1. PERIODIZACE OD 9. ST. DO 1848

1. PERIODIZACE OD 9. ST. DO 1848 • • • • • • • •

na území býv. Sámovy říše kolem r. 830 vznik Velkomoravské říše – Mojmír I. zakladatel klíčová vztah s Franckou říší, tribut pacis Rastislav – žádost do Byzance – křesťanská mise Cyril a Metoděj 863 880 Industrae tuae – papež Jan VIII. – založeno moravské arcibiskupství, nakrátko slovanská liturgie centralizovaná říše v čele s knížetem, poradní orgán – shromáždění velmožů hradská správa, župy, v čele župan pr. památky: Nomokánon, Zákon sudnyj ljudem zánik 906 po nájezdu Maďarů

• • • •

9. – 11. st. – raně feudální přemyslovský stát Bořivoj I, za Boleslava I. vznik „státu“, největší rozmach Břetislav I. expanzivní politika – vyvraždění Slavníkovců, Vršovců feudální rozdrobenost, hierarchizace společnosti (tři řády – šlechta, poddaní, duchovenstvo) hradská správa, ve 12. st. reforma Jindřicha Zdíka à oddělování světské a církevní moci

• • • • • • • •

vrcholný feudalismus a počátky stavovského státu – pol. 12. st. rozsáhlá kolonizace, rozvoj měst à diferenciace společnosti závislost poddaných na šlechtě vztahy mezi šlechtou a panovníkem založeny na lenním systému od pol. 13. st. rozmach měst – oslabení moci panovníka vznik zemského sněmu = vrcholný stavovský orgán inaugurační diplomy – jimi Jan Lucemburský posílil moc šlechty (osvobození od daní atd.) právní partikularismus – obecné právo zemské + městské, kanonické, horní... obyčejové právo začínají doplňovat různé legislativní akty

• • • • • •

doba husitská ekonomická krize, mor atd. (14. st.), politická krize za Václava IV. rozhodující města a rytířstvo Boží zákon – nadřazen církevnímu i světskému právu Žižkův vojenský řád (1423) 1421 – na sněmu v Čáslavi Čtyři artikuly pražské v Basileji přijata kompaktáta – uznání nejzákladnějších požadavků

• • • • • • •

stavovská monarchie vliv stavů vzrostl za husitských válek, vrchol za Jagellonců znovuupevnění feudalismu, rozhodujícím orgánem sněmy 1500 Vladislavské zřízení zemské – upevnění moci stavů s nástupem Habsburků centralizace, rekatolizace šmalkadská válka, první stavovské povstání (potlačeno) Matyáš à druhé stavovské povstání, potlačeno 8.11. 1620 na Bílé hoře 30tiletá válka, koncem 17. století rozvoj, manufaktury ve městěch, stále nevolnictví

• • • •

Habsburský absolutismus 1740-1790 osvícenství – úsilí o modernizaci, 1781 zrušeno nevolnictví úplným koncem 18. st. Leopoldská restaurace, snaha vylepšit postavení č. zemí v rámci Rakouska panovnické samovládí, profesionální byrokratický aparát, silná centralizace a germanizace policejní absolutismus

1

2. PERIODIZACE 1848 – 1918 • • • • • • • • • • •

„jaro národů“ – snahy o přechod ke konstitučnímu režimu Pillersdorfova (dubnová) ústava kroměřížský návrh Stadionova ústava po porážce obnovení absolutistismu – Alexandr Bach – tuhá centralizace, armáda, policie, četnictvo v ekonomické oblasti liberalizace zrod moderního právního řádu 60. léta – Říjnový diplom, pak Schmerlingova ústava – prohlubování demokratických reforem b. u Sadové à 1867 dualizace – Předlitavsko, Zalitavsko 1868 – Česká deklarace – snaha o č.-r. vyrovnání – nevyslyšeno fundamentální články – taky ne

3. PERIODIZACE 1918 – 1945 • do 1938 – První republika – Rašínova recepční norma z. 11/1918– pr. kontinuita s rak. právem • v listopadu 1918 Prozatimní ústava • 1920 nová ústava – dotvoření čsl. správy, stabilizace ekonomiky, prohloubení demokracie • snaha o unifikaci práva • 30. léta nástup fašismu, v pohraničí Henleinova SdP • mnichovský diktát – do zřízení protektorátu tzv. druhá republika • v Londýně působila exilová vláda – dekretální pravomoc prezidenta • druhým zahraničním centrem odboje Moskva 4. PERIODIZACE 1945 – 1992 • • • • • • • • • •

kromě Podkarpatské Rusi po porážce Německa předmnichovské hranice program poválečné obnovy – Košický vládní program (zestátnění majetku, potrestání kolaborantů...) v únoru 1948 komunisté přebírají moc – Klement Gottwald à vítězný únor právnická dvouletka ústava 9. května – Beneš odmítl a abdikoval 50. léta – politické procesy, přeměna společnosti na beztřídní 1960 socialistická ústava – čl. 4. snaha o socialismus s lidskou tváří – Brežněv nesouhlasil – 1968 invaze vojsk Varš. smlouvy – normalizace (G. Husák), taky federalizace Československa sametová revoluce 1989 – OF a VpN 1.1.1993 – ČR a SR, začleňování do evropských integračních celků orientovaných západně

5. Č. STÁT A JEHO MEZINÁRODNÍ POSTAVENÍ VE STŘEDOVĚKU A NA ZAČÁTKU NOVOVĚKU § § § § § § § § §

klíčová soused: Svatá říše římská (měla být svazek všech křesťanů) č. panovníci se nechtěli začlenit, č. stát považovali za své patrimonium buď jsme platili tribut pacis nebo odráželi nájezdy udělení královského titulu č. knížatům – Rex imperator in regno suo. – univerzální moc krále 1212 Zlatá bula sicilská – udělil Fridrich II. Štaufský P.O. I. – dědičnost trůnu pro nástupce, potvrzuje suverenitu č. království velký rozmach za P.O.II., koncem 13. st. č. král uznán jako kufiřt na počátku 14. st. Václav III. získává titul uherského a polského krále izolace za husitských válek, pak mírový projekt Jiřího z Poděbrad, pak Jagellonci Habsburkové – začleňování do jejich systému držav – definitivně porážkou stavů na Bílé hoře, formálně v Obnoveném zřízení zemském 1627-28 2

6. SOCIÁLNÍ STRUKTURA Č. SŘEDOVĚKÉ SPOLEČNOSTI A JEJÍ ODRAZ V PRÁVU § § § § § §

§

§ § §

vývoj srovnatelný se zbytkem střední Evropy stavy vs. závislé obyvatelstvo šlechta – iudicium parium – právo na soud sobě rovných městské právo z velké části přeneseno (magdeburské, švábské) právní partikularismus – teritoriální a statusový, pr. systém zejména podle vrstvy zemské právo – postavení šlechticů – zvykové doplňované panovníkem (př. Dekreta Břetislavova) - nálezy zemského soudu a usnesení zemského sněmu – zapisováno do zemských desek - pokus o ucelenou kodifikaci – Maiestas Carolina - pr. knihy – soukromá sepsání práva (Kniha Rožmberská, Práva zemská česká Ondřeje z Dubé) - inkolát – označení příslušnosti mezi šlechtu, pr. nabývat deskové statky městské právo – v každém městě do značné míry autonomní - udílena privilegia - kodifikace: Kniha písaře Jana, Koldínova Práva městská království českého pozemkové vrchnostenské právo – upravuje vztahy mezi vrchností a poddanými i mezi poddanými navzájem – zpravidla obyčejové, vrchnost nad poddanými vykonává soudní pravomoc kanonické právo – pro preláty, základem Corpus iuris canonici duchovní: privilegium fori (jen církevní soudnictví), p. immunitatis (ne dávky a poplatky), ne vojna, ne odúmrť

7. ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY A INSTITUCE Č. STÁTU DO R. 1526 • • • • • • • • • •

panovník, družina velmožů shromáždění velmožů = dvorské sjezdy královská kancelář – nejvýznamnější panovnický úřad – vedl kancléř, veškerá písemná agenda, udělování královských majestátů atd., později přejmenována na Českou dvorskou kancelář královská rada – političtí rádci panovníka (po 1526 nahrazena tajnou radou) stavovské sněmy – vrcholný orgán – hlavní = zemské sněmy – shromáždění šlechty a duchovenstva, posléze i měst (od 13. st.) – jednotlivé stavy v oddělených kuriích v době husitských válek zemský sněm nejvyšším zemským orgánem generální sněm zemí Koruny české – delegáti ze zemských sněmů zemský soud – nejvyšší soudní orgán – podléhali mu šlechtici a deskový majetek – formálně předsedal panovník, ale nechal se často zastupovat nálezy zanášeny do zemských desek královský mincmistr – dodržování horních zákonů a správa mincovního regálu

8. PRAMENY STŘEDOVĚKÉHO Č. PRÁVA DO ZAČÁTKU 17. ST. § § §

§ § § § §

zprvu obyčeje, pak plus legislativní akty panovníka (nejstarší ústně) – Výsady Boleslavovy, Dekreta Břetislavova (proti pohanským zvykům v zemi) Statuta Konráda Oty – kodifikace obyčejového práva pr. knihy – soukromé, nicméně často vážené a užívané – Kniha Rožmberská (13./14. st – nejstarší příručka procesního práva), Práva zemská česká Ondřeje z Dubé (14./15. st.), O právech, súdiech a dskách země české knihy devatery (15./16.st.) Morava: Kniha Tovačovská, Kniha Drnovská městské právo: Kniha písaře Jana, Práva městská království českého (Koldín) zemský soud – jeho činnost vytvářela právo – obecné nálezy (volné nalézání práva) – zapisovány do zemských desek, fakticky precedent landfrýdy – mír, pořádek, bezpečnost Kodifikace: Horní zákoník Václava II. – podmínky pro těžbu a zpracování stříbra 3

§ §

1355 Maiestas Carolina – měl zastavit rozpínavost šlechty, omezení její libovůle při stanovování trestů za různé přestupky, každá odúmrť (i poddanská) měla padat na krále – zákoník zamítnut, Karel řekl, že shořel 1500 Vladislavské zřízení zemské – významné omezení královské moci, kr. města nejsou rovnocenným partnerem šlechty, starobylá ustanovení – efekt jakoby kodifikace starého dávného práva, posílení šlechty na úkor měst i panovníka

9. SYSTÉM Č. STŘEDOVĚKÉHO PRÁVA NA ZAČÁTKU 17. ST.

•

právo zemské, městské, církevní právní partikularismus – středověk neznal jednotný právní řád právo domácího původu (zemské právo) vs. právo přinesené z ciziny (městské, ius theutonicum – německé, lenní) personalita práva

• •

Systém práva stavovské monarchie: obecné právo – zemské partikulární práva – městská, pozemkově vrchnostenská, kanonické, horní, lenní, viničné

• • •

• •

učená práva – kanonické, římské: vyučována na univerzitách, pronikala do národních – romanizace právního myšlení, recepce římského práva Národní právo - právní obyčeje, vlastní společnosti, tyto obyčeje byla velice pozvolna schopna měnit soudní praxe; právo měnit ho měli šlechtici (vykonávali soudní praxi – chránili si právo „volně nalézat právo“ – nefungovalo to jako precedenty), nebyli proto ochotni na toto právo rezignovat a proti snahám panovníka(ků) sepsat právo se šlechta ostře vyhraňovala – nechtěli přijít o výsadu nevázanosti zákonem ve výkonu soudní praxe – proto odmítnutí Maiestas Carolina 1355

10. ZEMSKÉ A MĚSTSKÉ PRÁVO (POVAHA, NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRAMENY)

• • • •

• •

zemské právo postavení příslušníků šlechty, postavení a vzáj. vztahy st. orgánů dlouho obyčejové, pak panovník doplňováno nálezy zemského soudu a usneseními zemských sněmů – zapisovány do zemských desek zemské desky – průběh soudního jednání před zem. soudem, převody vlastnictví - větší zem. desky – manipulace se svobodným majetkem, dluhy větší než 100 kop grošů - menší zem. desky – trestněprávní agenda soudu, menší dluhy - desky památné – od 15. st. – prozatímní zápisy co má být projednáno, později sněmovní usnesení a obecné nálezy – významný pramen pr. zemský soud – nejvyšší šlechtické soudy, volně nalézat právo, předsedal panovník (nebo se dal zastupovat), jednání řídil zemský sudí, přísedící šlechtici, 3 stadia – půhon, líčení pře, exekuce byl i menší zemský soud – méně hodnotné spory

kodifikace pr. knihy – Kniha Rožmberská Vladislavské zřízení zemské – první oficiální kodifikace Ordo iudicii terrae – po nepřijetí Karlova Majestátu Práva zemská česká Ondřeje z Dubé O právech, súdiech a dskách země české knihy devatery – Viktorin Kornel ze Všehrd – kritika poměrů

• •

městské právo vlivy z Německa předpokladem samotné existence města – privilegia – obvykle udíleno právo už existujícího města – filiace městského práva 4

• •

• •

několikastupňová hierarchie, nejvýše Magdeburg, Norimberk 2 okruhy vývoje městského práva sasko-magdeburský – Sachsenspiegel – Litoměřice, Olomouc švábsko-norimberský – Schwabenspiegel – Staré město pražské, Brno pr. dotvářeno usneseními městské správy a rozsudky městského soudu (ústní proces, drobnější spory rychtář, závažnější konšelé; od r. 1458 v Praze apelační soud) jednotlivá privilegia – ius iudicii, trhové, várečné, hrdelní, horní...

kodifikace Kniha písaře Jana Knihy práv městských od Brikcí Kouřimského – časté použití, ale neoficiální Práva městská království českého – Pavel Kristián z Koldína – oficiální kodifikace – výtah: Krátká summa 11. ZÁKLADNÍ RYSY SOUKROMÉHO PRÁVA DO 17. ST. • • • • • • • • • • •

pr. obyčejové, sebráno v pr. knihách, zejména o městském právu, subsidiárně pr. římské postavení jedince dáno soc. vrstvou, zletilostí (12,14, Koldín 15, 18), ctí (povolání, protipr. činy), pohlavím (spíš ve veřejném životě)... manželství – nerozlučný svazek mezi mužem a ženou, od ní vyžadována poslušnost a věrnost, institut jitřního daru, nezletilé děti od otcovskou mocí, pr. úkony za ně činil otec majetková práva – vlastnictví a držba; základní – teorie děleného vlastnictví – vrchní a užitkové, zejména léna, služebnosti – reálné a osobní nedíl – spoluvlastnictví pokrevně příbuzných závazkové právo rozpracováno nejvíce městským právem, římskoprávní systematika (Koldín: obligace verbální, konsenzuální, reálné) pracovní právo – smlouvy čelední, tovaryšské, učednické – poslední 2 typy upravovaly cechovní předpisy dědické právo se v předhusitské době nerozvinulo, neznali testament ani univerzální sukcesi donationes pro anima od Statut Konrádových (1189) mohly dědit i dcery, když nebyli synové manželka nemá dědické právo k majetku manžela, ale vdovské věno

12. ZÁKLADNÍ RYSY VÝVOJE TRESTNÍHO PRÁVA DO 17. ST. § § § § §

zezačátku nebyla neobvyklá svémoc, od 14. st. až na výjimky zákaz trestní řízení zahajováno na základě soukromé iniciativy, akuzační – soudce nestranný rozhodčí, po celou dobu řízení možnost vyrovnání smírčí smlouvou delikty byly formulovány až v kodifikacích 16. st. – vzpoura, rouhání, smilstvo, usmrcení, krádež... celá řada trestů, primárním účelem represe důkazní prostředky – racionální (přísaha) a iracionální (ordály, tortura – u hrdelních zločinů, ne šlechta, těhotná žena, nedospělý)

13. STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ 1618-1620 A DŮSLEDKY, MEZINÁRODNÍ POSTAVENÍ A ÚZEMNÍ ZTRÁTY ZA ABSOLUTISMU §

§ §

§

1618 – vyvrcholení sporů mezi šlechtou a Matyášem – omezování šlechty, rekatolizace (v rozporu s Rudolfovým Majestátem 1609) – zaslání stížnosti – odmítl jako neoprávněnou à koncem května třetí pražská defenestrace – místodržící a písař vyhozeni z okna ustanovena vláda třicetičlenného direktoria v létě 1619 se sešel generální sněm zemí koruny české a přijal Českou konfederaci – stavy zřizují volební monarchii, panovník volen generálním sněmem a odpovědný stavům, právo branného odporu, dodržování práva měl hlídat 30tičlenný sbor defensorů, výrazně evangelické zaměření v srpnu sesazen Matyášův nástupce Ferdinand II. a stavy si zvolily Fridricha Falckého 5

§

porážka stavů na Bílé hoře 1620, povstalci zčásti do emigrace, 27 českých pánů popraveno 1621

§ § § §

ztráty za absolutismu: ztráta Horní a Dolní Lužice (přiděleny Sasku) – byla válka a z potřeby peněz Lužice zastaveny za Marie Terezie jsme přišli o Slezsko panovník upevnil svou moc a oslabil stavovské pravomoci rekatolizace, do země se vracejí jezuité

14. OBNOVENÁ ZŘÍZENÍ ZEMSKÁ • • • • • • • • • • •

rozsáhlá kodifikace zemských práv – v Čechách 1627, na Moravě 1628 vydána bez souhlasu sněmu na základě vítězství v „občanské válce“ nad stavy Ferdinand II. Štýrský potřeboval upevnit svou vojenskou i politickou moc, utužit katolictví, oslabit stavy soukromého práva se téměř nedotýkalo Habsburkům garantováno právo na český trůn zemským sněmům pouze dílčí úkoly – výběr daní, otázka změn hranic, do r. 1713 volba panovníka, nebyl-li mužský potomek... na sněmu jako první stav zasedalo duchovenstvo jediným povoleným náboženstvím katolictví organizace soudnictví – ústní proces nahrazen písemným, omezení svrchovanosti zem. soudu – nově možnost odvolat se k panovníkovi v trestním právu zahájení řízení ex offo jakoby „jazyk německý zrovnoprávněn s českým“ – úřední jazyk němčina, fakticky češtině nadřazena zemské úředníky jmenuje pouze panovník

15. ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY HABSBURSKÉHO SOUSTÁTÍ A SPRÁVA ZEMSKÁ, KRAJSKÁ, MĚSTSKÁ A PODDANÝCH ZA FEUDÁLNÍHO ABSOLUTISMU • • • • • • • • • •

• • •

•

neomezená moc panovníka likvidace stavovství à přeměna na byrokratický aparát pobělohorská doba – omezení moci stavů, jasné centralizační tendence, formování byrokratického aparátu – v čele vídeňské úřady společné orgány Koruny české zrušeny nebo začleněny do rakouského systému zejména v průběhu 18. st. velmi časté změny panovník – nedotknutelný, nesesaditelný, neodpovědný, měl k ruce byrokratický aparát Pragmatická sankce 1713 – dědění č. královského titulu i titulů ostatních zemí v habsburském rodě i po ženské linii – vyloučení volby panovníka stavy Marie Terezie a Josef II. v čele státu i de facto, později František II. a Ferdinand V. pod vlivem svých úředníků – Metternicha a hraběte Kolowrata veřejná správa – tajná rada, dvorská komora, dvorská vojenská rada tajná rada – všeobecný poradní sbor panovníka bez rozhodovací pravomoci, postupně nárůst vlivu, agenda zejména mezinárodních styků a zahraniční politiky, ale i osobní záležitosti panovníka, přezkoumávání usnesení dvorské vojenské kanceláře a dvorské komory; zrušena za Marie Terezie a nahrazena státní radou dvorská komora – správa financí dvorská vojenská rada – péče o vojenské sbory a válečné prostředky, za Marie Terezie rozdělení na správní, soudní a ekonomický department za osvícenských panovníků rozsáhlé správní reformy – 1749 Haugwitzova reforma – centralizace správy, zbavení vlivu stavovských korporací, dosazení odborně vzdělaných úředníků – Čechy 16 krajů, Morava 6, Slezsko 2 orgány zemí koruny české – přestal se svolávat generální sněm, nejvýznamnějším úřadem Česká dvorská kancelář – něco jako ministerstvo pro správu zemí koruny české, roku 1624 přesunuta do Vídně,

6

• • • • •

1762 nahrazena Spojenou česko-rakouskou dvorskou kanceláří, její soudní kompetence převzal Nejvyšší soudní úřad krajská správa – v čele krajů 2 hejtmani, za vlády osvícenských panovníků jen jeden a nárůst pravomocí – proto profesionální výkonný a pomocný aparát, za Josefa II. nové rozdělení a uspořádání krajů městská správa v habsburské monarchii se stírají rozdíly mezi středověkými městy, panovníkovu moc reprezentují rychtáři, nad městy dohled krajští hejtmani Josef II. – Praha spojena v jeden celek řízený magistrátem v čele s primátorem, jednotné policejní ředitelství města se dělila na větší (profesionalizovaný magistrát), menší (městská rada a magistrát), ostatní (purkmistr, často neměla soudce)

16. REFORMY OSVÍCENSKÉHO ABSOLUTISMU – PODDANÍ, CÍRKEV, BERNĚ, SOUDY

§ § § §

§ § § § § §

§ § § § § § § § §

§

poddaní snaha o rozšíření daňových povinností vrchnosti nejvýznamnější robotní patenty: 1775 Tereziánský robotní patent – obyvatelstvo do 11 tříd podle rozlohy obhospodařované půdy, pevně stanovena délka robotního dne 1781 Patent o zrušení nevolnictví – Josef II., ruší závislost venkovského obyvatelstva na vrchnosti, možnost se z poddanství vykoupit, nárůst vzdělanosti a podnikání církev za M.Terezie tzv. amortizační zákony – omezení nabývání majetku církví, uložení povinnosti vedení matrik 1777 důvěrný patent – zákaz nucení nekatolíků do katolických obřadů 1781 toleranční patent – zrušení výlučného panství katolického vyznání 1783 manželský patent – odňal církvi možnost soudit manželské spory berně berní rula – první soupis půdy z poloviny 17.st. – přepracování: tereziánský katastr Josefínský katastr – soupis veškeré půdy říše, poddanské i panské bez rozdílu, rovné zdanění – implementace zastavena; předpokládal zřízení katastrálních obcí – výběr daní – základ úz. správy až do 1945 soudy oddělování soudnictví od státní správy, hierarchické uspořádání soudní soustavy profesionalizace výkonu soudnictví začíná se rozvíjet věcná příslušnost soudů pravomoc soudit hrdelní zločiny odňata mnoha soudům – jen 24 měst, byl tam syndikus (právník) vedle těchto 24 měst i 3 soudy pro privilegované obyvatelstvo nová soustava, v podstatě 3-instanční za Marie Terezie zřízeny apelační soudy v Brně a Praze 1749 zřízen Nejvyšší soudní úřad – nejvyšší soudní instance, byl jen kasační 1783 Josefínská soudní reforma – za Josefa II. částečné oddělení civilního a trestního soudnictví, kodifikace civilního a trestního řízení – místní soudy, zemské soudy (privilegované stavy), magistrátské (=městské), patrimoniální (poddaní) – apelační soudy v Praze a v Brně – Nejvyšší soudní úřad ve Vídni 1787 druhá soudní reforma – oddělení civilních a trestních soudů – kriminální soudy – vrchní kriminální soudy

7

17. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ABSOLUTISTICKÉHO PRÁVA – PRAMENY, SYSTÉM, PUBLIKACE PŘEDPISŮ § § § §

§ § § § §

psané právo vytlačuje středověké obyčeje, nastupuje unifikace zákonodárná moc sněmů omezena na minimum, svěřena panovníkovi v tereziánské době vítězí snaha o unifikaci česko-rakouského práva základním předpisem pro země Koruny české Obnovené zřízení zemské, v městském právu dlouhou dobu Koldínova Práva městská království českého sbírky pr. předpisů: Codex Ferdinandeo-Leopoldino-Josefino-Carolinus – shrnutí zákonodárství od Ferdinanda IV. Úplný výtah všech v království českém na konci 18. st. stávajících zákonů - sbírky předpisů s platností česko-rakouskou Rakouský kodex abecedně seřazený Sbírka od roku 1600 do 1740 vydaných nejvyšších zákonů Sbírka císařsko-královských zákonů a nařízení – Kropatschova sbírka 1740-1780

§ § § §

za Josefa II. začaly vycházet celostátní sbírky: Sbírka justičních zákonů – úprava činnosti soudců a pr. vztahy řešené před soudními orgány Sbírka politických zákonů – normy týkající se správních činností obě oficiální sbírky nahrazeny po roce 1848 Říšským zákoníkem (předpisy celé monarchie) a Zemským zákoníkem (jednotlivé země)

§ § §

Constitutio Criminalis Josephina – trestní zákoník Josefa I. Constitutio Criminalis Theresiana 1811 ABGB

18. KODIFIKACE TRESTNÍHO PRÁVA A PROCESU ZA ABSOLUTISMU (DO 1848) • • • • • •

jako první odvětví vůbec se konstituovalo rakouské trestní právo výrazný represivní prvek – kruté tělesné tresty po Bílé hoře – Koldínova Práva městská království českého, zemské právo v OZZ Josef II.: pokusil se zrušit trest smrti, prosadil presumpci neviny byla za něj vybudována skoro nezávislá soudní soustava uzákoněno právo na odvolání

•

1707 – Constitutio Criminalis Josephina - první samostatný trestní zákoník vydaný v českých zemích, zabývá se hlavně procesem - pro stíhání deliktů ex offo zavedl inkviziční proces - v případě soukromé žaloby akuzační řízení

•

1768 – Constitutio Criminalis Theresiana - jednotný česko-rakouský zákoník, pro celé Habsburské soustátí kromě Uher - represivní tresty, presumpce viny - vágní skutkové podstaty – prostor pro libovůli soudců - tortura – přesně popsaný průběh – zakázána 1776, často trest smrti

8

trestní předpisy z dob Josefa II. – poprvé rozdělení na hmotnou a procesní část §

1787 – Všeobecný zákoník o zločinech a způsobu jejich trestání - zásada zákonnosti - 2 části: O provinění a trestech hrdelních, politických - opuštěna tortura, trest smrti jen u nejtěžších zločinů - částečně snaha o převýchovu pachatele - polehčující a přitěžující okolnosti - i pokus o t.č. trestný - přednosti: přehlednost, legislativnětechnické zpracování, srozumitelnost

§

Trestní (hrdelní) řád - důsledný písemný inkviziční proces - soudci výlučně právníci

§

1803 – Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích – od Františka II. - „policie“ = veřejný pořádek; dohromady hmotná i procesní část - přehledný, formulačně přesný, nekasuistický - výslovně stanovil, že podmínkou trestnosti je zlý úmysl pachatele - část o zločinech (smrt oběšením nebo žalář), část o přestupcích (vězení, peněžité tresty, bití atd.)

19. KODIFIKACE OBČANSKÉHO PRÁVA A CIVILNÍHO PROCESU ZA ABSOLUTISMU (DO 1848)

• • • • • • • • • • • •

v pol. 18. st. rozhodla Marie Terezie o vytvoření Codexu Theresianu – kodifikace tradičního č. práva + předpis z dob absolutismu – kasuističnost a nevhodná forma vedla k vrácení na přepracování, pak úplně konec prací za Josefa II. – Všeobecný občanský zákoník přirozenoprávní koncepce po Josefově smrti pokračovaly práce – Karel Martini, Franz von Zeiller, dokončen 1796 na zkoušku vyhlášen v Západní Haliči, 1811 vyhlášen patentem – ABGB neplatil v Uhrách (tam stále obyčejové feudální právo – až do poloviny 19. století) přirozenoprávní vlivy vychází i z recipovaného římského práva, v manželské oblasti z kanonického 1502 paragrafů – úvodní část + 3 díly (práva osob, práva věcná, společná práva osobní a věcná) inspirací osvícenské ideje zůstalo dělené vlastnictví vlastnictví a držba – řádná a neřádná u nás platil až do 1950, zrušen v rámci právnické dvouletky

•

obchodní zákoník 1863 – vznik obchodních spol., družstev, a.s., k.s., s.r.o., v.o.s., 1875 v Praze zřízena burza

•

20. STÁTOPRÁVNÍ UDÁLOSTI ROKU 1848 (V RÁMCI MONARCHIE, V RÁMCI Č. ZEMÍ) § § § § § §

zrod moderního státu, likvidace feudálních přežitků 1. vydána Bratislavská marcová ústava v Uhrách povstání ve Vídni – Ferdinand V. přislíbil přechod ke konstitucionalismu – odvolán Metternich ustavena vláda v čele s hrabětem Františkem Kolovratem, z dvorských úřadů a komor ministerstva v dubnu přijata Pillersdorfova ústava – nikdy však nevstoupila v platnost – volby bez cenzu à říšské shromáždění měla utlumit revoluci, ale ještě víc situaci vyhrotila – nedemokratická, horní sněmovna připomínala feudální sněmy 9

§ § § §

§ § §

§

zrušení poddanství (za náhradu – 3 části), panovníkem prosazeno, že zákony říšského sněmu jím musí být potvrzeny neklid ve Vídni à přesun sněmu do Kroměříže – nový návrh ústavy (oddíl obč. práv: Rieger) – nevyhlášena -- počátek parlamentarismu u nás císař František Josef I. vyhlásil Stadionovu ústavu (taky ale nebyla realizována) a dal sněm rozehnat v českých zemích: v březnu Praze se konstituuje Svatováclavský výbor, základní politické požadavky obsahuje první pražská petice (zrovnoprávnění češtiny, svoboda tisku) – panovník nepřijal celou à druhá pražská petice panovník přislíbil zřízení zemského sněmu, zrovnoprávnění češtiny, zrušení roboty volby vypsány na začátek června, ale nikdy nebyly a zemský sněm nebyl svolán, povstání v Praze bylo potlačeno a mezitím konstituované české orgány začaly být znova ignorovány/potírány, vojenská diktatura na Moravě klidnější vývoj – sešel se stavovský zemský sněm, vypracoval volební řád, podle toho zvolen nový sněm i s velkostatkáři – zrušení roboty a naturálního desátku – proti tomu se feudálové odvolali k císaři deklarovali odpor ke státoprávnímu spojení s českým královstvím

21. STADIONOVA ÚSTAVA 1849 A ZNOVUOBNOVENÍ ABSOLUTISMU • • • • • • • • • • • • • • • •

po jejím přijetí rozehnán kroměřížský sněm nikdy formálně nenabyla účinnosti byla centralistická, měla 16 částí, 123 paragrafů monarchie označena za jednotné mocnářství, které tvoří celní a tržní unii – měla platit i v Uhrách trůn císaře dědičný v duchu pragmatické sankce široké pravomoci císaře – vyhlašovat válku, zákony... říšský sněm měl být dvoukomorový – horní komora volena zemskými sněmy, dolní přímo těmi, kdo prošli censem (to by byli nejbohatší) poradní orgán panovníka – říšská rada moc výkonnou má císař skrz jednotlivé ministry zřízen Říšský soud – charakter ústavního soudu katalog občanských práv – neplatil pro Uhry, většinu práv možno dočasně suspendovat svoboda víry, svoboda slova a tisku, domovní právo, náboženství a pohybu; sdružovací jinými předpisy zrušena Silvestrovskými patenty 1851 – zakotvení absolutistického systému, likvidace konstitučního 3 dokumenty .. patent rušící ústavu (ale potvrzení rovnosti občanů a zrušení roboty), patent rušící občanská práva, kabinetní list Zásady pro organická zařízení – základní uspořádání státu zavedena trojstupňová správa v zemích, první instance soudnictví provázána se st. správou, v trestních věcech zaveden st. zástupce dokument také přenesl platnost občanského a trestního zákoníku do Uher

22. VÝZNAM BACHOVSKÉHO ABSOLUTISMU PRO VYTVÁŘENÍ ZÁKLADŮ MODERNÍHO ST. MECHANISMU A PR. ŘÁDU § § § § § § §

vytvořil se moderní systém státní správy soudy odděleny od státu školská, armádní, četnická reforma Bachův absolutismus – 1851-1859, právně zakotven Silvestrovskými patenty páteří systému – ozbrojené složky – armáda, policie, tajná policie, četnictvo v ekonomické oblasti liberalizace, položeny základy kapitalistické ekonomiky trestní právo – přijat nový trestní zákoník (zločiny, přečiny, přestupky, liberální zásady, zákaz retroaktivity; jasné formulace, odstupňován deliktů podle nebezpečnosti, přesné vymezení trestu) i trestní řád (písemná forma řízení) 10

§ § § §

výpraskový patent – upravoval řízení o přestupcích před policejními orgány – dal jim jistá práva živnostenský řád – snaha o liberalizaci ekonomiky, živnosti děleny na osobní (svobodné a koncesované) a reálné, koncesované vymezeny taxativně málo povinností zaměstnavatele horní řád – odstranil tradice feudálního horního práva

§

boom podnikání se nedal zvládat, hlavně v daňové oblasti à krize

23. OBNOVENÍ ÚSTAVNOSTI V LETEC 1860-1861 (S OHLEDEM NA POMĚRY NA SLOVENSKU) • • • • •

• • • • • • • • •

v roce 1859 krize neoabsolutismu, armáda poražena u Magenty a Solfrenia, Bach odvolán svolána rozmnožená říšská rada vydán Říjnový diplom císař se vzdává absolutismu, garantoval zvláštní práva Uher + obnova pův. uherského práva (platilo tam obyčejové právo) judexkuriální konference – zabezpečovala kontinuitu uherského právního řádu (co z uh. a co z rak. bude platit) à výsledkem Dočasná právní pravidla à téměř bezvýhradně platilo staré uherské právo, z rakouského převzat např. horní řád 1860 nastupuje jako ministerský předseda baron Schmerling Schmerlingova ústava – 3 patenty s přílohami byla první realizovaná = počátky konstitucionalismu na našem území program obnovy konstitucionalismu pouze pro Předlitavsko Říšská rada – Poslanecká sněmovna, Panská sněmovna, jejich usnesení potvrzoval císař mohla se scházet i v širší podobě – s uherskými představiteli – ale nikdy se tak nesešla součástí i zemská zřízení a volební řády do 15 zemí, rozsah pravomocí slabý + nerespektování českého historického státního práva à politika pasivní resistence od 1863 1865 sistace ústavy

24. RAKOUSKO-UHERSKÉ VYROVNÁNÍ – MEZINÁRODNÍ A DOMÁCÍ PŘÍČINY, OBSAH, VÝZNAM, ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA UHERSKÉHO PRÁVA § § § § § §

1866 zásadní konflikt s Pruskem, ztráta Lombardie a Benátska, finanční krize, katastrofální porážka u Hradce Králové – Rakousko nuceno opustit Německý spolek, Prusko hegemonem František Josef I. začal jednat s Gyulou Andrássym – požadavek na dualizaci říše – císař přijal obnovení uherské ústavy, jmenována uherská vláda, císař korunován uherským králem rozdělení celé monarchie na Předlitavsko a Zalitavsko – personální unie s prvky reálné pro výkon společných záležitostí zřízeny delegace – 60 a 60 členů v Předlitavsku zřízení zakotveno jako součást prosincové ústavy, v Zalitavsku zákonným článkem

25. PROSINCOVÁ ÚSTAVA A UHERSKÁ ÚSTAVA (1867)

• • • • •

prosincová ústava vydaná těsně před vyrovnáním na Předlitavsku konzervuje stav prakticky až do války nebyla oktrojovaná, schválil ji říšský sněm, byla polylegální – několik ústavních zákonů říšské zastupitelstvo – 2 komory – Poslanecká sněmovna (203 poslanců volených nepřímo zem. sněmy) a Panská sněmovna o všeobecných občanských právech – zejména rovnost před zákonem, petiční pr., shrom. a spolčovací, ochrana soukromého vlastnictví

11

• • • • •

• •

•

o zřízení říšského soudu – ve Vídni, měl rozhodovat kompetenční spory mezi jednotlivými orgány veř. moci a porušování ústavou garantovaných subjektivních práv o moci soudcovské – garantoval nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení o vykonávání vládní moci – postavení císaře, zákl. pravidla pro výkon st. správy, kontrasignace ministra o společných záležitostech všech zemí habsburské monarchie – rak.-uh. vyrovnání z., kterým se určuje platnost zákonů uherská ústava obyčejové normy a některé zákonné články doby před 1848 + Bratislavská marcová ústava + další zákonné články – rak.-uh. vyrovnání dvoukomorový Uherský sněm – horní komora šlechtici a duchovenstvo, dolní volena přímo na základě vysokého majetkového censu snaha o trializaci monarchie selhala

26. KONSTITUČNÍ VÝVOJ HABSBURSKÉ MONARCHIE 1848-1918

• • • •

s revolucí 1848 se objevuje požadavek ústav, Ferdinand V. ji přislíbil Pillersdorfova ústava – na jejím základě se sešel říšský sněm princip dělby moci, zákonodárnou moc měl císař s říšským sněmem říšský sněm = Poslanecká sněmovna, Senát součástí byla i část o občanských a politických právech úkolem sněmu bylo připravit novou, protože nebyla přijata zrovna vřele

• • • • •

kroměřížský návrh ústavy méně centralistický dělba moci, svrchovanost lidu, nedílná dědičná monarchie jednotlivé země měly mít částečnou autonomii v záležitostech zemského významu dvoukomorový říšský sněm – Sněmovna zemí, Sněmovna lidu součástí katalog občanských práv – rozsáhlý

•

Stadionova ústava – centralistická Silvestrovské patenty 1851 • •

Říjnový diplom císař se vzdává absolutismu, garantoval zvláštní práva Uher + obnova pův. uherského práva judexkuriální konference – zabezpečovala kontinuitu uherského právního řádu

•

Schmerlingova ústava 3 patenty s přílohami program obnovy konstitucionalismu Říšská rada – Poslanecká sněmovna, Panská sněmovna, jejich usnesení potvrzoval císař mohla se scházet i v širší podobě – s uherskými představiteli – ale nikdy se tak nesešla součástí i zemská zřízení a volební řády do 15 zemí, rozsah pravomocí slabý + nerespektování českého historického státního práva à politika pasivní resistence od 1863 1865 sistace ústavy

•

prosincová ústava nebyla oktrojovaná, schválil ji říšský sněm, polylegální – několik ústavních zákonů – viz předchozí otázku

• • • • •

12

27. VÝVOJ VOLEBNÍHO PRÁVA OD POL. 19. ST. DO ROKU 1918 § § §

§ § § § § § §

§ § § §

70.-90. léta mj. boj za všeobecné volební právo – rakouské volby nebyly rovné principem rakouského vol. práva poplatnický systém – volí ti, kdo platí přímé daně kuriální systém – zejména majetkové, případně profesní hledisko - voliči na základě majetku rozděleni do kurií: velkostatkářská obchodních a živnostenských komor průmyslových měst venkovských obcí voleb se neúčastnili příslušníci ozbrojených složek a ženy volby do zemských sněmů – tři kurie (městská a živnostenská dohromady), ve venkovské nadvakrát (nejdříve volitelé) volby do říšské rady – do Poslanecké sněmovny nejdřív zemské sněmy, v r. 1873 přímá volba 4 kurie, počet poslanců zvýšen na 353 1882 – Taafeho reforma – snížení censu do říšské rady 1896 – Badeniho reforma – zřízena 5. kurie – bez censu 1907 – všeobecné a rovné hlasovací právo, zároveň celé území Předlitavska kromě Haliče rozděleno na volební obvody (v každém 1 poslanec) – „všeobecné“ = zrušení kuriálního systému – dál nemohly ženy a vojáci – ženy u nás poprvé 1919 aktivní vol. právo muži od 24, pasivní od 30 volby do samosprávy – pobytová omezení – volič musel na území pobývat 6 měsíců obecní volby – 3 skupiny podle výše daní okresní zastupitelstva – 4 kurie – velkostatkáři, měšťané, členové městských výborů, starostové venkovských obcí

28. VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ PO ROCE 1848 - za Bacha krystalizace základů moderního soudnictví, navazuje se na Josefa II., odstraňuje se stavovský prvek 1850 Nejvyšší a kasační soudní dvůr – v trestních pouze soudem zrušovacím, soudil kompetenční spory vrchní zemský soud – odvolací od zemského ať už ten byl 1. nebo 2. instance zemské soudy – pro těžké trestní a závažné soukromé věci 1. instance okresní soudy – civilní i trestní věci; okresní sborové soudy – jen trestní věci, ad hoc 1855 – soudy první instance sjednoceny s orgány politické správy Nejvyšší soud – Vídeň 2 vrchní soudy – Praha, Brno zemské (krajinské soudy) smíšené okresní úřady 1867 Nejvyšší soud vrchní soudy – 5tičlenné senáty zemské (Praha, Brno, Opava) a krajské soudy – 1. ins. pro závažnější delikty, jinak odvolací, C – 3čl.s., T – 4čl.s. okresní soudy – rozhodují samosoudci + specializované soudní instituce – živnostenské či patentní soudy + Říšský soud – kompetenční spory a stížnosti občanů na porušení ústavou garantovaných práv + Správní soudní dvůr – přezkum správních rozhodnutí + Státní soudní dvůr – žaloby proti ministrům, kteří porušili zemskou či říšskou ústavu

13

29. ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY VE 2. POLOVINĚ 19. ST. - v západní části monarchie se začala rodit vedle státní správy samospráva - okres – kraj – země – ústředí: moc stupňů, členité, finančně náročné... - vláda se snažila mít důležité otázky pod kontrolou – samospráva kontrolována a ovládána pomocí financí - tomuto typu správy se říká dvoukolejná – navazuje se na feudalismus - tato soustava existovala prakticky do r. 1918 státní správa (zeměpanská) § § §

úkolem bylo realizovat/provádět zákony základy v dubnové ústavě, zrušení poddanství, různé patenty postupně do podoby okres – země – stát

§ §

§

okresní hejtmanství, hejtman musel mít právnické vzdělání hlavně vyhlašování a provádění zákonů, dohled nad matrikami (vedla církev), pošty, telegraf, zdravotnictví, dohled nad církví a školami... Silvestrovské patenty – zvýšen počet okresů, hejtmani nahrazeni okresními představenými, přibyla soudní pravomoc prosincová ústava – opět oddělení soudnictví od správy, snížení počtu okresů, opět hejtmani

§

kraje – dědictví původní správy, 1862 zrušeny

§ §

zemská správa – v Praze, Brně, Opavě vznikla jednotlivá místodržitelství místodržící – např. policie, veřejný pořádek, církevní správa, jmenování nižších funkcionářů

§

samospráva § § § § § § § § § § §

začíná se formovat od 60. let, je to věc jednotlivých zemí četnictvo a vůbec bezpečnost na venkově a policie ve městech byly záležitost státu obce si najímaly ponocné a noční hlídače – ti ale nemohli proti pachatelům zasahovat obecní – obec měla oprávnění mít obecní výbor a představenstvo vlastní (zdravotní péče, správa jmění, mravnostní policie) a přenesená působnost (dílčí soudní úkoly, poštovní záležitosti) okresní zemská samospráva – zemské sněmy – od 1861 voleni v čele zem. sněmu zemský maršálek (Morava a Sl.: zemský hejtman) sněmy moc nezasedaly, proto moc přešla na výkonný orgán: zemský výbor zákonodárná a správní činnost český zemský sněm – německé obstrukce, zemský maršálek rezignoval à panovník vydal tzv. Anenské patenty – sněm rozpuštěn, místo něj zemská správní komise – přímo podřízena panovníku

30. CHARAKTERISTICKÉ RYSY VÝVOJE PRÁVA V ČECHÁCH – 1848-1918 •

• • •

krátce po revoluci kodifikace klíčových předpisů - trestní zákon 1852 – jen hmotné pr., zločiny, přečiny, přestupky, nullum crimen sine lege - zrušení feudálních ustanovení v ABGB... za Bachova absolutismu represivní opatření, v ekonomice liberalizace – živnostenský zákon 1859 prosincová ústava – české politické kruhy chtěly č.-rak. vyrovnání à Česká deklarace, fundamentální články po obnovení konstitucionalismu – několik významných kodifikací: Všeobecný obchodní zákoník 1863, nový trestní i občanský soudní řád

14

31. ČESKÉ POLITICKÉ STRANY VE 2. POL. 19. ST. A JEJICH PROGRAMY • • • • • • • • • • • • • •

vůdčí silou 1848 Svatováclavský výbor (Rieger, Palacký, Sabina) à První pražská petice (shrnutí požadavků české politické reprezentace) v týmž roce založena Národní strana (nejstarší česká p.s.) – Palacký, Riegr, Brauner nástup Bacha – všechna národní hnutí musí ze scény à politika pasivní resistence s rakousko-uherským vyrovnáním otevřená vystoupení, Palacký žádá federalizaci Rakouska v autonomní celky snaha o zviditelnění českých zemí v Moskvě a Paříži 1868 – Česká deklarace – kritika rak.-uh. vyrovnání, autorem Rieger – prohlášení neporušitelnosti, nezadatelnosti, nepromlčitelnosti českého st. práva, požadavek trializace říše fundamentální články = program česko-rakouského vyrovnání – nerealizovány 1874 – rozštěpení Národní strany na staročechy (konzervativní; Palacký, Rieger) a mladočechy (liberální; bratři Grégrové, Sladkovský, Kramář) mladočeši ukončili pasivní resistenci, začali opět zasedat v říšské radě (1878 staročeši taky) drobečková politika – za drobné ústupky prosazování politických cílů (Eduard Taafe – železný kruh pravice; dělal Čechům drobné ústupky) 1880 Stremayrova jazyková nařízení – posílení češtiny – úřední podání česky – odpověď česky rozdělení pražské univerzity na českou a německou 1890 tzv. punktace – koncept rozdělení č. zemí dle národnostních kritérií – mladočeši proti (podpora veřejnosti) à 1891 staročeši prohrávají volby 90. léta – vznik strany agrární (Švehla), katolické, realistické (Masaryk), národní strany sociální (Klofáč; výrazně nacionálně orientovaná), ČSDSD (rovné hlasovací právo pro muže, zákaz dětské práce...)

32. STÁTOPRÁVNÍ PŘEDSTAVY V DOBĚ 1. SVĚTOVÉ VÁLKY • • • • • • • • • •

většina představ austroslavistických katolické strany podporovaly monarchii, radikální státoprávní strany protirakousky orientovány česká politická reprezentace paralyzována – kdo chtěl odboj, musel do zahraničí Masaryk odešel do Ženevy – 1915 první vystoupení Český zahraniční komitét = centrum zahraniční politické reprezentace z něj à v únoru 1916 Česko(slovenská) národní rada, sídlo v Paříži: Masaryk, Dürich, Beneš, Štefánik cíle: prosadit čsl. státnost, seskupovat emigraci, vytvořit vojenské jednotky legie: rota Nazdar ve Francii, v Rusku taky (hlavně b. u Zborova) Francie to nebrala příliš nadšeně Národní rada uznána oficiálně jako budoucí prozatímní československá vláda

domácí situace • • • • • • • • •

Rakousko nastolilo policejní diktaturu demonstrace měly spíš sociální podtext výjimka (je to odboj): Maffie – zpravodajská org., Přemysl Šámal, Karel Kramář, Alois Rašín, Josef Scheiner 1917 zlom – v květnu svolána (Karlem I.) říšská rada, českým poslancům adresován Manifest českých spisovatelů – prosazovali federalizaci říše 6.1.1918 Tříkrálová deklarace českých poslanců – formuluje cíle národně osvobozeneckého boje českého a slovenského národa (text: Rašín) v červenci je obnoven Národní výbor československý – 38 členů, strany podle voleb 1911 v zahraničí krajanské organizace lidé usazení, emigrace a legie charakter podmíněn lokalitou – v Rusku rusofilové atd. 15

• • • • •

v USA názorově mnohem dál, konkrétnější představy 1915 Clevelandská dohoda – vytvoření samostatného st. na federálním principu - ještě ne úplně konkrétní 1918 Pittsburská dohoda – spojení Čechů a Slováků (ti velká autonomie) - poválečný program státoprávního uspořádání ke konci války konstituování okresních a místních národních výborů Masaryk: Washingtonská deklarace – předal Wilsonovi – požadavek úplné samostatnosti ČS, formulovala zásady občanských svobody, vnitřní zahraniční politiky a st. systém budoucího státu – Wilson rak. vládě řekl, že s námi musí jednat – 27. října rakouský min. zahraničí Andrássy poslal odpověď Wilsonovi – Andrássyho nóta – Rak.-Uh. přijímá podmínky kapitulace à 28. října vyhlášení samostatného československého státu ... předsednictvo NV přijalo Deklaraci o čsl. samostatnosti

33. VYHLÁŠENÍ SAMOSTATNÉHO ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU, Z. 11/1918 SB., NÁRODNÍ VÝBORY § § § § § § § § § §

Národní výbor v Praze vyhlásil ČSR 28. října 1918, večer zasedání výboru à recepční norma (vyhlášena později jako zákon č. 11/1918) – je to tzv. 1. ústavní provizorium téhož dne přijato provolání Národního výboru orgánem jednomyslné vůle národa a vykonavatelem svrchovanosti je Národní výbor účel: jako by revoluce vůbec nebyla recepce rakousko-uherského práva – vše prozatím v platnosti à právní a správní dualizace nestanovena forma st. zřízení, přejaty však pochopitelně nebyly ty předpisy, které by odporovaly novému režimu na Slovensku Slovenská národní rada – vznikla 12., 30. října přijata Martinská deklarace – rozchod Slováků s Uhrami a spojení s Čechy na Slovensku všichni úředníci Maďaři à správa absolutně nefunkční síť národních výborů se rozšiřovala – v okresech a obcích – fce mocenského a správního aparátu začátkem prosince většina zrušena

34. ZÁKONODÁRSTVÍ ČS. NÁRODNÍHO VÝBORU, PROZATIMNÍ ÚSTAVA • •

Národní výbor – do přijetí proz. ústavy 38 členů, vrcholný zákonodárný i správní orgán (tj. výkonný) přijal recepční normu

• • • • • •

Prozatímní ústava 37/1918 Sb. přijata koncem listopadu, připravena během doslova několika dní není tam žádný katalog občanských práv měla omezenou platnost, max 2 roky forma státu – vychází se z kontextu, výslovně zakotvena nebyla zakotvení dělby moci, nejvyšší orgány Národní shromáždění, prezident republiky, vláda 4 oddíly:

o národním shromáždění – NV rozšířen na 256 členů podle Švehlova klíče, březen 1919 na 270 (pro Slováky) zasedali jen Češi a Slováci à prakticky české + pár Slováků o presidentu republiky – volilo ho NS, právo veta vůči zákonům NS, k vládním úkonům kontrasignace člena vlády, v případě že neúřadoval, přebírala pravomoci vláda jak se vyhlašují rozsudky – jménem republiky o moci výkonné a nařizovací – sedmičlenná vláda – volilo NS, jemu odpovědná ...v listopadu 1918 zvolen Masaryk prezidentem, 1. vláda s Karlem Kramářem v čele

16

35. STANOVENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH ST. HRANIC A SYSTÉM MEZINÁRODNÍCH MÍROVÝCH SMLUV PO 1. SV. V. § §

§ § § § § § §

složitá etnická situace – nebylo možno takhle určit – dlouho neurčeny hned po vzniku republiky – snaha něm. pohraničních oblastí o odtržení – 4 provincie: Deutschböhmen, Sudetenland, Deutschsüdmähren, Böhmerwaldgau – měly dokonce lehkou domobranu a nějaké orgány; obsazeny čsl. vojskem a připojeny do republiky – odpor nebyl spor o Těšínsko – sedmidenní válka – na nátlak mocností ukončena, pak nová demarkační čára 1919 Versailleská konference – definitivní vymezení st. hranic – z nárokovaných oblastí připojeno částečně Těšínsko, Vitorazsko, Valticko, Hlučínsko a Podkarpatská Rus smlouvy: Versailleská s Německem, Saint-Germainská s Rakouskem, Trianonská s Maďarskem Sévreská smlouva odmítnuta Polskem a spory se táhly Těšínsko – nároky více zemí – z Paříže přišla delegace a udělala čáru připojení Podkarpatské Rusi – malá saint-germainská smlouva, podle ústavy 1920 nedílná část našeho území, v čele guvernér, měl tam být vlastní sněm, ale nerealizováno – zaostalost faktické vymezen hranic – delimitační komise

36. SITUACE NA SLOVENSKU V R. 1918 A JEHO ZAČLEŇOVÁNÍ DO ČSR 1918-1923 • • • • • • • • • •

na začátku války Slovenská strana národní vyjádřila loajalitu Vídni 1918 uvolnění – někteří integrovaní či věznění politici propuštěni à nejdůležitější Vavro Šrobár v Pešti v létě diskuse à měla by být vytvořena SRN – první akt: Martinská deklarace na schůzi v Martině 30.10.1918 – Martinská deklarace – vůle žít v jednom státě s Čechy 40 + později 14 míst v NS Slovákům/Čechům znalým poměrů na Slovensku vytvořeno ministerstvo pro správu Slovenska – v čele Vavro Šrobár rozpuštěny místní a obecní výbory, působnost přešla na komise jmenované vládou Slovenská ľudová strana s Andrejem Hlinkou v čele – proti centralizačním snahám Prahy východní Slovensko – nakrátko maďarská vojska à Slovenská republika rad územní organizace – na celém území republiky měly vzniknout župy, fakticky ale jen na Slovensku

ústava 1920 – republika nedílná a jednotná, jednotné občanství - téhož roku jazykový zákon – čeština a slovenština vedle sebe 37. ÚSTAVA 1920 – 121/1920 § § § § § § § § § §

definitivní čsl. ústava, nahradila prozatímní výsledkem různých kompromisů a vzorů nejvíc vlivu na text Jiří Hoetzel (profesor na UK), duše Antonín Švehla (+ Alfréd Meissner) společně s ní přijat jazykový zákon, volební řád do PS... 3 části: preambule, uvozovací zákon, ústavní listina preambule – vzor ústava USA – My, národ českosl.: vzdělaný, mírumilovný, demokratický, pokrokový národ uvozovací zákon: 10 článků – zákony odporující ústavě jsou neplatné, Ústavní soud (k němu prováděcí př.) Ústavní soud sice 1921 vznikl, ale skoro nefungoval formálně platila až do 1948 – nahrazena ústavou 9. května – fakticky jen do Mnichova ústavní listina – 6 hlav

všeobecná ustanovení – území jednotné a nedílné, hranice měnit jen ÚZ, jednotné občanství moc zákonodárná – NS: PS (300 na 6 let; a21 p30) a S (150 na 8 let, a26 p45), zákaz imperativního mandátu, rozhodování většinou přítomných, ÚZ a válka – 3/5, prezident suspenzivní veto, pokud některá sněmovna nebyla ustavena – 24členný výbor – rozhodnutí podléhala ratihabici moc výkonná – prezident starší 35ti volen NS na 7 let, neodpovědný, taxativně vyjmenovány pravomoci – mj. vrchní velení branné moci, udělování milostí, jmenoval vládu – ta odpovědná PS 17

moc soudcovská – nezávislí soudci, jmenováni trvale, pro celé území ČSR Nejvyšší soud, není zde zmíněn ÚS, ten jen v uvozovacím zákoně práva a svobody, jakož i povinnosti občanů – rozsáhlý katalog, výsady rodu, pohlaví, povolání se neuznávají; osobní, domovní svoboda, listovní tajemství, soukromé vlastnictví – omezit jen zákonem a za náhradu, povinnosti: vojenský výcvik, poslechnout povolání k obraně státu ochrana menšin národních, náboženských a rasových – všichni rovni, právo na výuku v jejich jazyce, je-li menšina značně početná 38. ÚSTAVNÍ VÝVOJ V LETECH 1918-1939 • • •

recepční zákon z. 11/1918 – kontinuita s rakouským právem Národní výbor – do přijetí proz. ústavy 38 členů, vrcholný zákonodárný i správní orgán (tj. výkonný) první úkol Národního výboru – přijmout ústavu

• • •

Prozatimní ústava 37/1918 Sb. neřešila nic než ty orgány, platnost max na 2 roky zakotvení dělby moci, nejvyšší orgány Národní shromáždění, prezident republiky, vláda v listopadu 1918 zvolen Masaryk prezidentem, 1. vláda s Karlem Kramářem v čele

•

1920 definitivní ústava + lze zahrnout zejména ústavní dekrety prezidenta republiky, některá nařízení Slovenské národní rady

• • •

• •

27. října 1938 Opatření Stálého výboru o zániku mandátů některých členů NS: Stálý výbor – protiústavně – zbavil mandátu poslance a senátory z území, která připadla sousedním státům Ústavní změny zavádějící Česko-Slovensko provedlo NS schválením ústavního zákona o autonomii Slovenskej krajiny, a ÚZ o autonomii Podkarpatské Rusi 15. prosince 1938 zmocňovací zákon – o zmocnení ku zmenám ústavnej listiny a ústavných zákonov republiky Česko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariaďovacej: umožňoval po dva roky prezidentovi vydávat dekrety se silou ústavního zákona a vládě vydávat nařízení se silou zákona v prosinci 1940 bylo nařízením Říšského protektora toto oprávnění vlády prodlouženo 16. března 1939 přijat Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava

39. VÝVOJ A PRÁVNÍ ÚPRAVA ORGANIZACE ÚZEMNÍ SPRÁVY V PRVNÍ REPUBLICE § § § § § § § § § § § §

recepční norma; dosavadní správní orgány podřízeny Národnímu výboru obrovský problém zřízeno dvanáct nejvyšších správních orgánů – přejmenovány na ministerstva zřízen Nejvyšší správní soud v prosinci národní výbory (bylo jich skoro 300) zrušeny obecní samospráva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sjednocena zákonem z února 1919 – vláda dle něj mohla měnit hranice okresů a obcí, vzniká obecní rada + starosta 1920 župní reforma – z. o zřízení župních a okresních úřadů v ČSR – mělo vzniknout 21 žup (žádná na PR), v čele župy župan, župní zastupitelstvo (správa majetku) a župní výbor (rozpočet) realizováno 1923 jen nedůsledně: v Čechách realizace odsouvána, na Slovensku vyhráli Hlinkovci 1927 organizační zákon – měl definitivně unifikovat st. správu v Československu, oslabení samosprávy, posíleny státní orgány – župy nahrazeny zemským principem (Čechy, Morava, Slezsko, P.R. ...) ministerstvo pro správu Slovenska zrušeno jako nadbytečné schéma: země à okres à obec zemi spravoval zemský úřad v čele se zemským prezidentem, zemské zastupitelstvo – to volilo zemský výbor – výkonný orgán země

18

40. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE PRÁVA V PRVNÍ REPUBLICE (PRAMENY, VÝVOJOVÉ TENDENCE) § § § § § §

recepční norma 11/1918 – kontinuita s rakouským právem – problém: dualismus – na Slovensku uherské právo à tendence k unifikaci, chystané kodifikace 30. let ale nebyly dotaženy do konce základem č. práva – předpisy osvícenského a Bachova absolutismu – ABGB 1811, obchodní zákoník 1863, živnostenský řád 1859, občanský soudní řád 1895, trestní zákon 1852 a řád 1873 přijat zákon na ochranu republiky na Slovensku recipovány především normy obyčejového charakteru, ale i třeba pokrokový manželský zákon prozatímní ústava – omezená platnost max 2 roky prozatímní národní shromáždění vytvořeno podle Švehlova klíče

41. ZÁSAHY STÁTU DO EKONOMIKY V LETECH 1918-1938 • • • • •

• • • • •

řada problémů, inflace – zřízeno ministerstvo pro zásobování lidu měnová reforma – jaro 1919 – Alois Rašín – polovina bankovek nucená st. půjčka, druhá půlka okolkována plus vytvoření podmínek zlatého standardu à velmi úspěšná, pevná měna nostrifikace – nostrifikační zákon 1920 – možnost úředně nařídit, aby se zahraniční sídla a vedení podniků působících tady sem přesunula, jinak mohlo být podnikání zakázáno pozemková reforma 1919 – mnoho pozemků v rukou cizí šlechty à 1918-1936 nejprve majitelům zapovězeno s půdou nakládat, postupně následující zákony: záborový zákon – půda nad 150ha zemědělské a 250ha půdy celkem zabrána, k realizaci zřízen Státní pozemkový úřad přídělový zákon 1920 – zabraná půda přidělována do vlastnictví nebo pachtu jednotl./dr., zbytkové statky náhradový zákon 1920 – specifikoval náhradu 20. léta velmi stabilní, zákon o nekalé soutěži s vypuknutím hospodářské krize nucená syndikalizace za Protektorátu: přídělové hospodářství, zřízen Cenový úřad

42. ZMĚNY V TRESTNÍM A SPRÁVNÍM PRÁVU V PRVNÍ REPUBLICE trestní právo • •

• • • •

stále platil trestní zákon 1852, vypuštěny pasáže odporující republice, k vydání nového kodexu nikdy nedošlo – i když práce začaly nejvýznamnějším předpisem zákon na ochranu republiky – po atentátu na Rašína – 4 hlavy: Úklady o republiku, Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele, Ohrožování míru v republice a vojenské bezpečnosti její a Závěrečná ustanovení tresty: tuhý žalář, za pokus vraždy doživotí, tresty i za napomáhání návratu Habsburků k projednávání zločinů podle tohoto z. – Státní soud zákon o zřízení nucených pracovních kolonií – pro ty, pro něž se zločiny staly pramenem obživy, 1-5let zákon proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních, malý tiskový zákon

správní právo: • •

recepce veřejné správy, župní zákon 1920 (jen na Slovensku, nedůsledně 1923), 1927 organizační zákon (obnovení zemského principu)

43. STÁT A CÍRKEV V PRVNÍ ČSR, MODUS VIVENDI, STÁTNÍ A DIECÉZNÍ HRANICE, NOMINAČNÍ PRÁVO § § § §

v textu Washingtonské deklarace zmínka o chystané odluce státu a církve 1920 ústava zaručuje svobodu vyznání, všechny církve rovny před zákonem docházelo i ke konstituci nových církví, třeba Českobratrská církev evangelická občan už nebyl nucen podrobovat sňatky, narození dětí, školní docházku atd. církvi 19

§ §

§

zdlouhavá jednání s Vatikánem 1928 Modus vivendi – nóta zaslaná Benešem Vatikánu – úprava určitých politicko-náboženských otázek; 6 článků – diecézní hranice vymezeny tak, aby nepřesahovaly území Československa + nesmí být řízeny ze zahraničí – diecézní hranice důležité – aby se čsl. vláda vyhradila vůči maďarskému revizionismu nominační právo: církevní hodnostáři jmenovaní Vatikánem (papežem; dřív to dělal císař); musí ale mít čsl. st. příslušnost a jméno musí předem být ohlášeno vládě, před nastoupení úřadu musí složit i přísahu věrnosti čsl. státu

44. VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V PRVNÍ REPUBLICE § § § § § § §

navazovalo na soudnictví rakouské a uherské, rozsudky vyhlašovány jménem republiky listopad 1918 – vznikají 2 nové soudy: Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud na základě ústavy 1920 vzniká Ústavní soud – 1921 sice vznikl, ale nebyl propracovaný institut ústavní stížnosti, jen některé orgány mohly podat, jen jedno období, pak 7 let neobsazen pro revizi voleb do NS – Volební soud ostatní soudy děleny na řádné (civilní a trestní), mimořádné (živnostenské, pracovní) a rozhodčí struktura nižší soudní organizace sjednocena zákonem 201/1928 soustava přetrvala i v prvních poválečných letech

4 stupně:

Nejvyšší soud (od 1919 v Brně) vrchní soudy (sborové) krajské soudy (sborové, specializované) okresní soudy (samosoudce) specializované trestní soudy: Státní soud, soudy mládeže vojenské soudnictví: Nejvyšší vojenský soud, soudy divizní, soudy brigádní

45. MNICHOVSKÁ DOHODA, PŘÍČINY A DŮSLEDKY, NEPLATNOST • • • • • • • • • • •

•

v jednotlivých politických stranách krajně pravicová křídla Malá dohoda mezi ČSR, Rumunskem a Jugoslávií – měla zabránit restauraci podunajské monarchie locarnské dohody – Rýnský garanční pakt – Hitler je 1936 vypověděl, militarizoval Porýní vůdčí politickou silou německé menšiny v ČSR Sudetendeutche Partei SdP vedená Konrádem Henleinem – 1935 vyhrála volby do PS, 1937-38 radikalizace – stupňující se Henleinovy požadavky 12.3.1938 Rakousko připojeno k Říši – na hranici s Rakouskem jsme neměli opevnění – Hitler začal pracovat na plánu obsazení ČSR – Fall Grün duben 1938 – Henleinovy karlovarské požadavky – nesplnitelný souhrn bodů dohody s č. vládou vláda částečně mobilizovala v reakci na radikalizaci situace v květnu (od této doby zvýšené ohrožení republiky), zvláštní vyslanec anglické vlády lord Runciman přijel řešit 20. září – Hitler v Norimberku na sjezdu NSDAP v projevu útočí na ČSR – ozbrojený puč Němců v pohraničí – potlačen a SdP zakázána v Berchtesgadenu Chamberlain a Hitler jednání o odstoupení č. pohraničí – vláda nejdříve nepřijala, potom ano a podala demisi 22. září schůzka Chamberlain a Hitler v Bad Godesbergu – Hitler přednesl i Polské a Maďarské požadavky, mezitím úřednická vláda generála Syrového vyhlašuje všeobecnou mobilizaci 29.9.1938 – Mnichovský diktát – Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier – ultimátum ČSR, které jsme pod nátlakem přijali – vyhovění územním požadavkům Německa i Polska a Maďarska – ztratili jsme obří území, průmysl, obyvatele, Beneš 5. října abdikoval dohoda je absolutně neplatná – neprospěch třetí strany, neshoda vůle a projevu, hranice bylo možné měnit jen ÚZ ... do 9.5. 1945 „doba nesvobody“ 20

46. STÁTOPRÁVNÍ ZMĚNY V DOBĚ DRUHÉ ČSR § § § § § § § § § § § §

přijetím Mnichovské dohody začíná období druhé republiky (do 15. března 1939) příchod fašizujících a nedemokratických prvků v červnu 1938 po jednání Hodžovy vlády s hlinkovci předložen návrh zákona o autonomii Slovenska v říjnu v Žilině vydán Manifest slovenského národa – základ pro Žilinskou dohodu – deklarace slovenských stran o autonomii Slovenska v rámci republiky č. vláda vyhověla, Josef Tiso jmenován ministrem pro správu Slovenska a druhý den předsedou slovenské autonomní vlády na Podkarpatské Rusi vznikla také autonomní vláda s Augustinem Vološinem v čele – všechny dosavadní strany zrušeny à totalitní Národní strana ukrajinská přijaty ústavní zákony o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi à de facto federalizace druhé republiky à změna na Česko-Slovenskou republiku asymetrický model, trializace republiky taxativně vymezeny záležitosti v pravomoci NS, navíc zaveden zákaz majorizace při hlasování v otázkách týkajících se jen Slovenska příslušný Sněm Slovenskej krajiny – volby vyhráli hlinkovci, měl přijmout ústavu, ale nikdy nevyvinul žádnou větší činnost 30.11. zvolen prezidentem Emil Hácha, vláda podala demisi, nová v čele s agrárníkem Beranem 15. prosince 1938 vydán zmocňovací zákon à fašizace, totalita

47. VOLEBNÍ SYSTÉM, POLITICKÉ STRANY V PRVNÍ A DRUHÉ ČSR NS po přijetí prozatímní ústavy nebylo voleno – ustavilo se podle Švehlova klíče à problém: Vídeňský parlament byl jiný orgán, byly to jiné volby • prvními volenými orgány obecní zastupitelstva – volby 1919, mohly volit i ženy a vojáci, 21 let a 3měsíce pobyt v obci, pasivní volební právo 26 let a roční pobyt – poměrný systém, v menších obcích většinový, přísně vázané kandidátky à politická situace úplně jinde než v PNS – vítězství socialistických stran à na jejich základě ustavena rudozelená koalice (agrárníci + ČSDSD) • ústava 1920 základně upravovala volby do NS – PS a21, p30, S a26, p45 • volební řád do PS – republika rozdělena na volební kraje, poměrné zastoupení • po nerealizovaném projektu župní organizace přijat zákon o volbách do zemských a okresních zastupitelstev – a24 a roční pobyt, p30 a dvouletý pobyt, 1/3 zastupitelů nevolena, jmenována vládou • 1927 odňato volební právo příslušníkům branné moci a četnictva • systém politických stran se víceméně ustálil na začátku 20. let, výrazná snad jen komunistická strana • pro volby do PS nebyla uzavírací klauzule agrárníci – Antonín Švehla, po jeho smrti předseda Rudolf Beran, po 1. Kramářově vládě nastoupili v r. 1919 se soc.-dem. jako rudozelená koalice; sociální a demokratické myšlenky ČSDSD – Vlastimil Tusar – rudo-zelená vláda ČSND – čs. nár. demokracie – první ministerský předseda v dějinách – Karel Kramář, některé pravicové ideje – antisemitismus, antikomunismus, členem byl Alois Rašín ČSNS – čs. s. nár. socialistická – opora demokratické republiky, tzv. strana Hradu – podporovali Masaryka, hlavní představitel Václav Klofáč SĽS – Hlinkova Slovenská lidová strana, 1936 se přihlásila k fašistickému hnutí, po Hlinkovi Josef Tiso - zasloužila se o rozklad republiky SdP – v čele Henlein, 1935 vyhrála volby • Pětka (velká pětka) = neformální mimoparlamentní, mimovládní a mimoústavní uskupení složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran, vznikla 1921 jako reakce na politickou krizi první republiky, význam v uklidnění politických neshod v prvních letech státu; představitelé: sociální demokracie (Rudolf Bechyně), národních demokratů (Alois Rašín), lidovců (Jan Šrámek), agrárníků (Antonín Švehla), československých socialistů (Jiří Stříbrný)

•

21

22

• • •

•

za druhé republiky: většina zastupitelstev zrušena, víceméně volby takové jako za první republiky vůbec nebyly, zvolen akorát prezident Emil Hácha 1938 (poslední volby do parlamentu proběhly v roce 1935, pak až 1946) Strana národní jednoty - vládní strana, předseda Rudolf Beran; vznikla sjednocením všech tehdejších českých politických stran, kromě ČSDSD, KSČ a části ČSNS, sdružovala všechny tehdejší nelevicové strany, jádro býv. agrární strana, po vzniku Protektorátu prakticky zanikla, část členstva založila stranu Národní souručenství à nástroj kolaborace Národní strana práce – opoziční umírněná levicová strana, předseda Antonín Hampl; hájila principy parlamentní demokracie

48. ZMOCŇOVACÍ ZÁKONODÁRSTVÍ V PRVNÍ A DRUHÉ REPUBLICE §

§ § §

zákon o mimořádné moci nařizovací – přijat za hospodářské krize, hospodářské zákony mohla vláda vydávat bez účasti parlamentu – zajistit stabilitu hospodářství – úprava cel, cen průmyslových výrobků atd. – prodlouženo a rozšířeno i na účelovou nebo úspornou úpravu veřejné správy – fungovalo prakticky až do 1937 zákon o obraně státu – vláda mohla provádět opatření ke zvýšení obranyschopnosti republiky, o zabezpečení obrany státu měla pečovat Nejvyšší rada obrany státu v čele s předsedou vlády zároveň zřizování opevnění hranic a vytvoření Stráže obrany státu, organizace civilní protiletecké obrany ústavní zákon o zmocnění ke změnám ústavní listiny republiky česko-slovenské a o mimořádné moci nařizovací – de facto likvidoval zákonodárnou moc parlamentu, přijat v prosinci 38, prezident zmocněn dekrety měnit ústavu, vláda nařízení à fašizace, totalita

49. VZNIK PROTEKTORÁTU, AUTONOMNÍ A ŘÍŠSKÉ ORGÁNY • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Slovenská lidová strana – klíčová role jednání Tisa a Tuky s Hitlerem o odtržení Slovenska, v březnu 1939 Hitler Tisovi pohrozil, že nevyhlásí-li samostatný stát, dá Maďarům volnou ruku k útoku na Slovensko à vyhlášen Slovenský štát den na to v Berlíně jednali ministr zahraničí František Chvalkovský s Hitlerem – že Čechy a Morava okupovány – pohrůžka bombardováním Prahy à přijato, v noci ze 14. na 15. března obsazování 16. vydán Výnos vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava – autonomie Protektorátu v rámci Říše pouhou fikcí do 15. dubna přímá vojenská okupace starostové některých obcí nahrazeni německými vojenskými komisaři protektorát měl svá práva vykonávat ve shodě s potřebami Říše protektorát nemohl vést žádná mezinárodněprávní jednání, mít vlastní armádu atd., celní unie s Říší 1942 autonomie zcela odstraněna jediné povolené politické hnutí – Národní souručenství – nástroj kolaborace dvě skupiny orgánů: říšské a autonomní – říšské nadřazené, autonomní zcela závislé říšský protektor – nejvyšší článek soustavy, mohl vydávat i rušit pr. normy Konstantin von Neurath, Reinhard Heidrich, Kurt Daluege, Wilhelm Frick – podřízeni jen Hitlerovi státní tajemník – zástupce protektora, velká moc, K.H.Frank státní ministerstvo – po Heydrichově smrti 4.6. 1942, přebírá většinu jeho pravomocí, v čele K.H.Frank – obří moc, na protektora spíš ceremoniální funkce, Frank – germanizace, drancování oberlandráti – nižší orgány bdící nad německými obyvateli na našem území, dohled nad samosprávou autonomní orgány – hlavou prezident – Hácha – vystřídaly se 4 vlády – Rudolf Beran, Alois Eliáš (poprven pro spolupráci s exilem), Jaroslav krejčí, Richard Bienert – zrušena některá ministerstva Heydrichova správní reforma – vznik institutu „z pověření Říše“ – některé úkoly oberlandrátů přeneseny na autonomní orgány, kam byli dosazeni němečtí úředníci ministerstvo lidové osvěty – pod přímou správou Němců – Emanuel Moravec ministerstvo hospodářství a práce – taky pod Němci 23

50. CHARAKTER PRÁVA V PROTEKTORÁTU § § § § §

§ § § § § § §

dualismus působnost platného práva česko-slovenského se zúžila – němečtí občané se řídili právem německým, aplikovalo se na určité poměry ostatního obyvatelstva nové formy pr. předpisů – hlavně VRp. – nařízení říšského protektora – např. o civilním výjimečném stavu – mohl prakticky kdykoli vyhlásit stanné právo z protektorátního práva se nesmělo použít nic, co by bylo v rozporu s německým obyvatelstvo – 3 třídy – němečtí říšští občané, protektorátní občané, obyvatelstvo zbavené zcela pr. ochrany na základě rasových předpisů – zejména Norimberských zákonů (o říšském občanství, o ochraně německé krve a cti) – provedeny vládním nařízením 85/1942 do Protektorátu přenesena německá jurisdikce – soustava 12 úředních, 3 zemských a Vrchního zem. soudu zřízeny zvláštní soudy – zkrácené řízení s těmi, kdo se provinili proti okupační moci dualizace v trestním právu, protektorátní občané mohli být za věci jako hanobení Říše souzeni německými soudy, připuštěna analogie, často nepřiměřené tresty, často nebyly opravné prostředky židovský majetek byl postupně arizován důvěrníci a vnucená správa v době stanného práva i popravy bez soudu pracovní povinnost a nucené nasazení

51. STÁTOPRÁVNÍ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO A DOMÁCÍHO ODBOJE ZA 2. SV. VÁLKY • • • • •

• • • • •

• •

emigrace à nejdříve Polsko, orientace na Francii republika přestala fakticky existovat vytvořením Protektorátu, který sice de iure byl autonomní, fakticky však zcela podřízen Říši panoval však názor, že právně republika nepřestala existovat – protest UK, Francie, USA a SSSR proti postupu Němců v Čechách + podle Beneše fungování konzulátů v zemích, které rozpad neuznaly „Mnichovská dohoda byla absolutně neplatná se vším, co následovalo – včetně abdikace Beneše – ten teď ve své osobě koncentruje pravomoci orgánů, které není možné vytvořit“ zahraniční odboj – vznik Československého národního výboru v listopadu 1939 v Paříži – Beneš, Jan Šrámek, Štefan Osuský (býv. diplomat v Paříži), gen. Sergej Ingr, Juraj Slávik – po porážce Francie se přesunul do Londýna à zintezivnění činnosti – vznik celého systému orgánů tzv. prozatimního státního zřízení – prezident, vláda, Státní rada – 21.7. 1940 tuto reprezentaci oficiálně uznali – jiná situace, nastupuje Churchill, který nás podporoval prezident – abdikace byla pod nátlakem a období (od 1935) je sedmileté, pak mu vláda mandát prodloužila předsedou vlády Šrámek, ministři ze členů Československého národního výboru, vláda oficiálně jmenována den po uznání Brity Státní rada – zřízena ústavním dekretem, poradní orgán prezidenta a kontrolní org., max 40 členů druhým centrem odboje Moskva – komunistický odboj v čele s Gottwaldem, někteří působili i na západě – např. Vladimír Clementis domácí odboj – několik skupin: Obrana národa (býv. čs. vojáci), Politické ústředí, Petiční výbor věrni zůstaneme (inteligence a dělnictvo) à spojení do Ústředního vedení odboje domácího, po zapojení KSČ „Ústřední národně-revoluční výbor Československa“ diverzantská činnost proti Říši, sabotáže, šíření protifašistické propagandy atd. nejznámější skupinou tzv. Tři králové – Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek

24

52. VZNIK A VZTAHY ČESKOSLOVENSKÝCH ZAHRANIČNÍCH REPREZENTATIVNÍCH ORGÁNŮ ZA 2.SV.V. § § § § § § §

zřízení Československého národního výboru v listopadu 1939, jako slovenský protipól s Milanem hodžou v čele vytvořena Slovenská národní rada, ta se ale později spojila s londýnským exilem uznání čsl. vlády nejprve s podmínkou týkající se uznání poválečných hranic 21.7.1940 britskou vládou à prozatímní zřízení: prezident, vláda, státní rada exilovým prezidentem celou dobu Beneš, jeho pozici upravoval ústavní dekret č. 2/1940 úř. věstníku (o prozatímním výkonu moci zákonodárné) předsedou vlády jmenované den po uznání Jan Šrámek, v čele ministerstva obrany gen. Sergej Ingr, zahraničí Jan Masaryk vláda každý text dekretu projednávala a schvalovala, Státní rada vydávala ke každému stanovisko předsedou Státní rady Rudolf Bechyně, zástupcem Milan Hodža Právní rada – poradní a kvazisoudní orgán, byl oprávněn i posuzovat stížnosti čsl. st. příslušníků na rozhodnutí exilového zřízení

53. DEKRETÁLNÍ PRAVOMOC PREZIDENTA REPUBLIKY 1940-1945 •

• • • •

základem ústavní dekret č. 2/1940 úř. věst. o prozatímním výkonu moci zákonodárné – protože nebylo možné svolat NS, s čímž ústava 1920 nepočítala, pokud k nějakému prezidentovu úkonu potřeba souhlas NS, zastoupila je vláda dekret 12/1942 – při vydávání dekretů potřeba i součinnost Státní rady do roku 1945 vyšlo 143 dekretů, většina se týkala exilového zřízení dekrety po ustavení NS podléhaly ratihabici, jinak by přestaly po 6 měsících platit nejdůležitější dekrety:

11/1944 o obnovení právního pořádku – účelem zabránit chaosu po osvobození ČSR 18/1944 o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel č. a s. národa 16/1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných soudech – velký retribuční dekret 17/1945 o národním soudu 33/1945 o úpravě československého st. občanství osob národnosti německé a maďarské 138/1945 o trestání některých provinění proti národní cti – malý retribuční dekret 54. KONCEPCE KONTINUITY ČSL. PRÁVNÍHO ŘÁDU, DEKRET 11/1944 Úř.V. O OBNOVENÍ PRÁVNÍHO POŘÁDKU § § § § § § § § §

byl vydán 3.8.1944, později byl republikován úmyslem byl návrat k právním poměrům před zářím 38, ale kvůli řadě mezitím uplatněných nových norem měl dekret být klíček k rozlišení toho, které předpisy budou platit v osvobozeném ČSL dekret se skládá z 5ti hlav a obsahuje 14 článků: hlava I. o obecných právních normách – předpisy vydané do 29.9.1938 vycházejí ze svobodné vůle národa a jsou součástí pr. řádu, pomnichovské jen tehdy, neodporují-li demokratickým zásadám výslovně zrušeny veškeré trestní, trestně-řádní, osobní a rodinné předpisy stanoveno, že dekrety prezidenta podléhají ratihabici NS hlava II. o rozhodnutích soudů a úřadů správních – věci, které podle čsl. práva nebyly trestné à rozsudky zrušeny jako nicotné, u ostatních zmírněn trest, překračoval-li maximální čsl. určení u okupantů, kterým bylo řízení zastaveno, se obnovovalo hlava IV. o soudech a úřadech zřízených v době nesvobody – vláda stanoví nařízením, které a v jakém rozsahu dočasně úřadují 25

§

§ §

§

dekret nedostatečně reflektoval státoprávní vývoj, ke kterému na československém území došlo v závěru války, respektive, že se tento vývoj ubíral podstatně odlišným směrem, než představitelé exilové vlády předpokládali a než si byli ochotni přiznat dekret, ač vyhlášen teprve v polovině listopadu 1944, zcela ignoroval existenci Slovenské národní rady a její normotvorbu – v praktickém životě jimi vydané předpisy spolu občas vzájemně kolidovaly někde probíhalo "odbourávání" nežádoucího právního systému a jeho nahrazení rychleji (např. na území odstoupeném v roce 1938), někde pomaleji (např. na území býv. protektorátu) a někde probíhalo zcela nezávisle a mimo kontrolu čs. moci (Podkarpatská Rus) došlo přesně k tomu, čemu měl dekret zabránit: Přestože ČSR byla oficiálně jednotným státem, existovaly nejméně čtyři odlišné právní systémy s odlišnými právními normami, tento nežádoucí stav byl v letech 1944–1948 jen pomalu zmírňován, de facto byl odstraněn až v průběhu roku 1948, po nástupu komunistů

55. VZNIK A PŮSOBENÍ SLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY V DOBĚ NESVOBODY A PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE • • • • • • • • • • • • •

Slovenská národní rada – společný slovenský odbojový orgán, sdružoval i komunistický odboj Vánoční dohoda – společný programový dokument – cílem odstranit nacisticko-německý diktát, v první příhodné chvíli převzít moc, obnovit společný stát Čechů a Slováků Matej Josko, Ján Letterich, Ján Ursíny + komunisté Gustav Husák, Ladislav Novomeský, Karol Šmidke později + Peter Zaťko a Ivan Horváth pro přípravu ozbrojeného povstání zřízeno Vojenské ústředí – předsedali Ján Golian a Rudolf Viest mimo SNR existovala skupina Flora s Vavro Šrobárem v čele rozmach partyzánských aktivit à bratislavská vláda musela požádat Německo o vojenskou intervenci à obsazování území à slovenské národní povstání – ohnisko: Banská Bystrica povstání poraženo à nacistický teror SNR přijala Deklaraci Slovenské národní rady – jen ona že je oprávněna vystupovat jménem národa, zároveň vydáno nařízení o vykonávání zákonodárné, vládní a výkonné moci na Slovensku – všechno SNR v čele SNR předsednictvo – 12 členů, v čele Šrobár a Šmidke poválečnou existenci SNR potvrdil Košický vládní program – potvrzení svébytnosti sl. národa, po první pražské dohodě stanoveno, že SNR je nositelkou st. moci na Slovensku, výkonným orgánem Sbor pověřenců třetí pražská dohoda – návrh nařízení musí být předkládány vládě k posouzení v ústavě z roku 1948 stanoveno, že SNR je národním orgánem zákonodárné moci na Slovensku, vládní a výkonnou moc Sbor pověřenců

56. KOŠICKÝ VLÁDNÍ PROGRAM, JEDNÁNÍ O NĚM, OBSAH, VÝZNAM • • • • • • • •

vyhlášen 5.4. 1945, je to programové prohlášení vlády Národní fronty Čechů a Slováků jednání koncem března 1945 v Moskvě – představitelé londýnské exilové vlády, zástupci KSČ, soc.-dem., nár.-soc., lidovců a SNR návrh SNR na federalizaci zamítnut budoucí vláda – jen strany účastnící se jednání, nesměly se účastnit strany s pravicovými programy pro údajnou kolaboraci (např. agrárníci) nová vláda Nár. fronty Čechů a Slováků jmenována 4.4.1945 – předseda Zdeněk Fierlinger, místopředseda Gottwald ve vládě nebyli zastoupeni účastníci domácího odboje následující den vláda přijímá Košický vládní program, důsledně vycházející z Moskevských jednání obsah – 16 článků – prakticky všechny základní politické, hospodářské, sociální otázky

1. hluboký dík SSSR, po osvobození republiky se sejde Prozatímní NS a schválí prezidenta a připraví volby do ústavodárného shromáždění 2. co nejtěsnější kooperace s Rudou armádou, rychlý vznik české armády 3. vzorem naší armády Rudá 26

4. zaměření zahr. politiky na SSSR 5. vznik přímo volených národních výborů pod kontrolou lidu 6. uznání Slováků jako svébytného národa 7. budoucí postavení Zakarpatské ukrajiny 8. rámec pro budoucí odsun menšin 9. zásady pro potrestání zrádců a kolaborantů včetně lidí, co dali souhlas ke zřízení protektorátu 10. majetek Němců a Maďarů měl být konfiskován 11. budoucí pozemková reforma 12. zdůraznění nutnosti poválečné obnovy hospodářství – na základě znárodňování 13. motivační apel na rolníky, aby obdělali každou píď obdělané půdy 14. základní rysy sociální politiky – dostupnost prac. míst, stejná odměna mužům a ženám 15. základní rysy poválečného školství a kultury – odstranění antisovětských pasáží, nové katedry na VŠ 16. proklamační článek 57. POSTAVENÍ NEJVYŠŠÍCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ PO ROCE 1945 •

• • • • • • •

• • •

ústavní dekret 18/1944 úř. věst. – místní národní výbory à volitelé à okresní národní výbory a delegáti na zemské sjezdy à zemské sjezdy zvolí zemské národní výbory a poslance Prozatimního národního shromáždění Prozatimní národní shromáždění – z nepřímých voleb, 300 poslanců, strany Národní fronty Č. a S. potvrzení prezidenta ve funkci, ratihabice dekretů, přípara voleb do ústavodárného shromáždění poprvé se sešlo 28. října 1945, vyslovilo důvěru druhé vládě Zdeňka Fierlingera ratihabice provedena počátkem roku 1946 ú.z. 57/1946 ústavodárné shromáždění – na základě posledních demokratických voleb, které opanovala KSČ, předsedou vlády Gottwald programové prohlášení = tzv. budovatelský program jako reakce na vítězství demokratické strany na Slovensku přijata třetí pražská dohoda – okleštění slovenských orgánů, návrhy musely být předkládány vládě po přijetí ústavy 9. května shromáždění rozpuštěno – orgány KSČ nejvyššími 1960 nová ústava 1968 federalizace

58. RETRIBUCE A JEJÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA 1945-1947 § § §

§ § § § § § §

retribuce = potrestání válečných zločinců a kolaborantů – 3 předpisy přes 700 odsouzeno k trestu smrti, přes 700 na doživotí velký retribuční dekret, dekret o národním soudu, malý retribuční dekret 16/1945 Sb. – velký retribuční dekret o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech trestní činy kategorizovány jako zločiny proti státu, proti osobám, udavačství trest za úklady proti republice – smrt, za ostatní vězení na 5-20 let, příp. doživotí zločiny proti osobám zahrnovaly i zločiny proti majetku u udavačství závisel trest na následku udání – smrt za smrt pro všechny vedlejším trestem ztráta občanské cti – ne volit, pozbytí řádů a vyznamenání atd. zřízeno 24 místních lidových soudů – 5tičlenné senáty, 1 soudce zbytek laici, jednání byla ústní a veřejná, návrh žaloby předkládal ministrem spravedlnosti jmenovaný veřejný žalobce, rozsudek smrti vykonán do 2 hodin

27

§ § § § §

§ §

17/1945 Sb. – o národním soudu národní soud měl být orgánem retribučního soudnictví pro zvlášť vyjmenované osoby také fce tzv. čestného soudu – souzeny osoby, které se po 21. květnu 38 nechovaly tak, jak se slušelo na věré a statečné občany československé, pokud pod soud spadaly 7mičlenný senát, sídlil v Praze sankce – ztráta vol. práva, svolávat veřejná shromáždění a účastnit se jich, organizovat se v pol. spolcích/ organizacích, vydávat či psát do politických publikací vágní popis příslušné skut. podstaty zneužíván komunisty 138/1945 Sb. – malý retribuční dekret o trestání některých provinění proti národní cti kdo nepřístojným chováním urážejícím nár. cítění č. nebo s. lidu vzbudil veřejné pohoršení – až 1 rok vězení nebo pokuta, soudily okresní národní výbory

59. NÁRODNOSTNÍ PROBLEMATIKA A JEJÍ ŘEŠENÍ V ČSR V LETECH 1945-1946 • •

• • • • •

národnostní problematiku řešil už čl. 8 KVP – formulován odsun Maďarů a Němců zákl. pr. předpoklad: dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého st. občanství osob národnosti německé nebo maďarské – pozbývali československé st. občanství, výjimkou pokud bojovali za osvobození či trpěli pod nacistickým útlakem těmto osobám s výjimkami stanovena prac. povinnost (muži 14-60, ženy 15-50) dekret 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel č. a s. národa – veškerý zem. majetek konfiskován 108/1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondech národní obnovy – konfiskován veškerý majetek, Fondy národní obnovy za války protiněmecké nálady, proto nápady o odsunu – vysídlení němců ze Sudet, Maďarů z jihu Slovenska – nutný souhlas velmocí – musí proběhnout humánním způsobem 2 fáze: divoký odsun – neřízený, aplikace kolektivní viny, msta, výrazná role Revolučních gard koordinovaný odsun – upraven na Postupimské konferenci, takto odsunuto přes 2 miliony Němců, především vlakem

60. ÚSTAVNÍ ZMĚNY V LETECH 1945-1948 § § § § § § § § §

na Slovensku nepřetržitě působila SNR, její pozice upravena první pražskou dohodou do ustavení Prozatímního národního shromáždění zákonodárnou moc v součinnosti s vládou a SRN prezident svými dekrety volby do PNS nepřímé – volili příslušníci zemských národních výborů – upraveno v dekretu 18/1944 Úř.Věst. a 47/1945 Sb. bylo jednokomorové, 300 poslanců – mělo potvrdit prezidenta, ratihabovat dekrety a připravit volby do ústavodárného shromáždění přijímalo i zákony, asi 80 – nejčastěji hospodářské záležitosti ústavodárné shromáždění vzniklo ústavním zákonem, potvrzen zákaz majorizace, 300 členů, volby vyhráli komunisté, takže v jeho čele stál Gottwald (budovatelská vláda) pro zřízení ústavy zřízen ústavní výbor se 36ti členy vláda národní fronty krachla, když nekomunističtí ministři podali demisi (20.2.1948) à Beneš je o pět dní později přijal a akceptoval Gottwaldovy návrhy na nové personální obsazení vlády à vítězný únor rychle dopracována ústava – Beneš ji odmítl jako nedemokratickou a abdikoval à ústava 9. května

28

61. ZÁSAHY STÁTU DO EKONOMIKY 1945-1948 • • • • • • • • •

• •

zásahy v duchu KVP hluboké konfiskace na základě dekretů 12/1945 a 108/1945 Sb. konfiskován veškerý nemovitý majetek Němců a Maďarů, dále zrádců a kolaborantů do odevzdání spravován Národním pozemkovým fondem (při ministerstvu zemědělství) základ pro chystanou pozemkovou reformu – přerozdělené zhruba 3 miliony ha mohutné znárodňování hutí, průmyslových podniků, bank, pojišťoven – dekrety 100-104/1945 Sb. zestátněny podniky, kde pracovalo 62% osob činných v průmyslu budovatelský program první vlády Klementa Gottwalda – ministr zemědělství Július Ďuriš – 6 zákonů – Ďurišovy zákony – revize prvorepublikové pozemkové reformy, hospodářsko-technická úprava pozemků v návaznosti na tyto zákony další série, tzv. Hradecký program – motto půda patří těm, kdo na ní pracují – rozdělena půda nad 50ha nebo i pod, pokud na ní vlastník sám nepracoval – směřoval k úplné likvidaci statkářského vlastnictví půdy – po únoru 1948 v plném rozsahu uskutečněno 1947 zavedení milionářské daně zapojení do RVHP místo přijetí Marshallova plánu

62. VOLBY 1946 – VÝSLEDKY, VÝZNAM, ÚSTAVODÁRNÉ NÁR. SHROMÁŽDĚNÍ, VÝVOJ DO ÚNORA 1948 § § § § § §

26. května 1946 volby do ústavodárného shromáždění – první poválečné přímé volby, způsob a průběh stanoven v zákoně 67/1946 Sb. přípustné pouze strany Národní fronty – komunistická, lidová, národní socialisté, sociální demokraté, na Slovensku demokratická, komunistická, Strana slobody, Strana práce Československo rozděleno na 28 volebních krajů a18, p21 volby opanovali komunisté – 93 + 21 mandátů à tzv. budovatelská vláda Klementa Gottwalda pro přípravu nové ústavy zřízen 36ti členný ústavní výbor – vypracovány 2 návrhy – Kubešův a Procházkův – Procházkův nakonec tvořil jádro ústavy à ústava 9. května 150/1948

63. ÚSTAVA 9. KVĚTNA, JEJÍ PŘIJETÍ A REALIZACE • • • •

150/1948 Sb. Beneš odmítnul pro nedemokratičnost přijmout a rezignoval na svou funkci základem návrh Vladimíra Procházky 3 oddíly – prohlášení (ideologické, vysvětluje přechod k socialismu), základní články (12, nejdůležitější otázky lidovědemokratického zřízení – že lid je jediným zdrojem moci, že jsme založeni na znárodnění všeho), podrobná ustanovení: 10 kapitol

1. práva a povinnosti občanů – mj. právo na práci 2. národní shromáždění – jednokomorové, 300 (později 368) poslanců na 6 let 3. prezident republiky – NS volí na 7 let, neodpovědný, stíhatelný trestně jen pro velezradu 4. vláda – nejvyšší výkonný orgán se širokými pravomocemi 5. slovenské národní orgány – Z: SNR, V a vl.: Sbor pověřenců 6. národní výbory – místní, okresní, krajské 7. soudy – odděleny od správy – není Ústavní soud 8. hospodářské zřízení 9. obecná ustanovení 10. závěrečná a přechodná ustanovení •

zásadní rozpory – v praxi se ústavou vlastně neřídili – veškerá důležitá rozhodnutí přijímaly orgány KSČ, vláda taky nebyla odpovědná NS, ale KSČ 29

64. PRÁVNICKÁ DVOULETKA § § § § § § § § §

období 1949-1950 – navození takového právního stavu, který by umožnil prosadit ideové představy komunistické vlády ministerstvu spravedlnosti bylo uloženo vypracovat do září 1950 osnovy nových kodexů, jak hmotného tak procesního práva právo mělo projít celkovou novou kodifikací, a to způsobem odpovídajícím současným sociálním a hospodářským poměrům mělo být zničeno lživé nadtřídní nepolitické právo chystané kodifikace měly mít unifikační charakter 4 kodifikační komise: OP hmotné, OP procesní, trestní právo a zvláštní úkoly, dále dělené na subkomise silně zastoupen i laický prvek (dělníci a mládež), důraz na sovětské zkušenosti v říjnu 1949 předloženy návrhy ministru spravedlnosti Alexeji Čepičkovi výsledky:

zákon o právu rodinném 1949 – obligatorní civilní sňatek, zrovnoprávnění manželů, zákonné majetkové společenství (nahrazen 63 zákonem o rodině) občanský zákoník 141/1950 – tzv. střední kodex – vyloučení nehmotných věcí, konec superficies solo cedit občanský soudní řád 142 trestní zákon 1950, trestní řád, trestní zákon správní, trestní řád správní z. 99/1950 o hospodářských smlouvách a státní arbitráži – východiskem pro hospodářské právo zákon o organizaci JZD – podklad pro kolektivizaci zemědělství 65. VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY PO ROCE 1948 (NÁRODNÍ VÝBORY) • • • •

národní výbory zřízené dekretem 18/1944 úř. věst. se staly základními správními institucemi počítala s nimi i ústava 9. května nově organizovány zákonem o krajském zřízení – ruší země a zavádí 19 krajů, v každém krajském městě se zřizuje krajský národní výbor – předseda, rada, komise, referenti jako výkonné složky krajské národní výbory podřízeny vládě, pod nimi okresní národní výbory a nejníž místní nár. výbory

1954-1960 – potvrzení vybudované hierarchie, národní výbory v krajích, okresech a obcích místními orgány státní moci - a18, p21, 3leté období - v krajských městech městské národní výbory – vykonávaly funkci okresních - výkonným orgánem národního výboru byla rada národního výboru – volena z jeho členů 1960-1967 – hierarchie nezměněna, ale zřízeny větší kraje a okresy 1967-1990 – jedenáct novelizací, hierarchie nezměněna, ale zavedeny národní výbory s rozšířenou působností •

národní výbory definitivně zrušeny v roce 1990 zákonem o obcích

66. VÝVOJ JUSTICE PO ROCE 1948 § § § § § §

přijat zákon o zlidovění soudnictví a zároveň zákon o územní organizaci krajských a okresních soudů à faktický konec sto let fungujícího systému nová organizace – okresní a krajské soudy, nad nimi Nejvyšší soud často soudci z lidu u okresního soudu samosoudce – např. u vydávání platebních příkazů, nesporná řízení atd. Státní soud – pětičlenné senáty, potírání porevolučního odporu – soud s Miladou Horákovou, Píkou atd. samostatná organizace vojenských soudů – nižší, vyšší soudy a Nejvyšší vojenský soud 30

§ § § § § § § § § §

po roce 1952 reorganizace – lidové soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud Státní soud zrušen (jeho pravomoc na krajské) – platnost zákona skončila 53 volitelnost všech soudců – jak z lidu tak profesionálních trestní soudy zejména se staly prostředkem diktatury KS Státní arbitráž – soudit spory mezi státními, národními a komunálními podniky od roku 159 vznikaly soudružské soudy v rámci jednotlivých podniků – pracovněprávní oblast po roce 1960 – místní lidové soudy, okresní soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud místní lidové soudy byly po federalizaci země zrušeny a soudy se nyní dělily na republikové (okresní, krajské, Nejvyšší soud republiky) a federální (vojenské soudy a Nejvyšší soud ČSSR) prokuratura – st. orgán v pozici veřejné žaloby, nejvyšším stupněm Generální prokuratura v Praze v advokacii a notářství odstraněn soukromoprávní charakter – krajská sdružení advokátů a Ústřední sdružení advokátů, krajské notářské sbory...

67. ZMĚNY V PRÁVNÍM ŘÁDU V ŠEDESÁTÝCH LETECH • •

• • • •

•

100/1960 – nová socialistická ústava rozsáhlé kodifikace – trestní zákoník a trestní řád z roku 1961 ... upraveno provinění: byl jím porušen socialistický právní řád v takové míře, že to ohrožuje nebo poškozuje zájmy společnosti nebo práva a oprávněné zájmy jednotlivce, snížení trestních vazeb, trest smrti výjimečně, presumpce neviny, ústnost reorganizace soudnictví – zřízeny místní lidové soudy občanský soudní řád, občanský zákoník (upravoval pouze majetkové vztahy mezi jednotlivci navzájem a jejich vztahy k státním a družstevním organizacím), zákon o rodině 1963 zákoník práce, hospodářský zákoník, zákoník mezinárodního obchodu začaly sílit snahy o odvolání generálního tajemníka Antonína Novotného v lednu 68 na zasedání ÚV KSČ odvolán à „Pražské jaro“: postupná výměna funkcionářů na všech úrovních, obnovení svobody slova, sovětské vedení, které v počátcích tento vývoj podcenilo, nuceno v srpnu 68 použít vojenskou sílu àokupace v roce 1968 také federalizace republiky

68. ÚSTAVA Z ROKU 1960 • •

označována jako socialistická, přijata v létě prohlášení (politicko-ideologický dokument) + 9 hlav

1. společenské zřízení – socialistický stát dvou rovnoprávných bratrských národů, ekonomickým základem socialistická hospodářská soustava, která vylučuje jakoukoli formu vykořisťování člověka člověkem - potlačeno soukromé vlastnictví ve prospěch socialistického – státního a družstevního - garance osobního vlastnictví 2. práva a povinnosti občanů – svoboda jednotlivce podřízena zájmu pracujícího lidu 3. národní shromáždění – 300 poslanců na 4 roky, imperativní mandát 4. prezident – nově odpovědný NS 5. vláda – jmenuje prezident, odpovědná NS 6. Slovenská národní rada – podstatně zúženo její postavení, zrušen Sbor pověřenců – nyní 16čl. předsednictvo 7. národní výbory – voleny na 4 roky, orgány st. moci a správy v krajích, okresech a obcích 8. soudy 9. obecná a závěrečná ustanovení • •

s účinností k 1.1. 1969 federalizace republiky à nejvyšším zákonodárným orgánem Federální shromáždění = Sněmovna lidu (200 na 4 roky) a Sněmovna zemí (150 na 4 roky) kromě toho Česká a analogicky Slovenská národní rada, vlády republik 31

69. ZMĚNY V SYSTÉMU PRÁVA PO ROCE 1948 § § § § § § § § §

unifikace občanského práva znárodnění a přechod k centrálně řízené ekonomice snaha nahradit buržoazní právo socialistickým v občanském zákoníku 1950 i 1964 – socialistické vlastnictví hospodářské právo – protože subjekty nakládající s majetkem nebyly vlast., 1964 hospodářský zákoník právo mezinárodního obchodu oddělení pracovního práva z občanského – za účelem odlišení od buržoazního pojetí – 1965 zákoník práce zákon o právu rodinném – vyčlenění rodinného práva (později zákon o rodině) kolektivizace zemědělství à zemědělskodružstevní a pozemkové právo

70. VÝVOJ TRESTNÍHO PRÁVA PO ROCE 1948

• • • • •

• • • • • • • • • • • •

• • •

zákon na ochranu lidově demokratické republiky 231/1948 Sb. nechvalně proslulý, nástroj teroru tresty za vlastizradu, vyzvědačství, neoznámení trestného činu velmi tvrdé tresty zločiny v něm uvedené soudil Státní soud kodifikace z doby právnické dvouletky: trestní zákon a trestní řád – 1. trestní kodexy, které platily na celém území ČSR trestní zákon 86/1950 měl chránit zájmy pracujícího lidu, lidovědemokratickou republiku a socialistickou výstavbu trestný čin x přestupek (ty projednávaly národní výbory) není trest bez viny – materiální pojetí trestního činu hranice trest. odpovědnosti se zvedla na 15 trest primárně určen k likvidaci nepřítele pracujícího lidu, účel ovlivněn třídním přístupem znal trest smrti, doživotí, odnětí svobody na max. 25 let peněžní tresty nahrazeny majetkovými (strhávání z platu atd.) možnost změny pracovního zařazení po vykonání trestu možnost zařadit odsouzeného až na 2 roky do tábora nucených prací trestní řád 87/1950 měl vychovávat k ostražitosti vůči nepřátelům pracujícího lidu a jiným rušitelům budovatelského úsilí přípravné řízení, hlavní líčení před soudem, odvolací řízení, mimořádné opravné prostředky a řízení o nich rozhodující role okresního nebo státního prokurátora – vedl výslechy, shromažďoval důkazy, rozhodoval o uvalení vazby... v 60. letech oba kodexy nahrazeny novými 140 a 141/1961 – snížení trestních sazeb, trest smrti se stal výjimečným, přesto převážně represivní podoba trestní řád výslovně formuloval presumpci neviny, zdůraznil zásady objektivní pravdy a ústnosti zásada in dubio pro reo

71. TRESTNÍ PRÁVO SPRÁVNÍ A TRESTNÍ ŘÍZENÍ SPRÁVNÍ V 50. LETECH § § § §

v době právnické dvouletky převládal názor, že postih za méně společensky nebezpečné činy má být realizován mimosoudně trestní zákon správní – podle něj se jako přestupky trestají činy, co nejsou trestné podle trestního zákona teď je z roku 2002 obecná a zvláštní část 32

§ § §

tresty hlavní (odnětí svobody, veřejné pokárání, pokuta) a vedlejší (např. zákaz činnosti) trestní řízení správní – rozhodování o přestupcích národní výbory, novelizací ale závažnější soudům -- ? přestupky projednávány ústně (zpravidla neveřejné) nebo písemně, blokové (zmocněné orgány rozhodovaly přímo na místě) nebo příkazní řízení (výkonné orgány NV mohly potrestat pachatele bez dalšího řízení příkazem)

72. VÝVOJ OBČANSKÉHO PRÁVA PO ROCE 1948

• • • • •

občanský zákoník 141/1950 – tzv. střední kodex kodifikační komise pod vedením V. Knappa 6 částí – úvodní ustanovení, obecná část, věcná práva, závazková práva, dědická práva, přechodná a závěrečná ustanovení několik druhů vlastnictví – preferováno socialistické – státní a družstevní nedotknutelnost osobního zaručena zdůrazněn zájem společnosti žádná norma neupravovala živnosti à prakticky zrušeno obchodní právo z práva vyloučeny věci nehmotné (věci = ovladatelné hmotné předměty a přírodní síly sloužící lid. potřebám) opuštění zásady superficies solo cedit à chaos (protože stavby za družstevní peníze by byly vlastníka) preferováno dědění ze zákona užší záběr než zákoníky z roku 1811 sovětizace pr. řádu, přesto vysoká legislativnětechnická úroveň největší pozitivum = unifikace občanského práva na celém území čsl. státu

• • • •

občanský zákoník 40/1964 notně okleštěn – oddělilo se rodinné, pracovní, hospodářské a mezinárodně-obchodní právo rozeznával socialistické a osobní vlastnictví obsahoval část zabývající se službami upravoval dědické právo – tři dědické třídy

• • • • • • •

73. RODINNÉ PRÁVO PO ROCE 1949

§ § § § § §

zákon o právu rodinném 265/1949 první kodifikace v rámci právnické dvouletky manželství = trvalé životní společenství muže a ženy založené na vzájemných citových vztazích obligatorně civilní sňatek možnost rozvodu (výjimečně) manželé zrovnoprávněni, majetkové vztahy mezi manželi = zákonné majetkové společenství děti podléhali moci rodičovské – v ABGB je moc otcovská

§ § § §

zákon o rodině 94/1963 4 části: manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, výchova nezletilých dětí, výživné majetkové vztahy manželů neupravoval, byly v ObčZ už ne „rodičovská moc“, ale práva a povinnosti rodičů vůči dětem zdůrazněna role národních výborů při společenské kontrole výchovy

33

74. FORMOVÁNÍ PRACOVNÍHO PRÁVA, ZÁKONÍK PRÁCE • • • •

• • • •

v novém občanském zákoníku nebyla pracovněprávní oblast pokryta à nadále roztříštěnost zákon o mzdové politice, zákon o bezpečnosti při práci (dohled Revolučních odborových hnutí ROH) 1953 – omezení volnosti zaměstnance při rozvazování prac. poměru – výpověď nahradila dohoda o skončení prac. poměru – potřeba i souhlas vedoucího pracovníka závodní rady a později závodní výbory – měly chránit zájmy zaměstnanců a účastnit se na hromadné úpravě prac. podmínek zákoník práce 65/1965 upraven vztah pracovníka a zaměstnavatele, univerzální právní předpis sjednání prac. poměru – druh práce, místo výkonu, den nástupu rozvázání – taxativně vymezené zákonné důvody nebo bez důvodu – 6 měsíců lhůta po roce 1969 možno rozvázat poměr z politických důvodů, porušoval-li pracovník socialistický společenský řád

75. ZÁNIK OBCHODNÍHO PRÁVA A JEHO POZDĚJŠÍ OBNOVENÍ, HOSPODÁŘSKÉ PRÁVO • •

do státního vlastnictví dřív nebo později přešly veškeré podniky zaměstnávající víc než 20 osob v 50. letech konec živností à družstva či komunální podniky

•

obchodní právo s vydáním občanského zákoníku 1950 přestalo existovat, bylo usouzeno, že obchodněprávní problematika nemá být kodifikována samostatně zanikla mimo jiné většina společností zřízených podle ustanovení obch. práva zákon o akciových společnostech – existující musely žádat o státní povolení a schválení stanov (pokud nepůsobily v zahraničním obchodě), podléhaly st. dozoru, mohly být i zrušeny zákon o národních podnicích – nové subjekty hospodaření v průmyslu, nakládaly státním majetkem, nemohly jej však zcizovat východiskem hospodářského práva zákon o hospodářských smlouvách a Státní arbitráži (1950) 1955 uzákoněna možnost zřídit trust a kombinát – majetek takto nakládaný stále vlastnil stát 1958 umožněno vytvoření tzv. výrobně hospodářských jednotek – zejména vedoucí národní podniky 1964 vydán hospodářský zákoník – upravoval vztahy vznikající při plánovaném řízení národního hospodářství subjekty hospodářských vztahů byly socialistické organizace – jejich účel byl plnit plán, ne dosahovat zisk – státní, družstevní a společenské KSČ řídila národní hospodářství pomocí státních plánů rozvoje národního hospodářství po sametové revoluci několikrát novelizace, nakonec nahrazen obchodním zákoníkem

• • • • • • • • • •

34