Rozvod manželství a jeho příčiny

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Rozvod manželství a jeho příčiny Bakalářská práce

Autor:

Miroslava Rezová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Josef Mužík

Duben 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Rozvod manţelství a jeho příčiny“ zpracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury.

V Břeclavi dne 15. dubna 2010

Miroslava Rezová

Děkuji vedoucímu bakalářské práce, JUDr. Josefu Muţíkovi, za cenné rady a připomínky, ochotu a vstřícný přístup.

Anotace Předmětem bakalářské práce je rozvod manţelství a jeho příčiny. Cílem je popsat právní úpravu rozvodu manţelství a rozebrat jeho jednotlivé příčiny. Nejprve se budu zabývat pojmem manţelství, jeho vznikem a zánikem. Poté se zaměřím na platnou právní úpravu rozvodu manţelství, rozeberu rozvod sporný, nesporný i ztíţený a ve druhé části se zaměřím na příčiny rozvodu manţelství. Zde budu mj. vycházet i ze statisticky zjištěných dat. Poslední část je věnována budoucnosti, tedy moţnému trendu v rozvodovosti.

Annotation The subject of this bachelor thesis is divorce and its causes. The objective is to describe the legal regulation of divorce and analyse its various causes. First, I deal with the concept of marriage, its formation and dissolution. Then I focus on the valid legal regulation of divorce, contested, uncontested and difficult divorce. Secondly, I focus on the causes of divorce. This is, inter alia, based on statistical records. The last part refers to the future, i.e. to potential divorce rate trends.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Zákonná úprava ..................................................................................................................... 8 2. Manţelství ............................................................................................................................ 10 2.1. Pojem manţelství.............................................................................................................. 10 2.2. Vznik manţelství ............................................................................................................... 11 2.3. Neplatnost a neexistence manţelství ................................................................................ 11 2.4. Zdánlivé manţelství.......................................................................................................... 12 2.5. Zánik manţelství............................................................................................................... 13 3. Právní úprava rozvodu manţelství ...................................................................................... 13 3.1. Sporný rozvod ................................................................................................................... 14 3.2. Nesporný (smluvený) rozvod ............................................................................................ 15 3.3. Tvrdostní klauzule (ztíţený rozvod) .................................................................................. 18 3.4. Rozvod manţelství s nezletilými dětmi ............................................................................. 19 3.5. Změna příjmení ................................................................................................................. 22 3.6. Řízení o rozvod manţelství ............................................................................................... 23 4. Příčiny rozvodu manţelství .................................................................................................. 24 4.1. Rozvodovost z pohledu statistiky ...................................................................................... 24 4.1.1. Rozvody podle způsobů ukončení manţelství ........................................................... 25 4.1.2. Rozvody podle výsledků řízení a navrhovatele .......................................................... 27 4.1.3. Rozvody podle počtu jednání a nezletilých dětí ......................................................... 28 4.1.4. Rozvody podle příčin rozvratu manţelství ................................................................. 29 4.1.5. Příčiny rozvratu podle věku rozvádějících se manţelů .............................................. 34 4.1.6. Příčiny rozvratu podle délky trvání manţelství .......................................................... 35 4.2. Rozbor konkrétních příčin rozvratu manţelství ................................................................ 37 4.2.1. Rozvrat manţelství z důvodu rozdílnosti povah ........................................................ 37 4.2.2. Rozvrat manţelství z důvodu nevěry.......................................................................... 38 4.2.3. Rozvrat manţelství z důvodu alkoholismu a zlého nakládání .................................... 39 4.2.4. Rozvrat manţelství z důvodu nezájmu o rodinu ........................................................ 40 4.2.5. Rozvrat manţelství z důvodu neuváţeného sňatku .................................................... 40 4.2.6. Rozvrat manţelství z důvodů sexuálních neshod ....................................................... 41 4.2.7. Rozvrat manţelství ze zdravotních důvodů ................................................................ 42 5

4.2.8. Rozvod manţelství a ostatní důvody .......................................................................... 42 4.2.9. Rozvod s cizincem ...................................................................................................... 43 4.2.10. Porovnání okresů ...................................................................................................... 45 5. Trendy rozvodovosti ............................................................................................................. 46 6. Výsledky ............................................................................................................................... 46 Závěr ......................................................................................................................................... 47 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 49 Zdroje dat.................................................................................................................................. 49 Seznam internetových zdrojů ................................................................................................... 50 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 50 Seznam pouţitých spisů OS v Břeclavi .................................................................................... 50 Seznam grafů ............................................................................................................................ 51 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 51 Přílohy ...................................................................................................................................... 51

6

Úvod Vztahy mezi manţely a vztahy v rodině jsou záleţitosti, které se bezprostředně dotýkají kaţdého z nás. Rozvod pak patří k těm nejméně příjemným a často pro mnohé velmi stresujícím událostem v ţivotě, se kterým se těţko vypořádávají či vnitřně srovnávají a jehoţ následky si mnohdy v sobě nesou po zbytek ţivota. Důvod, proč jsem si zvolila toto téma, je profesní i osobní. Jiţ 22 let pracuji u okresního soudu, z toho 10 let jako zapisovatelka na občansko-právním oddělení. Na tomto úseku jsem pracovala ještě před r. 1998, tedy v letech před novelou zákona o rodině č. 91/1998 Sb., kdy soud měl vţdy povinnost zjišťovat příčiny rozvratu manţelství. Osobně jsem byla proto mnohokrát přítomna výslechům účastníků řízení o příčinách rozpadu jejich manţelství. Důvody byly rozmanité, od běţných a banálních aţ po velmi kuriózní a ne vţdy publikovatelné. Cílem mé práce je, kromě rozboru samotného rozvodu manţelství, pokusit se i o rozbor příčin, které vedou k rozvodu manţelství – ať uţ jsou na straně ţeny či muţe, či s ohledem na společnost měnící se v průběhu let či desetiletí. Případně si tedy čtenář můţe udělat představu, jakých chyb se vyvarovat nebo se poučit, je-li to ovšem s lidskou povahou slučitelné a moţné. Budu-li se ve své práci zabývat rozvodem manţelství a jeho příčinami, musím se nejdříve zabývat i tím, co nutně předchází samotnému rozvodu manţelství, tedy pojmem manţelství a jeho vznikem, rovněţ také s ohledem na historický vývoj stručně popíši právní úpravu rozvodu manţelství v České republice. Vycházet budu především ze zákona o rodině č. 94/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

7

1. Zákonná úprava Pro přehled zákonné úpravy vzniku a rozvodu manţelství z hlediska historického zde stručněji shrnu významnější novely či zákony ve vztahu k této problematice. Úprava manţelských a rodinných poměrů po konci první světové války a po vzniku ČSR (28.10.1918) vycházela z právního řádu Rakousko-uherské monarchie. Recepční norma – zákon č. 11/1918 Sb. převzala pro oblast rodinného práva normy rakouské a uherské, jejichţ základem byl Všeobecný občanský zákoník (ABGB) z roku 1811. Podle této právní úpravy se manţelství uzavíralo smlouvou obligatorně církevní formou. Zákon č. 320/1919 ze dne 22.5.1919 zavedl fakultativní církevní sňatek, tedy bylo na vůli snoubenců, zda zvolí sňatek občanský nebo církevní. Novela také formulovala důvody, které umoţňovaly rozluku manţelství. Důvodem rozluky – úplného a trvalého zániku manţelství – byl rozvrat manţelství a nepřekonatelný odpor. Velká změna nastala 1. 1. 1950, kdy nabyl účinnosti zákon č. 265/1949 Sb. o právu rodinném. Manţelství od této právní úpravy vznikalo souhlasným prohlášením manţelů o vstupu do manţelství před příslušným národním výborem. Po takto uzavřeném manţelství bylo povoleno uzavřít i sňatkový náboţenský obřad, který však jiţ nebyl právně významný. O zrušení manţelství rozvodem mohl jeden z manţelů ţádat soud tehdy, nastal-li z důleţitých důvodů mezi manţely hluboký a trvalý rozvrat. Soud svým výrokem mohl poté definitivně zrušit manţelství rozvodem (§ 30 zákona č. 265/1949 Sb.), přičemţ zjišťoval vinu na rozvodu. Naopak dle odst. 3 tohoto paragrafu nebylo moţno manţelství zrušit rozvodem v případě, ţádal-li o něj manţel, který rozvrat výlučně zavinil a druhý manţel s rozvodem neprojevil souhlas. Zanedlouho se v praxi projevilo právě toto ustanovení jako nepříliš praktické, neboť manţelství - byť nerozvedená - dále zůstávala nefunkční. 15.12.1955 bylo proto vydáno zákonné opatření č. 61/1955 Předsednictva Národního shromáţdění, které povolilo zrušit manţelství rozvodem i bez souhlasu druhého manţela ve výjimečných případech s ohledem na zájem společnosti, jestliţe manţelé spolu po dlouhou dobu neţili. To napomohlo sladit skutečnost s právním vztahem. Změnou bylo schválení zákona o rodině (dále jen ZOR) dne 4.12.1963 č. 94/1963 Sb., který nabyl účinnosti 1.4.1964. Nadále zachoval jako jedinou moţnost obligatorně civilní sňatek, 8

naproti tomu úprava majetkových vztahů mezi manţely byla z původního zákona o právu rodinném vyjmuta a nově včleněna do občanského zákoníku. Dle § 24 zákona č. 94/1963 Sb. mohl soud manţelství na návrh některého z manţelů rozvést, pokud byly vztahy mezi manţely tak váţně rozvráceny, ţe manţelství jiţ nemohlo plnit svůj společenský účel. Při svém rozhodování byl soud povinen přihlédnout zejména k zájmům nezletilých dětí. Podle § 25 ZOR byl soud dále povinen zjistit příčiny, které vedly k rozvratu manţelství a uvést je v odůvodnění rozsudku. Aţ do novely občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) - zákonem č. 49/1973 Sb. s účinností od 1.7.1973 rozvodovému řízení obligatorně předcházelo tzv. smírčí řízení. Novela smírčí řízení zrušila pro neefektivnost. Po listopadové revoluci v r. 1989 byl Federálním shromáţděním ČSFR přijat zákon č. 234/1992 Sb. ze dne 28.4.1992, jeţ nabyl účinnosti dne 1.7.1992. Tímto zákonem byla opětovně zavedena moţnost uzavřít manţelství před orgánem církve, čímţ byly oba druhy sňatků právně rovnocenné. Zde mohu z vlastní zkušenosti uvést, ţe i tato nepatrná novela měla za následek podání ţaloby na neplatnost manţelství. Příklad: Snoubenec Roman zařídil uzavření manţelství před církví římsko-katolickou ve Velkých Bílovicích, jeho snoubenka Veronika poté uzavření druhého manţelství u Městského úřadu ve Valticích. To vše se dělo několik týdnů před nabytím účinnosti výše uvedeného zákona, přičemţ samotné obřady jiţ byly naplánovány na datum po nabytí jeho účinnosti. Obecní úřad Velké Bílovice následně po doručení dalšího oddacího listu proto podal u Okresního soudu v Břeclavi ţalobu na neplatnost manţelství. Ţalobě bylo rozsudkem vyhověno a manţelství uzavřené před Městským úřadem ve Valticích prohlášeno za neplatné. Poslední velkou novelou bylo přijetí zákona č. 91/1998 Sb. (ze dne 3.4.1998, účinným k 1.8.1998). Základem úpravy zrušení manţelství během ţivota manţelů se stalo ust. § 24 odst. 1. Další dvě ustanovení § 24 (§ 24a a § 24b) v sobě zahrnují varianty rozvodu z hlediska dokazování i příčin rozvratu. Zatímco dle dřívější právní úpravy měl soud z úřední povinnosti zjišťovat, zda manţelství plní svůj společenský účel, novela soudům ukládá pouze „brát v úvahu“ příčiny rozvratu. Současně touto novelou byla nově zavedena i moţnost nesporného (smluveného) rozvodu – viz kapitola 3.2. 9

2. Manželství 2.1. Pojem manželství § 1 zákona o rodině č. 94/1963 odst. 1) Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem. odst. 2) Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí. Dle shora uvedeného ustanovení je manţelství trvalým společenstvím osob rozdílného pohlaví. Hlavní a nejdůleţitější funkcí je řádná péče a výchova dětí. Vzhledem k nezastupitelnosti společenského významu manţelství, chápeme-li je jako předpoklad zaloţení rodiny, je nutno jej chránit státem, resp. zákonem. Rovněţ je manţelství povaţováno za instituci s dlouhodobě historickou tradicí, která v dřívější době měla velký náboţenský význam (svátost manţelství). Dnes má jako právně uznané spojení muţe a ţeny jistotu s oporou v zákoně. Zákonem jsou také stanoveny podmínky, kdo a za jakých okolností můţe manţelství uzavřít. Manţelství můţe být uzavřeno mezi muţem a ţenou staršími 18-ti let, nezletilý nemůţe manţelství uzavřít. Pouze výjimečně, jsou-li pro to dány důleţité důvody, můţe soud povolit uzavření manţelství nezletilému staršímu 16-ti let (§13 odst. 1 zákona o rodině). Osoba mladší 16-ti let manţelství uzavřít nemůţe. Rovněţ nemůţe manţelství uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům (§14 zákona o rodině), u osoby stiţené duševní poruchou soud zváţí její zdravotní stav a uzavření manţelství povolí, je-li slučitelné s účelem manţelství. Ten, kdo má zájem uzavřít manţelství, je povinen prokázat, ţe jeho dřívější manţelství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné (§ 6 zákona o rodině). Blízcí příbuzní – předci, potomci a sourozenci, osoby v příbuzenském poměru na základě osvojení, manţelství uzavřít nemohou (§ 12 zákona o rodině). Nejrozšířenějšími formami manţelství je monogamní a polygamní. V naší západoevropské kultuře je povoleno pouze manţelství monogamní, tedy manţelství mezi jedním muţem a jednou ţenou. Novinku do českého právního řádu vnesl zákon č. 115/2006 Sb. s účinností ode dne 1.7.2006 o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. Jde o institut 10

upravující souţití dvojic stejného pohlaví – upravuje uzavírání partnerství, podmínky pro jeho zrušení nebo zánik, vzájemné majetko-právní vztahy partnerů, jejich práva a povinnosti vůči sobě navzájem, vůči institucím a státu.

2.2. Vznik manželství § 3 zákona o rodině č. 94/1963 odst. 1) Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství, učiněným před obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který plní jeho funkci, (dále jen „matriční úřad“) nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti, oprávněné k tomu zvláštním předpisem. odst. 2) Prohlášení se činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků. Samotnému uzavření manţelství musí předcházet prohlášení snoubenců, ţe jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manţelství, ţe znají navzájem svůj zdravotní stav, zváţili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manţelství. To vše včetně souhlasného prohlášení o budoucím příjmení je součástí dotazníku vyplňovaného před uzavřením manţelství (§ 6 a 8 ZOR). Ve smyslu ustanovení § 3 manţelství vznikne jiţ v okamţiku souhlasného prohlášení snoubenců, které je právním úkonem dle § 34 občanského zákona. Jako právní úkon musí být toto prohlášení učiněno svobodně a váţně, určitě a srozumitelně (§ 37 občanského zákona). V současné době se mohou snoubenci rozhodnout, zda uzavřou občanský (tzv. civilní) sňatek anebo zda se rozhodnou pro sňatek církevní. Podmínky pro uzavření manţelství jsou podle zákona pro oba sňatky stejné.

2.3. Neplatnost a neexistence manželství Manţelství je neplatné (matrimonium nullum) v případě, kdyţ existuje, tedy vznikne a trvá: 1. jiné manţelství 2. příbuzenství 3. nedostatek věku 11

4. duševní choroba 5. vada právního úkonu Podle § 17 odst. 1 ZOR v platném znění se manţelství prohlášené za neplatné povaţuje za neuzavřené. Rozsudek soudu, kterým je manţelství prohlášeno za neplatné má tedy účinky ex tunc, zákon na ně pohlíţí jako by nikdy neexistovalo. Výjimkou je však vztah mezi rodiči a dětmi, kdy musí být opatrovnickým soudem rozhodnuto o výchově a výţivě nezletilých dětí. Rovněţ musí být vypořádána v neplatném manţelství otázka společného jmění manţelů.

2.4. Zdánlivé manželství Zdánlivé manţelství (non matrimonium) nemá ţádné právní následky a soud o jeho neexistenci nemusí rozhodovat. O zdánlivé manţelství (§ 17a ZOR) se zejména jedná v případech: 1) byl-li jeden ze snoubenců přinucen k uzavření manţelství fyzickým násilím 2) bylo-li uzavřeno osobou mladší 16-ti let 3) nebylo-li uzavřeno mezi muţem a ţenou 4) oddávající není starostou (primátorem) či nemá příslušné pověření 5) prohlášení snoubenců o vstupu do manţelství nebude přítomen matrikář 6) manţelství bylo uzavřeno bez delegace před místně nepříslušným matričním úřadem 7) u sňatků církevní formou v případě, ţe bylo uzavřeno bez předchozího předoddavkového řízení či bylo-li uzavřeno církví, která není registrována podle zákona č. 3/2002 o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností 8) uzavřel-li manţelství zástupce bez plné moci nebo i po odvolání.1

1

srovnej Hrušáková, M. a kolektiv - Zákon o rodině. Komentář, 1. vydání – str. 41, 42

12

2.5. Zánik manželství § 22 zákona o rodině č. 94/1963 Sb. odst. 1) Manželství zaniká smrtí nebo prohlášením jednoho manžela za mrtvého. Byl-li manžel prohlášen za mrtvého, manželství zaniká dnem, kdy rozhodnutí o tom nabude právní moci. odst. 2) Bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství nové. Smrt je nejpřirozenějším způsobem zániku manţelství. Zemřou-li manţelé současně, resp. postupně za sebou v důsledku stejné události (např. dopravní nehody, ţivelné pohromy) manţelství zaniká smrtí prvního z nich. Smrt člověka je prokazována úmrtním listem. Manţelství zanikne i prohlášením jednoho z manţelů za mrtvého, resp. právní mocí takovéhoto rozhodnutí soudu. Řízení o prohlášení za mrtvého upravuje § 195 – 200 o.s.ř. Návrh na prohlášení za mrtvého můţe podat kdokoliv, kdo na tom má právní zájem. Tato zákonná moţnost je vyuţívána v případech především leteckých, lodních či důlních havárií nebo při ţivelných pohromách anebo v případech nezvěstných fyzických osob.

3. Právní úprava rozvodu manželství Česko patří v Evropě k velmi tolerantním a demokratickým zemím, jeţ rozvod umoţňují na rozdíl např. od přísně katolické Malty, kde rozvod nemají anebo od islámské Saudské Arábie, kde je rozvod jednoduchý pro muţe a prakticky nedostupný pro ţeny (některé větve islámu umoţňují muslimovi rozvést se se ţenou formou SMS oznamující manţelce, ţe je konec2). I díky tomu, ţe Česko je tradičně velmi ateistickou zemí, patří ke státům s vysokou rozvodovostí, jako jsou skandinávské země, Rusko a pobaltské státy. Naopak nejniţší míru rozvodovosti mají země se silnou katolickou tradicí jako je Itálie, Španělsko, Polsko. Také na Slovensku je oproti Česku výrazně niţší rozvodovost3. 2

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozvod

3

http://www.demografie.info/?cz_rozvodhistorie

13

V České republice je rozvod manţelství upraven zákonem o rodině č. 94/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rozlišuje tři typy rozvodu manţelství: § 24

sporný rozvod

§ 24a nesporný, smluvený rozvod § 24 b tvrdostní klauzule

3.1. Sporný rozvod § 24 zákona o rodině č. 94/1963 odst. 1) soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. odst. 2) Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody. Shora uvedené ustanovení je základním ustanovením, které upravuje zrušení manţelství za ţivota manţelů. Zákon připouští rozvod manţelství, je-li objektivně zjištěn tzv. kvalifikovaný rozvrat. Kvalifikovanost rozvratu je dána intenzitou tohoto rozvratu a délkou jeho trvání. Skutečnost, ţe nastal rozvrat manţelství je moţno posuzovat mj. délkou období, po které spolu manţelé neţijí (byť při tom mají společné bydliště), neţijí spolu jako manţelé, tedy intimně se nestýkají, dále společně nehospodaří a společně nepečují o nezletilé děti. Zákon soudu ukládá při rozhodování o rozvodu vzít v úvahu příčiny rozvratu manţelství, z čehoţ vyplývá, ţe je soud musí zjistit, přičemţ často vychází ze shodných tvrzení účastníků. Současně z formulace zákona („soud můţe...“) vyplývá, ţe na rozvod není právní nárok a také kaţdému návrhu na rozvod nemusí být vyhověno. Soud by měl návrh zamítnout i v tom případě, zjistil-li by sice kvalifikovaný rozvrat vztahů, který by se však nedotýkal zájmů nezletilých dětí. Osobně se domnívám, ţe těchto případů není a nebývá mnoho, jedná se spíše o ojedinělou záleţitost, kdy by rozvrat vztahů mezi manţeli nebyl pociťován nezletilými dětmi a nepřenášela se na ně situace mezi rodiči. Za zvláštní důvody lze povaţovat např. invaliditu dítěte, jeho mentální nebo fyzické postiţení či silnou citovou vazbu na oba rodiče. Právě zamítnutím návrhu je pak moţno majetkově 14

ochránit např. manţela pečujícího o takto postiţené dítě, mohl by se případně na soud obrátit se svým zákonným nárokem na stejnou ţivotní úroveň manţelů. Ne vţdy však invalidita dítěte musí nutně vést k zamítnutí návrhu. Byla jsem přítomna v minulosti rozvodu manţelství s nezletilými dětmi, z nichţ nejstarší dcera byla invalidní. Rodiče trvali na rozvodu manţelství, přičemţ se však dokázali shodnout na tom, ţe mladší děti budou v péči matky a starší invalidní dcera zůstane v péči otce ze zcela pragmatického důvodu (matka dceru jiţ neunesla a byl to tedy otec, kdo zajišťoval denní hygienu dcery). Tomuto návrhu na rozvod bylo vyhověno a soud schválil dohodu rodičů ohledně nezletilých dětí. Z judikatury: R 6/1970: Základním kritériem úvahy, zda je manţelství účastníků váţně rozvráceno ve smyslu ustanovení § 24 zákona o rod., jsou hlediska objektivní, v podstatě hlediska morálky, avšak nelze ponechat bez povšimnutí, jak se s porušením zákonem uloţených povinností manţelů či jiných pravidel chování v manţelství vypořádal ten z manţelů, jehoţ zájmy tím byly dotčeny. R IV/1966: Při posuzování nevěry jako příčiny váţného rozvrácení manţelství vycházejí soudy správně z toho, ţe povinnost věrnosti (a platí to i o všech ostatních povinnostech vyplývajících z manţelství) mají manţelé zásadně do právní moci rozhodnutí o rozvodu manţelství.

3.2. Nesporný (smluvený) rozvod § 24a zákona o rodině č. 94/1963 Sb. odst. 1) Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojil, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy: a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a 15

b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. odst. 2) Ustanovení § 24 odst. 2 platí obdobně. Právní úprava nesporného rozvodu byla zavedena teprve poslední velkou zákonnou novelou v roce 1998. Smyslem a záměrem zákonodárců bylo umoţnit na dnešní dobu poklidné a rovněţ důstojné ukončení manţelství, současně však touto úpravou „donutí“ rozcházející se manţele promyslet a zváţit i všechny následky rozvodu týkající se vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Je moţné konstatovat, ţe díky podmínkám daným zákonem můţe toto ustanovení plnit i určitou preventivní funkci, přiměje-li manţele přehodnotit své stanovisko k rozvodu. Předpoklady nesporného rozvodu jsou: 1) Manţelství musí trvat nejméně jeden rok. Tato doba byla stanovena i s ohledem na to, aby se zamezilo neuváţeným rozvodům, ale rovněţ aby předešla i neuváţeným sňatkům. 2) Manţelé spolu šest měsíců neţijí, byť přitom není vyloučeno, aby měli i nadále společné bydliště. Znamená to tedy (jak bylo jiţ uvedeno v kapitole 3.1.), ţe se intimně nestýkají, společně nehospodaří, nefunguje společná domácnost, v podstatě si ţije kaţdý za své a po svém. 3) Druhý manţel se k návrhu připojí. Způsob, jakým to má učinit, zákon manţelům nestanoví. V praxi to bývá nejčastěji písemný souhlas zaslaný soudu před samotným jednáním či uţ přímo připojený k návrhu na rozvod, ale můţe být dán i ústně při jednání ve věci4. Aby mohlo dojít k nespornému rozvodu manţelství, musí manţelé ještě soudu předloţit: 1) písemné a úředně ověřené smlouvy týkající se vypořádání společného jmění manţelů, příp. zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, otázku společného bydlení i eventuelní vyţivovací povinnosti k druhému z manţelů (tato dohoda není povinná). Zde zejména je vhodné doporučit rozvádějícím se manţelům vyuţít sluţeb notáře nebo advokáta a společné jmění manţelů vypořádat pak formou např. notářského zápisu. Praktičnost se projeví zvláště tehdy, bude-li muset jeden z manţelů poskytnout druhému finanční vypořádání. Protoţe však

4

srovnej Veselá R. a kolektiv – Rodina a rodinné právo str. 140

16

teprve se zánikem manţelství zaniká společné jmění manţelů (§ 149 odst. 1 ObčZ) bude se jednat o smlouvu s odkládací podmínkou (smlouva bude účinná aţ právní mocí rozsudku o rozvodu). 2) obligatorně musí být předloţeno pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody manţelů o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, pochází-li z manţelství doposud nezletilé děti. Přípustné je tedy výlučně rozhodnutí o schválení dohody, není moţno pokud by manţelé chtěli nesporný rozvod - předloţit rozsudek o úpravě výchovy a výţivy k nezletilým dětem bez schválené dohody. Při splnění shora uvedených předpokladů a předloţení příslušných dokladů soud nezjišťuje existenci kvalifikovaného rozvratu a ani příčiny, proč k rozvratu došlo, pouze vysloví výrok o rozvodu manţelství. V praxi se občas stává, ţe manţelé opomenou vyřešit otázku bydlení, resp. práva k bytu či nemovitosti, soud potom nemůţe postupovat podle výše uvedeného ustanovení, tedy bez zjišťování příčin rozvratu. Z judikatury: sp.zn. 30Cdo 257/2001: Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových práv manţelů, kterou zákon podmiňuje rozvod dohodou manţelů bez zjišťování příčin rozvratu, je platná pouze v případech rozvodu, o němţ bylo rozhodnuto podle § 24a ZOR. KS v Ústí nad Labem, sp.zn. 30Ca 149/2002: Pokud byla uzavřena smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů podle § 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině, jíţ nelze vytknout nedostatek formálních náleţitostí (písemná forma a úředně ověřené podpisy účastníků) nebo nedostatek srozumitelného vyjádření odkládací podmínky (platnost úpravy pro dobu po rozvodu), přičemţ povolení vkladu vlastnického práva nebrání některá z překáţek vyplývajících z § 5 odst. 1 zákona č. 265/1995 Sb. nelze návrh na vklad zamítnout jen proto, ţe nejde o dohodu o vypořádání po zániku společného jmění manţelů dle § 149 a násl. občanského zákoníku.

17

3.3. Tvrdostní klauzule (ztížený rozvod) § 24b zákona o rodině č. 94/1963 Sb. odst. 1) Návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. odst. 2) Jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny podmínky § 24. I tato klauzule byla zavedena teprve novelou zákona č. 91/1998 Sb. Jedná se o určitou formu ztíţení či zpřísnění rozvodu, jeţ má ochránit druhého z manţelů nesouhlasícího s rozvodem. Bezpochyby k zavedení této klauzule přispěly i ekonomické podmínky ve společnosti a snaha ochránit slabšího z manţelů (po finanční stránce). Podmínkami tvrdostní klauzule je: 1. existence kvalifikovaného rozvratu mezi manţely 2. nesouhlas druhého z manţelů s vyslovením rozvodu manţelství, přičemţ tento manţel není tím, kdo by se převáţně zapříčinil o rozvrat manţelství 3. manţeli bránícímu se rozvodu by byla rozvodem způsobena zvlášť závaţná újma5 4. existují mimořádné okolnosti, které svědčí pro zachování manţelství Mimořádnými okolnostmi svědčícími pro zachování manţelství můţe být například délka manţelského svazku či zdravotní stav druhého z manţelů (invalidita, těţká nemoc apod.), přičemţ tyto okolnosti lze také chápat jako důvody, pro které by mohla být bránícímu se manţeli způsobena zvlášť závaţná újma. Újma v oblasti majetkové, tedy to, ţe po rozvodu manţelé přijdou o polovinu společného majetku, je pouze logickým důsledkem kaţdého rozvodu a nelze ji proto chápat jako zvlášť závaţnou újmu.

5

V německé soudní praxi došlo k uplatnění tvrdostní klauzule např. za situace, ţe návrh na rozvod byl podán v

okamţiku, kdy u druhého manţela byla zjištěna rakovina a prognóza dalšího vývoje nemoci nebyla ještě zcela jasná. (viz M. Hrušáková, Z. Králíčková – České rodinné právo)

18

Protoţe však ţádného z manţelů není moţno nijak donutit ke společnému souţití, je zde zákonem stanovena lhůta tří let. Pokud po tuto dobu manţelé spolu neţijí a jsou-li splněny další podmínky pro rozvod (tj. ustanovení § 24 – manţelství je tak hluboce a trvale rozvráceno, ţe nelze očekávat obnovení manţelského souţití), soud manţelství rozvede. V případě, ţe v manţelství jsou nezletilé děti, je moţno vyuţít i ustanovení § 24b.

3.4. Rozvod manželství s nezletilými dětmi § 25 zákona o rodině č. 94/1963 Sb. Manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, které vydá soud v řízení podle § 176 občanského soudního řádu. Za existence předcházející úpravy docházelo k situacím, kdy rozvod, výchova a výţiva byly upravovány jedním rozhodnutím soudu, poté jeden z manţelů podal odvolání například pouze do výroku o výchově, výrok o rozvodu mezitím nabyl právní moci a následně se manţelé dlouhodobě soudili o děti. Byly však téţ případy, kdy pro dobu před rozvodem o nezletilci rozhodoval opatrovnický soud, pro dobu po rozvodu civilní soud v rámci rozvodu manţelství a o poměrech nezletilého po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu opět opatrovnický soud. Dokonce mohlo jít o různé místně příslušné soudy, které mohly provádět dokazování stejnými důkazními prostředky a dospět k odlišným závěrům. Tyto skutečnosti a také snaha zabránit dlouhodobým sporům o děti, se projevily v jiţ zmiňované poslední novele zákona o rodině č. 91/1998 Sb. O nezletilých dětech nyní rozhoduje jeden soud, coţ by mělo vést mj. ke sníţení nákladů řízení a k jednotnosti v rozhodování soudu. O úpravě poměrů k nezletilým dětem je rozhodováno podle § 176 o.s.ř. Soud upraví práva a povinnosti rodičů k dítěti, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má kaţdý z rodičů přispívat na jeho výţivu (§ 26 ZOR). Ze znění zákona rovněţ vyplývá, ţe dítě můţe být svěřeno i jiné osobě neţli rodiči (§ 45 ZOR). Příklad: Mohu uvést spor, kdy jsem se právě s takovouto situací setkala. Při rozvodovém řízení z výslechu účastníků vyplynulo, ţe o nezletilé děti v podstatě celodenně pečují prarodiče, u 19

kterých mladí manţelé bydleli. Prarodiče vyslýchaní jako svědci u jednání poţádali o svěření dětí do výchovy, neboť rodiče neposkytovali záruku řádné výchovy a soud jejich návrhu vyhověl a s rozvodem manţelství vyslovil i výrok o svěření dětí do výchovy prarodičů. Příslušnost soudu rozhodujícího o úpravě poměrů nezletilého se řídí ust. § 88 písm. c) o.s.ř. K řízení je příslušný soud, v jehoţ obvodu má nezletilý své bydliště (nemusí být nutně shodný se soudem, který bude rozhodovat o rozvodu manţelství). V praxi je to manţeli ve většině případů řešeno současným podáním dvou návrhů – jednoho na úpravu poměrů k nezletilým dětem a druhého na rozvod manţelství. Jsou-li si však manţelé vědomi delší doby projednávání návrhu u opatrovnického soudu, zpravidla nejdříve podají tento návrh a teprve po skončení řízení podávají ţalobu o rozvod manţelství. Návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem mohou podat manţelé i samostatně, aniţ by nutně musela následovat ţaloba o rozvod manţelství. I toto se v praxi často děje, tedy ţe soud upraví svým rozhodnutím poměry k nezletilým dětem a manţelé pak spolu nadále ţijí a ţádný z nich jiţ o rozvod nepoţádá. Můţe se téţ stát, ţe po právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým uplyne delší doba, v níţ dojde ke změně poměrů na straně dítěte a soud rozhodující o rozvodu pak vyzve účastníky k zahájení nového řízení a k předloţení aktuálnějšího rozhodnutí dle ustanovení § 28 ZOR. Dojde-li k tomu, ţe nezletilé dítě během řízení o úpravu poměrů se stane zletilým, soud probíhající řízení zastaví. Podají-li rodiče návrh na rozvod manţelství, ale nepodali návrh soudu péče o nezletilé na úpravu výchovy a výţivy dětí, nic nebrání soudu, který rozhoduje o rozvodu, aby sám svým podnětem zahájení řízení dle § 176 o.s.ř. inicioval6. Z judikatury: ÚS sp.zn.IV. ÚS 455/2001: Názor, ţe rozsudek o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilým dětem na dobu do rozvodu manţelství lze vykonat i po tomto rozvodu, Ústavní soud nesdílí a povaţuje jej za rozporný s čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. § 26 zákona o rodině č. 94/1963 Sb. - část: odst. 2) Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popř. střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. 6

viz Holub M., Nová H., Hyklová J. - Zákon o rodině – str. 50

20

Novinkou v naší právní úpravě je zavedení společné, popř. střídavé výchovy obou rodičů. Tento pojem byl převzat ze zahraničních úprav výchovy dětí. Společná výchova v podstatě znamená, ţe poměry dítěte zůstanou stejné, pro dobu po rozvodu nebudou konkrétně upraveny, zůstane zachováno status quo v péči o dítě. Soud tedy v podstatě potvrdí dosavadní stav. V praxi tato situace není příliš běţná, uvedu proto jeden příklad, kdy bylo takto rozhodnuto. Rodiče nadále bydlí – byť odděleně – v jednom bytě z důvodu nemoţnosti jinak vyřešit bydlení, vzájemně se v péči o dítě mladšího školního věku doplňují, a proto poţádali o svěření dítěte do společné výchovy. Čas jistě ukáţe, nakolik bylo toto řešení rozumné a jak dlouho bude funkční s ohledem na další osobní ţivot rodičů. Společná výchova je naopak jistě praktičtější u dítěte před hranicí zletilosti, které např. studuje mimo bydliště rodičů anebo se jiţ i třeba samo ţiví. Vţdy však je potřeba, aby se rodiče na společné výchově shodli, tato dohoda byla v zájmu dítěte a soud ji jako takovou schválil. Střídavá výchova znamená, ţe dítě střídavě pobývá u kaţdého z rodičů po určité časové období. Délka pobytu by měla být závislá zejména na věku dítěte, vzdálenosti bydliště rodičů apod.7 Ne pro kaţdé dítě je střídavá výchova vhodná, spíše by se mělo jednat o starší děti, které jiţ jsou schopné svůj názor před soudem vyjádřit. Také ne kaţdý rodič je schopen zvládnout náročnost střídavé péče, přičemţ nutnou podmínkou střídavé péče je i to, ţe dítě bude nadále navštěvovat stejnou školu či předškolní zařízení, aby dítěti zůstal zachován okruh jeho kamarádů a moţnost věnovat se i nadále stejným mimoškolním aktivitám. Pro střídavou výchovu stejně jako pro společnou výchovu tedy platí, ţe je zvaţována vţdy s ohledem na zájem a osobnost dítěte a rodiče se na ní musí dohodnout. Častou situací je rovněţ to, ţe kvůli narušeným vztahům mezi manţely musí soud upravovat i otázku styku rodičů s nezletilým dítětem. A proto – s ohledem na tu skutečnost, ţe úprava styku není aţ tak běţnou součástí rozsudků o výchově a výţivě, velmi brzy po nabytí právní moci rozsudku bývá jedním z rozvedených manţelů podán návrh na úpravu (§ 27 ZOR). Bohuţel v praxi dochází i k tomu, ţe soud s ohledem na zájem dítěte naopak styk rodiče s dítětem omezí nebo i zcela zakáţe (§ 27 odst. 3 ZOR).

7

viz R. Veselá a kolektiv – Rodina a rodinné právo, str. 144

21

Z judikatury: R 3/1966: Dohoda podle § 26 odst. 2 zák. o rod. nemá povahu soudního smíru, nelze se proto domáhat zrušení rozhodnutí o schválení této dohody podle § 99 odst. 3 o.s.ř. R 25/1970: Na rozhodování soudů o tom, komu má být svěřeno nezletilé dítě do výchovy, nemůţe mít vliv skutečnost, ţe rodič, v jehoţ osobě jsou dány záruky řádné výchovy dítěte, má nebo bude mít bydliště vzdálené od bydliště druhého rodiče. OS pro Prahu 1 sp.zn. Nc 41/95: Jiţ před účinností novely soudy v některých případech dospěly k závěrům, ţe gramatický výklad § 50 zákona o rodině nevylučuje, aby se rodiče ve výchově svého dítěte střídali, neboť toto ustanovení pouze praví, ţe soud rozhodne, komu bude dítě svěřeno do výchovy, neţijí-li rodiče spolu. Nelze tedy vyloučit ani moţnost svěření dítěte do střídavé výchovy. Rodinné vztahy je třeba posuzovat nejenom podle zákona o rodině, nutno zohlednit i Úmluvu o právech dítěte, která je rovněţ součástí našeho právního řádu. KS v Ústí nad Labem sp.zn. 10 Co 877/2003: K podmínkám svěření nezletilého dítěte do střídavé výchovy obou rodičů. Překáţkou rozhodnutí soudu o svěření nezletilého dítěte do střídavé výchovy rodičů je i neschopnost rodičů dohodnout se na jednotném výchovném postupu a podmínkách střídavé výchovy. PR,2007, č. 5 – sp.zn. 50P 336/2006: Rodiče si musejí uvědomit, ţe kaţdý z nich má naprosto nezastupitelnou roli v ţivotě dítěte, kaţdý z nich je schopen dítěti poskytnout určité hodnoty. Pokud je péče obou rodičů v pořádku, nic nebrání tomu, aby se střídali v péči i o nezletilé dítě raného věku. Dítě má právo podílet se na ţivotní úrovni svých rodičů; vysoce nadprůměrnému příjmu rodiče je tudíţ adekvátní i vysoce nadprůměrná výše výţivného.

3.5. Změna příjmení § 29 zákona o rodině č. 94/1963 Sb. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.

22

Zákon umoţňuje pouze v případě rozvodu manţelství (nikoliv smrti manţela, při prohlášení za mrtvého či v případě neplatného manţelství), aby manţel, který přijal příjmení druhého manţela, přijal zpět příjmení, které měl v okamţiku uzavírání manţelství. Jedná se o jednostranný právní úkon v důsledku svobodné volby rozvedeného manţela. Místně příslušný matriční úřad (v jehoţ obvodu bylo manţelství uzavřeno), přezkoumá splnění zákonných podmínek – tedy existenci pravomocného rozsudku o rozvodu a dodrţení jednoměsíční lhůty ode dne nabytí právní moci. O změně příjmení pak vydá potvrzení. Příjmení dětí se v souvislosti s rozvodem rodičů nemění. Příklad: Vezme-li si paní Bílá pana Dvořáka a dohodnou se na uţívání společného příjmení Dvořákovi, po rozvodu manţelství paní Dvořáková můţe přijmout zpět své příjmení Bílá, přičemţ děti pocházející z tohoto manţelství budou i nadále Dvořákovi. Pokud by se pro změnu příjmení nerozhodla a uzavřela následně další manţelství s panem Horákem a přijala jeho příjmení, po rozvodu tohoto manţelství by se mohla vrátit pouze k příjmení Dvořáková, nikoliv uţ Bílá.

3.6. Řízení o rozvod manželství

Na rozvodové řízení samotné se vztahují obecné ustanovení občanského soudního řádu týkající se tzv. sporného řízení. Rozvodové řízení můţe být zahájeno pouze na návrh jednoho z manţelů, manţelé nemohou podat návrh společně, byť jsou vzájemně dohodnuti a ukončit manţelství si přejí oba (výjimka § 24a ZOR). Soud sám z úřední povinnosti toto řízení nemůţe zahájit. K řízení o rozvod manţelství je místně příslušný soud, v jehoţ obvodu měli manţelé poslední společné bydliště v ČR, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manţelů, není-li takového soudu je příslušný obecný soud ţalovaného a není-li ani takového soudu, obecný soud ţalobce (§ 88 písm. a) o.s.ř.). Dnem právní moci rozsudku o rozvodu manţelství zaniká. Občanský soudní řád zde vylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků, tj. obnovu řízení a dovolání. Řízení o rozvod manţelství je zpoplatněno dle zákona č. 549/1991 Sb. a sazebníku soudních poplatků. Ţalobce je povinen uhradit soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč vylepením kolkové známky na originál písemného návrhu na rozvod manţelství, příp. dodatečně na výzvu soudu. 23

Soudní poplatek je také moţno uhradit převodem na účet soudu, není-li vzhledem k osobním a sociálním poměrům od placení soudního poplatku ţalobce osvobozen. Ţaloba na zahájení řízení o rozvod manţelství musí obsahovat označení soudu, kterému je adresována, jména a příjmení ţalobce a ţalovaného včetně bydliště, poté následují údaje o manţelství – kdy a kde bylo uzavřeno, o kolikáté manţelství u účastníků se jedná, jména a data narození dětí pocházejících z manţelství. Dále je nutno uvést poslední společné bydliště manţelů a vylíčit rozhodné skutečnosti pro rozvod manţelství, tzn. popsat příčiny rozvratu manţelství, k podpoře svého tvrzení navrhnout důkazy – výslechy účastníků, svědků, vyţádání zpráv od obecního úřadu, od policie. V případě rozvodu „dohodou“ je nutno doloţit uzavřené smlouvy či dohody ohledně nezletilých dětí a majetku. Na závěr je pak uveden petit ţaloby, tedy to, čeho se ţalobce svým návrhem domáhá – v tomto případě rozvodu manţelství. Ţaloba končí datem a vlastnoručním podpisem ţalobce. Manţelství samotné zaniká dnem nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manţelství, nikoliv jak si někdy veřejnost myslí, ţe po vyhlášení rozsudku v jednací síni uţ odchází manţelé rozvedeni.

4. Příčiny rozvodu manželství Doposud jsem se zabývala právní úpravou rozvodu manţelství, nyní se zaměřím na příčiny rozvodovosti, nejdříve z pohledu statistiky, poté se pokusím o rozbor konkrétních příčin.

4.1. Rozvodovost z pohledu statistiky8 Český statistický úřad sleduje rozvodovost prostřednictvím Hlášení o rozvodu (zn. Obyv 4-12 – viz příloha č. 19), které zasílají okresní a obvodní soudy v rámci své zpravodajské povinnosti. Účelem tohoto zjišťování je získání komplexních informací jednak pro potřeby státních orgánů, jednak pro vyuţití ve společenských vědách – pro sociology, psychology, pro instituce, ale samozřejmě i pro informování veřejnosti. Ročně je v České republice podáno zhruba 36 – 40 tisíc návrhů na rozvod manţelství (vycházím ze sledovaného období 1991 – 8

Data v následujících kapitolách vychází z údajů ČSÚ – viz zdroje dat

24

2008). Méně návrhů bylo pouze v roce 1999, niţší byl i rok 2000. Příčinu můţeme vidět v legislativě a to přijetí zmiňované novely zákona o rodině č. 91/1998 Sb. Ve většině případů jsou k soudu podávány ţaloby na rozvod manţelství, pouze výjimečně je podávána ţaloba na neplatnost manţelství (zpravidla z důvodů dvojího manţelství či duševní poruchy druhého z manţelů). Na statistiku rozvodovosti se podívám z těchto úhlů: -

podle způsobů ukončení manţelství

-

podle výsledků řízení a navrhovatele

-

podle počtu jednání a nezletilých dětí

-

podle příčin rozvratu manţelství

-

podle věku rozvádějících se manţelů

-

podle délky trvání manţelství

4.1.1. Rozvody podle způsobů ukončení manželství Soudní řízení můţe mít celkem devět moţných výsledků. Ve čtyřech případech končí návrh rozvodem manţelství a to buď: -

se souhlasem obou manţelů,

-

proti návrhu muţe,

-

proti návrhu ţeny,

-

při dlouhodobé nepřítomnosti manţela – manţelky v cizině.

Ukončit soudní řízení lze ale i z těchto důvodů: -

návrh na rozvod soud zamítne,

-

návrh je vzat zpět navrhovatelem,

-

řízení je přerušeno a poté zastaveno,

-

byla vyslovena neplatnost manţelství,

-

manţelství zaniklo jinak.

25

Graf č. 1: Rozvodové řízení podle způsobu ukončení, 1991 – 20069

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Nejčastějším způsobem ukončení manţelství je rozvod se souhlasem obou manţelů. Tento podíl stále roste. Zatímco v devadesátých letech se pohyboval v rozmezí 70 – 77 % všech rozvodových řízení, v roce 2006 se blíţí jiţ k 85 %. Na začátku devadesátých let byl podíl rozvodových řízení ukončených jinak neţ rozvodem více neţ pětinový. V průběhu postupně klesal aţ na současných 12 %. Pro lepší představu, absolutně se počet nenaplněných návrhů na rozvod sníţil z téměř 9 tisíc na 4 tisíce. Z výše uvedeného trendu vybočil pouze rok 1999, kdy se v důsledku změny legislativních podmínek zvýšil relativní počet nenaplněných návrhů na rozvod (především díky posílení řízení zastavených po přerušení). Podíváme-li se blíţe na nenaplněné ţádosti o rozvod (viz příloha č. 5 a 6) vidíme, ţe hlavním důvodem byla skutečnost, ţe návrh byl vzat zpět (cca 64 – 71 % případů ze všech nenaplněných ţádostí). Tento fakt platí pro celé sledované období. Ze statistik ovšem uţ nemůţeme vidět tu skutečnost, ţe byť manţelé návrh vezmou zpět, velmi často, po uplynutí 9

Český statistický úřad od roku 2007 upustil od sledování těch řízení, která nevedla k rozvodu manţelství. Proto dnes jiţ nemáme počet všech ukončených rozvodových řízení k dispozici. Nelze tak zjistit ani počet nenaplněných ţádostí.

26

kratší či delší doby, pak podávají nový návrh. Podíl řízení – pokud jde o zpětvzetí návrhu - na celkovém počtu ukončených sporů plynule klesal (výjimkou je opět rok 1999). Z uvedeného je patrné, ţe návrh na rozvod bývá stále častěji podáván aţ v momentě, kdy uţ manţelé neuvaţují o případném usmíření a rozhodně chtějí manţelství ukončit.

4.1.2. Rozvody podle výsledků řízení a navrhovatele Navrhovatelem domáhajícím se rozvodu manţelství můţe být muţ i ţena. Kdo je častěji tím, který se ujme iniciativy vedoucí k ukončení manţelství? Z připojeného grafu č. 2 je zřejmé, ţe ve dvou třetinách případů to bývá ţena, tento podíl se dlouhodobě drţí v rozmezí 60 – 69 %. Z uvedené skutečnosti vyplývá, ţe je to tedy častěji ţena, která se cítí v manţelství natolik nespokojená, ţe ţádá soud o rozvod manţelství. Naproti tomu můţeme i usoudit, ţe muţi jsou ve svých manţelských svazcích buďto spokojenější anebo prostě pohodlnější v tom, ţe nejsou ochotni problémové situace řešit rozvodem. Graf č. 2: Rozvodové řízení podle navrhovatele, 1991 - 2006

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Z dalšího podrobnějšího rozboru pak vyplývá, ţe v případě rozhodnou-li se uţ muţi podat návrh na rozvod manţelství, pak jsou v něm mírně „úspěšnějšími“. Podíl rozvodových řízení, 27

která skončila rozvodem manţelství, byl u navrhovatele-muţe po celé sledované období o několik procentních bodů vyšší neţ u navrhovatele-ţeny. Tyto rozdíly však nejsou významné, postupně navíc dochází k jejich sniţování. Pro představu – na začátku 90. let bylo úspěšně rozvodem zakončeno 80 % ţádostí na rozvod ze strany muţe a 76% ţádostí na rozvod ze strany ţeny, v roce 2006 bylo kladně vyřízeno jiţ 89 % návrhů muţů a 87 % návrhů ţen. Důvod zamítnutí ţádosti o rozvod bývá v současnosti uváděn pouze u malé části rozvodových řízení. I tak se dá sledované období rozdělit do dvou etap a to „před rokem 1999“ a „po roce 1999“. Počínaje rokem 1999 totiţ prudce vzrostlo zastoupení „jiných důvodů“ zamítnutí návrhu (v posledních pár letech to bylo ve více neţ polovině všech důvodů, byly-li uvedeny). V první polovině 90. let byl hlavním důvodem zamítnutí návrhu na rozvod „lehkomyslný poměr k manţelství“ (viz příloha č. 17). Od roku 1996 se na první místo dostal do té doby druhý důvod a to „zájem nezletilých dětí“. Vyloučíme-li onu kategorii „jiné důvody“, zůstává zájem nezletilých hlavním důvodem zamítnutí ţádostí na rozvod manţelství dodnes.

4.1.3. Rozvody podle počtu jednání a nezletilých dětí Jsou-li v manţelství, které je předmětem rozvodového řízení nezletilé děti, musel na ně soud při jednání a rozhodování vţdy brát ohled. Logicky poté vyvstávala otázka posouzení situace v manţelství i za pomoci dalšího dokazování (výslechu svědků, znaleckého posudku, listinných důkazů apod.), coţ bylo a je mnohdy časově náročnější a odráţí se to ve větším počtu uskutečněných jednání. Do roku 1998 (viz příloha č. 18) z uvedených důvodů výrazně převaţovaly u rozvodů, kde bylo potřeba více neţ jedno jednání, právě rozvody s nezletilými dětmi. Například u rozvodových řízení v letech 1991 - 1997, které vyţadovaly více neţ pět jednacích dní, byl průměrný podíl rozvedených s nezletilými dětmi dokonce 88 %. V průběhu 90. let pak docházelo k postupnému sniţování délky rozvodových řízení, alespoň pokud jde o počet konaných jednání. Např. v roce 1991 bylo ukončeno při prvním jednání zhruba 23 % řízení s nezletilými dětmi (z celkového počtu rozvodů s nezletilými dětmi) a 68 % rozvodových řízení bez nezletilých dětí, v roce 1997 uţ to bylo 60 % řízení s nezletilými dětmi a 81 % řízení bez nezletilých dětí. V roce 1999 došlo k výraznému zlomu u rozvodových řízení a to díky jiţ zmiňované novelizaci zákon o rodině. Díky této právní úpravě jsou např. manţelství od roku 2002 rozvedena v 85 % případů jiţ při prvním jednání (bez ohledu na zletilost dětí), v 11 % při druhém jednání, pouze u 4 % bylo nařízeno a proběhlo soudní jednání třikrát a častěji. 28

4.1.4. Rozvody podle příčin rozvratu manželství Při uvádění příčin rozvratu manţelství by se měl uvádět prvotní – tedy základní důvod, z něhoţ ostatní příčiny rozvratu vyplynuly. Příčiny rozvratu manţelství podle pohlaví v letech 1991 – 2008 názorně ukazují následující grafy č. 3 a 4. Graf č. 3: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny, 1991 – 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

29

Graf č. 4: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe, 1991 - 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Z grafů vyplývá, ţe stále více rozvodů je zaviněno „rozdílností povah, názorů a zájmů“. Toto procento rok od roku roste, v roce 2008 uţ dosáhlo na hranici 70 % všech uváděných důvodů rozvratu manţelství. Zhruba pětina všech nyní ukončených manţelství uvádí jako příčinu „ostatní“. Prudký nárůst této kategorie začal v roce 1999, po zavedení novely zákona o rodině č. 91/1998 Sb. S ohledem na tu skutečnost, ţe soud při splnění zákonem daných podmínek nezjišťuje příčiny rozvratu manţelství, konkrétní příčiny tak ustupují do pozadí. I tak se zde podívejme podrobněji na specifikaci jednotlivých příčin rozvratu manţelství. Konkrétní formulované (a statisticky zjišťované) příčiny rozvratu manţelství jsou v současnosti10:

10

-

neuváţený sňatek

-

alkoholismus

-

nevěra

-

nezájem o rodinu

-

zlé nakládání, odsouzení za trestný čin

Statistiky z období ČSSR uváděly jako konkrétní příčiny rozvratu manţelství také např. opuštění manţela,

finanční neshody či oddělené bydlení.

30

-

zdravotní důvody

-

sexuální neshody

Jak ukazují následující grafy (graf č. 5 a 6), významně se liší poměr konkrétních příčin rozvratu manţelství vzhledem k pohlaví. Graf č. 5: Konkrétní příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny, 1991 – 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat Pozn.: příčina 6 – rozdílnost povah, názorů a zájmů, 9 – ostatní příčiny, 0 – soud nezjistil zavinění (nepřípustný souběh příčin u muže i ženy)

Kaţdoročně, v celém sledovaném období, více neţ polovina ţen uvedla jako konkrétní příčiny rozvratu nevěru. U muţů byl tento důvod rozvratu manţelství také na prvním místě, ovšem jen ve třetině případů. Další čtvrtinu měl ze strany muţe na svědomí alkoholismus, pětinu nezájem o rodinu. Četnost dvou posledně jmenovaných příčin se zvyšovala i u ţen, v roce 2008 byl alkoholismus ţeny uveden u 10 % a nezájem o rodinu u více neţ 20 % z počtu konkrétně formulovaných příčin (pomineme-li rozdílnost povah a názorů), coţ je pro společnost jistě alarmující a znepokojivá skutečnost.

31

Graf č. 6: Konkrétní příčiny rozvratu manţelství na straně muţe, 1991 – 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat Pozn.: příčina 6 – rozdílnost povah, názorů a zájmů, 9 – ostatní příčiny, 0 – soud nezjistil zavinění (nepřípustný souběh příčin u muže i ženy)

Nyní se podívejme, jak se příčiny rozvratu manţelství měnily v průběhu delšího časového období a to od roku 1970 dodnes11. Za posledních zhruba čtyřicet let došlo k významným změnám. Postupně se sniţoval počet moţných uváděných příčin rozvratu manţelství. Zatímco v 70. letech je v tabulkách moţné najít aţ 22 příčin rozvratu manţelství, v současnosti je to uţ pouze deset (včetně kategorie „soud nezjistil zavinění“ a „ostatní“). Jako příčina rozvratu manţelství mohla být v 70. letech uvedena např. pohlavní choroba, neplodnost, nezřízený ţivot, ţárlivost, zásahy širší rodiny či rozdíly v národnosti. Poměrně často uváděným důvodem bylo také opuštění souţití.

11

Pro porovnání jsem v grafech uvedla „současnou“ strukturu příčin rozvodovosti. Kategorie „ostatní“ tedy

např. v 70 letech zahrnuje tyto příčiny: oddělené bydlení, pohlavní choroby, neplodnost, jiná nemoc, opuštění souţití, nezřízený ţivot, ţárlivost, neshody ve výchově dětí či zásahy širší rodiny.

32

Graf č. 7: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny, 1970 - 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Graf č. 8: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe, 1970 - 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Z výše uvedených grafů vyplývá, ţe struktura příčin rozvratu manţelství byla v 70. a 80. letech mnohem pestřejší neţ v 90. letech a dnes. Nejčastěji uváděná příčina u muţů i ţen byla a stále je „rozdílnost povah a názorů“. Zatímco však v roce 2008 byla uvedena zhruba v 70 % 33

všech ţádostí o rozvod, v roce 1970 to bylo pouze u 20 % případů. Došlo tedy k téměř čtyřnásobnému nárůstu. Mnohem častěji se tedy v 70. a 80. letech uváděly konkrétní důvody rozvratu manţelství, pochopitelně to souvisí s tehdejší zákonnou úpravou, kdy soud měl za povinnost vţdy zjišťovat příčiny rozvratu manţelství. U muţů to byla nevěra, alkoholismus a zlé nakládání, u ţen byla významněji zastoupena nevěra. Často se mezi konkrétními příčinami objevoval také neuváţený sňatek či sexuální neshody, které se nyní vyskytují spíše ojediněle.

4.1.5. Příčiny rozvratu podle věku rozvádějících se manželů

Na datech z roku 2008 ukáţu, jaká je struktura příčin rozvratu manţelství v jednotlivých věkových skupinách. Má věk manţelů významný vliv na důvody ukončení manţelství? Manţelé se nejčastěji rozvádějí ve věku 30 – 44 let, tedy ve svém nejproduktivnějším období. S věkem počet rozvodů klesá, u ţen rychleji neţ u muţů. Graf č. 9: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle věkové skupiny, 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

34

Graf č. 10: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle věkové skupiny, 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Nejčastější příčinou rozvratu manţelství byla v kaţdé věkové skupině „rozdílnost povah, názorů a zájmů“ a to u muţů i ţen. Mezi konkrétními příčinami byla u muţů i ţen na prvním místě nevěra. U muţů se mezi konkrétní příčiny dostal do popředí také nezájem o rodinu a alkoholismus, u ţen byly ostatní konkrétní příčiny v nevýznamném zastoupení. V jednom případě bylo rozvedeno manţelství, kdy ţena nedosáhla ani věku 18 let, uvedeným důvodem byl nezájem ţeny o rodinu. Nezájem o rodinu a nevěra byla hlavní konkrétní příčinou rozvodu manţelství ve věku partnerů do 30 let, coţ by mohlo svědčit o tom, ţe partneři do 30 let v dnešní době nejsou zralí na ţivot ve stálém manţelském svazku.

4.1.6. Příčiny rozvratu podle délky trvání manželství Z dat roku 2008 vidíme, ţe nejčastěji se manţelství rozvedla po třech letech jejich trvání, významnější rozdíly v délkách trvání manţelství ale nebyly. Zjednodušeně řečeno je jedno, zda manţelství trvá rok či deset let. Má ale délka trvání manţelství vliv na strukturu příčin rozvratu těchto svazků?

35

Graf č. 11: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle délky trvání manţelství, 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Graf č. 12: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle délky trvání manţelství, 2008

Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Z grafů jasně vyplývá, ţe délka trvání manţelství nemá významný vliv na důvod ukončení manţelství. Nejčastější příčinou je opět jednoznačně uváděna „rozdílnost povah, názorů a 36

zájmů“. U konkrétních příčin však určité rozdíly vidíme. Rozvedlo-li se manţelství do jednoho aţ dvou let jeho trvání, byla jako hlavní konkrétní příčina uvedena „neuváţený sňatek“. Po dvou letech trvání manţelství ustupuje tento důvod do pozadí. Na první místo mezi konkrétními příčinami se tak dostává nevěra a nezájem o rodinu, u muţů pak ještě alkoholismus.

4.2. Rozbor konkrétních příčin rozvratu manželství Doposud jsem se zabývala dostupnými statistickými daty a údaji, z nich vyplývajícími. Nyní se zaměřím konkrétněji na rozbor jednotlivých příčin rozvratu manţelství.

4.2.1. Rozvrat manželství z důvodu rozdílnosti povah Jak vyplývá z předcházejících statistických údajů, tato příčina patří historicky k absolutně nejčastěji uváděnému důvodu rozvodu manţelství. Co si však představit pod pojmem „rozdílnost povah“? Rozdílné jsou povahy dvou lidí přece vţdy, i kdyţ jsou si podobní. Někdy můţe být rozdílnost povah pro manţelství samotné naopak spíše výhodou. Například tehdy, je- li jeden z manţelů nerozhodný a druhý naproti tomu rozhoduje a řeší vše rád nebo je-li jeden spíše zakřiknutý a neprůbojný, pak má-li vedle sebe rázného a sebejistého partnera, je to pro něj bezpochyby lepší, neţ kdyby vstoupil do manţelství s partnerem stejné povahy. Proto by bylo moţná přesnější mluvit o neslučitelnosti povahových rysů, nicméně praxe zavedla a pouţívá pojem rozdílnost povah, budu ho i já takto nadále pouţívat. Začne-li mezi manţely postupem doby docházet k neshodám, pramenícím právě z takovéto rozdílnosti, můţe se to projevovat v mnoha oblastech, např. manţelka by si ráda pořídila rodinný dům, naopak manţel je spíše činţákový typ, konflikty pramenící z tohoto důvodu nakonec vyústí aţ v rozvod manţelství. Nebo problémem můţe být vyuţití volného času, muţ jde po práci na pivo, za kamarády, stejně tak i o víkendu, zatímco manţelka by si přála, aby s ní chodil na procházky, je nespokojená a celá situace mezi nimi opět vede k rozvodu manţelství. Manţelé se často nedokáţou shodnout ani na zcela běţných záleţitostech, co a kdy se koupí, kam jet na dovolenou, kdy a kam půjdou, ba i taková banalita, na co se dívat v televizi, vyvolá hádku. Hádky se v jejich souţití stávají častějšími, aţ nakonec jsou oba z neustálých konfliktů unaveni, dochází k citovému odcizení, kaţdý si začne ţít po svém a 37

manţelství se stane formálním svazkem. Za této situace pak nevidí jiné řešení neţli podání návrhu na rozvod manţelství. Příklad: Pan Petr podal návrh na rozvod manţelství, ve kterém uvedl, ţe manţelství bylo spokojené asi rok, pak uţ se začali hádat, přestali spolu mluvit. Došlo mezi nimi k odcizení, jehoţ příčinu viděl právě v tom, ţe se často hádali, pak se sice usmířili, ale hned nato začaly hádky nanovo. Jeho ţena Monika uvedla, ţe se k návrhu na rozvod připojuje. Dle jejího vyjádření asi po roce manţelství se začali hádat a hádali se o všem. Ani jeden z manţelů neměl zájem navštívit manţelskou poradnu, paní Monika dokonce uvedla, ţe uţ toho má „plné zuby“, neboť si manţelství představovala jinak, očekávala od manţela větší porozumění. U nich to např. vypadalo tak, ţe se večer dívali na televizi a vůbec spolu nemluvili, v podstatě měli na všechno odlišný názor. Z jejich manţelství se děti nenarodily a soud proto po provedeném dokazování jejich manţelství rozvedl, přičemţ příčinu rozvratu spatřuje v rozdílnosti povah účastníků.

4.2.2. Rozvrat manželství z důvodu nevěry

Z předcházejících statistických údajů vyplývá, ţe se jedná o nejčastější konkrétní důvod pro rozvod manţelství na straně ţeny. Znamená to tedy, ţe jsou to právě ţeny, které si v průběhu manţelství najdou jinou známost? To zdaleka ne, jistě i muţi v průběhu manţelství navazují mimomanţelské vztahy, nicméně ţeny mají větší sklon k tomu situaci v manţelství řešit radikální cestou prostřednictvím rozvodu. Můţe se jednat o nevěru jednorázovou, která nemusí mít vţdy dopad na rozvrat manţelství. Závaţnější jsou mimomanţelské vztahy trvající týdny, měsíce, někdy i pár let. V motivaci nevěr najdeme: touhu po změně a po úniku z prostředí, kde se člověk dlouho cítí nespokojený sám se sebou nebo s partnerem, potřebu zbavit se pocitů nejistoty aţ méněcennosti, snahu kompenzovat neúspěchy a selhání z jiných sfér ţivota, přání oplatit nevěru, pomstít se12. To se jim často skutečně podaří, bohuţel za to zaplatí rozvráceným manţelstvím a co je horší, neúplným výchovným prostředím pro děti, mnohdy naprosto zbytečně.

12

viz Ivo Pláňava – Jak se (ne)rozvádět

38

Příklad: Manţelství Ivany a Tomáše bylo v podstatě spokojené do doby, neţ do firmy, ve které pan Tomáš pracoval, nastoupila nová pracovnice. Na firemním večírku navázal pan Tomáš bliţší vztah se svou kolegyní, tato známost stále trvá. Paní Ivana ho několikrát ţádala, aby svou známost ukončil, měla zájem manţelství zachovat kvůli dětem, byla by mu schopna odpustit. Přestoţe jí manţel slíbil, ţe známosti zanechá, nestalo se tak, proto ho asi před půl rokem vykázala ze společné domácnosti. Nyní ţije pan Tomáš u své přítelkyně a očekávají narození potomka. Na rozvodu manţelství se shodli oba, ani jeden uţ neměl o pokračování manţelství zájem.

4.2.3. Rozvrat manželství z důvodu alkoholismu a zlého nakládání Byť nejsou příčinou nejčastější, patří alkoholismus spolu se zlým nakládáním a násilím k těm důvodům, které fungování manţelství velmi ztěţují. Existují jistě manţelé, z nichţ jeden poţíval alkoholické nápoje i před uzavřením manţelství, druhý z manţelů si toho byl vědom, nepovaţoval to však za znepokojivé anebo se domníval, ţe to nepřesáhne únosnou míru (časté je také ono známé „kvůli mně přestane“), nicméně souţití s alkoholikem se pro druhého z partnerů dříve či později, pokud se nepřizpůsobí, stane neúnosným. Rodina nefunguje, manţel se na svého partnera nemůţe spolehnout, nebývá výjimkou, ţe má domácnost i finanční problémy. Manţelé nejsou schopni komunikovat, nezřídka sklon k alkoholu jednoho z manţelů vyvolá u toho druhého k němu odpor. Pokud pak v rodině začne docházet i k fyzickému napadání nebo navenek skrytému domácímu násilí, rozhodně k setrvání v takovém svazku nemůţe soud manţele nutit. Přesto se stává, ţe právě v těchto manţelstvích podání návrhu na rozvod oddalují a neustále s řešením situace vyčkávají. Aţ jim pak jednou tzv. „dojde trpělivost“, rozhodnou se k tomuto kroku a podají návrh na rozvod manţelství. To jim v lepším případě umoţní odejít z neutěšeného domácího prostředí, vzchopit se k novému začátku a zejména uchránit od dalšího souţití s problémovým rodičem především děti. Kromě existující závislosti na alkoholu se však nemohu nezmínit i o dalších nebezpečných závislostech, které ještě před pár desítkami let v naší společnosti neexistovaly. Těmi jsou závislost na drogách a v posledních letech ještě navíc i patologické hráčství. Obě jsou pro řádné fungování manţelství mimořádně zatěţující a domácnosti způsobují kromě jiného také obrovské finanční problémy. Nejenţe gambler prohraje svou výplatu (pokud vůbec nějakou 39

má), ale začne si obstarávat finanční prostředky i jinak. V tom lepším případě půjčovat, v tom horším dokonce i páchá trestnou činnost. Pokud si půjčuje – od přátel, kamarádů, od rodiny, od institucí, půjčky se mu navyšují, jednu půjčku splácí druhou a dostane tak sebe i svého partnera do velmi těţké, mnohdy aţ bezvýchodné situace.

4.2.4. Rozvrat manželství z důvodu nezájmu o rodinu

Dalším z konkrétně zjišťovaných a sledovaných příčin je i rozvrat z důvodu nezájmu o rodinu – ať uţ ze strany muţe či ţeny. Stává se, ţe například muţ, pokud je ţivitelem rodiny, má pocit, ţe má nárok na volný čas a tak dává raději přednost kamarádům, věnuje se svým sportovním zálibám, případně vysedává po restauracích (přitom nemusí být alkoholikem), nespěchá domů za rodinou. Manţelka by spíše ocenila, kdyby jí pomáhal v domácnosti, věnoval se dětem, společně budovali či opravovali bydlení, šli za kulturou nebo v neděli odpoledne místo na fotbal raději podnikli zajímavý výlet či procházku. Pochopitelně takové chování nemusí být jenom ze strany muţe, ale i ţeny. Zanedbávaný partner tento nezájem o rodinu vycítí, a pokud ten druhý není ochoten na svém chování něco změnit, začít si více všímat potřeb rodiny či partnera, dojde k podání návrhu na rozvod manţelství.

4.2.5. Rozvrat manželství z důvodu neuváženého sňatku Rozvodů manţelství z tohoto důvodu rok od roku výrazně ubývá. Jestliţe na počátku sledovaného období byl zastoupen téměř 6 %, nyní dosahuje pouze 0,5 % a to jak u muţů, tak i u ţen. V čem vidíme příčinu? Celkem pochopitelně souvisí se změnami ve společnosti. Za předcházejícího reţimu se vdávali a ţenili velice brzy skoro všichni. Dokonce pokud se dívka brzy nevdala, uţ se o ní říkalo, ţe má problémy, ţe o ni není zájem, ţe je divná apod. Také antikoncepce nebyla zdaleka tak rozšířená jako dnes, a proto většina nevěst byla těhotná. Novomanţelům byly lehce dostupné výhodné půjčky, které sezdaným párům navíc ulehčovaly ţivotní start. Manţelství uzavírané z důvodu těhotenství bylo naprosto běţné i po velmi krátké – aţ téměř ţádné známosti (spíše se jednalo o jeden společně strávený večer či noc). To se později odráţelo i v návrzích na rozvod manţelství, kdy pak bylo v návrhu často takto nebo obdobně uvedeno: „Manţelství jsme uzavírali po tříměsíční známosti, přičemţ já jsem byla jiţ tři měsíce těhotná“. Nemůţeme se proto divit tomu, ţe partnerský svazek dvou 40

nevyzrálých a vzájemně se neznajících lidí nebyl stabilního a trvalého rázu a v mnoha případech skončil velmi brzy podáním návrhu na rozvod manţelství, kterému bylo úspěšně vyhověno. Příklad: Pan Václav podal návrh na rozvod manţelství. Uvedl, ţe účastníci uzavírali manţelství v době, kdy byli ještě oba velmi mladí a na manţelství nezralí. On sám po uzavření manţelství ještě nastoupil a vykonával základní vojenskou sluţbu, po návratu začali stavět rodinný dům a neţ se nadál měli dvě děti. Od počátku se mezi nimi projevovaly rozdílné názory na hospodaření rodiny, výchovu dětí, na vzájemné souţití. To vedlo k tomu, ţe mezi nimi docházelo k nedorozuměním a častým hádkám a on sám v důsledku této neuspokojivé situace navázal vztah k jiné ţeně. Přestoţe manţelka Blanka zpočátku s rozvodem nesouhlasila, v průběhu řízení se k návrhu připojila a soud tedy návrhu vyhověl a manţelství účastníků rozvedl. Ze shora popsaného průběhu manţelství je patrno, ţe se v jejich manţelství kumulovaly jednotlivé uváděné příčiny rozvratu manţelství – od počátečního neuváţeného sňatku přes rozdílnost povah aţ po nevěru, přičemţ prvopočátek je právě v onom neuváţeném sňatku.

4.2.6. Rozvrat manželství z důvodů sexuálních neshod Zde bezpochyby platí, ţe co vyhovuje jednomu, nemusí druhému a naopak. Ať uţ jde o četnost intimních styků, pouţívané praktiky nebo počet osob účastnících se intimních chvil manţelů. Např. manţel poţadující po své ţeně tzv. „švédskou trojku“ jí tímto dal důvod k odchodu ze společné domácnosti a k rozvodu. Jiný příklad ze soudní praxe – paní Hana si vzala o několik let mladšího muţe. Zpočátku bylo vše v pořádku, ovšem později jí začala vadit manţelova náruţivost. Ať po něm poţadovala cokoliv – pomoc v domácnosti, s dítětem i takovou běţnou věc jako je vynesení koše, vţdy od manţela slyšela větu: „A co za to?“ Paní Hana jiţ byla vyčerpaná a unavená, podala proto k soudu návrh na rozvod, kterému bylo vyhověno. K dalšímu rozpadu manţelství došlo proto, ţe manţelé v produktivním věku ukončili vzájemný sexuální ţivot, resp. dle muţe jeho ţena před 10 lety bezdůvodně odmítla sexuální ţivot. Řekla, ţe mu tzv. „dá“ aţ bude víc vydělávat. Tím jejich manţelský ţivot skončil. Pochopitelně velmi nepříjemné je zjištění jednoho z manţelů, ţe ten druhý je jinak 41

sexuálně orientovaný. Tady zpravidla, pokud v sobě nenajdou obrovskou dávku tolerance, není jiná moţnost neţli manţelství ukončit rozvodem.

4.2.7. Rozvrat manželství ze zdravotních důvodů Rozvody manţelství ze zdravotních důvodů představují sice procentuelně i početně velmi malý podíl, nicméně kaţdoročně i z tohoto důvodu jsou manţelství ukončena. Řešit zdravotní problémy jednoho z manţelů rozvodem je jistě i věcí etiky a morálky partnerů, jedná-li se např. o zdravotní problémy po úrazu či ocitne-li se druhý z manţelů na invalidním vozíku, ale můţe se stát, ţe u jednoho z manţelů vypukne psychická nemoc apod. Sama mohu uvést případ z praxe, kdy aţ v průběhu trvání manţelství manţelka zjistila, ţe nemůţe mít děti. Protoţe se jednalo o velmi mladé manţele a muţ po vlastních dětech touţil, po vzájemné dohodě své manţelství ukončili rozvodem. Další manţelský pár se nedokázal vypořádat s tím, ţe se po porodu u ţeny objevila laktační psychóza. Musela se léčit, v důsledku psychického onemocnění jí byl přiznán částečný invalidní důchod. Vztahy mezi nimi se postupně zhoršily natolik, ţe manţelství bylo rozvedeno.

4.2.8. Rozvod manželství a ostatní důvody Kategorie „ostatní důvody“ v sobě skutečně zahrnuje širokou škálu moţností, od opravdu váţných aţ mnohdy po banality, kterými problémy začínají a rozvodem nakonec končí. K těm nejtragičtějším příčinám rozpadu manţelství patří bezesporu smrt dítěte, jeţ můţe vyvolat mezi manţeli tak traumatizující situaci, kterou se jim uţ nepodaří překonat. Klasickým problémem mnoha manţelství je tchýně – ať uţ z jedné či druhé strany a její zásahy do manţelského souţití, jeţ mají nejrůznější podobu. Problémem na straně nevěsty se stává vaření, úklid v domácnosti, špatně zvládaná péče o děti, na straně ţenicha pak poţívání alkoholu, finanční zabezpečení rodiny, práce v domácnosti. Nemusí to však být vţdycky jenom tchýně, hádky mezi manţely můţe zapříčinit i tchán. Např. zdánlivá maličkost, která ale vyvolávala konflikty. Manţel se nemohl srovnat s tím, ţe v době společného souţití s rodiči manţelky v noci tchán kdykoliv bez zaklepání vstoupil do jejich loţnice, aby je upozornil na to, ţe jim v sousedním pokoji pláče dítě. Společné souţití dvou generací vůbec v jednom domě rovněţ není jednoduché a je častým 42

důvodem konfliktů, protoţe ne vţdy se jim podaří najít společnou řeč. Ve vztazích staří versus mladí bývá potíţ kupříkladu v tom, ţe staří mají tendenci organizovat mladým ţivot, určují, co se má udělat a kdy se to má udělat, povětšinou teď hned dnes, pokud to není dle jejich představ uţ je zle, tzv. se zboří svět, nezajímá je, ţe mladí měli úplně jiné plány či jinou představu o svém volném čase, zařizování nebo práci v domácnosti. Starší – tedy rodiče mladých manţelů, jsou přece zkušenější a tak musí vědět, co je pro mladé lepší. Pak pokud není východiskem odstěhování se ze společné domácnosti, takovéto situace zkomplikují vzájemné souţití natolik, ţe se manţelství mladých rozpadá. Problémem se můţe ukázat i rozdílný věk manţelů, byť zpočátku v tom ani jeden z nich ţádný problém neviděli. Starší partner uţ chce mít klid, zatímco mladší má naprosto jiné představy o vyuţití jejich volného času, o zálibách, jiný okruh známých a přátel. Nespokojenost v manţelství končící rozvodem můţe vyvolat i víra jednoho z manţelů. Manţelka pocházející z věřící rodiny, ke stejnému způsobu ţivota vede i jejich děti, manţelu ateistovi to začne natolik vadit, ţe se rozvedou. V dnešní době ekonomické krize není neobvyklé, ţe ztráta zaměstnání a nastalá změna situace v rodině můţe vyvolat problémy v manţelství. Vţdyť častým důvodem vzniklých problémů je i jenom pouhá změna zaměstnání jednoho z manţelů, s níţ se druhý partner nevyrovná. Manţel změní zaměstnání, manţelka začne bezdůvodně ţárlit (nebo naopak) a to je začátek konce jejich manţelství. Chorobná ţárlivost je jistě vlastností, která klid a pohodu do manţelství rovněţ nepřinese, přičemţ se nemusí týkat jenom partnera, ale můţe se vztahovat i na děti z bývalého manţelství a dělání rozdílů mezi nimi. V dnešní společnosti téţ není výjimkou, ţe se rozpadnou i manţelství úspěšným podnikatelům. Partner je úspěšný, velmi dobře vydělává, ovšem rodina za to platí tím, ţe pro ni uţ pak nemá dostatek volného času, souţití mezi manţely přestane fungovat. Fenoménem dnešní doby jsou také dluhy, exekuce a s tím spojené doslova existenční problémy v manţelství. Spousta rodin se rozpadne právě z toho důvodu, ţe manţel není ochoten se nadále podílet na zadluţenosti druhého z manţelů a ve snaze ochránit sebe a děti před exekucí, je nucen podat návrh na rozvod manţelství.

4.2.9. Rozvod s cizincem Jako určitou zvláštnost, nespadající do kategorií popisovaných v předcházejícím textu, bych ráda zmínila i rozvody s cizím státním příslušníkem. Ve většině případů se jedná o ţeny 43

Češky vdané za cizince, které ţádají o rozvod manţelství. K seznámení dojde v České republice, kde je muţ na pracovním či studijním pobytu a chová se dle středoevropských zvyklostí a obyčejů. Naproti tomu jsou manţelé, kteří se seznámí o dovolené, fakticky se vidí pouze párkrát, přičemţ tato doba je naprosto nedostatečná k tomu, aby se vzájemně poznali. Ţena pak odejde do zahraničí za svým partnerem, mnohdy s příslibem toho, ţe se časem natrvalo usadí v Česku. Manţelství je zpočátku spokojené, poté začnou vznikat neshody v důsledku rozdílnosti a specifik místních zvyklostí, odlišné kultury a sociálního prostředí. Problémem můţe být i jazyková bariéra, pracovní zařazení ţeny v novém bydlišti anebo nenavázání správných vazeb k ostatním členům rodiny. Stává se pak, ţe se manţel začne chovat jinak neţ v České republice, ţenu omezuje, vyhroţuje jí násilím či dokonce bije, hrozí odebráním dítěte. V rozvodu manţelství a návratu zpět pak ţena vidí jedinou moţnost řešení situace v manţelství. Z judikatury: R 26/87: Je-li manţelství rozvedeno v cizině, čs. státní příslušník podá návrh na uznání cizího rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR. Ten zašle písemný návrh Nejvyššímu státnímu zastupitelství ČR k vyjádření. Senát Nejvyššího soudu ČR v neveřejném zasedání projedná návrh a rozhodne. K návrhu na uznání cizího rozhodnutí o rozvod manţelství je třeba připojit: 1) cizí rozhodnutí o rozvodu manţelství s doloţkou právní moci – ve stejnopise nebo v ověřeném opisu, 2) oddací list o uzavření manţelství, 3) doklad o tom, ţe ten kdo o uznání cizího rozhodnutí ţádá je občanem ČR, 4) uhradit soudní poplatek – stejně jako při podání návrhu na rozvod manţelství ve výši 1.000,- Kč. Příklad: Paní Markéta uzavřela manţelství s italským státním příslušníkem po velmi krátké známosti z důvodu těhotenství. Střídavě pobývali v Česku a Itálii, přičemţ po narození dítěte se vztahy mezi manţely zhoršovaly, manţel ji začal bít, poniţovat, vyhroţoval jí odebráním dítěte s tím, ţe ho jiţ nikdy neuvidí. Rodina manţela jí sebrala cestovní doklady a nutila podepsat dokumenty v italštině, kterým nerozuměla. Jakmile to tedy bylo moţné, vrátila se i s dítětem zpět do České republiky a poţádala zde o rozvod manţelství. Manţel slyšený jako účastník 44

řízení před doţádaným soudem v Itálii uvedl, ţe problém vidí ve vztahu manţelky k dítěti, který byl majetnický, nechtěla mu ho dávat, a také v jazyce. Přestoţe matka mluví italsky dostatečně, odmítala mluvit s nezletilým v italském jazyce. S ohledem na dlouhou dobu, po kterou ţili odděleně, s rozvodem souhlasil. Soud manţelství rozvedl, přičemţ dítě bylo svěřeno matce do výchovy a otci vyměřeno výţivné.

4.2.10. Porovnání okresů

Pro srovnání jsem učinila ještě dotazy na okresní soudy v okresech přibliţně velkých jako je okres Břeclav a to ve více krajích. Ze získaných odpovědí soudů (soudy data zpracovávají prostřednictvím programu justice ISAS) jsem vytvořila menší přehled. Tab.č. 1: Porovnání počtů podávaných ţalob na rozvod manţelství ve vybraných okresech r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

391

345

370

367

364

OS Kroměříţ 351

387

347

342

328

OS Prostějov x

338

300

295

353

OS Svitavy

279

275

271

330

282

OS Tábor

310

331

333

267

348

OS Znojmo

x

374

349

369

400

OS Břeclav

X – data nejsou k dispozici Zdroj: dotaz u výše uvedených okresních soudů

Z výše uvedené tabulky můţeme vidět, ţe v porovnatelných okresech jsou počty podávaných civilních ţalob na rozvod manţelství v rozmezí desítek přibliţně stejné a srovnatelné (jedná se pouze o podané ţaloby).

45

5. Trendy rozvodovosti Lidovečtí politici v minulosti navrhli institut nezrušitelného manţelství a narazili na odpor. Domnívám se, ţe tímto směrem se legislativa do budoucna ubírat nebude. Ţijeme-li jednou v demokratickém státě a je-li na svobodném rozhodnutí kaţdého občana, zda do manţelství vstoupí, je tedy i na jeho svobodné vůli, zda v manţelství jiţ nadále setrvat nechce. Pokud jde o moţný trend do budoucna, pak bych spíše skutečně očekávala, ţe v případě jasného, nesporného a ve všech oblastech dohodnutého rozchodu manţelského páru jim bude ulehčeno. A to jak při uzavření manţelství tak i při ukončení manţelství pouze formální, úřední cestou, bude moţno na příslušném úřadě manţelství i ukončit. Nicméně si nemyslím, ţe by to byla úplně nejsprávnější cesta. Občas je potřeba rozcházejícím se párům i tzv. promluvit do duše, aby si uvědomily chyby a aby se nedomnívaly, ţe rozvod je jednoduchá záleţitost a nepřistupovaly pak k dalšímu manţelství lehkomyslně. Proto si myslím, ţe na soudech, v důstojném a váţném prostředí, prostřednictvím osoby soudce občasné pokárání či napomenutí manţelům nezaškodí. Ne kaţdý pár je totiţ ochoten zajít do manţelské poradny a nechat si od nestranného odborníka poradit a tak je často soudce jedinou osobou, kterou oba rozhádaní manţelé poslouchají a nad jehoţ slovy se také zamyslí. Někdy je moţná i dobře, kdyţ odchází ze soudu s nepříjemnými pocity a rozhodně pro příští souţití jsou opatrnější a dají si pozor, aby si rozvod zase hned tak nezopakovali.

6. Výsledky Jedním z výsledků, ke kterým jsem při své práci přišla, je zjištění, ţe skončilo-li by mé manţelství rozvodem, je podle statistiky mnohem pravděpodobnější, ţe ţádost o rozvod podám spíše já neţli můj manţel a podá-li jej přece jen on, je pravděpodobnější, ţe se pak skutečně rozvedeme, přičemţ soud nebude zjišťovat zavinění. Toliko pro mě osobně zajímavé zjištění. Nicméně obecně je třeba konstatovat, ţe z posuzovaných údajů (od roku 1970 do roku 2008) je zřejmé, ţe přestoţe se absolutní počet rozvodů zvýšil o polovinu, nejzásadnějším problémem v manţelství zůstala rozdílnost povah, názorů a zájmů. Tedy i v různých 46

politických zřízeních a s odstupem 40 let je to stále stejný důvod, rozdílnost povah, která nejčastěji přiměje manţele manţelství ukončit. V soudobé

společnosti - s ohledem na

současně platnou legislativu jiţ soudy ani nejsou schopny podchytit všechny existující příčiny rozvratů manţelství, neboť manţelé přijdou k soudu domluvení, nerozebírají situaci a vztahy mezi sebou, navíc shodnou-li se i před soudem, ţe manţelství není funkční, soudy vlastně jiţ nic dalšího nezkoumají, konkrétní příčiny pak ustupují do pozadí. Domnívám se navíc, ţe ne ve všech případech manţelství rozvedených z důvodu rozdílnosti povah, to byla skutečná příčina rozvratu jejich vztahu. Mnohdy manţelé rozdílnost povah pouţijí jako zastírací manévr, neboť sami nechtějí – ať uţ z jakýchkoliv osobních pohnutek – v rámci rozvodového řízení skutečnou příčinu rozebírat.

Závěr V této práci jsem se zabývala rozvodem manţelství a jeho příčinami z pohledu našeho právního řádu a za pomoci statistických údajů. Česká právní úprava je dle mého názoru velmi dobře propracovaná, reagovala na změny ve společnosti zpracovanou novelou – tedy moţností nesporného (a rychlejšího) rozvodu nebo např. institutem společné či střídavé péče o nezletilé děti. Rozebrala jsem a objasnila pojem manţelství, rozvod i příčiny rozvodů z různých úhlů pohledu a podrobněji se zaměřila na jednotlivé konkrétní příčiny. Manţelství je svazkem právním, ovšem k tomu, aby mohlo plnit své funkce (biologickou, výchovnou a ekonomickou) musí být postaveno na pevných a kvalitních základech vzájemných vztahů mezi muţem a ţenou. Ty jsou zaloţeny zejména na silné citové vazbě, coţ však samo o sobě nestačí, neboť je k tomu ještě potřeba oboustranná tolerance, pochopení a porozumění, ochota pomáhat si, neustále vzájemně komunikovat a mít k sobě úctu. Není toho tedy rozhodně málo, co je ke spokojenému a pevnému manţelství zapotřebí. Vţdy je také potřeba si uvědomit, ţe ţít spolu musí zásadně chtít oba dva. Pokud jeden z manţelů nechce, či přestane chtít, ten druhý, i kdyby se sebevíc snaţil, nemůţe sám manţelství zachránit. V dnešní době jsou a to nejen u nás, ale i jinde ve světě, upřednostňovány hodnoty, jeţ se s manţelstvím tak úplně neslučují. Svoboda, zábava, poznání, pohodlí, uţívat si všeho naplno – to jsou trendy dneška. Ţivot a manţelství jiţ není úděl, který se musí trpně a trpělivě snášet. Ještě před sto dvě stě lety, kdyţ manţel svou ţenu opustil, byla ve společnosti naprosto znemoţněna, nemohla se sama ani uţivit. Naopak dnes roste počet ţen, které jsou úspěšné v 47

zaměstnání a finančně nezávislé. I v souvislosti s krizí jsou to právě muţi, kteří přišli častěji o práci. Dle statistik se dokonce zvyšuje pravděpodobnost, ţe se muţi oţení se ţenami, které mají vyšší vzdělání a dokonce vydělávají více neţ muţi. Manţelství se tedy stává ekonomicky výhodnějším právě pro muţe. Další zajímavostí vyplývající ze statistik je i to, ţe se u nás rodí stále větší počet dětí mimo manţelství. Zatímco za socialismu podíl dětí narozených mimo manţelství nikdy nepřesáhl 8 % (např. v roce 1989 to bylo 7,9 %), nyní o dvacet let později, v prvním čtvrtletí roku 2009, podíl prvorozených dětí narozených mimo manţelství uţ činil 49,4 %, tedy takřka celou polovinu všech narozených dětí13. V tom můţeme rozhodně spatřovat další trend dnešní doby, děti se zkrátka rodí nesezdaným párům. Mladí lidé se do manţelství nijak nehrnou, prodluţují si období svobodného ţivota, zvyšuje se věk párů vstupujících do manţelství. K tomu, aby dva spolu ţili a zaloţili rodinu, nepotřebují ţádný úřední doklad, ba mnohdy jim ţivot bez něj přijde jednodušší. Při ukončení souţití – pokud nemají děti – pak nemusí nic řešit prostřednictvím úřadů nebo soudů. Osobně se domnívám, ţe tento vývoj bude pokračovat a uzavřených manţelství bude do budoucna spíše ubývat.

A tak snad na úplný závěr slova klasika J.S.Guth Jarkovského: „Rozvod vůbec je přepych bohatých lidí, neboť stojí peníze a obyčejně mnoho peněz. O mravním jeho nebezpečí a následcích netřeba se šířit …“14

13

Údaje čerpány ze zprávy Českého statistického úřadu zveřejněného v Lidových novinách dne 13.6.2009 – čl.

„Rodí se více dětí mimo manţelství„. 14

Dr. Jiří Stanislav Guth Jarkovský: Společenský katechismus

48

Seznam použité literatury 1. PhDr. Bakalář Eduard, Csc. a kolektiv autorů. Rozvodová tematika a moderní psychologie. Nakladatelství Karolinum Praha 2006. ISBN 80-246-1089-2. 2. Holub M., Nová H., Hyklová J. Zákon o rodině. Komentář a předpisy souvisící, 7. aktualizované vydání. Linde Praha, a.s. 3. Hrušáková M. a kolektiv. Zákon o rodině. Komentář 1. vydání, 1998. Nakladatelství C.H.Beck, Praha. IBSN 80-7179-198-9. 4. Hrušáková M. Zákon o rodině, Zákon o registrovaném partnerství: Komentář. 4. vydání Praha. C.H.Beck 2009 5. Hrušáková M., Králíčková Z. České rodinné právo. Masarykova univerzita v Brně a nakladatelství Doplněk v r. 1998. 1081-114-1998 (2901-17/22). 6. Pláňava I. Jak se nerozvádět. GRADA Publishing, Praha 1994. 7. Průchová B. Slušný rozvod. Vydavatelství ERA group, spol. s r.o., Brno 2002. 8. Veselá R. a kolektiv. Rodina a rodinné právo. Vydání I, 2003. Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, s.r.o. ISBN 80-86432-48-3. 9. Zákon o rodině č. 94/1963 Sb. Computer Press 2004, vydání první. ISBN 80-251-0166-5.

Zdroje dat Pohyb obyvatelstva v Československé socialistické republice v roce 1970. Praha: Federální statistický úřad, 1973. Pohyb obyvatelstva v Československé socialistické republice v roce 1975. Praha: Federální statistický úřad, 1978. Pohyb obyvatelstva v Československé socialistické republice v roce 1980 Praha: Federální statistický úřad, 1981. Pohyb obyvatelstva v Československé socialistické republice v roce 1985. Praha: Federální statistický úřad, 1986. Pohyb obyvatelstva v České a Slovenské Federativní republice v roce 1991. Praha: Český statistický úřad, 1993. Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004. Praha Český statistický úřad. 49

Demografická ročenka České republiky 2005, 2006, 2007, 2008. Praha: Český statistický úřad. Systém ASPI – Verze 12+ pro Windows, Wolters Kluwer ČR, a.s. 2010.

Seznam internetových zdrojů http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozvod http://www.demografie.info/?cz_rozvodhistorie

Seznam použitých zkratek Právní předpisy: ZOR – Zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů ObčZ – Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů o.s.ř. – Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Judikatura: Vybrané judikáty jsou citovány z knihy Hrušáková, M. a kolektiv. Zákon o rodině. Zákon o registrovaném partnerství. Komentář. 4. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009.

Seznam použitých spisů OS v Břeclavi 7C 1546/92 5C 1535/92 6C 1534/92 7C 1053/97 4C 976/99 9C 326/03 6C 54/2008 6C 227/2009 50

Seznam grafů Graf č. 1: Rozvodové řízení podle způsobu ukončení, 1991 – 2006 Graf č. 2: Rozvodové řízení podle navrhovatele, 1991 - 2006 Graf č. 3: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny, 1991 – 2008 Graf č. 4: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe, 1991 - 2008 Graf č. 5: Konkrétní příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny, 1991 – 2008 Graf č. 6: Konkrétní příčiny rozvratu manţelství na straně muţe, 1991 – 2008 Graf č. 7: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny, 1970 - 2008 Graf č. 8: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe, 1970 - 2008 Graf č. 9: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle věkové skupiny, 2008 Graf č. 10: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle věkové skupiny, 2008 Graf č. 11: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle délky trvání manţelství, 2008 Graf č. 12: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle délky trvání manţelství, 2008

Seznam tabulek Tab.č. 1: Porovnání počtů podávaných ţalob na rozvod manţelství ve vybraných okresech

Přílohy Příloha č. 1: Rozvody podle příčin rozvratu manţelství a pohlaví, 1991 – 2008 (absolutně) Příloha č. 2: Rozvody podle příčin rozvratu manţelství a pohlaví, 1991 – 2008 (struktura v %) Příloha č. 3: Rozvody podle příčin rozvratu manţelství a pohlaví, 1970 – 2008 (absolutně) Příloha č. 4: Rozvody podle příčin rozvratu manţelství a pohlaví, 1970 – 2008 (struktura v %) Příloha č. 5: Rozvodové řízení podle způsobu ukončení, 1991 – 2006 (absolutně) Příloha č. 6: Rozvodové řízení podle způsobu ukončení, 1991 – 2006 (struktura v %) Příloha č. 7: Rozvodové řízení podle navrhovatele, 1991 – 2006 (absolutně) Příloha č. 8: Rozvodové řízení podle navrhovatele, 1991 – 2006 (struktura v %) Příloha č. 9: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle věkové skupiny, 2008 (absolutně) 51

Příloha č. 10: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle věkové skupiny, 2008 (struktura v %) Příloha č. 11: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle věkové skupiny, 2008 (absolutně) Příloha č. 12: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle věkové skupiny, 2008 (struktura v %) Příloha č. 13: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle délky trvání manţelství, 2008 (absolutně) Příloha č. 14: Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle délky trvání manţelství, 2008 (struktura v %) Příloha č. 15: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle délky trvání manţelství, 2008 (absolutně) Příloha č. 16: Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle délky trvání manţelství, 2008 (struktura v %) Příloha č. 17: Uvedené důvody zamítnutí rozvodu, 1991 – 2006 Příloha č. 18: Rozvody podle počtu jednání a nezletilých dětí, 1991 - 2006 Příloha č. 19: Hlášení o rozvodu zn. Obyv 4-12

52

Přílohy

Příloha č.11 Rozvody podle příčin rozvratu manţelství a pohlaví, 1991–2008 (absolutně) Příčina rozvratu

1991

1992

1993

1994

1995

1996

Soud nezjistil zavinění Neuváţený sňatek Alkoholismus Nevěra Nezájem o rodinu Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin Rozdíl povah, názorů a zájmů Zdravotní důvody Sexuální neshody Ostatní Celkem

2 033 1 680 2 945 4 341 2 120

1 810 1 659 2 870 4 224 1 825

1 534 1 366 2 877 4 276 1 697

1 372 1 289 2 851 4 232 1 979

1 154 1 385 2 915 4 002 2 279

1 169 1 296 2 907 4 119 2 446

743

610

586

565

647

640

11 972 12 402 314 212 714 717 2 504 2 243 29 366 28 572

14 644 175 631 2 441 30 227

15 194 161 615 2 681 30 939

Soud nezjistil zavinění 6 742 6 040 Neuváţený sňatek 1 680 1 659 Alkoholismus 281 289 Nevěra 3 985 3 830 Nezájem o rodinu 658 564 Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin 39 47 Rozdíl povah, názorů a zájmů 11 972 12 402 Zdravotní důvody 332 261 Sexuální neshody 714 717 Ostatní 2 963 2 763 Celkem 29 366 28 572 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

5 798 1 366 243 3 648 432

5 746 1 289 246 3 554 415

23

28

14 644 209 631 3 233 30 227

15 194 187 615 3 665 30 939

1997

1998 1999 Na straně muže 1 079 1 140 1 578 1 286 1 148 698 2 818 2 629 1 509 3 979 3 898 2 105 2 418 2 195 1 270 643

620

427

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2 062 656 1 719 2 371 1 569

2 568 505 1 648 2 284 1 532

2 455 558 1 560 2 071 1 285

2 498 380 1 453 2 078 1 191

2 119 348 1 379 2 026 1 318

2 008 272 1 332 1 831 1 085

1 689 228 1 140 1 745 928

834 186 982 1 621 858

637 146 854 1442 716

481

532

426

369

396

384

336

294

266

15 179 16 318 15 983 16 399 10 617 13 967 14 692 15 603 16 599 16 962 16 290 17 138 20 534 22033 155 146 167 150 80 85 79 68 61 73 74 71 61 41 514 481 482 407 195 168 156 143 136 131 112 87 74 74 2 905 3 591 3 610 3 777 5 178 6 626 7 590 7 589 8 059 8 308 7 900 8 053 5 685 5091 31 135 33 113 32 465 32 363 23 657 29 704 31 586 31 758 32 824 33 060 31 288 31 415 31 129 31 300 Na straně ženy 5 448 5 899 5 793 6 037 3 683 4 084 4 433 4 136 4 214 4 039 4 326 4 233 2 922 2418 1 399 1 283 1 301 1 197 686 667 519 557 400 362 292 255 200 159 225 247 251 247 156 144 167 155 149 150 182 186 171 186 3 277 3 136 2 925 2 718 1 510 1 676 1 480 1 267 1 312 1 325 1 163 1 048 1 051 921 574 628 552 455 321 370 404 373 426 421 331 357 393 366 47

50

33

24

17

25

19

23

29

34

26

35

37

41

15 550 16 664 16 388 16 739 11 150 14 573 14 964 15 757 16 502 16 856 15 802 16 578 20 074 21742 165 172 173 146 94 81 72 66 54 69 65 62 53 46 527 480 490 424 201 181 165 146 130 126 108 87 79 67 3 923 4 554 4 559 4 376 5 839 7 903 9 363 9 278 9 608 9 678 8 993 8 574 6 149 5354 31 135 33 113 32 465 32 363 23 657 29 704 31 586 31 758 32 824 33 060 31 288 31 415 31 129 31 300

Příloha č. 2 Rozvody podle příčin rozvratu manţelství a pohlaví, 1991–2008 (struktura v %) Příčina rozvratu Soud nezjistil zavinění Neuváţený sňatek Alkoholismus Nevěra Nezájem o rodinu Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin Rozdíl povah, názorů a zájmů Zdravotní důvody Sexuální neshody Ostatní Celkem

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998 1999 Na straně muže 3,3 3,5 6,7 4,0 3,5 3,0 8,7 8,1 6,4 12,3 12,0 8,9 7,4 6,8 5,4

6,9 5,7 10,0 14,8 7,2

6,3 5,8 10,0 14,8 6,4

5,1 4,5 9,5 14,1 5,6

4,4 4,2 9,2 13,7 6,4

3,7 4,4 9,4 12,9 7,3

3,5 3,9 8,8 12,4 7,4

2,5

2,1

1,9

1,8

2,1

1,9

2,0

40,8 1,1 2,4 8,5 100,0

43,4 0,7 2,5 7,9 100,0

48,4 0,6 2,1 8,1 100,0

49,1 0,5 2,0 8,7 100,0

48,8 0,5 1,7 9,3 100,0

49,3 0,4 1,5 10,8 100,0

49,2 0,5 1,5 11,1 100,0

Soud nezjistil zavinění 23,0 21,1 Neuváţený sňatek 5,7 5,8 Alkoholismus 1,0 1,0 Nevěra 13,6 13,4 Nezájem o rodinu 2,2 2,0 Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin 0,1 0,2 Rozdíl povah, názorů a zájmů 40,8 43,4 Zdravotní důvody 1,1 0,9 Sexuální neshody 2,4 2,5 Ostatní 10,1 9,7 Celkem 100,0 100,0 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

19,2 4,5 0,8 12,1 1,4

18,6 4,2 0,8 11,5 1,3

17,5 4,5 0,7 10,5 1,8

17,8 3,9 0,7 9,5 1,9

0,1

0,1

0,2

0,2

0,1

0,1

48,4 0,7 2,1 10,7 100,0

49,1 0,6 2,0 11,8 100,0

49,9 0,5 1,7 12,6 100,0

50,3 0,5 1,4 13,8 100,0

50,5 0,5 1,5 14,0 100,0

51,7 0,5 1,3 13,5 100,0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

6,9 2,2 5,8 8,0 5,3

8,1 1,6 5,2 7,2 4,9

7,7 1,8 4,9 6,5 4,0

7,6 1,2 4,4 6,3 3,6

6,4 1,1 4,2 6,1 4,0

6,4 0,9 4,3 5,9 3,5

5,4 0,7 3,6 5,6 3,0

2,7 0,6 3,2 5,2 2,8

2,0 0,5 2,7 4,6 2,3

1,8

1,6

1,7

1,3

1,1

1,2

1,2

1,1

0,9

0,8

50,7 44,9 0,5 0,3 1,3 0,8 11,7 21,9 100,0 100,0 Na straně ženy 17,8 18,7 15,6 4,0 3,7 2,9 0,8 0,8 0,7 9,0 8,4 6,4 1,7 1,4 1,4

47,0 0,3 0,6 22,3 100,0

46,5 0,3 0,5 24,0 100,0

49,1 0,2 0,5 23,9 100,0

50,6 0,2 0,4 24,6 100,0

51,3 0,2 0,4 25,1 100,0

52,1 54,6 0,2 0,2 0,4 0,3 25,2 25,6 100,0 100,0

66,0 0,2 0,2 18,3 100,0

70,4 0,1 0,2 16,3 100,0

13,7 2,2 0,5 5,6 1,2

14,0 1,6 0,5 4,7 1,3

13,0 1,8 0,5 4,0 1,2

12,8 1,2 0,5 4,0 1,3

12,2 1,1 0,5 4,0 1,3

13,8 0,9 0,6 3,7 1,1

13,5 0,8 0,6 3,3 1,1

9,4 0,6 0,5 3,4 1,3

7,7 0,5 0,6 2,9 1,2

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

47,1 0,4 0,8 24,7 100,0

49,1 0,3 0,6 26,6 100,0

47,4 0,2 0,5 29,6 100,0

49,6 0,2 0,5 29,2 100,0

50,3 0,2 0,4 29,3 100,0

51,0 0,2 0,4 29,3 100,0

50,5 52,8 0,2 0,2 0,3 0,3 28,7 27,3 100,0 100,0

64,5 0,2 0,3 19,8 100,0

69,5 0,1 0,2 17,1 100,0

1,9

Příloha č. 3 Rozvody podle příčin rozvratu manţelství a pohlaví, 1970–2008 (absolutně) Příčina rozvratu

1970

1975

1980

Soud nezjistil zavinění Neuváţený sňatek Alkoholismus Nevěra Nezájem o rodinu Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin Rozdíl povah, názorů a zájmů Zdravotní důvody Sexuální neshody Ostatní Celkem

1 426 1 175 2 981 3 389 1 383 2 181 4 279 0 972 3 730 21 516

2 000 859 3 489 5 037 2 065 2 820 5 513 0 1 024 3 347 26 154

2 748 1 063 4 462 4 990 1 768 1 837 7 091 0 1 008 2 251 27 218

Soud nezjistil zavinění Neuváţený sňatek Alkoholismus Nevěra Nezájem o rodinu Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin Rozdíl povah, názorů a zájmů Zdravotní důvody Sexuální neshody Ostatní Celkem Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

6 646 1 285 85 2 676 1 289 281 4 675 0 1 074 3 505 21 516

7 720 858 119 4 691 2 459 369 5 681 0 1 089 3 168 26 154

9 334 1 063 179 4 591 1 851 135 7 091 0 1 002 1 972 27 218

1985 1991 1995 Na straně muže 4 194 2 033 1 154 321 1 680 1 385 4 932 2 945 2 915 6 384 4 341 4 002 1 337 2 120 2 279 1 725 743 647 8 471 11 972 15 179 0 314 155 986 714 514 2 139 2 504 2 905 30 489 29 366 31 135 Na straně ženy 12 008 6 742 5 448 321 1 680 1 399 270 281 225 5 706 3 985 3 277 681 658 574 117 39 47 8 471 11 972 15 550 0 332 165 981 714 527 1 934 2 963 3 923 30 489 29 366 31 135

2000

2005

2008

2 062 656 1 719 2 371 1 569 481 13 967 85 168 6 626 29 704

2 008 272 1 332 1 831 1 085 384 16 290 74 112 7 900 31 288

637 146 854 1 442 716 266 22 033 41 74 5 091 31 300

4 084 667 144 1 676 370 25 14 573 81 181 7 903 29 704

4 326 292 182 1 163 331 26 15 802 65 108 8 993 31 288

2 418 159 186 921 366 41 21 742 46 67 5 354 31 300

Příloha č. 4 Rozvody podle příčin rozvratu manţelství a pohlaví, 1970–2008 (struktura v %) Příčina rozvratu Soud nezjistil zavinění Neuváţený sňatek Alkoholismus Nevěra Nezájem o rodinu Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin Rozdíl povah, názorů a zájmů Zdravotní důvody Sexuální neshody Ostatní Celkem

1970

1975

1980

6,6 5,5 13,9 15,8 6,4 10,1 19,9 0,0 4,5 17,3 100,0

7,6 3,3 13,3 19,3 7,9 10,8 21,1 0,0 3,9 12,8 100,0

10,1 3,9 16,4 18,3 6,5 6,7 26,1 0,0 3,7 8,3 100,0

Soud nezjistil zavinění 30,9 Neuváţený sňatek 6,0 Alkoholismus 0,4 Nevěra 12,4 Nezájem o rodinu 6,0 Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin 1,3 Rozdíl povah, názorů a zájmů 21,7 Zdravotní důvody 0,0 Sexuální neshody 5,0 Ostatní 16,3 Celkem 100,0 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

29,5 3,3 0,5 17,9 9,4 1,4 21,7 0,0 4,2 12,1 100,0

34,3 3,9 0,7 16,9 6,8 0,5 26,1 0,0 3,7 7,2 100,0

1985 1991 1995 Na straně muže 13,8 6,9 3,7 1,1 5,7 4,4 16,2 10,0 9,4 20,9 14,8 12,9 4,4 7,2 7,3 5,7 2,5 2,1 27,8 40,8 48,8 0,0 1,1 0,5 3,2 2,4 1,7 7,0 8,5 9,3 100,0 100,0 100,0 Na straně ženy 39,4 23,0 17,5 1,1 5,7 4,5 0,9 1,0 0,7 18,7 13,6 10,5 2,2 2,2 1,8 0,4 0,1 0,2 27,8 40,8 49,9 0,0 1,1 0,5 3,2 2,4 1,7 6,3 10,1 12,6 100,0 100,0 100,0

2000

2005

2008

6,9 2,2 5,8 8,0 5,3 1,6 47,0 0,3 0,6 22,3 100,0

6,4 0,9 4,3 5,9 3,5 1,2 52,1 0,2 0,4 25,2 100,0

2,0 0,5 2,7 4,6 2,3 0,8 70,4 0,1 0,2 16,3 100,0

13,7 2,2 0,5 5,6 1,2 0,1 49,1 0,3 0,6 26,6 100,0

13,8 0,9 0,6 3,7 1,1 0,1 50,5 0,2 0,3 28,7 100,0

7,7 0,5 0,6 2,9 1,2 0,1 69,5 0,1 0,2 17,1 100,0

Příloha č. 5 Rozvodové řízení podle způsobu ukončení, 1991 - 2006 (absolutně) Výsledek řízení

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Souhlas obou

27 502 26 897 28 703 29 225 29 592 31 359 30 644 30 512 22 270 28 071 29 884 30 148 31 191 31 611 29 645 30 029

Proti návrhu muţe

1 126

1 019

932

988

944

1 061

1 147

1 088

779

883

884

841

837

711

878

710

Proti návrhu ţeny

602

581

525

637

505

593

552

585

451

522

578

538

515

498

511

426

Manţel (ka) v cizině

136

75

67

89

94

100

122

178

157

228

240

231

281

240

254

250

Návrh zamítnut

533

371

283

300

318

297

280

282

217

192

163

166

134

186

91

129

Návrh vzat zpět

6 050

5 800

5 655

5 423

5 338

5 039

4 753

4 894

3 870

3 730

3 590

3 311

3 208

3 170

2 823

2 716

Zaniklo pro přerušení Vyslovena neplatnost manţelství

1 846

1 542

1 397

1 227

1 207

1 111

1 175

1 125

1 035

490

500

442

461

417

393

372

1

1

4

1

4

1

1

0

4

4

3

3

3

3

1

3

467

611

703

724

764

890

918

952

827

826

852

985

1 151

1 098

1 102

1 048

Manţelství zaniklo jinak

Celkem 38 263 36 897 38 269 38 614 38 766 40 451 39 592 39 616 29 610 34 946 36 694 36 665 37 781 37 934 35 698 35 683 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Příloha č. 6 Rozvodové řízení podle způsobu ukončení, 1991 - 2006 (struktura v %) Výsledek řízení

1991

Souhlas obou

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

71,9

72,9

75,0

75,7

76,3

77,5

77,4

77,0

75,2

80,3

81,4

82,2

82,6

83,3

83,0

84,2

Proti návrhu muţe

2,9

2,8

2,4

2,6

2,4

2,6

2,9

2,7

2,6

2,5

2,4

2,3

2,2

1,9

2,5

2,0

Proti návrhu ţeny

1,6

1,6

1,4

1,6

1,3

1,5

1,4

1,5

1,5

1,5

1,6

1,5

1,4

1,3

1,4

1,2

Manţel (ka) v cizině

0,4

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,3

0,4

0,5

0,7

0,7

0,6

0,7

0,6

0,7

0,7

Návrh zamítnut

1,4

1,0

0,7

0,8

0,8

0,7

0,7

0,7

0,7

0,5

0,4

0,5

0,4

0,5

0,3

0,4

Návrh vzat zpět

15,8

15,7

14,8

14,0

13,8

12,5

12,0

12,4

13,1

10,7

9,8

9,0

8,5

8,4

7,9

7,6

Zaniklo pro přerušení Vyslovena neplatnost manţelství

4,8

4,2

3,7

3,2

3,1

2,7

3,0

2,8

3,5

1,4

1,4

1,2

1,2

1,1

1,1

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Manţelství zaniklo jinak

1,2

1,7

1,8

1,9

2,0

2,2

2,3

2,4

2,8

2,4

2,3

2,7

3,0

2,9

3,1

2,9

Celkem 100,0 100,0 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Příloha č. 7

Rozvodové řízení podle navrhovatele, 1991 - 2006 (absolutně)15 Navrhovatel

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Navrhovatelem muţ z toho ukončeno rozvodem (v %)

13 016 12 258 12 472 12 321 12 400 13 201 12 450 12 405

Navrhovatelem ţena z toho ukončeno rozvodem (v %)

25 203 24 616 25 762 26 267 26 362 27 249 27 141 27 211 20 179 23 932 24 817 24 543 25 070 25 493 23 832 23 972

79,6

75,3

80,5

75,9

81,8

77,6

82,4

79,0

82,5

79,3

83,4

81,1

83,1

81,5

83,3

80,9

9 427 11 010 11 874 12 119 12 708 12 438 11 865 11 708 81,5

79,2

86,2

84,4

87,2

85,6

87,6

86,2

87,4

86,6

88,0

86,7

88,6

87,2

89,4

87,4

Celkem 38 219 36 874 38 234 38 588 38 762 40 450 39 591 39 616 29 606 34 942 36 691 36 662 37 778 37 931 35 697 35 680 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

15

V celkovém počtu řízení nejsou zahrnuty případy, kdy druhem návrhu-neplatnosti manţelství bylo dvojí manţelství, příbuzenství, nedostatek věku či duševní porucha.

Příloha č. 8 Rozvodové řízení podle navrhovatele, 1991 - 2006 (struktura v %) Navrhovatel

1991

1992

1993

1994

1995

31,9

32,0

1996 32,6

1997 31,4

1998 31,3

1999 31,8

2000 31,5

2001 32,4

2002 33,1

2003 33,6

2004 32,8

2005 33,2

2006

Navrhovatelem muţ

34,1

33,2

32,6

32,8

Navrhovatelem ţena

65,9

66,8

67,4

68,1

68,0

67,4

68,6

68,7

68,2

68,5

67,6

66,9

66,4

67,2

66,8

67,2

Celkem 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Příloha č. 9 Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle věkové skupiny, 2008 (absolutně) Věk

Neuváţený sňatek

Alkoholismus

0 0 -17 1 0 18-19 17 4 20-24 37 28 25-29 31 101 30-34 20 157 35-39 13 203 40-44 9 130 45-49 8 115 50-54 3 71 55-59 3 34 60-64 3 6 65-69 1 5 70+ Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Nevěra 0 0 18 100 290 319 286 175 129 71 36 13 5

Nezájem o rodinu 0 0 14 86 134 147 118 75 68 36 27 8 3

Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin 0 1 1 19 37 56 55 37 28 19 5 6 2

Rozdíl povah, názorů a zájmů 0 2 235 1 864 4 430 4 437 4 062 2 886 2 095 1 227 530 173 92

Zdravotní důvody 0 0 1 2 5 12 6 3 3 4 2 1 2

Sexuální neshody 0 0 2 5 15 12 16 11 6 5 0 2 0

Ostatní 0 0 44 397 935 1 062 904 664 537 328 147 45 28

Soud nezjistil zavinění 0 0 11 54 114 128 112 87 62 38 26 3 2

Celkem 0 4 347 2 592 6 092 6 350 5 775 4 077 3 051 1 802 810 260 140

Příloha č. 10 Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle věkové skupiny, 2008 (struktura v %) Věk

Neuváţený sňatek

Alkoholismus

0,0 0,0 -17 25,0 0,0 18-19 4,9 1,2 20-24 1,4 1,1 25-29 0,5 1,7 30-34 0,3 2,5 35-39 0,2 3,5 40-44 0,2 3,2 45-49 0,3 3,8 50-54 0,2 3,9 55-59 0,4 4,2 60-64 1,2 2,3 65-69 0,7 3,6 70+ Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Nevěra 0,0 0,0 5,2 3,9 4,8 5,0 5,0 4,3 4,2 3,9 4,4 5,0 3,6

Nezájem o rodinu 0,0 0,0 4,0 3,3 2,2 2,3 2,0 1,8 2,2 2,0 3,3 3,1 2,1

Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin 0,0 25,0 0,3 0,7 0,6 0,9 1,0 0,9 0,9 1,1 0,6 2,3 1,4

Rozdíl povah, názorů a zájmů 0,0 50,0 67,7 71,9 72,7 69,9 70,3 70,8 68,7 68,1 65,4 66,5 65,7

Zdravotní důvody 0,0 0,0 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 0,4 1,4

Sexuální neshody 0,0 0,0 0,6 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 0,2 0,3 0,0 0,8 0,0

Ostatní 0,0 0,0 12,7 15,3 15,3 16,7 15,7 16,3 17,6 18,2 18,1 17,3 20,0

Soud nezjistil zavinění 0,0 0,0 3,2 2,1 1,9 2,0 1,9 2,1 2,0 2,1 3,2 1,2 1,4

Celkem 0,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Příloha č. 11 Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle věkové skupiny, 2008 (absolutně) Věk

Neuváţený sňatek

Alkoholismus

0 0 -17 6 0 18-19 34 3 20-24 47 15 25-29 32 28 30-34 9 33 35-39 13 41 40-44 10 29 45-49 5 21 50-54 1 13 55-59 0 3 60-64 1 0 65-69 1 0 70+ Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Nevěra 0 2 40 117 216 198 174 80 63 18 12 0 1

Nezájem o rodinu 1 0 16 59 56 71 46 54 36 13 7 5 2

Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin 0 0 0 8 4 10 4 8 3 2 1 0 1

Rozdíl povah, názorů a zájmů 0 11 740 3 094 5 034 4 456 3 704 2 140 1 410 733 300 81 39

Zdravotní důvody 0 0 0 4 11 14 7 3 3 2 0 0 2

Sexuální neshody 0 0 5 7 13 10 16 8 3 4 1 0 0

Ostatní 0 4 167 689 1 196 1 110 885 564 385 230 97 19 8

Soud nezjistil zavinění 0 2 83 273 501 491 433 250 200 114 58 10 3

Celkem 1 25 1 088 4 313 7 091 6 402 5 323 3 146 2 129 1 130 479 116 57

Příloha č. 12 Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle věkové skupiny, 2008 (struktura v %) Věk

Neuváţený sňatek

Alkoholismus

0,0 0,0 -17 24,0 0,0 18-19 3,1 0,3 20-24 1,1 0,3 25-29 0,5 0,4 30-34 0,1 0,5 35-39 0,2 0,8 40-44 0,3 0,9 45-49 0,2 1,0 50-54 0,1 1,2 55-59 0,0 0,6 60-64 0,9 0,0 65-69 1,8 0,0 70+ Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

Nevěra 0,0 8,0 3,7 2,7 3,0 3,1 3,3 2,5 3,0 1,6 2,5 0,0 1,8

Nezájem o rodinu

Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin

100,0 0,0 1,5 1,4 0,8 1,1 0,9 1,7 1,7 1,2 1,5 4,3 3,5

0,0 0,0 0,0 0,2 0,1 0,2 0,1 0,3 0,1 0,2 0,2 0,0 1,8

Rozdíl povah, názorů a zájmů 0,0 44,0 68,0 71,7 71,0 69,6 69,6 68,0 66,2 64,9 62,6 69,8 68,4

Zdravotní důvody 0,0 0,0 0,0 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,2 0,0 0,0 3,5

Sexuální neshody 0,0 0,0 0,5 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 0,1 0,4 0,2 0,0 0,0

Ostatní 0,0 16,0 15,3 16,0 16,9 17,3 16,6 17,9 18,1 20,4 20,3 16,4 14,0

Soud nezjistil zavinění 0,0 8,0 7,6 6,3 7,1 7,7 8,1 7,9 9,4 10,1 12,1 8,6 5,3

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Příloha č. 13 Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle délky trvání manţelství, 2008 (absolutně)

Délka trvání

Neuváţený sňatek

Alkoholismus

Nevěra

31 7 0 26 13 1 20 21 2 10 34 3 11 23 4 7 34 5 6 35 6 7 28 7 1 27 8 2 27 9 3 31 10 3 24 11 1 22 12 4 26 13 2 24 14 0 28 15 1 33 16 1 38 17 2 42 18 1 30 19 1 140 20-24 6 167 25+ Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

20 27 45 59 47 47 76 45 47 50 61 50 53 47 60 60 57 63 56 48 209 215

Nezájem o rodinu

Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin

Rozdíl povah, názorů a zájmů

Zdravotní důvody

17 26 43 48 35 41 50 38 35 29 26 20 12 17 22 19 25 18 19 13 82 81

1 10 10 19 17 20 16 16 14 12 6 3 8 9 5 9 15 10 5 6 23 32

210 891 1 029 1 157 977 1 020 1 019 949 886 816 802 718 776 681 682 785 790 814 771 724 2 930 2 606

1 1 2 4 2 2 1 1 0 0 2 1 3 3 1 0 1 2 0 1 7 6

Sexuální neshody 3 0 2 6 2 6 3 4 2 2 4 6 2 2 1 3 0 4 3 2 12 5

Ostatní

41 199 239 262 230 235 206 209 181 177 205 171 160 152 158 187 172 179 174 159 690 705

Soud nezjistil zavinění 10 21 29 36 23 35 30 20 25 34 19 15 14 14 17 26 26 26 23 22 87 85

Celkem

341 1 214 1 440 1 635 1 367 1 447 1 442 1 317 1 218 1 149 1 159 1 011 1 051 955 972 1 117 1 120 1 155 1 095 1 006 4 181 3 908

Příloha č. 14 Příčiny rozvratu manţelství na straně muţe – podle délky trvání manţelství, 2008 (struktura v %) Délka trvání

Neuváţený sňatek

Alkoholismus

Nevěra

9,1 2,1 0 2,1 1,1 1 1,4 1,5 2 0,6 2,1 3 0,8 1,7 4 0,5 2,3 5 0,4 2,4 6 0,5 2,1 7 0,1 2,2 8 0,2 2,3 9 0,3 2,7 10 0,3 2,4 11 0,1 2,1 12 0,4 2,7 13 0,2 2,5 14 0,0 2,5 15 0,1 2,9 16 0,1 3,3 17 0,2 3,8 18 0,1 3,0 19 0,0 3,3 20-24 0,2 4,3 25+ Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

5,9 2,2 3,1 3,6 3,4 3,2 5,3 3,4 3,9 4,4 5,3 4,9 5,0 4,9 6,2 5,4 5,1 5,5 5,1 4,8 5,0 5,5

Nezájem o rodinu

Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin

Rozdíl povah, názorů a zájmů

Zdravotní důvody

5,0 2,1 3,0 2,9 2,6 2,8 3,5 2,9 2,9 2,5 2,2 2,0 1,1 1,8 2,3 1,7 2,2 1,6 1,7 1,3 2,0 2,1

0,3 0,8 0,7 1,2 1,2 1,4 1,1 1,2 1,1 1,0 0,5 0,3 0,8 0,9 0,5 0,8 1,3 0,9 0,5 0,6 0,6 0,8

61,6 73,4 71,5 70,8 71,5 70,5 70,7 72,1 72,7 71,0 69,2 71,0 73,8 71,3 70,2 70,3 70,5 70,5 70,4 72,0 70,1 66,7

0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,2 0,1 0,3 0,3 0,1 0,0 0,1 0,2 0,0 0,1 0,2 0,2

Sexuální neshody 0,9 0,0 0,1 0,4 0,1 0,4 0,2 0,3 0,2 0,2 0,3 0,6 0,2 0,2 0,1 0,3 0,0 0,3 0,3 0,2 0,3 0,1

Ostatní 12,0 16,4 16,6 16,0 16,8 16,2 14,3 15,9 14,9 15,4 17,7 16,9 15,2 15,9 16,3 16,7 15,4 15,5 15,9 15,8 16,5 18,0

Soud nezjistil zavinění 2,9 1,7 2,0 2,2 1,7 2,4 2,1 1,5 2,1 3,0 1,6 1,5 1,3 1,5 1,7 2,3 2,3 2,3 2,1 2,2 2,1 2,2

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Příloha č. 15 Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle délky trvání manţelství, 2008 (absolutně) Délka trvání

Neuváţený sňatek

Alkoholismus

Nevěra

33 3 0 30 5 1 26 2 2 13 3 3 11 6 4 11 6 5 7 13 6 5 5 7 2 3 8 2 9 9 2 5 10 1 10 11 2 5 12 2 8 13 2 2 14 0 7 15 0 9 16 0 3 17 3 7 18 1 6 19 2 29 20-24 4 40 25+ Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

15 23 30 45 33 38 36 33 32 34 40 23 25 30 25 44 38 37 41 22 156 121

Nezájem o rodinu

Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin

Rozdíl povah, názorů a zájmů

Zdravotní důvody

4 15 22 23 20 28 20 20 14 13 10 10 7 4 4 11 10 16 10 11 39 55

1 1 3 3 2 2 3 3 1 0 2 2 2 1 1 1 1 1 0 1 6 4

214 855 1 003 1 133 976 1 003 1 005 933 892 816 780 725 768 674 681 780 780 795 750 711 2 880 2 588

0 0 2 5 2 2 2 1 1 1 1 3 3 3 0 1 2 4 1 1 5 6

Sexuální neshody 2 0 1 7 2 8 2 1 2 2 4 5 2 1 1 4 0 5 2 2 11 3

Ostatní 42 214 265 272 221 242 236 216 188 185 207 179 162 165 182 184 192 204 189 169 711 729

Soud nezjistil zavinění 27 71 86 131 94 107 118 100 83 87 108 53 75 67 74 85 88 90 92 82 342 358

Celkem 341 1 214 1 440 1 635 1 367 1 447 1 442 1 317 1 218 1 149 1 159 1 011 1 051 955 972 1 117 1 120 1 155 1 095 1 006 4 181 3 908

Příloha č. 16 Příčiny rozvratu manţelství na straně ţeny – podle délky trvání manţelství, 2008 (struktura v %) Délka trvání

Neuváţený sňatek

Alkoholismus

Nevěra

9,7 0,9 0 2,5 0,4 1 1,8 0,1 2 0,8 0,2 3 0,8 0,4 4 0,8 0,4 5 0,5 0,9 6 0,4 0,4 7 0,2 0,2 8 0,2 0,8 9 0,2 0,4 10 0,1 1,0 11 0,2 0,5 12 0,2 0,8 13 0,2 0,2 14 0,0 0,6 15 0,0 0,8 16 0,0 0,3 17 0,3 0,6 18 0,1 0,6 19 0,0 0,7 20-24 0,1 1,0 25+ Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

4,4 1,9 2,1 2,8 2,4 2,6 2,5 2,5 2,6 3,0 3,5 2,3 2,4 3,1 2,6 3,9 3,4 3,2 3,7 2,2 3,7 3,1

Nezájem o rodinu

Zlé nakládání, odsouzení za trestný čin

Rozdíl povah, názorů a zájmů

Zdravotní důvody

1,2 1,2 1,5 1,4 1,5 1,9 1,4 1,5 1,1 1,1 0,9 1,0 0,7 0,4 0,4 1,0 0,9 1,4 0,9 1,1 0,9 1,4

0,3 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,1 0,0 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,1

62,8 70,4 69,7 69,3 71,4 69,3 69,7 70,8 73,2 71,0 67,3 71,7 73,1 70,6 70,1 69,8 69,6 68,8 68,5 70,7 68,9 66,2

0,0 0,0 0,1 0,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,3 0,3 0,3 0,0 0,1 0,2 0,3 0,1 0,1 0,1 0,2

Sexuální neshody 0,6 0,0 0,1 0,4 0,1 0,6 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,5 0,2 0,1 0,1 0,4 0,0 0,4 0,2 0,2 0,3 0,1

Ostatní 12,3 17,6 18,4 16,6 16,2 16,7 16,4 16,4 15,4 16,1 17,9 17,7 15,4 17,3 18,7 16,5 17,1 17,7 17,3 16,8 17,0 18,7

Soud nezjistil zavinění 7,9 5,8 6,0 8,0 6,9 7,4 8,2 7,6 6,8 7,6 9,3 5,2 7,1 7,0 7,6 7,6 7,9 7,8 8,4 8,2 8,2 9,2

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Příloha č. 17 Uvedené důvody zamítnutí rozvodu, 1991 - 2006 Ukazatele 1991 Lehkomyslný poměr k manţelství 203 Zájem nezletilých 173 Krátké nezávaţné narušení 85 Odstranění narušujících příčin 33 Jiné důvody 39 Celkem uvedeno 533 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 134 100 120 103 70 62 45 38 23 10 12 4 5 2 5 116 71 72 101 113 86 98 55 35 44 43 44 53 27 31 50 47 51 59 68 64 68 39 48 32 17 10 17 5 6 22 29 21 14 12 17 23 7 5 6 8 5 2 6 7 49 36 36 41 34 51 48 78 81 71 86 71 109 51 80 371 283 300 318 297 280 282 217 192 163 166 134 186 91 129

Příloha č. 18 Rozvody podle počtu jednání a nezletilých dětí, 1991 – 2006 Počet jednání 1 2 3 4 5+

1991

1992

1993

1994

1995

1996

10 604 12 341 4 003 1 432 986

12 443 10 915 3 304 1 073 837

15 584 10 090 2 947 911 695

17 676 9 057 2 628 904 674

18 993 8 220 2 422 845 655

21 290 7 838 2 426 869 690

1 2 3 4 5+

5 675 1 921 473 150 94

5 932 1 622 344 102 86

6 380 1 574 350 86 77

6 782 1 403 302 103 60

7 121 1 364 338 114 90

7 634 1 440 385 131 85

1 4 929 6 511 9 204 10 894 2 10 420 9 293 8 516 7 654 3 3 530 2 960 2 597 2 326 4 1 282 971 825 801 5+ 892 751 618 614 Zdroj: Český statistický úřad – viz zdroje dat

11 872 6 856 2 084 731 565

13 656 6 398 2 041 738 605

1997

1998 1999 2000 Všechny rozvody 21 552 22 864 17 832 23 543 7 331 6 385 4 021 4 347 2 131 1 877 1 076 1 107 777 651 394 373 674 586 334 334 Rozvody bez nezletilých dětí 7 971 8 777 7 667 8 767 1 351 1 406 1 280 1 296 328 356 307 348 119 93 121 117 93 95 105 109 Rozvody s nezletilými dětmi 13 581 14 087 10 165 14 776 5 980 4 979 2 741 3 051 1 803 1 521 769 759 658 558 273 256 581 491 229 225

2001

2002

2003

2004

2005

2006

26 039 4 107 863 316 261

27 007 3 575 738 258 180

27 999 3 682 783 244 116

28 130 3 835 757 211 127

26 557 3 651 723 213 144

26 862 3 554 699 180 120

9 240 1 285 296 112 104

9 755 1 142 276 91 82

10 442 1 212 305 104 56

10 575 1 235 292 97 56

10 333 1 255 303 111 76

10 784 1 191 303 78 56

16 799 2 822 567 204 157

17 252 2 433 462 167 98

17 557 2 470 478 140 60

17 555 2 600 465 114 71

16 224 2 396 420 102 68

16 078 2 363 396 102 64

Příloha č. 19 Hlášení o rozvodu zn. Obyv 4-12