Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Praha, 2015

Obsah 1.

Vymezení odvětvové skupiny ................................................................. 3

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví........................................................ 5

2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 7

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 8

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ................................................................................................. 9

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................. 12

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 14

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 17

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 27

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ........................................ 29

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 34

3.

Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly ....38

3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 38

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 39

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 41

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 43

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 45

3.6.

VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU . 49

4.

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví ..........................................53

4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 53

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 54

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 55

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 56

4.5.

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 57

4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 58

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 60

5.

Shrnutí ..................................................................................................62

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) a CZ-NACE sekce E – Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Sekce Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu zahrnuje zásobování elektřinou, plynem, párou, teplou vodou apod. prostřednictvím stálé sítě infrastruktury, vedením, rozvodem a potrubím. Rozsah sítí není rozhodující. Sekce zahrnuje distribuci elektřiny, plynu, páry, horké vody apod. do průmyslových areálů nebo do obytných budov. Tato sekce tedy zahrnuje provoz zařízení, která vyrábějí, regulují a rozvádějí elektřinu nebo plyn. Sekce zahrnuje rovněž výrobu a dodávání tepla, klimatizovaného vzduchu a ledu. Tato sekce nezahrnuje provoz zařízení vodovodů a kanalizací (viz 36 a 37) ani dopravu plynu dálkovým potrubím (49.50). Sekce Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi zahrnuje činnosti související s nakládáním (shromažďováním, sběrem, úpravou, odstraňováním) s různými druhy odpadů, např. pevnými nebo nepevnými průmyslovými nebo komunálními odpady a sanace kontaminovaných míst. Konečné produkty úpravy odpadů a odpadních vod mohou být buď odstraněny, nebo využity v nových výrobních procesech jako druhotná surovina. Tato sekce zahrnuje také činnosti spojené se zásobováním vodou, protože jsou často prováděné ve spojení s úpravou odpadních vod nebo je provádějí jednotky, které se zabývají také úpravou odpadních vod.

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

35 38 36

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Shromažďování, úprava a rozvod vody

51,7% 24,8% 14,7%

37

Činnosti související s odpadními vodami

6,4%

39

Sanace a jiné činnosti související s odpady

2,4%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

35 38 36

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Shromažďování, úprava a rozvod vody

76,9% 10,5% 9,0%

37

Činnosti související s odpadními vodami

2,7%

39

Sanace a jiné činnosti související s odpady

1,0%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení pěti hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 35 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (úroveň 2) CZ-NACE Oddíl 36 - Shromažďování, úprava a rozvod vody (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje shromažďování, úpravu a rozvod vody pro domácnosti a průmyslovou potřebu. Zahrnuje shromažďování vody z různých zdrojů, rovněž distribuce vody různými způsoby. CZ-NACE Oddíl 37 - Činnosti související s odpadními vodami (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje provoz kanalizačních sítí nebo čističek odpadních vod za účelem shromažďování, úpravy a odstraňování odpadních vod. CZ-NACE Oddíl 38 - Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje shromažďování, sběr, úpravu a odstraňování (likvidaci) odpadů. Zahrnuje také svoz komunálních odpadů a provoz zařízení na recyklaci odpadů (tzn. zařízení, která z toků odpadů vytřiďují materiál k dalšímu využití). CZ-NACE Oddíl 39 - Sanace a jiné činnosti související s odpady (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje činnosti související s odpady a činnostmi sanačními, tzn. čištění kontaminovaných budov, průmyslových závodů nebo areálů, území, půdy nebo povrchových a podzemních vod.

2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví 2.1.Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 350 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Mezi roky 2005 a 2008 hodnota produkce v tomto odvětví vzrostla na 388 mld. Kč. Od té doby klesá a v roce 2013 se dostala pod úroveň roku 2005.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) do roku 2008 postupně klesala a úroveň hrubé přidané hodnoty se v roce 2013 nacházela stále pod úrovní roku 2005. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Hodnoty pro Německo jsou až několikanásobkem hodnoty vyprodukované v ČR. Z přibližně srovnatelných zemí vykazují vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší Maďarsko, Slovensko a zejména Slovinsko.

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005)

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 5,3 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice oproti roku 2005 vzrostla. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší, než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 3,1 %). Ve všech porovnávaných zemích mělo váhu v ekonomice analyzované odvětví nižší než v ČR, ačkoli na Slovensku v roce 2008 tomu tak ještě nebylo.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země


2.2.Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) přes 70 tisíc EUR. To je úroveň srovnatelná se Slovinskem (68 tisíc). Výrazně vyšší produktivita práce je v Německu a Rakousku (v obou případech více než dvojnásobná). Naopak nižší produktivita práce v odvětví byla ve stejném roce v Polsku (52 tisíc), na Slovensku (53 tisíc) a méně než poloviční byla v Maďarsku.

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013)

Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví.

Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v odvětví mezi lety 2008 a 2011 postupně klesala až na hodnotu přibližně 33,5 tisíce EUR. V roce 2012 sice vzrostla, ale v následujícím roce 2013 produktivita práce v odvětví opět poklesla. V porovnání s rokem 2013 došlo v tomto odvětví k jejímu přibližně 23% poklesu.

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005)


2.3.Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Těžební průmysl, Doprava, skladování a poštovní činnosti, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a z 28 % také ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 58 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 6 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 75 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce doveze.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví

Zdroje odvětví

(z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví

30,4%

Celkem (v miliardách Kč)

524,7

Těžební průmysl

30,4%

Vstupy z odvětví

58,3%

Doprava, skladování a poštovní činnosti

6,6%

Přidaná hodnota odvětví

35,6%

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

4,7%

Dovoz do odvětví

6,2%

Ostatní odvětví

28,0%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 57 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Doprava, skladování a poštovní činnosti, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a z více než poloviny ostatní odvětví. Více než 30 % produkce je spotřebováno domácnostmi a vládními a neziskovými institucemi. Téměř 12 % produkce je vyvezeno do zahraničí a necelé 1 % slouží k akumulaci kapitálu. To tedy znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví

57,1%

Spotřeba domácností

30,4%

Spotřeba vládních a neziskových institucí

0,4%

Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

0,2% 11,8%

Vlastní odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Doprava, skladování a poštovní činnosti Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Ostatní odvětví

30,6% 7,6% 6,0% 4,6% 51,2%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

2.4.Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (91 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je Japonsko (necelá 4 %), ostatní Evropa (2 %) a Čína (1 %).

Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země EU 28

Podíl na vývozu 90,5%

Japonsko

3,8%

Ostatní Evropa

2,4%

Čína

1,2%

NIZ JV Asie

0,9%

Ostatní Asie

0,6%

Indie

0,3%

USA a Kanada

0,3%

Ostatní země

0,0%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvním místě je Německo, které představuje 41 % vývozu. Za ním následuje Slovensko, Polsko a Rakousko.

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 24 917

Podíl 41,3%

Slovensko

12 177

20,2%

Polsko

5 932

9,8%

Rakousko

5 266

8,7%

Itálie

3 161

5,2%

Japonsko

2 301

3,8%

Srbsko

1 158

1,9%

Slovinsko

786

1,3%

Čína

724

1,2%

Spojené království

596

1,0%


Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. V porovnání s ostatními zeměmi se ČR umístila na 4. místě.

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013, %)

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Na straně dovozu si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (88 %, 2014). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí z ostatních evropských zemí (9,5 %) a ostatní Asie (2 %) a z ostatních zemí je podíl na dovozu jen minimální.

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země EU 28

Podíl na dovozu 87,9%

Ostatní Evropa

9,5%

Ostatní Asie

1,7%

Ruská federace

0,5%

Afrika

0,3%

Ostatní země

0,1%

NIZ JV Asie

0,1%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a

Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny.


Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou evropské země v čele s Německem (38 %), Slovenskem (20 %) a Polskem (18 %).

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 11 805

Podíl 37,7%

Slovensko

6 360

20,3%

Polsko

5 557

17,8%

Srbsko

1 347

4,3%

Rakousko

1 280

4,1%

Bosna a Hercegovina

690

2,2%

Ukrajina

689

2,2%

Belgie

615

2,0%

Maďarsko

462

1,5%

Lucembursko

429

1,4%


2.5.Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Úroveň výzkumu a vývoje lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR má v porovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně

špatnou pozici. Nachází se na 16. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %)

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji je složený z několika dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi spíše horší pozici. Nachází se na 20. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %)

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

2.6.Typologie ekonomiky odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Převažující produkcí tohoto odvětví je komerční zboží. Odvětví je mezinárodně otevřené relativně málo (podíl produkce na vývozu) s průměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím.

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná


Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní


Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části.

2.7.Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Legislativní rámec: Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1.1.2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Výroba a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci (viz Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů), realizované ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW, patří mezi živnosti koncesované. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Základní právní normou regulující oblast energetiky v České republice je Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tato norma vstoupila v platnost 1. 1. 2001 a v praxi je naplňována řadou prováděcích předpisů. Téhož dne byl rovněž založen Energetický regulační úřad (ERÚ), jako nezávislý orgán státní správy, jehož úkolem je podpora soutěže a ochrana zájmů konečných zákazníků. Počátkem července 2001 byl na základě Energetického zákona v ČR založen Operátor trhu s elektřinou, a.s. (dnešní OTE, a.s.), který od 1. 1. 2002 zahájil provoz krátkodobého trhu s elektřinou a začala tak faktická liberalizace energetického trhu ČR. Oprávněnými zákazníky se k tomuto datu (v elektroenergetice) stali odběratelé se spotřebou elektřiny vztaženou na jedno odběrné místo převyšující 40 GWh nebo držitelé licence na výrobu elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem větším než 10 MW. O rok později se oprávněnými zákazníky stali koneční odběratelé se spotřebou elektřiny vyšší než 9 GWh, právo regulovaného přístupu za účelem uplatnění své výroby získali všichni držitelé licence na výrobu elektřiny. Od 1. 1. 2004 se segment oprávněných zákazníků rozšířil o konečné spotřebitele s odběrným místem vybaveným průběhovým měřením spotřeby elektřiny (kromě domácností), k 1.1.2005 došlo k rozšíření o všechny konečné zákazníky mimo domácnosti, které se oprávněnými odběrateli staly od 1. 1. 2006. Tímto datem došlo k završení procesu liberalizace v elektroenergetice, což ve své praktické podobě představuje možnost pro každého konečného spotřebitele vybrat si svého dodavatele elektřiny. Liberalizace plynárenství odstartovala (oproti elektroenergetice) s cca ročním zpožděním. Jednání ohledně modelu trhu po jeho otevření mezi regulátorem a rozhodujícími účastníky trhu byla zahájena až ve druhé polovině roku 2002. Původní výstupy byly plánovány již na konec roku 2002, nicméně vzhledem k velkému počtu otevřených a variantních řešení, včetně vazby na novelizaci Směrnice č. 98/30/EC o otevírání vnitřního trhu a nutnou novelu energetického zákona, bylo rozhodnuto o pokračování projektu v dalším roce. Od 1. 1. 2005 se oprávněnými zákazníky stali koneční odběratelé, jejichž spotřeba za rok 2003 vztažena na jedno odběrné místo převýšila 15 mil. m3 zemního plynu, stejně jako držitelé licence na výrobu elektřiny spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla (v rozsahu své spotřeby pro tuto výrobu). Od 1. 1. 2006 se stali oprávněnými zákazníky všichni koneční odběratelé

17

zemního plynu kromě zákazníků kategorie domácnosti. Následující rok (k 1. 1. 2007) se okruh spotřebitelů rozšířil také na domácnosti a liberalizace trhu plynárenství v ČR byla v tomto ohledu dovršena. Energetický zákon upravuje podmínky podnikání, výkonu státní správy a regulace v energetických odvětvích a jako takový je plně slučitelný s právem ES. Od 1. 1. 2004 vstoupil v platnost požadavek na tzv. unbundlig (oddělení výroby, distribuce, resp. přenosu a prodeje energií). V tomto ohledu byla ČR v rámci elektroenergetiky v EU výrazně v předstihu, jelikož přenosová soustava (ČEPS, a.s.) byla již tehdy oddělena od výrobce nejen účetně a manažersky, ale byla i zcela samostatným právním subjektem. V souladu s dikcí energetického zákona jsou provozovatelé distribučních soustav s více než 90 tisíci odběrateli povinni oddělit činnosti distribuce od ostatních licencovaných činností. V České republice se toto opatření dotklo pouze tří největších skupin podnikajících v elektroenergetických odvětvích, a to skupiny ČEZ, skupiny E.ON a skupiny PRE Holding. Zmíněné společnosti provedly unbundling k 1. 1. 2006. V rámci plynárenství došlo k unbundlingu k 1. 1. 2007, kdy vzniklo osm regionálních distribučních společností, jejichž majetek byl převeden z původních vertikálně integrovaných podniků formou vkladu části podniku. Jednalo se o firmy JČP Distribuce, s.r.o. (od 1. 7. 2008 se nástupnickou společností stala E.ON Distribuce, a.s.), JMP Net, s.r.o., SČP Net, s.r.o, SMP Net, s.r.o., STP Net, s.r.o., VČP Net, s.r.o., ZČP Net, s.r.o. a Pražská plynárenská Distribuce, a.s. V roce 2009 došlo ke sloučení plynárenských distribučních společností SČP Net, s. r. o., STP Net, s. r. o. a ZČP Net, s. r. o. Nástupnickou společností se od data účinnosti fúze (1. 10. 2009) stala distribuční společnost SČP Net, s. r. o., která zároveň k tomuto dni změnila své obchodní jméno na RWE GasNet, s. r. o. Tato společnost se k 1. 11. 2013 stala rovněž nástupnickou společností pro subjekty JMP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o. a VČP Net, s.r.o. Energetický zákon rovněž vymezuje podmínky, za kterých mohou v energetickém odvětví podnikat fyzické a právnické osoby. Tyto subjekty jsou oprávněny podnikat pouze na základě státního souhlasu prostřednictvím příslušné licence udělované ERÚ. Licence se vydává nejvýše na 25 let, a to na:  výrobu elektřiny,  výrobu plynu,  přenos elektřiny,  přepravu plynu,  distribuci elektřiny,  distribuci plynu,  uskladňování plynu,  výrobu tepelné energie,  rozvod tepelné energie. Licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem se uděluje na dobu 5 let, licence na činnosti operátora trhu s elektřinou na dobu 25 let (licence na přenos elektřiny, na přepravu plynu a na činnosti operátora trhu s elektřinou jsou pro celé území ČR vydávány jako výlučné). Žadatel o licenci musí prokázat, že má dostatečné finanční a technické předpoklady k provozu licence, a že tímto konáním nedojde k ohrožení životů a zdraví osob, majetku nebo zájmů v rámci ochrany životního prostředí. Je povinen doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickým zařízením, která mají sloužit pro výkon činnosti (pokud není vlastníkem, dokládá rovněž souhlas vlastníka těchto zařízení s jejich použitím). Energetická zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám ČR (některá zařízení navíc vyžadují souhlas dalších institucí, např. u jaderných zařízení se jedná o souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost apod.). Licence se neuděluje na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování svítiplynu, čistého koksárenského plynu, degazačního a generátorového plynu, bioplynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy (s 50 a více odběrnými místy), a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie umístěné v tomtéž objektu. Licence se rovněž neuděluje na činnost, kdy odběratel poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného zařízení (přičemž náklady na nákup elektřiny, plynu nebo tepla na tyto osoby pouze rozúčtuje podle jimi odebraného množství), přičemž se nejedná o podnikání.

18

Dalšími restrikcemi v rámci podnikatelských aktivit jsou státní autorizace, které musí podnikatelský subjekt získat od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V rámci elektroenergetiky je požadována státní autorizace při výstavbě výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více. V případě výstavby vybraných plynových zařízení se jedná o:  přímé plynovody,  zásobníky plynu,  plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,  plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,  výrobny plynu. Vedle energetického zákona upravuje energetickou legislativu ČR Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví především:  opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,  pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie,  požadavky na ekodesign energetických spotřebičů,  požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,  požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů. Energetika zasahuje značnou mírou do životního prostředí. K ochraně environmentálních hodnot v ČR slouží zejména:  Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jež vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, a který je považován za základní právní předpis v oblasti životního prostředí v ČR,  Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, (tzv. EIA),  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. K ochraně životního prostředí v ČR rovněž slouží Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů (IPPC), jehož hlavním účelem je ochrana životního prostředí před průmyslovým a zemědělským znečištěním. Tento cíl by měl být dosažen prostřednictvím regulace provozu vybraných zařízení uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona. Regulace je vykonávána vydáváním integrovaných povolení, bez nichž od 30. 10. 2007 není možné provozovat žádné zařízení spadající pod zmiňovanou přílohu. Součástí tohoto dokumentu jsou spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW, rafinerie minerálních olejů a plynu, koksovací pece nebo zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí. Součástí zákona o IPPC je používání tzv. nejlepších dostupných technik (BAT), pomocí kterých by mělo být dosaženo vyššího stupně ochrany životního prostředí. Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik jsou uvedeny v příloze č. 3 tohoto zákona. Provozovatel by měl používat nízko odpadové technologie, méně nebezpečné a recyklovatelné látky apod.

19

V rámci ochrany ovzduší je pro odvětví významné zahájení obchodu s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emission Trading Scheme, ETS). Cílem systému, který EU schválila v červenci 2003, je snížení emisí skleníkových plynů. EU ETS zahrnuje přes 11 000 zařízení ze sektorů energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklo-keramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech a pokrývá cca 2 mld. tun CO2 ročně. V roce 2020 by měly být emise v EU ETS o 21 % nižší ve srovnání s rokem 2005. V ČR je EU ETS upraven Zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tato právní norma uvádí, na jaká zařízení se systém vztahuje a jaká jsou práva a povinnosti jejich provozovatelů. Provozovatelé monitorují své emise, vykazují je každoročně Ministerstvu životního prostředí a vyřazují za ně povolenky. Část povolenek dostanou provozovatelé bezplatně, zbytek si mohou koupit na trhu nebo v aukci. Povolenky existují a pohybují se na účtech v rejstříku povolenek, jehož národním správcem je OTE, a.s. Z hlediska ochrany životního prostředí je rovněž důležitá podpora využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), kterou v ČR upravuje Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je především podpora výroby elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a decentrální výroby elektřiny. Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se stanoví s ohledem na předpokládané hodnoty výroby energie pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů pro jednotlivé roky do roku 2020 uvedené v Národním akčním plánu. V září 2013 schválil Senát Parlamentu České republiky novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Jedná se o Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony. Tímto krokem se fakticky zastavuje možnost čerpat provozní podporu pro nově vybudované elektrárny využívající obnovitelné zdroje. Specifickou úpravu vyžaduje využívání jaderné energie. V České republice tuto problematiku pokrývá Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujících záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tato právní norma upravuje:  způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a činností vedoucích k ozáření,  systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření,  povinnosti při přípravě a provádění zásahů vedoucích ke snížení přírodního ozáření a ozáření v důsledku radiačních nehod,  zvláštní požadavky pro zajištění občanskoprávní odpovědnosti za škody v případě jaderných škod,  podmínky zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady,  výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami. 2.7.2. Státní podpora podnikání Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 – 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. K podporovaným programům patřily mj. programy Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazoval Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. V rámci energetického sektoru (NACE 35) se jednalo o 276 projektů v celkové částce 5,2 mld. Kč.

20

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. K 25. 7. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 20 projektům z oblasti energetiky v celkové hodnotě cca 56,1 mil. Kč. Evropská komise nabízí podnikatelským subjektům finanční prostředky také prostřednictvím tzv. komunitárních programů. Jedním z nich byl i Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) na období 2007 – 2013, který byl zaměřen na podporu inovací včetně ekoinovací, podnikání, informačních a komunikačních technologií a energetiky. Jedním ze specifických podprogramů byl Program inteligentní energie pro Evropu. Operační program Životní prostředí nabízel podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. K 25. 7. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 65 projektům z oblasti energetiky v celkové hodnotě cca 1,8 mld. Kč. Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus 2007 – 2013 a postupně by mělo docházet k rozjíždění nových programů pro období 2014 – 2020. Další finanční podpory: Ministerstvo průmyslu a obchodu spravuje program EFEKT – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v České republice a doplňující energetické programy podporované ze strukturálních fondů Evropské unie. Program je zakotven v české legislativě (Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií) a rozpočet pro rok 2014 činil celkem 30 mil. Kč. Program podporuje realizaci opatření k hospodárnému užití energie a snížení zátěže životního prostředí se zaměřením na efektivitu vynaložených prostředků, na rozšíření využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, na pilotní projekty a na poradenství a propagaci. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie je v České republice podporována přímo výší výkupní ceny. Energetický regulační úřad (ERÚ) vyhlašuje na každý rok výkupní ceny v tzv. cenovém rozhodnutí, kde je výše výkupních cen pevně určena, a to pro přímý prodej či zelený bonus. Zvolit způsob podpory výroby elektřiny (zelený bonus či přímý prodej) je možné jedenkrát ročně. V září 2013 schválil Senát Parlamentu České republiky novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Jedná se o Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony. Tímto krokem se fakticky zastavuje možnost čerpat provozní podporu pro nově vybudované elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie (OZE). Novela se snaží řešit situaci příliš vysokých nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE), kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a druhotných zdrojů (DZ). Tento stav se projevil především neúměrně vysokými podporami pro fotovoltaické elektrárny. Podpora je nyní pro většinu nových zdrojů zastavena a pro fotovoltaické elektrárny nad 30 kWp instalované v roce 2010 navíc novela zákona prodlužuje tzv. solární daň. Zachována je naopak podpora kogenerace z uhlí, spalování důlního plynu a spalování odpadů. Mezi podporovanými zdroji OZE zůstává provozní podpora tepla, obnovitelné zdroje tepla (OZT) tedy podporu neztrácejí. 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví 

Očekávaný vývoj jednotného trhu s elektřinou a plynem v EU: Organizovaný denní trh s elektřinou v ČR je provozován operátorem trhu (OTE, a.s.) od počátku jeho existence, tedy od roku 2002. Denní trh s elektřinou v České republice je od roku 2009 spojen s trhem v sousední Slovenské republice (market coupling). Propojení trhů přineslo zvýšení likvidity na denním trhu a de facto sjednocení české a slovenské velkoobchodní ceny elektřiny. V roce 2012 se propojení rozšířilo o maďarský trh. V roce 2013 bylo rozhodnuto o rozšíření takto propojeného trhu o Rumunsko s předpokládaným termínem realizace v listopadu 2014. Dne 4. 2. 2014 bylo spuštěno tzv. PCR řešení v regionu severozápadní Evropy (NWE) a jihozápadní Evropy (SWE), jejichž regiony představují kolem 75 % evropské spotřeby elektrické energie. PCR (Price Coupling of Regions) je iniciativa sedmi evropských energetických burz (APX/Belpex, EPEX SPOT, GME, Nord Pool Spot, OMIE a OTE), která vyvíjí řešení pro propojení trhů na základě cenového market coupling, které bude využito pro výpočet spotových cen elektřiny v Evropě a

21

alokaci přeshraničních kapacit na denní bázi. Toto je zásadní předpoklad pro dosažení cíle Evropské unie vytvořit harmonizovaný a jednotný evropský trh s elektřinou s očekávaným zvýšením likvidity, efektivity a společenského přínosu. Projekt PCR je otevřen i ostatním evropským energetickým burzám, které mají zájem se připojit. Průměrné denní sesouhlasené množství během prvního týdne provozu PCR řešení v regionu NWE a SWE činilo 3,5 TWh, s průměrnou denní hodnotou přes 200 mil. euro. Obchodování na trhu s plynem v jednotlivých zemích Evropy má svá specifika jak z pohledu pravidel obchodování, tak bezpečnosti dodávek a provozních podmínek jednotlivých soustav. Proto je i nadále ze strany Evropské komise a skupiny evropských regulátorů vyvíjen velký tlak na harmonizaci řádů provozovatelů přepravních soustav, pravidel obchodování s plynem v jednotlivých zemích a na postupné propojování dílčích trhů napříč členskými státy. V roce 2013 byl na úrovni EU přijat kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách. Kodex sítě k pravidlům vyrovnávání přepravní soustavy byl přijat v březnu 2014. Tyto kodexy jsou součástí souboru právních předpisů (nařízení EU), který vzniká s cílem vytvoření jednotného trhu s plynem. Cílové řešení obsahuje mimo jiné definici tržních oblastí, jednotný obchodní interval a pravidla pro podávání nominací, zásady poskytování informací obchodníkům s plynem, výhradně finanční vypořádání odchylek a podporu obchodování na krátkodobých trzích. 



Diverzifikace energetických zdrojů (energetická bezpečnost): Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické závislosti ČR (včetně zahrnutí jaderného paliva) dosahuje tedy méně než 50 % a patří tak k nejnižším v celé EU. To je v situaci celosvětového důrazu na energetickou bezpečnost jedna ze silných stránek tuzemské ekonomiky. Současný průměr EU se pohybuje na úrovni cca 60 %. Cílem energetické politiky každé země je zajištění dostatečného množství energie pro fungování státu. Požadavek na bezpečné a plynulé dodávky energie přitom vychází z vyrovnanosti energetického mixu, který v ideálním případě umožňuje bez větších problémů nahradit případný výpadek jednoho ze zdrojů jiným zdrojem. Česká republika již významně diverzifikovala druhovou strukturu spotřeby primárních energetických zdrojů. V zahraničních dodávkách rovněž došlo ke zvýšení teritoriální diverzifikace dodavatelů u dovážených kapalných a plynných paliv včetně diverzifikace dopravních energetických tras. Strukturálně je však import značně nevyvážený. Závislost na dovozech ropy, plynu a jaderného paliva je prakticky 100%. Ke zmírnění tempa růstu závislosti na dovozech energie by měla přispět řada přímých i nepřímých opatření, především růst energetické efektivnosti a podpora obnovitelných zdrojů energie. V případě výstavby nových efektivních a ekologicky přijatelných výroben elektřiny a tepla je nezbytné uvolnit především zásoby hnědého uhlí v potřebné výši (prolomení současných limitů těžby uhlí), tj. na dalších minimálně 30 – 40 let jejich provozu. Mělo by dojít k pokračování využívání jaderné energie v České republice a k zahájení přípravy výstavby nových jaderných bloků (dva nové bloky v Temelíně, jeden v Dukovanech, výstavba nové jaderné elektrárny pravděpodobně v lokalitě Tetov). Oba tyto palivoenergetické zdroje (uhlí a jaderné palivo) by měly být v budoucnu v energetickém mixu doplněny kapalnými a plynnými palivy a obnovitelnými zdroji energie. Aktualizace státní energetické koncepce České republiky do roku 2040 (ze září 2013) počítá s následující skladbou energetického mixu ČR: 

tuhá paliva 11 – 17 %,



plynná paliva 20 – 25 %,



kapalná paliva 14 – 17 %,



jaderné palivo 28 – 33 %,



obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 %.

Konsolidace a koncentrace podnikatelské základny, fúze a akvizice: Z pohledu podnikatelské základny došlo v uplynulých letech ke značné konsolidaci a koncentraci uvnitř odvětví. Významným prvkem bylo např. začlenění podstatné části české elektroenergetiky pod správu ČEZ nebo propojování elektroenergetiky s uhelnými společnostmi do uskupení schopného v maximální míře využít konkurenční výhody dané mimo jiné domácím hnědým uhlím (získání státního podílu v hnědouhelné společnosti Severočeské doly, a.s. podnikem ČEZ). Vlastnická struktura odvětví je již několik let

22

stabilizovaná, další navyšování podílu soukromého kapitálu však nelze vyloučit, a to především v souvislosti s možnou privatizací elektroenergetiky nebo zahájením podnikání v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů. V rámci akvizic byla v uplynulých letech aktivní zejména skupina ČEZ, jež investovala převážně na trzích střední a jihovýchodní Evropy. Zahraniční expanzi začala skupina ČEZ v lednu 2005 (převzetí majoritních podílů ve třech bulharských distribučních společnostech, koupě majoritního podílu v největší rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia). V roce 2006 přidala Skupina ČEZ do svého zahraničního portfolia tři výrobní zdroje (polské elektrárny Elcho a Skawina a bulharskou Varnu). O rok později se nejvýznamnější akvizicí stalo partnerství s maďarskou ropnou a plynárenskou společností MOL zaměřené na výstavbu plynových elektráren. V roce 2008 se ČEZ podařilo získat významné akvizice v podobě výstavby největšího evropského větrného parku v Rumunsku, tamtéž se ČEZ stal vybraným partnerem pro výstavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavoda. Na konci roku 2008 byl pak ČEZ vybrán slovenskou vládou jako partner pro výstavbu jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Podnik také v roce 2008 úspěšně vstoupil na turecký trh či zvítězil v privatizačním procesu na distribuční společnost v Albánii. Obě akvizice pak dokončil v průběhu roku 2009. V poslední době se Skupina ČEZ v zahraničí zaměřuje zejména na obnovitelné zdroje, a to hlavně v oblasti větrných a vodních elektráren – v posledních dvou letech např. v Polsku, Rumunsku nebo v Bulharsku. Po období růstu se chce společnost zaměřit především na konsolidaci stávající struktury, přičemž na neperspektivních trzích chce snížit svou expozici. V roce 2013 opustila společnost albánský trh (nejprve Albánie odebrala licenci CEZ Shpërndarje Sh.A., v roce 2014 se pak Albánie se skupinou ČEZ domluvila na finančním vyrovnání). V rámci plynárenství lze z poslední doby jmenovat prodej společnosti NET4GAS, s.r.o. (provoz přepravní soustavy). Novým vlastníkem se stala v roce 2013 firma NET4GAS Holdings, s.r.o. (50% podíly vlastní Borealis Novus Parent B.V. a Allianz Infrastructure Czech HoldCo II S. r.l.). Od začátku roku 2014 došlo také ke sloučení podniků ze skupiny RWE zabývajících se prodejem plynu a elektřiny koncovým zákazníkům. Na českém trhu definitivně skončily tři tradiční regionální značky, a sice Jihomoravská plynárenská (JMP), Severomoravská plynárenská (SMP) a Východočeská plynárenská (VČP), přičemž veškeré energie nabízí skupina RWE nově prostřednictvím jediné společnosti RWE Energie, s.r.o. (zanikla také firma RWE Key Account CZ, s.r.o., která se zaměřovala na dodávky elektřiny a plynu velkým odběratelům). 

Vertikální restrukturalizace: V souvislosti s liberalizací energetického trhu EU byl stanoven požadavek na tzv. unbundling (oddělení výroby, distribuce, resp. přenosu a prodeje energií), jehož cílem bylo přejít od vertikálně integrovaných monopolů poskytujících „svázané“ služby za jedinou sazbu ke konkurenčním trhům s oddělenými regulovanými (monopolními) a neregulovanými (konkurenčními) aktivitami a zvláštními sazbami pro každou činnost. Výsledkem mělo být zamezení případných konfliktů zájmů v rámci integrovaných utilit, zabránění přesouvání nákladů mezi regulovanými a neregulovanými aktivitami apod. První fáze unbundlingu, tedy rozdělení energetických koncernů do jednotlivých společností dle předmětu činnosti, v České republice již proběhla u všech významných hráčů na trhu. Např. ve skupině E.ON došlo k transformaci původní Jihomoravské a Jihočeské energetiky do společností E.ON Česká republika, a.s. (později E.ON Česká republika, s.r.o.; řídí a zajišťuje centrální činnosti společností E.ON v ČR), E.ON Energie, a.s. (obchod s elektrickou energií) a E.ON Distribuce, a.s. (správa a rozvoj distribuční soustavy). Obdobná restrukturalizace proběhla ve skupinách ČEZ, Pražská energetika a také v oblasti plynárenství (skupina RWE). Původní plány Evropské komise v rámci 3. liberalizačního balíčku spočívaly právě v právním unbundlingu, čili v oddělení sekcí výroby, přenosu a distribuce vertikálně integrovaného podniku vedoucího ke vzniku tří nových právních subjektů. Pod tlakem některých členských států však Komise následně přišla se dvěmi rovnocennými alterntivami: tzv. vlastnický unbundling, který počítá s rozdělením vertikálně integrovaných společností, kdy firmy budou muset prodat své přenosové sítě, a zřízení tzv. nezávislého systémového operátora (ISO), který by podléhal schválení Komise a byl by zodpovědný za investice do přenosových sítí (šlo by tedy o vlastnicky oddělenou společnost provozující přenos elektřiny na cizím majetku). Na základě návrhu osmi zemí v čele s Francií a Německem v průběhu jednání Komise přišla ještě s třetí variantou – tzv. nezávislým provozovatelem přenosové soustavy (ITO), které by znamenalo právní oddělení přenosu a výroby a posílilo by regulaci (jeho řízení by od mateřské společnosti bylo přísně odděleno, zodpovídal by za běžný provoz, údržbu a investice do sítí). V České republice již unbundling pro sektor elektřiny i plynu platí.

23



Zlepšování ekologických parametrů energetického hospodářství: Ochrana životního prostředí je zásadním hlediskem při posuzování všech hospodářských aktivit ve všech vyspělých zemích, zejména pak v rámci Evropské unie. EU je dlouhodobě jedním z hlavních iniciátorů snažících se zavést globální standardy pro ochranu životního prostředí, které zahrnují přípustné emisní stropy, snížení produkce těžko rozložitelných organických látek nebo mezinárodní závazky ke snížení emisí skleníkových plynům vyplývající z Kjótského protokolu. V rámci dekarbonizační agendy vydala Evropská komise v lednu 2014 návrh politiky do roku 2030, který navazuje na balíček cílů platný pro rok 2020 (snížení emisí, úspory ve spotřebě, růst výroby z obnovitelných zdrojů). Komise navrhuje závazný cíl na snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 proti úrovni z roku 1990. V návrhu dále Komise počítá i s celounijním závazkem produkovat ke stejnému roku 27 % energie z obnovitelných zdrojů. Součástí rámce je i reforma systému obchodování s emisními povolenkami od roku 2021. V energetickém hospodářství České republiky jsou v posledních letech patrné relativně pozitivní trendy v oblasti vypouštění škodlivin do ovzduší (zlepšování kvality ovzduší). ČR v současné době nemá problémy s dodržením objemově stanovených emisních stropů SO2 a NOx. Aktualizace státní energetické koncepce České republiky do roku 2040 (ze září 2013) předpokládá další snižování emisí SO2 a NOx. Pokles emisí so roku 2015 potažmo do roku 2020 je dán požadavky na snížení emisí spojenými s implementací směrnice o průmyslových emisích. Za horizont 2020 nejsou emisní cíle přesně kvantifikovány a snižování emisí bude způsobeno procesem transformace zdrojové základny. V případě emisí SO2 dojde do roku 2040 na základě prognózy k poklesu na úroveň 31 %, u NOx na 64 % oproti roku 2010. Emise CO2 by měly klesnout na 63 % emisí v roce 2010. Přispět by k tomu měla směrnice o průmyslových emisích, snížení výroby elektrické energie z uhlí a jeho náhrada dalšími zdroji (zemním plynem, biomasou, větrnými a fotovoltaickými zdroji). Vedle zvyšování energetické efektivnosti a snižování energetické náročnosti ekonomiky ČR je řešením postupné zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve výrobě elektřiny. K OZE se v podmínkách ČR řadí využití energie vody, větru, slunečního záření, biomasy a bioplynu, energie prostředí využívaná tepelnými čerpadly, geotermální energie a energie kapalných biopaliv. Obnovitelným zdrojem s největším energetickým potenciálem využívaným v ČR je vodní energetika, největší šance z hlediska dalšího rozvoje se dává spalování biomasy, především dřevní štěpky a dalších rostlinných produktů lesního a zemědělského původu. Podle návrhu Evropské komise by jednotlivé země měly navýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. V roce 2013 činil podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny 13,2 %. Do roku 2020 se Česká republika zavázala, že 13 % hrubé konečné spotřeby energie bude kryto z OZE. S rozvojem OZE souvisí rovněž boom fotovoltaických elektráren, jež začal v roce 2009. Ačkoliv poloha České republiky není pro tento typ elektráren nejvhodnější, propad cen fotovoltaických panelů (cca o 40 %) a špatně nastavená vysoká výkupní cena zapříčinily masivní rozvoj tohoto zdroje energie. Podpora využívání OZE pro výrobu elektřiny vnesla do elektrizační soustavy nový prvek – neregulovatelné zdroje s nepředvídatelným vyráběným výkonem. Živelný nárůst počtu fotovoltaických elektráren, jež v konečném důsledku ovlivnil ceny pro konečné spotřebitele, přiměl Vládu ČR jednat. Základem opatření se stala srážková daň ve výši 26 % z ceny elektřiny vyrobené ze slunce a uvalení 32% darovací daně na emisní povolenky. Vláda také zvýšila poplatek za vynětí půdy pro panely ze zemědělského fondu. V září 2013 schválil Senát Parlamentu České republiky novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Jedná se o Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony. Tímto krokem se fakticky zastavuje možnost čerpat provozní podporu pro nově vybudované elektrárny využívající OZE. Novela se tak snaží řešit situaci příliš vysokých nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE), kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a druhotných zdrojů (DZ). Podpora je nyní pro většinu nových zdrojů zastavena a pro fotovoltaické elektrárny nad 30 kWp instalované v roce 2010 navíc novela zákona prodlužuje tzv. solární daň. Solární daň je nově ve výši 10 % z výkupní ceny, resp. 11 % ze zeleného bonusu. Firmy však chystají arbitráže a soudní spory se státem. Vedle řady investorů patří k největším vlastníkům solárních elektráren v ČR skupina ČEZ, jež provozuje např. FVE Ralsko, FVE Ševětín nebo FVE Vranovská Ves.

24



Alternativní zdroje energie: Současným tématem nejen pro plynárenství, ale i pro celosvětovou energetiku, je břidlicový plyn, který podstatně rozšířil dodávky zdrojů energie ve světě. Největší výhodou tohoto zdroje je to, že je ho nesrovnatelně více než klasického zemního plynu. Ekologická zátěž je proti těžbě uhlí dvanáctkrát menší. Díky výrazné těžbě plynu z břidlic v USA a jejich zvyšující se soběstačnosti se uvolňují stále větší zásoby pro Evropu a snižuje se cena plynu na spotových trzích. Negativem zůstává to, že náklady na těžbu v Evropě budou vyšší než u plynu konvenčního (k přesnějším vyjádřením prozatím není dostatek zkušeností). Důvodem je nutnost vrtat do větší hloubky, nižší životnost těžebních sond (4 – 6 let) nebo potřeba nákladného hydraulického štěpení. V ČR by případná těžba mohla snížit závislost České republiky na dodávkách zemního plynu z Ruska v jednotkách procent.



Smart metering a smart grids: Systémy inteligentního měření (smart metering) elektřiny a plynu a systémy řízení spotřeby elektřiny (smart grids) jsou významným prvkem budoucích inteligentních sítí. Řešení inteligentních sítí je dalším krokem, jak zlepšit účinnost výroby a přenosu energie. Toto řešení umožňuje komunikaci mezi výrobními jednotkami, sítí a konečnými uživateli. Předpokládaná implementace infrastruktury tohoto systému s sebou nese kromě dopadů na jednotlivé provozovatele soustav též řadu změn pro operátora trhu. K hlavním důvodům pro nasazení smart meteringu v praxi patří: lepší a pružnější řízení sítě (přehled o stavu distribuční sítě a odběrných míst téměř v reálném čase), detekce ztrát a krádeží přímo na měřících místech (pokusy o manipulaci s chytrými měřidly jsou hlášeny datovému centru pomocí alarmu), častější odečítání naměřených hodnot (např. po 15 minutách), širší nabídky služeb pro odběratele, koncové zákazníky (např. zpřístupnění naměřených dat přes uživatelský portál nebo aplikací na mobilní telefon), odstranění měsíčních zálohových plateb (platba za spotřebovanou energii a služby přímo za dané období), zavedení dynamických tarifů (ceny energie závislé na aktuální zátěži sítě), úspora nákladů na pracovní sílu. V České republice částečně funguje tzv. hromadné dálkové ovládání (HDO), což je soubor technických prostředků (jako např. vysílače, přijímače, centrální automatika, přenosové cesty apod.) umožňujících vysílat povely nebo signály za účelem zapínání nebo vypínání spotřebičů, přepínání tarifů. Např. domácnostem, které používají elektřinu k topení (akumulační kamna) a ohřevu teplé užitkové vody (bojlery) nabízejí distributoři elektřiny zvýhodněný tarif. Pokud spotřebitel souhlasí, aby distributor ovládal provoz některých spotřebičů podle svých potřeb, distributor ho odmění tím, že mu veškerou elektřinu spotřebovanou v této, pro distributora výhodné, době, naúčtuje ve výhodnější (nižší) sazbě. V rámci platformy FutureMotion se rozvojem inovativních témat zabývá rovněž společnost ČEZ, a.s. Např. do projektu AMM (Automated Meter Management – systémy chytrého měření) bylo koncem roku 2013 zapojeno 33 tis. elektroměrů v lokalitách Pardubicko, Jeřmanicko a v rámci Smart regionu ve Vrchlabí. Průběžně jsou hodnoceny provozní parametry měřicích technologií, spolehlivost i výkonnost IT systémů. Po roce užívání speciálního testovacího tarifu vybraným zákazníkům byla vyhodnocena schopnost zákazníků využít nové produkty a služby na bázi AMM, například změnit své chování ve vazbě na rozdílné ceny během dne, a tím i ušetřit. Dále pokračují výzkumy, testy a analýzy potenciálu nasazení průběhového měření a souvisejících produktů s cílem identifikovat skupiny zákazníků, pro které technologie AMM může přinést benefity v podobě úspor. V případě pozitivního výsledku testů by následovala komerční fáze nabídky.



Zvyšování energetické efektivnosti: K efektivnějšímu využívání energetických zdrojů by mělo docházet v celém cyklu, tj. od pořízení, dopravy, skladování, přeměny, až po konečné užití. Vyjádřením růstu energetické efektivnosti, spojujícím spotřebu energie s jejím zhodnocením, je pokles energetické náročnosti tvorby HDP. Energetická náročnost ekonomiky ČR dlouhodobě klesá, ale ve srovnání s EU je stále vysoká. Tempo snižování energetické náročnosti české ekonomiky se dlouhodobě pohybuje kolem 2 až 3 % ročně, nicméně vzhledem k obdobnému tempu poklesu v EU nelze bez zásadních strukturálních změn ve způsobu využití energie počítat s výraznější konvergencí. Navíc v letech 2009 a 2010 došlo naopak k meziročním nárůstům energetické náročnosti o 0,3 %, resp. 2,8 %. Vyšší energetická náročnost ekonomiky ČR je dána zejména energeticky náročnou strukturou hospodářství s vysokým podílem průmyslu, celkově nižší úrovní HDP a přidané hodnoty na jednotku produkce, vysokým podílem tuzemských pevných paliv v energetické bilanci a při výrobě elektřiny, nižší účinností užití energie, zastaralostí a nízkou mírou využití energetických výrobních kapacit a distribučních sítí, nedostatečnými tepelně–technickými charakteristikami budov vedoucími k vyšším tepelným ztrátám, nedostatečnou motivací pro realizaci opatření na zvyšování účinnosti užití energie apod.

25

2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika v podmínkách ČR Silné stránky (Strengths) výhodná poloha ČR v regionu (přímé napojení na všechny důležité energetické trasy) nezastupitelnost odvětví v rámci ekonomiky ČR – energetické produkty jsou využívány ve všech

oborech národního hospodářství systém skladování plynu prostřednictvím podzemních zásobníků umožňující vyrovnávání nerovnováhy mezi nákupem a prodejem strategičtí vlastníci u většiny velkých společností (know-how, synergie apod.) proexportní charakter elektroenergetiky, plná soběstačnost při výrobě elektřiny a tepla kvalitní přenosová soustava a rozvodné sítě, plná elektrifikace ČR vysoká kvalita a spolehlivost dodávek energie veřejná akceptace jaderné energetiky nízká dovozní energetická závislost ČR Slabé stránky (Weaknesses) vysoká závislost na dovozech zemního plynu a jaderného paliva vysoká energetická a elektroenergetická náročnost tvorby HDP neukončený proces privatizace elektroenergetiky (nejasná koncepce privatizace společnosti ČEZ, a.s.) stárnoucí výrobní základna (většina uhelných elektráren za hranicí životnosti) i síťová infrastruktura komplikované a časově dlouhé schvalovací procedury pro výstavbu energetických děl vyšší věkový průměr pracovníků a nedostatečná obměna lidských zdrojů omezený potenciál pro vyšší rozšíření obnovitelných zdrojů

Příležitosti (Opportunities) rozšíření tuzemských využitelných zásob zdrojů energie (např. prolomení těžebních limitů, obnovení

těžby uranu) alternativní zdroje energie (např. břidlicový plyn) snížení podílu fosilních paliv na celkové spotřebě energetických zdrojů a rozvoj jaderné energetiky (výstavba nových bloků elektráren Temelín a Dukovany) zvyšování energetické bezpečnosti ČR prostřednictvím diverzifikace energetických zdrojů (např. stavba nových plynovodů) zavedení systémů inteligentního měření (smart metering) elektřiny a plynu a systémů řízení spotřeby elektřiny (smart grids) využívání alternativních paliv (elektřina, CNG, atd.) v městské a příměstské dopravě Hrozby (Threats) postupné snižování domácích zdrojů energie měnící se státní energetická strategie (koncepce) a diskontinuitní priority střídajících se vládních

reprezentací – změny v legislativě rostoucí cena primárních energetických zdrojů na světových trzích a hrozící výpadky v jejich dodávkách končící dlouhodobé kontrakty tepláren na dodávky uhlí po roce 2012, resp. 2015 legislativně vynucené investice do elektrizační soustavy zhoršení provozní spolehlivosti elektrizační soustavy vlivem masivního rozvoje intermitentních OZE bez zavedení dodatečných opatření

26

2.8.Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody vykazoval v předkrizovém období klesající trend. Počet zaměstnaných osob v analyzovaném odvětví klesl ze svého vrcholu v roce 2002, kdy přesahoval 120 tisíc, během pěti let na necelých 100 tisíc. Od roku 2007 však dochází k postupnému růstu (výjimkou jsou léta 2010 – 2011) zaměstnanosti v odvětví. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob hodnoty 113 tisíc. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá v analyzovaném odvětví v roce 2020 zaměstnanost na úrovni okolo 114 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví nadále mírně poroste.

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví v České republice

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v ekonomice v posledních letech mírně rostl z úrovně 1,9 % v roce 2000 na 2,4 % v roce 2014. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody zaujímá dlouhodobě pozici dvacátého nejvýznamnějšího odvětví české ekonomiky z hlediska počtu zaměstnaných.

Podíl odvětví Výroby a rozvod elektřiny, plynu a vody na celkové zaměstnanosti v zemi


27

Česká republika patří z hlediska podílu odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody na celkové zaměstnanosti v zemi v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie dlouhodobě mezi země s nejvyšším podílem, konkrétně v roce 2014 zaujala druhé pořadí za Chorvatskem. V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl analyzovaného odvětví 1,5 % celkové zaměstnanosti. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku analyzované odvětví nejnižší význam v Nizozemí a v Lucembursku. V rámci Evropské unie podíl analyzovaného odvětví na celkové zaměstnanosti mezi lety 2000 a 2014 mírně vzrostl ze 1,3 % na 1,5 % podílu celkové zaměstnanosti. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 3,8 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 46,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu, mají s nalezením nového zaměstnání větší problém, než uchazeči o zaměstnání se zkušenostmi z jiných odvětví ekonomiky.

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014


28

2.9.Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví Vlastnická struktura: V červenci 2014 bylo ve skupině 1 872 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládáno 1 678 subjektů (89,6 %). V 1 017 případech se jednalo o fyzické osoby a v 661 případech o právnické osoby. Podniky ovládané fyzickými osobami převládají a celkem tvoří 60,6 % společností ve vlastnictví českých subjektů. Mezi největší podniky vlastněné fyzickou osobou registrovanou v České republice patří společnost ENERGO KD s.r.o., CARBOUNION BOHEMIA,spol. s r.o. nebo České teplo s.r.o. K významným podnikům ovládaným českými právnickými osobami se řadí např. podniky ze skupiny ČEZ (firma ČEZ, a.s. kontroluje 100% podíly ve společnostech ČEZ Distribuce, a.s., ČEZ Energetické služby, s.r.o., ČEZ Prodej, s.r.o., ČEZ Teplárenská, a.s., Elektrárna Chvaletice a.s., Energotrans, a.s., Energetické centrum s.r.o. a dalších), PREdistribuce, a.s. (jediným akcionářem firma Pražská energetika, a.s.), Elektrárna Chvaletice a.s. (100% vlastníkem Severní energetická a.s.) nebo Pražská plynárenská Distribuce,a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. (100 % ve vlastnictví Pražská plynárenská, a.s. – ta je vlastněná Hlavním městem Praha prostřednictvím firmy Pražská plynárenská Holding a.s.). Podstatný vliv má na odvětví rovněž stát, který prostřednictvím Ministerstva financí České republiky vlastní 69,8 % akcí společnosti ČEZ, a.s. Ve vlastnictví státu je rovněž firma ČEPS, a.s. (100 % ovládá Ministerstvo průmyslu a obchodu). Některé významné společnosti jsou ve vlastnictví obcí nebo městských částí hlavního města, jedná se např. o Teplárny Brno, a.s. ve vlastnictví Statutárního města Brna nebo Plzeňskou teplárenskou a.s., kde 100 % ovládá Statutární město Plzeň. Podíl rozhodujících českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků činí 78,4 % (tj. 196,1 mld. Kč). Zahraniční vlastníci kontrolují 10,4 % tuzemských firem z oblasti energetiky, přičemž jejich podíl na registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků představuje celkově 21,7 %. Mezi zahraničními subjekty, jež disponují rozhodujícími majetkovými podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (ovládají 51 firem), např. E.ON Czech Holding Verwaltungs-GmbH, jež ovládá 100 % registrovaného kapitálu společností E.ON Trend s. r. o., E.ON Distribuce, a.s., E.ON Energie, a.s. a Jihočeská plynárenská, a.s., nebo podnik STEAG New Energies GmbH, který kontroluje veškerý registrovaný kapitál firmy SFW s.r.o. Subjekty z Německa ovládají 2,7 % energetických společností v České republice, což představuje 6,6% podíl na registrovaném kapitálu. Ze zahraničních vlastníků připadá největší díl registrovaného kapitálu na subjekty sídlící v Nizozemsku (12,5 %), např. RWE Gas International N.V., jež ovládá 100 % ve společnostech RWE Supply & Trading CZ, a.s. a RWE Energie, s.r.o. Tento fakt je ovlivněn trendem, kdy řada nadnárodních společností přesouvá svá sídla do Nizozemska především za účelem vytvoření holdingové struktury a daňové optimalizace. Vedle Německa a Nizozemska se na registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků nepodílejí ve větší míře subjekty z dalších zemí. Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Rozhodujícím vlastníkem se rozumí osoba, na kterou připadá největší majetkový podíl.

29

2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Název

Logo

Sídlo

ČEZ, a. s. Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony

Duhová 1444/2, 14000 Praha, Michle  Nejvýznamnějším akcionářem mateřské společnosti ČEZ, a. s., je Česká republika s podílem na základním kapitálu téměř 70 %. Akcie ČEZ, a. s., jsou obchodovány na pražské a varšavské burze cenných papírů.  V České republice společnosti Skupiny ČEZ těží a prodávají uhlí, vyrábějí a distribuují elektřinu a teplo, obchodují s elektřinou a dalšími komoditami, prodávají koncovým zákazníkům elektřinu, teplo a zemní plyn a poskytují další služby. Výrobní portfolio tvoří jaderné, uhelné, plynové, vodní a další obnovitelné zdroje. K zajištění kontinuity úspěšného působení na trhu v České republice, který je pro Skupinu ČEZ z hlediska jejího podnikání rozhodující, probíhá rozsáhlá obnova, modernizace a rozvoj výrobního portfolia a také modernizace a rozvoj distribučních sítí.  Výroba a rozvod elektřiny a tepla

Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

Název

2005 6684 67644

Logo

Hlavní výroby/služby

2014 5525 84706

Sídlo

Veolia Energie ČR, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

2010 6134 111783

28. října 3337/7, Moravská Ostrava 702 00 Ostrava  Veolia Energie ČR, a.s. (původně do 31. prosince 2014 Dalkia Česká republika, a.s.) je členem koncernu Veolia v České republice a součástí skupiny Veolia ve světě, která zaujímá v celosvětovém měřítku vedoucí postavení v oblasti optimalizovaného řízení zdrojů. S více než 187 tisíci zaměstnanci na pěti kontinentech skupina navrhuje a realizuje řešení pro odvětví vodního, odpadového a energetického hospodářství, která přispívají k udržitelnému rozvoji měst i průmyslu. Prostřednictvím svých tří vzájemně se doplňujících činností se Veolia podílí na zpřístupňování zdrojů, zachovávání dostupných zdrojů a jejich obnově.  Vyrábí a dodává teplo a elektřinu, chlad, teplou užitkovou vodu, stlačený vzduch, dusík, atd. a je poskytovatelem multitechnických a energetických služeb.

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 2700 8276

2010 1721 13126

2013 1638 8781

30

Název

Logo

Sídlo

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti


Přítkovská 1689 415 50 Teplice Oblastní závody: Most, Ústí nad Labem, Liberec a Turnov  Společnost Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., poskytuje komplexní servis v oblasti výroby a dodávky pitné vody a odkanalizování a čištění odpadních vod.  Zásobuje pitnou vodou 1,1 mil. obyvatel na území Libereckého a Ústeckého kraje. Prostřednictvím dceřiné společnosti provozuje tyto služby i v oblasti Sokolovska.  Společnost provozuje 69 úpraven pitné vody a 222 čistíren odpadních vod. Délkou provozovaných sítí je největší společností v zemi.  Společnost provozuje vodohospodářský majetek svazku obcí Severočeské vodárenské společnosti a.s., VHS Turnov a města Roztoky. Je na špičce v implementaci moderních technologií pro úpravu a čištění vody.  Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., jsou členem skupiny Veolia Voda a koncernu Veolia Environnement.  Provoz vodovodů a kanalizací, úprava vody, čištění odpadních vod a zahušťování čistírenských kalů, revize kanalizací kamerovými vozy a rozbory pitných i odpadních vod, poradenství ve vodohospodářské činnosti, revize a nákladní dopravu.


2005 1846 3190

2010 1741 4013

2014 1614 4499*

*2013

Název

Pražské služby, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

Logo

Sídlo Pod šancemi 444/1, 19000 Praha, Vysočany

 Pražské služby jsou firmou s tradicí a dlouholetými zkušenostmi v nakládání s komunálním odpadem a jeho odstraněním  Do ulic hlavního města vysílá společnost denně cca 90 sběrných vozů na svoz směsného a tříděného odpadu. Další speciální vozidla zajišťují přistavení a následnou obsluhu velkoobjemových kontejnerů.  Pražské služby, a.s. provozují ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy celkem 8 sběrných dvorů  Pro likvidaci objemného odpadu od občanů zajišťují Pražské služby ročně přistavení cca 9 tis. velkoobjemových kontejnerů.  Další důležitou oblastí, ve které Pražské služby působí, jsou silničářské činnosti. Jedná se o provádění dopravního značení a zařízení, čištění komunikací a jejich součástí a zajišťování sjízdnosti a schůdnosti komunikací, drobné stavební opravy chodníků a vozovek a údržbu silniční zeleně.  V oblasti dopravního značení a zařízení jsou Pražské služby jednou z největších firem v ČR s celorepublikovou působností. Tato činnost má v naší společnosti mnohaletou tradici a dynamickou současnost.

31

 Svoz komunálního, bio, gastro a nebezpečných odpadů, třídění a recyklaci odpadu a elektroodpadu. Zimní a letní údržba komunikací, údržba zeleně a dopravní značení. Provoz sběrných dvorů, čerpací stanice, mycí linky a spalovny odpadů.



2005 1507 1817

2010 1728 3088

2013 1543 2903

2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody tvoří největší část (téměř 56 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů malé. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 55,9 %, což je o 16,5 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 35,6 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 6,9 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 9,2 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,5 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

32

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu

Zdroj: BISNODE

2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,46 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,49 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,14 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Moravskoslezském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Královéhradeckém kraji. Následují Praha, Liberecký kraj a Olomoucký kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví na Vysočině a ve Zlínském kraji.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile)

Zdroj: BISNODE

33

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 1,5 %. To je o 0,7 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Olomouckým krajem, Moravskoslezským krajem a Pardubickým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Plzeňský kraj, Vysočina a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními podprůměrně atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody pracuje v Moravskoslezském kraji, jedná se o téměř 13 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 13 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Praze, více než 11 % v Jihomoravském a také v Ústeckém kraji a více než 9 % ve Středočeském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR podprůměrná.

Rozložení zaměstnaných z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody do krajů

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

34

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 9,1 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy nízký (a tedy světle červená barva v mapě).

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je podprůměrná, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou nízké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Ústeckém kraji, kde se lidé z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 3,4 %, dále v Jihočeském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 2,7 %) a v Moravskoslezském kraji (2,5 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Pardubickém kraji (1,6 %) a v Libereckém kraji (1,0 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.

35

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

Ústecký

3,4%

Průměr ČR

2,2%

Jihočeský

2,7%

Zlínský

2,1%

Moravskoslezský

2,5%

Vysočina

2,0%

Olomoucký

2,5%

Středočeský

1,8%

Královéhradecký

2,5%

Praha

1,7%

Plzeňský

2,3%

Pardubický

1,6%

Karlovarský

2,3%

Liberecký

1,0%

Jihomoravský

2,2%

Kraj


Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody nízká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.

36

Index geografické exkluzivity odvětví

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody pracuje v jiném kraji, než bydlí 3,8 % osob, což je o 2,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.

37

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1.Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311), kteří v roce 2014 tvořili 14 % všech zaměstnaných v analyzovaném odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody zaměstnáno 15,8 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví jsou pracovníci Obsluhy stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81; 12 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 13,6 tisíc pracovníků), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (ISCO 92-96; 10 %; 11 tisíc pracovníků v roce 2014) a Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74; 9 %; 10,2 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura v Evropské unii je různorodější a větším podílem je zde zastoupeno více skupin povolání. Zatímco nejpočetnější skupinou povolání v analyzovaném odvětví jsou v České republice Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, v EU nejpočetnější skupinu povolání v analyzovaném odvětví tvoří Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii


38

Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody jsou Obsluha stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená (ISCO 8189). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 9,4 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 6,6 tisíc pracovníků skupiny Elektrotechnici a technici energetici (ISCO 3113), 5,5 tisíc skupiny Montéři a opraváři elektrických vedení (ISCO 7413) a 5,2 tisíc pracovníků skupiny Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel (ISCO 8332).

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj

CZ-ISCO

Počet 2014 (tisíc)

Podíl na odvětví 2011-2014

Vývoj od 2011

Obsluha stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená

8189

9,4

7,5%

↑

Elektrotechnici a technici energetici

3113

6,6

6,9%

↓

Montéři a opraváři elektrických vedení

7413

5,5

3,3%

↑

Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel

8332

5,2

7,0%

↓

Řídící pracovníci v průmyslové výrobě

1321

-

3,2%

↑

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2.Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je odvětví s velmi nízkou profesní koncentrací. Jedná se o celkově nejméně koncentrované odvětví ekonomiky z 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví dosáhl hodnoty 0,069, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. Velmi nízkých hodnot dosahuje profesní koncentrace v odvětví i na úrovni celé Evropské unie.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná

39


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná


21

nízká


22

nízká


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je odvětví s velmi nízkou profesní exkluzivitou, což znamená, že není výlučným zaměstnavatelem žádné početnější skupiny povolání. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,038, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. Podprůměrná je profesní exkluzivita v odvětví i na úrovni celé Evropské unie.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity


1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná


18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká

40


23

velmi nízká


24

velmi nízká


25

velmi nízká

Těžební průmysl

26

velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3.Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání téměř 39 % všech pracovníků v odvětví. 35 % pracovníků v analyzovaném odvětví má středoškolské vzdělání s maturitou. Téměř 20 % pracovníků v analyzovaném odvětví dosahuje vysokoškolského vzdělání. Necelých 6 % pracovníků dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost analyzovaného odvětví se velmi přibližuje náročnosti ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v analyzovaném odvětví v posledních letech rostla a to především díky snižujícímu se podílu středoškolsky vzdělaných bez maturity a zvyšujícímu se podílu vysokoškoláků.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a v celé ekonomice


Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody se pohybuje na hranici průměrné úrovně v celé ekonomice ve velké části zemí Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v analyzovaném odvětví hodnoty 98 % průměrné délky vzdělávání všech

41

zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v analyzovaném odvětví oproti průměru v celé ekonomice spíše nižší.

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je obor Elektrotechnika a energetika, který absolvovala pětina všech pracovníků v odvětví. Dalšími významněji zastoupenými obory vzdělání jsou Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (18 %), Stavebnictví a inženýrské stavitelství (11 %), Obecné vzdělání (9 %) a Motorová vozidla, lodě a letadla (8 %).

42

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání


3.4.Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístila jako 14. v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v analyzovaném odvětví lze tedy hodnotit jako průměrnou.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)

Odvětví Stavebnictví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Výroba strojů a zařízení Zdravotní a sociální péče Těžební průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Doprava, skladování a poštovní činnosti Vzdělávání Potravinářský a tabákový průmysl Výroba dopravních prostředků Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Vzdělanostní koncentrace odvětví velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká nadprůměrná nadprůměrná nadprůměrná nadprůměrná průměrná průměrná průměrná průměrná

43

Peněžnictví a pojišťovnictví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba elektrických a optických přístrojů Telekomunikační a informační technologie a činnosti Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana

17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

podprůměrná podprůměrná podprůměrná nízká nízká nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je odvětví s třetí nejnižší exkluzivitou vzdělávání ze všech 26 odvětví ekonomiky. Nachází zde uplatnění méně než desetina (9,7 %) zaměstnaných, kteří mají magisterské vzdělání v oboru elektronika a elektrotechnika.

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity


1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

nadprůměrná


8

nadprůměrná


9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná


17

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

18

nízká

44


19

nízká


20

nízká


21

nízká

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5.Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je indikátor flexibility o něco vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k průměrně flexibilním.

45

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody necelých 14 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, podprůměrný.

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti

50,0%

46

Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

43,2% 39,3% 38,9% 35,8% 34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6% 23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7% 17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0% 11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody není největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (33 %), ale z jiných odvětvových skupin. Podíl příchodů z nezaměstnanosti je tedy mezi odvětvími spíše podprůměrný. Tyto dvě skupiny jsou dominantní a u ostatních patří podíly ke spíše nižším.

47

Struktura příchodů do skupin odvětví

Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti a z jiného odvětví. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Stavebnictví, Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti a Doprava, skladování a poštovní činnosti. V odchodech z odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody jsou skupiny příchodů a odchodů z výrazně odlišné. Téměř čtyřnásobný je rozdíl mezi příchody a odchody v případě skupiny neaktivity jiné než vzdělávání a značný je také rozdíl mezi příchody z a odchody do jiných odvětvových skupin. Podíl odchodů do důchodů patří k nadprůměrným. Asi čtvrtina osob odchází do jiných odvětvových skupin, přitom nejčastější jsou odchody do stejných odvětvových skupin, jako je tomu u příchodů do této odvětvové skupiny. Jedná se tedy o odvětvové skupiny Stavebnictví, Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti a Doprava, skladování a poštovní činnosti.

48

Odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

6,1%

6,4%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 4,4%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 4,2%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 42,6%

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 26,4%

Stavebnictví

8,1%

Stavebnictví

8,3%

5,9%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti

2,8%

5,1%


2,1%


5,1%


2,1%


2,2%


1,4%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti

přišli ze vzdělávání (ze školy) 9,6%

odešli do vzdělávání (do školy) 2,8%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 10,3%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 39,6%

přišli z nezaměstnanosti 33,1%

z toho odešli do důchodu 27,8% odešli mezi nezaměstnané 27,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6.Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a také právě u odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je s průměrným věkem 45,2 let čtvrtou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR

49

to je o 2,7 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 3,1 let, což je stejný nárůst, jako byl mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 byla ve skupině odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody mezi zaměstnanými jen 4,0 % osob starších 60 let, nyní je to již 10,2 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 27,1 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 29,4 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil ještě 17,8 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 10,2 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká. V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 79 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 22 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

50

3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským a magisterským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

1,4%

6,8%

-5,4

SŠ bez MZ

19,7%

49,8%

-30,1

SŠ s MZ

24,2%

27,8%

-3,6

VOŠ a konzervatoř

0,0%

0,8%

-0,8

Bakalářské

16,1%

0,0%

16,1

Magisterské

38,5%

14,8%

23,8

Doktorandské

0,0%

0,0%

0,0


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Elektrotechnika a energetika, který absolvovalo 25,8 % nedávných absolventů a 25,7 % osob ze skupiny starších 55 let. Docela nízký rozdíl byl také u oboru Účetnictví a daně (6,9 % u nedávných absolventů a 2,9 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 18,1 % u skupiny starších na 11,2 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Ekonomie: z 1,7 % u starších 55 let na 10,0 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 3. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Elektrotechnika a energetika, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let.

51

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 95 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

52

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1.Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými z odvětví více než 39 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je téměř 36 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 19 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (89 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 7 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek maturitního vzdělání. To je požadováno u 61 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 25 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň

53

Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 13,2 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,2 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o 0,3 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 12,7 roku, což je o 0,2 roku méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,5 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody desátá nejvyšší úroveň skutečného vzdělání a devátá nejvyšší úroveň požadovaného vzdělání.

4.2.Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

54

Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ve srovnání odvětví mezi blízké průměru: s výjimkou míry ovlivňování ostatních, u které je hodnota pod průměrem za všechny odvětví, u ostatních kategorií jsou hodnoty jen mírně podprůměrné. Velice podobné je to také v případě průměru za EU, kde jsou hodnoty za toto odvětví průměru ještě bližší, než je tomu u ČR. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků vyšší v české skupině odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“.

4.3.Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru za všechna odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody blízké průměru, mírně podprůměrná je četnost čtení, všechny ostatní jsou mírně nadprůměrné, četnost počítání je znatelně nadprůměrná. Velice podobné je to u průměru EU: stejně jako u nás je mírně podprůměrná četnost čtení, ostatní charakteristiky jsou nad průměrem za všechna odvětví, nejvýrazněji četnost počítání. Srovnání českého odvětví a průměru EU ukazuje na vyšší využívání dovedností v případě EU u četnosti čtení a psaní, v případě četnosti počítání je úroveň vyšší u českého odvětví a u používání informačních technologií jsou úrovně velmi blízké.

Využití dovedností v práci: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

55

Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4.Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody vůči průměru je obdobná u pracujících ČR a EU. U všech dovedností je úroveň v tomto odvětví nižší, u EU je přitom odstup tohoto odvětví oproti průměru za všechna odvětví nižší. Úroveň dovedností pracovníků českého odvětví je znatelně nižší, než činí průměr za všechna odvětví. Znatelný rozdíl je především v případě numerické dovednosti a dovednosti řešit problémy. Obzvláště u dovednosti řešit problémy je úroveň u tohoto odvětví za EU výrazně vyšší než u tohoto odvětví v ČR.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

56

Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR, tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Mírně nadprůměrné hodnoty jsou rovněž v případě znalostí u přírodovědných oborů, v oborech služeb jsou úrovně na průměru za všechna odvětví. Z oblasti dovedností jsou na průměru všech odvětví také kognitivní dovednosti a mírně nad průměrem jsou numerické dovednosti. Také v mnoha dalších sledovaných kategoriích nejsou hodnoty nijak podstatně vzdálené průměru za všechna odvětví. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, a také kompetence sociální i metodologické, ačkoli úroveň kognitivních dovedností a komunikace v mateřském jazyce je hodnocena výše (ať již v dimenzi důležitosti nebo náročnosti).

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

57

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6.Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická průměrná úroveň u všech aspektů. Pouze u charakteristiky podpora je hodnota mírně nadprůměrná a u aspektu vztahy mírně podprůměrná.

58

Pracovní hodnoty

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace jsou hodnoty odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody spíše nadprůměrné v aspektu realističnosti, průměrné v aspektu konvenčnosti a také u investigativnosti a kreativity a podprůměrné především v sociálnosti a také u podnikavosti.

Pracovní orientace

59

Zdroj: O-NET

4.7.Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to patrné z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kterou je skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, je vyžadováno z téměř 60 % středoškolské vzdělání a pro téměř 40 % zaměstnaných je vyžadováno terciární vzdělání; u průměru za EU je podíl osob s nižším než maturitním vzděláním asi 12 %, středoškoláků s maturitou 35 %, avšak u více než poloviny zaměstnaných je vyžadováno vzdělání terciární. Největší podíl terciárně vzdělaných je mezi nejčastějšími povoláními vyžadován ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, v ČR 33 %, v průměru za EU je to 52 %.

60

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

podíl skupiny povolání v odvětví 14,0%

ČR

6,4%

EU

60%

12% 0%

35%

10%

20%

14%

26%

17%

35%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Obsluha stacionárních strojů a zařízení

12,0%

ČR

2,7%

EU

40%

60%

52% 0%

10%

20%

42% 30%

40%

50%

60%

70%

6% 80%

90%

100%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a 9,8%

ČR

13,4%

EU

64%

36% 2% 76%

22%

1% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 2% 9,0%

ČR

7,1%

EU

98%

12%

69%

16% 3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 5,1%

ČR 2%

6,3%

EU

65%

9% 0%

18%

39% 10%

20%

30%

34% 40%

50%

60%

15%

18% 70%

80%

90%

100%

61

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

5. Shrnutí Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Převažující produkcí tohoto odvětví je komerční zboží. Odvětví je mezinárodně otevřené relativně málo z hlediska podílu produkce na vývozu, avšak velmi otevřené z hlediska podílu dovozu na produkci. Odvětví vykazuje průměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím. Z hlediska podílu odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody na zaměstnanosti jde o odvětví menší, aktuálně zaujímá dvacáté místo mezi sledovanými 26 odvětvími. Podíl odvětví na zaměstnanosti v posledních letech mírně rostl, a to z úrovně 1,9 % v roce 2000 na 2,4 % v roce 2014. Počet zaměstnaných osob vykazoval v předkrizovém období klesající trend. Klesl ze svého vrcholu v roce 2002, kdy překračoval 120 tisíc osob, během pěti let na necelých 100 tisíc. Od roku 2007 však dochází k postupnému růstu (výjimkou jsou léta 2010 – 2011) zaměstnanosti v odvětví. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob hodnoty 113 tisíc. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá v analyzovaném odvětví v roce 2020 zaměstnanost na úrovni okolo 114 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví nadále mírně poroste. Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody pracuje v Moravskoslezském kraji, jedná se o téměř 13 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 13 % zaměstnaných pracuje v Praze, více než 11 % v Jihomoravském a také v Ústeckém kraji a více než 9 % ve Středočeském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR podprůměrná. Při porovnání místa práce a místa bydliště u pracovníků odvětví je patrné, že velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody pracuje v jiném kraji, než bydlí 3,8 % osob, což je o 2,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 3,8 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti (6,4 %). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 46,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, mají s nalezením nového zaměstnání větší problém, než uchazeči o zaměstnání se zkušenostmi z jiných odvětví ekonomiky. Změny v počtech zaměstnaných v odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Míru schopnosti pracovníků odvětví najít jiné zaměstnání ať již ve stejném odvětví nebo v odvětví jiném ukazuje indikátor flexibility. V odvětvové skupině Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je indikátor flexibility o něco vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k průměrně flexibilním. Dále pak ve svém původním odvětví, tj. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody nalezlo nové zaměstnání pouze necelých 14 % z těch, kteří práci nalezli. Tím se toto odvětví řadí k podprůměrným. Na druhé straně stojí příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo

62

z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu zaměstnání v rámci dané odvětvové skupiny. Ve sledovaném odvětví však není největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (33 %), ale z jiných odvětvových skupin, a to z odvětvové skupiny Stavebnictví, Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti a Doprava, skladování a poštovní činnosti. Pokud jde o odchody z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, k nadprůměrným patří podíl odchodů do důchodu. Asi čtvrtina osob pak odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastější do stejných, odkud jsou i příchody, tj. do Stavebnictví, Úklidových, bezpečnostních, krajinářských, agenturních a administrativních činností a Dopravy, skladování a poštovních činností. Při hodnocení stability odvětví byl využit indikátor rizikovosti odvětví ukazující, jaký je podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz. Pro odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,46 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,49 promilního bodu. Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 1,5 %. To je o 0,7 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními podprůměrně atraktivní. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311), kteří v roce 2014 tvořili 14 % všech zaměstnaných v analyzovaném odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody zaměstnáno 15,8 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví jsou pracovníci Obsluhy stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81; 12 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 13,6 tisíc pracovníků), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (ISCO 92-96; 10 %; 11 tisíc pracovníků v roce 2014) a Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74; 9 %; 10,2 tisíc pracovníků). V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání téměř 39 % všech pracovníků v odvětví. 35 % pracovníků v analyzovaném odvětví má středoškolské vzdělání s maturitou. Téměř 20 % pracovníků v analyzovaném odvětví dosahuje vysokoškolského vzdělání. Necelých 6 % pracovníků dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost analyzovaného odvětví se velmi přibližuje náročnosti ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v analyzovaném odvětví v posledních letech rostla a to především díky snižujícímu se podílu středoškolsky vzdělaných bez maturity a zvyšujícímu se podílu vysokoškoláků. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je obor Elektrotechnika a energetika. Absolvovala jej pětina všech pracovníků v odvětví. Dalšími významněji zastoupenými obory vzdělání jsou Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (18 %), Stavebnictví a inženýrské stavitelství (11 %), Obecné vzdělání (9 %) a Motorová vozidla, lodě a letadla (8 %). Odvětvová skupina Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je s průměrným věkem 45,2 let čtvrtou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 2,7 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 3,1 let, což je stejný nárůst, jako byl mezi všemi zaměstnanými v ČR. Ve struktuře zaměstnaných podle věku došlo v odvětví k výraznému posunu: zatímco v roce 2000 byla ve skupině odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody mezi zaměstnanými jen 4,0 % osob starších 60 let, nyní je to již 10,2 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 27,1 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 29,4 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil ještě 17,8 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 10,2 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká. Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

63

ve srovnání odvětví mezi blízké průměru s výjimkou míry ovlivňování ostatních, u které je hodnota pod průměrem za všechny odvětví. U ostatních kategorií jsou hodnoty jen mírně podprůměrné. Velice podobné je to také v případě průměru za EU, kde jsou hodnoty za toto odvětví průměru ještě bližší, než je tomu u ČR. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků vyšší v české skupině odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“. Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru za všechna odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání, používání informačních technologii) v případě odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody blízké průměru, mírně podprůměrná je četnost čtení, všechny ostatní jsou mírně nadprůměrné, četnost počítání je znatelně nadprůměrná. Velice podobné je to u průměru EU. Hlavní vývojové trendy v odvětvové skupině jsou spojeny s propojováním trhů s elektřinou v Evropě a laděním a sjednocováním cen. Toto je zásadní předpoklad pro dosažení cíle Evropské unie vytvořit harmonizovaný a jednotný evropský trh s elektřinou s očekávaným zvýšením likvidity, efektivity a společenského přínosu. Rovněž na trhu s plynem je ze strany Evropské komise a skupiny evropských regulátorů vyvíjen tlak na harmonizaci řádů provozovatelů přepravních soustav, pravidel obchodování s plynem v jednotlivých zemích a na postupné propojování dílčích trhů napříč členskými státy. Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické závislosti ČR (včetně zahrnutí jaderného paliva) dosahuje tedy méně než 50 % a patří k nejnižším v EU. To je v situaci celosvětového důrazu na energetickou bezpečnost jedna ze silných stránek tuzemské ekonomiky. V zahraničních dodávkách energetických surovin došlo ke zvýšení teritoriální diverzifikace dodavatelů u kapalných a plynných paliv včetně diverzifikace dopravních energetických tras. Strukturálně je však import značně nevyvážený. Závislost na dovozech ropy, plynu a jaderného paliva je prakticky 100%. V případě výstavby nových výroben elektřiny a tepla je nezbytné prolomení současných limitů těžby uhlí na dalších minimálně 30 – 40 let jejich provozu. Mělo by dojít k pokračování využívání jaderné energie v České republice a k zahájení přípravy výstavby nových jaderných bloků. Počítá se s následující skladbou energetického mixu ČR: tuhá paliva 11 – 17 %, plynná paliva 20 – 25 %, kapalná paliva 14 – 17 %, jaderné palivo 28 – 33 %, obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 %. Dalšími vývojovými trendy v odvětví jsou konsolidace a koncentrace podnikatelské základny, fúze a akvizice podniků. Dále v souvislosti s liberalizací energetického trhu EU byl stanoven požadavek na tzv. unbundling, jehož cílem je oddělení regulovaných a neregulovaných aktivit a jejich transparentnost. V České republice již unbundling pro sektor elektřiny i plynu platí. Dalším významným trendem je zlepšování ekologických parametrů energetického hospodářství - snižování emisí, úspory ve spotřebě, růst výroby z obnovitelných zdrojů. Významným světovým a i v ČR aktuálním tématem je těžba a využití břidlicového plynu. Rovněž rozvoj systémů inteligentního měření spotřeby plynu a elektřiny a řízení spotřeby elektřiny je silným trendem, který se v budoucnosti bude dále prosazovat.

64

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Recommend Documents