H o d n o c e n í p o t e n c i á l u c e s t o v n í h o r u c h u p ro návštěvníky se zdravotním postižením ve Žď á r u n a d S á z a v o u a o k o l í
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
H o d n o c e n í p o t e n c i á l u c e s t o v n í h o r u c h u p ro návštěvníky se zdravotním postižením ve Žď á r u n a d S á z a v o u a o k o l í bakalářská práce
Autor: Nikola Farkačová Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2015
Copyright © 2015 Nikola Farkačová
Abstrakt FARKAČOVÁ, Nikola: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 76 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Žďáru nad Sázavou a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Práce se v teoretické části zabývá otázkami rozvoje a vývoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením, popisuje práci organizací angažujících se v této oblasti. Také objasňuje znaky sociálního cestovního ruchu a v neposlední řadě se věnuje otázce přínosu podpory cestovního ruchu pro všechny. V praktické části je pomocí sekundárního výzkumu hodnocena připravenost oblasti poskytovat služby zdravotně postiženým návštěvníků. Klíčová slova Sociální cestovní ruch. Potenciál cestovního ruchu. Osoby se zdravotním postižením. Bezbariérové objekty. Abstract FARKAČOVÁ, Nikola: Evaluation of Tourism Potential for Visitors with Disabilities in Žďár nad Sázavou. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2015. 76 pages. The aim of bachelor thesis is to analyse and evaluate the potential of tourism for visitors with disabilities in Žďár nad Sázavou. In theoretic part the thesis is concerned with questions of development and evolution of tourism for people with disabilities, it describes the work of organizations which engage in this sphere. Also the thesis explains characteristics of social tourism and, last but not least, it develops the question of support of social tourism. In practical part it evaluates the potential of tourism for visitors in Žďár nad Sázavou using a secondary research. Key words Social tourism. Potential of tourism. Persons with disabilities. Barrier-free buildings. 6
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala své vedoucí Ing. Ivici Linderové, PhD., za odborné vedení, důležité rady, ochotu a věnovaný čas. Také poděkování patří mé rodině a přátelům za trpělivost a podporu.
7
Obsah Seznam tabulek ............................................................................................................... 10 Úvod................................................................................................................................ 11 1
Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ...................................... 12 1.1
Cestovní ruch osob se zdravotním postižením ................................................ 13
1.1.1
Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením …………………………………………………………………………...14
1.1.2
Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a
v České republice .................................................................................................... 16 1.1.3
Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu ................................. 17
1.1.4
Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob . 21
1.2
Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............................ 23
1.2.1
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením .. 24
1.2.2
Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ......... 26
1.2.3
Legislativní
úprava
vztahující
se
k cestovnímu
ruchu
zdravotně
postižených osob ..................................................................................................... 27 2
Analýza potenciálu Žďáru nad Sázavou a okolí pro rozvoj cestovního ruchu
zdravotně postižených osob ............................................................................................ 33 2.1
Cíl a metodika zkoumání ................................................................................ 33
2.2
Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob ………………………………………………………………………………...36
2.2.1
Přírodní atraktivity .................................................................................... 37
2.2.2
Kulturně-historické atraktivity.................................................................. 38
2.2.3
Kulturně-společenské zařízení .................................................................. 41
2.2.4
Ostatní atraktivity ..................................................................................... 45
2.3
Realizační předpoklady .................................................................................... 48
2.3.1
Ubytovací zařízení .................................................................................... 48
2.3.2
Pohostinská zařízení ................................................................................. 51
8
2.3.3
Sportovně-rekreační zařízení .................................................................... 52
2.3.4
Bezbariérová přeprava .............................................................................. 54
2.3.5
Cestovní kanceláře, cestovní agentury a webové portály ......................... 56
2.4
Selektivní předpoklady..................................................................................... 57
2.5
Zhodnocení potenciálu ve Žďáru nad Sázavou a okolí pro rozvoj cestovního
ruchu osob se zdravotním postižením ......................................................................... 58 Závěr ............................................................................................................................... 60 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 62 Seznam příloh ................................................................................................................. 70 Přílohy............................................................................................................................. 71
9
Seznam tabulek Tabulka 1: Klasifikace mentálního postižení.................................................................. 19 Tabulka 2: Zdravotně postižené osoby v ČR podle věku za rok 2013 ........................... 20 Tabulka 3: Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob ........................................................................................................................................ 34 Tabulka 4: Hodnotící kritéria na úrovni okresů .............................................................. 35 Tabulka 5: Bezbariérově přístupné zámky v okrese Žďár nad Sázavou ........................ 39 Tabulka 6: Bezbariérově přístupné kostely v okrese Žďár nad Sázavou........................ 40 Tabulka 7: Bezbariérově přístupné galerie v okrese Žďár nad Sázavou ........................ 42 Tabulka 8: Bezbariérově přístupná muzea v okrese Žďár nad Sázavou ......................... 44 Tabulka 9: Bezbariérová kina, divadla, kulturní domy v okrese Žďár nad Sázavou...... 45 Tabulka 10: Bezbariérové naučné stezky v okrese Žďár nad Sázavou .......................... 47 Tabulka 11: Bezbariérové cyklotrasy v okrese Žďár nad Sázavou ................................ 48 Tabulka 12: Počet přístupných ubytovacích zařízení pro vozíčkáře v jednotlivých obcích .............................................................................................................................. 49 Tabulka 13: Počet přístupných pohostinských zařízení pro vozíčkáře v jednotlivých obcích .............................................................................................................................. 51 Tabulka 14: Bezbariérová sportovně-rekreační zařízení v okrese Žďár nad Sázavou ... 53 Tabulka 15: Bezbariérová přeprava v železniční dopravě okres Žďár nad Sázavou ...... 55 Tabulka 16: Přidělení bodů podle hodnotících kritérií ................................................... 58 Tabulka 17: Výsledná hodnota potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby ............................................................................................................................... 59
10
Úvod Cestovní ruch prošel dlouhým vývojem a jeho význam v průběhu zejména 20. století vzrostl. V současné době je nedílnou součástí ekonomiky mnoha zemí. Přispívá k zlepšení infrastruktury díky výstavbě nových zařízení, pomáhá při poznávání nových kultur a národů, a tím dochází k překonávání zažitých stereotypů mezi národy a větší toleranci mezi lidmi. Existuje mnoho druhů a forem cestovního ruchu, kde jedním z druhů je i sociální cestovní ruch. Podpora přístupného cestovního ruchu je nezbytná, jelikož počty osob s nějakým druhem zdravotního postižení stoupají. V České republice k roku 2015 hodnota zdravotně postižených osob vzrostla na téměř 1 100 000 postižených obyvatel. Proto je potřeba vytvářet pro tyto osoby stejné možnosti jako pro zdravé osoby. Stát a jeho složky by se měly zaměřit na výstavbu nových budov cestovního ruchu nebo rekonstruovat stávající, aby vytvořily bezbariérovou přístupnost pro zdravotně postižené osoby. Také je potřeba rozšiřovat možnosti bezbariérového cestování a rozšířit zastoupení cestovních kanceláří, které se specializují na vytváření zájezdů pro osoby se zdravotním postižením, či zpřístupnit kulturně-historické a přírodní památky. Touto problematikou se budeme zabývat dále v bakalářské práci. V praktické části budeme zkoumat jak je oblast Žďár nad Sázavou a okolí připravena na návštěvu zdravotně postižených osob. Zdali se zde nacházejí bezbariérové budovy ubytovacích, pohostinských, sportovně-rekreačních a ostatních zařízení. Také jak je to v tomto území s organizacemi podporující zdravotně postižené osoby a v neposlední řadě budeme zkoumat možnosti bezbariérové dopravy. V teoretické části pak zmíníme hlavní charakteristiky a milníky cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby a budeme se zabývat i druhy zdravotních postižení.
11
1
Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením
Vývoj cestovního ruchu (dále jen CR) datujeme do přelomu 19. a 20. století. Hlavními předpoklady pro vznik CR jsou možnost svobodného pohybu, existence primární nabídky,
prodlužování
fondu
volného
času
díky
technickému,
sociálnímu
a ekonomickému rozvoji a v neposlední řadě dostatečný stupeň uspokojení základních životních potřeb, přičemž vzniká možnost uspokojit i nezbytné potřeby (Gúčik, 2001 In Linderová, 2013). V posledních letech se pak stává CR nedílnou součástí národního hospodářství mnoha vyspělých zemí. Je to jedno z odvětví společenské činnosti, které je již běžnou součástí lidského života. V současnosti vzniká snaha mnoha organizací, jako je Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO, United Nations World Tourism Organisation), Organizace spojených národů (OSN) a orgánů Evropské unie (EU), aby došlo k zpřístupnění CR pro co nejširší vrstvy obyvatelstva (Indrová, 2008). Jelikož každá osoba má své individuální požadavky, je potřeba tomu přizpůsobit i CR. Především pak osoby se zdravotním postižením mají specifické požadavky. Právě cestovní ruch, který je zaměřen na cestování zdravotně postižených osob, ale nejen jich, dále pak dětí a mládeže, rodin s dětmi, jedinci s nízkými příjmy a dalších osob sociálně vyloučených, se nazývá sociální cestovní ruch. Jako další označení se používá cestovní ruch pro všechny nebo přístupný cestovní ruch. Hlavním principem tohoto CR je solidarita, ke které přispívají charitativní, odborné organizace, podnikatelské subjekty či orgány veřejné správy. Přispívají nejen finančně, ale snaží se i o přístupnost destinace a služeb pro účastníky cestovního ruchu [36]. První zmínky CR pro všechny se datují k roku 1989, kdy ve Velké Británii byla prezentována první zpráva pod tímto názvem. Zpráva byla vypracována za účelem „oslovení subjektů průmyslu cestovního ruchu, aby je povzbudila k vytvoření kvalitní nabídky, která bude brát v úvahu potřeby potenciálních klientů včetně těch se speciálními potřebami v souvislosti s jejich stavem“ (Indrová, 2008, str. 25).
12
1.1
Cestovní ruch osob se zdravotním postižením
Světová organizace cestovního ruchu (1991, In Gúčik, 2001) chápe CR z hlediska statistiky jako činnost osoby, která cestuje do místa, které je mimo její běžné životní prostředí, a to na přechodnou dobu. Přičemž hlavní důvod cesty je jiný než výdělečná činnost v navštíveném místě. Vedle této definice existuje spousta dalších možností, jak můžeme CR vykládat. Stejně je pak na tom výklad, který se týká sociálního cestovního ruchu konkrétně. K němu pak můžeme přistupovat také z různých pohledů. Například Pásková a Zelenka (2002) ho chápou jako typologizovaný, podle toho jak se hradí náklady za cestovní ruch. Ty mohou být celé nebo z části hrazeny institucemi, státem, nadacemi, zaměstnavatelem. Jako příklad takového cestovního ruchu uvádějí lázeňské, léčebné pobyty, dětské tábory, sportovní soustředění atd. Další možnost jak můžeme chápat sociální CR je, jako pobyt lidí, kterého by se za normálních okolností nemohli účastnit, a to z ekonomických důvodů, nebo kvůli neschopnosti či nedostupnosti (Page & Connel, 2009). Minnaert, Maitland a Miller (2006) zase zdůrazňují morální hodnotu sociálního CR. Podle této teorie je sociální CR cestovním ruchem se zvýšenou morální hodnotou se zaměřením, buď na užitek hostujícího subjektu, nebo na druhé straně na užitek pro návštěvníka při turistické směně. Linderová (2008) uvádí sociální cestovní ruch, jako druh CR, při němž může každý bez rozdílu využít volný čas na kulturní, rekreační a zdravotně preventivní aktivity. Jeho součástí je poskytování služeb osobám, které jsou nějakým způsobem společností znevýhodněny při účasti na cestovním ruchu. Sociální CR má sociálně znevýhodněným osobám umožnit poznání kulturně-historického a přírodního dědictví. Jeho dalším cílem je vzdělávání zaměstnanců podniků CR v oblasti poskytování služeb týkajících se sociálního cestovního ruchu. V neposlední řadě umožňuje rozvoj materiálnětechnické základny pro zařízení sociálního cestovního ruchu. Linderová (2012) vymezuje konkrétně i cestovní ruch zdravotně postižených osob, a to jako soubor jevů a vztahů, které souvisejí s uspokojování potřeb během cestování a pobytu mimo trvalé bydliště. Přitom zdravotně postižené osoby cestují ve volném čase za účelem rekreace, lázeňské léčby, poznání nebo kulturního a sportovního vyžití. 13
Zdravotně postižené osoby při těchto cestách mají stejné potřeby jako ostatní účastníci CR, ale musí se přihlédnout k zvýšeným nárokům na bezbariérově řešené zařízení ubytovacích a pohostinských zařízení, a také na bezbariérově přizpůsobenou dopravu. Cestovní ruch zdravotně postižených osob můžeme také označovat jako bezbariérový cestovní ruch pro všechny. Toto označení představuje úplnou integraci zdravotně postižených osob do společnosti a uspokojování jejich specifických potřeb při cestovním ruchu [40].
1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cestovní ruch pro všechny má řadu svých specifických znaků a charakteristik, kterými se liší od cestovního ruchu obecně. Především pak zdravotně postižené osoby mají mnoho požadavků, co se týče přístupnosti destinace a zařízení v ní. Z toho vyplývá, že je důležitá dobrá dostupnost nabídky, která má vliv na počty účastníků CR a také samotná kvalita destinace a nabízeného produktu. A právě zpřístupněním CR pro všechny se zabývá Evropský svaz pro dostupný CR (Indrová, 2008). Máme několik forem sociálního cestovního ruchu, které rozlišujeme podle jednotlivých segmentů, a to, jak již bylo zmíněno, mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně postižené osoby a senioři (Indrová, 2008). V současné době je stále rozdíl v přístupu k návštěvníkům se zdravotním postižením a ostatním. Právě z toho důvodu je také jednou z charakteristik cestovního ruchu osob zdravotně postižených, že se na zdravotně postižené osoby nepohlíží stejně jako na běžné zákazníky. Většinou se od nich očekává, že sami naleznou způsob, jak se mohou cestovního ruchu účastnit, bez toho aby jim byla poskytnuta pomoc vytvořit pro ně adekvátní podmínky (Kiráľová, 2008). Proto stále nalézáme mnoho specifických problémů osob se zdravotním postižením při rezervaci dovolené. Jedná se především o nedostatek přizpůsobených hotelových pokojů, nedostupné bezbariérové transfery z letiště či nedostatečnou bezbariérovou dopravu. Dalším velkým problémem jsou bariérové toalety v restauracích a veřejných místech. Zdravotně postižená osoba se často setkává i s nedostatkem informací na webových stránkách o dostupnosti dané atraktivity (kostelů, muzeí, zámků aj.) Nebo 14
jsou tyto informace uvedeny klamně, a až při příjezdu zdravotně postižená osoba zjistí nedostatky [9]. Ke specifickým požadavkům zdravotně postižených osob při účasti na CR, patří především (Linderová, 2012): -
bezbariérový vstup do objektu a jeho částí, a to za pomoci nájezdové rampy nebo vstupu přímo z chodníku, výtahů atd.,
-
bezbariérové dispoziční řešení, do kterého patří bezbariérové pokoje, bezbariérové vstupy do odbytových částí, jako jsou bary, kavárny, restaurace,
-
následná možnost manipulace s vozíčkem v prostorách restaurace, přizpůsobení výšky stolů, široké chodby, dostatečně velký výtah a bezbariérový přístup do prostorů doplňkových služeb,
-
bezbariérová sociální zařízení ve všech zařízeních,
-
parkoviště s dostatečným místem pro zdravotně postižené osoby,
-
přístup personálu ke zdravotně postiženým osobám.
Podle různé motivace k cestovnímu ruchu, která se utváří na základě hodnot lidí, hierarchií potřeb, zkušeností, touhou po poznání, vzdělání atd. (Gúčik a kol., 2004), rozlišujeme různé formy cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Mezi nejběžnější formy cestovního ruchu zdravotně postižených lidí patří poznávací CR, okružní plavby, náboženský cestovní ruch, nákupní cestovní ruch nebo zdravotní a lázeňský CR (Kiráľová, 2008). Motivy účasti na cestovním ruchu jsou pro zdravotně postižené osoby podobné jako pro zdravé občany, ale s tím rozdílem, že osoby se zdravotním postižením pak vyžadují speciální služby. K motivům cestování patří touha po relaxaci, možnost trávení volného času s rodinou, přáteli a samozřejmě přání poznat nová místa a získat nevšední zážitky. Zdravotně postižené osoby pak cestují za kulturou, historickými památkami, poutními místy apod. Hlavním motivem cest osob zdravotně postižených jsou také léčebné a zdravotní pobyty, které přispívají k zlepšení jejich stavu. V neposlední řadě je velkým motivem k cestování možnost zlepšení znalosti cizích jazyků, poznání jiných kultur a získání nových kontaktů. To vše přispívá k začlenění zdravotně postižených osob do společnosti a překonání zažitých předsudků vůči nim (Kiráľová, 2008).
15
1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice Sociální cestovní ruch prošel dlouhým vývojem, aby dosáhl současné podoby. Někdy je počátek sociálního cestovního ruchu datován na konec 19. století, kdy vznikala industrializovaná společnost. Nicméně přesné počátky sociálního cestovního ruchu je těžké vymezit, jelikož vývoj probíhal nerovnoměrně na skrz celou Evropou [31]. Například za první náznaky sociálního CR v Belgii a ve Švýcarsku, můžeme považovat zavedení každoroční dovolené a následně placené dovolené. Tento počin sahá do roku 1936, kdy odbory propojily práva na placenou dovolenou s možnostmi pro dělníky, aby mohli uniknout z jejich těžkého každodenního života. V souvislosti s tím došlo k zavedení rekreačních středisek, kam mohli jezdit dělníci za přijatelné ceny. Podobný vývoj zaznamenala i Anglie, kde placené dovolené byly součástí dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Sociální cestovní ruch se silně začal rozšiřovat především v zemích s dobrou sociální politikou, a to zejména v zemích východní Evropy, Německu, Francii aj. [37, 38]. Vývoj pak zpomalila druhá světová válka, ale na jejím konci došlo opět k postupnému nárůstu sociálního CR a zároveň k implementaci placených dovolených pro většinu zaměstnanců napříč Evropou [38]. Postupně se začal cestovní ruch soustředit i na další skupiny lidí jako nezaměstnané, rodiny pouze s jedním rodičem, nebo mladé lidi s nízkými příjmy. Od 80. let se pozornost zaměřuje více i na zdravotně postižené osoby a osoby se sníženou mobilitou [38]. V druhé polovině 20. století docházelo k zakládání i různých organizací, které se specializovaly na sociální cestovní ruch, například byla založena Mezinárodní cestovní kancelář pro sociální cestovní ruch (BITS, Bureau international du tourisme social), aby docházelo k rozvoji sociálního CR na mezinárodní úrovni. Také se zde objevila různá stanoviska, zprávy a pořádaly se konference, vztahující se k problematice sociálního CR. Na konci 20. století došlo pak k vydání Globálního kodexu cestovního ruchu, který zahrnuje právo účasti všech lidí na CR, čili i lidí nějakým způsobem znevýhodněných. V České legislativě bylo všeobecné právo účasti na CR zahrnuto v Listině základních práv a svobod (Kiráľová, 2008). 16
V současnosti je prosazována Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010 – 2020. Jejím hlavním cílem je zlepšit pozici osob se zdravotním postižením, aby mohly plně využívat svá práva a měly kompletní prospěch ze zapojení do společnosti a evropské ekonomiky. Toho bude dosaženo po odstranění překážek, na které se strategie zaměřuje [10]. Strategii podporuje i Česká republika, jelikož i zde dochází k nárůstu osob se zdravotním postižením. Tento fakt potvrzují i dva průzkumy Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), které se konaly v roce 2007 a v roce 2013. Z nich jasně vyplývá, že s přibývajícím věkem roste i počet zdravotně postižených osob. Proto se Česká republika zapojuje i do řady projektů, aby přispěla ke zlepšení života lidí se zdravotním postižením, příkladem je program Calypso. Také zde Ministerstvo pro místní rozvoj od roku 2011 podporuje dotační program Cestování dostupné všem. Mezi podporované aktivity patří především vybudování turistických odpočívadel, zpřístupnění turistických atraktivit pro zdravotně postižené osoby a vylepšení orientace v nich, vybudování center služeb pro turisty, hygienické prostředky pro vozíčkáře, cyklisty i pěší [36].
1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Podle Světové zdravotnické organizace (WHO, World Health Organization) je zdravotní postižení zastřešující pojem, který v sobě zahrnuje jak postižení, tak i omezení činnosti. Z hlediska postižení se jedná o problém v tělesných funkcích, z pohledu omezení činnosti je pak obtížná pro jedince realizace úkolů. Z toho vyplývá, že zdravotní postižení není jen zdravotní problém, ale jedná se o komplexní jev, odrážející interakci mezi funkcí těla a rysů společnosti, ve které osoba žije [8]. Dále je zdravotní postižení často označováno jako handicap což je „nevýhoda, znevýhodnění, překážka, která ztěžuje výrazně výkon nebo plnění nějakého úkolu významného pro jedince“. Což znamená, že tento handicap ho omezuje v plné samostatnosti, a tak je potřeba pomoc od členů rodiny, přátel apod. (Monatová, 1995, str. 196).
V české legislativě je definice pojmu zdravotního postižení různorodá a liší se podle jednotlivých politických sekcí. 17
Rozlišujeme několik druhů zdravotního postižení, a to tělesné, mentální a duševní, dále pak zrakové, sluchové, řečové. K těmto základním druhům postižení je potřeba uvést i kombinované postižení a osoby nemocné civilizačními chorobami (Krhutová a kol., 2005). Tělesné postižení je charakteristické postižením nosného a pohybového aparátu dolních, horních končetin nebo dalších částí těla. Formy a příčiny tohoto typu postižení jsou různé. Rozlišujeme mezi postižením, které vzniká již během těhotenství nebo při porodu, to označujeme pak jako vrozené postižení. Příkladem může být dětská mozková obrna. Častou příčinou vrozených postižení je dědičnost. Další formou je získané postižení, které vzniká následkem úrazu nebo nemoci, jako jsou hormonální poruchy, zánětlivá onemocnění mozku aj., zde se jedná například o amputaci končetiny při nehodě. Pro tuto formu je typické, že může vzniknout kdykoliv během života. Podle zdravotní klasifikace jednotlivých postižení, jsou tělesná postižení rozdělena ještě do několika tříd, a to např. vrozené rozštěpy, ortopedické vady páteře, amputace a deformace končetin, degenerativní onemocnění svalstva, amelie a dysmelie (chybějící části končetin při narození) apod. [3, 17, 26]. Dále pak Filipiová (1998) rozlišuje čtyři kategorie tělesného postižení, podle kterých je definována i možnost pohybu. V první kategorii jsou osoby s lehčím tělesným postižením nebo starší lidé, tyto osoby se mohou pohybovat pomocí berlí nebo holí. V druhé skupině se nacházejí lidé, kteří se pohybují za pomoci holí a dalších speciálních ortopedických pomůcek. Do třetí kategorie potom spadají vozíčkáři, mezi kterými jsou také značné rozdíly. Čtvrtá skupina zahrnuje osoby, u kterých se nemoc projevuje postupně, to znamená, že ze začátku jsou projevy nenápadné a postupem času si postižená osoba projde všemi kategoriemi. Mentální postižení se projevuje u jedinců sníženým stupněm rozumových schopností, jako je sníženy intelekt, paměťové problémy, zhoršená schopnost učení, poruchy pozornosti, myšlení, řeči a v adaptačním chování. Tento typ postižení vzniká jako důsledek poškození mozku, které nastalo v raném vývoji člověka. Mentální postižení klasifikujeme do šesti kategorií tabulka 1 [3].
18
Tabulka 1: Klasifikace mentálního postižení Hodnota IQ
Stupeň retardace
50-69
lehká mentální retardace
35-49
středně těžká mentální retardace
34-21
těžká mentální retardace
< 20
hluboká mentální retardace
Nelze určit, jelikož osoba je nevidomá, neslyšící atd. Retardace je prokázána, ale nelze určit kvůli nedostatku informací
jiná mentální retardace nespecifikovaná mentální retardace
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o.p.s. Duševní postižení „představuje psychické příznaky nebo abnormální chování vyvolávající akutní nebo chronické postižení“. Jedná se o psychické procesy, které se projevují v chování, myšlení a prožívání osoby. Tyto procesy ovlivňují vztahy s dalšími lidmi, jelikož mohou člověku znesnadňovat pobyt ve společnosti, zhoršovat jeho komunikační schopnosti. Můžou být buď vrozené, nebo získané. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí je dělíme do několika oddílů např. poruchy nálady, demence, neurotické poruchy, poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek [3]. Osoba se zrakovým postižením je „jedinec, který má i po korekci vady (chirurgické, optické, medikamentózní) stále narušeno zrakové vnímání tak, že mu činí potíže v běžném životě“. Existuje řada možností jak zrakové postižení klasifikovat, nejběžnější je klasifikace medicínská a speciálně pedagogická. V oboru speciální pedagogie se pak rozlišují čtyři kategorie zrakově postižených osob podle stupně narušení zraku, a to na osoby nevidomé, slabozraké, osoby se zbytky zraku a lidi s poruchami binokulárního vidění. Přitom osoby nevidomé tvoří skupinu s nejtěžším zrakovým postižením. Problémem u nevidomých jedinců je získávání informací kolem sebe, jelikož nemůžou využít klasickou cestu za pomoci zraku, musí využít možnosti sluchu, chuti, čichu či hmatu. (Finková, 2010, str. 42). Také jsou velmi důležité kompenzační pomůcky, které jsou uzpůsobeny pro potřeby nevidomých lidí a usnadňují jim život. Jsou to různé pomůcky k prostorové orientaci, získávání informací, pomůcky sloužící k výuce, pro sportovní aktivity a další. Pro prostorovou orientaci jsou důležité slepecké hole, ty mají několik funkcí, jako například funkci signalizační pomocí bílé barvy hole, která signalizuje, že se jedná 19
o nevidomou osobu. Další funkce je ochranná, kdy hůl upozorňuje na překážky v cestě, funkce orientační napomáhá k samostatnému pohybu. Poslední funkce je opěrná, která slouží jako prostředek opory pro starší nevidomé osoby (Finková, 2010). Sluchové postižení je smyslovým postižením, které se vyznačuje mnoha druhy a stupni. Sluchově postižené osoby se člení do 3 základních skupin, a to neslyšící, nedoslýchaví a ohluchlí. Podle typu sluchového postižení se pak odvíjí i přístup a péče o jedince s touto sluchovou vadou [3]. U osob s kombinovaným postižením se vyskytují dvě a více postižení současně. Může se jednat o kombinaci tělesného, duševního a smyslového postižení. Osoby nemocné civilizačními chorobami jsou jedinci, u kterých se vyskytují choroby jako cukrovka, obezita, rakovina, kardiovaskulární onemocnění, AIDS, Alzheimerova a Parkinsonova choroba aj. [3, 4]. K roku 2014 žilo v České republice se zdravotním postižením 1 077 673 osob, což je 10,2 % z celkového počtu populace. Tento statistický údaj vyplývá ze šetření ČSÚ z roku 2013, které se konalo již jednou v roce 2007. Od roku 2007 se tento počet zvedl o 1,3 %. Šetření bylo prováděno na základě různých kritérií, která se týkala věku, vzdělání, rodinného stavu, ekonomické aktivity apod. Přehlednou statistiku zdravotně postižených osob podle věku a typu postižení v České republice uvádí následující tabulka 2 [32]. Tabulka 2: Zdravotně postižené osoby v ČR podle věku za rok 2013 Typ postižení Věk tělesné
sluchové
zrakové
mentální
duševní
vnitřní
0 - 14
20 000
7 000
4 000
16 000
11 000
32 000
15 - 29
29 000
4 000
2 000
19 000
13 000
29 000
30 - 44
38 000
8 000
6 000
22 000
21 000
50 000
45 - 59
90 000
15 000
8 000
16 000
30 000
127 000
60 - 70
158 000
20 000
17 000
14 000
32 000
248 000
75+
165 000
48 000
49 000
18 000
39 000
231 000
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Český statistický úřad 2013
20
Ze získaných údajů vyplývá, že nejvíce lidí v České republice trpí vnitřním postižením (což jsou převážně civilizační choroby), a to přesně 717 tisíc osob. Následuje postižení tělesné, kde je nejvíce jedinců postiženo po 75. roce života. Na třetím místě se umístilo duševní postižení se 146 tisíci postiženými osobami. Na druhé straně nejmenší zastoupení má v České republice zrakové postižení, jímž je postihnuto 86 tisíc lidí. V Evropě pak žije více než 80 milionů osob se zdravotním postižením, což je více než 15 % z celé populace. Znamená to, že jeden ze čtyř Evropanů má člena rodiny se zdravotním postižením. Osoby zdravotně postižené v Evropě nemají často rovný přístup ke vzdělání, s tím souvisí i vysoká míra nezaměstnanosti a výrazně nižší příjmy. Většinou zdravotně postižené osoby jsou nejvíce výdělečně činní mezi 16. a 34. rokem života. Ze statistik také vyplývá, že 75 % lidí s těžkým zdravotním postižením nemá možnost se plně podílet na evropském trhu práce. Také více než 200 tisíc osob zdravotně postižených žije v uzavřených institucích kvůli bariérám [11].
1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob V České republice i v Evropě se setkáváme s mnoha organizacemi a programy, které podporují cestovní ruch zdravotně postižených osob. Cílem všech těchto organizací je snaha usnadnit cestování zdravotně postiženým osobám. Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu (ISTO, International Social Tourism Organisation), která byla založena v roce 1963 pod názvem Mezinárodní úřad pro sociální cestovní ruch (BITS) je nezisková organizace. Jejím hlavním posláním je podporovat volný čas potřebný pro dovolenou a účast na cestovním ruchu pro všechny tj. mladé lidi, rodiny s dětmi, seniory, zdravotně postižené osoby aj. Mimo jiné usiluje i o podporu udržitelného cestovního ruchu a solidarity ve prospěch místního obyvatelstva a s ohledem na přírodní a kulturní dědictví. Také pořádá pravidelně mezinárodní kongresy, týkající se tématiky cestovního ruchu. Poslední kongres se konal od 7. do 10. října 2014 v Brazílii. V současné době má 160 členů ve 35 zemích Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Afriky. Její členové jsou pak soukromé a státní organizace, které fungují buďto na ziskovém nebo neziskovém principu. ISTO má dva hlavní cíle, a to [14]:
21
-
zvýšení podvědomí vlád, mezinárodních institucí, místních a regionálních orgánů ohledně sociální politiky v oblasti cestovního ruchu, osvětlení postupů, které usnadňují dovolenou pro všechny,
-
stimuluje výměnu zkušeností, know-how a služeb mezi jednotlivými členy.
Další podporující organizace je španělský Institut pro seniory a sociální služby (Imserso, Instituto de Mayores y Servicios Sociales), který spadá pod španělské Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb. Institut byl založen královským dekretem 16. listopadu 1978. Podporuje především přístupné cestování pro seniory a zdravotně postižené osoby. Řeší otázky z pohledu přístupnosti městské hromadné dopravy, meziměstské dopravy, železniční dopravy a vybraných taxi služeb pro zdravotně postižené osoby a seniory se zhoršenou schopností pohybu. Dále pak zřizuje centra se specializovanou péčí a vytváří přehledné statistiky osob závislých na sociální péči. V neposlední řadě spolupracuje s řadou dalších světových organizací [45]. Podobnou organizací, jako je španělský Institut pro seniory a sociální služby, je francouzská Národní agentura pro poukázky na dovolenou (ANCV, Agence nationale pour les Cheques – Vacances). Národní agentura byla založena roku 1982 a je veřejným průmyslovým a obchodním nástrojem sociální politiky cestovního ruchu. Snaží se, aby se zlepšil přístup k prázdninám a volnému času, především pro osoby, které jsou nejvíce zranitelné, tím pádem i osoby zdravotně postižené. Agentura vyvíjí a prodává ucelenou řadu produktů a specifických programů se sociálními cíli. Na trhu poskytuje poukázky na dovolenou pro zaměstnavatele, obchodní komise, finanční ředitele, obce a občany ve špatné ekonomické situaci. Spolupracuje s více než 20 tisíci přidruženými organizacemi, které se podílí na jejím financování [19]. Co se týče projektů, tak v roce 2009 byl zahájen evropský projekt Calypso, který si klade za cíl vytvořit spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem pro rozvoj přístupného cestovního ruchu v členských zemích Evropské unie. Tento projekt připravila Evropská Komise s cílem poskytnout příležitost znevýhodněním osobám, aby si mohly užít dovolenou, stejně tak snadno, jako si ji užívají běžní obyvatelé. K dalším prioritám projektu patří zmírnění sezónnosti v evropských destinacích. S tím souvisí i vzájemná spolupráce mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie, která by měla vycházet z nabídek dovolené pro turisty sociálního cestovního ruchu i z jiných regionů. V neposlední řadě projekt má usnadnit práci a zlepšit nabídku služeb hotelů, průvodců, 22
restaurací, protože znevýhodněné skupiny pro ně představují dobrý potenciál. Konkrétními příklady podpory sociální turistiky jsou pak přizpůsobené hotely, které vyhovují potřebám seniorů, studentské hostely aj. [25, 36]. V České republice působí například Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP), jedná se o občanské sdružení s působností na celostátní úrovni. Sdružení hájí a zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při jednáních se státními a veřejnými institucemi. Dalším cílem je začleňování zdravotně postižených osob do společnosti ve všech sférách činnosti a ochrana jejich práv. Také se snaží informovat společnost o problematice
zdravotního
postižení.
Sdružení
bylo
založeno
v roce
2000
a do současné doby získalo podporu 103 členských organizací a sdružuje více než 300 tisíc zdravotně postižených osob [46]. Dále pak se setkáváme na území České republiky s organizací Liga vozíčkářů, či Svazem tělesně postižených. Obě organizace poskytují celou řadu služeb pro zdravotně postižené osoby, například půjčují kompenzační pomůcky, poskytují poradenství, zabývají se možnostmi nabídky zaměstnání pro zdravotně postižené občany, řeší otázky bezbariérové dopravy a dalších bezbariérových služeb [13, 16].
1.2
Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením
Potenciál cestovního ruchu je chápán z různých hledisek. Například Pásková a Zelenka (2012) ho definují jako celkovou hodnotu všech předpokladů CR (lokalizačních, realizačních a selektivních). Tato hodnota je pak při kvantitativním hodnocení oceňována na bázi bodové škály a snížena o zápornou hodnotu negativních činitelů, jako jsou vysoká kriminalita, znečištěné životní prostředí, výskyt nemocí. Podle regionalizace cestovního ruchu (2006, In Linderová, 2013) v České republice je potenciál CR chápán jako souhrn předpokladů a podmínek v daném území, které přispívají k rozvoji cestovního ruchu v tomto území. Potenciál však ovlivňují i jiné faktory jako dopravní dostupnost nebo vzdálenost poptávkových center.
23
1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Předpoklady cestovního ruchu jsou chápány jako podmínky nebo faktory, které mají vliv na existenci a rozvoj cestovního ruchu. Předpoklady CR členíme do tří skupin, a to na lokalizační, selektivní a realizační (Holeček, Mariot, Střída, 2001). a) Lokalizační předpoklady zajišťují umisťování aktivit cestovního ruchu do nějaké oblasti či lokality. Jsou velmi důležité, protože určují místo, kde se CR může příznivě rozvíjet. Člení se dále na předpoklady přírodní a kulturní (Holeček, Mariot, Střída, 2001). Do přírodních předpokladů zařazujeme činitele, kteří souvisejí přímo s přírodním prostředím. Jsou jimi např. reliéf, nadmořská výška, poloha v podnebném pásu, povrchové a podzemní vody, rostlinstvo, živočišstvo aj. Co se týče povrchu, tak k územím, která mají nejlepší předpoklady pro CR, řadíme ta, jenž mají větší členitost povrchu s výškovými rozdíly, nabízející široké výhledy. Povrchové vody mají význam pro cestovní ruch, protože poskytují možnosti koupání a vodních sportů. Rostlinstvo a živočišstvo zase ovlivňuje atraktivitu, atmosféru krajiny a tím přitahuje turisty. Kulturní podmínky souvisejí s historií vývoje území a jsou výsledkem lidské činnosti. Mezi kulturně-historické předpoklady patří architektonické památky, archeologické lokality, muzea, galerie, významné parky, technické památky atd. (Holeček, Mariot, Střída, 2001). V souvislosti s cestovním ruchem zdravotně postižených osob je tedy potřeba zajišťovat tyto předpoklady tak, aby poskytovaly bezbariérové možnosti. Například povrch přizpůsobit k projetí vozíčku, s tím souvisí i potřeba výstavby bezbariérových turistických tras, naučných stezek či cyklostezek. Měla by být vyvíjena snaha o zpřístupnění rozhleden, národních parků, CHKO pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Také je potřeba přizpůsobovat kulturně-historické stavby tím, že se zajistí bezbariérový vstup do objektů za pomoci nájezdové rampy, zdvihacích plošin, a pokud to lze, instalovat do objektu další bezbariérové možnosti, jako jsou indukční smyčky, popisky v Braillově písmu, které slouží pro sluchově a zrakově postižené osoby.
24
b) Selektivní předpoklady ukazují jak je společnost v dané oblasti či zemi způsobilá podílet se na cestovním ruchu, a to buď aktivně, nebo pasivně. Dělí se různě, ale nejčastější způsob je na objektivní a subjektivní předpoklady (Holeček, Mariot, Střída, 2001). Objektivní předpoklady obsahují soubor faktorů, který ovlivňuje CR v území. K těmto faktorům řadíme politickou, bezpečnostní situaci v zemi, dále pak ekonomickou a životní úroveň obyvatelstva, hustotu zalidnění, věkové složení obyvatel, stav životního prostředí apod. Proto se cestovní ruch rozvíjí lépe v přátelských oblastech, nežli v oblasti neklidu, kde je špatná politická, ekonomická situace. Na druhé straně subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí při účasti na CR. Často o účasti rozhodují faktory jako je módnost destinace, vliv reklamy a propagace, znalost jazyků. Dále mezi subjektivní faktory patří příslušnost k sociální, profesní skupině, rodinné poměry a psychologické faktory (Holeček, Mariot, Střída, 2001). Příklady selektivních předpokladů při cestách zdravotně postižených osob mohou být nabídky cestovních kanceláří a agentur, které by se měly snažit o rozšiřování nabídek zájezdů s bezbariérovými možnostmi, aby vyhověly specifickým požadavkům osob se zdravotním postižením. Dále tvorba legislativy státu, která podporuje a zahrnuje práva zdravotně postižených osob při účasti na CR. V neposlední řadě je to existence organizací cestovního ruchu, které podporují a motivují znevýhodněné osoby k účasti na cestovním ruchu. Samozřejmě i zkušenosti s navštíveným místem od ostatních zdravotně postižených osob jsou důležité. c) Realizační předpoklady umožňují uskutečňování cestovního ruchu v oblasti. Poskytují možnost dopravy a ubytování v těchto místech. Proto je také členíme na dopravní a materiálně-technické předpoklady (Holeček, Mariot, Střída, 2001). Dopravní předpoklady vytvářejí základní podmínky pro rozvoj CR, protože bez dobrého dopravního spojení se cestovní ruch realizuje složitě. Čili k těmto předpokladům patří existence, kvalita a hustota silnic, železnic, leteckých spojů. Čím je tato kvalita vyšší, tím má oblast i větší předpoklady pro rozvoj CR. Materiálně-technická základna pak vyjadřuje vybavení území infrastrukturou, do které patří ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační, zábavní a další zařízení. Tato zařízení poskytují návštěvníkům příležitost zůstat v oblasti delší dobu, protože nabízejí širokou škálu služeb. Právě 25
kvalita nabízených služeb je stejně důležitá jako existence zařízení samotného (Holeček, Mariot, Střída, 2001). Pro zdravotně postižené návštěvníky je důležitá přístupnost bezbariérové dopravy, která jim poskytne možnost přemisťování se z místa na místo. Proto je důležitá existence bezbariérových nádražních budov, nástupišť, zastávek a uzpůsobení dopravních prostředků. Také je důležité, aby se osoba se zdravotním postižením mohla bezbariérově dostat do budovy zařízení cestovního ruchu a následně se zde pohybovat. Bezbariérový přístup do budov je zajištěn pomocí výtahu, nájezdových ramp či přímým vstupem z ulice. Většina zařízení poskytuje i bezbariérové WC. Sportovně-rekreační zařízení pak instalují u vstupu do bazénu zvedáky, uzpůsobují povrch aj. Těmito aktivitami materiálně-technická základna přispívá k účasti na cestovním ruchu zdravotně postižených osob.
1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením V dnešní době se podpora cestovního ruchu zdravotně postižených osob zlepšuje a v souvislosti s tím se zvyšuje i prostor, kam mohou zdravotně postižené osoby vycestovat. Mezi hlavní přínosy této podpory patří především zvyšující se počet zdravotně postižených osob, které se vydávají na cesty, s tím přímo souvisí zvyšování počtu potenciálních návštěvníků cestovního ruchu. Dále díky rozvoji informačních technologií
se lidé
se
zdravotním
postižením
dostávají
snáze
k informacím
o bezbariérovém přístupu do ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení, to jim pak ulehčuje naplánování dovolené. Přínosem je také to, že zdravotně znevýhodnění lidé preferují cesty s přáteli, rodinou či sociálními pracovníky, to vše má velký podíl na zvětšování potenciálu cestovního ruchu a přínos finančních prostředků do destinace. V neposlední řadě má vliv na přizpůsobování cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby ten fakt, že osoby se zdravotním postižením cestují celoročně a nezaměřují svou pozornost jen sezónně. To umožňuje celoroční využívání zařízení v destinaci i destinace jako celku. Tento jev přispívá k překonávání problematiky sezónnosti. Přínosem je také, že zdravotně postižení lidé si rezervují své pobyty v časovém předstihu, aby měli jistotu, že jim budou poskytnuty služby, které potřebují pro svoji dovolenou, to vytváří jistotu pro zařízení v destinaci (Kiráľová, 2008).
26
Pro samotné zdravotně postižené osoby je pak podpora CR přínosem zejména z toho důvodu, že mohou při cestování obohatit své znalosti a vědomosti. Dalším velkým pozitivem je, že dochází k podpoře jejich začleňování do společnosti, a tím se překonávají zažité stereotypy společnosti ve vztahu k zdravotně postiženým osobám. Sociální CR přispívá k poznávání jiných kultur a zlepšuje toleranci mezi národy navzájem atd. [36].
1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob Práva zdravotně postižených osob při účasti na cestovním ruchu jsou zakotvena v různých zákonech, nařízeních a vyhláškách na úrovni Evropské unie, světa tak i České republiky. a) Právo zdravotně postižených na účast na cestovním ruchu je zakotveno například v Globálním etickém kodexu cestovního ruchu, který byl vytvořen ve spolupráci UNWTO a OSN. Kodex je rozdělen na 10 článků a každý se zabývá jinou tématikou. V článku 2, který je nazván „Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení“, je ve druhém odstavci řešeno, že cestovní ruch by měl respektovat rovnost žen i mužů, a dále pak podporovat lidská práva spolu s podporováním práv nejzranitelnějších skupin, kam patří i zdravotně postižené osoby [12]. Článek 7 hovoří o všeobecném právu na turistiku, které by mělo být ve stejné míře dostupné pro všechny obyvatele. V druhém odstavci tohoto článku se pojednává o právu na turistiku, které vychází z práva na odpočinek a volný čas. Třetí a čtvrtý odstavec zdůrazňují potřebu podpory sociální turistiky prostřednictvím veřejných orgánů a podporu turistiky pro zdravotně postižené osoby [12]. V článku 8, v prvním odstavci, se hovoří o svobodě pobytu turistů a návštěvníků, kteří by měli mít přístup „na místa tranzitu a pobytu a do turistických center a kulturních památek, aniž by byli předmětem nadměrných formalit nebo diskriminace“. Ve třetím odstavci se řeší problematika práva, požaduje se, aby turisté měli stejná práva jako občané navštívené země [12].
27
V České legislativě jsou práva zdravotně postižených osob, a nejen jich, zakotvena v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky. V prvním článku se hovoří, že „lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné“ (Nolč a kol., str. 7). Článek 3, odstavec jedna, hovoří o právech a svobodách, která jsou zaručena pro všechny a nezáleží přitom na rase, pohlaví, barvě pleti, jazyku, náboženství, národního či sociálního původu, politického smyšlení nebo příslušnosti k národnostní či etnické menšině. Tento článek vychází z Deklarace práv člověka a občana a také je inspirován Všeobecnou deklarací lidských práv a svobod (Nolč a kol.). Dále pak se setkáváme v českém zákonodárství se zákonem č.198/2009 Sb., který je nazván jako „Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů“ neboli také antidiskriminační zákon. Zákon navazuje na Listinu základních práv a svobod a vychází z mezinárodních smluv. Specifikuje se na vymezení práva pro rovné zacházení a zakazuje diskriminaci [33]. V § 2 definuje přesné vymezení diskriminace, a uvádí, že: „přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru“ [33]. b) Využívání dopravních prostředků osobami zdravotně postiženými je také zakotveno v několika
normách
a
právních
předpisech.
Například
v železniční
dopravě
se setkáváme s „Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/ 2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě“. Zde se v desátém odstavci řeší přístupnost železniční dopravy pro všechny. Je zde zmíněn požadavek, že by zdravotně postižené osoby a osoby se sníženou schopností pohybu a se sníženou orientací měly mít možnost využívat železniční dopravu stejně, jako ostatní občané. Dále je pozornost soustředěna na dobré informování zdravotně postižených lidí ohledně podmínek přepravy, přístupnosti vozidel nebo vybavení vlaku. Pamatuje se i na smyslově postižené. Osobám se smyslovým postižením by měly být 28
informace poskytovány na základě vizuálního a akustického systému. V jedenáctém odstavci je řešeno, že železniční podniky a provozovatelé stanic by měly usilovat o co nejlepší přístupnost budov, drážních vozidel podle platných předpisů [21]. Zásady řešení místních komunikací, bezpečností a uspořádáním komunikací se zabývá česká technická norma „ČSN 73 6110 změna Z1 Projektování místních komunikací“. Kapitola 10 a 14 řeší otázku parkovacích míst v obytné zóně pro zdravotně postižené osoby, včetně technických požadavků na tato místa. Zabývá se i řešením bezbariérovosti při stavbě chodníků, tramvajových zastávek, přechodů aj., zde se vždy musí brát v úvahu speciální požadavky zdravotně postižených osob [7]. V oblasti veřejné dopravy je v České republice nejdůležitější zákon „č.194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících“. Základním tématem zákona je stanovení postupů územních jednotek při zajišťování veřejné dopravy. Ta by měla být přístupná pro všechny a neměla by tvořit bariéry [43]. V posledních letech došlo k posílení práv zdravotně postižených osob i v letecké dopravě, tu pak upravuje „nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě“. Jsou zde stanovena pravidla pro poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením tak, aby odpovídala jejich specifickým požadavkům. Nařízení umožňuje využívání letecké dopravy zdravotně postiženým lidem stejným způsobem, jako využívání pro běžné cestující. Tento fakt by měl předejít diskriminaci [2].
c) Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení upravuje „vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“. V úvodním ustanovení se hovoří o technických požadavcích, které jsou důležité pro stavby a jejích částí, aby zabezpečily její užívání „osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentální postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let“ [44].
29
V dalších kapitolách jsou zmíněny minimální počty parkovacích míst pro zdravotně postižené osoby u veřejných zařízení, například pokud je celkový rozsah parkoviště 2 až 20 míst na stání, musí být alespoň jedno místo vyhrazené pro zdravotně postižené osoby [44]. V § 6 jsou popisovány přístupy do staveb a občanských prostorů, které musí být zajištěny „vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy“ [44]. V ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch musí být alespoň 5 % pokojů, které splňují požadavky bezbariérovosti. U obytných a pobytových částí musí být zabezpečena možnost otáčení vozíku o 360°. Umístění zásuvek, vypínačů, dveřních klik atd. musí být ve výšce 600 až 1200 mm a nejméně 500 mm [44]. Pro osoby s omezenou schopností orientace je pak důležité, aby byly použity rozvody energie, které jsou dostačující, a není potřeba používat ostatní spotřebiče s otevřeným ohněm. Pokoje musí být vybaveny alespoň třemi dvojitými zásuvkami pro využití kompenzačních pomůcek atd. [44]. Úprava sociálního zařízení jak v ubytovacích, tak pohostinských zařízení musí splňovat také řadu závazných nařízení. Zejména pak stěny musí umožnit zakotvení madel s nosností 150 kg, protiskluzová podlaha je samozřejmostí. Kabina toalety musí mít minimálně 1800 mm x 2150 mm. Mísa musí umožnit jak přední, zadní tak i boční nástup. Splachovadlo musí být umístěno v dosahu osoby sedící na míse. Vodorovná madla u mísy musí být ve výšce 800 mm od podlahy. Umyvadlo musí být přizpůsobeno podjezdu osoby na vozíku atd. [24]. V české legislativě se setkáváme i se „zákonem č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony“. Zde jsou patrné požadavky při stavbě budovy, aby mohla být využívána osobami se sníženou pohyblivostí a orientací [47]. d) Debarierizace kulturně-historických památek je proces, při kterém dochází k odstraňování bariér u kulturně historických památek, aby zdravotně postižené osoby měly rovný přístup k těmto atraktivitám jako zbytek veřejnosti [18]. 30
V české legislativě na odstraňování bariér u kulturně-historických památek pamatuje opět vyhláška „č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“. Dle této vyhlášky se ale bezbariérová dostupnost památky musí přizpůsobit zájmům státní památkové péče. Z toho plyne, že se nemůže zpřístupnit
každá
památka
kvůli
historickým
hodnotám
budovy.
Přístupy
do památkových objektů „musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Vstupy musí být v úrovni komunikace pro chodce“. Pokud tomuto brání technické důvody, může být přístup zajištěn i nájezdovou rampou či zdvihající plošinou. V objektu také musí být vhodně umístěny informace o bezbariérovosti, nejčastěji zajištěné speciálními symboly [44]. e) Bezbariérové budovy sportovně-rekreačních zařízení jsou velmi důležité pro osoby zdravotně postižené v rámci rehabilitační péče. Sportovní aktivity zdravotně postiženým osobám zlepšují fyzickou a psychickou kondici, dále jím pomáhají k začleňování se do běžného občanského života díky kontaktům mezi postiženými a zdravými občany. Jelikož v současnosti existují různé sportovní soutěže a hry pro zdravotně postižené osoby, je potřeba tuto skutečnosti upravit i zákony (Šnajdarová, 2007). V České republice se otázkou bezbariérových budov sportovně-rekreačních zařízení zabývá také vyhláška „č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“. Definuje, že u sportovních objektů musí být přístupné bezbariérově jak sportoviště, tak i závodiště, hlediště a zázemí. Ze zázemí jsou to pak především šatny a hygienické zařízení. U sportovně-rekreačních objektů jsou zvýšené nároky na prostory kvůli sportovním vozíkům. Například v hygienickém zařízení a v šatnách musejí být umístěna madla do nosnosti 150 kg, dále pak manipulační prostor musí být minimálně o průměru 1500 mm. Podlaha musí být protiskluzová a parametry na toaletu jsou stejné jako u hygienického zázemí v pohostinských a ubytovacích budovách. Sprchové kouty a boxy musí mít nejméně rozměry 900 x 900 mm atd. [44].
31
U plaveckého bazénu, relaxačních a vodních prostor musí být bezbariérový přístup zajištěn pomocí schodů a zvedáků, nebo schodů a zvýšeného okraje. Podle technických parametrů zde musí být opět minimální manipulační plocha 1500 mm, dále pak okraj bazénu musí být 400 až 500 mm vysoký a 300 až 400 mm široký. Podél celé šířky tohoto okraje musí být umístěno alespoň jedno madlo. Hladina vody by měla dosahovat maximálně výšky 200 mm pod okrajem [44].
32
2
Analýza potenciálu Žďáru nad Sázavou a okolí pro
rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob Potenciál cestovního ruchu chápeme jako soubor územních podmínek a předpokladů, které přispívají k rozvoji cestovního ruchu. Do těchto předpokladů řadíme přírodní prostředí, kulturně-historické dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti [1].
2.1
Cíl a metodika zkoumání
Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Žďáru nad Sázavou a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Z hlediska územního vymezení nás zajímá okres Žďár nad Sázavou. V návaznosti na cíl bylo stanoveno pět výzkumných otázek: -
Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí?
-
Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována?
-
Jak jsou pohostinská zařízení ve Žďáru nad Sázavou a okolí připravena na návštěvu zdravotně postižených osob?
-
Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci ve Žďáru nad Sázavou a okolí?
-
Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby ve Žďáru nad Sázavou a okolí?
Při zpracovávání praktické části bakalářské práce jsme využívali především sekundární zdroje dat. Jedná se o data poskytnutá informačními centry v okrese Žďár nad Sázavou, především informačním centrem Nového Města na Moravě, Velkého Meziříčí a Žďáru nad Sázavou. Tyto informační centra nám poskytla detailní databáze ubytovacích zařízení. Další zařízení a atraktivity jsme dohledávali na oficiálních stránkách měst a obcí, na turistických portálech, na portále kraje Vysočina, v databázích Českého statistického úřadu atd. Oslovili jsme také Klub českých turistů (dále jen KČT).
33
U získaných dat, jsme ověřovali bezbariérovost prostřednictvím telefonické, emailové komunikace (turistické trasy), osobní návštěvou a osobní konzultací s provozovatelem vybraného zařízení (muzea, galerie, kostely, zámky). Za účelem hodnocení potenciálu ve Žďáru nad Sázavou a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob byla vypracována stupnice hodnocení (tabulka 3). Jedná se o subjektivní metodu hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Tabulka 3: Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob Bodové hodnocení
Kvantitativní hodnocení
Kvalitativní hodnocení
0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37
1 2 3 4
základní průměrný zvýšený výborný
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Linderová, 2012 a Regionalizácie cestovního ruchu v Slovenskej republice z roku 2005. K hodnocení potenciálu oblasti pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob jsme stanovili hodnotící kritéria. Za podstatná kritéria pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob považujeme bezbariérová ubytovací zařízení, bezbariérová pohostinská zařízení, bezbariérová sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času, existence bezbariérových kulturně-historických památek, nabídky cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu, webové informační portály pro zdravotně postižené osoby.
34
Tabulka 4: Hodnotící kritéria na úrovni okresů Hodnotící kritérium
Charakteristika
Body
-
méně než 10 % všech UZ více než 10 % všech UZ více než 15 % všech UZ více než 20 % všech UZ méně než 10 % všech PZ více než 10 % všech PZ více než 15 % všech PZ více než 20 % všech PZ
Sportovně-rekreační zařízení
-
bezbariérová koupaliště/aquaparky (ano/ne) fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) jiná sportoviště (ano/ne)
Přístupné cyklotrasy a turistické stezky
-
méně než 10 % turistických stezek více než 10 % turistických stezek méně než 10 % cyklotras více než 10 % cyklotras přizpůsobeny sjezdovky a trasy běžeckého lyžování
2 3 2 3 3
-
hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem hrady/zámky/kostely částečně přístupné hrady/zámky/kostely zcela přístupné muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem muzea/galerie/skanzeny částečně přístupné muzea/galerie/skanzeny zcela přístupné divadla přístupná s doprovodem divadla přístupná částečně nebo zcela nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano/ne) nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v zahraničí (ano/ne)
1 2 3 1 2 3 1 2
Bezbariérová ubytovací zařízení
Bezbariérová pohostinská zařízení
Kulturně-historické památky
Cestovní kanceláře Webové informační portály
-
ano/ne
0 1 2 3 0 1 2 3 2/0 2/0 2/0
1/0 2/0 1/0
Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinská zařízení Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Linderová, 2012 Bezbariérovost jsme posuzovali zejména z pohledu tělesně postižených osob, tzn. prostory uzpůsobené pro lidi na vozíčku. Pokud se vozíčkář do objektu dostane zcela sám bez pomoci a může se zde i libovolně pohybovat, jedná se o celkovou bezbariérovost. Jestliže vozíčkář může navštívit prostory pouze v přízemí budovy, nebo v určitých částech objektu, považujeme bezbariérovost za částečnou. A jestli se zde vyskytují maximálně tři schůdky nebo dveře, které jsou potřeba otevřít pro projetí vozíčku, je v tomto případě zapotřebí pomoc od jiné osoby, a proto se jedná o dostupnost s doprovodem. Nedostupné jsou objekty, ve kterých se vyskytují velká schodiště, točitá schodiště, úzké dveře, nezpevněné povrchy pro vozík, úzké prostory apod.
35
Co se týče zrakově a sluchově postižených osob, bezbariérovost pro ně jsme posuzovali na základě speciálních pomůcek a zařízení. Např. zdali se v objektu nacházejí texty v Braillově písmu, personál ovládá znakovou řeč, možnost pohmatu u expozic nebo speciální audio-frekvenční zesilovací systém. Pokud se v objektu žádné speciální zařízení pro tento druh postižení nevyskytuje, chápeme zařízení jako bariérové pro sluchově a zrakově postižené osoby. Pokud jsou přítomny alespoň popisky nebo informační tabule u expozic, objektů, bereme tuto skutečnost za částečnou bezbariérovost pro sluchově postižené návštěvníky. Zde již záleží na rozhodnutí každého jedince, jestli objekt či atraktivitu, i když pro něho není zcela speciálně uzpůsobená, navštíví. Okres Žďár nad Sázavou leží v kraji Vysočina. Převážně se nachází v Českomoravské vrchovině a je obklopen řekami Chrudimkou, Oslavou, Svratkou a Sázavou. Sousedí s okresy Třebíč, Brno-venkov, Blansko, Svitavy, Chrudim, Havlíčkův Brod a Jihlava. Nejvyšším bodem okresu je hora Devět skal (836 m n. m.). Území je díky svým přírodním krásám a zajímavostem vyhledávané jak pro letní, tak i pro zimní dovolené. Za nejoblíbenější turistická letoviska lze považovat Velké Dářko, Fryšavu, Tři Studně, Žákovo Horu, Nové Město na Moravě, Jimramov, Milovy atd. Nemůžeme opomenout CHKO Žďárské vrchy (založenou 1970), která do oblasti zasahuje. Co se týká kulturních památek, stojí za zmínění kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je zároveň památkou UNESCO [13]. Žďár nad Sázavou je největší a nejlidnatější okres Vysočiny. V okrese se nachází 174 obcí, z nichž je 6, které mají status města, a to Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Velká Bíteš a Svratka. Z toho první čtyři zmíněné mají zároveň funkci obcí s rozšířenou působností. Rozloha okresu je 1 579 km2, což představuje zhruba 23 % z celkové rozlohy kraje. K roku 2013 v celém okrese žilo celkem 119 445 obyvatel [13, 27].
2.2
Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně
postižených osob K lokalizačním předpokladům území patří přírodní a kulturně-historické předpoklady, které vytvářejí potenciál území a primární nabídku cestovního ruchu (Plesník, 2008). K přírodním předpokladům řadíme jeskyně, národní parky, chráněné krajinné oblasti aj. 36
U kulturně-historických atraktivit jsme pozornost zaměřovali na zámky, hrady, kostely, tvrze či skanzeny. A jako kulturně-společenské zařízení jsme zkoumali muzea, galerie, divadla, kina aj.
2.2.1 Přírodní atraktivity Na území okresu Žďár nad Sázavou se nenacházejí žádné přístupné jeskyně, národní parky nebo vinařské stezky. Je zde pouze jedna chráněná krajinná oblast, a tou jsou Žďárské Vrchy. CHKO se rozprostírá na území okresů Havlíčkův Brod, Chrudim, Svitavy a Žďár nad Sázavou. CHKO Žďárské vrchy leží v nadmořské výšce od 490 do 836,3 m. Rozloha území je přibližně 70 940 ha, největší část z toho zaujímají lesy, a to 46 %, následuje zemědělská půda s 44 %, vodní plochy zde tvoří 1,9 %. Chráněná krajinná oblast byla zřízena z důvodu zachování kulturní krajiny, kde mají velký význam přirozené ekosystémy. K nejvzácnějším částem oblasti patří především rašeliniště a mokřadní společenstva, také je zde významná voda, jelikož již od středověku na území byla budována hustá rybniční síť. Typický krajinný ráz představují rulové skalní útvary [35]. Žďárské Vrchy jsou díky své jedinečné krajině, velmi navštěvovaným místem. Nejčastěji turisté jezdí za odpočinkem na letní pobyty k rybníkům, ale také zde můžeme vidět aktivnější návštěvníky, kteří dávají přednost sběru lesních plodin a turistice. K nejobvyklejším formám turistiky patří především pěší turistika, cykloturistika a v posledních letech zaznamenává rozvoj také hippoturistika, v zimě je oblíbeným sportem lyžování. Pro návštěvníky jsou zde zřízeny 4 naučné stezky, a to Naučná stezka Žďárskými vrchy křížem krážem, Naučná stezka Babín, Naučná stezka Dářská rašeliniště a Naučná stezka Žákova hora. Bohužel ani jedna stezka není nijak bezbariérově uzpůsobená pro zdravotně postižené návštěvníky [35, 39]. Co se týče maloplošných zvláště chráněných oblastí, najdeme jich v této oblasti 50. Největší podíl mají přírodní památky, těch je 37, následuje 9 přírodních rezervací a 4 národní přírodní rezervace. Jako příklad můžeme uvést národní přírodní rezervaci Velké Dářko, přírodní rezervaci Čtyři palice, přírodní památku Les na dolíku nebo Milovské perníčky [48].
37
2.2.2 Kulturně-historické atraktivity Při zkoumání bezbariérovosti u kulturně-historických objektů jsme se často setkali s nemožností jakékoliv bezbariérové úpravy. Tomuto často zabraňuje státní památková péče, především u objektů s historickou hodnotou. V okrese se v současnosti nenachází žádný dochovaný hrad, je zde pouze 8 zřícenin hradů. Žádná zřícenina hradu není bezbariérově uzpůsobená, jak pro tělesně postižené, tak pro zrakově a sluchově postižené návštěvníky. Co se týče bezbariérovosti zámků (tabulka 5), je potřeba zmínit, že některé zámky byly navráceny do soukromého vlastnictví, jmenovitě zámek Jimramov (bariérový) a zámek Žďár nad Sázavou. Také jsou některé zámky v rekonstrukci a v současné době pro veřejnost nepřístupné nebo je přístupná pouze určitá část, kde rekonstrukce neprobíhá. Avšak po rekonstrukci se u některých z těchto zámků počítá s částečnou bezbariérovostí. Bohužel plánovaný konec rekonstrukcí zatím není znám. V zámku Velké Meziříčí je v současné době bezbariérově přístupný pouze výstavní sál, zbytek zámku je přístupný s doprovodem. Od letní sezóny 2015 se počítá se zabudováním výtahu, který zpřístupní prostory zámku i osobám s omezenou schopností pohybu. V zámku Stránecká Zhoř bude po dokončení rekonstrukce bezbariérově přístupná knihovna, plánovaná je i sekce v Braillově písmu. Balónový zámek Radešín je také v částečné rekonstrukci. Plánuje se zde zřídit i ubytování, ale bohužel bezbariérové nebude, jelikož by mělo být umístěno v patře, a výtah zde není možný. Nicméně v letních měsících je bezbariérově přístupná zahrada, kde se konají kulturní akce a výstavy. Pořádají se zde lety balónem a jeden z košů balónů je speciálně uzpůsoben pro vozíčkáře. Zámek Žďár nad Sázavou je pro veřejnost přístupný. Nachází se zde galerie Kinských, do které vede jeden schod. Také jsou zde stálé expozice, a to Jana Blažeje Santiniho a Umění baroka ze sbírek Národní galerie a Muzeum knihy. Do těchto expozic bezbariérový přístup není. V současnosti je bezbariérový areál a WC. Ale během jedné nebo dvou sezón majitelé Kinští plánují nový provoz, ve kterém se bude řešit otázka bezbariérovosti ve větším rozsahu. 38
Zámek Křižanov v současnosti není přístupný veřejnosti jako kulturně-historický objekt, ale od roku 1960 je zde umístěn ústav pro zdravotně postiženou mládež. Celý areál je tedy plně bezbariérový. Jsou zde lůžkové výtahy, výtahové plošiny, personál je školen v ovládání znakové řeči. Vzhledem k jeho současné funkci ho ale z hlediska potenciálu CR zdravotně postižených nehodnotíme. Tabulka 5: Bezbariérově přístupné zámky v okrese Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Zámek
Velké Meziříčí
Radešín
Žďár nad Sázavou
Stručný popis V zámku umístěno muzeum, v roce 1723 přestaven do barokního slohu Od 18. století přestaven do barokního stylu Bývalý cisterciácký klášter
Prostory zámku BD (Výstavní sál – B)
Výstavní sál - ČB
ND
Zámek - ND Zahrada - B
ND
ND
ČB (Galerie Kinských – BD Areál – B WC – B)
Galerie Kinských - ČB
ND
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérový, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle portálu Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví V okrese se dále nachází cca 63 kostelů. Vycházeli jsme z údajů turistických portálů kraje Vysočina a webových stránek obcí. Většina kostelů neslouží jako kulturněhistorická atraktivita, ale otevírají se pouze na bohoslužby, nebo církevní akce. Protože většina kostelů byla při osobní návštěvě zavřena, zjišťovali jsme jejich bezbariérovost telefonicky. Do interiéru některých kostelů lze nahlédnout přes uzamčené vnitřní prosklené dveře. Některé kostely je možné navštívit po předchozí domluvě. Žádný neposkytuje veřejné WC, a tudíž ani žádné WC pro vozíčkáře. Bezbariérovost uvádíme u všech kostelů bez ohledu na čas, kdy jsou otevřené (tabulka 6). Většina kostelů je jen částečně bezbariérová, je zde pouze bezbariérový vstup, ale další prostory již uzpůsobeny bezbariérově nejsou.
39
Tabulka 6: Bezbariérově přístupné kostely v okrese Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Název kostela
Obec
Kostel sv. Jakuba
Dalečín
Kostel sv. Matouše
Fryšava pod Žákovou Horou
Kostel Narození P. Marie
Jimramov
Kostel sv. Šimona a Judy
Poznámka
Nájezdová rampa Nevidomý varhaník zajišťuje prohlídku Nájezdová rampa
ČB
ND
ND
ND
ND
ČB
ČB
ND
ND
Strážek
Nájezdová rampa
ČB
ND
ND
Kostel sv. Havla
Sulkovec
Nájezdová rampa
ČB
ND
ND
Kostel sv. Ondřeje
Vojnův Městec
Nájezdová rampa
ČB
ND
ND
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Žďár nad Sázavou
Nájezdová dřevěná rampa
Areál – B Kostel - BD
ND
ND
Kostel sv. Vavřince
Bohdalov
Boční vchod 1 schod
BD
ND
ND
Kostel Panny Marie
Březí
Bez schodů
ČB
ND
ND
Kostel sv. Jakuba
Bukov
2 schody
BD
ND
ND
Kostel sv. Bartoloměje Kostel Nejsvětější Trojice, sv. Vavřince a sv. Michaela Kostel sv. Petra a Pavla
Košíkov
1 schod
BD
ND
ND
Bystřice nad Pernštejnem
Nájezdové rampy
ČB
ND
ND
Křoví
1 schod
BD
ND
ND
Kostel sv. Jana Křtitele
Měřín
3 vchody bez schodů
ČB
ND
ND
Kostel sv. Havla
Rožná
1 schod
BD
ND
ND
B
B
ND
ČB
B
ND
rampa, sluchátka pro nedoslýchavé + zesilovače, upravené lavice pro vozíčkáře Bez schodů, zesilovače
evangelický kostel
Nové Město na Moravě
Kostel sv. Václava
Nové Veselí
Kostel sv. Máří Magdalény
Olešná
1 schod
BD
ND
ND
Kostel Nanebevzetí P. Marie
Nové Město na Moravě
Nájezdová rampa
ČB
ND
ND
40
Tabulka 6: pokračování Označení bezbariérovosti Název kostela
Obec
Poznámka
Kostel sv. Jakuba
Velká Losenice
1 schod
BD
ND
ND
Kostel sv. Mikuláše
Velké Meziříčí
Bez schodů
ČB
ND
ND
Kostel Nejsvětější trojice
Velké Meziříčí
3 schody
BD
ND
ND
Kostel sv. Prokopa
Žďár nad Sázavou
1 schůdek
BD
ND
ND
Kostel sv. Jana Křtitele
Velká Bíteš
Nájezdová rampa
ČB
ND
ND
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – Nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2015
2.2.3 Kulturně-společenské zařízení Muzea, galerie, kina, divadla a ostatní kulturně-společenské zařízení mají v okrese také své zastoupení. Najdeme zde 10 galerií a 10 muzeí. Některé galerie a muzea jsou součástí zámků. I v těchto zařízeních je pamatováno na zdravotně postižené návštěvníky a jsou pro ně bezbariérově uzpůsobena. Bezbariérové galerie uvádí tabulka 7, bezbariérová muzea tabulka 8. Horácká galerie se nachází v Novém Městě na Moravě. Je umístěna v prostorách bývalého zámku. V tomto zařízení je možno využít výtah pro tělesně postižené návštěvníky, který je dopraví do prvního, druhého patra a podkroví. Bezbariérové WC je také dostupné. Bohužel galerie je i přesto pouze částečně bezbariérová. Kvůli tomu, že se jedná o historický objekt, nemůže být veškerý prostor pro vozíčkáře plně zpřístupněn. S vozíčkem se osoba například nedostane do sklepení či sklářské expozice. Co se týká zrakově postižených osob, je jim zde za doprovodu umožněna haptická prohlídka plastik. Galerie do budoucna zvažuje rozšíření nabídky na další oblasti postižení. Dojde k doplnění stávajícího vybavení o skládací vozík, transportní lišty či popisky u expozic, které se zde zatím nenacházejí.
41
Galerie Sýpka v obci Osová Bítýška sice bezbariérová není, ale pravidelně se zde pořádají vernisáže. Součástí vernisáží jsou divadelní představení, ve kterých hrají právě sluchově postižené osoby. Galerie Sněžné, která se nachází ve stejnojmenné obci Sněžné, je částečně bezbariérový objekt. Je zde bezbariérově uzpůsobený hlavní vchod, kam se vozíčkář dostane po nájezdové plošině. Dveře pro projetí vozíčku jsou dost široké a v dalších prostorech vozíčkář také nemá problémy s pohybem. Bohužel do sklepení budovy se vozíček nedostane, jelikož se zde nachází dlouhé točité schodiště. Tabulka 7: Bezbariérově přístupné galerie v okrese Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Galerie
Horácká galerie
Galerie Sněžné
Stručný popis
Budova přestavěna do novorenesančního stylu v roku 1874 Je otevřena od roku 1997 a je zde celoroční provoz
ČB (WC – B)
ND
B
ČB
ND
ND
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle portálu přírodní a kulturní dědictví kraje Vysočina Bezbariérových muzeí se v okrese nachází šest. Jedná se o Horácké muzeum, které je zároveň spojené s informačním centrem města. Vozíčkáři se do budovy i do renesanční síně dostanou bez problémů sami. Na dvorek muzea, kde se nachází Mlejnek z víru, se vozíčkář dostane pomocí nájezdové rampy. Do dalších expozic plně bezbariérový přístup není, ale je zde možnost vypůjčení lyžin, alespoň do přízemní části expozice. V současné době se muzeum pokouší získat dotaci, aby mohlo vybudovat zcela bezbariérové zázemí, kde bude i výtah. Pro zrakově a sluchově postižené návštěvníky muzeum žádné možnosti neposkytuje. Městské muzeum Velká Bíteš má zcela bezbariérový vstup do výstavních prostor. Pro sluchově postižené je zde možnost audio videa v návaznosti na téma výstavy. Také je možné u některých výstav a expozic pro zrakově postižené osoby využití haptického kontaktu s předmětem. Avšak jsou to předměty pouze některé. Většinou se jedná
42
o sbírkové předměty, u kterých je možnost poškození či zničení minimalizováno. Vše probíhá pod dozorem odborně školeného personálu. Regionální muzeum – Moučkův dům sídlí v současnosti ve dvou budovách. První budova je Tvrz. Jedná se o místo, kde se pořádají krátkodobé výstavy. Pro vozíčkáře je dostupná přímo z ulice. Výstavní místnosti se nacházejí v přízemí, dveře jsou široké k projetí vozíčku a nejsou zde žádné schody. Moučkův dům je stálá expozice města a nachází se v druhé budově muzea. Také uvnitř najdeme bezbariérové WC. Výstavní místnosti jsou v přízemí a v prvním patře, výtah zde není a do patra vedou točité schody. Zrakově postiženým osobám je v obou budovách umožněna prohlídka s průvodcem a možnost pohmatu u některých expozic. Pro sluchově postižené návštěvníky jsou u stálých expozic přístupné texty do ruky, kde jsou informace o jednotlivých předmětech. Bohužel tyto texty s popisy u krátkodobých výstav nejsou k dispozici, protože se to muzeu finančně nevyplatí. Texty jsou umístěny u vstupu do každé místnosti. Nechybí zde ani videoprezentace o historii města, obyvatelích atd. doplněna krátkými texty. Muzeum vlastní dotykové obrazovky, kde si každý může vyhledat informace, které ho zajímají. Malé muzeum malých motocyklů (neboli Depozit – muzeum veteránů) je bezbariérové. Vozíčkáři se mohou pohybovat ve všech prostorách sami bez omezení. Pro sluchově postižené návštěvníky jsou u každého exponátu dostupné popisky ve větším písmu a zrakově postiženým osobám je umožněn haptický kontakt s předměty. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem je částečně bezbariérové, vozíčkář se zde nedostane do podzemí. Do prvního poschodí, kde je stálá expozice, se dostanou sami pomocí výtahu, který vede i do půdní galerie. Tady se pořádají výstavy, koncerty a přednášky. Posledním muzeem je Modelové království Vysočiny. V tomto objektu je schodiště opatřeno kolejnicemi, proto je zde potřeba pomoc druhé osoby.
43
Tabulka 8: Bezbariérově přístupná muzea v okrese Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Muzeum
Obec
Horácké muzeum
Nové Město na Moravě
Městské Muzeum
Velká Bíteš
Regionální muzeum – Moučkův dům Malé muzeum malých motocyklů Městské muzeum Modelové království Vysočiny
Žďár nad Sázavou
Bystřice nad Pernštejnem Bystřice nad Pernštejnem Žďár nad Sázavou
ČB (Vstup, renesanční sál – B Dvůr – B Expozice – BD)
ND
ND
ČB (Výstavní prostory – B)
B
B
Tvrz – ND Moučkův dům - B
Obě budovy - B
B
B
B
ČB
ND
ND
BD
ND
ND
ČB (Tvrz – B Moučkův dům – ČB WC – B)
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, BD – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Divadla a kina se nacházejí většinou ve velkých kulturních domech (dále jen KD), kde jsou i další společensky využitelné prostory, jako sály pro koncerty, výstavy, veletrhy aj. V okrese se nachází šest kulturních domů. Žádné kino ani divadlo není plně bezbariérové. S doprovodem se vozíčkář dostane do kina Flip, které se nachází ve Velké Bíteši. Další kino, jenž je dostupné s doprovodem, se nachází v KD Nového Města na Moravě. Co se týče divadel, tak jediné divadlo přístupné s doprovodem, je Městské divadlo nacházející se v KD ve Žďáru nad Sázavou. Obecně pak kulturní domy již nějaké možnosti bezbariérovosti poskytují. Například KD Nového Města na Moravě. Je zde bezbariérový vstup, dále možnost pohybu pomocí výtahu a nechybí ani bezbariérové WC. Další KD v Bystřici nad Pernštejnem má vstup za asistence, a jeden bezbariérový velký sál. V letošním roce dům projde rekonstrukcí a bezbariérovost je jednou z hlavních otázek, které budou řešeny. 44
Tabulka 9: Bezbariérová kina, divadla, kulturní domy v okrese Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Kina, divadla, kulturní domy
Poznámka
Kino Flip
U vstupu schod
BD
ND
ND
Kino Nové Město na Moravě
Vstup boční stranou, 1 schod
BD
ND
ND
Městské divadlo
1 schod u vstupu
ND
ND
ND
ND
ND
ND
BD (WC – B) ČB KD Nové Město na Moravě
Nájezdová rampa
KD Bystřice nad Pernštejnem
U stopu 2 schody
(Vstup – B, výstavní sál – B, WC- B) BD (velký sál – B)
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2015
2.2.4 Ostatní atraktivity Turistický portál výletník.cz uvádí, že v okrese se nachází kolem 45 značených turistických tras. V současnosti se připravují projekty do budoucna ve spolupráci s krajem Vysočina, které budou splňovat bezbariérové požadavky na turistické trasy. V okrese Žďár nad Sázavou se podle informací získaných z turistických portálů měst nachází 24 naučných stezek. Nejvíce stezek (11) se vyskytuje na Žďársku. Následuje Novoměstsko, se svými 7 naučnými stezkami, dále pak Velkomeziříčsko s 5 naučnými stezkami. Nejméně naučných stezek má Bystřicko, a to pouze jednu. Z celkového počtu je pouze pět stezek označováno za bezbariérové (tabulka 10). V procentuálním vyjádření se jedná o 20,8 % bezbariérových naučných stezek. Jedná se o dvě stezky na Žďársku, dvě na Velkomeziříčsku a jednu na Novoměstsku. Ovšem z celkového počtu turistických tras tvoří tyto jen 11,1 % bezbariérových tras.
45
Naučná stezka Borovice Lánská (na Žďársku) je zaměřená na poznání oblastí, kde se pěstuje borovice lánská. Vede po lesní cestě, je dobře značena šipkami a kromě vozíčkářů je vhodná i pro pěší, cyklisty nebo kočárky. Jsou zde čtyři informační tabule, stezka je tedy částečně bezbariérová i pro sluchově postižené návštěvníky [22]. Naučná stezka kolem Konventského rybníka je jedna ze dvou samostatných částí naučné stezky okolo Zelené hory. Trasa začíná a končí před zámkem Žďár nad Sázavou a pokračuje přírodou. Je vhodná nejen pro vozíčkáře, ale také pro kočárky a pěší. Cyklisté zde mají vjezd zakázán. Přístupnost trasy je během celého roku a vede po dřevěných chodnících [23]. Trasa Balinským údolím – červená stezka s interaktivními prvky pro děti (Velkomezižíčsko), se soustředí na poznání Balinského údolí z odborného pohledu. Na začátku stezky je možné parkovat osobním automobilem. Na trase je k dispozici občerstvení. Vede po zpevněné cestě, ale pro vozíčkáře je sjízdná pouze do desátého bodu zastavení (do panelu Mapa naučných stezek). Dále je vhodná pro běžkaře, cyklisty, kočárky a pěší [41]. Trasa Nesměřským údolím – modrá stezka s interaktivními prvky pro děti (Velkomeziříčsko), je zaměřená na poznávání světa bezobratlých živočichů. U stezky není možnost parkování, a také se zde nenachází občerstvení. Stezka je zpevněná jen do panelu „Jak to vidí motýlice“. Opět je vhodná jak pro běžkaře, cyklisty, kočárky, tak i pěší [42]. Trasa Městskou památkovou zónou Nového Města na Moravě vede historickým jádrem města. Jedná se o nenáročnou trasu, která vede kolem Vratislavova náměstí. Je vhodná jak pro pěší, tak pro vozíčkáře a právě díky nenáročnosti je doporučována i seniorům. Na trase je několik zastávek, např. Horácké muzeum, rodný dům Karla Němce, Arboretum, Novoměstský zámek atd. [20].
46
Tabulka 10: Bezbariérové naučné stezky v okrese Žďár nad Sázavou Stručný popis
Označení bezbariérovosti
Trasa
Délka
Počet zastavení
Časová náročnost
Borovice Lánská
3 km
4
1 hod
B WC - ND
ČB
ND
Kolem Konventského rybníka
2,6 km
5
1 hod
B
ND
ND
Balinským údolím
5 km
16
2,5 hod
ČB
ND
ND
3 km
5
1 hod
ČB
ND
ND
1,5 km
22
45 min
B
ČB
ND
Nesměřským údolím Městská památková zóna Nového Města na Moravě
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Podle informací, které jsme získali z portálu cyklotrasy.cz a z KČT, se v okrese nachází 22 cyklotras. Najdeme zde 2 bezbariérové cyklotrasy (tabulka 11). Pokud vyjádříme přístupnost cyklotras procentuálně, získáme 9,1 % přístupných cyklotras. První z nich je cyklostezka Přibyslav – Sázava. Jedná se o trasu, která začíná u vlakového nádraží v obci Přibyslavi a končí v obci Sázava. Vede po trase bývalé železniční tratě. Po cestě jsou vybudována dvě místa pro odpočinek, která jsou zastřešena a je zde možnost využití laviček, stolků a stojanů na kolo. Cyklostezka je asfaltová a po trase jsou posázeny informační tabule s informacemi o stezce a o okolních obcích, to považujeme za částečnou bezbariérovost pro zrakově postižené osoby. Obecně je trasa vhodná pro cykloturisty, in-line bruslaře, vozíčkáře, pěší turisty a běžkaře [5]. Druhou trasou, kterou považujeme za částečně bezbariérovou, je cyklotrasa Žďár nad Sázavou – Polnička – Velké Dářko. Ze Žďáru nad Sázavou do Polničky se jedná o asfaltovou trasu, ale dále až k Velkému Dářku pokračuje pouze po polní cestě, kde chybí cyklistické značení. U přehrady Velké Dářko je možnost koupání a je zde umístěno i občerstvení [6].
47
Tabulka 11: Bezbariérové cyklotrasy v okrese Žďár nad Sázavou Stručný popis
Označení bezbariérovosti
Trasa
Délka
Terén
Přibyslav-Sázava
9 km
rovinatý
B
ČB
ND
Žďár nas Sázavou-PolničkaVelké Dářko
10 km
rovinatý
ČB Občerstvení ND
ND
ND
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Podle serveru turistik.cz se v okrese nacházejí čtyři rozhledny. Přesně řečeno rozhledna Horní les, Rosnička, Karasín a rozhledna na Šiklově Mlýně. Ani jedna z těchto rozhleden není nijak bezbariérově uzpůsobená. Při výstupu na ně, je potřeba vyjít několik schodů nahoru. Neposkytuje ani žádné speciální možnosti pro zrakově postižené. Z toho vyplývá, že je nedostupná pro tělesně a zrakově postižené osoby. Pokud bychom uvažovali o dostupnosti pro sluchově postižené návštěvníky, můžeme rozhledny, i přestože nejsou vybaveny žádnými speciálními pomůckami, pokládat za částečně bezbariérové.
2.3
Realizační předpoklady
K realizačním předpokladům řadíme stravovací, ubytovací a sportovně-rekreační zařízení, dále možnosti dopravy do regionu. Jsou doplněním k lokalizačním předpokladům a umožňují jejich využívání návštěvníky.
2.3.1 Ubytovací zařízení Podle údajů Českého statistického úřadu se v okrese Žďár nad Sázavou nachází 168 ubytovacích zařízení. Nicméně po konzultaci s informačními centry jsme zjistili mnohem větší číslo. Získali jsme zpracované databáze ubytovacích zařízení informačních center. Díky těmto informacím můžeme říci, že nejvíce možností pro ubytování se nachází v obci s rozšířenou působností (dále jen ORP) Nové Město na Moravě. Zde je 151 ubytovacích zařízení, z toho 33 ubytování v soukromí. Další města již měla o něco méně podrobně zpracované databáze. V následujícím ORP Žďár nad Sázavou se nachází 60 možností ubytování, z toho 14 soukromých zařízení. V ORP Velké Meziříčí je 43 ubytovacích zařízeních, z toho 8 je ubytování v soukromí. 48
Jako poslední je ORP Bystřice nad Pernštejnem. Zde jsme poskytnuté databáze z informačního centra neměli k dispozici, proto jsme vycházeli z dat statistického úřadu. Kromě toho jsme tady dohledali 43 ubytovacích zařízení, z nichž je 12 soukromých. Celkově se pak v okrese nachází 297 všech kategorií ubytovacích zařízení. Při posuzování bezbariérovosti jsme brali v úvahu všechny kategorie ubytovacích zařízení. Posuzovali jsme i ubytování v soukromí, i když většina z nich byla bariérová, setkali jsme se i s několika případy, které byly uzpůsobeny pro vozíčkáře. Jelikož majitelé buď sami byli vozíčkáři, nebo měli člena rodiny na vozíčku, a proto se snažili ubytování přizpůsobit. Bezbariérovost jsme zkoumali z hlediska přístupnosti do zařízení, popř. restaurace, pokud se v zařízení nacházela. Podstatná pro nás byla existence alespoň jednoho pokoje v objektu, který je plně uzpůsobený pro vozíčkáře, včetně sociálního zařízení. Zaměřili jsme se i na speciální možnosti pro sluchově a zrakově postižené osoby. Takovou nabídku ale žádné ubytovací zařízení v okrese neposkytuje. Šetření jsme prováděli především na základě telefonické a emailové komunikace. Osobně jsme navštívili ty objekty, které neposkytly zcela srozumitelné popisy, nebo častokrát ani nevěděly jak bezbariérovost posuzovat. Po celkovém zhodnocení je v okrese Žďár nad Sázavou, z celkového počtu 297 zařízení, 43 ubytovacích zařízení s bezbariérovými možnostmi (tabulka 12). Což v procentuálním vyjádření činí 14,48 % ze všech ubytovacích zařízení. Tabulka 12: Počet přístupných ubytovacích zařízení pro vozíčkáře v jednotlivých obcích Název obce
Počet zařízení přístupných pro vozíčkáře
Blatiny
1
Bobrová
1
Bystřice nad Pernštejnem
1
Daňkovice
1
Dolní Heřmanice
1
Fryšava
2
Herálec
1
Javorek
1
Jimramov
1
Kadov
1
49
Tabulka 12: pokračování Název obce
Počet zařízení přístupných pro vozíčkáře
Karasín
1
Křižanov
1
Kunratice
1
Lísek
3
Lišná
1
Milovy
2
Moravec
1
Nové Město na Moravě
1
Rokytno
1
Rovečné
1
Strážek
1
Sviny
1
Svratka
2
Škrdlovice
1
Tři Studně
2
Velká Bíteš
1
Velké Meziříčí
2
Vlachovice
1
Vojnův Městec
1
Zubří
3
Žďár nad Sázavou
4
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015
50
2.3.2 Pohostinská zařízení V bakalářské práci jsme zkoumali také připravenost na poskytování služeb pro zdravotně postižené osoby u zařízení jako restaurace, motoresty, vinárny, kavárny, bistra, hostince, pizzerie, bary atd. Podle informací z portálu ceske-hospudky.cz a firmy.cz se v okrese nachází 204 stravovacích zařízení nejrůznějších kategorií. Bezbariérově jsou většinou řešena ta zařízení, která jsou novější, a jejich rekonstrukci nebrání historická hodnota budovy, ve které sídlí. U většiny zkoumaných objektů je bezbariérový přístup zajištěn pouze pro tělesně postižené osoby, a to pomocí nájezdové rampy nebo snížených vstupů pro vozíčkáře. Bezbariérové toalety jsou již často také samozřejmostí. Avšak na druhou stranu jsme se u žádného zařízení nesetkali s bezbariérovými možnostmi pro sluchově či zrakově postižené osoby. Jídelní lístky nejsou uzpůsobeny v Braillově písmu, personál neovládá znakovou řeč a nejsou zde ani další speciální možnosti. Za bezbariérové objekty (tabulka 13) počítáme nejen ty, které mají bezbariérový vstup a WC, ale také musí splňovat kritéria, jako jsou dostatečná šířka mezi stoly pro projetí vozíčku a stoly musí být uzpůsobeny pro pohodlné sezení vozíčkáře. Tato kritéria pak splňuje 33 pohostinských zařízení, což je v procentuálním vyjádření 16,17 %. Tabulka 13: Počet přístupných pohostinských zařízení pro vozíčkáře v jednotlivých obcích Název obce
Počet zařízení přístupných pro vozíčkáře
Bělisko
1
Bystřice nad Pernštejnem
5
Český Herálec
4
Nědvědice
2
Nové Město na Moravě
3
Ořechov
1
Radešín
1
Strážek
1
Škrdlovice
2
Velká Bíteš
2
Velké Meziříčí
4
Žďár nad Sázavou
9
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 51
2.3.3 Sportovně-rekreační zařízení Do kategorie sportovně-rekreačních zařízení zařazujeme aquaparky, koupaliště, posilovny, lyžařské střediska aj. V okrese Žďár nad Sázavou se nachází poměrně dost možností pro sportovní a rekreační vyžití. Číselně vyjádřeno v ORP Nové Město na Moravě najdeme 8 sportovišť, v ORP Žďár nad Sázavou pak 14 sportovních objektů, následuje ORP Velké Meziříčí se svými 12 sportovišti a v posledním ORP Bystřici nad Pernštejnem najdeme 10 takovýchto zařízení. Do těchto počtů nejsou započítána lyžařská střediska, těch se pak v okrese nachází celkem 11. Také je nutno podotknout, že některá sportoviště se nacházejí ve velkých sportovních střediscích, kde najdeme jak tělocvičny, tak i bazény, stadiony apod. Takovým střediskem je například Areál sportu v Bystřici nad Pernštejnem nebo Sportis ve Žďáru nad Sázavou. Bezbariérově řešena (tabulka 14) jsou pouze některá sportoviště. Lyžařská střediska ani běžecké trasy zde bezbariérově uzpůsobena pro žádný typ postižení nejsou. Pouze SKI areál Dalečín má přístup do restaurace pro vozíčkáře s doprovodem a WC je bezbariérové. Rekreační středisko, které se nachází v areálu Sportis je plně bezbariérové. Nachází se zde plavecký bazén s elektrickým zvedákem pro vozíčkáře. Dále jsou pak vstupy do všech prostorů vybaveny rampami, širokými dveřmi a nachází se zde i bezbariérové WC. Opět částečně bezbariérový je Active Club, kde je možné po předchozí domluvě využít zadní vchod. Také Fitness centrum Orlovna a sportovní hala mají bezbariérový vstup. Ve sportovní hale je vstup zajištěn pomocí rampy a také je možný bezbariérový přístup do hlediště. Jiné prostory haly uzpůsobeny nejsou. Letní koupaliště Palouky a zimní stadion ve Velkém Meziříčí jsou plně bezbariérové. Vstup je zajištěn pomocí nájezdové rampy, širokých dveří, zvedáků u bazénu a k dispozici je bezbariérové WC. V Happy sport Klubu se nachází bezbariérově přizpůsobený vstup a toalety. Fitness Nový Svit je po rekonstrukci od roku 2011, a díky tomu zde najdeme bezbariérový přístup pomocí výtahu a bezbariérové WC, které se nachází v průjezdu budovy. Fit studio Romana nabízí dvě tělocvičny. Do jedné z nich je vstup plně bezbariérový a do druhé je potřeba asistence druhé osoby, WC je pak bezbariérové u obou. 52
Areál sportu, kde se nachází letní koupaliště, krytý bazén a stadiony, je plně bezbariérový. U každého objektu jsou rampy, široké dveře a areál disponuje i bezbariérovým WC. U bazénů jsou elektrické zvedáky a personál je vždy ochotný s čímkoliv pomoci. Fotbalový stadion - SFK Vrchovina z.s. má bezbariérový přístup do prostoru stadionu, dále pak bezbariérově řešený bufet a v současné době i WC pro vozíčkáře. Tabulka 14: Bezbariérová sportovně-rekreační zařízení v okrese Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Název sportoviště
Rekreační středisko s plaveckým bazénem Active Club Fitness centrum Orlovna Sportovní hala Letní koupaliště Palouky Zimní stadion
Město
ŽnS
B
ND
ND
ŽnS
ČB
ND
ND
ŽnS
ČB
ND
ND
ŽnS
ČB
ND
ND
VM
B
ND
ND
VM
B
ND
ND
Happy sport Klub
VM
B
ND
ND
Fitness Nový Svit
VM
ND
ND
FIT Studio Romana
Stránecká Zhoř
ČB 1. tělocvična – B 2. tělocvična – BD (WC – B)
ND
ND
Hanny Banny Fitness Areál sportu ASK – florbalový stadion SK – fotbalový stadion SFK Vrchovina z.s. Atletický stadion
Velká Bíteš
B
ND
ND
BnP
B
ND
ND
BnP
ČB
ND
ND
ND
ND
ND
ND
ND
ND
BnP NMnM NMnM
B (bufet – B) ČB (bufet, WC – B) ČB
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, ŽnS – Žďár nad Sázavou, VM – Velké Meziříčí, BnP – Bystřice nad Pernštejnem, NMnM – Nové Město na Moravě Zdroj: Vlastní zpracování
53
Pro zrakově a sluchově postižené návštěvníky ve sportovních zařízeních žádné speciální pomůcky a potřeby nejsou dostupné. Přitom uvádíme pouze sportoviště, které mají webové stránky.
2.3.4 Bezbariérová přeprava V současné době se snaží přepravci také přizpůsobit cestování pro zdravotně postižené osoby. Železniční doprava je v okrese zajišťována společností České dráhy a.s. Dopravci se snaží o postupné odstraňování bariér, které na nádraží jsou. Především se jedná o bezbariérovou přístupnost do nádražních budov, nástupišť a úpravu sociálních zařízení. Jsou vypravovány nízkopodlažní vlaky. Pokud vlak není nízkopodlažní, železniční stanice bezbariérovou přístupnost do vlaků řeší prostřednictvím mobilní zvedací plošiny. Ovšem snaha o bezbariérovou dostupnost není jen pro vozíčkáře, ale je pamatováno i na zrakově a sluchově postižené cestující [34]. Rozlišuje se různá úroveň bezbariérové dostupnosti. V okrese Žďár nad Sázavou jsou pro vozíčkáře přístupny budovy železničních stanic od úrovně b0 – b2, kde úroveň b0 znamená, že budova stanice (včetně přístřešku před povětrnostními vlivy) má bariérový přístup. Dále pak b1 označuje bezbariérový přístup do budovy stanice a také bezbariérově přístupné pokladny, poslední úroveň b2 označuje bezbariérový přístup do budovy i do přístřešku. Přístupnost nástupišť je v okrese v úrovni n0 a n1, kde n0 značí, že všechna nástupiště jsou bariérová a n1 označuje bezbariérový přístup na všechna nástupiště [34]. Pro sluchově postižené návštěvníky rozlišujeme na okrese pouze úroveň s2, což je přístupnost
stanice
pro
sluchově
postižené
prostřednictvím
elektronického
informačního systému. Pro zrakově postižené je zde úroveň z1 a z2, kde z1 znamená přístupnost díky akustickým majáčkům a štítkům na zábradlí. V úrovni z2 jsou vodící linie pro zrakově postižené [34]. V okrese se nachází 21 železničních stanic, jmenovitě Křižanov, Bystřice nad Pernštejnem, Hamry nad Sázavou, Herálec, Martinice u Velkého Meziříčí, Nížkov, Nové Město na Moravě, Nové Město na Moravě zastávka, Olešná na Moravě, Osová Bítýška, Oslavička, Oslavice, Radňovice, Rozsochy, Rožná, Sklené nad Oslavou, Sázava u Žďáru, Velké Meziříčí, Velké Meziříčí zastávka, Věžná, a Žďár nad Sázavou [34]. 54
Ze zastávek jsou bezbariérově uzpůsobené pouze některé. V tabulce 15 uvádíme pouze ty stanice, které poskytují nějakou možnost bezbariérovosti. Tabulka 15: Bezbariérová přeprava v železniční dopravě okres Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Název stanice budova ND (b0)
nástupiště ND (n0)
WC ND
B (s2)
ND
ND (b0)
B (n1)
ND
ND
ND
B (b2)
ND (n0)
ND
ND
ND
B (b1)
B (n1)
B
ND
B (z2)
ND (b0)
ND (n0)
ND
ND
B (z2)
Sázava u Žďáru
B (b1)
ND (n0)
B
ND
ND
Velké Meziříčí
ND (b0)
ND (n0)
ND
B (s2)
ND
Žďár nad Sázavou
B (b1)
ND (n0)
B
B (s2)
B (z1)
Křižanov Bystřice nad Pernštejnem Martinice u Velkého Meziříčí Nové Město na Moravě Rožná
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ND – nedostupné, b0,b1,b2,n0,n1,s2,z1,z2 – úrovně bezbariérovosti Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle České dráhy Městská a příměstská hromadná doprava je v okresu provozována společností Zdar, a.s., a to ve městech Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí, a dále společností Zlatohlávek spol. s.r.o. ve městě Bystřice nad Pernštejnem. Z toho bezbariérové možnosti přepravy poskytují autobusy MHD ve Žďáru nad Sázavou a jeden minibus v Bystřici nad Pernštejnem. Ve Žďáru nad Sázavou z celkového počtu 14 linek, je 5 linek bezbariérových. Jedná se o linky číslo 2A (ve směru nádraží náměstí - ZR 5 - Pilská nádrž), 2B (ve směru nádraží - ZR 3 - ZR 5 - Pilská nádrž), 4A (ve směru nádraží - ZR 4 - Libušín - ZR 3 - nádraží), 4B (ve směru nádraží - ZR 7 ZR 4 - Libušín - ZR 3 - nádraží) a 5 (ve směru nádraží - náměstí - Vejmluvova Jámská - nádraží) [15].
55
2.3.5 Cestovní kanceláře, cestovní agentury a webové portály V České republice působí mnoho cestovních kanceláří i agentur. Je ale těžké nalézt cestovní agenturu nebo kancelář, která by se specializovala na cestovní ruch pro zdravotně postižené osoby. Pokud mluvíme obecně o celé republice, tak v současné době je pouze jedna cestovní kancelář - Bezbatour, která se zaměřuje ve své nabídce primárně na cestování bez bariér. Tato cestovní kancelář má sídlo v Praze a jejími zaměstnanci jsou lidé s tělesným postižením. Všechny jejich nabídky jsou osobně prověřené a vyzkoušené. Specializuje se na cesty po České republice, do Chorvatska, Maďarska, Německa i na Slovensko [16]. Nabízí i zájezdy do obce Karlov v okrese Žďár nad Sázavou. Dále je na trhu cestovní kancelář Atis, která má v nabídce různé zájezdy a poskytuje pobyty i pro vozíčkáře. V nabídce této kanceláře je jeden hotel v obci Milovy. Nicméně v okrese Žďár nad Sázavou nebyla nalezena žádná cestovní kancelář nebo agentura, která by se zaměřovala se na cestování pro zdravotně postižené osoby. Speciální webové portály, které by poskytovaly databáze zařízení výhradně v okrese, zde spuštěny nejsou. Některé informace jsou k dispozici přes celorepublikové portály. Například portál ceske-hospudky.cz podává informace o restauracích a hospodách po celé České republice. Je zde možno filtru pro bezbariérový přístup. Portál uvádí několik restaurací z okresu Žďár nad Sázavou. Webová stránka helpnet.cz poskytuje informace pro občany se specifickými potřebami. Webový portál handicaptour.cz zase nabízí možnost vyhledání bezbariérových hradů, zámků, ubytování a možnosti bezbariérové turistiky a kultury.
56
2.4
Selektivní předpoklady
V okrese Žďár nad Sázavou můžeme najít několik organizací, které se zaměřují na podporu zdravotně postižených osob. Největší organizací je Svaz tělesně postižených v České republice o.s., který zde působí jako okresní organizace v Bystřici nad Pernštejnem a jako místní organizace ve městech Bystřice nad Pernštejnem, Žďár nad Sázavou, Svratka a Nové Město na Moravě. Jedná se o neziskovou organizaci, která působí na celostátní úrovni. Podporuje zvláštní potřeby svých členů a osob s tělesným nebo jiným postižením. Zajišťuje sociální poradenství, aktivizační služby, půjčuje kompenzační pomůcky, stará se o přepravu zdravotně postižených osob, organizuje rekondiční a rehabilitační pobyty nebo pobyty pro děti a mládež se zdravotním postižením. Dále také pomáhá získávat pracovní místa pro zdravotně postižené osoby. A v neposlední řadě vydává Euroklíče [31]. Další organizací, která zde působí, je Svaz neslyšících a nedoslýchavých se sídlem ve Žďáru nad Sázavou. Je to nezisková organizace, která pracuje se sluchově postiženými osobami a hájí jejich potřeby, práva a zájmy. Poskytuje jim poradenské služby, tlumočnické služby, půjčuje kompenzační pomůcky a sluchadla. Vydává i hlavní zásady pro komunikaci s neslyšícími osobami [29]. Svaz postižených civilizačními chorobami v České republice sídlí v Bystřici nad Pernštejnem. Jeho cílem je znovu začlenit do společnosti osoby dlouhodobě a trvale nemocné. Zaměřuje se i na tělesně postižené osoby a organizuje rekondiční pobyty [30]. Liga Vozíčkářů ve Velkém Meziříčí a Žďáru nad Sázavou podporuje zdravotně postižené osoby v každodenním životě, práci i v jejich volném čase. Pomáhá i při řešení náročných životních situací. Také poskytuje osobní asistenci, kompenzační pomůcky, asistenční psy nebo zajišťuje bezbariérovou přepravu. Vydává časopis Vozíčkář, který vychází 5x ročně [28]. Působí zde i Klub stomiků Ilco Vysočina v Bystřici nad Pernštejnem nebo Klub ÚSMĚVÁČCI v Bystřici nad Pernštejnem. Tyto kluby organizují různé akce pro své členy.
57
2.5
Zhodnocení potenciálu ve Žďáru nad Sázavou a okolí pro rozvoj
cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Sběrem sekundárních dat, jejich následným roztříděním a analýzou bylo zpracováno hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené. Vycházeli jsme z dostupných zdrojů a potenciál jsme posuzovali na základě předem stanovených kritérií. Týkala se především otázky bezbariérovosti u ubytovacích, pohostinských, sportovně-rekreačních zařízení, přístupnosti turistických tras a cyklotras, kulturněhistorických památek a v neposlední řadě i cestovních kanceláří nebo webových informačních portálů. Ke každému kritériu byly přiděleny body (tabulka 16). Tabulka 16: Přidělení bodů podle hodnotících kritérií Hodnotící kritérium
Charakteristika
Body
Bezbariérová ubytovací zařízení
-
více než 10 % všech UZ
1
Bezbariérová pohostinská zařízení
-
více než 15 % všech PZ
2
Sportovně-rekreační zařízení
-
bezbariérová koupaliště/aquaparky (ano) fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano) jiná sportoviště (ano)
2 2 2
Přístupné cyklotrasy a turistické stezky
-
více než 10 % turistických stezek méně než 10 % cyklotras
3 2
-
hrady/zámky/kostely částečně přístupné muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem divadla přístupní s doprovodem
2 2
Kulturně-historické památky -
Cestovní kanceláře
Webové informační portály
-
-
nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ne) nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v zahraničí (ne) ne
1
0 0 0
Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinská zařízení Zdroj: Vlastní zpracování, 2015
58
Po přidělení bodů ke všem předpokladům jsme získali konečnou hodnotu potřebnou pro posouzení potenciálu daného okresu pro cestovní ruch zdravotně postižených osob. Celkem okres získal 19 bodů, což znamená, že potenciál je v kvalitativní škále hodnocen na horní hranici průměru a v kvantitativní škále číslem dva (tabulka 17). Tabulka 17: Výsledná hodnota potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby Bodové hodnocení
Kvantitativní hodnocení
Kvalitativní hodnocení
0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37
1 2 3 4
základní průměrný zvýšený výborný
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Linderová 2012, a Regionalizácie cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005 Po hodnocení můžeme také říci, že zde jsou některá zařízení bezproblémově dostupná pro zdravotně postižené návštěvníky, proto zde turisté mohou trávit volný čas a získávat zážitky mnoha druhů. Například zdravotně postižení návštěvníci si mohou vybrat z 5 naučných bezbariérových stezek a 2 cyklotras. Dále mohou navštívit 22 kostelů, které jsou přístupné buď částečně, nebo je potřeba ke vstupu druhé osoby. Také jsou v okrese k dispozici 2 částečně přístupné galerie a 5 muzeí, která jsou opět částečně bezbariérová a některá z nich dostupná s doprovodem. Z kulturně-společenských zařízení je zde 5 možností (kin a divadel) dostupných s doprovodem. Pokud bude chtít zdravotně postižená osoba využít ubytovací služby, je pro ni připraveno kolem 45 bezbariérových ubytovacích jednotek. Stravovací zařízení nezůstávají pozadu a v současnosti 33 z nich může nabídnout bezbariérovou možnost návštěvy. V oblasti sportovně-rekreační je zde 15 různých druhů zařízení, které poskytují bezbariérový přístup. Z části je uzpůsobena bezbariérová přeprava, která je tvořena 5 bezbariérovými autobusovými linkami. Avšak i přesto, že potenciál je na průměrné úrovni, je potřeba ještě posílit a rozšířit nabídku bezbariérových možností. Také by se okres podle našeho názoru měl zaměřit a vycházet více vstříc sluchově a zrakově postiženým osobám.
59
Závěr V posledních letech se stále více objevují snahy o rozšiřování potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky. Provozovatelé ubytovacích, pohostinských a dalších zařízení se snaží vycházet zdravotně postiženým osobám vstříc. Pokud to lze a jsou dostupné finanční prostředky, rekonstruují tato zařízení, aby zabezpečili bezbariérové vstupy, WC a bezproblémový pohyb po objektu. Také jsou vytvářeny další možnosti na využití volného času, jako jsou naučné stezky, cyklostezky, které jsou bezbariérově přizpůsobeny. Muzea, galerie, divadla, sportovní objekty nezůstávají pozadu a nabízejí své služby pro zdravotně postižené návštěvníky. Avšak i do budoucna je potřeba tento potenciál rozšiřovat a snažit se nabídku udělat dostupnější nejen pro tělesně postižené osoby, ale i pro osoby se sluchovým a zrakovým postižením. Co se týká hodnocení potenciálu v okrese Žďár nad Sázavou, na základě analýzy jej hodnotíme jako průměrný. Na počátku výzkumu jsme stanovili pět výzkumných otázek. Můžeme říci, že v okrese najdeme 14,48 % bezbariérových ubytovacích zařízení. Při průzkumu jsme zjistili, že bezbariérovost je zajišťována nejrůznějšími způsoby, jako jsou nájezdové rampy u vchodů do objektů, elektrické zvedáky či výtahy. V ubytovacích zařízeních je vždy většinou jeden pokoj plně bezbariérově uzpůsobený včetně sociálního zařízení. Většina bezbariérových ubytovacích zařízení byla v kategorii hotel nebo penzion. Jako způsob propagace svých bezbariérových možností, podle dostupných informací, volí ubytovací zařízení nejčastěji webové stránky. Na těchto stránkách je uvedena bezbariérovost a další doplňující služby. Také některá zařízení zasílají do informačních center brožurky o svých službách. Zjišťovali jsme také připravenost pohostinských zařízení na návštěvu zdravotně postižených osob. Zde konstatujeme, že jsou připraveny o něco lépe než ubytovací zařízení. Bezbariérová pohostinská zařízení tvoří v okrese 16,17 %. Bezbariérovost je nejčastěji zajištěná pro tělesně postižené osoby prostřednictvím nájezdových ramp a snížených prahů. Prostory jsou také dost široké pro manipulaci s vozíkem a bezbariérové toalety jsou dostupné. Bohužel stejně jako ubytovací zařízení na další typ postižení tato zařízení ještě připravena nejsou.
60
V rámci svého volného času mohou zdravotně postižení návštěvníci v okrese Žďár nad Sázavou využít muzea, galerie, divadla či kina. Některá z nich již jsou bezbariérově uzpůsobena, ale není jich mnoho. Většinou se jedná o částečný bezbariérový přístup pro tělesně postižené a některé expozice a výstavy zde nabízejí možnosti i pro návštěvníky s jiným typem postižení, jako je haptický kontakt s předměty pro zrakové postižené, či zesilovací přístroje pro sluchově postižené návštěvníky. Také jsou dostupné bezbariérové naučné stezky nebo cyklotrasy a i sportovně rekreační zařízení se na návštěvu zdravotně postižených osob snaží co nejlépe připravit. Poslední otázkou, kterou jsme se v bakalářské práci zabývali, byla otázka možností získání informací o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby. V okrese Žďár nad Sázavou není žádná cestovní kancelář nebo cestovní agentura, která by se specializovala na cestovní ruch pro zdravotně postižené osoby. Informace o pobytech vhodných pro osoby se zdravotním postižením můžeme získat na stránkách cestovní kanceláře Bezbatour, která se jako jediná specializuje výhradně na cestovní ruch zdravotně postižených osob. Zde jsou i nabídky zájezdů do oblasti okresu Žďár nad Sázavou. Celkově je potenciál hodnocen jako průměrný, to znamená, že zde zdravotně postižená osoba najde mnoho možností, jak strávit dovolenou a užít si další doprovodné aktivity. Pokud se bezbariérová nabídka ještě rozšíří a zaměří i na další druhy postižení, bude okres Žďár nad Sázavou vyhledávanou oblastí rekreace zdravotně postiženými osobami.
61
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje FILIPIOVÁ, Daniela. Život bez bariér: projekty a rekonstrukce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 1998. ISBN 80-7169-233-6. FINKOVÁ, Dita. Základy tyflopedie – předmět, cíle, techniky prostorové orientace a komunikace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80244-2627-3. GÚČIK, Marian. Cestovný ruch pre hotelové a obchodní akademie. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2001. ISBN 80-08-03071-2. GÚČIK, Marian a kol. Krátký slovník cestovného ruchu. Banská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2004. ISBN 80-88945-73. HOLEČEK, M., MARIOT, P., STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Česká geografická společnost s.r.o., 2001. ISBN 80-86034-39-9. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU a UNWTO. In: Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze. Cestovní ruch pro všechny: odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008, s. 12-25. ISBN 978-80-7399-40705.
Dostupné
také
z:
http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e-
a43007314a2e/GetFile14_1.pdf KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Formy cestovního ruchu pro všechny dle jednotlivých segmentů. In: Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze. Cestovní ruch pro všechny: odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008, s. 33-45. ISBN 978-80-7399-40705.
Dostupné
také
z:
http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e-
a43007314a2e/GetFile14_1.pdf KRHUTOVÁ, Lenka a kol. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. 1. vyd. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2005. ISBN 80903658-0-9 62
LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. 1. vyd. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5 LINDEROVÁ, Ivica. Možnosti rozvoja cestovného ruchu zdravotne postihnutých osôb v turistickom regióne Vysočina. Studia turistica [online]. 2012, roč. 3, č. 1, s. 24-34 [cit. 2015-03-27].
ISSN
1804-252X.
Dostupné
také
z:<
http://www.vspj.cz/soubory/download/id/1177> LINDEROVÁ, Ivica. Požiadavky zdravotne postihnutých osôb vo vzťahu k stavebnotechnickému riešeniu ubytovacích a pohostinských zariadení. In: Ekonomická revenue cestovného ruchu, roč. 41, 2008, č. 3. ISSN 0139-8660. MINNAERT, L., MAITLAND, R., MILLER, G., Social Tourism and its ethical foundations. London UK, University of Westminster, 2006. MONATOVÁ, Lili. Pedagogika speciální. 1. dotisk 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 1995. ISBN 80 – 210 – 1009 – 6. NOJČ, Jiří a kol. Ústava České republiky s úvodním komentářem. 1. vyd. Brno: CP Books, a.s., 2005. ISBN 80-251-0362-5 PAGE, Stephen J. a Joanne CONNELL. Tourism a modern synthesis. British Library cataloguing in publication data, 2009. ISBN 978-1844801985 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Cestovní ruch. Výkladový slovník. 2. vyd. Praha: Linde, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 978-80-2390-152-8 PLESNÍK, Pavol. Vymedzenie a ocenenie regiónov cestovního ruchu. Bratislava: Ekonóm, 2008. ISBN 978-80-225-2476-6 ŠNAJDAROVÁ, Helena. Bezbariérové stavby. Brno: ERA group, spol. s r.o., 2007. ISBN 978-80-7366-084-0
63
Online zdroje [1] Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. In: Ústav územního rozvoje [online]. 2010 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCRtext.pdf [2] Cestujeme letadlem. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR [online]. © 2010 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/poradenstvi-sluzby/cestujemeletadlem.html [3] Cílové skupiny poskytovaných sociálních služeb. Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o.p.s. [online]. © 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.sluzbypostizenym.cz/sluzby/cilove-skupiny [4] Civilizační choroby. Zdravě.cz [online]. 1999 – 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://civilizacni-choroby.zdrave.cz/ [5] Cyklostezka Přibyslav-Sázava. Výlety a zábava s dětmi [online]. © 2012 - 2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.vylety-zabava.cz/cyklostezky-cyklotrasycyklovozik/vysocina/1471-cyklostezka-pribyslav-sazava [6] Cyklotrasa Žďár nad Sázavou – Polnička – Velké Dářko. Výlety a zábava s dětmi [online]. © 2012 - 2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.vyletyzabava.cz/cyklostezky-cyklotrasy-cyklovozik/vysocina/1593-cyklotrasa-zdar-nadsazavou-polnicka-velke-darko [7] Česká technická norma ČSN 73 6110. In: Unmz [online]. 2006 [cit. 2015-0404]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/files/normalizace/%C4%8CSN%2073%206110/7 4506.pdf [8] Disabilities. World Health Organization [online]. © 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.who.int/topics/disabilities/en/ [9] Disabled World Travel:Accessible Disability Travel Information. Disabled World [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.disabled-world.com/travel/
64
[10] Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu. In: SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁ Ř SKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGION Ů [online]. 2010 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0636:FIN:CS:PDF [11] Facts and figures about disability. European Disability Forum [online]. 2007-2013 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.edffeph.org/Page_Generale.asp?DocID=12534 [12] Globální etický kodex cestovního ruchu. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2001 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ceb8919b6634-4702-8c06-b7f49d38c0c1/Globalni-eticky-kodex-cestovniho-ruchuUNWTO.pdf?ext=.pdf [13] Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_zdar_nad_sazavou [14] ISTO. Oits [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.oitsisto.org/oits/public/section.jsf?id=29 [15] Jízdní řády MHD. Žďár nad Sázavou [online]. 2011 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/jizdni-rad.asp [16] Kdo jsme. Bezbatour [online]. 2014 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.bezbatour.cz/node/17 [17] Klasifikace tělesných postižení. TheWorld NewsII [online]. 2013 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.hendikep.cz/index.php/template/zdravotni-hendikepy/telesnyhendikep/zakladni-informace/86-klasifikace-telesnych-postizeni [18] Komu se doporučuje?. General-Seven [online]. © 2011 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://cz.general-seven.com/komu-se-doporucuje [19] La mission. Ancv [online]. © 2014 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.ancv.com/Qui-est-l-ANCV/La-mission
65
[20] Městská památková zóna Nové Město na Moravě. Novoměstsko [online]. 2015 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.nmnm.eu/mestska-pamatkova-zona-nove-mestona-morave.html-0 [21] Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/ 2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě. In: Ministerstvo dopravy [online]. 2007 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/8170AF40-53E1-4BBA-89CBEE9BA0A39273/0/pravacestujvzeldoprave.pdf [22] Naučná stezka Borovice Lánská. Vítejte na Vysočině [online]. 2014 [cit. 2015-0220]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/naucna-stezka-borovice-lanska-cx1387 [23] Naučná stezka kolem Zelené hory. Turistika.cz [online]. © 2007-2015 [cit. 201502-22]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-kolem-zelene-hory [24] Normy a právní předpisy: Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tzbinfo [online]. © 20012015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://voda.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisyvoda-kanalizace/6579-pozadavky-nove-vyhlasky-zabezpecujici-bezbarierove-uzivanistaveb [25] Nový program má podporovat znevýhodněné turisty. EurActiv.cz [online]. © 20042015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/socialnipolitika/clanek/novy-program-ma-podporovat-znevyhodnene-turisty-006870 [26] Obecně o tělesném postižení. TheWorld NewsII [online]. 2013 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.hendikep.cz/index.php/template/zdravotni-hendikepy/telesnyhendikep/zakladni-informace/88-obecne-o-telesnem-postizeni [27] Okres Žďár nad Sázavou. Hospodářská komora České republiky [online]. © 2013 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-propodnikani/regionalni-informace/kraje-cr/kraj-vysocina-j/okres-zdar-nad-sazavou.aspx [28] O nás. Liga Vozíčkářů [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ligavozic.cz/o-nas
66
[29] O nás. Svaz neslyšících a nedoslýchavých [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.snncr.cz/Hlavni-zasady-pro-komunikaci-se-sluchovepostizenymi [30] O nás. Svaz postižených civilizačními chorobami v České republice, z.s. [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.civilky.cz/o-nas/ [31] O nás. Svaz tělesně postižených v České republice z. s. [online]. 2014 [cit. 2015-0301]. Dostupné z: http://www.svaztp.cz/strankyoj/1185 [32] Počet osob se zdravotním postižením v ČR mírně vzrostl. Helpnet.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://p12.helpnet.cz/aktualne/pocet-osob-se-zdravotnimpostizenim-v-cr-mirne-vzrostl [33] Předpis č. 198/2009 Sb. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Zákony pro lidi.cz [online]. © 2010-2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-198 [34] Přístupnost stanic. České dráhy [online]. 2014 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/sluzby-na-nadrazi/pristupnost-stanic/-3726/ [35] Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy. Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. © 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/ [36] Sociální cestovní ruch. Hospodářské noviny [online]. © 1996-2015 [cit. 2015-0325]. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch [37] Social tourism. Holiday Participation [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.holidayparticipation.be/socialtourism.php [38] Social Tourism in Europe: Theory and Practise [online]. 2012 [cit. 2015-03-31]. ISBN 978-1-84541-233-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=EgLPBQAAQBAJ&pg=PA24&lpg=PA24&dq=socia l+tourism+in+europe+history&source=bl&ots=vqkXTeK1hX&sig=yHHna28Im_uQcb CIAIO3yRvSKv8&hl=cs&sa=X&ei=VL8aVfHqNor3UJq_hOAD&ved=0CEQQ6AEw BA#v=onepage&q=social%20tourism%20in%20europe%20history&f=false
67
[39] Sport, turistika, rekreace. Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. © 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-ochko/sport-turistika-a-rekreace/ [40] Tourism accessible for all in Europe. In: Rolling Rains Report [online]. 2006 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.rollingrains.com/archives/Tourism_for_all_in_Europe_Leidner_2006.pdf [41] Trasa Balinským údolím - červená stezka s interaktivními prvky pro děti. Naučné stezky [online]. 2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://naucnestezky.mestovm.cz/component/xgooglemapy/standardgoogle/10 [42] Trasa Nesměřským údolím - modrá stezka s interaktivními prvky pro děti. Naučné stezky [online]. 2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://naucnestezky.mestovm.cz/component/xgooglemapy/standardgoogle/11 [43] Veřejná osobní doprava – přehled legislativní úpravy: Legislativa Evropské unie. Deník veřejné správy [online]. © 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6652488 [44] Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2009 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/f015224c-ff91-4cad-a37b-dc0dc1072946/VyhlaskaMMR-398_2009 [45] Who we are?. Imserso [online]. © 2009 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.imserso.es/imserso_06/el_imserso/quienes_somos/index.htm [46] Základní informace. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR [online]. © 2010 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/o-nas/zakladni-informace.html [47] ZÁKON č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Sagit [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?zdroj=../_anotace/sb12350e&cd=166&t yp=r 68
[48] Zvláště chráněná území. Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. © 2015 [cit. 201504-05]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-ochko/zvlaste-chranena-uzemi/
69
Seznam příloh Příloha 1: Bezbariérová ubytovací zařízení v okrese Žďár nad Sázavou Příloha 2: Bezbariérová pohostinská zařízení v okrese Žďár nad Sázavou
70
Přílohy Příloha 1: Bezbariérová ubytovací zařízení v okrese Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Název ubytovacího zařízení
Obec
Kategorie
Poznámka
Bobrová
Bobrová
penzion
Pokoj v přízemí, rampa
B
ND
ND
Devět skal
Milovy
hotel
Pokoj, restaurace, rampa
B
ND
ND
Fryšava
Fryšava
penzion
B
ND
ND
Jimram
Jimramov
penzion
B
ND
ND
Klub Yukon
Tři Studně
RS
Pokoje, vstup
B
ND
ND
Klokočí
Kadov
penzion
Pokoj, restaurace
B
ND
ND
Horník
Tři Studně
hotel
Pokoj, zadní vstup
B
ND
ND
KOVO Žďas
Zubří
RS
Pokoje, jídelna
B
ND
ND
Líšenský Dvůr
Líšná
hotel
B
ND
ND
Medlov
Fryšava
hotel
B
ND
ND
Poslední míle
Milovy
penzion
Apartmán Paleček
B
ND
ND
Red Pine
Vlachovice
penzion
2 apartmány
B
ND
ND
Poslední míle
Milovy
penzion
Apartmán Paleček
B
ND
ND
U Martina
Rokytno
penzion
Pokoj, vstup do 1. budovy - rampa
B
ND
ND
2 pokoje, zadní vchod, restaurace 2 pokoje, restaurace, rampa
Pokoje, restaurace, vstup Pokoje, rampa, restaurace
71
Příloha 1: pokračování 1 Označení bezbariérovosti Název ubytovacího zařízení
Obec
Kategorie
Zubří
Zubří
RS
Chalupa Zubří
Zubří
soukromí
Stáj Sága
Javorek
soukromí
SPORTHOTEL
BnP
TU
Selský dvůr
Lísek
hotel
Skalský mlýn
Lísek
penzion
Apartmány Karasín
Karasín
soukromí
U Lípy
Rovečné
Lesní penzion Podmitrov
Poznámka
Jídelna, bar, 12 pokojů v přízemí Přízemí, vstup, soc. zařízení
B
ND
ND
B
ND
ND
B
ND
ND
B
ND
ND
B
ND
ND
B
ND
ND
1 apartmán
B
ND
ND
penzion
Apartmán Excelent, restaurace
B
ND
ND
Strážek
penzion
Pokoj, rampa
B
ND
ND
Tálský mlýn
ŽnS
hotel
Pokoj v přízemí, vstup
B
ND
ND
Hotel „H“
ŽnS
hotel
Pokoj, vstup
B
ND
ND
U Hrocha
Škrdlovice
hotel
Pokoj, rampa, výtah
B
ND
ND
U Meškadla
Vojnův Městec
soukromí
Pokoj, zadní vstup
B
ND
ND
Žákova Hora
Herálec
hotel
3 pokoje, vstup
B
ND
ND
Svratka
Svratka
hotel
Pokoj, vstup, restaurace
B
ND
ND
1 apartmán, rampa 1 pokoj, jídelna, rampa 2 pokoje, restaurace, školící místnosti, výtah Apartmán č. 1, přízemí, vstup
72
Příloha 1: pokračování 2 Označení bezbariérovosti Název ubytovacího zařízení
Obec
Kategorie
Poznámka
Mánes
Svratka
hotel
Pokoj, rampa přes terasu
B
ND
ND
U Meškadla
Vojnův Městec
soukromí
Pokoj, zadní vstup
B
ND
ND
Žákova Hora
Herálec
hotel
3 pokoje, vstup
B
ND
ND
Svratka
Svratka
hotel
Pokoj, vstup, restaurace
B
ND
ND
Mánes
Svratka
hotel
Pokoj, rampa přes terasu
B
ND
ND
Skalský Dvůr
Lísek
hotel
2 pokoje, vstup, výtah
B
ND
ND
Pod Drátníkem
Blatiny
penzion
Pokoj, rampa
B
ND
ND
Selský dvůr
Daňkovice
penzion
Pokoj, vchod
B
ND
ND
SKI
NMnM
hotel
Pokoj, výtah, vstup
B
ND
ND
Jelínkova vila
Velké Meziříčí
hotel
Pokoj, vstup, výtah
B
ND
ND
Ubytovna Karlov
Velké Meziříčí
RS
2 pokoje, vstup
B
ND
ND
Křižanov
Křižanov
RS
3 pokoje, vstup
B
ND
ND
U Výletů
Moravec
penzion
Apartmán, přízemí
B
ND
ND
Dětské středisko Březejc
Sviny
RS
Pokoje, vstup
B
ND
ND
U Raušů
Velká Bíteš
hotel
Apartmán, restaurace, rampa
B
ND
ND
73
Příloha 1: pokračování 3 Označení bezbariérovosti Název ubytovacího zařízení
Obec
Kategorie
Poznámka
Mlejn
Kunratice
penzion
Zadní apartmán
B
ND
ND
Nesměř
Dolní Heřmanice
RS
Dolní patro, jídelna
B
ND
ND
Autokempink Pilák
ŽnS
kemp
1 chata, sociální zařízení
B
ND
ND
Na Devítce
ŽnS
penzion
1 pokoj, vstup
B
ND
ND
Vysvětlivky: B – bezbariérový, ND – nedostupné, RS – rekreační středisko, TU – turistická ubytovna, BnP – Bystřice nad Pernštejnem, NMnM – Nové Město na Moravě, ŽnS – Žďár nad Sázavou Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Českého statistického úřadu a databází z informačních center.
74
Příloha 2: Bezbariérová pohostinská zařízení v okrese Žďár nad Sázavou Označení bezbariérovosti Název pohostinského zařízení
Obec
Restaurace Club
BnP
B
ND
ND
Restaurace Harenda
BnP
B
ND
ND
Lesní Zátiší Vojtěchov
BnP
B
ND
ND
Pizzerie 16
Nedvědice
B
ND
ND
Restaurace Myslivna
Nedvědice
B
ND
ND
Steaková restaurace
Strážek
B
ND
ND
Restaurace Borovinka
BnP
B
ND
ND
Restaurace Romantika
NMnM
B
ND
ND
Restaurace Vrchovina
Bělisko
B
ND
ND
Restaurace Radešín
Radešín
B
ND
ND
Gastro Artikl
Velká Bíteš
B
ND
ND
Restaurace Na 103
Velká Bíteš
B
ND
ND
Happy squash
Velké Meziříčí
B
ND
ND
River bowling
Velké Meziříčí
B
ND
ND
Black & White Cafe
Velké Meziříčí
B
ND
ND
Whisky & Restaurant s.r.o
Ořechov
B
ND
ND
Restaurace Original Ingot
ŽnS
B
ND
ND
75
Příloha 2: pokračování 1 Označení bezbariérovosti Název pohostinského zařízení
Obec
Yucatán Mexická restaurace
ŽnS
B
ND
ND
Café U Tety Hany
ŽnS
B
ND
ND
Restaurace Orlovna
ŽnS
B
ND
ND
Myslivecká restaurace Hubertka
ŽnS
B
ND
ND
Restaurace U Mostu
Český Herálec
B
ND
ND
Restaurace U Hrocha
Škrdlovice
B
ND
ND
Restaurace Pod Čerťákem
Škdrlovice
B
ND
ND
Hospoda U Matěje
NMnM
B
ND
ND
Restaurace Na Zastávce
NMnM
B
ND
ND
Pizzeria di Pietro
BnP
B
ND
ND
Restaurace Křižanov
Velké Meziříčí
B
ND
ND
Restaurace Dům U Bílé Růži
Nové Veselí
B
ND
ND
Restaurace U Pily
ŽnS
B
ND
ND
Restaurace La Rocket
ŽnS
B
ND
ND
Bowling sauna
ŽnS
B
ND
ND
Kavárna Numbery
ŽnS
B
ND
ND
Vysvětlivky: B – zcela bezbariérové, ND – nedostupné, BnP – Bystřice nad Pernštejnem, NMnM – Nové Město na Moravě, ŽnS – Žďár nad Sázavou Zdroj: Vlastní zpracování, 2015
76
