Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ ALBRECHTICÍCH A OKOLÍ (bakalářská práce)
Autor: Jiří Krušina, Managament volného času a rekreace Vedoucí práce: Ing. Halina Kotíková Ph.D. Olomouc 2012
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Jiří Krušina BAKALÁŘSKÁ PRÁCE: Analýza potenciálu cestovního ruchu ve Městě Albrechticích a okolí Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Halina Kotíková Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá analýzou potenciálu rozvoje cestovního ruchu ve Městě Albrechticích a okolí. Cílem práce je analyzovat současný stav a možnosti rozvoje cestovního ruchu v této lokalitě. K analýze jsou využita primární i sekundární data. Primární data jsou zajištěna díky realizaci dotazníkového šetření mezi návštěvníky Albrechticka. Po zhodnocení výsledků je zpracována SWOT analýza, která tvoří podstatu pro navrhované opatření, která mohou vést k rozvoji cestovního ruchu ve Městě Albrechticích a jejich okolí.
Klíčová slova: Cestovní ruch Potenciál cestovního ruchu Analýza služeb SWOT analýza Město Albrechtice Zámek Linhartovy
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.
Bibliographical identification Author´s first name and surname: Jiří Krušina Title of the master thesis: The analysis of tourist potential in Město Albrechtice and its environs Department: Recreology Supervisor: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. The year of presentation: 2012 Abstract: This thesis analyzes the potential for tourism development in the city of Město Albrechtice and its surroundings. The aim of this work is to analyze the current status and potential for the development of tourism in this area. The analysis is used as the primary and secondary data. Primary data has been ensured thanks to the questionnaire survey conducted among visitors to city of Město Albrechtice. After reviewing the results of the SWOT analysis, which forms the essence of the proposed measures, they may lead to the development of tourism in the city of Město Albrechtice and its surroundings.
Keywords: Tourism Potential of tourism Analysis of services SWOT analysis Město Albrechtice Castle Linhartovy
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Haliny Kotíkové, Ph.D., uvedl všechny použité literární i odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 30. července 2012
……………………………………………
Děkuji Ing. Halině Kotíkové, Ph.D., starostovi Města Albrechtic Luďkovi Volkovi a jeho spolupracovníkům, kastelánovi zámku Linhartovy Jaroslavu Hrubému a provozovateli Slezských zemských drah o.p.s. za pomoc a podstatné informace, které mi poskytli při vypracování diplomové práce.
OBSAH 1
ÚVOD ............................................................................................................................... 8
2
PŘEHLED POZNATKŮ.............................................................................................. 10 2.1 DEFINICE POJMŮ .......................................................................................................... 10 2.1.1 Cestovní ruch .................................................................................................... 10 2.1.2 Potenciál cestovního ruchu ............................................................................... 11 2.1.3 Složky cestovního ruchu ................................................................................... 12 2.1.4 Základní podmínky rozvoje cestovního ruchu .................................................. 12 2.1.5 Účastník cestovního ruchu ................................................................................ 13 2.2 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................. 14 2.2.1 Formy cestovního ruchu ................................................................................... 14 2.2.2 Druhy cestovního ruchu .................................................................................... 17 2.3 CESTOVNÍ RUCH A JEHO PŘÍNOSY A NEGATIVNÍ DOPADY NA REGION ........................... 19 2.3.1 Přínosy cestovního ruchu pro region ................................................................ 19 2.3.2 Negativní dopady cestovního ruchu na region .................................................. 20
3
CÍLE A ÚKOLY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ............................................................... 22 3.1
4
DÍLČÍ ÚKOLY PRÁCE .................................................................................................... 22
METODIKA .................................................................................................................. 24 4.1 METODA PRIMÁRNÍ ANALÝZY ..................................................................................... 24 4.1.1 Anketa ............................................................................................................... 24 4.1.2 Rozhovor ........................................................................................................... 24 4.2 METODA SEKUNDÁRNÍ ANALÝZY ................................................................................ 25 4.3 SWOT ANALÝZA ........................................................................................................ 25
5
ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ ALBRECHTICÍCH A OKOLÍ .......... 26
5.1 POPIS MĚSTA ............................................................................................................... 26 5.1.1 Demografická data ............................................................................................ 26 5.2 ANALÝZA PRIMÁRNÍHO POTENCIÁLU .......................................................................... 27 5.2.1 Přírodní atraktivity ............................................................................................ 27 5.2.2 Antropogenní atraktivity ................................................................................... 27 5.2.2.1 Zámek Linhartovy ........................................................................................ 28 5.2.2.2 Eldorádo Hynčice ......................................................................................... 29 5.2.2.3 Úzkorozchodná trať ...................................................................................... 30 5.2.2.4 Rozhledna na Hraničním vrchu .................................................................... 32 5.2.3 Nehmotné atraktivity ........................................................................................ 32 5.2.3.1 Přehled hlavních společenských akcí roku 2012 .......................................... 32 5.3 ANALÝZA SEKUNDÁRNÍHO POTENCIÁLU ..................................................................... 33 5.3.1 Doprava, dopravní infrastruktura a dopravní dostupnost ................................. 34 5.3.1.1 Silniční doprava............................................................................................ 34 5.3.1.2 Železniční doprava ....................................................................................... 34 5.3.2 Ubytovací služby .............................................................................................. 35
6
5.3.3 Restaurace a pohostinství .................................................................................. 36 5.3.4 Bezpečnost a zdravotní zajištění v oblasti ........................................................ 37 5.3.5 Ostatní služby.................................................................................................... 37 5.4 ANALÝZA TERCIÁRNÍHO POTENCIÁLU ......................................................................... 38 5.4.1 Organizace, řízení a marketing cestovního ruchu ............................................. 38 5.4.2 Webové stránky ................................................................................................ 38 5.4.3 Informační centrum ........................................................................................... 39 5.4.4 Propagace města................................................................................................ 39 5.5 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ........................................................................ 40 5.6 DISKUZE ...................................................................................................................... 50 5.7 SWOT ANALÝZA ........................................................................................................ 51 6
NÁVRHY A DOPORUČENÍ ....................................................................................... 53
7
ZÁVĚR........................................................................................................................... 55
8
SOUHRN ....................................................................................................................... 56
9
SUMMARY ................................................................................................................... 57
10
REFERENČNÍ SEZNAM ............................................................................................ 58
11
PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 60
7
1
ÚVOD Déle než osm let pracuji jako novinář v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Jako
redaktorský elév jsem začínal v regionálním deníku v okrese Bruntál. Šéfredaktor mi dal na začátku kariéry za úkol mapovat život ve Městě Albrechticích a v jejich okolí. I když mě po několika letech životní cesta zavedla jinam, na Albrechticko jsem se stále rád vracel. Za uplynulých osm let života jsem zjistil, že na východní straně Jeseníků žijí v malebné krajině šikovní lidé s vůlí změnit své životy. Mohl jsem například pozorovat, jak starý a zdevastovaný zámek Linhartovy vstal díky šikovnosti starostů i pracovitosti několika lidí jako bájný Fénix z popela a dnes je vyhlášeným turistickým cílem. Začal jsem si všímat, jak do města a jeho okolí proudí turisté z republiky, blízkého Polska i Německa. Kromě zájmu turistů o novou a panenskou lokalitu jsem si všiml, jak se v oblasti mění podnikatelské záměry mnoha jedinců. Místo strojírenského a lesního průmyslu začaly ve Městě Albrechticích vznikat různé penziony a apartmány. Navíc si význam cestovního ruchu uvědomilo i vedení nevelkého Města Albrechtice. Právě na základě vlastních zkušeností a mnoha kontaktů v regionu jsem se rozhodl vypracovat diplomovou práci, která analyzuje potenciál dalšího rozvoje cestovního ruchu ve Městě Albrechticích. Práce by neměla skončit pouze v knihovně jako teoretický souhrn primárních a sekundárních dat. Byl bych rád, kdyby vedla k samotnému rozvoji a propojení oblastí, jež rozvíjí cestovní ruch. V práci analyzuji infrastrukturu, poskytované služby, propagaci regionu na internetu či jeho propagaci pomocí různých tiskovin a materiálů. Abych nevycházel pouze ze sekundárních dat, rozhodl jsem se uskutečnit dotazníkové šetření, které jsem předložil turistům, jež se na Albrechticku pohybovali. Navíc jsem vedl rozhovor se starostou Města Albrechtic, který mi popsal další záměry obce a podnikatelských subjektů na společné cestě rozvoje cestovního ruchu. Po zisku potřebných informací jsem vypracoval SWOT analýzu a zhodnotil současný stav cestovní ruch ve Městě Albrechticích i jejich okolí. Mimo současného stavu cestovního ruchu jsem navrhl možná opatření, která by mohla vést ke zvýšení zájmu o popisovanou destinaci. Z dlouholetých statistik je zcela zřejmé, že oblast severní Moravy a obzvláště okres Bruntál, kde se Albrechticko nachází, patří mezi nejchudobnější a nejzaostalejší v České republice. Je velmi nepravděpodobné, že v málo osídlené a hůře dostupné oblasti budou stavět
8
nadnárodní koncerny nové fabriky. Naopak cestovní ruch by mohl Městu Albrechtice přinést práci i peníze.
9
2
PŘEHLED POZNATKŮ Jde o teoretickou část, která předchází samotné analýze potenciálu cestovního ruchu
města Město Albrechtice. V kapitole definuji vybrané pojmy cestovního ruchu. 2.1
Definice pojmů Do skupiny pojmů jsem zařadil následující: cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu,
složky cestovního ruchu, základní podmínky rozvoje cestovního ruchu a účastník cestovního ruchu. 2.1.1
Cestovní ruch Vymezit zcela přesně pojem cestovní ruch je nesnadný úkol. Vždyť je s ním spojena
řada vědních oborů. Každý autor jednotlivého oboru či disciplíny tak může pojem cestovního ruchu vysvětlit po svém. I když může být každá definice pojmu cestovního ruchu trochu odlišná, v zásadě si neodporují a různě se doplňují. Až do roku 1991 autoři vědecké literatury o cestovním ruchu, považovali za správné vymezení pojmu cestovního ruchu vlastní popis problematiky. Právě rok 1991 byl průlomový, jelikož se v kanadské Ottawě uskutečnila mezinárodní konference, kterou zaštítila Světová organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization, WTO). Cílem setkání bylo sjednotit názory na definici cestovního ruchu z hlediska statistiky. Nejdokonalejší definice popisuje cestovní ruch jako: „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely“ (Čertík et al., 2001, 15). Další autoři definici WTO upřesnili, že jiným účelem jsou návštěvy přátel a příbuzných. Někteří autoři nepřestali slučovat pojmy cestovní ruch a cestování. Do jednoho celku oba výrazy zařadila i Eva Francová: „Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, lze považovat za jiný výraz pro cestování,“ (Francová, 2003, 12). Kiráľová (2003) správně vychází z toho, že cestování je závislé na geografickém prostředí. Ve své knize uvádí, že podstatou cestovního ruchu jsou potřeby člověka a jejich uspokojení v souvislosti se službami různých činností. S podobnou tezí o uspokojování potřeb přišel také Kopšo (1992). Ten uvádí zásadní pohled na cestovní ruch, který dle něj uspokojuje reprodukci fyzických i duševních sil člověka.
10
2.1.2
Potenciál cestovního ruchu Eva Francová (2003) popisuje potenciál cestovního ruchu jako rozvojové podmínky
a předpoklady v rámci jednotlivých aktivit cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu dělí do tří stupňů, kdy v prvním stupni je potenciál na základní úrovni. Ve druhém stupni je potenciál ve zvýšené úrovni a ve třetím stupni je potenciál vysoký. Sama ve svém díle odkazuje na projekt „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky“ (Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí 2001). Pásková & Zelenka (2002) vychází v definici potenciálu cestovního ruchu na základě předpokladů cestovního ruchu, který hodnotí na základě bodovací škály, již snižují o negativní faktory rozvoje cestovního ruchu. Zahraniční autoři považují potenciál cestovního ruchu za jeden ze základních charakterů propagované oblasti. Mnozí dávají například velký význam atraktivní scenérii či dokonce garantují klientům a návštěvníkům slunce. Dle Kotíkové & Schwartzhoffové (2008) jsou atraktivity cestovního ruchu primárním potenciálem cestovního ruchu. Autorky primární potenciál dělí na antropogenní, jejž vytvořil člověk a přírodní. Přírodní potenciál rozdělily na geomorfologický, klimatický, biologický a hydrologický. Antropogenní potenciál rozčlenily na hmotný a nehmotný. Do hmotného zařadily kulturně-historické památky, památky lidové architektury, technické památky a moderní stavby. Do nehmotného antropogenního potenciálu dle nich patří historie, kultura, tradice, zvyky, obyčeje, gastronomie a akce i události pořádané v konkrétní oblasti.
Kiráľová (2003) rozdělila primární potenciál cestovního ruchu do tří skupin: Přírodní potenciál: • klimatické podmínky • geomorfologické podmínky • hydrologické podmínky • flóra, fauna • chráněná území přírody Kulturně-historický potenciál • hrady a zámky • muzea • skanzeny • památky 11
Kulturně-společenský potenciál •
veletrhy
•
výstavy
•
festivaly
•
sportovní akce
•
obchodní akce
Kiráľová (2003)
Autorka Kiráľová (2003) za sekundární potenciál cestovního ruchu označila ubytování, stravování, možnosti dopravy a ostatní služby. 2.1.3
Složky cestovního ruchu Dle Francové (2003) se cestovní ruch skládá ze dvou základních složek, a to objektu
a subjektu. Objekt cestovního ruchu charakterizuje jako neosobní předpoklady realizace cestovního ruchu. Mezi subjekty řadí instituce a lidi, kteří poskytují nebo čerpají služby v rámci cestovního ruchu. a) Objekt cestovního ruchu •
rekreační prostor
•
materiálně-technická základna (MTZ)
b) Subjekt cestovního ruchu
2.1.4
•
účastníci cestovního ruchu
•
pracovníci ve sféře cestovního ruchu
•
orgány a organizace v oblasti cestovního ruchu
(Francová, 2003)
Základní podmínky rozvoje cestovního ruchu Cestovní ruch by nemohl existovat bez respektování základních podmínek, které dle
mého názoru přesně definovala Francová (2003, 15-16): Existenci, rozvoj, směry růstu, fungování nebo stagnaci cestovního ruchu ovlivňuje dodržení těchto podmínek: a) Ekonomické •
rozvoj výrobních sil, životní úroveň, fond volného času, výše příjmů, úroveň cen
b) Politické a bezpečnostní •
mírové podmínky života, žádné válečné konflikty, neexistence hrozby terorismu, bezpečí 12
c) Ekologické •
příznivé přírodní a životní prostředí, čisté ovzduší, příznivé klima
•
atraktivní rekreační prostor, přírodní krásy
d) Demografické •
stav a složení obyvatelstva, věkové a rodinné složení
e) Personální zabezpečení •
dostatečný počet personálu s odpovídající kvalifikací
f) Organizační •
infrastruktura, ubytovací kapacity, stravovací zařízení, doprava, sportovněrekreační zařízení
•
cestovní kanceláře, obchody, směnárny, půjčovny, ostatní nezbytné služby, komunikace
g) Administrativní •
víza, pasy, proclení, výměna peněz
h) Zdravotní a bezpečnostní •
neexistuje hrozba nákazy např. nemocí SARS, dodržení hygienických podmínek (Francová, 2003)
2.1.5
Účastník cestovního ruchu Kvůli problémům se statistikami kolik navštívilo dané místo osob, zavedla Světová
organizace cestovního ruchu (WTO) jednu definici. Účastníkem cestovního ruchu se rozumí každá osoba, která pobývá mimo místo svého obvyklého bydliště. Dle Francové (2003) bychom měli být obezřetní při používání termínu návštěvník. Tím může dle autorky být i osoba, která navštíví muzeum, galerii či hrad, ale regionem může pouze projíždět. Francová (2003) dále vymezila pojem výletník a turista. 1) Výletník neboli jednodenní návštěvník -
dočasný návštěvník, který se zdrží v navštěvované zemi pouze jeden den, aniž by v této zemi přenocoval.
2) Turista -
dočasný návštěvník, který se zdrží v navštěvované zemi minimálně 24 hodin a přespí. 13
a) Turista krátkodobě pobývající b) Turista dlouhodobě pobývající
(Francová, 2003)
Je zcela logické, že turista může být osobou z dané konkrétní země i ze zahraničí. 2.2
Typologie cestovního ruchu Stejně jako se autoři odborných prací na téma cestovní ruch těžko shodují na jeho
přesné definici, podobné odlišnosti můžeme zaregistrovat i u typologie cestovního ruchu. Obecně vzato můžeme cestovní ruch rozdělit s použitím několika kritérií na formy a druhy. 2.2.1
Formy cestovního ruchu Zcela zásadním pohledem u forem cestovního ruchu je motivace samotného turisty.
Motivy mohou být sportovní, kulturní, společenské a další, přičemž jejich primárním cílem je uspokojení potřeb návštěvníka. Autorský tým Vystoupil et. al. (2006) rozčlenil formy cestovního ruchu tímto způsobem: Rekreační cestovní ruch Byl úplně první formou cestovního ruchu. Díky svému širokému zaměření se stal také nejrozšířenější formou cestovního ruchu na světě. Mezi formy rekreačního cestovního ruchu patří pobyty na dovolené, lázeňské či příměstské pobyty. Mimo jiných do této skupiny řadíme i víkendové chataření a chalupaření. Hlavním cílem rekreační formy je psychická a fyzická regenerace jedinců. Kulturní cestovní ruch Již z názvu této formy cestovního ruchu je zřejmé, že jde o poznávání jiných kultur s ohledem na jejich tradice, zvyky atd. Hlavním motivem této formy cestovního ruchu je zisk znalostí navštívené oblasti. Mezi formy kulturního cestovního ruchu patří i náboženský cestovní ruch. Společensky orientovaný cestovní ruch Podstatou společensky orientovaného cestovního ruchu je návštěva blízkých nebo známých. S tím, že účastníci této formy cestovního ruchu navštíví společně kulturní památku, veletrh, filmový festival atd. Do forem společensky orientovaného cestovního ruchu se řadí i cestovní ruch klubový, kdy účastníci mají společné zájmy, záliby apod.
14
Sportovní cestovní ruch Patří mezi velmi rozšířené a dělíme jej na: •
pasivní – řadíme zde sportovní diváky, návštěva sportovní akce mimo domov účastníka
•
aktivní – jde o pobyt, kdy se samotný účastník zapojuje do sportovních aktivit s hlavním cílem zlepšení vlastní zdravotní stránky i prohloubení jeho morálních vlastností
Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Tato forma cestovního ruchu se dá rozdělit na: •
obchodní cestovní ruch – cílem je jednání mezi organizacemi
•
kongresový cestovní ruch – cílem je výměna informací na seminářích, kongresech atd.
•
cestovní ruch veletrhů a výstav – cílem je prezentace produktů se snahou o zaujetí účastníků
•
incentivní cestovní ruch – firmy jej využívají k pracovnímu stimulu zaměstnanců; patří zde dovolené pro nejlepší pracovníky nebo školení spojené s rekreačním programem
Specificky orientovaný cestovní ruch Motivací pro účastníky této formy cestovního ruchu jsou různá specifika. Řadí se zde politický cestovní ruch, za kterým stojí zejména cesty politiků a diplomatů na různá setkání či politické akce, mezi něž patří sjezdy, mítinky atd. Nelze vynechat ani nákupní cestovní ruch, kdy je motivací pro účastníky zážitek a prožitek z nakupování zboží v určité oblasti. Autorka Francová (2003) tvrdí, že formy cestovního ruchu vychází ze zaměření turismu na uspokojování určitých konkrétních potřeb účastníka. Ve své knize rozdělila formy cestovního ruchu na základní a specifické tímto způsobem: 1.
Základní formy cestovního ruchu a) Rekreační -
nejrozšířenější forma v rámci celého cestovního ruchu
-
představuje obnovu duševních i fyzických sil člověka
15
b) Kulturně-poznávací -
u této formy cestovního ruchu se jedná o zvyšování kulturní a odborné úrovně lidí, kdy cílem jsou památky, festivaly, výstavy a další akce. Tato forma bývá v praxi často spojována s rekreační formou cestovního ruchu
c) Sportovně-turistický d) Lázeňsko-léčebný -
tato forma může být opět spojena s rekreací, hlavním prvkem je zde relaxace a péče o zdraví
2.
Specifické formy Specifických forem cestování existuje již v dnešní době celá řada, od těch klasických až
po ty nejmodernější, jež jsou výsledkem nastupujících trendů a životního stylu obyvatel. Jsou odvozeny od konkrétní činnosti, která je příčinou, proč se člověk rozhodne cestovat. •
cestovní ruch mládeže
•
cestovní ruch seniorů
•
kongresový cestovní ruch
•
lovecký cestovní ruch
•
mototuristický cestovní ruch
•
cykloturistický cestovní ruch
•
venkovský cestovní ruch neboli ekoagroturistika
•
náboženský cestovní ruch neboli poutní (křesťanská) turistika
•
nákupní turistika (známé jsou zájezdy na nákupy do Polska)
•
dobrodružný cestovní ruch, spojený například s adrenalinovými sporty
•
incentivní cestovní ruch (v překladu znamená pobídkový cestovní ruch, tj. za odměnu)
•
veletržní cestovní ruch – účelem bývá návštěva výstavy, veletrhu
•
erotický, potratový cestovní ruch
•
příhraniční cestovní ruch
•
povodňový cestovní ruch (jako negativní jev společnosti)
•
dámský cestovní ruch
•
sázkový (hazardní) cestovní ruch – cílem je návštěva dané země buďto za účelem vsazení si tiketu nebo návštěvy herny, kasina. (Francová, 2003, 32-33) 16
2.2.2 Druhy cestovního ruchu Cestovní ruch je možno rozdělit a následně sledovat z několika různých hledisek. Eva Francová (2003) jej rozdělila do čtyř skupin: 1) Členění cestovního ruchu z hlediska místa realizace (tj., ve kterém státě k němu dochází) a) Domácí cestovní ruch – účastníci nepřekračují hranici své země b) Zahraniční cestovní ruch – zahrnuje příjezdy a výjezdy za státní hranice příslušného státu a dále se dělí na: A) Aktivní cestovní ruch -
příjezd a pobyt zahraničních turistů v domácí zemi
B) Pasivní cestovní ruch -
vycestování vlastních občanů dané země do zahraničí a jejich pobyt v zahraničí
C) Tranzitní cestovní ruch -
průjezd územím určitého státu bez pobytu (má stejný význam jako aktivní cestovní ruch)
D) Mezinárodní cestovní ruch -
souhrn veškerého zahraničního cestovního ruchu
2) Členění cestovního ruchu z hlediska způsobu účasti a formy úhrady nákladů a) Volný cestovní ruch -
člověk si cestu hradí sám a také sám rozhoduje o jejím zabezpečení
b) Vázaný cestovní ruch -
za občana hradí cestu buď zcela, nebo z části jiný subjekt, který také rozhoduje (např. dříve se zájezdy platily z FKSP)
3) Členění z hlediska způsobu a organizace zabezpečení průběhu a) Organizovaný -
cestu i pobyt zajišťuje cestovní kancelář (firma, odbory, škola)
A) Individuální -
účastník cestuje sám nebo s rodinou
B) Skupinový -
cestuje kolektiv nebo jiná neformální skupina
17
b) Neorganizovaný -
vše potřebné si účastník zajišťuje sám nebo jen částečně využívá služeb cestovní kanceláře
4) Členění z hlediska délky účasti (délky trvání cesty) a) Krátkodobý cestovní ruch -
pobyt do 3 dnů mimo místo obvyklého bydliště
b) Dlouhodobý cestovní ruch -
pobyt delší než 3 dny, nikoliv však delší než 6 měsíců
Autorský tým Vystoupil et. al. (2006) při členění druhů cestovního ruchu přihlíží na vnější faktory. Zcela jasně dělí druhy cestovního ruchu dle: Původu účastníků – na základě původu účastníků cestovního ruchu rozlišuje mezi domácím a zahraničním cestovním ruchem. Účastníci cestovního ruchu, kteří tráví volný čas mimo jejich bydliště, ale nepřekračují hranice státu, jsou domácími účastníky. V případě, že překročí hranice, aby za nimi trávili volný čas, jsou zahraničními účastníky. Počtu účastníků – dělí se na individuální, kde patří jednotlivec nebo rodina. Dále pak na kolektivní, kterým se rozumí větší skupiny obyvatel. Třetím druhem je masový cestovní ruch, kdy jde o velkou účast turistů. Věku účastníků – pamatuje na mládežnický cestovní ruch, jenž se týká osob v rozmezí od 15 do 24 let, kteří jezdí na dovolenou s rodinou. Do tohoto členění patří i seniorský cestovní ruch, kdy se člověk ukončením pracovní aktivity stává automaticky seniorem. Délky trvání – dělení je závislé na počtu přenocování. V případě, že se účastník zdrží pouze 3 noci, jde o krátkodobý pobyt. Pokud na místě setrvá déle, jde již o pobyt dlouhodobý. Převahy místa pobytu – řadí se zde například městský, přímořský, horský, venkovský či lázeňský pobyt Ročního období – obecně známé dělení na letní a zimní cestovní ruch. Dnes patří mezi běžné označení také hlavní sezona a mimosezona.
18
Způsobu ubytování – rozlišujeme mezi hotelovým cestovním ruchem, kdy jde o hromadné ubytovací zařízení se stravou, nebo parahotelovým cestovním ruchem, kde účastníci bydlí v kempech, chatách, karavanech atd. Vlivu na platební bilanci – ekonomický pohled se zaměřuje na to, zda je účastník přínosem pro stát. V souvislosti s tímto dělením se používají dva obraty: aktivní a pasivní cestovní ruch. Aktivním cestovním ruchem se rozumí situace, kdy příjmy z cestovního ruchu zahraničních turistů přesahují výdaje domácích turistů při cestování za hranice. Pasivním cestovním ruchem je situace, kdy jsou výdaje vyšší než příjmy, což znamená, že domácí obyvatelstvo častěji cestuje do zahraničí. Organizování způsobu cestování – rozhoduje skutečnost, zda účastník vyrazil na pobyt se zprostředkovatelem nebo cestovní kanceláří v zádech, kdy se jedná o organizovaný pobyt. V případě neorganizovaného cestovního ruchu si pobyt a veškeré služby s ním spojené každý zajišťuje sám. Způsobu financování – v případě, že jde o komerční cestovní ruch, hradí si účastník veškeré náklady. Naopak existuje i sociální cestovní ruch, kdy dochází ke spoluúčasti na výdajích. Do tohoto druhu cestovního ruchu řadíme ozdravné pobyty a také dětské tábory. Cestovní ruch a jeho přínosy a negativní dopady na region
2.3
Cestovní ruch je některými autory označován za nejrozšířenější průmysl současného světa. Každý průmysl má však jisté pozitivní či negativní vlivy na místo, kde se realizuje. 2.3.1
Přínosy cestovního ruchu pro region Autoři Vzdělávacího programu „Region a cestovní ruch“ (Eurovision) nejdříve popisují
přínosy cestovního ruchu. Rozdělili je do tří oblastí: a) Oblast životního prostředí •
příjmy ze vstupného do národních parků, jeskyň apod. jsou použity na financování ochrany přírody
•
přispívá
k uznání
důležitosti
ochrany
životního
prostředí
veřejností
a k výchově místních obyvatel k jeho ochraně •
reguluje počty návštěvníků v chráněných územích
•
vytváří pracovní příležitosti a tím pomáhá zabraňovat devastování přírodního prostředí místními obyvateli 19
•
důsledkem atraktivity přírodního prostředí a přírodních zdrojů pro cestovní ruch jsou vytvářeny národní parky, přírodní rezervace atd.
•
zdroj daní a poplatků – poplatky za rybářský a lovecký lístek apod.
b) Sociálně – kulturní oblast •
vytváření pracovních míst a podpora sociálního rozvoje, zmírňování chudoby s následným posilňováním komunity v regionu
•
častější kontakt mezi lidmi vede k vzájemnému obohacení i ztrácení předsudků
•
zvýšení životního standardu místních obyvatel, kteří mohou využívat zařízení vybudovaná pro návštěvníky regionu
•
záchrana kulturních tradic, tradičních řemesel, historie apod.
•
zainteresování místních obyvatel na ochraně životního prostředí a kulturních hodnot.
c) Ekonomická oblast •
zlepšení platební bilance státu prostřednictvím příjezdového cestovního ruchu
•
prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do místních rozpočtů i státního rozpočtu
•
v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání
•
ve zvyšování zaměstnanosti
•
v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční sít atd.).
2.3.2
Negativní dopady cestovního ruchu na region Autoři Vzdělávacího programu „Region a cestovní ruch“ (Eurovision) negativní dopady
cestovního ruchu specifikují takto: a) Oblast životního prostředí Problém nastává především v případě, když počet návštěvníků regionu překročí míru únosnosti. Životní prostředí ztrácí schopnost vypořádat se s nadměrným využíváním, což může vést nejen k jeho oslabení, ale i k jeho znehodnocení. Jde především o neúměrné využívání přírodních zdrojů, znečišťování přírodního prostředí či fyzické znečišťování.
20
b) Sociálně-kulturní oblast Změna systému hodnot a chování místních obyvatel, která v důsledku ohrožuje původní způsob života. Změny často nastávají i ve struktuře komunity, rodinných vztazích, v tradičním životním stylu a morálce. Vztahy místních obyvatel s návštěvníky a aktuální úroveň vývoje cestovního ruchu v určitém místě popisuje a vymezuje takzvaný „Doxeyho iritační index“. K členění se užívá empiricky odvozená čtyřstupňová škála: •
euforie – první fáze rozvoje cestovního ruchu, místní obyvatelé s nadšením vítají návštěvníky
•
apatie – vztahy mezi návštěvníky a místními obyvateli se stávají formálními
•
znechucení – ve třetí fázi převládá u místních obyvatel pocit, že návštěvníci jsou zdrojem problémů
•
antagonismus – čtvrtá fáze vrcholí přesvědčením místních obyvatel o skutečnosti, že za většinu problémů mohou návštěvníci (Pásková & Zelenka, 2002)
c) Ekonomická oblast Dopady rozvoje cestovního ruchu se v regionu projevují prostřednictvím skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje cestovního ruchu, ekonomické závislosti lokální komunity na cestovním ruchu, sezónního charakteru práce, ekonomické krize atd.
21
3
CÍLE A ÚKOLY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je analyzovat potenciál cestovního ruchu ve Městě
Albrechticích a okolí s přihlédnutím k rozvoji zejména sportovně-rekreačních aktivit v daném regionu. 3.1
Dílčí úkoly práce Pro splnění cíle diplomové práce byly stanoveny tyto úkoly:
1. Navázat kontakt s vedením města Město Albrechtice a subjekty spojenými s cestovním ruchem na Albrechticku a okolí 2. Analyzování současné situace cestovního ruchu ve Městě Albrechticích obsahující analýzy primárního, sekundárního i terciárního potenciálu na Albrechticku 3. Realizace dotazníkového šetření přijíždějících turistů 4. Vypracování SWOT analýzy 5. Návrh opatření Ad 1. Navázání kontaktu s: -
vedením Městského úřadu Město Albrechtice a jeho zaměstnanci
-
pracovníky Informačního centra Město Albrechtice
-
kastelánem zámku Linhartovy, majitelem Eldoráda
-
provozovatelem historické vlakové soupravy na úzkorozchodné trati
Ad 2. Analyzování současné situace cestovního ruchu ve Městě Albrechticích a okolí: -
analýza primárního potenciálu
-
analýza dopravní infrastruktury i dostupnosti, ubytovacích a stravovacích zařízení, analýza doprovodných služeb
-
analýza způsobu řízení a organizace cestovního ruchu ve Městě Albrechticích a okolí
Ad 3. Realizace dotazníkového šetření mezi turisty: -
vypracování vhodných otázek, příprava dotazníků a realizace dotazníkového šetření
-
analyzování získaných dat
Ad 4. Vypracování SWOT analýzy: -
porovnání silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb 22
Ad 5. Možnosti nových opatření: -
vedoucí k rozvoji cestovního ruchu ve Městě Albrechticích
23
4
METODIKA Ve své bakalářské práci jsem použil metodu primární analýzy dat, dále pak analýzu
sekundárních dat, SWOT analýzu i nestandardizovaný rozhovor. 4.1
Metoda primární analýzy Autor Kozel (2006) a dalších sociologové chápou metodu primární analýzy jako sběr
dat uskutečněný prvně. Při vypracování práce jsem použil metodu dotazování. Konkrétně jsem použil dvě techniky, a to anketu a nestandardizovaný rozhovor. 4.1.1
Anketa Anketa je technikou, která je velmi blízká dotazníku. Mnozí sociologové jí nepovažují
za plnohodnotnou, jelikož je anonymní zpovědí respondenta. Ale Zich (1976) o anketě napsal: „Je zvláštním případem použití dotazníku pro potřeby sociologického výzkumu.“ Dotazník je pro změnu směřován ke konkrétnímu respondentovi, kdežto anketa oslovuje neurčenou masu lidí. Anketa sice zaručí respondentovi anonymitu, ale tazatel si nemůže ověřit, zda jsou odpovědi správné. Do své ankety jsem formuloval co nejvíce zavřených a polozavřených otázek. Jako vzor pro sestavení svého dotazníku jsem použil dotazník České centrály cestovního ruchu, který jsem
upravil
s ohledem
na
lokalitu
Města
Albrechtic
a
jejich
okolí.
(http://www.czechtourism.cz/files/regiony/dotaznik_cz.doc). Anketní lístky jsem rozmístil na pět míst: zámek Linhartovy, Městský úřad Město Albrechtice, Informační centrum Město Albrechtice + penzion RELAX****, dinopark Eldorádo, Slezské zemské dráhy o.p.s. Dotazníků jsem s ohledem na špatné zkušenosti spolužáků vytiskl 300 kusů. Respondentům byly k dispozici od 25. června do 25. července 2012. Celkem se mi zpět podařilo získat 134 vyplněných dotazníků, přičemž 105 bylo od českých respondentů, 16 od německých respondentů a 13 od polských respondentů. Zjištěné výsledky šetření uvádím v kapitole Analýza spokojenosti turistů ve Městě Albrechticích a v příloze č. 5. 4.1.2
Rozhovor Autorka Maříková et al., (1996, 447) ve Velkém sociologickém slovníku I, A-O,
popsala rozhovor jako: „řízená verbální komunikace, při níž dochází ke stimulaci (vyžádání) a přenosu zprávy o předem vymezeném objektu.“ Rozhovor patří mezi časově náročné a nákladné metody, ale těší se poměrně velké návratnosti odpovědí. Rozhovor může být podle 24
Jandourka (2001) standardizovaný, polostandardizovaný a nestandardizovaný. Osobně jsem si vybral třetí variantu, kdy jde o volné interview, při kterém jsem kladl otázky směřující na cestovní ruch a oblast okolo něj. Přepisy rozhovorů tvoří přílohy číslo 3 a 4. 4.2
Metoda sekundární analýzy Metoda sekundární analýzy vychází ze znovuzpracování dat, která byla v minulosti
zjištěna primární analýzou, nikoliv však ke stejnému, ale k jinému výzkumnému účelu (Čihovský, 2006). Díky této metodě se mi podařilo o Albrechticku zjistit řadu statistických čísel. Většinou jsem čerpal z propagačních materiálů a brožur Města Albrechtic. 4.3
SWOT analýza SWOT analýza je běžnou součástí všech vznikajících i déle fungujících projektů.
Manažeři i marketéři ji používají jako základ pro každou marketingovou strategii či plán. Díky SWOT analýze si může její zhotovitel rychle odpovědět, zda má smysl pokračovat či začínat konkrétní činnost. Skvěle popsali SWOT analýzu autoři Pásková a Zelenka (2002): „metoda analýzy silných a slabých stránek dané aktivity (projektu, záměru) vnějších příležitostí a vnějších omezení.“ V oblasti cestovního ruchu lze do silných stránek, neboli Strenghts, zařadit jasné výhody regionu či lokality, jako například prostředí, kulturní památky, volnočasové aktivity, úroveň dopravní dostupnosti a řadu dalších konkrétních pozitiv a výhod. Mezi slabé stránky, Weeknesses, můžeme řadit nedostatek služeb, vysoké ceny, špatnou dostupnost a další nedostatky a nevýhody regionu. Řada silných a slabých stránek je předem daná. Jako každou osobu pracující se SWOT analýzou mě nejvíce zajímaly příležitosti, neboli Opportunities, a také případné hrozby, v angličtině známé jako Threats. Právě eliminace hrozeb a správné uchopení příležitostí společně s využitím stávajících silných stránek Albrechticka by mohlo mít za výsledek expanzi cestovního ruchu. Samotné výsledky SWOT analýzy prezentuji v kapitole SWOT analýza.
25
5
ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ ALBRECHTICÍCH A OKOLÍ Tato kapitola je praktickou částí diplomové práce a jejím smyslem je analyzovat
potenciál cestovního ruchu ve Městě Albrechticích a okolí. 5.1
Popis města Město Albrechtice, německy Olbersdorf, leží na východní straně Jeseníků, poblíž státní
hranice s Polskem. Přibližně 14 kilometrů na jihovýchod se nachází město Krnov. První zmínka o Albrechticích je z roku 1377 v listině o rozdělení opavského knížectví po smrti Mikuláše II. Černé chvilky si město zažilo o sto let později, kdy jej v roce 1474 vyplenila vojska Matyáše z Korvína. V roce 1776 povýšila císařovna Marie Terezie Albrechtice na municipální město, což znamená, že mělo svou samosprávu. Město Albrechtice prošlo specifickým vývojem, jelikož v oblasti bylo vždy běžné soužití Čechů, Němců i Poláků. Hrůzy druhé světové války a následný odsun německých rodáků zanechal mnoho zraněných lidských srdcí. Lesnatá část Města Albrechtic v minulosti proslula skvělým ovzduším, proto zde byla vybudována plicní léčebna Žáry, která byla ještě před sedmi lety v provozu. Město v roce 1997 zasáhly ničivé povodně, kdy na jeho území vznikly škody za několik set milionů korun. Samotné Město Albrechtice má mimo svého centra i několik částí, a to Opavici, Linhartovy, Hynčice, Burkvíz, Žáry, Piskořov, Českou Ves, Dlouhou Vodu, Ztracenou Vodu a Valštejn. Mezi nejstarší části patří Linhartovy, kde se nachází renesanční zámek Linhartovy. Ten byl vybudován začátkem 14. století jako tvrz a později přestavěn. V roce 1945 zámek vyhořel a byl zdevastován. Socialistický režim chtěl ruinu vyhodit do povětří. Památku zachránili před jistou demolicí na poslední chvíli rodáci z Linhartov. Zámek socialistický režim přestavěl a zřídil v něm sklad zdravotnických potřeb. Po revoluci objekt opakovaně chátral a hrozila jeho demolice. Od roku 2001 zámek vlastní Město Albrechtice, které na jeho opravu získalo dotaci z EU (http://cs.wikipedia.org/wiki/Město_Albrechtice/). 5.1.1
Demografická data Město Albrechtice je nedílnou součástí Moravskoslezského kraje a okresu Bruntál,
i když jeho část leží ve Slezsku. Vybudováno bylo na obou březích řeky Zlatá Opavice, ve výšce 350 metrů nad mořem. V roce 1930 žilo ve Městě Albrechticích 5268 obyvatel, kdy z celkového počtu bylo jen 231 lidí české národnosti, zbylí obyvatelé byli většinou Němci. Katastrální výměra Albrechticka činí 65,27 kilometrů čtverečních. Na jeho území se v roce 26
2001 nacházelo 976 domů. V roce 2001 žilo ve Městě Albrechticích 3626 obyvatel většinou české národnosti (http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/597635?OpenDocument). Další internetový server uvádí, že v roce 2010 žilo na katastrálním území Města Albrechtic 3632 (http://cs.wikipedia.org/wiki/Město_Albrechtice/). 5.2
Analýza primárního potenciálu V této části diplomové práce podrobněji popisuji atraktivity cestovního ruchu ve Městě
Albrechticích s ohledem na přírodní, antropogenní a nehmotná hlediska. 5.2.1
Přírodní atraktivity Město Albrechtice leží na východním úpatí Nízkého Jeseníku. Geomorfologický ráz
katastru ovlivňuje Zlatohorská hornatina, respektive její části, a to Hynčická hornatina společně s Jindřichovskou pahorkatinou (http://cs.wikipedia.org/wiki/Město_Albrechtice/). Právě nikterak vysoké hory s panenskými lesy, plnými zvěře a čisté ovzduší jsou lákadlem pro řadu turistů. V okolí města je mnoho lesních pěšin a stezek, které využívají nejen turisté, ale také cyklisté. Samotné Město Albrechtice se rozprostírá v údolí okolo říčky Zlatá Opavice. V centru města se nachází Smetanovy sady. Na západním okraji města jsou louky se stájemi koní. V loňském roce byla otevřena nová rozhledna na Hraničním vrchu, který ční 541 metrů nad mořem. V okolí Města Albrechtic je několik severních svahů, ze kterých by bylo možno udělat lyžařské areály. Na jižní straně města leží rybník Celňák, který má 5 hektarů. V současné době je využíván ke sportovnímu rybolovu. Obec však přemýšlí o jeho úpravě na rekreační oblast. Stále nedoceňované je i arboretum zámku Linhartovy. Dříve zámecká zahrada od války chátrala, ale ujal se jí místní zahradník, který do parku vysadil desítky druhů rododendronů a křovin z celého světa. Navíc se v parku nachází jeden z nejstarších stromů České republiky. Dub, jehož obvod měří přes pět metrů a stáří se odhaduje na 800 let (www.mesto-albrechtice.cz). 5.2.2
Antropogenní atraktivity Nejvýznamnější kulturně-historickou památkou Města Albrechtic je zámek Linhartovy.
Dominantou města je také kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na náměstí v centru Města Albrechtic se nachází Mariánský sloup. V městské části Hynčice funguje jeden z nejstarších dinoparků světa, Eldorádo, které do dnešních dnů spravuje potomek zakladatele Bedřich Thurz. Přibližně 5 kilometrů severozápadně od města se nachází obec Třemešná ve Slezsku. Z ní vede až do 20 kilometrů vzdálené Osoblahy jediná úzkorozchodná trať v České 27
republice. Trať o rozchodu 760 mm funguje od Vánoc roku 1898. I přes záměr Českých drah omezit provoz nevyužívaných tratí osoblažská úzkorozchodka funguje. Milovníci vláčků do oblasti míří zejména o víkendech během letních měsíců, kdy na trať vyráží historická železniční souprava tažená parní lokomotivou. Turisté se za zvuku píšťal lokomotivy dostanou až do Osoblahy. Novinkou a technickým unikátem nad Městem Albrechticemi je rozhledna na Hraničním vrchu (www.mesto-albrechtice.cz). 5.2.2.1 Zámek Linhartovy Původ zámku Linhartovy sahá do 16. století našeho letopočtu, kdy katolický šlechtic Václav Haukvic přebudoval linhartovskou tvrz na zámek. Nejvýznamnějšího rozkvětu se dočkala památka v 17. století našeho letopočtu. Sídlo tehdy kompletně přestavěl rod Sedlnických. U zámku v barokním stylu nechali Selničtí z Cholčic vybudovat překrásnou zahradu ve francouzském stylu. Před druhou světovou válkou se na zámku vystřídalo několik německých rodů. V roce 1943 zde zřídili vojenský lazaret pro německé vojáky. Před koncem války na zámku vypukl ničivý požár, který kompletně zničil jeho střechu i interiéry. Provizorní střechu po válce zničila vichřice. Zámek byl určen k demolici a podařilo se jej zachránit díky aktivitě několika rodáků z Linhartov. Zpustošený objekt v roce 1966 převzal národní podnik Zdravotnické zásobování. Až do revoluce v roce 1989 byl zámek využíván jako sklad (www.zameklinhartovy.cz). Zlomovým byl pro linhartovský zámek rok 2001, kdy se objekt stal majetkem Města Albrechtic. Bývalí starostové města získali dotační prostředky z EU, za které se zámek kompletně zrekonstruoval. Dobové štuky, stropy i podlahy se zachránit nepodařilo. Zámek byl původně uzavřen, a to až do doby, než se našel místní výtvarník Jaroslav Hrubý, který se se zámkem takřka oženil. Stal se z něj kastelán, správce, uklízeč, restaurátor, kurátor výstav, manažer. Jaroslav Hrubý na zámek začal instalovat různé expozice. Místo toho, aby sháněl prastaré vybavení, které by se podobalo jiným zámkům, začal do místností instalovat netradiční díla známých i neznámých autorů. Hrubý dokázal svým entuziasmem strhnout další lidi. Nebyl problém před zahájením sezony vidět na zámku uklízet severomoravského policejního ředitele, starostu Města Albrechtic, tajemníka krnovské radnice a další. Zámek je již několik let otevřen návštěvníkům, a to pouze od poslední květnové soboty až do října, vždy o víkendu. Větší skupiny lidí si mohou prohlídku telefonicky domluvit. Vstupné se na zámku několik let neměnilo. Dospělá osoba za vstup platí 40 korun a děti do 15 let pouhých 20 korun. Na zámku je v současné době jediný prohlídkový okruh, ve 28
kterém se pravidelně střídá většina expozic. Za rok je na zámku až 10 vernisáží a nových expozic. Ke stálým expozicím patří keramika Jana Kutálka nebo První dětská galerie v České republice s obřími papírovými sochami. Dva roky zámek zdobí expozice Safari, kde si mohou návštěvníci prohlédnout stovky trofejí zvěře převážně z Afriky. Na zámku se pravidelně konají koncerty a menší kulturní festivaly. Největšímu zájmu návštěvníků se tradičně těší noční prohlídka zámku, která je v režii kastelána, neméně navštěvované jsou tradiční Velikonoční a Vánoční jarmarky. Linhartovský zámek se díky častým změnám expozic a pořádáním řady kulturních akcí těší velkému mediálnímu zájmu. Zámek je využíván též ke svatebním obřadům. Okolí zámku tvoří arboretum, které je často cílem řady turistů (www.zameklinhartovy.cz). O zámku i jeho propagaci jsem s kastelánem Jaroslavem Hrubým vedl rozhovor, který je uveden v příloze č. 2. Součástí přílohy č. 6 jsou také fotografie zámku i některých expozic a kulturních akcí.
Zámek Linhartovy
Návštěvnost Návštěvnost Návštěvnost Návštěvnost Návštěvnost 2007 7 398
Platící návštěvníci
2008
2009
8 135
9 262
2010
2011
10 648
12 181
Tabulka č. 1 – počet návštěvníků zámku Linhartovy v letech 2007 – 2011 Zdroj: kastelán zámku Linhartovy Jaroslav Hrubý 5.2.2.2 Eldorádo Hynčice Málokdo by tušil, že se ve Městě Albrechticích, respektive v jeho části Hynčice nachází jeden z nejstarších dinoparků světa nazvaný Eldorádo. V roce 1956 jej začal společně se svým otcem budovat Bedřich Thurz. V době totality neměli tvůrci možnost dostat se k fotografiím skutečných dinosaurů, a proto vytvořili obří sochy na základě své fantazie. Některé dinosaury proto připodobnili legendárnímu československému snímku Cesta do Pravěku. V Eldorádu mimo jiných čerpal několikráte energii slavný český herec Miloš Kopecký. Prostředí Eldoráda je vskutku pohádkové. Kromě draků, lvů, plazů se v něm nachází také perníková chaloupka či neandrtálci. Ze vzpomínek Bedřicha Thurze v rozhovoru, který tvoří přílohu č. 3, je zřejmé, že muselo být několik soch zbouráno. To proto, že u cesty rozptylovaly řidiče a několik z nich havarovalo. Samotná návštěvnost Eldoráda se nedá přesně vyčíslit, jelikož jeho majitel nevybírá vstupné, nýbrž pouze dobrovolný příspěvek na opravy soch. Dle jeho tvrzení prošly Eldorádem desítky tisíc lidí. Osobně mám na Eldorádo hluboké vzpomínky z dětství, kdy do smrti nezapomenu ježibabu, o které se mi i zdálo. Dnes na mě 29
Eldorádo působí skutečně pohádkově, jen se obávám o jeho budoucnost, jelikož jeho autorovi dochází síly a vnuci na jeho provoz nemají čas. Fotografie Eldoráda jsou součástí přílohy číslo 6. 5.2.2.3 Úzkorozchodná trať Unikátní úzkorozchodná trať u Města Albrechtic vedoucí z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy byla postavena v roce 1897. První vlak na ní vyjel před Vánocemi roku 1898. Úzký rozchod tratě o šíři 760 milimetrů byl zvolen kvůli úspoře a také z důvodu lepšího tvarování železničního svršku osoblažské krajině. Trať měří 20 kilometrů, a i když je Osoblažsko rovinatou oblastí, má zdejší železnice 102 oblouků. Současní provozovatelé poukazují na zvláštní historické nařízení, kdy Rakousko-Uherské předpisy dovolily postavit trať, která měla nejméně 20 kilometrů, aby se rentovala. Právě proto je osoblažská úzkorozchodka plná zatáček. Unikátní trať přečkala bez poškození druhou světovou válku. Bohužel v jejím okolí bylo zničeno a vypleněno až 70% vesnic. Za existenci úzkorozchodky se třikrát hovořilo o jejím zrušení. Prvně tomu bylo po válce, pak v osmdesátých letech 20. století, kdy byl nakonec celý svršek tratě (koleje) opraven takovým způsobem, že v dobrém stavu přečkaly až do dnešních dní. V roce 2011 navrhla vláda zrušit trať kvůli nerentabilitě. Nevole starostů několika obcí a existence Slezských zemských drah o.p.s. tomuto návrhu zabránila. Na trati tak jezdí vlaky ČD, které přepravují cestující a o víkendech během letních měsíců na trať vyráží historické soupravy tažené parními lokomotivami, které provozují výše uvedené Slezské zemské dráhy. Samotná trať je plná senzací. Kromě toho, že je uměle prodloužena 102 oblouky, se na ní nachází nejmenší a nejprudší oblouk na území Českých drah. V Horních Povelicích byla nejkratší manipulační kolej Českých drah, na kterou se vešel pouze jeden vagon. Na trati jezdí nejstarší pivní vagon, který je o tři roky starší než samotná trať, jelikož byl vyroben v Rumunsku již v roce 1895 (http://www.osoblazsko.com/).
30
Aktuální ceník jízdného: Typ jízdenky
Jednosměrná jízdenka Celá 90 Kč Poloviční 45 Kč Rodinná 200 Kč Zavazadlo, jízdní kolo, pes 30 Kč
Zpáteční jízdenka 160 Kč 80 Kč 350 Kč
Tabulka č. 2 – Ceník výletních vlaků Slezských zemských drah Zdroj: http://www.osoblazsko.com/ Jízdenky do výletních vlaků Slezských zemských drah se prodávají při nástupu do soupravy. Děti do 6 let jsou převáženy zdarma. Na poloviční jízdné mají nárok děti do 15 let, osoby starší 70 let a držitelé průkazů ZTP a ZTP-P. Rodinné jízdné platí pro dva dospělé a dvě děti do 15 let. Ve výletních vlacích Slezských zemských drah neplatí jízdné, slevy a režijní výhody Českých drah, ani jiných dopravců. Kapacita soupravy je omezená, v případě stání nevzniká nárok na jakékoliv úpravy ceny jízdného. Ve vlacích není možná rezervace míst (http://www.osoblazsko.com/cenik.html). Slezské zemské dráhy – úzkorozchodka Osoblažka Platící cestující
Sezona 2008 3 048
Sezona 2009 4 081
Sezona 2010
Sezona 2011
2 705
2 578
Tabulka č. 3 – Počet platících cestujících ve výletním vlaku Zdroj: vlastní zpracování dle poskytnutých dat Slezských zemských drah V roce 2010 a 2011 Slezské zemské dráhy a jejich historická souprava přepravily méně cestujících než v předchozích letech. Tato skutečnost nebyla způsobena nezájmem turistů o jedinečnou atrakci, nýbrž klimatickými podmínkami. Suché letní počasí, které v oblasti panovalo po oba dva roky během léta, zvyšovalo riziko vzniku požáru okolních polí a lesů od sazí z lokomotivy. Z toho důvodu se provozovatelé Slezských zemských drah rozhodli s parní mašinou na trať po několik týdnů nevyjíždět. Dalším faktem, který stojí za pomyslným poklesem počtu přepravených turistů, je nárůst přepravy malých dětí, které neplatí (http://www.osoblazsko.com/). Slezské zemské dráhy se na svých webových stránkách www.osoblazsko.com prezentují v češtině, angličtině, němčině i polštině. Fotografie úzkorozchodné trati s historickou soupravou Slezských zemských drah přikládám do přílohy č. 6. 31
5.2.2.4 Rozhledna na Hraničním vrchu V prosinci roku 2006 se vedení Města Albrechtic rozhodlo odkoupit za pouhých 1000 korun od soukromého operátora dvě telekomunikační věže na Hraničním vrchu, které od roku 1980 sloužily k přenosu bezdrátového signálu mezi Krnovem, Městem Albrechtice a Osoblahou. Železné ruiny byly totiž několik let určeny k demolici a právě až starosta Luděk Volek dostal nápad, jak zatraktivnit Albrechticko pro turisty. Více o záměru v rozhovoru se starostou Volkem, který je přílohou č. 1. Z věží chtěl udělat rozhledny. Aby dosáhl na slušnou dotaci z evropských fondů, spojil se s vedením polské obce Biala a požádali o finanční prostředky společně v projektu Slezsko bez hranic – rozhledny a vyhlídková místa. V roce 2010 se podařilo získat dotaci a v roce 2011 unikátní rozhlednu otevřít. Hraniční vrch měří 541 metrů n. m, dvě zrekonstruované věže o výšce 25 metrů byly dle návrhu projektanta spojeny ocelovou lávkou se zábradlím. Z rozhledny je možno vidět pohoří Hrubého Jeseníku, Osoblažskou nížinu, Krnovsko i část Polska (http://www.mesto-albrechtice.cz/). Fotografie rozhledny na Hraničním vrchu a jejího okolí jsou součástí přílohy č. 6. 5.2.3
Nehmotné atraktivity Vedení Města Albrechtic je společně s dalšími subjekty působícími v oblasti cestovního
ruchu poměrně aktivní. V první řadě město plně podporuje a dotuje provoz zámku Linhartovy, který ročně navštíví tisíce lidí. Každoročně je ve Městě Albrechticích pořádán sraz dechových hudeb z celého Moravskoslezského kraje i přilehlého Polska. Do města pravidelně přijíždí policisté z celé Evropy na turnaj IPA (International Police Association), která sdružuje policisty mimo službu. Velmi oblíbený je hasičský Memoriál Petra Šolce, zesnulého starosty, který ovlivnil rozvoj města. Ve Městě Albrechticích patří mezi velmi aktivní skupiny Tělovýchovná jednota Město Albrechtice. Ta každoročně pořádá řadu výšlapů do okolních hor. 5.2.3.1 Přehled hlavních společenských akcí roku 2012 Kulturních a společenských akcí ve Městě Albrechticích ročně probíhají desítky. Z toho důvodu vybírám jen ty nejzajímavější pro turisty a návštěvníky. •
leden o Novoroční výšlap na chatu Anna
•
únor o Tradiční společenský ples Města Albrechtic o Posezení u dechové hudby 32
•
březen o Jarní koncert o Velikonoční jarmark na zámku Linhartovy
•
duben o Šachový den
•
květen o Oslavy osvobození města o Zahájení sezony na zámku Linhartovy s trojvernisáží
•
červen o Dětský den a den sociálních služeb o Výšlap Petra Šolce
•
červenec o Cyrilometodějská pouť
•
srpen o Trojvernisáž zámek Linhartovy o Tenisový turnaj smíšených dvojic
•
září o Trojvernisáž zámek Linhartovy o Tenisový turnaj žen
•
říjen o Šachový okresní přebor
•
listopad o Podzimní slavnost o Adventní setkání u vánočního stromu
•
prosinec o Vánoční jarmark zámek Linhartovy o Vánoční koncert zámek Linhartovy o Vánoční podvečer s dechovkou
(http://www.mesto-albrechtice.cz/navstevnik/prehled-spolecenskych-akci/) 5.3
Analýza sekundárního potenciálu V následující části bakalářské práce analyzuji současný stav infrastruktury cestovního
ruchu, poskytovaných služeb a zařízení.
33
5.3.1
Doprava, dopravní infrastruktura a dopravní dostupnost Pro cestovní ruch i jeho rozvoj je velmi důležitá doprava. Je logické, že málokterý
turista pojede do našeho města či regionu, pokud bude muset jet dlouhé kilometry po rozbité cestě nebo bude muset desetkrát přesedat. Kvalitní dostupností se v případě Města Albrechtic rozumí silniční a železniční doprava. Vodní tok řeky Zlatá Opavice v letních měsících téměř vysychá, a proto je vodní doprava čistou utopií. Letiště sice není ve Městě Albrechticích, ale menší letadla mohou přistávat na letišti v Krnově. Je však mizivé procento turistů, kteří by tento způsob dopravy využili. 5.3.1.1 Silniční doprava Město Albrechtice na dvě poloviny rozděluje silnice první třídy č. I/11. Ta vede z Ostravy přes Opavu, Krnov a Město Albrechtice přímo do Polska. Denně projede po této komunikaci v obou směrech několik tisíc automobilů. Vedení obce společně se zastupiteli přemýšlí o silničním obchvatu po východní straně města, ale z rozhovoru se starostou města, který je přílohou č. 1. vyplynulo, že Státní fond dopravní infrastruktury ČR na tento projekt peníze neuvolní. Do města vedou další silnice II. a III. třídy, které propojují Město Albrechtice s jeho městskými částmi i dalšími okolními obcemi. V centru města poblíž základní školy se nachází odstavné parkoviště. Parkovat se dá i u obchodního domu naproti autobusového nádraží či u sídliště nedaleko vlakového nádraží. Odstavné parkoviště se nachází i u zámku Linhartovy a také u Eldoráda v Hynčicích. Ve městě je jedno autobusové nádraží, kde se potkávají místní přepravci poskytující dopravní spojení s přilehlými obcemi a také dálková autobusová doprava spojující Jeseník s Krnovem, Opavou a Ostravou. Vzhledem k celkově nízké osídlenosti oblasti ve městě není žádná taxislužba, ale je možno si tuto službu objednat v nedalekém Krnově. 5.3.1.2 Železniční doprava Vlakové nádraží ve Městě Albrechticích se nachází ve východní části města. Vlaky zde jezdí pouze ze dvou směrů, a to z Krnova a Třemešné ve Slezsku. Vlakové spojení je dostatečné, ale zejména místní obyvatelé by ocenili více spojů. Vlak využívají obyvatelé Albrechticka k tomu, aby se dostali do práce a z práce zpět domů. Do školy s ním jezdí velká část studentů. Výhodou vlakového spojení je, že se nádraží nenachází daleko od centra obce a je u něj dostatek parkovacích míst. Z vlakového nádraží je to blízko také na autobus, necelých 10 minut pohodlnou chůzí. 34
Osobní vlaková linka: Třemešná ve Slezsku – Město Albrechtice – Linhartovy – Krásné Loučky – Krnov 5.3.2
Ubytovací služby Ubytování turistů hraje dle mnoha autorů odborné literatury na téma cestovní ruch
významnou roli v této oblasti. Dle Čertíka et. al (2001) jsou ubytovací služby nezbytným předpokladem cestovního ruchu. Ubytovací služby se dají rozdělit do několika kategorií, a to na hotely, penziony, apartmány, kempy a další. Ve Městě Albrechticích a jejich okolí se nachází penziony a apartmány. Apartmány RELAX**** Apartmány RELAX**** vybudoval před několika roky za pomoci dotací EU podnikatel přímo na náměstí ve Městě Albrechticích. Z oken apartmánů, které sousedí s městským úřadem je možno vidět na náměstí, faru i kostel. Dvorní trakt kostela směřuje k řece Opavici. Před apartmány se nachází parkoviště. Součástí komplexu je informační centrum, krytý bazén s výřivkou, sauna, tenisové kurty, půjčovna kol. V každém ze čtyř apartmánů jsou dvě ložnice, přičemž může být v každé ložnici navíc jedna přistýlka. Apartmány tak mají celkovou kapacitu 24 osob. Stylové ubytování umocňuje kvalitní zázemí v podobě koupelny s velkou vanou, sprchovým koutem, fénem. Ani plně vybavené kuchyně apartmánů či luxusní obývací pokoje nenechají hosty chladnými a vykouzlí úsměv na jejich tváři. Navíc je v apartmánech dostatek skříní a prostorná toaleta. Zájemci si po dohodě s majitelem mohou přikoupit snídaně (http://www.ubytovani-relax.cz/). Webové stránky apartmánů jsou v češtině a angličtině. K dokonalosti tohoto ubytovacího zařízení, by na základě mé zkušenosti stačilo webové stránky přeložit do němčiny a polštiny. To proto, že do oblasti bývalých Sudet jezdí velké množství turistů právě z Německa a ti hledají kvalitní ubytování. Jen těžko lze předpokládat, že se německy mluvící senioři dívají na weby v angličtině. Cena ubytování osoby za noc v apartmánu činí 500 korun (http://www.ubytovanirelax.cz/). Apartmány u rybníka Nově otevřené apartmány se nachází u rybníka Celňák, který je vyhledávanou rybářskou lokalitou. Bohužel se toto vodní dílo od povodní v roce 1997 nedá využívat jako
35
přírodní koupaliště, jelikož je zaneseno bahnem. Ubytování v apartmánech je možné po celý rok. Kapacita apartmánů je pouhých 6 osob. Cena za jednopokojový apartmán je 600 korun za noc. Za dvoupokojový apartmán zaplatí klienti 800 korun za jednu noc (http://www.apartma.sweb.cz/). Penzion Jana Nevelký penzion se nachází nedaleko Města Albrechtic v městské části Hynčice. Ubytovací kapacita činí 14 osob. V penzionu se nachází společenská místnost, bar. Hosté si mohou uvařit ve společné kuchyňce. Cena ubytování se pohybuje v rozmezí od 150 do 250 korun, a to s ohledem na sezonu (http://www.penziony.cz/mesto-albrechtice/penzion-jana/). Dle mého názoru jsou ubytovací kapacity ve Městě Albrechticích poddimenzovány. Mnozí turisté si nepotrpí na luxus a služby a potřebují pouze přespat a vyrazit do na kola do hor či blízkého Polska. Novým zjištěním je otevření apartmánů u rybníka, které se těší veliké oblibě. 5.3.3
Restaurace a pohostinství Chutné jídlo je jedním z lákadel turistického ruchu. V každém kraji existuje nějaká
specialita či vyhlášené místo, kde se dobře vaří. I Francová (2003) dává význam rozvoji národní a etnické gastronomii. Na Albrechticku patří k vyhledávaným restauracím a pohostinstvím tyto: Název
Zaměření
Poznámka
Motorest U Kvasničků
česká kuchyně
letní terasa, salonek
Restaurace U rybníka
česká kuchyně
letní terasa
Kavárna Residence
česká a italská kuchyně
terasa, salonek
Restaurace Katovna
speciality, minutky
terasa, salonek
česká kuchyně
rychlá jídla, terasa
Restaurace na koupališti
Školní restaurace
Restaurace Mrazík
speciality, minutky, česká kuchyně speciality
obsluhují studenti Střední školy zemědělství a služeb Město Albrechtice rychlá jídla, výčep
Tabulka č. 4 – restaurace a pohostinství. Zdroj: vlastní zpracování 36
5.3.4
Bezpečnost a zdravotní zajištění v oblasti Většina středoevropských turistů hledá místa, kde jim nehrozí nebezpečí a je zajištěna
jejich ochrana a případně i odborná zdravotní péče. Město Albrechtice v posledních letech zaznamenalo mírný vzestup kriminality, ale oproti ostatním oblastem severomoravského kraje a zejména okresu Bruntál patří mezi nejklidnější lokality s nejvyšší objasněností trestné činnosti. Tento fakt, který potvrzují i výroční policejní statistiky, je zcela jistě způsoben vyšší koncentrací policistů mezi zdejšími obyvateli a také skutečností, že současný velitel Policie České republiky Bruntál i policejní ředitel Moravskoslezského kraje pochází a žijí ve Městě Albrechticích. Zdravotní péče v oblasti je dostačující. Ve městě má své stanoviště Rychlá záchranná služba. Do spádové nemocnice v Krnově je to z Města Albrechtic jen několik minut předpisovým stylem jízdy. Statistika kriminality Počet trestných činů Počet trestných činů v okrese Bruntál za roky 2010 / objasněnost 2011 / objasněnost 2010 a 2011 (dle obvodních oddělení – v% v% OO) OO Bruntál 859/57,5% 980/54,1%
Pořadí
4
OO Krnov
603/62,2%
727/59,4%
3
OO Město Albrechtice
201/72,1%
266/69,2%
2
OO Rýmařov
409/62,1%
439/52,2%
5
OO Vrbno p. Pradědem
156/68,6%
147/68,7%
1
Tabulka č. 5 – Statistika kriminality v okrese Bruntál i ve Městě Albrechticích. Zdroj: vlastní zpracování na základě dat poskytnutých PČR Bruntál 5.3.5
Ostatní služby Ostatním službám ve Městě Albrechticích zcela jistě vévodí zmodernizované
koupaliště, které město pronajímá různým subjektům. Hlavní výhodou zařízení je příznivá cena vstupného a solární ohřev vody. V areálu koupaliště se nachází volejbalové hřiště, kuželky a restaurace. Ve Městě Albrechticích se nachází několik tenisových kurtů. Jeden z nich provozuje majitel Apartmánů RELAX****. V srdci města se nachází fotbalový stadion, který je 37
přístupný veřejnosti. V roce 2010 město vybudovalo víceúčelové hřiště, které hojně využívají milovníci tenisu, volejbalu, nohejbalu či basketbalu. Díky nově opraveným vozovkám ve Městě Albrechticích je možno pozorovat zvýšený počet příznivců in-line bruslí. Nedaleko rybníka, který po většinu roku okupují sportovní rybáři, se nachází stáje s jízdárnou. Mezi ostatní služby lze zařadit i tyto:
5.4
-
kadeřnictví
-
lékárna
-
obchody s potravinami
-
cukrárna
-
autoservis
-
zmodernizovaná pošta
Analýza terciárního potenciálu Jde o analýzu organizací a řízení cestovního ruchu včetně marketingu ve Městě
Albrechticích. 5.4.1
Organizace, řízení a marketing cestovního ruchu Starosta města Město Albrechtice Luděk Volek v rozhovoru uvedl: „Oblast cestovního
ruchu ve Městě Albrechticích je začleněna pod odbor kancelář starosty. Město Albrechtice je aktivním členem Mikroregionu Krnovsko, Mikroregionu – Sdružení obcí Osoblažska, Euroregionu Praděd.“ Celý rozhovor je uveden v příloze č. 1. 5.4.2
Webové stránky Město Albrechtice provozuje na internetu doménu www.mesto-albrechtice.cz. I pro
nezkušeného či neznalého uživatele internetu by nemělo být problémem stránky vyhledat. Stačí jen do některého z vyhledavačů, jako jsou Google.cz, Seznam.cz atd., zadat název „Město Albrechtice.“ Okamžitě se zobrazí oficiální stránky města, stránky vyhledávané základní školy, či stránky zámku Linhartovy. Oficiální doména města se po rozkliknutí ihned otevírá. Jednoduché stránky, kterým dominuje záhlaví s fotografiemi města, jsou velmi přehledné. Stránky obce prošly během posledních let modernizací a ještě nejsou přeloženy do němčiny a angličtiny, což lze považovat za jistý nedostatek. Čeští návštěvníci se mohou podívat na aktuality, které se nachází vpravo, či se podívat na ikony vlevo. Ty jsou nazvány: Titulní stránka 38
Městský úřad Občan Návštěvník Pro turisty, cestovatele, návštěvníky bude zcela jistě zásadní odkaz „Návštěvník.“ Po jeho otevření se zobrazí v liště odkazy: Současnost Rozhledna Hraniční vrch Zámek Linhartovy Historie Blízké okolí Ubytování Fotogalerie Přehled společenských akcí Suvenýry, propagační materiály Webové stránky jsou jednoduché a přehledné v čemž je dle mého názoru jejich síla. Zcela jistě jim chybí překlad do cizích jazyků. Zarazilo mě, že stránky nebudou přeloženy do polštiny a němčiny. 5.4.3
Informační centrum Informační centrum ve Městě Albrechticích se nachází přímo v Apartmánech
RELAX**** v centru města vedle Městského úřadu. Turisté jej mohou navštívit během celého roku, ale pouze v pracovních dnech. Otevřeno je každý den od 13 do 17 hodin. Návštěvníci zde mají k dispozici řadu propagačních materiálů, turistické mapy a informace o okolí. Provozovatelka centra plynule hovoří v angličtině, němčině i polštině. I když je informační centrum otevřeno jen několik hodin denně, turisté si jej pochvalují. Výsledky anketního šetření, kde zaznamenalo informační centrum úspěch, jsou uvedeny v příloze č. 5, tabulka č. 10. 5.4.4
Propagace města Město Albrechtice láká turisty zejména svými internetovými stránkami. K propagaci
slouží dvě nově vydané knihy Jaromíra Bally: Osoblažsko oknem úzkokolejky a Město Albrechtice a okolí.
39
Samostatnou jednotkou v propagaci je zámek Linhartovy. Kastelán používá klasické plakáty, e-mailové pozvánky, papírové programy a jiné propagační materiály. V minulých letech Město Albrechtice inzerovalo v novinách, kde se chtělo zviditelnit ve zvláštních přílohách. Dnes vzhledem k omezenému rozpočtu je tato varianta propagace omezena. Město Albrechtice taktéž vydává svůj čtvrtletník. Propagační materiály Města Albrechtic lze získat v informačních centrech v Krnově, Bruntále, Opavě i dalších městech. V rámci různých projektů Mikroregionu Krnovsko je Město Albrechtice zachyceno na turistických mapách, pohlednicích a dalších propagačních materiálech. Z rozhovoru se starostou města, který tvoří přílohu č. 1, vyplynulo, že se Město Albrechtice občas prezentuje na veletrzích cestovního ruchu. Navíc spolupracuje s okolními obcemi a městy, kde umisťuje své propagační materiály. 5.5
Výsledky dotazníkového šetření K dotazníkovému šetření jsem použil anketní lístky. Na základě odpovědí respondentů
jsem analyzoval spokojenost turistů, kteří zavítají do Města Albrechtic či jejich okolí. Informace o anketních dotaznících lze dohledat v podkapitole bakalářské práce nazvané Metoda primární analýzy. Na následujících stránkách budou popsány a graficky zobrazeny výsledky, jež plynou z odpovědí respondentů. V příloze č. 5 jsou výsledky uvedeny v tabulkách se znázorněním, jak odpovídali čeští respondenti a jak se v anketě vyjádřili respondenti ze zahraničí. Přílohu č. 4 tvoří samotný dotazník, který měli respondenti k dispozici. Graf č. 1: Zdroj informací o Městě Albrechticích a okolí Zdroj informací o Městě Albrechticích a okolí 48 internet
42
přátelé, známí, rodiny
23
časopisy , nov iny , odborná literatura
10
sdělov ací prostředky (TV, rozhlas) cestov ní kancelář
9
jiné (neupřesněné)
2 0
10
20
30
40
50
60
Nejvíce dotázaných respondentů zjišťovalo informace o Městě Albrechticích na internetu. Nemalá část turistů si vyslechla popis oblasti od známých či rodiny. 40
Graf č. 2: Podnět k návštěvě Města Albrechtic a okolí Podnět k návštěvě Města Albrechtic a okolí 47 doporučení rodiny, přátel
41
reklama média, tisk, internet vlastní zkušenost nabídka v cestovní kanceláři jiné – poznávání Moravy
28 10 4
jiné – neupřesněné 4 0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Nejvíce respondentů přijelo do oblasti Města Albrechtic a okolí na doporučení rodiny či přátel. Zcela jistě má velký vliv také reklama v médiích. Graf č. 3: Zvolený dopravní prostředek
Zvolený dopravní prostředek 82 20
auto vlak
12
kolo zájezdový autobus linkový autobus pěšky
10 7
jiné
3 0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Bezmála dvě třetiny dotázaných přijely do Města Albrechtic osobním automobilem. Druhým nejužívanějším dopravní prostředkem se stal vlak. Třetím pak kolo, kterým přijelo na Albrechticko bezmála 10 % ze všech respondentů. Za netradiční lze označit pěší turisty. Ti dorazili do Města Albrechtic a jeho okolí tři.
41
Graf č. 4: Počet předchozích návštěv Města Albrechtic a okolí
Počet předchozích návštěv Města Albrechtic a okolí
65% ne 22% ano 1 až 3 krát 13% ano, vícekrát
Více než tři pětiny dotázaných respondentů ve Městě Albrechticích nikdy nebyly. Jednou až třikrát navštívila Město Albrechtice více než jedna pětina z dotázaných respondentů. Celých třináct procent respondentů se do oblasti vrací častěji. Graf č. 5: Délka trvání pobytu respondentů ve Městě Albrechticích a okolí
Délka trvání pobytu respondentů ve Městě Albrechticích a okolí
52% - jeden den, bez noclehu 28% - 1 až 2 noclehy 14% - 3 až 7 dní 6% - déle
Pouze na jeden den zavítalo do Města Albrechtic 52 % dotázaných respondentů. Jeden až dva noclehy ve městě a jeho okolí strávilo 28 % respondentů. Celých 14 % procent respondentů se v oblasti zdrželo od tří do sedmi dní. Až 6 % dotázaných zůstalo ve Městě Albrechticích delší dobu než jeden týden.
42
Graf č. 6: Zvolený druh ubytování Zvolený druh ubytování 70
34
nejsem ubytován apartmány penzion u známých či rodiny
16
14
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Většina z dotázaných respondentů se ve Městě Albrechticích neubytovala. Ti, co se rozhodli zůstat v oblasti déle, si převážně zajistili ubytování v apartmánech v centru města. Část respondentů přenocovala v penzionu. Zbytek bydlel u známých nebo rodiny. Graf č. 7: Stravování v restauracích a pohostinstvích
Stravování v restauracích a pohostinstvích 42
ano, pravidelně nepravidelně
68
nikdy
24
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Nepravidelně se stravovalo ve Městě Albrechticích na 51 % z dotázaných respondentů. Přes 31 % respondentů navštěvovalo restaurace pravidelně. Naopak 18 % respondentů do restaurace na Albrechticku nikdy nevstoupilo za účelem najíst se.
43
Graf č. 8: Hlavní důvod návštěvy Města Albrechtic a okolí Hlavní důvod návštěvy Města Albrechtic a okolí 68 23 12 poznání (zámek Linhartovy, Eldorádo, úzkorozchodná dráha, další památky) turistika a sport (koupaliště, kola, koně, tenis) relaxace (pobyt v přírodě, procházky, odpočinek)
10 8
zdraví (lázně, rehabilitace) zábava (společenské aktivity, hry, noční život) nákupy návštěva rodiny, známých
7
pouze tudy projíždím
6 0
10
20
30
40
50
60
70
80
Polovina respondentů přijela do Města Albrechtic a jejich okolí kvůli poznání. Šlo především o zámek Linhartovy, Eldorádo, úzkorozchodnou trať. Druhá nejpočetnější skupina přijela na Albrechticko za turistikou a sportem. Vzhledem k úrovni poskytovaných služeb se hodně spletlo šest procent respondentů, kteří se přijeli do města a jeho okolí bavit. Graf č. 9: Nejlákavější aktivity ve Městě Albrechticích a okolí Nejlákavější aktivity ve Městě Albrechticích a okolí 128
44 poznávací turistika (hrady, zámky, památky, muzea, galerie) cykloturistika pěší turistika péče o tělo (duševní i fyzická hygiena – fitness, sauna, rehabilitace atd.)
31
14
koupání návštěva kulturních akcí (festivaly, slavnosti)¨ návštěva sportovních akcí
12
8
3 0
20
40
60
80
100
120
140
V této otázce mohli respondenti zaškrtnout až tři odpovědi. Celkem se jich sešlo 240. Nejvíce pomyslných hlasů si odnesla poznávací turistika. Tu označilo celých pětadevadesát 44
procent respondentů. Na druhém místě se ocitla cykloturistika. Pozici třetí nejlákavější aktivity zastala pěší turistika. Překvapením bylo zjištění, že péče o tělo předběhla koupání. Nejméně turisty lákaly sportovní aktivity. Graf č. 10: Hodnocení kvality služeb – od 1 (výborně) do 5 (vůbec nespokojen)
Hodnocení kvality služeb – od 1 (výborně) do 5 (vůbec nespokojen) 1,52 1,66 2,2
Ubytování Stravování
1,79
Ostatní služby (kadeřník, masér atd.) Kulturní vyžití Sportovní vyžití Společenské vyžití
2,13 2 1,58
Zpřístupnění památek Služby informačního centra
1,65
Čistota a pořádek ve městě Dopravní dostupnost
1,79 2,18 0
0,5
1
1,5
2
2,5
Respondenti hodnotili jednotlivé služby. Z těch, co se ve městě ubytovali, byli téměř všichni nadprůměrně spokojeni a právě ubytování získalo první místo na pomyslném žebříčku služeb. Těsně za ním skončilo zpřístupnění památek. Špatně si nevedlo ani stravování. Nejhůře dopadly ostatní služby, mezi které jsem například zařadil kadeřníka či maséra. Nadšeni respondenti nebyli ani z dopravní dostupnosti celé lokality. Překvapivě se pod známku dvě dostala oblast sportovního vyžití a známky dvě dosáhlo společenské vyžití.
45
Graf č. 11: Scházející služby ve Městě Albrechticích a okolí Scházející služby ve Městě Albrechticích a okolí 56 12 kry tý bazén s atrakcemi
44
MHD
18
Adrenalinov ý zábav ní park Pěší okruhy po památkách
22
Půjčov ny kol
14
v ětší počet parkov acích míst
Větší počet cy klotras Zimní areál (sv ah, běžecké trasy )
48 4 0
10
20
30
40
50
60
Nejvíce respondentů by ocenilo nový krytý bazén s atrakcemi. Dle výsledků tohoto bodu ankety by respondenti ve městě chtěli adrenalinový park či zimní areál se sjezdovkou. Nejméně respondentům scházela parkovací místa. Graf č. 12: Zvážení opakované návštěvy Města Albrechtic a okolí
Zvážení opakované návštěvy Města Albrechtic a okolí
29% - ano brzy 37% - ano, ale později než za 6 měsíců 24% - spíše ne 10% - ne
Více než 65 % respondentů se do Města Albrechtic chce v budoucnu vrátit. Pouze 10 % z dotázaných další pobyt v oblasti zcela jistě odmítlo.
46
Graf č. 13: Pohlaví respondentů
Pohlaví respondentů
45% muži 55% ženy
Z anketního šetření vyplynulo, že do Města Albrechtic a jeho okolí míří daleko více žen než mužů.
Graf č. 14: Věk dotazovaných respondentů Věk dotazovaných respondentů
5% - do 25 let 13% 22% 23% 37%
-
26-34 let 35-49 let 50-59 let 60 a více let
Z odpovědí na tuto anketní otázku jsem byl překvapen. Pouhých 5 % respondentů mělo méně než 25 let. Pro změnu 37 % respondentů můžeme označit za seniory.
47
Graf č. 15: Vzdělání respondentů
Vzdělání respondentů
47% - bez maturity 32% - s maturitou 21% - vysokoškolské
Celých 47 % z celkového počtu všech respondentů nemělo maturitu. Vysokou školu dokončilo 21 % z respondentů.
Graf č. 16: Procentuální určení domácích a zahraničních respondentů
Procentuální určení domácích a zahraničních respondentů
78% - tuzemští 22% - zahraniční
Šetření absolvovalo 78 % domácích a 22 % zahraničních respondentů.
48
Graf č. 17: Kraje, z nichž pochází domácí respondenti Kraje, z nichž pochází domácí respondenti
20% - Morav skoslezský kraj 17% - Olomoucký kraj 7% - Zlínský kraj 11% - Jihomorav ský kraj 4% - Vy sočina 6% - Pardubický kraj 4% - Králov éhradecký kraj 2% - Jihočeský kraj 8% - Středočeský kraj 8% - Praha 1% - Liberecký kraj 6% - Ústecký kraj 4% - Plzeňský kraj 2% - Karlov arský kraj
Zcela
zřejmé
bylo,
že
nejvíce
respondentů
bude
pocházet
z domácího,
Moravskoslezského kraje, což se šetřením prokázalo. Velká část respondentů přijela z Olomouckého kraje. Nejméně respondentů, kteří se ankety zúčastnili, bylo z Libereckého kraje.
Graf. č. 18: Státy, ze kterých přijeli zahraniční respondenti
Státy, ze kterých přijeli zahraniční respondenti
55% - Německo 45% - Polsko
Ze zahraničních respondentů se ankety zúčastnili jen Němci a Poláci. Většina zahraničních odpovědí patřila Němcům.
49
5.6
Diskuze Zjištěné
údaje
sesbírané
prostřednictvím
anketních
dotazníků
potvrdily,
že
nejvýznamnějším procentem návštěvníků ve Městě Albrechticích a v jejich okolí jsou domácí turisté. Z anketního šetření vyplynulo, že více než polovinu návštěvníků tvoří ženy. Velká část dotazovaných turistů byla již seniorského věku, ale vzhledem k tomu, že se ankety zúčastnilo 134 respondentů, zcela jistě bych tento výsledek označil za orientační. Překvapivým zjištěním bylo prvenství Němců mezi návštěvníky ze zahraničí, jelikož vzdálenost z Německa do Města Albrechtic přesahuje 400 kilometrů. Přitom Polsko se v některých částech Albrechticka nachází hned za řekou Opavicí. Anketa potvrdila fakt, že nejvyužívanějším dopravním prostředkem turistů směřujících do Města Albrechtic je osobní automobil. Informace o Městě Albrechticích turisté získávali na internetu, ale prvotní podnět k návštěvě oblasti ve většině případů přišel od přátel či rodiny. Z této skutečnosti lze snadno vydedukovat fakt, že i osoby, které Město Albrechtice k návštěvě svým známým doporučovaly, zde pobývaly či je navštívily. Důležitým zjištěním je, že více než polovina respondentů před vyplněním dotazníku ve Městě Albrechticích nikdy nebyla. Hlavním důvodem návštěvy Města Albrechtic je převážně poznání historických a technických unikátů. S ohledem na velikost města a nevelký počet firem jsem v dotazníku v otázce č. 8 záměrně vynechal možnost služební cesty. Převážná část turistů přijíždí do Města Albrechtic na jeden den. Vzhledem k omezeným ubytovacím možnostem na Albrechticku není divu, že většina z respondentů využila služeb apartmánů v centru města. S ubytováním byli turisté v porovnání s ostatními službami spokojeni nejvíce. Z těch návštěvníků, kteří se na Albrechticku stravují, daly bezmála dvě třetiny restauracím známku 1, tedy výbornou. Ze všeho nejvíce turistům vadila nedostatečná nabídka ostatních služeb ve městě a jeho okolí. Nespokojeni byli respondenti také s dopravní dostupností města. Vzhledem k nabízeným možnostem nebylo překvapením, že špatně v rámci šetření skončilo nabízené sportovní i společenské vyžití. Turistům nejvíce ve Městě Albrechticích chybí krytý bazén s atrakcemi, dále by návštěvníci ocenili zbudování adrenalinového zábavního parku či nových cyklotras. Překvapením ankety bylo vzhledem k letním týdnům, kdy byla realizována, zjištění, že návštěvníci ve Městě Albrechticích a jejich okolí chtějí lyžařský areál. Zásadní skutečnost vyplývající z ankety poukazuje na to, že většina z turistů se do Města Albrechtic a okolí chce v budoucnu opět podívat. 50
5.7
SWOT analýza SWOT analýzu jsem vypracoval na základě výsledků anketního dotazníkového šetření
a také s ohledem na realizované rozhovory. S / Strenghts – Silné stránky •
zajímavá poloha města – panenská příroda, historické a technické památky
•
originální a stále se měnící zámek Linhartovy
•
dinopark Eldorádo Hynčice
•
úzkorozchodná trať
•
rozhledna na Hraničním vrchu
•
kvalitní ubytování
•
kvalitní stravování
•
nízká kriminalita
•
cyklotrasy a turistické stezky
•
ubytování
•
spolupráce města s Moravskoslezským krajem
•
spolupráce města se zahraničními městy i městy v ČR
W / Weaknesses – Slabé stránky •
málo společenského vyžití
•
slabá úroveň sportovního vyžití
•
nedostatek ostatních služeb (kadeřník, masér)
•
nízký počet hromadných společenských akcí
•
slabé značení historických a technických památek
•
nedostatečné ubytovací kapacity nižší kategorie – kemp, chaty
•
chybějící zimní areál
•
chybějící krytý bazén
•
webové stránky města nejsou přeloženy do němčiny a polštiny
•
krátká otevírací doba informačního centra
O / Opportunities – Příležitosti •
hornatý jih obce vybízí k vybudování lyžařského centra
•
z velikého rybníku Celňák by se mohlo po odbahnění stát přírodní koupaliště s ubytováním v chatkách či stanech 51
•
rozšíření akcí místního turistického oddílu mezi obyvatele kraje
•
výstavba další rozhledny na Žárech
•
vybudování wellness centra se službami
•
rozšíření cyklotras do podhůří Nízkého Jeseníku
•
vybudování nových tras pro běžecké lyžování
•
realizace projektu nových in-line stezek
•
větší propagace místního koupaliště
•
rozšíření spolupráce města s podnikateli v oblasti cestovního ruchu
•
nalákání turistů intenzivnější propagací zámku Linhartovy a Eldoráda
•
širší využití městského parku
•
lepší zacílení propagace města
•
možnost nových pracovních příležitostí – díky rozvoji cestovního ruchu
•
vznik nového hudebního festivalu
•
vznik speciálních programů pro seniory i mladé návštěvníky
•
vybudování adrenalinového parku
T/ Threats – Hrozby •
úbytek turistů do okolních měst či lázní
•
špatná úroveň nabízených služeb
•
nárůst kriminality s ohledem na chudé polské příhraničí
•
ekonomická krize
•
nechuť domácích obyvatel pracovat s turisty
52
6
NÁVRHY A DOPORUČENÍ Město Albrechtice a jeho okolí je velice zajímavou destinací, kde se kloubí panenská
příroda s historií, technickými památkami a příjemnými lidmi. Podobně nepoznaných míst je v naší zemi skutečně málo. Právě o to více by se měla tato oblast propagovat v tisku a odborné literatuře. Albrechtičtí by se měli inspirovat okolními městy a zřídit si například domény na sociálních sítích. Vedení města, které v řadě projektů úzce spolupracuje s Polskem, by mělo nechat oficiální obecní stránky přeložit právě do jazyka našich severních sousedů. Navíc by měly být stránky přeloženy do němčiny. To s ohledem na historickou minulost lokality, kdy bylo Město Albrechtice sídlem sudetských Němců. Právě tito vysídlenci a jejich děti s vnuky by mohli být zajímavou klientelou. V tomto bodě by se Město Albrechtice mohlo inspirovat v nedalekém Krnově. Tamní radnice dokonce pořádá týden Česko-německého porozumění. Desítky německých turistů žijí několik dní ve městě a spokojeni jsou nejen oni, ale také majitelé hotelů a restaurací. V případě, že se městu povede získat finanční zdroje na odbahnění rybníka, bude mít další možnost rozvíjet cestovní ruch. U několikahektarové vodní plochy se mohou vybudovat chatky, hřiště, kurty a na vodu se mohou spustit lodě. Určitě by do oblasti poté zamířila řada turistů. Navíc by se areál mohl provozovat od května do konce září, kdy by jej ve školních měsících mohly využívat třídy k realizaci školních výletů či pobytů v přírodě. Ze dvou rozhovorů v přílohách je zcela zřejmé, že Město Albrechtice investuje ročně stovky tisíc korun do zámku Linhartovy. Vedení města bych i přes tuto skutečnost navrhl další investice, a to do reklamy na billboardech podél cest v kraji. Reklama by mohla být pouze sezónní záležitostí, ale zcela jistě by přilákala na zámek i do oblasti další turisty. Na základě šetření i rozhovorů totiž vyplynulo, že zámek je nejnavštěvovanější ze všech nabízených turistických atraktivit. Je zcela jisté, že mladí i starší návštěvníci by ocenili bohatší noční život ve městě. Navíc by mohl do města nalákat turisty větší hudební festival, který by se mohl stát tradicí, a jistě by jej podpořila řada podnikatelů v oblasti cestovního ruchu. Velice rychle by měli albrechtičtí podnikatelé či představitelé radnice promyslet varianty lyžařského areálu. Na jihu od města se tyčí podhůří Jeseníků, kde lze vybudovat lyžařský areál. Svahy sjezdovek by směřovaly směrem na sever, a tak by se na nich lépe držel sníh. Místo by zcela jistě bylo atraktivní nejen pro domácí, ale také polské milovníky sněhu.
53
Podobně jako v Krnově by mohla ve Městě Albrechticích vzniknout mapka s tratěmi pro běžecké lyžování. Letním i zimním radovánkám a aktivitám jistě pomůže rozvoj ostatních služeb, jako je například kadeřník či masér. Ve Městě Albrechticím nedalekém Jeseníku, Karlově Studánce nebo Vrbně pod Pradědem fungují různá wellness centra a lázně. Turisté musí do hor za procedurami složitě dojíždět a kličkovat po zavátých silnicích. Jistě by ocenili, kdyby se podobné centrum, byť ne gigantických rozměrů, nacházelo například u Města Albrechtic. Město Albrechtice a jeho okolí má dostatek prostor na vybudování adrenalinového parku či lanového centra. Vedení města lze sice pochválit za práci na rozvoji cestovního ruchu, ale přesto bych doporučil panu starostovi zvýšit tlak na krajský úřad v Ostravě. Možná právě spolupráce s krajem může vést ke zvýšené propagaci města, které se bohužel ztrácí za lokalitami, jako jsou Beskydy, Jeseníky, Opavsko, Krnovsko, Slezská Harta, Kopřivnice atd. Město by mělo více pracovat na své identitě podhorské oblasti.
54
7
ZÁVĚR Ve své bakalářské práci analyzuji potenciál cestovního ruchu ve Městě Albrechticích
a jeho okolí. Díky výsledkům primární a sekundární analýzy se mi podařilo zjistit, že Město Albrechtice se svým okolím patří mezi regiony s vysokým potenciálem rozvoje cestovního ruchu. Město leží na strategickém místě nedaleko hranic s Polskem a je východní branou do Jeseníků. Pro turisty je v oblasti jednoznačně největším lákadlem zámek Linhartovy, kde se každoročně obměňují expozice. Návštěvníci jezdí do oblasti také kvůli technickému unikátu, kterým je úzkorozchodná železniční trať s historickou vlakovou soupravou. Desítky let přitahuje děti dinopark Eldorádo, který je spíše pohádkovou zahradou. Dopravní dostupnost pro tuzemské návštěvníky je jednou z hlavních nevýhod Města Albrechtic. Do východního cípu republiky to mají daleko téměř všichni domácí turisté pocházející z jiných než sousedních krajů. Čistá příroda, klid a zapomenutá zákoutí mohou být balzámem na duši pro obyvatele velkých aglomerací. Ve Městě Albrechticích a jejich okolí je znatelný rozvoj cykloturistiky a také pěší turistiky. V případě, že by město investovalo do adrenalinového parku či vystavění lyžařského areálu přiměřených rozměrů mohla by se obecní kasa i kasičky albrechtických podnikatelů rychleji naplnit. Jistě by městu prospělo odbahnění velkého rybníku Celňák. V případě, že by se u něj vybudovaly chaty se zázemím, o turisty by nebyla nouze. Město či podnikatelé by měli začít více spolupracovat s cestovními kancelářemi. Pro turisty by mohly vzniknout víkendové balíčky. Jistě by nebylo špatné spolupracovat se sdružením sudetských němců a organizovat jejich zájezdy do Města Albrechtic i okolí. Stávající pozice Města Albrechtic a okolí v oblasti cestovního ruchu je mírně podprůměrná. Vedení města společně s některými podnikateli má snahu tuto situaci změnit a zcela jistě k tomu má dobře našlápnuto. Správně zvolenou strategii rozvoje cestovního ruchu je třeba umět prodat klientům zejména ve velkých aglomeracích republiky. Pokud město investuje více prostředků do propagace a reklamy svých atraktivit, bude mít šanci zařadit se mezi nejnavštěvovanější oblasti České republiky.
55
8
SOUHRN Cílem diplomové práce byla analýza potenciálu cestovního ruchu ve Městě
Albrechticích a jeho okolí. Analyzoval jsem samostatně primární, sekundární i terciární potenciál cestovního ruchu v oblasti Města Albrechtic. Na základě výsledků jednotlivých analýz a také z výsledků dotazníkového šetření turistů, jež navštívili Město Albrechtice a okolí a byli ochotni odpovědět v anketě na několik otázek, jsem zkompletoval SWOT analýzu. Bakalářská práce má teoretickou a praktickou část. Teoretická část je složena ze základních pojmů a definic klíčových slov z oblasti cestovního ruchu. Praktická část vychází z teorie a zabývá se současným stavem oblasti cestovního ruchu ve Městě Albrechticích. V praktické části uvádím výsledky anketního dotazníkového šetření. Ze získaných informací a také z rozhovorů s osobami zabývajícími se cestovním ruchem ve Městě Albrechticích a okolí jsem zpracoval několik návrhů. Ty mohou vést k rozvoji cestovního ruchu ve Městě Albrechticích. Návrhy jsem umístil do samostatné kapitoly nazvané Návrhy a doporučení. Samotný závěr práce je věnován hodnocení současného stavu cestovního ruchu ve Městě Albrechticích a okolí s možným výhledem do dalších let. K bakalářské práci patří také přílohy, které jsou na jejím konci.
56
9
SUMMARY The aim of this thesis was to analyze the potential of tourism development in the city of
Město Albrechtice and its surroundings. I have separately analyzed the primary, secondary and tertiary data for the potential of tourism in the city of Město Albrechtice. I have completed a Swot analysis based on the results of each individual analysis, as well as the results
of
a
questionnaire
for
tourists
who
have
visited
Město
Albrechtice.
The work has both theoretical and practical parts. The theoretical part is composed of the basic concepts and definitions of key words in the field of tourism, whereas the practical work is based on theory and also discusses the current state of tourism in the city of Město Albrechtice. The practical part describes the results of the questionnaire, as well as interviews with people involved in tourism in Město Albrechtice. I have worked on several proposals, which could lead to the development of tourism in the city of Město Albrechtice. I have written these proposals in a separate chapter entitled “Proposals and Recommendations”. The conclusion of this work is devoted solely to the evaluation of the current state of tourism in the city and surroundings of Město Albrechtice with a possible outlook for the coming years. The thesis inherently has attachments which are located at the end.
57
10 REFERENČNÍ SEZNAM Odborná literatura: Čertík, M., Attl, P., Sysel, J., & Vitáková, M. (2001). Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, s.r.o. Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. Olomouc: Univerzita Palackého. Francová, E. (2003) Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého. Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál. Kiráľová, A. (2003). Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress. Kopšo, E., Gúčik, M., Mazúrek, J., Baran, V., & Hrala, P. (1992). Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo. Kotíková, H., & Schwartzhoffová, E. (2008). Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Kozel, R., a kol. (2006). Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing. Maříková, H., Petrusek M., & Vodáková A. (1996). Velký sociologický slovník. I, A-O. Praha: Karolinum. Pásková, M., & Zelenka, J. (2002). Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Policie ČR Bruntál. Trestná činnost na území jednotlivých obvodních odděleních PČR Bruntál. Výroční statistika přestupků a trestných činů 2010/2011 PČR Bruntál. Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská, A., & Metelková, P. (2006). Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita. Zich, F. (1976). Sociologický výzkum. Praha
58
Webové stránky: Apartmány Relax. Ubytování. Retrieved 17. 4. 2012 from http://www.ubytovani-relax.cz/apartmany/ubytovani/cs/ Apartmány u Rybníka. Ceník ubytování. Retrieved 17. 4. 2012 from http://apartma.sweb.cz/ Czechtourism. Dotazník pro návštěvníky regionu. Retrieved 2. 4. 2012 from http://www.czechtourism.cz/files/regiony/dotaznik_cz.doc Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Retrieved 10. 4. 2012 http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/597635?OpenDocument Město Albrechtice. Sekce návštěvník. Retrieved 9. 4. 2012 from http://www.mesto-albrechtice.cz/navstevnik/ Penzion Jana. Ceník ubytování. Retrieved 17. 4. 2012 from http://www.penziony.cz/mesto-albrechtice/penzion-jana/ Region a cestovní ruch (n. d.) Retrieved 2. 4. 2012 from http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guit=7c60700a-953f-37bb1ab74250 Slezské zemské dráhy. Historie a současnost. Retrieved 14. 4. 2012 from http://www.osoblazsko.com/ Wikipedie. Město Albrechtice. Retrieved 9. 4. 2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Město_Albrechtice/ Zámek Linhartovy. Historie zámku. Retrieved 4. 4. 2012 from http://www.zameklinhartovy.cz/cz/historie-zamku
59
11 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1 - Rozhovor se starostou Města Albrechtic Luďkem Volkem ............................... 61 Příloha č. 2 - Rozhovor s kastelánem zámku Linhartovy Jaroslavem Hrubým ....................... 64 Příloha č. 3 - Rozhovor s majitelem Eldoráda Bedřichem Thurzem ....................................... 67 Příloha č. 4 - Dotazník ............................................................................................................. 68 Příloha č. 5 - Výsledky dotazníkového šetření......................................................................... 70 Příloha č. 6 - Fotografie č. 1 až 26 (archiv autora práce) ......................................................... 76
60
PŘÍLOHA Č. 1 - ROZHOVOR SE STAROSTOU MĚSTA ALBRECHTIC LUĎKEM VOLKEM Osobní rozhovor ze dne 16. 4. 2012 Otázka: Pane starosto, jak dlouho jste ve funkci starosty města a co si myslíte o cestovním ruchu ve Městě Albrechticích? Odpověď: Post starosty zastávám bezmála 6 let. Oblast cestovního ruchu je ve Městě Albrechticích začleněna pod odbor kancelář starosty. Město Albrechtice je aktivním členem Mikroregionu Krnovsko, Mikroregionu – Sdružení obcí Osoblažska, Euroregionu Praděd. Troufnu si říci, že cestovní ruch u nás pomalu ožívá, a to díky mým předchůdcům, kolegům a snad také i mé osobě. Otázka: Co může nabídnout Město Albrechtice turistům? Odpověď: Přírodu a klid. To především. Nechci ale zapomenout na naše historické skvosty, kterými je například zámek Linhartovy. Ten město před několika lety odkoupilo od státu. Trpělivě jsme čekali na dotaci a zámek opravili. Dnes do něj proudí tisíce turistů. V Hynčicích pan Thurz provozuje nejstarší dinopark na světě. Nedaleko od našeho města vyjíždí na úzkorozchodnou trať historická parní mašina se soupravou. Otázka: Máte představu, kolik zavítá ročně turistů do města? Odpověď: Žádné šetření zatím neproběhlo, i když by mohlo přinést zajímavé výsledky. Tuším, že ročně Albrechticko navštíví okolo 15 tisíc turistů. Moc se jich u nás ale nezdrží na noc, což je škoda. Otázka: Myslíte si, že má město dostatečné ubytovací kapacity pro turisty? Odpověď: V Albrechticích je několik podnikatelů, kteří vidí svoji budoucnost v cestovním ruchu. Jeden z nich například opravil dům na náměstí a zbudoval v něm vyhlášené apartmány. Dlouhá léta se mluví o odbahnění rybníka a vybudování rekreačního areálu u něj. Bohužel jde o investici v desítkách milionů korun, což není v silách našeho malého rozpočtu. I tak se snažíme na tento projekt získat dotaci a začít jej pomalu realizovat. Otázka: Co jste udělal pro rozvoj cestovního ruchu ve svém funkčním období? Odpověď: Mám pocit, že město v posledních letech ještě více pomáhá zámku v Linhartovech. Za svůj osobní úspěch považuji vybudování rozhledny na Hraničním vrchu. Projekt, kterému nikdo nevěřil, se povedl a láká turisty z širokého okolí.
61
Otázka: Kolik peněz stojí ročně provoz zámku? Odpověď: Udržovat v chodu zámek je opravdu finančně náročnou činností, ale když si vzpomenu, jakou byl zámek ruinou, tak jsem rád, že je opravený. Ještě větší radost mám z toho, že zámek díky úžasnému kastelánovi žije. Ročně nás tento turistický šperk vyjde na 300 tisíc korun. Otázka: Jak často chodíte na internetové stránky města a co si o nich myslíte? Odpověď: Na funkčnosti stránek se podílí IT oddělení našeho úřadu. Osobně na ně chodím opravdu zřídka. Jedinou podmínku, kterou jsem kolegům zadal, bylo, aby stránky byly přehledné. Otázka: Víte, že stránky nejsou přeloženy do žádného cizího jazyka? Odpověď: To jsem netušil. Určitě tento nedostatek pourguji. Děkuji za připomínku. Otázka: Nemáte pocit, že je Albrechticko opomíjeným regionem v rámci Moravskoslezského kraje. Odpověď: Severní Morava má co nabídnout. Beskydy, Jeseníky, různé lázně. Je těžké se prosadit v takové konkurenci, ještě když jste ze všech nejdál od domácích turistů. Otázka: Kde a jak se město propaguje? Odpověď: Dříve jsme jezdili na různé veletrhy cestovního ruchu. Dnes se spíše zapojujeme do projektů mikroregionů a euroregionu. Před několika lety jsme inzerovali v oblíbené turistické příloze Cesty městy, kterou vydávají Deníky. Kvůli hospodářské krizi se nyní snažíme propagovat pomocí různých letáků a reklamních materiálů určených turistům. Otázka: Jakým způsobem spolupracujete s krajským úřadem v Ostravě? Odpověď: Současný hejtman kraje má k Albrechticku kladný vztah, jelikož odsud pochází a dokonce zde i studoval. Žádáme o dotace jako okolní obce a nesnažíme se získávat peníze díky osobním kontaktům. Spíše chceme, aby naše projekty byly kvalitní. Otázka: Máte představu, kolik finančních prostředků Albrechtice v posledních letech získaly a kolik jich nateklo do oblasti cestovního ruchu? Odpověď: Městský rozpočet dosahuje bezmála 50 milionů korun ročně. Za posledních 5 let do města přiteklo téměř 200 milionů korun z národních i evropských fondů. Z dotací byla opravena škola, cesty, kanalizace, pořízeno nové vozidlo hasičů, zřízena nová školní jídelna, vybudovaná rozhledna, postaveno víceúčelové hřiště a tak bych mohl pokračovat. Na cestovní ruch šlo přibližně 10% z celkové sumy dotací. 62
Otázka: Nepřemýšleli jste o stavbě silničního obchvatu? Odpověď: Samozřejmě, že ano. Naše město je zatíženo silniční dopravou. Ale nejen v kraji, ale také v celé republice je řada měst, která jsou na tom stejně nebo ještě hůře. Z toho důvodu jsme ze Státního fondu dopravní infrastruktury ČR dostali zamítavou odpověď k naší žádosti. Obchvat prý nemáme očekávat ani v nejbližších letech.
Otázka: Jaký je záměr města v oblasti cestovního ruchu do budoucna? Odpověď: Chceme pokračovat v rozvoji cyklostezek. Pohráváme si s myšlenkou větší hudební akce na území města. Budeme nadále podporovat zámek Linhartovy a podnikatele, kteří chtějí přispět k rozvoji cestovního ruchu.
63
PŘÍLOHA Č. 2 - ROZHOVOR SE SPRÁVCEM ZÁMKU LINHARTOVY JAROSLAVEM HRUBÝM Osobní rozhovor ze dne 28. 5. 2012 Otázka: Jak dlouho jste kastelánem na zámku Linhartovy? Odpověď: Na zámku jsem začal působit po roce 2005, kdy byl opraven. Mým úkolem bylo vymyslet, co s obřími prostory. Otázka: Jaká byla první sezona po otevření zámku veřejnosti a kde čerpáte inspiraci? Odpověď: Do zámku zamířilo první rok jen několik set návštěvníků. Řekl bych spíše místních lidí, kteří se chtěli podívat, jak vypadá dříve zdevastovaný objekt po opravě. S inspirací je to jednoduché. Každý člověk je tak trochu dítě a vzpomeňte si, jak vám bylo, když jste v sedmi letech chodil s rodiči po hradech a zámcích. Ten pocit šílené nudy, drahé vstupné a pořád stejné okruhy na běžných kulturních památkách byly startovacím bodem a zároveň velkou inspirací. Chtěl jsem mít úplně jiný zámek. Otázka: To v Linhartovech nemáte žádný historický nábytek? Odpověď: Máme, ale je většinou zapůjčený a je ho skutečně minimum. Jednotlivé sály zaplňují různé expozice. V začátcích to byly většinou různé sbírky místních obyvatel a občas obrazy zdejších umělců. V roce 2007 jsme na zámku zřídili stálou a První dětskou galerii v republice. Kromě obrazů a jiných děl jsem s dětmi ve výtvarce, kterou mimo jiné vedu na Základní škole ve Městě Albrechticích, vyrobil obří sochy z papíru. Ty se pravidelně objevují v novinách a neustále nějaké nové přibývají. V expozici papírových soch máme třeba Maxipsa Fíka, který měří na délku přes 4 metry a na výšku má skoro 3 metry. Unese 6 dospělých osob. Otázka: Jakým způsobem propagujete jednotlivé akce pořádané na zámku? Odpověď: Před zahájením turistické sezony vydáváme celoroční program akcí. Ten rozesílám všem známým. Každému zvlášť s osobní pozvánkou. Mí přátelé dále šíří program akcí guerillovým způsobem po e-mailech svých známých. Obdobně to je s pozvánkou na každou akci. Samozřejmě vím, že pocházím z chudého regionu, a tak ve městech nechybí plakáty a pozvánky na jednotlivé akce. Otázka: Co vše na zámku děláte?
64
Odpověď: Kastelána, pokladního, údržbáře, uklízečku, instaluji expozice, pravidelně maluji podlahy i stěny. Ale není vhodné mluvit o mně, spíše o dobrých lidech, které mám okolo sebe. Díky nim je zámek tím, čím je. Otázka: Jaké jste měli na zámku expozice? Odpověď: Všechny si již z hlavy nepamatuji. Byly jich desítky. Byla u nás expozice textilnictví, varhanictví, zápalek, propisek, citer, angličáků, panenek, vánočních baněk. Dnes tady máme největší expozici trofejí exotické zvěře nazvanou Safari, expozici šicích strojů, keramiku Jana Kutálka, či expozici panenek. Otázka: Jezdí k vám turisté ze zahraničí a odkud nejvíce? Odpověď: Samozřejmě ano. Jezdí k nám hodně Poláků, Němců, Slováků, Rakušanů. Měli jsme tady Švédy, Rusy, Litevce, Španěly, Italy, Francouze, Angličany, Američany i Japonce. Otázka: Co vás během deseti let na zámku opravdu rozčílilo? Odpověď: To vím přesně. První věcí byl jeden politik, který nám tady veřejně sliboval milion na nové dveře po celém našem zámku a šlo jen o plané řeči. Druhé rozčilení jsem zažil loni na konci sezony, kdy zámek navštívili zloději nosorožčích rohů. V expozici Safari je exponát nosorožce a právě jeho roh nalákal speciální gang. Ten si počkal, až po mnoha letech práce odjedu na dovolenou a roh ucvaknul hydraulickými nůžkami. Akce trvala minutu a exponát neochránil ani alarm. Naštěstí šlo o umělou atrapu. I tak jsem byl pořádně rozčilený. Otázka: Nemyslíte si, že je zámek nedostatečně propagován v Moravskoslezském kraji? Odpověď: Novináři jsou nám nakloněni, ale bohužel na jinou kampaň peníze nemáme. Otázka: Jak hodnotíte spolupráci s Městem Albrechticemi? Odpověď: Spolupráce je výborná. Město nás podporuje. Dokonce si vzpomínám, když nám tady brigádničil samotný starosta města nebo šéf krajské policie. Otázka: Existují na zámku nějaké tradiční akce, které jsou nadprůměrně oblíbené u turistů? Odpověď: Velikonoční i vánoční jarmark jsou nesmírně oblíbené akce. Podobně je na tom tradiční vánoční koncert na našem zámku. Nejúspěšnější ze všech akcí je Noční prohlídka zámku. Ta je určena převážně dětem a každý rok se na akci vydá tisíc turistů. Otázka: Co plánujete do budoucna? Odpověď: Výhledově bychom chtěli s přáteli rozšířit expozice i do třetího patra zámku. To sloužilo dosud k výzkumným účelům zámku a jeho okolí. Také budeme chtít zahajovat 65
sezonu dříve než na konci května. Vše je otázkou peněz a času. Rozhodně bude zámek určen obyčejným lidem. Nehodláme rapidně navyšovat vstupné a chceme ať to v Linhartovech žije.
66
PŘÍLOHA Č. 3 - ROZHOVOR S MAJITELEM ELDORÁDA BEDŘICHEM THURZEM Osobní rozhovor ze dne 11. 7. 2011 Otázka: Kdy jste začal budovat Eldorádo? Odpověď: Eldorádo jsem začal budovat se svým otcem. Inspirací nám byl film Cesta do pravěku. Proto dnes sochy dinosaurů působí spíše více pohádkově. Tehdy jsme neměli představu, jak dinosaurus vypadá. Otázka: Co mohou lidé všechno v Eldorádu najít? Odpověď: Jezírko, sochy pohádkových bytostí, ježibabu s perníkovou chaloupkou, Sněhurku. A hlavně klid i pěkné vzpomínky. Otázka: Využili jste někdy reklamy? Odpověď: Párkrát o nás napsali v novinách. Reklamou je spokojenost návštěvníků. Vrací se k nám senioři, kteří se po Eldorádu procházeli jako malé děti a dnes tu vodí svá vnoučata. Otázka: Kolik turistů projde ročně vašim Eldorádem? Odpověď: Za celou dobu existence Eldoráda jich byly jistě desítky tisíc. Zastavují tu dodnes školní autobusy či zájezdy turistů. Ale pokladnu a lístky neprodávám. Nikdy se u nás nevybíralo pevné vstupné. Návštěvníci nám mohou přispět dobrovolnou sumou na údržbu soch. Otázka: Říká se, že do Eldoráda rád jezdil herec Miloš Kopecký. Odpověď: Ano, byl u nás vícekrát. Dlouhé hodiny se procházel zahradou. Usmíval se a relaxoval. Otázka: Stavíte další sochy v Eldorádu. Je pravda, že se musely nějaké sochy zbourat? Odpověď: Za minulého režimu stálo několik obřích dinosaurů u cesty. Řidiči nedalekou zatáčku projížděli rovně. Sochy jsme museli odstranit. Nové dinosaury již nestavím. Nemám na to sílu. Jsem rád, že ve svých bezmála osmdesáti letech pravidelně natřu stávající sochy. Otázka: Jaká je budoucnost Eldoráda? Odpověď: Upřímně řečeno nejistá. Potomky moc zahrada nezajímá. Mají své životy a mně dochází síly. Snad se o dílo někdo v budoucnu postará.
67
PŘÍLOHA Č. 4 - DOTAZNÍK
DOTAZNÍK
ČESKY
Hezký den, jmenuji se Jiří Krušina a dokončuji studium na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, katedře rekreologie. Rád bych Vás požádal o vyplnění dotazníku, který je součástí mé diplomové práce. Jejím cílem je analyzovat potenciál rozvoje cestovního ruchu ve Městě Albrechticích a jejich okolí. Cílem práce je získat faktická data, která povedou ke zkvalitnění služeb cestovního ruchu v tomto regionu.
Správné odpovědi značte křížkem (dotazník je anonymní) 1. Kde jste získal/a informace o Městě Albrechticích a jejich okolí - Albrechticku? (v případě zájmu označte více možností) z internetu z časopisů, novin, odborné literatury ze sdělovacích prostředků (TV, rozhlas) jiné ___________________ od přátel či známých v cestovní kanceláři 2. Proč jste se rozhodl/a pro návštěvu Albrechticka (uveďte jednu nejsilnější odpověď) z vlastní zkušenosti na základě nabídky v cestovní kanceláři z doporučení rodiny či přátel jiné ___________________ z reklamy v médiích včetně internetu 3. Jaký způsob dopravy na Albrechticko jste zvolil/a? auto kolo vlak chůze linkový autobus jiné ___________________ zájezdový autobus 4. Navštívil/a jste už někdy Albrechticko? ne, nikdy ano, byl/a jsem zde, ale ne více než 3 krát ano, byl/a jsem zde vícekrát 6. Kde jste ubytován/a? apartmány penzion
5. Jak dlouho se na Albrechticku zdržíte? 1 den bez noclehu 1 až 2 noclehy (příp. víkend) 3 až 7 noclehů (příp. týden) déle u známých či rodiny nejsem zde ubytován/a
7. Navštěvujete zdejší restaurace? ano, pravidelně nepravidelně nikdy 8. Hlavním důvodem Vaší návštěvy ve Albrechticku je? (označte 1 odpověď) relaxace (pobyt v přírodě, procházky, odpočinek) poznání (zámek Linhartovy, Eldorádo, úzkorozchodná dráha, další památky) turistika a sport (koupaliště, kola, koně, tenis) zdraví (lázně, rehabilitace) zábava (společenské aktivity, hry, noční život) nákupy návštěva rodiny, známých pouze tudy projíždím
68
9. Které aktivity jsou pro Vás na Albrechticku nejlákavější? (zvolte maximálně 3 odpovědi) pěší turistika cykloturistika koupání péče o tělo (duševní i fyzická hygiena – fitness, sauna, rehabilitace atd.) poznávací turistika (hrady, zámky, památky, muzea, galerie) církevní turistika návštěva kulturních akcí (festivaly, slavnosti) návštěva sportovních akcí společenský život 10. Jak jste spokojen/a se službami? Označte u každé položky 1- výborně až 5- vůbec nespokojen/a ubytovací služby 1 2 3 4 5 stravovací služby 1 2 3 4 5 ostatní služby (kadeřnictví, obchody, atd.) 1 2 3 4 5 kulturní vyžití 1 2 3 4 5 sportovní vyžití 1 2 3 4 5 společenské vyžití (diskotéky, kavárny,…) 1 2 3 4 5 zpřístupnění památek, otevírací doby 1 2 3 4 5 služby informačního centra 1 2 3 4 5 čistota a pořádek ve městě i okolí 1 2 3 4 5 dopravní dostupnost 1 2 3 4 5 11. Co Vám ve Městě Albrechticích nejvíce schází, či co Vám vadí? (označte u každé položky) • městská hromadná doprava ano ne • krytý bazén s atrakcemi ano ne • pěší okruhy po památkách města ano ne • adrenalinový zábavný park ano ne • větší počet cyklotras ano ne • půjčovny kol ano ne • větší počet parkovacích míst ano ne • zimní areál (lyžařský svah, běžecké trasy,…) ano ne 12. Uvažujete o opětovné návštěvě Albrechticka? ano, brzy spíše ne ano, ale později než za 6 měsíců ne 13. Jste žena muž
14. Váš věk do 25 let 26 – 34 let 35 – 49 let 50 – 59 let 60 a více let
15. Vaše vzdělání bez maturity s maturitou vysokoškolské
16. Vaše aktuální bydliště (město, kraj, stát) ……………………………………………………………………………................................................
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a přeji Vám co nejkrásnější pobyt ve Městě Albrechticích a jeho okolí.
69
PŘÍLOHA Č. 5 - VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Tabulka č. 1 – Zdroj informací o Města Albrechticích a okolí
Tabulka č. 2 - Podnět k návštěvě Města Albrechtic a okolí
Tabulka č. 3 – Zvolený dopravní prostředek
70
Tabulka č. 4 – Počet předchozích návštěv Města Albrechtic a okolí
Tabulka č. 5 – Délka trvání pobytu respondentů ve Městě Albrechticích a okolí
Tabulka č. 6 – Zvolený druh ubytování
Tabulka č. 7 – Stravování v restauracích a pohostinstvích
71
Tabulka č. 8 – Hlavní důvod návštěvy Města Albrechtic a okolí
Tabulka č. 9 – Nejlákavější aktivity ve Městě Albrechticích a okolí
72
Tabulka č. 10 – Hodnocení kvality služeb – od 1 (výborně) po 5 (vůbec nespokojen)
Tabulka č. 11 – Scházející služby ve Městě Albrechticích a okolí
73
Tabulka č. 12 – Zvážení opakované návštěvy Města Albrechtic a okolí
Tabulka č. 13 – Pohlaví respondentů
Tabulka č. 14 – Věk dotazovaných respondentů
Tabulka č. 15 – Vzdělání respondentů
74
Tabulka č. 16 – Procentuální určení domácích a zahraničních respondentů
Tabulka č. 17 – Kraje, z nichž pochází domácí respondenti
Tabulka č. 18 – Státy, ze kterých přijeli zahraniční respondenti
75
PŘÍLOHA Č. 6 – FOTOGRAFIE Fotografie č. 1 – Starosta Luděk Volek (uprostřed) při práci na zámku.
Fotografie č. 2 – Náročné rekonstrukce zámku Linhartovy
76
Fotografie č. 3 – Příprava zámku Linhartovy pro první návštěvníky
Fotografie č. 4 – Instalace expozice keramiky Jana Kutálka
77
Fotografie č. 5 – Papírové sochy na zámku Linhartovy
Fotografie č. 6 – Papírové sochy na zámku Linhatovy – děti
78
Fotografie č. 7 – Expozice vánočních ozdob
Fotografie č. 8 – Expozice policejních pout
79
Fotografie č. 9 – Expozice Safari
Fotografie č. 10 – Nosorožec z expozice Safari na zámku Linhartovy
80
Fotografie č. 11 – Noční prohlídka na zámku Linhartovy
Fotografie č. 12 – Pasování prvňáčků na zámku Linhartovy
81
Fotografie č. 13 – Vánoční koncert Ars Voce Krnov na zámku Linhartovy
Fotografie č. 14 – Koncert cimbálové muziky na zámku Linhartovy
82
Fotografie č. 15 – Perníková chaloupka v Eldorádu
Fotografie č. 16 – Dinosaurus v Eldorádu Hynčice
83
Fotografie č. 17 – Turisté u historického vlaku Slezských zemských drah o.p.s.
Fotografie č. 18 – Historická úzkorozchodná souprava na trati
84
Fotografie č. 19 – Historický vlak Osoblažka a nejprudší oblouk na železnici v ČR
Fotografie č. 20 – Topič v historické parní lokomotivě Osoblažky
85
Fotografie č. 21 a č. 22 – Rozhledna na Hraničním vrchu u Města Albrechtic
Fotografie č. 23 – Pohled z nové rozhledny na Město Albrechtice a Jeseníky
86
Fotografie č. 24 – Pohled z nové rozhledny u Města Albrechtic na Polsko
87
Fotografie č. 25 – Rybník Celňák ve Městě Albrechticích
Fotografie č. 26 – Rybník ve Městě Albrechticích slouží nyní k rybolovu
88
