SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O:

SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O:  Společnosti jako celostním systému  Chování a jednání jednotlivých lidí ve společenských kontextech  Sociálních faktech a jevech  Sociálním jednání, sociálních skupinách  Sociálních interakcích  Sociálních vztazích, o sociální změně  Zákonitostech společenského vývoje  Struktuře společnosti  Sociálních institucích, o sociální komunikaci

SOCIOLOGIE JE TEORETICKO EMPIRICKÁ VĚDA O SPOLEČENSKÝCH VZTAZÍCH A PROCESECH, KTERÁ CHCE TYTO VZTAHY A PROCESY POMOCÍ VLASTNÍCH METODOLOGICKÝCH NÁSTROJŮ POPSAT A ZÁROVEŇ SE JE SNAŽÍ VYSVĚTLIT, A O ČLOVĚKU VE SPOLEČNOSTI

Proč existují různé definice sociologie?  Objekt zkoumání sociologie (společnost) je široký a složitý  Každá z definicí vyzdvihuje rozdílnou stránku společenského života, která se stává předmětem jejího zkoumání  S. je multiparadigmální věda (mnoho směrů a škol), které přistupují ke zkoumání společnosti z rozdílných teoretických a ideových pozic

Zvláštnosti sociologického přístupu (myšlení)  INTER, MULTI ČI TRANSDISCIPLINARITA – FUNKČNÍ PROVÁZANOST  Zkoumá částkové sociální jevy ve vazbě na jiné společenské jevy (vztahy a procesy)  INTEGRUJÍCÍ PROCES - poskytuje celkový obraz o společnosti – zkoumá společnost jako celek  Využívá specifické metody a techniky sociologického výzkumu  ALTERNATIVNOST – více interpretací zkoumaného jevu najednou  Je „klíčovou dírkou“ do společnosti (společenských vztahů)

K PŘEDMĚTU SOCIOLOGIE

(STRUKTURA HORIZONTÁLNĚ, VYMEZENÍ DLE VELIKOSTI SOCIÁLNÍCH ÚTVARŮ)

 Věda o celé společnosti v souhrnu, ale i  Věda interpretující aktuální problémy (reklama, chudoba, bohatství, kriminalita, životní styl …)  Mikrosociologie – mikroanalýza, sociologie malých skupin, orientována k výzkumu mikrostrukturálních jevů – každodenní život  Makrosociologie – zkoumá globální společnosti, vztahy mezi velkými soc. skupinami, jejich strukturu, charakteristiky s cílem podat obraz společnosti jako celku nebo postihnout zákonitosti vývoje velkých společenských útvarů

Sociologie usiluje o poznání sociálních jevů a zkoumá je: 1. V širokých souvislostech – zkoumá společenské jevy ve vztahu k dalším společenským jevům 2. Snaží se nahlížet na společnost komplexně a tzn. usiluje o získání celkového obrazu společnosti, o určitá zobecnění

Dvě krajnosti vymezení předmětu sociologie (historicky) 1. Skupina – teoretická dimenze, jak vymezit předmět, metodologii – univerzalistické pojetí sociologie. Předmět je společnost jako celek. 2. Skupina – opačné hledisko, cesta redukce předmětu na dílčí oblasti sociálního života – vymezují předmět úzce, ale rozdílně!! (soc. vztahy, soc. chování, malé skupiny). Kritizují makrosociologický předmět, jedná se o mikrostrukturu!

STRUKTURA SOCIOLOGIE VERTIKÁLNĚ SYSTEMATICKÁ (obecná, teoretická) - Přistupuje

ke studiu společnosti jako celku, snaží se poznat její podstatu, strukturu, vývojové fáze, obecné zákonitosti vývoje

APLIKOVANÁ (užitá) - orientována na

studium konkrétních soc. jevů v různých sférách společ. života, případně podává návrhy řešení konkrétních soc. problémových situací, těžiště každodenní práce

APLIKOVANÁ SOCIOLOGIE ZKOUMÁ:  SOCIÁLNÍ FORMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (EKOLOGIE, ZDRAVÍ, NEMOC, SÍDLA …)  SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA (VRSTVY, TŘÍDY, POVOLÁNÍ, ŽIVOT. ÚROVEŇ …)  SPOLEČENSKÉ, PRACOVNÍ A TECHNICKÉ PODMÍNKY VÝROBY (PRŮMYSL, REKLAMU, PRÁCI, PODNIK …)  SPOLEČEN.ŽIVOT, FORMY SPOLEČENSKÉHO VĚDOMÍ (POLITIKU, DEVIACE, UMĚNÍ, VOLNÝ ČAS, SPORT, JAZYK, VÝCHOVU …)  SOCIÁLNÍ SKUPINY (POHLAVÍ, RODINY, ETNIKA..)  SOCIÁLNÍ INSTITUCE (VĚDU, STÁT, PRÁVO, NÁBOŽENSTVÍ, KULTURU, ARMÁDU …)

Př. aplikované sociologie  Demografie – zkoumá různé demografické faktory (porodnost, úmrtnost, migraci …)  Sociální ekologie – zkoumá vztah mezi lidmi, institucemi, společ. skupinami a jejich prostorovým prostředím jež má vliv na jejich strukturu a chování  S. města – zkoumá vliv městského prostředí na jednotl. úseky soc. života  S. rodiny – samostatná od 1.sv. války, problémy výchovy dětí, rozvodové zákony, bytové otázky  S.kultury – navazuje na filosofii dějin a stýká se s antropologií a etnografií, stanovení rysů koltury, obecné zákonitosti jejího pohybu

FUNKCE SOCIOLOGIE (JEJÍ SMYSL A PŘÍNOS)  POPISNÉ– otázka proč-rozlišovat mezi důvodem, objektivní příčinou, následkem, náhodou (kritická reflexe statu quo)  VYSVĚTLOVACÍ– zkoumá jednotl. aspekty společ. systému, snaha zařadit je do širšího rámce sociálních teorií (chápající sociologie M. Webra)  TERAPEUTICKÁ– blízko k sociál. inženýrství či prognózování; aplikace poznatků při řešení společ. problémů (xenofobie, šikana…)  SEBEPOZNÁVÁNÍ-uvědomění sebe, světa kolem sebe, skutečná svoboda volby

Vztah k dalším společenským vědám  Filosofie – přebírá teorie a snaží se je rozvíjet ke konkrétním jevům, F. je teoretická, S. zahrnuje i empirickou složku  Psychologie – zajímá člověk, jeho duševno, S. zajímá vztah člověka k jiným lidem  Sociální psychola – jak se utváří a funguje psychika v společenských souvislostech  Historie – zkoumá, co je pro každé období vývoje společnosti charakteristické, S. uspořádává konkrétní historické podobnosti určitých znaků a odlišností

Základní orientace v sociologických teoriích 1.

2.

3.

Koncepce, vycházející z předpokladů, že sociální mikrostruktura je psychické podloží všech sociálních jevů a makrostruktur. jevy jsou vysvětlitelné pouze na základě poznání zákonitostí vývoje mikrostruktury Koncepce, zdůrazňující svébytnost a nepřevoditelnost mikrostruktur. a makrostruktur. jevů a rezignující na výklad makrostruktur. procesů, pro jejichž poznání nemáme dosud adekvátní metody Teorie, zdůrazňující odlišnost obou oblastí, předpokládají, že makrostruktura má vzhledem k mikrostruktuře podmiňující význam a též, že mikrostruktur.jevy jsou bez přihlédnutí k charakteru makrostruktury v úplnosti nevysvětlitelné

Paradigmata k chápání společnosti 1. Objektivisté–vně lidí-společnost (realita) stojí nad jednotlivcem, zkoumají sociální fakty, změny, strukturu-pozitivizmus, sociologismus, strukturální funkcionalismus 2. Interpretativní – sociální realita, konstrukt v myslích jednotlivců, zkoumají jak se tato představa vytváří, jak ji lidé interpretují, definují, každodenní jednání, vztahysymbolický interakcionismus, etnometodologie, fenomenologie

TEORETICKÉ DICHOTOMIE

(PÁROVÉ KATEGORIE V SOCIOLOGII)

POZITIVISMUS (Auguste Comte)  Sociologie má být budována po vzoru přírodních věd  Společenské jevy mají charakter věcí  Sociologie používá stejné metody jako přírodní vědy (např. kauzální vysvětlování)  Sociologie je základem sociálního inženýrství, vědecké rekonstrukce společnosti

HUMANISMUS (Max Weber)  Sociologii není možné budovat podle vzoru přírodních věd  Společenské jevy nemají charakter věcí, sociální skutečnost je specifická  Sociologie musí uplatňovat jiné metody než přírodní vědy (např. heuristickou metodu)  Sociologie nemůže být základem sociálního inženýrství

SOCIOLOGISMUS (Emile Durkheim)  Spojováním lidských jedinců vzniká nová kvalita, neredukovatelná na individuální psychiku jednotlivce; prvotnost společnosti nad jednotlivcem  Základem společenských jevů jsou sociální fakta  Sociologie musí zůstat samostatnou vědou, neredukovatelnou na žádnou jinou vědu o lidských jedincích

P S Y CH O L O G I S M U S (Gabriel Tarde)  Při vysvětlování společenských jevů je třeba vycházet z psychických znaků jednotlivce, jeho vůle, myšlení, zkušenosti  Základem společenských jevů je individuální psychika, PSY tvoří pro sociologii teoretický, metodologický základ  Sociologie je jen jedním z odvětví psychologie – je to psychologie kolektivu

TEORIE KONCENSU (Talcott Parsons)  Sociální systémy jsou integrované  Společenský život je založen na reciprocitě a kooperaci, nepsaná úmluva zavazující lidi  Společnost uznává legitimní autority  Základními prvky společenského života jsou normy a hodnoty  Sociální systémy (společnosti) mají tendenci samy sebe udržovat v rovnováze a přetrvávat, reagovat na změnu dle svých potřeb a vnějších okolností

TEORIE KONFLIKTU (Karel Marx)  Sociální systémy jsou založeny na protikladech  Společenský život vytváří strukturální konflikty, ty pramení z dominance a diskriminace některých členů společnosti  Každá společenská diferenciace zahrnuje mocenskou nerovnost  Základní prvky-hybatelé-společenského života jsou různorodé skupinové zájmy  Sociální systémy (společnosti) mají tendenci ke změně kvůli střetu odlišných zájmů uvnitř nebo mezi cizími společnostmi

VÝVOJ SOCIOLOGICKÉHO MYŠLENÍ Přelom 18. a 19. st. – průmyslová revoluce Moderní společnost – moderna – produkt průmyslové a politické revoluce

ETAPY VÝVOJE SOCIOLOGIE PROTOSOCIOLOGIE 40. léta 19. stol.

KLASICKÉ VELKÉ TEORIE 20. léta 20. stol.

VELKÉ VÝZKUMY 50. léta 20. stol.

NÁVRAT K VELKÝM TEORIÍM

Protosociologie – sociálně filosofické názory na společnost (od antické filosofie, přes renesanci a osvícenství), které vytvářely teoretické zdroje pro vznik vědy o společnosti. Klasické velké teorie – etapa konstituování sociologie jako vědné disciplíny, velké teoretické systémy (Comte, Spencer, Durkheim, Pareto, Simmel atd.) Velké výzkumy – intenzivní rozvoj v USA, výzkum imigrantů, amerických vojáků, sociální patologie, podniků, sex. chování … Návrat k velkým teoriím – paralelní rozvoj teorie s existujícími výzkumy (strukturální funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociometrie, interpretativní sociologie

Auguste COMTE

(konzervativní věda o společenském pokroku)     

 

první použil pojem“sociologie“ v r. 1839 v díle „ Kurs pozitivní filosofie“ usiluje o rozvoj sociologie jako pozitivní vědy „společnost“ chápe jako organický celek, který je spojený prostřednictvím konsenzu sociologii člení na teorii sociální statiky a sociální dynamiky základní metody sociologie: pozorování, experiment, srovnávací historická analýza autor zákona 3 stadií: teologické, metafyzické, pozitivistické-vědecké (abstraktní pojmy nahrazují empirické znalosti) pokus o systematizaci a klasifikaci věd „Vědět, aby se mohlo předvídat, předvídat, aby se mohlo předcházet“

5. etapa – POSTMODERNÍ SOCIOLOGIE 80. léta 20. století  „sociologický guláš“ - velké množství různých pohledů na sociální skutečnost,  předchozí dvě období znala pojem pravda a usilovala o jeho dosažení (verifikace =ověřování poznatků) a předpokládala, že existuje metoda, která nás k pravdě dovede,  dnes: relativizace pravdy – kolik teorií, tolik pravd,  odmítnutí existence metody vedoucí k pravdě,  stále existuje malá skupina (vč. Petruska) respektující pravidla předchozích období.

ČESKOSLOVENSKÁ a ČESKÁ SOCIOLOGIE  Zakladatel T.G. Masaryk – problematika filosofie dějin  Břetislav Foustka-UK, první sociologický seminář, překlady  Sociologická revue (1930, Praha), Sociální problémy (1931, Brno)  Emanuel Chalupný – systematik, Brno, vydal Sociologii  Arnošt Bláha – brněnská škola, zakladatel – Sociologie dětství, Město, Sociologie sedláka a dělníka, vychází ze školy Durkheima  Josef Král – pražská škola, otázky historie, přehled vývoje S. až do r.1936  Ullrich – průzkum praž. okolí, komponentární metoda  K. Galla, J. Šíma, V. Kadlec – působili v Praze  Současnost- Tomáš Halík, J. Jandourek, J.

Prezentace „POJEM, PŘEDMĚT, STRUKTURA, FUNKCE SOCIOLOGIE “ je duševním vlastnictvím autorky a proto při jejím eventuelním využívání respektujte prosím autorská práva.

Vzor citace: Matoušková, I., „Pojem, předmět, struktura, funkce sociologie“. (nepublikovaná přednáška). Praha: VŠRR 2014. 27 s. © Matoušková, 2014 Poslední úprava textu: březen 2014