ZÁKONÍK PRÁCE. Mgr. Petra Malaníková

ZÁKONÍK PRÁCE Mgr. Petra Malaníková

OBSAH 1) 2) 3) 4) 5) 6)

7) 8)

Pojem pracovního práva Subjekty pracovního práva Pracovní poměr Dohody konané mimo pracovní poměr Základní pracovní podmínky Zvláštní pracovní podmínky Odpovědnost za škodu Pojmy pracovního práva

1.POJEM PRACOVNÍHO PRÁVA  -

Prameny: Ústava, LZPS Zákoník práce Zákon o zaměstnanosti Zákon o kolektivním vyjednávání O bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

1.POJEM PRACOVNÍHO PRÁVA 

Funkce:

Ochranná  Organizační  výchovná 

1.POJEM PRACOVNÍHO PRÁVA Zásady: 1) Právo na práci a svobodnou volbu povolání 2) Zásada svobody práce a zákaz nucené práce 3) Rovného zacházení a zákazu diskriminace 4) Zásada úplatnosti vykonávané práce 5) Svobody sdruţování se k ochraně hospodářských a sociálních cílů 6) Zásada bezpečné a hygienické práce 

1.POJEM PRACOVNÍHO PRÁVA 

Vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

ZÁVISLÁ PRÁCE:  závislá práce je ta, která je vykonávána:  ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,  výlučně osobní výkon práce  podle pokynů zaměstnavatele,  jeho jménem,  za mzdu, plat nebo odměnu za práci,  v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době  na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě,  na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

2.SUBJEKTY PRACOVNÍHO PRÁVA Fyzická osoba - jako zaměstnanec - Jako zaměstnavatel - Jako uchazeč o zaměstnání  Právnické osoby - Jako zaměstnavatel - Jako odborová organizace - Jako stát 

2.SUBJEKTY PRACOVNÍHO PRÁVA FO jako zaměstnanec:  Způsobilost k právům a povinnostem - dnem 15. narozenin  Způsobilost k právním úkonům – dnem 15. narozenin X dohoda o odpovědnosti, den nástupu do zaměstnání 2) FO jako zaměstnavatel:  Způsobilost k právům a povinnostem – narozením  Způsobilost k právním úkonům – 18. let 1)

3. PRACOVNÍ POMĚR Pracovní smlouva- nejčastější  Jmenování – jen v případech taxativně stanovených v ZP 



Vedoucí zaměstnanci zaměstnavatelů, jejichţ hospodaření je navázáno na veřejné rozpočty (organizační sloţky státu, příspěvkové organizace..)

3. PRACOVNÍ POMĚR POSTUP PŘED VZNIKEM PRACOVNÍHO POMĚRU: 1) Fáze informační: Zaměstnavatel smí vyţadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru: 

   2) 3)

údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu: s právy a povinnostmi, s pracovními podmínkami podmínkami odměňování, za nichţ má práci konat Fáze hodnotící Fáze verifikační

3. PRACOVNÍ POMĚR PRACOVNÍ SMLOUVA Písemná forma - Neplatnost dle obecný ustanoveních o PÚ dle OZ, pokud by se předem vzdával svých práv Podstatné náleţitosti:  Druh práce  Místo výkonu práce  Den nástupu do práce – PP vzniká dnem sjednaným ve smlouvě jako den nástupu do práce Další ujednání:  konkurenční doloţka  délka trvání  zkušební doba  ujednání o mzdě  ujednání o pracovní době  moţnost vysílání na pracovní cestu -

3. PRACOVNÍ POMĚR ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU Změna subjektů- lze jen u zaměstnavatele  Změna obsahu – písemná forma, dohoda 

1)

2)

Převedení na jinou práci – lze i bez souhlasu se zaměstnancem( např. pokud bylo proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro úmyslný TČ) Přeloţení

3. PRACOVNÍ POMĚR ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU Převedení na jinou práci:  Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,  



pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, ( avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce nesmí-li dále konat dosavadní práci pro: pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány

3. PRACOVNÍ POMĚR ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU Přeloţení:  pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele  pokud to nezbytně vyţaduje jeho provozní potřeba  uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána, zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle původní pracovní smlouvy, nedohodne-li se s ním na změně pracovní smlouvy. 

3. PRACOVNÍ POMĚR SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Dohodou (písemně) Výpovědí Okamţitým zrušením Zrušením ve zkušební době Úředním rozhodnutím (zákaz pobytu, vyhoštění) Uplynutím doby Smrt zaměstnance u cizinců uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání Uplynutím doby povolení k dlouhodobému pobytu

3. PRACOVNÍ POMĚR VÝPOVĚĎ zaměstnavatel můţe dát výpověď jen podle zákona  zaměstnanec můţe rozvázat pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu  výpovědní doba trvá jednotně 2 měsíce (běh lhůty od následujícího měsíce) Výpověď daná zaměstnavatelem:  ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,  přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,  stane-li se zaměstnanec nadbytečným  nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku, dále konat dosavadní práci  pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilosti  nesplňuje-li poţadavky pro řádný výkon této práce; a byl v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění.  jsou-li důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr  pro závaţné porušení povinnosti vztahujících se k vykonávané práci;  pro soustavné méně závaţné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů 

3. PRACOVNÍ POMĚR VÝPOVĚĎ Zákaz výpovědi:  Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je:  zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným,  při výkonu vojenského cvičení  dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,  v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou,  v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán dočasně nezpůsobilým pro noční práci.  Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby, tak ţe by končila v ochranné době Zákaz se nevztahuje:  organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b); 

pro který můţe zaměstnavatel okamţitě zrušit pracovní poměr,



pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci

3. PRACOVNÍ POMĚR ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době  z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. 



Zaměstnavatel však nemůţe ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.



Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru podle odstavce má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

3. PRACOVNÍ POMĚR SKONČENÍ PP NA DOBU URČITOU 

Pracovní poměr na dobu určitou můţe skončit:



Uplynutím sjednané doby



ostatními způsoby uvedenými v § 48 odst. 1, 3 a 4.



ukončením konaných prací, (3 dny předem. § 56 ZP)



Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, ţe se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

3. PRACOVNÍ POMĚR OKAMŢITÉ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Účinky nastávají okamţitě doručením - Písemná forma Zaměstnavatelem: - Zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný TČ a byl mu vyměřen nepodmíněný trest odnětí svobody delší 1 rok - Pokud odsouzen za úmyslný TČ spáchaný při plnění pracovních úkolů, stačí 6 měsíců - Zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem pracovní povinnosti (dlouhodobá neomluvená absence, hrubé slovní či fyzické napadení, jednání se zájmy zaměstnavatele) - Lhůta 2 měsíců kdy se dozvěděl, do 1 roku kdy důvod vznikl Zaměstnancem: - Na zákl. lékařského posudku nemůţe konat práci bez váţného ohroţení zdraví a zaměstnavatel mu do 15 dnů neumoţnil přeloţení na vhodnou práci - Zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy nebo její část do 15 dne kdy je mzda splatná - Lhůty stejné -

3. PRACOVNÍ POMĚR ODSTUPNÉ - Zákonné a smluvní Zaměstnanci, u něhoţ dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů nadbytečnosti zaměstnance, ruší li se zaměstnavatel či přemísťuje-li se zaměstnavatel, dohodou z týchţ důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru: 

odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanci, u něhoţ dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) – pracovní úraz atd.,nebo dohodou z týchţ důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru:



odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku



Výplata v nejbliţším výplatním termínu či dnem skončení pracovního poměru

3. PRACOVNÍ POMĚR POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ A PRACOVNÍ POSUDEK Potvrzení o zaměstnání: - Zaměstnavatel povinen vydat, vzniká ze zákona, jen zaměstnanci - Oficiální dokument - Osvědčuje základní informace o skončeném pracovním poměru Pracovní posudek: - Veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, kvalifikace, dovedností - Povinnost vydat na základě ţádosti zaměstnance - Pokud někomu jinému, jen se souhlasem

4. DOHODY KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR Na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se nevztahuje: 

a) odstupné podle



b) pracovní dobu a dobu odpočinku,



c) překáţky v práci na straně zaměstnance,



d) skončení pracovního poměru



V dohodě o pracovní činnosti je moţné sjednat, popřípadě vnitřním předpisem stanovit:



právo zaměstnance na jiné důleţité osobní překáţky v práci



dovolenou,

4. DOHODY KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE:  Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší neţ 150 hodin v kalendářním roce.  Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témţe kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.  Jednorázový úkol či opakující se činnost

4. DOHODY KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI:  Na základě dohody o pracovní činnosti není moţné: 

vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby

. 

dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná;



V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny: sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby doba, na kterou se dohoda uzavírá.

4. DOHODY KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR SKONČENÍ Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je moţné ji zrušit: dohodou účastníků ke sjednanému dni;  jednostranně můţe být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou,  okamţité zrušení dohody o pracovní činnosti (můţe být sjednáno jen pro případy, kdy je moţné okamţitě zrušit pracovní poměr). 

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU STANOVENÍ PRACOVNÍ DOBY  1)

2)

Doba, v níţ je zaměstnanec povinen vykonávat práci a doba, kdy je připraven na pracovišti pro výkon práce, bez ohledu na to, zda skutečně pracuje úplná – normální (zákonná) a zkrácená

Neúplná – tzv. částečný úvazek

Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit: 

40 hodin týdně. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců:



pracujících v podzemí při těţbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,



s třísměnným a nepřetrţitým pracovním reţimem 37,5 hodiny týdně,



s dvousměnným pracovním reţimem 38,75 hodiny týdně,



mladších 18 let 30 hodin týdně s tím, ţe délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin.

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ROZVRŢENÍ PRACOVNÍ DOBY             



Rovnoměrné Nerovnoměrné Konto pracovní doby Rovnoměrné rozvrţení pracovní doby: na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 9 hodin; je-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Nerovnoměrné rozvrţení pracovní doby: nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které můţe činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva můţe vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Konto pracovní doby je jiný způsob nerovnoměrného rozvrţení pracovní doby, který můţe obsahovat jen: kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis. K uplatnění konta pracovní doby musí mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, Povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy, ne u těch zaměstnavatelů, kteří poskytují plat Pruţná pracovní doba- zvláštní způsob rozvrţení, při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvtrţení  

volitelná pracovní doba a základní pracovní doba Pruţný pracovní den, pruţný pracovní týden, pruţné vyrovnávací čtyřtýdenní období

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU PŘESTÁVKY V PRÁCI Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle:  po 6 hodinách nepřetrţité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut;  Přestávka v práci na jídlo a oddech můţe být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut.  Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. 

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU DOBA ODPOČINKU 

Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetrţitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.



Odpočinek můţe být zkrácen aţ na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, ţe následující odpočinek mu bude prodlouţen o dobu zkrácení tohoto odpočinku

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU NEPŘETRŢITÝ ODPOČINEK V TÝDNU 

Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl:



nepřetrţitý odpočinek v týdnu během kaţdého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin.



Nepřetrţitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně neţ 48 hodin.



V případech technologických procesů, které nemohou být přerušeny, můţe zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu tak ţe: doba nepřetrţitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin,



zaměstnancům bude poskytnut nepřetrţitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU PRÁCE PŘESČAS Práci přesčas můţe zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z váţných provozních důvodů, a to i na  dobu nepřetrţitého odpočinku mezi dvěma směnami,  dny pracovního klidu.  Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více neţ 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Práce přesčas při uplatnění pruţného rozvrţení pracovní doby: 



se zjišťuje vţdy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu. Prací přesčas při uplatnění konta pracovní doby:



je práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU NOČNÍ PRÁCE Mezi 22 a 6 hodinou  nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, pokud t není moţné vyrovnávací období 26 týdnů  Vyšetření lékařem(nejméně 1x ročně)  Přiměřené sociální zázemí – první pomoc, občerstvení..  Zákaz noční práce pro matky pečující o dítě do 1 roku, zákaz mladistvým do 16 let, starší 16 let je li potřebná k výchově povolání a max 1 hodinu 

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU PRACOVNÍ POHOTOVOST Doba, v níţ je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která je vykonávána nad rámec jeho rozvrhu směn  Není výkonem práce, časový úsek mimo pracovní dobu  Nutná dohoda  Odměna nejméně ve výši 10 % prům. výdělku, za výkon práce přísluší mzda ne příplatek 

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU DOVOLENÁ -

-

Minimálně 4 týdny (alespoň 2 týdny v celku) 5 týdnů u státních zaměstnanců (pokud to stanoví pr. Předpis) 8 týdnů u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků

5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU DOVOLENÁ Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za stanovených podmínek právo na: 

dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část,



dovolenou za odpracované dny,



dodatkovou dovolenou.

Čerpání dovolené: Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle:  rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace  zaměstnanec by měl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo  Zaměstnavatel musí oznámit nejméně 14 předem

5.ODMĚŇOVÁNÍ  

 

    

Mzda- peněţité plnění a plnění peněţité hodnoty (naturální mzda) plat – peněţité plnění poskytované zaměstnavatelem, který je stát, samosprávný celek, příspěvková organizace.. odměna z dohod Mzda a plat se poskytují podle: sloţitosti, odpovědnosti namáhavosti práce, obtíţnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

5. ODMĚŇOVÁNÍ MINIMÁLNÍ MZDA Minimální mzda je nejniţší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci:  

přesčas, příplatek za práci ve svátek, noční práci, práci ve ztíţeném pracovním prostředí práci v sobotu a v neděli.



Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku



Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu; Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek:



 

ke mzdě a platu, ve výši rozdílu mezi mzdou, platem dosaţeným v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo platem ve výši rozdílu mezi mzdou, platem připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou, nebo platem;

5. ODMĚŇOVÁNÍ ZARUČENÁ MZDA Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle:  tohoto zákona,  smlouvy,  vnitřního předpisu,  mzdového výměru nebo  platového výměru 

Nejniţší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, stanoví vláda nařízením,

5. ODMĚŇOVÁNÍ MZDA ZA PRÁCI PŘESČAS A VE SVÁTEK 

Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas



příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci:  dosaţená mzda  náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek  Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 

5. ODMĚŇOVÁNÍ MZDA ZA PRÁCI V NOCI Mzda a příplatek za práci v noci Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci:  dosaţená mzda  příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak.  

   

Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za dobu práce ve ztíţeném pracovním prostředí přísluší zaměstnanci: dosaţená mzda příplatek. Vymezení ztíţeného pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíţeném pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, (základní sazbu minimální mzdy).

5. ODMĚŇOVÁNÍ Mzda za práci v sobotu a v neděli: 

Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Mzda za pracovní pohotovost: Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši:  10 % průměrného výdělku,  není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak.

5. NÁHRADA CESTOVNÍCH VÝDAJŮ 

Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při:

 

a) pracovní cestě



b) cestě mimo pravidelné pracoviště,

 

c) cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště,

 

d) přeloţení



e) přijetí do zaměstnání v pracovním poměru,

 

f) výkonu práce v zahraničí.

5. DRUHY CESTOVNÍCH NÁHRAD Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu 

a) jízdních výdajů,

 

b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,





c) výdajů za ubytování,

 

d) zvýšených stravovacích výdajů (dále jen "stravné"),

 

e) nutných vedlejších výdajů.

5. PŘEKÁŢKY V PRÁCI = okolnosti, které znemoţňují nebo výrazně ztěţují plnění povinností vyplývající z pracovního poměru Zaměstnanci můţe vzniknout: - Právo na náhradu mzdy - Právo na dávku sociálního zabezpečení - Právo na hmotné zabezpečení od jiného subjektu Zaměstnavateli vzniká: - právo práci nepřidělovat - povinnost omluvit nepřítomnost a nevyuţívat práci - právo neplatit mzdu - Povinnost poskytnout náhradu mzdy v zákonem stanovených případech - Poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy

5. PŘEKÁŢKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE 

   

Důleţité osobní překáţky -dočasná pracovní neschopnost 3-21 den náhrada mzdy) - karanténa - mateřská a rodičovská dovolená -péče o dítě mladší 10 let, jestliţe je nemocné - ošetřování nemocného člena rodiny - vyšetření ve zdravotnickém zařízení - narození dítěte manţelce - úmrtí rodinného příslušníka- pracovní volno s náhradou mzdy - vlastní svatba, svatba dětí a rodičů - vyhledání nového místa před skončením PP Z důvodu obecného zájmu (veřejné fce, občanské povinnost, jiné úkony v obecném zájmu) Branná povinnost- náhradu mzdy vyplácí příslušný vojenský správní úřad Školení a studium- pro potřeby zaměstnavatele Jiné překáţky

5. PŘEKÁŢKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE 

Zpravidla objektivní charakter Prostroje- technické a provozní závady přechodného charakteru 





Lze převést na jinou práci, pokud to nejde 80% průměrného výdělku

Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy – např. mrazy při výkopových pracích.., 60% průměrného výdělku Jiné překáţky- všechny další, náhrada mzdy, tzv. částečná nezaměstnanost-náhrada mzdy ne niţší neţ 60%..

6. ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY A PÉČE O ZAMĚSTNANCE Pracovní podmínky zaměstnankyň:  Nesmějí být zaměstnány - pracemi pod zemí při těţbě nerostů, při raţní tunelů a štol - pracemi, které ohroţují jejich mateřství - těhotné a matky do konce 9. měsíce po porodu nesmějí být zaměstnávány pracemi fyzicky nepřiměřenými nebo těmi, které ohroţují jejich mateřské poslání  Zaměstnavatel musí převést na jinou práci se stejným výdělkem, při niţším výdělku vyrovnávací příspěvek z nemocenského pojištění  Těhotné a ţeny pečující o dítě do 8 let (osamělé ţeny do 15 let) smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod svého bydliště jen se svým souhlasem  Přeloţení jen na jejich ţádost  Poţádá- li těhotná či pečující ţena do 15 let dítěte o kratší pracovní dobu, zaměstnavatel musí umoţnit, pokud nebrání váţné provozní náklady  Právo na přestávky ke kojení- 2 půlhodinové přestávky, po 1 roce 1 půlhodinová

6. ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY A PÉČE O ZAMĚSTNANCE Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců:  Vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých  Zabezpečení lékařských vyšetření pro mladistvé  Přestávky po 4,5 hodinách  Mladistvým jsou zakázány: - práce přesčas - práce v noci - práce v pozemí při těţbě nerostů - práce, při nichţ jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu

6. ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY A PÉČE O ZAMĚSTNANCE Péče o zaměstnance: zejména  Zlepšení vzhledu pracovišť  Uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných zájmů  Umoţnění stravování ve všech směnách  Péče o odborný rozvoj zaměstnanců Prohlubování kvalifikace Její průběţné doplňování, udrţování a obnovování jiţ získané kvalifikace Zaměstnavatel je oprávněn uloţit zaměstnanci za tímto účelem účast na školení a studiu- náklady hradí zaměstnavatel Zvýšení kvalifikace Změna hodnoty kvalifikace V souladu s potřebou zaměstnavatele Pracovní volno s náhradou mzdy přísluší k účasti na vyučování, k vykonání zkoušky, na vypracování a obhajobu závěrečné písemné práce, na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky

7. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU  



Předcházení vzniku škod Funkce: - preventivně výchovná - ochranná -represivní - reparační - sociálně ochranná - stimulační Škoda která vznikla„plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“

7. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNAVATELI - Subjektivní odpovědnost - Zavinění buď presumované nebo prokazované - Moţnost exculpace = vyvinění se, negativní důkazní břemeno  Obecná odpovědnost- náhrada max. 4,5 násobku průměrného měsíčního platu, výjimky  Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody- povinnost oznamovací a povinnost zakročovací, max. 3 násobek průměrného měsíčního platu  Odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtovánípresumované zavinění, písemná dohoda o hmotné odpovědnosti, v celé výši, nesmí překročit prům. měs. výdělek  Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů- presumované zavinění, písemné potvrzení, max. 4, 5 násobek

7. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI -

 





Objektivní odpovědnost Moţnost liberace – existence jevu mimo chování, pokud není tzv. absolutní odpovědnost Obecná odpovědnost- částečná liberace Odpovědnost vzniklou při odvracení škody- částečná liberace Odpovědnost za škodu na odloţených věcech- částečná liberace, pouze do výše 10.000,-Kč, lze i v plné výši, lhůta ZMC 15 dnů k ohlášení škody Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání – částečná úplná liberace, ZP odkazuje na zvláštní předpis, zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, odpovědnost za výsledek

7. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI NÁHRADA ŠKODY





 

Náhrada za ztrátu na výdělku - po dobu pracovní neschopnosti -náhrada na ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - opakující se plnění, do konce měsíce ve kterém je ZMC 65 let Náhrada za bolest a ztíţení společenského uplatnění - jednorázová náhrada, dle bodového ohodnocení, zaniká smrtí Náhrada účelně vynaloţených nákladů spojených s léčením Náhrada věcné škody

7. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI NÁHRADA ŠKODY V PŘÍPADĚ SMRTI

Náhrada účelně vynaloţených nákladů spojených s léčením  Přiměřené náklady spojené s pohřbem  Náhrada nákladů na výţivu pozůstalých  Jednorázové odškodnění  Věcná škoda 

8. POJMY



Průměrný výdělek- z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v rozhodném období, tzn. v předcházejícím kalendářním čtvrtletí Pravděpodobný výdělek- pokud zaměstnavatel neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů, pouţije se pravděpodobný výdělek, z hrubé mzdy nebo platu, kterého by zřejmě dosáhl Agenturní zaměstnávání- na základě ujednání ve smlouvě o dočasném přidělení zajistí svému zaměstnanci dočasný výkon práce u jiného zaměstnavatele Kvalifikační dohoda-Kvalifikační dohoda musí obsahovat



a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,



b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,



c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání. (§ 143 ZP.)



Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

 

