Emile Durkheim. Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

Emile Durkheim Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

30.5.2007

www.danieltoth.eu

1

Emile Durkheim „ „ „

„

30.5.2007

1858 - 1917 Francouzský sociolog Zakladatel pozitivistického přístupu v sociologii (Comte) V sociologii přesně vymezil předmět sociologického zkoumání a metody sociologického výzkumu

www.danieltoth.eu

2

Emile Durkheim „ „

„ „

„

„

1858 v rodině rabína, židovský původ studium v Paříži, kde získal vynikající filosofické vzdělání stipendijní pobyt v Německu profesor filosofie v Bordeaux, zakládal zde katedru sociologie ve Francii profesor Sorbonny, kde se zabýval reformou vzdělávacího systému 1917 – umírá

30.5.2007

www.danieltoth.eu

3

Emile Durkheim Dílo „ O dělbě společenské práce, česky 2004 „ Pravidla sociologické metody, 1895 „ Sebevražda, 1897 „ Filosofie a sociologie, česky 1998 „ Socialismus, 1928 „ Pragmatismus a sociologie, 1928 „ Vzdělání sociologie, 1922 „ Elementy náboženského života, 1912 30.5.2007

www.danieltoth.eu

4

Emile Durkheim Aktivity a působení „ zakladatel časopisu L’Annee sociologique „ pomáhal ustavit sociologii jako vědu „ sociologie jako základní nauka o společnosti „ vyslovil se pro Dreyfusovu nevinu „ popularizace soc. otázek ve společnosti

30.5.2007

www.danieltoth.eu

5

Emile Durkheim Historická situace „ Doba 3.republiky; politický a sociální chaos „ Boj klerikální pravice (monarchisté) proti sekulární levici „ Antisemitismus – Dreyfusova aféra „ Formování socialistického hnutí (Jean Jaurés) „ Vzrůstající vliv středních vrstev – antiklerikální

30.5.2007

www.danieltoth.eu

6

Emile Durkheim Sociologie jako věda „ těžké prosadit,odpor části akademických vrstev „ sociologie jako univerzální společenskovědní disciplína „ budování objektivního sociolog.systému „ X biologickému a psychologickému redukcionismu „ komplexnost „ přísná metodika zkoumání „ vyřešení mor.otázek, rozvoj společnosti „ snaha o objasnění aktuálních spol.problémů „ Gabriel Tarde – hlavní myšlenkový odpůrce 30.5.2007

www.danieltoth.eu

7

Emile Durkheim Vlivy a myšlenkové zdroje „ Francouzské vlivy „ Rousseau a Montesquieu „ Vliv osvícenství (sekularizace, racionalismus) „ Ovlivněn koncepcí volonté génerale (voluntarizmus) „ Základem solidarity spoutávající síla morálky „ Propojení sociálních a kulturních fenoménů „ Snaha formulovat zákonitosti společenské života (nomotetický přístup a idiografický přístup v sociologii)

30.5.2007

www.danieltoth.eu

8

Emile Durkheim Další vlivy „ Utopický socialismus, Saint-Simon a Comte. Inspirován je zejména pozitivizmem v sociologii. „ Nomotetický přístup: Poznáváme zákony, které řídící chod společnosti „ Dělba práce zdrojem nové solidarity ve společnosti „ Kritika individualizmu a liberalizmu: Egoismus společnost rozkládá „ Etika její role a funkce ve společnosti: D. klade důraz na morálku jednotlivce vůči celku „ Teze: Dělba práce znamená, že nezávislí jedinci jsou stále více závislejší na sebe navzájem. Sociální funkce solidarity. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

9

Emile Durkheim Konzervativizmus jako sociologické východisko „ Závislost jednotlivce na společnosti „ Vliv autorit, náboženství, rodiny „ Svazování jedince a společnosti „ Potlačování egoismu

30.5.2007

www.danieltoth.eu

10

Emile Durkheim Filosofické vlivy „ Kant a novokantianizmus (filosofie povinnosti, morální filosofie a filosofie hodnot. Bádenská škola) „ Spencer a filosofie morálního řádu . D. se zaměřil na zkoumání společnosti, nikoliv rasy.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

11

Emile Durkheim Durkheimova sociologie náboženství „ Vliv učitele Fustel de Coulanges „ Náboženství jako sociální struktura společenského života „ Náboženství a jeho sociální funkce „ Víra a její důsledky pro vztah mezi věřícími „ Náboženství a morálka

30.5.2007

www.danieltoth.eu

12

Emile Durkheim Durkheim a socialismus „ D. neangažoval politicky. Měl přátelské vazby na socialistické politiky „ zásahy státu do ekonomiky, politika státní regulace „ úspěch sociálních a politických eforem souvisí se změnou v myšlení lidí „ D. vystupoval proti materialismu, egoismu a liberalizmu „ Důraz na soudržnost, solidaritu (Politika třetí cesty) 30.5.2007

www.danieltoth.eu

13

Emile Durkheim Durkheimův pohled na sociologii „ kritika dosavadní sociologie pro přejímání pojmů a absenci vědeckých definic „ věda má být oproštěná od předsudků zdravého rozumu „ odmítá redukcionismus a psychologických (Tarde, LeBon) či biologických vysvětlení (Spencer) sociálních jevů „ postup od empirických důkazů k teorii a ne naopak

30.5.2007

www.danieltoth.eu

14

Emile Durkheim Durkheimův vztah k positivismus snaha přiblížit se přírodním vědám „ poznání společenských zákonů je možné, zákonitosti nelze „ Na poznání založena rekonstrukce společnosti „ Zkoumání sociálního faktu jako „věci“ „ metodologický sociologismus: společnost je realita sui generis „ metodologický holismus „ sociologie se zabývá hodnotami a principy sociálního života – morální věda „

30.5.2007

www.danieltoth.eu

15

Emile Durkheim Kritika individualizmu „ funkcionalistický přístup: společnost je systém „ jednotlivé sociální elementy jsou na sobě závislé „ solidarita je základní a nutný integrující prvek ve společnosti dvojí podstata člověka – altruista i egoista „ tužby člověka jsou neomezené – koriguje je morálka a disciplína „ pesimismus ohledně dalšího vývoje společnosti – nemusí být progresivní: problém udržení solidarity mezi individui ve společnosti, pokud je kultem moderní společnosti právě individuum, kritika individualizmu

30.5.2007

www.danieltoth.eu

16

Emile Durkheim Vztah jednotlivce a společnosti „ Durkheim odmítal teorie společenské smlouvy i liberálně-ekonomické pojetí. „ sociální jevy mají donucující charakter, ale jednotlivci je akceptují, protože uznávají, že „sociální bytost je bohatší, komplexnější a trvalejší než bytost individuální“ „ uznání primátu společnosti prostřednictvím náboženství nebo vědy „ individuální život vzniká z kolektivního a ne naopak „ význam socializace 30.5.2007

www.danieltoth.eu

17

Emile Durkheim O dělbě společenské práce 1893 De la division du travail social „ Teorie vztahu mezi jedincem a společností „ kolektivní vědomí - souhrn představ a idejí sdílených skupinou či společností, jež existuje nadindividuálně, ale projevuje se skrze individuální akty „ rozdělení společností dle typu solidarity: 1) společnost s mechanickou solidaritou (tradiční) 2) společnost s organickou solidaritou (moderní) „

proměna typu solidarity s rozvojem dělby práce: oslabení kolektivního vědomí a osvobození individuality

30.5.2007

www.danieltoth.eu

18

Emile Durkheim Společnost s mechanickou solidaritou „ silné kolektivní vědomí „ nízká diferenciace mezi jednotlivci či skupinami „ konsensus ve společnosti založen na podobnosti Společnost s organickou solidaritou „ rozvoj individua „ velká diferenciace mezi jednotlivci i skupinami - konsensus založen na vysokém stupni diferenciace, jež nutí ke kooperaci - dělba práce způsobuje vzájemnou závislost - vyšší typ solidarity 30.5.2007

www.danieltoth.eu

19

Emile Durkheim Pravidla sociologické metody 1895 La regles de la méthode

sociologique

„ „

„

Rozpracování sociologické metodologie Sociální fakt - je nadindividuální - působí na jedince zvnějšku - má schopnost vyvíjet sociální nátlak - pojímán jako „věc“ kritika: přílišné odhlédnutí od konkrétních individuálních jednání, navíc sociální fakt nelze dále interpretovat a porozumět mu

30.5.2007

www.danieltoth.eu

20

Emile Durkheim S Sebevražda 1897Le suicide „ Problém smyslu lidské existence, vliv společnosti na zdánlivě individuální rozhodnutí pro sebevraždu „ míra sebevražednosti odpovídá stupni integrace sociálních skupin „ typologie sebevražd: 1) egoistická 2) altruistická 3) anomická 4) fatalistická

30.5.2007

www.danieltoth.eu

21

Emile Durkheim Elementární formy náboženského života - 1912 „ Podstatou náboženství je klasifikace světa: rozdělení na posvátné a profánní (což vyjadřují i rituály, mýty aj.) „ Funkce náboženství: disciplína, udržení soudržnosti, euforická funkce „ Funkce a smysl totemismus: symbol jednoty skupiny, uctívání totemu znamená spojení s něčím, co jednotlivé členy přesahuje, co sdílejí společně a přetrvává i po jejich smrti. Znamená to, že lidé vlastně uctívají samotnou symbolizovanou společnost „ Náboženství je sociálním faktem. Bůh je projekcí samotné společnosti. Úpadek náboženství souvisí s tvorbou sekularizované moderní společnost. Morálka jako sekularizovaná náhrada za náboženství „ Člověk si uvědomuje svoji závislost na společnosti, proto vzniká morálka „ Sociologie vědění je vysvětlení základních forem lidského myšlení

30.5.2007

www.danieltoth.eu

22

Emile Durkheim Sociologie vědění „ Kategorie lidského myšlení jsou odvozeny ze způsobů sociálního života (např. chápání času a jeho periodizace) „ Kolektivní reprezentace: systém symbolů a pojmů, jež jsou sdíleny, vytvářeny a udržovány kolektivně a které umožňují uchopení okolního světa a zpřítomňují tak společné zkušenosti, hodnoty a normy chování. (např.náboženství) „ Scientismus je víra ve vědu sekularizovaná forma náboženství „ Studium korelací mezi systémy myšlení a systémy sociální organizace.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

23

Emile Durkheim Časopis L´Anné Sociologique Durkheimova francouzská sociologická škola „ Časopis vycházel v letech 1896-1913. Obsah: původní články, recenzní statě „ Durkheim organizoval skupinu špičkových sociálních vědců s metodologicky jednotným přístupem a podobnými hledisky – propojení s Durkheimovou sociologickou školou „ Vliv na další společenské vědy: historiografii, sociální psychologii, lingvistiku, etnologii, sociální a kulturní antropologii, ekonomii, kriminologii a etiku „ významní přispěvatelé: Mauss, Simiand, Halbwaschs, Bouglé, LéviBruhl, Davy, Fauconnet aj.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

24

Emile Durkheim Durkheim dnes a jeho význam „ Sociologie umožní poznání společnosti a procesů, jež se v ní odehrávají „ Důraz na solidaritu jako prvek sociální integrace: uvědomění jednotlivců, že jsou členy většího sociálního celku (např. v rámci profesních korporací) „ Pro udržení sociálního konsensu je nutné sdílení alespoň některých hodnot „ Budování sociální vědy sloužící jako podklad pro intervenci do společnosti, což se uskutečnilo pouze v oblasti vzdělávání (výuka morálky a solidarity ve franc. školství) „ vliv na pozdější teorie, např. funkcionalismus (Parsons, Merton) „ Kritická teorie „ Teorie komunikativního jednání 30.5.2007

www.danieltoth.eu

25

Emile Durkheim Kritika Durkheimovy sociologie „ Chápání konfliktu jako negativního prvku „ Nezabýval se změnou společenského řádu „ Příliš konzervativní pojetí –vyžaduje adaptaci člověka (sociologie odhaluje zákony proto, aby se jim jednotlivci mohli snáze přizpůsobit) „ Přecenění vlivu sociálních tlaků na individuum „ Nezabýval se představami samotných aktérů „ Podcenil význam tříd – chápal společnost jako celek se shodnými zájmy a opomíjel lišící se zájmy jejích jednotlivých segmentů „ Sociální fakt – vynechal významy, jež lidé jednání přikládají

30.5.2007

www.danieltoth.eu

26

Emile Durkheim „

Durkheim a Weber - oba vzájemně znali svá díla, ale ignorovali se - Weber nikdy nebyl recenzován v L´Anné sociologique -oba se během 1.sv.války projevili jako nacionalisté

30.5.2007

„

Durkheim a Čechy - několik českých žáků: E.Beneš, A.Uhlíř a I.A.Bláha - Masarykova Sebevražda(1880) se nestala tak známou, ale Durkheim se nestal prezidentem

www.danieltoth.eu

27

Emile Durkheim Literatura „ Durkheim Emile, Elementární formy náboženského života: Systém totemismu v Austrálii. Praha: OIKOYMENH (2002) „ Durkheim Emile, Pravidla sociologické methody. Praha: Orbis (1926) „ Durkheim Emile, S ociologie a filosofie: sociologie a sociální vědy. Praha: SLON (1998) „ Durkheim Emile, S polečenská dělba práce. Brno: CDK (2004) CUIN, Charles-Henry, GRESLE, François (2004): Dějiny sociologie. Praha: SLON „ Keller Jan (2005): Dějiny klasické sociologie, Praha: SLON 30.5.2007

www.danieltoth.eu

28

Auguste Comte Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Životopisná data 1798 (Montpellier) – 1857 (Paříž) zakladatel sociologie zakladatel pozitivismu filosofie utopických socialistů

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte V letech 1807 až 1814 vystudoval s výborným prospěchem lyceum v rodném městě a v létě roku 1814 byl přijat na pařížskou Ecole Polytechnique Po roce a půl byl ze školy vyloučen za účast na protestu proti zastaralému způsobu výuky a načas se vrací do rodného města, kde po krátkou dobu navštěvuje přednášky z medicíny. Ještě téhož roku se však vrací do Paříže, kde se živí kondicemi z matematiky a uvažuje o emigraci do USA. Pocházel z rodiny monarchistů a roayalistů. Odmítali jeho levicové a socialistické myšlenky. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Saint-Simonovi a stal se jeho osobním sekretářem, spolupracovníkem a spoluautorem řady statí. V květnu 1822 publikuje Comte v rámci SaintSimonovy práce Catéchisme des Industriels (v nákladu pouhých 100 výtisků) svůj programový text o plánu na reorganizaci společnosti pomocí vědy. Utopický socialismus (marxistický termín) Plan des travaux scientifiques nécessaires pour réorganiser la société.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Roku 1824, po rozchodu se Saint-Simonem, kvůli sporům. Vzniká raná verze práce Systéme de Politique positive, která byla kladně přivítána řadou renomovaných vědců. Comte však nikdy nebyl katedrovým učencem Vycházel z empirizmu (Hume a Locke) Filosofie dějin (tři stádia)

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte V roce 1825 uzavírá sňatek s Caroline Massinovou. roce 1832 získal Comte pomocnou učitelskou funkci na Polytechnice Po dokončení jeho hlavní práce se s nim definitivně rozchází manželka. V této době se seznamuje s Clotildou de Vaux Clotilda bohužel po roce a půl platonické lásky umírá. V této době Comte pracuje na práci Systeme de politigue pozitive Catéchisme positiviste ou simmaire de la religion universelle. Od roku 1852 žije jen ze sbírek svých nejvěrnějších stoupenců, se kterými v roce 1848 založil Pozitivistickou společnost. Auguste Comte zemřel na rakovinu žaludku v kruhu svých nejvěrnějších žáků 5. září 1857 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Východiska Metody převzaté z přírodních věd „ Metoda diskripce (pozorování) „ Metoda experimentu „ Metoda komparace (srovnání) Kontextu „ Význam v kontextu „ Kontext jako předpoklad porozumění Historická (nebyla převzatá z oboru přírodních věd) „ Filosofie dějin „ Vývoj a pokrok 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Cíle zkoumání Pozitivismus a hledání absolutních pravd Zdůraznění vědeckého přístupu Nomotetický přístup jako hledání zákonitostí Zobecňování a univerzalizace poznatků

„ „ „ „

Proces zkoumání lze shrnout do tří bodů „ „ „

30.5.2007

Zjišťovat a konstatovat fakta daná formou jevu Uspořádat je podle určitých zákonů Předvídat ze zjištěných zákonitostí budoucí jevy a řídit se podle nich

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Přístup k vědě Metodologická podobnost sociálních a přírodních věd Společnost je popsatelná neměnnými zákony Sociologie popisuje sociální zákonitosti Normativismus a nomotetický přístup Zkoumání a deskripce

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Sociologie jako věda sociologie v systému věd sociologie jako nejvyšší stupeň matematika jako základ komplexnost sociologie

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Nejobecnější věda – pozitivní věda Sociologie Biofyzika, Biochemie, Fyzika, Chemie Mechanika Matematika - Logika

Základna

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Studium společnosti Společnost jako systém Společnost, vývoj společnosti a pokrok studium vývoje společnosti znamená studium dějin společnosti (tři stádia) analogie vývoje jedince a společnosti

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Auguste Comte Tři stadia vývoje Teologické, spíše náboženské „ „

Polyteizmus, animizmus, fetišizmus Monoteizmus, víra v jediné božstvo, sílu či boha

Metafyzické „ „

Spekulativní metoda Předmětné pojetí Boha, scholastika

Pozitivní věda - Sociologie „ „

30.5.2007

Objektivita Normativnost www.danieltoth.eu

Auguste Comte Systém pozitivní filosofie (1824) Kurz pozitivní filosofie (6 svazků, 1830–1842) Pojednání o sociologii (1851–1854) Pozitivistický katechismus (1857) Sociologie (česky s předmluvou TGM)

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Zygmund Bauman Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

www.danieltoth.eu

1

Zygmund Bauman

www.danieltoth.eu

2

Zygmund Bauman „ „ „ „ „ „

À 19.11.1925 v Polské Poznani Polský žid Žije a tvoří ve Velké Británii Současný sociolog a sociální filosof Postmodernismus Výrazně ovlivnil myšlení Václava Havla

www.danieltoth.eu

3

Zygmund Bauman „ „ „

„ „

Od roku 1971 žil a pracoval ve Velké Británii Působil v Tel Avivu a Haifě (Izrael) Profesor sociologie na univerzitě (Univerzity od Leeds) Od roku 1990 emeritovaný profesor. Hlavní sociologická témata: analýza modernity a postmodernismu, analýza nacismu, kritika konzumerismu. www.danieltoth.eu

4

Zygmund Bauman „ „

„

„

„

Bauman sloužil ve II. světové válce v Polisch first Army. Osvobozoval Berlín a pracoval jako political education instruktor. Po válce (1945 – 1948) působil ve vojenské rozvědce. Pro agenturu Corps for Domestic Security. Původně studoval sociologii ve Varšavě (Academy of social science), dále stranickou školu vědeckého komunismu. Pokračoval studiem filosofie ve Varšavě. www.danieltoth.eu

5

Zygmund Bauman „ „

„

„

Učitelé Ossowski a Julian Hochfeld. Bauman ukončil univerzitu a stal se lektorem na Univerzitě ve Varšavě (1954 – 1968). Po své emigraci působil na London School of Economics, kde byl jeho učitelem Robert McKenzie. Britský socialismus.

www.danieltoth.eu

6

Zygmund Bauman „ „ „

Bauman publikuje Socjologia na co dzieň (Sociology for every day life, 1964) Dále první anglicky psaný traktát Thinking Sociologically (1990) Původně se Bauman hlásil k marxismu, avšak po své emigrace se orientuje na postmodernismus.

www.danieltoth.eu

7

Zygmund Bauman „ „ „

„ „

Později se přiklonil k myšlení Antonio Goameci a Georga Simmela. Na této kritické pozici vůči marxismu vybudoval svoji habilitační práci. Bauman převzal po svém učiteli (Julian Hochfeld) vedení UNESCO’S department for Social Science in Paris (1962) 17.10.2002 obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy 2006 obdržel cenu Václava Havla. www.danieltoth.eu

8

Zygmund Bauman Postmodernismus „ Původně Bauman sice vyšel z marxismu, avšak opustil radikálně levicové myšlení. Zůstal však u kritiky konzumerismu. „ Sociologie se musí stát nejen kritickou vědou, ale také sebekritickou (self-reflect). „ Deskriptivní a pozitivistický přístup odmítal. www.danieltoth.eu

9

Zygmund Bauman Postmoderní osobnostní vzorce „ postmoderní život se vyznačuje fragmentizací a nespojitostí „ typy osobnosti: zevloun „ tulák „ turista „ hráč „

www.danieltoth.eu

10

Zygmund Bauman Identita a identity „ identita prostupuje identity, člověk dnes mísí identity, dochází k prolínání identit „ la memete (kontinuita osobnosti) „ epizodičnost a nekonsekventnost „ svět bez etiky a svět bez morálky, morální a kulturní relativizmus „ Individualizace hodnot www.danieltoth.eu

11

Zygmund Bauman Kritika nacismu „ Modernity and the Holocaust (1989) „ Definuje nacismus jak vzpouru animality (pre-societal animality). „ Hlásí se k Hobbesově politické filosofii (Teorie přirozeného stavu). „ Přirozený stav je amorální. „ Přijal některé myšlenky Hannah Aredtové (Původ totalitarizmu) a Theodora Adorna. www.danieltoth.eu

12

Zygmund Bauman Tekutá modernita The Liquid Modernity, 2000, česky 2002 „ kritika konzumerismu „ nákupy jako rituál Weber: pracuj, spoř „ konzumerismus: konzumuj, neodkládej „

„

Válka proti odkladu spotřeby www.danieltoth.eu

13

Zygmund Bauman Lidské vztahy v tekutém světě „ postmoderní doba: nejistota, nestabilita, křehkost (Risiko-gesellschaft, precairité, insecurity), nebezpečí „ rozpad lidských vztahů, a vazeb, komunit a partnerství

www.danieltoth.eu

14

Zygmund Bauman Individualizovaná společnost The individualized Society, 1999, česky 2004 „ Práce. Fyzická práce a její význam v dějinách. Práce dnes znamená uskutečňování. „ Globální nerovnost, bída a nadřazenost. „ Svoboda nebo bezpečnost? (Hobbes nebo Locke? „ Atomizace společnosti a její význam pro identitu.

www.danieltoth.eu

15

Zygmund Bauman Globalismus a globální chudoba „ Práce a glorifikace zaměstnání. Máme mít „radost“ z práce u pásu? „ Chudoba (Globální, regionální, strukturální, místní a individuální). Proces zchudnutí jako proces proměny osobnosti a sociálního statusu. „ Víra vychází z nedostatku bezpečí. Funkce nejistoty. www.danieltoth.eu

16

Zygmund Bauman Morálka v postmoderním světě „ soukromá morálka a amorální svět „ privátní život a láska „ Personalismus (E. Levinas) „ Na čem je založena demokracie? „ Násilí, funkce násilí, typy násilí. „ Postmoderní sexualita (sexualita jako forma komunikace, sexualita jako forma úzkosti, sexualita a rodina). www.danieltoth.eu

17

Zygmund Bauman Literatura Česky „ Úvahy o postmoderní době, 1995 „ Tekutá modernita, 2002 „ Individualizovaná společnost, 2004 „ Myslet sociologicky, 2000 „ Globalizace, 1999 „ Modernita a holocaust, 1989 „ Fragmentární život, 1995 „ Postmoderní etika, 1995 www.danieltoth.eu

18

Zygmund Bauman Literatura „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

2000: Liquid Modernity. Cambridge: Polity Press ISBN 0-7456-2409-X (2000 [ed. by Peter Beilharz]: The Bauman Reader. Oxford: Blackwell Publishers. ISBN 0-63121492-5) 2001: Community. Seeking Safety in an Insecure World. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-74562634-3 2001: The Individualized Society. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-2506-1 2001 (with Keith Tester): Conversations with Zygmunt Bauman. Cambridge: Polity Press. ISBN 07456-2664-5 2001 (with Tim May): Thinking Sociologically, 2nd edition. Oxford: Blackwell Publishers. ISBN 0631-21929-3 2002: Society Under Siege. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-2984-9 2003: Liquid Love: On the Frailty of Human Bonds, Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-2489-8 2003: City of fears, city of hopes. London: Goldsmith's College. ISBN 1-904158-37-4 2004: Wasted Lives. Modernity and its Outcasts. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-3164-9 2004: Europe: An Unfinished Adventure. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-3403-6 2004: Identity: Conversations with Benedetto Vecchi. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-74563308-0 2005: Liquid Life. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-3514-8 2006: Liquid Fear. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-3680-2 (due September 28, 2006) 2006: Liquid Times: Living in an Age of Uncertainty. Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-39879 (due October 31, 2006) www.danieltoth.eu 19

Zygmund Bauman Sekundární literatura „ 2000: Peter Beilharz, Zygmunt Bauman: Dialectic of Modernity. London: Sage. ISBN 0-7619-6735-4 „ 2000: Dennis Smith, Zygmunt Bauman: Prophet of Postmodernity (Key Contemporary Thinkers). Cambridge: Polity Press. ISBN 07456-1899-5 „ 2004: Keith Tester, The Social Thought of Zygmunt Bauman. Palgrave MacMillan. ISBN 1-4039-1271-8 „ 2005: Tony Blackshaw, Zygmunt Bauman (Key Sociologists). London/New York: Routledge. ISBN 0-415-35504-4 „ 2006: Keith Tester, Michael Hviid Jacobsen: Bauman Before

Postmodernity: Invitation, Conversations and Annotated Bibliography 1953-1989. Aalborg: Aalborg University Press. ISBN 877307-738-0

www.danieltoth.eu

20

Zygmund Bauman

www.danieltoth.eu

21

Ernest Gellner Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

www.danieltoth.eu

1

Ernest Gellner *9.12.1925 g 5.11.1995

www.danieltoth.eu

2

Ernest Gellner Gellner patří mezi nejvýznamnější sociální myslitele 20. století. Narodil se v Paříži, avšak dětství strávil v Praze (židovském německy mluvícím prostředí). Gellner měl české školy, střední školu vystudoval v Anglii (Grammar School) Otec byl v zajetí na Sibiři, po 1. světové válce byl osloven Masarykovou politikou a pojetím demokracie. Rudolf Gellner se zabýval Francouzskou revolucí (Joseph de Maistre) www.danieltoth.eu

3

Ernest Gellner E. Gellner si formoval vtah k demokracii podle TGM 1. republiky. V Anglii byl Ernest přijat na Oxfordskou kolej Balial. Ve stejné době se přihlásil do Angl. brigády a osvobozoval Prahu. Po svém návratu do Čech se zapsal na Karlovu Univerzitu, obor filosofie. Studoval u Jana Patočky. Jeho postoj k Československu se změnil po válce. Odsun Němců. www.danieltoth.eu

4

Ernest Gellner Vztah k židům po roce 1948. Vrátil se do Velké Británie (profesor na University Cambridge). Předpověděl únorový převrat. Po roce 1968 uvěřil v reformní socialismus. Začal pomáhat českým disidentům. Přijel v roce 1965 opět do Prahy a přednášel pro Sociologickou společnost o britské sociologii. www.danieltoth.eu

5

Ernest Gellner Později mu Československé úřady zakázaly vstup do republiky. Po roce 1990 se podílel na vzniku Středoevropské Univerzity (v současné době funguje v Budapešti). Zabýval se nacionalismem a vlivem kontinentálního myšlení na britskou sociologii. Studoval v Oxfordu filosofii a dále sociální antropologii na prestižní London School of Economics and Political Science. www.danieltoth.eu

6

Ernest Gellner Zaměřil se myšlenkově na kritický racionalismus – Karl Popperanglickou filosofii a filosofii jazyka – Ludwig Wittgenstein-

www.danieltoth.eu

7

Ernest Gellner Myšlenkové vlivy Ludwig Wittgenstein a filosofie jazyka (Jazyk a samota, Language a solitude) „ jazyk je nástroj myšlení, ale také předmět empirického zkoumání „ jazyk vytváří komunitu, jazyk má sociální rozměr Bronislav Malinovski „ sociální antropologie „ jazyk a člověk Karl Popper a kritický racionalismus (Otevřená společnost a její nepřátelé) www.danieltoth.eu

8

Ernest Gellner Gellner a Popper Popper působil na London School of Economics. Byl vůdčí osobností na této škole a vedl oddělení filosofie. (Malinovski vedl oddělení sociální antropologie). Racionalismus I. Kanta překonal novokantianismus a kritický racionalismus. Popper odmítá jakoukoliv filosofii dějin a tzv. historicismus (tribalismus, politický platonismus, hegelianismus a marxismus). www.danieltoth.eu

9

Ernest Gellner Racionalismus v sociologii společnost nikam automaticky nespěje (Rozum a kultura, Reason and Culture, 1992) racionalismu versus historismus „ „

societas a ratio společnost a vývoj

racionalita je vždy osobní, nikoliv historická „ „

transcedence a relativismus vědění je vždy nezávislé, rozum je vždy nezávislý www.danieltoth.eu

10

Ernest Gellner Nacionalismus (Nationalism, 1997) vznik a vývoj nacionalismů „ „ „ „ „ „

agresivní nacionalismus kulturní nacionalismus kmenový nacionalismus industriální nacionalismus ekonomický nacionalismus politický nacionalismus www.danieltoth.eu

11

Ernest Gellner Původ a rozum legitimitu čerpá nacionalismus z původu (tribalismus) rozum je protinacionalistický ve všech případech

www.danieltoth.eu

12

Ernest Gellner Liberalismus a kritika kritika bezhodnotového liberalismu kritika marxismu kritika teorie „tavícího kotle“ 1. kultura má vytvářet názor 2. rozum a autonomie má vytvářet hodnoty www.danieltoth.eu

13

Ernest Gellner Nacionalismus a protestantismus oba procesy mají podobné rysy kritika Webera víra a kultura víra jako národní a kulturní danost

www.danieltoth.eu

14

Ernest Gellner Muslimský fundamentalismus a arabský nacionalismus islám je založen na fundamentálním pojetí hodnot a víry islám a komunita (nikoliv společnost) muslimové jsou globální komunita arabský nacionalismus vítězství fundamentalismu (univerzalismus) nad nacionalismem (partikularizmus) www.danieltoth.eu

15

Ernest Gellner Islám a marxismus islám je monoteistický, což znamená v politice sklon k autokracii marxismus může potlačit nacionalismus, avšak s islámem může splynout

www.danieltoth.eu

16

Ernest Gellner Literatura: Nationalismus Gellner, Ernest. - Berlin : Siedler, 1999, 1. Aufl. 3. Language and solitude Gellner, Ernest. - Cambridge : Cambridge Univ. Press, 1998 4. Debating the state of philosophy Westport, Conn. : Praeger, 1996 5. The psychoanalytic movement Gellner, Ernest. - Evanston, Ill. : Northwestern Univ. Press, 1996 6. Nationalismus in Osteuropa Gellner, Ernest. - Wien : Passagen-Verl., 1996, Dt. Erstausg. 7. Bedingungen der Freiheit Gellner, Ernest. - Stuttgart : Klett-Cotta, 1995 www.danieltoth.eu

17

Ernest Gellner Literatura v českém jazyce: Gellner, Ernest: Nacionalismus, 2003 Gellner, Ernest: Rozum a kultura, 1999 Gellner, Ernest: Jazyk a samota, 2005 Gellner, Ernest: Národy a nacionalismus, 1993

www.danieltoth.eu

18

Anthony Giddens Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

www.danieltoth.eu

1

Anthony Giddens

www.danieltoth.eu

2

Anthony Giddens „ „ „

„ „ „

Anglický sociolog Narodil se v Londýně Do roku 2003 byl ředitelem London School of Economics and Political Science Profesor sociologie v Cambridge. Životopisné údaje a 3 tvůrčí období Narozen v rodině „střední třídy“ (midle-class family). Otec byl úředník ve firmě London Transport. www.danieltoth.eu

3

Anthony Giddens „ „ „ „ „ „ „

Giddens byl první z rodiny, kdo začal studovat univerzitu. Univerzitu studoval na Hall Univerzity (od roku 1959) Master’s degree získal na London School of Economics. Následně studoval v University of Leicester (učil sociální psychologii). Leicester byla známá univerzita, působil zde např. Norbert Thias. Giddens zde zahájil svoji samostatnou sociologickou dráhu. Od roku 1969 působí jako profesor na Univerzity od Cambridge, kde později založil Social and Political Science Committete (SPS), což byl ústav pro Faculty of Economics. www.danieltoth.eu

4

Anthony Giddens „

„

„ „

V době svého působení v Cambridge (full professorship, 1987) vedl také Polity Press. Stal se vedoucím týmu který publikoval statě v oblasti veřejné politiky. Od roku 1997 – 2003 působil jako ředitel London School of Economics a člen poradenckého týmu (Adviasory Concil of the Institute for Public Policy Research). Ve stejné době pracoval jako poradce britského premiéra Tonyho Blaira. Vybudoval politický projekt Third Way – Třetí cesta, kterým se v politice řídil Tony Blair i Bill Clinton. www.danieltoth.eu

5

Anthony Giddens „

„ „

Giddens přispěl výrazným způsobem do debaty o směřování středolevé Labour Party. Svá stanoviska publikoval v New Statesman. Giddens byl v červnu 2004 honorován na barona anglickou královnou.

www.danieltoth.eu

6

Anthony Giddens Tři tvůrčí období 1. Období zabýval se teoretickými a metodologickými otázkami „ Capitalism and Modern Social Theory (1971) „ New Rules of Sociological Metod (1976) „

www.danieltoth.eu

7

Anthony Giddens 2. Období „

„ „ „

Vybudoval Theory of structuration. Analýza sociálních struktur Cultural Problems in Social Theory (1979) The Construction of Society (1984) Giddens vstoupil do mezinárodní diskuse (Sociologicall arena).

www.danieltoth.eu

8

Anthony Giddens 3. Období „

„

„

V posledním období se Giddens zabývá problémem modernity, globalizace a tématem Social and personal life. Vedle mikrosociologie se věnoval také sociologii politiky. Projekt Třetí cesta.

www.danieltoth.eu

9

Anthony Giddens „ „ „ „ „ „

Consequence of Modernity (1990) Modernity and Self-Identity (1991) The Transforamation of Intimacy (1992) Betone Lefg and Right (1994) The Third Way The Renewal of Social Democracy (1998)

www.danieltoth.eu

10

Anthony Giddens „

„

Giddens je autorem 34 knih, publikoval v 29 jazycích. Vydává více než 1 knihu každý rok. Po Jaku Maynard Keynes je nejznámějším Britem.

www.danieltoth.eu

11

Anthony Giddens Sociologie jako věda „ Sociální vědy a jejich výklad v sociálním významu. „ Metody sociálních věd. „ Sociologycal paradigmas (interpretativní přístup). „ Micro and macro sociology. „ Sociology and (antropology, psychology, philosophy, history, lingvistice, economies, social work) „ Sociology and political science. „ Syntéza sociologické metody. www.danieltoth.eu

12

Anthony Giddens Giddens a zdroje sociologického myšlení „ Max Weber „ Émile Durkheim „ Georg Eimmel „ Talcott Parsons a funkcionalismus „ vypořádal se také s Marxovým historickým materialismem (Capitalism a Modern Social Tudory) www.danieltoth.eu

13

Anthony Giddens „

Navazuje na Durkheima (Rules od the Sociologycal Metod, 1895) svým spisem New Rules of the Sociologycal Method, 1976).

www.danieltoth.eu

14

Anthony Giddens Metodologie sociálních věd „ macrosociology „ microsociology „ macro level „ micro level

www.danieltoth.eu

15

Anthony Giddens „ „ „ „

Durkheimim’s politicism paradigma Interpretative sociology Unit of analysis Logic of Hermeneutic

www.danieltoth.eu

16

Anthony Giddens Teorie strukturace Theory of Structuration „

„

„ „ „

Strukturace (structuration) Giddens překonává tradičně dualismus mezi makro a mikrostrukturou. Struktury (vzájemné vztahy) se prolínají.

Jazyk je předpokladem sociálních vazeb a tedy tvoří strukturu. úrovně motivačních a racionalizačních činností aktéra činnost má diskurzívní charakter „ „

Parsons Frankfurtská škola

www.danieltoth.eu

17

Anthony Giddens Teorie sociálního jednání a strukturace „ fuzzy structure (rozmazaná podstata) „ každodennost, mikrostruktury „ sociální realita „ Construction of Society „ sociální interakce

www.danieltoth.eu

18

Anthony Giddens „ „ „ „

Connections between micro and macro social organizations multinational capitalist corporations globalization

www.danieltoth.eu

19

Anthony Giddens Sociální rozměr privátního života „ Michael Foulcault (History of Sexuality) „ Giddens (Transforamtion of intimacy) Zabývá se otázkou sociologie privátního života „ Self-identity. Tvoření identity ve vztahu „ Intimacy and social relations ships „ Propojení micro a macro privátního a veřejného „ Emotional communication „ Understanding befween two people „ Social change (mezi micro a macro) www.danieltoth.eu

20

Anthony Giddens Sociální význam identity (Self-identity) „ Lifestyles „ Social roles „ „ „

„ „ „

What to do? How to act? Who to be?

Social behaviour To jak jednáme překládá, že máme povědomí o nějakých normách. Předpoklad vlastní identity. Důvěra a osobní identita (člověk vytváří svoji identitu za předpokladu, že důvěřuje ostatním lidem) www.danieltoth.eu

21

Anthony Giddens Modernita a postmoderní situace „ Giddens kritizuje postmodernismus postmoderna má sklon k rozptýlenosti „ postmodernista vidí vše jako historicky a kontextuálně podmíněné „

www.danieltoth.eu

22

Anthony Giddens „ „

Giddens prosazuje sociologickou syntézu. Svět a společnost vidí jako celek. postmoderna vede k vyprázdnění každodenního života „ postmoderna oznamuje konec etiky „ metodologický eklekticismus „

www.danieltoth.eu

23

Anthony Giddens Interpretativní sociologie „ Interpretace (metoda zkoumající významy) hermeneutická (Hans-Georg Gadamer) „ fenomenologická (Edmund Husserl) „

„

Interpretace významů a systému významů hermeneutika (Jaký význam?) Zkoumá význam sociálního jednání. „ fenomenologie (Jak se jeví?) Zkoumá sociální jevy „

www.danieltoth.eu

24

Anthony Giddens Třetí cesta „ Giddens odmítá liberálně-konzervativní myšlení (M. Thatechová), tržní hospodářství a ekonomizaci lidských vztahů, tržní fundamentalismus „ Odmítá marxismus a tradiční levici „ Třetí cesta je odpověď na globalizační výzvu. „ „ „ „ „ „

Kosmopolitní národ Kulturní pluralismus a multikulturalismus Kosmopolitní demokracie Solidarita Globální správa Nová sociální demokracie

www.danieltoth.eu

25

Anhtony Giddens Třetí cesta a reálná politika „ Tony Blair „ Bill Clinton „ Gehard Schröder (Jürgen Habermas) „ Politiky (New Labour)

www.danieltoth.eu

26

Anthony Giddens „ „ „ „ „ „

inovace, vzdělání, výzkum environmentální politika sociální politika žádná práva bez povinností žádná autorita bez demokracie sociálně tržní hospodářství

www.danieltoth.eu

27

Anthony Giddens „ „ „ „ „

rovnost ochrana sociálně slabých svoboda sociální hodnoty vláda jako management

www.danieltoth.eu

28

Anthony Giddens Literatura: Giddens, Anthony (1995) Politics, Sociology and Social Theory: Encounters with Classical and „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

Contemporary Social Thought. Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (1996) In Defence of Sociology. Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (1996) Durkheim on Politics and the State. Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (1998) The Third Way. The Renewal of Social Democracy. Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (1999) Runaway World: How Globalization is Reshaping Our Lives. London : Profile. Hutton, Will & Giddens, Anthony (Eds.) (2000) On The Edge. Living with Global Capitalism. London : Vintage. Giddens, Anthony (2000) The Third Way and Its Critics. Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (2000) Runaway World. London : Routledge. Giddens, Anthony (2001) Sociology. Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (Ed.) (2001) The Global Third Way Debate. Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (2002) Where Now for New Labour? Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (Ed.) (2003) The Progressive Manifesto. New Ideas for the Centre-Left. Cambridge : Polity Press. Giddens, Anthony (Ed.) (2005) The New Egalitarianism Cambridge : Polity Press.

www.danieltoth.eu

29

Jürgen Habermas Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

www.danieltoth.eu

1

Jürgen Habermas

www.danieltoth.eu

2

Jürgen Habermas „ „ „ „ „

„

„

Narozen 1929 v Německu. Německý sociální filosof a sociolog. Otec Ernest Habermas byl obchodník a průmyslník v Kolíně nad Rýnem. Studoval univerzitu v Göttingenu (1949-50) dále v Zürichu (1950-51) a v Bonnu (1951-54). Promoval v Bonnu (1954) s prací Das Absolut und die Geschichte. V disertační práci se zaměřil především na filosofické dílo Schellinga. Habilitoval se na Univerzitě v Marburgu 1961 s prací Strukturwandel der Öftentlichheit. Untersuchungen zu einer Kategorie der bürgerlichen Gesellschaft u Wlfoganga Aberndrotha. Získal mimořádnou profesuru filosofie na Univerzitě v Heidelbergu, kde zůstal do roku 1964. www.danieltoth.eu

3

Jürgen Habermas „ „

„

„ „

Mezi nejvýznamnější učitele patří: Oscar Becker, Hicolai Hartmann a Johanes Thyssen. Od roku 1964 do roku 1971 působil (řádný profesor) na univerzitě ve Frankfurtu (Filosofie a Sociologie), kde se stal jednou z vůdčích postav tzv. Frankfurtské školy (kritická teorie). V roce 1971 se stal spolu s Carl Friedrich von Weizsäcker ředitelem Max-Planck-Institut zur Erforschung der Lebensbedingungen der wissenschaftlich-technischen Welt. V roce 1976 mu byla propůjčena cena S. Freuda. V roce 1980 obdržel cenu Theodora W. Adorna.

www.danieltoth.eu

4

Jürgen Habermas „

„

„

V roce 1981 vydal své hlavní dílo Theorie des kommunikativen Handelns. V traktátu se vyrovnal s Georgem Herbertem Meadem, Maxem Weberem, Emilem Dukheimem a Talcottem Parsonsem. V roce 1983 se opět vrátil na Univerzitu ve Frankfurtu kde působil až do svého emeritování v roce 1994. Zde uvedl katedru Filosofie (Schwerpunkt Sozial und Geschichts Philosophie). Od roku 1998 je Habermas také spoluvydavatel měsíčníku Blätter für dentsche und internationale Politik. www.danieltoth.eu

5

Jürgen Habermas „

„

„

„

V roce 2001 obdržel Friedenspreis des dentschen Buchandels. Habermas je také držitelem prestižní HalbergPreis a dále také Kyoto Přes koncern Kyocera. Držitel ocenění za celoživotní dílo BerneofKreisby – Preis (2006). V současné době žije ve Stanbergu. www.danieltoth.eu

6

Jürgen Habermas Filosofická a sociologická východiska „ Filosofická východiska „ „ „ „

„

Marxismus Schelling Kant Filosofie jazyka a hermeneutika

Sociologická východiska „ „ „ „

Weber Durkheim Mead Parsons

www.danieltoth.eu

7

Jürgen Habermas Habermasův vztah k neomarxismu „ Habermas vyšel z myšlenek mladého Marxe. neomarxistickou kritiku industriální společnosti přijímá a aktualizuje. „ Nepřijímá Marxovu tezi o dějinném pokroku a teorii revoluce. „ Habermans tvrdí, že moderní společnost je racionalizovaná (byrokracie, politika, ekonomické vztahy) v pozitivním i negativním smyslu (racionalizace nás zbavuje praktické racionality). „ Neomarxismus Habermas nikdy nepřijal. www.danieltoth.eu

8

Jürgen Habermas Habermasův vztah k Maxi Weberovi „ Weber vybudoval tzv. chápající sociologii. Weber seskupil pozitivistko-deskriptivní sociologii, která se omezovala jen na konstatování sociálních faktů a metodologicky pojal sociologii jako interpretativní (vysvětlující) disciplínu. „ Habermas rozlišil dva typy sociologického přístupu, které rozvinul s pomocí sociologie Maxe Webera: „ Účelová racionalita (sociologie, zkoumající účel a cíl sociálního jednání) zkoumá zájmy, „ Hodnotová racionalita (sociologie zkoumající ideové, politické, náboženské a jiné důvody). Zkoumá hodnoty a normy.

www.danieltoth.eu

9

Jürgen Habermas Hodnotové a bezhodnotové hledisko „ Weber se snaží vybudovat tzv. bezhodnotovou společenskou vědu. Vysvětluje a interpretuje, avšak omezuje se na „bezhodnotové“ hledisko a přístupy. „ Habermas oproti Weberovi tvrdí, že vědec nejen konstatuje jak věci jsou , ale musí přistupovat k výzkumu normativně (definuje jak věci mají být).

www.danieltoth.eu

10

Jürgen Habermas Habermasův vztah k funkcionální strukturální analýze „ Talcott Parsons „ Parsons (americký sociolog) definoval pojmy: „ Sytém (jednotlivec – společnost je primordiální systém, který se aktivuje v nějakém prostředí) „ Funkce (zaujímá stanoviska) „ Parsons vybudoval tzv. Liga-teorii: „ latence „ integrace „ dosahování cílů „ adaptace „ Parsons je sociolog, který nezohledňuje činnost subjektu a podtrhuje činnost sociálního sytému. www.danieltoth.eu 11

Jürgen Habermas Symbolický interakcionismus „ Georg Herbert Mead „ Mead definuje pojmy: „ Symbol (zprostředkující, nese význam, např. jazyk) „ Interakce (vzájemná sdělující a interpretovatelná aktivita, porozumění a činnost subjektu) „ Habermas zavedl pojem diskurs, který považuje za univerzální činnost racionálních subjektů. www.danieltoth.eu

12

Jürgen Habermas Univerzální diskurs „ Pojmy, které Habermas definoval souvisí s tzv. pragmatickou diskuzí: „ Diskurs jako racionální interakce sociálních aktérů. „ Veřejný rozum (Public reason) je normativní dimenze a měřítko sociálního jednání. „ Komunikativní jednání je speciální na rozumu a jazyce založená interakce sociálních aktérů. (systém) „ Niklas Luhmann založil v polemice s Habermasem systémovou teorii společnosti. (Teorie der Gesellschaft oder Socialtechnologie – Was leistet die Systemforschung) www.danieltoth.eu

13

Jürgen Habermas Kritika Jürgena Habermase „ Francois Gobard „ Habermas - Gadamer „ Positivismusstreit (Popper – Habermas) „ Historikenstreit (Nolte – Habermas)

www.danieltoth.eu

14

Jürgen Habermas „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

Das Absolute und die Geschichte. Von der Zwiespältigkeit in Schellings Denken (Diss.), Bonn 1954. Student und Politik. Eine soziologische Untersuchung zum politischen Bewußtsein Frankfurter Studenten (zus. mit L. v. Friedburg, Ch. Oehler und F. Weltz), Neuwied 1961. Strukturwandel der Öffentlichkeit. Untersuchungen zu einer Kategorie der bürgerlichen Gesellschaft (Habil.), Neuwied 1962 (Neuaufl.: Frankfurt a.M. 1990). ISBN 3-518-28491-6 Erkenntnis und Interesse, Frankfurt a.M. 1968. ISBN 3-518-06731-1 Technik und Wissenschaft als „Ideologie“, Frankfurt a.M. 1968. ISBN 3-518-10287-7 Protestbewegung und Hochschulreform, Frankfurt a.M. 1969. Zur Logik der Sozialwissenschaften, Tübingen 1970 (erw. 1982). ISBN 3-518-28117-8 Theorie der Gesellschaft oder Sozialtechnologie. Was leistet die Systemforschung? (zus. mit Niklas Luhmann), Frankfurt a.M. 1971. Legitimationsprobleme im Spätkapitalismus, Frankfurt a.M. 1973. ISBN 3-518-10623-6 Zur Rekonstruktion des Historischen Materialismus, Frankfurt a.M. 1976. ISBN 3-518-27754-5 Theorie des kommunikativen Handelns (Bd.1: Handlungsrationalität und gesellschaftliche Rationalisierung, Bd. 2: Zur Kritik der funktionalistischen Vernunft), Frankfurt a.M. 1981. ISBN 3-518-28775-3

www.danieltoth.eu

15

Jürgen Habermas „ „ „ „ „ „ „

Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln, Frankfurt a.M. 1983. ISBN 3-518-28022-8 Die neue Unübersichtlichkeit. Kleine Politische Schriften V, Frankfurt a.M. 1985. ISBN 3-51811321-6 Der philosophische Diskurs der Moderne, Frankfurt a.M. 1988. ISBN 3-518-28349-9 Faktizität und Geltung. Beiträge zur Diskurstheorie des Rechts und des demokratischen Rechtsstaates, Frankfurt a.M. 1992. ISBN 3-518-28961-6 Die Einbeziehung des Anderen. Studien zur politischen Theorie, Frankfurt a.M. 1996. ISBN 3518-29044-4 Vom sinnlichen Eindruck zum symbolischen Ausdruck. Philosophische Essays, Frankfurt a.M. 1997. ISBN 3-518-22233-3 Öffentlicher Raum und politische Öffentlichkeit. Lebensgeschichtliche Wurzeln zweier Gedankenmotive. Dankesrede anlässlich der Verleihung des japanischen Kyoto-Preises von Jürgen Habermas

www.danieltoth.eu

16

Jürgen Habermas „ „ „ „ „ „

„ „ „

Der gespaltene Westen, Frankfurt a.M., 2004. ISBN 3-518-12383-1 Zwischen Naturalismus und Religion. Philosophische Aufsätze, Frankfurt a.M. 2005. ISBN 3-518-58447-2 Kommunikatives Handeln und Detranszendentalisierung der Vernunft,Reclam Verlag, Stuttgart 2001 Sekundärliteratur [Bearbeiten] Detlef Horster: Jürgen Habermas zur Einführung, Hamburg, Junius, 2006, 3. Aufl., ISBN 3-88506349-2 Franz Maciejewski (Hg.): Theorie der Gesellschaft oder Sozialtechnologie. Beiträge zur Habermas-LuhmannDiskussion. Frankfurt/Main: Suhrkamp, 1973 (= Theorie-Diskussion Supplement 1), ISBN 3-51806101-1 Walter Reese-Schäfer: Jürgen Habermas, Reihe Campus - Einführungen, Frankfurt am Main, 2001, ISBN 3-593-36833-1 Egbert Scheunemann: Vom Denken der Natur. Natur und Gesellschaft bei Habermas, Lit Verlag Münster/Hamburg/London 1999, ISBN 3-8258-3197-3 Ulrich Sonnemann et al.: Unkritische Theorie. Gegen Habermas, Lüneburg : zu Klampen 1989

www.danieltoth.eu

17

Jürgen Habermas

www.danieltoth.eu

18

Jürgen Habermas

www.danieltoth.eu

19

Jürgen Habermas

www.danieltoth.eu

20

Jürgen Habermas

www.danieltoth.eu

21

Jürgen Habermas

www.danieltoth.eu

22

Thomas Hobbes „ „ „

„

„ „ „ „

1588-1679 V rodině venkovského faráře Soukromý učitel v šlechtických rodinách Cestoval se svěřenci po Evropě, zvláště po Francii Seznámil se s kartesianismem Znal Gassendiho a Merssena Materializmus, matematika Překládal Homéra (v 88ti)

Thomas Hobbes Dílo: „ 1655 De corpore (o tělese). „ 1658 De homine (o člověku). „ 1642; 1647 De cive (o státě). „ 1651 Leviathan „ 1670 Behemoth

Thomas Hobbes Pozadí: „ Hobbes byl spíše konzervativní myslitel, věřil v moderní monarchii. „ Po ustavení Cromwellovy republiky se s republikanismem smířil, píše Leviathana „ Netvor (biblická kniha Job) vystupuje z močálu, symbol vzniku státu; stát vzniká z chaosu „ Stát zřizuje instituce, univerzity a ujímá se výchovy, správy a moci jako takové.

Thomas Hobbes Filosofie: „ Přírodní filosofie (philosophia naturalis); O tělese; pohyb těles „ Společenská filosofie (philosphia civilis); O občanu; pohyb a jednání lidí

Thomas Hobbes Hlavní myšlenky: „ Conservatio sui „ Přirozený stav – status naturalis (homo homini lupus, bellum omnium contra omnes) „ Společenský stav – status civilis (homo homini deus) „ Vnější bezpečnost, potřeba osobní ochrany způsobuje potřebu obrany státu „ Osobní svoboda a suverenita státu „ Ustanovení platnosti zákonů „ Vznik státu, mír (stát zamezuje válce a zjišťuje mír)

Thomas Hobbes „ „ „ „ „ „ „

Stát nevznikl, jak si myslel Aristoteles proto, že člověk je zoon politikon, nýbrž z nutnosti, z čistého egoizmu Stát musí být mocný, ve smyslu schopný zajisti bezpečnost a tedy samotnou existenci Stát má uplatňovat blaho občanů salus publica suprema lex esto Absolutní monarchie, suverén Monarchie ústavní Státu má být podřízeno vše, i církve a náboženství Moc vladaře, suveréna moc parlamentu (moc a správa)

eč n

zákony etika

Občan

a od

be zp

Stát

b svo

ost

Thomas Hobbes

Thomas Hobbes Vliv a působení: „ Konzervativizmus „ Neokonzervativizmus „ Konzervativní revoluce „ De Maistre „ Valery „ Carl Schmitt „ Křesťanskodemokratické politické strany

Max Horkheimer

Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

www.danieltoth.eu

1

Max Horkheimer

www.danieltoth.eu

2

Max Horkheimer ƒ 14.2.1895 – 7.6.1973 ƒ Ve stejném roce spoluzakládal Institut pro sociální výzkum (Institut für Sozialforschung), kde působil jako ředitel a vědecký koordinátor. ƒ V roce 1933, kdy se Hitler stal říšským kancléřem emigroval do Spojených států. Na Univerzitě (Columbia Univerzity) obnovil Institut pro sociální výzkum (Institut for Social Research). ƒ V roce 1947 spolu s Teodorem Adornem publikoval Dialektik der Aufklärung. Jedno z hlavních děl. ƒ V roce 1949 se vrátil Horkheimer do Spolkové republiky. (Jako nemnoho německých intelektuálů). www.danieltoth.eu

3

Max Horkheimer ƒ Působil na univerzitě ve Frankfurtu. Byl rektorem a ƒ ƒ ƒ

ředitelem obnoveného Institutu pro sociální výzkum. (1950) Založil a vedl odborný časopis Zeitschrift für Sozialforschung (1932-1939) a dále pokračoval jako Studies in Philosophy and Social Science (1940-42). Spolu s Adormem založil tzv. Frankfurtskou školu neboli Kritickou teorii. Jeho žák a pokračovatel Alfred Schmidt vydal jeho Gesammelte Schriften. www.danieltoth.eu

4

Max Horkheimer Hlavní sociologická témata ƒ Kultura (sociologie kultury) ƒ Autorita (psychologické a sociologické aspekty autority, autorita v rodině, autorita v politice, neutrální autorita, autorita a moc) ƒ Rodina (sociologie rodiny mikrosociologický výzkum) ƒ Kritika (kritická metoda, kritická teorie) www.danieltoth.eu

5

Max Horkheimer Filosofická a sociologická východiska ƒ Materialistická teorie společnosti. ƒ Marxismus a neomarxismus (Horkheimer přijal teorii společnosti „diagnózu“ kapitalismu, odmítl nemarxistickou doktrínu revoluce a třídní boje.) ƒ Kant (Horkheimer přijal od Kanta kriticismus a vybudoval kritickou teorii). Horkheimer odmítl jak liberalismus tzv. buržoazní společnosti tak marxistickou politickou ekonomii. ƒ Kritika historismu (Hegel, Tomismus) www.danieltoth.eu

6

Max Horkheimer Obrázek Kant Liberalismus Kapitalismus É kritika

È É Kritická teorie Ë

kritika Ë Ç

Socialismus Marxismus Leninismus

Mladý Marx

www.danieltoth.eu

7

Max Horkheimer Teorie rozumu ƒ Horkheimer definuje tzv. instrumentální rozum a podrobuje ho kritice. ƒ Instrumentální rozum slouží jako nástroj maximalizace užitku a preferuje kulturní, náboženské a sociální hodnoty. ƒ Definuje veřejný rozum (Public Reason). ƒ Instrumentalismus nachází: ƒ v ekonomickém liberalismu a egoismus (Egoismus und Freiheitsbewegung, 1936) ƒ v pragmatismu a americkém filosofickém myšlení. (Dialektik der Auftlärung) a politickém liberalismus (John Rawls) ƒ v sociálním výzkumu, který je příliš deskriptivní. (Horkheimer se snaží o deskriptivní a interpretativní přístup) www.danieltoth.eu

8

Max Horkheimer Spor s positivismem (metodologie) ƒ Sociologie positivismus se soustředil na popis (deskripci sociálních jevů, jak věci jsou? kolik?) Horkheimer přistupuje k sociálním jevům deskriptivně a normativně (odpovídá nejen jak věci jsou, ale také jak by měly být.) ƒ Horkheimer odmítl filosofii Karla Poppera a Hanse Alberta (soc. kritický racionalismus). Popper a Albert argumentuje, že věda spočívá na přezkoumatelnosti tak jako v přírodních vědách (metoda experimentu a předvídatelnosti). www.danieltoth.eu

9

Max Horkheimer Kritika teorie a filosofie dějin ƒ Horkeimer odmítá, že dějiny „mají smysl“ nebo že „spějí k nějakému završení či cíli“. ƒ Dějiny jsou systém sociálních jevů, které mají rovinu individuální (otázka autority) a rovinu sociální (otázka vztahu jednotlivce ke společnosti).

www.danieltoth.eu

10

Max Horkheimer Působení a vliv na Frankfurtskou školu ƒ Vedle svých spolupracovníků (Adorna, Marcuse, Benjamina) ovlivnil mladou generaci autorů např. Jürgen Habermas (Teorie komunikativního jednání) ƒ nebo Ericha Fromma (Pokus o syntézu marxismu a psychoanalýzy).

www.danieltoth.eu

11

Max Horkheimer Dílo a literatura: ƒ Horkheimer, Max. Zur Kritik der Instrumenthen Vernunft . Stuttgart: Fischer, 1997. ƒ Horkheim, Max, Adorno, T. W.,. Dialektik der Auftlärung. Philosophische Fragmente. Stuttgart: Fischer, 2001. ƒ Horkheim, Max. Traditionale und kritische Teorie. Fünf Aufsätze Stuttgart: Fischer, 1995. ƒ Gesammelbe Schripten. (18 dílů) 1985.

www.danieltoth.eu

12

Max Horkheimer

www.danieltoth.eu

13

Max Horkheimer

www.danieltoth.eu

14

Thomas Luckmann Peter L Berger Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

Thomas Luckmann Peter L Berger „

obrázek

Thomas Luckmann Peter L Berger „ „ „ „ „ „ „ „ „

À 1927 Zábřeh, Chorvatsko Profesor sociologie v: Kostnici (Německo) Frankfurtu New Yorku Standford Bostonu V New Yorku učil na Nové škole sociální výzkumu. Ve Stendfordu vedl Středisko dalšího studia behaviorálních věd.

Thomas Luckmann Peter L Berger „ „

„

„

À 1929 V 60. letech byl prof. sociologie na univerzitě v Bostonu – vedl Ústav pro studium hospodářské kultury. Autoři vycházeli především ze sociologie A. Schulze a německé filosofie. Respektovali Durkehima a M. Webera.

Thomas Luckmann Peter L Berger Sociologie vědění „ Autoři vyšli ze sociologie M. Webera (chápající sociologie). „ Koncipovali tzv. sociologii vědění. „ Reflektovali také Marxe „ Manheimova konzervativní sociologie

Thomas Luckmann Peter L Berger Co je vědění? „ Vědění vzniká v sociální interakci. „ Dialektický obsah mezi jedinci a společností. „ Kritika radikálního empirismu, neboť člověk není ve své poznání nezávislý na společnosti. „ Sociální skutečnost je obsah vědění „ „

„

vědění individuální vědění sociální

Konstrukce skutečnosti: „ „

konstrukce objektivní skutečnosti konstrukce subjektivní skutečnosti

Thomas Luckmann Peter L Berger Sociální konstrukce společnosti „ Autoři vyšli ze Shutze. „ Luckmann byl velmi blízkým žákem Schulze. „ Vyšli dokonce společné práce (1973, The Structures of the Life-World). „ Teze: Člověk konstruuje svět, jde tzv. zvnějšnění skutečnosti. „ „

vědění je konstrukce svět je konstruován

Thomas Luckmann Peter L Berger Metoda dialektiky První sociologický princip „ Společnost je objektivní. „ Společnosti však vytváří subjekty. „ Objektivita je konstrukce subjektů.

Thomas Luckmann Peter L Berger Druhý sociologický princip „ Skutečnost je definována sociálně, neboť společnost vytváří obsahy vašeho vědomí. „ „

„

Objektivizace (zvnějšnění) Objectivation Zvnitřnění

Oba procesy probíhají současně.

Thomas Luckmann Peter L Berger Předmět sociologie vědění „ Konstrukce (construction) „ Interpretace (metoda zkoumání sociální konstrukce) „ životní svět jako předmět sociologického zkoumání Ö mikrosociologie

Thomas Luckmann Peter L Berger Pojmy „ skutečnost, vědění, jedinec „ habitualizace, často opakované jednání se stává vzorcem, který pak může být reprodukován „ unstitucionalizace, ekonomicky strukturovaná skutečnost „ moc „ reciprocita mezi habitualizací a institucionalizací.

Thomas Luckmann Peter L Berger Význam komunikace při konstruování skutečnosti „ Platí, že bez komunikace a řeči není možná žádná konstrukce. „ Konstrukce tedy není „jen“ sociální, nýbrž komunikativní. „ Význam komunikace musí být výchozím bodem výzkumu sociální reality. „ Platí, že sociologie vědění předpokládá sociologii jazyka (Sociální konstrukce reality, 1999).

Thomas Luckmann Peter L Berger Sociální konstrukce reality „ Společnost jako objektivní realita. „ Organismus a činnost. „ Sociální organismus a sociální činnost. „ Objektivace reality se děje v řeči. Funkce jazyka. „ Jazyk a systémy

Thomas Luckmann Peter L Berger Sociální rola a jejich zkoumání Hlediska: „ jednání (role jako typy aktérů) „ instituce (role reprezentují řád) „ jazyka (objektivizuje) „ vědění

Thomas Luckmann Peter L Berger Symbolické jednání je vztaženo k systému idejí (náboženství, vojenské rituály, akademické rituály) „ typ aktéra „ typ jednání „ sociální role Legitimizace jako vzor významové objektivace (legitimní a legální) „ funkcí legitimace je učinit přijatelným „ legitimace řádu a instituce „ Weberovo pojetí legitimity jako pojetí procesu utváření hodnoty (dobra) „ legitimní se vztahuje k dobru „ legální se vztahuje k právu

Thomas Luckmann Peter L Berger Sociologie náboženství „ Sociologie vědění předpokládá sociologii náboženství, neboť náboženství autoři považují za „před-vědění“. „ Sociologii jednání předkládá etika. Otázka jak máme jednat a co máme činit byla otázka původně teologicko-etická, pak se stala sociologickou.

Thomas Luckmann Peter L Berger Sociologie vědění a problém identity „ Autoři považují identitu za výsledek sociální interakce. „ Identita není výsledkem činnosti jáství, nýbrž výsledek interakce a diskurzu. „ Identita individuální a sociální se prolíná.

Thomas Luckmann Peter L Berger Další oblasti sociologického výzkumu Luckmanna a Bergera „ modernizace „ inovace „ udržování společnosti „ technika a pokrok

Thomas Luckmann Peter L Berger Bergerův a Luckmannův existenciální humanismus „ Pokračování sociologie vědění v postmoderní situaci. „ Konfrontace se liberálním postmodernismem

Thomas Luckmann Peter L Berger Reakce působení „ Giddens (Nová pravidla sociologické metody) „ Habermas (Teorie komunikačního jednání) „ Aram de Swaam (The Management of Normality) „ Klaus Eder

Thomas Luckmann Peter L Berger „

„

„

Humanismus: „člověk v konečné instanci vytváří sám sebe. Děje se to přímo a nepřímo. (např. prostřednictvím institucí) Socializace nemůže být vždy absolutně bezpečná. Člověk má být vždy podezřívavý vůči okolnímu světu neboť jej spoluvytváří. Je to továrna sebekritiky.

Thomas Luckmann Peter L Berger Literatura: „ BERGER, P. L. Invitation to Sociology. 1963. „ BERGER, P. L. The Capitalist Revolution. „ BERGER, P. L., LUCKMANN, T. The Social Construction of Reality. The Theatios in the Sociologiy of konwledge. 1966. (česky: Cesty sociální konstrukce reality, 1993). „ LUCKMANN, T. The Invisi??ble Religion. 1967. „ LUCKMANN, T. The Phenomenology and Sociology. 1978.

Thomas Luckmann Peter L Berger

Niklas Luhmann Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

www.danieltoth.eu

1

Niklas Luhmann „ „ „ „

1927-1998 Německý sociolog, filosof a teoretik veřejné správy

www.danieltoth.eu

2

Niklas Luhmann „ „ „

„ „ „

* Lühneburg Harvardova univerzita (Parsons) Hochschule für Verwaltungswissenschaften (University for Administrative Sciences) University of Münster Univerzita ve Frankfurtu (Adorno) Univerzita Bielefeld (Teorie a filsoofie veřejné správy)

www.danieltoth.eu

3

Niklas Luhmann Východiska „ Kritika hegelianismu „ Talcott Parsons a strukturální funkcionalismus „ Symbolický interakcionismus (Herbert Mead) „ Metodologie transcendentální fenomenologie (E. Husserl) „ Polemika s Habermasem „ Teorie filosofie diskurz „ Max Weber „ Karl Popper www.danieltoth.eu

4

Niklas Luhmann Základní díla „ Theorie der Gesellschaft oder Sozialtechnologie „ Die Wissenschaft der Gesellschaft „ Die Religion der Gesellschaft „ Kunst der Gesellschaf „ Láska jako vášeň (Paradigma lost)

www.danieltoth.eu

5

Niklas Luhmann Pojmy „ Funkce (funkcionální pojetí rozumu) „ Operace (organizovaná operace) „ Systém a systémová teorie „ Uzavřený systém (Closed system) „ Otevřený systém (Open system) „ Autopoetický systém (selforganizing system) „ pure communication www.danieltoth.eu

6

Niklas Luhmann Sociální komunikace „ Ztracený ráj (Paradigm lost) ‹ ‹ ‹ ‹ „

Komplexní zkoumání komunikace ‹ ‹

„

Oznámení (transmission) Komunikace (communication) Vzájemné uznání (mutual recognition) Religiózní komunikace jako vertikální komunikace Vertikální Horizontální

Kritika komunitarismu a liberalismu

www.danieltoth.eu

7

Niklas Luhmann Symbol, komunikace a média „ Symbol jako prostředek komunikace „ Interpretace symbolů znamená rozumět „ Média jako součást sociálního systému „ Specifika médií „ Význam a vliv médií

www.danieltoth.eu

8

Niklas Luhmann Filosofie výchovy „ Reflexe výchovy v demokratické společnosti „ Výchova jako funkce společnosti „ Výchova nemá instrumentální povahu nýbrž povahu sociální komunikace „ Zakládá se na vzájemném uznání (mutual recognition) „ Výchova umožňuje vývoj společnosti (theoretical development) „ Rozdíly výchovy – open system vs. closed systém „ Vanderstraten: Luhmann vytvořil systémově-teoretickou kritiku (systemteoretical drive www.danieltoth.eu

9

Niklas Luhmann Luhmannova morální filosofie „ Delegitimizace morálky „ „Postetická epocha“ „ Hierarchická společnost – společnost funkčně diferencovaná „ Pluralismus (subsystémy) „ Princip inkluze „ Vzájemné uznání (mutual recognition) „ Environmentální etika

www.danieltoth.eu

10

Niklas Luhmann Teorie veřejné správy „ Reduction of complexity „ Open system „ Social systems „ Systems exist „ Self - creation „ Operation of autopoiesis

www.danieltoth.eu

11

Niklas Luhmann Luhmannovo pojetí náboženství „ Náboženství se nevytrácí, nýbrž proměňuje „ Funkcionální a systémová změna „ Mění se náboženská terminologie i symbolika náboženská praxe „ Nemění se vnitřní obsah religiozity „ Krize církve

www.danieltoth.eu

12

Niklas Luhmann Vztah náboženství a kultury „ Proces sekularizace v institucích „ Interakční systém x samoorganizace (Selbstorganisation) „ Teologie a dogmatika z hlediska evoluční teorie „ Náboženství jako obava z přírody

www.danieltoth.eu

13

Niklas Luhmann Literatura „ 1982: Liebe als Passion: Zur Codierung von Intimität (Trans. 1984 Love as Passion) „ 1984: Soziale Systeme / Social Systems „ 1988 - 1997: A book series: Die ... der Gesellschaft (The ... of Society, e.g. Politics, Religion, Science, ...) „ 1995 Social systems. Stanford University Press, Stanford, CA „ 1997: Die Gesellschaft der Gesellschaft (The Society of Society) www.danieltoth.eu

14

Niklas Luhmann

www.danieltoth.eu

15

Niklas Luhmann

www.danieltoth.eu

16

Karel Marx Přednášející: Dr. Daniel Toth

30.5.2007

www.danieltoth.eu

1

Karel Marx • • • • • •

1818-1883 1818 Karl Marx se narodil 5. 5 v Trieru 1824 byl 26. 8. pokřtěn v evangelickém sboru. Židovský původ. 1835 složil maturitu na státním gymnáziu Trieru Studium na Uni. V Bonnu 1836 Studium na Uni. Berlin

30.5.2007

www.danieltoth.eu

2

Karel Marx • • • • • • • •

1838 zemřel otec Heinrich Marx v Trieru 1841 Ukončil studia disertací "Differenz der demokritischen und epikureischen Naturphilosophie" 1842 redaktor v Rheinischen Zeitung v Kölnu 1843 zákaz publikační činnosti v Rheinischen Zeitung Ve stejném roce se oženil a přesťehoval se do Paříže 1844 začátek přátelství s Friedrichem Engelsem Vydává Deutsch-Französische Jahrbücher; Vorwärts! 1845 odjíždí z Paříže do Bruselu Píše Die deutsche Ideologie

30.5.2007

www.danieltoth.eu

3

Karel Marx • • • • • •

1847 Misère de la Philosophie Spolupracuje na Deutschen-Brüsseler Zeitung Vstupuje do Bund der Kommunisten Viceprezident Association Démocratique 1848 Manifest der Kommunistischen Partei 1848/1849 Šéfredaktor Neuen Rheinischen Zeitung v Kölnu Lohnarbeit und Kapital 1849 Přesťehoval se do Londýna a začal systematicky studovat ekonomii.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

4

Karel Marx • • • • • •

1850 Neue Rheinische Zeitung. Politisch-ökonomische Revue 1857/1858 Grundrisse der Kritik der politischen Ökonomie, v podstatě úvod ke knize Kapital 1859 Zur Kritik der Politischen Ökonomie 1861-1863 Manuskript Zur Kritik der Politischen Ökonomie ("Theorien über den Mehrwert") 1863 zemřela mu matka a naposledy navštívil Trier 1864 založení 1. Internationale (IAA)

30.5.2007

www.danieltoth.eu

5

Karel Marx • • • • •

• •

1867 vydal Das Kapital, Band 1 1870/1871 německo-fr. válka 1872 Konflikt s Bakuninem Ukončení činnosti IAA 1875 kritika Gothaer Programmu der deutschen Sozialdemokratie (1891 vydáno) . Jde o kritku Sociální demokracie 1881 2. 12. zemřela Marxova ženaJenny 1883 14. 3. zemřel Karel Marx v Londýně

30.5.2007

www.danieltoth.eu

6

Karel Marx Filosofie a kritika filosofie • Kritika kantianismu • Kritika hegelianismu (Odmítá pojetí dějin jako sledu idejí a tvrdí, že dějiny jsou sledem událostí) • Kritika náboženství (Náboženství považuje za manipulativní ideologii) • Bída filosofie (Odmítnutí metafyziky) • Filosofická metoda (dialektický materializmus) • Historický materializmus

30.5.2007

www.danieltoth.eu

7

Karel Marx Nadstavba Kultura, umění, náboženství, filosofie a ideologie Materiální základna Ekonomické vztahy 30.5.2007

www.danieltoth.eu

8

Karel Marx Politická ekonomie • Kapitál • Kapitalismus a imperialismus • Práce a odcizení • Princip vykořisťování • Buržoazie a proletariát (teorie moci) • Monopol (Vznik monopolů souvisí se vznikem imperialismu) 30.5.2007

www.danieltoth.eu

9

Karel Marx Teorie nadhodnoty • Výrobní prostředky • Pracovní síla a výrobní síla • Hodnota užitná a směnná • Vytváření nadhodnoty • Vykořisťování a tvorba kapitálu (Akumulační proces kapitálu) • Peníze a vznik imperializmu (Proměna peněz v kapitál) • Kapitál jako nástroj moci • Moc a manipulace 30.5.2007

www.danieltoth.eu

10

Karel Marx Dělník

Buržoazie

Hodnota - Nadhodnota Princip vykořisťování Práce

30.5.2007

Kapitál

www.danieltoth.eu

11

Karel Marx Komunistický manifest • Politický manifest • Kritika imperializmu • Definice komunisty (Komunista politicky zastupuje zájmy dělnické třídy jako celku) • Teorie revoluce • Kapitalizmus-Imperializmus-SocializmusKomunismus • Teorie beztřídní společnosti 30.5.2007

www.danieltoth.eu

12

Karel Marx Marxizmus • Marxizmus-leninismus • Stalinismus • Neostalinizmus • Trockismus • Luxemburgismus • Eurokominismus • Radikální anarachismus • Neomarxizmus • Fromm (syntéza s psychoanalýzou) • Roger Garaudy (dialog marxismu a křesťanství) • Frankfurtská škola

30.5.2007

www.danieltoth.eu

13

Karel Marx • http://www.philosophypages.com/ph/marx.htm • http://www.historyguide.org/intellect/marx.html • http://www.marxists.org/archive/marx/works/1848/co mmunist-manifesto/index.htm • http://www.marxists.org/archive/marx/index.htm • http://www.fes.de/marx/faltblat.html • http://www.marx-gesellschaft.de/ • http://www.masch-hamburg.de/

30.5.2007

www.danieltoth.eu

14

George Herbert Mead

Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

1

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead z z

z z

2

À 27.2.1863 USA g 26.4.1931 Chicago Americký sociolog Pragmatizmus

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead z z z z

3

Narodil se v Massachusetts, jako syn protestantského pastora. Jeho otec se stal profesorem teologie (homiletiky) na semináři v Ohio. Na této univerzitě začal Mead také studovat. Matka na univerzitě působila jako docentka teologie.

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead z z z

z

4

Vedle filosofie a teologie se mladý Mead zabýval tak é evoluční biologií CH. Darwina. Diskuse o teologii stvoření a kreacionizmu Od roku 1882 byl Mead spolu se svým přítelem Henry Castle vydavatel Oberlin Review. Časopis se soustřeďoval na diskusi mezi přírodní vědou a náboženstvím. Po absolutoriu (1883) se stal Mead učitelem.

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead z z z z z

5

1887 začal svá studia na Harvard Univerzity. Studoval filosofii Jasiah Royce a Fr. Browena. Působil jako domácí učitel u Williama Jamese. Mead se stále více věnoval psychologii (fyziologická psychologie). V roce 1888 obdržel stipendium na studium v Lipsku. Zde studoval u Wilhelma Wundta (psychologii).

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead z z z z

6

Od roku 1889 studoval v Berlíně, kde byl studentem Wilhelma Riltkeye (hermeneutika) a Friderika Faulsena. Od roku 1891 působil jako docent psychologie, filosofie a evoluční teorie na univerzitě v Michiganu. Zde v té době působil také John Dewey (pragmatismus). S ním zůstal Mead v celoživotním přátelském vztahu. 1894 po Deweyově odchodu na Univerzity of Chicago, se stal Mead na jeho místě profesorem filosofie a psychologie.

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead

7

Chicagská škola a vznik symbolického interakcionismu z Meada považujeme za součást amerického pragmatismu. Je zástupce tzv. Chicagské školy. z Mind, Self and Society from Stadpoint of a Social Behaviorist. z Symbolický interakcionismus, hnutí které syntetizuje filosofický pragmatismus s teorií diskursu. z Mead objasnil své pojetí na seminářích, které vedl od roku 1900 – 1930. z Symbol je nositel informace, který je interpretovatelný ve vzájemné interakci. z Interakce znamená interpretativní komunikaci, dialogy a porozumění. www.danieltoth.eu

George Herbert Mead Herbert Mead Geist Identität und Gesellschft (angl. Mind, Self and Society) Mead si klade otázky: – –

z z

Otázky vyplývají z dějin filosofického myšlení před Darwinem (např. Johann Gottlieb Fichte, Friedrich Schelling, Georg Hegel) Evoluční biologie Ch. Darvina se pokusila objasnit podstatu vývoje, nikoliv podstatu vzniku „Identity“. – –

8

Jak vzniká vědomí (Bewnsstsein) v průběhu fylogeneze (druhový vývoj)? Jak vzniká identita v průběhu ontogeneze (individuální vývoj)?

Vědomí člověka je evoluční produkt a schopnost organismu se adaptovat v prostředí. Umwelt

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead z

9

Proti idealismu vývoje stojí moderní psychologie, behavioristická psychologie (John Watson), fyziologická psychologie (Wilhelm Wundt), funkcionalistická psychologie, pragmatismus (John Dewey), sociální psychologie (William McDougall) a psychoanalýza (Sigmund Freud).

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead Mead a jeho působení v sociologii z Mead nebyl jen pokračovatelem pragmatismu a díla Johna Deweye, ale rozvinul teorii společnosti. z Vědomí je dle Meada produktem kooperace individuí (?) z Mead je v rozporu s klasickým behaviorismem. Člověk jakožto individuum jedná v prostředí (a) sociálním, ale také b) přírodním), což utváří jeho „Self“. z Mead je tedy „sociální behaviorista“. z Vývoj vědomí je vázán na systém symbolů (řeči).

10

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead Meadovo pojetí symbolů z Symboly vytvářejí z kooperace individuí. z Symbol mám význam respektive význam je reprezentován symbolem. z Naproti tomu znaku je význam přiřazen (libovolně) z Sebe-vědomí je váháno na poznání Ty. z Jazyk (systém symbolů) je nutným předpokladem pro formování Self.

11

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead Meadovo pojetí vědomí a sociální interakce z Vědomí se spoluvytváří v interakci (komunikaci). z Identita Self se prolíná s identitou druhého. z Hra: – –

z

Sociální interakce: – –

z

12

z

play (hrát si sám se sebou) game (hrát si s jinými) kontrola (vznik společnosti) sebekontrola (vznik identity)

Komunikace jako „výměna významů symbolů“. Vědomí jako výsledek interakce, porozumění a kom. www.danieltoth.eu

George Herbert Mead Mead a interpretativní sociologie H. G. Mead a Herbert Blumer z Spor ve vědní metodologii (kvantitativní versus kvalitativní výzkum) z Mead byl odpůrcem kvantitativně-empirických metod výzkumu. (Nic není objektivně dáno, vždy musíme sociologicky interpretovat významy sociálních jevů). – –

z

13

z

Sběr dat, třídění a deskripce poskytují dobu pro interpretaci, což je práce sociologa. Explorace, explorační hypotéze, explorační přístup. Jde o přístup, který vysvětluje, interpretuje, rozumí a sděluje.

Sociální jevy mají kvalitativní rozměr a konkrétní význam (interpretace) Vliv hermeneutiky a fenomenologie.

www.danieltoth.eu

George Herbert Mead

14

Literatura: z Mead, G.H. 1964. Selected Writings. Ed. by A. J. Reck. University Chicago Press. (This out-of-print volume is significant as it is the only volume to feature articles Mead himself prepared for publication). z Mead, G.H. 1934. Mind, Self, and Society. Ed. by C. W. Morris. University of Chicago Press. z Mead, G.H. 1932. The Philosophy of the Present. Prometheus Books. z Mead, G.H. 1936. Movements of Thought in the Nineteenth Century. Ed. by C. W. Morris. University of Chicago Press. z Mead, G.H. 1938. The Philosophy of the Act. Ed. by C.W. Morris et al. University of Chicago Press. z Mead, G.H. 1982. The Individual and the Social Self: Unpublished Essays by G. H. Mead. Ed. by David L. Miller. University of Chicago Press. z Mead, G.H. 2001. Essays in Social Psychology. Ed. by M. J. Deegan. Transaction Books. www.danieltoth.eu

Vilfredo Pareto Kurz: Úvod do sociologie Přednášející: Dr. Daniel Toth

www.danieltoth.eu

1

Vilfredo Pareto

www.danieltoth.eu

2

Vilfredo Pareto Systém všeobecné sociologie biografické údaje ƒ Narozen 1848 v Paříži ƒ Původním povoláním strojní inženýr ƒ Od roku 1870 se věnoval obchodům ƒ 1892 – setkání s Léonem Walrasem ƒ 1893 – 1907 – profesor politické ekonomie v Lausanne ƒ Zavedl do politické ekonomie matematickou metodu ƒ Zemřel 1923 v Céligny (Švýcarsko) www.danieltoth.eu

3

Vilfredo Pareto Vilfredo Pareto dílo ƒ Cours d´économie politique (1896 – 1897) ƒ Les systémes socialistes (1902) ƒ Trattato di sociologia generale (1917) ƒ Trasformazione della democrazia (1921)

www.danieltoth.eu

4

Vilfredo Pareto Paretova definice sociologie ƒ Zdroje sociologického poznání ƒ Zkušenost – empirický výzkum ƒ Pozorování ƒ Kvantitativní výzkum

www.danieltoth.eu

5

Vilfredo Pareto Aspekty sociologického poznání ƒ Objektivní aspekt ƒ Subjektivní aspekt ƒ Aspekt prospěšnosti

www.danieltoth.eu

6

Vilfredo Pareto Ad) Objektivní aspekt Podstata objektivního aspektu ƒ „Zabýváme se určitou teorií, aniž bychom zkoumali, kdo jí vytvořil a kdo jí přijímá a aniž bychom tomu dávali jakýkoli metafyzický význam“

www.danieltoth.eu

7

Vilfredo Pareto Třídy a podtřídy objektivního aspektu (a jejich kombinace) ƒ Empiricky zkoumatelná materie ƒI a ƒ II a

Logická souvislost Nelogická souvislost

ƒ Empiricky nezkoumatelná materie ƒI b ƒ II b

Logická souvislost Nelogická souvislost www.danieltoth.eu

8

Vilfredo Pareto Význam a obsah podtříd ƒ Podtřídy Ib a IIb jsou logické sofismy (= klamné závěry) nebo umělé závěry vedoucí k omylům ƒ Podtřídy Ia a IIa zahrnují striktně všechny zkoumatelné vědy (=nazýváme je logicky zkoumatelné) www.danieltoth.eu

9

Vilfredo Pareto Ad) Subjektivní aspekt ƒ K teorii přistupujeme s ohledem na toho, kdo ji předkládá a kdo jí přijímá ƒ Dalšími aspekty jsou: příčiny, proč daný člověk předkládá určitou teorii ƒ Příklad: Proč určitý člověk tvrdí, že A je B?

ƒ Příčiny, proč daný člověk určitou teorii přijímá ƒ Příklad: Proč určitý člověk přijímá tvrzení, že A se rovná B. Jaké příčiny ho k tomu vedou? www.danieltoth.eu

10

Vilfredo Pareto Ad) Aspekt prospěšnosti ƒ Nesmí se spolu zaměňovat pocity, které vzbuzuje teorie a duševní pocity, jež manifestuje. ƒ Určití lidé vyvíjejí nějakou teorii, protože jsou obdařeni určitými pocity, a potom působí jejich teorie na ostatní se záměrem projevit, prohloubit a modifikovat určité pocity jiných. ƒ Řekněme tedy, že teorie můžeme posuzovat z objektivního a ze subjektivního aspektu. Tedy ze stanoviska individuálního a kolektivního užitku. ƒ Sociální fenomén www.danieltoth.eu

11

Vilfredo Pareto Dva aspekty pozorování: ƒ Objektivní aspekt – jak se daný fenomén projevuje ve skutečnosti ƒ Subjektivní aspekt – jak se daný fenomén jeví určitým lidem ƒ Jednání ƒ I. Třída: Logická jednání – objektivní účel je identický se subjektivním ƒ II. Třída: Nelogická jednání – objektivní účel není identický se subjektivním

ƒ Residua ƒ Odpovídají určitým lidským instinktům, a proto je nelze přesně definovat www.danieltoth.eu

12

Vilfredo Pareto Klasifikace residuí: ƒ I. Třída: Instinkt kombinací ƒ II. Třída: Persistence (stálost) agregátů ƒ III. Třída: Potřeba manifestovat svá jednání navenek ƒ IV. Třída: Residua ve vztahu k sociabilitě ƒ V. Třída: Integrita individua a jeho příslušenství ƒ VI. Třída: Sexuální residuum www.danieltoth.eu

13

Vilfredo Pareto Ad) I. Třída: Instinkt kombinací ƒ Instinkt kombinací je tvořen residui odpovídající tomuto instinktu. ƒ Projevuje se silně v lidském pohlaví, byl a je pravděpodobně příčinou lidské kultury. Ad) II.Třída: Persistence agregátů ƒ Určité kombinace vytvářejí agregát navzájem pevně spojených částí, jakoby vytvářely „jedno tělo“, které tímto přijímá reálnou podobu srovnatelnou s určitou osobností – personifikace. Ad) III.Třída: Potřeba manifestovat svá jednání navenek ƒ Silně se projevující pocity bývají převážně doprovázeny jednáními navenek, které sice nemusí být v přímém vztahu k těmto pocitům, ale vedou k uspokojení potřeby jednat.

www.danieltoth.eu

14

Vilfredo Pareto Ad) IV.Třída: Residua ve vztahu k sociabilitě ƒ Representují potřebu kolektivního uznání individua. Ad) V.Třída: Integrita individua a jeho příslušenství ƒ Tato třída je manifestována pocity bezpečí individua a jeho příslušenství. ƒ Pozn. - Obrana integrity a rozvoj osobnosti jsou dvě činnosti, které se od sebe podstatně neliší a mohou přecházet jedna v druhou. Ad) VI.Třída: Sexuální residuum ƒ Projevuje se často pudově v různých ƒ fenoménech, ale často zůstává ukryto především v moderní společnosti. ƒ Pozn. - V antickém Řecku a v Římě byl sexuální akt považován www.danieltoth.eu 15 za tělesnou potřebu, stejně tak jako jídlo a pití ƒ Rozpoznání a klasifikace residuí

Vilfredo Pareto ƒ Abychom rozpoznali a klasifikovali residua, musíme je analyzovat nezávisle na intensitě pocitů, kterými se manifestovala, a nezávisle na počtu osob.

www.danieltoth.eu

16

Vilfredo Pareto A) Statické hledisko: ƒ 1. Rozložení residuí v dané společnosti ƒ 2. Rozložení na různé vrstvy společnosti - stratifikace B) Dynamické hledisko: ƒ 1. Jaké varianty se přibližně projevily v určitém časovém aspektu, ať už se proměnila (residua) v individuích té samé sociální vrstvy, anebo tato proměna proběhla na základě prolínání se sociálních vrstev. ƒ 2. Jak se projevuje každý z těchto dvou fenoménů.

ƒ Derivace www.danieltoth.eu

17

Vilfredo Pareto Prvek měnící se s časem a místem, který je odvozený z residuí. Klasifikace derivací ƒ I. Třída: Tvrzení ƒ II. Třída: Autorita ƒ III. Třída: Shoda s pocity nebo principy ƒ IV. Třída: Slovní důkazy www.danieltoth.eu

18

Vilfredo Pareto Ad) I.Třída: Tvrzení ƒ Tato třída obsahuje jednoduchá vyprávění, tvrzení o nějaké skutečnosti či tvrzení shodná s pocity, formulovaná absolutním axiomatickým a doktrinářským způsobem. Ad) II. Třída: Autorita ƒ Dva způsoby autority: ƒ 1. Důkaz ƒ 2. Přesvědčení ƒ Jako většina ostatních derivací, patří odvozená residua k třídě persistence agregátů. Ad) III. Třída: Shoda s pocity nebo principy ƒ Shoda spočívá často s pocity toho, který tvoří nebo přijímá tuto derivaci a vydává ji za shodnou s pocity všech lidí nebo jejich větší části. ƒ Určití politici zaměňují své partikulární zájmy za zájmy celku (národa, strany). Ad) IV. Třída: Slovní důkazy ƒ Je tvořena verbálními derivacemi používáním pojmu neurčitého, pochybného a dvojznačného smyslu, které neodpovídají skutečnosti. ƒ Pojem slova svoboda změnil za posledních dvě stě let svůj význam, ale pocity, které vyvolává, zůstávají stejné. www.danieltoth.eu

19

Vilfredo Pareto Teorie elit ƒ Definice elity ƒ V každém národě vládne vyvolená část obyvatelstva – elita (classa eletta, élite) ƒ Může docházet k jejímu obměňování pronikáním cizorodých prvků pocházejících ze stejného národa nebo i z národa cizího. ƒ Cirkulace mezi jednotlivými částmi společnosti www.danieltoth.eu

20

Vilfredo Pareto ƒ Společnost není homogenní, ale probíhá v ní cirkulace mezi jejími jednotlivými částmi. Je to založeno na lidské podstatě, která je různá, ať již se jedná o fysickou, morální nebo intelektuální stránku lidského individua. ƒ Elity a jejich cirkulace ƒ Nechme dobré a špatné stránky lidského charakteru stranou a zaměřme se na stupeň jeho intensity (malý, střední, vysoký stupeň). ƒ Označíme si ho indexem od 0 – 10. www.danieltoth.eu

21

Vilfredo Pareto ƒ ƒ ƒ ƒ

Index 0 znamená nejnižší aktivitu a 10 nejvyšší. Elita dosahuje nejvyššího stupně aktivity. Rozdělení elity Dvě podtřídy elit: ƒ ƒ

1. Vládnoucí elita 2. Elita, která nevládne

ƒ Rozdělení společnosti ƒ 1. Spodní vrstva – třída, která se neúčastní ƒ 2. Horní vrstva – vyvolená třída www.danieltoth.eu

vlády

22

Vilfredo Pareto Zkoumání pohybu ƒ Ve skutečnosti je každému jednotlivci propůjčena určitá nálepka (etiketa), sloužící k tomu, abychom mohli snáze zkoumati pohyb ve společnosti. ƒ Skupiny ve společnosti se navzájem prolínají, ten kdo přejde z jedné skupiny do druhé přináší si sebou i své sklony, pocity a postoje, které získal v průběhu života. ƒ Pět hlavních kategorií skutečnosti www.danieltoth.eu

23

Vilfredo Pareto 1. Skupina občanů snažící se násilím prosadit svou vůli proti vládnoucí třídě, která proti nim nechce použít násilné prostředky. 2. Aby odvrátila použití násilí, spoléhá se vládnoucí třída na vlastnosti jakými jsou podvod a korupce. Vládní autorita přechází ze „lvů na lišky“. Pokud představitel vládnoucí třídy ovládá umění jak pomocí podvodu a korupce oslabit nepřítele, platí za mistra ve svém oboru. 3. Ve vládnoucí třídě narůstají residua instinktu kombinací (I.Třída) a vytrácí se instinkt persistence agregátů. 4. Vládnoucí třída předává moc nové třídě ve které se projevuje instinkt persistence agregátů. Plány nové vládnoucí třídy se spíše zabývají budoucností než přítomností. Skepticismus je nahrazen vírou. 5. Tuto skutečnost je možné pozorovat i v mezinárodních vztazích. Stanovisko vládnoucí třídy Teorie zastávané elitou se neopírají příliš o logické opodstatnění její moci, ale o pocit jejího uctívání, anebo o abstrakci státu, nebo můžou vzbuzovat pocity nevole vůči těm, jejichž smyslem je změna nastoleného pořádku. www.danieltoth.eu

24

Vilfredo Pareto Transformace elit ƒ Cirkulace elit ve společnosti probíhá permanentně a plyne jako proud, který je jiný dnes než byl včera. ƒ Revoluce probíhají protože u horních tříd dochází ke zpomalují se cirkulaci elit a tak se ve společnosti navršují dekadentní prvky nemající residua schopná udržet se u moci neboť se bojí použití násilí, aby obhájili své vládnoucí postavení. Z toho plyne napětí ve společnosti vedoucí k porušení rovnováhy a toto přispívá k revoluci. www.danieltoth.eu

25

Vilfredo Pareto

www.danieltoth.eu

26

Vilfredo Pareto

www.danieltoth.eu

27

Vilfredo Pareto

www.danieltoth.eu

28

Vilfredo Pareto

www.danieltoth.eu

29

Talcott Parsons Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

wwww.danieltoth.eu

1

Talcott Parsons „

„

„

À 13. prosince 1902 Colorado Springs - USA g 8. května 1979 München Německo Americký sociolog

wwww.danieltoth.eu

2

Talcott Parsons „

„

„

Parsons byl po druhé světové válce jeden z nejvlivnějších amerických sociologů. Významně ovlivnil také kontinentální sociologii, zejména prostřednictví sociologa Niklase Luhmanna. Po studiích působil na Harwadově univerzitě (1927 – 1973). Vedl katedru sociálních vztahů (Harward’s Department of Social Relations. Vedl výzkum sociálních vztahů, který se postupně stal samostatným sociologickým směrem, školou tzv. Strukturální funkcionalismus. wwww.danieltoth.eu

3

Talcott Parsons „ „ „ „

„

Ve výzkumu pokračuje Parsonsův syn Charles, který je filosof a matematik. Parsons pocházel z americké protestantské rodiny (otec Edward a matka Mary) Parsons se oženil v roce 1927 a se ženou Helen měl 3 děti. Nejdříve studoval Parsons biologii v Massachusetts. Chtěl se stát lékařem. Studium na Parsonse mělo obrovský vliv a formovalo jeho sociologické názory. Poté studoval hospodářskou politiku. (BA obdoba našeho Bc. v roce 1924) wwww.danieltoth.eu

4

Talcott Parsons „

„ „

Od roku 1924 – 1925 studoval národní hospodářství na prestižní London School of Ekonomics and Political Science in London. Studoval 2 roky v Německu. V roce 1927 obhájil disertaci Capitalism in recent German leterature: Somhart and Weber.

wwww.danieltoth.eu

5

Talcott Parsons „

„ „

„

Po studiu v Německu působil dlouhá léta na univerzitě Harvard (1927 – 1973). Full Profesor for Sociology V roce 1937 publikoval hlavní dílo The Structure of Social Action. Pokusil se o syntézu procesuální filosofie Alfreda N. Whiteheada a Lowrence A. Hendersona. Parsons byl v této době silně ovlivněn Alfredem Marshallem a Vilfredem Paretem, Maxem Weberem i Emilem Durkheimem. Dílo lze charakterizovat jako „voluntaristickou teorii sociálního jednání“. wwww.danieltoth.eu

6

Talcott Parsons „ „

„ „

Parsons v roce 1946 založil Department of Social Relations. V roce 1973 byl Parsons emeritován. K jeho podporovatelům patří P. A. Sorokin (1889 – 1968). K jeho žákům patří Kingsley Davis (1908 – 1997), Robert K. Merton (1910 – 2003) a také Niklas Luhmann. Parsons společně s Edwardem Shilsem uvedli do americké sociologické diskuse dílo německého autora Maxe Webera. Parsons zemřel 8.5.1979 v Mnichově během své cesty po Německu, při oslavách 50-tého výročí své promoce v Heidelbergu. wwww.danieltoth.eu

7

Talcott Parsons Dílo, sociologické teorie a názory Většina autorů píšících o Parsonsově sociologii rozděluje jeho dílo na tři fáze: – Voluntaristická teorie jednání – Strukturální funkcionalismus – Systémový evolucionismus Conditio Humana

wwww.danieltoth.eu

8

Talcott Parsons Voluntaristická teorie jednání

The Structure of Social Action „

„ „ „

Parsons převzal od Maxe Webera termíny „sociální jednání“ (Soziales Handeln) a „etické zásady hospodářského jednání (Ethische Grudlagen wirtschaftlichen Handlens). Od Marshalla pojem „individuální motivace“ (Individuelle Motivationen) z klasické ekonomie. Od V. Pareta racionální a neracionální jednání (rationales und nicht-rationales Handelns). Od Durkheima pojem „sociální skutečnost“ (sociale Tatschen) a „kolektivní vědomí“ (kolecktivkewusstrein). wwww.danieltoth.eu

9

Talcott Parsons „ „ „ „ „

Vedle syntézy zmíněných autorů se Parsons zaměřil na vybudování vlastního sociologického systému. Frame of reference (vztahový rámec) zaměřil se na kontext sociálních vztahů Voluntas. Sociální vůle. Parsons vyšel z filosofie Thomase Hobbese Problem of order. Ptá se po podmínkách sociálního řádu. Sociální řád není dán rozumem, nýbrž vůlí a nutností.

wwww.danieltoth.eu

10

Talcott Parsons Strukturální funkcionalismus „ Od roku 1937 do roku 1950-5 rozvíjel Parsons obecnou teorii společnosti (The Social System, 1951). „ Parsons definoval pojem struktura. „ Strukturu vytváří systém sociálních vztahů, které se dynamicky vyvíjí. Příklady Parsons čerpal z biologie, kterou studoval.

wwww.danieltoth.eu

11

Talcott Parsons „

„ „ „ „ „

Pattern Variables (die Handlungialterneatinen) Proměnné vzorce sociálního jednání. Parsons definoval a analyzoval proměnu sociálních rolí. Žádná sociální role není statická. ?????? co změnu definuje, způsobuje a umožňuje. Dokonce tvrdil, že se proměňuje i základní struktura společnosti. efektivita – afektivní neutralita vlastní orientace na cíl – kolektivní orientace univerzalismus – partikularismus příslušnosta – výkon difuzivní – specifický wwww.danieltoth.eu

12

Talcott Parsons Systémový evolucionismus Condito Humana Schéma AGIL Základní systém „ Adaptace (Adaptation) „ Zaměření se na cíl (Goal Attainment) „ Integrace (Integration) „ udržení struktury (Latency)

wwww.danieltoth.eu

13

Talcott Parsons Schéma AGIL 1 „ Systém sociálního jednání „ Osobní systém „ Sociální systém „ Kulturní systém

wwww.danieltoth.eu

14

Talcott Parsons Schéma AGIL 2 „ Systém sociálního jednání „ Osobní systém – Zaměřenost na cíl – Adaptace – Integrace – latence „ Sociální systém – Hospodářství – Politika – Kultura – Společenství „ Kulturní systém wwww.danieltoth.eu

15

Talcott Parsons „

„

Systémový evolucionismus a systémový funkcionalismus rozvíjeli Parsonsovi pokračovatelé jako např. Neil Snelser v díle Economy and Society (1956). Autor se analyticky zabýval systémovými přístupy v ekonomii.

wwww.danieltoth.eu

16

Talcott Parsons Další díla systémového evolucionismu: „ Societies (1966). Parsons zkoumal archaické primitivní společenské systémy „ The System of Modern Societies (1971). Zde zkoumal náboženství jako výsledek socio-kulturní evoluce. „ Dále se zabýval Parsons problémem legitimity. Kladl si otázku co a proč je legitimní. Na tom je založena moderní společnost. „ The American Univerzity (1973). Parsons reagoval na studentské hnutí 60. a 70. let. Společně s psychologem Geraldem M. Plattem zkoumali příčiny univerzitní krize v USA a její sociokulturní dopady. wwww.danieltoth.eu

17

Talcott Parsons V posledních letech se zabýval „ teorií médií „ komunikací „ vztahem mezi společenským systémem a hospodářstvím „ vzděláním a osobností „ zkoumal dynamiku sociálních systémů

wwww.danieltoth.eu

18

Talcott Parsons Zkoumání lidské přirozenosti

A Paradigm of the Human Condition „

„

„ „

Parsons se věnuje ve svém posledním díle obecně filosofickým otázkám klade si existenciální otázky a dotýká se také tématu náboženství a smrti (poslední věci) materiální svět a vědomí metafyzické založení otázky

wwww.danieltoth.eu

19

Talcott Parsons Současná podoba strukturálního funkcionalismu „ Německá škola (Uta Gahard, Richard Münch). „ Systémová teorie (Niklas Luhmann). Radikalizace Parsonsovy sociologie. „ Americká škola neboli neofunkcionalismus (Jeffrey C. Alexander). Pokus o kritickou rekonstrukci Parsonsovy sociologie „ liberálové (Rolf Pakrendorf) „ Marxisté, neomarxisté a kritická teorie wwww.danieltoth.eu

20

Talcott Parsons Literatura: „ "The Structure of Social Action" (1937) „ "The Social System" (1951) „ "Working Papers in the Theory of Action" (1953) (gem. m. Robert F. Bales & Edward A. Shils) „ "Economy and Society" (1956) (gem. m. Neil J. Smelser) „ "Societies" (1966) „ "The System of Modern Societies" (1971) „ "The American University" (1973) (gem. m. Gerald M. Platt) wwww.danieltoth.eu

21

Talcott Parsons

„ „ „ „ „ „

„

"Essays in Sociological Theory" (1954) "Structure and Process in Modern Society" (1960) "Social Structure and Personality" (1964) "Sociological Theory and Modern Society" (1967) "Politics and Social Structure" (1969) "Social Systems and the Evolution of Action Theory" (1977) "Action Theory and the Human Condition" (1978)

wwww.danieltoth.eu

22

Talcott Parsons „

„

„

"Toward a General Theory of Action" (1951) (Hrsg. gem. m. Edward A. Shils) "Family, Socialization and Interaction Process" (1955) (Hrsg. gem. m. Robert F. Bales) "Theories of Society" (1961) (Hrsg. gem. m. Edward A. Shils, Kaspar D. Naegele & Jesse R. Pitts)

wwww.danieltoth.eu

23

Talcott Parsons Sekundární literatura: „ Jeffrey C. Alexander (1983). "The Modern Reconstruction of Classical Thought: Talcott Parsons. (Theoretical Logic in Sociology Volume Four)" „ Louis Althusser & Étienne Balibar (1970). "Reading 'Capital'" „ Alois G. Brandenburg (1971). "Systemzwang und Autonomie". ISBN 3-531092-286 „ Uta Gerhardt (2002). "Talcott Parsons" „ Jürgen Habermas (1981). "Theorie des kommunikativen Handelns. Band 2: Zur Kritik der funktionalistischen Vernunft" „ Niklas Luhmann (1984). "Soziale Systeme" „ Richard Münch (Soziologe) (1982). "Theorie des Handelns" „ Harald Wenzel (1990). "Die Ordnung des Handelns" „ Niklas Luhmann (1980). „Talcott Parsons – Zur Zukunft eines Theorieprogramms“, in: Zeitschrift für Soziologie 9, S. 5-17 „ ders. (1988). „Warum AGIL?“, in: Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie 40, S. 127-139 wwww.danieltoth.eu

24

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu

Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

www.danieltoth.eu

1

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu „ „ „

„ „

„

„ „

Uvedení do problému Pojmy: politická teologie, teologie kultury, symboly Metoda: korelace filosofie a náboženství, filosofických otázek a teologických odpovědí. Metoda korelace jako kritika dialektiky ve filosofii i dialektické teologii, kritika amerického pragmatizmu a instrumentalizmu (Tillich a Horkheimer). Cíl a hypotéza: od politické teologie k teologii kultury Sociální a politická teorie: korelace a komunikace. Teorie komunikativního jednání (Tillich a Habermas) Teorie umění: teologie kultury a Adornova estetická teorie (Tillich a Adorno) Závěr a hodnocení Témata k rozpravě

www.danieltoth.eu

2

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Uvedení do problému Paul Tillich stál u zrodu tzv. Frankfurtské školy kritické teorie. Nejen proto, že byl osobním přítelem a učitelem Maxe Horkheimera a Theodora W. Adorna na Univerzitě ve Frankfurtu, ale zejména proto, že metodologicky a tematicky ovlivnil formování Frankfurtské školy. Zejména Tillichovu politickou teologii a teologii kultury, resp. základní myšlenky oněch koncepcí, lze prohlásit za kořeny kritické teorie.

www.danieltoth.eu

3

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Pojmy: politická teologie, teologie kultury, symboly Tillicha považuji za jednoho z myslitelů, kteří vytvořili základy politické teologie a teologie kultury jako samostatné disciplíny. Politická teologie u Tillicha obsahuje interdisciplinární přístup. Nejde o teologii politiky jakožto normativní disciplíny, která by ukládala, co lze v politice a co nelze z hlediska křesťanského učení a tradice, nýbrž kriticky přistupuje k politice z hlediska korelace mezi náboženstvím a politikou.

www.danieltoth.eu

4

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Není-li politika založena na náboženství, odezní-li smysluplný obsah, stává se technokracií a manipulací. Příkladem je totalitarizmus, založený na kultu a „pseudonáboženství“ (komunizmus, nacizmus). Politická teologie založená na decizionizmu (Schmitt) a pro-demokratická politická teologie (Tillich).

www.danieltoth.eu

5

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Podobně je tomu u teologie kultury. Tillich vysvětluje korelaci mezi náboženstvím a kulturou a používá klíčový pojem symbol. Kultura je forma, která je naplněna náboženským obsahem. Symbol je dílčí forma obsahující náboženský smysl. Chybí-li symbolu náboženský obsah, stává se prázdnou formou.

www.danieltoth.eu

6

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Metoda: korelace filosofie a náboženství, filosofických otázek a teologických odpovědí. Metoda korelace jako kritika dialektiky ve filosofii i dialektické teologii, kritika amerického pragmatizmu a instrumentalizmu (Tillich a Horkheimer). Tillich formuloval originální přístup v diskuzi mezi teologií a filosofií. Přístup vylučuje dialektiku jako metodu, která měla v klasické německé filosofii nezastupitelné místo. Avšak v případě vztahu filosofie a teologie vyžadovala poněkud konfrontační styl.

www.danieltoth.eu

7

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Korelace naproti tomu vyžaduje diskurzívní přístup. Tillich totiž tvrdí, že nestačí jen vidět korelaci jako vztah mezi filosofickými otázkami a teologickými odpověďmi, ale že filosofické otázky vytvářejí odpověď a v teologické odpovědi obsahují filosofickou otázku. Vědy pak nemohou být v nějakém dialektickém rozporu, nýbrž jsou difúzní. Z této myšlenky vyšel především Horkheimer a Habermas. Kritická teorie je totiž založena na komunikaci a dialogičnosti. Habermas v teorii komunikativního jednání vychází z kritiky dialektiky, decizionizmu a konfrontace. Volí a používá diskurzívní model.

www.danieltoth.eu

8

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Kritická teorie také vychází z Tillichovy kritiky instrumentalizmu. Tillich odmítá instrumentalizmus jako model, kterému chybí normativní přístup. Naproti tomu Tillich přistupuje k politickým a etickým problémům vždy z pohledu nějaké normy. Instrumentalizmus nevyužívá normativní přístup. Z Tillichovy argumentace vyšel především Horkheimer (Zur Kritik der instrumentalen Vernunft, 1947 anglické vydání; 1967 německé vydání).

www.danieltoth.eu

9

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Cíl a hypotéza: od politické teologie k teologii kultury Hlavní hypotézou je tvrzení, že existuje vztah mezi Tillichovou politickou teologií a Frankfurtskou školu. Dále bych chtěl ukázat dopady Tillichových myšlenek na Horkheimera, Adorna, Marcuse a Habermase. Tuto hypotézu shledávám jako velice inspirativní. Vyžaduje však také hlubší analýzu a kritiku. Tillich neužívá pojem politická teologie, neboť jej spojuje s myšlenkami Carla Schmitta a dalších konzervativních autorů. Zůstává u termínu náboženský socializmus.

www.danieltoth.eu

10

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Tillich se ve dvacátých a třicátých letech velmi intenzívně věnoval politickým otázkám, zejména vztahem mezi křesťanstvím a marxizmem. Následně formuloval filosofická východiska (Berliner Vorlesungen I. – 1919/1920, 2001; a dále Vorlesungen über Hegel – Frankfurt 1931/32, 1995; Religion, Kultur und Geselschaft I II., 1999), kterými se stala na jedné straně kritika liberalismu (pojetí abstraktního státu a politické ekonomie) a kritika konzervativizmu (Carl Schmitt: Politische Romantik, 1923) na straně druhé kritika materializmu a marxizmu.

www.danieltoth.eu

11

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Náboženství požaduje, aby politika nebyla národní, nacionální, regionální či partikulární, nýbrž aby byla světová politika Welt-politik (Religion und Weltpolitik). Tillich formuluje kritiku nacionalismu (Die Religiöse Substanz der Kultur, 1967, s. 139). Východiskem se stal pro T. náboženský socializmus jako hnutí, které dokáže korelativně uchopit vztah mezi náboženstvím a společností a neomezuje se na církevní oblast (Religion, Kultur, Gesellschaft, 1999, s. 303). Po své emigraci do Spojených států však Tillich rozšířil svůj zájem o oblast kultury. Kultura zahrnuje umění, politiku, etiku, sociální i ekologické hodnoty. Americká společnost byla velmi rezervovaná vůči levicovým myšlenkám (sovětský marxizmus byl odmítán zcela, náboženský socializmus neměl takovou odezvu). Tillich se zaměřil na oblast teologie kultury a filosofie náboženství. www.danieltoth.eu 12

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Sociální a politická teorie: korelace a komunikace. Teorie komunikativního jednání (Tillich a Habermas) Habermas odkazuje ve svém díle Teorie komunikativního jednání na Tillicha (Die Theorie der kommunikativen Handeln, 1983, s. 375), zejména pak odkazuje na jeho koncepci kultury. Kultura má podle Habermase však nikoli jen náboženský obsah, nýbrž obsah normativně etický. Ten není garantován teonomním způsobem, nýbrž argumentativním a diskurzívním způsobem. Komunikace je tak vlastně korelací mezi členy diskurzu, kteří neverifikují své postoje, nýbrž v diskurzu hledají a argumentativně podpírají normy a standardy, které jsou pak sociálně závazné. Habermas hovoří o komunikativní racionalitě, příp. o deliberativní teorie demokracie (Ibidem, s. 491). Habermas také vychází z Tillichovy a Horkheimerovy kritiky instrumentalizmu. www.danieltoth.eu

13

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Teorie umění: teologie kultury a Adornova estetická teorie (Tillich a Adorno) Adorno vychází z Tillichovy teologie, avšak jeho ambicí není ukázat normativně náboženský obsah kultury, nýbrž chce ukázat a podrobit analýze sociální funkci umění. Adorno nazývá Tillicha svým osobním přítelem. Nepochybně je mu zavázán, neboť Tillich pomohl Adorno s habilitací, doporučil jeho spis o Kierkegaardovi. Důležitým podnětem je však pro Adorna vztah k náboženství. Adorno vychází z Kierkegaardovy filosofie, z hebrejského myšlení a také z Tillichovy teologie kultury. Zvláště pak se zabývá Tillichovým pojetím náboženských a uměleckých symbolů. V Estetické teorii (poslední Adornovo dílo) sledujeme návaznost na Tillichovy myšlenky. Náboženský smysl patří k podstatě kultury (Adorno: krize smyslu; Tillich: krize náboženství). www.danieltoth.eu

14

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Závěr a hodnocení: Vliv Tillich na formování Frankfurtské školy považuji za zásadní. Bez jeho přínosu by se Frankfurtská škola vyvíjela jiným způsobem. Domnívám se, že Tillichovo myšlení také hlubokým způsobem ovlivnilo dnešní mezináboženský a multikulturní dialog (Die Theologie der Religionen).

www.danieltoth.eu

15

Paul Tillich a jeho vliv na Frankfurtskou školu Témata k rozpravě: Spor o politickou teologii (konzervativizmus a náboženský socializmus) Vztah politické teologie a teologie kultury Korelace a teorie komunikativního jednání (Tillich a současnost)

www.danieltoth.eu

16

Georg Simmel Přednášející: Dr. Daniel TOTH Kurz: Úvod do sociologie

www.danieltoth.eu

1

Georg Simmel ƒ 1858 – 1918 ƒ Působil jako soukromý docent sociologie ƒ Později jako mimořádný profesor ƒ Do sféry S. zájmu patřila také filosofie, historie a politické vědy ƒ Zvláštní pozornost věnoval ekonomii ƒ S. byl velice kritický diskutér a vyhledávaná učitel ƒ Psal eseje, které užil jako novou literární formu vědecké práce www.danieltoth.eu

2

Georg Simmel Inspirace a vlivy: ƒ Darwin a Spencer ƒ Vycházel z německé klasické filosofie ƒ Od Kanta převzal terminologii a společesko vědní kategorie (kniha Kant und Goethe, 1906) ƒ Filosofie vitalismu (Bergson) ƒ Nietzsche a Schopenhaer www.danieltoth.eu

3

Georg Simmel Nosná sociologická témata ƒ Formální sociologie ƒ Vztah sociologie a filosofie (Hauptprobleme der Philosophie, 1910) ƒ Sociální typy (Soziologie. Untersuchungen über die Formen der Vergeschllagung, 1908) Dialektická metoda ƒ Význam čísel pro sociální život ƒ Moderní kultura (Philosophische Kultur. Gesammelte Essays, 1911) ƒ Filozofie peněz (Philosophie des Geldes, 1900) www.danieltoth.eu

4

Georg Simmel ƒ Formální sociologie ƒ ƒ ƒ

Základy sociální struktury Struktura a forma Opakující se strukturální podobnosti, problém nomotetizmu (nomotetický a idiografický přístup)

ƒ Sociální formy vztahu ƒ ƒ ƒ

nadřízenosti a podřízenosti (vertikální) konfliktu a kooperace (horizontální) intimity a odměřenosti (privátní) www.danieltoth.eu

5

Georg Simmel ƒ Sociální typy

ƒ Podobně jako Weberův ideální typ ƒ Simmel měří stupeň „cizosti“ –existenciální faktor

ƒ Typologie sociálních aktérů ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Cizinec (sám Simmel) Chuďas Zprostředkovatel, dobrodruh, odrozenec, marnotratník, koketa Cynik, skeptik, mamonář Straník Viník www.danieltoth.eu

6

Georg Simmel Sociální procesy ƒ Činnost mas – Sociologie mas ƒ Jednání, sociální jednání a pohnutky jednání – Sociologie jednání ƒ Konflikt a činnost – Sociologie konfliktu ƒ Reprezentace ƒ Smlouva (otázka morálky) – Sociologie práva ƒ Skupinová solidarita – Sociologie morálky ƒ Komunikace a sociální role řeči – Sociologie komunikace a sociologie jazyka ƒ Vytváření skupin (malé skupiny nebo strany) – Sociologie rodiny a sociologie rodiny www.danieltoth.eu

7

Georg Simmel Dialektická metoda a její využití v sociologii ƒ Společnost - individuum ƒ Začleněnost - cizost ƒ Společnost dovoluje i omezuje ƒ Harmonie - Konflikt ƒ Konflikt (+) konsensus (-) (Míra konfliktu a míra konsensu) ƒ Každý sociální činitel je mezi + a – stupněm

www.danieltoth.eu

8

Georg Simmel Matematika, kvantitativní přístup a sociologický výzkum ƒ Metodologie sociálních věd

ƒ Kvantitativní přístup (sociometrie a kvant. analýza) ƒ Kvalitativní přístup (interpretace sociálních jevů) ƒ Gramatika sociálního života (deskripce sociální struktury)

ƒ Strukturální determinanta - kvantitativní aspekt skupiny, mikrosociologický výzkum ƒ ƒ ƒ ƒ

2-členná skupina (diáda) 3-členná skupina (triáda) malá skupina – styk se všemi velká skupina – odstup kolekt.orgánů www.danieltoth.eu

9

Georg Simmel Moderní kultura ƒ Ambivalentnost ƒ Liberálním progresivismem (Spencer, Weber) ƒ Kulturní pesimismemus (Nietzsche a Schopenauer, 1907) ƒ Durkheim a teorie dělby práce, kultura výkonu ƒ Psychologie ozdoby (sociální a psychologická funkce zdobení, tzv. sociologie módy, tzv. ženská kultura, pokračuje Lipovetsky) ƒ Mít a být (Fromm, být něčím, symbol sociálního postavení a mít něco) ƒ Estetika ƒ Móda ƒ Náboženství a jeho sociální funkce www.danieltoth.eu 10

Georg Simmel Filosofie peněz ƒ Ekonomická směna je druh: ƒ Sociální interakce, dokonce lze říci, že jde o formu sociální komunikace. ƒ Ekonomické vztahy jako komunikace

ƒ Nastolení racionality ekonomických vztahů ƒ Existence peněz vyplývá z: ƒ Dělby práce ƒ Svobody pohybu www.danieltoth.eu

11

Georg Simmel Pokračovatelé ƒ Něm. sociologové - Karl Mannheim (konzervativní autor) a Leopold von Wiese ƒ Velkou pozornost S. věnoval Masaryk a čeští sociologové meziválečného období ƒ Marxisté Lukacs a Bloch (levicově-socialističtí autoři) ƒ Frankfurtská škola a neomarxisté (Horkheimer a Habermas) ƒ Americká sociologická škola (Robert Park, Merton) ƒ Postmoderní sociologové

www.danieltoth.eu

12

Georg Simmel Shrnutí díla pro dnešek ƒ Zakladatel formální sociologie ƒ Metoda zkoumání mikrosociologický jevů a sociálních aktérů. Sociální jevy vytváří aktivní jedinec event. mikroskupina. (Sociologie rodiny) ƒ Mapa modelových interakcí chování skupin ƒ Geometrie sociálních prostorů ƒ Teorie sociálních rolí, konfliktu ƒ Sociologie předvídá (tedy nejen popisuje a interpretuje, ale vytváří predikce) ƒ Tím přínos i pro dnešní politickou sociologii www.danieltoth.eu

13

Georg Simmel Literatura Simmel, Georg: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje, Praha, SLON, 1997 On Social Differenciation, 1890 The Problems of the Philosophy of History, 1893 The Philosophy of Money, 1900 Sociology: Investigations on the Forms of Sociation, 1908 Lebensanschauung, 1918 Georg Simmel in Wien Coser, Lewis A.: Masters of Sociological Thought, New York, 1977 Petrusek Miloslav: Proč čístwww.danieltoth.eu Simmela na konci tisíciletí, Praha , SLON, 1997

14

Max Weber Přednášející: Dr. Daniel Toth Kurz: Úvod do sociologie

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Narozen v dubnu 1864 jako nejstarší ze sedmi dětí Od mládí náruživý čtenář (Homér, Cicero, Kant, Schopenhauer) Habilitoval v Berlíně Spisem Národní stát a politika ekonomiky se proslavil a přišel do Heidelbergu – zde napsal Protestantskou etiku (1905) a Max Weber k metodologii sociologie Zemřel na zápal plic v červnu 1920 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Weberova sociologie „ Všeobecná věda o jednání společnosti „ Koncentrace na analýzu jednání individuálního aktéra „ Vytvoření systematického typologického rozdělení současně umožnilo sledovat historický vývoj západní společnosti

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber 4 typy sociální akce „

Účelová (na cíl zaměřená) racionální akce

- Cíl i prostředky jsou rozumově zdůvodnitelné

„

Hodnotově orientovaná racionální akce

- Cílem může být hodnota, která je dosahována rozumovými prostředky „

Akce založená na emocích

- Cíl i prostředek jsou vybírány citově „

Akce podložená tradicí

- Cíle i prostředky vybírány s ohledem na tradiční schémata chování 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Ideální typ „ Kompromis mezi přílišnou generalizací a partikularizací v sociální vědě „ Umožňuje zjištění podobností jevů – základ pro srovnávací studia „ Rozdělil jej na 3 typy podle stupně abstrakce

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Weberovy sociologické termíny „ Dějinnou i sociologickou příčinnost chápal pouze jako pravděpodobnost – objektivní empirickou jistotu v sociální vědě bral jako stěží dosažitelnou „ Třída – souhlasil v mnohém s Karlem Marxem, ale přidal k jeho definici další strukturální kategorii – skupinu stejného postavení (status group) 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Status group „ na rozdíl od třídy, které nemusejí tvořit společenství, tyto skupiny jej vytvářejí na základě společného spotřebního chování. Existují pouze pokud ostatní lidé hodnotí tuto skupinu jako prestižní či degradující. Empiricky vzato se ale často kryjí s třídou.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Autorita „ v moderní společnosti legitimována rozumově, neosobním právem. V pre-moderní společnosti určována tradicí. Třetím typem je charismatická autorita podložená vůdci, kteří apelují na ostatní svými kvalitami (etickými, náboženskými apod.)

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Moc „ „možnost člověka (skupiny lidí) uskutečnit svou vůli proti odporu ostatních“. „ Není spojena pouze s ekonomickou mocí (Marx), ale může být do této sféry přenesena mocí v jiné oblasti.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Byrokracie „ určující znak moderní doby, je založena na racionalizovaném řízení, typická hierarchickou strukturou a neosobními pravidly. „ Umožnila plánování v obrovském měřítku centralizováním přístupu ke zdrojům. „ Její slabina je v těžkopádném přístupu k individuu. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Racionalizace „ vše se podřídilo na rozumu založené standardizaci – od výkonu práva po symfonickou skladbu prostou jakékoli improvizace. „ Byrokracie je výsledek racionalizace sociálních a a politických funkcí.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Zdroje Weberova myšlení „ Německý idealismus – člověk se od přírody odlišuje svým duchem - sociální věda má nemá být pouze generalizující „ Ekonomický historicismus – teorie je nezbytná i v sociologii, ale musí vždy přihlížet k sociálnímu a institucionálnímu kontextu

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber „

„

„

Karl Marx – ideje jsou vyjádřením veřejných zájmů a slouží jako zbraně v boji mezi třídami Friedrich Nietzsche – psychologické mechanismy, kterými jsou ideje využívány k získání moci Rodinný vliv – protestantská rodina, zpočátku totální závislost na otci, posléze na matce

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Weber a novokantismus „ Marburgská škola (Natorp, Cassiererr) „ Bádenská škola neboli Jihoněmecká škola (Rickert, Lask, Windelband „ výchozí myšlenkou je: poznáváme sociální jevy jako dané, pokud možno bez zkreslující interpretace. Pak můžeme pochopit (chápající sociologie) nebo poznat (sociologie vědění) objektivitu sociálních jevů. „ novokantikáni revidovali Kantovou filosofii „ Kant rozlišil apriorní a aposteriori soudy a metody analytickou a syntetickou ve snaze o objektivitu. Avšak každá reflexe předchází interpretaci a porozumění (hermeneutika). www.danieltoth.eu 30.5.2007

Max Weber Pojmy v díle Protestantská etika a duch kapitalismu „ askeze (Asketický, nekonzumní způsob života. Odkládání spotřeby do budoucnosti.) „ práce (Podíl na „Božím díle“. Aktivita) „ užitek, hodnota, akumulace kapitálu „ úspory a akumulace kapitálu (Akumulace kapitálu vzniká za předpokladu pozice) „ kapitalismus „ otázka „důvěry“ v kapitalismu 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Krize historismu jako východisko Weberovy sociologie „ Německý historismus vznikl jako reakce na industrializaci a racionalizaci, která nebyla důvodem politické a společenské racionalizace. Vlivný byl také politický konzervativismus. Weber byl mluvčím buržoazní třídy. (1895) „ Historismus tvrdí, že z toho co se děje, lze odvodit to, co se dít bude, nebo, co se dít má. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Weberova metodologie sociálních věd „ Konstituce předmětů (Problematika jako oblast problémů.) „ Konstituce pojmů (Problém jako definice otázky.) „ Možnost sdělení vlastních závěrů (Možnost komunikace ve vědecké komunitě a vědecký diskurz.) „ Obecné a rozumové konstrukce nemají v realitě žádnou bytnost, nejsou ničím jiným než subjektivní orientace. „ Weber skutečnost je neuspořádaná, my ji systematizujeme. To, co skutečně nemáme před sebou, ale konstruujeme to. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Hodnoty (objektivní a subjektivní) „ Hodnoty mají objektivní platnost (vnější hodnoty, kulturní hodnoty, estetické, umělecké a etické hodnoty) „ Vztah k hodnotám (taky hodnota) je subjektivní. „ „ „ „

30.5.2007

Vztah k hodnotám je způsobem závislostí na kultuře nebo společnosti Weberovo pluralistické stanovisko je teoretickým potenciálem pro demokracii a pluralistické pojetí vědy. Vznik hodnot je konkrétním obsahem někoho k něčemu. Metafyzika neexistuje. Skutečnost je to co se stalo tak a nikoliv jinak.

www.danieltoth.eu

Max Weber Pojem objektivity a hodnotové interpretace „ Objektivita znamená platnost poznatků bez hodnotové interpretace. „ Dle Webera každá interpretace vede v posledu k subjektivizaci poznatku. „ Weber hledá definitivní platnost sociálních jevů, k čemuž vede tzv. objektivita jakožto cíl zkoumání. „ Docílit objektivity však úplně nelze, neboť badatel či výzkumník vždy interpretuje primární neboli empirická data (Problém pozitivistické neboli deskriptivní sociologie) „ Weber hledá zákonitosti sociálních, ekonomických a politických ejvů. „ Kritika: Objektivita a bezhodnotovost soc. teorií znamená spíše nezaujatost a badatelskou poctivost výzkumníka. Jde tedy o to, že výzkumník musí mít určitou etiku, tedy něco co Weber odmítá. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Hodnoty ve vědě a politice „ každý vychází z nějakých pozic, světonázorů, víry, nebo předporozumění. „ Weber tvrdí, že jsou „někdy“ tolerovatelné. Gadamer tvrdí, že předporozumění je nutné a pozitivní. „ každá interpretace vychází z předporozumění.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber c Ve vědě jsou hodnoty (či spíše nezaujatost jako předpoklad) pozitivní. d V politice hodnoty mohou být pozitivní. Avšak je třeba rozlišit politiku ideí (hodnot) a politiku zájmů (neorealismus v politice) e V ekonomii jsou hodnoty a zápisy většinou materiální, ekonomické povahy. Hodnoty však mohou být také víra, důvěra, uznání obchodního partnera. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Weberovo pojetí objektivity „ Sdělujeme subjektivitu, protože si neporozumíme „ Nehodnoťme, to je vždy subjektivní (hodnotová neutralita) „ Hodnotová neutralita plní dva úkoly. „ „

„

a) koriguje „látkožroutství“ b) koriguje „smysložroutství“ (nelze hovořit např. o smyslu dějin)

Svět pro Webera není celek a dán předem, my jej jako celek vidíme, což si zjednodušujeme. Univerzální myšlenka je racionální konstrukce.

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber

Weberova sociologie náboženství „ Weber nezkoumá proč náboženství funguje tak a tak, proč je společnost dynamická, ptá se jak funguje. Objektivistický přístup. „ Weber vysvětluje vznik kněžství. Je to stav odlišný od kouzelníků. Sociologické rozlišení kouzelníci jsou jednotlivci, kněžství je společenské, hierarchizovaná vrstva. Kněz má působení na boha „v popisu“ práce, kouzelník vykonává tuto činnost tzv. dobrovolně. „ Kouzelník je převážně dědičně získaná činnost. Kněžství je věcí osobního, spontánního rozhodnutí. „ Kouzelník je znalý laik, kněz je profesionál. „ Kněží tvoří sociální vazby více než kterákoliv jiná profese. „ Společnost je původně klerikální povahy. Náboženství a státnost spolu splývaly. Bojem o investituru začala emancipace státu od církve. „ V Evropě je etika vázána na náboženství. Právo je vázáno na náboženství. www.danieltoth.eu 30.5.2007

Max Weber Konkrétní a abstraktní sociologie 1) Pojmy 2) Kategorie 3) Koncepty 4) Záměry

30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Hodnocení Weberovy sociologie vědeckého vlivu „ Weber byl konzervativní, ale je mu vlastní demokratický liberalismus. „ Weber kritizuje liberalismus a tedy subjektivismus, klade důraz na objektivní platnost. „ Racionalita v dějinách je pochopitelná struktura (dějin). To je Weberova filosofie dějin. „ Weber odmítá kapitalismus jako tendenci po zisku. Kapitalismus je spojen s individualistickou etikou. Weber odmítá adoraci rozumu i nekritické odmítání rozumu. „ Pro Webera nejsou formy racionality, ale formy zaměření rozumu. Důraz na objektivitu. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Weber a aplikovaná sociologie „ Sociologie hospodářství „ Sociologie práva „ Sociologie rodiny „ Sociologie politiky „ Sociologie města a venkova „ Systémová teorie (Niklas Luhmann) „ Interpretativní sociologie. Weber koncipoval tzv. chápající sociologii a sociologii vědění. 30.5.2007

www.danieltoth.eu

Max Weber Die protestantishe Ethik und der Giest des Kapitalismus, 1905 Wiessenschaft als Beruf, 1919 Wirtschaft und Gesselschaft, 1922 Gessammelte Aufsätze zur Religionsoziologie, 1920-21, 1922-23 Gessammelte politische Schriften, 1921 Gessammelte Aufsätze zur Soziologie und Sozialpolitik, 1924 Schriften zur teoretischen Soziologie, zur Soziologie der Politik und Verfassung, 1947 Soziologie, Weltgeschichtliche Analysen, 1956 Politika jako povolání Metodologie, sociologie a politika Sociologie náboženství Autorita, etika, společnost: pohled sociologa do dějin 30.5.2007

www.danieltoth.eu