Gestaltismus MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
9
Název materiálu:
Gestaltismus
Ročník:
3.
Identifikace materiálu:
TES_32_9_Gestaltismus
Jméno autora:
Petra Elizabeth Teslíková
Předmět:
Společenskovědní seminář
Tématický celek:
Psychologie
Anotace:
Powerpointová prezentace na téma gestaltismus popisuje nejdůležitější představitele , tvarové zákony.
Datum:
24. 09. 2013
Gestalt Gestalt
= tvar, konfigurace, vzorec, struktura
Gestaltismus Celek
= tvarová psychologie
je něco víc, než jen suma částí Psychické děje se chovají jako celky – např. vnímání Duševní proces je tvorba celků Hlavní metoda výzkumu - introspekce
Předchůdci gestaltismu
Immanuel Kant – percepce je aktivní zpracování vjemů do souvislé zkušenosti
Christian von Ehrenfels – metoda transpozice rozpoznáme melodii i po převedení do jiné tóniny rozpoznáme geometrický tvar (při zachovaných proporcích) po překreslení v různých velikostech a barvách = tzv. tvarová kvalita – není to jen suma počitků
Předchůdci gestaltismu Edgar
Figura a pozadí – členění percepčního pole Figura – oblast na kterou zaměřujeme scoji pozornost, zřetelnější a bližší Pozadí – zbytek obrazu, jednotnější a chaotičtější
Jan
Rubin (1886 – 1951)
Evangelista Purkyně
1819 – použil figura a pozadí k popisu optických zážitků
Gestaltismus 1)
Lipská celostní škola
Felix Krueger Ferdinand Kratina Mihajlo Rostohar
Lipská celostní škola Felix Krueger Psychologický ústav Lipské univerzity – studium neučleněných celků Mentální celky: 1)
2)
Tvary – uzavřené, učleněné (akordy, geometrické obrazce, melodie, logické a rytmické členitosti) Neučleněné, nediferencované celky – (zážitky nižších smyslů, zážitky při tělesných pohybech, zážitky vysokého vzrušení)
Lipská celostní škola Ferdinand Kratina (1885 – 1944) Čech Působil jako docent Psychologického ústavu MU v Brně Stáž u Kruegera Mihajlo Rostohar (1878 – 1966) Vedoucí Psychologického ústavu MU v Brně
Gestaltismus 2) Berlínská škola
Max Wertheimer Kurt Koffka Wolfgang Kӧhler Kurt Lewin Karl Duncker
Studium
uzavřených psychických tvarů
Max Wertheimer Narozen
v Praze v bohaté židovské rodině Gymnázium, Pražská německá univerzita – práva (5 semestrů), studium filozofie a psychologie Přednášky Ehrenfelse Fenomén zdánlivého pohybu 1933 –emigroval s manželkou a 3 dětmi do USA Vyučoval v NY – New School for Social Research
Fenomén zdánlivého pohybu Cestoval
vlakem z Vídně na dovolenou Vystoupil předčasně ve Frankfurtu, koupil stroboskop a začal s ním experimentovat Šel za vedoucím laboratoří na uni ve Frankfurtu – Friedrich Schumann Na novém tachiskopu mu dovolil provádět pokusy stroboskopického pohybu Seznámil se s asistenty Koffkou a Kӧhlerem
Fenomén zdánlivého pohybu II Vjem
stroboskopického pohybu vzniká na základě prezentace dvou zrakových pohledů v rychlém sledu
Optimální Doba
délka časového intervalu – 60m
příliš krátká na provedení nevědomého úsudku
Tvarové zákony Vyčleňování
celků v percepčním poli se řídí určitými zákony
Zákon
blízkosti (proximity) Zákon podobnosti Zákon kontinuity (návaznosti, = dobré křivky) Zákon pregnance (dobrého tvaru) Zákon společného osudu
Zákon blízkosti
ab cd x a bc d • Vnímáme jako celek ty prvky, které jsou blízko sebe
Zákon podobnosti
.. .. .. .. .. .. .. oo
oo
Tendence
podněty
oo
oo
oo
oo
vnímat jako celek podobné
oo
Zákon kontinuity C
B D A AC,
BD a ne AD, BC
Zákon společného osudu Jako
Gestalt vnímáme ty podněty, které se současně mění či pohybují ve stejném směru
Např.
auta v jednom a druhém směru
Zákon dobrého tvaru
Skoro
kruh
Wolfgang Kӧhler Narozen
v Estonsku, přestěhovali se s rodinou do Berlína
Studoval
psychologii a fyziku
Vědecká
expedice na ostrově Tenerife – experimenty s volně žijícími šimpanzy
Wolfgang Kӧhler Nově koncipoval teorii učení: Sultán
šimpanz byl v kleci, měl tam 2 duté bambusové tyče, které se dali spojit a banán umístěný mimo klec Nejprve se pokoušel pomocí 1 tyče Pak zastrčil tenčí do tlustčí Přisunul si banán = tzv. vhled
Wolfgang Kӧhler Pokusy
s kuřaty – efekt traspozice Kuřata měla nasypáno zrní na 2 deskách – 1 šedá, 2 černá Mohla zobat jen z šedé Po skončení – měla zrní na původní šedé desce a pak na světlejší šedé Kuřata zobala pouze ze světlejší desky Reagovala tedy spíše na relaci mezi oběma odstíny
Zdroje: HUNT,
Morton. Dějiny psychologie. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-814-2.
PLHÁKOVÁ,
Alena. Dějiny psychologie. 1. vyd. Pardubice: Grada Publishing, 2006. ISBN 978-80-247-0871-3.
