikla na Žďársku skupina s názvem Santiniho Žďársko, která bude moci čerpat prostředky z Evropské unie na obnovu venkova, například na propojení cyklostezek a na propagaci. Do budoucna je plánovaná rekonstrukce autobusového nádraží ve Žďáru nad Sázavou. Náměstí Republiky, které je centrem města Žďár nad Sázavou má také v budoucnu dostat novou podobu, která bude atraktivnější pro návštěvníky i stávající obyvatele. Ve městě Žďár nad Sázavou se nachází dvě informační centra, která poskytují návštěvníkům nejen rady, ale také propagační materiály jako je průvodce městem, jehož součástí je i mapa města. Také poskytuje propagační letáky hotelu U Hrocha, putování za plastikami Michala Olšiaka i s mapkou jejich umístění, Šlakhamru v Hamrech nad Sázavou, cyklopůjčovny Českých drah v kraji Vysočina. Rovněž si zde můžete koupit 62

cykloprůvodce Žďár nad Sázavou, kde najdete 10 cyklotras po okolí města. Město nezapomíná propagovat i jeho okolí, což je velmi chvályhodné. Z uvedených informací lze říci, že propagace i rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti se postupně zlepšuje. Z budoucích plánů města Žďár nad Sázavou je zřejmé, že se oblast bude i nadále snažit o zlepšení rozvoje cestovního ruchu, navýšení návštěvníků v oblasti a jejich celkovou spokojenost s nabízenými službami.

63

Seznam literárních zdrojů 1.

ČECH, Jiří. Malá encyklopedie cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Idea Servis, 1998. 130s. ISBN 80-85970-19-8.

2.

HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upravené vydání. Praha: Idea Servis, 2002. 173 s. ISBN 80-85970-36-8.

3.

HESKOVÁ, Marie; a kol.: Cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3.

4.

INDROVÁ, Jarmila; a kol. Cestovní ruch. 2. přepracované vydání. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4.

5.

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

6.

LOPOUR, Luděk. Hamry nad Sázavou: dějiny podle původních pramenů a vyprávění pamětníků. 2. vydání. Hamry nad Sázavou, 2004. 161 s.

7.

MORRISON, Alastair. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, a.s., 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2.

8.

PÁSKOVÁ, Martina. Cestovní ruch výkladový slovník. 1. vydání. Brno: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s.

9.

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009.185 s. ISBN 978-80-7418-028-6.

10. TOMEK, Gustav. Malý výkladový slovník marketingu. 2. rozšířené vydání. Praha: A Plus, 1999. 168 s. ISBN 80-902514-1-2. 11. ZEMEK, Metoděj. Dějiny Žďáru nad Sázavou II, první část. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1962. 364 s. 12. Státní ústav památkové péče. Zelená hora u Žďáru nad Sázavou: Příspěvky k dějinám a obnově poutního místa. Praha: Nakladatelství Jalna, 1997. 80 s. ISBN 1210-5538. 13. FILKA, Ivo. Žďár nad Sázavou – historické památky. 2. vydání. Žďár nad Sázavou: Město Žďár nad Sázavou, 2008. 64

14. MÁLEK, Zdeněk. Za plastikami Michala Olšiaka. Žďár nad Sázavou: Město Žďár nad Sázavou, 2012.

Seznam internetových zdrojů 15. Svoboda, Jan. Typy otázek. Plzeň: Západočeská universita v Plzni, Pedagogická fakulta, katedra geografie [online] 2006 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.kge.zcu.cz/pesonal/PERSON/svoboda/vyuka/typy_otazek.htm 16. European Centre for Ecology and Tourism: Stezky dědictví [online]. 2012 [cit. 201204-05] Dostupné z: http://www.eceat.cz/eceat-stezky-dedictvi 17. Národní památkový ústav: UNESCO [online]. 2012 [cit. 2012-04-12] Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodnidokumenty/mezinarodni-dokumenty/unesco/ 18. Mapy.cz:

Mapa

oblasti

[online].

2012

[cit.

2012-03-25].

Dostupné

z:

http://www.mapy.cz/#d=muni_5271_1&x=16.074729&y=49.556598&z=10&l=2 19. Obec Březí nad Oslavou: Oficiální webové stránky obce Březí nad Oslavou [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://obec-brezinadoslavou.cz 20. Český statistický úřad: Oficiální stránky Českého statistického úřadu. Počty obyvatel na vysočině. [online]. 2012 [2012-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich_vysociny_ 21. Obec Hamry nad Sázavou: Znak obce Hamry nad Sázavou [online]. 2012 [cit. 201212-19]. Dostupné z: http://www.hamrynadsazavou.cz/view.php?cisloclanku=2000010024 22. Obec Hamry nad Sázavou: Oficiální webové stránky obce Hamry nad Sázavou [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.hamrynadsazavou.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2006050005 23. Wikipedie otevřená encyklopedie: Znak obce Jámy [online].

2012 [cit. 2012-04-

06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1my 24. Obec Jámy: Oficiální webové stránky obce Jámy [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.jamy.name

65

25. Města a Obce: portál uzemní samosprávy města a obce. Obec Karlov [online]. 2012[2012-03-26]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=6327&id_ktg=50&p1=52 26. Wikipedie otevřená encyklopedie: Znak městyse Nové Veselí [online].

2012 [cit.

2012-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A9_Vesel%C3%AD 27. Městys Nové Veselí: Oficiální stránky městyse Nové Veselí [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.noveveseli.cz 28. Obec Obyčtov: Znak obce Obyčtov [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.obyctov.cz/ 29. Obec Obyčtov: Oficiální webové stránky obce Obyčtov [online]. 2012 [cit. 2012-0327]. Dostupné z: http://www.obyctov.cz/index.htm 30. Wikipedie otevřená encyklopedie: Znak obce Ostrov nad Oslavou [online].

2012

[cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrov_nad_Oslavou 31. Městys Ostrov nad Oslavou: Oficiální webové stránky městyse Ostrova nad Oslavou [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.ostrovno.cz/ 32. Obec Polnička: Oficiální webové stránky obce Polnička [online]. 2012 [cit. 2012-0326]. Dostupné z: http://web.polnicka.cz 33. Obec Polnička: Znak obce Polnička [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://web.polnicka.cz/content/view/100/228/ 34. Račínský Občasník: Oficiální stránky Račínského Občastníku [online]. 2012 [201204-04]. Dostupné z: http://www.racin-obcasnik.estranky.cz/clanky/historie-obceracin/historie-1_cast.html 35. Obec Račín: Oficiální webové stránky obce Račín [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.obecracin.cz/ 36. Obec Rosička: Oficiální webové stránky obce Rosička [online]. 2012 [cit. 2012-0324]. Dostupné z: http://www.obec-rosicka.cz

66

37. Obec Rosička: Znak obce Rosička [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.obec-rosicka.cz/insignie.php 38.

Wikipedie otevřená encyklopedie: Znak obce Sázava [online]. 2012 [cit. 2012-0406] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1zava_(okres_%C5%BD%C4%8F%C3%A1r _nad_S%C3%A1zavou)

39. Obec Sázava: Oficiální webové stránky obce Sázava [online]. 2012 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://www.obecsazava.cz 40. Obec Světnov: Oficiální webové stránky obce Světnov [online]. 2012 [cit. 2012-0401]. Dostupné z: http://www.svetnov.cz/ 41. Obec Světnov: Znak obce Světnov [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.svetnov.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blo g&id=38&Itemid=58 42. Obec Škrdlovice: Oficiální webové stránky obce Škrdlovice [online]. 2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.skrdlovice.cz/ 43. Wikipedie otevřená encyklopedie: Znak obce Škrdlovice [online]. 2012 [cit. 201204-06] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0krdlovice 44. Obec Velká Losenice: Oficiální webové stránky obce Velká Losenice [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.losenice.cz/ 45. Wikipedie otevřená encyklopedie: Znak obce Velká Losenice [online].

2012 [cit.

2012-04-06] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_Losenice 46. Město Žďár nad Sázavou: Oficiální webové stránky města Žďár nad Sázavou [online]. 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz 47. Wikipedie otevřená encyklopedie: Znak města Žďár nad Sázavou [online].

2012

[cit. 2012-04-06] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1r_nad_S%C3%A1zavou

67

48. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Klimatické poměry [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné

z:

http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-

vrchy/o-sprave-chko/!ut/p/c5/DcrbkkMwAADQbkHdGKllEeRtu421PXFBDsoFdeqfv12zusBKfjq6aup6NKwnnYgBqmYuRaRhatw 49. Wikipedie otevřená encyklopedie: Sázava [online].

2012 [cit. 2012-04-06]

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1zava 50. Wikipedie otevřená encyklopedie: Oslava [online].

2012 [cit. 2012-04-06]

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Oslava 51. Velké Dářko: Oficiální stránky rybníku Velké Dářko [online]. 2012 [cit. 2012-04-06] Dostupné z: http://www.velkedarko.eu/poloha.php 52. Východočeská pobočka České společnosti ornitologické: Veselský rybník [online]. 2012 [cit. 2012-04-06] Dostupné z: http://www.vcpcso.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=348%3Av eselsky-rybnik-vyznamna-tahova-zastavka-na-vysoin&catid=73%3Avodnibiotopy&lang=cs 53. E-vysočina: Matějovský rybník [online]. 2012 [cit. 2012-04-06] Dostupné z: http://www.e-vysocina.cz/cgibin/macro.file/vysocina.mbr/PAMATKY?firma=Z0000118 54. Turistik, průvodce po České a Slovenské republice: Vodní nádrž Pilská [online]. 2012 [cit. 2012-04-06] Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okreszdar-nad-sazavou/zdar-nad-sazavou/vodni-nadrz-pilsko/ 55. Správa CHKO Žďárské Vrchy: O CHKO [online]. 2012[2012-04-04]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcrJkkNAAADQb8kHqDb2PsbSSseSFtu4KCQ0OiiGSL5Uu_6QA6-xnLv2vKvm8aSgQzkShG4BMpIlngbxmfeuUBL 56. Národní parky a CHKO v ČR: Obrázek CHKO Žďárské vrchy [online]. 2012 [201204-06]. Dostupné z: http://www.ok1vei.com/wff.htm 57. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Národní přírodní rezervace Dářko [online]. 2012 [2012-04-06]. Dostupné z:

68

http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/Dc7LcoIwAEDRb_EDOokQUJZVwSIYXkEgmw4I5REgcYJU_HqZ uz2LCyhYG_O5rfOp5WPegxRQ_ddzA0OzNATPRv 58. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Přírodní památka Dílky u Lhotky [online]. 2012 [2012-04-06]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcrbtkJAAADQb-kDrKHjigjGZrhIMaLNUmTiDnSRV9_Wvt1gxJ8DezZcja348B6UIBSr0gYW9pWU2X 59. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Přírodní památka Louky u Černého lesa [online]. 2012 [2012-04-06]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcrbkkMwAADQb-kHmKgmMR7RlCjSrlt56WSXTa0iq0r5nbO6wEF-Oj4VAs-1n3H7-ACCnxl_tlABwRV 60. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Přírodní památka Peperek [online]. 2012 [2012-0406]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/Dc9LkoIwAADRs3gAKhkwgSwxAsNgCPKHjYUSUVGCqCicfqzev k2DEnzrqvHcVM-z7KoryEGJd3y 61. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Přírodní rezervace pod kamenným vrchem [online]. 2012 [2012-04-06]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DczbckQwAIDhZkTRK1DXe6SVUKRddrcGFTTLIJxqjx9zX_7zQ8IOOPlxmi5sIGXHcgB0YrAiwz1 riqSbSRXy 62. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Přírodní památka Rozštípená skála [online]. 2012 [2012-04-06]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcxJkoIwAEDRs_QBqAAShiUtUSNQgAPTxkoY0kAgNoiip5f621c f5GBtIM-GkUcjBsJBCnL9FniRBXdQk_fW1Zaxay 63. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Přírodní památka Světnovské údolí [online]. 2012 [2012-04-06]. Dostupné z: 69

http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DczRkoIgAEDRb-kDHCiT8rHWDEQzI0t4aUALXVpNc9P-vuanrlAgG-1fFVa9lVTyzvIgECXOExcx3fmcOumK0iou0 64. Správa CHKO Žďárské Vrchy: Památné stromy [online]. 2012 [2012-04-06]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcpLcoIwAADQs3gAJygBzRJsIEIhxJbw2XRCNWkggA4MOD29zt s-UIO3QSxaiVmPgzCgBLX7Qz8ZcgIHWiHKPescIxevj52lLkgArUyY_OeBa9m_zQlCuMy60beDCXPrIG12 65. Žďár nad Sázavou: Zelení hora [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.zdarns.cz/obrazky/zelena-hora.jpg 66. Zámek Žďár nad Sázavou: Areál zámku [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.zamekzdar.cz/137-areal-zamku.aspx?sid=50&lid=145 67. Zámek Žďár nad Sázavou: Obrázek areálu Zámku [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.zamekzdar.cz/137-areal-zamku.aspx?sid=50&lid=145 68. Žďár nad Sázavou: Obrázek radnice [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.zdarns.cz/turistika/ 69. Žďárský průvodce: Dolní Hřbitov [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.zdarskypruvodce.cz/2009/06/dolni-hrbitov/ 70. Panoramio: Barokní most Žďár nad Sázavou [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.panoramio.com/photo/17913798 71. Farnost Jámy: Kostel sv. Martina [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://farnostjamy.cz/index.php?page=historie-farnosti2 72. Krásné Česko: Zámek Nové Veselí [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/35223-nove-veseli-zamek.html 73. Nové Veselí: Kostel sv. Václava [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.noveveseli.cz/clanky/594-rimskokatolicka-farnost.aspx 74. Turistika: Kostel sv. Jakuba Staršího [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/kostel-a-kostnice-velka-losenice 70

75. Hrady a zámky české republiky: Santiniho hostinec [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=2623 76. Cantores: Kostel sv. Jakuba Většího [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://cantores.wz.cz/loc/o/ostrov_no.html 77. Regionální Muzeum Žďár nad Sázavou: Oficiální stránky Regionálního muzea [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.muzeumzdar.cz/ 78. Národní muzeum: Museum knihy – Žďár nad Sázavou [online]. 2012 [cit. 2012-0408] Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Navstivte-nas/Muzeum-knihy-Zarnad-Sazavou.html 79. Knihovna Josefa Matěje Sychry Žďár nad Sázavou: oficiální webové stránky knihovny J. M. Sychry [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.knihzdar.cz/?inc=pujcdob 80. Technické muzeum v Brně: Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.technicalmuseum.cz/index.php?Itemid=160&id=106&option=com_cont ent&task=view 81. Turistik, průvodce po České a Slovenské republice: Rozhledna Rosička [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okreszdar-nad-sazavou/rosicka-okres-zdar-nad-sazavou/rozhledna-rosicka/ 82. Lidé a ochrana přírody na Vysočině: Naučná stezka Babín [online]. 2012 [cit. 201204-08] Dostupné z: http://www.ekovysocina.cz/naucna-stezka-babin.html 83. Lidé a ochrana přírody na Vysočině: Naučná stezka Velké Dářko [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.ekovysocina.cz/naucna-stezka-velke-darko.html 84. Žďár nad Sázavou: Naučná stezka kolem Zelené hory [online]. 2012 [cit. 2012-0408] Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/naucna-stezka.asp 85. STACH, Jiří. Informační server hlavního města Prahy [online]. 25. 5. 2008 [cit. 2011-04-25]. Základní termíny cyklistické infrastruktury - cyklistická trasa,

71

cyklotrasa. Dostupné z: http://doprava.prahamesto.cz/(fusavm45u5woxj45kgn3cqro)/default.aspx?Id=76746&ido=766y7&sh=413362088 86. Žďár nad Sázavou: Cyklotrasy [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.zdarns.cz/turistika/cyklotrasy.asp 87. Cykloserver: Posázavská cyklotrasa [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=15419 88. Cyklotrasy: Cyklotrasa č. 19 Lísek - Sázava, klášter [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136957 89. Cyklotrasy: Cyklotrasa č. 4156 Sázava - Ledeč nad Sázavou [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=137031 90. Beskydy – Valašsko: Cyklotrasa č. 5061 Vojnův Městec - Bystřice nad Pernštejnem [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://beskydy-valassko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=137056 91. STACH, Jiří. Informační server hlavního města Prahy [online]. 25. 5. 2008 [cit. 2011-04-25]. Základní termíny cyklistické infrastruktury - cyklistická stezka, cyklostezka. Dostupné z: http://doprava.prahamesto.cz/(fusavm45u5woxj45kgn3cqro)/default.aspx?Id=76745&ido=7667&sh=845908520 92. Hamry nad Sázavou: Hamerský vycházkový okruh [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.hamrynadsazavou.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2006030001 93. Žďár nad Sázavou: Doprava [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/zodboru/UAP2010/tabulky/tab03.pdf 94. ZDAR, a.s.: Pravidelná doprava [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.zdar.cz/pravidelna-autobusova-doprava/ 95. MHD Žďár nad Sázavou, nezávislé internetové stránky: Základní informace [online]. 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupné z: http://www.mhd-zr.xf.cz/zakl-inf.htm 72

Seznam ilustrací Obr. 1: Mapa vymezené oblasti ........................................................................................ 17 Obr. 2: Znak obce Hamry nad Sázavou ........................................................................... 18 Obr. 3: Znak obce Jámy .................................................................................................... 18 Obr. 4: Znak městyse Nové Veselí ................................................................................... 19 Obr. 5: Znak obce Obyčtov .............................................................................................. 19 Obr. 6: Znak městyse Ostrov nad Oslavou ....................................................................... 20 Obr. 7: Znak obce polnička .............................................................................................. 20 Obr. 8: Znak obce Rosička ............................................................................................... 21 Obr. 9: Znak obce Sázava ................................................................................................. 21 Obr. 10: Znak obce Světnov ............................................................................................. 22 Obr. 11: Znak obce Škrdlovice ......................................................................................... 22 Obr. 12: Znak obce Velká Losenice ................................................................................. 22 Obr. 13: Znak města Žďár nad Sázavou ........................................................................... 23 Obr. 14: Oblast CHKO Žďárské vrchy............................................................................. 25 Obr. 15: kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.................................................... 26 Obr. 16: Zámek ................................................................................................................. 27 Obr. 17: Radnice ............................................................................................................... 28 Obr. 18: Dolní hřbitov ...................................................................................................... 28 Obr. 20: Barokní most ...................................................................................................... 29

73

Seznam grafů Graf 1: Počet ubytovacích zařízení dle kategorie ............................................................. 36 Graf 2: Kapacity ubytovacích zařízení ............................................................................. 36 Graf 3: Počet stravovacích zařízení dle kategorie ............................................................ 37 Graf 4: Důvod návštěvy .................................................................................................... 39 Graf 5: Použitý dopravní prostředek................................................................................. 40 Graf 6: Typ ubytovacího zařízení ..................................................................................... 41 Graf 7: Počet návštěv v oblasti ......................................................................................... 41 Graf 8: Délka pobytu ........................................................................................................ 42 Graf 9: Co se návštěvníkům nevíce líbí ............................................................................ 43 Graf 10: Splněná očekávání z návštěvy ............................................................................ 43 Graf 11: Navštívená místa ................................................................................................ 44 Graf 12: Hodnocení celkové úrovně ................................................................................. 45 Graf 13: Atraktivnost pro návštěvníky ............................................................................. 45 Graf 14: Hodnocení služeb ............................................................................................... 46 Graf 15: Zájem o návrat do oblasti ................................................................................... 47 Graf 16: Zdroj informací .................................................................................................. 47 Graf 17: Způsob stravování .............................................................................................. 48 Graf 18: Chybějící vybavení oblasti ................................................................................. 49 Graf 19: Kraj bydliště ....................................................................................................... 50 Graf 20: Spolucestující ..................................................................................................... 51 Graf 21: Věková kategorie................................................................................................ 51 Graf 22: Pohlaví ................................................................................................................ 52 Graf 23: Dosažené vzdělání .............................................................................................. 53 Graf 24: Funkce v cestovním ruchu.................................................................................. 54 Graf 25: Doba, kterou v cestovním ruchu pracují ............................................................ 55 Graf 26: Věk ..................................................................................................................... 58 Graf 27: Pohlaví ................................................................................................................ 58 Graf 28: Vzdělání ............................................................................................................. 59 Graf 29: Bydliště............................................................................................................... 59

74

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník pro návštěvníky oblasti .................................................................... 76 Příloha 2: Dotazníky pro místní odborníky v cestovním ruchu ........................................ 78 Příloha 3: Seznam hotelů v oblasti ................................................................................... 80 Příloha 4: Seznam penzionů v oblasti .............................................................................. 80 Příloha 5: Seznam chat a chalup v oblasti ........................................................................ 80 Příloha 6: Seznam kempů v oblasti .................................................................................. 81 Příloha 7: Seznam privátů v oblasti .................................................................................. 81 Příloha 8: Seznam ubytoven v oblasti .............................................................................. 81 Příloha 9: Seznam restaurací v oblasti.............................................................................. 81 Příloha 10: Seznam barů v oblasti .................................................................................... 82 Příloha 11: Seznam sportovního vybavení v oblasti ........................................................ 83 Příloha 12: Seznam relaxačních a wellness zařízení v oblasti ......................................... 83 Příloha 13: Seznam nejznámějších kadeřnických a kosmetických zařízení ..................... 83

75

Příloha 1: Dotazník pro návštěvníky oblasti Dobrý den, studuji obor cestovní ruch na Vysoké škole Polytechnické Jihlava a prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit pro potřeby zpracování výzkumu mé bakalářské práce, která je na téma: Analýza cestovního ruchu Žďár nad Sázavou a okolí. Tento dotazníky je určen návštěvníkům Žďáru nad Sázavou a jeho okolí. Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 5 minut a je zcela anonymní. Děkuji Vám za ochotu a čas, který jste strávil(a) při vyplnění dotazníku. Vystrčilová Tereza 1. Jaký je důvod Vaší návštěvy Žďáru nad Sázavou a okolí? dovolená pracovní cesta

návštěva příbuzných a známých jiná

sport a turistika jen projíždím

2. Jakým způsobem jste do Žďáru nad Sázavou a okolí přijel(a)? os. autem/ na motorce

autobusem

vlakem

na kole

jinak

3. V jakém typu ubytovacího zařízení jste ubytování? hotel

penzion

u známých

kemp

chata/chalupa

jinde

4. Pokolikáté jste ve Žďáře nad Sázavou a jeho okolí? poprvé

vícekrát

2-3krát

5. dlouho máte v plánu se zdržet? 1den bez noclehu

3-7 dní

1-2 dny

déle

6. Co se Vám na Vaší návštěvě líbilo nejvíce? památky Olšiakovy sochy

příroda (cyklo)turistika

kulturní, sportovní a společenské akce

7. Splnila návštěva Vaše očekávání? určitě splnila

spíše splnila

nevím

spíše nesplnila

určitě nesplnila

8. Co jste ve Žďáru nad Sázavou a okolí navštívil(a)? Naučná stezka kolem Zelené hory Dolní hřbitov regionální museum

Zelená hora Barokní most Olšiakovy sochy

Zámek (klášter) okolní cyklotrasy či cyklostezky

9. Jak hodnotíte celkovou úroveň Žďáru nad Sázavou a okolí? (1- nejlepší, 5 nejhorší) 1

2

3

4

5

10. Je podle Vás Žďár nad Sázavou a okolí turisticky atraktivní pro návštěvníky? Určitě ano

spíše ano

nevím 76

spíše ne

určitě ne

11. Jak hodnotíte služby, které jsou Žďáru nad Sázavou a okolí? spíše dobře

velmi dobře

neumím posoudit

spíše špatně

velmi špatně

ubytovací služby stravovací služby služby informačních center dopravní dostupnost kulturní, společenská a sportovní zařízení turistické a cyklistické značení péče o pořádek a čistotu ceny služeb 12. Plánujete se do Žďáru nad Sázavou a okolí vrátit? určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

13. Odkud jste si zjistil(a) informace o Žďáru nad Sázavou a okolí? cestovní kancelář nebo cestovní agenturu Informace od příbuzných/známých vlastní zkušenost jiná

informační centrum média (tisk, televize,…) internet

14. Jak se v místě pobytu stravujete? ve stravovacím zařízení

z vlastních zdrojů

kombinace

15. Co podle Vás ve Žďáru nad Sázavou a okolí nejvíce schází? více informačních center kvalitnější ubytovací a stravovací zařízení péče o přírodu lepší značení tras a atraktivit péče o památky a atraktivity kvalitnější dopravní infrastruktura vybavenost pro sport a volný čas (bazén, koupaliště, kurty, …) 16. Odkud jste? (u ČR uveďte kraj)

17. Kdo s Vámi cestuje? sám/sama s přáteli/známými

s partnerem s kolegy/ spolužáky

s rodinou (s dětmi)

18. Do jaké věkové kategorie patříte? do 18

19-29

30-45

46-59

nad 60

19. Jaké je Vaše pohlaví? žena

muž

20. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? základní

vyučení

střední s maturitou

77

vyšší odborné

vysokoškolské

Příloha 2: Dotazníky pro místní odborníky v cestovním ruchu DOTAZNÍK

pro místní odborníky v cestovním ruchu 1. Jakou funkci v cestovním ruchu zastáváte?

2. Jak dlouho v cestovním ruchu pracujete? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

11 -20 let

nad 20 let

3. Jaké výhody, podle Vašeho názoru cestovní ruch tomuto městu a jeho okolí přináší?

4. Jaké nevýhody, dle vašeho názoru přináší cestovní ruch tomuto městu a jeho okolí?

5. Jaké postoje podle Vás zaujímají obyvatelé oblasti Žďár nad Sázavou a okolí k návštěvníkům?

6. Jaké postoje dle Vás zaujímají představitelé tohoto města nebo obce k cestovnímu ruchu?

7. Myslíte si, že je Žďár nad Sázavou schopné konkurovat v cestovním ruchu ostatním „okresním“ městům na vysočině?

78

8. Jaké vyhlídky do budoucna má podle Vašeho názoru cestovní ruch v této oblasti?

9. Považujete za účelné další investice do rozvoje cestovního ruchu v této oblasti?

10. Co by dle Vás přilákalo další návštěvníky a co by se dalo zlepšit?

11. Myslíte si, že příliv dalších návštěvníků by měl pozitivní či negativní dopad na město a jeho okolí? V čem by se to projevilo?

12. Údaje o Vás:  věková kategorie do 18 19-29 30-45  pohlaví žena  vzdělání základní vyučení střední s maturitou  bydliště Místo:

Tazatel:

46-59

nad 60

muž vyšší odborné

vysokoškolské

Datum:

79

Příloha 3: Seznam hotelů v oblasti Seznam hotelů 

Hotel Grunt



Hotel Hajčman



Hotel Tálský mlýn



Hotel Jehla



Hotelový dům Morava



Hotel U Labutě



Hotel U Hrocha



Hotel Račín

Příloha 4: Seznam penzionů v oblasti Seznam penzionů 

Penzion Na stezce



Penzion Táferna



Penzion Santini



Penzion V Kapli



Penzion Velké Dářko



Penzion Leopold



Penzion Na louce



Penzion Bodlák



Penzion Venkov



Penzion Najdek



Penzion Čertův kámen



Penzion Polnička



Motorest Penzion Galerie



Penzion Červeňák



Penzion Jámy



Penzion Tisůvka



Penzion Na Devítce

Příloha 5: Seznam chat a chalup v oblasti Seznam chat a chalup 

Chalupa Dářko



Chalupa Světnov



Chalupa Na Konci světa



Jerbyho chata



Chata Na Strži



Chaty Pohoda



Chata Ája



Chata Matějovský rybník



Rekreační Středisko Rendlíček



Chatová osada Karlov



Chata Abrahám



Chata Ilona



Chalupa Sedmička



Chata Miriam



Chalupa Sázava

80

Příloha 6: Seznam kempů v oblasti Seznam kempů 

Autokemp – ATC Pohoda



Autokemping Pilák

Příloha 7: Seznam privátů v oblasti Seznam privátů 

Privát Sedmička



Privát Dvořák Račín



Privát Ambrožová



Privát Polnička



Rekreační domek Pod lipou



Privát Zlatnice



Horní Martiňák



Apartmány Dawa



Privát Michaela



Privát Majka



Statek Vysoké

Příloha 8: Seznam ubytoven v oblasti Seznam ubytoven 



Hotelová ubytovna ŽĎAS

Příloha 9: Seznam restaurací v oblasti Seznam restaurací 

Restaurace na Vysočanech



Restaurace Hubertka



Restaurace Krystal



Radniční restaurace



Restaurace Laguna



Restaurace Táferna



Süssův hostinec



Restaurace U Chalupy



Restaurace Convent



Restaurace Pavlač



Restaurace Pohoda



Restaurace La Rocket



Restaurace U Pily



Restaurace Hajčman



Restaurace Na Vysočanech



Pizzerie Pod Věží



Restaurace Tálský mlýn



Restaurace Jehla



Restaurace U Labutě



Restaurace Orlovna



Restaurace Astra



Jack´s Sister

81



Steak Jack Bar



Restaurace U Hrocha



Restaurace Červeňák



Restaurace "ALVAREZ"



Restaurace Motorest Galerie



Restaurace Najdek



Restaurace Polnička

Příloha 10: Seznam barů v oblasti Seznam barů 

Kafírna Samsára



Kavárna U Tety Hany



Café bar galerie



Kavárna Ekvilibrium



Apetit kavárna



Cukrárna v Sázavě



Cukrárna Fontána



Cukrárna U Tří Hvězd



Cukrárna Na Růžku



Hospůdka Jámy



Hospoda U Macků



Starý hostinec



Račínská hospůdka



Sklep Barborka



Hospůdka pod Čerťákem



Vinotéka u Charliho



Vinotéka Pod Peperkem



Vinotéka Paradis



Vinotéka U Raků



Cyklo bar



Bar Number Two



Bar Number One



Campanula herna bar



Coctail Bar Havana



Bar 21



Bar Evropa



Rellye Bar



Rebelka



Bar El Gordo



Ford



Bowling Club Max



Bowling Sauna



Disco Club Nebe



Club Krystal



Batyskaf



Swing Club



Jazzmine club



Disco Club Number 3

82

Příloha 11: Seznam sportovního vybavení v oblasti Seznam sportovního vybavení 

Tenisové kurty a hala Bouchalky



Studio Ida



BEST FITNESS



Orlovna



Zimní stadión



Fotbalový stadión



Tenisové kurty Velká Losenice



Pohanka Nové Veselí



Polnička – kurty a fotbalové hřiště

Příloha 12: Seznam relaxačních a wellness zařízení v oblasti Seznam relaxačních a wellness zařízení 

KRYOCENTRUM VYSOČINA



MASÁŽE - Irena Hrnčířová



STUDIO TONING – FORMIČKA



Solná jeskyně



Masáže Lymfa



Alternativní masáže



Melissa



Masáže Helena Baránková



Studio Jana



Studio Synková



Masáže Pavla

Příloha 13: Seznam nejznámějších kadeřnických a kosmetických zařízení Seznam kadeřnických a kosmetických zařízení 

Solárium, kosmetika Azuro



Kosmetika Lmyfa



Studio Ok-kosmetika



Kosmetika Hanyta



Alissa Beuaté - kosmetické studio



Kosmetika Stuha



Vlasové studio ART FASHION



Kosmetické studio Cool



Vlasové studio La Monique



Kadeřnický salon Glamour



Top Hair kadeřnictví



Nehtové studio In



Nehtové studio Dita Pospíchalová

83

Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí

Recommend Documents