Bankovní institut vysoká škola Praha
Rozvod manželství a vypořádání majetkových poměrů Bakalářská práce
Daniela Stratílková
Duben 2009
Bankovní institut vysoká škola Praha Právnická katedra
Rozvod manželství a vypořádání majetkových poměrů Bakalářská práce
Autor:
Daniela Stratílková Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Zdeněk Milík
Duben, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze, dne 7.4.2009
Daniela Stratílková
Anotace Obsahem mé bakalářské práce je přiblížení problematiky majetkových poměrů souvisejících s uzavřením manželství v českém právním systému. Práce obsahuje základní popis institutu manželství a majetkových vztahů mezi manžely, které okamžikem uzavření manželství vytváří nový institut společné jmění manželů. V práci definuji rozsah společného jmění, ale zároveň i to, co do společného jmění manželů nepatří. Je zde popsáno, jakým způsobem lze společné jmění manželů ze zákona modifikovat a jaké podmínky musí být pro tuto modifikaci splněny. Práce je zaměřena zejména na zánik manželství a následné vypořádání majetkových poměrů mezi manžely. Tudíž je zde věnován poměrně značný prostor rozvodu a jiným způsobům ukončení manželství. Dále se ve své práci zabývám zánikem společného jmění manželů a jeho vypořádání, jak za trvání manželství, tak po jeho zániku. Postřehy týkající se této problematiky jsou obsaženy v samotném závěru práce. Součástí této práce jsou přílohy vzorů příslušných smluv či dohod.
Annotation
A target of my bachelor work was to approach the issue of property relations in marriage within the Czech legal system. It outlines a basic description of a marriage, and property relations between married couples. I have defined what is included in joint possession and also what should be excluded from joint possession. The work also describes how to modify joint possession from the law, and under which conditions it should be modified. My work, above all, targeted the end of a marriage and the subsequent property settlement between spouses. Therefore, I have dedicated a relatively large portion to divorce and to the different ways of ending a marriage. Furthermore, I paid attention to the termination of spouses' joint possession and to their financial settlement; both during the marriage and after it has ended. Remarks considering these issues are included in the final paper. Related examples of contracts or agreements are also included.
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 6 Vznik manželství .......................................................................................................... 7 1.1 Uzavírání manželství podle české legislativy ..................................................... 7 1.2 Platnost manželství ............................................................................................. 8 1.3 Účel manželství .................................................................................................. 9 1.4 Práva a práva a povinnosti manželů .................................................................. 9 1.5 Uspokojování potřeb rodiny ............................................................................. 10 1.6 Náklady společné domácnosti .......................................................................... 10 1.7 Rozhodování o záležitostech rodiny ................................................................. 11 1.8 Zastupování mezi manžely ............................................................................... 12 2 Vznik společného jmění manželů a jeho rozsah ..................................................... 13 2.1 Rozsah společného jmění manželů ................................................................... 14 2.1.1 Aktiva ...................................................................................................... 14 2.1.2 Výlučný majetek ..................................................................................... 16 2.1.3 Pasiva (závazky) ...................................................................................... 18 2.1.4 Výlučné závazky ..................................................................................... 19 2.1.5 Práva a povinnosti manželů.................................................................... 19 2.1.6 Správa společného jmění manželů .......................................................... 20 2.1.7 Společné jmění manželů a podnikání ...................................................... 21 2.1.8 Společný nájem manželů bytů................................................................. 22 3 Modifikace rozsahu společného jmění manželů ..................................................... 24 3.1 Rozšíření společného jmění manželů ............................................................... 24 3.2 Zúžení společného jmění manželů.................................................................... 24 3.2.1 Zúžení rozsahu společného jmění smlouvou manželů ............................ 25 3.2.2 Zúžení společného jmění soudním rozhodnutím .................................... 26 3.3 Změna vzniku společného jmění ke dni zániku manželství ............................. 28 3.4 Změna správy společného jmění manželů ........................................................ 28 3.5 Předmanželská smlouva.................................................................................... 28 4 Zánik manželství ........................................................................................................ 30 4.1 Vývoj rozvodovosti .......................................................................................... 30 4.2 Příčiny rozvratu manželství podle české legislativy ......................................... 32 4.3 Rozvodové řízení ............................................................................................. 32 4.4 Zamítnutí žaloby o rozvod manželství ............................................................. 34 4.5 Nesporný čili smluvený rozvod ........................................................................ 35 4.6 Předpoklady nesporného rozvodu..................................................................... 35 4.7 Sporný rozvod ................................................................................................... 36 4.8 Náležitosti návrhu na rozvod ............................................................................ 37 4.9 Výživného rozvedeného manžela ..................................................................... 37 5 Obecně k zániku společného jmění manželů........................................................... 39 5.1. Vypořádání společného jmění manželů ............................................................ 39 5.2. Zánik společného jmění smrtí jednoho z manželů ........................................... 39 5.2.1 Zánik společného nájmu bytu manžely jako následek zániku manželství smrtí. 40 5.3. Zánik společného jmění prohlášením jednoho manžela za mrtvého ................ 40 5.4. Zánik a vypořádání společného jmění manželů podle insolvenčního zákona za trvání manželství ................................................................................................................. 41 5.5. Zánik SJM soudním výrokem o propadnutí majetku některého z manželů ..... 42 1
5
Zánik společného jmění rozvodem manželů ........................................................... 44 6.1. Dohoda manželů ............................................................................................... 46 6.2.1 Dohoda o vypořádání společného jmění manželů a práva věřitelů ......... 47 6.2.2 Dohoda o zrušení společného nájmu bytu............................................... 48 6.2. Vypořádání společného jmění soudním rozhodnutím ...................................... 48 6.2.3 Náležitosti žaloby na vypořádání společného jmění manželů ................ 49 6.2.4 Kritéria pro rozhodování soudu o vypořádání SJM ................................ 49 6.2.5 Předmět vypořádání................................................................................. 50 6.2.6 Zánik společného nájmu bytu rozsudkem soudu .................................... 51 6.2.7 Zánik společného nájmu družstevního bytu manželi rozvodem manželství 52 6.2.8 Bytové náhrady ....................................................................................... 53 6.3. Zákonná domněnka vypořádání........................................................................ 53 6.3.1 Podmínky při vypořádání SJM nevyvratitelnou domněnkou .................. 54 Závěr ................................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury ................................................................................................. 59 Přílohy ................................................................................................................................ 62 6
6
Úvod Jednou z životních událostí, která je převážně spjata s touhou založit rodinu, je uzavření manželství. S uzavřením manželství jsou spojeny vážné změny v životech dvou lidí, zejména pak v oblasti majetkových poměrů. Nejen snoubenci, kteří vstupují do manželského svazku, ale i ostatní, by měli být seznámeni s platnou právní úpravou tohoto svazku a jejich majetkových poměrů po jeho uzavření. Zejména pak s úpravou rozvodu manželství a vypořádání společného jmění, aby tak mohli zabránit nejen nechutným tahanicím o děti, ale i předejít problémům týkajících se vypořádání jejich majetku. O tom, že je tato problematika velmi aktuální svědčí výsledky statistik, které potvrzují, že se v dnešní době každé druhé manželství rozvádí.
V této práci nemohu postihnout všechny skutečnosti spojené s uzavřením manželství resp. s jeho zánikem. Jedná se o velmi rozsáhlou problematiku, proto jsem svou pozornost převážně věnovala úpravě majetkových poměrů a problematiku týkající se dětí, zejména svěřením dětí do péče v důsledku rozvodu manželství, výživného atd. jsem se nezabývala.
Dozvíme se základní informace o institutu manželství, jakými způsoby manželství zaniká, co činí předmět společného jmění manželů, zda a jak lze rozsah společného jmění upravovat, jakým způsobem společné jmění manželství zaniká a jak se provádí jeho vypořádání. Neopomeneme představit i jiné způsoby zániku manželství než je rozvod, stejně tak jako zánik společného jmění manželů z jiného důvodu než v důsledku rozvodu.
V závěru své práce jsem se pokusila nastínit nedostatky řešení
nesporného rozvodu
manželství a současně odhalit nedostatky, které spatřuji v aplikace nevyvratitelné právní domněnky ohledně vypořádání společného jmění manželů.
6
1 Vznik manželství Manželství jakožto právní a společenská forma soužití muže a ženy zaznamenalo v průběhu jeho vývoje nesčetný počet změn, počínaje důvody a způsoby jeho uzavírání, jeho formou, zásnubami, způsoby jeho ukončení, změn v právech a postavení manželů a jiné. Historie manželství začíná v mladším paleolitu. Šlo však spíš o skupinový vztah. Manželský svazek v dnešním slova smyslu se datuje až od neolitické patriarchální rodiny, která tehdy byla základní hospodářskou jednotkou. V pozdním středověku se páry ženily z praktických důvodů, nikoliv z lásky. Přispívali do vzájemného svazku potřebnými kontakty, žádoucími schopnostmi anebo kusem půdy. Sňatek se prakticky neuzavíral mezi jednotlivci, ale mezi rodinami. Nejdůležitějším úkolem partnerů byla produkce dětí, a neplodnost byla proto pádným důvodem rozvodu. Evropu změnila katolická církev, kdy manželský pár od té doby mohla rozdělit jen smrt. Osvícenství propagovalo samostatnou volbu partnera a rostoucí tržní hospodářství osvobozovalo manžele od rodičovského vlivu. Na přelomu 18. a 19. století pak přišla vlna romantismu, jediným platným argumentem sňatku se stala láska. Samostatný život byl znemožněn zvláště ženám v jejich závislosti na mužském partnerovi, který začal pracovat mimo lokalitu domova. Ženám zbyly děti a domácnost a jejich účast na veřejném a kulturním životě byla prakticky nemožná. Přesto se tento stav po celé 18. a 19. století považoval za ideální. Tato "harmonie" vládla ještě dalších dvě stě let až a do padesátých let dvacátého století. Zvláště u nás se lidé brali velmi mladí. Manželství bylo nejen definováno jako dospělé a na rodičích nezávislé, ale přispívalo i k tlaku na společenské organizace k získání samostatného bytu. Dnešní manželství se uzavírají daleko později než v dobách dřívějších a ještě neznáme, jak to s nimi v budoucnu dopadne.1
1.1 Uzavírání manželství podle české legislativy Pojem manželství definuje v České republice zákon o rodině č. 94/1963 Sb., (dále jen zákon o rodině) v ustanovení § 1 odst. 1 jako trvalé společenství muže a ženy založené 1
Dr. Pořízka: O manželství, http://www.vecernikpv.cz/2005/372005/37pv04.pdf
7
zákonem stanoveným způsobem. Manželství
se
v uzavírá
svobodným a úplným
souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před plní
obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který
jeho funkci, ("matriční úřad") nebo před orgánem církve nebo
společnosti, oprávněné k tomu zvláštním předpisem. Prohlášení
se
činí
náboženské veřejně a
slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků. Trvalým společenstvím se rozumí, že sňatek nebude uzavřen jen na nějakou určitou dobu, ale předpokládá se doba co nejdelší. Představa o trvalosti společenství jako manželství do konce života je v dnešní době spíše idylická, avšak neznamená, že nejsou páry, které vskutku rozdělí až smrt. Pojem trvalost avšak zákon nikterak nedefinuje.
1.2 Platnost manželství Zákon o rodině upravuje ve svých ustanoveních podmínky pro vznik platného manželství: •
Manželství nesmí být uzavřeno s vdanou ženou či ženatým mužem.
•
Manželství nemůže vzniknout mezi předky, potomky a sourozenci. Příbuzenství se nevztahuje na sestřenice a bratrance. Totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá. Tato vada nikdy nemůže odpadnout a tak soud vždy prohlásí manželství za neplatné.
•
Manželství může uzavřít pouze osoba starší osmnácti let (osoba zletilá). Existují však výjimky, kdy soud povolí uzavřít manželství osobě starší šestnácti let, která je zároveň zplnoletněna i pro všechny další právní úkony. Většinou se jedná o případy, kdy žena otěhotní a nechce být z různých důvodů svobodnou matkou. Bez tohoto povolení je manželství neplatné. Takové manželství se stane platným, jestliže manžel, který byl v době uzavření manželství nezletilý, již dovršil osmnáctý rok, nebo jestliže manželka otěhotněla.
8
•
Manželství nemůže uzavřít osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům např. pro závažnou duševní poruchu. Manželství pak může uzavřít jen s povolením soudu.
•
Manželství dále nemůže být uzavřeno v důsledku bezprávní výhružky. Pokud je manželství uzavřeno v důsledku bezprávní výhrůžky běží lhůta jeden rok, kdy může soud uznat manželství za neplatné.
•
Zároveň tak je manželství prohlášeno za neplatné, bylo-li uzavřeno v důsledku omylu, týkající ho se totožnosti jednoho z manželů. Omyl může vzniknout např. v důsledku zahalení snoubence. Právo manžela manželství zanikne
uplatnit
neplatnost
takového
uplynutím jednoho roku ode dne, kdy se o rozhodné
skutečnosti dozvěděl. Samozřejmě v České republice k těmto situacím téměř nedochází.
1.3 Účel manželství Jak jsem již zmínila v Kapitole 1, i účel manželství se po staletí měnil. Podle § 1 odst.1 o zákona o rodině je v České republice hlavním úkolem manželství založení rodiny a řádná výchova dětí. S účelem manželství souvisí i to, že by měli snoubenci před uzavřením manželství navzájem poznat své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav, aby založili manželství, které opravdu splní svůj společenský účel a nedošlo k jeho rychlému rozpadu. Manželství je samozřejmě uzavíráno i z jiných důvodů než je založení rodiny a výchova potomků, např. se sňatek uzavírá z pouhé lásky, ale i „z rozumu“. Během manželství se jeho role i funkce mění, děti dospějí a není nutné je dále vychovávat. Stávají se samostatnými nejen po fyzické, psychické, ale i po materiální stránce. Na druhou stranu manželé stárnou, s přibývajícím věkem přibývají nemoci a funkce manželství se mění zejména v poskytování materiální a psychické pomoci mezi manžely navzájem.
1.4 Práva a práva a povinnosti manželů Podle ustanovení §18 zákona o rodině platí, že muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Manželé jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat
9
svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Uzavření manželství se promítá i do vzniku osobně majetkového práva mezi manžely, kterým je právo na výživné a povinnost výživné poskytovat.
S povinností
vzájemné pomoci manželů souvisí i hospodářská či ekonomická funkce manželství a zvláště pak rodiny. Dále je manžel oprávněn zastupovat druhého v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně.
1.5 Uspokojování potřeb rodiny Zákon o rodině v §19 stanoví to, že o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Ve fungující rodině se oba manželé snaží, aby druhý partner, děti, ale i on sám byli spokojeni.
Dochází k situacím, kdy má některý z manželů vyšší příjem než druhý manžel z důvodu lepšího zaměstnání. Je nemorální tvrdit, že lépe finančně ohodnocený partner má v manželství větší práva nebo větší výhody než druhý. Po uzavření manželství zůstává řada žen na mateřské dovolené a i poté, kdy by mohly nastoupit do zaměstnání, se věnují rodině. Je to možné v případě, že manžel vydělává tolik, že rodinu je schopen zajistit ze svého platu. Bylo by ovšem pokleslé tvrdit, že ten, kdo chodí do zaměstnání a vydělává peníze, má větší práva než ten, který pečuje o domácnost. Zákon o rodině proto v § 19 odst.2 stanoví, že osobní péče o společnou domácnost a o děti může být zcela nebo zčásti vyvážena poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti.
1.6 Náklady společné domácnosti Občanský zákoník definuje jako „společnou domácnost“ osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Těmito náklady nejsou pouze finanční
prostředky, ale i různé činnosti, kterými je chod domácnosti zajišťován. Jedná se např. o
10
vaření, úklid, ale i konání jako jsou obstarávání nákupu, mytí nádobí nebo i vynášení odpadků. Na fungování domácnosti se proto podílí nejen manžel vydělávající peníze, ale i jeho manželka, která o domácnost pečuje, ovšem i děti, které přiměřeně ke svému věku již mohou např. pomáhat. Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo zčásti vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti. Neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodně na návrh druhého manžela ve věci soud. Ten může dotyčného manžela odsoudit k tomu, aby na náklady společné domácnosti přispíval
konkrétní částkou. Částka,
k jejímuž placení by byl dotyčný manžel odsouzen, slouží k udržení samotného chodu domácnosti.
1.7 Rozhodování o záležitostech rodiny O záležitostech rodiny rozhodují manželé společně. Nedohodnou-li se o podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud. Nejčastěji se rozhodování manželů týká jejich majetkových záležitostí. V takovém případě platí, že obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z nich. V méně obvyklých záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Kterýkoliv z manželů proto může hradit obvyklé výdaje spojené s chodem domácnosti, uzavírat běžné kupní smlouvy jako je např. nákup v obchodě atd. ale v důležitějších věcech, u mimořádných výdajů např. za auto, drahé zařízení domácnosti apod. je třeba souhlasu obou manželů.
Pokud by některý z manželů překročil svoje oprávnění, je jeho právní úkon v tomto směru neplatný. Nejedná se ovšem o tzv. absolutní neplatnost, která směřuje vůči každému a za všech okolností, nýbrž o tzv. relativní neplatnost. V praxi to znamená, že by se neplatnosti právního úkonu musel dovolávat u soudu druhý z manželů, a to do tří let od okamžiku, kdy k takovému právnímu úkonu došlo. Pokud by neplatnost relativně neplatného úkonu druhý z manželů ve lhůtě nenapadl, stal by se právní úkon platným a dotčený manžel by se již nemohl nápravy u soudu účinně domáhat.
11
1.8 Zastupování mezi manžely Manžel je oprávněn zastupovat druhého manžela v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud není stanoveno jinak. Jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba společně a nerozdílně. Toto ovšem neplatí, jestliže jiné osobě bylo známo, že druhý manžel tyto účinky proti ní výslovně nevyloučil.
Kterýkoli z manželů může vyřizovat běžné záležitosti rodiny a není třeba souhlasu druhého z manželů. Kdyby se ovšem jednalo o nějaké závažnější, nikoliv běžné úkony, bylo by třeba souhlasu obou dvou.
Zákon o rodině ovšem nepředpokládá, že vztahy mezi manžely jsou takto idylické; jeden z manželů proto může vyloučit vůči jiným osobám, aby druhý z manželů za něho jednal i v běžných záležitostech. V životě to může vypadat tak, že se např. dohodne se svým věřitelem, že dluh vůči němu bude splacen přímo jemu (věřiteli) a nikoliv jeho partnerovi, ačkoli by to jinak bylo „lege artis“.
Je samozřejmé, že takové prohlášení je třeba učinit předtím, než ke zmíněnému právnímu úkonu dojde, nikoliv později.
12
2 Vznik společného jmění manželů a jeho rozsah Uzavřením manželství vzniká mezi manžely ze zákona soubor právních vztahů, který jejich budoucí život výrazně ovlivňuje. Pro soubor právních norem, které upravují důsledky uzavření manželství v majetkové sféře mezi manžely navzájem, jakož i mezi manžely a osobami třetími, se ujal pojem manželské majetkové právo. Základ právní úpravy majetkových vztahů manželů v právu soukromém obsahuje občanský zákoník č.40 / 1964 Sb., (dále jen občanský zákoník), který upravuje majetkové společenství manželů formou společného jmění manželů.
Mezi jinými osobami než mezi manžely toto společenství nevzniká. Od okamžiku uzavření manželství mají manželé možnost nabývat věci, práva a závazky do jejich společného jmění. Společné jmění manželů vzniká i v manželství neplatném. Ke vzniku společného jmění nestačí jen uzavření manželství, je třeba i nabytí majetku za určitých podmínek.
„Významnou roli v manželských majetkových vztazích sehrály v České republice politické a ekonomické změny v r. 1989, které vyvolaly velkou sociální mobilitu, masivní přesuny majetku, změny profesí i změny bydliště. Tyto změny do života mnoha manželských párů výrazně zasáhly. Nové uspořádání společenských poměrů změnilo mnoha rodinám sociální status a přisoudilo jim jinou sociální roli, než měly před r. 1989“2. Společné jmění manželů nahradilo na základě novely občanského zákoníku č. 91/1996 Sb., účinné od 1.8.1998, předchozí právní úpravu, kterou od 1.4. 1964 představovalo bezpodílové vlastnictví manželů.
Společné jmění manželů znamená, že každý z manželů je nadále vlastníkem celé věci, přičemž jeho vlastnické právo je omezeno stejným vlastnickým právem druhého manžela3. Na rozdíl od bezpodílového spoluvlastnictví se jeho předmětem staly nejen věci, ale i majetková práva a závazky. I pro společné jmění
platí stejně jako pro bezpodílové
spoluvlastnictví zásada rovnoprávnosti manželů, společné a stejné účasti na nabývání práv. 2
Společné jmění manželů v teorii a judikatuře, str. 5 – Jan Dvořák, Jiří Spáčil, 2., rozšířené vydání,
ASPI, 2007 3
Rozvod, rozchody a zánik partnerství – Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 48, ASPI, 2. rozšíření vydání, 2008
13
Společné jmění vyjadřuje rovněž právní jednotu a nedělitelnost manželů, kteří společně věci užívají pro potřebu svou a své rodiny, aniž by byl vyjádřen jejich podíl na společném majetku. Manželům patří toto právo společně a nedílně. Každý z manželů je samostatně oprávněn k podání žaloby na vydání neoprávněně zadržované věci ze společného jmění. Toto právo má obdobně každý z manželů i v době, kdy společné jmění již zaniklo, avšak nebylo vypořádáno4.
2.1 Rozsah společného jmění manželů Pojmem jmění se obecně označuje souhrn penězi ocenitelných majetkových hodnot patřících určité osobě, tj. aktiv, a souhrn penězi ocenitelných majetkových hodnot, které tato osoba dlužní jinému, tj. jejích pasiv. Z takto chápaného pojmu vychází i občanský zákoník při definici společného jmění manželů v § 143a odst.1 písm.a) a písm.b). Podle platné právní úpravy tvoří předmět společného jmění:
1. Majetek (aktiva) nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkami, které stanovuje zákon.
2. Závazky (pasiva), které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství s výjimkou závazků, které stanovuje zákon.
2.1.1 Aktiva Do společného jmění manželů patří vše, co jeden či oba manželé nabudou za trvání manželství, tedy ode dne sňatku až do zániku manželství. Nabýváním se rozumí všechny způsoby nabytí vlastnického práva, tedy kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem
4
Občanské právo hmotné 1, Martina Knappová, Jiří Švestka, Jan Dvořák a kolektiv, 4. aktualizované a doplněné vydání str. 381, ASPI 2005
14
Nezáleží přitom na tom, zda manželé spolu žijí či nikoliv. Občanský zákoník stanoví v ustanovení § 144 vyvratitelnou domněnku, podle které, pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Nezáleží na tom, zda jeden z manželů má za trvání manželství větší příjmy než druhý. Stejně tak nezáleží na tom, zda některý z manželů je v domácnosti, pečuje o společné dítě nebo z nějakého jiného důvodu není zaměstnán. Pokud byla jakákoli věc získaná za trvání manželství, tvoří společné jmění a oba dva z manželů k takovému majetku mají stejná práva a povinnosti.
Do společného jmění manželů v podobě aktiv spadají zejména: •
movité věci
•
Nemovitosti, které byly v době manželství zakoupeny, pokud ve smlouvě nebylo uvedeno, že nemovitost kupuje pouze jeden z manželů ze svých výlučných finančních prostředků
•
pohledávky
•
pohledávky z vkladových a jiných účtů zejména úroky získané v době manželství
•
jiná práva např. průmyslová, která nejsou spjata s osobou některého z manželů a peněžní příjem z autorské odměny, z odměny za vynálezy, příjmy ze smluv nakladatelských, průmyslové vzory a zlepšovací návrh atd.5.
•
jiné hodnoty ocenitelné penězi např. cenné papíry
•
peněžní příjem manželů z pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že mzdu jako odměnu za práci v pracovním poměrů lze považovat za osobní nárok zaměstnance6, netvoří předmět společného jmění právo na mzdu, ale až mzda vyplacená.
•
peněžní příjem manželů ze sociálního zabezpečení, z důchodu či nemocenských dávek
•
Vyplacené prémie
•
Výhry ze sázek a loterií, u kterých je důležitý je okamžik výhry, nikoli zakoupení losu atd.
5
Občanské právo hmotné I., Martina Knappová, Jiří Švestka, Jan Dvořák a kolektiv, 4. aktualizované a doplněné vydání, str. 384, ASPI 2005 6 Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů
15
2.1.2 Výlučný majetek Majetek, který netvoří předmět společného jmění ani předmět podílového spoluvlastnictví mezi manžely, zůstává výlučným majetkem každého z manželů. K výlučnému majetku manžela nemá druhý manžel žádné právo, není tedy oprávněn ho užívat, spravovat, ani s ním bez souhlasu vlastníka disponovat. Pokud však výlučný majetek nese užitky, jsou již tyto užitky ve společném jmění. Jedná se např. o úroky z vkladu náležejícího jen jednomu z manželů. Mezi majetek, který patří do výlučného jmění manžela patří: •
Majetek nabytý před uzavřením manželství jedním z manželů
Občanský zákoník ve ustanoveních § 143 vylučuje z předmětu společného jmění manželů majetek s ohledem na dobu jeho nabytí. Do předmětu společného jmění manželů nevchází majetek nabytý manželem před uzavřením manželství.
Každý manžel si zachová
vlastnické právo ke všemu majetku, se kterým do manželství vstupuje. Aby věc připadla do výlučného vlastnictví manžela, musí být uzavřena nejen smlouva, kterou se věc nabývá, ale musí dojít i k převzetí věci ještě před uzavřením manželství. •
Majetek nabytý z titulu dědictví či darováním
Občanský zákoník dále vylučuje v § 143 z předmětu společného jmění manželů majetek pro právní důvod jeho nabytí. Do společného jmění manželů nepatří majetek získaný dědictvím nebo na základě darovací smlouvy, a to bez ohledu na to, zda se některý z manželů stal dědicem za trvání manželství nebo zda byl za trvání manželství obdarován. Věci získané darem a dědictvím jsou ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který věc takto získal. Pokud majetek nabudou oba, tato věc je v jejich podílovém spoluvlastnictví. Pokud jednomu z manželů vznikne za trvání manželství děděním právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne manželům společný nájem, společné členství v družstvu jim však nevznikne.
16
Platná právní úprava připouští darování mezi manžely za předpokladu, že předmět daru netvoří součást společného jmění manželů. Darovat manželovi lze jen ze zdrojů, které nejsou společné. „Obdaruje-li“ jeden z manželů druhého penězi či věcí získanou za trvání manželství, jedná se z právního hlediska o neplatné darování a tyto hodnoty či věci nadále zůstávají součástí společného jmění. Darovat manželovi je tedy možné pouze z majetku, který manžel měl již před uzavřením manželství, v případě modifikace zákonného rozsahu společného jmění manželů z těch zdrojů, které nejsou předmětem společného jmění. Získá-li některý z manželů před manželstvím nebo i za trvání manželství dědictvím nějakou nemovitost, může ideální polovinu darovat druhému manželovi. Nemůže však platně prohlásit, že automobil získaný za trvání manželství ze společných prostředků daruje druhému. •
Majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví
Podle § 143 Občanského zákona nejsou součástí společného jmění manželů ani hodnoty získané jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví. Nejde o nabytí nového majetku ani o rozmnožení dosavadního majetku za trvání manželství, ale o změnu, která nemá vliv na povahu těchto věcí jako předmětu výlučného vlastnictví. Slovy nabytý majetek se rozumí všechny způsoby nabytí vlastnického práva včetně jeho směny. Hodnota nově nabyté věci není při směně ve vztahu k hodnotě původní věci rozhodující. Výlučné vlastnictví jednoho manžela zůstává zachováno i v případě, že neobdrží rovnocennou náhradu za svou věc, či naopak obdrží věc, jejíž hodnota výrazně přesahuje hodnotu původního majetku. Věci získané výměnou za věc nebo z výtěžku prodeje věci, která byla ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, jsou nadále výlučně tohoto manžela. •
Výlučné vlastnictví jednoho z manželů vydané podle předpisu o restituci majetku
Součástí společného jmění manželů nejsou ani věci vydané podle předpisů č.509/1991 Sb, zákona o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 17
•
Podle své povahy majetek sloužící k osobní potřebě jen jednomu z manželů
I když jde o věci, které byly nabyté úplatně za trvání manželství, a proto by jinak měly tvořit předmět společného jmění, z rozsahu společného jmění jsou vyjmuty s ohledem na jejich osobní povahu. Pokud tyto věci byly pořízeny ze zdrojů společného jmění, pak hodnotu těchto věcí je třeba při vypořádání kompenzovat ve prospěch společenství, na jehož úkor byly získány.
Pokud jde o věci sloužící osobní potřebě nebo o věci sloužící výkonu povolání jednoho z manželů, musí jít o věci, které jsou svou povahou schopny sloužit osobní potřebě nebo výkonu povolání, zároveň těmto účelům také skutečné slouží, a to výlučně jednomu z manželů. Za splnění těchto podmínek věc – bez ohledu na její hodnotu – do společného jmění manželů nepatří. Za věci sloužící osobní potřebě se považuje ošacení, kožichy, osobní prádlo, boty, běžné šperky, hodinky, pánské holící strojky nebo dámské depilátory atd.
2.1.3 Pasiva (závazky) Společné jmění manželů tvoří od novelizace občanského zákona také závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství zejména závazky ze smlouvy o
půjčce včetně úroků, ze smlouvy o úvěru, o závazek
zaplatit kupní cenu, o závazek ručitelský atd., s výjimkou závazků stanovených zákonem. Občanský zákoník nerozlišuje mezi důvody vzniku závazků náležejících do společného jmění manželů. Většinou jde o závazky vzniklé z právních úkonů, zejména smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Za společné závazky odpovídají manželé veškerým svým majetkem, tj. i majetkem náležejícím výlučně jednomu z manželů7.
7
Rozvod, rozchody a zánik partnerství – Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 53, ASPI, 2. rozšířené vydání, 2008
18
2.1.4 Výlučné závazky Z předmětu společného jmění jsou vyloučeny: •
závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů (např. závazek manžela vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené ohledně zděděné či darované nemovitosti)
•
závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého manžela. Pojem „rozsah závazku přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů“ je třeba posuzovat podle konkrétních okolností.
Pokud na sebe závazek vzali společně oba manželé nebo pouze jeden z nich, avšak se souhlasem druhého, tak bez zřetele k rozsahu přijatého závazku podle (§ 145 odst. 3 občanského zákoníku platí, že tento závazek plní oba manželé společně a nerozdílně, tj. solidárně.
2.1.5 Práva a povinnosti manželů Obsahem společného jmění manželů jsou práva a povinnosti manželů. Jejich rozsah je dán jednak přímo úpravou v občanském zákoníku, jednak modifikacemi, které si manželé mohou dohodnout.
Každý z manželů má stejná práva a stejné povinnosti jako jiný
spoluvlastník, spoluvěřitel nebo spoludlužník s tím, že práva a povinnosti vykonává společně s druhým manželem. Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oba manželé oprávnění a povinni solidárně (Solidární závazek). Společné věci a společná majetková práva užívají a udržují oba manželé společně. 8
8
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_219a.htm
19
2.1.6 Správa společného jmění manželů
Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují podle § 145 občanského zákoníku oba manželé společně. Pojem správa majetku není v občanském zákonu definován. Správou majetku se v teorii i v praxi obvykle rozumí hospodaření a disponování majetkem. Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů a v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Jedná se o neplatnost relativní, to znamená, že právní úkon je platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Oprávněný subjekt se může této relativní neplatnosti dovolat ve lhůtě 3 let, neboť v té době se právo promlčuje. Promlčecí doba počne běžet od okamžiku, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. od učinění právního úkonu. Po 3 letech se již nelze při vznesené námitce promlčení s úspěchem neplatnosti právního úkonu dovolat.9
Každý z manželů proto např. může kupovat věci běžné denní potřeby pro domácnost, hradit náklady spojené s provozem společného auta, obstarávat běžné opravy, plnit pravidelné platební povinnosti domácnosti – platby za službu spojené s užíváním společného bytu atd. Úkony, které přesahují rámec obvyklé správy jsou takové, jimiž se mění podstata majetku nebo se snižuje jeho hodnota významným způsobem. Jedná se o případy dlouhodobých pronájmů společných věcí, uzavírání smluv týkajících se nákladných oprav nemovitostí, přijímání dalších osob do společného bytu atd. V těchto záležitostech je třeba souhlasu obou manželů. Právní účinky dovolání při neplatnosti tohoto právního úkonu nastanou doručením tohoto právního úkonu druhému účastníku. Protože nestanoví požadavek zvláštní formy souhlasu druhého manžela, lze jej udělit jak výslovně, tak konkludentně . Tento souhlas může být udělen jak před právním úkonem, tak i dodatečně po provedení úkonu.
9
Rozvod, rozchody a zánik partnerství – Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 56, ASPI, 2. rozšířené vydání, 2008
20
2.1.7 Společné jmění manželů a podnikání Často dochází k tomu, že některý z manželů nebo oba manželé se rozhodnou podnikat a pro potřebu podnikání chce nebo chtějí použít majetek, která spadá do společného jmění manželů. Jeden z manželů či oba manželé mohou podnikat jako fyzická osoba nebo fyzické osoby nebo jako společník či společníci obchodní společnosti (s.r.o., v.o.s. nebo k.s.) K použití majetku, který spadá do společného jmění manželů, je potřeba souhlasu druhého manžela. Pro souhlas druhého manžela k použití majetku ze společného jmění se nevyžaduje písemná forma; proto tento souhlas může být učiněn podle § 35 občanského zákoníku ústně nebo i konkludentně. Jakmile je souhlas jednou dán, k dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba. Může se stát, že manžel podniká v nebytových prostorách společného domu.
Podnikání je tedy nutno chápat jako činnost, z níž výnosy náleží oběma manželům a která obvykle slouží i k získávání hodnot náležejících do společného vlastnictví manželů. Potom ovšem nelze opomenout ani výdaje a závazky podnikajícího manžela, které mu vznikly v souvislosti s jeho podnikáním, neboť je nelze oddělovat od podnikání, z něhož má prospěch i druhý manžel.10
Přírůstek hodnoty obchodního podílu ve společnosti za předpokladu, že obchodní podíl jako takový (nebo akcie) nabyl manžel před uzavřením manželství, není součástí společného jmění manželů. Nelze totiž na druhém z manželů spravedlivě požadovat, aby plnil povinnosti vyplývající pro druhého z vlastnictví obchodního podílu nebo členství ve družstvu. Na druhé straně však při vypořádání společného jmění bude třeba přihlédnout k částkám, které ze společných prostředků byly vynaloženy na tyto aktivity některého z manželů.
Podle obchodního zákoníku musí podnikatelé – fyzické osoby, kteří se zapisují do obchodního rejstříku, doložit doklad o souhlasu manžela s použitím společného jmění nebo jeho části k podnikání zákoníku do sbírky listin, která je součástí obchodního rejstříku.
10
Rozvod, rozchody a zánik partnerství – Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 92, ASPI, 2. rozšířené vydání, 2008
21
Souhlas může být jak ústní, tak i písemný; z ustanovení zákona však vyplývá, že doklad o souhlasu může být jen písemný.
Podnikatelé, kteří se zapisují do obchodního rejstříku, musí podle do sbírky listin dále založit případně i stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradně jeho vzniku podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková smlouva uzavřena, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo.
De lege ferenda lze vzhledem na ochranu třetích osob doporučit přijetí právní úpravy, která by ukládala povinnost obdobným způsobem zveřejnit změny zákonného majetkového režimu manželů výrazně širšímu okruhu osob, než jak to činí platná právní úprava. 11
2.1.8 Společný nájem manželů bytů Společný nájem bytu manžely může vzniknout pouze u bytů, ohledně kterých byla uzavřena nájemní smlouva, tj. u bytů obecních, státních, v domech soukromých majitelů a u bytů družstevních, nikoliv tedy u bytů a bytů v domě ve vlastnictví jednoho z manželů. Společný nájem bytu manžely nevzniká také u bytů služebních, bytů a domech zvláštního určen. Pokud se stal některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne dle ustanovení § 704 odst.1 občanského zákoníku oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství.12
Základní podmínkou vzniku společného nájmu bytu manžely je, že manželé spolu trvale žijí. Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci 11
Občanské právo hmotné I.,, str. 391, Martina Knappová, Jiří Švestka, Jan Dvořák a kolektiv, 4. aktualizované a doplněné vydání, ASPI 2005 12 Rozvod, rozchody a zánik partnerství – Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 98, ASPI,2. rozšířené vydání, 2008
22
nedružstevního bytu, vzniká jejich společný nájem. Jde-li o byt družstevní, pak vznikneli jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne spolu se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu. Z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. V případě, že se některý z manželů stal nájemcem bytu před uzavřením manželství, vzniká společný nájem uzavřením manželství. Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. V tomto případě vzniká pouze společný nájem, nikoli však již i společné členství manželů v družstvu. 13
13
Občanské právo hmotné II.,, str. 254 Martina Knappová, Jiří Švestka, Jan Dvořák a kolektiv, 4. aktualizované a doplněné vydání, ASPI 2006
23
3 Modifikace rozsahu společného jmění manželů Občanský zákoník připouští v § 143a modifikaci zákonné úpravy společného jmění manželů. Možností této úpravy se výrazně posiluje majetková samostatnost manželů. Důvody, pro které k těmto změnám dochází, jsou různé. Nejčastěji se tak stává v souvislosti s podnikáním některého z manželů. K modifikace dochází ve třech směrech: •
Změnami v rozsahu společného jmění manželů – tedy jeho zúžením nebo rozšířením společného jmění manželů
•
Změnou doby vzniku společného jmění manželů – odložením vzniku společného jmění ke dni zániku manželství
•
Změnou zákonné úpravy správy společného jmění manželů
3.1 Rozšíření společného jmění manželů Rozšířením společného jmění manželů se rozumí, že jeho předmětem se stane jak majetek, tak i závazky, které jsou jinak z předmětu společného jmění výslovně vyloučeny. Předmět společného jmění pak může tvořit i majetek, který byl nabyt za trvání manželství dědictvím, darem, patřil do výlučného vlastnictví jednoho z manželů atd. Rozšíření stanoveného rozsahu společného jmění je možné uzavřením smlouvy mezi manžely formou notářského zápisu. Manželé mohou změnit nejen rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale rozsah i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Je-li předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá tato smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. .Vkladem do katastru nemovitostí tak ukládá katastrální úřad vlastnické právo i pro druhého manžela.
3.2 Zúžení společného jmění manželů
24
Zúžením zákonného rozsahu společného jmění se rozumí to, že majetek a závazky, které by jinak ze zákona tvořily předmět společného jmění, se z předmětu společného jmění vyjímají a zůstávají ve vlastnictví jednoho z manželů. Ohledně majetku a závazků, které byly ze společného jmění vyloučeny, se uplatňuje obecný vlastnický či závazkový právní režim. Občanský zákoník připouští zúžení rozsahu společného jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Pojem „věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti“ není nijak definován, bude se ale lišit v závislosti na životní úrovni a majetkových poměrech manželů. Nejčastěji se jedná o bytové zařízení, jako jsou pračka atd. Naopak předmětem obvyklého vybavení společné domácnosti není např. automobil, nemovitost, podnik, finanční příjmy, dále pak součást bytu neboť podle ustanovení § 120 občanského zákoníku je součástí věci vše, co nemůže být odděleno, aniž by byla věc funkčně znehodnocena. Jedná se např. o vestavěnou skříň, topení, vanu, umyvadlo apod..
K zúžení rozsahu společného jmění manželů dochází dvěmi způsoby: •
Smlouvou mezi manžely o zúžení společného jmění
•
rozhodnutím soudu o zúžení společného jmění na návrh jednoho z manželů.
3.2.1 Zúžení rozsahu společného jmění smlouvou manželů Zúžení stanoveného rozsahu společného jmění je možné uzavřením smlouvy mezi manžely formou notářského zápisu.
Manželé mohou zúžit nejen rozsah majetku a
závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale rozsah i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Zúží-li manželé společné jmění až na předměty tvořící obvyklé vybavení domácnosti, pak nabývá-li jeden z manželů majetek, nabývá jej sám pro sebe, nabývají-li jej manželé společně, nabývají jej do podílového spoluvlastnictví. Smlouvou podle § 143a však nelze měnit podíl, v jakém manželé vlastnické právo do společného jmění nabývají. Právě tak nelze měnit právní režim jiného majetku a jiných závazků něž těch, které jsou, případně mohou být předmětem společného jmění. Předmětem smluv podle § 143 a nemůže být ani otázka rozšíření či zúžení členských práv v družstvu, a to s ohledem na platnou právní úpravu družstev a členských práv. Smlouvou nelze modifikovat práva osobní povahy, např.
25
rodičovská práva, poručenská práva atd. Lze však sjednat dohodu o výživném pro rozvedenou manželku, v této části však smlouva nemůže do rozvodu nabýt účinnosti. 14 Manželé se mohou odvolávat na uzavřenou smlouvu vůči jiné osobě pouze tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám.
3.2.2 Zúžení společného jmění soudním rozhodnutím Na základě soudního rozhodnutí může dojít k zúžení společného jmění ve dvou případech:
1. na návrh některého z manželů, a to ze závažných důvodů 2.
na návrh některého z manželů kvůli podnikání jednoho z manželů
Zúžení společného jmění na základě soudního rozhodnutí je na rozdíl od zúžení společného jmění na základě smlouvy vůči třetím osobám účinné, i když o existenci takového rozhodnutí nevěděli.
Výrok soudu zní společné jmění dotyčných manželů „se zužuje na věci tvořící společné vybavení domácnosti“. Právní mocí rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění zaniká společné jmění manželů k těm věcem a jiným majetkovým hodnotám, které netvoří obvyklé vybavení společné domácnosti. Pokud však po zániku společného jmění manželů k uvedeným věcem nenásleduje jejich vypořádání, platí ohledně těchto věcí dočasně režim společného jmění manželů. To mj. znamená, že pokud jednomu z manželů po právní moci rozsudku o zúžení společného jmění vznikne nový dluh, půjde sice o jeho výlučný závazek, avšak při exekuci by k vydobytí tohoto závazku zatím stále mohl být postižen majetek, který tvoří nevypořádané zaniklé společného jmění. Pokud bylo společného jmění zúženo rozhodnutím soudu, může být rozšířeno do předchozího rozsahu opět jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manželů. Nestačilo by tedy uzavřít pouze dohodu o rozšíření společného jmění15.
Zúžení společného jmění manželů ze závažných důvodů
14
Společné jmění manželů v teorii a judikatuře, str. 169 – Jan Dvořák, Jiří Spáčil, 2., rozšířené vydání, ASPI, 2007 15 http://www.spolcest.cz/obcanska-poradna-jm/komentare-a-clanky-2/manzelstvi-a-spolecne-jmenimanzelu/jak-se-chranit-pred-manzelem-ktery-zadluzuje-domacnost/
26
Soud může zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, pokud pro to existují „závažné důvody“. Jedná se např.o případy, kdy jeden z manželů výrazně nehospodárně nakládá se společným majetkem na úkor rodiny, na úkor nezletilých dětí, o případy, kdy se jeden z manželů nepřičiňuje o vytváření společného jmění. Může jít i o případy, kdy spolu manželé trvale nežijí, kdy kvůli alkoholismu či jiné závislosti jeden z manželů poškozuje či zneužívá společný majetek, nebo když spolu manželé dlouhodobě nevedou společnou domácnost, nedokážou se dohodnout na správě společné jmění a nejsou tak vytvořeny podmínky, aby společným přičiněním vznikal v rodině společný majetek. Podle platné právní úpravy by mohlo být považováno za závažný důvod zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům jednoho z manželů na základě soudního rozhodnutí. Avšak k zániku společného jmění dojít nemůže.
Zúžení společného jmění manželů z důvodu podnikání
V případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti ( veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti), soud zúží na návrh některého z manželů jejich společné jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti . Pokud je podnikatelská činnost po zrušení majetkového společenství vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou. Nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem. Bez této výslovné zákonné úpravy by totiž manžel – podnikatel měl právo na všechny příjmy dosažené z podnikání, aniž by měl zákonnou povinnost dělit se o dosažené příjmy z podnikání s druhým manželem. Institut soudního zúžení společného jmění slouží především k ochraně nepodnikajícího manžela, jehož by mohl zruinovat případný podnikatelský nezdar druhého manžela. Důvodem k zúžení společného jmění je pouhý fakt, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti. Soud nezkoumá, zda manžel podnikatelskou činnost vskutku zahájil či vykonává.
27
3.3 Změna vzniku společného jmění ke dni zániku manželství Manželé rovněž mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zcela nebo zčásti vyhradit vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti. Po uzavření takové smlouvy každý z manželů nabývá do svého výlučného vlastnictví, nabývají-li manželé společně, pak nabývají do podílového vlastnictví. Předmětem společného jmění v okamžiku zániku manželství bude to, co přesahuje jmění každého manžela, se kterým do manželství vstupoval a nabyl ho v souladu s § 143 občanského zákoníku. Tento způsob modifikace společného jmění manželů se objevuje ojediněle.
3.4 Změna správy společného jmění manželů Občanský zákoník v ustanovení § 147 umožňuje, aby manželé smlouvou uzavřenou ve formě notářského zápisu upravili správu společného jmění odchylně od zákonné úpravy stanovené v § 145 a 146. Jaké jiné formy správy společného jmění si mohou manželé zvolit, zákon nestanoví. Manželé se proto mohou např. domluvit na společné správě společného jmění či na výlučné správě společného majetku jen jedním z manželů.
3.5 Předmanželská smlouva Novela občanského zákoníku z roku 1998 v §143a umožnila, aby muž a žena, kteří chtějí vstoupit do manželství (snoubenci), mohli smlouvou upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobným způsobem, jímž mohou manželé upravovat společné jmění manželů. Smlouva musí být uzavřena formou notářského zápisu pod hrozbou absolutní neplatnosti. Uzavřít předmanželskou smlouvu je vhodné tehdy, pokud jeden ze snoubenců, s ohledem na jeho současnou majetkovou pozici, očekává výrazně vyšší příjmy nebo závazky i v budoucnu ( např. pokud podniká) a předejít tak případným konfliktům či
28
ohrožení rodinného majetku16. Předmanželská smlouva nabude účinnosti až dnem uzavření manželství. Jestliže snoubenci smlouvu u notáře neuzavřou, po sňatku nastoupí v jejich majetkových vztazích režim společného jmění manželů stanovený občanským zákoníkem. Jestliže je předmanželská smlouva neplatná, nemění to nic na existenci uzavřeného manželství. Naopak prohlášením manželství za neplatné nezaniká ani účinnost, ani platnost předmanželské smlouvy. Po jeho uzavření již nemůže být předmanželská smlouva uzavřena. Pro regulaci majetkových vztahů mezi manžely přichází v úvahu již jen smluvní modifikace společného jmění manželů jeho zúžením nebo rozšířením, případně jeho vznikem
ke dni zániku manželství podle §143a odst. 1 a 2.
Jestliže je obsahem
předmanželské smlouvy právní úprava vlastnického režimu k nemovitostem, nemůže dojít k zápisu relevantních skutečností do katastru nemovitostí před uzavřením manželství. Na předmanželskou smlouvu je třeba v průběhu manželství zřejmě třeba pohlížet stejně, jako kdyby šlo o smlouvu manželů o modifikaci jejich společného jmění.
16
http://www.spolcest.cz/obcanska-poradna-jm/komentare-a-clanky-2/manzelstvi-a-spolecne-jmeni-
manzelu/jak-se-chranit-pred-manzelem-ktery-zadluzuje-domacnost/
29
4 Zánik manželství Smrt jednoho z manželů bývala dříve i nyní mezi věřícími považována za nejpřirozenější způsob zániku manželství. O tom svědčí i křesťanská zásada "Co bůh spojil, člověk nerozděluj". Nastávají ale také situace, kdy s jistotou nelze určit, zda manžel zemřel. Aby se umožnilo pozůstalému manželovi uzavřít další sňatek, ale také upravit majetkové poměry, je v právních řádech upraven institut prohlášení za mrtvého, v České republice konkrétně upraven zákonem o rodině v ustanovení § 22. Byl-li manžel prohlášen za mrtvého, manželství zaniká dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. Bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství nové. Bohužel v dnešní době se stal nejčastějším způsobem zániku manželství rozvod.
4.1 Vývoj rozvodovosti Rozvod je právním ukončením manželství, který se uskutečňuje se na základě návrhu / žaloby a dojde k němu rozhodnutím soudu resp. dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Rozvody existovaly již ve starém Řecku i Římě, kdy byla ve většině případech důvodem bezdětnost. Povinností ženy bylo rodit děti, tedy v případě, že manželství zůstalo bezdětné, považovala se za vinnou a manžel se s ní nechal rozvést: Postupem času se důvody i způsoby rozvodu měnily. Dlouhou dobu existoval prakticky ve všech průmyslových zemích rozvod na základě žaloby např. pro kruté zacházení, opuštění partnera nebo pro nevěru. První rozvody bez výroku o vině, tj. po vzájemné dohodě, se objevily v právním řádku několika zemí teprve v polovině 60. let 20.století. Od té doby byly s různými obměnami prosazeny v mnoha západních státech.17 Např. v Itálii byly rozvody povoleny až v roce 1970. Jedinou ze západních zemí, kde zákaz rozvodu zůstává, je Malta. Ta povoluje pouze soudní odluku, kdy spolu manželé nemusejí sdílet společnou domácnost18.
17
Sociologie, Anthony Giddens, str. 164, kap. Rozvod v západní společnosti, Růst rozvodovosti, ARGO, 2000 18 http://ec.europa.eu/civiljustice/divorce/divorce_mlt_cs.htm
30
Příčin rozvodu je několik a souvisejí s širšími sociálními změnami. Až na některé malé skupiny bohatých lidí už dnes manželství přímo nesouvisí s potřebou předávat majetek z generace na generaci. S rostoucí nezávislostí žen ztrácí manželství svou někdejší úlohu nutného ekonomického partnerství. V případě neúspěšného manželství mohou oba partneři snáze vytvořit samostatnou domácnost, než tomu bylo v minulosti. Dalším významných faktorem je rostoucí tendence k hodnocení manželství podle míry osobního uspokojení, které jedinci poskytuje. Stoupající počet rozvodů proto nemusí dokládat hlubokou nespokojenost se samotnou institucí manželství, ale spíše rostoucí snahu o dosažení hodnotného a smysluplného vztahu. 19
Rovněž v České republice se nárůst rozvodovosti projevil až v polovině šedesátých let. Důvodem byla rostoucí liberalizace týkající se manželství a usnadnění rozvodů. Např. V roce 1963 byl přijetím nového zákona o rodině zrušen při rozvodu princip viny, nepřipouštěl se však takzvaný smluvený rozvod. Novelou z roku 1965 byl pak umožněn rozvod i bez souhlasu nevinného manžela, pokud spolu manželé delší dobu nežili. Novelou platnou od roku 1973 bylo zrušeno předběžné řízení o smíření manželů. Novela zákona o rodině (č. 91/1998 Sb.) s účinností od 1. srpna 1998 nově upravila podmínky, za kterých může být rozvod uskutečněn. Ztížila rozvody manželství s malými dětmi (soud musí upravit práva a povinnosti rodičů k dítěti pro dobu po rozvodu ještě před rozvodem manželství. Manželství nemůže být rozvedeno, pokud by to bylo v rozporu se zájmy dítěte.) Ač se v tomto případě jedná o ztížení rozvodu, pokles počtu rozvodů nepřinesl. Novelizace na druhou stranu totiž zavedla takzvaný nesporný rozvod se zjednodušeným projednáváním.
Od devadesátých let mladí lidé postupně oddalují vstup do manželství, sňatek již nebývá „vynucený“ těhotenstvím partnerky, ale stále častěji žijí s partnerem před sňatkem po určitou dobu nesezdaně. Rozvodem dnes končí již polovina z původně uzavřených manželství. Bezdětná manželství se s nejčastěji rozpadají již velmi brzy od sňatku. Manželství s dětmi bývá často udržováno až do doby, než se nezletilé děti stanou zletilými nebo se věku zletilosti již blíží. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi patří Česká republika mezi země s nadprůměrnou intenzitou rozvodovosti. Zemí, který
19
Sociologie, Anthony Giddens, str. 165, kap. Rozvod v západní společnosti, Růst rozvodovosti, ARGO, 2000
31
vykazuje nejnižší rozvodovost je Nizozemí, kde průměrná intenzita 5% z počtu uzavíraných manželství.
4.2 Příčiny rozvratu manželství podle české legislativy Snoubenci, kteří vstupují do manželství, jsou ve většině případů přesvědčeni o tom, že jejich manželství bude trvat celý život. Bohužel však dochází v řadě případů k tomu, že po určitém čase buď oba nebo některý z manželů zjistí, že z různých důvodů v manželství setrvat nechce a rozhodne se nechat rozvést. V České republice jsou příčinami rozvratu manželství zpravidla porušování manželských povinností, které Zákon o rodině v § 18 definuje jako povinnost manželů žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí při zachování stejných práv a povinností pro oba manžele. Příčinami rozvodu jsou pak nevěra, finanční problémy, rozdíly v povahových vlastnostech, rozdílné názory na výchovu dětí, v nejhorším případě fyzické násilí.
4.3 Rozvodové řízení Rozvodové řízení a okolnosti, které mu předcházejí a které ho provázejí, jsou většinou traumatizující a nepříjemné jak pro oba partnery, tak i pro jejich děti. K řízení o rozvod manželství, tedy i pro podání návrhu na rozvod, je v České republice příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Pokud manželé společné bydliště neměli, je příslušným soudem obecný soud, v jehož obvodu má bydliště druhý manžel, tedy žalovaný. Není-li takového soudu, je příslušným obecný soud, v jehož obvodu bydlí žalobce. Řízení u soudu se rozhoduje formou rozsudku. Manželství je rozvedeno v okamžiku, kdy rozhodnutí soudu o zániku manželství rozvodem nabude právní moci.
Soud při úvaze o rozvodu manželství přihlíží k tomu, jako manželé plnili povinnosti, které pro ně ze zákona vyplývají. Soud zjišťuje, zda je manželství skutečně, hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Pokud jsou tyto náležitosti
32
splněny, soud může manželství. Současně je ale nutno příčiny tohoto stavu v řízení o rozvod před soudem prokázat. Zároveň zjišťuje, zda manželství není přes všechna nedorozumění mezi partnery přece jen schopno plnit alespoň jednu ze svých nejdůležitějších funkcí, tedy společnou péči o nezletilé děti a vytváření vhodného a bezpečného výchovného prostředí. Jestliže se prokáže, že alespoň některá z funkcí manželství je zachována, ať již je to společná domácnost nebo intimní soužití či společná péče o děti, soud může dojít k závěru, že rozvrat manželství není neodčinitelný a že je naděje na úplné obnovení manželských vztahů. V takovém případě může soud žalobou zamítnout, zejména pokud dojde k závěru, že zachování manželství rodičů může být pro nezletilé děti přínosem. Rozvod manželství je možný pouze na základě návrhu jednoho z manželů, soud nemůže zahájit řízení z úřední povinnosti.
Soud má povinnost ještě před zahájením soudního řízení se pokusit o smír účastníků. Soudce oba manžele vyzve, aby zvážili, že rozvod je jediným řešením současné krize jejich manželství. Vyzve účastníky ke kompromisu nebo ke konzultaci s odborníky, psychology, případně psychiatry apod. Pokud takové řešení alespoň jeden z manželů odmítne, soud zahájí řízení o rozvodu. Pokud nikdo z manželů nemá zájem na zachování manželství, není důkazní složitá.
Pro rozhodnutí soudu není ani podstatné, pokud se manželé na příčinách rozpadu svých manželských vztahů neshodnou. Je totiž věcí soudu, aby na základě provedených důkazů, ať již výslechem účastníků, svědků, či listinných důkazů tyto příčiny označil a určil a konstatoval na základě těchto důkazů trvalý a hluboký rozvrat manželství.
V některých případech sice s rozvodem manželství souhlasí oba, ale nejsou schopni se dohodnout na rozdělení společného majetku nebo dalším užívání bytu. V takovém případě je řízení rozvod manželství komplikovanější. Složitější je ovšem situace, pokud si jeden z partnerů rozvod manželství nepřeje, ať již proto, že dosud je k druhému citově vázán nebo hmotně na něj odkázán či chce zachovat dětem úplnou rodinu anebo z dalších důvodů. V takovém případě je nutno dokazovat, že manželství neplní a není schopno plnit žádnou ze svých funkcí, tj. dokazovat skutečnosti svědčící o tom, že manželé spolu trvale nežijí, nevedou společnou domácnost, nemají se rádi, nepomáhají si, nejsou schopni společně vychovávat děti. Pojem „manželé spolu trvale nežijí“ je běžně vykládán jako trvalé přerušení intimních styků. To je ovšem skutečnost těžko prokazatelná. Stává se, že 33
ten z manželů, který si rozvod nepřeje, trvalé přerušení intimního života popírá ve snaze dosáhnout zamítnutí žaloby o rozvod. Pak nezbývá druhému manželovi, pokud na rozvodu trvá, než opustit společný byt. 20
4.4 Zamítnutí žaloby o rozvod manželství Soud může žalobu o rozvod zamítnout v těchto případech definovaných v § 24 odst.2 a v § 24b zákona o rodině :
1. „Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem nezletilých dětí daným zvláštními důvody“.
2. „Návrhu na rozvod manželství s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství“. Tak je tomu např. tehdy, trváli manželství dlouhou dobu, některý z manželů je nemocen, invalidní nebo odkázán na pomoc druhého manžela. Bylo by totiž v rozporu s pravidly morálky, aby tento manžel zůstal bez pomoci. Soud může tyto důvody k zamítnutí žaloby o rozvod aplikovat s ohledem na ustanovení § 24b zákona o rodině pouze tehdy, pokud manželé spolu nežijí ve společné domácnosti po dobu delší než tři léta.
3. Žádné manželství rozvést, pokud nenabude právní moci rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu, tedy rozsudkem o výchově a výživě nezletilých dětí, o styku rodičů, prarodičů a sourozenců s nimi, o navrácení dítěte, o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti anebo o pozastavení jejího výkonu, o poručenství, o
schválení důležitých úkonů nezletilého a o
záležitostech, o nichž se rodiče nemohou dohodnout podle § 176 Občanského soudního řádu.
20
Rozvod, rozchody a zánik partnerství – Marie Francová, Jana Dvořáková Závodská str. 5, ASPI,2. rozšířené vydání, 2008
34
4.5 Nesporný čili smluvený rozvod Novela zákona o rodině z roku 1998 rozvodové řízení podstatně změnila. Manželé se mohou svobodně rozhodovat, jestli spolu chtějí v manželství či nikoli. Novela zjednodušila rozvodového řízení pro ty manželské partnery, kteří po vzájemné dohodě došli k závěru, že jejich manželství je vyhaslé a neschopné plnit své společenské funkce. Pokud jsou splněny podmínky, které stanoví zákon, je rozhodnutí soudu formalitou. Soud pouze potvrdí to, na čem se manželé sami domluvili. Soud pouze kontroluje, zda je dohoda v pořádku a nejsou ohroženy zájmy nezletilých dětí. Nezjišťuje příčiny rozvodu a manželství rozvede. Jiný orgán než soud o rozvodu nesmí rozhodovat.
Soud může manželství rozvést i v
nepřítomnosti manželů, tedy jen za účasti jejich právních zástupců.
4.6 Předpoklady nesporného rozvodu Výhodou rozvodu na základě dohody je kratší doba trvání. U tohoto druhu rozvodu je objektivní princip rozvodu zachován, ale právní úprava předpokládá kvalifikovaný rozvrat manželství při splnění třech podmínek:
manželství trvalo alespoň jeden rok
manželé spolu ke dni podání žaloby o rozvod nejméně šest měsíců nežijí
oba manželé s rozvodem souhlasí
Soud se po splnění těchto podmínek zjišťováním
hlubokého a trvalého rozvratu
manželství a jeho příčinami již nezabývá, jedná se totiž o nevyvratitelnou domněnku rozvratu manželství. Soud si pouze ověří, že jsou dány podmínky pro nesporný rozvod a manželství na základě dohody rozvede.
V případě nesporného rozvodu je třeba předložit soudu vedle návrhu na rozvod manželství určité dohody, jedná se tedy o obligatorní součásti návrhu na rozvod:
1. Písemná smlouva vypořádání vzájemných majetkových vztahů s úředně ověřenými podpisy obou manželů a vypořádání všech ostatních vzájemných
35
majetkových vztahů (př. bezpodílové spoluvlastnictví) na dobu po rozvodu. Protože společné jmění zaniká teprve právní mocí rozsudku o rozvodu, musí být tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, tj. účinky vypořádání nastanou teprve kde ni právní moci rozsudku o rozvodu.
2. Písemná smlouva o vypořádání práva společného bydlení na dobu po rozvodu, opatřená ověřenými podpisy účastníků. Právní účinky rovněž nastávají ke dni právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství.
3. Fakultativní součástí návrhu na rozvod je písemná dohoda o vyživovací povinnosti jednoho manžela vůči druhému, pokud tento manžel potřebu výživného má, a to na dobu po rozvodu, s ověřenými podpisy účastníků. Do obsahu těchto smluv nemůže soud zasahovat. Měl by ale zkoumat, zda jsou smlouvy platné. Také o dohodě o výživném platí, že její účinnost se odkládá až po právní moci rozsudku o rozvodu.
4. Další obligatorní součástí je pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu, tedy řeší otázku jejich výchovy a výživy. V tomto případě soud nemůže bez dalšího schválit dohodu rodičů, ale je třeba, aby byly poměry dětí pečlivě zkoumány. Z tohoto důvodu děti v řízení zastupuje opatrovník, kterým zpravidla bývá příslušný orgán okresního úřadu. Pověřený pracovník si ověří poměry, ve kterých děti žijí, jak se o ně ten který z rodičů stará a soudu pak podává zprávu. Soud si rovněž vyžádá zprávu o výši výdělku rodičů a teprve poté mohou rodiče soudu navrhnout ke schválení dohodu o výchově a výživě nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Jestliže se rodiče na úpravě poměrů nezletilých dětí nedohodli a soud musel rozhodnout za ně, nelze se domáhat této formy rozvodu.
4.7 Sporný rozvod Ne vždy se manželé na rozvodu manželství dohodnou. Protože manželé nejsou schopni vyřešit všechny otázky týkající se rozvodu na základě dohody, některý z manželů odvolá souhlas k rozvodu, vyskytnou se neshody v záležitosti bydlení nebo vyživovací povinnosti
36
k druhému manželskému partnerovi, nebo se nedohodnou o výchově a výživě dětí a jen nutné, aby veškeré spory rozhodl soud. Soud tedy provede rozvodové řízení podle § 24 zákona o rodině, vyslechne účastníky a provede další důkazy ke zjištění trvalého a hlubokého rozvratu manželství. Proto je pro tuto úpravu rozvodu někdy používán pojem sporný rozvod. Manželství rozvede rozsudkem o rozvodu na základě návrhu jednoho z manželů na rozvod manželství.
4.8 Náležitosti návrhu na rozvod Návrh na rozvod, který podává jeden z manželů, má formální podobu žaloby. Tvrdí se v ní, že je manželství rozvráceno a že již není další společné soužití manželů možné. V žalobě o rozvod je třeba uvést označení soudu, jeho adresu, jména, příjmení, adresy a rodná čísla účastníků řízení, tj. obou manželů. Žaloba také musí obsahovat údaje a data o místě uzavření sňatku, údaje o jménech a datech narození dětí. V žalobě nesmí chybět sdělení, zda již byl podán návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. Konečně je nutno vylíčit průběh manželství, jeho současný stav a důvody, které podle názoru žalobce způsobily jeho rozvrat. Žaloba samozřejmě musí obsahovat i závěrečný návrh. Žaloba se podává soudu ve dvojím vyhotovení a musí být opatřena kolkem v hodnotě 1 000 Kč na úhradu soudního poplatku. K žalobě by měla být připojena kopie oddacího listu, případně kopie návrhu na úpravu poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. Žaloba musí být žalobcem vlastnoručně podepsána. Tyto náležitosti žaloby o rozvod vyplývají z ustanoven § 42 odst. 4 a ustanoven § 79 odst. 1. o.s.ř. (č. 99/1963 Sb., v platném znění).
4.9 Výživného rozvedeného manžela Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pokud by se manželé nedohodli, rozhodne na návrh některého z nich soud. Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely předchází vyživovací povinnosti rodičů k dětem.
37
o rodině mluví o přiměřené výživě. Znamená to, že rozvedení manželé již nemají nárok na stejnou životní úroveň; může dojít k tomu, že jeden z manželů díky svým příjmům bude mít životní úroveň mnohem vyšší než druhý. Nicméně při rozhodování o výživném soud zjišťuje, proč rozvedený manžel není sám schopen se živit – proč např. není zaměstnán, zda nemá jiné možnosti obživy apod.
Pouze výjimečně může soud rozvedenému manželovi, který se porušení manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely.
Zatímco nárok na výživné rozvedeného manžela je neomezen a trvá po dobu, po kterou existují důvody přiznání, nárok na stejnou životní úroveň lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu. Manželé se také mohou dohodnout na tom, že povinnost druhého přispívat na výživu bude splněna poskytnutím jednorázové částky. V takovém případě je ovšem třeba písemné smlouvy.
Právo na výživné zanikne, jestliže oprávněný manžel uzavře nové manželství, nebo povinný manžel zemře.
38
5 Obecně k zániku společného jmění manželů Majetkové společenství manželů je vázáno na trvání manželství, s jeho zánikem tedy zaniká i společné jmění manželů. Může k němu dojít smrtí jednoho z manželů, právní mocí soudního rozsudku o prohlášení jednoho manžela za mrtvého nebo pravomocným rozhodnutím soudu o prohlášení manželství za neplatné, prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů podle insolvenčního zákona, rozhodnutím soudu o propadnutí majetku nebo jeho části či propadnutí věci státu podle trestního zákona a právní mocí rozsudku o rozvodu manželství. Majetek, který manželé nebo jeden manžel nabývá po zániku společného jmění, nabývá již do svého vlastnictví. Do novelizace občanského zákona r. 1998 bylo možné společné jmění zrušit na základě soudního rozsudku i za trvání manželství. V současné době již toto řešení možné není.
5.1.
Vypořádání společného jmění manželů
Po zániku společného jmění manželů z jakéhokoliv z výše uvedených důvodů se provede vypořádání společného jmění. Vypořádáním se rozumí rozdělení věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, které tvořily společné jmění, mezi manžele. Při něm se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné, stejně tak závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství, jsou povinni splnit rovným dílem. Den zániku společného jmění manželů má rozhodující význam pro určení jeho rozsahu. Pokud by se při vypořádání některá věc, pohledávka nebo závazek opomenula, je nutno vypořádání doplnit o vypořádání opomenutého jmění s přihlédnutím k tomu, co již bylo vypořádáno. Ke dni zániku společného jmění manželů se rovněž posuzuje faktický stav majetku, který tvoří předmět společného jmění. Cenu věci může soud stanovit podle shodných tvrzení účastníků; pokud se nedohodnou, musí cenu určit soud, zpravidla pomocí znaleckého posudku. Při stanovení ceny se vychází z obecné ceny, tj. ceny věci obvyklé v daném místě a době rozhodování, která vyjadřuje aktuální tržní hodnotu.
5.2. Zánik společného jmění smrtí jednoho z manželů
39
Pokud zanikne společné jmění manželů v důsledku zániku manželství smrtí, je třeba určit tu část majetku ze společného jmění, která by připadla zemřelému manželovi. Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek ve společném jmění, rozhodne soud o obecné ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v § 149 občanského zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Závisí-li rozhodnutí na skutečnosti, která zůstala mezi pozůstalým manželem a některým z dědiců sporná, omezí se soud jen na zjištění její spornosti, při výpočtu čistého majetku k ní nepřihlíží. Vypořádání společného jmění manželů se provede v dědickém řízení podle zásad stanovených Občanským soudním řádem na návrh notáře – soudního komisaře. Příslušnost soudu je dána posledním místem trvalého pobytu zemřelého. Po rozvodu přestává být manžel zákonným dědicem,
může tedy po
svém bývalém
manželovi dědit pouze jako dědic testamentární, tedy na základě závěti.
5.2.1 Zánik společného nájmu bytu manžely jako následek zániku manželství smrtí.
Zánik společného nájmu bytu manžely jako následek zániku manželství upravuje Občanský zákoník. Podle ustanovení § 707 zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel. Je vyloučeno, aby došlo k přechodu práva nájmu bytu na jiné osoby.
Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný nájem bytu manžely. V případě že bylo právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl, k čemuž je povinen přihlédnout soud v řízení o dědictví. Pokud zemřel manžel, který nabyl právo na družstevní byt před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl. Jde-li o více předmětů nájmu, může členství zůstavitele přejít na více dědiců.
5.3.
Zánik společného jmění prohlášením jednoho manžela za mrtvého
40
Byl- li manžel prohlášen za mrtvého, manželství zaniká dnem, kdy soudní rozhodnutí nabude právní moci. Bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství nové. To platí i pro společné jmění. To znamená, že pokud se manželství neobnoví, zaniklo společné jmění prohlášením za mrtvého a je třeba ho vypořádat. Jinak společné jmění nadále trvá. Pro vypořádání platí stejné podmínky a postupy, jako u vypořádání společného jmění manželů v důsledku zániku manželství smrtí. Je třeba určit tu část majetku ze společného jmění, která by připadla zemřelému nezvěstnému manželovi, která je pak předmětem dědictví.
5.4.
Zánik a vypořádání společného jmění manželů podle insolvenčního zákona za trvání manželství
Společné jmění zaniká rovněž v případě úpadku dlužníka nebo jeho manžela, který upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Tento zákon v roce 2006 nahradil zákon č. 328/1991 Sb.,o konkurzu a vyrovnání.
Do majetkové podstaty dlužníka náleží zejména peněžní prostředky, věci movité a nemovité, podnik, vkladní knížky, vkladní listy atd. kromě výjimek, které stanovuje tento zákon. Do majetkové podstaty náleží i podíl na majetku, jehož spoluvlastníkem je dlužník a to i v případě, že je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela. Insolvenční stanovuje bližší pravidla pro vypořádání společného jmění manželů pouze v souvislosti s konkurzem, kde povinnost vypořádat společné jmění dlužníka a jeho manžela přechází z dlužníka na insolvenčního správce. Ustanovení § 274 insolvenčního zákona hovoří o tzv. předluženém společném jmění manželů a ukládá insolvenčnímu správci v případě, že nelze provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů , zahrnout celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty dlužníka. To znamená, že v případě předluženého společného jmění manželů již nedochází ke složitému vypořádávání majetku, ale veškerý majetek dlužníka je zapsán do soupisu majetkové podstaty. Manžel dlužníka, který se domnívá, že neměl být ze strany
41
insolvenčního správce uplatněn postup podle § 274 insolvenčního zákona, je oprávněn podat žalobu na vyloučení zahrnutého majetku ze soupisu majetkové podstaty.21
Po dobu trvání účinků prohlášení konkurzu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků. Společné jmění nemůže vzniknout ani v případě, že v průběhu konkurzu uzavírá úpadce první manželství a na insolvenčního správce přechází oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů.
5.5.
Zánik SJM soudním výrokem o propadnutí majetku některého z manželů
Společného jmění manželů zaniká rovněž uložením trestu propadnutí majetku jednoho z manželů ve prospěch státu podle § 52 trestního zákona. Rozhodnutí o propadnutí majetku může soud učinit vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej ho nepodmíněnému trestu odnětí svobody a za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Kromě toho soud může trest propadnutí majetku uložit také v případě, že trestní zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje. K zániku společného jmění manželů dochází dnem, kdy rozsudek o propadnutí majetku manžela nabude právní moci. Společné jmění manželů zaniká i v případě, že je soudem vysloven trest částečného propadnutí majetku. Z propadnutí majetku jsou však i při uložení tohoto trestu vyloučeny ty prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného, nebo osob, o jejichž výživu či výchovu je odsouzený povinen podle zákona pečovat (tj. oděv, potraviny, obvyklé domácí zařízení atd.).
Vypořádání se v tomto případě provádí mezi účastníky podle § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, jimiž je 21
Mgr. Jan Kozák http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=2019
42
na jedné straně manžel pachatele a na druhé straně věcně příslušný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad se pokusí o dohodu s druhým manželem podle zásad § 149 občanského zákoníku. Pokud k dohodě nedojde, podá úřad návrh na vypořádání soudem. Zánik společného jmění manželů v tomto případě chrání druhého manžela, protože trestem propadnutí majetku není postižen veškerý společný majetek manželů, nýbrž jen ta jeho část, která po vypořádání připadne odsouzenému manželovi.22
22
Společné jmění manželů v teorii a judikatuře, str. 190,191 – Jan Dvořák, Jiří Spáčil, 2., rozšířené vydání, ASPI, 2007
43
6 Zánik společného jmění rozvodem manželů Byl-li právním důvodem zániku společného jmění manželů rozvod, vypořádají se právní poměry způsoby, které občanský zákoník výslovně uvádí: •
Dohodou manželů
•
Soudním rozhodnutím vydaným na návrh manžela
•
Zákonnou domněnkou
•
případně jejich vzájemnou kombinací
Zánik a vypořádání společného jmění se časově nekryjí, může mezi nimi uplynout i delší doba např. v případě toho, že se řízení o vypořádání z různých důvodu nedaří ukončit. V průběhu této doby jsou oba manželé oprávněni společný majetek užívat, spravovat, řešit otázku jejich výnosů atd.
V § 149 odst. 2 občanského zákoníku jsou stanoveny základní zásady pro vypořádání společného jmění manželů. Tyto zásady mají kvalitativní obsah (určují, které konkrétní věci, pohledávky i dluhy se mají dostat právě tomu kterému manželovi) i kvantitativní význam (určují výši podílů):
1. zásada stejné velikosti podílů jak na majetku, tak na dluzích. To znamená, že oba manželé jsou povinni splnit závazky vzniklé za trvání manželství, pakliže patří k předmětu společného jmění manželů, rovným dílem.
2. důraz na potřeby nezletilých dětí. Je proto rozhodující, který z manželů má po zániku společného jmění děti ve své výchově.
3. péče o rodinu a zásluhy o nabytí a udržení společných věcí. Tato hlediska mohou ovlivnit v konkrétním případě výši podílů a zahrnují takové okolnosti, jako např. zvýšené výdaje na alkohol a omamné prostředky u jednoho z manželů, výkon
44
trestu odnětí svobody, bezdůvodné opuštění společné domácnosti apod. Při určení míry přičinění je třeba vzít v úvahu péči o děti a obstarávání společné domácnosti. Takto se nepochybně spravedlivě staví na stejnou úroveň péče o domácnost jednoho manžela a výdělečná činnost druhého manžela.
4. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého majetku vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Předpokladem zápočtu podle této zásady je existence hodnot (v domě zániku nebo zrušení společného jmění) pořízených jako společný majetek za přispění samostatného majetku, nebo samostatný majetek jednoho z manželů, na nějž bylo ze společného majetku něco vynaloženo. V teorii i praxi je dosud zastávána zásada redukce pro výši zápočtů. Pokud došlo ke dni zániku majetkového společenství ke snížení hodnoty věci, do které bylo investováno, potom se prováděl zápočet jen v poměru, v jakém došlo ke snížení hodnoty věci. Jestliže by v době zániku byla hodnota vyšší než její původní hodnota, bylo obhajováno stanovisko, že ke zvýšení při stanovení nákladů vynaložených z prostředků jednoho z manželů se nepřihlíželo. Podstatná je skutečnost, že v prvém případě zápočtu jde o právo žádat náhradu nákladů, kdežto u druhého se jedná o povinnost bez toho, že by druhý manžel tento zápočet vyžadoval. Proto také zápočet ve prospěch společného majetku se při soudním vypořádání provádí i bez návrhu.
V těch případech, kdy není možné, aby jmění z předmětu společného jmění, rozdělené mezi manžely, zcela odpovídalo výši jejich podílů, je možné k jejich vyrovnání stanovit, aby jeden z manželů doplatil druhému manželovi potřebnou částku v penězích.
Ke kombinaci způsobů vypořádání dochází např. tehdy, kdy se manželé dohodnou na vypořádání jen části společného jmění, o dalším jeho vypořádání rozhoduje na návrh některého z nich soud, co do zbytku vypořádaného jmění se uplatní zákonná domněnka podle § 150 odst. 4.
Platná právní úprava neřeší právní režim zaniklého a nevypořádaného společného jmění jeho transformací na spoluvlastnictví podílové. V takovém případě probíhá vypořádání
45
společného majetku manželů na základě obecných pravidel o vypořádání podílového spoluvlastnictví, a nikoli podle zvláštních ustanovení o vypořádání majetkového společenství
manželů.
Právní
režim
podílového
spoluvlastnictví
nastupuje
na
nevypořádané společné jmění jen omezeně, a to v důsledku aplikace zákonné domněnky podle 150 odst. 4.
6.1. Dohoda manželů Vypořádání společného jmění manželů dohodou umožňuje bývalým manželům, aby v této dohodě respektovali své individuální zájmy, hospodářské potřeby i osobní vztahy k určitému majetku. Možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění představuje praktické naplnění autonomie vůle a smluvní svobody v privátních záležitostech manželů. Dohoda manželů o vypořádání majetku musí být uzavřena v písemné formě. Nedodržení písemné formy dohody má za následek absolutní neplatnost dohody. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů sepsaná a podepsaná před právní mocí rozsudku o rozvodu je neplatným právním úkonem. Pokud je totiž manželství rozvedeno podle § 24 zákona o rodině, je možno tuto dohodu uzavřít platně až po právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Dále občanský zákoník stanoví, že pokud dohoda vypořádává vlastnické právo k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí, nabývá tato dohoda účinnost teprve vkladem do katastru nemovitostí. Ta musí být příslušnému katastrálnímu úřadu předložena po právní moci rozsudku o rozvodu včetně ověřené kopie rozsudku o rozvodu manželství. Teprve pak může katastrální úřad poznamenat v katastru nemovitosti na příslušném listu vlastnictví změnu vlastnických vztahů. K návrhu na vklad musí dojít ve tříleté lhůtě určené k vypořádání. Zápisem do katastru se vymaže ten z bývalých spoluvlastníků, který podle dohody přestává být spoluvlastníkem. Druhý z bývalých spoluvlastníků bude nadále výlučným vlastníkem.
46
Uzavřou-li manželé spolu dohodu o vypořádání společného jmění, vystupují do popředí zejména tyto otázky:
1. zda stanoví dostatečné zábrany, které vylučují, aby v procesu uzavírá dohody mezi manžely o vypořádání nedošlo ke zneužití osobně či ekonomicky silnějšího postavení jednoho manžela vůči manželu druhému. V právní praxi se jedná o aktuální otázku právní ochrany slabší smluvní strany
2. zda dohody uzavřené mezi manžely mají právní účinky i pro osoby třetí, zejména věřitele.
V právní teorii a praxi se po roce 1982 ustálil názor, že částečné vypořádání společného majetku manželů nepůsobí již do budoucna neplatnost takové dohody. Nová právní úprava umožnila, aby zákonná domněnka podle § 149 odst. 4 dopadla i na tu část společného majetku, o jejímž vypořádání se manželé nedohodli a nepodali ani návrh na její vypořádání k soudu.
6.2.1 Dohoda o vypořádání společného jmění manželů a práva věřitelů § 150 odst. 2 občanského zákoníku výslovně stanoví, že dohodou o vypořádání společného jmění manželů nesmí být dotčena práva věřitelů. Pokud tedy např. určitý závazek vznikl původně oběma manželům společně, nemohou se manželé dohodnout na tom, že napříště půjde o výlučný závazek jednoho z nich. Taková dohoda by zavazovala jen manžele, ale neměla by žádný dopad na práva věřitele. Ten by i nadále mohl vymáhat pohledávku na obou manželích, popř. na kterémkoli z nich.
V praxi ovšem nepanuje jednotný názor na to, jak daleko sahá tato ochrana věřitelů. Na jedné straně existuje názor, že pokud věřitel měl před uzavřením dohody o vypořádání společného jmění manželů právo domáhat se uspokojení své pohledávky nejen z odděleného majetku dlužníka, ale i z majetku patřícího do jeho společného jmění s dlužníkovým manželem, zůstává jeho právo zachováno i poté, co společné jmění dlužníka a jeho manžela bylo vypořádáno dohodou. V takovém případě by bylo možno vést exekuci
47
i na majetek, který dříve náležel do společného jmění manželů, ale podle dohody o vypořádání společného jmění manželů připadl druhému manželovi, jenž není dlužníkem.
6.2.2 Dohoda o zrušení společného nájmu bytu Dojde-li k rozvodu manželství může se společný nájem nedružstevního bytu manžely v první řadě řešit dohodou. Manželé mohou dohodu uzavřít až poté, co nabude právní moci rozsudek, kterým se rozvádí manželství. Občanský nepředepisuje formu, ve které má být tato dohoda uzavřena, je však vhodné, aby byla zvolena forma písemná. Z dohody musí vyplývat vůle manželů zrušit společný nájem bytu manžely a musí z ní být zřejmé, který z rozvedených manželů se stane výlučným nájemcem bytu a který z nich byt vyklidí.
Je-li některý z manželů vlastníkem nemovitosti, která je pronajímána, záleží na tom, jak bude s nájmem naloženo. Bude-li použit jako investice do této nemovitosti, potom v případě vypořádání společného jmění nebude přihlíženo k tomu, co ze společných prostředků bylo vynaloženo na oddělený majetek jednoho z manželů. Na druhé straně, koupí-li si manželé za nájemné nějakou věc, potom tato bude tvořit společné jmění manželů. Obdobná situace je i v případě, že některý z manželů vstupoval do manželství a vlastnil nějakou hodnotu, např. automobil, podíl v obchodní společnosti či akcie.
6.2. Vypořádání společného jmění soudním rozhodnutím Pokud se manželé na vypořádání společného jmění nedohodnou a nedojde k vypořádání společného jmění dohodou, rozhodne na návrh některého z manželů soud. Návrh na vypořádání společného jmění má podobu žaloby, kterou může podat každý z účastníků zaniklého majetkového společenství, příp. správce konkurzní podstaty. Návrh na vypořádání společného jmění manželů se v České republice podává u příslušného soudu, v jehož obvodu měli manželé společné bydliště, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů
48
6.2.3 Náležitosti žaloby na vypořádání společného jmění manželů Návrh má obsahovat především vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, které věci náležely do majetkového společenství manželů a jako takové existovaly v době jeho zániku pro ocenění těchto věcí a vhodnosti určitého způsobu vypořádání. V návrhu musí být nabídnuty důkazy o rozhodných skutečnostech jako jsou spisy soudu obsahující výslechy svědků, výpisy z katastru nemovitostí, pokud je předmětem vypořádání společného jmění nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí, kupní smlouvy na věci, které jsou předmětem vypořádání, smlouvy o půjčce, smlouvy o stavebním spoření, úvěru, hypotéky atd. Nakonec musí být v žalobě
uveden konečný návrh tzv. rozsudek,
vyjadřující navrhovatelem požadovaný způsob vypořádání.
6.2.4 Kritéria pro rozhodování soudu o vypořádání SJM Právní úprava postupu soudu při vypořádání musí stanovit kritéria, podle kterých bude rozhodovat: •
určit kritéria pro stanovení výše podílu každého manžela na společné jmění
•
umožnit zohlednění přičinění každého manžela při nabývání společného majetku pro stanovení výše jeho podílu. Péče o společnou domácnost či výchova dětí jedním manželem musí být položena na stejnou úroveň jako výdělečná činnost manžela druhého. Zároveň je nutno zohlednit jednání manžela, který ze společného majetku odčerpával jen pro svou osobní potřebu (drogy, nadměrné požívání alkoholických nápojů atp.)
•
chránit zájmy nezletilých dětí při vypořádání společného majetku
•
stanovit jasná pravidla, aby žádný z účastníků nebyl vypořádáním neoprávněně obohacen. Proto byl měl obsahovat pravidla pro výpočet výše investic vynaložených za trvání manželství z majetku jednoho manžela do majetku společného a opačně výši investic ze společného majetku do majetku výlučného.
49
Tento požadavek je aktuální zvláště v případech, kdy od vynaložené investice uplynula delší doba, v jejímž průběhu majetek, do kterého se investovalo ke dni zániku majetkového společenství, svoji hodnotu zvýšil, či naopak jeho hodnota je nižší, anebo tento majetek dokonce již neexistuje •
zajistit dostatečnou právní ochranu třetích osob, jde-li o případy, kdy součástí vypořádávaného majetkového společenství jsou závazky manželů vůči věřitelům.
6.2.5 Předmět vypořádání Z toho důvodu, že je možné způsoby vypořádání kombinovat (část majetku mohou manželé vypořádat dohodou, část v řízení o vypořádání a zbytek může být vypořádán na základě zákonné domněnky), nepřísluší soudu, aby zjišťoval, co do společného jmění patří a má být vypořádáno. Na účastníkovi, který tvrdí, že určitá věc je ve společném jmění manželů, leží důkazní břemeno. Musí tedy on dokazovat, zda byla věc nabyta za trvání manželství či nikoliv. Pokud se toto nabytí prokáže a druhý z manželů tvrdí skutečnosti, které věc ze společného jmění vylučují, bude na něm důkazní břemeno ohledně těchto skutečností.
Předmětem řízení je vypořádání společného jmění, konkrétně těch jeho součástí, jejichž vypořádání některý z účastníků požaduje. Jsou to především věci, práva a závazky, které tvoří součást společného jmění.
Pokud jde o věci, je podmínkou jejich vypořádání, aby v době rozhodnutí soudu existovaly a v době zániku společného jmění tvořily jeho součást. V rámci vypořádání společného jmění manželů se vypořádávají i práva a závazky, které tvoří jeho součást. Na společných dluzích se účastníci podílejí zásadně ve stejném poměru, v jakém se podílejí na společném majetku. Při vypořádání dluhu je třeba vypořádat i jeho příslušenství (úroky). Za majetková práva, která je třeba vypořádat, je nutné považovat i obchodní podíl. Jestliže peněžní prostředky nebo jiné věci vložené do obchodní společnosti nebyly v době vkladu do obchodní společnosti ve společném jmění, pak ta část obchodního podílu, která odpovídá jejich hodnotě, by byla z vypořádání vyloučena. Pokud vznikla za trvání manželství a společného jmění manželů pohledávka proti jiné osobě z toho důvodu, že ze 50
společného majetku byly vynaloženy náklady na majetek této osoby, nebo pokud v této době vznikla jiné osobě pohledávka proti oběma manželům proto, že na jejich společný majetek byly vynaloženy náklady z majetku této osoby, vypořádají se i tyto pohledávky a dluhy. Předmětem vypořádání bývají práva spojená se vkladem u peněžního ústavu.
6.2.6 Zánik společného nájmu bytu rozsudkem soudu Jestliže manželé nejsou schopni uzavřít dohodu o zrušení společného nájmu bytu, rozhodne podle § 705 občanského zákoníku na návrh jednoho z nich soud. Soud rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu a současně určí, který z manželů bude byt nadále užívat jako nájemce. Při rozhodování o dalším nájmu bytu je soud povinen přihlédnout k zájmům nezletilých dětí a stanovisku pronajímatele, kterému musí vždy dát prostor k tomu, aby se vyjádřil k otázce, kdo z rozvedených manželů má být nadále užívat. Soud samozřejmě může kromě uvedených hledisek vzít na zřetel i hlediska jiná, v zákoně nevymezená.
Vzniklo-li manželům za trvání manželství nejen právo společného užívání družstevního bytu, ale i společné členství v bytovém družstvu, pak hodnota práv a povinností spojených s užíváním tohoto bytu je majetkovou hodnotou, která je manželům společná. Soudy proto musí při vypořádání k této majetkové hodnotě přihlédnout stejně jako k jiným majetkovým hodnotám, které jsou rozvedeným manželům společné a rozhodnout o tom, kterému z manželů má tato hodnota připadnout.
Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu, může se podle § 705 občanského zákoníku kterýkoliv z nich obrátit na soud s návrhem na zrušení společného nájmu. Soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu a určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.
Při rozhodování o nájemci bytu musí soud brát zřetel zejména na zájmy nezletilých dětí i a stanovisko pronajímatele, kterému musí vždy dát prostor k tomu, aby se vyjádřil k otázce, kdo z rozvedených manželů má být nadále užívat. Jsou případy, kdy rodina žije v domácnosti po celou řadu generací, má dobré vztahy k vlastníkům domu, kteří se po
51
restitucích opět ujali svých práv. Bylo by v rozporu s účelným uspořádáním bytových vztahů, kdyby se nájemcem bytu stal někdo, koho by si vlastníci nemovitosti jako nájemce nepřáli. Nejspíše by to vedlo k zhoršení vztahů mezi pronajímatelem a nájemcem a v budoucnosti by se projevilo i tím, že by rozvedenému manželu byla dána výpověď z nájmu bytu.
6.2.7 Zánik společného nájmu družstevního bytu manželi rozvodem manželství V případě rozvodu manželství rozhoduje soud o tom, kdo nadále bude členem družstva a nájemcem družstevního bytu. Toto ovšem platí pouze v případě, že právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nevzniklo před uzavřením manželství.
Pokud toto právo vzniklo některému z manželů za trvání manželství, rozhodne soud – nedojde-li k nějaké jiné dohodě – na návrh jednoho z manželů o zrušení práva společného nájmu bytu manželů a rozhodne i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva nadále nájemcem bytu. Tím také zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.
Pokud ovšem nabyl práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů ještě před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem manželství. Právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem družstevního bytu před uzavřením manželství.
V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, pokud se rozvedení manželé nedohodnou, na návrh jednoho z rozvedených manželů o zrušení tohoto práva. Soud rozhodně rovněž o tom, který z nich jako člen družstva bude nadále nájemcem bytu. Tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu. Soud i zde musí brát zřetel na zájmy nezletilých dětí a na stanovisko pronajímatele, popř. i další skutečnosti.
Pokud se jedná o družstevní byt, pak podle ustanovení § 705 odst.2 občanského zákoníku v situaci, že právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nabyl jeden z 52
rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem. Právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu. Tímto zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.
6.2.8 Bytové náhrady Rozvedený manžel, který ztrácí právo nájmu, má ze zákona zásadně právo na náhradní byt. Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Pouze ve výjimečných případech, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování. Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce. Právo na náhradní ubytování má i ten rozvedený manžel, který bydlel v bytě manžela, který získal družstevní byt před uzavřením manželství. I zde ovšem může soud rozhodnout, že rozvedený manžel má nárok na náhradní byt. Náhradní ubytování bývá přiznáno např. v situacích, kdy rozvedený manžel bez jakéhokoliv objektivního důvodu nepracuje, žije neuspořádaně a asociálně, dopouští se trestné činnosti, nepřispívá na nájemné anebo fyzicky napadá ostatní členy bývalé domácnosti. Náhradní ubytování je proto druhem sankce za nevhodné chování.
6.3. Zákonná domněnka vypořádání § 150 odst. 4 Občanského zákoníku ustanovuje, že pokud mezi manžely ve lhůtě tří let od zániku společného jmění nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán jedním z manželů návrh na jeho vypořádání k příslušnému soudu resp. poslední den tříleté lhůty musí být návrh na vypořádání již podán u soudu, automaticky nastupuje zákonem upravená nevyvratitelná domněnka vypořádání.
53
Jde o lhůtu prekluzívní, kdy za splnění současně dvou předpokladů, dochází k zániku práva. Těmi jsou : •
uplynutí zákonem stanovené doby
•
neuplatnění práva v této době
K jejímu uplynutí musí příslušný orgán přihlédnout z úřední povinnosti.
6.3.1 Podmínky při vypořádání SJM nevyvratitelnou domněnkou •
U movitých věcí platí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. Za rozhodující okamžik je nutno považovat stav na konci tříletého období.
•
U ostatních movitých věcí, tj. takových, které žádný z manželů neužívá výlučně jako vlastník pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti, platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné.
•
U movitých i nemovitých věcí (bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí) platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné
•
O ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných (např. práva ze společných vkladů, společné dluhy apod.) rovněž přiměřeně platí pravidlo, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Je však třeba vzít v úvahu charakter závazkového vztahu, který se např. s ohledem na nedělitelnost plnění nebude moci přeměnit na závazek dílčí.
Praxe a judikatura dosud nedosáhla jednotného řešení otázek a problémů, které přináší nevyvratitelná domněnka u dohod o vypořádání nemovitostí. Základem pochybností a diskuzí je řešení otázky, zda ve stanovené tříleté lhůtě je dostačující uzavření dohody o vypořádání nebo jestli také musí nastat její věcně právní účinky, tedy účinky vkladu do 54
katastru nemovitostí, což znamená, že by v tříleté lhůtě musel být podán návrh na vklad. V praxi se objevují jak názory, že postačí uzavření smlouvy, tak i názory, které vyžadují, aby ve tříleté lhůtě byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí.
Prvně zmiňovaný názor vychází ze skutečnosti, že účinností smlouvy vzniká mezi smluvními stranami závazkový právní vztah a proto již účinností smlouvy dochází k vypořádání. Je-li taková dohoda o nemovitostech účinná před uplynutím zvláštní tříleté lhůty, tak i když nedojde k návrhu na vklad nenastávají účinky nevyvratitelné právní domněnky. Toto stanovisko je do jisté míry podepřeno nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 201/96 o tom, že návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí je možné podat v časově neomezené lhůtě, neboť ani uplynutí času nemůže nic změnit na vázanosti účastníků smlouvy projevy jejich vůle. Nesouhlasný názor připomíná, že je nutno rozlišit závazkově právní účinnost smlouvy, která nastává zpravidla uzavřením smlouvy a účinky smlouvy ve sféře věcně právní, které nastávají až vkladem, a to ke dni podání návrhu na vklad. K vypořádání společného jmění manželů proto dochází dnem, ke kterému nastupují účinky vkladu. Proto musí být nejpozději v poslední den této lhůty podán návrh na vklad. Pokud tento návrh není podán, nastupuje nevyvratitelná domněnka. Zákon totiž nevyžaduje pouze uzavření dohody, ale spojuje nastoupení zákonné domněnky se skutečností, že nedojde k vypořádání dohodou. Vzhledem k tomu, že k jednoznačnému výkladu nelze diky vágnímu znění zmiňovaného ustanovení dojít, je v zájmu právní jistoty nutné doporučit, aby účastníci těchto dohod usilovali o podání návrhu do příslušného katastru nemovitostí před uplynutím této lhůty23.
23
http://www.epravo.cz/top/clanky/zpusoby-vyporadani-spolecneho-jmeni-manzelu-6291.html?print / 6291. Způsoby vypořádání společného jmění manželů
55
Závěr Problematika zániku manželství resp. rozvodu a vypořádání majetkových poměrů mezi manžely je velmi důležitou oblastí, kterou je třeba regulovat právem. Vzhledem k rozsáhlosti a nejasnostem, které se v této oblasti objevují, se domnívám, že tuto problematiku zákon, výslovně zákon o rodině a
občanský zákoník upravují velmi
omezeně. V oblasti rozvodů shledávám nedostatky v úpravě rozvodu manželství dohodou manželů. Ustanovení § 24a zákona o rodině umožňuje manželům komplexně si upravit zánik manželství a budoucí vzájemné vztahy dohodou. Právní úprava zde vychází z domněnky, že je dán tzv. kvalifikovaný rozvrat, jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a druhý manžel se k návrhu připojí. Podle mého názoru jsou tyto podmínky příliš benevolentní a nezamezují lehkomyslnému přístupu k manželství a rozvodu zejména tam, kde rozvrat nemusí být hluboký a trvalý. Jako nepřiměřený se z tohoto pohledu jeví požadavek, aby manželství trvalo alespoň jeden rok, a to zejména u manželství s nezletilými dětmi. Je to příliš krátká doba na to, aby se manželé nepokusili řešit rozvrat manželství jiným způsobem a obnovit manželské soužití. Totéž platí o další podmínce, že manželé spolu nežijí nejméně šest měsíců. Narušení této podstaty manželského společenství se v praxi často obchází tvrzením o odděleném užívání jednotlivých místností bytu, samostatném hospodaření a samostatném zajišťování potřeb každým z manželů. Další podmínkou nesporného rozvodu je, že manželé soudu předloží písemné smlouvy řešící vypořádání vzájemných porozvodových vztahů k majetku a společnému bydlení, případnou vyživovací povinnost a pravomocné rozhodnutí soudu péče o nezletilé, kterým byla schválena dohoda o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Zákon zde nelogicky požaduje soudem schválenou dohodu o úpravě poměrů, nikoli rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí. Jestliže se rozvádějící rodiče dohodnou o vypořádání majetkových vztahů i společného bydlení, ale nedohodnou se na úpravě poměrů k nezletilým dětem, nejde již o nesporný rozvod a soud musí zkoumat, zda jsou dány obecné podmínky rozvodu. Přitom právě v otázkách řešených soudem péče o nezletilé jsou často největší spory mezi manželi. Soud musí rozhodnout, kterému z manželů bude dítě svěřeno do výchovy, jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu a
56
upravit styk druhého z rodičů s dítětem. Rozhodnutí soudu péče o nezletilé by nemělo být překážkou nesporného rozvodu manželství. Podle právní úpravy nesporného rozvodu soud uvedené dohody neschvaluje, pouze musí konstatovat, že takové smlouvy byly pro účely tohoto řízení předloženy s úředně ověřenými podpisy účastníků. Tím není zaručen ani jejich vyčerpávající obsah, ani věcná správnost, což způsobuje značné problémy při realizaci takových dohod, a to již např. při zápisu změny vlastnických práv do katastru nemovitostí. V zájmu jistoty vlastnických vztahů po rozvodu manželství by měla být zákonem stanovena povinnost předkládat soudu smlouvy sepsané notářem či advokátem. Největší problém problematiky, která souvisí s mou bakalářskou prací, spatřuji v aplikaci nevyvratitelné domněnky podle v § 150 odst. 4 Občanského zákoníku. Je zde stanoveno, že pokud nedošlo do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh
vypořádání
na jeho vypořádání
rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze rodiny a domácnosti nemovitých
společného jmění manželů pro potřebu svou, své
výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o
věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou
spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. Na skutečnost, že se manželé v době tří let od zániku společného jmění manželů smluvně nedohodnou o jeho vypořádání nebo se nerozhodnou vypořádání řešit soudní cestou, musí být v zákoně jednoduché a jednoznačné řešení, aby i soudní rozhodnutí ve věci manželského majetkového práva byla předvídatelná.
V souvislosti s uplatněním této právní domněnky vzniká otázka, zda účinnost uvedené domněnky nastupuje, byl-li v tříleté lhůtě od zániku společného jmění manželů podán návrh na jeho vypořádání nebo bez ohledu na to, že spor o vypořádání dále probíhal. V soudní praxi řízení o vypořádání společného jmění manželů často přetrvává dobu tří let od jeho zániku. Pokud by se předmětná domněnka uplatnila v průběhu řízení, mohlo by to vést k absurdním situacím, kdy žalobce záměrně podá návrh na vypořádání společného jmění manželů těsně před uplynutím tříleté lhůty a uvede v něm pouze cennější věci, které jsou v držení protistrany. Tyto věci se stanou předmětem řízení a rozdělí se mezi oba
57
účastníky. Movité věci, které má v držení žalobce, připadnou na základě aplikace nevyvratitelné právní domněnky pouze žalobci a předmětem vypořádání se nestanou. Obdobně by bylo možné účelově zabránit uplatnění případných vnosů do nemovitostí postupem, kdy žalobce vyčká konce tříleté lhůty a těsně před jejím uplynutím podá návrh na vypořádání společného jmění manželů, ve kterém nemovitosti neuvede. Nemovitosti se tak stanou uplynutím tříleté lhůty předmětem podílového spoluvlastnictví, v rámci jehož vypořádání již vnosy z důvodu promlčení uplatnit nelze.
Podle mého názoru by mělo být ustanovení § 150 odst. 4 občanského zákoníku upraveno tak, aby v případě, kdy je ve lhůtě tří let podán návrh na vypořádání společného jmění manželů soudem, byla možnost uplatnění nevyvratitelné právní domněnky jako způsobu vypořádání vyloučena do doby, než je příslušné soudní řízení pravomocně ukončeno.
58
Seznam použité literatury
1. FRANCOVÁ M., DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ J. , Rozvody, rozchody a zánik partnerství. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, ISBN 978-80-7357-350-8
2. DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J., Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 2., rozšířené vydání, Praha: ASPI, a.s. 2007, ISBN 978-80-7357-262-4
3. KNAPPOVÁ Martina, ŠVESTKA Jiří, DVOŘÁK Jan a kolektiv, Občanské právo hmotné I., 4. aktualizované a doplněné vydání, ASPI 2005, ISBN 978- 80-7357127-7
4. KNAPPOVÁ Martina, ŠVESTKA Jiří, DVOŘÁK Jan a kolektiv, Občanské právo hmotné II., 4. aktualizované a doplněné vydání, ASPI 2005, 978-80-86395-36-7
5. GIDDENS ANTONY, Sociologie, Vydavatel: ARGO, 2000
Zákony:
1. Zákon č. 94/1963 Sb. , o rodině, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů
Zdroje:
1. Dr. Pořízka: O manželství, http://www.vecernikpv.cz/2005/372005/37pv04.pdf, září 2005
59
19.
2. http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_219a.ht m
3. http://www.spolcest.cz/obcanska-poradna-jm/komentare-a-clanky-2/manzelstvi-aspolecne-jmeni-manzelu/jak-se-chranit-pred-manzelem-ktery-zadluzujedomacnost/ 4.
http://ec.europa.eu/civiljustice/divorce/divorce_mlt_cs.htm
5. Kozák.Jan Mgr., http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=2019 , Vydání číslo 6, 25. 3. 2009
6. http://www.epravo.cz/top/clanky/zpusoby-vyporadani-spolecneho-jmeni-manzelu6291.html?print / 6291. Způsoby vypořádání společného jmění manželů, Autor: Redakce, 26.4.2001
7. http://www.demografie.info/?cz_rozvodhistorie, Autor: redakce
8. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost, Autor: redakce, 20.11. 2007
9. http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevence-upadku/co-jeupadek.html, Ministerstvo spravedlnosti ČR
10. http://www.zbynekmlcoch.cz/info/pravo/exekuce_spolecneho_majetku_jmeni_man zelu_a_jak_ji_ovlivnit_vylucovaci_zaloba.html, Mlčoch Zbyněk, MUDr.
11.
http://www.epravo.cz/top/clanky/zanik-spolecneho-najmu-bytu-manzeli-ve-vztahuk-zaniku-manzelstvi-19133.html, Autor: redakce, 25.10.2002
12. http://www.penize.cz/18809-dohoda-o-zuzeni-spolecneho-jmeni-manzelu, Autor: Šuster Matěj, 18.05.2007 13. http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/rodinne-pravo/co-upravuje-rodinne-pravozakoniku.html, Ministerstvo spravedlnosti ČR
60
14. http://www.ipravnik.cz/?CatID=17&rbSearchSource=articles&txtExpresion=spole %C4%8Dn%C3%A9+jm%C4%9Bn%C3%AD+ 15. Různá rozhodnutí Nejvyššího soudu v oblasti z http://www.nsoud.cz/rozhod.php
61
Přílohy 1. Čestné prohlášení o výlučném vlastnictví věci jednoho z manželů 2. Dohoda rozvedených manželů o dalším nájmu bytu 3. Návrh na rozvod manželství (nesporný rozvod) 4. Návrh na rozvod manželství 5. Předmanželská smlouva 6. Souhlas manžela k použití prostředků ze SJM k podnikání 7. Smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a 8. Smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu
62
Příloha č. 1
Čestné prohlášení o výlučném vlastnictví věci jednoho z manželů (§ 143 ObčZ)
Já, níže podepsaná ……………………….……, narozena ........................………………., trvale bytem ……………………….…….…… tímto čestně prohlašuji, že věc, ……………………………………………… je výlučným majetkem mého manžela, pana ………………………………….., narozeného ……………………………, bytem ……………………………….. a tedy nepatří do společného jmění manželů. Předmětná věc je darem, který manžel získal od svého otce a to ještě v době před naší svatbou. Nejedná se tedy o věc náležící do společného jmění manželů. Datum a místo: ……………………….……………
Podpis:
……………………….……………
63
Příloha č. 2
Dohoda rozvedených manželů o dalším nájmu bytu
Pan:
............................................
nar.:
............................................
bytem:
............................................
(dále jen „bývalý manžel")
a
Paní:
............................................
nar.:
............................................
bytem:
............................................
(dále jen „bývalá manželka")
rozvedení manželé uzavřeli tuto dohodu o dalším nájmu bytu:
Manželství bylo rozvedeno rozsudkem .............................. soudu v .................. ze dne ........., čj. ............, který nabyl právní moci dnem .........
I. Předmět dohody Právo společného nájmu bytu rozvedených manželů k bytu o velikosti ......+...... s příslušenstvím v ........ podlaží domu č. .... na adrese .......................................... převezme za splnění dalších podmínek osoba uvedená v článku II.
64
II. Výlučný nájemce Výlučným nájemcem uvedeného bytu se stává bývalá manželka.
III. Povinnosti rozvedených manželů Bývalý manžel se zavazuje předmětný byt vyklidit a klíče od něho předat bývalé manželce do ......... dnů ode dne, kdy před podpisem této dohody bývalý manžel převezme odstupné ve výši ...........................Kč, jako kompenzaci místo zajištění bytové náhrady.
IV. Závěrečná ustanovení Rozvedení manželé si tuto dohodu přečetli a s jejím obsahem bezvýhradně souhlasí, což stvrzují vlastnoručními podpisy. Bývalý manžel svým podpisem stvrzuje převzetí odstupného v plné výši. Na důkaz své pravé a svobodné vůle rozvedení manželé připojují své vlastnoruční podpisy.
Datum a místo:
..............................................................
Podpisy:
......................................................
......................................................
65
Příloha č. 3
Návrh na rozvod manželství (nesporný, smluvený rozvod)
........................ soud v ………………………….. ………………………………................................ ………………………………................................ ……………………
Navrhovatel:
………………………………………………. nar.: ………………………………………… bytem ……………………………………… ………………………………………………..
Odpůrkyně:
………………………………………………. nar.: ………………………………………… bytem tamtéž
podávají dle ust. § 24a odst. 1a) zákona o rodině tento návrh o rozvod manželství s předem sjednanými podmínkami:
I. Dne ……… jsem uzavřel sňatek s odpůrkyní před ………………………… v ………………………………….. V našem manželství se narodily dvě děti, poslední společné bydliště je na výše uvedené adrese navrhovatele.
66
Důkaz:
oddací list, kopie OP účastníků a jejich výslech
II. K odpůrkyni jsem ztratil citový vztah a nemám zájem na dalším setrvání v manželství, které je hluboce a trvale rozvráceno rozdílnými životními postoji a nedůvěrou. S rozvodem souhlasíme oba.
Pro nesporný smluvený rozvod splňujeme všechny podmínky, především více než jednoleté trvání manželství a taktéž více než šestiměsíční odloučení od společného bydlení. V současné době navrhovatel bydlí ve svém bytě na adrese uvedené výše, odpůrkyně bydlí již …… měsíců u svého nového přítele, společně s dětmi, taktéž na adrese uvedené výše.
Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových poměrů mezi námi je připojena v příloze k tomuto návrhu a řeší veškeré majetkové vyrovnání, čímž dokládáme vůli naše manželství rozvést rychle a ve vší úctě.
Důkaz:
smlouva o vypořádání vzájemných majetkových poměrů
Dle výše uvedeného a příloh navrhuji vydání tohoto rozsudku:
Manželství navrhovatele a odpůrkyně uzavřené dne ………. před ...........………….. v …………… se tímto rozvádí.
Datum a místo:
Podpis:
.................................................
………………………………………
67
Příloha č. 4
Návrh na rozvod manželství
........................ soud v ………………………….. ………………………………................................ ………………………………................................ ……………………
Navrhovatel:
………………………………………………. nar..: ………………………………………… bytem ……………………………………… ………………………………………………..
Odpůrkyně:
………………………………………………. nar. ………………………………………… bytem tamtéž
podávají dle ust. § 24 zákona o rodině tento návrh o rozvod manželství:
I. 68
Dne ……… jsem uzavřel sňatek s odpůrkyní před ………………………… v ………………………………….. Oba jsme občany České republiky a jde o naše první manželství. Děti se v našem manželství nenarodily. Naše poslední společné bydliště je na výše uvedené adrese odpůrkyně. Důkaz: - oddací list, kopie OP účastníků a jejich výslech
II. Sňatek jsme uzavřeli po …leté známosti. Bydlení bylo řešeno nejprve u rodičů manželky. Zpočátku bylo manželství spokojené. Zhruba v ……… roce společného soužití začalo docházet k tomu, že ……………………………………., což bylo v rozporu s dobrými mravy i manželským slibem. Postupem času jsem se pokusil neúspěšně situaci řešit smírem, následně jsem pak opustil společnou domácnost.
Na jakékoliv návrhy pro urovnání vztahů však manželka nikdy nepřistoupila a dále si žila život dle svých představ. Díky vzájemným rozepřím, rozdílnému náhledu na vzájemné soužití, pohledu na budování rodiny a společného vztahu jsem došel k závěru, že situace je natolik vážná, že neexistuje způsob, jak manželství uspořádat. V současné době se s manželkou již nestýkáme a společnou komunikaci nevyhledáváme.
III. K odpůrkyni jsem ztratil citový vztah a nemám zájem na dalším setrvání v manželství, které je hluboce a trvale rozvráceno rozdílnými životními postoji. Majetkové poměry jsou mezi námi vyrovnány v plném rozsahu, a proto navrhuji vydání tohoto
rozsudku:
Manželství navrhovatele a odpůrkyně uzavřené dne ………. před ...........………….. v …………… se tímto rozvádí.
Datum a místo:
Podpis:
.................................................
………………………………………
69
Příloha č. 5 Notářský zápis č.j. ..........................
Předmanželská smlouva (dle ust. § 143 písm. a) občanského zákoníku)
Níže uvedeného dne,měsíce a roku, já notář .............................., sídlem ............................, ....................................... sepisuji tento notářský zápis dle podkladů a žádosti přítomných účastníků, snoubenců a jejich právních zástupců a to za účelem vymezení majetkově právních vztahů po dobu trvání budoucího manželství a to i pro případ jeho ukončení. Níže uvedené osoby se prokazují současně se sepsáním tohoto notářského zápisu průkazem totožnosti a České národnosti. Zúčastněné osoby jsou plně způsobilé k činění právních úkonů a projevili svou svobodnou vůli níže uvedený úkon právně podložit. Zúčastněnými osobami jsou:
Jméno:
.........................................................
Příjmení:
.........................................................
den narození:
.........................................................
adresa trvalého bydliště:
....................................................... (dále jen „snoubenec")
a
Jméno:
.........................................................
Příjmení:
.........................................................
den narození:
.........................................................
adresa trvalého bydliště:
....................................................... (dále jen „snoubenka")
70
(společně snoubenec a snoubenka, dále jen jako „snoubenci")
Snoubenci výše uvedeného dne učinili v mém sídle a před mou osobou tento právní úkon a sepsali tuto:
Předmanželskou smlouvu
I. Základní údaje Snoubenci na základě vlastních dohod tímto prohlašují, že sjednali na matrice magistrátu města ....................................... termín sňatku na den ............ a hodinu ......... . Oba snoubenci doposud předchozí manželství neuzavřeli a jedná se tedy o jejich první.
II. Rozhodování ve věcech majetkových Snoubenci si touto smlouvou sjednávají vznik společného jmění manželů ke dni, kdy bude rozhodnuto o ukončení jejich manželství a to ve věcech, které tvoří běžné zařízení jejich domácnosti a spojuje tyto věci s povahou osobní, které vytvářejí sociální zázemí snoubenců. Jedná se zde o věci dle předcházející věty, kdy jejich pořizovací věcná hodnota nepřesáhla částku ................ Kč (slovy .......................... korun českých) za jeden kus, u věcí které tvoří věcný soubor a patří do této kategorie lze považovat soubory věcí nepřesahující pořizovací hodnotu souboru ................ Kč (slovy .......................... korun českých).
Za prvé si snoubenci vyhradili, že do společného jmění manželů nepatří hodnoty a majetky pořízené v době trvání manželů tvořící jednotlivé části sociálního zázemí manželů v pořizovacích hodnotách větších než je uvedeno v předchozím odstavci. Zde je prokazatelným vlastníkem věci ten z manželů, kdo uhradil kupní cenu a vlastní doklady na předmětné jednotlivé části majetku či jejich soubory. Do společného jmění manželů nepatří v případě ukončení jejich manželství touto dohodou snoubenců sekundárně nemovitosti, které nabývá každý samostatně zápisem do Katastru nemovitostí, kde je s nabývací smlouvou k návrhu na vklad přiložen i opis tohoto notářského zápisu předmanželské smlouvy.
Veškeré ostatní jednotlivé části majetku nebo soubory majetků v pořizovacích hodnotách
71
nižších než je zde uvedeno budou v případě rozvodu manželství vypořádány jako společné jmění manželů, tedy ve standardním režimu.
III. Závazky vzniklé a vznikající v době trvání manželství Závazky, které u jednoho z manželů v průběhu manželství vzniknou a tento jim nebude schopen dostát, není v návaznosti na vznik a běh této existující smlouvu možné proti oběma manželům vést výkon rozhodnutí exekucí a prodejem věcí movitých, pokud pořizovací hodnota jednotlivých věcí zahrnutých do výkonu rozhodnutí nepřesáhne částku ................... Kč (slovy ........................... korun českých). Dále současně se vznikem manželství oba snoubenci mohou s touto smlouvou samostatně a bez vědomí druhého čerpat půjčky, úvěry a poskytovat druhým či sobě navzájem záruky a to však pouze do výše svého vlastního majetku. Tímto je však nutno brát na zřetel, že osoba takto konající je povinna činit pouze kroky, které neohrozí morálně či jinak druhého snoubence.
IV. Společná jednání v době manželství Snoubenci touto předmanželskou smlouvou společně sepisují závazek vzájemného neomezování se při zvyšování kvalifikace či růstu osobnosti a veškerých podnikatelských aktivitách, jimž se po uzavření manželství každý z manželů samostatně hodlá věnovat. Pokud v případě nepřesné nebo neúplné formulace této smlouvy vznikne jakákoliv nejasnost či pochybnost, je řečeno, že si snoubenci dali k nevyslovenému souhlas ještě před uzavřením manželství. Snoubenci tímto prohlašují, že se v manželství společně nebudou dle této smlouvy: -
účastnit se na společném nabývání nemovitostí
účastnit se jednání statutárních orgánů právnických osob
-
podílet se na podnikání jako spolupracující osoby. Podílnictví je možné uskutečnit jen na základě písemně uzavřené smlouvy. Součástí tohoto podílu mohou být požitky z podnikání, cenné papíry, akcie a výnosy z pronájmů nemovitostí. Pokud by snoubenec, který v manželství nabyl takové podíly od druhého z manželů a následně odprodal se dále již bez těchto podílů nemůže účastnit na zisku z nich či jednáních o jejich zhodnocení. Snoubenec, který v manželství podíl ze svého majetku poskytne druhému z manželům předkupní právo. -
účastnit se jednání o nákupu a prodeji jednotlivého majetku do ................ Kč -
účastnit se jednání o nákupu a prodeji souboru majetku do ................ Kč
72
V. Děti z manželství Snoubenci se dohodli na následujícím. Děti narozené v manželství, jimiž biologickými rodiči jsou snoubenci - po sňatku oba manželé, nebo děti zplozené v manželství a narozené po rozvodu manželství jejichž biologickými rodiči jsou snoubenci - po sňatku oba manželé nebo děti adoptované v době trvání manželství snoubenců, o tyto nezletilé děti bude po rozvodu zajištěno a rozhodnuto následujícím způsobem: -
o jejich umístění rozhoduje soud, nedojde-li k mimosoudní dohodě
-
při určení soudu o střídavé výchově snoubenců každého dítěte po rozvodu bude každý na dítě přispívat jako výživné ................... Kč / měsíčně.
-
při určení soudu o svěření dítěte jednomu ze snoubenců, druhý je zavázán přispívat na dítě částku ............. Kč / měsíčně. Pokud soud určí částku vyšší, je v platnosti jako vyživovací dávka určená soudem
VI. Závěrečná ustanovení předmanželské smlouvy Tato předmanželská smlouva se řídí Občanským zákoníkem a souvisejícími platnými právními předpisy, přičemž náležitosti výslovně neřešené upravují tyto právní normy. Pokud nedojde dle článku 1 této smlouvy mezi snoubenci k uzavření manželství,pozbývá tato smlouva platnost a nenabude účinnosti. Smlouva je vyhotovena notářskému zápisu ve ....... stejnopisech, přičemž snoubenec i snoubenka obdrží po ...... ks, každý s platností originálu. Tuto předmanželskou smlouvu snoubenec a snoubenka uzavřeli na základě své svobodné vůle, opravdu a vážně, nikoli v tísni, bez nátlaku či za nápadně nevýhodných podmínek. Obsah smlouvy je jim naprosto přesně znám a srozumitelný, přičemž tímto před notářem sepisujícím tento notářský zápis, panem ....................................,sídlem v .................................... na konci dokumentu připojili jako důkaz výše uvedeného své vlastnoruční podpisy, čímž upravují své majetkově právní vztahy při vstupu do manželství (dle této smlouvy). Tuto předmanželskou smlouvu sepsanou formou notářského zápisu jsem osobně sepsal, přečetl a snoubenci ji odsouhlasili. Takto bylo provedeno za účasti přítomných právních zástupců snoubenců a uzavřeno připojením mého vlastnoručního podpisu a otisku úředního razítka notářské kanceláře. Současně svým připojeným podpisem stvrzuji pravdivost a správnost všech mnou ověřených opisů, které jsou uloženy ve spisové archiválii s č.j. .................... na adrese sídla mé notářské kanceláře
73
Příloha č. 6
Datum a místo:
.....................................................
Podpisy:
..................................................... - snoubenec
..................................................... - snoubenka
..................................................... - notář
Souhlas manžela k použití prostředků ze SJM k podnikání Pro účely vkladu do obchodního podílu společnosti s ručením omezeným (dle ust. §145 odst. 2 občanského zákoníku)
Já, …………………………………, narozena …………………………, trvale bytem …………………………., …………… - ………………………………….., uděluji na základě zralého uvážení a plného vědomí, nikoliv pod nátlakem či v tísni, souhlas svému manželovi, panu ………………………………, narozenému ………………………….., trvale bytem na stejné adrese, souhlas, aby peněžní částku náležící do našeho společného jmění (ust. § 145 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši …………………… Kč (slovy ………………………………. korun českých) vložil do podnikání při nákupu obchodního podílu ve společnosti: ………………………… s.r.o. se sídlem ……………………
74
IČ: ………………………......,
zapsané v oddílu ……., vložce …………… obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v ……………………………. .
Výše uvedené stvrzuji svým vlastnoručním podpisem připojeným pod tímto textem.
Datum a místo:
Podpis:
……………………………………
…………………………………… - manželka - ověřeno
75
Příloha 7. Manželé: Jana Nováková rozená Novotná rodné číslo ................ bytem ...................................... a Jan Novák rodné číslo ................ bytem ...................................... uzavírají podle § 24a odst. 1 písm. a) zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění, tuto Smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu I. Z věcí, které patří do společného jmění účastníků této smlouvy, se po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství stane výlučným vlastnictvím Jany Novákové : - ................................... - ................................... - ................................... II. Z věcí, které patří do společného jmění účastníků této smlouvy, se po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství stane výlučným vlastnictvím Jana Nováka : - ................................... - ................................... - ................................... III. 2 Pokud jde o movité věci v této smlouvě výslovně neuvedené, pak si je účastníci této smlouvy mezi sebou vypořádávají tak, že do výlučného vlastnictví každého z nich připadnou veškeré movité věci, které budou v den podpisu této smlouvy v jejich faktickém držení a užívání. 3 Pokud do společného jmění účastníků této dohody budou patřit v den právní moci 76
rozsudku o jejich rozvodu i jiné věci a hodnoty, než jsou uvedeny výše, stanou se výlučným vlastnictvím toho z účastníků, který je bude mít v den právní moci rozvodu manželství účastníků ve svém držení. IV. Manželé Novákovi převzali za trvání manželství půjčku od …........ banky, jejíž zůstatková hodnota činí ke dni podpisu této smlouvy …............... Kč (slovy: …........................... Kč). Půjčku se zavazuje převzít a zaplatit Jan Novák. V. Manželé Novákovi prohlašují, že otázku bydlení vyřeší následujícím způsobem ….......................... ….............................................................................................................................................. .............. ….............................................................................................................................................. .............. ….............................................................................................................................................. .............. VI. Účastníci prohlašují, že touto smlouvou jsou zcela vzájemně vypořádáni a nad rámec této smlouvy již nebudou mít vůči sobě žádné další nároky ze zaniklého společného jmění manželů ani z ukončeného společného bydlení. Žádný z účastníků nepožaduje pro dobu po rozvodu výživné. VII. 7 Smlouva je vyhotovena ve čtyřech stejnopisech s platností originálu, z nichž každý účastník obdrží po dvou stejnopisech. 8 Tuto smlouvu lze měnit na základě dohody účastníků ve formě písemných dodatků. 9 Účastníci potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a skutečné vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podpisy.
V ............................ dne ......................
.................................................
....................................................
Jana Nováková
Jan Novák 77
