Úvod do sociologie. Petra Vaňková 7. května 2008

Úvod do sociologie Petra Vaňková 7. května 2008 Propozice k předmětu • zkouška, zápočet – netřeba řešit zápočet, je podmíně zkouškou – zkouška: test, 4 termíny do června, 1 termín do září – kombinace test, psané otázky – Úvod do sociologie: Jan Jandourek 1. přednáška: Co je to sociologie def: věda o společnosti - nejjednodušší definice • společenská věda, která se zabývá společnosti skrz pohled, zkoumání společnosti • August Comte(1854: Kurz pozitivní sociologie) – societa(společnost)+ logos(věda) – polovina 19.století, doba po Velké francouzské revoluci, nová doba, společnost se začala dynamicky proměňovat, společenské zvraty, změny: pád francouzské monarchie, pád Napoleonovy republiky,. . . – ”abychom společnost pochopili, musíme vytvořit novou vědu, která by zachycovala společnost, skrz pohled na společnost” – vytvořil nové náboženství, náboženstvví na základě nových svatých (Descartes, . . .) – skončil v psychiatrickké léčebně • zakladatelé: Karl Marx, Max Weber, Emil Durkheim - skuteční zakladatelé sociologie (Comte dal jen název) – položili paradigmata pro sociologii ∗ Hlavní otázka: Co je to společnost? ∗ existují různá paradigmata nezávisle na sebe, někdy i protichůdně (1 paradigma mají např. přírodovědecké disciplíny: fyzika: Newton, pak Einstein,. . .) 1

Sociologie-přednášky

2

∗ 1. paradigma sociologie: konfliktualistické: vídí společnost jako nekonečný nikdy nekončící konflikt (mezi generacemi, hodnotami, . . .); NEROVNOST, MOC ∗ 2. paradigma sociologie: funkcionalistické: vídí společnost jako stroj, lidé jsou jednotlivé součástky a vším, co dělají drží ten stroj pohromadě a v chodu, každá část společnosti (funkce rodiny, funkce vůči společnosti); FUNKCE ∗ 3. paradigma sociologie: interpretativní: dvě předchozí udělali chybu: snažili se vidět společnost tak, jak je, ne tak jak je interpretují, nic jako společnost neexistuje, existují pouze různé interpretace společnosti, každý vnímá realitu různě; VNÍMÁNÍ Společné pro paradigmata: Cokoliv co děláme není naším počinem, ale ovlivňují mě vnější faktory, které se nedají ovlivnit, ovlivnuje mě generace, do které patříme, jestli jsem žena, nebo muž, jestli jsem Evropan nebo Američan, černý, nebo asiat. . . . . Kritika zakladatelů: • feministická kritika: když hovořili o lidech, mají většínou na mysli muže • viděno pro evropské problémy, neaplikovatelné na jiné poměry než na Evropu • všichni z vysokých vrstev, nezajímali se o nižší vrstvy, vždy společnost brali pro vyšší střečdní vrstvy Sociologie vznikla jako věda vysoce teoretická. Kolem roku 1900 z teoretické sociologie pronikla do USA - jiné pojetí sociologie, racionální společnost, zaměřena na okamžitý zisk - nikdy se nedařilo teorii, ale praktickému řešení problému - empirické pojetí sociologie - provádění sociologických výzkumů (první dotazníková šetření-převzat ze vědy statistika) Dotazník odpovídá na to: čím lidé jsou a co si myslí Do Evropy se americká sociologie dostává po 1.světové válce. Když přišli k moci nacisté, sociologii nenáviděli, zakázali. Evropští sociologové emigrovali a začali teoretizovat americkou sociologii. A po 2.sv. válce přišel rozvoj společenských věd a nárust o sociologii, vznik sociologických časopisů, studentů, konference, návrat zpátky do Evropy Po roce 1970 nastává krize sociologie a přetrvává až dodneška. Sociologie totiž nedokázala odpovědět na otázku: CO je to společnost - sociologie selhala, nedokázala předvídat vývoj společnosti. Dokázala ale říct, proč to nedokáže předvídat: Náš problém je v tom, že my jsme zároveň zkoumající a zároveň zkoumaní, vždy bude existovat zkreslení. Další problém je v komplikované společnosti, různých sil, skupin.


3

Sociologie po 70s20 se začala vyhraňovat: • teoretická x empirická sociologie • oborové sociologie (konkrétní: sociologie války, sociologie mládeže, ), existuje asi 500 sociologických oborů Nástup postmoderního myšlení v 70s20stol: zpochybňuje sociologii jako vědu, jen ”vypracování”. Povaha problému v sociologii od 19.století: • téma: sociologie náboženství • téma: vznik moderní spoečnosti a kapitalismu • téma: vztah mezi člověkem a společnosti (individuum ve spočenosti, možnost volby ve společnosti) Karl Marx (1818-1882) • žid • nepovažuje se za sociologa • byl nejkontroverznější z tří zakladatelů • studium filozofie • založil si noviny: Neue Reinische Zeitung ve studentkých letech: kritika monarchie - noviny byli zakázány • Bedřich Engels - přivedl Marxe k ekonomickému smýšlení → po roce 1848 publikovali Komunistický manifest, založení internacionály • utekl do emigrace, nedříve do Paříže, potom do Londýna, kde zemřel • člověk je souhrnem společneských vztahů (do nás se promítají nejrůznější věci, které se promítají ze společnosti, člověk nemá moc vlastní volbu, a dost často si myslíme, že to děláme doprovolně, ale děláme to kvůli působením vnějších sil) • Společnost(konfliktualistické paradigma): vychází ze třídního konfliktu – TŘÍDA: každá společnost se začne rozdělovat na dvě skupiny podle vlastnictví produkčních prostředků – společenský konflikt: bohatí (vlastníci prostředků) bohatnou, chudí (nevlastní produkční prostředky)chudnou, když to přeteče – společnost se vyvíjí, existovalo několik základních stádií - postupné snižování vrstev ∗ archaické období (neexistuje majetek)


4

∗ asijský produkční způsob (aby nebyl kritizován, že jde pouze o evropské myšlení) ∗ antické stádium (otrok, otrokář) ∗ feudální stádium (vztah k půdě: feudál, poddaný) ∗ kapitalistické stádium (všichni jsou formálně svobodní, vztah k majetku, prohlubování krizových jevů, jejichž výsledkem bude zánik kapitalismu, přechod lidstva k hluboce demokratické společnosti, kterou nazývá komunimus) – 2 krizové tendence v jeho současnosti: ∗ bohatí bohatnou, chudí chudnou - polarizace společenských nerovností ∗ odcizení: člověk je tvůrce hodnot, ale nemůže určit, co bude vyrábět, kam to bude distrubuováno, je jen kolečkem ve stroji - lidé kupují svoje štěstí ∗ řešení je nastolení demokratické společnosti=komunismus kapitalismus - nejsme nuceni pracovat násilím, ale proto, abychom přežili kapitál - suma peněz - používána k tomu, aby z nich vzniklo ještě více peněz náboženství: ekonomika ovlivňuje náboženství • základna - na počátku • nadstavba - nakupení na základnu ideologie = falešné vědomí - zabraňuje nám vidět realitu, manipuluje nás ve světě, a to je i náboženství ”náboženství je opium lidí - ideologie” důvody vzniku náboženství: • vysvětlení přírodních fenoménů • manipulace s lidmi Emil Durkheim (1860-po 1.sv.válce) • židovského původu, pochází z Francie • zásluha: udělal ze sociologie skutečnou vědu • teoretik, moc se neangažoval, jen při draifusově aféře • podpora vstupu Francie do 1.sv.v, zemřel mu tam syn, zemřel jako zlomený muž


5

Náboženství (historická zásluha: zkoumání náboženství v historii, spolčnosti) funkce ve společnosti (funkce=každá věc je k něčemu) 1. disciplinace (vychovává jak jednat) 2. udržování koheze (soudržnosti) (lidé ho drží pohromadě - setkávání) 3. vitalizace (stálé oživování společnosti, lidé mají smysl života, nějak ho motivuje) 4. euforizace (náboženský prožitek vzbuzuje v člověku pocit vnitřní radosti, náboženské rituály spojené s euforií) druhy kultu: 1. negativní kulty (soustava zákazů: nezabiješ) 2. pozitivní kulty (soustava příkazů: chodit ke zpovědi, pouť do Mekky) 3. princip pokání (vyznání se ze své nedokonalosti, hříchů - zpověď, tělesné pokání - víra v dokonalost Boha a nedokonalost svojí) Moderní společnost prochází krití tím, že se z ní vytrácí náboženství, je vidět na fenoménu sebevraždy Fenomén sebevraždy: na konci 19.stol. se zvyšuje počet sebevražd - typy sebevraždy podle způsobů motivu: 1. 1) egoistická (odchod ze světa na truc ostatním, neohlížíme se na to, co si o nás budou ostatní myslet, útěk od odpovědnosti) - opustí mě partner, dluh 2. altruistická (chceme pomoct jiným lidem, chceme být solidární s ostatními) - eutanázie 3. fatalistická (člověk se necítí svobodný ve společnosti) - vojáci, kteří jsou šikanovaní 4. anomická (nejdůležitější pro Durkheima; anomos=bezzákonnost, člověk cítí, že se kolem něj všechno zhroutilo, není nic, k čemu se by měl směřovat; prázdnota)- zhroutí se ideologie, vytrácí se náboženství, člověk je najednou osamělý, rozpadly se staré hodnoty a lidé nemají pro co žít Max Weber (1874-po 1.světová válce) • pocházel z Berlína, z elitní pruské rodiny, otec právník, poslanec pruské vlády • vystudoval práva a postupně se dostal k sociologii, právo je odraz společnosti


6

• na konci života se zhroutil přepracováním, několikrát, musel být převezen do psychiatrické léčebny • na začátku podporoval plány Německa při vstupu do války -ale potom ho válka vedla k sporu s německým politickým seskupením • napsal ústavu Wiemarské republiky, po pádu německé monarchie po 1.sv.válce • právní věděc - poznamenaná teorie sociologie co způsobilo, že se evropská společnost přesunula od feudalismu ke kapitalismu příčiny kapitalismu (podle Marxe) - hranice feudalismu: krize, nemožnost se dále rozvíjet, rozvoj kupectví příčiny kapitalismu (podle Weber) - hodnotový posun, který nastal, lidé se začali chovat jinak, vliv protestantismu na objevení se kapitalismu (Kalvin, Luther); protestantismus (nejvíc se zalíbíme bohu, pokud se nám bude v životě dařit, jsme povoláni (- povolání-) k práci, je to první povinnost k Bohu, je hříchem zábava, divadlo, hudba,. . .;cesta ke spáse vede prostřednictvím práce) se liší od katolicismu (rozjímaní člověka s Bohem, život strávený v modlitbách) aktivitou • zrod monoteismu vede k objevení říší, hierarchická civilizace Různá náboženství mají různou náboženskou etiku (protestantismus, konfucionismu - kapitalismus, katolicismus - ) - vidí v kapitalismu vrchol civilizace předběžné podmínky vzniku kapitalismu: • náboženské kulty - judaismus, křesťanství • státní správa (gramotní správcové, doprava a komunikace, organizovaná armáda) počáteční podmínky vzniku kapitalismu • bytokratická stát • občanská práva (ustanovení, které platí pro všechny) bezprostřední podmínky vzniku kapitalismu: • předvídatelné právo • nedualistická hospodářská etika (=prostestantská etika): svět světský je závislý na světě duchovním prvky kapitalistického systému: • podnikatelská organizace kapitálu • racionalizovaná technologie (parní stroj, traktor,. .)


7

• svobodná pracovní síla (volnost se stěhovat) • neomezené (volné trhy) Kategorie ideálního typu Abychom dokázali realitu popsat musíme ji trochu zkreslit. . . . zkreslování reality ideální jednání • rozlišil jednání a chování – chování: prostá reakce na podnět (leknutí) – jednání: pokud se rozhodneme, že něco budu dělat (koupím si tonekoupím si to) • jednáním by se měla zabývat sociologie (neexistují odděleně) – tradiční (vztahuje se k nějaké naší tradici, jak jsme jednali vždycky, jak jednali naši předkové) - svatba – afektivní (rozhodnutí na základě emocí) – účelově-racionální (sledujeme nějaký svůj konkrétní cíl, a všechno obětujeme kvůli tomuto cíli) – hodnotově-racionální (sledujeme naplnění některých našich hodnot; hodnota=myšlenka, idea, která pro nás má základní význam) mluvit pravdu rozlišuje 3 druhy panství (Herschaft): • tradiční (podle toho, jak je vysvětlováné právo na moc=šance prosadit svoji vůli proti vůli ostatních; moc je legitimizovaná tím:”Vždycky to tak bylo”) • charismatické (moc prosazována na základě charismatu určité společnosti, doprovolně ho poslouchají, ačkoliv nemá na vládu nárok - sekty) • legální (=byrokratické) (moc je na základě skutečnosti, že je to nejrozumější řešení v naší společnosti - úřad)


8

Sociologie jako věda Různé pojetí sociologie: • Marx - společenští vědci by neměli svět jen vykládat, ale hlavně ho změnit • Weber - nehodnotící sociologie : hodnocení je přidávání nálepek: dobrý x špatný; vědec má popsat situaci, vytvořit ideální typy, líbí x nelíbí je pro čtenáře; problém nástupu nových technologií; požadavek na nehodnocení znamená hodnocení • Durkheim - věda o sociálních faktech = veškereé pozorovatelné skutečnosti, konkrétní věci ve společnosti sociologie se zabývá: • sociální vrstvy (označování nálepkou: cikán, ) • pohlaví • věk ! Označení je už hodnocení! Pokud nějakého člověka označíme za bezdomovce, tak ho hodnotíme, existují charakteristiky, vlastnosti Analýza sociální skupiny • každá společnost je rozdělena na vrstvy (kategorie, třídy) • pozn. Marx: třídy se mění v závislosti na historii; skupina lidí, kteří mají různý vztah k produkčním prostředkům • Marxovo pojetí bylo mockrát kritizována: 1. nenaplnila se v západních zemích, střední vrstva se rozšiřovala, z toho vznikla společnost středních vrstev – staré střední vrstvy (svobodní měšťané, řemeslníci - začali upadat se vzrůstem strojové výroby) – nové střední vrstvy (rozvoj inteligence, specialisté daného oboru - lékař, vědec, úředník) 2. pojetí vztahu k produkčním prostředkům: dnes spousta lidí nemá žádný vztah k výrobním prostředkům (důchodci, na mateřské, nezaměstnaní, studenti) • pozn. Weber: přenesl strukturu společnosti do 3D (osa ekonomická, osa sociální prestiže, osa moci)- dohromady dávají sociální postavení=df. sociální status; nastává statusová inkonzistence:velká moc, malá prestiž: poslanec; vysoká prestiž, malá ekonomické postavení: učitel Pierre Bourdieu: formulace alternativního rozdělení společnosti: vyšel z pojmu KAPITÁL


9

• součástí společnosti jsou i detaily: jaký typ muziky, oblečení, sport, jídlo se nám líbí, cigarety kouříme, co čteme • opouští poje vrstva a přiklání se k pojmu sociální prostředí • zavádí pojem HABITUS: souhrn vzorců jednání typických pro určitou skupinu (hraní golfu pro managery) KAPITÁL (přirovnává ke hracím kartám, se kterými mi hrajem svůj život, dostaneme do vínku a záleží na člověku, jak s nimi naloží) • kulturní kapitál: vzdělanost, přehled, vkus, kulturní aktivity - - - ovlivňuje mluvu, vztah k literatuře • sociální kapitál: kolik máme sociálních kontaktů, kolik lidí znám, jak dobře je znám, jak jsou ti lidé významní ve společnosti • ekonomický kapitál • symbolický kapitál: přitažlivost • zdravotní kapitál: na kolik nám zdraví umožňuje existovat, postižení postmodernismus • označil třídy a vrstvy za sociální konstrukt, který nás manipuluje – př: něco jako rasa neexistuje, je to manipulativní pojem, nutí nás škatulkovat, znemožňuje nám vidět člověka, ale vidíme černocha – př.: třída neexistuje: existují jednotlivci, ne skupiny se stejnými vlastnostmi • zavádí pojem DISKURZ: typický způsob uvažování o určité věci (různý slovník pro stejné pojmy) • např.: čtení=vnímání; vytváří vlastní slova, přejímá slova a dává jim jiný význam • společnost není nic jného než soubor diskurzů 3. větev myšlení Imanuel Wallerstein • Marx sice udělal chybu, ale jeho chyba byla v něčem jiném: vzal si pouze jednotlivé struktury států, nepojal svět jako celek • kritika eurocentrismu, chtěl vytvořit nějakou analýzu svěětové společnosti • Pojem: světový systém (*16. stol.); znamená území propojené dělbou práce, části mají různé postavení


10

1. centrum - přináší nové myšlenky, vytváří nové technologie, mocensky ovládá ostatní 2. periferie - inovace do ní přicházejí nejpozději, mocensky podřízená, ekonomicky centrem vykořištovaná 3. semiperiferie - mezi centrem a periferii • tímto způsobem začínná fungovat ekonomická společnost: některé části zemí se rozvíjí, některé zanikají, upadají (v 17. stol.: vzestup Anglie, úpadek východní Evropy). Ve chvíli, kdy nebylo kam expandovat, začíná vznikat krize • boj o hegemonii, boj o světové impérium 1. holandská hegemonie (16. stol) 2. britská (18.stol-19.stol) 3. americká (20.stol) • pokusy o změny světového systému (doba habrsburků, francie za Napoleona, německo z Hitlera) - zkrachovali


11

Sociální nerovnost Proč existuje sociální nerovnost? funkcionalismus: odpověď: má svoji existenční roli ve společnosti, společenská potřebnost povolání kritika: • Co je to společenská potřebnost? • Kdo je potřebnější doktor nebo fotbalista? • podceňuje kategorii moci: kdo rozhoduje o odměně? (manager nebo uklizečka) konfliktualismus: odpověď: výsledek sporu mezi silnějšími a slabšími; pozn.:učitelé mají tak nízký plat, protože nebyli schopní jít do konfliktu, aby si je vybojovali; neměli moc na změnění interpretativní přístup • něco jako plat je pouze jednou ze složek postavení, další složkou je prestiž, vnímání okolí • je třeba vnímat, jak společnost vnímá nerovnost


12

Gender a sexualita 2 kategorie: 1. sex (pohlaví biologické) 2. gender (pohlaví sociologické) Člověk se rodí se sexem ale do genderu je socializován. Je to pravda? Pokus(skupina dětí 3, 4, 5 let): Jakým způsobem je konstruován gender (identita muže a ženy) Člověk je do genderu ”socializován”: otázky: kdo je silnější? Kdo je hodnější? Kdo je slabší? Síla:(muž:žena) sex:1:1,5; gender: 1:3 genderové oslabení ženy: vysoké podpadky, dlouhé vlasy, sukně, naušnice kulturní faktory: co muž nosí, co žena nosí kategorie stereotypy: • autostereotypy: cítíme o nás samostných • hetereostereotypy: cítíme o určité skupině (Rusové jsou alkoholici, Američani jsou tlustí, cigáni kradou) stereotypy: • muž: silný, agresivní, egoistický, konkurující • žena: slabá, iracionální, kooperativní, pro naši kultury je typické: žena je podřízena mužům, tento stereotyp slábne, ale trvá;ženy jsou více socializováni jako chlapci, u chlapů trvá nastolený stereotyp

lidská sexualita je sociálním konstruktem (rozdílná od zvířat, rozdělení sexuality podle kultur, kmenů,. . .) láska: zkontruována až na konci 19. století

Kde bere sexualita, sexuální potřeby? 1) S. Freud: malé děti vnímají rozdíly na základě toho, jestli mají nebo nemají penis. 3-5 rok života: kastrační syndrom: syn vnímá otce jako toho, kdo ho chce připravit o matku překonáním přijme roli syna (oidipovský komplex) dívky závidí otcům penis, závidí chlapcům, nakonec si uvědomí, že ho nezískají a spokojí se se svojí rolí námitky:


13

• teorie je příliš zaměřená na muže • rozvoj lidské sexuality je silně kontruován do 3-5 roku života (nic nebylo předtím, nic nebylo potom) 2) Nancy Chodorow: polemika s Freudem, zdůrazňuje roli matky základní fixace v rané fázi je mezi kojencem a matkou, je potřeba tuto vazbu změnit, přetrhnout, závislost chlapce je odtržen od matky - v toho plyne samostatnost, neprojevují city Lepší pouto, delší pouto mezi matkou a dcerou - citovost • aktivní role matky • nevysvětluje pozdější silnější vztah chlapce k matce aspekt homosexuality: teorie: 1. něco s čím se rodíme 2. něco do čeho jsme socializovány 3. nerodíme se s ní, ale máme dispozice, které se mohou objevit Exististují různé z historie různé kultury: • monotheistické (osoba boha mužského pohlaví - urážka boha) (starý zákon: trest smrti) • Antické Řecko a Řím (homosexualita mezi muži běžná, ženská homosexualita nebyla známá) • domorodé kmeny př: Patakové: chlapci odchází do mužské chýše, kde dochází k homosexualitě, muži ale mají i svoje manželky • StředověK: odsuzování kvůli náboženství • 19. století: medikalizace homosexuality: vnímána jako nemoc, kterou lze léčit • 1879: poprvé použití slova homosexuality na obranu homosexuality se poprvé postavil Freud, považuje ji za něco jiného než nemoc K. Plummer: hovoří o 4 typech homosexualita: 1. nezávazná - přechodné homoerotické jevy (typické pro pubertu) - hledání sociální identity 2. situační - vězení - není umožněna heterosexuální zkušenost


14

3. personalizovaná - jedinec si uvědomuje homosexuální orientaci, ale kvůli sociálnímu postavení to nedává najevo 4. rozvinutá - cítí se homosexuálem, a dává to najevo pojem: E. Gofmann: STIGMA 1. NÁZOROVÉ - existuje řada jedinců, kteří mají pocit, že je názor neaceptovatelný ve společnosti (zakrývá názor) př.: členství v náboženské sekty 2. FYZICKÉ - uvědomuje si fyzickou odlišnost a snaží se jí skrývat (př.: odstávající uši) 3. SOCIÁLNÍ - máme nezávisle na nás samotných, ale stačí abychom patřili do nějaké sociální skupiny (př.: maskování přízvuku, zakrývání věku) Všechno souvisí s tolerancí homosexuality v jednotlivých zemí (velká tolerance: Holandsko, Skandinávie; malá tolerance: Rumunsko, Polsko, Bělorusko) ? Ženská a mužská homosexualita - čím je způsobeno, že ženy jsou méně hlásící se k homosexualitě • muži se chovají statečně, když se přihlásí k homosexualitě • u žen je častější bisexuální orientace 19. století a jeho prožívání sexuality: M. Foucault - sám byl homosexuál, první sociolog, který umřel na HIV: velké strachy lidské tělesnosti: • homosexualita • onanie - jedna z nejhorších nemmocí, která vede k neplodnosti, demenci, šílenství • lidská nahota 20.století: • obrovský převrat - potlačení sexuality - nástup kapitalismu (protestantismus ze světa práce byl přenesen do světa sexuality) • měnící se ekonomika změnila prožívání sexuality (20. století se mění na konzumní společnost - přenesení do sexuality) • zdroj frustrací, hledání partnera (to se v 19. století neřešilo) • naopak osvobození, sexuální svoboda - pronikání logiky trhu do sexuality • hranice přišli v 70s 20c: nastupuje sexuální kontrarevoluce: směry volající po sexuální zrdženlivosti (zvolení konzervativních figur: R. Regan, M. Techrová) Feministické paradigma


15

• nejdůležitější rozdíly jsou mezi ženami a muži • žijeme ve světě patriarchátu (jak se projevuje a jak se udržuje) • do sociologického myšlení se dostává až v 70s20c - kritika sociologie jako mužské vědy Vlny femimismu: 1. vlna: sociální hnutí usilující o zrovnoprávnění žen a můžu (konec 19.stol.) • nepoužívalo se feminismus, ale sufražetky (volební právo) • ženy neměli volební právo, ženské svědectví u soudu nebylo podstatné, neměli právo na majetek, studium na středních školách (v Praze na Filozofii VŠ: 1905) 2. vlna: 50-60s20c: usiluje o skutečné zrovnoprávnění, reálné zrovnoprávnění • Ukázalo, že formální rovnoprávnost nestačí, reálná rovnoprávnost neexistovala • prosazování: usilovat o kulturní hegeminii • zpolularizovat: Antonio Gramci-radikální socialista, zavřen za Musoliniho, každé hnutí se musí vyvarovat toho, že budou kultivovat lidi od shora) kulturní hegemie se musí pokusit získat lidi prostřednictví kultury, musí se zaměřit (ne na politický boj) na nová témata v umění a myšlenkových systémech, když změní mínění celé společnosti, tak se mu podaří změnit i celou společnost • vede se vzniku nových sociálních hnutí - feministky, lesbičky - mají ambici, aby se jejich témata dostali do televize, rádia, knih • snaží se ukázat na mechanismu v jakých dochází k utlačování žen • lingvistický obrat (60-70s20c): ne otázky: jaká je společnost, ale témata, jak se hovoří o společnosti, jak se hovoří (z toho plyne): feminismus se naží odkrývat mužsky dominantní povaze jazykového diskurz; jak jazyk brání ženám, aby se mohli osvobodit ze svého útlaku mužskou společností • velké množství feministických autorek (žena přebírá po muži příjmení + ová - částečné vlastnictví) • studenti (i muži i ženy), studentky (jen ženy) • jazyk nepopisuje svět jaký je, je to mocenský nástroj těch, kteří ovládají zbytek společnosti • dále se analyzovaly symboly (Bůh - představa můžské postavy; člověk=muž, vývoj člověka) 3. vlna • mužským světem jsou utlačeny nejen ženy, ale také muže


16

• muži jsou uměle zbavováni některých vlastností (kluk nebrečí, jen holky si hrají s panenkama) - vytvoření bezcitného člověka • queer studies - studium menšin (utlačování v historii homosexuálů, žen) • cultural studies - utlačování ras (člověk=bílý člověk): myšlenka: samotný pojem rasa neexistuje, je to jen sociální konstrukt (rasa vytvořena na konci 19. století při kolonizaci)


17

RODINA 2 TYPY RODINY: • nukleární • rozšířená (příbuzenská rodina) • T nukleární rodina (rodiče, děti a prarodiče) rozšížená rodina je typická pro vesnici, po industrializaci a odchodu za prací do měst se začala rodina koncentravat do nukleární rodiny Rodiny v tradičních kulturách (celé širší příbuzenstvo) Udržování rodin pohromadě • sororát lat.sestra: pokud muži zemře manželka, může si vzít její sestru • levirát pokud ženě zemře můž, musí se o ženu postarat jeho bratr, i svatbou Mnohopartnerství • polyandrie - mnohomužství (kultury ekologicky problematických oblastech); eskymáci, tibečtí pastevci (gerontocidia, identicidia) • polygynie - mnohoženství (nemožné se odlišit majetkem: nástrojem sociálního odlišení je množství manželek, ustupuje v doběvytvoření 1. států při možnosti dalšího odlišení se; degenerace do harémů) Důležité pojmy pro rodinu: Kde se lidé usadí: • patriolokalita (usadí se v místě bydliště partnerových rodičů) • matriolokalita ((usadí se v místě bydliště partnerčiných rodičů)) • neolokalita (nová lokalita) Hledání partnera: • endogamie (každý člověk si hledal partnera v rámci svojí komunity) • exogamie (partner z jiné lokality) DEMOGRAFICKÁ REVOLUCE • 1. demografická revoluce (1800-1950) (natalita, mortalita, délka života) – vysoká porodnost i vysoká kojenecká úmrtnost (50%; ženy měli kolem 8-9 dětí)


18

– populace rostla pomalu – po roce 1900 začala klesat dětská úmrtnost (první primitivní forma očkování, vymícení chorely, moru) – potom dochází k dramatickému růstu populace v Evropě (ženy zvyklé mít 8-9 dětí) – lidé si uvědomovali, že dětí je moc - první primitivní metody antikoncepce – začíná vzrůstat délka života (1800: průměrný věk 30-35 let; 1900 pr.v.ž: 60 let; dnes: žena: 80 věk, muž: 70 let) • 2. demografická revoluce (1950- dnes) – 7 dětí z 1000: úmrtnosti kojenců – začne se rodit méně lidí, než kolik jich úmírá (2,1 dítěte, dnes v ČR: 1,1) – populace stárne, začne se zmenšovat; imigrace


19

SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM • poč.20.století USA - 1. sociologické výzkumy, a to statistika (rozvoj v 18. století v Prusku) • metoda DOTAZNÍK - Z Pruska převzata metoda do USA a přepracovaná – pokud se chceme něco dozvědět ze společnosti, tak se jich na to máme zeptat – zkoumání změny názorů, kriminalita mládeže, vztahy mezi imigranskými skupinami – největší rozvoj kolem 50s20c – typ otázek: otevřené, uzavřené, polouzavřené – filtrační otázka (ano-jděte na otázku 12) – kvantitativní metoda (stanovení vzorku respondentů - vzorek populace - následné zobecnění) – konstrukce vzorku populace ∗ náhodný výběr - vekreslení růstu přesnosti, menší populace · výběr s opakováním · výběr bez opakování ∗ kvótní výběr · zjistíme vlastnosti populace, a konstruujeme podle toho vzorek (věk, pohlaví,rodinný stav, velikost obce, region,vzdělání, příjem) · 10mil populace takto vybraný stačí vzorek 10tisíc lidí ∗ snadno zobecnitelné ∗ ale umělá konstrukce sociální skutečnosti ∗ zkreslování skutečnosti (výběr z možností) ∗ zaručování anonymity • metoda ROZHOVOR – kvalitativní metoda – malý vzorek lidí – zkoumání menší populace (pražští policisté, drogově závislé v Brně, ostravští učitelé matematiky) – nezkreslování dat – špatně zobecnitelné, špatná interpretace – filtrační otázka • výzkum - porovnávání sociologie s přírodními vědami – pozorování (pozorovací kategorie; výzkumy měst - zátěž linek tramvají, zájem o exponáty na výstavě)


20

– experiment (do sociologie docela špatně :o) - neměl by validní výsledky;vědec není součástí pozorování-nejde v sociologii-vzniká halo efekt-jsme ovlivněny okolím a chováme se jinak) • FOCUS GROUP – výzkumná skupina, rozhovor – brainstorming • HLOUBKOVÝ ROZHOVOR dotazování Média dotazování: • osobní rozhovor (nejdražší, nejvíce se dozvíme) • telefon • pošta • on-line (nízká návratnost, nejméně se dozvíme) Klady a zápory • hledisko finanční • návratnost • míra odmítnutí (osobní odmítnutí je větší u poštovní než telefonní) • míra informace Metody • kvalitativní • kvantitativní (dotazník) Kroky • formulace problému • formulace skupiny • formulace nástroje • vlastní zpracování • analýza dat – prvního stupně (lineární seřazení, procentuální, podle velikosti) – druhého stupně (konfrontování odpovědí, existence závislosti - existence Boha v závistlosti na věku)


21

Chyby dotazníku • sugestivní otázky • podsouvání správné odpovědi • ne více jak 30 otázek • ne dvě otázky zároveň (máte rád jogurty nebo mléčné výrobky) • ne moc dlouhý (časové) • uspořádání otázek (nakonec: otázky kvotní, intimní;musí být logická závislost otázek, ale ne halo efekt) Hodnocení rozhovorů • definujeme si analytické kategorie (strategie člověka,rozhovor: Jak jste se rozešli s partnerem) dostudovat samostatně: Úvod do sociologie kapitoly 7, 8, 9, 10

Úvod do sociologie. Petra Vaňková 7. května 2008

Recommend Documents