Využití památek obce Kamýk nad Vltavou pro účely cestovního ruchu Studie
Mgr. Vladimír Rišlink 2007
Obsah
1. Úvod
1
2. Přehled dějin obce Kamýk nad Vltavou a zdejší kulturní dědictví
3
3. Současné využití památek v obci Kamýk nad Vltavou v regionálním kontextu - analýza 14 4. Návrh na prezentaci památek obce Kamýk nad Vltavou a jejich využití pro účely cestovního ruchu 4.1 Zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou (Vrškamýk, Hunec) 28 4.1.1 Stavební úprava areálu zříceniny hradu
29
4.1.2 Prohlídková trasa a naučné trasy v areálu hradu
33
4.2 Prezentace dalších památek obce Kamýk nad Vltavou
46
4.3 Propagace památek obce Kamýk nad Vltavou
52
5. Závěrečné doporučení
54
Seznam literatury a pramenů
56
2
1. Úvod Důvody vzniku studie a její východiska Obec Kamýk nad Vltavou leží v turisticky atraktivní oblasti Středního Povltaví v nadmořské výšce 274 m n. m., 73 km jihozápadně od Prahy, 26 km východně od Příbrami a 17 km západně od Sedlčan. V obci s historickým statutem městečka žilo k 1. lednu roku 2005 831 stálých obyvatel s průměrným věkem 38,8 let. V období raného a vrcholného středověku plnil Kamýk nad Vltavou funkci lokálního centra správního obvodu, nazývaného později Vltavský kraj, jehož tradice zůstala v určitých rysech uchována po řadu následujících staletí. Z tohoto
důvodu
v obci
dodnes
přetrval
zajímavý
soubor
historických
památek, který společně se zachovalou historickou urbanistickou strukturou městečka, rozloženého v působivé krajinné konfiguraci na obou březích Vltavy, vytváří dostatečně atraktivní prostor pro rozvoj cestovního ruchu. Na území obce se v současnosti nacházejí pouze tři objekty se statutem kulturní památky – zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou (zvaného též Vrškamýk nebo Hunec, č. rejst. ÚSKP 17143/2-2443, prohlášeno 3. 5. 1958), římskokatolický farní kostel Narození P. Marie (č. rejst. ÚSKP 27105/2-2442, prohlášeno 3. 5. 1958) a usedlost čp. 2, která obsahuje pozůstatky pozdně středověké a renesanční tvrze (č. rejst. ÚSKP 100120, prohlášeno 14. 3. 2003). Kromě
3
toho se v Kamýku nad Vltavou ovšem nachází i několik dalších staveb, které si svým charakterem a historickou hodnotou nesporně zasluhují zařazení mezi památkové objekty. Jedná se především o pozoruhodnou pozdně barokní budovu bývalé pošty (čp. 4), drobné sakrální a memoriální památky, několik zachovalých ukázek původní lidové architektury z 18. a 19. století včetně zbytku židovského sídelního okrsku, a v neposlední řadě o pozůstatky vojenské obranné linie (tzv. Vltavské čáry) z roku 1938, tvořené souborem čtyř pevnůstek (tzv. „řopíků“). Uvedené památkové objekty volně doplňuje cenný židovský hřbitov, ležící 1 km východně od středu Kamýku nad Vltavou na katastru sousední obce Dražkov. Hlavní motivací ke vzniku studie byla nutnost záchrany zříceniny hradu Kamýku a formulace nejvhodnějšího způsobu její prezentace pro účely cestovního ruchu. Tuto otázku je však nutné řešit v kontextu s prezentací dalších památkových objektů na území obce, které často mají přímou vazbu ke hradu, a vyznačují se značným potenciálem pro možné budoucí využití.
4
4. Návrh na prezentaci památek obce Kamýk nad Vltavou a jejich využití pro účely cestovního ruchu 4.1 Zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou (Vrškamýk, Hunec) Ústředním tématem studie je prezentace zříceniny hradu Kamýk nad Vltavou pro účely cestovního ruchu. Podstatná část hradního areálu je v současnosti
v majetku
obce
Kamýk
nad
Vltavou,
pro
níž
je
z marketingového hlediska využitelný jako hlavní turistická destinace. Jedná se o jednu z našich nejvýznamnějších středověkých památek, která však laické veřejnosti dodnes zůstává velmi málo známa. Vrcholně středověký královský hrad, který vystřídal starší raně středověké správní centrum, byl založen Václavem I. v polovině 13. století, a k jeho dokončení došlo až za vlády jeho syna Přemysla Otakara II. Hrad plnil funkci významné mocenské opory rodu Přemyslovců, což bylo podpořeno vlastním manským systémem. V této podobě však hrad neměl dlouhého trvání, a byl již v první polovině 14. století opuštěn. Pravděpodobnou příčinou zániku bylo špatné založení stavby, která již krátce po svém dokončení vykazovala vážné statické poruchy. Za vlády Karla IV. pak zanikla i funkce hradu v rámci manského systému, neboť panovník převedl kamýcké many k nově založenému hradu Karlštejnu. Od té doby hrad Kamýk chátral, a postupně se měnil ve zříceninu. Navzdory
5
dlouhodobému procesu destrukce, trvajícímu téměř sedm století, se jedná o jednu
z nejintaktněji
dochovaných
zřícenin
královských
hradů
z doby
posledních Přemyslovců. Z tohoto důvodu památka kromě profesionálního konzervátorského zásahu vyžaduje odpovídající prezentaci, která jí v rámci obecného povědomí o českém kulturním dědictví pomůže získat pozici, která jí právem náleží. 4.1.1 Stavební úprava areálu zříceniny hradu Stabilizace vlastního hradu a základní úpravy areálu Stabilizace vlastní zříceniny hradu je základní aktivitou, která povede nejen k odpovídající záchraně této památky, ale zároveň umožnění její bezpečné provozování jako destinace cestovního ruchu. Stabilizace zříceniny bude
provedena
s maximálním
ohledem
k historickým
a
památkovým
hodnotám objektu, přičemž veškeré aktivity budou probíhat v intencích zásad památkové péče. Stavební a konzervační práce musí probíhat s minimálním narušením archeologických vrstev a terénních reliktů zaniklých staveb v celém hradním areálu. Směrodatným východiskem pro provádění těchto prací bude doporučení pro rehabilitaci objektu z roku 2000, vypracované jako součást příslušného stavebně historického průzkumu (Tomáš Durdík, Jiří Úlovec: Kamýk nad Vltavou hrad. Stavebně historický průzkum, Praha 2000). Práce
6
budou prováděny pod odborným dohledem Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště středních Čech v Praze. Na určených místech bude proveden záchranný archeologický výzkum. Součástí základních úprav hradního areálu bude odstranění veškerých náletových dřevin, které svým kořenovým systémem narušují torza zdiva a terénní relikty zaniklých staveb. Dále dojde k postupné redukci lesního porostu v co největším rozsahu hradního návrší, čímž bude alespoň částečně obnovena jedna ze základních hodnot zříceniny jako významné krajinné dominanty. Budou regenerovány zbytky starého ovocného sadu na východním úpatí hradního návrší, přičemž stávající dřeviny budou částečně doplněny výsadbou
vybraných
historických
odrůd
ovocných
stromů.
Dojde
k odpovídající úpravě navazující úvozové cesty směrem k obci, která slouží jako hlavní přístupová komunikace. Těmito aktivitami dojde nejen k částečné rehabilitaci
hradního
areálu
z hlediska
krajinného
urbanismu,
ale
též
k odpovídajícímu zvýšení jeho atraktivity jako destinace cestovního ruchu. Doplňkové stavby Areál hradní zříceniny je třeba doplnit několika stavbami, které umožní odpovídající provoz objektu jako destinace cestovního ruchu, doplněný edukativní funkcí se vztahem k prezentaci lokální historie a dějin hmotné
7
kultury se vztahem ke konkrétní památce. Veškeré stavby budou provedeny bez zásahů do zachovalých fragmentů zdiva, terénních reliktů po zaniklých objektech a archeologických vrstev. Vstup do vlastního hradu bude obnoven ze západní strany v místech historicky doložené přístupové trasy. Přechod přes čelní příkop předního hradu a šíjový příkop umožní dvojice dřevěných mostů, které budou provedeny s využitím tradiční technologie, vycházející z historických mostních konstrukcí středověkého typu. Přemostění příkopů v místech doložených původních vstupů zlepší orientaci návštěvníků v celkové dispozici hradní zříceniny, a zároveň eliminuje hrozbu sešlapávání zachovalé modelace terénu v prostoru příkopů. Současný vstup do zadního hradu, umožněný od východu po dřevěném schodišti z příkopu, bude zrušen. Fragmenty
zdiva
zadního
hradu
budou
po
obvodu
lokálně
doplněny
jednoduchým dřevěným zábradlím, které zvýši bezpečnost návštěvnického provozu, a omezí přímý přístup z prostoru jižního, východního a západního příkopu. V prostoru předního hradu bude s maximálním důrazem na zachování reliktů zaniklých staveb zřízen objekt pro prezentaci rekonstrukčního modelu hradu v podobě ze druhé poloviny 13. století. Objekt bude proveden jako jednoduchá
dřevěná
stavba,
jejíž
konstrukce
bude
volně
vycházet
z historických stavebních technik. Rekonstrukční model středověké podoby hradu bude zhotoven z materiálu odolného působení povětrnostních vlivů a
8
v rámci možností i případné hrozbě vandalismu. V sousedství objektu, nebo v jeho
rámci
bude
zřízeno
odpočinkové
místo
pro
návštěvníky.
Další
odpočinkové místo se bude nacházet vně východního příkopu, odkud se otevírá jeden z nejpůsobivějších pohledů na hradní zříceninu. Toto místo zároveň bude vyhrazeno pro pořádání příležitostných kulturních akcí, při nichž bude využíván přenosný mobiliář. Na
východním
okraji
areálu,
na
úpatí
hradního
návrší,
bude
architektonicky ztvárněn hlavní vstup do objektu. V sousedství ovocného sadu bude postavena vstupní brána v podobě dřevěné věžovité stavby a navazující objekt provozního zázemí, jejichž konstrukce bude vycházet z historických stavebních technik. V objektu bude umístěno centrální informační místo s prodejnou tiskovin a upomínkových předmětů a prostory pro technické zázemí správy objektu. Horní podlaží věžovité vstupní brány budou sloužit jako rozhledna. Podoba vstupního objektu, stojícího mimo obvod památkově chráněného areálu hradu, bude koncipována se zvláštním zřetelem na zachování krajinného urbanistického rámce území. (Stavba svojí hmotou nebude při dálkových pohledech konkurovat dominantě hradní zříceniny). Na bránu bude navazovat jednoduché dřevěné oplocení, které bude obklopovat celý hradní areál. Přilehlý ovocný sad i další části hradního areálu budou využívány pro chov ovcí. Sad bude doplněn jednoduchou stavbou salaše, jejíž konstrukce bude rovněž využívat tradičních stavebních technik. Do prostoru
9
ovocného sadu bude zároveň situováno hřiště s interaktivní naučnou trasou „Hry ve středověku“. Jeho uzavíratelný areál bude ohraničen dřevěným oplocením, chránícím mobiliář i uživatele před případnými nežádoucími vlivy okolního prostředí. V prostoru ovocného sadu bude zároveň zřízeno další odpočinkové místo pro návštěvníky, které bude funkčně navazovat na hřiště a salaš. 4.1.2 Prohlídková trasa a naučné trasy v areálu hradu Prohlídková trasa areálu hradu je navržena v souladu se záměrem obnovit historické komunikační vazby, a tak pro účely návštěvnického provozu maximálně zvýraznit původní prostorovou dispozici. Přístupová trasa bude vedena od východu úvozovou cestou od okraje obce k úpatí hradního návrší. Zde bude na okraji starého ovocného sadu umístěn vstupní objekt s věžovitou bránou,
sloužící
jako
centrální
informační
místo,
prodejna
tiskovin
a
upomínkových předmětů, rozhledna a provozní zázemí. Na bránu bude navazovat oplocení celého hradního areálu, z větší části využívaného k pastvě ovcí. Za bránou bude komunikace pokračovat přes ovocný sad, v němž bude umístěna salaš a hřiště s interaktivní naučnou trasou „Hry ve středověku“, k západu po severním úbočí hradního návrší. Na západním okraji hradního areálu bude napojena na stávající polní cestu, vycházející od silnice mezi
10
Kamýkem nad Vltavou a Zduchovicemi. (Tato cesta bude zároveň sloužit jako další přístupová komunikace do hradního areálu, využitelná zejména pro technické účely a přepravu tělesně postižených návštěvníků). Z polní cesty bude umožněn po mostě přes čelní příkop vstup do předního hradu, a dále po druhém mostě přes šíjový příkop do hradu zadního. Prostorem severního a jižního obvodového příkopu bude přístupné východní předpolí hradního areálu využitelné pro pořádání kulturních akcí. Přes navazující ovocný sad s hřištěm bude prohlídková trasa vedena zpět na výchozí stanoviště u vstupní brány. Naučná trasa o dějinách a architektuře hradu „Dějiny hradu Kamýk nad Vltavou“ Základní naučná trasa bude návštěvníky seznamovat s historickým a stavebním vývojem hradu. Jednotlivá zastavení naučné trasy budou doplněna informačními panely s texty, doprovodnými ilustracemi z dobových pramenů a kreslenými hmotovými rekonstrukcemi původního vzhledu hradu. Hlavním doplňkovým
objektem
trasy
bude
trojrozměrný
rekonstrukční
model
středověké podoby hradního areálu. Texty zpracované týmem specialistů z oborů historie, kastelologie, archeologie a dějin umění budou přizpůsobeny co nejširšímu okruhu návštěvníků hradu. Předpokládáno je zřízení šesti zastavení s příslušnými informačními panely.
11
Návrh na tématické zaměření jednotlivých zastavení: 0. vstupní objekt – základní údaje o provozu hradu, plán areálu a přehled naučných tras a tématických okruhů 1. prostor ovocného sadu – historie hradu Kamýk nad Vltavou ve světle písemných pramenů a v kontextu regionálních dějin (rekonstrukce historického vývoje na základě zachovalých zlomkovitých údajů apod.) 2. cesta na severním úbočí hradního návrší – české země za vlády posledních Přemyslovců, funkce královských hradů, manský systém (obecně a ve vztahu k dějinám hradu Kamýku a někdejšího Vltavského kraje) 3. západní předpolí hradu u mostu přes vnější příkop – urbanistická skladba hradu ve vztahu k okolní krajině a středověkému osídlení, fortifikační systém vlastního hradu (půdorysná schémata, kreslená rekonstrukce původního působení hradu v krajině apod.)
12
4. nádvoří předního hradu – rekonstrukce stavební podoby hradu Kamýku a jeho funkční rozdělení (půdorys, rekonstrukční model, vymezení jednotlivých funkcí, kreslená rekonstrukce prostoru nádvoří předního hradu) 5. nádvoří zadního hradu – život na středověkém hradě ve vztahu ke konkrétní situaci hradu Kamýka (pozůstatky
funkčního
vybavení
obytného
jádra
hradu,
rekonstrukce prostoru nádvoří a obytných prostor zadního hradu).
13
kreslená
Návrh na umístění zastavení naučné trasy „Dějiny hradu Kamýk nad Vltavou“
Situační plán hradu převzat ze studie atelieru GIRSA AT s.r.o.
14
Interaktivní naučná trasa „Hry ve středověku“ Doplňková naučná trasa bude určena zejména pro mladší návštěvníky hradu, a její hlavní cílovou skupinou budou rodiny s dětmi školního věku. Její náplň nepřináší doslovnou rekonstrukci středověkých her, které měly dle svědectví dochovaných pramenů velmi jednoduchou podobu. Aktivita je tedy zaměřena především na podporu zájmu nejmladších návštěvníků hradu o středověk a jeho životní styl, prostoupený ideou rytířství. Trasa se bude skládat z pěti zastavení, doplněných informačními panely. Jednotlivá zastavení naučné trasy budou doplněna informačními panely s texty,
doprovodnými
ilustracemi
z dobových
pramenů,
a
především
příslušnými funkčními objekty pro názornou demonstraci a praktické osvojení vybraných her, volně inspirovaných středověkem. Trasa bude situována do samostatně vyčleněného areálu ve východním předpolí hradu v prostoru ovocného sadu. Jednotlivé herní objekty
budou
zhotoveny
převážně
z
přírodních
materiálů a inspirovány historickými předlohami. Jejich provedení a způsob užívání bude v souladu s platnými bezpečnostními a hygienickými normami. Provoz hřiště s naučnou trasou se bude řídit pevně stanoveným režimem. Předpokládáno
je
užívání
dětmi
školního
věku
s pedagogickým dozorem.
15
s dohledem
rodičů
či
Návrh jednotlivých zastavení naučné trasy*):
1. labyrint – nejrozměrnější objekt celého souboru. Bude pojednán plošnou skladbou kamenů v terénu. Navazuje na obecnou oblibu labyrintů se symbolickým významem, příznačných zejména pro zahradní prostředí v období středověku a raného novověku.
2. houpací kůň – v minulosti mimořádně oblíbený herní objekt, jehož používání je doloženo již ve středověku. Jeho zařazení do náplně hřiště je přímou evokací představy středověkého rytíře jako jezdce na koni.
3. májka – herní objekt sloužící ke šplhu vychází z obecné obliby této sportovní aktivity jako doplňku řady lidových festivit, známých ze středověku a raného novověku. Podoba objektu vychází z ikonograficky doložených historických předloh.
16
4. beranidlo – stylizovaná houpačka je volně inspirována konstrukcí středověkého obléhacího stroje
5. kolotoč – stylizovaný herní objekt, jehož konstrukce je volně inspirována systémem středověkého obléhacího stroje – katapultu.
*) Autorem návrhu herních objektů je Antonín Pazdera, specialista v oblasti interpretace historických her v současnosti.
17
4.2 Prezentace dalších památek obce Kamýk nad Vltavou Prezentace dalších památek Kamýku nad Vltavou bude uskutečněna zřízením
volně
koncipované
naučné
trasy
v prostoru
obce
a
jejím
bezprostředním okolí. Trasa bude tématicky rozvíjet přístupovou komunikaci ke hradu. Jejím hlavním námětem budou dějiny obce. Zaměřena bude zejména na prezentaci zachovalých památek v obci a místních historických tradic. Na rozdíl od prohlídky zříceniny hradu nebudou návštěvníci přímo směrováni
k postupné
prohlídce
památek
obce,
ale
spíše
motivováni
k individuální návštěvě dalších míst v blízkém či vzdálenějším okolí. Centrální informace o trase bude poskytována v Turistickém informačním centru, nacházejícím se v budově obecního úřadu. Zde budou formou panelové instalace shrnuty informace o historickém vývoji obce se základními údaji o zachovalých
památkách.
Umístění
jednotlivých
památkových
objektů
a
zastavení trasy bude vyznačeno na přehledném plánu obce. Jednotlivá zastavení
budou
zpracovanými
doplněna
texty
a
příslušnými
doprovodnými
informačními ilustracemi
panely
s odborně
z dobových
pramenů,
historickými fotografiemi apod. Kromě centrálního informačního místa je předpokládáno zřízení pěti zastavení, která budou dle potřeby doplněna mobiliářem pro odpočinek návštěvníků.
18
Návrh a charakteristika jednotlivých zastavení naučné trasy „Památky obce Kamýk nad Vltavou“: 0. Turistické informační centrum Kamýk nad Vltavou (Obecní úřad Kamýk nad Vltavou) V prostorách informačního centra budou umístěny informační panely s přehledem dějin obce Kamýk nad Vltavou a základní informací o zachovalých kulturních památkách a dalších památkových objektech. Součástí instalace bude plán obce s vyznačením umístění památkových objektů a přístupových komunikací k nim. 1. Farní kostel Narození P. Marie Středověký farní kostel, původně zřejmě zasvěcený sv. Mikuláši, byl postaven v návaznosti na dokončení stavby hradu Kamýku ve třetí čtvrtině 13. století. Na vzniku zajímavé raně gotické památky se totiž pravděpodobně přímo podílela stavební huť, působící v té době na zdejším hradě. Kostel byl barokně přestavěn ve druhé polovině 18. století, v jeho interiéru se z té doby zachoval kvalitní mobiliář. Informační panel bude pojednávat o dějinách a stavebním vývoji kostela včetně umělecko historického popisu jeho vnitřního zařízení. Po dohodě s Římskokatolickou
farností
Kamýk
nad
Vltavou
19
je
třeba
zajistit
zpřístupnění interiéru kostela – nejlépe stanovením pravidelné otvírací doby (včetně koordinace dozoru apod.), či alespoň návštěvníkům umožnit nahlédnutí vstupními dveřmi, opatřenými bezpečnostní mříží. 2. Historická zástavba a urbanismus obce Kamýk nad Vltavou Ve střední části obce se dosud velmi dobře zachovala původní urbanistická struktura středověkého podhradního městečka, kterou dotváří několik velice zajímavých ukázek historické zástavby. Pozornost si zaslouží zejména usedlost čp. 2, která obsahuje pozůstatky pozdně středověké tvrze z konce 15. století, renesančně přestavěné ve druhé polovině 16. století rodem Myšků ze Žlunic, a poté upravované v 18. a 19. století. V její blízkosti stojí působivý barokní objekt někdejší pošty (čp. 4) z druhé poloviny 18. století. Kolem hlavní komunikace ve středu obce se dále soustředí několik klasicistních obytných domů. Informační panel bude přibližovat urbanistický vývoj historického jádra městečka včetně historie nejvýznamnějších objektů – tvrze, bývalé pošty a dalších vybraných domů. 3. Pozůstatky vojenské obranné linie „Vltavská čára“ Na území obce se zachoval jedinečný soubor čtyř železobetonových pevnůstek, tzv. „řopíků“ (lidové označení dle názvu instituce, zajišťující
20
jejich stavbu: Ředitelství opevňovacích prací). Obranné postavení na pravém břehu Vltavy bylo vybudováno během roku 1938. Navazovalo na jižní okraj Vnější obrany Prahy a bránilo v překročení řeky případným nepřítelem. Po okupaci Československa německou armádou v březnu 1939 byly tyto objekty uzavřeny zabetonováním vchodu a střílen, protože ale existovaly oprávněné obavy okupantů z využití pevnůstek v případě povstání, bylo rozhodnuto o likvidaci všech těchto bunkrů lehkého opevnění. Zachovány byly pouze ty, při jejichž odstřelu by bylo vážně ohroženo okolí. Informační panel bude pojednávat o historických okolnostech vzniku obranné linie „Vltavská čára“ a o typech bunkrů a jejich technickém a funkčním řešení. 4. Židovský sídelní okrsek V pravobřežní části obce se zachoval pozůstatek sídelního okrsku někdejší židovské komunity, jejíž existence je v Kamýku nad Vltavou doložena od druhé poloviny 17. století. Od konce 18. století zde fungovala samostatná náboženská obec, která byla roku 1893 spojena s obcí sedlčanskou. Zdejší židovské osídlení bylo vyhlazeno v rámci holocaustu v době druhé světové války. Uprostřed kamýcké „Malé Strany“ vznikly nejpozději na počátku 19. století dvě dvojice židovských
21
domků, přičemž v přilehlém domku čp. 55 byla po roce 1859 zřízena synagoga. Tato modlitebna byla bohužel zbořena při rozšiřování ulice po roce 1970. Informační panel bude přibližovat dějiny židovského osídlení v Kamýku nad Vltavou včetně urbanistického a stavebního vývoje někdejšího sídelního okrsku této komunity. 5. Židovský hřbitov Hřbitov se nachází 1 km východně od Kamýku nad Vltavou, na kraji lesa na vrchu Radobylka, na katastru sousední obce Dražkov. Založen byl v 17. století (údajně roku 1680), naposledy byl rozšířen ve druhé polovině 19. století. Nejstarší čitelný náhrobek pochází roku 1681, dále se zde zachovaly přibližně tři stovky barokních a klasicistních náhrobních kamenů. Pohřby se zde konaly do roku 1936. V márnici (tahaře) se zachoval kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, byla opravena zeď a postaveny povalené náhrobky. Hřbitov se nachází ve správě společnosti \Matana a. s., která průběžně zajišťuje jeho údržbu. Informační panel bude přibližovat historický význam hřbitova společně se základním seznámením s průběhem židovských pohřebních tradic a rituálů.
22
Návrh na umístění zastavení naučné trasy „Památky obce Kamýk nad Vltavou“
23
5. Závěrečné doporučení Přestože kvalita zachovalého kulturního dědictví v obci Kamýk nad Vltavou dosahuje nepochybně vysoké úrovně a skýtá značný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, je jako jednu ze základních priorit doporučit zhotovení specializované marketingové studie, která bude sloužit jako základní strategický rozvojový dokument pro tuto oblast. Účelem je sestavení vize cestovního ruchu v destinaci, která by se měla skládat z těchto částí: •
Analytická část obsahuje analýzu prostředí, analýzu spotřebitelských trhů, identifikaci tržních segmentů, analýzu „nákupního rozhodovacího procesu“ hostů i analýzu konkurence a přístupu hostitelské populace k cestovnímu ruchu. Pro tento účel se využívá SWOT analýzy, která analyzuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a vytváří účinný základ pro tvorbu cílů i volbu strategií naplnění cílů.
•
Formulace cílů. Zde je nutno dodržovat zásady tvorby cílů, a to: cíle musí
být
jasné,
reálné,
časově
omezené,
sladěné,
hierarchicky
uspořádané a kvantifikovatelné. •
Návrh strategie. Vzhledem k velké konkurenci mezi destinacemi je nutné podrobně rozpracovat strategii odlišení nabídky destinace od nabídky konkurentů. Tato strategie odlišení obsahuje dílčí strategie, např. odlišení produktů, odlišení image atd. 24
•
Strategický plán. Tvorba udržitelného strategického plánu je kreativní proces,
který
vyžaduje
zapojení
širšího
okruhu
osob
z okruhu
poskytovatelů cestovního ruchu v regionu a schopnost pohledu na turistický produkt očima klienta. Strategický plán bude podrobněji rozpracován do konkrétních plánů, jež mají různou délku trvání, obsahují různé množství jednotlivých kroků, které musí být uskutečněny v přesně stanoveném sledu, v předem stanoveném čase, s konkrétní odpovědností a podléhají neustálé kontrole. V úvahu je nutné brát i neustálé změny prostředí. •
Marketingový mix destinace cestovního ruchu obsahuje základní čtyři prvky, tzv. 4P Product – produkt, Price – cenu, Place – distribuci, Promotion – marketingovou komunikaci a je doplněn o další P, z nichž nejvýznamnější jsou Packaging – tvorba nabídky služeb, People – lidé, Partnership – spolupráce, Programming – tvorba programů.
25
