Francouzská škola sociologie
MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
18
Název materiálu:
Francouzská škola sociologie
Ročník:
3.
Identifikace materiálu:
TES_32_18_Francouzska_skola_sociologie
Jméno autora:
Petra Elizabeth Teslíková
Předmět:
Společenskovědní seminář
Tématický celek:
Psychologie
Anotace:
Powerpointová prezentace na téma Francouzská škola sociologie ukazuje nejdůležitější představitele – Augusta Comta, a Emile Durkheima, a popisuje jejich osobní život a dílo.
Datum:
01. 10. 2013
Auguste Comte
http://www.philosophica.info/voces/comte/Comte.html
Auguste Comte 1798
- 1857 Francouz Matematik Reformátor Učenec Zakladatel
pozitivismu Jedním ze zakladatelů sociologie
Pojmy Pozitivismus
– empirická filozofie, usilovala o popis, klasifikaci obsahu vědomí
Sociologie
- věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o společenském systému a nebo o sociální změně
Osobní život Katolík Rodiče
úředníci Studium: Lyceum, Polytechnika (M,Fy, astronomie, filozofie) – nedokončil kvůli demonstracím Živí se kondicemi z matematiky, píše drobné články Sekretář Saint – Simona Oženil se, nedostatek peněz, manželství krachuje, ÚPCH
Osobní život Pomocný
učitel na Polytechnice, bez akademické hodnosti
Žije
z peněz svých obdivovatelů, z doučování
Učí
se AJ, I, ŠP – čtení originálů, životopis JCH
Podpora Zemřel
převratu – Ludvíka Bonaparta
na ca žaludku
Dílo
Kurs pozitivní filozofie – vyčítá přílišný formalismus, chybí hlubší souvislosti
Pozitivismus - nehledá příčiny, které nelze verifikovat, nýbrž se omezuje pouze na studium faktů a vztahů mezi nimi, uspořádat je podle určitých zákonů Fakta spojuje podle principu podobnosti (pojmy) nebo podle principu posloupnosti (zákony). Výsledek:klasifikace vědeckého poznání Anorganické x organické jevy
Zákon tří stádií 1.
Stadium teologické neboli fiktivní
Člověk
hledá absolutní poznání skrze zkoumání vnitřní povahy věcí. Věří, že za každým procesem je živá vůle. Toto stadium probíhá ve třech etapách: animismus, polyteismus a monoteismus.
Zákon tří stádií 2. Stadium metafyzické neboli abstraktní I
zde hledá člověk absolutní poznání, ale nezkoumá již nadpřirozené síly, nýbrž abstraktní pojmy . Za nejvyšší obecnou entitu uznává přírodu, v níž vidí pramen všech ostatních jevů.
Zákon tří stádií 3. Stadium vědecké neboli pozitivní Člověk
dospívá k tomu, že absolutní poznání není možné. Snaží se tedy pozorováním a rozumem poznat podobnosti a posloupnosti v daných faktech, s cílem podřídit je jedinému všeobecnému faktu.
Sociologie Rozdělení na dvě části: A) teorie přirozeného uspořádání (společenská statika – úvahy o institucích, které zajišťují rovnováhu společnosti.
B)
Instituce – náboženství, rodina a stát Základní mozkové funkce - cítění (rodina), jednání(stát) a intelekt (církev).
nauka o pokroku (společenská dynamika) zákon tří stádií
Pokračovatelé Émile TGM
Durkheim
Émile Durkheim
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%89mile_Durkheim
Émile Durkheim 1858
– 1917
Francouz Sociolog 1859
1.
– 1. katedra sociologie v Evropě
odborný sociologický časopis
Osobní život Žid Otec
rabín Studium: Lyceum, studium filozofie, studium v Německu – Wundt, doktorát – společenská dělba práce Profesor v Bordeaux – Katedra sociologie Profesor na Sorboně Ženatý, syn zemřel na frontě Zemřel na mrtvici
Sociologie Navazuje
na osvícenství, pozitivismus
Budoval
sociologii jako exaktní vědu popisující objektivní sociální skutečnost
Pohled
je objektivistický; předmětem zájmu sociologie jsou dle něj sociální fakta, která lze zkoumat jako věci.
Ústřední
obecná témata - věda, morálka a pedagogika
Dílo Úvahy týkající se: Dělby práce Sebevraždy Problému
(kolektivní vědomí)
normálního a patolog. náboženství
Dílo Elementární
formy náboženského života - víra v určitého boha není nutnou charakteristikou náboženství
Klasifikace
sociálních faktů:
materiální – společnost strukturální komponenty společnosti nemateriální – morálka, kolektivní vědomí, společenské vědomí
Dělba práce dle ideálního typu společnosti Mechanická
Všichni umí všechno všichni dělají totéž Vznik pouta
Organická
solidarita
solidarita – (specializace)
Lidé se navzájem potřebují
Organická solidarita
V moderní společnosti se nespecializují pouze lidé, ale i struktury, skupiny a instituce
Přechod od společnosti s mechanickou solidaritou ke společnost s organickou solidaritou - pomocí konceptu dynamické hustoty
Dynamická hustota Zároveň
zvýšení počtu lidí a interakcí mezi nimi, což v důsledku vede k větší soutěži o nedostatkové zdroje a boj o přežití
Střet
o plnění stejných funkcí – proto dochází k dělbě práce
Konsenzus, potlačení konfliktu
Dělba práce, práva Společnost
s mechanickou solidaritou Represivní právo
Lidé jsou si podobní a věří ve společnou morálku, proto každý prohřešek proti sdílenému systému hodnot je významný pro lidi a jako takový musí být krutě potrestán (kontrola masami).
Dělba práce, práva Společnost
s organickou solidaritou Odškodňující právo
Přetrvává represivní právo, svůj přestupek proti kolektivní morálce vyrovnat těm, kdo byli poškozeni. Lidé nereagují emocionálně na porušení zákona (kontrola policií, soudy).
Sebevraždy Vyeliminoval
biologické (i rasové), psychologické a socio-psychologické faktory, neboť jsou konstantní
Různé
společnosti mají odlišné kolektivní vědomí a reprezentace, které produkují odlišné sociální vědomí
Typy
- egoistická, altruistická, anomická
Sebevraždy Musí
být hodnoty a normy přesně stanoveny a dodržovány
Když
tomu tak není nastává chaos, zmatek, stav anomie, vedoucí k pocitu osamocenosti, strachu. Jde o patologický stav „sociální nemoc“.
Sebevražda
může být: fatalistická
Zdroje PETRUSEK,
Miloslav. A KOLEKTIV. Dějiny sociologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80247-3234-3.
PLHÁKOVÁ,
Alena. Dějiny psychologie. 1. vyd. Pardubice: Grada Publishing, 2006. ISBN 978-80-247-0871-3.
URBAN,
Lukáš. Sociologe trochu jinak. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3562-7.
