RURÁLNÍ SOCIOLOGIE DO SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE TÉMA PŘEDNÁŠKY: VENKOVSKÁ SPOLEČNOST A ÚVOD DO SOCIÁLNÍCH SÍTÍ Letní semestr 2015/2016 PEF ČZU Doktorand: Ing. Jakub Petr E-mail: [email protected] Kancelář: PEF/E179 Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30 St 13:00 – 14:30

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Studium venkovských sociálních životů  Zachycující celou venkovskou realitu (sociální strukturu, sociálně-kulturní život, sociální organizaci apod.) za použití empirických metod  Otázky k porozumění sociálního prostředí venkovské obce:  Jaká je sociální struktura venkovské obce?  Jaký je místní život? Jak lidé jednají na venkově?  Jaké jsou mezilidské vztahy?  Kdo jsou lokální aktéři?  Zda či jak spolupracují? Pokud ano, jak se tato skutečnost projevuje?  Jaké jsou lokální/vnitřní zdroje venkovské obce? 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zajímavosti  Obec Čilá – nejmenší obec v Česku co do počtu obyvatel (18 obyvatel k 1.1.2013)  Obec Jesenice u Prahy – nejlidnatější obcí v ČR, která není městem (7516 obyvatel k 1. 1. 2013)  Město Přebuz – nejmenší počet obyvatel ze všech měst v Česku (75 obyvatel k 1.1.2012)  Obec Kvilda – nejvýše položená obec v ČR (1062 m.n.m.)  Obec Hřensko – nejníže položená obec v ČR (115 m.n.m.)  Boží Dar – nejvýše položené město v ČR (1028 m.n.m.)  Filipova Huť – nejvýše položeným sídlem v ČR (1093 m.n.m.)  Nová Ves u Nového Města na Moravě – obec s nejdelším názvem (Aš a Eš s nejkratším názvem)  Obec Číhošť – geografický střed ČR

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zajímavosti Obec Lobendava – nejsevernější obec ČR  Šluknov – nejsevernější město ČR  Obec Horní Dvořiště – nejjižnější obec ČR  Vyšší Brod – nejjižnější město ČR  Obec Krásná – nejzápadnější obec ČR  Aš – nejzápadnější město  Obec Hrčava – nejvýchodnější obec ČR  Jablunkov – nejvýchodnější město ČR 

Základní pojmy 

 

Sídlo: prostorově oddělené seskupení lidských obydlí, hospodářských objektů, dopravních zařízení na vymezeném území (základní centrum lidské aktivity) Obec: základní správní - administrativní jednotka VS Vesnice: (ves, víska, venkovská obec) sídlo venkovského typu - relativně kompaktní seskupení obytných budov se základní vybaveností, závislost na hospodářském využívání půdy (sídlo do 3000 obyvatel), intravilán venkovské obce, některé vesnice jsou však místními částmi města, centrum vesnice je náves





Město: obec, které byl udělen status města (sídlo nad 3000 obyvatel), specifický městský způsob života, relativní velikost a vyšší hustota osídlení, kompaktnost a způsob zástavby, rozvinutá výrobní zařízení a infrastruktura, poskytování správních, obchodních, kulturních funkcí pro širší okolí aj. Samota: osamocené venkovské lidské obydlí (sídlo s počtem obyvatel menších než 10) nepřítomnost dalšího stavení „na doslech" ani „na dohled“, obvykle patří do obce, na jejímž území se nachází

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Matice venkovské společnosti

A. Fyzický prostor (venkov jako geograficko-demografické celky a jejich vymezení)  B. Čas (cyklické pojetí času, představa o opožděnosti ve vývoji)  C. Venkovská subkultura (sepjetí s přírodou, pevnost normativ. řádu, nedůvěra ke změnám, důvěra v lokální záležitosti)  D. Venkovská sociální struktura (venkov jako sociální kategorie, sociální diferenciace, struktura, mobilita) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Obraz města a venkova – městská a venkovská společnost, která se zásadně liší způsobem života a kulturními projevy  Venkovský člověk vs. Městský člověk  Venkov se liší od města nejenom jako fyzický prostor, ale také jako sociální prostor  Venkovská společnost jako sociální prostředí si zachovává svá specifika a jedinečnosti  Zažité vzory jednání, sociální vazby, kulturní dědictví  Význam funkce rodiny a místních autorit 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Tradiční venkovská lidová kultura – tradice, zvyky a obyčeje  Za venkovany jsou považování ti, kteří splňují sociální znak trvalého bydlení na venkově  Život s lidmi v komunitě  ,,Komunita“ – společenství živých bytostí, kteří obývají společný prostor (vzájemná interakce, vycházející například ze společných potřeb nebo zájmů)  Může to být obyvatelstvo obce, nebo se může jednat o skupinu se společnými zájmy, spolek, klub, občanské sdružení, církev, školu, aj. 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Venkov jako sociální prostor:  obvykle s nízkou hustotou obyvatel a zástavby,  s lidmi v nich tradičně orientovanými na zemědělství, pastevectví, lesnictví či rybolov (dnes rekreanti z měst) s životním stylem vycházejícím pod tlaky globalizace a modernizace  Venkovská společnost je vnitřně rozdílná (názorové rozdíly mezi obyvateli rozdílného pohlaví a různých stupňů vzdělání) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Obecně známý je poznatek, že obyvatelé venkovských obcí jsou navzájem vázáni těsnějšími vazbami  Značné rozdíly v chování a způsobu života lidí žijících v příměstských vesnicích, kteří pravidelně dojíždějí do města za prací(nedostatek pracovních příležitostí na venkově), nákupy a kulturou, a lidí, kteří žijí na území odlehlého venkova  Atraktivita venkovských obcí pro život a podnikání (pokud nejsou v okolí měst) je nízká 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Na českém venkově žije dnes asi jedna čtvrtina populace České republiky (přibližně 2,7 mil.)  Venkovské regiony se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku  Snižující se počet osob zaměstnaných v zemědělství vyplývá, že převážná většina dnešních venkovanů v produktivním věku je svou existencí svázána s městem, kam pravidelně dojíždí za prací aj.  Jejich životní orientace je formována jinými podněty než každodenním kontaktem s přírodou, jak tomu bylo u rolníků  Na venkově zůstává stará generace, z mladých ti, kteří zde mají příznivé rodinné zázemí a možnost stavby rodinného domu na vlastním pozemku 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost V dnešní době vyjma bohatých zemědělských oblastí se venkov s různou intenzitou nadále vylidňuje, zároveň dochází ke stárnutí venkovské populace a trvale žijící obyvatele nahrazují víkendoví rekreanti z měst  Do popředí se dostávají rekreační funkce venkova  Venkovská samota se stává přitažlivou i pro alternativní jedince, jimž současná konzumní společnost nevyhovuje  S transformací vlastnických vztahů k půdě po r. 1989 se situace nezměnila  K individuálnímu zemědělskému hospodaření se odhodlala jen malá skupina vlastníků půdy, ale i přes číselný nárůst soukromých zemědělců tvoří na dnešní vesnici pouze okrajovou sociální skupinu 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Převážná část obyvatel vesnice nachází zaměstnání v jiných profesích a jejich život formuje globalizovaná urbánní kultura  Zemědělské nebo zahrádkářské práce pro ně představují jen doplňkovou činnost v rámci volnočasových aktivit nebo u mladé generace úplně absentují v souvislosti s jejich odlišnými hodnotovými preferencemi  Ve společnosti chybí úcta a důvěra v poslání zemědělce  Být zemědělcem je na počátku 21. století neobvyklé i na venkově, kde se zemědělstvím už živí málokdo 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost  Obrazem: čeští zemědělci (Zdroj: http://www.vysocina-news.cz/data-to-40/20695/preface/full.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE



Zdroj obrázku: http://3.bp.blogspot.com/jzoGWtGNqfo/UDDtkxJmapI/AAAAAAAAJbU/9B2HHpyZKdQ/s1600/Claas1.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE  

Obrazem: čeští myslivci Zdroj: obr. č.1: Ilustrační foto. Autor: DENÍK/archiv a obr. č. 2: http://www.greathunting.eu/2013/02/zpivani-lesa.html

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Myslivci a Myslivost

Myslivost jako součást kulturního dědictví (udržení a rozvoj tradic a zvyků)  Jak se stát myslivcem?  Lov zvěře:  Čekaná  Myslivecký hon jako „svátek myslivců“  Poslední leč – hodnocení sezóny s kapkou alkoholu a vyhlášení „krále honů“  Odraz v umělecké a hudební tvorbě (např. myslivecké ceremonie, hudební skladby, obrazy, začátek a konec honu oznámen troubením apod.)  Myslivost poskytuje suroviny pro kožešnictví, kloboučnictví, brašnářství, řezbářství apod. 



Zdroj obrázku:http://www.alwadovelkosklad.sk/wpcontent/uploads/jagermejter.jpg



Zdroj obrázku: http://www.infoportaly.cz/karvinsko/havirov/2289-myslivci-ajejich-druhy-hon

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Lidé z města – trampové, chataři, chalupáři Průvodním jevem života současné vesnice je konfrontace s městskými rekreanty  Rekreace jako forma trávení volného času realizovaná různými formami nabývá masové podoby  Především vychází z aktivního zájmu o poznávání přírody provázeného například pěší turistikou nebo určité formy úniku z industrializovaného městského prostředí v podobě ,,druhého bydlení“, kde městští lidé tráví volný čas a prázdninovou dobu  S městskými obyvateli jako rekreanty se vesnice setkávala už dříve 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampové Vztah k přírodě a formy trávení volného času v přírodě ovlivnila hnutí šířená z amerického a anglického prostředí jako byl „woodcraft“ ze kterého ideově čerpaly jak skauting, tak i tramping.  Tramping nebo i trempink je české a slovenské občanské lidové hnutí inspirované Ligou lesní moudrosti „woodcraftem“ a americkým Divokým západem, skautingem (resp. junáctvím)  Tramp nebo i tremp pochází z ang. a používal se v Americe jako označení pro tuláka  Překlady dobrodružných románů Karla Maye, např. příběhy o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi a zálesáku Old Shatterhandovi, překlady Jacka Londona 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampové Tramping jako hnutí umožňuje realizovat své představy o životě a klasické touhy mladých lidí po romantice, dobrodružství, vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém, srozumitelném a přírodním způsobu života podle svých představ (láska, úcta k přírodě a svobodě), přirozený humanismus, bratrství, sport provozovaný v přírodě)  Adekvátně bývá pojem tramping též označován slovem vandr či „vandrování“;  Dále bývá označován slangovým výrazem čundr resp. „čundrák“, z původně německého "tschundern" – "toulat se"  Pojem "čundrák'" býval původně poměrně pejorativní označení, později ztratil svůj hanlivý význam a zlidověl. 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampové První čeští trempové byli starší skauti (roveři), kterým přestal vyhovovat pevný řád skautské organizace, ale měli vztah k přírodě a romantice  Trempové vytvářeli svébytnou subkulturu a navštěvovali tehdy ještě neosídlenou přírodu zejména v jižním okolí Prahy, především v povodí řek Vltavy a Sázavy, později i v povodí řeky Berounky aj.  Český tramping měl vždy svá dosti osobitá a často i velmi výrazná specifika  Tramping se posléze rozšířil v menší či větší míře do všech koutů bývalého Československa  V povodí Vltavy a Sázavy pak také vznikly první osady a tábořiště 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampové Specifické názvy jednotlivých osad (včetně vlajky a totemů, „domovenka členů na rukávě“ – T.O. vs. T.S.)  Osadní kapely, táboráky a trampské písně  Vliv na českou lidovou a populární hudbu – např. folk a country apod.  Eda Ingriš – Teskně hučí Niagara, Jenda Korda – Vlajka letí vzhůru (trampské hymny)  Trampský písničkář Wabi Daněk – Rosa na Kolejích aj.  „Trampská atletika“  Je důležité poznamenat, že lidové spolky a svazy jako je např. Sokol (ČOS), Junák byly totalitními režimy nevybíravým způsobem potlačovány a zakazovány 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 

Trampská chata "Kamarád" v údolí Divoké Orlice zdroj obrázku: http://www.panoramio.com/photo/67933940

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 

Trampská chata Walden je svědectvím subkultury – Valašské Klobouky (okr. Zlín) Zdroj obrázku: http://www.ahojahoj.szm.com/ahoj_buda_walden.htm



Trempové u táboráku

Zdroj obrázku:http://kawi.cz/tramping/vandrovni/01.jpg

TRAMPSKÝ SRAZ – „STRUNY KYTAR A TRAMPSKÉ PÍSNĚ“ ZDROJ OBRÁZKU: HTTP://WWW.TRAMPNET.SK/TVORIVOST/KT_REZBAROV/KTR.HTM

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři a Chalupáři Chataření a chalupaření, označované jako tzv. ,,vázaná rekreace nebo druhé bydlení“  „Páteční úprky z města na chatu“  Druhé bydlení – je termín označující obytné objekty (chaty, chalupy) sloužící pro individuální rekreaci a může se jednat i o obytný objekt (byt či dům), který majitel nevyužívá jako trvalé bydliště  Amenitní migrace (požitková či zelená migrace) – je sociologický a urbanistický pojem, který označuje stěhování určité skupiny městských obyvatel na venkov(= není podmíněna eko. důvody, ale zájmem o jinou kvalitu života) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři a Chalupáři Jeden typ migrantů hledá možnost žít v lepším přírodním prostředí, druhý se zaměřuje na kulturní specifika cílové oblasti – místní tradice, zvyky a obyčeje  Amenitní migrace může přinášet pozitiva i negativa  Pro vesnice může být přínosný příliv nových obyvatel, rizikem je možné nepřijetí přistěhovalců ze strany původních vesničanů  Chataření, coby kategorie trávení volného času spojená s venkovským prostředím, se po druhé světové válce stává postupně masovou záležitostí  Kořeny ve 20. letech 20. století (omezeno na vyšší společenské vrstvy), ale během 50.- 60. let se stává prestižní záležitostí životního stylu městských obyvatel 



Chatová osada Felinka u Ostré Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Felinka7.jpg



Chatová osada v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně v okresu Nymburk Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chata_u_Hrbackovych_tuni.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři a Chalupáři Spojuje je touha po odpočinku v prostředí tak odlišném od města a vytržení ze stereotypu uspěchaných všedních dnů  Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid, příjemná změna prostředí, která nabízí mnoho aktivit  Češi se rádi věnují zahrádkaření a kutilství  S pestrou nabídkou všeho, co si jen může srdce chataře a chalupáře přát, tyto koníčky zaznamenávají rozkvět  Aktivity chataře - chalupáře: např. posekat trávník, okopat záhon, očesat jablka, pěstovat vlastní zeleninu, natřít plot, postavit lavičku nebo přístřešek na dřevo, ozdobné skalky atd. 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři Chataření se koncentruje do turisticky atraktivních míst v dojezdovém okolí velkých měst a průmyslových aglomerací, kde se chatové kolonie rozrůstají často v krajinářsky cenných partiích, většinou na okrajích vodních ploch a toků  Postupně narůstají jak jejich rozměry, tak standard vybavení  Živelnost výstavby měla za následek různorodost architektury chat, které v souhrnu nepůsobily esteticky a narušily krajinný ráz (rušivý prvek)  Problémy ekologického rázu s hromadícími se odpadky nebo absentující kanalizací 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři

Chataření se s masovostí zásadně proměnilo a projevila se jeho výrazná negativa:  Chatové kolonie jsou přelidněny, lidé ztrácejí soukromí, romantika ustoupila masovému jevu, který vyžadoval jiné formy soužití mezi rekreanty i s domácím obyvatelstvem vesnic, jež chatové kolonie obklopovaly  Přímý kontakt s vesničany chybí - chybějí přirozené sousedské vazby, které nahrazuje anonymita stejná jako ve městě 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chalupáři Chalupa je venkovské obytné stavení (usedlost), ke kterému obvykle patřila pole jen s malou výměrou nebo žádna pole (domkáři)  Menší venkovské hospodářské stavení  Přeměna bývalých zemědělských usedlostí na rekreační objekty městských obyvatel  V současnosti se používá termín rekreační chalupa, (jako obytný objekt ,,druhého bydlení“)  Uživatelé chalup jsou obvykle nazýváni jako chalupáři 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chalupáři Masový nástup nastává v období normalizace od počátku 70. let minulého století, i když kořeny sahají do poválečné doby a jsou spojeny s vysídleným pohraničím  Sociologové konstatují, že šlo jednak o kompenzaci za striktně omezené cestování do kapitalistické ciziny a jednak o únik do soukromé sféry před represivním politickým režimem  Svou roli hrála jistě také možnost seberealizace při rekonstrukčních a opravárenských pracích a zhoršující se životní prostředí ve velkoměstských aglomeracích 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chalupáři Chalupa slouží majiteli a jeho nejbližším přátelům  Důležitá je dočasná změna sociální role v souvislosti s pracemi, které chalupář vykonává a které znamenají odreagování se od městského života a duševní práce  Chalupáři představují na vesnici jinorodý element, většinou s vyšším vzděláním, který je starousedlíky různě reflektován  Vztahy mohou být neutrální nebo se mohou posunout do pozitivní i negativní polohy (od podceňování z důvodu nepraktičnosti a odlišných biorytmů až k respektování, když chalupáři inspirují místní obyvatele) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chalupáři Pokud se chalupáři sžijí s vesnickým kolektivem, mohou iniciovat některé aktivity, které vedou k rozvoji lokální kultury a společenského života  Například jako je vydávání publikací o historii, obnova lidových tradic, zvyků a obyčejů, údržba drobných památek a lidových staveb nebo ochrana přírody apod. 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 

Staré bělidlo (Babiččino údolí) Zdroj obrázku: testovani.ceskyjenbezchybne.cz/testovani/wordpress/wp-content/uploads/2012/04.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 

Zdroj obrázku: Vlastní

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 

Zdroj obrázku: Vlastní

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chata

Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby

Chalupa

Lidé z měst spojuje touha po odpočinku v odlišném prostředí od města a vytržení ze stereotypu každodenních všedních dnů  Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid, příjemná změna prostředí, která nabízí mnoho aktivit  Vnímání a vymezování na základě znaků různorodé povahy  Stavební zákon: Jednoduché stavby - pro individuální rekreaci (rekreační chalupa, rekreační chata, rekreační domek, zahrádkářská chata) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chata 

Vymezení:

Rekreační chata: (dle stavebního zákona) je stavba určená k individuální rekreaci, obestavěný prostor do 360 m3 a zastavěná plocha do 80 m2. Může být podsklepená a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.



Chalupa

Rekreační chalupa: (dle stavebního zákona) starší stavební objekt, který byl vybudován pro účel bydlení a později vyčleněn z bytového fondu a rekolaudován pro účel individuální rekreace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chata

Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby

Je obytný objekt, který využíváme především k rekreaci a bydlení, podle toho je uzpůsobena stavba  Lze ji využívat celoročně, ale většině obyvatel slouží především sezónně  Chata je obvykle malá či střední stavba a je umístěna většinou více pohromadě a vytváří tzv. chatoviště (chatové osady či kolonie) 

Chalupa

Je venkovské obytné stavení (usedlost)  Bývalé hospodářské stavení, které jsou v současnosti oživována a využívají se také k rekreaci a bydlení  Chalupa je původní (starší) stavba, která nemění ráz krajiny, stojí jednotlivě 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chata o o o

o

o

Chalupa

Odlišují se různými znaky, ať už kvantitativními či kvalitativními Vzhled, místo výskytu a velikost - různorodost architektury Otázka vybavenosti, vzdálenosti a ekologických aspektů (hromadící se odpadky nebo absence kanalizace u chatařů) Chaty a chatové osady jsou obvykle v dojezdovém okolí od měst (zatímco u chalup to tak být nemusí, nicméně dnešním trendem jsou horské chaty a chalupy) Otázka lokálního rozvoje? - přínosy a rizika chatařů a chalupářů

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociálních sítí Obecně vedou k utváření sociální struktury společnosti (od těch malých až po velké skupiny)  Souhrn užitečných sociálních kontaktů, styků, známostí, konexí mezi lidmi  Koncept sociálních sítí slouží sociologům především k popisu toho, jak je možno využít vztahů s druhými, více či méně blízkými osobami ,,produktivním způsobem“, tedy k maximalizaci svého vlastního profitu  Každý člověk, který je součástí sociálního systému, má svou osobní síť 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociálních sítí Sociální sítě jako soubor vztahů a norem, které dovolují lidem sledovat vlastní cíle a které slouží k upevňování společnosti  Vazby vytvářené uvnitř sociálních sítí působí na chování jedinců a skupin  Sociální vazby se mohou vytvářet mezi jedinci, kteří se nikdy nesetkali a neznají se (sociální vazby nemusí být na první pohled viditelné) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociálních sítí Osobní sítě odkazují ke vztahům, které osoby mají s jinými jedinci či institucemi nacházejícími se v jejich sociálním okolí  Osobní síť každého jedince či skupiny odkazuje k sociálnímu kapitálu (multidimenzionální koncept)  Hustota sítě vztahů podporuje vznik,tvorbu a zhodnocení sociálního kapitálu  Sociální sítě jsou „provázané důvěrou“ a vysoká míra důvěry v kontextu soc. sítě usnadňuje její fungování a naopak 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociálních sítí Vznikající prostřednictvím členství v dobrovolných sdruženích a spolcích, tak kontakty s rodinou, přáteli, sousedy a známými  Charakter struktury sociálních sítí v komunitě je klíčovým ukazatelem hladiny sociálního kapitálu  Pokud jsou lidé aktivní v občanských sdruženích, vytvářejí sítě občanské angažovanosti, zvyšují tím sociální kapitál společenství, což může mít pozitivní vliv na rozvoj regionu  Ale také uzavřenost či otevřenost sociálních kontaktů a samotný objem vazeb je důležitou charakteristikou sociálních sítí. 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociálních sítí Sociální struktura je do jisté míry výsledkem kombinace různých kapitálů, které vlastní jedinci s určitým sociálním postavením  Např.:  Intelektuální kapitál  Sociální kapitál (odlišné koncepty a složky kapitálu) „Otcové zakladatelé“ : P. Bourdieu, R. Putnam, J. S. Coleman  Kulturní kapitál  a další formy kapitálu… 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociálních sítí Venkovské sociální sítě  Vycházejí z venkovského způsobu života:  Přirozenější, pospolitost a mezilidská důvěra, obvykle úzké osobní vztahy, kontakty a trvalejší vazby (sousedského a příbuzenského typu)  Městský způsob života je obvykle více neosobní, anonymní, klesá počet osobních vztahů a roste počet profesionálních vztahů a fyzických kontaktů  Odlišná sociální – vzdělanostní - profesní struktura venkovských a městských obyvatel 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovské sociální sítě Místní akční skupina (MAS) je PO, založená na principech místního partnerství za účelem podpory a rozvoje venkovského regionu.  Jde o společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy, které spolupracují na rozvoji venkova  MAS se podílí na realizaci programu obnovy a všestranného rozvoje venkova s cílem zlepšit kvalitu života na venkově  MAS nese implementační odpovědnost za iniciativu LEADER 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovské sociální sítě Iniciativa LEADER = podpora spolupráce aktivních činitelů působících ve venkovských společenstvích a ekonomikách za účelem trvaleudržitelného rozvoje venkova  Propojení aktivit a vytváření sítí subjektů v oblasti rozvoje venkova, vzájemné posuzování nových místních strategií, předávání zkušeností  “Síťování“, partnerství a spolupráce  Inovativnost – nové řešení problémů venkovských regionů  Posouzení místních specifik regionů a jejich co nejlepší využití 

DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

 









   

Seznam použité literatury a zdrojů: Válka M. Sociokulturní proměny vesnice. 1 vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN: 978-80-210-3908-7 Sedláčková M. Důvěra a demokracie. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012. ISBN 978-80-7419-058-2 Keller J. Nejistota a důvěra. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. ISBN 978-80-7419-002-5 Vajdová Z. Místní společenství Orlicka. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009. ISBN 978-80-7330-170-5 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zajimavosti_nazvu_obci_v_ceske_ republice http://pef.czu.cz/~marikova/Prednasky/cv7.pdf http://www.pavlat-znalec.cz/investing/stpr/stpr/stpr06.html http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akci-skupiny http://www.mas-trebonsko.cz/iniciativa-leader