ÚVOD DO SOCIOLOGIE – JAN KELLER 4té vydání, SLON,Praha 2002 1)SOCIOLOGIE JAKO PRODUKT KRIZE -
sociologie vzniká v ½ 19.století (nemohla vzniknout dřív než problémy kterými se zabývá) o zánik tradiční společnosti, nástup společnosti moderní – průmyslové dávají vzniknout sociologii vzniká jako snaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti COMTE – pozitivní přístup, vědecký přístup na základě pozorování - Moderní společnost dává prostor k inovaci(jak ji usměrňovat ku prospěchu společnosti) - Snaha o skloubení společenského řádu s neomezenými možnostmi jejího vývoje = rozdíl mezi sociální statikou(instituce) a dynamikou(žádoucí změny, dokazující oprávněnost nástupu společnosti moderní) → skloubení představuje vyřešení problému o kontrolovaném vývoji v každé moderní společnosti 1.1.Problematičnost pojmu společnost - společnost = národní stát; vazby vnitřní integrity společnosti = mocenské prostředky státu; funkcionální centrum = hlavní město; systémové hranice = celnice - společnost v moderní sociologii rozlišuje tento pojem skrze vývoj dějin - empiricky společnost neexistuje, existují jen jedinci se svými zájmy a jednáním o antropomorfizace společnosti je obecná chyba -
„společnost je souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých, v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu.“
1.2. Tradiční a moderní společnost v koncepcích sociologie A.COMTE - Po zpochybnění hodnot TS(teologické víry a metafyzické omyly) je nutné najít systém vědění, který by měl stejnou stabilizující a orientační funkci(avšak s evidentností přírodních věd) - 1. hlasatelé náboženských dogmat, 2. kritizující filozofové, 3. pozitivní sociologové o společnost budou vést technici a odborníci na organizaci sociálních struktur, v pozitivním smysl budou ovládat tupé masy a zajistí blahobyt H.SPENCER - Proti sobě stojí společnost vojenská(autoritativnost v detailu života) a průmyslová(autonomie a osobní svoboda) - Liberál S. zavrhuje autoritu a věří v spontánní kooperaci lidí sledujících autonomně své zájmy F.TONNIES - Tradiční pospolitost a moderní společnost - Pospolitost = původ v rodinném, citovém soužití(intimita umožněna malou skupinou se společnými zájmy) - Společnost = konglomerát neosobních vazeb, jedinec veden touhou po zisku, druhý chápán jako nástroj prvního pro dosažení vlastních zisků, odosobnění) E.DURKHEIM - Společnost se solidaritou mechanickou(TS) vs. Solidarita organická(MS)
-
Oproti SPENCERovu individualismu(představa o stálém růstu autonomie jedince ve společnosti) staví sociologismus(jedinec je produktem skupiny, kooperace musí být zajištěna autoritou – stát…) autonomie individuí = charakteristická pro MS o hlavní obsah pokroku (SPENCER) vítězství egoismu (TONNIES) hrozba zachování integrity(DURKHEIM)
1.3.Zdroj radikální proměny společnosti – generalizace trhu - TS místní i dálkový obchod slouží ke směně malé části výrobků o Životy lidí nejsou určovány tržními závislostmi o Produkují pro potřebu, ne směnu - MS - 1815-45 ostrůvky trhů se proměnily do sebe regulujícího se tržního systému → transformuje společnost i představy člověka osobě samém - přeměna práce a půdy ve zboží(mzda, renta) - zajišťování živobytí imperativem - (strach z hladu, hrabivost = záruky dynamiky vývoje) - komplexní tržní systém = kapitál z dálkového obchodu a finančnictví pronikl na místní trhy, vtáhl do svého vlivu pracovní sílu a půdu, vše podřídil tvorbě cen na základě nabídky, poptávky - stát potřebuje spoustu orgánů a nástrojů aby udržel hladký chod ekonomiky - když se trh stal regulátorem ekonomiky, mění se struktura společnosti - emancipace individuí / stavy(povinnosti a práva zrozením) vystřídány třídami(místo ve společnosti dle možností umístění na trhu) - motiv člověka je mít sociálně stabilní pozici,práv a výhod ne vlastnit materiální statky 1.4. Moderní společnost jako zdroj nadějí i obav - a)emancipace a osvobození o rozvoj nezávislého vědění, sebeurčení v politice, zrovnoprávňuje ženu, etnika a vrstvy, uvádí v platnost lidská a občanská práva - b)disciplinizace, manipulace o moderní nástroje autokracie TS, ztráta opor pospolitosti, svoboda moderního člověka v soukolí imperativů → umožněna tam kde nebrání mocenské a ekonomické zájmy - PMS(postmoderní společnost) → touha po co nejširší svobodě jednotlivce a jeho volby oproti minimální potřebě systému, tj. koordinaci aktivit velkého počtu jedinců v centralizované společnosti - Emancipace / sociální nejistotě 2 pokusy o oživení pospolitosti v MS - 1)Sociální otázka(iniciují masy zdola) o Marxismus = teorie konfliktu = člověk nalézá své místo vymezením se vůči soupeřům o nedostatkové zdroje → náležitost k jedné ze dvou skupin = třídní vědomí - 2)Otázka Národní(elity) o Konsenzuální teorie, kladoucí důraz na hodnotovou shodu, překlenuje dílčí protiklady a mobilizuje lidi k dosažení společných zájmů - Masová Distribuce liberálních svobod vyžaduje organizaci, tedy omezení jedince
o Vyšší účinnost(továrny, velkovýroba, centralizovaná správa… → zánik staré střední třídy(nezávislí vlastníci) nástup nové střední třídy(zaměstnanci organizací) o 70.léta 20.století - sociální i národní stát je zpochybňován současná sociologie neřeší hledání kolektivních jistot, ale spíše jak zajistit větší autonomii jedince v globalizované společnosti - anomie = riziko radikálního zpochybnění mechanismů regulujících lidské soužití 2.Základní problémy přežití společnosti -
A)základní problém je regulace vztahů s přírodou B)legitimace (odůvodnění) sociální nerovnosti C)otázka výkladu světa a orientace v něm D)zajistit kulturní reprodukci společnosti – předávat existující hodnoty novým generacím
2.1.Problém přežití v prostředí - Vývoj lidské kultury = proces postupného vymaňovaní z bezprostředního tlaku přírodních sil (vzniká závislost na kulturních a sociálních mechanismech) o Učením přenášet vzorce kulturního chování, kontrola a sankce za nedodržování, organizace kolektivní činnosti) Tyto potřeby na rozdíl od biologických nemají práh nasycení - Kulturní rozvoj a civilizační pokrok je ve stadiu rozporu s přírodními zdroji - TS je pronatální, pohlíží na Zemi jako na nevyčerpatelnou - Vytváření umělých potřeb je základním předpokladem fungování tržně organizované výroby (konzum nahrazuje rituály primitivních společností) - Rozdíl mezi zaostalostí a pokrokem = RZ svým populačním růstem komplikují situaci sobě, zatímco vyspělé země ničí svou produkcí životní prostředí všech 2.2. Problém legitimace sociálních nerovností - nedostatek statků a služeb způsobuje diferenciaci ve společnosti → žádná společnost nezaručuje faktickou rovnost svým členům o tato situace se může řešit (vyústí v jiné rozvrstvení nerovnosti)nelze však odstranit - nerovnost pohoršuje pouze není-li odůvodněna/ospravedlněna „Kdo dostává co a proč?“ - TS)základem distribuce kontakty mezi těmi kdo mají přístup a těmi kdo usilují o Vzorec nerovnosti (moc → majetek→ vyšší moc) o Využití hmotného bohatství je neproduktivní = ke klientelismu a symbolizaci(reklamě) postavení Masa rozmnožuje(negramotní nevolníci) a chrání(vydržovaní vojáci) držitele moci - MS)oblast soukromého a veřejného je oddělena (každý skrze trh rozmnožuje to své – majetek → moc → větší majetek)
-
-
-
Pozice vykonavatelů veřejné moci(parlamentní demokracie) a pozice vlastníků(báze meritokracie1) musí být legitimována vzhledem k těm kdo participují minimálně Nejpropracovanější teorie na toto téma = Max WEBER(koncepce panství) o Zásadní sociální nerovnost spočívá v přístupu k moci,je konstantní, mění se jen způsob legitimace: 1)Panství charismatické (víra v mimořádné kvality vůdce, dělá si co chce) o po delší době se mění v tradiční(vůdce založí dynastii)/ legální(stoupenci si propagací vůdcova učení vytvoří úřad) o ekonomicky nestabilní 2)Panství tradiční(konzervativní forma vztahů mezi vládcem a jeho rodem) o vládce zasahuje do života všech, podnikání je nemožné v dlouhodobém hledisku a) panovník bere a dává, b) mění směřování trhu → hospodářský vzestup stagnuje 3)Panství legální(spočívá ve víře v neosobní zákony) o osou je byrokracie(ta demokratizuje společnost)se svými právními normami → hospodářská činnost je kalkulovatelná úspěšná dle znalosti těchto norem o byrokracie má tendenci se měnit v privilegovanou vrstvu
2.3.Problém orientace ve světě - člověk potřebuje znát význam událostí, vědět o čem věci jsou a co mezi nimi znamená on sám o otázka smyslu života, povahy světa - po uspokojení materiálních potřeb člověka(nastupuje výklad světa) o legendy, přísloví, jmenuje se to…,dělá se to… - člověk potřebuje uspořádanost a neproblematičnost světa, který ho obklopuje o poslání výkladu světa je v ujištění, že svět má svůj řád a pořádek(k tomu slouží symbolická univerza – náboženství-TS a věda-MS) otázka smrti – může jedince a jeho každodenní život paralyzovat (náboženství smrt komponuje tak že zapadá do ontologického pocitu bezpečí jedince, MS toto nahrazuje sekularizovaným náboženstvím v podobě nadosobních cílů – pokrok lidstva, národa, třídy) - MS se nedaří nahradit symbolická univerza TS (tak aby osobní existence mohla přesahovat pouhé náhodné bytí), která věda rozdupala v prach 2.4.Problém socializace a sociální kontroly - kontrola je centrální otázka vědy o společnosti o Sociologie je sérií úvah na téma ztracená kontrola jak kontroloval rozvoj aby podpořil a ne bořil sociální řád? - Řád(organizace) → jak zařídit, aby jednání a myšlení(socializace) členů bylo kontrolována v zájmu cílů organizace co nejúspornějším způsobem - Sociální patologie → jednání jedinců vymykající se dohledu společnosti - Teorie sociálních rolí → aby byl člověk považován za normálního musí vystupovat z pozice své skupiny, společnosti Socializace → cílem zformovat tvora, který se i o samotě bude chovat jako pod dohledem(tzn.jedinec přijme za své hodnoty, normy a měřítka své kultury) o a)bez úspěšné socializace není interakce mezičleny společnosti o b)společnost bez socializace není schopna dále předávat své hodnoty a rozpadá se 1
Rovnost šancí v přístupu k bohatství
-
o role cizince byla v TS symbolem nedůvěry, průmyslová revoluce vytváří urbanizací prostor s nízkou sociální kontrolou → ohniska sociální patologie socializační činitele vytvářejí protichůdné tlaky(rodina, škola, masmedia, politické strany, vrstevníci)nebezpečí anomie problém sociální kontroly odkazuje k moci, která je předpokladem, nástrojem i výsledkem úspěšné kontroly → podíl na moci je ceněným nedostatkovým statkem, a nejpodstatnějším prvkem uspořádání každé sociální hierarchie.
2.5. Pojem modernizace a její rizika - sociologie sleduje nejpozorněji ty změny, které odlišují TS od MS nejradikálněji o míra odchodu obyvatelstva do měst x.TS měl zajistit lepší kontrolu barbarizovaného, negramotného, agrárního obyvatelstva z jednoho centra, kulturní unifikaci o eroze příbuzenských vazeb osvobození od nejradikálnější sociální kontroly + zániku instituce cechů,stavovských orgánů.. o tempo vzestupu vzdělanosti populace (zvýšení šance na sociální vzestup skrze vlastní výkon + aplikace vědy a techniky v oblasti produkce zboží - ustanovení postindustriálního státu v 60./70.letech 20.století o vede k blahobytu jednotlivce a před programované společnosti - Problémy? - 1)Zvrat v hodnotách modernizace v průběhu jejím nastolováním o úspěšní lidé města opouštějí, dělníci jsou v něm uvázáni o lidé se vracejí ke kořenům a spolupracují v rámci příbuzenstev o vysoký počet VŠ vzdělaných je dobrý pro společnost, ale v důsledku snižuje jejich uplatnitelnost na trhu práce - 2)MS Rizikovou společností o sice zamezuje hladomorům a epidemiím, ale… o rizika jsou vedlejším produktem povahy MS (ona je akceptuje a bagatelizuje – nemá mechanismy na řešení(Gl.oteplování, nukleární zbraně, geneticky modifikované potraviny, inženýrství) - 3)Neaplikovatelnost šablony západních zemí na RZ o euro-americká modernizace z pozice planetárních zdrojů nelze zopakovat o pro RZ nelze přijmout vzorce sociální nerovnosti Severu 3.Kulturní způsob řešení problémů přežití -
existenční problémy lidské společnosti jsou řešeny na poli lidské kultury kulturní jednání člověka vyrůstá z jeho biologických predispozic lidská kultura má tři prvky:3.1,2,3 o tyto nástroje řešení problémů se mají tendenci ritualizovat
3.1.Symbolická komunikace - schopnost přijímat od druhých lidí informace na bázi symbolů slouží k organizaci vlastních pocitů, zkušeností → umožňuje se lépe orientovat a vyrovnávat s okolním prostředím o bez komunikace není interakce ani sociální organizace
-
-
-
-
-
-
-
fce: (díky symbolům se člověk učí z minulosti, představuje si budoucnost, žít v abstrakci) o prostředek koordinace přítomných aktivit(kolektivní akce) o prostředek orientace vzhledem k nedostupnému okolí – vzdálenému bezprostřední zkušenosti(překonání distance) o prostředek oživení minulé zkušenosti(překonání distance časové) o prostředek anticipace a plánování budoucích aktivit G.BRAGOVA koncepce symbolické komunikace z 60.let o A)kapilární komunikace - primitivní Preliterární společnost, Komunikace tváří v tvář, Lidská paměť o B)organizovaná kultura – tradiční Vynález psaní pro potřebu státního dozoru, schopnost čtení předávána skrze školství, vznik elit o C)masová komunikace – moderní Centralizovaná média, jejichž ovládnutí se překrývá s ovládnutím sociálního prostoru Analýza masové komunikace LASSWELL: „Kdo co říká, jakým kanálem, komu, s jakým efektem?“ → rozčlenění symbolické komunikace LERNER → vztahy komunikačních a sociálních systémů o moderní: profesionální komunikátoři skrze neosobní media síří informace diferenciované mase o tradiční: privilegovaný jedinec vydává nařízení Povaha komunikátora (kdo) o Masová media stojí ve službách toho, kdo kontroluje společenský systém Obsah sdělení(co) → klasifikace dle S.N.EISENSTADTA A)technicko-instrumentální obsah o Praktické-věcné informace dávající možnost předjímání důsledků různých variant v jednání Předpověď počasí, reklamy, nabídky B)obecně-kognitivní o Přesahují oblast běžného jednání, nemají vliv na výkon sociální role Poučné a zábavné pořady C)normativní obsahy o Sociální kontrola – pohlíží na jedince jako na nositele souboru rolí – předepisují jakým způsobem mají být tyto role ve společnosti vykonávány Chování vůči starším, vztahy pohlaví.. Prostředky hromadné komunikace (jakým kanálem) o Tisk vznik v 15.století, rozmach 19.století díky (gramotnosti, urbanizaci, demokratičnosti, volnému času) Analýza publika(komu) o Dříve o publiku (mezi 1.a 2.svv) = atomizovaná masa, navzájem anonymní a rozptýlená → Vliv média přímo (propaganda, monopolizace) Analýza účinků komunikace (jaký efekt) o Dvoustupňová komunikace + názoroví vůdci
Publikum přebírá informace z médií, názor si však utváří pod vlivem názorového vůdce, což je jedinec z různých vrstev mající však vliv na své okolí (info se šíří nejen ze shora dolu, ale i horizontálně) reakce na obsahy masové komunikace je ovlivňována sociálními vztahy,do nichž jsou individua včleněna Kritika masové komunikace o Kvantita sdělení přesahuje schopnost recepce a integrace info u příjemce Sociální podmíněnost komunikace (BERNSTEINova deficitní teorie) o odlišnost mezi třídami je v lingvistické sociálizaci, bude se nadále prohlubovat Veřejná řeč nižší třídy: neúplné věty, málo adjektiv a adverbií, kategorická tvrzení, spoustu zájmen majících vyplývat z kontextu, užívání : tak,pak, protože. o = Posílení solidarity a skupinové soudržnosti Formální řeč Středí třídy: gramaticky přesná struktura,vztařné věty, komplexní konstrukce, příslovečná určení, diferenciované používání adj a adv, nejazyková gesta hrají zanedbatelnou úlohu o = Vyjádření individuálního postoje člověka ke světu ohrožení komunikace a) používáli se nestejných symbolů + b)výrazy jsou interpretovány různě Ritualizova ná komunikace (zájem převládá nad obsahem sdělení) o jiný cíl než porozumění a pochopení druhých fce ideologie není sdělovat pravdu, ale stmelovat komunitu věřících o pořekadla, přísloví rituializovaná řeč má navodit příslušnost k skupině zasvěcených o modlitby, proslovy,skandování tabuizace slova = slovo je chápáno jako ekvivalent objektu, jež zastupuje (tj. jde o zablokování kontaktus objektem-slovem)
-
-
3.2.Institucionalizace jednání (instituce = způsob jak se co dělá) o instituce = obecně praktikovaný způsob jednání sloužící naplnění určité reálné nebo fiktivní potřeby (náhrada pudu) o instituce (funkcionální přístup) = komplex norem ustavených společností a umožňující jí regularizovaným způsobem naplňovat její základní potřeby o instituce(antropologické pojetí) = každý člověk ma k dispozici jisté kulturou předávané vzorce jednání – umožňují mu nevymýšlet pokaždé znovu optimální formy jednání) - kulturní instituce a sociální role instituce = jednání očekávané vzhledem k řešení určitého typu problémů, vzhledem k uspokojení určité potřeby role = jednání očekávané vzhledem k držiteli určité sociální pozice • role připsané (pohlaví, věk, národnost) • role získané (prestiž, privilegia) • role vnucené (nezaměstnanost,vojenská povinnost) status = různí lidé zaujímají v rámci skupin různá postavení - ritualismus institucí o určitý úkon se provadí proto,že je prohlášen za správný - klientelismus (jak zajistit mocným jejich pozici a méně mocným ochranu) o a)vztah patrona a klienta je po mocenské stránce asymetrický
o b)vztah je reciproční o c)směna statků mezi stranami není simultání a nevede k rovnoměrnému zisku o d)vztah není prvně podchycen, přesto je zavazující 3.3.Organizované jednání o organizace = způsob koordinace aktivity, nezávislá na osobách jež ji vykonávají (stálost) uspořádání moci úřad je jednotka organizace(slouží ke kontrole sociálního prostředí) • disciplína byrokrata hledající precedens pro všechny klienty docílí ritualizace a samoúčelnosti – neschopnost přizpůsobovat se realitě o organizace ma tři viníky a komplice – žadové pracovníky, střední kádry a šéfy….komunikace mezi nimi probíhá na bázi stanov a prázdných obsahů, bez přijímání odpovědnosti na ani jedné z úrovní o byrokracie = moc mají Ti kdo neznají realitu a na ty kdo ji znají ale nemohou s ní nic dělat - vývoj organizované moci - 1)bez vlády, moudrosti starců, náboženské mýty, nadpřirozené sankce, vyvržení ze skupiny - 2)zemědělství, efemérní vůdci, odtažitost od cizích tlup - 3)skupina vůdců – bez hierarchie a dědičnosti, pastevectví, kočovníci - 4)specializované politické role,kompetence jsou vymezeny, drobný chov, obdělávání půdy, kulturní skupina - 5)jediný vládce nemající represivní pravomoc, ceremoniální směny - 6)více držitelů delegované moci, vrchol pyramidy je symbolickou mocí, stratifikace třídní - 7)vládci, vojenská aristokracie, ranné státy (Etruskov…)tributy, otroctví, kastovní diferenciace - 8)stát uplatňuje moc skrze administrativu nebo klientelismus, privilegovaná menšina, vzniká politika 4. ZÁKLADNÍ PARADIGMA SOCIOLOGICKÉHO MYŠLENÍ jak je možný řád ve společnosti? 4.1. Teorie konsensuální 1)strukturní funkcionalismus T.PARSONSA: sociální řád je založen na minimálním konsensu ohledně základních hodnot, sociologie je studiem jeho mechanismu a poruch o předpoklady: soudržnost, solidarita, reciprocita, kooperace, legitimní autorita - PARSONS: každý systém má systémové potřeby – sociologie zkoumá sociální struktury, které tyto potřeby naplní. - 4 roviny systémů A)Kulturní systém – určuje přípustné formy myšlení a jednání, závazné B)Sociální systém – soubor rolí a očekávání, výkon je gratifikován, sankcionován C)Systém osobnosti – aktér, jeho motivy, potřeby, postoje D)Systém behaviorálního organismu – člověk je biologický tvor pohybující se v fyzickém prostředí
o Dilemata jednajícího člověka : dilema askripce/výkonu, specifikace požadavku, afektivity, univerzalismu/partikularismu o Strukturní funkcionalismus odvozuje hypotézy z důsledků, není schopen vysvětlit sociální změnu - Robert King MERTON - Teorie středního dosahu : teorie byrokracie, konfliktu, rolí názorových vůdců, deviantního chování o Funkce a dysfunkce(náboženství, věda) / manifestní a latentní fce(odkrývání a analýza důsledků) - lide nejednají podle skutečnosti, ale podle toho jak si ji vyloží 2)teorie směny: úmluva v sociálním řádu zavazující lidi ke společné spolupráci za účelem maximalizace svých zisků a minimalizovat třecí plochy kooperace - G.C.HOMANS - P.BLAU o Principy tržně regulované směny zobecněny na lidské chování o Lidé v interakci respektují pravidla, umožňující jim zisk, vyplývající ze styku s druhými 4.2. Teorie konfliktu (jako kritika 4.1) - jakákoli forma soužití vyhovuje vždy jen části(zpravidla té menší) zúčastněných, ostatní jsou k účasti donuceni - předpoklady: stojí na protikladech, opozice, nepřátelství, strukturní konflikty o nedostatek statků = boj o ně - L.COSER o Antagonistická kooperace = lidi spolupracují ne z lásky, ale s vyhlídkou na osobní zisk - CH.W.MILLS o Sociálně kritická odnož 4.2. – jak motivovat lidi, aby byli ochotni nést zátěž svobody - R.DAHRENDORF - R.COLLINS - Shrnutí: o Lidé sledují uspokojení svých egoistických zájmů za každou cenu o Používají k tomu veškeré prostředky(donucení, solidaritu, atraktivitu, klientelismus….) o Nerovnost v rozdělení zdrojů vede ke konfliktu,dominanci a podřízenosti o V konfliktech slouží ideologie jako mobilizace souvěrců 4.3. Interpretativní sociologie - společnost existuje protože je vytvářena řadovými členy - 1)symbolický interakcionalismus o náš svět je závislý na našem přístupu k němu.Lidé v rámci setkávání mezi sebou vyjednávají podobu reality - CH.H.COOLEY o (The looking-glass self) Člověk si buduje své mínění o sobě , tak že na sebe pohlíží jejich očima - W.THOMAS o Definice situace = lidé nejednají podle toho,jaký svět je, ale podle toho jak jej chápou
-
-
G.H.MEAD o Pojem sociálního já = interakce = jeli reakce shodná se záměrem = komunikace funguje = došlo k shodě a schopnost o vidění se očima druhého E.GOFFMAN o Sociologie přetvářky = jakým způsobem aktéři manipulují s dojmem , který v debatě vyvolávají H.D.DUNCAN H.GARFINKEL o Zakladatel etnometodologie – rozhraní 4.3.1 a 4.3.2 o Zajímá se o to jak chápou svůj každodenní svět běžní lidé a proč ho chápou právě takto 2)fenomenologická sociologie A.SCHUTZ (zakladatel) Zkoumá svět každodennosti lidí, které ani nenapadne ptát se proč je takový za jaký ho považují
4.4. Sociologie a ekonomie – příklad sociálního státu - generalizace trhu(GT) = produkt statků se přesunul z okraje do středu života společnosti (ekonomie hraje prim, na sociologii zbývají okrajová témata) - Sociální stát o Poptávka po zabezpečení převyšuje možnost ekonomik, chudí chtějí víc a jsou méně nadšení z toho co dostávají 4.5. Sociologie a Ekologie – Př. Trvale udržitelného života - sociologie přitahována přírodními auto regulačními schopnostmi(řád se ustavuje a udržuje vnitřními silami) - konzum(jeho míra = indikátor svobody) je nezpochybnitelná část lidské emancipace – environmentální otázky vedou ke světonázorovým střetům 5.KOMPLEMENTÁRNÍ PŘÍSTUP K VÝKLADU SOCIÁLNÍCH JEVŮ 5.1. Dvojakost institucí(svátky) - do jaké míry je člověk tvůrcem, nebo produktem společnosti - meze spontaneity ve společenského danosti společnosti (výtvoru svých členů) - omezení svobody přináší na druhé straně uznání druhých - fce svátků je symbolická: prostředek sociální kontroly = v minulosti stmeloval, dnes izoluje – společnost na oko zaniká, směna nefunguje, jedinec si tradici a rituál drží doma – i když nemusí) 5.2. Dvojakost moci(stát) o spojené úsilí, nebo vnucené pravidlo - idea demokracie: ti kdo vládnou,mohou poškozovat ovládané co nejméně - stát: o kontroluje násilí a disponuje jeho použitím, garantuje ochranu za protislužbu(daně) - klient – zprostředkovatel – patron – panovník = klient – zprostředkovatel – stát / neosobní panovník /bůh u církve o pokud lid nevěří ve zprostředkování mezi jím, úředníkem a státem, řád se zhroutí 5.3. Dvojakost komunikace(vědění)
-
o do jaké míry je sdělení a sdílení informace nástrojem emancipace člověka, nebo jeho kontroly a manipulace umění je vymýšlet inovace, které by nepřekvapovali natolik aby byly nepřijatelné, zároveň takové, aby nebyly povědomé 6.ZÁKLADNÍ SOCIOLOGICKÉ POJMY
ANOMIE - stav kdy přestávají platit zákony, normy a pravidla, jež mají řídit chování členů ve společnosti i jejich aspirace. - Zavádí DURKHEIM AUTORITA BYROKRACIE DĚLBA PRÁCE FORMÁLNÍ ORGANIZACE - umožňuje koordinovat aktivitu velkého počtu osob(vedení války) IDEOLOGIE INSTITUCE KLIENTELA KOMUNIKACE KOMUNITA KONFLIKT KONSENSUS KULTURA MASOVÁ KOMUNIKACE MASOVÁ SPOLEČNOST MOBILITA MOC NEZAMYŠLENÉ DŮSLEDKY JEDNÁNÍ - motiv zpochybňující víru sociologie v možnost vědeckého řízení chodu společnosti ORGANIZACE PANSTVÍ PROFESE RITUÁLY ROLE SKUPINA SOCIALIZACE SOCIÁLNÍ JEDNÁNÍ SOCIÁLNÍ KONTROLA SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE SPOLEČNOST SPOLEČNOST TRADIČNÍ SPOLEČNOST MODERNÍ STÁT STATUS STAVY SVÁTKY TŘÍDY ÚŘAD
7.NEJČASTĚJI CITOVANÍSOCIOLOGOVÉ AUGUST COMTE HERBERT SPENCER VILFREDO PARETO FERDINAND TONNIES EMILEDURKHEIM GEORGE HERBERT MEAD WILIAM I. THOMAS MAX WEBER CHARLES HORTON COOLEY ROBERT EZRA PARK THEODOR GEIGER KARL MANNHEIM ALFRED SCHUTZ TALCOTT PARSONS
RAYMOND ARON ROBERT K. MERTON GEORGE C. HOMANS LEWIS COSER HAROLD GARFINKEL PETER BLAU CHARLES W.MILLS ERWING COFFMAN ALAIN TOURAINE RALF DAHRENDORF PIERRE BOURDIEU RAYMOND BOUDON
ANTHONYGIDDENS
