ÚZEMNÍ PLÁN OBCE TÝN NAD VLTAVOU NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

TÝN NAD VLTAVOU NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST

LISTOPAD 2004

ÚPO města Týn nad Vltavou

listopad 2004

Obsah: A. Základní údaje a) Identifikační údaje b) Zhodnocení vztahu zpracované a schválené ÚPD a návrhu řešení c) Vyhodnocení splnění zadání a souborného stanoviska ÚPO d) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování B. Řešení územního plánu a) Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce b) Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území c) Návrh urbanistické koncepce d) Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití e) Limity využití území včetně stanovených zátopových území f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území - obytných - občanské vybavenosti - sportu, rekreace - zemědělské výroby - výroby, podnikatelské činnosti g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady - dopravní řešení - občanská vybavenost - vodohospodářské řešení - zásobování el. energií - zásobování teplem - zásobování plynem - odpadové hospodářství h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění i) Návrh místního územního systému ekologické stability j) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav k) Návrh řešení požadavků civilní ochrany l) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů m) Návrh lhůt aktualizace

3 4 5 5

6 6 12 16 22 24 24 24 24 25 25

26 40 41 58 61 62 65 65 65 69 70

76 90

C. Tabulková část

91

D. Závazná část

94

Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

2


listopad 2004

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE a) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Návrh pro územní plán obce - města Týn nad Vltavou byl zpracován na základě smlouvy mezi objednatelem: Město Týn nad Vltavou zastoupené starostou p. Jiřím Eisenvortem a zhotovitelem: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, Žižkova 12, České Budějovice

-

hlavní projektant…………………………Ing. arch. Václav Štěpán doprava…………………………………..ZESA - Ing. L. Zenkl vodní hospodářství………………………Ing. P. Štěpán zásobování el. energií…………………....Ing. J. Karpyta zásobování teplem a plynem…………….Ing. M. Král zeleň, ekologie…………………………..Ekoservis – ing. Škopek spolupráce……………………………….A. Hrušková

Pro zpracování mapových podkladů byly použity katastrální mapy v měřítku 1:1000 a 1:2000 a základní mapy v měřítku 1:5000 zpracované Katastrálním úřadem České Budějovice. Tyto mapové podklady byly doplněny dle průzkumů v terénu. Doplněné údaje nejsou zaměřeny Katastrálním úřadem. Použité materiály: - Obce v číslech okres České Budějovice (ČSÚ 1990) - Sčítání lidu, domů a bytů ( FSÚ 1995) - Malý lexikon obcí ČR ( ČSÚ 1993,1995) - Velká cykloturistická mapa ( SHOCart s.r.o., Vizovice) - Územní plán zóny Hněvkovice ( Architektonický ateliér ŠTĚPÁN) - Návrh regulačního plánu Koloděje nad Vltavou (Ing. arch. Michael Fidra) - Územní plán zóny Pod Prachárnou ( Ing. arch. J. Kobera) - Studie – obytná zóna Zahrada ( Ing. arch. J. Kobera) - Studie – kulturně sportovní centrum sokolovna ( Ing. arch. J. Kobera) - Doplněk ke změně územního plánu – Na Červeném Vrchu (Ing. arch. Michael Fidra) - Územní projekt zóny Zadní Podskalí (Ing. arch. Michael Fidra) - Regulační plán Nad autobusovým nádražím (Ing. arch. Michael Fidra) - Studie obytné zóny Sever (Ing. arch. Michael Fidra) - Obytná zóna Milevská ( Ing. arch. J. Kobera) - Urbanistická studie Přístaviště (Ing. arch. Michael Fidra) - Urbanistická studie centra (Ing. arch. Michael Fidra, Ing. arch. J. Kobera) - Mapa památkové zóny ( KSSPPOP Č. Budějovice) - Plán regenerace kulturních památek v městské památkové zóně na období 2003 - 2007


3


listopad 2004

b) ZHODNOCENÍ VZTAHU ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A NÁVRHU ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE - MĚSTA. ÚPnSÚ Týn nad Vltavou byl zpracován Stavoprojektem České Budějovice v roce 1984 a v roce 1991 byl aktualizován formou změny územního plánu sídelního útvaru, která byla schválena v zastupitelstvu města dne 9.12.1992 t. j. o rok později. Důvodem pro zpracování a schválení této změny byla potřeba aktualizace hlavních rozvojových funkcí města tj. výrobních, občansko - sociálních a obytných se zřetelem na změnu politického systému tj. období, kdy skončil systém státní plánovací politiky pro uvedené funkce. S ohledem na skutečnost, že takto vydaná a schválená změna se zabývala zcela konkrétními plochami a provozy, nebyl pozměněn základní funkční skelet města. V odůvodněných případech byl navržen rozvoj města na volných plochách formou přičlenění ( adice ) ke stávajícím schváleným plochám. V souladu s tehdejším názorem na zvýšení atraktivity ploch dosud dle územního plánu neřešených byla rozšířena funkční kategorie pro výrobu o následující funkce: živnostenské provozy, lehký průmysl, těžký průmysl, překladiště tuhých domovních odpadů společně s vymezením hranic městské památkové zóny a další konkretizace objektů památkového zájmu. Takto vydaný aktualizovaný ÚPnSÚ Týn nad Vltavou konkretizoval a doplnil urbanistickou koncepci městské památkové zóny a sportovního areálu. Dále pak konkretizoval dílčí městské prostory a sice: - Obytná zóna Peklo ( obestavění Jiráskovy ulice ) - Návrh nového hřbitova – současně prokázáno, že tento návrh vycházel z mylných údajů viz řešení studie pro funkční rozšíření a doplnění stávajícího hřbitova - Autoservis, prodejna automobilů – záměr nebyl realizován - Likvidace TDO – koncepce je v současnosti zcela jiná, provoz zcela privatizován Je založena na třídění a odvozu odpadů ze sběrného dvora mimo město. - Průmysl a skladové hospodářství – rozvoj na určených plochách pro tzv zavlečkovatelný průmysl mezi areálem cihelen a Jednoty byl realizován v areálu Jednoty, areál cihelen zůstává nadále rezervní plochou – úložiště TDO nerealizovatelné Další kategorií pro rozvoj výroby ve městě byly plochy pro živnostenské provozy a těžký průmysl. Na uvedené funkce byly vypracovány urbanistické studie dle současného hodnocení prakticky nerealizovatelné. - Další předložené návrhy v kategorii dopravy byly do dnešního dne několikrát přehodnoceny a jsou předmětem nového návrhu územního plánu obce - města Vzhledem k tomu, že v období let 1992 – 2002 byly městským úřadem v Týně nad Vltavou pořízeny urbanistické studie a regulační plány, které podmiňovaly další rozvoj přestavby města a další výstavby na volných plochách zcela novými skutečnostmi, lze konstatovat stav dosavadní územně plánovací dokumentace za překonaný. Tyto práce byly vyhodnoceny v průzkumech a rozborech a částečně převzaty do zadání nového územního plánu obce - města Týn nad Vltavou.


4


listopad 2004

c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SOUBORNÉHO STANOVISKA ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Městský úřad v Týně nad Vltavou zpracoval pro územní plán obce - města Týn nad Vltavou zadání, které bylo projednáno na veřejné schůzi zastupitelstva, řádně vyvěšeno a proběhlo k němu připomínkové řízení jak ze strany občanů, tak z hledisek dotčených orgánů státní správy a organizací. Zadání bylo doplněno o připomínky a schváleno zastupitelstvem města. Při zpracování návrhu bylo přihlédnuto ke všem připomínkám a zohledněny vlastnické a podnikatelské zájmy. Koncept územního plánu byl veřejně projednán v souladu s § 21 odst. 2, zákona č. 50/1976., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon) a Městský úřad, odbor regionálního rozvoje jako pořizovatel ÚPO vydal souborné stanovisko, které bylo dohodnuto s dotčenými orgány státní správy a schváleno zastupitelstvem města dne 29.1.2004. Součástí souborného stanoviska je vyhodnocení připomínkového řízení ke konceptu řešení a při zpracování návrhu tohoto územního plánu bylo k němu přihlédnuto.

d) VYHODNOCENÍ S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území zejména se zřetelem na péči o životní a krajinné prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody, ovzduší. Územní plán pro kategorii města Týn nad Vltavou a jeho správního území si klade za cíl zabezpečení rozvoje všech funkčních složek zastavěných území města v souladu s krajinným uspořádáním v konkrétních terénních podmínkách. Přitom je respektován systém obsluhy a zabezpečení města dopravně technickou infrastrukturou a s ohledem na územní systém ekologické stability, vodohospodářskou situaci a účelové využití nezastavitelných pozemků jsou navrhovány limity omezující, nebo určující další rozvoj městského území. .


5


listopad 2004

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Řešené území je vymezeno správním územím města Týn nad Vltavou o rozloze 4303ha, které zahrnuje tyto katastrální území: Týn nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice a Hněvkovice. Část obce, obec Týn nad Vltavou Hněvkovice Koloděje nad Lužnicí Netěchovice Nuzice Předčice Vesce Týn nad Vltavou celkem

Katastrální výměra ha 1981 439 527 (vč. osady Vesce) 342 697 317 4303

Hlavní výkres s komplexním řešením celého území obce je zpracován na mapách SMO 1 : 5 000. Pro přehlednost je hlavní výkres vytištěn v měřítku 1 : 10 000. Velikost detailů 1 : 5000 pro město Týn nad Vltavou a 1 : 2000 pro osady Netěchovice, Nuzice, Předčice, Koloděje nad Lužnicí, Jarošovice, Hněvkovice a chatovou oblast Červený mlýn byla stanovena tak, aby bylo graficky možné vyjádřit celá zastavěná území, včetně ploch pro územní rozvoj sídel. Město Týn nad Vltavou je obcí s rozšířenou působností pod jehož správu spadají tyto obce : Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Dražíč, Hartmatice, Horní Kněžeklady Hosty, Chrášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice a Žimutice.

b) ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT V ÚZEMÍ. Platné zadání pro vypracování konceptu a souborné stanovisko pro vypracování návrhu územního plánuobce - města vychází ze základní premisi, že územní plán jako celek musí respektovat typické měřítko uspořádání městské zástavby a doporučit, popřípadě stanovit prvky typické pro výstavbu v řešeném území s cílem definovat závazné regulativy pro novou výstavbu. Územní plán je koncipován za účelem zabezpečení prostorových kvalit města do integrálního pojetí hodnot vycházejících z historie a soudobých i budoucích potřeb technické i prostorové regulace nutné pro fungování města jako celku. Za tímto účelem jsou v územním plánu vymezeny krajinné prvky a členění terénu katastru města jako základní přirozený limit rozvoje uvnitř i vně současně zastavěného území. Toto je uplatněno v logických souvislostech navržené skladby základních městotvorných funkcí včetně rozšíření o volné zastavitelné plochy v období platnosti tohoto eleborátu.


6


listopad 2004

Přírodní hodnoty Geomorfologické zařazení Řešené území je součástí Hercynského systémusubsystému Hercynských pohoří a provincie Česká vysočina. V jejím rámci leží v soustavě Česko – moravské, podsoustavě Středočeská pahorkatina a celku Táborská pahorkatina. Nejvyšším bodem řešeného území je vrch Na šancích – 480 m.n.m., nejnižším bodem je soutok Vltavy a Lužnice – cca 355 m.n.m. Hydrologické poměry Hlavním recipientem řešeného území je řeka Vltava se svými přítoky Lužnicí a větším množstvím menších vodotečí vlévajících se jak do Vltavy tak i do Lužnice. Jedná se o tyto přítoky: Děkanský potok, Bedrník, Račina, Hlinský potok, Čihovický potok, Bohunický potok, Židova strouha, Nuzický potok, Jarošovický potok, Bílinský potok a Hostecký potok. Řešené území má oproti jiným oblastem nižší zastoupení povrchových toků, a rovněž podzemní vody jsou v rámci celé České republiky zastoupené podprůměrně. Klimatické poměry Týn nad Vltavou leží v mírně teplé oblasti. Klima je chrakterizováno dlouhým, teplým a suchým létem. Přechodná období jsou krátká s teplým až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká mírně teplá a suchá. Sněhová pokrývka trvá krátce. Zvláště chráněná území, památné stromy a významné krajinné prvky Ve správním území města Týn nad Vltavou se nenachází žádné zvláště chráněné území V řešeném území jsou registrovány tyto významný krajinné prvky: Fišerácká strouha r.č. 3010019, p.č. 1487, 1488, 1489, 1490/1, 1490/2, 1490/3, 1491, 1495, 1496 k.ú. Týn nad Vltavou Stromořadí Alej míru r.č. 3010020, pč. 2300/1, k.ú. Týn nad Vlatavou Památné stromy rostoucí ve správním území města Týn nad Vltavou Jerlín japonský ( Sophora japonica) p.č. 2397/5 v bývalém zámeckém parku za muzeem. Buk lesní ( Fagus sylvatica cv. Atropurpurea) p.č. 880/1 v Písecké ulici. Dub letní ( Quercus robur) p.č. 2219/3. Javor stříbrný ( Acer saccharinum) p.č.1247/1 v ulici Na vinicích. Nerostné suroviny V řešeném území se nachází tato výhradní ložiska a dobývací prostory cihlářské suroviny: Výhradní ložisko B3 213100 – Týn nad Vltavou Dobývací prostor DP 700058 – Týn nad Vltavou Výhradní ložisko B3 221500 – Týn nad Vltavou – Fišerák Dobývací prostor DP 701077 – Fišerák Dle sdělení těžební organizace WIENERBERGER a.s. České Budějovice je v současné době ložisko B3 213100 vytěžené a probíhá zde rekultivace, ložisko B3 221500 je vytěžené pouze z části (probíhá zde rekultivace ploch) a možnost další těžby je závislá na dohodě s vlastníky pozemků. Dále se řešeného území dotýká výhradní ložisko krystalického grafitu B3 139 700 Koloděje nad Lužnicí – Hosty s dobývacím prostorem DP 600062 Hosty – Koloděje nad Lužnicí těžební organizace Grafit a.s. Netolice. Toto výhradní ložisko se nachází v k.ú. Hosty a k.ú. Koloděje nad Lužnicí se dotýká pouze okrajově na hranici katastru. V řešeném území se nachází poddolované území 2242004 Hosty – Koloděje.


7


listopad 2004

Návrh ÚPO Týna nad Vltavou nezasahuje do výhradních ložisek, dobývacích prostorů ani do poddolovaných území nacházejících se ve správním území města.

Civilizační hodnoty Město je historicky založeno v kompaktním uspořádání zástavby na obou březích řeky Vltavy. V mírně sevřeném údolí jejího koryta je oboustranně stejný svažitý terén, na němž je zástavba terasově uspořádána v ucelených částech ( blocích). Optimální poloha historického jádra města na pravém břehu řeky zcela jednoznačně předurčila dominantní rozvoj správních, kulturních a obytných funkcí v ideální orientaci jižních dobře provětrávaných svahů s ideální ( strategickou ) pozicí pro celé údolí řeky. Doplňující vývoj města na levém břehu byl vždy v souvislosti s výrobou, obchodem a dopravou (původně především vodní a cestní). Doplňující forma bydlení zde vzniká koncem 19. století a pozdějším (prvorepublikovým) sepětím bydlení a podnikání. Zavedení lokální koncové železniční trati začátkem první republiky předznamenalo intenzivnější rozvoj průmyslových podniků na úrovni zpracovatelského a lehkého průmyslu včetně cihlářské výroby. Pro koncepci rozvoje města na obou březích jsou tudíž předurčeny odlišné podmínky pro další zakládání investic na přestavbových a rozvojových plochách města. Nelze dále opomenout jeden důležitý městský fenomen a to je rozsáhlý areál vojenských kasáren, jehož levobřežní poloha vždy spjatá s ženijním vojskem je v současnosti ministerstvem obrany ČR uvolněna ve prospěch města. S ohledem na sousedící pozemky určené pro další podnikatelskou, výrobní zónu je tudíž tato část města přeurčena pro existenci budoucích potřeb městské občanské i technické vybavenosti výrobních i nevýrobních služeb. V těžišti levobřežní části města však nadále zůstává plnohodnotné zabezpečení funkce obytné čtvrti Malá strana včetně některých objektů celoměstské občanské vybavenosti. Toto členění města odpovídá historickým a kulturním podmínkám. Z hlediska přírodních podmínek okolního území je veškerý rozvoj města na levém břehu limitován specificky utvářenou zalesněnou krajinou na jejímž hřebenu oddělujícím údolí města a území kolem JETE je veden nadregionální suchozemský biokoridor. To znamená, přímý kontakt zalesněné krajiny s městskou zástavbou de facto ukončuje tímto směrem její další expanzi. Dále tato charakteristika výrazně ovlivňuje urbanistickou povahu zástavby na nových plochách a dlouhodobě bude ovlivňovat přestavbu areálu kasáren. Charakteristikou rozvoje města na pravém břehu řeky jsou rozsáhlejší volné plochy přičleněné radiálním uspořádáním komunikací vycházejících z centra města. Jsou tudíž navržené výrazné pozemkové rezervy pro obytnou nebo smíšenou a obytnou zástavbu na jižním okraji této části města - nad Podskalím a směrem severním po obvodu zastavěných částí prakticky až na terénní horizont tvořený zalesněným vrcholem Semenec a v pokračování hřebene oddělujícího rozvodí řeky Lužnice a Vltavy. Součástí správního území města a tudíž i území řešeného územním plánem jsou katastrální území místních částí Hněvkovice, Předčice ( prostorové uspořádání terénu je vázáno na údolí Vltavy), dále pak Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice a Nuzice ( terénním uspořádáním orientované do údolí Lužnice). V nejbližší docházkové pěší vzdálenosti od středu města jsou místní části Koloděje, Předčice, dále pak Hněvkovice, Netěchovice a naposled místní část Nuzice je vzdálena z centra města cca 6 km. Osady Předčice, Netěchovice, Nuzice jsou ryze původního zemědělského charakteru na okrajích doplněné zastaralými družstevními objekty pro živočišnou výrobu. Jejich minulá, současná a budoucí funkce je zcela jednoznačně určena a sice pozemkovou držbou a obhospodařováním okolních polí s převažující kulturou orná. V případě místní části Koloděje nad Lužnicí a Hněvkovice nad Vltavou původní historická


8


listopad 2004

funkce určená plavebním významem řek ( voroplavbou a pod.) je zaniklá a novodobé využití historické i soudobé zástavby je orientováno na výkyvy letní rekreační sezóny a na degradovanou obytnou funkci. Tato charakteristika je použita záměrně neboť charakterizuje současný stav základních stavebních fondů v Kolodějích i v Hněvkovicích. Pro budoucí rehabilitaci a revitalizaci těchto příměstských částí jsou uplatněny ve všech formách přestavby, rekonstrukcí a modernizací za účelem odtranění falešných předpokladů tzv. rekreačně pobytových kvalit. Nelze zavírat oči před tím, že téměř 100% rekreačních objektů zde existujících je zcela nestandardních, nekvalitních. Jen omezená část rekreační zástavby je částečně kvalitně obsloužena primérním zásobováním pitnou vodou a el. energií o komunikačním a hygienickém zařízení nemluvě. Jak bylo již v úvodu řečeno, cílem územního plánu města Týn nad Vltavou je zabezpečení účelně vyrovnaného rozvoje ve všech funkcích, přičemž kvality prostředí na soutoku řek Vltavy a Lužnice jsou mnohonásobně vyšší než současný lidský a společenský přístup ve využívání zastaralých nevhodných objektů bez zabezpečení soudobým nebo budoucím standardem, dopravně technickou vybaveností včetně zdravotně technického a hygienického zebezpečení, včetně kvalitního krajinářského řešení užívaných ploch na březích řek. Kulturní hodnoty V Týně nad Vltavou je vyhlášena městská památová zóna, jejíž návrh byl vydán v roce 1988. V roce 2002 byl podán na Ministerstvo kultury navrh na její úpravu za účelem stabilizace a dalšího rozšíření této zóny. Stávající i navržené hranice památkové zóny jsou vyznačeny v grafické části ÚPO. Charakteristika MPZ města Týn nad Vltavou je následující: Stavební vývoj a historie Týna nad Vltavou náleží k nejpozoruhodnějším mezi českými městy. Určujícím momentem byla jeho poloha při brodu přes řeku na schůdném místě, kde později byl postaven most. Na obranu brodu zde bylvybudován v době románské hrad. K druhé polovině 11., století se uvádí založení zaniklého kostela sv. Kateřiny na dnešním Vinařického náměstí. Tato poloha souvisí s nejstarším jádrem osídlení. V druhé polovině 13. století se osídlení rozšířilo dále k západu, čímž vzniklo současné Náměstí Míru. Zde byly položeny základy dnešního kostela sv. Jakuba. Zatímco starší Vinařického náměstí bylo rostlou osadou, západní část města byla pravidelně založena. Mezi hlavní dominanty Náměstí Míru se řadí kromě gotického kostela sv. Jakuba také barokní radnice a ranně barokní zámek. K dalším významným stavbám patří objekt solnice na protějším, levém břehu Vltavy. Historická zástavba tvoří ve své struktuře významný urbanistický celek a má předpoklady pro zachování a obnovu funkčního i stavebního zhodnocení jádra města. Navržená dostavba proluk a přestavba stávajících objektů v jádru města musí respektovat historickou situaci umístění objektů a tuto dotvářet odpovídajícím objemovým i architektonickým měřítkem. Plochy určené územním plánem města k zástavbě, zejména na okrajích jeho zastavitelného území, jsou koncipovány s ohledem na kompaktní a dominantní situaci historického jádra. To znamená, že pohledové expozice, které téměř na všech okrajích města z jeho historickým jádrem souvisí, nesmí být narušeny především ve výškové zonaci této zástavby a budou koncipovány na základě regulačních souvislostí v dalších stupních projektové dokumentace ( regulační plán pro návrh konkrétní lokality). Specifickou podmínkou těchto návrhů bude začlenění do širšího krajinného rámce – především návrh na ozelenění a spojení s nejbližším krajinným rámcem. v místě samém.


9


listopad 2004

Jmenný seznam nemovitých kulturních památek Týn nad Vltavou 509 areál hřbitovního kostela sv. Víta 509 / 1 kostel p.č.208 509 / 2 hřbitov p.č. 386 509 / 3 krypta p.č. 207 509 / 4 ohradní zeď hřbitova s branou p.č. 386 515 zaniklý hrad U pivovaru, v místě divadla. p.č.478/2 5279 mohylové pohřebiště Obecní les. p.č.1755.18 5280 mohylové pohřebiště Okraj lesa Semenec, 2000 m p.č. 1365/1 5281 mohylové pohřebiště 200 m SZ od kóty 440, Na spravedlnosti p.č 1359/1 5565 mohylové pohřebiště Bohunická hájovna, 80 m SSV od hájovny. p.č.1453/1 5597 hradiště 2250 m SZZ od středu městského kostela, V strouhách p.č. 1438,1453/1 5884 most ocelový příhradový přes Vltavu 6005 býv. zájezdní hospoda s areálem Na Malé Straně 6043 železný most Duplicitní zápis s rej. Přes Vltavu .č. 5884. 514 sousoší Kalvarie Širočiny, lesík u Depa. p.č 772/1 499 zemědělská usedlost Jiráskova p.č. 40, p.č.203 493 areál zámku náměstí Míru 493 / 1 zámek p.č.211 493 / 2 bývalá zahrada p.č. 211 493 / 3 hospodářská budova p.č. 211 500 městský dům náměstí Míru p.č. 38, p.č. 205 501 městský dům náměstí Míru p.č. 37, p.č. 206 502 radnice náměstí Míru. 502/ 1 správní budova p.č.174 502/ 2 správní budova p.č. 176 503 městský dům "U Křenů" náměstí Míru p.č. 252, p.č.172/1 504 městský dům náměstí Míru p.č. 251, p.č.173 508areál kostela sv. Jakuba náměstí Míru 508/ 1 kostel p.č.213 508/ 2 věž p.č.213 508/ 3 socha sv. Aloise na zídce u schodiště ke kostelu p.č. 213 508/ 4 socha sv. Františka Xaverského na zídce u schodiště ke kostelu p.č. 2215/2 508/ 5 socha P. Marie na S straně kostela p.č. 213 508/ 6 schodiště se dveřmi, vázami 508 / 7 teras.zeď na V a J str. areálu 508 / 8 plocha mezi kostelem a teras.zdí 5659 městský dům náměstí Míru č.p.84 5660 městský dům náměstí Míru č.p 85 5661 městský dům náměstí Míru č.p.86 a čp. 87. 5662 městský dům náměstí Míru č.p. 88 5663 městský dům náměstí Míru č. p. 90


10


listopad 2004

5664 městský dům náměstí Míru č.p. 92 510 areál děkanství s ohrad. zdí a garáží Pod kostelem 91 510 / 1 děkanství č.p. 91 510 / 2 ohradní zeď s branou 510 / 3 hospod. budova s garáží č.p.91 505 městský dům Puchmayerova 223 p.č.93/1 506 městský dům Puchmayerova 224 p.č. 94 507 městský dům Puchmayerova 225 p.č.95/1 6095 městský dům Puchmayerova 246 p.č. 165 516 solnice Solní 33, Na Malé Straně na levém břehu řeky p.č. 487 494 městský dům Vinařického náměstí 205 495 městský dům Vinařického náměstí 206 496 městský dům Vinařického náměstí 73, býv. hostinec " U zeleného věnce ", p.č.203 497 městský dům Vinařického náměstí 158, p.č. 302 498 městský dům Vinařického náměstí 159, p.č. 303 Koloděje nad Lužnicí 197 areál zámku p.č. 61 199 špýcharp.č. 158 200 kaplička výklenková sv. J Nepomuckého p.č. 1275/1 202 starý židovský hřbitov p.č. 81 ( 237 márnice) 203 pomník Matěje Kopeckého 5285 mohylové pohřebiště p.č. 686/1 5551 mohylové pohřebiště p.č. 244 5595 hradiště na Hradci p.č. 290/2 Hněvkovice 492 zámek p.č. 1, 1628, 1627, 1625, 1628 5300 sýpka p.č. 98 5566 mohylové pohřebiště p.č. 3302/1 Nuzice 5268 mohylové pohřebiště p.č. 786 5269 mohylové pohřebiště p.č. 1366 5302 hradiště haltštatské a středověké Hradce p.č.401/4-5, 510, 501/1-2 5616 most ( most přes Židovu strouhu, silnice č. 122, most č. 122 – 11 V osadách Netěchovice, Jarošovice a Předčice se nemovité kulturní památky nenachází. Celé území lze označit za území s archeologickými nálezy. Před zahájením výkopových a terénních prací, stavební nebo jiné obdobné činnosti je nezbytné postupovat v souladu s ustanovením §§ 21 – 24, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Archeologické nemovité památky zapsané v rejstříku Státního seznamu nemovitých památek Nesmějí být porušeny žádnou stavební aktivitou.


11


listopad 2004

c) NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Základním a nosným činitelem územního plánu obce - města Týn nad Vltavou je návrh prostorového a funkčního členění města – urbanistická koncepce, jejíž navržení je výsledkem: - vyhodnocení všech podkladových materiálů P +R - projednání zadání včetně stanovení limitů využití území – doplnění na základě připomínkového řízení, schválení zastupitelstvem města - zpracování a důkladné projednání konceptu ukončeného vydáním souborného stanoviska schváleného městským zastupitelstvem Vlastní urbanistická koncepce je tvořena graficky především v mapových podkladech celého správního území ( měřítko1 : 10 000 s podrobností mapy 1 : 5000) a dále v mapách detailního měřítka pro město Týn a místní části Cihelny a Břehy ( 1 : 5 000 s podrobností katastrálních map) a pro místní části Koloděje, Nuzice, Netěchovice, Jarošovice, Předčice, Hněvkovice a chatovou oblast Červený mlýn v mapách katastrálních.

Město Týn nad Vltavou Organizační a prostorové členění zastavěného území města na obou březích řeky má tyto společné charakteristiky: - svažitost terénu směrem k řece - soustředěnost a kompaktnost zástavby vymezené blokovým uspořádáním - členění zastavěných ploch města komunikačním ( uličním) systémem nadřazených ( průtahových )komunikací a hlavních městských sběrných komunikací do jednotlivých funkčních celků tj. obytných čtvrtí, městského centra s funkcí obytnou a vyšší občanské vybavenosti nadmístního významu a zónou průmyslu jasně prostorově a funkčně diferencovanou od obytných částí města - uspořádání zastavěných ploch je v blocích vymezených hlavními a místními komunikacemi, obsluha bloků je vždy formou průjezdních obslužných ( tepnových) komunikací což má vliv na mnohdy terasové uspořádání zástavby účelně využívající svažitost terénu

Za této situace je město Týn nad Vltavou organizačně členěno následovně: - městské centrum s vyšší občanskou vybaveností doplněné obytnou a smíšenou zástavbou - městské čtvrtě s obytnou zástavbou t.z. západně a východně městského centra a obytná část Malé Strany, která je doplněna městskou vybaveností ( např. sportovní areál s návazností na využití vodního toku Vltavy ) - městské čtvrtě se smíšenou zástavbou obytnou a obytnou s areály nevýrobních a výrobních služeb (čistého průmyslu bez škodlivého vlivu na okolní obytné prostředí) t.z. severní část města u areálu Stavokonstrukcí je doplněna obytnou zástavbou a zastavěná část města nad Podskalím je v sousedství areálu Mikrony doplněná navrženou plochou pro výrobní činnost obdobného charakteru a obytnou zástavbou - okrsek průmyslové výroby soustředěný podél železniční tratě a nádraží v prostoru Malá Strana – výrobní zóna sloužící lehkému průmyslu, dopravním a distribučním podnikům, skladovému hospodářství a výrobním službám je zcela funkčně a pozemkově stabilizována, nevyžaduje další investice na rozšíření ploch. Tato výrobní zóna je tudíž plošně uzavřena. - specifická smíšená zóna v části Malá Strana jih zahrnující původní obytnou Malou Stranu u


12


listopad 2004

řeky, vojenský areál a podniky průmyslových služeb v prostoru za autobusovým nádražím. Zde je navrženo podstatné rozšíření zástavby pro další rozvoj podnikatelských aktivit včetně nevýrobních služeb. V zázemí současně zastavěného území jsou navrženy potřebné sportovní plochy pro budoucí městský areál občanské vybavenosti, jehož součástí je i postupná přestavba areálu kasáren uvolněných pro potřeby města. Tyto sportovní plochy dále budou tvořit zázemí i pro stávající gymnázium. Základní charakteristikou stávající i navrhované organizace městských funkcí je jejich členění blokovým uspořádáním v principu šachovnicového rozvržení na celé ploše města po obou stranách řeky. Městské jádro současně existuje na rozšířené ploše městského centra historicky založeného, tvořeného čtvercovým náměstím, jehož prostor je otevřen podél průčelí kostela sv. Jakuba směrem k řece na otevřené prostranství nábřeží tvořené parkovou úpravou s parkovištěm. V hranicích městské památkové zóny je kromě uvedeného prostoru náměstí dochovalý půdorys původní zástavby v dimenzích původní historické parcelace prakticky beze změny, kromě několika novodobých vestaveb, obchodní dům Prior za areálem radnice a hotel Zlatá loď za průčelím původního domu č.p.251 na náměstí. Úprava nábřeží po obou stranách řeky v úseku městské památkové zóny respektuje podmínky inundace a uvolněné plochy podél regulovaných břehů řeky jsou vytvořeny tak, že dávají dobré podmínky pro přístup k vodní hladině a to jak z hlediska vodní dopravy, všech vodních sportů a vhodné umístění městské plovárny. Provedení regulace říčního koryta v celé délce průběhu řeky městským územím umožňuje oboustrannou přístupnost i pokud se týče pěší a cyklistické dopravy a zlepšují provozuschopnost Felixovy loděnice. Tím se stává řeka ve městě významným krajinným fenoménem s funkcí nejen dopravním, ale zejména sportovně rekreačním pobytovým prostorem pro každý den. Stávající již funkční městský parter vyšší i základní občanské vybavenosti v prostoru Náměstí Míru byl již funkčně rozšířen o uliční případně průchozí prostory ryze pěšího charakteru a sice: Horní Brašov, průchozí prostor zámku do parku, ulice Jiráskova a Úzká. Za účelem kvalitnější dopravní obslužnosti jsou investičními záměry pro smíšenou obytnou zástavbu řešeny volné pozemky podél ulice Příčná včetně jejího vyústění do ulice Sekařovy s pokračováním do ulice Tyršovy. Tímto propojením vnitřní město získává obvodovou místní komunikaci oboustranně propojenou do prostoru náměstí umožňující rozvedení zásobovací obsluhy do jednotlivých objektů a zároveň umožňující účelné zaparkování po obvodu městského jádra. Návrh územního plánu v prostoru centra města dále řeší dostavbu v uvolněných prolukách za obchodním domem Prior s cílem získání symbiozy staré historické zástavby s novodobou. Až na zmíněný objekt Prioru bude celkový relief zástavby a její architektura v souladu s původní historickou parcelací t.z. naprosté respektování drobného měřítka staveb o průměrné výšce dvou až tří nadzemních podlažích s podkrovím. Specifickým fenomenem jádra města Týn nad Vltavou je přímý prostorový kontakt s vodní plochou řeky Vltavy na straně jedné a městským parkem na straně druhé, se zázemím městského hřbitova členěného vysokou zelení v sousedství městského parku. Tyto prostory jsou dále otevřeny a pokračují souborem objektů veřejných a klubových sportovních zařízení. Vzdutí hladiny řeky s ohledem na přehradní stupeň Kořensko zaručuje její stabilní výšku a klidnou pomalou hladinu říčního proudu. Šířka této vodní plochy v průběhu městským územím v délce 2km činí cca 100 – 120m, t.z., že tato vodní hladina se vysoce pozitivně promítá do obytné struktury města včetně městského centra a neopakovatelným způsobem zvyšuje jeho přitažlivost a obyvatelnost.


13


listopad 2004

Ve struktuře členění správního území města jsou významné dvě místní části a sice Koloděje nad Lužnicí a Hněvkovice na pravém a levém břehu Vltavy.

Koloděje nad Lužnicí Severním směrem ve vzdálenosti 1,5km od hranic zastavěného území města Týn nad Vltavou na trase komunikace II. třídy směr Milevsko podél obou břehů řeky Lužnice je zastavěné území osady Koloděje nad Lužnicí. Hlavní funkce této osady je obytná a rekreační s velkým podílem individuálních chatových objektů, jejichž nezanedbatelná část se nachází v zátopovém území řeky. Historicky založená převážně obytná zástavba je uspořádána rozvolněným systémem podél původních historických cest případně historických polních a lesních cest. Tato situace je společná pro zastavěné plochy jak na pravém tak na levém břehu řeky Lužnice. Svažitost terénu na obou březích, zalesněné území podél levého břehu a zemědělská půdní držba pozemků podél břehu pravého, to vše modifikuje podmínky pro stávající i navrhovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu. Vodní cesta historické voroplavby na řece Lužnici v podstatě uvolňovala břehy pro tuto činnost. Povodňové rozlití řeky v úseku podél přemostění a podél barokního areálu zámeckého hospodářství bylo regulováno nábřežními zdmi a jezní propustí, ostatní pozemky podél toku zůstávaly v neupravené podobě. Tato situace byla v období uplynulých 50 let narušena živelným obestavováním řeky chatami a rekreačními domky včetně nedávno realizovaných zahrádkářských kolonií. Tato nesouměřitelná různorodá kvalita historické a soudobé rekreační zástavby nedává dobré předpoklady pro rychlou obnovu této tolik známé a tolik historické osady. Mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že řada dostupných pozemků pro eventuelní dostavbu proluk je blokována pozemky chat a zahradních domků. Cílem navržené urbanistické koncepce v tomto případě je funkční i architektonická stabilita místní části Koloděje ve vysoce kvalitní krajině a to především formou možných investic do trvalé obytné stability sídla a nebo do trvale využívaných objektů pro celoroční rekreaci. Tyto převážně soukromé případně menší podnikatelské investice přispějí k výraznému ozdravění obytně rekreačního prostředí osady jako celku, zvýší se atraktivita stávající občanské vybavenosti a v konkrétních prostorech sídla se zkvalitní dopravně inženýrská obslužnost. Z těchto důvodů územní plán zde navrhuje pro uvedenou zástavbu plochy v dostupných prolukových situacích zejména pro I. etapu formou obestavění místní komunikace v lokalitě Vesce na pravém břehu Lužnice a v další etapě jsou koncipovány pro rekreačně obytnou zástavbu charakteru obytných domů podél místní komunikace do sousedních Netěchovic. Faktem nadále zůstává, že plochy chatových a zahrádkářských lokalit jsou zde souměřitelné s trvale obydlenými plochami. Územní plán předpokládá, že nevhodná zástavba v zaplavovaném území bude částečně ochráněna technickým protipovodňovým opatřením a ve vyšších polohách bude postupně přestavována do formy celoročně využívaných domů.

Osada Hněvkovice na pravém a levém břehu Vltavy Je vzdálená 1,5km jižně od zastavěného území města proti proudu řeky. S ohledem na již projednaný a schválený územní plán zóny této místní části města je a bude postupně realizováno řešení pro novou zástavbu obytnou a rekreační v prolukách a na okrajových pozemcích osady a to na levém břehu řeky. Pro zastavěnou část osady na pravém břehu řeky je ponechán areál středního odborného učiliště, který je územně, funkčně i technicky stabilizován.


14


listopad 2004

Dalšími místními částmi ve správním území města jsou původní zemědělské osady Předčice, Netěchovice a Nuzice včetně místní části dvora Jarošovice patřícího do katastrálního území města. Předčice Venkovská osada Předčice je vzdálena 1,5km od zastavěného území města v části Podskalí a je komunikačně s městem spojená místní silnicí a dále je propojena komunikací III. třídy s komunikací II. třídy směr Veselí nad Lužnicí. Je zde přímá vizuelní souvislost s městským územím a s údolím řeky Vltavy. Celkový charakter staveb a komunikačně inženýrská obsluha osady je v dobrém udržovaném stavu pro výrazně obytnou funkci osady včetně lokální zemědělské farmy na východním okraji jejího zastavěného území. S ohledem na prioritu čistě obytné funkce je zde navrženo rozšíření obytné zástavby na volné plochy ve směru Týn nad Vltavou. Netěchovice Osada Netěchovice je položena ve vzdálenosti 3km od města na trase komunikace II. třídy směr Bechyně. Její zastavěné území leží přímo na horizontu – na rozvodnici říčního toku Lužnice a místní vodoteče Židovského potoka vlévajícího se severně od Netěchovic do Lužnice. Z úrovně zastavěného i navrhovaného zastavitelného území není přímý vizuelní kontakt se zastavěným územím města Týn nad Vltavou. S ohledem na vysoké převýšení terénu oproti městu je zde umístěn vodojem skupinového vodovodu pro Týn a pro Koloděje. Tato poloha dále není atraktivní pro další individuelní obytnou zástavbu, přesto v nejnižší části osady – lokalita Humna je vyčleněna plocha pro eventuelní dostavbu rodinných domů, případně i s rekreační funkcí a to s ohledem na přímou pěší dosažitelnost řeky Lužnice místní komunikací ve vzdálenosti 1km. Na okraji současně zastavěného území podél komunikace II. třídy směr na Bechyni je navržena plocha pro výrobu a podnikání. Nuzice V pokračování trasy komunikace II. třídy směr Bechyně ve vzdálenosti 2km od Netěchovic jsou Nuzice, malá osada čistě venkovského charakteru s dochovanou návsí obklopenou malorolnickými usedlostmi. Její poloha je prakticky určena údolním zářezem řeky Lužnice a jejími zalesněnými břehy. V rámci stabilizace této osady jsou zde navrženy rezervní pozemky pro výstavbu rodinných, popřípadě rekreačních domů. Součástí řešení osady Nuzice je též rekreační lokalita Červený mlýn. Její řešení obsahuje návrh dostavby chat do proluky mezi stávající zástavbou kempu a tábořiště a restaurací a ubytovnou Červený mlýn.

Jarošovice Zemědělský dvůr Jarošovice se nachází ve výseči tvořené komunikacemi II. třídy směr Bechyně a směr Veselí nad Lužnicí ve vzdálenosti 1,5km od křižovatky těchto silnic směrem východním od města. Převaha zastavěných ploch této místní části města má ryze zemědělsko výrobní funkci pro ustájení a výkrm dobytka. V této části správního území města zabezpečuje tato lokalita obdělávání zcelených zemědělských pozemků a to na části katastru města, a katastrech Netěchovic a Nuzic. Součástí návrhu je využití proluky tvořené výsečí místních


15


listopad 2004

komunikací a sice mezi obytným a provozním územím zemědělského areálu pro realizace zahrádek. Vyčleněná plocha je přímo obslužitelná z těchto místních komunikací. Navrhovaná zahrádková lokalita zde není v rozporu s provozem zemědělského areálu, neboť sousedí s jeho strojním a skladovým zázemím a není v kontaktu s objekty živočišné výroby.

d) NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ Zastavitelná území ve správním území města Týn nad Vltavou jsou členěna dle funkční zonace na : - obytné plochy- rodinné domy (historické bytové domy), dvory, hospodářské objekty, zahrady - obytné plochy – panelové sídliště včetně vyhražené zeleně - občanskou vybavenost - smíšenou zástavbu ( bydlení se službami a drobným podnikáním) - zemědělskou výrobu - výrobu, průmysl a podnikání - sport - rekreaci individuální - rekreaci hromadnou - samostatné zahrady a zahrádkářské kolonie - technickou a dopravní vybavenost Nezastavěné plochy jsou v zastavitelném území dále členěny na - veřejnou zeleň - vyhraženou zeleň - vzrostlou soliterní a liniovou zeleň Plochy v krajině jsou členěny na - louky - lesy - pole - vodní plochy a toky - rekultivaci těžebního prostoru •

Podmínky využití obytných ploch

Přípustné ‫־‬

zřizovat a provozovat na tomto území stavby pro bydlení městského charakteru rodinné domy, které mají odpovídající zázemí užitkové a okrasné zahrady bytové domy, které mají odpovídající zázemí vyhražené zeleně

‫־‬

možnost výstavby doplňkových objektů pro zajištění údržby zahrad a zeleně

‫־‬

parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území


16


listopad 2004

‫־‬

zřizovat a provozovat občanskou vybavenost

‫־‬

výška RD max. 2 nadzemní podlaží + obyvatelné podkroví

‫־‬

bytové domy max. výšky do třech nadzemních podlaží + obyvatelné podkroví

Podmíněné ‫־‬

zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost, která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity

Nepřípustné

•

‫־‬

jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami

‫־‬

stavby pro výrobu většího rozsahu, haly, velké skladové prostory

‫־‬

velkokapacitní stavby občanského vybavení

‫־‬

velkokapacitní stavby pro dopravu

‫־‬

velkokapacitní stavby technického vybavení

Podmínky využití ploch pro občanskou vybavenost


Objekty občanské vybavenosti - výšková zonace a funkčně objemové podmínky budou posuzovány individeálně především s ohledem na přímé sousedství navazující zástavby

‫־‬

zpevněné plochy pro pěší, parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území

‫־‬

zeleň parková, travnaté plochy


Byt majitele nebo správce

Nepřípustné ‫־‬

•

jsou veškeré činnosti obtěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost exhalace, nebo překračující režim stanovený vyhláškou města a příslušnými hygienickými normami

Podmínky využití smíšených ploch ( bydlení se službami)


objekty bydlení budou polyfunkční a sice mohou obsahovat byty a provozovny služeb v souladu s provozováním funkce hlavní

‫־‬

objekty smíšené zástavby v památkové zóně budou svými proporcemi celkovým vzhledem shodné nebo rachitektonicky úměrné charakteru zástavby městské památkové zóny


17


listopad 2004

‫־‬


‫־‬

možnost výstavby hřišť a objektů pro sport


jiné funkční využití

• Podmínky využití ploch pro výrobu a podnikatelskou činnost: Přípustné ‫־‬

plochy výrobní nebo skladovací do 3 nadzemních podlaží, s výrobní halovou zástavbou

‫־‬

parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území

popřípadě


byt majitele firmy, případně byt správce



• Podmínky pro využití ploch technické vybavenosti a dopravy Přípustné ‫ ־‬výstavba zařízení související bezprostředně s danou funkcí staveb dopravních, energetických a vodohospodářských Podmíněné ‫־‬

do doby realizace navržených záměrů lze návrhové zóny využívat pro dočasná zařízení

Nepřípustné ‫ ־‬veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí •

Podmínky využití ploch pro sport


zřizovat jednoúčelová i víceúčelová hřiště, půjčovny kol a sportovních potřeb

‫־‬

výstavba objektu pro šatny, umývárny, sklad sportovního náčiní, dílnu pro rychlou opravu a údržbu sportovních potřeb, objekt pro klubovou činnost, občerstvení

‫־‬

výstavba altánků, krytého sezení, osazení laviček

‫־‬

zeleň parková, travnaté plochy pro oddech, slunění

‫־‬

nezbytné technické vybavení

‫־‬

plocha nezbytně nutná pro parkoviště osobních automobilů


18


listopad 2004


•

Jiné využití než sportovní činnost

Podmínky využití ploch pro rekreaci


výstavba rekreačních zařízení a stanových tábořišť

‫־‬

výstavba objektů hygienického zařízení

‫־‬

zřizovat víceúčelová hřiště, půjčovny jízdních kol a sportovních potřeb

‫־‬

výstavba dílny pro rychlou opravu a údržbu sportovních potřeb a jízdních kol

‫־‬

výstavba altánků, osazení laviček

‫־‬

parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným

‫־‬

využitím území

‫־‬



Jiná než rekreační činnost

• Podmínky pro využití ploch pro samostatné zahrady a zahrádkářské kolonie Přípustné ‫ ־‬Možnost výstavby objektu pro údržbu zahrady Nepřípustné ‫־‬


• Zemědělská výroba Přípustné ‫־‬

zřizovat objekty zemědělské výroby odpovídající charakterem a objemem okolní zástavbě

‫־‬

zřizovat objekty pro skladové hospodářství odpovídající charakterem a objemem okolní zástavbě

‫־‬

parkovací a odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území

Podmíněné ‫ ־‬zařízení pro ekologicky čistou výrobu a služby nezemědělského charakteru Nepřípustné ‫ ־‬jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami


19


listopad 2004

Poznámka: Při realizaci zástavby v sousedství zemědělských areálů je nutné v dalších stupních projektové dokumentace zpracovat rozptylové studie z titulu provozování živočišně výroby. Podmínky pro využití ploch ve volné krajině • Louky ( trvalé travní porosty) Přípustné ‫ ־‬intenzivní a extenzivní hospodaření na trvalých travních porostech ‫ ־‬zřizování pastvin ‫ ־‬výstavba přístřešků, které slouží k ochraně zvířat před nepřízní počasí při sezónním chovu na pastvinách Podmíněné ‫ ־‬umisťovat jednoduché stavby zemědělské výroby ( např. seníky, včelíny, bažantnice apod.) ‫ ־‬zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území ‫ ־‬zřizovat vodní plochy a toky ‫ ־‬zornění TTP pokud nedojde k ohrožení území erozí ‫ ־‬zalesnění Nepřípustné ‫־‬

zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná, nebo podmíněně přípustná

• Přípustné

Orná půda

‫־‬ ‫־‬ Podmíněné ‫־‬

intenzivní a extenzivní hospodaření s ornou půdou provádět změnu kultury na trvalý travní porost

‫־‬

zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území zřizovat vodní plochy a toky

Nepřípustné ‫־‬ • Přípustné

zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná, nebo podmíněně přípustná Lesy

‫־‬ Podmíněné ‫־‬ ‫־‬

Využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa v souladu se zákonem o lesích Zřizovat a provozovat účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního významu zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území




20

ÚPO města Týn nad Vltavou • Přípustné

listopad 2004

Vodní plochy a toky ‫־‬ ‫־‬


ponechat stávající způsob využití těchto ploch zásahy do vodních ploch, toků a území s nimi bezprostředně souvisejícího nutné pro stabilizaci vodních poměrů v území zřizovat sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území kolmo na vodní toky, případně nejkratším možným způsobem přes, nebo pod vodní hladinou

Nepřípustné ‫ ־‬zřizovat a provozovat jakákoliv nová zařízení (zejména stavby), nesouvisející s využitím vodní plochy a to včetně rekreačních staveb a zařízení a dále pak funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustn, nebo podmíněně přípustné •

Plochy ve volné krajině zařazené do prvků ÚSES - biocentra


současné využití

‫־‬

využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám

‫־‬

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, aby nedošlo ke znemožnění pro budoucí využití navrhovaných a současně funkčních biocenter


pouze ve vyjímečných případech bezpodmínečně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra.


změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES ( např. z louky na ornou ) a které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES

‫־‬

jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu ploch, které jsou potřebné k založení chybějících prvků ÚSES veškeré stavby mimo podmínečně přípustných odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod.

‫־‬ ‫־‬ •

Plochy ve volné krajině zařazené do prvků ÚSES - biokoridory



‫־‬

využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření ( trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru


21

ÚPO města Týn nad Vltavou ‫־‬

listopad 2004

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, aby nedošlo ke znemožnění pro budoucí využití navrhovaných a současně funkčních ploch biokoridorů


nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění liniových staveb pokud možno jen kolmo na biokoridory a v co nejmenším rozsahu.



‫־‬

jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu ploch, které jsou potřebné k založení chybějících prvků ÚSES

‫־‬

veškeré stavby mimo podmínečně přípustných, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod.

Ve správním území města Týn nad Vltavou je nutné respektovat veškeré stávající vojenské objekty a zařízení včetně jejich ochranných pásem. Návrh řešení výstavby přes vojenský areál Jaselských kasáren v Týně nad Vltavou bude odvislý od uvolnění tohoto majetku z příslušnosti hospodaření ČR – MO a předání celého vojenského areálu dalšímu subjektu. Z analýzy vypočtených hodnot hluku ze silniční dopravy vyplývá, že prakticky všechny průtahové úseky silnic II. třídy a ze silnic III. třídy silnice III/0235 (Havlíčkova ulice) a III/12219 (Bohunická ulice) jsou zdrojem nadlimitního hluku a bude proto nutno u nově navrhovaných objektů podél těchto silnic prokazovat v dalších stupních projektové dokumentace vlivy hluku z dopravy a případně navrhnout použití pasivních protihlukových opatření. V případě realizace sportovního letiště v lokalitě mezi sídly Předčice a Jarošovice je nutno doložit hlukovou studii zpracovanou v souladu s nařízením vlády ČR č. 502/2000Sb. v pl. zn. a projednat tento záměr s orgánem ochrany veřejného zdraví

e) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÍ ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ Vstupní limity území jsou respektovány a dodrženy v návrhu ÚPO na základě projednaného zadání a projednaného konceptu, kde byly potvrzeny v rámci projednávání dotčenými orgány státní správy. Ve správním území města je vyhlášeno záplavové území Q 100 vodních toků Vltavy a Lužnice


22


listopad 2004

Výstupní limity Výstupní limity pro využití území v návrhu ÚPO Týn nad Vltavou jsou určeny pro zabezpečení území z titulu funkce dopravy, vodního hospodářství, energetiky, rozvojových ploch a ochrany přírody • Doprava ‫ ־‬Přeložka silnice II/122 směr Bechyně ‫ ־‬Přeložka silnice II/105 směr Milevsko ‫ ־‬Spojnice silnic II/147 a II/159 směr Veselí nad Lužnicí a směr Soběslav ‫ ־‬Propojení průmyslové zóny Nad autobosovým nádražím se silnicí II/105 ‫ ־‬Přemostění Vltavy ‫ ־‬Návrhy a úpravy obslužných komunikací včetně parkovacích ploch ‫ ־‬Parkoviště pro kamiony ‫ ־‬Vodní cesta ‫ ־‬Navržená pěší a cyklistická propojení • Vodního hospodářství ‫ ־‬Zásobovací řad Netěchovice Nuzice ‫ ־‬Alternativní napojení Netěchovic a Nuzic z prameniště Hlinky ‫ ־‬Napojení vodojemu v Jarošovicích z vodárenské soustavy Jižní Čechy ‫ ־‬Napojení Hněvkovic z vodovodního řadu v Týně ‫ ־‬Kanalizační řad z Netěchovic na ČOV Koloděje ‫ ־‬Navržená ČOV V Nuzicích a Předčicích ‫ ־‬Navržené kanalizační a vodovodní řady v zastavitelných územích města a jeho místních částí ‫ ־‬Protipovodňová opatření v celém správním území města • Energetika ‫ ־‬Navržené trafostanice včetně přípojek ‫ ־‬Přeložka VN v lokalitě Pod Prachárnou ‫ ־‬Nové vedení VN průmyslová zóna ‫ ־‬Funkční propojení vtl plynovodů ‫ ־‬VTL přípojky + regulační stanice pro Netěchovice, Nuzice, Jarošovice, Předčice, Červený vrch ‫ ־‬STL plynovod Netěchovice – Koloděje - Hosty ‫ ־‬STL plynovod pro navržený nákladní přístav ‫ ־‬Navržený STL plynovod v zastavitelných územích města a jeho místních částí ‫ ־‬Navržený horkovod v zastavitelném území města • Navržené rozvojové plochy pro zástavbu, sport, rekreaci, zeleň a vodní plochy v celém správním území města • ‫־‬

Ochrana přírody Návrh místního územního systému ekologické stability.

Vzhledem k návrhu pro budoucí rozvoj města Týn nad Vltavou jsou současně zastavěné i navrhované zastavitelné plochy řešeny tak, že respektují přirozené hranice v uspořádání ploch a krajinných prvků v celém správním území. Z těchto důvodů je bezpodmínečně nutné respektovat regulativy pro plochy zařazené do územního systému ekologické stability a prosadit konkrétní realizaci místního územního systému ekologické stability, především navrhované propojení biokoridorů a interakčních prvků podél vodotečí a cestní sítě, s ohledem na stávající zastavěné i navrhované zastavitelné plochy.


23


listopad 2004

Řeka Vltava i řeka Lužnice mají vyhlášené hranice záplavových území při průtoku stoleté vody ( Q100). Tyto hranice jsou vyznačeny ve všech grafických přílohách územního plánu města. Hranice zátopy z povodňové vlny v srpnu 2002 je vyznačena v povodňové příloze tohoto územního plánu. Na pozemcích při vodních tocích v pruhu cca 15 m bude založen travní prost pro zamezení splachování ornice do vodního toku. Travní porosty budou založeny v max. míře i okolo vodních ploch a zdrojů podzemní vody. Koncepce širších krajinných vztahů v řešeném správním území obce je základním předpokladem pro stanovení limitů využití území. Tyto limity jsou v závazné části této zprávy přesně stanoveny. Týká se funkčního využití ploch navržených k zástavbě, zelených ploch, parkovišt a v neposlední řadě i objemového a výškového uspořádání zástavby.

f) PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ Obytná funkce Nové plochy pro bydlení jsou navrženy na volných ( zemědělských ) pozemcích při severním a východním okraji současně zastavěného území města nad pravým břehem řeky. Jedná se o desítky hektarů ploch, které jsou členěny pro cílový efekt postupné etapově založené zástavby na šachovnicovém systému. Připojovací podmínky nových obslužných komunikací jsou orientovány vstřícně na stávající městské komunikace. Zástavbu budou tvořit převážně rodinné domy max. dvoupodlažní a bytové domy, objemového měřítka shodného s historickou obytnou zástavbou s max. počtem podlaží 3nadzemní podlaží + podkroví. Občanská vybavenost Zařízení občanské vybavenosti pro město Týn jsou umístěna rovnoměrně po obou březích řeky. Jejich funkce je zcela dostačující, proto jsou v územním plánu navrženy pouze lokální dílčí plochy a to na obou březích Vltavy. Sport, rekreace Sportovně rekreační plochy ve městě jsou účelově specifikovány pro otevřený způsob využívání klubových hřišť a zařízení tělovýchovy. Zejména je nutné konstatovat vhodnost jejich umístění v každé pravobřežní i levobřežní části města s ohledem na vazbu jak k městskému centru, tak ke školským a vodáckým objektům. Pro sportovní areál za náměstím je postupně realizován jeho generel přestavby, který prohlubuje intenzivnější využívání všech stávajících i nových objektů a uvolňuje prostor bývalého zámeckého parku. Tento významný počin dobudoucna bude nepochybně funkčně propojen s řadou kulturních zařízení v prostoru náměstí. K tomuto nepochybně přispívá i diferenciace dopravní obsluhy, která je v centru města postupně realizována. Tomuto procesu je územní plán nápomocen kvalifikovaným přehodnocením zařízení pro dopravu v klidu a ještě dalším zefektivněním diferenciace pěší a vozidlové dopravy. Sportovní plochy pro neorganizovanou tělovýchovu zejména pro mládež jsou navrhovány na volné plochy podél nábřeží společně s odpočinkovou pěší a cyklistickou trasou. Tato záležitost má přímou souvislost s provozováním vodních sportů a uskutečňuje jejich zázemí zejména přímý kontakt sportujících na řece a rekreujících se na břehu. V součinosti se zázemím města řeší územní plán všechny možnosti pro rozšíření těchto aktivit podél řeky a na řece, dále pak je vytvořena možnost propojení navržené cyklistické a pěší komunikace na případnou lávku přes Lužnici nad soutokem směrem k Novému Dvoru ( správní území obce Hosty). Tyto okolnosti neumožňují komerční stabilní provozování vodního lyžování mezi zástavbou města a soutokem řek Vltavy Lužnice. Provozování tohoto sportu zde se potýká s nedostatečnou šířkou vodní plochy a svojí hlučností by obtěžovalo Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

24


listopad 2004

klidové rekreační zázemí města. Vodní lyžování zde bude možné provozovat pouze příležitostně na ohlášení. Rekreační chatová zařízení jsou podél Vltavy a podél Lužnice doslova rozeseta, ať už jde přímo o břehové pozice a nebo mimo ně, jejich početnost a kvantita objektů zdaleka nedosahuje požadovaných kvalit a jako všude jinde v Česku znehodnocuje prostředí okolní krajiny. Z toho důvodu je v územním plánu města soustředěna pozornost na zlepšení této situace u řady těchto lokalit především formou cílené funkční přestavby, což bude především v zájmu všech soukromých investorů a vlastníků. Jako příklad lze uvést chatovou lokalitu Semenec, která se nachází v těsné blízkosti města. Bude nezbytné vypracování regulačních plánů pro tyto rekreační lokality z důvodů stanovení prostorových, finančních a jiných účelových dimenzí podmiňujících přestavbu a vybavení lokalit potřebnou infrastrukturou. Forma přestavby bude dohodnuta a projednána v zadáních pro tyto regulační plány. V podstatě půjde o definitivní stanovení standartu a kvalit objektů zahrnující jejich celoroční využívání.

Zemědělská výroba Největším provozovatelem zemědělské výroby je farma Uniagra se sídlem v Týně lokalita Čihovice v levobřežní části řešeného zastavěného území města, mimo souvislou městskou zástavbu. Tento podnik má dále filiální farmu v Jarošovicích, v níž některé plochy a objekty pronajímá. Z hlediska působnosti Uniagra obhospodařuje většinu zemědělských pozemků ve správním území města. Kromě tohoto podniku zde hospodaří též několik menších zemědělských farem s lokální působností a sice farma Čihovice a AG Vltavín. Uvedená sídla farem jsou v prostorech bývalého zemědělského školního podniku a obhospodařují zcelené mnohdy převážně meliorované pozemky sloučené do velkých honů, takže někdy půvabné zázemí místních vesnic je touto původně monopolistickou výrobní činností značně znehodnoceno. Územní plán města Týn nad Vltavpou vytváří podmínky pro revitalizaci krajiny zejména v sousedství všech sídel tak, aby se zde znovu vytvořila původní lidská obyvatelná krajina. Při realizaci zástavby v sousedství zemědělských areálů bude její podmínkou zpracování rozptylová studie z titulu provozování živočišně výroby. Nové plochy pro rozšíření zemědělské výroby nejsou územním plánem navrhovány

Výroba podnikatelská činnost Současná průmyslová výroba je ve městě soustředěna ve výrobní zóně u nádraží na Malé Straně a v prostoru za autobusovým nádražím.Na druhém pravém břehu jsou výrobní podniky specializovány na čistou kovovýrobu a dále na podniky služeb. Hlavní průmyslová zátěž města je tudíž soustředěna v jihozápadní části města u nádraží a kromě plošně nejrozsáhlejší výrobní plochy cihelny Wienerberger jsou zde soustředěny menší výrobní provozy a filiálky výrobních podniků se sídlem mimo město. Tato zóna jako celek je zavlečkována a cílově zde lze vybudovat velice efektivní skladová hospodářství. Plošné rezervy pro další zástavbu jsou zde značně omezeny, z toho důvodu je územním plánem navržena územní rezerva výrobních ploch za autobusovým nádražím směrem jižním.


25


listopad 2004

g) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Město Týn nad Vltavou leží na severozápadním okraji českobudějovického okresu, jehož je, jako bývalé okresní město, střediskem. Je obcí s rozšířenou působností. Představuje poměrně významnou dopravní křižovatku pěti silnic II. třídy, jejíž význam lze označit za mírně nadregionální. Na této skutečnosti se kromě velikosti města samého podílí jistě i skutečnost, že přestože okolní území je poměrně silně urbanizované, tok řeky Vltavy představuje těžko překročitelnou překážku. Most v Týně je jediným mostem mezi Hlubokou n. Vlt. a Podolskem (na situaci prakticky nic nemění skutečnost, že stavbou Hněvkovické přehrady se zřídil před nedávnem další silniční přechod přes řeku). Dopravně nejvýznamnější komunikací je silnice II/105 (Praha) - Jesenice - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany - Petrovice - Milevsko – Bernartice - Dražíč - Týn n. Vlt. Hluboká n. Vlt. - (České Budějovice). Obecně je její dopravní význam dán radiálním vedením trasy ve směru z Prahy na jih v hluchém místě mezi silnicemi I/3 (budějovická) a I/4 (strakonická). O atraktivnosti její trasy hovoří jistě i fakt, že část její trasy v okolí Prahy by měla být nahrazena trasou dálnice D - 3. Dík špatným parametrům na větší části její trasy, zejména na Jílovsku a na rozhraní středočeského a jihočeského kraje se však její dálkový význam prakticky vůbec neprojevuje. Nicméně její regionální význam je velký a to zejména v úseku mezi Týnem n. Vlt. a Českými Budějovicemi. Samozřejmě se na tom podílí i JETE. Silnice II/105 je zatížena směrem severně Týna necelými 2.5 tisíci vozidel/den, směrem na České Budějovice (jižně křižovatky se silnicí II/141 u Záluží) téměř 6 tisíci vozidel/den, což představuje vyšší průměr na síti silnic I. třídy v podmínkách jihočeského regionu. Na průtahu Týnem dosahuje intenzita dopravy až 11 tisíc vozidel/den. Do budoucna by intenzita dopravy na centrálním úseku průtahu – na mostě přes Vltavu - měla vzrůst na cca 15 tisíc vozidel/den (což se přibližuje k hodnotě naplnění kapacity stávajícího dvoupruhu). Mimo zastavěná území města a jeho místních částí má silnice II/105 úplně odlišné parametry v úsecích severně Týna a jižně Týna. Parametry severně města jsou velmi skromné a mají svojí šířkou, ale i návrhovými prvky trasy dosti daleko do podoby předpokládané normou. Šířka vozovky cca 5.5 m a poměrně závadný průběh trasy (naprosto nedostatečné poloměry směrových i výškových oblouků s nedostatečnými rozhledovými poměry). Nejzávadnějšími úseky jsou průtah lokalitou Cihelny, serpentiny u židovského hřbitova za Koloději a lesní úsek za Vesci (na přechodu vodoteče). Bodové dopravní závady vykazuje trasa i na průtahu místní částí Koloděje (zejména v úseku mezi sýpkou a bývalým hotelem a na pravém předmostí), ale ty nepůsobí záludným dojmem. Úsek severně Týna n. Vlt. by měl být postupně upraven do homogenních parametrů šířkové kategorie S 9.5/70. Pro tuto úpravu však není zpracována žádná přípravná dokumentace, kterou by bylo možno použít jako územně – plánovací podklad. Vzhledem k povaze průtahového úseku, dopravnímu významu silnice a geomorfologii přilehlého terénu považuje předložený dopravní návrh průtahový úsek v Kolodějích za územně stabilizovaný; předpokládá odstranit uvedené dopravní závady alespoň kompromisním způsobem ve stávajících šířkách uliční čáry. Nutno pokud možno vylepšit rozhledové poměry ve směrových obloucích a doplnit v potřebném rozsahu alespoň jednostranným chodníkem. V úseku před Kolodějemi (v km cca 98.0 – 99.0) navržena přeložka v naznačené poloze (s


26


listopad 2004

přiblížením k okraji zastavěného území místní části Vesce). Přeložku se předpokládá realizovat v návrhovém období předkládaného územního plánu. V přilehlém úseku (na severním okraji řešeného území; cca v km 97.0 – 98.0) naznačena trasa přeložky upravující průchod lesem (s přemostěním vodoteče) s předpokladem realizace po návrhovém období. V úseku mezi Kolodějemi a severním okrajem Týna předpoklad úpravy do homogenních parametrů principiálně ve stávající trase (rektifikace směrových a výškových oblouků, vylepšení rozhledových poměrů a úprava šířkových poměrů komunikace). Průtah silnice II/105 vlastním městem tvoří jeho dopravní osu vedenou ve směru sever - jih. Stávající přeložka byla vybudována zhruba před třiceti roky. Přestože diskuse o její urbanistické hodnotě ani po této době zřejmě neskončily (přeložka odřízla od středu města významnou část původního města Podskalí), zřejmě si jenom ztěží lze představit chod města bez ní. Historie vývoje územních plánů města v uplynulých desetiletích to jenom potvrdila (nezdarem skončily všechny představy o její náhradě za přeložku vedenou kdesi úplně mimo město). Přeložka sama o sobě je z hlediska zatřídění silniční sítě součástí silnice II/159 (původně I/23); urbanisticky však navazuje na silnici II/105 a budiž proto v územním plánu uváděna jako její součást. Přeložka byla vybudována jako ryze technické dílo, které přineslo centrální zóně Týna n. Vlt. velké zklidnění od tranzitní dopravy, ale přineslo městu zároveň celou řadu problémů. Ty eskalovaly především po vybudování přilehlého obytného souboru Hlinecká. Přeložka je vybudována se vším všudy vpodstatě v extravilánových parametrech, přičemž ovšem prochází prakticky současným těžištěm města. Naší generaci se jistě nepodaří trasu přeložky přenést někam mimo město, navíc by takováto trasa beztak příliš mnoho neřešila, neboť by neumožnila z trasy současné vymístit současné dopravní vztahy vnitroměstské a radiální, které bezesporu představují více než polovinu z celkových touto komunikací realizovaných dopravních vztahů. ÚPn centrální zóny města z března 1993 předložil návrh řešení, které představuje zásadní změnu v pojetí této trasy v tom, že se snažil ji nepovažovat za přeložku, tedy něco, co je městskému organismu cizí, ale snažil se ji považovat za modifikovaný průtah (kterým také ve skutečnosti je) a přetvořit ji v charakter moderní městské třídy. Tomuto požadavku odpovídá i nedávno provedená úprava křižovatky s ulicí Děkanskou/Legií na malou okružní, jejíž součástí je i přechod pro pěší přes páteřní komunikaci (na straně směrem k mostu přes Vltavu). Součástí návrhu je stezka pro pěší a cyklisty po levé straně přeložky severně zastávky autobusu (respektive podchodu pro chodce v ulici Jiráskově). Průtah silnice II/105 (respektive II/159) městem je v předloženém dopravním návrhu územně tedy považován za územně stabilizovaný. Stykovou křižovatku s Budějovickou ulicí na jižním okraji města navrženo doplnit na průsečnou přidáním čtvrtého ramene pro dopravní zpřístupnění navržené přilehlé podnikatelské zóny „Na dlouhých“. Stávající šířkové uspořádání v centrální části průtahu považováno pro návrhové období předkládaného územního plánu za územně stabilizované, nicméně pro výhledovou možnost rozšíření centrálního úseku průtahu (mezi křižovatkami s Děkanskou/Legií a Budějovickou) na čtyřpruh (pokud si to naplnění kapacity stávajícího dvoupruhu vynutí) je v předloženém návrhu respektována územní rezerva v šířce cca 25 m. Je žádoucí, aby tato rezerva byla respektována při případném povolování staveb v tomto koridoru (včetně drobných staveb a inženýrských sítí). Doporučujeme zpracovat podrobnou studii úpravy průtahu v tomto úseku, aby město mělo k dispozici nástroj pro respektování jejích prostorových nároků. V souvislosti s úpravou průtahu na městskou třídu je žádoucí zkvalitnit podmínky pro pěší a to jak v podélném, tak příčném směru komunikace. Předložený dopravní návrh počítá s doplněním chodníků, respektive stezky pro pěší a cyklisty (zejména mezi Jiráskovou a Milevskou ulicí kolem hřbitova a fotbalového hřiště) a zřízením podchodu pro pěší (a cyklisty) v prostoru před křižovatkou s Milevskou ulicí.


27


listopad 2004

Úsek silnice II/105 jižně Týna byl v celé délce mezi Týnem n. Vlt. a Českými Budějovicemi upraven v rámci výstavby JETE do homogenních parametrů šířkové kategorie S 11.5/70 a je tudíž prakticky bez dopravních závad. Za dopravní závadu by zřejmě mohla být označena pouze skutečnost, že silnice v některých úsecích prochází místy náchylnými k lokálním námrazám. První zkušenosti z provozu JETE ukazují, že zřejmě nebudou tato místa, jakož ani viditelnost v době mlh, významněji zhoršeny vodními parami produkovanými chladícími věžemi. Předložený návrh považuje silnici II/105 v tomto úseku v současné trase i šířkových parametrech za územně stabilizovanou; jedinou výjimkou je styková křižovatka se silnicí II/141 (na jižním okraji území města – v lokalitě „U Bulků“), kterou předpokládá dopravní návrh upravit na malou okružní s doplněním čtvrtého ramene (navazující na stávající panelovou vojenskou komunikaci s předpokladem její úpravy na městskou komunikaci obslužného charakteru). Silnice II/122 Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vlt.- Dříteň - Netolice - Lhenice - Smědeč - Ktiš má převážně šířku vozovky cca 6 m a průběh trasy s větším počtem dopravních závad vesměs bodového charakteru (směrové a výškové oblouky nedostatečných poloměrů s nevyhovujícími rozhledovými poloměry), zejména na průtazích sídly. Silnice, byť se svým dopravním významem neuplatní její tah, má dopravní význam regionální, v úseku mezi Bechyní a Týnem n. Vlt. možná až mírně nadregionální. Ten je dán ovšem tím, že silnice v tomto úseku plní funkci spojnice Týna n. Vlt. (a celého přilehlého území) s Táborem a Prahou (prostřednictvím silnice II/137 a I/3). Lze jenom očekávat, že postupnou výstavbou dálnice D-3 se tato její funkce zřejmě sníží. Na území města peážuje se silnicí II/105 (respektive II/159). V řešeném území se tak uplatňuje pouze její úsek severně města. Silnice II/122 se napojuje na silnici II/159 na severním okraji města; původně šikmá křižovatka v místě s nevyhovujícími rozhledovými poměry byla před nedávnem upravena (včetně přilehlého úseku v délce cca 1 km). Nicméně ani v této upravené poloze nejsou příliš dobré rozhledové poměry na trase silnice II/159. Upraven byl i úsek na severním okraji území města v místě přechodu Židovy strouhy. Úsek na správním území města Týn n. Vlt. mezi oběma přeložkami vykazuje řadu dopravních závad převážně bodového charakteru (nevyhovující rozhledové poměry ve výškových a směrových obloucích, zejména v lokalitách „U zlámaného kříže“ a „Senný“). Vozovka šířky 5.0 - 5.5 m bez krajnic. Závadné parametry jsou i na průtazích oběma místními částmi - Netěchovice a Nuzice (nevyhovující rozhledové poměry ve směrových obloucích nedostatečných poloměrů omezené přilehlou zástavbou, nedostatečná šířka vozovky, nedostatečné vybavení chodníky, nevyhovující rozhledové poměry v křižovatkách s místními komunikacemi). Problém v obou místních částech nelze do budoucna vyřešit konzervativními prostředky, tj. ve stávajících průtahových trasách. Dopravní návrh proto předkládá návrh přeložek vedených mimo zastavěná území obou místních částí; v Nuzicích východně sídla s předpokladem realizace v návrhovém období předkládaného územního plánu, v Netěchovicích západně sídla s předpokladem realizace po návrhovém období. Silnice by měla být upravena v celé délce průtahu řešeným územím města do homogenních parametrů šířkové kategorie S 9.5/70. Silnice II/141 (Týn n. Vlt.) - Číčenice - Vodňany - Bavorov - Prachatice Libínské Sedlo - Volary se území města pouze dotýká; silnice se odpojuje ze silnice II/105 v křižovatce jižně města v lokalitě „u Bulků“. Silnice jako taková má sice nadregionální dopravní význam, v řešeném území ovšem je její význam poněkud menší (nadregionální význam vykazuje silnice jižně Vodňan a to především pro spojení prachatické části Šumavy s českým vnitrozemím ve spojení se silnicemi I/20 a I/4, respektive R-4). V řešeném území má šířku vozovky cca 6 m a trasu v podstatě bez dopravních závad. V tomto úseku v předloženém návrhu územně stabilizována. Měla by být upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 9.5/70. Návrh úpravy křižovatky se silnicí II/105 na malou okružní popsán výše.


28


listopad 2004

Silnice II/147 Týn n. Vlt. - Žimutice - Dolní Bukovsko - Sviny - Veselí n. Luž. Drahov - Kardašova Řečice má regionální dopravní význam. Její význam výrazně vzrostl v průběhu prvních etap výstavby JETE Temelín, kdy sloužila v hojné míře pro přepravu štěrkopísků. Do budoucna lze předpokládat mírně nadprůměrný nárůst intenzity dopravy po dobudování dálnice D-3, kdy bude silnice II/147 zřejmě sloužit jako dálniční přivaděč pro území vltavotýnska. Silnice byla (okolo Žimutic) v roce 1990 zatížena 1409 vozidly/den, v roce 1995 poklesla intenzita na 1181 vozidel/den, podle výsledků celostátního sčítání dopravy ŘSD ČR z roku 2000 představuje však již opět více než 1400 vozidel/den (1449). Její parametry v úseku budoucího dálničního přivaděče jsou na obecné úrovni silnic II. třídy v rámci jihočeského regionu, tj. s šířkou vozovky cca 6 m (bez krajnic) a vcelku únosným počtem dopravních závad převážně bodového charakteru. Závadné jsou ovšem průtahy sídly; územní plány Bečic, Žimutic a Dolního Bukovska (včetně místní části Bzí) počítají proto s přeložkou vedenou mimo tato sídla. Silnice by měla být upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/60. V průtahu řešeným územím mimo zastavěnou část města vcelku příznivá trasa silnice (v jednom případě nevyhovující rozhledové poměry v zakružovacím oblouku nevyhovujícího poloměru), šířka vozovky 6 - 7 m bez krajnic. Na území města představuje průtahovou trasu Veselská ulice. Její dopravní význam určuje především přilehlé sídliště Hlinecká (intenzita dopravy v centrálním úseku dosahuje 3.3 tisíce vozidel/den). Na východním okraji zastavěného území (lokalita „Umrlčí cesta“) bodová dopravní závada (nevyhovující rozhledové poměry ve směrovém a výškovém oblouku s nedostatečnými poloměry). Problém nevyhovujícího pěšího propojení směrem ze sídliště do centra města vyřešen světelně signalizovaným přechodem v místě napojení ulice Ke hradu. (Problémem je isolovanost tohoto světelného signalizačního zařízení, jehož vnímavost řidiči je tak snížena). Dopravním návrhem považována za územně stabilizovanou, v již zmíněné lokalitě „Umrlčí cesta“ navrženo zřízení nové průsečné křižovatky (s předpokladem nápravy nevyhovujících rozhledových poměrů). Silnice II/159 Písek - křiž. I/20 Nový Dvůr - Tálín - Albrechtice n. Vlt. - (Týn n. Vlt. - Dráchov - křiž. I/3 „U sloupu“) byla donedávna značena jako silnice I/23 (Písek Albrechtice n. Vlt. - Týn n. Vlt. - Dráchov - Jindřichův Hradec - Studená - Telč - Třebíč Brno); tato silnice vznikla při formulaci kategorizace silniční sítě po druhé světové válce. Zatímco její část východně křižovatky se silnicí I/3 u Dráchova má poměrně velký dopravní význam (byť i ten - v úseku východně Jindřichova Hradce poklesl vybudováním dálnice D 1), její část mezi Pískem a zmíněnou křižovatkou u Dráchova má dopravní význam podstatně menší. Je to dáno především tím, že zejména východně Týna n. Vlt. se nepodařilo ji za více než padesát let upravit do parametrů, které by alespoň zdánlivě připomínaly parametry silnice I. třídy. Její dopravní význam determinovala i únosnost mostu přes Lužnici u Dráchova. Proto se zřejmě vůbec nedostala jako dálková silnice do povědomí řidičské veřejnosti, zřejmě byly i přeceněny představy o hodnotách dopravních vztahů v její trase. To byl zřejmě důvod, proč nakonec v uvedeném úseku byla vyřazena ze sítě silnic I. třídy. Její dopravní význam je jen ztěží nadregionální (stavba JETE se na jejím významu projevila nevýrazně). Její parametry s výjimkou průtahů sídly a několika závadných úseků mimo sídla odpovídají dopravnímu významu. Nicméně parametry na průtazích prakticky všemi sídly (zejména Tálín, Paseky a Albrechtice n. Vlt., Dráchov) jsou velmi špatné. Silnice je ve směru od Neznašova zatížena 2.5 tisíci vozidel/den, východně Týna 1.6 tisíci vozidel/den, což představuje vyšší průměr na síti silnic II. třídy v podmínkách jihočeského regionu. V Tálíně a Pasekách územními plány navržena přeložka, v Albrechticích úprava průtahu v návrhovém období s územní rezervou pro přeložku severně obce po návrhovém období. Východně Týna předpokládána úprava průtahu (dílčí přeložky) prakticky ve všech sídlech (Březnice, Hodětín,


29


listopad 2004

Komárov, Svinky, Záluží), velká přeložka navržena v Dráchově. Silnice by měla být postupně upravena do šířkových parametrů kategorie západně Týna S 7.5/60, východně S 7.5/70. Pokud by v tomto úseku byla skutečně upravena do těchto parametrů v celé délce, pak by logicky právě tato silnice zřejmě představovala přivaděč na dálnici D-3; protože však tato úprava (alespoň v návrhovém období) se nejeví jako příliš reálná, lze očekávat, že tuto funkci bude spíše - jak uvedeno výše - plnit silnice II/147, která má k této úpravě zřejmě blíže. Úsek na průtahu řešeným územím západně Týna n. Vlt. (z Neznašova) byl do stávajících parametrů upraven v šedesátých letech v rámci výstavby vodního díla Orlík. Bohužel tehdejší parametry úpravy neodpovídají dnešním návrhovým prvkům. V řešeném území se to týká především úseku kolem areálu Jihotrans (ČSAD), kde jsou velmi nevyhovující rozhledové poměry a to jak na vlastní trase silnice II/159, tak zejména v křižovatce s MK (směrový a výškový oblouk nevyhovujících poloměrů). Průtahový úsek na levém břehu tvořen Píseckou a donedávna Žižkovou ulicí; v současné době fakticky přesměrována do Budějovické (původně silnice III. třídy III/12219 a III/12219a). (Z pohledu územního plánu není přitom rozhodující, zda silnice II/159 je již v této trase přesměrována v pasportu silniční sítě kraje). Nevyhovující parametry trasy v Žižkově ulici (šířka, směrové i výškové vedení), ale zejména konflikt s tahem pěších ze sídliště Malá Strana na starý most (dnes lávka pro pěší a cyklisty) + sousedství školy již dlouhou dobu volaly po této změně. Nicméně ani stávající řešení, tj. vedení Budějovickou ulicí není nejlepší. Problémem je průchod obytnou zónou města, ale i problémy dopravně technického charakteru, zejména nevyhovující směrové (rozhled!) a šířkové vedení v prostoru náměstíčka při vyústění Bohunické ulice a tvary některých křižovatek (zejména Písecká x Nádražní, Písecká x Budějovická, Orlická a Budějovická x K Jihotvaru). Dopravní návrh předpokládá demolici cca 1 – 2 domů (v prostoru křižovatky s Bohunickou ulicí) a úpravu křižovatky Písecké s Orlickou (a Budějovickou) ulicí na malou okružní a menší stavební úpravy dalších křižovatek, zejména Budějovická x K Jihotvaru a Budějovická x Bohunická. Doporučujeme zpracovat podrobnou dopravní studii tohoto úseku (v rozsahu od křižovatky s Nádražní ulicí po křižovatku se silnicí II/105 včetně), která by umožnila blíže specifikovat nároky na demolice přilehlých objektů a zásahy do přilehlých pozemků (zejména zahrad). V dalším úseku na průtahu městem peážuje silnice II/159 se silnicí II/105 (popis viz výše). Silnice II/105 se od tohoto průtahu odpojuje stykovou křižovatkou na severním okraji zastavěného území města (ulice Milevská). Silnice II/159 pokračuje dále v extravilánové úpravě vozovky. Na území náležejícím městu Týn n.Vlt. trasa směrově prakticky v přímé, několik dopravních závad bodového charakteru (nevyhovující poloměry výškových oblouků a v jednom případě i směrového oblouku s malým středovým úhlem s omezenými rozhledovými poměry, zejména před a za křižovatkou se silnicí II/122 a u lokalit Velký Depot a Širočiny). Šířka vozovky 5.5 m bez krajnic. Dopravní návrh předpokládá v podstatě pouze úpravu do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/70 ve stávající trase. Pro zpřístupnění území navrženého k zástavbě na severovýchodním okraji zastavěného území města však navrženo zřízení nové průsečné křižovatky (ve vzdálenosti cca 250 m před křižovatkou se silnicí II/122, respektive cca 100 m za stávající křižovatkou s Lipovou ulicí). Silnice by měla být v úseku od křižovatky se silnicí II/105 k nově navržené křižovatce upravena do podoby městské komunikace, zejména vybavena oboustranným chodníkem. Silniční síť doplňují níže uvedené silnice III. třídy, jejichž trasy jsou vedeny převážně v radiálním směru vůči vlastnímu městu. Mají vesměs místní dopravní význam:


30


listopad 2004

III/0235 Týn n. Vlt. (Havlíčkova ulice) - Hněvkovice na levém břehu; silnice v Hněvkovicích končí (bohužel nemá pokračování a to ani jako cesta sjízdná byť alespoň pro cyklisty k hrázi Hněvkovické přehrady); tedy výlučně místní dopravní význam pro obsluhu přilehlého území vlastního města (Čihovice) či sídla Hněvkovice. Má příjemnou trasu v údolní nivě Vltavy prakticky bez dopravních závad, šířku vozovky 5 - 6 m, pouze na průtahu Hněvkovicemi šířkové poměry velmi skromné (až 3 m), bez chodníku - omezené stávající šířkou uliční čáry, prakticky bez možnosti výraznější úpravy. III/10563 křiž. II/105 - Vesce. Silnice má velmi omezený dopravní význam (pro dopravní obsluhu místní části Vesce je více využívána místní komunikace z Kolodějí). Má velmi skromné šířkové poměry (cca 3.5 m), na průtahu Vesci omezena šířkou uliční čáry, která klesá až na 3-4 m. III/10564 Koloděje n. Luž. - Hosty - Doubravka. Silnice zpřístupňuje pár zasetých sídel na pravém břehu Vltavy. Má skromné parametry a to jak šířkové (cca 4.5 m bez krajnic), tak směrové a výškové a to zejména od kolodějského zámku k Hostům. Pokud by jednou mělo dojít k dlouho (byť ne příliš často a vážně) uvažovanému přemostění Vltavy u Hladné, lze očekávat určitý nárůst atraktivity této silnice. III/12219 Týn n. Vlt. (Bohunická ulice) - Bohunice - křiž. II/141 u Temelína má velice skromné šířkové parametry s řadou dopravních závad bodového i liniového charakteru. Na její trase dominuje dopravní význam dopravní obsluhy týnské cihelny. Pro nákladní dopravu dopravním problémem klenutý podjezd pod železniční tratí v Týně. Předchozí ÚPD počítala s jeho náhradou za úrovňový železniční přejezd v sousedství objektu, v současné doplněním místní (či účelovou?) komunikací s úrovňovým době problém vyřešen nezabezpečeným železničním přejezdem. III/1220 křiž. III/1221 Podhájí - hráz Hněvkovické přehrady - Hněvkovice na pravém břehu. Nová silnice vzniklá při stavbě přehrady (původně technologická přístupová účelová komunikace). Parametry silnice odpovídají jejímu vzniku a rozhodně vyhovují jejímu dopravnímu významu, který je ovšem poměrně malý (a to i u vědomí výše uvedené zmínky o velmi nedostatečných podmínkách přechodu Vltavy v širších územních vztazích Týna n. Vlt.). III/1471 křiž. II/147 - Předčice. Příjemný krátký úsek silnice zpřístupňující sídlo Předčice. Zřejmě větší dopravní význam pro obsluhu tohoto sídla ovšem má místní komunikace vedená z Týna od Mikrony. III/1472 Týn n. Vlt. - (Podskalí) - Hněvkovice pravý břeh - Horní Kněžeklady Pořežany - Kostelec - Poněšice - Hluboká n. Vlt., Zámostí. Silnice má zřejmě největší dopravní význam ze všech uvedených silnic III. třídy, neboť zpřístupňuje do Týna n. Vlt. řadu poměrně významných sídel na pravém břehu Vltavy. Nicméně přesto její šířkové parametry na průtahu územím města jsou velmi skromné. Ty jsou dány charakterem přilehlé malebné zóny s převážně obytnou funkcí (Přední a Zadní Podskalí). Silnice je v tomto úseku upravena s šířkou vozovky 6 m, která se v několika soutěskách zužuje až na šířku jednoho jízdního pruhu. Průtah je doplněn v maximální možné míře chodníkem (chodníky). Průtah zastavěnou částí města byl nedávno nově upraven a současná podoba představuje zřejmě maximum možného (v našich podmínkách nepříliš častý příklad vyvážených šířkových parametrů mezi požadavky vozidlové a pěší dopravy). Silnice má v úseku mezi křižovatkou II/105 v Týně a křižovatkou se silnicí III/10566 (třitimská) omezení pro vozidla o hmotnosti nad 3.5 t. Mimo zastavěnou část města až ke křižovatce se silnicí III/10566 parametry šířkové (ale i trasy) horší - šířka vozovky 4.5 - 5 m bez krajnic, mimo zastavěné území města včetně průtahu místní částí Břehy je bez chodníku. Jižně křižovatky se silnicí III/10566 příjemná a pohodlná trasa s šířkou vozovky cca 6 m (bez krajnic). Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

31


listopad 2004

Dopravní návrh považuje trasy všech uvedených silnic za územně stabilizované. Postupně by měly být všechny upraveny do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/50 (případně S 6.5/50, zřejmě zejména silnice III/0235, III/10563, III/12219 a III/1471). Na průtahu zastavěnými částmi sídel mají (vzhledem k jejímu dopravnímu významu) průtahové úseky silnic II. třídy charakter sběrné komunikace funkční třídy B 2, průtahové úseky silnic III. třídy charakter obslužné komunikace funkční třídy C 1. Postupně by měly být upraveny na šířku vozovky 7.0 m (2 x jízdní pruh šířky 3.0 m + 2 x vodící proužek 0.50 m), respektive (zejména ty, které navazují na silnice, které by měly být mimo zastavěné území sídel upraveny do podoby šířkové kateghorie S 6.5/50) na šířku vozovky 6.0 m (2 x 2.75 výjimečná šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící proužek) a doplněny pokud možno oboustranným chodníkem šířky 2.25 m. V těch místech, kde stávající šířka uliční čáry neumožní úpravu do uvedených parametrů, lze použít parametrů kompromisních, ovšem tak, aby podmínky pro pěší nebyly zhoršeny pod únosnou hranici z hlediska jejich bezpečnosti. Konkrétní podobu úpravy, která by představovala nástroj pro regulaci přilehlé zástavby (to se týká především drobných staveb - garáží, zídek, oplocení, přípojných skříněk inženýrských sítí apod.) by měly stanovit podrobné studie, které by bylo žádoucí postupně zpracovat. Obdobně nutno respektovat územní rezervu pro zabezpečení rozhledových poměrů, pokud by měly být zastavovány pozemky uvnitř směrových oblouků. Při úpravě průtahových úseků silnic doporučujeme navrhovat moderní retardační prvky, které zvyšují bezpečnost silniční dopravy a zároveň minimalizují působení negativních vlivů na životní prostřední obyvatel v přilehlých obytných zónách (v souladu se „Zásadami pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi“ – TP 145 MDS ČR). Komunikační skelet sídla je doplněn sítí místních a účelových komunikací, tj. ve vlastním městě především ulic, které mají v současné době v převážné většině šířku vozovky cca 6 m a jsou vybaveny chodníky na standardní úrovni. V ostatních místních částech mají tyto komunikace v současné době z větší části (alespoň v jejich zastavěné části) bezprašný povrch vozovky s šířkou vozovky 3 - 4 m a až na výjimky jsou bez chodníků. Rozvoj jejich sítě v dopravním návrhu vychází především z urbanistického návrhu, případně představuje doplnění úseků spojujících jednotlivé místní části v těch případech, které v současné době chybí, nebo jsou nevyhovující. Snahou autorů dopravního návrhu přitom bylo, aby tyto komunikace (alespoň do budoucna) vytvářely ucelenou komunikační síť a nikoli, aby nabízely pouhé dopravní zpřístupnění zastavovaných území „prstovým“ způsobem; to by znamenalo do budoucna další překrvování stávajícího komunikačního systému. Všechny místní komunikace mají charakter obslužných komunikací funkční třídy C 1, C 2, C 3. Do funkční třídy C 1 zařazeny z místních komunikací ty jejich úseky, které mají (respektive budou mít) rozhodující význam pro převedení vnitroměstských dopravních vztahů individuální automobilové dopravy. Ze stávající sítě těchto komunikací je to především spojnice ulic Kolodějská (+ Táborská) – Tyršova – Sakařova – Puchmayerova – Děkanská v centru města a ulice Nádražní (v úseku Písecká – nádraží ČD). V návrhu jsou do funkční třídy C 1 zařazeny jednak páteřní komunikace podnikatelské zóny „Na dlouhých“ (v prodloužení Budějovické ulice) k bývalé vojenské cestě a k ulici Havlíčkově (III/0235) s pokračováním k přemostění řeky Vltavy do Podskalí a dále navržená komunikace spojující ulici Zadní Podskalí (III/1472) přes lokalitu navrženou k obytné zástavbě „Zadní Podskalí“ za „Mikrotechnou“ k nově navržené křižovatce se silnicí II/147 – Veselská ulice (lokalita „“Umrlčí cesta“). Do sítě komunikací funkční třídy C 1 zařazena dále ulice „U zastávky“ na vjezdu do sídliště Hlinecká (využívána autobusovou dopravou). Ve výhledu zahrnuta do sítě komunikací funkční třídy C 1 i bývalá vojenská cesta ke křižovatce se silnicí II/105 a II/141 „U Bulků“.


32


listopad 2004

Tyto komunikace by měly být navrženy, respektive postupně upraveny na šířku vozovky 7.0 m (2 x jízdní pruh šířky 3.0 m + 2 x vodící proužek 0.50 m), nejméně však (ty, u kterých lze předpokládat nižší podíl těžké nákladní dopravy) na šířku vozovky 6.0 m (2 x 2.75 výjimečná šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící proužek) a doplněny pokud možno oboustranným chodníkem šířky 2.25 m (nejméně však 1.50 m). Ostatní místní komunikace mají charakter obslužných komunikací funkční třídy C 2, respektive C 3. U stávajících komunikací zpřístupňujících objekty bydlení (obytné zóny) je nezbytné počítat do budoucna s jejich úpravou na šířku vozovky pokud možno 6.0 m (2 x 2.75 výjimečná šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící proužek) doplněné chodníkem šířky minimálně 1.50 m; pokud bude chodník jednostranný, nutno na opačné straně vozovky zajistit bezpečnostní odstup od pevných překážek (plotů, přípojných skříněk) minimálně 0.5 m (naznačená úprava je z hlediska normy ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací minimální bez jakýchkoli rezerv - nelze do této šířky osadit ani sloup veřejného osvětlení). Do doby, než bude tato úprava možná, je nutno pro ni respektovat alespoň územní rezervu. Tu by měl stavební úřad dodržovat při povolování veškerých staveb a to i drobných (oplocení, přípojné skříňky inženýrských sítí apod.) Je žádoucí proto v předstihu zpracovat pro tuto úpravu dokumentaci v podrobnějším měřítku tak, aby bylo zřejmé, jaký prostor je nutno chránit. Minimálně stejné šířkové parametry bude nutno navrhovat u nově budovaných místních komunikací obslužného charakteru. U obslužných komunikací funkční třídy C 3 lze v dalších stupních dokumentace navrhnout použití některých z retardačních prvků; jako dopravně zklidněné komunikace však lze navrhnout především koncové úseky těchto komunikací a to pouze v těch případech, kde je jasně zřejmé, že nelze do budoucna (a to ani po časovém horizontu platnosti územního plánu) předpokládat jejich prodloužení. Návrh těchto komunikací musí vycházet z Technických podmínek „TP 103 Navrhování obytných zón“ vydaných MDS v březnu 1998. (Zejména nelze návrhu použít pro úsporu šířky uliční čáry - podle uvedených Technických podmínek je minimální šířka obytné ulice 8 m). Současná podoba uliční sítě vlastního města je dána - samozřejmě - jejím historickým vývojem. Ve starší zástavbě, která je namnoze starší, než vynález automobilu, pochopitelně nejsou podmínky pro automobilovou dopravu dobré (šířky uličních čar, rozhledové poměry a řadící pruhy v křižovatkách, parkovací kapacity, ochrana proti nadlimitnímu hluku). Je ovšem řada ulic, které vznikaly v posledních letech, ale ani tam nejsou namnoze podmínky dobré. Naproti tomu se vyskytují ulice, které jsou z dnešního pohledu vybudovány možná až neúměrně velkoryse. Jsou především svědkem doby, která předpokládala přestavbu města jako zázemí jaderné elektrárny ve velké město dle územně - plánovacích představ, které zde byly před patnácti dvaceti roky (autor této zprávy nezakrývá svůj díl viny na tomto stavu). To se týká především nové komunikace „Za Priorem“ mezi ulicemi Puchmayerovou a Sakařovou, která je torzem původně velkorysého záměru propojení ulice Kolodějské s křižovatkou ulic Písecká x Nádražní (s novým mostem přes Vltavu, který v té době požadovaly orgány civilní obrany). Záměr předpokládal velký objem demolic obytných domů. V té době, přestože představy o budoucí hodnotě stupně automobilizace a objemech dopravy byly nižší, než současná realita, existovala představa, že je nutné naše města přestavět (tedy především vybourat) tak, aby bylo možné zajistit ideální podmínky pro automobilovou dopravu. Dnes je však jisté, že je tomu naopak. Automobilová doprava se musí podřídit podmínkám měst, ve kterých se bude pohybovat a města se musí spíše automobilům bránit. Tedy v novém územním plánu toto torzo zůstává torzem. Kapacita stávajícího mostu na silnici II/159 (II/105) se dvěma jízdními pruhy pro období platnosti územního plánu postačí a jak uvedeno výše, do výhledu je uvažována možnost jeho


33


listopad 2004

rozšíření na čtyřpruh s čímž počítáno v regulativech pro případné obestavění centrálního úseku průtahu silnice II/159 (II/105) Nicméně na druhé straně je jisté, že v etapě výstavby JETE se podcenily podmínky civilní ochrany a město není připraveno na rizika, která by případná havárie na JETE (nedejbože) pro jeho obyvatele mohla znamenat. Dopravní návrh však předkládá návrh výstavby nového (dalšího) mostu přes Vltavu v naznačené poloze jihovýchodně kotelny v Čihovicích včetně nové obslužné komunikace navazující na bývalou vojenskou cestu (a páteřní komunikaci přes podnikatelskou zónu „Na dlouhých“). Obchvatná trasa by měla pokračovat ze Zadního Podskalí navrženou obslužnou komunikací „Za Mikrotechnou“ na Veselskou ulici (II/147). Obdobně neúnosnou se jeví jediná přístupová komunikace do sídliště Hlinecká. Konfigurace terénu kolem sídliště neumožňuje jinou možnost napojení, než z Veselské ulice (silnice II/147). Předložený dopravní návrh akceptuje záměr dalšího zpřístupnění sídliště z navržené křižovatky Veselské ulice (II/147) „Umrlčí cesta“ na východním okraji sídliště v souladu s návrhem zpracovaným na úrovni dokumentace k územnímu řízení Ateliérem SIS (Ing. Stráský, České Budějovice, 12/2000). Zároveň lze ovšem považovat za zranitelnou samu Veselskou ulici (silnici II/147). Dopravní návrh proto předkládá námět silničního propojení mezi silnicemi II/147a II/159 v poloze naznačené v mapě 1:10000; návrh využívá v maximální možné míře stávajících polních cest. Z dalších záměrů na síti obslužných komunikací funkční třídy C 2, C 3 předložených v dopravním návrhu na území vlastního města považují zpracovatelé za potřebné upozornit zejména na záměry v oblasti území navrženém k obytné zástavbě na severním okraji města (lokalita „pod Semencem“). Záměr zastavět toto území se objevuje v ÚPD zpracované pro město již vícekrát. Dopravní zpřístupnění tohoto území bylo vždy jedním z hlavních problémů tohoto území. V souladu se souborným stanoviskem respektuje návrh připravované (respektive již existující) přístupy ze silnice II/105 a z Aleje míru. Zpracovatelé posuzovali dále návrh na dopravní zklidnění vytipovaných ulic, zejména v centru města. Jak uvedeno v průzkumové části dokumentace, celý komunikační skelet sídliště Hlinecká je vyznačen jako „obytná zóna“. Nutno upozornit, že toto řešení není šťastné. Ulice v sídlišti, které jsou vybaveny chodníky ve standardním rozsahu s extrémně vysokými požadavky na parkování aut, nejsou určeny pro pohyb osob, nebo dokonce pro hry dětí (což jim umožňují pravidla silničního provozu). Naopak při tak velkém rozsahu zóny klesá její vnímavost ze strany řidičů. Dopravní návrh proto považuje tyto komunikace za obslužné funkční třídy C2, případně C 3. Úvahy o dopravním zklidnění (formou pěší či obytné zóny) Orlické ulice považujeme za nepatřičné (obdobně jako v případě jiných „sídlištních“ ulic ve městě). Ta je v současné době nezřídka využívána jako odklonová trasa za excentricky situovanou Budějovickou ulici (je tudy vedena i autobusová doprava, která zde má zastávku). Riziko tohoto odklonu by se ještě zvýšilo úpravou křižovatky s Budějovickou/Píseckou ulicí na malou okružní. Předložený dopravní návrh počítá s jejím zaslepením v sousedství křižovatky s ulicí Malostranskou; záměr kromě vyloučení prakticky veškeré průjezdné dopravy nabídne větší míru bezpečnosti pro děti při jejich cestách mezi sídlištěm a přilehlým areálem základní školy. Posuzován byl zároveň záměr dopravního zklidnění Žižkovy ulice. Předložený návrh neakceptuje záměr urbanistické studie Ing. arch. Kobery (říjen 2002) považovat Žižkovu a Nádražní ulici (v úseku Žižkova – Písecká) + přilehlý úsek Budějovické ulice (Žižkova – Orlická) za dopravně zklidněnou komunikaci (obytnou zónu), ale přebírá z této studie záměr


34


listopad 2004

jejich zjednosměrnění (Nádražní od Písecké, Žižkovy od nového mostu do Budějovické směrem k Orlické). Dopravní návrh předpokládá zařazení do funkční třídy D 1 (dopravně zklidněné) u těchto komunikací: Horní Brašov + Mostecká, Jiráskova, Ke hradu, Rámy + Pivovarská a prostor na levém předmostí starého mostu (po Žižkovu ulici). Mimo vlastní město nutno upozornit na neutěšený stav místních komunikací v Kolodějích n. Luž., zejména v převážně chatové lokalitě nad silnicí II/105 na levém břehu Lužnice. Regulační plán této lokality předpokládá rozsáhlou územní exploataci v tomto prostoru. V předloženém návrhu vyznačena přístupová komunikace z II/105 u mostu do části s uvažovanou výstavbou RD v šířce vozovky 6 m (+ jednostranný chodník) jako veřejně prospěšná stavba; doporučujeme zpracovat studii její proveditelnosti v podrobnějším měřítku. Do té doby nutno považovat předložený návrh v této části za informativní. To, do jaké míry bude nutno realizaci této komunikace považovat za podmiňující investici, stanoví další stupeň dokumentace (zejména v závislosti na velikosti pozemků určených k zástavbě). V souladu se souborným stanoviskem návrh sítě místních komunikací v Kolodějích n. Luž. doplněn obslužnou komunikací na pravém břehu Lužnice (za stávajícími chatami). Z místních komunikací vedených mimo zastavěná území jednotlivých sídel nutno zmínit (kromě MK Předčice - Týn n. Vlt., Mikrona, po níž je vedena i autobusová linka) především ty, které zajišťují jejich vzájemná spojení ve směru, ve kterém chybí silniční spojení, tj. v tangenciálním směru (například polní letiště - Jarošovice - Koloděje, Netěchovice - Koloděje, Jarošovice - Netěchovice, Koloděje - Vesce, Čihovice - křižovatka II/105 x II/141 „U Bulků“, Hněvkovice na levém břehu - Podhájí), nebo ty, které, zpřístupňují místa, která nejsou obsloužena silniční sítí (Nuzice - Červený Mlýn, Týn n. Vlt., Alej Míru soutok Lužnice a Vltavy a komunikace zpřístupňující chatové lokality). Dopravní návrh považuje vesměs jejich trasy za územně stabilizované. Železniční doprava je zajišťována železniční tratí místního významu Číčenice - Týn n. Vlt.. Doprava je provozována v motorové trakci v rozsahu 6 párů osobních vlaků/den. Poté, co nebyla vybrána železnice (již téměř před dvaceti roky) za nosný dopravní obor pro přepravu zaměstnanců na výstavbu JETE, zůstal její význam pro hromadnou dopravu osob velmi malý. Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že pro přepravu materiálů na stavbu JETE byla celá trať v úseku Číčenice - Temelín velkoryse rekonstruována (i s přeložkami některých úseků). V roce 1994 bylo prodáno v Týně n. Vlt. průměrně 47.6 jízdenek/den a vykonáno průměrně 5.7 vozových jednotek ložných manipulací (nakládka, vykládka). Dopravní návrh považuje zařízení a pozemky dráhy za územně stabilizované. Pokud by v době platnosti mělo dojít ke zrušení provozu na trati, lze jenom doporučit, aby i v tom případě bylo zařízení dráhy považováno za územně stabilizované, tedy aby se jednalo pouze o zastavení provozu a nikoli fyzickou likvidaci dráhy, neboť v tom případě by již nikdy do budoucna nebylo možno její provoz obnovit. Někdejší myšlenky propojení dvou nedalekých koncových železničních tratí v Týně a v Bechyni jsou dnes již jistě utopií. Nosným dopravním oborem v hromadné dopravě osob je autobus. Autobusová doprava je v Týně provozována dvaceti linkami v rozsahu provozu 178 spojů denně. Z tohoto počtu 157 spojů v Týně končí či začíná, 21 spojů Týnem prochází. Nejvíce spojů (59) vedeno po silnici II/105 na Březí (a České Budějovice). 35 spojů vedeno po silnici II/122 na Bechyni a dále 24 spojů po II/159 na Neznašov, 19 spojů po II/105 na Koloděje, 18 spojů po III/1472 přes Podskalí na Hněvkovice na pravém břehu, 9 spojů na Hněvkovice na levém břehu (III/0235), po osmi spojích po silnici II/159 na Březnici a Hodětín a II/141 na Temelín. Po sedmi spojích vedeno po silnici II/147 na Dobšice a po silnici III/12219 na Bohunice. 5 spojů


35


listopad 2004

vedeno po místní komunikaci na Předčice. Autobusové nádraží v Týně na levém břehu Vltavy, zastávky ve vlastním městě a jeho místních částech vesměs považovány za územně stabilizované (v návrhu zrušena zastávka v Orlické ulici). Vodní doprava má na Vltavě obrovskou tradici, projekty na její splavnění se realizovaly již od dob Karla IV. Řeka Vltava je sice splavná ze zákona, bohužel současnost vodní dopravy jako dopravního oboru je prakticky nulová (zastoupena pouze jedním párem spojů pravidelné osobní dopravy v letní turistické sezóně z Orlické přehrady). Při stávajícím osobním přístavu na pravém břehu Vltavy u parku v Puchmayerově ulici (pod starým mostem) je navržena plocha pro možnost vybudování zázemí přístaviště. Územní rezerva pro nákladní přístav je navržena v prostoru u čistírny odpadních vod. Nároky na zábor ploch na březích řeky nezbytných pro zřízení přístavu jsou veřejně prospěšnými stavbami. V lokalitě Hněvkovic je navržena rekonstrukce stávajícího jezu s plavební komorou 45 x 6,0 x 3,0 m. a prohrábkou dna pod Hněvkovicemi ( možný konflikt s potrubím tranzitního plynovodu v místě jeho podchodu pod řekou). Studie dokončení vodní cesty Kořensko – Č. Budějovice (Vodní cesty a.s. a Econsult – 12/2003) počítá již v I. etapě se zvednutím starého ocelového mostu o cca 1,9m (kvůli jeho nedostatečné podjezdné výšce) a s prohrábkou dna. Silniční most má dostatečnou výšku. Pro parkování osobních aut v centru města zřízena parkoviště pod farou a na náměstí, která spolu s Puchmayerovou ulicí mají kapacitu celkem cca 200 míst. Parkoviště u bývalého Prioru (v současné době nevyužívané) má kapacitu cca 120 míst. Pro celkem cca 8.3 tisíc obyvatel Týna je při výhledovém stupni automobilizace 1:2.25 zapotřebí v centru města cca 450 parkovacích míst. V dalším stupni dokumentace pro centrum města bude tedy zapotřebí nalézt a navrhnout kapacitu pro dalších cca 130 parkovacích míst. U nově navrhovaných objektů vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé či investoři zabezpečili potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích a to přímo jako součást stavby těchto zařízení. Počet parkovacích stání nutno navrhnout v souladu s ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací (Tab. 19). Při výpočtu potřebného počtu parkovacích míst dle čl. 196 normy doporučujeme použít hodnoty součinitele vlivu stupně automobilizace ka = 1.56 (pro stupeň automobilizace 1:2.25). V dopravním návrhu naznačeno parkoviště pro nákladní auta; to je umístěno při Bohunické ulici v prostoru mezi nedávno vybudovaným objezdem (s úrovňovým křížením železnice) pro nákladní auta a železniční tratí. Další plocha (případně variantní umístění) navržena v rámci podnikatelské lokality „Na dlouhých“ (nad autobusovým nádražím). Garážování osobních aut obyvatel rodinných domů zajištěno z větší části na vlastních pozemcích či ve vlastních objektech (počet řadových domů ve starší zástavbě bez možnosti dodatečně zřídit garáž je v Týně ovšem poměrně značný). Převážně pro obyvatele bytových domů v sídlištích zřízeny řadové garáže, jejich kapacita je ovšem nedostatečná. Stavební úřad by napříště neměl povolit stavbu ani jednoho obytného domu, či souboru, který by neměl svoji výhledovou garážovací potřebu pokrytu beze zbytku na vlastním pozemku a to již přímo jako součást stavby. V mapě dopravního návrhu jsou zakresleny cykloturistické trasy. Jednak jsou zda znázorněny cyklotrasy KČT (pro které jsou již přidělena čísla, respektive které jsou i opatřeny příslušným dopravním značením), jednak jsou zde vyznačeny další cyklotrasy, které ovšem předpokládají realizaci investičních akcí. Těmi jsou jednak stezka pro pěší a cyklisty spojující


36


listopad 2004

chatovou lokalitu v Hněvkovicích (na levém břehu) s komunikací na hrázi Hněvkovické přehrady, jednak lávka pro pěší a cyklisty na Lužnici (nad soutokem s Vltavou – mimo vlastní řešené území) včetně navazujících stezek na obou březích řeky k Novému Dvoru (místní část obce Hosty). Na přiložených tabulkách a zákresem isofon v mapě dopravního návrhu kvantifikován hluk ze silniční dopravy. Posouzení vychází z nařízení vlády ČR č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. (dále jen nařízení vlády), které stanovuje hodnoty hygienických limitů pro hluk ve venkovním i vnitřním prostředí. Normovanou hladinou hluku ve venkovním prostoru v denní době je podle nařízení vlády pro bydlení a jemu přilehlé území pro hluk ze silniční dopravy 55 dB, (respektive v sousedství silnic II. třídy 60 dB za předpokladu, že hluk z této komunikace je převažujícím zdrojem hluku z dopravy v daném území). Ve vnitřních prostorách obytných budov je nutno dodržet 40 dB (v okolí silnic II. třídy 45 dB). Pokud se prokáže, že ve stávající situaci zástavby není technicky možné dodržet normované hodnoty hluku ve venkovním prostoru (tj. 55, respektive 60 dB), je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit isolací objektu na normovou hodnotu hluku ve vnitřním prostředí (tj. 40, respektive 45 dB). Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. Z analýzy vypočtených hodnot vyplývá, že prakticky všechny průtahové úseky silnic II. třídy a ze silnic III. třídy silnice III/0235 (Havlíčkova ulice) a III/12219 (Bohunická ulice) jsou zdrojem nadlimitního hluku a bude proto nutno u případně nově navrhovaných objektů podél těchto silnic prokazovat vlivy hluku z dopravy a případně navrhnout použití pasivních protihlukových opatření. Naproti tomu však výpočty prokazují, že u žádného z objektů bydlení podél posuzovaných úseků komunikací by neměly být překročeny hodnoty pro tzv. „starou hlukovou zátěž“ (70 dB).

České Budějovice, říjen 2004

Ing. Lumír Zenkl, ZESA Dopravně-inženýrská projekční kancelář Jírovcova 2, 370 01 České Budějovice Telefon: 386 360 807, mobil 605 266 741, E-mail: [email protected]


37



listopad 2004

38



listopad 2004

39


listopad 2004

OBČANSKÁ VYBAVENOST Specifikou města za poslední dvacetileté období je skutečnost, že město v tomto časovém úseku získalo distribuční , obchodní občanskou vybavenost a objekty výrobních i nevýrobních služeb dimenzované s ohledem na vyšší počet obyvatel. Vzhledem k tomu, že JETE nebude zaměstnávat tak vysoký počet pracujících dosud nevznikla naléhavá hromadná potřeba navyšování uvedené městské vybavenosti. Město Týn obdrželo při reformě státní správy statut pověřené obce s rozšířenou působností. Zařízení městské občanské vybavenosti jsou zastoupena ve městě ve všech oborech. Celoměstská vybavenost na úseku správy a administrativy, školství, sportu a rekreace, kultury, zdravotní a sociální péče tj. neziskové obory vybavenosti, je plnohodnotně zastoupena v podobě objektů a ploch, které mají zajištěnou veškerou obslužnost popřípadě další rozvoj. Co se týče služeb obchodu, ubytování, stravování, zařízení dopravní vybavenosti jsou tyto obory zabezpečeny především podnikatelskou činností a jejich umístění ve městě zcela odpovídá potřebnému plnění funkce těchto zařízení. Zvláštní zmínku si zaslouží dopravní vybavenost reprezentovaná především autobusovým nádražím, nádražím ČSD, přístavem a čerpací stanicí pohonných hmot. Je dlužno konstatovat, že všechna tato zařízení mají současně zabezpečeny provozní nároky pouze u přístavu půjde o doplnění budoucích možností.


40


listopad 2004

VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Týn nad Vltavou – stav systém zásobování pitnou vodou : Město Týn nad Vltavou je v současné době zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu. Na vodovod jsou napojeny téměř všechny nemovitosti s trvale a dočasně bydlícími obyvateli a dále všechny instituce a převážná část průmyslových podniků umístěných v katastru města. Hlavními zdroji pro vodovod města je Vodárenská soustava Jižní Čechy a Skupinový vodovod Bukovsko. Kromě toho se na katastru města vyskytují i vlastní zdroje (původní – v současnosti k zásobení veřejného vodovodu nevyužívané). Provozovatelem skupinových vodovodů je společnost Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, divize České Budějovice, středisko České Budějovice. Majitelem Vodárenské soustavy Jižní Čechy je Jihočeský vodárenský svaz České Budějovice a Skupinového vodovodu Bukovsko je společnost Bukovská voda – sdružení měst a obcí se sídlem v Dolním Bukovsku. Majitelem ostatních vodárenských objektů a rozvodné vodovodní sítě na území města je Město Týn nad Vltavou a jejich provozovatelem Vltavotýnská Teplárenská a.s.. centrální vodní zdroje a vodovody : Vodárenská soustava Jižní Čechy Zdrojem vody je vodárenská nádrž Římov (1500 l/s) a vrt Vidov (40 l/s). Surová voda je přiváděna štolovým přivaděčem DN 2000 a ocelovým potrubím DN 1400 do ÚV Plav přes turbínu o výkonu 610 kW. Úpravna vody Plav o celkové kapacitě 1 400 l/s byla uvedena do provozu v roce 1980. Do surové vody je před patnáct podélných usazovacích nádrží dávkován síran železitý. Odsazená voda je vedena na pískové otevřené rychlofiltry (14 ks), alkalizuje se vápnem, rekarbonizuje oxidem uhličitým a dezinfikuje plynným chlórem. Upravená a nadávkovaná voda je vedena do akumulace 2x 10500 m3. Současný výkon ÚV Plav je orientačně 800 l/s. Z ÚV je upravená voda čerpána: Do vodojemu Včelná 36 000 m3 (462,00 / 456,00 m n.m.) řadem DN 1000, odkud je gravitačně přiváděna do vodojemu Hlavatce 8000 m3 (424,00 / 419,00 m n.m.). Odtud je voda čerpána do vodojemu Zdoba 3 000 m3 (560,00 / 555,00 m n.m.) řadem DN 500 a do směru Písek a Strakonice a Prachatice řadem DN 1000 a DN 500. Z vodojemu Zdoba natéká voda do vodojemu Varta II 3000 m3 (452,50 / 447,50 m n.m.) řadem DN 400. Materiálem řadů je ocel, část sklolaminát. Do vodojemu Hosín II 12000 m3 (462,00 / 457,00 m n.m.) řadem ocel DN 1000, odkud je dále čerpána do vodojemu Chotýčany 12000 m3 (436,00 / 531,00 m n.m.) řadem ocel DN 1000. Odtud voda natéká gravitačně směrem Veselí nad Lužnicí, Tábor, J. Hradec. Do vodojemu Bukovec 4000 m3 (513,00 / 508,00 m n.m.) s čerpací stanicí řadem ocel DN 400. Z ČS Bukovec je výtlačným řadem DN 400 a 500 mm voda čerpána (přes hranice okresů ČB a ČK) do vodojemu Domoradice (Liščí vrch) 2x 2500 m3 (597,00 / 592,00 m n.m.), který je řídícím vodojemem pro město Český Krumlov. Výtlačný řad je z oceli DN 400 mm - dl. 9,8 km a DN 500 mm - dl. 1,79 km aktivně katodicky chráněné. Celková délka řadu je 11,59 km. Kapacita řaduje 150 l/s. Skupinový vodovod Dolní Bukovsko Zdrojem vody skupinového vodovodu je v současné době 5 využívaných vrtů (V16, H3, H4, H10, V17b) z křídových sedimentů, na kterých jsou vybudovány čerpací stanice. Vrt V18 je mimo provoz. Surová voda je čerpána do úpravny vody Dolní Bukovsko společným Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

41


listopad 2004

výtlačným řadem litina DN 300 až 500, který byl postaven v letech 1970-71. Odkud je po úpravě čerpána (80 l/s, 70 m) řadem litina DN 500, ocel DN 500 a 400 do směru Horusice Jindřichův Hradec do vodojemu Pleše 3360 m3 (501.50/496.50 m n.m.) a (55 l/s, 85 m) řadem litina DN 300 do směru Týn nad Vltavou do vodojemu Smrčí 2x 800 m3 (533.00/528.00 m n.m.), odkud gravitačně natéká do vodojemu Varta I 650 m3 (425.00/420.00 m n.m.) opět řadem litina DN 300. V případě, že není v provozu čerpání z ÚV směr Jindřichův Hradec, je uvedený směr propojen se zásobního řadem pro Dolní Bukovsko tj. tlakově z vodojemu Smrčí 2x 800 m3 (533.00/528.00 m n.m.). V tomto případě lze do směru Jindřichův Hradec dodávat až 20 l/s. Ochranné pásmo vodovodních řadů skupinového vodovodu je 2.5 m od osy potrubí na obě strany. Popis zdrojů: Vrt

Umístění

Výtlačné potrubí DN Nadmořská výška území Hloubka vrtu v m Zapuštění čerpadla v m Povolený odběr v l/s Výstavba v letech Ochranné pásmo 1. stupně

V16

H3

H4

H10 V17b na pravém u potoka na v oblouku u potoka pod břehu Bukov. polovině cesty silnice Veselí – u potoka na obcí potoka nad mezi Č. Budějovice téže straně Sedlíkovice u Sedlíkovicemi Sedlíkovicemi u odbočky na 300 m od V16 polní cesty v linii vrtu V17 a D. Bukovsko a H4 D.Bukovskem 150 100 100 417,96 418,36 422,15 428,07 432,40 94,4 94 112 131 12 12 17 23 22 25 25 20 30 25 1951-55 1959-61 1959-61 v oplocení v oplocení v oplocení není v oplocení

U uvedených vodních zdrojů (vč. vrtu V18) jsou vyhlášena ochranná pásma. Pásmo prvého stupně jsou oplocena (viz tabulka), druhého stupně je v terénu označeno tabulkami. V současnosti je původní vrt H4 mimo provoz a místo něho byl zřízen nový vrt H4a (stejných parametrů) a to v původním oplocení ve vzdálenosti 27 m od původního. Úpravna vod Dolní Bukovsko se nachází na západním okraji obce. Jedná se o třípodlažní budovu s akumulací čisté vody cca 5000 m3. Úprava vody spočívá v provzdušnění vody ve dvou aeračních věžích, které jsou umístěny v místě bývalých sytičů a kde se ze surové vody odstraňuje kysličník uhličitý. Dále voda natéká na sedm pískových otevřených rychlofiltrů FP20, kde v horní části nad pískem je vrstva karolitu (vápence). Praní filtrů se provádí po cca 800 hodinách provozu. Do upravené vody se dávkuje plynný chlor (láhve). Kapacita úpravny je cca 125 l/s a je plně využívána. Z přívodního řadu z VDJ Smrčí jsou napojeny sídla Modrá Hůrka, Pořežánky, Horní Bukovsko, Bzí, Mavela Bzí, Žimutice, Bečice, Dobšice, Smilovice a Tuchonice. Za vodojemem Smrčí je odbočka zásobního řadu, kterým voda teče zpět do Dolního Bukovska a zásobuje tuto obec a sídla Popovice, Hvozdno, Radonice, Nový Dvůr, Neplachov a Pelejovice. Z výtlaku směr Jindřichův Hradec (s propojem z vodojemu Smrčí v ÚV Dolní Bukovsko) jsou napojeny sídla Sedlíkovice, Bošilec a Horusice (přes věžový vodojem 200 m3 498.00/494.00 m n.m.) a Veselí nad Lužnicí. Pro zásobování Ševětína a Vitína slouží VDJ Ševětín 250 m3 (533.60/529.10 m n.m.), kam je dopravována voda z čerpací stanice vedle vrtu V16 řadem OC a LT 150. Do čerpací stanice natéká surová voda z výtlačného řadu do ÚV Dolní Bukovsko.


42


listopad 2004

místní vodní zdroje a vodovody : Prameniště Kohout V minulosti sloužilo k zásobení města vodou. Sestává se ze studní a jímacích zařezů gravitačně svedených do vodojemu 200 m3 „Kohout“ (392,58 / 389,58 m n.m.). Prameniště bylo později doplněno o dva vrty nad areálem bývalého STS Čihovice. V současnosti není prameniště pro veřejné zásobení využíváno. Prameniště Hlinky V minulosti sloužilo rovněž k zásobení města vodou. Sestává se ze studní a vrtu gravitačně svedených v minulosti do již neexistujícího vodojemu 160 m3 „Hlinky“ (409,84 / 406,44 m n.m.) zrušeného v rámci výstavby sídliště. V prameništi byla později vybudována čerpací stanice do věžového vodojemu 100 m3 „Jarošov“ (dno cca 458,00 m n.m.). V současnosti je z prameniště zásoben zemědělský areál a obytné budovy v Jarošově a také čtyři č.p. v Netěchovicích. Vlastní vodovod má areál Stavokonstrukcí (zdroj a ČS Cihelna – převzato z vodohospodářské mapy) a některé další subjekty (např. UNIAGRA). Žádné bližší údaje k těmto soukromým vodovodům se v rámci průzkumů nepodařilo zajistit. tlaková pásma a rozvodná síť : Týn nad Vltavou je spotřebiště s dosti velkým výškovým rozdílem (352.00 - 405.00 m n.m.) a složitou terénní konfigurací. Paradoxně je systém zásobování pitnou vodou rozdělen do dvou tlakových pásem: První tlakové pásmo zahrnující celou zástavbu města s výjimkou sídliště Hlinky je napojeno na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z vodojemu „Varta I.“ 650 m3 (425.00/420.00). Součástí pásma je vodojem za spotřebištěm „Orlická“ 650 m3 (420.00/415.00) s ČS v armaturní komoře vodojemu. Vodojem za spotřebištěm „Orlická“ má propoj na řad O 400 z vodojemu Zdoba do vodojemu Varta II.. Pro první tlakové pásmo je typický značný rozsah tlaků v pásmu (naměřeno – 0,17 Mpa v Lipové ulici versus 0,65 MPa v Deweterově ulici). V současnosti je zpracována dokumentace na optimalizaci tlakových poměrů prvého tlakového pásma. Druhé tlakové pásmo zahrnující sídliště Hlinky je napojeno na vodárenskou soustavu Jižní Čechy (Římov) z vodojemu Varta II. 3000 m3 (452.50/447.50). Vlastní vodovodní síť (rozvodné řady) je z litiny, oceli, PVC, PE i pozinku v profilech DN 60 až 400. Celková délka vodovodní sítě činí přes 32 km. Část vodovodních řadů pochází z první poloviny minulého století. Z části byly tyto řady nahrazeny, zbylé je nutno dle jejich stavu rekonstruovat. Zdrojem požární vody pro město je vodovod a řeka Vltava. Týn nad Vltavou – návrh systém zásobování pitnou vodou : Zůstává zachován. Navrhovaná optimalizace tlakových poměrů v prvém tlakovém pásmu (osazení regulačních ventilů na stávajících řadech) byla provedena pouze v jednom případě a dle sdělení provozovatele se neosvědčila (vícepodlažní objekt na konci regulovaného úseku) neprokázala se jako provozně výhodná a nebude tedy v ní zřejmě dále pokračováno. Navrhovaná zástavba : Bude zásobena z obou výše uvedených tlakových pásem. Z druhého tlakového pásma z vodojemu Varta II. 3000 m3 (452.50/447.50) bude zásobena navrhovaná zástavba nad Hlinským potokem, za areálem Stavokonstrukcí a převážná část navrhované zástavby pod rozhlednou. Řad zásobující tyto návrhové plochy bude veden ze sídliště Hlinky po tělese retenční přehrážky na Hlinském potoce do části navrhované zástavby, dále přes areál Stavokonstrukcí do navrhované zástavby pod rozhlednou.


43


listopad 2004

Zbytek navrhované zástavby bude pokryt z prvého tlakového pásma z vodojemu „Varta I.“ 650 m3 (425.00/420.00) – navrhovaná zástavba u kasáren apod. Vodovodní síť je prodloužena k uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. U stávající sítě doporučujeme rekonstruovat dožívající a poruchové řady. Z vodovodní sítě Týna nad Vltavou – z úrovně prvního tlakového pásma u areálu STS Čihovice bude napojena zástavba na levém břehu Hněvkovic řadem PE D90 – připravovaná PD k ÚŘ – viz situace vodohospodářské části a širších vztahů. Výpočet potřeby vody Týn nad Vltavou počet obyvatel stav počet obyvatel návrh

7659 9150

obyv. obyv.

spec.potřeba VFD = 110 spec.potřeba VFO = 30

l/obyv.d l/obyv.d

délka sítě- odhad počet zaměstnanců

25 1105

km zam.

ztráty (odhad)VNF = 10 spec.potřeba VFV = 80

m /km.d l/zam.d

Qp =

1619,40

m /d

3

=

18,74

l/s

2105,22

3

m /d

=

24,37

l/s

3

=

48,73

l/s

pozn.

Qd = Qh =

175,44

m /h

3

rekreace (letní sezona cca 900 návštěvníků á 80 l/d) Qp = Qd = Qh =

72

m /d

3

=

0,83

l/s

72

3

m /d

=

0,83

l/s

18

3

m /h

=

5,00

l/s

Celkovépotřeby 1691,40

m /d

3

=

19,58

l/s

Qd =

2177,22

3

m /d

=

25,20

l/s

Qh =

193,44

m /h

3

=

53,73

l/s

Qp =

pozn.- přepočtená délka vodovodního potrubí na DN 150

Jarošovice – stav Jarošovice – místní část města Týn nad Vltavou je z části zásobena vodou z vodovodu, jehož provozovatelem je společnost UNIAGRA a majitelem Pozemkový fond ČR – v současnosti probíhá převod na město Týn n. Vltavou. Nepatrná část obyvatelstva je zásobena vodou z vlastních domovních studní. Kvalita vody ve studních není zjištěna. Zdrojem vody pro vodovod je prameniště Hlinky v minulosti sloužící rovněž k zásobení města Týn nad Vltavou vodou. Sestává se ze studní a vrtu gravitačně svedených v minulosti do již neexistujícího vodojemu 160 m3 „Hlinky“ (409,84 / 406,44 m n.m.). V prameništi byla později vybudována čerpací stanice do věžového vodojemu 100 m3 „Jarošov“ (dno cca 458,00 m n.m.). V současnosti je z vodojemu zásoben zemědělský areál a část obytných budov v Jarošově a také čtyři č.p. v Netěchovicích.. Při východním okraji sídla prochází řad PE 110 z vodárenské soustavy Římov z řadu Varta IISudoměřice do vodojemu Netěchovice. Zdrojem požární vody pro sídlo je vodní plocha v zemědělském areálu a vodovod. Jarošovice – návrh V současnosti výše zmiňovaný vodovod je mimo funkci, bylo provedeno jeho napojení na vodárenskou soustavu odbočkou z řadu V. Depot - VDJ Netěchovice PE 110 k věžovému Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

44


listopad 2004

vodojemu 100 m3 „Jarošov“ (dno cca 458,00 m n.m.). Tento řad je odbočkou řadu Týn – Sudoměřice (ocel DN 300) z vodojemu Varta II. 3000 m3 (452.50/447.50) a je na něm osazen redukční ventil.

Koloděje, Vesce – stav Koloděje, Vesce – místní části města Týn nad Vltavou jsou z převážné části zásobeny z vodovodu, jehož provozovatelem je společnost Vltavotýnská Teplárenská a.s.. Menší část obyvatelstva a rekreace je zásobena vodou z vlastních domovních studní a malých vodovodů. Kvalita vody ve studních není zjištěna. Na jihovýchodním okraji Netěchovic je vybudován vodojem 200 m3 (460.33/456.33), který je napojený řadem V. Depot - VDJ Netěchovice PE 110 na vodárenskou soustavu Římov z řadu Varta II-Sudoměřice. Z vodojemu Netěchovice je proveden řad PE 160 do přerušovací komory 9 m3 (414.80/413.36), odkud jsou zásobeny Koloděje n. Lužnicí a Vesce. Z přerušovací komory je veden hlavní řad PE 160 do intravilánu sídel. Rozvodná síť je vybudována z trub PE 90 – 160. Pro část zástavby je v provozu původní zdroj s čerpací stanicí. Jedná se o malý soukromý vodovod. Je uvažováno s přepojením této zástavby na veřejnou síť. Zdrojem požární vody pro sídla je vodovod a řeka Lužnice. Koloděje, Vesce – návrh Vodovodní síť je prodloužena k nenapojené stávající a uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. U části navrhovaných objektů podél místní komunikace Koloděje – Netěchovice pod přerušovací komorou bude nutno řešit posílení tlaku pro tyto objekty (individuálně, nebo společnou ATS).

Výpočet potřeby vody Koloděje n. Luž a Vesce počet obyvatel stav počet obyvatel návrh

208 346

obyv. obyv.


l/obyv.d l/obyv.d


3,6 10

km zam.


m /km.d l/zam.d

Qp =

m /d

3

=

0,87

l/s

3

m /d

=

1,30

l/s

3

=

2,60

l/s

pozn.

Qd = Qh =

74,76 112,14 9,35

m /h

3

rekreace (letní sezona cca 200 návštěvníků á 80 l/d) Qp = Qd = Qh =

16

m /d

3

=

0,19

l/s

16

3

m /d

=

0,19

l/s

3

m /h

=

1,11

l/s

m /d

3

=

1,05

l/s

3

m /d

=

1,48

l/s

3

=

3,71

l/s

4

Celkovépotřeby Qp = Qd = Qh =

90,76 128,14 13,35

m /h



45


listopad 2004

Netěchovice – stav Netěchovice – místní část města Týn nad Vltavou je z převážné části zásobena z vlastních domovních studní. Kvalita vody ve studních není zjištěna. Nepatrná část obyvatelstva je zásobena vodou z vodovodu, jehož provozovatelem je společnost UNIAGRA a majitelem Pozemkový fond ČR.. Zdrojem vody pro vodovod je prameniště Hlinky v minulosti sloužící rovněž k zásobení města Týn nad Vltavou vodou. Sestává se ze studní a vrtu gravitačně svedených v minulosti do již neexistujícího vodojemu 160 m3 „Hlinky“ (409,84 / 406,44 m n.m.). V prameništi byla později vybudována čerpací stanice do věžového vodojemu 100 m3 „Jarošov“ (dno cca 458,00 m n.m.). V současnosti je z vodojemu zásoben zemědělský areál a obytné budovy v Jarošově a také čtyři č.p. v Netěchovicích.. Tento vodovod je již nefunkční – viz. popis Jarošovice. Na jihovýchodním okraji sídla je vybudován vodojem Netěchovice 200 m3 (460.33/456.33), který je napojený řadem PE 110 na vodárenskou soustavu Římov z řadu Varta II-Sudoměřice. Z vodojemu Netěchovice je proveden řad PE 160 do přerušovací komory 9 m3 (414.80/413.36), odkud jsou zásobeny Koloděje n. Lužnicí a Vesce Zdrojem požární vody pro sídlo je vodní plocha v intravilánu. Město má zpracovánu dokumentaci k ÚŘ pro napojení sídel Netěchovice a Nuzice na vodárenskou soustavu (zpracovatel Hydroprojekt Č. B. 1999). Netěchovice – návrh Návrh vychází z výše uvedené projektové dokumentace – Netěchovice budou trvale připojeny na gravitační řad do vodojemu Netěchovice přímo v armaturní komoře vodojemu s tlakovými poměry v síti od redukčního ventilu v šachtě na zásobním řadu Týn – Sudoměřice (ocel DN 300). Vodovodní síť je rozvedena k stávající a uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. Výpočet potřeby vody Netěchovice počet obyvatel stav poč. obyvatel návrh

101 137

obyv. obyv.


l/obyv.d l/obyv.d


1,87 5

km zam.


m /km.d l/zam.d

Qp =

27,54

m /d

3

=

0,32

l/s

Qd =

41,31

3

m /d

=

0,48

l/s

Qh =

3,96

m /h

3

=

1,10

l/s

pozn.

3


Nuzice – stav Nuzice – místní část města Týn nad Vltavou je zásobena z vlastních domovních studní. Kvalita vody ve studních není zjištěna. Zemědělské objekty v sídle jsou zásobeny z vlastních zdrojů. Zdrojem požární vody pro sídlo je vodní plocha v intravilánu. Město má zpracovánu dokumentaci k ÚŘ pro napojení sídel Netěchovice a Nuzice na vodárenskou soustavu (zpracovatel Hydroprojekt Č. B. 1999). Nuzice – návrh Návrh vychází z výše uvedené projektové dokumentace – Nuzice budou připojeny na vodojem Netěchovice 200 m3 (460.33/456.33), který je napojený řadem PE 110 na vodárenskou soustavu Římov z řadu Varta II-Sudoměřice. Nuzice budou napojeny samostatným řadem PE 90 vedeným přes Netěchovice a podél silnice II. třídy. Vodovodní síť je v návrhu rozvedena k stávající a uvažované zástavbě. Z vodojemu


46


listopad 2004

Netěchovice je proveden řad PE 160 do přerušovací komory 9 m3 (414.80/413.36), odkud jsou zásobeny Koloděje n. Lužnicí a Vesce Výpočet potřeby vody Nuzice počet obyvatel stav poč. obyvatel návrh

113 146

obyv. obyv.


l/obyv.d l/obyv.d


2,53 5

km zam.


m /km.d l/zam.d

Qp =

33,63

m /d

3

=

0,39

l/s

50,45

3

m /d

=

0,58

l/s

3

=

1,34

l/s

pozn.

Qd = Qh =

4,83

m /h

3


Předčice – stav Předčice – místní část města Týn nad Vltavou je z převážné části zásobena z vlastních domovních studní. Kvalita vody ve studních není zjištěna. Nepatrná část obyvatelstva je zásobena vodou z vodovodu, jehož provozovatelem a majitelem je p Brom. Zdrojem vody pro vodovod je prameniště (cca 7 studní) Na Rychtě u silnice Týn – Bukovsko severovýchodně od Předčic. Vydatnost prameniště není známa. Z prameniště je voda gravitačně dovedena do vodojemu 2x50 m3 „Předčice“ (střed 454,00 m n.m.- odhad). Kvalita vody ve vodovodu nebyla zjištěna. Z vodojemu je zásobním řadem napojeno spotřebiště. Na vodovod je napojena malá část obyvatelstva (asi 3 č.p.) a zemědělské objekty. Jako trubní materiál jsou použity skleněné trouby DN 100 s výjmkou rozvodu v prameništi, kde je potrubí litinové. Při západním okraji sídla prochází řad z vodojemu Varta II do Hněvkovic (učiliště). Na okraji intravilánu Předčic je vybudována na tomto řadu přerušovací komora 30 m3 (434.00/432.00) pro spotřebiště v Hněvkovicích. Zdrojem požární vody pro sídlo je vodní plocha v intravilánu obce. Předčice – návrh V návrhu ÚP je navrženo zřízení AT stanice Předčice u přerušovací komory 30 m3 (434.00/432.00). Tlakově bude navržená i stávající zástavba v Předčicích obsloužena z AT stanice. Tlakové poměry od přerušovací komory a také od vodojemu Varta II. 3000 m3 (452.50/447.50) jsou nedostačující pro spotřebiště v Předčicích a je nutné je zajistit pomocí ATS. Vodovodní síť je rozvedena k stávající a uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. Výpočet potřeby vody Předčice počet obyvatel stav poč. obyvatel návrh

68 140

obyv. obyv.


l/obyv.d l/obyv.d


1,02 5

km zam.


m /km.d l/zam.d

Qp =

21,01

m /d

3

=

0,24

l/s

31,52

3

m /d

=

0,36

l/s

3

=

0,84

l/s

pozn.

Qd = Qh =

3,02

m /h

3



47


listopad 2004

osada Břehy – stav Břehy – místní část města Týn nad Vltavou není v současnosti zásobena vodou z veřejného vodovodu. Obyvatelstvo používá k zásobení soukromé studny. Kvalita vody ve studních nebyla zjištěna. Stávající zásobní řad lPE 90/8,2 Předčice – Hněvkovice (řad z vodojemu Varta II do Hněvkovic (učiliště)) je veden cca 150 m východně od obce. Směrem k obci je z odkalovací šachty vedeno potrubí lPE 90/5,1 ukončené šachtou a výtokovým objektem. Zdrojem požární vody je řeka Vltava. osada Břehy – návrh Návrh vychází ze zpracovaného projektu k ÚŘ - Vodovod Břehy (Hydroprojekt 11/2001). Bude využito stávajícího odkalovacího potrubí a zřízena nová šachta s redukčním ventilem a vybudována větevná rozvodná síť po celém sídle.

osada Červený Mlýn – stav Červený Mlýn – místní část města Týn nad Vltavou – rekreační osada není v současnosti zásobena vodou z veřejného vodovodu. Obyvatelstvo používá k zásobení soukromé studny. Kvalita vody ve studních nebyla zjištěna. Zdrojem požární vody je řeka Lužnice. osada Červený Mlýn – návrh Stávající systém individuálního zásobení se předpokládá zachovat. Hněvkovice – stav Hněvkovice – místní část města Týn nad Vltavou je rozdělena řekou Vltavou na dvě části – pravý břeh a levý břeh. Pravý břeh (učiliště) je zásoben řadem lPE 90/8,2 Předčice – Hněvkovice řad z vodojemu Varta II 3000 m3 (452,50 / 447,50 m n.m.) do Hněvkovic (učiliště)) přes redukci tlaku. Levý břeh není v současnosti zásoben vodou z veřejného vodovodu. Obyvatelstvo používá k zásobení soukromé studny. Kvalita vody ve studních nebyla zjištěna, je předpokládána zvýšená koncentrace dusičnanů. Zdrojem požární vody je řeka Vltava a na pravém břehu rovněž vodovod. Hněvkovice – návrh Pravý břeh - Stávající systém zásobení bude zachován, vodovodní síť je prodloužena k nenapojené stávající a uvažované zástavbě. Levý břeh - návrh vychází ze zpracovaného projektu k ÚŘ - Vodovod Hněvkovice (Hydroprojekt 11/2004). Z vodovodní sítě Týna nad Vltavou – z úrovně prvního tlakového pásma u areálu STS Čihovice bude napojena zástavba na levém břehu Hněvkovic řadem PE D90 – viz situace vodohospodářské části a širších vztahů. Bude vybudována větevná rozvodná síť po celém sídle – levém břehu.


48


listopad 2004

KANALIZACE Týn nad Vltavou – stav Kanalizační síť : Město Týn nad Vltavou, které se nachází na okraji vzdutí VD Orlík (ponorný stupeň Kořensko), má v současné době vybudovanou jednotnou kanalizační síť na cca 98 % území města. V některých částech města je vybudována rovněž kanalizace dešťová. Kanalizační síť je vybudována z betonových, kameninových a plastových trub profilu DN 250 – 1400 v celkové délce 34,9 km (zahrnuta i výtlačná kanalizace – ocel, PE) a je na ní vybudována řada odlehčovacích komor (9 ks), které oddělují nadlimitní množství vody do recipientu. Přechod řeky Vltavy je proveden shybkami (3 ks – v souběhu). Páteř stokové sítě je tvořena levobřežním a pravobřežním sběračem. Majitelem kanalizační sítě je Město Týn nad Vltavou. Kanalizace je ve správě společnosti Vltavotýnská Teplárenská a.s., Týn nad Vltavou. Situačním rozmístěním jednotlivých kanalizačních stok vytváří kanalizace větvenou soustavu s hlavními kmenovými stokami, vedenými podél obou břehů řeky Vltavy a zaústěnými do kanalizační čerpací stanice I na levém břehu Vltavy. Odtud jsou odpadní vody čerpány do ČOV. Zástavba na pravém břehu je odkanalizována jednotnou stokovou sítí, která několika stokami ústí do pravobřežního přivaděče. Část Podskalí je malou čerpací stanicí (ČS III) přečerpávána do pravobřežního sběrače, který je zaústěn do kanalizační čerpací stanice II, přečerpávající odpadní vody z tohoto území do kanalizace před horním zhlavím shybky přes řeku Vltavu (ř. km 204, 170). Dešťové vody jsou odlehčovány do řeky Vltavy a ředěné splaškové vody jsou z pravého břehu převedeny na levý břeh shybkou do čerpací stanice levého břehu, která veškeré vody čerpá na čistírnu odpadních vod. Zbylá část území na pravém břehu je napojena do horního zhlaví shybky kanalizačním sběračem gravitačně přes odlehčovací komoru (jatka a okolní zástavba). Zástavba na levém břehu - Malá strana, je rovněž odkanalizována jednotnou stokovou sítí, která několika stokami ústí do levobřežního sběrače. Tento sběrač je po odlehčení dešťových vod zaústěn do čerpací stanice (ČS I), která čerpá odpadní vody na ČOV Týn n.Vltavou. Pro část zástavby (gymnázium) jsou splaškové vody přečerpávány. Čerpací stanice (ČS I a ČS II) jsou opatřeny česlemi, sedimentačním prostorem a vybíračem štěrku. V současné době jsou ještě odpadní vody z části území Týna nad Vltavou vyústěny bez řádného čištění do Hlineckého potoka – lokalita Peklo (odpadní vody po předčištění v septicích vypouštěny do dešťové kanalizace, eventuelně přímo do zatrubněné vodoteče). Na tuto lokalitu je zpracována projektová dokumentace na odkanalizování. Dešťové vody jsou odváděny jednak jednotnou kanalizací (cca 90%) s odlehčením do recipientu, a jednak dešťovou kanalizací (cca 10%), která je vyústěna do místních vodotečí nebo do Vltavy. Čistírna odpadních vod : ČOV je v provozu od roku 1989. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu s hrubým předčištěním, dvěma usazovacími nádržemi, středobublinnou aerací, dmychadly GROH a podélnými dosazovacími nádržemi. Aktivace je úplná, s odstraňováním dusíku a fosforu biologickou cestou v jedné polovině nádrží.. Kal se stabilizuje vyhníváním ve vyhnívací a uskladňovací nádrži a následně mechanicky odvodňuje na kalolisu.


49


listopad 2004

Technologie čistícího procesu je následující: Sunuté a hrubé plovoucí látky v odpadních vodách jsou zachycovány z důvodů ochrany čerpadel již na čerpacích stanicích I a II (lapák písku, sběrná jímka a strojně stírané česle). Odpadní vody, přiváděné na čistírnu odpadních vod, jsou mechanicky předčišťovány na strojně stíraných česlích, v provzdušovaném lapáku písku a plovoucích nečistot a v usazovací nádrži. Biologické čištění probíhá jemnobublinnou nízkozatěžovanou aktivací v aktivační nádrži s odsazením kalových vloček v dosazovací nádrži. Součástí biologického čistění je regenerace biokalu jeho provzdušováním v nádrži regenerace kalu. Usazování kalu a biologické čištění odpadních vod probíhá v jedné ze dvou souběžných podélných nádržích, rozdělených pevnými a zavěšenými příčnými stěnami na jednotlivé nádrže a sekce technologického procesu. Odsazený primární kal a přebytečný kal z biologického procesu čistění je zpracováván ve vyhřívané vyhnívací nádrži s nasazeným plynojemem při teplotě média 350°C. Kalový plyn je využíván v kotelně (pro ohřev kalu) a zbytek plynu pro vytápění provozní budovy. Vyhnilý kal je přepouštěn do uskladňovací nádrže a odvodňován na pásovém lisu a je odvážen na určenou skládku. Q24 = 1737 m3/den (za rok 2000) Současný přítok na ČOV : BSK5 = 397 kg/den EO = 6600 Q24 = 5 735 m3/den Projektovaná kapacita: BSK5 = 650 kg/den EO = 10833 Vyústění čištěných odpadních vod z ČOV je provedeno v ř. km 203,3 řeky Vltavy. Ostatní producenti odpadních vod : Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se vyskytuje v obci ještě následující producent většího množství odpadních vod s těmito ukazateli : Poř.číslo

Producent

1 2 3 4 5

MIKRONA HB INTERTEX Vltavotýnská teplárenská HIKOR STAKO

Výroba

počet zaměstnanců

Q m3/d

BSK5kg/d

30 20 38 39 258

24,3 13,2 174,6 2,0 87,0

8,1 4,4 58,2 0,78 29,0

Pásma hygienické ochrany : kolem objektů čistírny odpadních vod a kolem objektů čerpacích stanic I a II jsou stanovena rozhodnutím odboru výstavby Městského úřadu v Týně nad Vltavou ze dne 19.3.1991, vydaném pod č.j. 692/91-výst./Zah kolem uvedených objektů. PHO čistírny odpadních vod je stanoveno směrně v šíři 250 m PHO čerpací stanice I je stanoveno v šíři 40 - 50 m PHO čerpací stanice II je stanoveno v šíři 40 - 50 m Týn nad Vltavou – návrh Návrhové plochy v městě Týn nad Vltavou jsou v návrhu ÚP odkanalizovány z drtivé části oddílným systémem – nové dešťové sběrače vyústěné do Vltavy, Hlinského potoka a místní vodoteče (lokalita Cihelny). Důvodem je kapacita stávající jednotné sítě a snaha vyřešit extravilánové vody – záchytné příkopy napojené přes lapače splavenin posléze na samostatné dešťové sběrače. To se týká návrhových ploch pod rozhlednou, nad kasárnami a pod výpadovkou na Tábor. Splaškové vody budou odváděny převážně splaškovou kanalizací Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

50


listopad 2004

napojenou na stávající kanalizační síť města (navrhované lokality a dosud neodkanalizovaná lokalita Peklo – projekt k SP EKO-EKO 1998). Pro řešení vod z přívalových dešťů ve stávajícím intravilánu jsou navrženy úpravy stávající kanalizace (lokalita pod viaduktem – lapače splavenin, povrchové odvodnění – záchytné žlaby) nebo nová dešťová kanalizace (Vinařického náměstí – přívalové vody z parku). Pro zvýšení účinnosti čištění byla v nedávné době zpracována PD k SP - Týn nad Vltavou – rozšíření a intenzifikace ČOV (EKO-EKO 11/2002). V projektu je navržena intenzifikace v druhé polovině nádrží (linka 2) v současnosti nevyužívaná. Po provedení intezifikace by dnes využívaná linka 1 zůstala jako záložní intezifikované linky 2. Technologie předpokládá intenzifikaci čistícího procesu odstraňování nutrientů (dusík, fosfor) jak biologickou cestou, tak chemickým srážením (železitý koagulant) – anaerobie – denitrifikace – nitrifikace a regenerace kalu. Projektovaná kapacita : Q24 = 1650 m3/den Qd = 2035 m3/den Qh = 146,7 m3/h CHSKCr = 720 kg/den BSK5 = 360 kg/den EO = 6000 Jarošovice – stav Jarošovice – místní část města Týn nad Vltavou, nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou předčišťovány v septicích různých typů a kvalit s vyústěním přepadů do povrchových vod. Zbývající splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Zemědělské objekty mají likvidaci odpadních vod řešenu samostatně. Jarošovice – návrh Vzhledem k velikosti sídla a na stávající způsob likvidace odpadních vod navrhujeme likvidaci splaškových vod uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při navrhování a umisťování domovních mikročistíren je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou eventuelně využívány. Jako další možnost je akumulace splaškových vod v bezodtokých jímkách (žumpy) a jejich svoz na některou z ČOV k tomu vhodnou. Koloděje nad Lužnicí, Vesce – stav Koloděje nad Lužnicí – místní část města Týn nad Vltavou v současnosti má na převážné části sídla vybudovanou kanalizaci jednotného charakteru a ČOV. Provozovatelem kanalizace a ČOV je Vltavotýnská Teplárenská a.s., Týn nad Vltavou. Kanalizační síť je vybudována z betonových, kameninových trub profilu DN 250 – 600 v celkové délce 2,64 km (zahrnut přepad z přerušovací komory i výtlačná kanalizace – PE) a je na ní vybudována řada odlehčovacích komor (4 ks), které oddělují nadlimitní množství vody do recipientu. Přechod řeky Lužnice je proveden přečerpávací stanicí na pravém břehu a výtlačným potrubím vedeným po mostě. ČOV byla navržena jako mechanicko-biologická s technologií čištění odpadních vod prodlouženou aktivací se současnou aerobní stabilizací kalu. Odpadní vody jsou po odlehčení v odlehčovací komoře na konci sítě přiváděny přivaděčem do čerpací stanice ČOV. Odtud jsou vody čerpány a přiváděny do žlabu s jemně stíranými česlemi a poté do vertikálního


51


listopad 2004

lapáku písku. Z lapáku písku jsou odváděny žlabem do rozdělovací části, kde se budou průtoky v množství 1+ 9 Q24 odlehčovat na množství Qmax. Odlehčení je svedeno do dešťové zdrže a zpětně přečerpáno do žlabu. Vody v množství Qmax jsou svedeny potrubím do „balené čistírny“ typ VHS III/ K. Odtud je vyčištěná voda přes měřící šachtu vyústěna do řeky Lužnice. Zahuštěný kal se přečerpá fekálním vozem a odveze na ČOV v Týně nad Vltavou, kde se spolu s kalem ze Týna běžným způsobem zlikviduje, tzn. nechá vyhnít a poté lisováním odvodní. Zatím se z důvodu malého množství napojených domácností, kal na ČOV dováží. Kalová voda je zpětně přepuštěna do čerpací stanice ČOV. Shrabky z česlí jsou odváženy na ČOV v Týně nad Vltavou, kde jsou společně se shrabky z této čistírny později odváženy na skládku. Projektovaná kapacita (projekt 1992): Qd = 100 m3/den Qmax = 2,8 l/s Qdéšť = 1+ 9 Q24 = 11,7 l/s BSK5 = 30 kg/den EO = 500 Vyústění čištěných odpadních vod z ČOV je provedeno v ř. km 3,5 řeky Lužnice. Splaškové odpadní vody od zbývajících objektů v Kolodějích a v části Vesce jsou likvidovány v domovních septicích různé technické úrovně s přepadem do povrchových vod (zatrubněná vodoteč – Vesce) a v žumpách, vyvážených na zemědělsky využívané pozemky. Koloděje nad Lužnicí, Vesce – návrh Návrhové plochy v Kolodějích jsou v návrhu ÚP odkanalizovány z části oddílným systémem – nové dešťové sběrače vyústěné do Lužnice a zároveň k zachycení vody z přívalových dešťů v lokalitách (podél cesty do Netěchovic). V této zástavbě je navržena splašková kanalizace. Vlivem konfigurace terénu jsou splaškové vody v části navržené zástavby přečerpávány (část osady Vesce - viz situace vodohospodářského řešení). Zbylá část navrhované a nenapojené stávající zástavby bude odkanalizována jednotným systémem. Z provozního hlediska je navrženo vybudování nového kanalizačního sběrače na ČOV v úseku od pošty k ČOV - z důvodu vedení stávajícího v hraně břehu Lužnice – nemožnost přístupu, kontroly a oprav, černé přípojky od chatové zástavby. Na ČOV Koloděje nad Lužnicí bude kromě zástavby v Kolodějích a Vescích napojena rovněž zástavba v Netěchovicích. kapacita ČOV 500 EO – předpokládaný počet napojených obyvatel - Koloděje nad Lužnicí, Vesce, Netěchovice – stav + návrh – 309 + 174 = 483 – odhad. Z uvedeného jednoznačně vyplývá dostatečná kapacita stávajícího zařízení jak z hlediska látkového zatížení , tak hydraulická. Netěchovice – stav Netěchovice – místní část města Týn nad Vltavou v současnosti má na převážné části sídla vybudovanou kanalizaci jednotného charakteru. Část kanalizace bude pravděpodobně technicky nevyhovující – netěsnost, bez šachet. Splaškové odpadní vody z většiny nemovitostí jsou po předčištění v domovních septicích odváděny kanalizací a posléze meliorační stokou odváděny do rybníka – výust č.1, nebo jsou pod sídlem vyústěny do silničních příkopů – výust č.2 (polní cesta), výust č.3 (hlavní silnice). Kanalizační síť sídla je jednotného charakteru z betonových trub nezjištěného profilu. Provozovatelem kanalizace je Vltavotýnská Teplárenská a.s., Týn nad Vltavou. Splaškové odpadní vody od zbývajících objektů jsou likvidovány v domovních septicích s přepadem do podmoků a v domovních bezodtokových jímkách, vyvážených na zemědělsky využívané pozemky.


52


listopad 2004

Dešťové odpadní vody osady jsou z části odváděny kanalizací, z části systémem příkopů, struh a propustků. Město má zpracovánu dokumentaci k ÚŘ pro odkanalizování sídel Netěchovice a Nuzice (zpracovatel Hydroprojekt Č. B. 1999). Netěchovice – návrh Návrh vychází z výše uvedené projektové dokumentace – Netěchovice budou připojeny na ČOV Koloděje nad Lužnicí přes kanalizační síť v Kolodějích. Pro napojení bude využit stávající odpad z přerušovací komory, který bude nutno do výhledu zrekonstruovat (osazení šachet apod.). Rozsah případného využití stávající kanalizace svedené do navrhované odlehčovací komory na okraji Netěchovic, bude určen při zpracování podrobné projektové dokumentace na základě technického stavu této kanalizace. Vlivem konfigurace terénu jsou splaškové vody v části navržené zástavby přečerpávány (splašková kanalizace - viz situace vodohospodářského řešení). Nuzice – stav Nuzice – místní část města Týn nad Vltavou v současnosti má na většině sídla vybudovanou kanalizaci jednotného charakteru. Část kanalizace bude pravděpodobně technicky nevyhovující – netěsnost, bez šachet. Splaškové odpadní vody z převážné části nemovitostí jsou po předčištění v domovních septicích kanalizací odváděny do zatrubněné vodoteče (výust č.1 až č.5) – Nuzický potok (DN 600 a nad ním umístněný profil DN 1000 – toto řešení zatrubnění způsobuje při nárazových průtocích vyplavování objektů ve východní části sídla). Kanalizační síť osady je jednotného charakteru z betonových trub. Provozovatelem kanalizace je Vltavotýnská Teplárenská a.s., Týn nad Vltavou.. Profily stok nebyly zjištěny. Splaškové odpadní vody od zbývajících objektů trvalé zástavby a z rekreačních objektů jsou likvidovány v domovních septicích s přepadem do vsaků a v domovních bezodtokových jímkách, vyvážených na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové odpadní vody osady jsou z části odváděny kanalizací a trubní vodotečí, z části systémem příkopů, struh a propustků. Město má zpracovánu dokumentaci k ÚŘ pro odkanalizování sídel Netěchovice a Nuzice (zpracovatel Hydroprojekt Č. B. 1999). Nuzice – stav Návrh vychází z výše uvedené projektové dokumentace – je navrženo zřízení ČOV pro celé sídlo. Navržená linka ČOV pro Nuzice se sestává z mechanického předčištění (česle, lapák písku), štěrbinové nádrže a zemního filtru o dvou sekcích. Návrhové parametry ČOV dle PD jsou: Q24 = 17,5 m3/d, BSK5 = 5,4 kg/d (120 EO – 45 g/ob.den). Odpad z ČOV bude zaústěn do Nuzického potoka.. Kal z ČOV (štěrbinová nádrž – anaerobně stabilizovaný kal) bude vyvážen na zemědělské pozemky, eventuelně odvážen na vhodnou čistírnu k dalšímu zpracování, shrabky a písek budou skládkovány. Jako variantní řešení je navrženo v projektu zřízení kapacitně odpovídající balené čistírny – nízké zatížení aktivovaného kalu – aerobně stabilizovaný kal. Před balenou ČOV bude umístněn lapák písku s česlemi. Navrhovaná kanalizační síť bude jednotná s odlehčením do Nuzického potoka. Rozsah případného využití stávající kanalizace pro odkanalizování Nuzic, bude určen při zpracování podrobné projektové dokumentace na základě technického stavu této kanalizace. V návrhu ÚP je rovněž navržena rekonstrukce stávajícího zatrubnění (součást projektu HDP 2001– nutné při řešení odkanalizování sídla) – viz povodňová příloha ÚP.


53


listopad 2004

Předčice – stav Předčice – místní část města Týn nad Vltavou v současnosti má na převážné části sídla vybudovanou kanalizaci jednotného charakteru. Část kanalizace bude pravděpodobně technicky nevyhovující – netěsnost, bez šachet. Splaškové odpadní vody z většiny nemovitostí jsou po předčištění v domovních septicích odváděny kanalizací a zaústěny do meliorační stoky, která je současně odpadem z rybníčka na návsi – výust č.2, nebo jsou pod sídlem vyústěny do silničních příkopů – výust č.1. Na části sídla je vybudována dešťová kanalizace zaústěná do rybníčka na návsi – přepad z vodojemu (- viz situace vodohospodářského řešení). Kanalizační síť sídla je jednotného charakteru z betonových trub nezjištěného profilu. Provozovatelem kanalizace je Vltavotýnská Teplárenská a.s., Týn nad Vltavou. Splaškové odpadní vody od zbývajících objektů jsou likvidovány v domovních septicích s přepadem do podmoků a v domovních bezodtokových jímkách, vyvážených na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové odpadní vody osady jsou z části odváděny kanalizací, z části systémem příkopů, struh a propustků. Předčice – návrh V návrhu ÚP je odkanalizování a čištění odpadních vod řešeno vybudováním centrální ČOV. Předpokládá se využít stávající kanalizační sítě – na jihozápadním okraji sídla, podchytit stávající výusti přes odlehčení, vybudovat ČOV typu stabilizační nádrže s mechanickým předčištěním pro cca 120 EO. Technologie čištění je volena s ohledem na předpokládaný vysoký podíl balastních vod (návesní rybník) a tudíž nízkou koncentraci přiváděného znečištění. Jako alternativní řešení, než dojde k vybudování centrální ČOV, bude řešeno čištění odpadních vod pomocí domovních ČOV (např. septik + zemní filtr, balené mikročistírny) v kombinaci s jímkami na vyvážení. Domovní ČOV budou dle místních možností zaústěny do stávající kanalizace, pro část stávající a navrhované zástavby bude nutno vybudovat kanalizační stoky, do kterých by tyto MČOV byly zaústěny. Toto řešení bude aktuální zejména v případě nedostatku finančních prostředků MěÚ na centrální řešení. osady Břehy a Červený Mlýn – stav Osady Břehy a Červený Mlýn – místní části města Týn nad Vltavou, nemají v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Pouze v osadě Břehy je vybudován krátký úsek kanalizace zaústěný do Děkanského potoka. Splaškové vody jsou předčišťovány v septicích různých typů a kvalit s vyústěním přepadů do povrchových vod. Zbývající splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Rekreační zařízení mají likvidaci odpadních vod řešenu samostatně. osady Břehy a Červený Mlýn – návrh Vzhledem k velikosti obou sídel a na stávající způsob likvidace odpadních vod navrhujeme likvidaci splaškových vod uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při navrhování a umisťování domovních mikročistíren je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které mohou být eventuelně využívány. Jako další možnost je akumulace splaškových vod v bezodtokých jímkách (žumpy) a jejich svoz na některou z ČOV k tomu vhodnou.


54


listopad 2004

Hněvkovice – stav Hněvkovice – místní část města Týn nad Vltavou je rozdělena řekou Vltavou na dvě části – pravý břeh a levý břeh. Pravý břeh v současnosti má na převážné části sídla vybudovanou kanalizaci jednotného charakteru a ČOV (Hydrovit 500). Provozovatelem a majitelem kanalizace a ČOV je učiliště. ČOV je vyústěna do Vltavy. Levý břeh –v současnosti má na části sídla vybudovanou kanalizaci jednotného charakteru. Kanalizace bude pravděpodobně technicky nevyhovující – netěsnost, bez šachet. Splaškové odpadní vody z většiny nemovitostí jsou po předčištění v domovních septicích odváděny kanalizací a posléze vyústěny do Vltavy – dvě výusti. Kanalizační síť sídla je jednotného charakteru z betonových trub DN 300 - 500. Provozovatelem kanalizace je Vltavotýnská Teplárenská a.s., Týn nad Vltavou. Splaškové odpadní vody od zbývajících objektů jsou likvidovány v domovních septicích s přepadem do podmoků a v domovních bezodtokových jímkách, vyvážených na zemědělsky využívané pozemky. Hněvkovice – návrh Pravý břeh - Stávající systém odkanalizování bude zachován, předpokládá se napojení navrhovaných objektů (4 objekty) na kanalizační síť a ČOV učiliště – dostatečná kapacita stávající ČOV. Levý břeh - je navrženo zřízení centrální ČOV pro celé sídlo na levém břehu. Technologie ČOV – nízkozatěžovaná aktivace. Odpad z ČOV bude zaústěn do Vltavy.. Kal z ČOV odvážen na vhodnou čistírnu k dalšímu zpracování, shrabky a písek budou skládkovány. Navrhovaná kanalizační síť bude jednotná s odlehčením do Vltavy, stím že pro návrhové plochy je doporučen oddílný systém. Rozsah případného využití stávající kanalizace pro odkanalizování levého břehu Hněvkovic bude určen při zpracování podrobné projektové dokumentace na základě technického stavu této kanalizace.

VODNÍ TOKY A PLOCHY stav Město Týn nad Vltavou se rozkládá v údolí na obou březích řeky Vltavy. Řeka protéká zájmovým územím od jihozápadu k severovýchodu a tvoří přirozený recipient celého území. Zástavbu města řeka protíná svým tokem (ř.km 205 – 203,3) a rozdělením města vyváří jeho charakter v údolí řeky Vltavy. Koryto Vltavy je regulováno. Na toku řeky v intravilánu města je udržována hladina úrovní vzduté hladiny v jezové zdrži VD Kořensko – ponorný stupeň. Nejvýznamnějším přítokem řeky Vltavy je Lužnice. Tok protéká od severovýchodu nad Nuzicemi, protéká Kolodějemi a pod Novým Dvorem se zprava nádherným meandrem vlévá do Vltavy. Vltava i Lužnice jsou vodohospodářsky významnými toky dle Vyhlášky MLVH ČSR 28/1975 Sb. Dalšími vodními toky v řešeném území jsou: Děkanský potok – pravostranný přítok řeky Vltavy, protékající osadou Břehy (č. HP 1-06-03079) Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

55


listopad 2004

Potok Bedrník – pravostranný přítok řeky Vltavy, pramenící pod místní částí Předčice (č. HP 1-06-03-080) Potok Račina – pravostranný přítok řeky Vltavy (č. HP 1-06-03-080) Bezejmenná vodoteč - levostranný přítok řeky Vltavy, protékající částí Čihovice (č. HP 1-0603-080) Bezejmenná vodoteč - levostranný přítok řeky Vltavy, protékající částí Malá Strana – zatrubněná vodoteč (č. HP 1-06-03-080) Hlinecký potok – pravostranný přítok řeky Vltavy, v intravilánu města zatrubněn (č. HP 1-0603-080) Z mnohých přítoků řeky Lužnice uvádíme : Židova Strouha - levostranný přítok řeky Lužnice, tvořící při ústí do Lužnice nádherné kaňonovité údolí –rezervace (č. HP 1-07-04-115) Nuzický potok- levostranný přítok řeky Lužnice, v intravilánu Nuzic zatrubněn -DN 600 a nad ním umístněný profil DN 1000 – toto řešení zatrubnění způsobuje při nárazových průtocích vyplavování objektů ve východní části sídla- (č. HP 1-07-04-116) Vltava a Lužnice mají vyhlášeno zátopové území na Q100. Přesnější údaje o výškách hladin velkých vod v jednotlivých profilech je možno získat za úplatu na Povodí Vltavy, závod Horní Vltava pracoviště Č. Budějovice. Údaje o recipientu – Vltava (Týn nad Vltavou) : základní parametry převzaté z údajů HMÚ pro řeku Vltavu v profilu VD Hněvkovice: číslo povodí: 1 - 06 - 03 číslo hydrolog. pořadí: 076 plocha povodí: 3.538,57 km2 průměrný roční úhrn srážek: 737 mm průměrný dlouhodobý roční průtok: 30,8 m3.s-1 průměrný denní průtok (Q355): 6,44 m3.s-1 Podle manipulačního řádu vodních děl Hněvkovice a Kořensko na Vltavě ( červen 1994): hladina vzduté hladiny v jezové zdrži VD Kořensko je udržována na úrovni 353,00 m n. m. s tolerancí + 5 až -20 cm. (výška hladiny je udána v systému JADRAN. Po přepočtu do systému BALT p. v. má povolená kóta vzduté hladiny úroveň 352,605 m n. m., s tolerancí + 5 až - 20 cm) pod nádrží Hněvkovice bude zajišťován minimální průměrný denní průtok Q355 = 6,5 m3.s-1 (s výjimkou období mimořádně hluboké hydrologické poruchy, kdy je po vyprázdnění zásobního prostoru nádrže na kótu 365,00 m n. m. = stálé nadržení a při prázdném prostoru VD Lipno vypouštěn průtok rovný přítoku) zatížení recipientu před vyústěním odpadních vod z ČOV při Q355 podle údajů měření: BSK5 6,3 mg.l-1 CHSK 48,0 mg.l-1 + N-NH4 1,1 mg.l-1 návrh Návrh ÚP se zabývá všemi aktivitami se vztahem k řekám Vltavě a Lužnici a v jejich blízkosti zejména z hlediska velkých vod (vodní cesta, přístaviště) – hydrotechnické posouzení – modely apod , stanoviska příslušných orgánů a správce toku. Toto bude aktuální v souvislosti s výhledovým splavněním Vltavy od Orlíka po České Budějovice. V rámci výstavby Vltavské kaskády jsou většinou zcela vybudovány stavební části plavebních komor na vodních dílech, které je potřeba technologicky vybavit. V souvislosti s tímto splavněním dojde ve správním území města na pevném jezu ve


56


listopad 2004

Hněvkovicích k úpravě jezového tělesa a zřízení plavební komory (zpracována PD k SP Hydroprojekt ČB 2003). S ohledem na toto splavnění jsou ve výkresových částech návrhu ÚP vymezeny přístaviště jak na Vltavě, tak v úseku Lužnice (do Kolodějí). Vzhledem k předpokládaným mnohamiliardovým investicím je zřejmé , že splavnění Vltavy bude možná přesahovat návrhové období tohoto územního plánu. Co se týká protipovodňové ochrany v intravilánech sídel je toto řešeno v protipovodňové příloze ÚP. Jsou navrženy nové vodní plochy v řešeném území s důrazem na retenční funkci. Nejsou zde v rámci návrhu ÚP navrhovány protipovodňové hráze a mobilní stěny, vzhledem k tomu že návrh takových opatření musí vyplynout ze simulačních modelových řešení a vzhledem k velikosti Týna a jeho částí, se nejeví jako velmi reálný.


57


listopad 2004

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Návrh územního plánu města TÝN nad Vltavou, zahrnuje zpracování a zakreslení stávajících elektrorozvodných vedení VVN a VN, kabely VN s trafostanicemi 22/0,4 kV, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1 : 2000, 1 : 5000. Celé správní území je pak zakresleno ve výkresu 1:10000. Elaborát dále obsahuje výkonové bilance navrhované zástavby a návrh rozvoje rozvodných zařízení 22 kV. Řešeno je celé administrativní území, včetně obcí: Koloděje nad Lužnicí, Nuzice, Netěchovice, Jarošovice, Předčice, lokalita Červený Mlýn. VÝKONOVÁ BILANCE NAVRHOVANÉ ZÁSTAVBY A NÁVRH ROZVODŮ VN A NN Týn nad Vltavou V současné době je část města vytápěna systémem CZT z Temelína. Ostatní části jsou plynofikovány. Tyto systémy budou nadále rozšiřovány. Elektrické topení většího rozsahu se neuvažuje, bude povolováno pouze v místech s výkonovou rezervou v NN a VN zařízeních. Elektřina bude využívána pro běžnou potřebu domácností v kombinaci s plynovými spotřebiči. Zástavba se navrhuje v plochách, proto jsou měrné jednotky pro výpočet pouze směrné a budou dále aktualizovány. Druh zástavby, lokalita

Měr. jednotky

Bytové domy + RD, sever, Pod Semencem Pod Semencem - prodejna RD severozápad, Pod Prachárnou - Masna Pod Prachárnou, bistro RD severovýchod Pod Plzovem RD s živností u Hlinského potoka Byt.domy + RD centrum, za Priorem RD východ Přední Podskalí (část s živností) Krytý plav. bazén, Malá Strana Kasárna (bývalá) – přestavba na byty Kasárna – tělocvična + fitness Průmyslová zóna nad autobusovým nádražím Sportovní areál – hřiště na košíkovou, jih Golfová hřiště – zázemí, jihovýchod RD, lokalita Na Červeném Vrchu Součet Soudobost dle ČSN

319 bj á 7 kW 600 m2 14 bj 200m2 72 bj 1 obj 82 bj 107 bj -----7 bj

Součet soudobě po sektorech CELKEM soudový příkon v kW

Příkon v kW Bydlení Věř.vyb. 2233 0 0 60 98 0 0 20 504 0 7 7 574 0 749 100 0 400 0 0 0 65 0 2330 0 0 49 !Syntak tická chyba, ) x 0,15 632 2 138

20 10,0 0 !Syntak tická chyba, ) x 0,5 1506

Na základě předpokládané plynofikace se uvažuje nízká soudobost jednotlivých odběrů. Bude-li vybudována navrhovaná zástavba v plném rozsahu, lze očekávat soudobé navýšení stávajícího zatížení o cca 2,1 MW. Z toho 1,1 MW představuje podnikatelská zóna u autobusového nádraží. Na základě konzultace se správcem sítě je pro navrhovanou zástavbu nutné vybudovat nová rozvodná zařízení: Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

58


listopad 2004

S ohledem na navýšení předpokládaného soudobého příkonu o cca 2,1 MW proti stávajícímu zatížení se uvažuje s výstavbou nového dvojnásobného vedení 22 kV z TR Křtěnov. Nové vedení bude v prostoru průmyslové zóny u autobusového nádraží připojeno na stávající venkovní vedení. V severní části města, Pod Prachárnou - nad „Alejí Míru“ až po Milevskou a Táborská, je navrhována rozsáhlá plocha pro zástavbu bytovými a rodinnými domy navrhované RD Pod Prachárnou se napojí na elektřinu ze stávající trafostanice 22/0,4 kV – Jatky, po úpravě TS se do lokality zatáhne posilující kabel NN. V lokalitě nad „Alejí Míru“ až po Milevskou je navrhován kabel VN a náhrada stávající sloupové BTS Autoservis za stanici zděnou V prostoru „Pod Prachárnou“ se zdemontuje stávající kabelový svod VN, sespojí se s novým kabelem, který projde přes novou TS celou lokalitou až TS Autoservis. TS Autoservis se nahradí za zděnou (kabelovou) v provedení 2x630 kVA. Zpětné zasmyčkování VN kabelu na venkovní vedení VN se navrhuje ukončit ve východní části na venkovním vedení, viz. výkres ve dvou variantách: Vybnuduje se TS u Hlinského potoka. Navrhované bytové domy a RD ve středu města za Priorem (cca 80bj) se napojí sekunderním kabelem ze stávajících trafostanic VJET, Dewetrova, případně Prior. RD v lokalitě Zadní Podskalí se napojí na elektřinu jak je řešeno v samostatné studii, tj. z nově vybudované sloupové ST do 400 kVA, viz. výkres. Příkon pro výrobní plochy za Mikrotechnou se zajistí ze stávající TS Mikrotechna. Krytý plavecký bazén na Malé Straně u základní školy se napojí ze stávající TS Škola. TS je nutné upravit. Areál vojenských kasáren posílit novou TS na jihu areálu. Přípojka VN se povede v ochranném pásmu vedení 110 kV. V jižní části města se golfový areál připojí na elektřinu ze stávající TS – Statek Čihovice. TS je nutné upravit. Napojení průmyslové zóny nad autobusovým nádražím se provede podle zpracované studie. Stávající venkovní vedení k TS Komunální služby a Pekárny se přemístí severně k oplocení, lokalitou bude veden od TS Penny Market kabel 22 kV, který se ukončí na stávající kmenové lince. Koloděje nad Lužnicí Pro obec je uvažována plošná plynofikace. VTL plynovod se nachází cca 1 km od obce. Elektrické topení většího rozsahu se neuvažuje, bude povolováno pouze v místech s výkonovou rezervou v NN a VN zařízeních. Elektřina bude využívána pro běžnou potřebu domácností v kombinaci s plynovými spotřebiči. Výpočtové koeficienty jsou dány dle ČSN. Navrhují se především rodinné domy a rekreační objekty. Druh zástavby, lokalita RD sever nad řekou - Vesce RD východ pod lesem, návrh RD nad prodejnou a kempem Součet Soudobost dle ČSN

Měr. jednotky 19 RD/bj á 11 kW 31 RD/bj 4 bj

CELKEM soudový příkon v kW

Příkon v kW 209 341 44 !Syntaktická chyba, ) x 0,17 101,0

V rámci budování nové výstavby je nutné:


59


listopad 2004

Elektřina pro RD a rekreační objekty na severu nad řekou se zajistí ze stávajících trafostanic T7 a T8. Na obou TS se upraví rozvaděče NN, případně osadí výkonnější transformátor. Navrhovaná zástavba musí plně respektovat stávající ochranná pásma VN. Podle skutečné potřeby se ve výhledu nahradí stávající TS T8 za stanici typu ST do 400 kVA. Z TS se vybuduje ZTV, provedené kabely NN, uloženými do výkopů. Kabelová síť se zasmyčkuje do obou TS. Výstavba na východním okraji obce, pod lesem, si výžádá výstavbu nové kabelové TS, typu 1 x 630 kVA. Stanice se zasmyčkuje dvojitým kabelem 22 kV mezi TS T5 a kabelový svod u Povodí. RD nad prodejnou se napojí sekunderním kabelem ze stávajícího rozvodu NN. Nuzice V jižní části obce se navrhuje výstavba RD. Pokud bude požadován malý příkon upraví se stávající TS a RD se napojí ze sekunderní sítě NN, samostatným kabelem. V případě elektrického topení je nutné na jihozápadě obce vybudovat samostatnou TS, parcela č. 1090/1. Netěchovice Na severozápadním okraji obce se rezervuje plocha pro výstavbu RD. Napojení na elektřinu se provede ze stávající sítě NN. Při vyšších požadavcích na příkon se upraví stávající TS a vyvede se samostatný posilující kabel NN. Jarošovice V Jarošovicích se nepředpokládá nová výstavba, pouze přirozená modernizace objektů a domácností. Případné požadavky k navýšení příkonu se zajistí ze stávající TS a rozvodu NN. Předčice V severní části obce se navrhuje výstavba RD. Pro tyto RD se musí vybudovat nový rozvod NN. V případě, že bude požadován vyšší příkon nebo elektrické vytápění, především pak v západní části obce, je nutné vybudovat novou TS. Trasa přípojky VN je vedena severně nad obcí , částečně v souběhu s vedením 110 kV. TS se umístí na východní okraj parcely č. 562 a bude přístupná z komunikace. Hněvkovice V rámci výstavby RD na západě navrhujeme přeložku stávajícího vedení 22kV do prostoru zahrad RD. Lokalita bude napojena z nové TS. Z TS bude posílena celá jižní část obce. lokalita Červený Mlýn Navrhuje se několik rekreačních objektů, které se napojí na elektřinu ze stávající TS a rozvodů NN. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná pásma v elektroenergetice jsou dána novelizovaným energetickým zákonem č. 458/2000 Sb.. Další technická pásma a uspořádání podzemních inženýrských sítí jsou stanovena normou ČSN 73 6005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení, a dalšími souvisejícími normami.


60


listopad 2004

VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ V rámci napojování nových lokalit se provede konkrétní posouzení napojovacích míst rozvodu VO. V rámci úprav TS se zváží osazení rozvaděčů UA-VO. Hlavní komunikace a průjezdné komunikace se osvětlí sodíkovými výbojkovými svítidly SHC 150 W na metalizovaných stožárech s výložníky. Obslužně a pojízdné komunikace se osvětlí svítidly SHC 2x70 W na sadových sloupech. Rozvod VO bude upraven pro spínání noc - polonoc. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V návrhu řešení ÚPO Týn nad Vltavou je navržen rozvoj horkovodní soustavy CZT společně s plynofikací tak, aby nedocházelo k nekoordinovanému „dvoucestnému“ zásobování jednotlivých lokalit. Návrh vychází ze souborného stanoviska Provozování a další rozšiřování soustavy CZT je založeno na předpokladu zachování dodávky tepla z areálu JETE přivaděčem 2 x DN 350 k okraji města, kde je umístěna centrální předávací stanice - CPS - o výkonu 27 MW. Stavebně je CPS připravena na zvýšení výkonu (i postupně) do hodnoty 60 MW, přičemž přenosová kapacita přivaděče je 65 MW. Uvedené hodnoty by měly zajistit dodávky tepla i pro nově napojené odběry v efektivním dosahu soustavy. ROZŠÍŘENÍ SOUSTAVY CZT Grafické části je vyznačeno navržené rozšíření tepelné sítě soustavy s tím, že nebude překročena hranice budoucího zastavěného území vlastního města. Pro zajištění nových odběrů budou založeny nové úseky potrubí, a to prakticky ve všech případech rozvodu primerního. PRIMER: Horkovod - 130/70 °C Veškeré nové části tepelné sítě budou tedy ve dvoutrubkovém provedení – z předizolovaného potrubí. Rozšíření horkovodů se týká lokalit na obou březích Vltavy.

ROZVOJOVÉ LOKALITY - Nad autobusovým nádražím V souladu s návrhem RP z roku 1999 budou postupně zakládány další úseky horkovodní sítě. Jedná se o zónu výrobně – podnikatelského charakteru a každý z odběratelů bude vybaven vlastní předávací stanicí typu HV – TV, v tlakově nezávislém provedení. Je počítáno i s provedením částečné přeložky stávající trasy v prostoru u autoservisu ZEKA s ohledem na celkové dispoziční a budoucí dopravní řešení v tomto prostoru. - Areál kasáren Součástí návrhu ÚPO je návrh změny funkce na smíšenou zónu bez bližšího určení. Nabízí se možnost napojení areálu ze stávající koncové HV větve ke gymnáziu. Je však předpoklad, že tímto způsobem by bez potíží s přenosovou schopností tohoto úseku bylo možno dopravit jen extrémně malé množství tepla. V případě vyšších nároků na teplo


61


listopad 2004

(např. řádově stovky kW) bude nutné detailně přehodnotit celý uvedený „konec“ sítě. Předběžně je možno uvažovat o výměně části stávajícího horkovodního úseku, nebo napojení nových odběrů přípojkou odbočenou v prostoru dvojice bytových domů. - Krytý plavecký bazén Navržený bazén je v bezprostředním dosahu stávající sekunderní – teplovodní sítě o tepelném spádu 80/40 °C. Je možné, že pro charakter a rozsah vybavení bazénu nebudou parametry teplovodu vyhovovat. V takovém případě bude realizována samostatná, avšak delší přípojka z páteřní trasy horkovodu 2 x DN 200. Se samostatným přivedením plynu není počítáno. - RD Milevská a RD Bechyňská Jedná se o rozsáhlejší lokality pro bydlení na severním okraji města. Do jejich blízkosti je v současné době přiveden horkovod se značnou rezervou v kapacitě, řádově v MW. Jako optimální řešení navrhujeme rozšíření horkovodní sítě pro obě plochy pro výstavbu RD – zároveň se skupinou stávajících rodinných domů. - Havlíčkova ulice Další rozšíření soustavy CZT je navrženo v prostoru stávající zástavby na levém břehu Vltavy. Zde bude možno postupně napojit provozovny v Havlíčkově ulici a přilehlou lokalitu RD směrem k řece. Závěr Předpokládaný rozsah soustavy CZT představuje odhadem 40 MW i více a pokrývá převážnou část města. Související potřeby tepla jsou zajištěny, respektive připraveny k zajištění, avšak z jediného zdroje – navíc vzdáleného několik km od oblasti odběrů. Nejnovější záměr pořízení záložníhotepelného zdroje bude řešit případný dlouhodobější výpadek na základním zdroji nebo na přivaděči. Záložný zdroj bude mobilní a jako palivo bude sloužit zemní plyn. Předpokládá se umístění v objektu původní výtopny – za kasárnami.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Zemní plyn je v současné době – v rámci celého řešeného území – využíván pouze ve Městě Týn nad Vltavou. Na každém břehu Vltavy je umístěna jedna VTL regulační stanice, přičemž přívod ke každé z nich je proveden od opačného konce ŘÚ, bez vzájemného propojení. V grafické části návrhu ÚPO je jako návrh vyznačen provozní propojovací úsek VTL – DN 150 s přechodem řeky v blízkosti Čihovic. Jedná se o aktualizovanou trasu, která je ve stadiu územního řízení – a bude vedena mezi předávací stanicí Zvěrkovice a koncovou částí „severní“ větve VTL. Město – levý břeh Shora uvedená trasa VTL je v blízkosti Čihovic navržena i v plochách, které budou upraveny na golfové hřiště.


62


listopad 2004

V severozápadní části města – v blízkosti stávající ČOV – je navržena výstavba nákladního přístaviště. Pro dosud nenapojené potenciální odběry plynu v této lokalitě (podél Písecké ulice) je navrženo rozšíření stávající středotlaké sítě. Jako teoretická možnost se ke zvážení nabízí krátký průchod plynovodu v průjezdní komunikaci u areálu Maziva Týn, s.r.o. Tato varianta by však musela být dále detailněji projednána. Trasa vedená samotnou Píseckou ulicí by měla být reálná bez problémů – její ukončení navrhujeme až u ČOV, která by byla rovněž napojena. První úsek stávajícího STL systému od RS k areálu Maziva je položen v ocelovém potrubí o dimenzi DN 80. Při významnějším nárůstu odběrů bude nutné tento úsek posílit výměnou, případně položením souběžného potrubí z polyetylenu – předběžně PE – D 110. V blízkosti prostoru pro zamýšlený záložní zdroj tepla pro soustavu CZT se nenacházejí v současné době žádné plynovody. Přípojka plynu bude řešena v závislosti na volbě výkonu tohoto zdroje. Jako možné řešení bez přecházení řeky se nabízí založaní VTL přípojky o délce cca 600 m odbočené z budoucího propojpvacího úseku DN 150. Město – pravý břeh Využití plynu v pravobřežní části města je v současné době soustředěno pouze do areálu Mikrona, s.r.o. V jeho blízkosti je umístěna regulační stanice o výkonu 3000 m3/h – tedy s velice výraznou výkonnou rezervou. Je navržen další samostatný STL výstup, předběžně PE – D 90 až D 110, ze kterého budou plynovody rozvedeny pro tyto budoucí odběry: - Navržená zóna určena pro podnikání - Lokalita Zadní Podskalí s uvažovanou výstavbou RD - Zbývající část Předního Podskalí (mimo ukončený dosah soustavy CZT). Jako pravděpodobně nereálnou uvádíme navíc možnost dalšího pokračování plynovodu do místní části Břehy, kde by mohlo být dosaženo odběru 30 až 40 m3/h. - Lokalita Peklo, pro kterou není možno počítat se zavedením tepelných sítí. Jedná se rovněž o velice malý potenciál odběrů. Netěchovice – Koloděje n. Lužnicí Sídlo Netěchovice se nachází relativně blízko stávající trasy VTL plynovodu. Možné odběry plynu zde představuji hodnotu menší než 100 m3/h. Řešení plynofikace je však založeno na myšlence vytvoření STL plynovodní sítě společné pro: -

Netěchovice Koloděje nad Lužnicí – včetně místní části Vesce Lokalitu Homolov (v případě zájmu) Sídlo Hosty, které leží již mimo ŘÚ

Pro tuto oblast by byla založena společná regulační stanice VTL/STL o výkonu 1200 /h. umístěná na okraji Netěchovics VTL přípojkou DN 100 m 3


63


listopad 2004

Nuzice Západní okraj Nuzic je vzdálen přibližně 300 m od trasy VTL plynovodu. Jako přijatelné řešení se nabízí umístění nové samostatné VTL regulační stanice na okraji zástavby, předpokládáme výkon 200 m3/h. Přípojka VTL bude DN 80. Červený vrch Jedná se o velice malou lokalitu ležící bezprostředně u VTL plynovodu. Urbanistický návrh předpokládá možnost výstavby několika dalších RD. Navrhujeme možnost instalace společného VTL regulátoru pro malé výkony se STL výstupem pro uvedenou zástavbu cca 15 RD. Jarošovice Na okraji Jarošovic je navrženo umístění VTL regulátoru s velmi krátkou přípojkou. Využívání plynu je teoreticky možné ve dvou odlišných verzích: 1- Pouze pro zemědělskou sušárnu (v letním období) 2- Kromě sušárny i pro vytápění zdejších dílen a v malém rozsahu i bydlení. Předčice Předčice včetně rozvojové plochy na SZ okraji patří ke skupině menších potenciálních odběrů ZP. Podnětem pro návrh základní alternativy je připravované vedení VTL plynovodu DN 150 v přijatelné vzdálenosti, tj. asi 350 m. Bude založena vysokotlaká přípojka DN 80 s ukončením v regulační stanici u okraje zastavěného území. Předpokládaný odběr je přibližně 70 m3/h, místní rozvody středotlaké. Chatová oblast Červený Mlýn Pro daný rozsah a hlavně charakter zástavby v této rekreační lokalitě neuvažujeme zavedení zemního plynu. Stávající VTL trasa je však vedená těsně při okraji lokality a napojení by v případě zájmu technicky proveditelné bylo. Hněvkovice Zástavba ve Hněvkovicích se rozkládá na obou březích Vltavy. S ohledem na novou skutečnost (budoucí propoj VTL –DN 150 na okraji Týna n. Vltavou) byla do grafické části návrhu pouze naznačena možnost přivedení VTL plynovodu – předběžně DN 100 k okraji Hněvkovic. Využívání jiných paliv Pro vyjmenovaná sídla vně vlastního města Týn n. Vltavou jsou v předloženém návrhu navrženy optimální možnosti pro případ, že plynofikace bude skutečně realizována. Druhou možností – jednotlivě pro každé sídlo je individuální využívání „nesíťových“ paliv s vyhovujícími dopady na čistotu ovzduší.


64


listopad 2004

Závěr Návrh plynofikace menších sídel v řešeném území představuje větší investice, které pravděpodobně nebudou realizovány v nejbližším období. Jako palivo vhodné na přechodnou dobudo zavedení zemního plynu doporučujeme propan, případně propon – butan. Toto palivo může být využíváno jak individuálně, tak i pro větší skupinu odběratelů při založení příslušných rozvodů.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Odpadové hospodářství je ve městě koncentrováno do objektů sběrného dvora v areálu umístěném na okraji města v sousedství řadových garáží na plochách po těžbě cihlářské hlíny v sousedství areálu Wieneberger. Firma zabezpečující svoz, třídění a případnou likvidaci odpadů v Týně a okolí je společnost Rumpold – T s.r.o.

h) VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEJICH TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ V řešeném území se nachází tato výhradní ložiska a dobývací prostory cihlářské suroviny: Výhradní ložisko B3 213100 – Týn nad Vltavou Dobývací prostor DP 700058 – Týn nad Vltavou Výhradní ložisko B3 221500 – Týn nad Vltavou – Fišerák Dobývací prostor DP 701077 – Fišerák Dle sdělení těžební organizace WIENERBERGER a.s. České Budějovice je v současné době ložisko B3 213100 vytěžené a probíhá zde rekultivace, ložisko B3 221500 je vytěžené pouze z části (probíhá zde rekultivace ploch) a možnost další těžby je závislá na dohodě s vlastníky pozemků. Dále se řešeného území dotýká výhradní ložisko krystalického grafitu B3 139 700 Koloděje nad Lužnicí – Hosty s dobývacím prostorem DP 600062 Hosty – Koloděje nad Lužnicí těžební organizace Grafit a.s. Netolice. Toto výhradní ložisko se nachází v k.ú. Hosty a k.ú. Koloděje nad Lužnicí se dotýká pouze okrajově na hranici katastru. i) NÁVRH MÍSTNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Cílem realizace ÚSES je ochrana přírodních společenstev před intenzivní lidskou činností ( odlesněním, odvodněním, a regulacemi) i úprava některých funkcí krajiny. Jedná se zejména o úpravu hospodaření na některých pozemcích a případně i výsadby vhodné vegetace. Společně s územním plánem města Týn nad Vltavou je zpracováván plán místního územního systému ekologické stability jako samostatná příloha ( zpracovatel Ekoservis České Budějovice). Tento plán je zapracován do grafické části návrhu územně plánovací dokumentace města a společně s ním je projednán. Přehled prvků územního systému ekologické stability ve správním území města Týn nad Vltavou


65


Číslo 1 2

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Název Červený vrch Mezifolní bučinná osa nadregionálního biokoridoru K 60 Bohunický potok Vltava Fišerák U Píchů U Blümlů Nad Čihovicemi Čihovický les Borky Na Palečkově potoce Lužnice Proti Novému Dvoru Permoník Na židovském Rosín Ústí Nuzického potoka Lužnice pod Bechyní Hostecký potok Pod Kraví horou Na stružce Nad cihelnami Jarošovice Širočiny Na stružce Horní tok Židovy strouhy Dolní tok Židovy strouhy Pod Výskokem Bor Výskok Senný Výřice Pod výřicí Zelib Na Jarošovickém potoce Jarošovický potok Přes Semenec

listopad 2004

Charakter biocentrum biokoridor

Význam regionální nadregionální

Velikost 20 ha 6 km

biokoridor Biokoridor plnící funkci biocentra biocentrum biocentrum biocentrum biocentrum bicentrum biocentrum biocentrum

lokální nadregionální

2000m 7500m

lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální

9 ha 10 ha 4 ha 3 ha 5 ha 5 ha 5 ha

biokoridor biocentrum

regionální lokální

8 km 5 ha

biocentrum bicenrum biocentrum biocentrum

lokální lokální lokální Lokální

5 ha 8 ha 4 ha 5 ha

biocentrum

regionální

20 ha

biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biokoridor

lokální lokální Lokální Lokální lokální lokální lokální lokální

1000m 5 ha 700m 4 ha 2200m 5 ha 1500m 2000m

biokoridor

lokální

1500m

biokoridor biocentrum biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor Biokoridor biocentrum

Lokální lokální Lokální lokální lokální lokální lokální lokální

400m 6 ha 10 ha 1800m 10 ha 600m 600m 3 ha

biokoridor biokoridor

lokální lokální

500m 1000m


66

ÚPO města Týn nad Vltavou 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

V Semenci Týn nad Vltavou – u chat Nad Týnem Nad rybníčky Hlinský potok Hlinky K šancím Na šancích Děkanský potok Čihovický potok Čihovice Palečkův potok Čihovice Bílinský potok Velké Depot Na hliněných

listopad 2004 biocentrum biocentrum

lokální lokální

4 ha 3 ha

biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biokoridor biokoridor

lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální

700m 6 ha 1500m 4 ha 750m 7 ha 3000m 1300m 4 ha 700m 3 ha 500m 1400m 600m

Regulativy pro plochy zařazené do územního systému ekologické stability Regulativy mají 2 základní funkce: • Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES • Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou proto splněny podmínky vyplývající z ústavní Listiny, Občanského zákoníku, stavebního zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ( neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území zachováno. Regulativy jsou podkladem pro správní řízení a liší se podle konkrétního prvku ÚSES. Proto se dělí na tři následující kategorie: 1. Existující ( funkční ) biocentra 2. Existující ( funkční ) biokoridory 3. Navržené ( nefunkční ) prvky - biocentra i biokoridory 1. Existující funkční biocentra Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde: • umísťování staveb • pobytová rekreace • intenzivní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. 2. Existující ( funkční) biokoridory


67


listopad 2004

Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět: • umisťování staveb • pobytová rekreace • intenzivní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. 3. Navržené ( nefunkční) prvky - biocentra, biokoridory Jejich realizace je vázána na splnění výše zmíněných zákonných podmínek. Do doby jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustit takové změny v jejich současném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazně ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Pokud nedojde k dohodě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za těchto podmínek: • omezení se děje ve veřejném zájmu • omezení se děje na základě zákona • omezení je výslovně uvedeno • omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu • neprokáže-li se, že požadovaného účelu nelze dosáhnout jinak • za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem V případě územního systému ekologické stability se poskytuje náhradní pozemek. Proto musejí být regulativy omezeny na zachování stávajících podmínek (využití) = vylučují se činnosti a změny využití území snižující ekologickou stabilutu lokality. Regulativy jsou vyjádřeny v grafické části územního plánu prostřednictvím vymezení jednotlivých prvků ÚSES, který byl zpracován oprávněnou osobou za dodržení metodických pokynů platných pro jeho konstrukci. Změnu této závazné části ÚPD schvaluje orgán, který schválil původní plánovací dokumentaci. Přírodovědná část ( soubor opatření pro zachování funkčnosti prvku ÚSES, návrh managementu a pod. ) je uvedena jednak v tabulkových přílohách týkajících se konkrétních prvků, jednak v obecně sumarizující podobě v textové části Plánu místního územního systému ekologické stability.


68


listopad 2004

j) VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2, písm .a. stavebního zákona, pokud nebude možné řešení majetko právních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Seznam veřejně prospěšných staveb: Doprava D1 přeložka silnice II/122 ( směr Bechyně) včetně úprav napojení stávajících komunikací D2 přeložka silnice II/105 (směr Milevsko)včetně úprav napojení stávajících komunikací D3 spojnice silnice II/147 ( směr Veselí nad Lužnicí) se silnicí II/159 (směr Soběslav) D4 propojení navržené průmyslové zóny „ Nad autobusovým nádražím“ se silnicí II/105 D5 přemostění Vltavy D6 úprava křižovatky ulic Budějovická, Písecká, Pod tratí a Orlická D7 obslužné komunikace a chodníky v lokalitách navržených k zástavbě D8 navržené cyklistické a pěší propojení sídliště Hlinky se sportovním areálem D9 parkoviště pro kamiony D10 parkoviště u navrženého krytého bazénu + pěší propojení ulic Žižkova a Orlická areálem ZŠ D11 parkoviště pro sídliště Hlinky D12 obslužná silnice k nákladnímu přístavu D13 nákladní přístav D14 obslužná silnice ve stávající chatové lokalitě – Koloděje D15 šířková úprava přístupové silnice z II/105 do navržených RD – Koloděje D16 pěší napojení na budoucí přemostění řeky Lužnice v lokalitě U Masáka Zásobování teplem a plynem T1 VTL přípojka + regulační stanice plynu pro místní část Netěchovice T2 STL plynovod Netěchovice – Koloděje nad Lužnicí – Hosty T3 VTL přípojka + regulační stanice plynu pro místní část Nuzice T4 VTL přípojka a regulační stanice plynu pro osadu Jarošovice T5 VTL přípojka + reguůační stanice pro Předčice T6 VTL přípojka + regulační stanice pro lokalitu Červený Vrch T7 funkční propojení VTL plynovodů T8 STL plynofikace v zastavitelných územích sídel T9 STL přípojka pro navržený nákladní přístav T10 navržený horkovod v zastavitelném území města Týna T11 VTL přípojka Hněvkovice Zásobování el. energií E1 TS Alej Míru + kabelové napojení E2 TS Rybáři Hlinský potok + vzdušná přípojka E3 TS Zadní Podskalí + vzdušná přípojka E4 TS areál Vojsko jih + kabelové napojení E5 TS Průmyslová zóna + kabelové napojení E6 TS v Nuzicích + vzdušná přípojka E7 TS v Předčicích + vzdušná přípojka E8 TS Kolodějě + kabelové napojení E9 přeložka VN v lokalitě Pod Prachárnou E10 průmyslová zóna návrh vedení VN


69


listopad 2004

E11 TS u navrženého krytého bazénu + kabelové vedení E12 TS Hněvkovice + přípojka + přeložka VN Vodohospodářské řešení zásobování vodou V1 zásobovací řad Netěchovice – Nuzice V2 alternativní napojení místní částí Netěchovice a Nuzice z prameniště Hlinky V3 napojení vodojemu v Jarošovicích z vodárenské soustavy ( Jižní Čechy) V4 ATS Předčice V5 rozvod navržených vodovodních řadů v zastavitelných území sídel V6 napojení Hněvkovic z vodovodního řadu v Týně kanalizace K1 kanalizační řad z Netěchovic na ČOV Koloděje K2 navržená ČOV Nuzice K3 navržená ČOV Předčice K4 rozvod navržených kanalizačních řadů v zastavitelných území sídel K5 navržená ČOV Hněvkovice protipovodňová opatření P1 retenční nádrž u Nuzic P2 záchytný příkop - Nuzice P3 retenční nádrž u místní části Koloděje nad Lužnicí – Vesce P4 retenční nádrž u Týna nad Vltavou ( Račický potok) P5 záchytné příkopy a dešťové sběrače v navržené lokalitě č. 25 ( obytná zástavba Milevská) P6 záchytné příkopy a deš’tové sběrače v lokalitě č. 16 ( Výrobní zóna Nad autobusovým nádražím) P7 protipovodňová hrázka – Koloděje P8 obnova struh okolo Předčic Ostatní O1 rozšíření hřbitova

k) NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY a/ Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní V návrhu územního plánu města Týn nad Vltavou je zpracována povodňová příloha, ve které jsou navržena protipovodňová opatření a sice jak textově tak graficky. b/ Zóny havarijního plánování Město Týn nad Vltavou a osada Hněvkovice jsou zařazeny do vnitřního 5 km pásma ZHP JETE. Osady Koloděje nad Lužnicí, Nuzice, Netěchovice, Předčice, Jarošovice jsou zařazeny do 13km ZHP. V těchto zónách je pro každého obyvatele předem naplánováno místo jeho evakuačního pobytu. Volbu evakuačních tras stanovuje v závislosti na reálné situaci krizový štáb Jihočeského kraje. Obyvatelé jsou varováni pomocí sirén a vysíláním v Českém rozhlasu a České televizi.


70


listopad 2004

V případě havárie JETE je zpracován evakuační plán s vymezením evakuačních tras ze zóny havarijního plánování


71


listopad 2004

c/ Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Tabulkový přehled plánů ukrytí obcí okresu České Budějovice Obec - Celkem

Počet obyvat. Původ.

S

Korig.

T

Počet

O

U

Kapac

S T N Ú Počet

I Ú

celkem

Kapac Počet Kapac Počet

Kapac

Týn

O

8312

0

0

0

0

0

254

7857

254

7 857

nad Vltavou

Ž

1621

0

0

0

1

600

33

2660

34

3 260

OO

2688

0

0

0

0

0

50

3227

50

3 227

C Obec - Část Týn nad Vltavou

Obec - Část Hněvkovice

Obec - Část Koloděje nad Lužnicí

Počet obyvat. Původ. Korig. O 7718 Ž 1524 OO 2500 C Počet obyvat. Původ. Korig. O 85 Ž 97 OO C Počet obyvat. Původ. Korig. O Ž OO C

Obec - Část Nuzice

O Ž OO C

Obec - Část Netěchovice

O Ž OO C

Obec - Část Předčice

O Ž OO C

0 0 1 600 337 S T O U S T N Ú I Počet Kapac Počet Kapac Počet 191 1 600 32 45 0 0 1 600 268 S T O U S T N Ú I Počet Kapac Počet Kapac Počet 10 1 1 0 0 0 0 12 S T O U S T N Ú I Počet Kapac Počet Kapac Počet

222 110 Počet obyvat. Původ Korig. 120

16

0

50 Počet obyvat. Původ Korig. 69

472

2 110 0 0 0 0 18 582 S T O U S T N Ú I Ú Počet Kapac Počet Kapac Počet Kapac 15 311

28 Počet obyvat. Původ Korig. 98

338 14 344 13 744 Ú celkem Kapac Počet Kapac 6312 191 6 312 2460 33 3 060 3029 45 3 029 269 12 401 11 801 Ú celkem Kapac Počet Kapac 128 10 128 200 1 200 10 1 10 338 12 338 Ú celkem Kapac Počet Kapac

0

S T O U Počet Kapac

1 28 0 0 16 339 S P R Ú P R Ú-B S Počet Kapac Počet Kapac 15 336

1 50 0 0 0 0 16 386 S T O U S T N Ú I Ú Počet Kapac Počet Kapac Počet Kapac 7 298

0

0

0


0

7

298

16 472 0 0 2 110 18 582 celkem Počet Kapac 15 311 0 0 1 28 16 339 celkem Počet Kapac 15 336 0 0 1 50 16 386 celkem Počet Kapac 7 298 0 0 0 0 7 298

72


listopad 2004

Naposledy uváděný počet obyvatel a počty úkrytu v Krizovém plánu Jihočeského kraje jsou:

C5-2 – TV Přehled ukrytí obyvatelstva na správním území obce s rozšířenou působností -

Týn nad Vltavou Počet obyvat. Stálé úkryty(1) Stálé úkryty(2) Improvizované CELKEM Původní Korig. Počet Kapacita Počet Kapacita Počet Kapacita Počet Kapacita Týn nad Vltavou celkem (1) (2)

8 143

1

600

337

13 744

338

Stálé tlakově odolné Stálé tlakově neodolné

Při výstavbě objektů sloužících k trvalému soustředění osob v nových lokalitách se doporučuje upřednostňovat stavby se zapuštěným podlažím, popřípadě s úrovní podlahy více než 1,7m pod úrovní okolního terénu. Jedná se o možnost vybudování improvizovaných úkrytů s ochranným koeficientem KO min. 50. S postupem výstavby je nutné zpracovávat na vybrané objekty Základní listy IÚ, o které se doplní stávající plán "Souhrnný plán ukrytí města Týn nad Vltavou". Doporučený počet podsklepených objektů v nové zástavbě je cca 50%. d/ Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro usnadnění evakuace obyvatelstva ze sídliště Hlinecká navrhuje územní plán obce nový výjezd ze sídliště na silnici II/147. Dále územní plán navrhuje úpravu staré tankové cesty na městskou obslužnou silnici s napojením na silnici II. třídy č. 105 vmístě stykové křižovatky se silnicí II/141. Křižovatka bude upravena na malou okružní. Touto úpravou dojde k propojení silnice II/141 s Havlíčkovou ulicí na pravém břehu Vltavy a dále přes areál kasáren a přemostění řeky Vltavy s lokalitou Podskalí a přes tuto lokalitu se silnicí II/147. Evakuace bude usnadněna i navrženým propojením silnice II/147 směr Veselí nad Lužnicí( mezi vodojemy Varta I a Varta II) se silnicí II/ 159 směr Soběslav a navrženými přeložkami silnice II/122 směr Bechyně v k.ú. Netěchovice a Nuzice a silnice II/ 105 směr Milevsko v k.ú. Koloděje nad Lužnicí. Umístění evakuovaných obyvatel v případě havarijních situací s nutností opuštění obytných budov ( s výjimkou havárie JETE) je určeno plánem ukrytí v objektech ZŠ Malá Strana, v ZŠ Hlinky a ZŠ Vinařické náměstí, dále v objektech sokolovny a sportovní haly. e/ Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Jediný soudobě používaný materiál civilní ochrany a humanitární pomoci pro potřeby obyvatelstva jsou pouze ochranné roušky, které jsou skladovány ve skladu civilní ochrany v ZŠ Hlinecká. Pro skladování humanitární pomoci lze využít prostory v objektech základních škol Malá Strana a Hlinecká, popřípadě i v objektu fary v Děkanské ulici. f/ Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných nebo přepravovaných na území V řešeném území se neskladují ve větším množství nebezpečné látky. Malé množství nebezpečných látek, které pro svou výrobu potřebují jednotlivé firmy jsou skladovány v objektech areálů těchto firem a nepředstavují pro město Týn nad Vltavou nebezpečí g/Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. Zajišťuje fungující integrovaný záchranný sbor České Budějovice.


73

14 344


listopad 2004

Urbanistické řešení města Týn nad Vltavou neztěžuje provádění záchranných a dalších neodkladných pracích spojených s řešením mimořádných situací Jedná se zejména o : ‫ ־‬podmínky příjezdu a rozvinutí záchranářských prací ‫ ־‬použití těžké techniky k záchranným pracím ‫ ־‬dostatečnou kapacitu vodních zdrojů k hasičským pracím h/ Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Ve správním území nejsou skladovány nebezpečné látky i/ Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Pitná voda bude dovážena v cisternách z vodních zdrojů a vodojemů, které jsou ve vlastnictví města a jsou v jeho katastrálním a správním území. Území je dále dotováno pitnou vodou zásobovacím řadem skupinového vodovodu Jižní Čechy – Římov Zásobování el. energií bude nutno řešit mobilními elektrocentrálami


74



listopad 2004

75


listopad 2004

l) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na životní prostředí Ochrana ovzduší Zastavěné území města Týn nad Vltavou po obou březích řeky Vltavy má současně dobudovaný systém lokální a centrální teplofikace města. Lokální zdroje tepla jsou na území města z více jak z 80% plynofikovány a téměř polovina odběru obytných objektů, podstatná část občanské by¨¨vybavenosti a některé menší podniky jsou zásobovány teplem prostřednictvím centrální teplofikace z JETE. S porovnáním období ze začátku 90. let je městské prostředí prakticky zbaveno exhalací ze spalování fosilních paliv. Dlužno zdůraznit, že tento současný systém je doplněn vícecestným zásobováním na bázi topení elektřinou nebo spalováním dřevní hmoty, případně kombinací všech uvedených systémů. Ve všech místních částech města Týn nad Vltavou t.j v Kolodějích, Nuzicích Netěchovicích, Jarošovicích, Předčicích a Hněvkovicích je územním plánem navrhována plynofikace. Návrh plynofikace menších sídel v řešeném území představuje větší investice, které pravděpodobně nebudou realizovány v nejbližším období. Jako palivo vhodné na přechodnou dobu do zavedení zemního plynu doporučujeme propan, případně propan – butan. Toto palivo může být využíváno jak individuálně, tak i pro větší skupinu odběratelů při založení příslušných rozvodů. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond 1.

2. 3. 4. 5. 6.

7.

údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany půdy dle MP MŽP č.j. OOLP/1067/96, Charakteristika hlavních půdních jednotek Charakteristika tříd ochrany půdy dle metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96 údaje o uskutečněných investicích do půdy a o jejich předpokládaném porušení, údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení, údaje o opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení, zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů,

Použité právní předpisy: Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění zák.č. 10/1993 Sb., zák.č. 98/1999 Sb., zák.č. 132/2000 Sb., zák.č. 76/2002 Sb. a zák.č. 320/2002 Sb. Vyhl. č. 13/1993 Sb. Vyhl. č. 327/1998 Sb. ve znění vyhl. č. 546/2002 Sb. Metodický pokyn MŽP č.j. OOLP/1067/96


76


listopad 2004

1. údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany půdy dle MP MŽP č.j. OOLP/1067/96, Týn nad Vltavou lokalita funkční využití č. občanská vybavenost 1 rybářství – sádky 2 občanská vybavenost – hřbitov občanská vybavenost – park sport – hřiště sport – hřiště

0,1822

0

plocha BPEJ 0,3199 0,1130 0,5305 -

0,9291

0

-

-

-

0,4000 0,6065

0 0,6065

sport – bazén + parkoviště sport – jezdecký areál doprava – přístav osobní doprava – přístav nákladní chov koní sport – hřiště

0,8303

0,8303

0,5834 0,2530 1,8128

0,5834 0,2530 1,8128

0,4549 0,1516 0,2767 0,5536 0,5834 0,2530 1,8128

5.56.00 5.55.12 5.47.00 5.22.12 5.29.01 5.56.00 5.22.13

I. IV. II. IV. II. I. IV.

6,3062 2,3760

6,3062 2,3760

0,1385 0,1097 3,1703

0 0,1097 0

5.11.10 5.68.11 5.47.02 56811 -

I. V. IV. V. -

16

obchod, služby obchod, služby občanská vybavenost – služby výroba, sklady

6,3062 0,4752 1,9008 0,1097 -

23,8176

23,8176

17

výroba – zpracovna ryb

1,1103

1,1103

18

sport – golfové hřiště

62,5539

32,8113

19 20

výroba, sklady občanská vybavenost – služby smíšená funkce smíšená funkce

3,1884 3,3860

3,1884 3,3860

13,6716 0,0990

0 0,0990

15,8041 6,1483 1,8652 0,3028 0,1381 0,6694 4,6589 1,2809 4,0104 18,4630 3,9412 0,4569 3,1884 1,7945 1,5915 0,0990

5.47.02 5.29.54 5.22.12 5.47.02 5.50.01 5.68.11 5.29.11 5.50.01 5.47.02 5.29.54 5.32.14 5.68.11 5.29.01 5.29.54 5.47.02 5.29.01

IV. IV. IV. IV. III. V. II. III. IV. V. V. V. II. V. IV. II.

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

21 22

plocha celkem 0,3199 0,1130

plocha ZPF 0,3199 0,1130


BPEJ 5.50.11 5.64.01 5.68.11 -

třída ochrany III. II. V. -

77


listopad 2004

23 24

bydlení – RD bydlení – RD

0,7929 0,3209

0,7929 0,3209

25

bydlení – RD

27,8601

27,8601

26

bydlení – RD

7,0831

7,0831

27

bydlení – RD

3,6304

3,6304

28

bydlení – RD

10,2092

10,2092

29

bydlení – RD

1,5086

1,5086

30

občanská vybavenost – služby zahrádky

0,2050

0,2050

1,5723

1,5723

31

0,4218 0,0953

0,4218 0,0953

34

smíšená funkce technické vybavení – retence bydlení

2,4383

2,4383

35

doprava – komunikace

0,2434

0,2434

36

smíšená funkce

0,9135

0,9135

37 38 39

0,7756 0,5506 0,3527

0,7756 0,5506 0,3527

40

bydlení zemědělská výroba občanská vybavenost – služby, sklady garáže

0,3068

0,3068

41

bydlení

0,4597

0,4597

32 33

0,7929 0,1598 0,1611 2,9326 20,5284 4,3991 3,5415 2,1707 1,3709 2,2153 1,4151 5,3204 0,5684 4,3204 0,1305 0,1023 0,9867 0,0998 0,1893 0,2050

5.32.04 5.32.01 5.32.04 5.32.14 5.32.11 5.50.11 5.32.11 5.32.14 5.50.11 5.32.11 5.50.11 5.32.14 5.29.01 5.32.44 5.32.44 5.40.89 5.40.68 5.32.14 5.32.11 5.32.44

IV. III. IV. V. IV. III. IV. V. III. IV. III. V. II. V. V. V. V. V. IV. V.

0,9918 0,2653 0,2493 0,0659 0,4218 0,0953

5.29.01 5.29.11 5.32.14 5.32.44 5.78.69 5.40.89

II. II. V. V. V. V.

1,9507 0,4876 0,1385 0,1049 0,1439 0,6851 0,0845 0,7756 0,5506 0,3527

5.29.54 5.29.01 5.29.54 5.32.14 5.32.01 5.32.14 5.50.11 5.47.02 5.22.12 5.22.12

V. II. V. V. III. V. III. IV. IV. IV.

0,0494 0,2574 0,4597

5.15.00 5.29.11 5.29.14

II. II. III.


78

ÚPO města Týn nad Vltavou Koloděje na Lužnicí lokalita funkční využití č. bydlení – RD 1

listopad 2004

plocha celkem 0,9634

plocha ZPF 0,9634

2

bydlení – RD

1,2121

1,2121

3 4

bydlení – RD bydlení – RD

0,5935 2,5973

0,5935 2,5973

5

technické vybavení – retence

0,1806

0,1806

6

doprava – komunikace

0,9307

0,9307

7 8

doprava – komunikace občanská vybavenost – požární zbrojnice

0,1598 0,1088

0,1088


plocha ZPF 2,4629

0,1460

0,1460

Předčice lokalita funkční využití č. bydlení – RD 1 2

technické vybavení – ČOV

Nuzice lokalita funkční využití č. bydlení – RD 1

2 3 4

technické vybavení – ČOV technické vybavení – retence záchytný příkop zatravnění

plocha BPEJ 0,5123 0,4511 1,1488 0,0633 0,5935 0,8657 1,7316 0,0361

BPEJ 5.15.10 5.32.41 5.15.10 5.32.41 5.32.54 5.32.54 5.32.14 5.47.10

třída ochrany II. IV. II. IV. V. V. V. III.

0,1445 0,0976 0,2136 0,5340 0,0855 0,0729 0,0359

5.47.00 5.32.41 5.15.10 5.47.10 5.47.00 5.15.10 5.32.41

II. IV. II. III. II. II. IV.

plocha BPEJ 2,2095 0,2534 0,0292

5.29.01 5.15.10 5.29.01

třída ochrany II. II. II.

0,1168

5.29.11

II.

plocha BPEJ 1,4283 0,0128 0,2661 0,1380

BPEJ


plocha ZPF 1,7072

0,1380

0,1380

0,1407

0,1407

0,1407 5.47.00

II.

1,0225

1,0225

0,8829 5.46.00 0,1396 5.46.10

II. III.


BPEJ 5.46.00 5.46.10 5.50.01 5.68.11

třída ochrany II. III. III. V.

79

ÚPO města Týn nad Vltavou Netěchovice lokalita funkční využití č. bydlení – RD 1

listopad 2004


plocha ZPF 0,9013

0,8948

0,8948

plocha BPEJ 0,3120 0,1904 0,3989 0,8948

Červený mlýn lokalita funkční využití č. rekreace 1


plocha ZPF 1,2073

plocha BPEJ 1,2073

Jarošovice lokalita funkční využití č. zahrady 1


plocha ZPF 1,1819

plocha BPEJ 1,1819

Hněvkovice lokalita funkční využití č. bydlení - RD 1 smíšená funkce 2

plocha celkem 1,5796 2,6374

plocha ZPF 1,5796 2,4697

0,2873 0,1102 0,0376 0,1682 2,2092 1,6112

0,2873 0,0376 0,2092 1,6112

plocha BPEJ 1,5796 2,2001 0,2696 0,2873 0,0376 0.2092 0,5664 0,8356

propojení II/147 a II/159


plocha ZPF 1,3140

přeložka II/122 – Nuzice

1,7856

1,7856

přeložka II/122 – Netěchovice

2,5632

2,5632

2

3 4 5 6 7 8

výroba

sport obč. vybavenost tech. vybavenost - ČOV smíšená funkce zahrady zahrady

Doprava komunikace

plocha BPEJ 0,2075 0,3239 0,5569 0,1419 0,0838 0,9191 0,4639 0,4026 0,4031 0,7226 0,3727 0,0761 0,4943 0,1141


BPEJ 5.15.00 5.68.11 5.29.04 5.47.00

BPEJ 5.51.11

BPEJ 5.50.01

BPEJ 5.29.11 5.29.11 5.47.10 5.47.10 5.55.00 5.47.10 5.50.11 5.29.11

BPEJ 5.15.00 5.32.01 5.50.01 5.52.11 5.32.04 5.46.00 5.47.00 5.50.01 5.29.01 5.37.15 5.15.00 5.68.11 5.47.00 5.29.14

třída ochrany II. V. III. II.

třída ochrany IV.

třída ochrany III.

třída ochrany II. II. III. III. III. III. III. II.

třída ochrany II. III. III. IV. IV. II. II. III. II. V. II. V. II. III. 80


Letiště – zázemí pro sportovní letiště

Funkční využití ploch funkční využití bydlení doprava občanská vybavenost smíšená funkce chov koní sport zahrádky technické vybavení výroba rybářství - sádky garáže záchytný příkop - zatravnění zemědělská výroba rekreace Celkem

listopad 2004

0,7648

0,7648

0,3803 0,7648

plocha ZPF v ha 64,8549 4,0774 4,4821 3.9040 6,3062 37,4848 4,5746 0,7382 29,0111 0,1130 0,3068 1,0225 0,5506 1,2073 158,6335

Poměr zastoupení půd podle tříd ochrany plocha v ha třída ochrany I. 7,0141 II. 24,2442 III. 13,2943 IV. 63,8964 V. 50,1845 I. + II. III. + IV. + V.

5.29.04 5.50.01

III. III.

plocha celkem v ha 64,8549 4,2372 9,0124 17,9115 6,3062 67,6374 4.5746 0,7382 29,0111 0,1130 0,3068 1,0225 0,5506 1,2073 207,4837

% zastoupení 4,42 15,28 8,38 40,28 31,64

– 19,70 % – 80,30 %

2. Charakteristika hlavních půdních jednotek 11 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry 15 Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením 22 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším 29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách,


81


listopad 2004

svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně, těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 47 Pseudogleje modální, pseudogleje .luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 51 Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách 52 Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a terciemi uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez.skeletu, vláhově příznivé 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže l m, vláhové poměry po odvodnění příznivé 64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné 68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim 78 Hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd - glejů, pseudoglejů a koluvizemí - všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné.


82


listopad 2004

3. Charakteristika tříd ochrany půdy dle metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96 I. třída - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída - půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. třída - půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánováním využít pro event. výstavbu. IV. třída - půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V. třída - půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. 4. údaje o uskutečněných investicích do půdy a o jejich předpokládaném porušení Odvodnění pozemků je provedeno na pozemcích jihovýchodně od Týna nad Vltavou. Tyto pozemky jsou územním plánem navrhovány částečně pro zřízení golfového hřiště, které je situováno především v jižně od města. Meliorace zasahují do jižní časti lokality, ale k jejich narušení zde prakticky nedojde, protože, zde nebudou probíhat stavební práce, pouze některé terénní úpravy pro zřízení jamkovišť, odpališť, překážek apod. Další meliorace byly provedeny jižně od sídla Nuzice a západně a severně od sídla Netěchovice. Těmito pozemky je vedena trasa přeložky silnice II/122. Výstavbou komunikace dojde k jistému narušení stávajícího odvodnění. Investor stavby bude však povinen, jak to vyplývá i ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, na vlastní náklady provést taková technická opatření, aby funkčnost odvodňovacích zařízení byla zachována.

5. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení, V řešeném území se nenacházejí objekty staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostí, které by byly urbanistickým záměrem negativně dotčeny.

6. údaje o opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení,


83


listopad 2004

Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor systému ekologické stability Vltava. Místní ÚSES je předkládán jako samostatná část návrhu Úpm Týn nad Vltavou. Pozemkové úpravy nebyly pro řešené území pořízeny.

7. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů, Územní plán pro kategorii města Týn nad Vltavou a jeho správního území si klade za cíl zabezpečení rozvoje všech funkčních složek zastavěných území města v souladu s krajinným uspořádáním v konkrétních terénních podmínkách. Přitom je respektován systém obsluhy a zabezpečení města dopravně technickou infrastrukturou a s ohledem na územní systém ekologické stability, vodohospodářskou situaci a účelové využití nezastavitelných pozemků jsou navrhovány limity omezující nebo určující další rozvoj městského území. Za tímto účelem jsou v územním plánu vymezeny krajinné prvky a členění terénu katastru města jako základní přirozený limit rozvoje uvnitř i vně současně zastavěného území. Toto je uplatněno v logických souvislostech navržené skladby základních městotvorných funkcí včetně rozšíření o volné zastavitelné plochy v období platnosti územního plánu. Město je historicky založeno v kompaktním uspořádání zástavby na obou březích řeky Vltavy. V mírně sevřeném údolí jejího koryta je oboustranně stejný svažitý terén na němž je zástavba terasově uspořádána v ucelených částech ( blocích). Optimální poloha historického jádra města na levém břehu řeky zcela jednoznačně předurčila dominantní rozvoj správních , kulturních a obytných funkcí v ideální orientaci jižních dobře provětrávaných svahů s ideální (strategickou) pozicí pro celé údolí řeky. Doplňující vývoj města na pravém břehu byl vždy v souvislosti s výrobou, obchodem, dopravou (původně především vodní a cestní). Pro koncepci rozvoje města na obou březích jsou předurčeny odlišné podmínky pro další zakládání investic na přestavbových a rozvojových plochách města. Nelze dále opomenout jeden důležitý městský fenomén a to je rozsáhlý areál vojenských kasáren, jehož pravobřežní poloha vždy spjatá s ženijním vojskem je v současnosti ministerstvem obrany ČR uvolňována ve prospěch města. S ohledem na sousedící pozemky určené pro další podnikatelskou, výrobní zónu je tudíž tato část města přeurčena pro existenci budoucích potřeb městské občanské i technické vybavenosti výrobních i nevýrobních služeb. V těžišti pravobřežní části města však nadále zůstává plnohodnotné zabezpečení funkce obytné čtvrti Malá strana včetně některých objektů celoměstské občanské vybavenosti. Toto členění města odpovídá historickým a kulturním podmínkám. Z hlediska přírodních podmínek okolního území je veškerý rozvoj města na pravém břehu limitován specificky utvářenou zalesněnou krajinou na jejímž hřebenu oddělujícím údolí města a území kolem JETE je veden nadregionální suchozemský biokoridor. To znamená, přímý kontakt zalesněné krajiny s městskou zástavbou de facto ukončuje tímto směrem její další expanzi. Dále tato charakteristika výrazně ovlivňuje urbanistickou povahu zástavby na nových plochách a dlouhodobě bude ovlivňovat přestavbu areálu kasáren. Charakteristikou rozvoje města na levém břehu řeky jsou rozsáhlejší volné plochy přičleněné radiálním uspořádáním komunikací vycházejících z centra města. Lze tudíž navrhovat výrazné pozemkové rezervy pro obytnou nebo smíšenou a obytnou zástavbu na jižním okraji na této části města - nad Podskalím a směrem severním po obvodu zastavěných částí prakticky až na terénní horizont tvořený zalesněným vrcholem Semenec a v pokračování hřebene oddělujícího rozvodí řeky Lužnice a Vltavy Součástí správního území města a tudíž i území řešeného územním plánem jsou katastrální území místních částí Hněvkovice, Předčice (prostorové uspořádání terénu je vázáno na údolí Vltavy), dále pak Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice a Nuzice (terénním


84


listopad 2004

uspořádáním orientované do údolí Lužnice). Osady Předčice, Netěchovice, Nuzice jsou ryze původního zemědělského charakteru na okrajích doplněné zastaralými družstevními objekty pro živočišnou výrobu. Jejich minulá, současná a budoucí funkce je zcela jednoznačně určena a sice pozemkovou držbou a obhospodařováním okolních polí s převažující kulturou orná. V případě místní části Koloděje nad Lužnicí a Hněvkovice nad Vltavou původní historická funkce určená plavebním významem řek ( voroplavbou a pod.) je zaniklá a novodobé využití historické i soudobé zástavby je orientováno na výkyvy letní rekreační sezóny a na degradovanou obytnou funkci. Za této situace je město Týn nad Vltavou organizačně členěno následovně: ‫ ־‬městské centrum s vyšší občanskou vybaveností doplněné obytnou a smíšenou zástavbou ‫ ־‬městské čtvrtě s obytnou zástavbou t.z. západně a východně městského centra a obytná část Malé Strany,která bude doplněna městskou vybaveností ( sportovní areál s návazností ‫ ־‬na využití vodního toku Vltavy ) ‫ ־‬městské čtvrtě se smíšenou zástavbou obytnou a obytnou s areály nevýrobních a výrobních služeb (čistého průmyslu bez škodlivého vlivu na okolní obytné prostředí) t.z. severní část města u areálu Stavokonstrukcí je doplněna obytnou zástavbou a zastavěná část města nad Podskalím je v sousedství areálu Mikrony doplněná navrženou plochou pro výrobní činnost obdobného charakteru a obytnou zástavbou ‫ ־‬okrsek průmyslové výroby soustředěný podél železniční tratě a nádraží v prostoru Malá Strana – výrobní zóna sloužící lehkému průmyslu, dopravním a distribučním podnikům, skladovému hospodářství a výrobním službám je zcela funkčně a pozemkově stabilizován, nevyžaduje další investice na rozšíření ploch. Tato výrobní zóna je tudíž plošně uzavřena. ‫ ־‬specifická smíšená zóna v části Malá Strana jih zahrnující původní obytnou Malou Stranu u řeky, vojenský areál a podniky průmyslových služeb v prostoru za autobusovým nádražím. Zde je navrženo podstatné rozšíření zástavby pro další rozvoj podnikatelských aktivit včetně nevýrobních služeb. V zázemí současně zastavěného území podél řeky jsou navrženy potřebné sportovní plochy pro budoucí městský areál občanské vybavenosti, který vznikne postupnou přestavbou areálu kasáren uvolněných pro potřeby města. Tyto sportovní plochy dále budou tvořit zázemí i pro stávající gymnázium. Základní charakteristikou stávající i navrhované organizace městských funkcí je jejich členění blokovým uspořádáním v principu šachovnicového rozvržení na celé ploše města po obou stranách řeky. Ve struktuře členění správního území města jsou významné dvě místní části a sice Koloděje nad Lužnicí a Hněvkovice na pravém a levém břehu Vltavy. Koloděje nad Lužnicí Hlavní funkce této osady je obytná a rekreační s velkým podílem individuálních chatových objektů, jejichž nezanedbatelná část se nachází v zátopovém území řeky. Svažitost terénu na obou březích, zalesněné území podél pravého břehu a zemědělská půdní držba pozemků podél břehu levého modifikuje podmínky pro stávající i navrhovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu. Cílem navržené urbanistické koncepce v tomto případě je funkční i architektonická stabilita místní části Koloděje ve vysoce kvalitní krajině a to především formou možných investic do trvalé obytné stability sídla a nebo do trvale využívaných objektů pro celoroční rekreaci. Tyto převážně soukromé případně menší podnikatelské investice přispějí k výraznému ozdravění obytně rekreačního prostředí osady jako celku, zvýší se atraktivita stávající občanské vybavenosti a v konkrétních prostorech


85


listopad 2004

sídla se zkvalitní dopravně inženýrská obslužnost. Z těchto důvodů návrh územního plánu zde navrhuje pro uvedenou zástavbu plochy v dostupných prolukových situacích zejména pro I. etapu formou obestavění místní komunikace v lokalitě Vesce na levém břehu Lužnice a v další etapě jsou koncipovány pro rekreačně obytnou zástavbu charakteru obytných domů podél místní komunikace do sousedních Netěchovic. Faktem nadále zůstává, že plochy chatových a zahrádkářských lokalit jsou zde souměřitelné s trvale obydlenými plochami. Lze předpokládat, že v zaplavovaném území nevhodná zástavba zanikne a ve vyšších polohách bude postupně přestavována do formy celoročně využívaných domů. Osada Hněvkovice na pravém a levém břehu Vltavy S ohledem na již projednaný a schválený územní plán zóny této místní části města je a bude postupně realizováno řešení pro novou zástavbu obytnou a rekreační v prolukách a na okrajových pozemcích osady a to na levém břehu řeky. Pro zastavěnou část osady na pravém břehu řeky je navržena stabilizace zázemí středního odborného učiliště formou dostavby rodinných domů a zlepšení dopravně inženýrské situace. Dalšími místními částmi ve správním území města jsou původní zemědělské osady Předčice, Netěchovice a Nuzice včetně místní části dvora Jarošovice patřícího do katastrálního území města. Předčice Je zde přímá vizuální souvislost s městským územím a s údolím řeky Vltavy. Celkový charakter staveb a komunikačně inženýrská obsluha osady je v dobrém udržovaném stavu pro výrazně obytnou funkci osady včetně lokální zemědělské farmy na východním okraji jejího zastavěného území. S ohledem na prioritu čistě obytné funkce je zde navrženo rozšíření obytné zástavby na volné plochy ve směru Týn nad Vltavou. Netěchovice Zastavěné území leží přímo na horizontu – na rozvodnici říčního toku Lužnice a místní vodoteče Židovského potoka vlévajícího se severně od Netěchovic do Lužnice. Tato poloha není atraktivní pro další individuelní obytnou zástavbu, přesto v nejnižší části osady – lokalita Humna je vyčleněna plocha pro eventuelní dostavbu rodinných domů, případně i s rekreační funkcí a to s ohledem na přímou pěší dosažitelnost řeky Lužnice místní komunikací. Nuzice Malá osada čistě venkovského charakteru s dochovanou návsí obklopenou malorolnickými usedlostmi. Její poloha je prakticky určena údolním zářezem řeky Lužnice a jejími zalesněnými břehy. V rámci stabilizace této osady jsou zde navrženy rezervní pozemky pro výstavbu rodinných popřípadě rekreačních domů. Součástí řešení osady Nuzice je též rekreační lokalita Červený mlýn. Její řešení obsahuje návrh dostavby chat do proluky mezi stávající zástavbou a kempu a tábořiště a restaurací a ubytovnou Červený mlýn. Jarošovice Převaha zastavěných ploch této místní části města má ryze zemědělsko-výrobní funkci pro ustájení a výkrm dobytka. V této části správního území města zabezpečuje tato lokalita obdělávání zcelených zemědělských pozemků a to na části katastru města, a katastrech Netěchovic a Nuzic.


86


listopad 2004

Vzhledem k návrhu pro budoucí rozvoj města Týn nad Vltavou jsou současně zastavěné i navrhované zastavitelné plochy řešeny tak, že respektují přirozené hranice v uspořádání ploch a krajinných prvků v celém správním území. Z těchto důvodů je bezpodmínečně nutné respektovat regulativy pro plochy zařazené do územního systému ekologické stability a prosadit konkrétní realizaci místního územního systému ekologické stability, především navrhované propojení biokoridorů a interakčních prvků podél vodotečí a cestní sítě, s ohledem na stávající zastavěné i navrhované zastavitelné plochy. Nové plochy pro bydlení jsou navrženy na volných (zemědělských) pozemcích při severním a východním okraji současně zastavěného území města nad levým břehem řeky. Jedná se o desítky hektarů ploch, které jsou členěny pro cílový efekt postupné etapově založené zástavby na šachovnicovém systému. Zástavbu budou tvořit převážně rodinné domy max. dvoupodlažní a bytové. Zařízení občanské vybavenosti pro město Týn jsou umístěna rovnoměrně po obou březích řeky. Jejich funkce je zcela dostačující, proto jsou v územním plánu navrženy pouze lokální dílčí plochy a to na obou březích Vltavy. Sportovně rekreační plochy ve městě jsou účelově specifikovány pro otevřený způsob využívání klubových hřišť a zařízení tělovýchovy. Zejména je nutné konstatovat vhodnost jejich umístění v každé pravobřežní i levobřežní části města s ohledem na vazbu jak k městskému centru, tak ke školským a vodáckým objektům. Pro sportovní areál za náměstím je postupně realizován jeho generel přestavby, který prohlubuje intenzivnější využívání všech stávajících i nových objektů a uvolňuje prostor bývalého zámeckého parku. Sportovní plochy pro neorganizovanou tělovýchovu zejména pro mládež jsou navrhovány na volné plochy podél nábřeží společně s odpočinkovou pěší a cyklistickou trasou. Tato záležitost má přímou souvislost s provozováním vodních sportů a uskutečňuje jejich zázemí zejména přímý kontakt sportujících na řece a rekreujících se na břehu. V součinnosti se zázemím města řeší územní plán všechny možnosti pro rozšíření těchto aktivit podél řeky a na řece, dále pak prověří možnost propojení lávkou přes Lužnici nad soutokem směrem k Novému Dvoru ( správní území obce Hosty). Rekreační chatová zařízení jsou podél Vltavy a podél Lužnice doslova rozeseta, ať už jde přímo o břehové pozice a nebo mimo ně, jejich početnost a kvantita objektů zdaleka nedosahuje požadovaných kvalit a jako všude jinde v Česku znehodnocuje prostředí okolní krajiny. Z toho důvodu bude v územním plánu města soustředěna pozornost na zlepšení této situace u řady těchto lokalit především formou cílené funkční přestavby, což bude především v zájmu všech soukromých investorů a vlastníků. Bude nezbytné vypracování regulačních plánů pro tyto rekreační lokality z důvodů stanovení prostorových, finančních a jiných účelových dimenzí podmiňujících přestavbu a vybavení lokalit potřebnou infrastrukturou. Nové plochy pro rozšíření zemědělské výroby nejsou územním plánem navrhovány Současná průmyslová výroba je ve městě soustředěna ve výrobní zóně u nádraží na Malé Straně a v prostoru za autobusovým nádražím. Na druhém pravém břehu jsou výrobní podniky specializovány na čistou kovovýrobu a dále na podniky služeb. Hlavní průmyslová zátěž města je tudíž soustředěna v jihozápadní části města u nádraží a kromě plošně nejrozsáhlejší výrobní plochy cihelna Wienerberger jsou zde soustředěny menší výrobní provozy a filiálky výrobních podniků se sídlem mimo město. Tato zóna jako celek je zavlečkována a cílově zde lze vybudovat velice efektivní skladová hospodářství. Plošné


87


listopad 2004

rezervy pro další zástavu jsou zde značně omezeny, z toho důvodu je územním plánem navržena územní rezerva výrobních ploch za autobusovým nádražím směrem jižním. Při zpracování územně plánovací dokumentace města Týn nad Vltavou vycházel zpracovatel územního plánu ze zásad a podmínek kvantitativní i kvalitativní ochrany zemědělského půdního fondu, formulovaných závaznými právními předpisy. Jednotlivé záměry jsou situovány v současně zastavěném území obce, popřípadě na něj přímo navazují. Přímo v současně zastavěném území obce se nachází více než 25% plochy. Pro další urbanistické využití je navržen areál bývalých kasáren. Jednoznačně plošně nejrozsáhlejším záměrem je výstavba golfového hřiště. Hřiště je situováno při jihovýchodním okraji města na levém břehu řeky Vltavy. Navržená plocha činí cca 62 ha, z čehož je cca 33 ha ploch náležejících do zemědělského půdního fondu. Z celé rozlohy golfového hřiště skotského typu běžně zaujímají plochy terénně upravené včetně stavby golfového klubu a parkoviště cca 0,5 – 1%. Z celkové plochy navrhované pro stavby pro bydlení je cca 80% tvořeno půdami zařazenými do IV. a V. třídy ochrany půdy. Největší zábor půd v I. třídě ochrany je navrhován pro chov koní a výstavbu zázemí a jezdeckého areálu. Jedná se v podstatě o jinou formu zemědělského obhospodařování pozemků. Trasy komunikací jsou vedeny tak, aby nedošlo k narušení organizace zemědělského půdního fondu a přitom byla zajištěna přístupnost okolních pozemků. Většina území řešená územním plánem města byla posouzena v rámci již zpracovaných regulačních plánů přejatých do návrhu územně plánovací dokumentace.

-

-

-

-

Oproti návrhu územního plánu došlo v návrhu k následujícím změnám: Nejrozsáhlejší změnou v Týně nad Vltavou je nové umístění golfového hřiště v jižní části města. Změna byla vyvolána požadavkem Pozemkového fondu ČR, který s navrhovaným využitím s odvoláním na § 29 zák.č. 229/1991 Sb. nesouhlasí. V lokalitě č. 2 pro sádky došlo ke zmenšení požadované plochy o více než 2 hektary. V lokalitách č. 13 (varianta umístění sportovního hřiště) a č. 14 došlo ke změně návrhu funkčního využití území na plochy pro obchod a služby, z ohledem na průchodnost varianty 1 umístění hřiště v lokalitě č. 12. U lokalit č. 24 a 31 došlo k přemístění na základě nemožnosti realizovat předpokládané záměry v původních lokalitách ve vztahu k vlastnickým vztahům, tzn vlastníci dotčených pozemků nehodlali připustit navrhované využití ploch. Dále došlo k rozšíření územního plánu o lokality č. 37 – 41, které vyplynulo ze schváleného souborného stanoviska. Totéž se týká i změn v jednotlivých sídlech, tj. Koloděje na Lužnicí lokalita č. 2, 8 a 9, Netěchovice lokalita č. 2, Nuzice lokalita č. 1 a 4 a Předčice lokalita č. 1.

Celkově lze návrhA územního plánu shrnout tak, že jednotlivé záměry respektují požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu, v maximální možné míře využívají půdy se středním a nízkým stupněm ochrany, nenarušují organizaci ZPF, vzhledem k navrhované etapizaci (bude zakotvena do závazných regulativů) zabírají jen nejnutnější plochy ZPF a přitom umožňují dostatečný rozvoj jak města samotného, tak i sídel spadajících do jeho správního území.


88


listopad 2004

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Všeobecné údaje o lesích ve správním území města Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou 4 303 2 504

Správní území Výměra celkem(ha) Výměra lesů (ha)

Kategorie lesů: Lesy kategorie les hospodářský Lesy zvláštního určení – obora Litoradlice - okolí Židovy strouhy Druhová skladba – cca 80% tvoří jehličnaté dřeviny (a to především borovice a smrk). Věková skladba – je rovnoměrně rozložena Ve správním území obce nejsou navrženy pozemky k zalesnění. Pozemky určené k plnění funkcí lesa budou návrhem dotčeny. Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa ve správním území města Týn nad Vltavou Katastrální území

Parcelní číslo

Navržená lokalita

Funkční využití

číslo Týn nad Vltavou

205/1 - část

Kolodějě nad Kužnicí

82/1 - část

28

Plocha záboru ha

Obytné plochy

0,030

Přeložka silnice II/105

0,20

celkem

0,230

Ve správním území obce jsou navrženy k zástavbě pozemky, které zasahují do ochranného pásma lesů. Ochranné pásmo činí 50m od okraje pozemku určeného k plnění funkce lesa. Jedná se o části těchto navržených lokalit: K.ú. Týn nad Vltavou lokalita číslo 2 (areál ČRS), č. 16 ( výroba ), č. 28 ( obytná zástavba), č. 18 ( golfové hřiště) K.ú. Koloděje nad Lužnicí lokalita číslo 4 ( obytná zástavba) V případě výstavby objektů (včetně oplocení) v ochranném pásmu lesa je nutné podat žádost o udělení výjimky z OP lesa příslušnému orgánu státní správy lesů. Pokud ve správním území existují disproporce vzniklé dřívější rekreační nebo sportovní zástavbou na lesních pozemcích bez jejich odnětí plnění funkcí lesa, a to především v chatových lokalitách), ve kterých byly stavby povoleny podle dříve platných předpisů


89


listopad 2004

( pomocí institutů odlesnění) je povinnost majitelů jednotlivých staveb uvést do souladu skutečný stav ke dni schválení územního plánu obce státní správou lesů s platnými právními předpisy na úseku lesního hospodářství ( např. změna druhu pozemku).

m) NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Navržený územní plán města bude aktualizován na základě potřeb a žádostí občanů, místních firem a nově vzniklých investičních záměrů ze strany dalších podnikatelů a správců nadřazených i místních inženýrských sítí. Aktualizace bude prováděna na žádost obecního úřadu. Důvodem pro aktualizaci může být vyčerpání navržených ploch pro zástavbu, případně změny v koncepci jednotlivých investičních záměrů, eventuelně potřeba pozemkových úprav v sousedství navrhované zástavby a pod. V intervalu 2 let bude zastupitelstvem města na programu jeho jednání a za účasti zpracovatele územního plánu vyhodnocena situace z hlediska možných potřeb aktualizace územního plánu a to nejen dle počtu žádostí fyzických a právnických osob, ale z eventuelně nových potřeb města, které v době projednávání a schvalování územního plánu nebyly známy.


90


listopad 2004

C.TABULKOVÁ ČÁST TÝN NAD VLTAVOU Současné zastavěné území města Plocha Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 96 rodinné domy vč. zahrad Obytné-panelové sídliště 18 vč. vyhražené zeleně Smíšená výstavba obytná s 2 podnikáním Občanská vybavenost 18 Samostatné zahrady, 9 zahrádkářské kolonie Technická a dopravní 6 vybavenost Výroba, průmysl, slady 50 Sport 7,5 Individuální rekreace 5 Hromadná rekreace 2 Zemědělství 8 Veřejná zeleň 4,5 PLOCHA CELKEM…………226

Navržené zastavitelné plochy nebo Plocha Funkční plocha celkem Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 54 150 rodinné domy vč. zahrad Obytné-panelové sídliště vč. 18 vyhražené zeleně Smíšená výstavba obytná s 13,1 15,1 podnikáním Občanská vybavenost 7 25 Samostatné zahrady, 3,8 12,8 zahrádkářské kolonie Technická a dopravní 2,2 8,2 vybavenost Výroba, průmysl, slady 33 83 Sport 73,7 81,2 Individuální rekreace 5 Hromadná rekreace 2 Zemědělství 8 Veřejná zeleň 0,9 5,4 Město (místní části) PLOCHA CELKEM…………..177,2 celkem………………413,7

JAROŠOVICE Současné zastavěné území místní části Plocha Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 1,6 rodinné domy vč. zahrad Zahrady Zemědělství 12,1

Navržené zastavitelné plochy místní části Plocha Funkční plocha celkem Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 1,6 rodinné domy vč. zahrad 1,2 1,2 Zemědělství 12,1 Město (místní části) PLOCHA CELKEM…………..13,7 PLOCHA CELKEM……………0 celkem………………..14,9


91


listopad 2004

KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ Současné zastavěné území místní části Plocha Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 18 rodinné domy vč. zahrad Občanská vybavenost 3 Samostatné zahrady, 3,5 zahrádkářské kolonie Technická a dopravní 0,3 vybavenost Sport 1 Individuální rekreace 10,5 Hromadná rekreace 1,5 PLOCHA CELKEM………..

Navržené zastavitelné plochy místní části Plocha Funkční plocha celkem Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 5,4 23,4 rodinné domy vč. zahrad Občanská vybavenost 0,1 3,1 Samostatné zahrady, 3,5 zahrádkářské kolonie Technická a dopravní 0,2 0,5 vybavenost Sport 1 Individuální rekreace 10,5 Hromadná rekreace 1,5 Město (místní části) 37,8 PLOCHA CELKEM………….….5,2 celkem………………43,5

PŘEDČICE Současné zastavěné území místní části Plocha Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, rodinné domy vč. zahrad Občanská vybavenost 9,9 Technická a dopravní vybavenost Veřejná zeleň Zemědělství 2,4

Navržené zastavitelné plochy místní části Plocha Funkční plocha celkem Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 2,2 rodinné domy vč. zahrad Občanská vybavenost 12,2 Technická a dopravní 0,1 vybavenost Veřejná zeleň Zemědělství 2,4 Město (místní části) PLOCHA CELKEM…………..12,3 PLOCHA CELKEM……………..2,3 celkem………………..14,6 NETĚCHOVICE Současné zastavěné území místní části Plocha Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, rodinné domy vč. zahrad Smíšená výstavba obytná s podnikáním 16,9 Občanská vybavenost Sport Veřejná zeleň Výroba Zemědělství 1,5

Navržené zastavitelné plochy místní části Plocha Funkční plocha celkem Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 1,1 rodinné domy vč. zahrad Smíšená výstavba obytná s podnikáním 18 Občanská vybavenost Sport Veřejná zeleň 0,9 0,9 Zemědělství 1,5 Město (místní části) PLOCHA CELKEM…………..18,4 PLOCHA CELKEM……………..1,1 celkem………………..20,4


92


NUZICE Současné zastavěné území místní části Plocha Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, rodinné domy vč. zahrad Smíšená výstavba obytná s podnikáním Občanská vybavenost 15 Samostatné zahrady, zahrádkářské kolonie Sport Veřejná zeleň Technická a dopravní vybavenost Individuální rekreace 0,1 Hromadná rekreace 1,2 Zemědělství 1,9

listopad 2004

Navržené zastavitelné plochy místní části Plocha Funkční plocha celkem Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 1,4 rodinné domy vč. zahrad Smíšená výstavba obytná s podnikáním Občanská vybavenost 16,4 Samostatné zahrady, zahrádkářské kolonie Sport 0,2 Individuální rekreace Hromadná rekreace Zemědělství

0,1 1,2 1,9

PLOCHA CELKEM…………..18,2 PLOCHA CELKEM……………..1,2

HNĚVKOVICE Současné zastavěné území místní části Plocha Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, rodinné domy vč. zahrad Smíšená výstavba obytná s podnikáním Samostatné zahrady, 7,8 zahrádkářské kolonie Sport Veřejná zeleň Technická a dopravní vybavenost Občanská vybavenost 5,4

0,2

Město (místní části) celkem………………..19,8

Navržené zastavitelné plochy místní části Plocha Funkční plocha celkem Název funkční plochy v ha Obytné-původní zástavba, 1,6 rodinné domy vč. zahrad Smíšená výstavba obytná s 2,8 podnikáním 16,4 Samostatné zahrady, 2,2 zahrádkářské kolonie Sport 0,3 0,1

0,2

PLOCHA CELKEM…………..13,2 PLOCHA CELKEM……………..1,2

Město (místní části) celkem………………..19,8

Občanská vybavenost


93


listopad 2004

D. ZÁVAZNÁ ČÁST Urbanistická koncepce Město Týn nad Vltavou Princip organizace městských funkcí je navržen systémem členění blokového uspořádání na celé ploše města po obou stranách řeky. Umístění nových ploch pro zástavbu: ‫ ־‬v městském centru s vyšší občanskou vybaveností jsou navrženy dostavby proluk pro obytnou a smíšenou zástavbou ‫ ־‬v městských čtvrtích s obytnou zástavbou t.z. západně a východně městského centra a v obytné části Malé Strany je navrženo doplnění městské vybavenosti ‫ ־‬městská čtvrť se smíšenou zástavbou obytnou s areály nevýrobních a výrobních služeb (čistého průmyslu bez škodlivého vlivu na okolní obytné prostředí) t.j. severní část města u areálu Stavokonstrukcí je doplněna obytnou zástavbou a ‫ ־‬zastavěná část města nad Podskalím je v sousedství areálu Mikrony doplněná plochami pro výrobní činnost a obytnou zástavbu ‫ ־‬okrsek průmyslové výroby soustředěný podél železniční tratě a nádraží v prostoru Malá Strana – je zcela funkčně a pozemkově stabilizována Tato výrobní zóna je plošně uzavřena. ‫ ־‬ve smíšené zóně v části Malá Strana jih zahrnující původní obytnou Malou Stranu u řeky, vojenský areál a podniky průmyslových služeb v prostoru za autobusovým nádražím je navrženo podstatné rozšíření zástavby pro další rozvoj podnikatelských aktivit včetně nevýrobních služeb. V zázemí současně zastavěného území jsou navrženy potřebné sportovní plochy pro budoucí městský areál občanské vybavenosti, jehož součástí je i postupná přestavba areálu kasáren uvolněných pro potřeby města. Tyto sportovní plochy dále budou tvořit zázemí i pro stávající gymnázium. Navržená dostavba proluk a přestavba stávajících objektů v jádru města musí respektovat historickou situaci umístění objektů a tuto dotvářet odpovídajícím objemovým i architektonickým měřítkem. Plochy určené územním plánem města k zástavbě, zejména na okrajích jeho zastavitelného území, jsou určeny s ohledem na kompaktní a dominantní situaci historického jádra. Pohledové expozice, které téměř na všech okrajích města z jeho historickým jádrem souvisí nesmí být narušeny především ve výškové zonaci této zástavby a budou koncipovány na základě regulačních souvislostí v dalších stupních projektové dokumentace ( regulační plán pro návrh konkrétní lokality). Koloděje nad Lužnicí Cílem navržené urbanistické koncepce je funkční i architektonická stabilita místní části Koloděje formou dostavby pro trvalou obytnou stabilitu sídla a nebo trvalé využívání objektů pro celoroční rekreaci. Z těchto důvodů územní plán navrhuje pro uvedenou zástavbu plochy v dostupných prolukových situacích zejména pro I. etapu formou obestavění místní komunikace v lokalitě Vesce na pravém břehu Lužnice a v další etapě jsou koncipovány pro rekreačně obytnou zástavbu charakteru obytných domů podél místní komunikace do sousedních Netěchovic. Plochy chatových a zahrádkářských lokalit v zaplavovaném území budou částečně ochráněny návrhem protipovodňových opatření.


94


listopad 2004

Osada Hněvkovice na pravém a levém břehu Vltavy Je navržena nová obytnou a rekreační zástavba v prolukách a na okrajových pozemcích osady na levém břehu řeky. Areál středního odborného učiliště je územně, funkčně i technicky stabilizován a je plošně uzavřen. Předčice S ohledem na prioritu čistě obytné funkce je zde navrženo rozšíření obytné zástavby na volné plochy ve směru do Týna nad Vltavou. Netěchovice V nejnižší části osady – lokalita Humna je vyčleněna plocha pro dostavbu rodinných domů, případně i s rekreační funkcí. Na okraji současně zastavěného území podél komunikace II. třídy směr na Bechyni je navržena plocha pro výrobu a podnikání. Nuzice . V rámci stabilizace této osady jsou zde navrženy rezervní pozemky pro výstavbu rodinných popřípadě rekreačních domů. Součástí řešení osady Nuzice je též rekreační lokalita Červený mlýn. Její řešení obsahuje návrh dostavby chat do proluky mezi stávající zástavbou kempu a tábořiště a restaurací a ubytovnou Červený mlýn. Jarošovice Je navrženo využití proluky tvořené výsečí místních komunikací a sice mezi obytným a provozním územím zemědělského areálu pro realizaci zahrad.

Uspořádání funkčních ploch a podmínky jejich využití Zastavitelná území ve správním území města Týn nad Vltavou jsou členěna dle funkční zonace na : - obytné plochy- rodinné domy (historické bytové domy), dvory, hospodářské objekty, zahrady - obytné plochy – panelové sídliště včetně vyhražené zeleně - občanskou vybavenost - smíšenou zástavbu ( bydlení se službami a drobným podnikáním) - zemědělskou výrobu - výrobu, průmysl a podnikání - sport - rekreaci individuální - rekreaci hromadnou - samostatné zahrady a zahrádkářské kolonie - technickou a dopravní vybavenost Nezastavěné plochy jsou v zastavitelném území dále členěny na: - veřejnou zeleň - vyhraženou zeleň - vzrostlou soliterní a liniovou zeleň Plochy v krajině jsou členěny na:


95


listopad 2004

- louky - lesy - pole - vodní plochy a toky - rekultivaci těžebního prostoru •

Podmínky využití obytných ploch:


zřizovat a provozovat na tomto území stavby pro bydlení městského charakteru rodinné domy, které mají odpovídající zázemí užitkové a okrasné zahrady bytové domy, které mají odpovídající zázemí vyhražené zeleně

‫־‬

možnost výstavby doplňkových objektů pro zajištění údržby zahrad a zeleně

‫־‬

parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území

‫־‬

zřizovat a provozovat občanskou vybavenost

‫־‬

výška RD max. 2 nadzemní podlaží + obyvatelné podkroví

‫־‬

bytové domy max. výšky do třech nadzemních podlaží + obyvatelné podkroví


zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost, která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity

Nepřípustné

•

‫־‬


‫־‬

stavby pro výrobu většího rozsahu, haly, velké skladové prostory

‫־‬

velkokapacitní stavby občanského vybavení

‫־‬

velkokapacitní stavby pro dopravu

‫־‬

velkokapacitní stavby technického vybavení

Podmínky využití ploch pro občanskou vybavenost


Objekty občanské vybavenosti - výšková zonace a funkčně objemové podmínky budou posuzovány individeálně především s ohledem na přímé sousedství navazující zástavby

‫־‬


‫־‬

zeleň parková, travnaté plochy


96


listopad 2004


Byt majitele nebo správce


•


Podmínky využití smíšených ploch ( bydlení se službami)

Přípustní ‫־‬

objekty bydlení budou polyfunkční a sice mohou obsahovat byty a provozovny služeb v souladu s provozováním funkce hlavní

‫־‬

objekty smíšené zástavby v památkové zóně budou svými proporcemi celkovým vzhledem shodné nebo rachitektonicky úměrné charakteru zástavby městské památkové zóny

‫־‬


‫־‬

možnost výstavby hřišť a objektů pro sport


jiné funkční využití

• Podmínky využití ploch pro výrobu a podnikatelskou činnost: Přípustné ‫־‬

plochy výrobní nebo skladovací do 3 nadzemních podlaží, s výrobní halovou zástavbou

‫־‬

parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území

popřípadě


byt majitele firmy, případně byt správce



• Podmínky pro využití ploch technické vybavenosti a dopravy Přípustné ‫ ־‬výstavba zařízení související bezprostředně s danou funkcí staveb dopravních, energetických a vodohospodářských Podmíněné


97


listopad 2004

do doby realizace navržených záměrů lze návrhové zóny využívat pro dočasná zařízení

Nepřípustné veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí •

Podmínky využití ploch pro sport:


zřizovat jednoúčelová i víceúčelová hřiště, půjčovny kol a sportovních potřeb

‫־‬

výstavba objektu pro šatny, umývárny, sklad sportovního náčiní, dílnu pro rychlou opravu a údržbu sportovních potřeb, objekt pro klubovou činnost, občerstvení

‫־‬

výstavba altánků, krytého sezení, osazení laviček

‫־‬

zeleň parková, travnaté plochy pro oddech, slunění

‫־‬


‫־‬

plocha nezbytně nutná pro parkoviště osobních automobilů


•

Jiné využití než sportovní činnost

Podmínky využití ploch pro rekreaci:


výstavba rekreačních zařízení a stanových tábořišť

‫־‬

výstavba objektů sociálního zařízení

‫־‬

zřizovat víceúčelová hřiště, půjčovny jízdních kol a sportovních potřeb

‫־‬

výstavba dílny pro rychlou opravu a údržbu sportovních potřeb a jízdních kol

‫־‬

výstavba altánků, osazení laviček

‫־‬

parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným

‫־‬

využitím území

‫־‬



Jiná než rekreační činnost

• Podmínky pro využití ploch pro samostatné zahrady a zahrádkářské kolonie Přípustné ‫ ־‬Možnost výstavby objektu pro údržbu zahrady Nepřípustné ‫־‬



98


listopad 2004

• Zemědělská výroba Přípustné ‫־‬

zřizovat objekty zemědělské výroby odpovídající charakterem a objemem okolní zástavbě

‫־‬

zřizovat objekty pro skladové hospodářství odpovídající charakterem a objemem okolní zástavbě

‫־‬

parkovací a odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území

Podmíněné ‫ ־‬zařízení pro ekologicky čistou výrobu a služby nezemědělského charakteru Nepřípustné ‫ ־‬jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami

Podmínky pro využití ploch ve volné krajině • Louky ( trvalé travní porosty) Přípustné ‫ ־‬intenzivní a extenzivní hospodaření na trvalých travních porostech ‫ ־‬zřizování pastvin ‫ ־‬výstavba přístřešků, které slouží k ochraně zvířat před nepřízní počasí při sezónním chovu na pastvinách Podmíněné ‫ ־‬umisťovat jednoduché stavby zemědělské výroby ( např. seníky, včelíny, bažantnice apod.) ‫ ־‬zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území ‫ ־‬zřizovat vodní plochy a toky ‫ ־‬zornění TTP pokud nedojde k ohrožení území erozí ‫ ־‬zalesnění Nepřípustné ‫־‬


• Přípustné

Orná půda


intenzivní a extenzivní hospodaření s ornou půdou provádět změnu kultury na trvalý travní porost

‫־‬

zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území zřizovat vodní plochy a toky

Nepřípustné


99

ÚPO města Týn nad Vltavou ‫־‬ • Přípustné

listopad 2004

zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná, nebo podmíněně přípustná Lesy

‫־‬ Podmíněné ‫־‬ ‫־‬

Využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa v souladu se zákonem o lesích Zřizovat a provozovat účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního významu zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území

Nepřípustné ‫־‬ • Přípustné

zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná, nebo podmíněně přípustná Vodní plochy a toky


ponechat stávající způsob využití těchto ploch zásahy do vodních ploch, toků a území s nimi bezprostředně souvisejícího nutné pro stabilizaci vodních poměrů v území zřizovat sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území kolmo na vodní toky, případně nejkratším možným způsobem přes, nebo pod vodní hladinou

Nepřípustné ‫ ־‬zřizovat a provozovat jakákoliv nová zařízení (zejména stavby), nesouvisející s využitím vodní plochy a to včetně rekreačních staveb a zařízení a dále pak funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustn, nebo podmíněně přípustné •

Plochy ve volné krajině zařazené do prvků ÚSES - biocentra



‫־‬

využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám

‫־‬

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, aby nedošlo ke znemožnění pro budoucí využití navrhovaných a současně funkčních biocenter


pouze ve vyjímečných případech bezpodmínečně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra.




100


‫־‬ ‫־‬ •

listopad 2004

jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu ploch, které jsou potřebné k založení chybějících prvků ÚSES veškeré stavby mimo podmínečně přípustných odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod.

Plochy ve volné krajině zařazené do prvků ÚSES - biokoridory



‫־‬

využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření ( trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru

‫־‬

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, aby nedošlo ke znemožnění pro budoucí využití navrhovaných a současně funkčních ploch biokoridorů


nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění liniových staveb pokud možno jen kolmo na biokoridory a v co nejmenším rozsahu.



‫־‬

jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu ploch, které jsou potřebné k založení chybějících prvků ÚSES

‫־‬

veškeré stavby mimo podmínečně přípustných, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod.

Ve správním území města Týn nad Vltavou je nutné respektovat veškeré stávající vojenské objekty a zařízení včetně jejich ochranných pásem. Návrh řešení výstavby přes vojenský areál Jaselských kasáren v Týně nad Vltavou bude odvislý od uvolnění tohoto majetku z příslušnosti hospodaření ČR – MO a předání celého vojenského areálu dalšímu subjektu. Z analýzy vypočtených hodnot hluku ze silniční dopravy vyplývá, že prakticky všechny průtahové úseky silnic II. třídy a ze silnic III. třídy silnice III/0235 (Havlíčkova ulice) a III/12219 (Bohunická ulice) jsou zdrojem nadlimitního hluku a bude proto nutno u nově navrhovaných objektů podél těchto silnic prokazovat v dalších stupních projektové dokumentace vlivy hluku z dopravy a případně navrhnout použití pasivních protihlukových opatření.


101


listopad 2004

V případě realizace sportovního letiště v lokalitě mezi sídly Předčice a Jarošovice je nutno doložit hlukovou studii zpracovanou v souladu s nařízením vlády ČR č. 502/2000Sb. v pl. zn. a projednat tento záměr s orgánem ochrany veřejného zdraví

Limity využití území Výstupní limity Výstupní limity pro využití území v návrhu ÚPO Týn nad Vltavou jsou určeny pro zabezpečení území z titulu funkce dopravy, vodního hospodářství, energetiky, rozvojových ploch a ochrany přírody • Doprava ‫ ־‬Přeložka silnice II/122 směr Bechyně ‫ ־‬Přeložka silnice II/105 směr Milevsko ‫ ־‬Spojnice silnic II/147 a II/159 směr Veselí nad Lužnicí a směr Soběslav ‫ ־‬Propojení průmyslové zóny Nad autobosovým nádražím se silnicí II/105 ‫ ־‬Přemostění Vltavy ‫ ־‬Návrhy a úpravy obslužných komunikací včetně parkovacích ploch ‫ ־‬Parkoviště pro kamiony ‫ ־‬Vodní cesta ‫ ־‬Navržená pěší a cyklistická propojení • Vodního hospodářství ‫ ־‬Zásobovací řad Netěchovice Nuzice ‫ ־‬Alternativní napojení Netěchovic a Nuzic z prameniště Hlinky ‫ ־‬Napojení vodojemu v Jarošovicích z vodárenské soustavy Jižní Čechy ‫ ־‬Napojení Hněvkovic z vodovodního řadu v Týně ‫ ־‬Kanalizační řad z Netěchovic na ČOV Koloděje ‫ ־‬Navržená ČOV V Nuzicích a Předčicích ‫ ־‬Navržené kanalizační a vodovodní řady v zastavitelných územích města a jeho místních částí ‫ ־‬Protipovodňová opatření v celém správním území města • Energetika ‫ ־‬Navržené trafostanice včetně přípojek ‫ ־‬Přeložka VN v lokalitě Pod Prachárnou ‫ ־‬Nové vedení VN průmyslová zóna ‫ ־‬Funkční propojení vtl plynovodů ‫ ־‬VTL přípojky + regulační stanice pro Netěchovice, Nuzice, Jarošovice, Předčice, Červený vrch ‫ ־‬STL plynovod Netěchovice – Koloděje - Hosty ‫ ־‬STL plynovod pro navržený nákladní přístav ‫ ־‬Navržený STL plynovod v zastavitelných územích města a jeho místních částí ‫ ־‬Navržený horkovod v zastavitelném území města • Navržené rozvojové plochy pro zástavbu, sport, rekreaci, zeleň a vodní plochy v celém správním území města • ‫־‬

Ochrana přírody Návrh místního územního systému ekologické stability.


102


listopad 2004

Návrh dopravní a technické infrastruktury a nakládání s odpady Doprava silnice II/105 (Praha) - Jesenice - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany - Petrovice Milevsko – Bernartice - Dražíč - Týn n. Vlt. - Hluboká n. Vlt. - (České Budějovice). ‫ ־‬V úseku před Kolodějemi (v km cca 98.0 – 99.0) navržena přeložka v naznačené poloze (s přiblížením k okraji zastavěného území místní části Vesce). ‫ ־‬Průtah silnice II/105 městem je v předloženém dopravním návrhu územně považován za územně stabilizovaný. Stykovou křižovatku s Budějovickou ulicí na jižním okraji města navrženo doplnit na průsečnou přidáním čtvrtého ramene pro dopravní zpřístupnění navržené přilehlé podnikatelské zóny Stávající šířkové uspořádání v centrální části průtahu považováno pro návrhové období předkládaného územního plánu za územně stabilizované, nicméně pro výhledovou možnost rozšíření centrálního úseku průtahu (mezi křižovatkami s Děkanskou/Legií a Budějovickou) na čtyřpruh je v předloženém návrhu respektována územní rezerva v šířce cca 25 m. Předložený dopravní návrh počítá s doplněním chodníků, respektive stezky pro pěší a cyklisty (zejména mezi Jiráskovou a Milevskou ulicí kolem hřbitova a fotbalového hřiště) a zřízením podchodu pro pěší (a cyklisty) v prostoru před křižovatkou s Milevskou ulicí. ‫ ־‬Úsek silnice II/105 jižně Týna je územně stabilizován; jedinou výjimkou je styková křižovatka se silnicí II/141 (na jižním okraji území města – v lokalitě „U Bulků“), kterou předpokládá dopravní návrh upravit na malou okružní s doplněním čtvrtého ramene (navazující na stávající panelovou vojenskou komunikaci s předpokladem její úpravy na městskou komunikaci obslužného charakteru). Silnice II/122 Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vlt.- Dříteň Netolice - Lhenice - Smědeč – Ktiš ‫ ־‬Dopravní návrh předkládá návrh přeložek vedených mimo zastavěná území místních částí Nuzice a Netěchovice Silnice by měla být upravena v celé délce průtahu řešeným územím města do homogenních parametrů šířkové kategorie S 9.5/70. Silnice II/141 (Týn n. Vlt.) - Číčenice - Vodňany - Bavorov - Prachatice - Libínské Sedlo - Volary se území města pouze dotýká; silnice se odpojuje ze silnice II/105 v křižovatce jižně města v lokalitě „u Bulků“. ‫־‬

Úpravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 9.5/70.

‫־‬

Návrh úpravy křižovatky se silnicí II/105 na malou okružní popsán výše.

Silnice II/147 Týn n. Vlt. - Žimutice - Dolní Bukovsko - Sviny - Veselí n. Luž. - Drahov Kardašova Řečice má regionální dopravní význam. ‫־‬

Silnice by měla být upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/60.

‫־‬

v lokalitě „Umrlčí cesta“ navrženo zřízení nové průsečné křižovatky (s předpokladem nápravy nevyhovujících rozhledových poměrů).

Silnice II/159 Písek - křiž. I/20 Nový Dvůr - Tálín - Albrechtice n. Vlt. - (Týn n. Vlt. Dráchov - křiž. I/3 „U sloupu“) ‫־‬

Silnice by měla být postupně upravena do šířkových parametrů kategorie západně Týna S 7.5/60, východně S 7.5/70.

‫־‬

Dopravní návrh předpokládá demolici cca 1 – 2 domů (v prostoru křižovatky s Bohunickou ulicí) a úpravu křižovatky Písecké s Orlickou (a Budějovickou) ulicí na


103


listopad 2004

malou okružní a menší stavební úpravy dalších křižovatek, zejména Budějovická x K Jihotvaru a Budějovická x Bohunická. ‫־‬

Pro zpřístupnění území navrženého k zástavbě na severovýchodním okraji zastavěného území města navrženo zřízení nové průsečné křižovatky (ve vzdálenosti cca 250 m před křižovatkou se silnicí II/122, respektive cca 100 m za stávající křižovatkou s Lipovou ulicí).

‫־‬

Silnice by měla být v úseku od křižovatky se silnicí II/105 k nově navržené křižovatce upravena do podoby městské komunikace, zejména vybavena oboustranným chodníkem.

Silnice III. třídy III/0235 Týn n. Vlt. (Havlíčkova ulice) - Hněvkovice na levém břehu; III/10563 křiž. II/105 - Vesce.. III/10564 Koloděje n. Luž. - Hosty - Doubravka.. III/12219 Týn n. Vlt. (Bohunická ulice) - Bohunice - křiž. II/141 u Temelína III/1220 křiž. III/1221 Podhájí - hráz Hněvkovické přehrady - Hněvkovice na pravém břehu. III/1471 křiž. II/147 - Předčice. III/1472 Týn n. Vlt. - (Podskalí) - Hněvkovice pravý břeh - Horní Kněžeklady Pořežany - Kostelec - Poněšice - Hluboká n. Vlt., Zámostí. ‫ ־‬Dopravní návrh považuje trasy všech uvedených silnic za územně stabilizované. ‫ ־‬Postupně by měly být všechny upraveny do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/50 (případně S 6.5/50) Obslužné silnice C1 ‫ ־‬úprava na šířku vozovky 7.0 m (2 x jízdní pruh šířky 3.0 m + 2 x vodící proužek 0.50 m), nejméně však (ty, u kterých lze předpokládat nižší podíl těžké nákladní dopravy) na šířku vozovky 6.0 m (2 x 2.75 výjimečná šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící proužek) a doplněny pokud možno oboustranným chodníkem šířky 2.25 m (nejméně však 1.50 m). Obslužné silnice C2, C3 ‫ ־‬u stávajících komunikací zpřístupňujících objekty bydlení (obytné zóny) je nezbytné počítat s úpravou na šířku vozovky pokud možno 6.0 m (2 x 2.75 výjimečná šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící proužek) doplněné chodníkem šířky minimálně 1.50 m Vodní doprava ‫־‬

‫־‬ ‫־‬

Při stávajícím osobním přístavu na pravém břehu Vltavy u parku v Puchmayerově ulici (pod starým mostem) je navržena plocha pro možnost vybudování zázemí přístaviště. Územní rezerva pro nákladní přístav je navržena v prostoru u čistírny odpadních vod. V lokalitě Hněvkovice je navržena rekonstrukce stávajícího jezu s plavební komorou


104

ÚPO města Týn nad Vltavou ‫־‬ ‫־‬

listopad 2004

45 x 6,0 x 3,0 m. a prohrábkou dna pod Hněvkovicemi ( možný konflikt s potrubím tranzitního plynovodu v místě jeho podchodu pod řekou). Zvednutím starého ocelového mostu o cca 1,9m (kvůli jeho nedostatečné podjezdné výšce) a s prohrábkou dna.

Vodní hospodářství Zásobování vodou Týn nad Vltavou ‫ ־‬systém zásobování pitnou vodou zůstává zachován. ‫ ־‬Vodovodní síť je prodloužena k uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. Jarošovice ‫ ־‬Je navrženo napojení stávajícího vodovodu z prameniště Hlinky na vodárenskou soustavu Římov z řadu V. Depot - VDJ Netěchovice Koloděje, Vesce ‫ ־‬Pro část zástavby je v provozu původní zdroj s čerpací stanicí a je navrženo přepojení této zástavby na veřejnou síť z vodárenské soustavy Římov ‫ ־‬Vodovodní síť je prodloužena k nenapojené stávající a navržené zástavbě, a je dle možností zokruhována. ‫ ־‬U části navrhovaných objektů podél místní komunikace Koloděje – Netěchovice pod přerušovací komorou bude nutno řešit posílení tlaku pro tyto objekty (individuálně, nebo společnou ATS). Netěchovice, Nuzice ‫ ־‬Je navrženo napojení sídel Netěchovice a Nuzice na vodárenskou soustavu Římov ‫ ־‬Vodovodní síť je navržena k stávající a uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. Předčice ‫ ־‬Je navrženo zřízení AT stanice Předčice ‫ ־‬Vodovodní síť je rozvedena k stávající a uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. Břehy ‫ ־‬Návrh vychází ze zpracovaného projektu k ÚŘ - Vodovod Břehy Bude využito stávajícího odkalovacího potrubí a zřízena nová šachta s redukčním ventilem a vybudována větevná rozvodná síť po celém sídle. Červený Mlýn - rekreační osada ‫ ־‬Stávající systém individuálního zásobení se předpokládá zachovat. Hněvkovice ‫־‬

Stávající systém zásobení bude na pravém břehu zachován, vodovodní síť je prodloužena k nenapojené stávající a uvažované zástavbě

‫־‬

zástavba na levém břehu Hněvkovic bude napojena řadem z vodovodní sítě Týna nad Vltavou z úrovně prvního tlakového pásma u areálu STS Čihovice. Bude vybudována větevná rozvodná síť po celém sídle


105


listopad 2004

Odkanalizování Týn nad Vltavou ‫ ־‬Návrhové plochy v městě Týn nad Vltavou jsou v návrhu ÚP odkanalizovány z drtivé části oddílným systémem – nové dešťové sběrače vyústěné do Vltavy, Hlinského potoka a místní vodoteče (lokalita Cihelny). Svedení extravilánových vod je navrženo záchytnými příkopy napojenými přes lapače splavenin na samostatné dešťové sběrače v lokalitách Pod rozhlednou, Nad kasárnami a pod výpadovkou na Tábor. Splaškové vody budou odváděny převážně splaškovou kanalizací napojenou na stávající kanalizační síť města ‫ ־‬Pro řešení vod z přívalových dešťů ve stávajícím intravilánu jsou navrženy úpravy stávající kanalizace (lokalita Pod viaduktem – lapače splavenin, povrchové odvodnění – záchytné žlaby) nebo nová dešťová kanalizace (Vinařického náměstí – přívalové vody z parku). Jarošovice ‫ ־‬Vzhledem k velikosti sídla a na stávající způsob likvidace odpadních vod navrhujeme likvidaci splaškových vod uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny Při navrhování a umisťování domovních mikročistíren je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou eventuelně využívány. ‫ ־‬Jako další možnost je akumulace splaškových vod v bezodtokých jímkách (žumpy) a jejich svoz na některou z ČOV k tomu vhodnou. Koloděje nad Lužnicí ‫ ־‬Návrhové plochy v Kolodějích jsou v návrhu ÚP odkanalizovány z části oddílným systémem – nové dešťové sběrače vyústěné do Lužnice a zároveň k zachycení vody z přívalových dešťů v lokalitách (podél cesty do Netěchovic). V této zástavbě je navržena splašková kanalizace. Zbylá část navrhované a nenapojené stávající zástavby bude odkanalizována jednotným systémem. ‫ ־‬Z provozního hlediska je navrženo vybudování nového kanalizačního sběrače na ČOV v úseku od pošty k ČOV Netěchovice ‫ ־‬Netěchovice budou připojeny na ČOV Koloděje nad Lužnicí přes kanalizační síť v Kolodějích. Nuzice ‫ ־‬Je navrženo zřízení ČOV pro celé sídlo. Předčice ‫ ־‬V návrhu ÚP je odkanalizování a čištění odpadních vod řešeno vybudováním centrální ČOV. ‫ ־‬Jako řešení, než dojde k vybudování centrální ČOV, bude řešeno čištění odpadních vod pomocí domovních ČOV (např. septik + zemní filtr, balené mikročistírny) v kombinaci s jímkami na vyvážení.


106


listopad 2004

Osady Břehy a Červený Mlýn ‫ ־‬Vzhledem k velikosti obou sídel a na stávající způsob likvidace odpadních vod navrhujeme likvidaci splaškových vod uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny Při navrhování a umisťování domovních mikročistíren je potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které mohou být eventuelně využívány. ‫ ־‬Jako další možnost je akumulace splaškových vod v bezodtokých jímkách (žumpy) a jejich svoz na některou z ČOV k tomu vhodnou. Hněvkovice ‫־‬

Stávající systém odkanalizování na pravém břehu bude zachován, předpokládá se napojení navrhovaných objektů na kanalizační síť a ČOV učiliště – dostatečná kapacita stávající ČOV.

‫־‬

Levý břeh - je navrženo zřízení centrální ČOV pro celé sídlo na levém břehu. Technologie ČOV – nízkozatěžovaná aktivace.

Energetika Zásobování el. energií Týn nad Vltavou ‫ ־‬Elektrické topení většího rozsahu se neuvažuje, bude povolováno pouze v místech s výkonovou rezervou v NN a VN zařízeních. ‫ ־‬S ohledem na navýšení předpokládaného soudobého příkonu o cca 2,1 MW proti stávajícímu zatížení se uvažuje s výstavbou nového dvojnásobného vedení 22 kV z TR Křtěnov. Nové vedení bude v prostoru průmyslové zóny u autobusového nádraží připojeno na stávající venkovní vedení. ‫ ־‬RD Pod Prachárnou se napojí na elektřinu ze stávající trafostanice 22/0,4 kV – Jatky, po úpravě TS se do lokality zatáhne posilující kabel NN. ‫ ־‬V lokalitě nad „Alejí Míru“ až po Milevskou je navrhován kabel VN a náhrada stávající sloupové BTS Autoservis za stanici zděnou V prostoru „Pod Prachárnou“ se zdemontuje stávající kabelový svod VN, sespojí se s novým kabelem, který projde přes novou TS celou lokalitou až TS Autoservis. TS Autoservis se nahradí za zděnou (kabelovou) v provedení 2x630 kVA. Zpětné zasmyčkování VN kabelu na venkovní vedení VN se navrhuje ukončit ve východní části na venkovním vedení ‫ ־‬Vybuduje se TS u Hlinského potoka. ‫ ־‬Navrhované bytové domy a RD ve středu města za Priorem (cca 80bj) se napojí sekunderním kabelem ze stávajících trafostanic VJET, Dewetrova, případně Prior. ‫ ־‬RD v lokalitě Zadní Podskalí se napojí na elektřinu jak je řešeno v samostatné studii, tj. z nově vybudované sloupové ST do 400 kVA, viz. výkres. ‫ ־‬Příkon pro výrobní plochy za Mikrotechnou se zajistí ze stávající TS Mikrotechna. ‫ ־‬Krytý plavecký bazén na Malé Straně u základní školy se napojí ze stávající TS Škola. TS je nutné upravit. ‫ ־‬Areál vojenských kasáren posílit novou TS na jihu areálu. Přípojka VN se povede v ochranném pásmu vedení 110 kV. ‫ ־‬V jižní části města se golfový areál připojí na elektřinu ze stávající TS – Statek Čihovice. TS je nutné upravit. ‫ ־‬Napojení průmyslové zóny nad autobusovým nádražím se provede podle zpracované studie. Stávající venkovní vedení k TS Komunální služby a Pekárny se přemístí


107


listopad 2004

severně k oplocení, lokalitou bude veden od TS Penny Market kabel 22 kV, který se ukončí na stávající kmenové lince. Koloděje nad Lužnicí ‫ ־‬Elektrické topení většího rozsahu se neuvažuje, bude povolováno pouze v místech s výkonovou rezervou v NN a VN zařízeních. ‫ ־‬Elektřina pro RD a rekreační objekty na severu nad řekou se zajistí ze stávajících trafostanic T7 a T8. Na obou TS se upraví rozvaděče NN, případně osadí výkonnější transformátor. Navrhovaná zástavba musí plně respektovat stávající ochranná pásma VN. Podle skutečné potřeby se ve výhledu nahradí stávající TS T8 za stanici typu ST do 400 kVA. Z TS se vybuduje ZTV, provedené kabely NN, uloženými do výkopů. Kabelová síť se zasmyčkuje do obou TS. ‫ ־‬Výstavba na východním okraji obce, pod lesem, si výžádá výstavbu nové kabelové TS, typu 1 x 630 kVA. Stanice se zasmyčkuje dvojitým kabelem 22 kV mezi TS T5 a kabelový svod u Povodí. ‫ ־‬RD nad prodejnou se napojí sekunderním kabelem ze stávajícího rozvodu NN. Nuzice ‫ ־‬V jižní části obce se navrhuje výstavba RD. Pokud bude požadován malý příkon upraví se stávající TS a RD se napojí ze sekunderní sítě NN, samostatným kabelem. V případě elektrického topení je nutné na jihozápadě obce vybudovat samostatnou TS, parcela č. 1090/1. Netěchovice ‫ ־‬Na severozápadním okraji obce se rezervuje plocha pro výstavbu RD. Napojení na elektřinu se provede ze stávající sítě NN. Při vyšších požadavcích na příkon se upraví stávající TS a vyvede se samostatný posilující kabel NN. Jarošovice ‫ ־‬V Jarošovicích se nepředpokládá nová výstavba, pouze přirozená modernizace objektů a domácností. Případné požadavky k navýšení příkonu se zajistí ze stávající TS a rozvodu NN. Předčice ‫ ־‬V severní části obce se navrhuje výstavba RD. Pro tyto RD se musí vybudovat nový rozvod NN. V případě, že bude požadován vyšší příkon nebo elektrické vytápění, především pak v západní části obce, je nutné vybudovat novou TS. Trasa přípojky VN je vedena severně nad obcí , částečně v souběhu s vedením 110 kV. TS se umístí na východní okraj parcely č. 562 a bude přístupná z komunikace. lokalita Červený Mlýn ‫ ־‬Navrhuje se několik rekreačních objektů, které se napojí na elektřinu ze stávající TS a rozvodů NN. Hněvkovice ‫ ־‬V rámci výstavby RD na západě je navržena přeložka stávajícího vedení 22kV do prostoru zahrad RD. Lokalita bude napojena z nové TS. Z TS bude posílena celá jižní část obce.


108


listopad 2004

Zásobování teplem ‫־‬

‫־‬ ‫־‬

‫־‬

‫־‬

‫־‬

‫־‬

V návrhu řešení ÚPO Týn nad Vltavou je navržen rozvoj horkovodní soustavy CZT společně s plynofikací tak, aby nedocházelo k nekoordinovanému „dvoucestnému“ zásobování jednotlivých lokalit. Provozování a další rozšiřování soustavy CZT je založeno na předpokladu zachování dodávky tepla z areálu JETE Nad autobusovým nádražím - V souladu s návrhem RP z roku 1999 budou postupně zakládány další úseky horkovodní sítě. Je navrženo provedení částečné přeložky stávající trasy v prostoru u autoservisu ZEKA s ohledem na celkové dispoziční a budoucí dopravní řešení v tomto prostoru. Areál kasáren – Je navrženo napojení areálu ze stávající koncové HV větve ke gymnáziu. V případě vyšších nároků na bude nutné detailně přehodnotit celý uvedený „konec“ sítě. Předběžně je možno uvažovat o výměně části stávajícího horkovodního úseku, nebo napojení nových odběrů přípojkou odbočenou v prostoru dvojice bytových domů. Krytý plavecký bazén - Navržený bazén je v bezprostředním dosahu stávající sekunderní – teplovodní sítě o tepelném spádu 80/40 °C. Je možné, že pro charakter a rozsah vybavení bazénu nebudou parametry teplovodu vyhovovat. V takovém případě bude realizována samostatná, avšak delší přípojka z páteřní trasy horkovodu 2 x DN 200. Se samostatným přivedením plynu není počítáno. RD Milevská a RD Bechyňská - Jedná se o rozsáhlejší lokality pro bydlení na severním okraji města. Jako optimální řešení navrhujeme rozšíření horkovodní sítě pro obě plochy pro výstavbu RD – zároveň se skupinou stávajících rodinných domů. Havlíčkova ulice - Další rozšíření soustavy CZT je navrženo v prostoru stávající zástavby na levém břehu Vltavy. Zde bude možno postupně napojit provozovny v Havlíčkově ulici a přilehlou lokalitu RD směrem k řece.

Zásobování plynem ‫ ־‬Na každém břehu Vltavy je umístěna jedna VTL regulační stanice, přičemž přívod ke každé z nich je proveden od opačného konce řešeného území, bez vzájemného propojení. V návrhu je vyznačen provozní propojovací úsek těchto VTL řadů s přechodem řeky v blízkosti Čihovic. Jedná se o aktualizovanou trasu, která bude vedena mezi předávací stanicí Zvěrkovice a koncovou částí „severní“ větve VTL. ‫ ־‬V severozápadní části města – v blízkosti stávající ČOV je navrženo rozšíření stávající středotlaké sítě. ‫ ־‬V blízkosti prostoru pro zamýšlený záložní zdroj tepla pro soustavu CZT se nenacházejí v současné době žádné plynovody. Přípojka plynu bude řešena v závislosti na volbě výkonu tohoto zdroje. Jako možné řešení bez přecházení řeky se nabízí záložní VTL přípojky z budoucího propojpvacího úseku DN 150. ‫ ־‬V blízkosti areálu Mikrona s.r.o. je umístěna regulační stanice s velice výraznou výkonnou rezervou. Je navržen další samostatný STL výstup, ze kterého budou plynovody rozvedeny pro navržené lokality určené pro podnikání, lokalita Zadní Podskalí s uvažovanou výstavbou RD, zbývající část Předního Podskalí (mimo ukončený dosah soustavy CZT). Netěchovice ‫ ־‬Řešení plynofikace je navrženo vytvořením STL plynovodní sítě společné pro:Netěchovice, Koloděje nad Lužnicí – včetně místní části Vesce.


109


listopad 2004

Pro tuto oblast je navržena založena společná regulační stanice VTL/STL umístěná na okraji Netěchovics VTL přípojkou DN 100

Nuzice ‫ ־‬Západní okraj Nuzic je vzdálen přibližně 300 m od trasy VTL plynovodu. Je navrženo umístění nové samostatné VTL regulační stanice na okraji zástavby.. Červený vrch ‫ ־‬Jedná se o velice malou lokalitu ležící bezprostředně u VTL plynovodu. ‫ ־‬Navrhujeme možnost instalace společného VTL regulátoru pro malé výkony se STL výstupem pro uvedenou zástavbu cca 15 RD. Jarošovice ‫ ־‬Na okraji Jarošovic je navrženo umístění VTL regulátoru s velmi krátkou přípojkou. Předčice ‫ ־‬Bude založena vysokotlaká přípojka DN 80 z připravované vedení VTL plynovodu DN 150 s ukončením v regulační stanici u okraje zastavěného území. Chatová oblast Červený Mlýn ‫ ־‬V této rekreační lokalitě neuvažujeme zavedení zemního plynu. Hněvkovice ‫ ־‬S ohledem na budoucí propoj VTL –DN 150 na okraji Týna n. Vltavou) je navržena možnost přivedení VTL plynovodu. Využívání jiných paliv ‫ ־‬Jednotlivě pro každé sídlo je individuální využívání „nesíťových“ paliv s vyhovujícími dopady na čistotu ovzduší.Jako palivo vhodné na přechodnou dobu do zavedení zemního plynu doporučujeme propan, případně propon – butan. Toto palivo může být využíváno jak individuálně, tak i pro větší skupinu odběratelů při založení příslušných rozvodů. Nakládání s odpady ‫ ־‬Odpadové hospodářství je ve městě koncentrováno do objektů sběrného dvora ‫ ־‬Firma zabezpečující svoz, třídění a případnou likvidaci odpadů v Týně a okolí je společnost Rumpold – T s.r.o.


110


listopad 2004

Návrh územního systému ekologické stability Přehled prvků územního systému ekologické stability ve správním území města Týn nad Vltavou Číslo 1 2

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

Název Červený vrch Mezifolní bučinná osa nadregionálního biokoridoru K 60 Bohunický potok Vltava Fišerák U Píchů U Blümlů Nad Čihovicemi Čihovický les Borky Na Palečkově potoce Lužnice Proti Novému Dvoru Permoník Na židovském Rosín Ústí Nuzického potoka Lužnice pod Bechyní Hostecký potok Pod Kraví horou Na stružce Nad cihelnami Jarošovice Širočiny Na stružce Horní tok Židovy strouhy Dolní tok Židovy strouhy Pod Výskokem Bor Výskok Senný Výřice Pod výřicí Zelib

Charakter biocentrum biokoridor

Význam regionální nadregionální

Velikost 20 ha 6 km

biokoridor Biokoridor plnící funkci biocentra biocentrum biocentrum biocentrum biocentrum bicentrum biocentrum biocentrum

lokální nadregionální

2000m 7500m

lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální

9 ha 10 ha 4 ha 3 ha 5 ha 5 ha 5 ha

biokoridor biocentrum

regionální lokální

8 km 5 ha

biocentrum bicenrum biocentrum biocentrum

lokální lokální lokální Lokální

5 ha 8 ha 4 ha 5 ha

biocentrum

regionální

20 ha

biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biokoridor

lokální lokální Lokální Lokální lokální lokální lokální lokální

1000m 5 ha 700m 4 ha 2200m 5 ha 1500m 2000m

biokoridor

lokální

1500m

biokoridor biocentrum biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor Biokoridor

Lokální lokální Lokální lokální lokální lokální lokální

400m 6 ha 10 ha 1800m 10 ha 600m 600m


111

ÚPO města Týn nad Vltavou 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

Na Jarošovickém potoce Jarošovický potok Přes Semenec V Semenci Týn nad Vltavou – u chat Nad Týnem Nad rybníčky Hlinský potok Hlinky K šancím Na šancích Děkanský potok Čihovický potok Čihovice Palečkův potok Čihovice Bílinský potok Velké Depot Na hliněných

listopad 2004 biocentrum

lokální

3 ha

biokoridor biokoridor biocentrum biocentrum

lokální lokální lokální lokální

500m 1000m 4 ha 3 ha

biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biokoridor biocentrum biokoridor biocentrum biokoridor biokoridor biokoridor

lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální lokální

700m 6 ha 1500m 4 ha 750m 7 ha 3000m 1300m 4 ha 700m 3 ha 500m 1400m 600m

Regulativy pro plochy zařazené do územního systému ekologické stability Regulativy jsou podkladem pro správní řízení a liší se podle konkrétního prvku ÚSES. Proto se dělí na tři následující kategorie: 1. 1.Existující ( funkční ) biocentra 2. Existující ( funkční ) biokoridory 3. Navržené ( nefunkční ) prvky - biocentra i biokoridory 1. Existující funkční biocentra Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde: • umísťování staveb • pobytová rekreace • intenzivní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. 2. Existující ( funkční) biokoridory Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět:


112


listopad 2004

• umisťování staveb • pobytová rekreace • intenzivní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. 3. Navržené ( nefunkční) prvky - biocentra, biokoridory Jejich realizace je vázána na splnění výše zmíněných zákonných podmínek. Do doby jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustit takové změny v jejich současném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazně ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Pokud nedojde k dohodě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za těchto podmínek: • omezení se děje ve veřejném zájmu • omezení se děje na základě zákona • omezení je výslovně uvedeno • omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu • neprokáže-li se, že požadovaného účelu nelze dosáhnout jinak • za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem


113


listopad 2004

Veřejně prospěšné stavby Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2, písm .a. stavebního zákona, pokud nebude možné řešení majetko právních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Seznam veřejně prospěšných staveb: Doprava D1 přeložka silnice II/122 ( směr Bechyně) včetně úprav napojení stávajících komunikací D2 přeložka silnice II/105 (směr Milevsko)včetně úprav napojení stávajících komunikací D3 spojnice silnice II/147 ( směr Veselí nad Lužnicí) se silnicí II/159 (směr Soběslav) D4 propojení navržené průmyslové zóny „ Nad autobusovým nádražím“ se silnicí II/105 D5 přemostění Vltavy D6 úprava křižovatky ulic Budějovická, Písecká, Pod tratí a Orlická D7 obslužné komunikace a chodníky v lokalitách navržených k zástavbě D8 navržené cyklistické a pěší propojení sídliště Hlinky se sportovním areálem D9 parkoviště pro kamiony D10 parkoviště u navrženého krytého bazénu + pěší propojení ulic Žižkova a Orlická areálem ZŠ D11 parkoviště pro sídliště Hlinky D12 obslužná silnice k nákladnímu přístavu D13 nákladní přístav D14 obslužná silnice ve stávající chatové lokalitě – Koloděje D15 šířková úprava přístupové silnice z II/105 do navržených RD – Koloděje D16 pěší napojení na budoucí přemostění řeky Lužnice v lokalitě U Masáka Zásobování teplem a plynem T1 VTL přípojka + regulační stanice plynu pro místní část Netěchovice T2 STL plynovod Netěchovice – Koloděje nad Lužnicí – Hosty T3 VTL přípojka + regulační stanice plynu pro místní část Nuzice T4 VTL přípojka a regulační stanice plynu pro osadu Jarošovice T5 VTL přípojka + reguůační stanice pro Předčice T6 VTL přípojka + regulační stanice pro lokalitu Červený Vrch T7 funkční propojení VTL plynovodů T8 STL plynofikace v zastavitelných územích sídel T9 STL přípojka pro navržený nákladní přístav T10 navržený horkovod v zastavitelném území města Týna T11 VTL přípojka Hněvkovice Zásobování el. energií E1 TS Alej Míru + kabelové napojení E2 TS Rybáři Hlinský potok + vzdušná přípojka E3 TS Zadní Podskalí + vzdušná přípojka E4 TS areál Vojsko jih + kabelové napojení E5 TS Průmyslová zóna + kabelové napojení E6 TS v Nuzicích + vzdušná přípojka E7 TS v Předčicích + vzdušná přípojka E8 TS Kolodějě + kabelové napojení E9 přeložka VN v lokalitě Pod Prachárnou E10 průmyslová zóna návrh vedení VN E11 TS u navrženého krytého bazénu + kabelové vedení E12 TS Hněvkovice + přípojka + přeložka VN Architektonický ateliér „ŠTĚPÁN“, Žižkova 12, České Budějovice

114


listopad 2004

Vodohospodářské řešení zásobování vodou V1 zásobovací řad Netěchovice – Nuzice V2 alternativní napojení místní částí Netěchovice a Nuzice z prameniště Hlinky V3 napojení vodojemu v Jarošovicích z vodárenské soustavy ( Jižní Čechy) V4 ATS Předčice V5 rozvod navržených vodovodních řadů v zastavitelných území sídel V6 napojení Hněvkovic z vodovodního řadu v Týně kanalizace K1 kanalizační řad z Netěchovic na ČOV Koloděje K2 navržená ČOV Nuzice K3 navržená ČOV Předčice K4 rozvod navržených kanalizačních řadů v zastavitelných území sídel K5 navržená ČOV Hněvkovice protipovodňová opatření P1 retenční nádrž u Nuzic P2 záchytný příkop - Nuzice P3 retenční nádrž u místní části Koloděje nad Lužnicí – Vesce P4 retenční nádrž u Týna nad Vltavou ( Račický potok) P5 záchytné příkopy a dešťové sběrače v navržené lokalitě č. 25 ( obytná zástavba Milevská) P6 záchytné příkopy a deš’tové sběrače v lokalitě č. 16 ( Výrobní zóna Nad autobusovým nádražím) P7 protipovodňová hrázka – Koloděje P8 obnova struh okolo Předčic Ostatní O1 rozšíření hřbitova


115

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE TÝN NAD VLTAVOU NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents