PROGRAM PODPORY KULTURY A UMĚNÍ VE MĚSTĚ MĚLNÍKU SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ OBČANSKÉ SOUNÁLEŽITOSTI A TURISTICKÉHO RUCHU PRO OBDOBÍ

PROGRAM PODPORY KULTURY A UMĚNÍ VE MĚSTĚ MĚLNÍKU SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ OBČANSKÉ SOUNÁLEŽITOSTI A TURISTICKÉHO RUCHU PRO OBDOBÍ 2016 - 2026

Na základě případové studie zpracovali: Mgr. et MgA. Roman Černík Mgr. Ida Kaiserová PhD. ve spolupráci s vedením města Mělník a správní radou MEKUC o.p.s. a s veřejností města Mělník duben 2014 – červenec 2015

DŮVODOVÁ ZPRÁVA Východiska Předložený Program podpory kultury a umění ve městě Mělníku se zaměřením na rozvoj občanské sounáležitosti a turistického ruchu pro období 2016 – 2026 (dále jen Program podpory kultury) byl vytvořen z definované potřeby proměny města k využití svého kulturního potenciálu jako prostředku zvýšení kvality života ve městě. Program podpory kultury vychází z platného strategického rozvojového dokumentu města Mělníka (Strategický plán města Mělníka z roku 2012) a opírá se o jím vymezené cíle a klíčové oblasti směrem ke kultuře, rozvoji občanské komunity a cestovního ruchu: 1

Vize budoucnosti města • Mělník je město, jehož rozvoj je do značné části založen na cestovním ruchu, přičemž se daří využívat živé historické centrum a tradici královského věnného města a vína. •

Mělník je město s fungujícími veřejnými službami pro občany zejména v oblasti sociální, bezpečnostní, zdravotní, kultury a volného času.

Klíčové oblasti • Veřejné služby: (SpC8 Zajištění dostupných sociálních a zdravotních služeb a kvalitního vzdělávacího systému; SpC10 Rozšíření nabídky kultury a trávení volného času) • Cestovní ruch: (SpC6 Podpora infrastruktury pro cestovní ruch; SpC7 Zlepšení prezentace města Mělníka směrem k nejdůležitějším skupinám potenciálních návštěvníků) Při formulování Programu podpory kultury bylo také důsledně vycházeno z přístupů aktuálních dokumentů kulturní politiky České republiky - návrh Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) projednaný vládou České republiky 15. dubna 2015.

2

Účel a využití dokumentu Hlavním účelem Programu rozvoje kultury je stanovení střednědobých a dlouhodobých cílů podpory kultury ve městě Mělníku na základě analýzy současného stavu, reálných možností a v možném souladu s očekáváními podporovatelů, poskytovatelů a uživatelů kulturních služeb ve městě. Vedení města získává v Programu rozvoje kultury systémový nástroj pro předvídatelné a relativně objektivní rozhodování o podpoře kultury, nástroj k volbě efektivních prostředků podpory a pro vyhodnocování její účelnosti. Program rozvoje kultury bude také sloužit jako podklad pro aktualizaci oblasti kultury ve Strategickém plánu rozvoje města a může městu pomoci při získávání prostředků z Evropské unie v programovacím období 2014 – 2020.

Poskytovatelé kulturních služeb ve městě dostanou v Programu rozvoje kultury jasnější představu o možnostech a pravidlech získání podpory i platformách možné spolupráce s městem i mezi sebou navzájem. Důležité je také otevření prostoru k dlouhodobějšímu směřování aktivit jednotlivých poskytovatelů kulturních služeb. Obyvatelům a návštěvníkům města naplňování Programu rozvoje kultury přinese šanci na zlepšení nabídky kulturních služeb z hlediska dosud méně uspokojené poptávky i z hlediska rozsahu a kvality nabídky i společenského dopadu kulturních aktivit.

Období platnosti Programu rozvoje kultury Programu rozvoje kultury je připraven jako dlouhodobý koncepční dokument pro období 2016 -2026, což umožní naplánovat případné finanční dopady na rozpočet města ve víceletém výhledu a zároveň nabízí těsný vztah k programovacímu období Evropské unie stávajícímu (2014 – 2020) i přípravě městských projektů do období následného (2021 - 2027).

3

Vymezení pojmů pro potřeby předkládaného Programu rozvoje kultury Kultura - souhrn veřejných kulturních služeb, tj. služeb spočívajících v převážně mimotržní prezentaci, interpretaci a rozvíjení kulturního potenciálu v podobě kulturních statků hmotné i nehmotné povahy včetně lidských schopností a dovedností. Kulturní projekty – veřejně poskytované služby převážně nekomerční, které slouží primárně uspokojování potřeb obyvatel či využívání a rozvíjení kulturního potenciálu města, jsou garantované nebo podporované městem (případně krajem či státem), přičemž může jít i o služby poskytované komerčními subjekty, pokud splňují výše uvedená hlediska. Základní oblasti kulturních projektů jako veřejné služby - Ve městě Mělníku jsou a mají být veřejné kulturní služby poskytovány v následujících oblastech: Živá umělecká tvorba a její veřejné prezentace (zejména divadelní produkce, performance, koncerty a další hudební produkce, multižánrové umělecké produkce). Vizuální umělecká tvorba a její veřejné prezentace (zejména tvorba děl výtvarného umění včetně fotografie, designu apod., prezentace filmových a audiovizuálních děl. Péče o kulturní a přírodní dědictví a jeho prezentace, zahrnující nemovité a movité i nehmotné kulturní statky. Rozvoj schopností, dovedností a kulturních kompetencí jedinců, zejména podpora tvůrčích a interpretačních postupů v různých uměleckých oborech (např. herectví, zpěv, hra na hudební nástroj, malba), znalosti specifických výrazových prostředků umění a orientace v ustálených uměleckých slozích, žánrech a formách. Shromažďování, zpracování a zprostředkování informací tedy půjčování či jiné zpřístupnění knih, periodik, zvukových a zvukově obrazových nosičů, databází a také předčítáním či živým kontaktem s autory, zejména uměleckých literárních děl, odborných děl z oblasti kultury a umění i periodik zabývajících se kulturou a uměním, audio a audiovizuálních záznamů děl. 4

Zprostředkování informací kulturní povahy místními tištěnými, elektronickými a novými médii, zejména materiály o historii města a jeho kulturním dědictví, o výsledcích současné umělecké tvorby (básně, povídky, výtvarná díla, audiovizuální díla), o výkonech místních nebo v místě vystupujících souborů i jednotlivců interpretujících umělecká díla a o současném kulturním životě ve městě (např. analýzy, kritiky, recenze, zprávy, projekty). Aktivity podporující kulturní emancipaci národnostních a etnických menšin, uchování jejich kulturní identity a integraci s většinovou společností, zejména udržování, revitalizace a prezentace tradiční lidové kultury, současná umělecká tvorba příslušníků menšin s akcentem na zachycení života jejich příslušníků, odborné zpracování a prezentace movitého kulturního dědictví vztahujícího se k životu menšin a vydávání publikací a periodik v jazycích menšin. Nízkoprahové sociální služby kulturní povahy pro specifické skupiny obyvatel, zejména tvůrčí a interpretační aktivity (hudba, tanec, výtvarná umění, divadlo atd.), osvojování dovedností a znalostí potřebných ke tvorbě, interpretaci a konzumu kulturních statků, organizace aktivit k seznámení s kulturním a přírodním prostředím (výlety, exkurze, vycházky).

Formy městské podpory kultury Koncepce usiluje o využití maxima všech dostupných prostředků a forem podpory kulturních služeb při jejich vzájemné kombinaci. Ve městě jsou nebo mohou být využívány formy podpory ekonomické, a to finanční nebo nefinanční, a mimoekonomické. a) Formy ekonomické podpory - těmi rozumíme budování, provozování, údržbu a modernizaci infrastruktury, zakládání a financování kulturních institucí, finanční či jinou hmotnou spoluúčast na projektech jiných subjektů (dotace, granty) či financování služeb poskytovaných jinými subjekty (dotace, granty) a nákup kulturních statků a služeb městem. Dále také zvýhodněné pronajímání vnitřních i vnějších prostor pro veřejné kulturní služby a poskytování bezúplatné propagace těchto služeb. 5

b) Mimoekonomické formy podpory - zakotvení podpory kultury v rozvojové strategii města či koncepci podpory kultury, poskytováním záštity kulturním akcím či projektům, bezplatné zajišťování informací a metodické pomoci pro poskytovatele veřejných kulturních služeb, podpora vzdělávání pracovních sil a dobrovolníků působících v oblasti kultury, podpora koordinace či kooperace při plánování a realizaci kulturních aktivit a zajištění odborného servisu pro poskytovatele kulturních služeb (např. výzkum poptávky nebo poradenství pro získávání finančních prostředků mimo rozpočet města). Přínosy podpory kultury pro město Efekty podpory veřejných kulturních služeb se projevují a jsou identifikovatelné na třech úrovních, na úrovni výstupů, výsledků a dopadů. a) Výstupy kulturních projektů zahrnují vše, co bylo v důsledku podpory vytvořeno. Například vybudování nových nebo modernizace stávajících či jen zachování existence zařízení pro veřejné kulturní služby, vytvoření nebo zlepšení, případně zachování poskytovatelů veřejných kulturních služeb (organizace města nebo občanské sdružení), konkrétní nabídky veřejných kulturních služeb (např. kurzy hry na klavír nebo městský festival). Výstupy jsou jednoznačně definované a měřitelné (např. kapacita sálu, počet kurzů ročně apod.) a jsou vyhodnotitelné v daném časovém horizontu. b) Výsledky kulturních projektů zahrnují okamžité a bezprostřední účinky podpory veřejných kulturních služeb na potenciální uživatele (např. představení či koncerty konané v sále, využití kurzů apod.). Jsou definovatelné a měřitelné, z části jednoznačně (počet návštěvníků za rok, počet absolventů kurzů za rok atd.) a z části nejednoznačně nebo částečně (kvalita konaných představení, struktura návštěvníků, spokojenost návštěvníků či absolventů kurzů apod.). Většinou jsou vyhodnotitelné v daném časovém horizontu. c) Dopady kulturních projektů zahrnují nepřímé a dlouhodobější přínosy podpory veřejných kulturních služeb jako jsou spokojenost občanů s životem ve městě, posilování soudržnosti komunity, prevence sociálně patologických jevů, udržování 6

příznivé vzdělanostní a věkové struktury populace atd. Obvykle jsou důležité pro reprodukci a využívání sociokulturního potenciálu k rozvoji města. Jsou ale obtížně definovatelné a měřitelné. Také se obvykle projevují až v delším, navíc předem obtížně stanovitelném časovém horizontu. Proto jsou také nejobtížněji vyhodnotitelné. Příklady možných dopadů efektivní podpory kulturním projektům ve městě: • posilování identifikace jednotlivců s městem • posilování sociální soudržnosti populace města • zvyšování účasti obyvatel na veřejném životě • vytváření a udržování sociálních sítí • integrace sociálně vyloučených skupin • zvyšování kulturního potenciálu města (rozvoj znalostí, schopností a dovedností obyvatel) • zachování kulturního dědictví • zachování kulturní rozmanitosti • využití kulturního potenciálu města k jeho rozvoji (ekonomické i mimoekonomické) • prevence projevů rizikového chování (sociálně patologických jevů) • zvyšování atraktivity města pro obyvatele, investory a návštěvníky • uspokojování kulturních potřeb obyvatel • vytvoření prostoru pro trávení volného času • vytvoření možností pro seberealizaci obyvatel • vytvoření prostoru pro relaxaci a kompenzaci pracovního nebo jiného zatížení

Struktura předkládaného Programu rozvoje kultury Dokument je zpracován ve věcné a přehledné podobě. V souladu se systémovým pojetím podpory kulty ve městě tvoří hlavní části dokumentu: Systémové řešení podpory kultury systémová podpora kulturním projektům vychází z analýzy stávajícího stavu, který je vystaven strukturovanému vyhodnocení a porovnání se srovnatelnou situaci. Cíle podpory veřejných kulturních služeb jsou formulovány v návaznosti na analýzu 7

aktuálního stavu. Opatření na podporu veřejných kulturních služeb se vztahují k jednotlivým cílům podpory a přitom vycházejí z analýzy výchozího nebo aktuálního stavu. Ukazatele efektů - v našem případě „Objektivně ověřitelné indikátory“ podpory poskytovaných kulturních služeb se vztahují k jednotlivým opatřením a cílům podpory. Vyhodnocení ukazatelů se v příštím období promítne do aktualizace analytických údajů o stavu kultury ve městě Mělníku. Z aktualizovaných údajů následně vyplyne aktualizace cílů a případná inovovaná nebo doplněná opatření na jejich podporu, případně i samotných indikátorů podpory. Analýza výchozí situace a vymezení problémových témat a rozvojových potenciálů města směrem k dalšímu rozvoji kulturních aktivit ve městě (dále jen Analýza výchozí situace) obsahuje zejména pohled na geografická specifika, historické a sociální kořeny stávajícího stavu, pohled na nabídku kulturních aktivit pro obyvatele a návštěvníky města, stav a využití kulturního dědictví, stavu a využití infrastruktury pro kulturní aktivity, organizace kulturních aktivit a podpory kulturních aktivit). Analýza výchozí situace zahrnuje kombinaci dvou typů standardních analytických metod – datové analýzy a nedatové analýzy. Dílčí výstupy datových a nedatových analýz sloužily jako podklad pro formulaci cílů a opatření podpory veřejných kulturních služeb. Data, která jsme získali a využívali pro naši pozdější analýzu, pocházela z několika typů výzkumných šetření. Jednalo se zejména o kvalitativní rozhovory se zástupci poskytovatelů a podporovatelů veřejných kulturních služeb, skupinové diskuse s poskytovateli, s učiteli a také se školní mládeží. Dalším zdrojem našich dat byly dokumenty - místní periodika, strategické dokumenty, regionální tisk apod. Součástí práce na projektu bylo také veřejné projednání návrhu kulturní strategie, které se konalo dne 18. 6. 2015 v prostorách Masarykova kulturního domu. Projednávání se účastnilo 26 osob, dopředu vytipovaných a oslovených tvůrci strategie. Přítomní pracovali ve čtyřech skupinách, každá z nich se věnovala jednomu z předkládaných témat. Analýza výchozí situace je součástí Důvodové zprávy.

8

Vize, tj. hlavní idea, k jejímuž naplnění Program rozvoje kultury směřuje, v podobě vyjádření očekávaného cílového stavu kultury ve městě. Formulace vize v Programu rozvoje kultury byla převzata z platných strategických dokumentů města (Strategického plánu města Mělník z roku 2012). Cíle vyjadřují strategické záměry a očekávání spojené s podporou veřejných kulturních služeb a zároveň odůvodnění jejich podpory na úrovni výsledků (okamžitých a bezprostředních efektů realizace opatření pro uživatele) a dopadů (nepřímých a dlouhodobější přínosů podpory veřejných kulturních služeb pro rozvoj města a jeho obyvatele). Vymezují základní rámec odůvodnění podpory a rozhodování o podpoře konkrétních veřejných kulturních služeb. Jsou formulovány tak, aby přispívaly ke zlepšení určitých problémů týkajících se veřejných kulturních služeb ve městě identifikovaných vstupní analýzou, aby byly realistické (tj. uskutečnitelné v daném časovém období) a aby bylo možné ověřovat jejich plnění. Opatření na podporu veřejných kulturních služeb spočívají v konkretizaci způsobu (praktických krocích) naplňování jednotlivých cílů podpory veřejných kulturních služeb. Byla navržena tak, aby prokazatelně mohla přispívat k naplňování určitého cíle nebo určitých cílů. Následně byla specifikována, zejména z hlediska postupu a termínů realizace a odpovědnosti za realizaci. Ale i tak, aby bylo zřejmé, že jsou vůbec v daných termínech realizovatelná a aby bylo možné ověřovat jejich realizaci i přínosy, zejména na úrovni výsledků, a prostřednictvím toho jejich přínosy plnění určitých cílů. Monitoring plní v Programu rozvoje kultury funkci zpětné vazby, která je důležitým, často však podceňovaným prvkem systémové podpory veřejných kulturních služeb. Slouží jako nástroj sledování a vyhodnocování jak průběhu realizace přijatých opatření a současně i naplňování cílů, tedy toho, zda jednotlivá opatření i Program rozvoje kultury jako celek přinášejí očekávané efekty. Základem monitoringu jsou ukazatele přínosů, tj. výstupů, výsledků a dopadů podpory veřejných kulturních služeb ve vztahu k jednotlivým opatřením a ke strategickým cílům. Monitoring ovšem nezahrnuje pouze ukazatele, ale také identifikace zdrojů dat k nim, mechanismy získávání těchto dat, způsoby jejich vyhodnocování a pravidla pro zacházení s výsledky.

9

Realizace a aktualizace Programu rozvoje kultury obsahuje popis postupu zahájení a následné realizace opatření uvedených v Programu rozvoje kultury, kontroly jejich průběhu a ověřování jejich přínosů zejména na úrovni výstupů a výsledků. Součástí je i popis mechanismů aktualizace Programu rozvoje kultury na úrovni opatření i cílů na základě poznatků monitoringu nebo jako reakce na různé „vnější okolnosti“ (např. aktualizace jiných strategických či koncepčních dokumentů nebo nové možností získání finančních zdrojů na podporu veřejných kulturních služeb). Priority na období prvních dvou let (2016 – 2017) představují opatření, která je nezbytné realizovat (nebo alespoň zahájit jejich realizaci) proto, že řeší naléhavé problémy, případně je na nich závislá realizace dalších opatření. Navíc obsahují i kroky vedoucí k vytvoření podmínek pro úspěšné zahájení realizace Programu (např. organizační zázemí, systém kontroly plnění opatření, komunikace s poskytovateli i uživateli veřejných kulturních služeb ve městě apod.).

10

ANALÝZA VÝCHOZÍ SITUACE JAKO VÝCHODISKO PRO FORMULOVÁNÍ PROGRAMU PRODPORY KULTURY VE MĚSTĚ MĚLNÍK Mělník, místo pro kulturu - popis situace Mělník je historické české město, věnné město českých královen. Leží nad soutokem dvou nejvýznamnějších českých řek Vltavy a Labe. Pohled na soutok je korunován výhledem na památnou horu Říp. Mělník je také bývalým okresním městem, ta vždy v našich poměrech znamenala kromě administrativního určení také jakousi standardní velikost, kvalitu (sociální, vzdělávací a kulturní) infrastruktury a významu pro okolí. Tento typ českého města je prostředím, z něhož vzešel moderní český živel. Legislativa českého státu vytváří prostor pro fungování kultury. Mohlo by se zdát, že kombinace legislativy a standardizované infrastruktury města o velikosti Mělníka budou víceméně určovat podobu kultury ve městě. To jest, že kulturní život Mělníka bude podobný ostatním městům stejné velikosti. V místě však působí také řada lokálních faktorů, které teprve vytvářejí specifickou podobu kulturní situace. V případě Mělníka jde o geografickou polohu – leží na vyvýšenině/návrší v úrodné polabské nížině, v blízkosti hlavního města a přímo nad soutokem řek, jež jsou spolu s blízkou horou Říp součástí mytických, kořenných vrstev české kultury a identity vůbec. Hloubka české situace je podtržena dalším mýtickým příběhem; na pšovském hradišti žila kněžna Ludmila, vychovatelka svatého Václava a zakladatelka bájné české vinice. Ta se prý stala matkou všech českých vinic. Suverenitu města – jeho výjimečné postavení a sebevědomí - krom monumentálního umístění v krajině posiluje též fakt, že bylo historickým věnným městem. Současnou podobu města spoluurčuje také průběh industrializace v 19. a 20. století. Zdejší zprůmyslnění vycházelo patrně z místních zdrojů, jeho základem se staly potravinářské výroby (cukrovar), ale také lodní doprava, později i strojírenství. Tvář města významněji ovlivnila až výstavba sídlišť pro pracovníky postavené mělnické elektrárny. Socialistická proměna města znamenala také devastaci a razantní dodnes nedokončenou a problémovou přestavbu na náměstí Karla IV.

11

Kulturní infrastruktura města Mělníka Pro naše účely rozumíme kulturní infrastrukturou budovy, instituce a lidi – tvůrce, organizátory a uživatele kultury. Výčtem je lze uvést jako standardizovanou kulturní infrastrukturu města o velikosti typu Mělníka (bývalé okresní město) takto: divadlo nebo divadelní sál – v Mělníce Masarykův kulturní dům; společenský sál pro plesy a velké společenské akce (v Mělníce chybí), kino (v Mělníku chybí), klubový či komorní sál (prostory MeKuCu), galerie (Galerie ve věži), muzeum (ano), hudební kluby (ano), zázemí pro spolkovou a uměleckou činnost (klubovny, zkušebny, ateliéry, dílny atp.) - v Mělnicku prostory MeKuCu. Mezi instituce, které vytváří infrastrukturu města bychom zařadili: samostatný nebo sdružený odbor kultury (Odbor školství a kultury Městského úřadu Mělník), rozvrstvené školství (základní školy, střední školy, odborné školy, základní umělecké školy), ale také okresní archiv, centrum volného času - dům dětí a mládeže, mateřská centra, centra služeb seniorům, spolkové prostory. Součástí sledované infrastruktury je pro nás i systém městské podpory kultury, právní a ekonomické podmínky, což v Mělníce reprezentuje systém jednoletých grantů (jedna uzávěrka) a příspěvků (do výše 20.000,- Kč, tři uzávěrky v roce). Významné akce jsou podporovány přímo z rozpočtu města.

Specifické kvality kulturního života v Mělníku Porovnáme-li naše zjištění z jiných zkoumaných měst se situací v Mělníku, můžeme konstatovat, že jedním z výrazných mělnických specifik je zřetelně deklarovaný pozitivní vztah k městu jako takovému. Naši respondenti o městě vyprávějí jako o místu, které mají rádi, ctí jeho tradice, jsou na něj hrdí. Významným faktorem možného rozvoje zdejšího kulturního potenciálu je řada neformálních kontaktů mezi kulturními aktéry, jejich schopnost spolu mluvit a spoluvytvářet kulturní nabídku (Mělnické kulturní léto). Město má o kulturu zájem, pozice v městských institucích jsou obsazeny kvalifikovanými, kompetentními lidmi. V Mělníku působí kompetentní profesionálové také v neziskovém sektoru i mezi podnikateli věnujícími se kultuře. 12

Oporou kulturního života ve městě je také rozvinutý spolkový život, který zahrnuje širokou škálu zájmových tvůrčích aktivit (výtvarných, divadelních, hudebních, tanečních, okrašlovacích aj.). Spolky svými aktivitami přispívají k rozmanité kulturní nabídce. Zároveň „generují“ své vlastní publikum, které jejich akce navštěvuje. Město má vytvořeny nástroje podpory spolkového života. Specifickým rysem Mělníka jsou pravidelné městské slavnosti – festivaly (vinobraní, vinná noc, mělnické kulturní léto) s přesahem do celých Čech. Město je „navyklé“ návštěvníkům z jiných měst, díky historickým památkám, vyhlídce na soutok a zámku jsou zde běžně přítomni také zahraniční turisté. Město má nezanedbatelný potenciál ve studentech středních škol a vyšší odborné školy, je jich tu pět a mají různá zaměření. Studenti mohou být uživateli kulturních akcí jak těch současných, tak budoucích, pokud v Mělníku zůstanou (či se do něho vrátí). Na základě poznání současné struktury prokulturních faktorů, jejich stavu, kvality a případné absence byly formulovány základní směry rozvoje.

13

PROBLÉMOVÉ OKRUHY JAKO OHNISKA NOVÝCH MOŽNOSTÍ * Víno, vinařství, kultura prodeje a pití vína Pěstování vinné révy na Mělnicku zavedla již kněžna Ludmila. Jedná se tedy o fenomén starobylý, sahající až k samému počátku české státnosti. Zároveň je třeba připomenout, že v kontextu převažující kultury pití piva v Čechách je mělnická vinná oblast unikátní. Samo pěstování vína spolu s geomorfologií zdejší krajiny vytváří jedinečnou symbiózu člověka a jím zkulturněné přírody. Vedle významu historického, enviromentálního či kulturního je víno na Mělníce bezpochyby také fenoménem ekonomickým. Vinařství dávalo a dává obživu řadě zdejších lidí, jde o fenomén závislý na přírodních podmínkách, ale především na kvalifikované pracovní síle. Tato pracovní síla – profesionální vinař, musí být nejenom odborně vzdělán v současných přístupech a technologiích, ale musí být zároveň schopen udržovat kontinuitu s tradicemi spojenými s pěstováním vinné révy. Toto v Mělníce zastupuje jedinečné odborné školství (Česká zahradnická akademie a Vinařské středisko Mělník – Chloumek české zemědělské univerzity). Obě instituce zároveň zaměstnávají řadu další vysoce kvalifikovaných lidí (pedagogů nejenom odborných předmětů). Výše nastíněná charakteristika vinařství jako sdruženého fenoménu, pro Mělník typického, naznačuje, že se jedná o reálně fungující lokální ekonomiku. S velkým potenciálem pro rozvoj turistiky, ale také trvalé udržitelnosti, jejímž důkazem je již tisíciletá existence mělnického vinařství. Její zdroje jsou místní a tradiční. Podpořené navíc veřejnými rozpočty kraje (muzeum a jeho úloha v dokumentaci fenoménu vinařství na Mělníce, zahradnická akademie) a státu (Vinařství zemědělské univerzity). Vinařství jako fenomén lokální ekonomiky a jejího rozvoje může být ještě šťastně doplněn o další místní zemědělské produkty (zelenina, ovoce, květiny, ryby). Vinařství je podstatným aspektem kulturního života ve městě. Vedle již zavedených slavností spojených s vínem (Vinný košt, Vinobraní, Vinná noc) přináší víno témata pro turistický ruch (a s ním i nové uživatele kultury). Uživateli místní kultury jsou bezpochyby také studenti již zmíněných zemědělských škol. Možná východiska pro veřejnou diskusi: • Je mělnického vína dost? 14

• • • •

Je mělnické víno dostatečně prezentováno? Funguje mělnické víno jako inspirace umělecké tvorby? Jaká je kvalita a odezva jednotlivých akcí s vínem spojených? Lze mělnické víno úspěšně propojit s jinými kulturně zajímavými tématy?

* Mělnická kulturní infrastruktura V kontextu srovnatelných (stejně velikých) měst lze kulturní infrastrukturu Mělníka považovat za standardní. Jak co do nabídky programu, tak také jednotlivých kulturních prostor, organizací a institucí. V Mělníce se nachází městská knihovna, regionální muzeum, galerie a kulturní dům s divadelním sálem a klubovnami pro spolkovou činnost i profesionální klubové programy. V Mělníce je také zřízeno informační centrum, funguje centrum volného času, mateřská centra. Privátní sféra nabízí hudební kluby různých žánrů. Obyvatelé Mělníka se sdružují v řadě kulturních a uměleckých spolků. Působí zde organizovaní výtvarníci, fotografové, literáti, ochotníci a recitátoři. Dlouholetou tradici má ve městě folklorní soubor tanců. Programová nabídka kulturních akcí v Mělníce obsahuje celou škálu žánrů a druhů - od vážné hudby, přes divadlo, zábavné večery a klubové pořady. Progresivním a neobvyklým řešením organizace veřejně podporované kultury je vytvoření obecně prospěšné společnosti Mekuc, která je výhradním poskytovatelem kulturních služeb garantovaných městem (knihovna, kulturní dům, galerie, infocentrum). Město má vystavený systém poskytování dotací na kulturu. Přestavbou náměstí byly vytvořeny kvalitnější podmínky pro pořádání letních kulturních akcí. Nejčastěji zmiňovaným nedostatkem je absence kina. Z hlediska kulturněspolečenských aktivit je pociťována také absence velkého tanečního sálu pro pořádání plesů a tanečních večerů. Otázkou je také velikost a bezbariérovost stávajících prostor galerie. • Jakým způsobem by mohlo v Mělníce fungovat kino? • Existuje v Mělníce taneční sál použitelný pro potřeby široké veřejnosti (maturitní a spolkové plesy)? • Jaká je třeba nastavit pravidla pro vzájemné fungování Mekuc a zájmových spolků?

15

* Financování kultury na Mělníce Financování kultury z prostředků města je zabezpečováno jednak financováním městských kulturních institucí (MeKuC), dále pak příspěvky z rozpočtu, kterými město podporuje jednotlivé akce (festivaly, projekty), kulturní organizace, spolky a jednotlivce. Hlavní roli v zabezpečování prostředků pro kulturu zajišťuje odbor kultury. Z toho, co jsme mohli jako vnější pozorovatelé vysledovat, vyplývá, že na přípravě kulturních akcí se často odbor kultury i přímo podílí formou průběžných konzultací a dohod. Tento kooperativní až sousedský vztah je umožněn díky nadstandardním mezilidským vztahům mezi jednotlivými kulturními aktéry navzájem. Z toho, co jsme se dozvěděli o kultuře v Mělníku, vyplývá, že ve městě není zatím nastaven jasný grantový systém. Jeho vytvoření vnímáme jako příležitost – jak nastavit podmínky pro rozdělování veřejných prostředků na kulturu v Mělníce směrem k dlouhodobé udržitelnosti, otevřenosti a cílené podpoře v souladu se zájmy města (např. zapojení mládeže, další cílové skupiny). Takto nastavený dlouhodobý systém podle našich zkušeností usnadňuje překlenout možné turbulence, jež přináší volební cyklus a jiné personální a profesní změny. Veřejný grantový systém se může stát garantem demokratického rozhodování o rozdělování veřejných prostředků, kontroly nad rozdělenými prostředky a otevřenosti vůči novým projektům a zároveň ukončení projektů nefunkčních. Do rozhodování o přidělení prostředků se díky takto nastavenému systému zapojí více lidí (odborníků, laiků i volených politiků), zvýšené zapojení lidí do rozhodovacích procesů lze vnímat jako zvyšování otevřenosti společnosti a tím i kvality života v místní komunitě. Ustálenost pravidel vytváří předvídatelné prostředí a nabízí očekávatelné postupy. Pokud by systém obsahoval také víceleté granty, zlepšila by se pro kulturní aktéry možnost dlouhodobého plánování jejich aktivit. Prostřednictvím grantového systému lze také vytvořit transparentní prostředí pro privátní donátorství. Dalším absentujícím článkem v městské kulturní infrastruktuře je oborově zaměřený orgán samosprávného charakteru. Ten by mohl poskytovat podporu pro kvalifikovaná rozhodnutí, evaluaci stávajících projektů, vytváření nových pobídek pro kulturní aktéry atp. Zajímavou příležitostí by též mohl být též vznik výroční zprávy o stavu kultury na Mělníce. 16

• Kdo by měl rozhodovat o přidělování finančních prostředků kulturním projektům? • Jaké jsou cesty pro vznik a financování nového projektu? • Jak zapojit odbornou veřejnost do rozhodování o kultuře? • Jak zacílit veřejnou podporu v kultuře na konkrétní cílová témata, skupiny uživatelů atp.?

* Informovanost o kultuře jako dialog občanů Informovaností v kontextu sledovaného úkolu nerozumíme jenom prostý výčet programů, ale také nějakou reflexi a dialog o kultuře. Zdrojů informací o mělnické kultuře jsme identifikovali celou řadu. O kultuře informují média tištěná, tak jako v jiných podobně velkých městech jde o regionální mutace deníků Mělnický Deník, MF pro Střední Čechy, 5+2. Je zde ale také několik původních místních mediálních projektů. Jako je tištěná Mělnická radnice a několik médií elektronických portál Mělníček.cz, televize Mělníček TV, Mělnicko.cz a možná další. O všech těchto médiích lze říci, že předávají přehled informací o kulturních akcích, nejčastěji ve formě pozvánky nebo krátké zprávy o proběhnuvší akci. Místní média vznikají díky práci profesionálních i dobrovolných redaktorů, jsou otevřena příspěvkům veřejnosti a mají výrazně nekomerční charakter. Na práci jejich redaktorů je znát, že píší a natáčí s velkým zájmem o místo a dění v něm. Shrneme-li, Mělník má několik médií, která mají komunitní charakter a přináší obrovské množství v místě relevantních informací. Tuto skutečnost považujeme za nadstandardní a pro další rozvoj kultury příznivou. Rezervy vnímáme zejména v těchto oblastech – většina zpráv je umístěna ne zcela přehledně, v jasně strukturovaných rubrikách a oddílech. Doposud také nevznikl prostor pro reflexivní a kritické tvary. Pro rozvoj a udržení kultury v místě jsou právě takové příspěvky klíčové. Umožňují v dialogu definovat hodnoty, formulovat dlouhodobé cíle a očekávání. Zároveň mohou dialog kultivovat, vzdělávat a učit. V sousedství takových textů se dobře daří i případným původním pracím místních literárních a jiných tvůrčích osobností. Jejich existence se stává prostorem pro růst originálních tvůrců, kteří mohou hrát roli v místě přítomných arbitrů a vzorů. Máme za to, že takto popsaná kultivace dialogu potřebuje svoji reálnou, veřejnosti 17

dostupnou platformu umožňující zužitkovat ve prospěch celého městského společenství potenciál, který kultura má. Domníváme se na základě našeho zkoumání i prostého návštěvnického užívání, že město Mělník má díky svým již existujícím komunitním médiím k výše popsanému stavu dialogické kultury dobře nakročeno. • Jakou podobu by mohla mít možná kulturní příloha, obsahující reflexivní příspěvky o kultuře a původní tvorbu? • Kdo, případně jaká instituce ve městě by mohla nést zodpovědnost za vydávání takové přílohy? • Jakou podobu a jakou organizaci by mohl mít společný kulturní kalendář Mělníka? • Jak posílit synergii jednotlivých mediálních kulturních platforem? • Jak podpořit co největší zapojení místních kulturních aktérů, dobrovolných i profesionálních?

*Specifická role MeKuCu v mělnické kultuře MeKuC – mělnické kulturní centrum je obecně prospěšná společnost založená městem Mělník. Navazuje na činnost Městského kulturního střediska Mělník, které jako příspěvková organizace města fungovalo do roku 2012. V současné organizační podobě zahrnuje Masarykův kulturní dům, Městskou knihovnu a Informační centrum města. Forma obecně prospěšné společnosti nabízí autonomii a také zodpovědnost, zároveň díky existenci správní rady posiluje účast veřejnosti na definování cílů veřejně podporované kultury a nabízí také zpětnou vazbu pro vyvíjenou činnost. Vzhledem k tomu, že tato institucionální proměna je velmi čerstvá, dochází v současné době k vyjasňování základních parametrů pro činnost takového subjektu. Klasickým zadáním kulturního střediska je nabízet veřejnosti dovezené kulturní programy a také nabízet vhodné zázemí pro činnost spolků, škol a jiných zájmových a tvůrčích aktivit. Plní dále roli organizátora městských kulturních akcí jakými jsou například vinobraní nebo kulturní léto. Informační centrum je orientováno především na poskytování servisu návštěvníkům města. Městská knihovna spravuje knižní fond a poskytuje služby čtenářům, kterými jsou především místní obyvatelé. Základní otázkou pro fungování nově vzniklého uspořádání je vzájemná spolupráce původně samostatných jednotek. Nakolik se 18

podaří jejich vzájemně odlišnou náplň propojit a získat tím kvalitativně novou úroveň kulturního dění ve městě. Ke vzniku nově transformovaného útvaru Mělnického kulturního centra je třeba ještě poznamenat, že správní rada vytvořila pravidla jeho fungování, ovšem „vdechnout život“ těmto pravidlům a celou organizaci tak uvést do pohybu dostala za úkol až nová ředitelka. Za cenné považujeme to, že se správní rada nebála obsadit tuto pozici nezávislou, v kulturním řízení zkušenou osobnost, pocházející z prostředí mimo město Mělník. • Může být vytvoření silného monopolního postavení Mekucu ohrožením pro živou kulturu ve městě Mělník? • Pokud ano, jak lze nastavit pojistky proti takovému vývoji? • Jakým způsobem lze nastavit pravidla pro spolupráci Mekucu a místních spolků a sdružení? • Jak lze do práce Mekucu vhodně zahrnout také místní dobrovolníky? • Jakým způsobem lze rozhodovat o doplnění a rozšíření technologického zázemí Mekucu pro doposud nedostatečně saturované kulturní činnosti (např. Kino)?

* Uživatelé Po roce 1989 dochází v české společnosti k významné diferenciaci životních stylů, znamená to mimo jiné, že způsob, jakým lidé tráví svůj volný čas, včetně svých kulturních aktivit, nabývá rozmanitých podob. Kultura je užívána v závislosti na sociálním postavení, vzdělání, množství disponibilního volného času, vkusu, zájmům apod. Tento proces, nazývaný v sociální teorii individualizace, může působit proti dříve žité i ceněné podobě soudržnosti městského společenství. Kultura vždy fungovala jako faktor soudržnost podporující. Tato její funkce nemusela být donedávna ani reflektovaná ani nijak zvlášť akcentovaná. Byla samozřejmou součástí veškerých kulturních počinů. Naopak v současnosti se soudržnost stává žádoucí součástí kvality života, za niž přebírají zodpovědnost také samosprávy. Soudržnost se tak stává jedním z důvodů proč podporovat kulturu z veřejných prostředků. Pro poskytovatele veřejné podpory kultury je proto důležité znát nejenom tvůrce a organizátory, ale také cílové uživatele.

19

Situaci uživatelů mělnické kultury významně spoluurčuje geografická blízkost hlavního města. Do Prahy dojíždějí mělničtí za prací i za kulturou. Nahlížíme-li na denně dojíždějící do Prahy, lze předpokládat, že se jedná o lidi aktivní, v produktivním věku, rozmanitých profesí. Práce v Praze nabízí vyšší mzdy. Pokud je pravdivá informace, že dojíždějících je více než tři tisíce, potom je třeba si uvědomit, že velká část potenciálních uživatelů mělnické kultury disponuje odlišně strukturovaným časem vhodným k účasti na kulturních aktivitách. U této skupiny získává mělnická kultura velkou konkurenci v Praze. Dalšími skupinami uživatelů, které obecně bývají ve městě tradiční oporou fungování kulturních aktivit, jsou středoškolští studenti a také senioři. Studenti mají čas, nemají závazky, kultura pro ně představuje možnost, jak se zapojit do veřejného společenského života. Zvláštním potenciálem jsou celotýdenně ubytovaní dojíždějící studenti. Mělník má bohatou síť středních škol, z našeho dosavadního šetření vyplývá, že tato skupina zůstává pod rozlišením našich respondentů. Senioři disponují také poměrně velkým množstvím volného času, kultura pro ně bývá přirozeným způsobem a důvodem stýkat se s dalšími lidmi. Jsou také stále nositeli dřívějšího pojetí užívání kultury jako znaku společenské úrovně. Jejich zájem a přijímání kulturních akcí je již pevně vymezen a ustálen díky jejich životní zkušenosti. Z toho také vyplývá i jistá uzavřenost akcí seniorům určených. To potvrdila i naše data. Za důležitou skupinu uživatelů považujeme také děti ve školním věku. Škola je v současnosti často prvním a někdy též jediným prostředím, ve kterém má dítě možnost setkat se s uměním v různých jeho podobách. Má tak nezpochybnitelný význam při vytváření kulturních návyků. Odvrácenou stranou může být fakt, že jsou tato setkání formální, institucionalizovaná a dětmi ani rodiči nejsou vnímána jako součást přirozeného života člověka ve městě. Možnost kultivovat dítě ve školním prostředí je často limitována kulturní vybaveností samotných pedagogů. Vnímáme proto jako specifickou a důležitou a zároveň poměrně velkou skupinu pedagogy a vychovatele mateřských, základních a středních škol. Učitelé vedle svých pracovních povinností často působí jako pravidelní uživatelé i producenti místní kultury. Další významnou skupinou, kterou v Mělníku identifikujeme, jsou členové řady kulturních spolků, uměleckých sdružení a skupin a sami organizátoři kulturních akcí. Jde o skupinu aktivní a znalou, která se spolupodílí na vytváření místního 20

kulturního diskursu. Neformálně tak udržují spojení s místními kulturními tradicemi a s vývojem kultury a umění.

MOŽNÉ POTENCIÁLY MĚSTA MĚLNÍKA PRO DALŠÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU I STABILIZACE MĚSTSKÉ KOMUNITY Na základě studia materiálů, zúčastněných pozorování a mnoha rozhovorů s obyvateli Mělníka i turisty byly definovány dva výrazné a dosud nepříliš akcentované potenciály růstu. Jejich vymezení bylo potvrzeno i při veřejném slyšení. A Místní zahradnictví, zelinářství – vnímané jako kulturně obchodní komponenty ke známějšímu a již exploatovanému vinařství. Péče o krajinu a kultivovaná kulturní zemědělská produkce se v Mělníce opírá o historickou tradici i jedinečnou strukturu odborného školství, které má i mimo region vysoký kredit. Jedná se, díky krajinným souvislostem, o výraznou lokální specifičnost, která se může stát turistickou atraktivitou i zdrojem dlouhodobé kvalifikované zaměstnanosti i hrdého vědomí místní příslušnosti. Kulturní a kultivované zemědělství může výt cestou k rozvoji měkkých forem turistiky (agro a bio turistika s pobytem v místech pěstování) propojený i s edukativním obsahem pobytů. B Nábřeží, příměstský říční břeh – jako relaxačně turistická zóna, plynulý a přitažlivý přechod řekou (řekami) a městem. Přestože jde o symbolicky nejdůležitější soutok řek v české historické krajině a o ikonickou vizitku města, současná přístupnost řeky a zvláště soutoku je komplikovaná. Chybí příbřežní promenáda, možnost využívat nabídky vodních sportů, i rekreačních kvalit říčního břehu (např. obnova některých funkcí zaniklé městské plovárny). Oživení nábřeží může být také cestou k propojení města s průběžnou dálkovou cyklostezkou podél Labe a Vltavy. Příležitostí je také propojení s rozvojem individuální i skupinové lodní dopravy a podporou vzniku potřebné infrastruktury (marina jachet a hausbótů; kotviště lodních linek). Přitažlivá, snadno průchozí rekreační cesta (cesty) z města k řece může být příkladem prostupnosti města jako takového, neboť v současné době je segmentace města a komplikovaná přístupnost určitých míst v určitých časech ( dostupnost pěšky nebo MHD) limituje účast na kulturním životě, který je soustředěn především na historickou „akropoli“ . 21

Z výše uvedeného je zřetelné, že zadáním úkolu vypracovat koncepční materiál pro dlouhodobou podporu rozvoje kultury pokračuje město Mělník ve zřetelné orientaci na kvalitu života ve městě a na posílení výjimečného místního potenciálu. Výrazem a prostředkem k naplňování této cesty je i předložený programový dokument.

22

PROGRAM PODPORY KULTURY A UMĚNÍ VE MĚSTĚ MĚLNÍKU SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ OBČANSKÉ SOUNÁLEŽITOSTI A TURISTICKÉHO RUCHU PRO OBDOBÍ 2016 - 2026 PREAMBULE Město MĚLNÍK vycházejíc z Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod a Zákona o obcích č. 128/2000 Sb. v aktuálním znění s vědomím, že kultura přináší obohacení života města, zvyšuje jeho přitažlivost, propagaci a cestovní ruch, přispívá k vnitřní stabilitě člověka a celého městského společenství, přispívá k sebeidentifikaci člověka jako svobodné individuality i k identifikaci s městem a jeho historií, k rozvoji jeho intelektuální, emocionální a morální úrovně, a tím plní vedle oblasti školství celoživotní výchovně vzdělávací funkci, vytváří prostor pro kontakty s vnějším světem, komunikaci a setkávání, pomáhá k začlenění handicapovaných občanů do společnosti, pomáhá pochopit a poznat ostatní lidi, národy, společenství a jejich historii, a tím je též účinnou prevencí proti kriminalitě, rasismu a xenofobii, je dále významným ekonomickým faktorem v mnohém zásadně spolurozhodujícím o kvalitě budoucnosti života města, je nedílnou součástí rozvoje města Mělníka, přičemž pod pojmem kultura se pro účely tohoto dokumentu rozumí všechny formy tvořivé, vzdělávací a poznávací činnosti, které si prostřednictvím organizované i neorganizované činnosti kladou za cíl harmonický, duševní, psychický, intelektuální, sociální i tělesný rozvoj člověka, směřující k zachování jeho historického vědomí a identity, k uchování a rozvoji historického dědictví ve sféře duchovní a materiální a k rozvoji tvůrčího potenciálu jedince i společnosti ve všech oblastech lidského konání, pokládá kulturu za oblast veřejného zájmu.

23

VIZE Pro postavení umění a kultury ve městě Mělník se zvláštním zřetelem k podpoře turistického ruchu a posílení občanské vzájemnosti je PROGRAMEM PODPORY KULTURY A UMĚNÍ VE MĚSTĚ MĚLNÍKU SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ OBČANSKÉ SOUNÁLEŽITOSTI A TURISTICKÉHO RUCHU PRO OBDOBÍ 2016 2026 (dále jen „Program podpory kultury“) formulována na vytčené období tato vize:

„Město Mělník soustavně rozvíjí svůj potenciál v oblasti kultury a umění k posilování sociální soudržnosti svých obyvatel a k vyšší atraktivitě města pro návštěvníky z jiných krajů České republiky i ze zahraničí. „

24

STRATEGICKÉ OBLASTI PROGRAMU PODPORY KULTURY Pro postupné naplňování předložených vizí považuje město Mělník za důležité orientovat svou podporu do realizace těchto tematických oblastí: A. MĚLNÍK - MĚSTO KULTURNÍHO DIALOGU Město Mělník považuje za důležité vzhledem k současné pozici kulturních projektů ve městě i vzhledem k rodícím se potenciálům nových kulturních projektů, ale také k hodnotám, jež kultura prokazatelně přináší pro posílení místního občanského společenství, zaměřit se ve vymezeném období na klíčové oblasti a cíle podporující sociální a komunitní roli umění a kultury. Město Mělník si je vědomo toho, že kulturní projekty a způsob diskuse a spolupráce nad kulturními projekty inspiruje k podobnému přístupu i ostatní oblasti veřejného života ve městě. B. MĚLNÍK - MĚSTO TVOŘIVĚ PEČUJÍCÍ O KULTURNÍ TRADICE Při vědomí si kulturního dědictví zanechaného nám našimi předky považuje město Mělník za svůj úkol pečovat o památky nemovité i movité, podporovat kulturní tradice a lidové zvyklosti, nezapomínat na významné osobnosti a události, podporovat projekty připomínající historické souvislosti, neboť společenství neznající svou minulost je odsouzeno ji prožít znovu. C. MĚLNÍK - MĚSTO INSPIRUJÍCÍHO ODPOČINKU Město Mělník se bude zaměřovat na podporu atraktivity města a jeho okolí pro návštěvníky a turisty. Návštěvnická přitažlivost je vnímána jako ekonomický profit a zároveň jako prohlubování pocitu občanské hrdosti a pýchy na přívětivé a přitažlivé město. Klíčovými skupinami mělnického zájmu jsou rodiny s dětmi, skupinové návštěvy (třídní kolektivy, zájmové skupiny), senioři, kteří se vedle přírody také zajímají o kulturní a společenské vyžití a opakovaně se do města vrací.

25

STRATEGICKÉ CÍLE JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ PROGRAMU PODPORY KULTURY VE MĚSTĚ MĚLNÍCE A. MĚLNÍK JE MĚSTEM PESTRÉHO KULTURNÍHO DIALOGU Dílčí strategické oblasti pro formulování strategických cílů A. 1. Kvalita a struktura kulturních prostor a institucí v Mělníce. A. 2. Mělnické kulturní centrum o. p . s. (MEKUC) a jeho role a možnosti v městském kulturním životě. A. 3. Financování kultury na Mělníce A. 4. Kultura je prostředkem komunikace občanů A. 5. Obyvatelé města jako uživatelé a tvůrci kulturních hodnot.

A. 1. Kvalita a struktura kulturních prostor a institucí v Mělníce. Vymezení problému Disponuje Mělník optimální efektivní, funkční a dlouhodobě udržitelnou skladbou kulturní infrastruktury, která odpovídá významu a velikosti města? Dílčí strategický cíl Kulturní infrastruktura v Mělníce má optimální, více zdrojově zřizovanou a financovanou skladbu, která umožňuje uspokojit základní kulturní potřeby všech sociálních i generačních skupin ve všech oborech umělecké a kulturní činnosti.

26

Opatření A.1.1. Pasportizace organizací, jedinců, projektů, prostor a vybavení pro kulturní a umělecké aktivity Současný stav: Ve městě existuje množství kulturní aktivit, jednotlivců, organizací, které se zabývají kulturními aktivitami, neexistuje prostor pro sdílení a vzájemnou podporu vyjma té postavené na intuitivním hledání a nebo osobních kontaktech a přátelích. Změna: Ve městě je dostupný přehled o činnostech, prostorech i vybavení o základních aktivitách, který umožňuje plánování spolupráce. Do tohoto přehledu vstupují i krajské instituce a soukromé organizace a jedinci pracující v oblasti kultury v Mělníce. Objektivně ověřitelné indikátory: • Je provedena pasportizace možných kulturních prostor ve spolupráci se školami a dalšími městskými i krajskými institucemi (ateliéry, klubovny, zkušebny, výstavní prostory) • Je vytvořena dostupná svépomocná platforma např. uzavřený infokanál, která umožňuje propojení kulturních organizátorů, nabízí možnosti spolupráce, bártrové podpory, sdílení, půjčování pro potřeby kulturní projektů. • Zřízení oborové e - burzy, která bude poskytovat informace o nabídce služeb mezi organizacemi a příslušná spojení. • Svépomocně s podporou města je vytvořen uzavřený ferman, který slouží jako prostor pro zadávání akcí s předstihem. (vázaný přístup pro organizátory) • Je vytvořen dostupný adresář kontaktů organizací a lidi, kteří působí v mělnické kultuře

Opatření A.1.2. Mělník má společenský sál pro plesy a velké celoměstské společenské aktivity (konference, slavnosti)

27

Současný stav: V Mělníku chybí funkčně vybavený a dostatečně velký společenský sál pro pořádání velkých kulturních a společenských akcí (plesy, konference, celoměstské kulturní a vzdělávací akce). Neexistence sálu limituje kulturní nabídku a prokazatelně narušuje sociální kohezi města (absence maturitních plesů mělnických škol). Změna: Vznikne nový společenský sál (možno využít rekonstruovaných prostor na náměstí Karla IV nebo nějaký bývalý industriální objekt). Vznikají nové celoměstské společenské akce, které umožňuji setkávání, poznávání, spolupobývání než jen generačně, profesně, zájmově. Nový prostor umožňuje i setkávání republikového a mezinárodního charakteru. Objektivně ověřitelné indikátory: • Vytvořena studie proveditelnosti a udržitelnosti společenského sálu s využitím možnosti rekonstrukce nebo rekonverze nevyužívaných prostor. • Mělník disponuje funkčním sálem pro kulturní a společenské akce, události i spolkovou činnost. • V Mělníce se konají reprezentační plesy společenských organizací a maturitní plesy mělnických středních škol. • V Mělníce se pořádá každoročně velké mezinárodní sympozium, konference, kongres Opatření A. 1. 3. Stálé kino s promyšleným a pravidelným programem Současný stav: Ve městě není v provozu kino. Tento poptávaný kulturní zájem se odehrává v improvizovaných podmínkách (MEKUC, gymnázium, letní promítání) nebo vede zájemce k cestě mimo Mělník. Bývalé kino (ve vlastnictví České obce sokolské) nebylo digitalizováno, jeho provoz byl dlouhodobě ztrátový a v prostorách nevyhovujících současnému standardu. Změna: Zájemci o filmové umění i o filmovou zábavu mohou využít kino ve městě. V kině se také odehrává specifický spolkový život spojený s filmem. Významné jsou i vzdělávací aktivity v pravidelném provozu kina (školní projekce, setkávání s tvůrci, festivaly).

28

Objektivně ověřitelné indikátory: • Ve spolupráci se zájemci a filmovými nadšenci je nalezen prostor pro obnovení provozu kina, způsob jeho pravidelné činnosti a financování. • V Mělníce promítá pravidelné kino alespoň 4 dny v týdnu. • Kino je sídlem Filmového klubu Mělník • V mělnickém kině se koná alespoň jeden filmový festival s účastí filmových tvůrců (např. Jeden svět, Ozvěny Letní filmové školy, Ozvěny FebioFestu) které je také místem filmového klubu a pořadatelem filmové přehlídky. Opatření A.1.4. Přístupná vybavená a prostorná Městská výstavní síň („Kunsthale“) Současný stav: Městská galerie (Galerie Ve Věž) využívá velmi skromný a pro mnohé komplikovaně přístupný prostor (vysoké schodiště je velkou bariérou), který limituje jak výstavní program, tak jeho prezentaci (zcela chybí prostor pro velké artefakty, plastiky, neumožňuje vstup seniorům).

Změna: V souvislosti s postupnou obnovou, rekonstrukcí kulturní infrastruktury města (i technické vybavení) Mělník disponuje novým, dostupným a velkorysejším prostorem pro galerii současného umění. Objektivně ověřitelné indikátory: • Městská galerie disponuje alespoň jedním bezbariérově přístupným, kvalitním a prostorným výstavním prostorem i pro větší výstavy. • Galerie je spolu se základními uměleckými školami organizátorem výtvarného sympozia a vzdělávacích programů pro žáky i učitele. • Galerie má vypracován a nabízí školám animační program se zaměřením na současné umění a jeho vnímání.

29

Opatření A. 1. 5. Údržba, modernizace a doplňování kulturní infrastruktury je součástí dlouhodobého plánu investic města Mělníka. Současný stav: Město Mělník disponuje základní technickou a prostorovou vybaveností pro kulturní a umělecké projekty. Její stav je dán jejím vznikem v předchozích obdobích a ne zcela vyhovuje dnešním nárokům. V oblasti městských investic nebylo vybavení pro kulturu rovnocennou složkou strategických plánů a investičních programů. Změna: V Mělníce je postupně a soustavně obnovována a doplňována vybavenost pro rozvoj umění a kultury v městském vlastnictví a správě prostřednictvím grantové podpory infrastruktura institucí a organizací ve městě pracujících, při čemž se funkčně využívá sdružování prostředků. Objektivně ověřitelné indikátory: • Je sestaven plán obnovy a doplňování technického zázemí pro kulturu a je včleněn do dlouhodobého plánu investic. • Existuje fond podpory kulturní infrastruktury jako součást grantového programu pro kulturu. • Je uskutečněna rekonstrukce divadelního sálu v Masarykově kulturním domě jako moderního divadelního prostoru. • Je udržováno a doplňováno vybavení pro venkovní kulturní aktivity. • Město doplňuje možnosti veřejné dopravy tak, aby byla možná dostupnost kulturních programů pro obyvatele vzdálenějších částí města.

A. 2. Mělnické kulturní centrum o. p . s. (MEKUC) a jeho role a možnosti v městském kulturním životě. Vymezení problému Jaké role a v jakých formách může a má sehrávat velká kulturní organizace MeKuC, aby nemonopolně prospívala dalšímu kvalitativnímu i kvantitativnímu rozvoji kulturního dění ve městě Mělníce?

30

Dílčí strategický cíl Mělnické kulturní centrum podporuje inspirujícími projekty růst významu kultury a umění ve městě jako obecně prospěšná společnost zastává transparentně vymezené úkoly v kulturním životě města, což je dáno dlouhodobě stabilizovaným provozem, profesionálním týmem v přehledné a funkční struktuře. Opatření A. 2. 1. Mělnické kulturní centrum o . p . s. má funkční a transparentní, vzájemně kooperující strukturu Současný stav: Město Mělník si pro poskytování základních kulturních služeb založilo obecně prospěšnou společnost, která vznikla sloučením čtyř samostatných jednotek (příspěvkových organizací): Masarykův kulturní dům, víceúčelové kulturní centrum, Městská knihovna, městský výstavní prostor Galerie Ve věži a Městské informační centrum. Změna: MEKUC má srozumitelně a funkčně vymezené role a pravomoci jednotlivých součástí (Kino, Galerie, MKS, Infocentrum). Zaměstnanci jsou vedeni ke zvyšování kvalifikace, tým je průběžně posilován a u některých činností je účelně využíváno dobrovolníků nebo stážistů, což zvyšuje také povědomí o práci organizace a zájem o kulturní projekty. Objektivně ověřitelné indikátory: • Je dokončena a vyhodnocena reorganizace MEKUCU na základě zkušeností s novou právní formou. • MEKUC má vypracovány nové statuty a stanoveny standardy a výkonová kritéria jednotlivých aktivit • Každá z činností MEKUC má do konce roku 2016 zpracovanou dílčí strategii činnosti a rozvoje do roku 2026. Strategie budou obsahovat programové zaměření, definované cílové skupiny a konkrétní kroky směřující k rozvoji organizace jako celku z hlediska institucionálního, materiálního, personálního a uměleckého. Důraz je kladen na definování benefitů propojení jednotlivých činností. • Strategie a statuty jsou schváleny správní radou a projednány příslušnými orgány města. 31

•

Mekuc má vytvořen systém práce s dobrovolníky.

Opatření A. 2. 2. MEKUC má v dialogu s ostatními aktéry sestavenou strategii vymezující jeho roli ve městě. Současný stav: MEKUC má díky rozsahu svých činností výjimečné postavení a zároveň je na něj v souladu s bývalými zvyklostmi kladeno množství nesouměřitelných nároků. Postupně se rodí modely spolupráce a sdílení s dalšími aktéry. Změna: Program MEKUCu pokrývá svým obsahem roli veřejné kulturní služby, která zasahuje široké generační a zájmové spektrum uživatelů. Výrazný akcent je kladen na program inspirativní a edukativní. Objektivně ověřitelné indikátory: • MEKUC má vytvořenu strategii spolupráce s ostatními kulturními aktéry. • MEKUC má vytvořen evaluační systém svého programu s úzkým vztahem k cílovým skupinám, který je součástí výroční zprávy. • MEKUC má vypracovaný systém propojení se školami a učiteli, zapojuje učitele aktivně do plánování programové nabídky. • Ve spolupráci se školami MEKUC využívá animačních a reflektivních technik k posílení vzdělávací role setkávání s uměním. Opatření A. 2. 3. Vícezdrojové financování MEKUCu Současný stav: MEKUC je přímo navázán na městský rozpočet. Doplňování rozpočtu z privátní sféry je dáno osobním kouzlem a momentální situací. Minimální část rozpočtu je naplněna z prostředků kraje a státu. Změna: MEKUC je financován rozprostřeně z více zdrojů (město, vlastní nabízené služby, Středočeský kraj MK ČR, klub přátel) a to i zahraničních.

32

Objektivně ověřitelné indikátory: • MEKUC je schopen do rozpočtu získat 20% prostředků mimo dotaci města. • MEKUC má připravený program benefitů pro individuální podporovatele a dárce. • MEKUC má na každou sezónu generálního sponzora – partnera. • MEKUC získává prostředky na své projekty z programů Středočeského kraje a Ministerstva kultury ČR. • MEKUC získává prostředky ze zahraničních fondů (EU, Višegrád, velvyslanectví).

A. 3. Financování kultury na Mělníce Definice problému Jakými nástroji zajistit a rozšířit financování mělnické kultury, aby se stala stabilní oporou dlouhodobého rozvoje města, umožňovala zapojení nejrůznějších skupin obyvatelstva do kulturního života a měla jejich trvalou podporu? Dílčí strategický cíl Mělník v souladu s veřejně formulovanými cíli a dlouhodobými vizemi podporuje prostřednictvím srozumitelného otevřeného a vícevrstevnatého systému financování kulturní projekty, které jsou také důsledně a veřejně pravidelně dokumentovány a vyhodnocovány a jejichž tvůrci i uživateli jsou nejrůznější skupiny obyvatel města. Opatření: A.3.1. Jsou definovány a do struktury městského rozpočtu transparentně včleněny výdaje města na dlouhodobě udržitelný provoz kultury ve městě Mělníku. Současný stav: Existuje kapitola v rozpočtu města věnovaná kultuře (cca 6% rozpočtu včetně památkové péče – tj. cca 900,- Kč na obyvatele). Změna: Financování kulturních projektů z rozpočtu města směřovat a udržovat minimálně na 8% rozpočtu města (tj. cca 1200 korun na obyvatele v poměrné výši vzhledem k inflaci) a tím zajistit dlouhodobou udržitelnost a dostupnost kulturních aktivit. Financováním provozu kultury se rozumí provozní příspěvky organizacím, 33

dotace projektům a občanskému sektoru (granty a jiné formy podpory). Objektivně ověřitelné indikátory: • Jasně definovaná kapitola Kultura v rozpočtu města Mělníka. • V rozpočtu města Mělníka je minimálně 8% provozního rozpočtu určeno na financování provozu kultury do roku 2026 (kritériem může být položka výdajů na kulturu a občana ročně). Zdroje financování: rozpočet města Mělníka, EU fondy, dotace z kraje a MMR. Opatření: A.3.2. Strukturovaný grantový program na podporu celoroční činnosti a významných kulturních událostí Současný stav: Existuje roční grantový systém a systém příspěvkové podpory menších projektů. Změna: Vytvořen a zpřístupněn třístupňový systém podpory zahrnující vedle již fungujících programů také víceletý grantový program města, který je určen na podporu kontinuální kulturní činnosti směřující k veřejné prezentaci uměleckých děl, dále systém minigrantů pro začínající aktéry (teenageři) nebo ad hoc projekty. Systém má také otevřenou evaluační část a je rozšířena možnost veřejné prezentace žádostí o podporu u víceletých a celoročních podpor. Objektivně ověřitelné indikátory: • V roce 2016 je připraven a v orgánech města schválen víceletý grantový program. • Komise doporučující projekty je složena pestře co do genderu, generační a oborové příslušnosti (v roce 2016). • Od roku 2017 je každoročně vyhlašován víceletý grantový program na podporu činnosti kulturních organizací a spolků (celoroční a dlouhodobá), na podporu tradičních kulturních aktivit (festivaly Vinobraní, Vinný košt, Vinná noc apod.). Poprvé se budou projekty s grantovou podporou realizovat v letech 2018 – 2021. • Zprávy o podpořených projektech jsou každoročně zveřejňovány na webu 34

města (odbor kultury). Zdroje financování: rozpočet města, nejsou očekávány dodatečné náklady vyjma stávajícího objemu prostředků poukazovaných jako dotace ve stávajícím rozpočtu. Navýšení, které by bylo prospěšné, se může realizovat postupně. Opatření: A.3.3. Ve spolupráci s dalšími partnery vypracovat program vyváženého financování kulturních služeb ve městě a v regionu. Současný stav: Neexistuje systémová provázanost financování kulturních projektů z prostředků kraje, ministerských a privátních zdrojů. Změna: Požadovat a podporovat kofinancování významných veřejných kulturních služeb od Středočeského kraje v poměru odpovídajícím územnímu dosahu poskytované veřejné kulturní služby. Objektivně ověřitelné indikátory: • Od roku 2016 se ke všem kulturním aktérům a k dalším zájemcům dostanou informace o možnosti krajských grantů, ministerských i mezinárodních grantů na jejich aktivity neboť je vytvořeno kvalifikované poradenské místo pro oblast podpory kulturních projektů (zejména zaměřeno na vícezdrojové financování, na podporu začínajících projektů a projektů mladých lidí, včetně spolupráce se školami). • Od roku 2016 existuje městem podpořený systém konzultací a poradenství (dostupný a přehledný soubor informací) pro žadatele. • Od roku 2018 bude podpora města pro kulturní projekty vázána na získávání podpory z dalších zdrojů (vícezdrojové financování). Opatření: A.3.4. Vznik a provoz Mělnické kulturní nadace Současný stav: Podpora města kulturním projektům je těsně svázána s možnostmi každoročně schvalovaného městského rozpočtu. Prostředky mimořádně přicházející do městského rozpočtu (sponzorské příspěvky dary, neplánované platby) jsou ad hoc 35

rozdělovány. Existuje mělnický Literární fond. Změna: daří se oslovovat nové přispěvatele na kulturu, existují prostředky pro podporu kultury mimo rozpočet města. Obyvatelé města mají možnost transparentně podporovat mělnický kulturní a umělecký život. Objektivně ověřitelné indikátory: • Je zřízena Mělnická kulturní nadace, na jejím zřízení i vymezení jejích činností je přímo zainteresována veřejnost • Mělnická kulturní nadace je spravována na občanském principu, ve správních a dozorčích orgánech jsou zastoupeni veřejností respektované osobnosti města. • Mělnická kulturní nadace má vypracovaný fundraisingový plán, který nabízí transparentní a efektivní prostor pro obyvatele města k osobní i firemní podpoře kulturních projektů. • Každoročně se zvyšuje nadační jmění i poskytovaná podpora kulturním projektům • Práce nadace je každoročně veřejně prezentována. Opatření: A.3.5. Rozšíření možností zapojení veřejnosti do rozhodování o podpoře kultury Současný stav: Město Mělník má zřízenu samostatnou kulturní komisi Rady Města vytvořenou na politickém půdorysu. Existuje síť neformálních osobních vazeb, které se podílí na formování kulturního života. Kulturní aktéři informují podle svého uvážení a svých možností obyvatele a návštěvníky města o kulturních projektech v městském měsíčníku a dalších lokálních sdělovacích prostředcích a sociálních sítích. Změna: Obyvatelé města jsou informováni kvalifikovaně a strukturovaně o směřování, průběhu i vyhodnocení proběhlých kulturních projektů, mají možnost se v jednotlivých fázích podle svého zájmu spoluúčastnit. Je posílena sounáležitost s kulturním děním, roste kvalita projektů i počet zainteresovaných obyvatel na kulturním životě.

36

Objektivně ověřitelné indikátory: • Kulturní komise je rozšířen a tak, aby více odrážela spektrum kulturních žánrů a aktivit ve městě, ale také genderové a generační či druhové a žánrové zastoupení. • Každoročně se schází „mělnický kulturní koncil“, otevřené setkání kulturních činovníků, uživatelů a podporovatelů, na kterém jsou diskutována témata rozvoje kultury ve městě i reflektováno minulé období. • Je vytvořen veřejný dokumentační a evaluační systém, každoročně jsou zveřejňovány výstupy podpořených projektů podle připraveného rámce. • Veřejnost je pravidelně a srozumitelným způsobem informovaná o záměrech města směrem k podpoře kultury, je si vědoma významu veřejné podpory kultury. • Město vydává ve schváleném rytmu zprávu o stavu kultury ve městě. • Slyšení žadatelů o veřejnou podporu jsou veřejná.

A. 4. Kultura je prostředkem komunikace občanů Definice problému Jaká struktura informování o kultuře a společenských aktivitách bude vytvářet základ pro sdílení, spolupráci i možnosti pro individuální zájem a jeho další profilaci? Dílčí strategický cíl V Mělníce ve městě existuje prostor pro kvalitní informování o kultuře, prezentaci kulturních a uměleckých aktivit i kritickou reflexi kulturních projektů, takže občané města jsou adekvátně informováni o kulturním dění, stejně mají občané možnost informovat o své kulturní akci ostatní spoluobčany a návštěvníky města. Opatření A. 4. 1. Synergie místních médii při informování o kultuře Současný stav: Existuje široké mnohovrstevnaté spektrum různých informačních kanálů podávajících informace o kultuře. Dochází k vzájemnému překryvu i nepokrytým místům, mnohost vede k nepřehlednosti a obtížné orientaci. Málo 37

informací o mělnické kultuře se dostane do širšího okruhu (krajské mutace deníků, celostátní kanály veřejnoprávních médií). Změna: Pro uživatele je mediální prostor v Mělníce přehledný, takže si může vybrat podle jasných kritérií a způsobů sdělování i cílové skupiny. Mělnické kulturní zprávy jsou prezentovány i v krajských mediích Objektivně ověřitelné indikátory: • Příloha časopisu Radnice Kukátko nabízí program/pravidelný přehled kulturních akcí. Součástí oddělitelné přílohy je vždy i výzva k termínům i způsobům k dodávání informací o konaných akcích. • Jednou ročně je uspořádáno setkání tvůrců a přispěvatelů mělnických médií a sociálních sítí zabývajících se také kulturním děním. • Existují vzájemné prolinky na jednotlivé informační zdroje. • Na stránkách města je zveřejněn přehled medií referujících o kultuře i s jednoduchou charakteristikou a zaměřením. • Existuje prostor (radnice, infocentrum) pro prezentaci týdenního zpravodajství lokální televize. • Město pořádá pravidelné tiskové konference o významných kulturních akcích, na které jsou zváni zástupci krajských a celostátních médií • Město prostřednictvím zakázek a grantů podporuje rozvoj nezávislých médií referujících o kultuře a umění v Mělníce. Opatření: A.4.2. Mělnický kulturní kalendář Současný stav: Existuje základní webový přehled akcí dostupný ze stránek města. Změna: Existuje celoročně dostupný vizuálně přitažlivý přehled významných kulturních akcí. Je jasný a transparentní způsob jeho přípravy, na které se podílí i kulturní organizátoři. Program má dvě jazykové mutace. Příprava kalendáře je prostředkem ke spolupráci jednotlivých kulturních organizátorů. Objektivně ověřitelné indikátory: • Každoročně je připravován a vydáván městský kulturní a společenský kalendář 38

• • • •

obsahující hlavní celoměstské akce. Mělnický kulturní kalendář slouží i jako důstojný propagační materiál kultury města. Městský kulturní kalendář vzniká ze společné práce kulturních činitelů, kalendář má redakční radu. Městský kalendář má tištěnou i rozšířenou elektronickou verzi, která je přístupná měsíčnímu doplňování i o menší akce (možno provázat s Kukátkem). Společně s veřejným existuje také dobrovolně sdílený ferman organizátorů kulturních aktivit ve městě, který umožňuje koordinaci připravovaných akcí.

Opatření: A. 4. 3. Platforma pro původní tvorbu a kritickou reflexi kulturního života ve městě Současný stav: V Mělníce existuje řada informačních médií, ale chybí prostor pro prezentaci původní tvorby (především literární, esejistické, ale také grafické, fotografické). Místní tvůrci nejsou příliš známí a je ztížena cesta jejich růstu. Kvalifikovaní tvůrci nefungují jako prostředníci umění pro veřejnost. Změna: Kulturně společenský čtvrtletník nabízí prostor pro vedení kultivované diskuse o kultuře a společnosti, zvyšuje zájem o kvalitní a současnou tvorbu, generuje nové tvůrce, seznamuje veřejnost s fundovanými pohledy na historii i současnost Mělníka, iniciuje vznik nových uměleckých děl. Objektivně ověřitelné indikátory: • Z potřeby občanské společnosti vznikl kulturně společenský čtvrtletník napojený na místní aktivní tvůrce. • Čtvrtletník představuje původní tvorbu a je prostorem pro hlubší reflektování kulturního života. • Vydávání čtvrtletníku je podporováno městem a koordinováno nezávislou redakční radou. • Kulturní čtvrtletník je platformou pro kultivaci vyjádření mělnické kulturní obce, která jeho prostřednictvím komunikuje veřejně, odborně kriticky o místní kultuře, kultuře v místě, vytváří kulturní diskurs, který někam směřuje. • Čtvrtletník generuje nové tvůrce, roste počet jeho přispěvatelů. Čtvrtletník vytváří vztahy mezi umělci různých uměleckých oborů a disciplín. Čtvrtletník 39

prokazatelně zvyšuje návštěvnost náročnějších kulturních pořadů.

A. 5. Obyvatelé města jako uživatelé a tvůrci kulturních hodnot. Definice problému Jak účinně umožnit všem obyvatelům i návštěvníkům Mělníka se plně, pravidelně a opakovaně účastnit kulturního života ve městě jako uživatelé i jako tvůrci? Strategický cíl Město stimuluje plné využití kulturního potenciálu jednotlivých skupin uživatelů a tvůrců, což prohlubuje vztah obyvatel k městu a kultura se stává podstatným důvodem, proč lidé v Mělníce chtějí žít. Opatření A.5.1. Mělnická kultura pokrývá věkovou a sociální strukturu města Současný stav: Mělník má bohatou, kvalitní a pestrou programovou řadu kulturních a uměleckých projektů. Převažuje pasivní vnímání kultury. Změna: Programová nabídka je orientované i na dosud málo saturované skupiny (seniory a mládež). Objektivně ověřitelné indikátory: • kulturní nabídka ve městě Mělníce je pestrá a zahrnuje všechny druhy umělecké tvorby • kulturní nabídka ve městě, nasměrovaná směrem ke všem věkovým i sociálním skupinám • existuje schéma podchycení zájmu o kulturu se specifickým přihlédnutím k teenagerům a jejich možnostem se přímo zapojit • existuje program podpory kulturního života seniorů (vedle aktivit Centra seniorů) Opatření: A.5.2. Výjimečná role mělnických škol v rozvoji kultury

40

Současný stav: Vinou nekoncepčního vedení českého školství a jeho orientace na výkon ubylo možností školních návštěv kulturních institucí. Učitelé sami nejsou klíčovými uživateli kulturních projektů ve městě. Změna: Školy v Mělníce si uvědomují klíčovou roli na přijetí a orientaci ve světě kultury. Učitelé jsou hybateli spolupráce kultury a školství ve městě Mělníce. Sami se vzdělávají, spolupracují na kulturním životě města. Objektivně ověřitelné indikátory: • Školy se aktivně zapojí do městem podporovaného programu „kulturní výchovy“ (pracovní název Kulturní program M 2026) - zvyšující kulturní gramotnost dětí. • Školské, kulturní i vzdělávací instituce města i kraje spolupracují při tvorbě i financování programu. • Město zváží, jak lépe podporovat potřeby SŠ studentů (kino, sál pro maturitní plesy), nabídka kurzů, speciálních programů, volnočasových aktivit. • Pedagogové estetických předmětů vstoupí do programu celoživotního vzdělávání, které podporuje město ve spolupráci s místními pedagogy uměleckých škol, kurátory a animátory kulturních doprovodných programů místních institucí. • Existuje městem zřízený a dotovaný podpůrný program Kultura 2026, jehož prostřednictvím se dostane k umělecké tvorbě každé dítě. • Město podporuje rozvoj uměleckého školství (ZUŠ). Opatření: A. 5.3 Podpora spolkové činnosti Současný stav: V Mělníce je tradičně bohatý spolkový život. Spolky spíše pracují uzavřeně. Většině spolků chybí dospívající. Aktivitu spolkové činnosti ovlivňuje časté dojíždění za prací. Změna: Spolky ve městě spolupracují na velkých celoměstských slavnostech a festivalech. Podílí se i na prezentaci města mimo Mělník (přehlídky festivaly, soutěže). Spolky spolupracují a vzájemně se obohacují a inspirují.

41

Objektivně ověřitelné indikátory: • Umělecky a kulturně zaměřená sdružení jsou schopna spolupracovat na společných projektech – aby lépe dosáhla na zdroje, aby zvýšila diváckou atraktivitu svých akcí, aby vzdělávala sebe i návštěvníka. • Svou činností oslovují širokou veřejnost. • Spoluvytváří společný kulturní kalendář (roční či měsíční). • Existuje spolkový „festival“ – sousedský den umění. • Kulturním aktérům je k dispozici adresář kontaktů na organizace a lidi, kteří působí v mělnické kultuře

42

B. MĚLNÍK JE MĚSTEM TVOŘIVĚ PEČUJÍCÍM O KULTURNÍ TRADICE Dílčí strategické oblasti pro formulování strategických cílů B. 1. Historická tradice stále živá. B. 2. Vinařství, zahradnictví a zelinářství jako význačná kulturní tradice města i jako kvalitní produkt lokální ekonomiky. B. 3. Současná umělecká tvorba pokračováním kulturních tradic.

B. 1. Historická tradice živá a inspirující Vymezení problému: Jak pracovat s mimořádně bohatou historickou tradicí města Mělníka, aby byla zdrojem sounáležitosti a hrdosti obyvatel města, aby byla zdrojem současného vztahu ke kultuře a umění u obyvatel města? Dílčí strategický cíl: Odkaz na bohatou a jedinečnou historii města, myšlenky a tvorbu osobností spojených s Mělníkem je součástí živých kulturních aktivit ve městě. Opatření: B.1.1 Osobnosti stále živé Současný stav: Z pestré škály vynikajících osobností české kultury se významněji pracuje jen s postavou Karla IV. v rámci Vinobraní a výročím Jana Palacha. Změna: Významné osobnosti spojené s Mělníkem se odráží a jsou zpřítomňovány v současném životě prostřednictvím různorodých kulturních projektů. Živé přihlášení se k odkazu osobností s Mělníkem spojených zvyšuje zájem o návštěvu města a zároveň přispívá k prohlubování povědomí o jejich životě a díle. Specifické téma v Mělníce může představovat téma hrdinství, jako ručení životem za ideály často spojených se vzděláním a obranou kulturních hodnot (sv. Václav, sv. Ludmila, Otakar Jaroš, Jan Palach). 43

Objektivně ověřitelné indikátory: • Významné osobnosti jsou součástí prezentace města, pomníky, pamětní desky, turistické tabule a tak je také o ně pečováno. • V rámci velkých celoměstských slavností je formou plenérové hry, obřadu připomínáno dědictví Ludmily a Václava. Téma svaté Ludmily a Václava je využíváno k propagaci města (upomínkové předměty), zapojeni jsou místní výtvarníci. • V Mělníce je pořádáno jako bienále mezioborové setkání českých básníků a literárních vědců a výtvarníků s tématem české krajiny v poezii a výtvarném umění, jehož součástí jsou diskuse a tvůrčí dílny se studenty. • Město Mělník spolu s vedením armády a policie ČR uděluje cenu Otakara Jaroše za výjimečnou vojenskou nebo policejní službu v zahraničí s důrazem na obranu humanistických a demokratických hodnot. • Město Mělník uděluje cenu Jana Palacha ve spolupráci s rodinou Jana Palacha nejlepší práci středoškolské soutěže SVOČ v oblasti humanitních věd. Opatření: B1.2. Celoměstské slavnosti a festivaly jako prostředek budování sounáležitosti s městem a jeho historií Současný stav: Mělník disponuje pestrým spektrem kulturních událostí, festivalů a slavností, jež jsou koncentrovány do letního času. Převažuje jen konzumentská role publika. Změna: Škála městských festivalů a slavností otevírá prostor seznámit se s různými podobami umělecké tvorby, přinést závažnější sdělení nebo komplikovanější formu díla. Objektivně ověřitelné indikátory: • Struktura festivalů a celoměstských slavností je rozprostřena v celém kalendářním roce. • Na celoměstských slavnostech a festivalech se podílí i místní tvůrci. • Struktura velkých městských slavností a festivalů nabízí prostor i pro vážnější a komplikovanější umělecké formy. • Každý festival má i svou edukativní část (tvůrčí dílny, master class, besed s 44

tvůrci). • Celoměstské slavnosti a festivaly umožňují setkat se s architektonickými památkami. Opatření: B.1.3. Kulturní spolupráce s partnerskými městy Současný stav: Město Mělník je členem Dobrovolného svazku obcí Královská věnná města a má také uzavřenou čestnou dohodu o partnerství měst. Zahraniční partnerství je nejčastěji formální a stojí na setkávání konkrétních skupin a spolků. O partnerských městech není v Mělníce velké povědomí. Změna: Město Mělník rozvíjí mnohostrannou spolupráci s partnerskými městy, kultura je příkladem spolupráce, která má odraz ve společných projektech financovaných z fondů EU. Mezinárodní spolupráce v oblasti kultury vede k růstu kvality místní produkce. Objektivně ověřitelné indikátory: • Je provedena revize a resuscitace vybraných partnerských smluv. • Jsou vypracovány akční plány kulturní spolupráce s partnerskými městy. • Existují společné projekty putující po partnerských městech. • Aktivní účast v kulturních aktivitách Dobrovolného svazku obcí Královská věnná města se realizuje minimálně jedním společným projektem ročně. • Mělnické spolky a soubory využívají možnosti prezentovat svou produkci v partnerských a spolupracujících městech, město podporuje spolkovou mezinárodní spolupráci. • V průběhu programem vymezeného období je realizován alespoň jeden multilaterální kulturní projekt financovaný z evropských zdrojů.

45

B. 2. Vinařství, zahradnictví a zelinářství jako význačná kulturní tradice města i jako výjimečný produkt lokální ekonomiky. Vymezení problému: Jak pracovat s mimořádně bohatou historickou tradicí města Mělníka, aby byla zdrojem sounáležitosti a hrdosti obyvatel města, aby byla zdrojem současného vztahu ke kultuře a umění u obyvatel města? Dílčí strategický cíl Zvýšit za pomoci vinařských kruhů turistický potenciál kultu sv. Václava a sv. Ludmily. Propojit lokální producenty kvalifikovaného kulturního zemědělství s kulturními aktivitami města a rozvojem turistického ruchu. Opatření: B 2.1 Víno je rozeznanou významnou komoditou lokální ekonomiky. Současný stav: Mělnické setkávání s vínem je velmi individualizovanou možností, chybí sebevědomí a spolupráce vinařů s městem, mezi sebou navzájem. Změna: V oblasti probíhá na vysoké úrovni spolupráce producentů na poli obchodním, kulturním, turistickém i vzdělávacím. Existuje soubor nabídkových tras a průvodců do okolí města (pěší, cyklo). Objektivně ověřitelné indikátory: • Je ustanovena pravidelná platforma pro spolupráci města a kulturních institucí s představiteli vinařství. • Přes vinné slavnosti je vytvořen turistický gurmánský produkt propojující víno, kuchyni a místní zemědělské produkty. • Jsou připraveny možnosti spoluúčasti návštěvníků a turistů na produkci vína, chřestu ovoce zeleniny apod. • mělničtí producenti ve spolupráci s městem při prezentaci svých produktů využívají současné umělce a designery.

46

Opatření: B 2.2. Roste kvalita a oblíbenost festivalů a slavností spojených s vínem a kvalitní zemědělskou produkcí Současný stav: Mělník má zajímavý program festivalů a celoměstských akcí (Vinobraní, Vinná noc, Mělnický košt, Bleší trhy, Mělnické kulturní léto. Změna: Posílit kvalitu a rozmanitost festivalových nabídek, profilací a provázaností do celku (kulturní kalendář). Doplnit cíleně prostorem pro setkávání, pro diskuzi a neformální vzdělávání i v rámci širšího regionu nebo kraje (krajů). Objektivně ověřitelné indikátory: • Festivaly a slavnosti spojené s vínem slouží i jako nabídka pro trávení volného času pro turisty na delším pobytu v Mělníce. • Marketing města prezentuje vinné slavnosti a festivaly zajímavý bod festivalové sezóny v kraji, případně v Čechách, na kterém není možné chybět. • Každoročně je sestavován celoměstský kalendář kulturních aktivit se speciálním zřetelem k festivalům a slavnostem s návštěvnickým (turistickým) potenciálem. • Existuje platforma pro sdílení a vzájemné podporování jednotlivých akcí spojených s vínem. • V rámci pravidelného hodnocení kulturní nabídky ve Středočeském kraji je dle názorů odborné veřejnosti oceňována zvyšující se kvalita jednotlivých festivalů (recenze, zájem ze strany profesionálů i laiků ze širokého okolí).

B.3. Současná umělecká tvorba pokračováním kulturních tradic Vymezení problému: Jak pracovat s mimořádně bohatou historickou tradicí města Mělníka, aby byla zdrojem sounáležitosti a hrdosti obyvatel města, aby byla zdrojem současného vztahu ke kultuře a umění u obyvatel města? Opatření: B.3.1. Cena města Mělníka za čin v oblasti umění a kultury v mělnickém regionu

47

Současný stav: V současné době neexistuje způsob ocenění a podpory místních umělců. Změna: Udělovaná cena umožní podpořit místní umělce a zároveň přitáhne pozornost k dílu a potažmo k městu. Objektivně ověřitelné indikátory: • Vytvořit statut ceny pro umělce a umělecký projekt realizovaný v Mělníce a okolním regionu. • Každoročně udělována cena na základě doporučení odborníků, kulturních organizátorů, občanů.

Opatření: B. 3.2. Mělnický rezidenční a stipendijní program pro pobyty umělců a tvůrčí sympozia Současný stav: Město Mělník má živou tradici výtvarného uměleckého školství, kvalitního folklorního zázemí a amatérského divadla, ale není vnímán v kontextu české republiky jako místo současné tvorby. Změna: Město podporuje možnost rezidencí umělců především se zaměřením na vztah k veřejnému prostoru, krajinnou tvorbu a urbanismus, vztah k tradicím, který umožňuje městu přitahovat nové tvůrce, nové myšlenky a nápady do města a regionu a zároveň poskytnout prostor místním začínajícím i etablovaným tvůrcům, studentům setkání se současnou tvorbou. Nezanedbatelným je i zájem návštěvníků města o prezentované výstupy. Rozvíjí se kulturní turistika. Objektivně ověřitelné indikátory: • Existuje prezentovatelný rezidenční program a jeho garant. • Každý rok jsou nabídnuta dvě měsíční stipendia, jedno zahraničnímu, jedno místnímu umělci. • Výsledky rezidenčního programu jsou každoročně prezentovány na veřejnosti a reflektovány nejméně jedním celostátním týdeníkem. • Ve městě Mělníce se uskuteční jedno sympozium na současnou tvorbu ve 48

veřejném prostoru. • Součástí stipendia jsou programy nabízené stipendisty pro žáky a studenty mělnických škol i pro další skupiny obyvatel.

C. MĚLNÍK - MĚSTO INSPIRUJÍCÍHO ODPOČINKU C. 1. Osvěžující doteky historie C. 2. Dary země jako symbol přitažlivosti města C. 3. Návštěvníci Mělníka jsou uživateli i spolutvůrci mělnické kultury

C. 1. Osvěžující doteky historie Vymezení problému Město Mělník a jeho okolí má mimořádně bohatou historickou tradici, jak ji lze lépe využít pro rekreační potenciál města a zvýšení jeho turistické atraktivity? Dílčí strategický cíl: Město Mělník cíleně využívá pro rozvoj rekreace a turistiky specifické polohy odkazující k mnoha událostem a postavám české historie. Opatření: C.1.1. Bájná krajina Současný stav: S pohledem na horu Říp se příliš nepracuje, soutok řek není viditelný, Ludmilina vinice není označena. Stejně tak není využito potenciálu literárních děl (K.H.Mácha, V. Dyk) nebo odkazů k filmům. Změna: Součástí cesty do Mělníka i pobytu v něm je setkání s odkazy na historická místa dávných dějin, či literárních a filmových souvislostí. Objektivně ověřitelné indikátory: • Existuje vyznačená stezka bájnou krajinou, tak aby ji mohly procházet děti a rodiny s dětmi. 49

• • • • •

V krajině jsou zvýrazněna místa, výhledy s popisem a odkazem k českým pověstem a mýtům. Je vypravený průvodce po místech vztahujících se k pověstem (Říp, bájná Ludmilina vinice, Kokořín) s centrem v Mělníce. Jsou pořádány události (obchůzky, slavnosti, obřady, festivaly) na místech spojených s dávnou historií . Jsou vytvořeny turistické produkty s odkazem k bájným místům. Existuje průvodce po literárních a filmových odkazech ve městě a okolní krajině.

Opatření: C.1.2.Mělnický pantheon Současný stav: Z pestré škály vynikajících osobností české kultury se v oblasti turistického ruchu významněji pracuje jen s postavou Karla IV. v rámci Vinobraní. Změna: Živé přihlášení se k odkazu osobností s Mělníkem spojených zvyšuje zájem o návštěvu města a zároveň přispívá k prohlubování povědomí o jejich životě a díle (praotec Čech, sv. Václav, sv. Ludmila a další). Objektivně ověřitelné indikátory: • Čeští světci a králové spojení s Mělníkem jsou prezentováni zvláštním turistickým materiálem (sv. Václav a Ludmila). • Součástí Vinobraní je pravidelně hraná původní hra s mělnickými postavami (knížata, králové, královny). • Existuje vlastivědný okruh, vycházka po stopách mělnických osobností • Ve spolupráci s rodným domkem ve Všetatech je prezentována osobnost Jana Palacha. Součástí kulturního léta je původní plenérová hra s tématem významné historické postavy Mělníka psaná respektovaným autorem a nastudována hostujícím režisérem s místními umělci.

50

C. 2. Dary země jako symbol přitažlivosti města Jakými způsoby a formami může vinařství, zelinářství a sadařství (také rybářství) ovlivnit rekreační potenciál Mělníku a Mělnicka a zvýšit tak jeho přitažlivost pro turistický ruch? Dílčí strategický cíl: Kulturní zemědělství (pěstování gurmánských plodin, kultura jejich prodeje a spotřeby) se za aktivní pomoci a spolupráce místních vinařů, zemědělců, rybářů, odborných škol a města Mělníka propojuje s kulturními aktivitami města a podporuje zvyšování turistické atraktivity.

Opatření: C.2.1. Zahradnictví, zelinářství – jako kulturně obchodní komponenta vinařství Současný stav: Město Mělník má mimořádně bohatou tradici a živou kulturu zahradnictví, zelinářství, jak ji lze lépe využít v rozvoji kultury a zvýšení turistické atraktivity? Změna: Estetická kvalita zeleně veřejných prostor ve městě je vizitkou přítomnosti výjimečné odbornosti ve městě. Přibývají nové možnosti seznamování se s kvalitním kulturním zemědělstvím. Objektivně ověřitelné indikátory: • Školní statek má prodejnu v centru města. • Jsou pořádány dny, týdny místních potravin (chřest apod.). • Existuje přehled o možnostech eko, agroturistiky. v okolí města. • Kvalita úprav veřejného prostranství je turistickou atraktivitou – vhodně spojuje edukativním způsobem témata ekologie, lokální ekonomiky, gastronomie, péče o parky a zahrady. • Existuje značka kvality potravin a jejich regionální příslušnosti „Z Mělníka“. Opatření: C.2.2. Město jako odpočinková vycházková trasa 51

Současný stav: Geografický reliéf a komunikační linie (řeka, silnice, železnice) činí město obtížně a nepřitažlivě průchozí. Také turisté tráví ve městě pouze několik hodin na příliš krátké prohlídkové trase ( zámek vyhlídka kostnice). Bariérovost je obecnějším problémem struktury města. Změna: Město Mělník umně využívá faktu, že se nachází nad soutokem dvou nejvýznamnějších českých řek a využívá této skutečnosti pro zvýšení atraktivity města pro jeho obyvatele i návštěvníky. Procházky městem a vycházky k řece jsou příkladem k propojení dalších oddělených obytných zón. Objektivně ověřitelné indikátory: • Postupně jsou pro pěší a cyklisty propojovány břehy Vltavy, Labe i Pšovky. • Průchozí trasy jsou doplňovány o pobytová místa i s uměleckým mobiliářem, herními, cvičícími a edukativními prvky. • Drobnými sousedskými akcemi je posilována rekreační funkce veřejného prostoru. • Řešení estetiky průchozích tras je svěřeno rezidentním tvůrcům nebo tvůrčím sympoziím konaným na toto téma. • Zahradnická akademie i Vysoká škola zemědělská se podílí na péči o kvalitu zeleně v nově vzniklých rekreačních lokalitách. • Odborné školy zadávají dílčí řešení veřejného prostoru jako bakalářské či diplomové práce. Opatření: C.2.3. Nábřeží, říční břehy – skrytý šperk Mělníka Současný stav: Nejcennější krajinný prvek města je jen obtížně přístupný a esteticky málo přitažlivý. Změna: Město má jedinečnou relaxační a pobytovou zónu. Objektivně ověřitelné indikátory: • Symbolicky nejdůležitější soutok v české historické krajině je viditelný. • Na soutok Vltavy a Labe je vybudován funkční a estetický přístup. 52

• Místo soutoku je osazeno ikonickou plastikou, sochou. • Je budována relaxačně turistická zóna přechodu mezi řekou a městem. • Je podporován rozvoj rekreační individuální lodní dopravy – podpora vzniku potřebné infrastruktury. Vzniká nábřežní promenáda, rekreační stezka od města k řece a zase nazpátek. • Postupně jsou obnovovány funkce historické plovárny. • Zahradnická akademie i Vysoká škola zemědělská se podílejí na řešení veřejných prostor kolem řek (spolupracují na vytvoření naučné stezky směrem k řece). • Hlavní přístupová cesta k řece (Labi) funguje také jako venkovní galerie.

C. 3. Návštěvníci Mělníka jsou uživateli i spolutvůrci mělnické kultury definování problému Je dostatečně využívána synergie působení na návštěvníky města, tak aby se kulturní projekty staly součástí turistické nabídky? Dílčí strategický cíl Kultura je podstatným důvodem, proč lidé do Mělníka přijíždí a proč se do něj jako návštěvníci pravidelně vrací. Opatření: C. 3.1. Turisté vítáni Současný stav: Mělník je atraktivním turistickým místem, je v českém turistickém povědomí. Turistika v Mělníce má však velmi zjednodušenou podobu. Nejčastěji jde o jednodenní (půldenní turisty z aut, autobusů a lodí). Změna: Mělník se postupně otvírá i dalším formám turistiky (cykloturistika, vodní turistika, kulturní turistika, eko, agro a gastro turistika). Objektivně ověřitelné indikátory: • Ve městě je k dispozici úplná turistická infrastruktura pro různé typy turistů (jsou šatny na plovárně, cykloznačka k řece, suvenýry spojené s městem, možnost pronájmu bytu, …). 53

• •

• • • •

•

Organizovaní návštěvníci zámku jsou informováni i o dalších atraktivitách města. Existuje provázanost mezi návštěvou zámku a dalších turistických cílů včetně kulturních akcí ve městě, což zvyšuje pobytovou délku i možnost opakované návštěvy. Postupně je budována a rozšiřována relaxační zóna mezi cyklostezkou, vodní cestou a městem. Nábřeží, říční břehy jsou vybavovány relaxační infrastrukturou (pláž, naučná stezka, občerstvení). Existují vícedenní kulturní a turistické, vlastivědné a gastronomické balíčky pro turisty. Na cyklostezce jsou distribuovány turistické informace o možnostech pobytu v Mělníce o jeho kulturních akcích. Existují turistické materiály směřované k cykloturistům, vodním turistům rodinám s dětmi, školním třídám a seniorským skupinám, které obsahují cílenou kulturní nabídku. Existuje systém získávání informací od návštěvníků města, získávané informace slouží k upřesňování využívaných strategií.

54

MONITORING A VYHODNOCOVÁNÍ PROGRAMU PODPORY KULTURY Program podpory kultury ve městě Mělníku je živým otevřeným dokumentem, který vyžaduje aktivní přístup a průběžnou evaluaci výsledků. Monitoring Programu se opírá o výstupy jednotlivých kulturních aktérů i o výsledky nezávislého sledování a veřejně dostupné zdroje (tisk, sociální sítě). Pro monitoring a evaluaci dopadů aplikovaného Programu podpory kultury jsou využívány participační techniky. Vždy po třech letech je městem připraveno veřejné evaluační setkání, které nejen shrne dosavadní zkušenosti, ale formuluje případné změny a doplnění stávajícího dokumentu. Změny jsou projednány v orgánech města.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Dokument bude po celou dobu platnosti veřejně přístupný včetně provedených změn. Dokument vyžaduje dlouhodobé soustředění na otázku podpory kulturních projektů a praktické uplatňování navržených a přijatých postupů v každodenním životě města. Dokument byl definován ve veřejné diskusi a také jeho další uplatňování a průběžné dopracovávání vyžaduje vytvoření otevřené spolupracující komunikační platformy. Schválením PROGRAMU PODPORY KULTURY A UMĚNÍ VE MĚSTĚ MĚLNÍKU SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ OBČANSKÉ SOUNÁLEŽITOSTI A TURISTICKÉHO RUCHU PRO OBDOBÍ 2016 - 2026 se samospráva města Mělníka zavazuje ve vymezeném období konat v jeho intencích.

55

Použité zdroje: Strategický plán rozvoje města Mělník do roku 2020. Regionální rozvojová agentura Střední Čechy ze dne 21. prosince 2004 Aktualizace Strategického plánu města Mělníka. Provedena v rámci projektu „Zvýšení efektivnosti projektového a procesního řízení v městě Mělník“, registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/53.00071 řešeného konsorciem firem RegioPartner, s. r. o. a AQE Advisors, a. s. 2012 Mělnické noviny, ročníky 2013/2014 Mělník, Iocum populo culturalis. Podkladový materiál ke koncepci kultury v Mělníku (pracovní materiál, Mělník 2013) dokumenty Rady města Mělník a Zastupitelstva města Mělník

Další dokumenty využité k práci: ZELENÁ KNIHA EU - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. KOM (2010)183 v konečném znění. Brusel dne 27.4.2010 Návrh Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025). Předložen vládě ČR dne 15.4. 2015 Inspirativní zdroje: KAISER, M., M. Strategické plánování v umění: Praktický průvodce. 1. vydání. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. ISBN 978-80-7008-236-2 SMOLÍKOVÁ, M. (ed.): Management umění. Vydání první. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2008. ISBN 978-80-86863-24-5

56