ROČNÍK III. d S L O Kčs . -

ROČNÍK III.

dSLO

Kčs 5. -

J i —

Radarová stanice řídí provoz v pí^ístavu Napsal James Ligtning. Přeložil F. fiehák. Sniinky BIS.

Mlha není smrtelným nepřítelem jen letc ům, ale i ná­ mořníkům. Způsobuje mnohem více katastr of než mořské bouře. ’A čím se provoz na mořích zvětšuje, tím víc e lodí v mlze narazí na útesy, nebo jedna na druhou. Zvlášť nebezpečná je plavba za mlhy v okolí velkýcá přístavů, kam vplouvají a odkud vyplouvají denně desítky vel­ kých a stovky menších lodí. Jedním z důležitých světových přístavů je Liver pool v Anglii. Připlouvají sem llodí ze všech světadílů a všech vlajek. Průměrně každý dvanáctý den má záchranná služba zvýšenou pohotovost — Je mlha. Za neustálého houkání sirén si námořní kolosy pomalu razí cestu mlhou a ty, které mají odplout, raději čekají na lepší počasí. Vznikají tím pochopitelné ztráty. A tak si loďaři spočí­ tali, že se jim vyplatí postavit v liverpoolském přís t avu Mersey velký radarový přístroj, který by umožnil lodím bezpečně plout podle radiotelegrafických pokynů z rada­ rové stanice. Srdce jradarového přístroje — scanner — je umístěn na '30 m vysoké železobetonové věži a kaž­ dých 5 vteřin se otočí o 180 stupňů. Jeho antény Jsou elektricky zahřívány, aby nevznikala námraza, ol.lčeni obstarává elektromotor o 6 k. s., který zabezpečí pr a­ videlné otáčení i při 160 km/hod. vichřici. Impulsy jsou po drátech odváděny do kontrolní místností, kde operatér na šesti plo­ chách vidí před sebou jako na dlani Jak přístav, tak širé moře až do vzdálenosti 36 km. Pokyny dává operatér telefonicky do radiotelegrafické stanice, která je tlumočí lodím. Zajímavé Je použití Šesti promítacích ploch. iDruhá plocha odleva ukazuje celkový pohled na přístav i moře. Čtyři další pak podrobně a ve větším měřítku Jednotlivé oblasti přístavu, při čemž se částečně překrývají, aby nevzniklo „mrtvé pásmo". Na těchto plochách Jsou zelenými světélky označeny také přístavní značky a boje. Šestá plocha krajní vlevo Je „potulná" — může být zaměřena kamkoliv a nahradit kteroukoliv z ostatních ploch, která by se porou­ chala. Na obrázcích: Nahoře vlevo: Ta­ kový obraz vidí operatér v přístroji. Vpravo: Kontrolní místnost. Dole: Železobetonová věž se „scannerem". Vlevo dole; Kontrolní budova.

162

P OD PRAPOREM ČSM ovládne m l á d e ž téchniku *

Rozhovor naše ho r e daktora s ústředním kultur, prop, referentem ČSM soudruhem Čestmírem Vejdě l kem / o k ý v ý z n a m m á slo u č e n í

sv a zů m lá d eže p ro z v ý š e n í te c h n ic k é čin n o sti m ladých?

Sloučení svazů m lád eže je u sk u te č něnim d ávné to u h y česk o slo v en sk é m ládeže po jed n o tě. M ládež d o b ře ví, že jen jed n o ta Jí m ůže z a ru č it usku> tečnění v šech tužeb, k nim ž p a tři I m ožnost tech n ick é tv o řiv é p rá c e . V lem ícji, k d e m ládež dosud n e n í jed ­ notná, kde trp í pod jh em k ap italism u a im perialism u, n e n í ani m ožné, ab y se m ládež svobodně u č ila techni= a o v lád la ji. V těch to zem ích se m ládež seznam uje s tech n ik o u p ro ­ střednictvím p o licejních a v o je n sk ý c h pušek, kulom etů a g ran átů , k te ré jso u p roti ni a všem u lidu použív án y . Tam 2 chem ie zn ají m !adí lidé n e jlé p e ú činky třa sk a v in g ran átů , z m ech an ik y n ásledky rá n y obuškem . — N ap ro ti tom u v e SSSR a zem ích lid o v é d em o . k racie p řin áší tech n ik a m ládeži n e sm rt, ale obohacení života, n e n í zb ra­ ní v rukou třídního n ep řítele, ale m oc­ nou pákou p ři bu d o v án í lep šíh o živo­ ta všeho lidu. V ytvoření jed n o tn éh o CSM je p rá ­ vě dokladem toho, že i Č esk o slo v en ­ sko p atří k zemím, k d e tech n ik a slou­ ží lidu, kde m ladí lidé v n í n e v id í n e­ přítele, ale spojen ce. Je d n o tn ý CSM pak um ožní všem i p ro stře d k y m lád e­ ži CSR ov lád n o u t tech n ik u — b u d e o rganlsovat pochod mj^ádeže do v ě d y a techniky.

n e jv íc e k roužků, k te ré se budou v ěn o ­ v a t m echanice, elek tro te c h n ic e a che­ mii. N ebudem e se ovšem b rán it, ab y tam , k d e m ládež ta k o v é zájm y má, v zn ik l tře b a k ro u žek astro n o m ick ý . Pom oc, k te ro u kroužkům p řip ra v u je ­ me, b ude p ro to zam ěřen á co nej šíře, a b u d e d b át v šech zájm ů kroužků. N e­ b ud e to ovšem n ajed n o u . Letos to bu ­ dou h la v n ě m echanické (práce s d ře . vem a kovem — sta v b a lodí, vozidel, stro jů a p řístro jů a pod.), p ro k te ré p řip ra v u je m e m ateriál — k n ih y — p lá n k y a č lán k y v MT.

C SM te d y p o m ů že k r o u ž k ů m organisa čn ě a id e o vě . J e n a d ě je je š tě n a jin o u pom oc? Je . O všem h la v n í zd ro je pom oci pro svou činnost m usí k ro u žk y h le d a t v e svém okolí. M ístnost p ro díln y m ůže p o sk y tn o u t škola nebo nár. výbor, z a . řízen í b lízká to v árn a, k te rá m ůže k ro u žk u pom oci i v o p atřo v án í m ate . riá lu — d řev a, k o v u a pod. — z o d . padů. S tejn ě tom u b ude s odb o rn ík y — in stru k to ry . V e v esn iclíé skupině n a př. požádám e člen a CSM, k te rý d ojíždí p ra c o v a t do to v á rn y a tam se tech n i­ ce p rak tic k y učí, a b y k ro u žk u radil. Bude tu te d y tře b a n a v á za t úzkou sp o lu p ráci m ezi m ístním i a školským i skupinam i CSM a skupinam i z áv o d , nim i. C o p o v a ž u je š za n e jd ů le ž itě jší

pro práci k ro u žků ? Ja k chce C SM dát m lá d eži m o žn o st k poznáni a o vlá d n u tí te ch n ik y? V mládfiži je v eliké b o h atstv í in icia­ tivy a nadšeni, k teré bud o u h ybnou silou její technické činnosti. CSM dá mladým technikům p ředev ším org an isační základnu, sv o u velik o u síť sk u ­ pin závodních, školních a m ístních, p ři nichž budou zřízeny zájm ov é tech n ick é kroužky. V nich se budou u č it tech n i­ ce theoreticky i p rak tick y . Z důrazňu­ jeme, že kroužky m usí zů sta t so u částí skupiny a plně se ú častn it i jejíh o ostatního života. N echcem e, ab y se n ěkterý kroužek v ěn o v al jen te c h . nické práci a skupině se odcizil. I mladí technici m usí b ý t dobrým i sv a záky.

Ja k é d ru h y k r o u ž k ů b u d e C SM organisovat? V tom nebudem e skupinám p ře d ep i­ sovat žádný recept. K roužky budou takové, jaké jsou zájm y m lad ý ch lidí. Přitom ovšem chcem e, ab y se k ro u ž­ ky věnovaly tom u, co m ohou v životě a práci nejlépe uplatnit. Proto b ude asi

N ejd ů lež itější je, a b y k ro u žk y v h o d ­ n ě sp o jo v a ly th e o rii š -p rax í. N epomůže, naučí-U se všichni člen o v é > k ro u žk u p o č íta t n a lo g aritm ickém p ra v ítk u , neb u d o u -li um ět u d ě la t na d v e ře k lu b o v n y e le k trick ý zvonek. A o b rácen ě, každ á ú sp ěšn á p ra k tic k á p rá c e v y ž ad u je o v lád n u tí th eorie. D ůležité ta k é je, ab y nám ěty, k te ré k ro u žek p ro svou p ráci volí, b y ly usk u tečn iteln é, ab y k ro u žek n e sta v ě l „perp etu u m m obile" nebo atom ový re a k to r, a le stů l pro skupinu, p ra m i. ci a podobně. Když k ro u žek vidí, ja k v ý sle d k y jeho p rá c e slouží k oboha­ cení života skupiny, n e sta n e se, ab y čin n o st k ro u žk ů se z v rtla v plané dis­ k u to v án í a th eo retiso v án í, ja k jsm e n ě k d y v iděli. A k o n ec k o n ců n ej dů ležitější je to, co p o třeb u jem e k e každé činnosti: p o ctiv á práce, v y trv a lo st a um ění v y ­ stač it s p ro stře d k y , k te ré jso u p o ru . ce. Tom u se učím e v CSM a tech n ick é k ro u žk y pom ohou, ab y se ty to v la s t, n o sti staly m ajetkem v ši m ládeže. V tom sm yslu ta k é p ře ji technickým k roužkům m noho úspěchů.

Počínaje dnešním číslem, budou v Mladém techniku věnovány v id y té­ měř 1 stránky materiálu pro zájmové technické k ro jß k y SCM. Všechen tento materiál úzce souvii:l s potřebou našich skupin v jarním a letním období, k d y velkou část své činnosti bude přenášet skupina ven, do přírody, kde bude konat schůze, dělat táboráky, pořádat kulturní vc» čery, výlety, putovní tábory atd. J e to způsob práce, který letošního roku začínáme po prvé ve větším wsě» fU ku provádět. Je to samozřejmě mno^ . hem výhodnější, protože v jarních a zvláště v letních dnech by bylo p)o každou skupinu problémem, aby svazá k y udržela v klubovně. Pro začátek to ale nebude lehká práce. N ezvykli jsm e si dosud na ta^ ko výto způsob činnosti a m álokteiý z nás mé nějaké zkušerw.^T. Je zapo* třebí, aby všichni členové pomáhali. Je zapotřebí hodně rukou a nejenom těch, kteří by organisovali. Uvedme si jen ptílilad: Některá ze skupin se rozhodne uspořádat v polovině čer> vence lid e n n i putovní tábor. To není maličkost. Je t^eba, aby byl po všech stránkách dobré připraven a vybaven, abychom na příklad v polovině cesty nezjistili, že to nebo ono .nám chybí. A tady právě je ta úzká spolupráce zájmového technického kroužku, který nám v přípravách tábora může hodně pomoci. Jeho pomoc bude se samo­ zřejm ě tý ka t technického vybavení tát bora. Části zaJřízení pro putovní tábor potřebné — jejich piesné plánky a ná* vo d y budeme 'přinášet a jak jsme se už zmínili, přinášíme v Mladém tech^ niku. Všechna ovšem neobsáhneme. Hlavně proto ne, že každá ze skupin bude m ít určité vlastní podmínky, kterým i se bude řídit. Základní věci však v Mladém techniku přineseme. Budou to různé drobné n á irty — to­ ren, stanových plachet, skládacího vo» Ziku na dopravu potravin a jiného užitečného zdnzení. Tam, kde je to možné, budou si sktp pin y dělat též cyklistické tábory nebo vodní putovní tábory. Zároveň tedy v čísle přinášíme návod na pramici. Všechny skupiny si ji nebudou moci udělat. Nemáme dnes ještě dostatek dřeva a jiného materiálu, nebo bychom ji málo využili, protože skupina je pří* liš vzdálena od vody. ■ Všem skupinám, které však podmín­ k y k tomu mají — radíme, aby si pra* mici udělaly. Nebude ji dělat celá sk.i^ pina — dostane to jako jeden z úkolů zájm ový technický kroužek. Je třeba si představit, ja k úžasně tím několik lidí, sdružených v technický k ř í ž e k , skupině pomůže. Kolik jí přinese záo bavy, rekreace, volné plavby po vodě atd. O kolik více bude po-každé ta­ kové plavbě nebo putovním táboře přátelství, a o kolik více se utuží ko* iektív skupiny! Na těchto vzájem ně do sebe zapadat jících úkolech si nejlépe můžeme ově» řit, ja k práce ve hnuti roste. Ne už jednotlivé skupinky, které se" svými zájm.y oddělují, jak se to stávalo v počáteční době 'našeho vývoje, ale ko lek tiv y Udí — kteří v rámci svý: h zájm ů pracují ve prospěch celé sku^ piny. J. L.

Co-hůá, h o r n í k ? ! B yli jste už n ěk d y na uhelné b r ig ^ ě ? Jestliže ano, pak jste jisté poznali ty umouněné, dobrosrdečné cM apíky, na jejichž práci tolik záleži, u kte-rým rádi jezdím e do dolů pomáhat. A by se tociU koU strojů našich továren, aby jezdily xAahy, abychom m ěli elektrický proud, plyn, benzin, g, konečně, ahy^ chom si mohli v zimě do'ma zatopit, k tom u j§ třeba uhlí. mnoho uhlí. A ovsem také lidí, kteří je pod zemi nebo na povrchu narubou. P ryč je doba, k d y za kapitalistického režim u byl horník soukrom ým i majiteli dolů nemilosrdné v y koŤisíován. Na naSich obrázcích vidíte hornické učně: Netváří se nikterak smutně. Naopak. Jejích veselý úsm ěv -svědčí o tom, ze jsou ve svém povoláni spokojeni. Podívejm e se tedy hlíze, ja k dnes pracuje učeň horník. U čební doba v h o rn ic tv í je d v o u ­ letá. V p rv n ích tý d n e c h učení sezna­ m uje se učeň s po v rch o v ý m i zaříze­ ními a o rg anisací závodu. V dílnách se seznam uje s pom ocným i pracem i a s řadou zručností, jež p ři h o rn ictv í p o ­ třeb u je. Po u p ly n u tí sta n o v e n é doby učni po p rv é fárají. D ěje se ta k pod dozorem zk ušených m istrů h av ířů a dozorců p ři v ý cv ik u , k te ří je jich p rá ci řidi a sled u ji a d b a jí n a d održování Y šech bezpečnostních p řed p isů po ce ­ lou dobu je jic h v ý cv ik u , tak že ú razovoet učňů v dolech je snížena pod m í­ ru ú razo v o sti u čňů v jin ý c h p o v o lá­ ních. V ýcvik u čn ě j e p ro v á d ěn p odle přesně se sta v e n é h o p lán u tak, ab y se naučil všem zručnostem , k te rý c h je v h o rn ictv í p-otřeba. T y to zru čn o sti se zručnostm i, získaný m i v dílnách, a fiieoretická lá tk a, k te ro u p ro b írá v základní odb o rn é d v o u leté škole, z ně] v y tv o ří tělesn ě i d u šev n ě zd atn é­ ho, k v alifik o v an éh o a d o b ře h o n o ro ­ vaného p raco vn íka. H orn ičtí učňi js o u p řijím án i p ro 9 našich n áro d n ích podniků, jeou ub y továirň v 26 vzo rn ý ch dom ovech, k d e je stra v a zaru čen a v y so k ý m i příd ěly . V y cb o v áv aci p řísp ě v ek a a učně se

164

p o h y b u je m ezi 1400 až 1900 Kčs měcíčn ě k ro m ě prém ií, jež pilní a vzorní učni d o stá v a jí ja k o m im ořádnou od­ m ěnu. V u čň o v sk ý ch dom ovech jsou v y c h o v á v á n i za dozoru zk u šen ý ch v y ­ chovatelů, sam i p ak se sd ru žu jí v in ­ te rn á tn ích sk u p in ách Č esk o slo v en sk é­ ho svazu m ládeže. Ž iv o t v in te rn á tě jim d á v á ra d o stn é so u d ru žsk é p ro střed í, ú čast n a sou­ stav n ý ch kultu rn ích , sp orto v n ích a re ­ k re a č n íc h akcích. O je jic h zdraví p e ­ ču jí čtv rtle tn í lé k ařsk é p ro h líd k y a le ta l i zim ní re k reačn í akce. Naďani hoši m ají o tev řen o u cestu n a d v o u le­ to u školu horní, z niž v y ch ázejí ja k o dobře kvalifik o v an í a h o n o ro v an í p ra ­ covníci. Těm n e jn ad a n éjším je o te v ře ­ n a c esta n a v y so k o u školu báňskou. N a h o rn í šk o le i n a v y so k é šk o le b á ň ­ sk é stu d u jí naši hoši na stip en d ia p o d ­ nikům N aši hoši m ají své h o rn ick é řem eelo rád i, za n ic b y je Heyym ěnili, chápou je h o důležito st p ro celý náš ho sp o d ář­ ský život a srd ečn ě zvou v šech n y m lsd é hochy n a u čen í do h o rn ictv í a v zk azu jí jim, ab y n ev ě řili žádným k lep ů m o h o rm ctv j a sam i se p ře sv ě d ­ čili, že h orniotví jim p řip rav í šťastnou a spo k o jen o u budoucnost.

DROBNÉ 0 » m y p io n ý rá m aji v elk o u trad ici SSSR. N ení m ěsta k d e by Dům pionýrů, skvěle v y b a v e n ý klubovnam i, dílnam i, k n ihovnou a č ítárn o u nebyl. N ejv ě tší význam snad m á­ ji d íln y a lab o rato ře sp rav o v an é dospělým i odí>omiky — inc tru k to ry . P řístu p do d ílen ovšem neni volný. Je d n o tliv é zák la d n í k roužky p ři kom som olských a p io n ý rsk ý ch organisacích tam v y sílají své n ejlep ší členy, k te­ ří p ak to, co se v Domě p io n ýrů naučili, p ře n á še jí do zák lad n ích kroužků. — V p osled n í době se v y sk y tly v ijašich den­ n ích listech zp ráv y o zřízení Domů pio­ n ý rů i u nás. N ejd ále jso u v Brně, kde m á b ý t Dům p io n ý rů o tev řen už k 1. k v ětn u . V Praze se p řip ra v u jí Pionýrské dom y dva: jed e n na S třeleckém ostrově a d ru h ý v zám ečku N ik o lajk a na Smícho­ vě. ^ Jsm e rádi, že se P ionýrské dom y b u d u jí i u nás. T ři ovšem nestačí. J e teď n a zástu p cích SČM, ab y v nár. v ý borech p raco v ali k tomu, ab y i v m ístě jejích p ů so b iště byl Dům p io n ý rů zrizea-, „S etřít od sirk y " je si­ ce p ěkně heslo, ale m álokdo si umí p řed ­ stavit, ja k v elk ý v ý ­ znam může mít, když je přev ed em e do p ra­ xe. Příkladem toho, je vy n ález d ělníků praž­ sk ý ch D opravních pod­ niků, s. V áclav a Z uvače a Jar. Borovič­ ky. Je jic h a p a rá te k u h asín á a zase a u to ­ m atick y z a p alu je h o řá k sv ářecího přistrčí )e, k d y ž je j sv á ře č n a chvilku odloží, Ü spora u jed n o h o sv áře če za rok činí v i­ ce ja k 6000 korun, v celé republice roč­ n ě b y to bylo 60 m ilionů. C h y stá se zru šen i “ předních tabulek s evid en čn í zn ačkou u m otocyklů, jak oznam uje časopis ,,M otocykl"- Z^ase je ­ den důkaz, jak rozum né plánování hos­ p o d á řstv í m ůže. še třit všu d e. M ůžete po­ m oci i vy: d ív e jte se s o tev řeným a oči­ m a i hlavou a své nám ěty nám napište. N ežJuknoúcí m áslo. N a­ še m am inky znají dob­ ře nep říjem n o u v last­ n o st m ásla, ' žluknutí, k te ré je znehodnocuje a dělá nezpůsobilým k požívání. Jednom u z naišich chem iků se po delší dobé p o d a řila la ­ b o ra to rn ě v y ro b it m áslo trv anliv é. Tím ­ to novým způsobem se v y ro b í především m ásla více, zam ezením nežádoucích ztrát, což by á nás znam enalo po zavedení vý ­ ro b y roční ú sporu 30 m ilionů Kčs a m ás­ lo je n ap ro sto trv an liv é a p rak tick y nežluknoucí. D oposavad jsm e m ohli sklado­ v a t m áslo pouze asi tři m ěsíce a to ještě, h o m usel konsu m en t potom během 3 až 5 dnů sp o třeb o v at. M áslo v y robené no­ v ý m způsobem , snese sk lad o v án í šest m ě­ síců i v íce a sp o třeb itel ho po této době obdrží v ú p ln ě čerstvém stav u a nem usí se bát, že m áslo p o n ěk o lik a dnech do­ stan e žluklé p říchuti. Po lab o ratorních po­ k u sec h bylo již p řik ro č e n o k e zkouškám v e větším m ěřítk u a v neibližší době bu­ de novým způsobem v y ráb ěno m áslo v n ěk o lik a našich m lékárnách. T ento ©■bjev česk éh o chem ika, k te rý je svět®■»éha dosahu, ocení zv lá ště n aše distrâbace. iP ïâce-)

zP

R ÁV Y

M o hu tn á so v ě tsk á mi>to ro v á lokom otiva. N e­ d áv no p řije la do M osk­ v y m o h u tn á m o to ro ­ v á lo k o m o tiv a nové. k o n stru k ce, p o stav e n á d ě ln ík y a o d b o rn ík y c h ark o v sk éh o záv o d u m in iste rstv a p ro sta v ­ b u doprav n ích strojů. V C h ark o v ě p ři­ p ja li k lokom otivě ry ch lík T bilisi— M osk­ v a a dopravili ho do h lav n íh o m ěsta. C esta uběhla v ý tečn ě , po c e lo u trať, dlouhou 780 km, p ra c o v a ly stro je bez­ vadně. K o n stru k téři dali lo kom otivě krásnoiu aero d y n am ick o u form u. 23 m d louhý stro j je n a tře n jasn ě m o d ro u a stfiibřitou barvou. V p ředu je bro n zo v ý relief generalissim a Stalina. S troj m á d v a Die­ selo v ý m oto ry o v ý k o n u 2000 HP a gene* rátó ry . V y ro b en á e lek tric k á en e rg ie p o ­ h án í 8 m otorů, u m ístěn ý ch n a osách lo ­ kom otivy. Řízení stro je je m ax im álně zm echanisováno. D ieselo v ý m o to ry se na př. u v ád ějí do chodu stisk n u tím kno flík u n a desce řidiče. Při jízdě se celý stro j řidí jed in o u pákou, k te ro u řidič re g u lu je íá ro v e ň p rácí D ieselový ch m otorů, genelá to rů i tažných m otorů. V ynik ajícím znakem n ové m o to ro v é lo ­ kom otivy je je jí úspo rn o st. N a tra ti z C h arkova do M oskvy sp o tře b o v a l stroj n a př. jen 2,6 tu n y tek u té h o p aliv a. Lo­ kom o tiv a m ůže je t 1000 km bez p řib írá n í pohonných lá te k a d o sah u je ry ch lo sti 100 km za hodinu. S troj m ůže v o zit osobní i n ák lad n í v la k y v n ejrů zn ě jšíc h k lim a­ tick ý ch podm ínkách. N ový druh šicího stro je . Při z d o k o n a­ lo v án í šicích stro jů se v p o sled n ích le­ tech h lav n ě přihlíželo k e snížení třen í u žitím buď v aliv ý ch ložisek n eb o su p e r­ finišovaných ploch, N yn í se h lásí z Detroitu, že se tam podařilo k o n stru k té ru J. A. O zalnichovi se s tro jit e le k tric k ý šicí •tro j na novém principu. O zalnich v y šel z fakta, že km itav éh o po h y b u p á k a jeh ly 11 šicího stro je lze snáze d o sá h n o u t elektio m a g n e ty než rotačním pohybem e le k ­ trom otoru, Proto v y b a v il svůj šicí stro j dvěm a silným i elek tro m a g n e ty , um ístě­ ným i v h la v ě s tro je , jež stříd a v ě p řita h u ­ jí h lavn í v ahadlo stro je , k te ré m á n a jednom konci jehlu a n a druhém sp o jo ­ v a c í táhlo, ženoucí č lu n k o v ý a p o d áv ači m echanism us stro je vespod. N o v in k a je dokladem , že i p ro p rac o v a n ý m ech an is­ m us, jak o je na př. šicí stro j, lze p o d sta t­ n é zlep šit t -—ttk — V e SSSR byl vy ro b en tS tunový autom obil. Jaroslavská to v árn a na autom obily vyro b ila vůz s D ieselovým m o­ torem o nosnosti 45 tun, jehož n áv rh byl vypracován konstruktérským kolektivem to­ várny. D říve tu b y ly k o n stru o v á n y stro ­ je o 10 až 12 tunách. M ohu tn ý D ieselův m otor dává vozu ry c h lo st až 55 km za hodinu. N ové n ák lad n í au to je tříosý tažný vůz s vlečným vozem. Pří kon­ strukci p am atovali k o n stru k té ři n a n ě k o ­ lik vlečných vozů. Když tažn ý v ů z do­ praví na m isto n aložený v le č n ý vůz, za­ nechá jej na p raco v išti a o d jed e p ro d al­ ší vlečný vůz, což d o v o lu je p ln é v y u žití stroje. D ieselův m o to r dává m ožnost do­ p rav o v at velk é n áklady , v e lk o u ry ch lo s­ tí. D va pokusné v ozy p ro je ly v těch to dnech trať z J a ro sla v ě do M o sk v y «. zpět -

N a p ražsk ém v e le trh u se o bjevil no* v ý vynález, k te rý jistě silné zasáh n e do sn ím k o v é techitjiky ve fotografii. J a to t. zv. speedflashlaim p — blesk o v k a, doslovné p řeloženo ry ch lo b lesk o v á laaxpa. Je to v po-dstaté

elektrická výbojka, p ln ě n á pod tlakem vzácným p lynem xenonem . Pro norm ální n ap ětí proudu js nevoidivá. D odám e-li jí v šak k rá tk ý ÍK puls o n ap ětí a«í 3000 V, v y b ije se to to n ap ětí b leskem v e lk é inten sity, trv ajícím asií 1/10.000 sec. A zde jsm e u h lav n í p řed n o sti blesk o v k y , kteirom je k rá tk á exiposice, a přito m veiliká

Nová blesková lampa sv ě te ln á in ten sita. To um ožňuje z«* c h y tit tak o v é m om entky, k te ré b f n ám jin a k rozhodné u tek ly . Podívejm « se n y n í na

V lev o p řen o sn á, v p ra v o ateliéro v á lam pa.

několik technických dat.

lou. Blesk je paik v y v o lán slisknutíai spouště, zvu k o v ý m šelestem (fotoginafování v ý stře lu z rev o lv eru a p.) n e­ bo k o n ečn é sv ěteln ý m im pulsem. O sv ětlení b lešk o v k o u je velm i vydat* né, tak že se i p řes tak kráttko-

Jso u v y rá b ě n y dva d ru h y lam p; a te lié ro v á a p řen o sn á (o v áze 6,5 kg). A telierovd lam pa o d eb írá pro u d pře« u sm ěrň o v ač přím o ze sítě. Když m

Snfmek s pouiitfm ateliérového typn. Blesk v y v o lán zvukem syfonu. n a b ije k o n d en sáto r (asi za 10 sec.) je lam p a p rip ráv e n á k ,Hpráci". Blesk, ja k bylo již uvedeno, trv á 1/10.000 sec. a m á sv ěteln o u m o h u tn o st jak o 125 tisíc 40W žárovek. Spotřeb« p ro u d u je asi 3—5% s,potřeby normáíU ních reflektorů. M alá p řen o sn á lam ­ p a n abiji sv ů j k o n d en sáto r asi 15 sec. z ak um ulátoru, um ístěného ve skříň* ce. Při v y b iti v y d á světlo o něco m en­ ší než velk á, rovné „jenom " 45 tisí­ cům 40W žárovek. O bě lam py jso u u d ě lán y o p rav d u pečlivě, -totiž n a ­ pro sto bezpečně, tak že n en í ani s e ­ bem enší n ebezpečí přím ého sty k u a vy so k ý m napětím . B leskovek ie mbž* no pou žívat v dolech i v é tero v ý ch p a rác h n em ocníc, aniž hrozí nebezpe­ čí výbuchu. M ožností použití lam p jso u už n y n í velm i rozsáhlé a jistě tep rv e b u d o u c­ n o st uk áže p rav ý význam a d ů ležitost tohoto vyn álezu . O bě, ja k p řen o s­ nou, tak i atelié rp v o u lam pu m ůžem e p řip o jit na u záv ě rk u ap arátu , případ" n ě sp o jit s m ikrofonem n ebo fotoce-

Snim ek s p řen o sn o u lam pou. dhcd. O tom všem , jakož i o poku­ sech k o n a n ý ch u n á s a o jejich r f ěledcíčái v ás bu d em e p rav id eln é info«» m o v at ▼ n aši fotografické hlídce. J. M. + E. B.

Zařízení dílny Pro v y b u d o v án i n aší díln y budam e v p rv n í radé p o tře b o v a t m ístnost. T ep rv e tu si budem e m oci u p ra v it pro sv ů j účel — stro jn ick o u dílnu. M ístnost m á být p o ­ kud možno sv ětlá, t. zn., ajby do ní v n i­ kalo pokud m ožno v elk é m nožství denn jio světla. D ále budem e h led ět, aby m ístnost byla tak é d o statečn ě velk á, p ro ­ tože v pro sto rn é dílně se p ra c u je v íce li­ dem m nohem lépe než v dílně p ro sto ro ­ vě om ezené. Když se nám po d aří o b sta ­ ra t si m ístn ost v y h o v u jíc í našim poža­ davkům , přistoupím e k je jí ú p rav ě pro dílnu. N a kus čistého pap íru si n a č rtn e ­ m e p ůdorys m ístn o sti a u dělám e si p lá ­ n ek n a uspořádáni pracoviště. (Viz obr.) Do p lánku zakreslím e k am um ístím e p ra ­ covní stoly, sk říň na n á řad í a n ástro je, kde bychom v budoucnu p o stav ili stro jn í v ybavení dílny, příp ad n ě i um ístění vyhné, dovolí-li to pom ěry. Podle u p ra v e­ n ého p raco v iště v p lán k u zakreslím e současné in stalaci (vedení) elek tr. p ro u ­ du, vody nebo plynu (bude-li ovšem k disposici). M ám e-li p lán ek h o to v a roz­ vržen é um ístění p ečliv ě prostu do v án o , započnem e s realisací, t. zn., začnem e m Unost upravovat. N ejdříve p rovedem e p o třeb n é ú p ra v y e’sktr. přívodu. Povedem e v e zdi přív o d e ektr. proudu ke všem m ístům , kde bu­ de elektr. pro u d u třeba. T ed y v p rv n í řa ­ da k pracovním stolům , k e stro jů m , k te ­ ré již budem e m íti k dispo-sici a součas­ ně i v o n a m ísta, kde budem e v b u douc­ nu další stro je in stalo v at. M ísta, kde um ístím e již n y n í n ě k te rý ze stro jů ,

up rav ím e p ro základy, n a k te ré stro j p ři­ pevním e. Podobně jak o rozvod e le k tric ­ kého proudu, pro v ed em e rozvod pro vo­ d o vodní p o tru b í a p ly n o v é potrubí! I zde p řip rav ím e vše p o třeb n é pro budoucí po­ u žív án í, T e p rv e po sk o n čení všech p ří­ p ra v n ý c h p ra c í a a d ap ta ci m ístn o sti p ro n aši dílnu, přik ro čím e ke k o n ečn é ú p ra ­ v ě díiny, a to k vybílení. Co b u d ete k e své p ráci p o tře b o v a t n e j­ n u tn ě ji pro začátek? P racovní stů l a sk říň n a n ářad í a ná­ stro je. T y si b u d ete m uset ovšem udělat. P roto si v p říštím čísle o jejich zho to v e­ n í povím e. Ti, kdož budou m ít m ožnost si ty to dvě v ěci o p atřit, nebudou si je d ělat, to je sam ozřejm é. Z p o třeb n ý ch n á stro jů p řicházej! p ro naši p rác i n ásled u jící věci v úvahu; Pro k aždého p raco v n ík a 1 v elk é a 1 m alé kladivo, dulčík, rý so v ací jehla, o ce­ lo v é m ěřítko, úhelník, ocelo v ý (pásový) m etr, sekáč; ruční p ilk a na kov, lupenkov á pilka, p rů b o jn ík y , šro u b o v ák y a sada p iln ík ů (střed n í tro jú h eln ík o v ý , p ů lk u latý, plochý, čty řh ra n n ý a kulatý). S polečně p ak b ude k disposici n ěkolik v rtá k ů n e jb ěž n ějších p rů m ěrů (2.5, 3, 3.5, 4, 4.5, 5, 6, 8, 10 a 12 mm). D ále k le ště n a plech, jem n é pilníky, t. zv. jeh lo v é a n ěk o lik v e lk ý c h pilníků, ru čn í v rtačk a, záv itn ík y a záv itn ice (M 3, 3.5, 4, 5, 6, 8, 10), stolní h ru š k a n a n á stro je (v rták y , sekáče, d u lčík y a pod.). Pro k aždého p raco v n ík a budem e m íti je d e n p řím oběžný stolní sv ěrák , společ­ n ě p ak je d e n k o v á řsk ý k lo u b o v ý sv ěrák

ET = EVt = EV2 = M = V = K =

V ysv ětliv ky zkratek: elektň cké těleso elektrické vedení světelné elektrické vedení motorové el. motor vodocodni potrubí kanalisace

(h lav n ě p ro o h ý b án í různých součástí. Rovněž si opatřím e n ě k te ré n ářad í pro tru h lá řsk é práce. (Pilu rám ovou, několik hoblíků, dláta, rašple, sek y rk u .) N aše n áro d n í p o d n ik y p řev zaly nad v ě tšin o u našich šk o l p atro n áty . Pro tech­ n ick é k ro u ž k y našich ško ln ích skupin CSM neb u d e jistě problém em , o p atřit si n ě k te ré z u v ed en ý ch n á stro jů u svých p a tron ů. Stačí p ožádat, v y sv ětlit oč jde a soudruzi v n ašich závodech jistě v y ­ jd o u vstříc, jak radou, tak i aktivní po­ m ocí. V tom je ta k é jed en z k rásn ý ch ry sů p a tro n á tů našich n árodních podniků n ad školam i. J e š tě n ik d y nem ěla m ládež tolik m ožností, ja k o dnes, k d y budujem e socialism us. P roto s ch u ti do práce I

Přívěsný vozík za kolo

5

T '

CSM p řip ra v u je p ro své členy na te* tošní rok p u to v n í tábo ry . Jedním z nejp o třeb n ě jšíc h zařízení p ro tak o v ý to tá ­ b o r je p řív ě sn ý vozík za kolo nebo i k ru čn í obsluze. D ají se v něm vozit s seb o u p o třeb n é věci p ro táiborovoiu ku­ chyni, ja k o nádobí a k u ch ařské náčiní i zásoby. Na p řipojeném obrázku m áte n á v rh na ta k o v ý vozík. Ze simrkového d řev a si zh otovím e sikříň vozíku (1). Po­ užijem e p rk en i4" siln ý ch a zhoblujem e je n a sílu 1 cm. Rohy sk řín ě oikováme úh eln ík o v ý m železem 15/15—20/20 mm Ji), a stáh n em e k e skříni šroubky do d ře v a (3) 4—5 mm silným i. Po stranách přich y tím e na h o ře jší část sk řín ě veftik áln i ložisko (8), k te ré je k postranicím . sk řín ě p řich y cen o čaimými šrouby do dřeva, t. zv. v rato v ý m i šro u b y (9). N yní si vezm em e vidlicí od k ola (5), k tero u zasunem e do o tv o ru ložiska (8) a kol­ m ým postavením . zjistím e, kde bude u pevněno dolejší horízointálmí ložisko (4). T oto ložisko připevtiím e opět šrouby k postran icím skříně. Ložisko (8) j€ zho­ to v en o z železa 5— 6 mm s.ilné4io a oihniu= tého do tv aru U, p říp a d n é po jed,né s tra ­ ně je ště v yztuženého plechem 3 mm sálným . Ložisko (4) je z plechu 3— 4 m m silného, a je o p atřen o otvorem pro p ři­ chycení osy kola (6). C elá ek říň vozíku je p řip e v n ě n a n a nosném rám u |10), vy« ztuženém výztuham i (11) šrouiby (16). Rám i v ý ztu h y jsou z úhilovéiho železa 30/30 až 40/40 mim v průř«zU, p odle toho, pro ja k o u váhu ch cete vozík jxiužívat. V p řední části rám u (10) přávařím e trubk u (12) o v n itřn í sv ětlo sti 16— 20 mm, p o d le toho, o ja k é v n éjšl světloisti (prů­ m ěru) se nám p o d aří o>bstarat si trubku p ro oj vozíku (13), k te rá je s t s náistav*

O technickém výkresu N yní, když víme, co v ý k re s v p o d sta té v y ja d řu je , řek n em e «i, s jak ý m i ďruihy v ý k re s ů se m ůžem e setk at. N ejjed n o d u šší p ro čtemí i p ro k re sle n i j e schem a (obr. 6), t. j. v ý k re s, k te rý v h ru b ý ch ry sech z a c h y c u je u sp o řá d á n í roechaioiismu a jeiho čdmnost. O b y če jn ě si

O br. o. h o k o n stru k té r n a č rtá v á , k dyž jeh o m y š­ le n k a j e v e stad iu zrodu. A by se n em usel zd ržovat zb y tečn ý m a z d lo u h av ý m profcreslovánim v š e d i so u částí — i když b y k reslil od ru k y — p o u žije u stálen ý ch schem atických zn ače k p ro h la v n í části

{Pokračováni) PiSeB. S v o b o d a rým í rozm ěry, ja k o síla stě n , šroiubů a pod. jso u ro v n ěž p o p sá n y a o k ó t o v ^ y , a b y b y lo m ožné p o jed n án i sted o v at i n a v ý k re su , k te rý p o jed n á n í d oplňuje. Ko­ n e č n ě in s tru k tiv n í v ý k re s m ůže b ý t kres= len již ja k o v ý k re s dílen sk ý (ob y čejn ě je tohoto použito), a b y podail p řesn ý obraz p o p iso v an ého stro je nebo věcí. T akto b ý v a jí ta k é k re sle n y i v ý k re sy u rčen é k p a te n to v á n i n o v ý d i věcí. D alším druhem tech n ick ý ah v ý k re sů jso u v ý k re s y . obchodní. M ohou b ý ti re ­ klam ní, v zo rk o v é n eb o nab íd k o v é. Re­ klam ní v ý k re s y nám m noho n epoví. Bý­ v a jí k re slen y bez měíitfca, n e jč a stě ji jen v p o hledech nebo je n v pohled u jedí* ném. Jim p o dobné jso u v ý k re sy v zo rk o ­ v é (n ajd ete je tak é v různýoh p ro sp ek ­ tech), k te ré p ře c e je n ee již podo b ají v ý k re su techaickém u. Jso u dopln ěn y i ře ­ zy, aby zájem ce m ohl d ů k lad n ěji znázor» n ě n ý stro j p ro stu d o v a t a ro zh o d n o u t se p ro u zav řen í obchodu. V tak o v ém p ří­ p a d ě zašle již to v árn a n a po žád án í v ý-

Obr. 8. nebo ja k o dílen sk ý v ý k re s (obr. 10) — v tom to p říp ad ě ji i o k o tu je a p řipojí poznám ku o m ateriálu a zpríioování. T ěm to v ý k resů m se řík á skizza neboU n áčrtek a jso u k re sle n y o b y čejně inkou­ sty, n ěk d y i tužkou (lehko se oihmatáváním sm aže) — p ro to se tužlcy používá málo) a od ruky. T o h o to druihn výkresm se pou žív á o p rav d u je n o jed in ěle a zřídr ka k d y .
O br. 7. stro je, a v e d le jší součásti, k te r é b u d o u bezpodm ínečné n u tn é p ři k o n stru k c i i zhotovení, v yneoháv á. Z působ čin n o sti p ak m ůžem e lehko čfati ze schém atu, n e­ boť i p ře s u stálen o st sch em a tic k ý ch zna» k ů pro u r a to u v ěc je k n f p řip o je n o p ra ­ v id e ln ě je ště začátečn í písm eno. P odobný dru hem p ro v ed e n í je v ý k re s In stru k tiv n i, k te ré h o se h o jn ě p o u žív á v technických p o jed n á n íc h a k n ih ách k vyobrazení rů zn ý ch stro jů a je jíc h čin­ n o stí (obr. 7í. J e k re sle n s ic e ta k é sc h e ­ m atick y (náznakově-), ale již je zd e patr» n ý tv ar naznačeného stro je . N ě k te ré čás­ ti v ý k resu jso u i p ře k re slo v á n y p o d ro b ­ n ě ji, n ebo alespoň tv a ro v ě (viz ložisko obr. 7). T ento druh v ý k re s ů b ý v á ta k é k reslen již jako v ý k re s d ílen sk ý . N en í v šak k ó to v án , a ro zp isk y (t. j. části) n e ­ jso u očíslovány. N ě k te ré so u části se i zde k re sli schem aticky, n a př. šrouby, p říru ­ by a pod. A le i ty b ý v a jí dopodrobna v y k re sle n y {viz obr. 8). V ý k re s tolioto druhu b ý v á o p atřen označením je d n o tli­ v ý c h so u částí písm eny, p říp a d n ě n ě k te -

k re s n ab íd k o v ý , k te rý o b s a te je p o tře b n é rozm ěry p ro použití stro je. N a p řík la d to v á rn y n a d rak y le ta d el si v y ž á d a jí n a ­ b íd k o v ý v ý k re s -let. m otoru, ab y m oiily p o d le h lav n ích rozm ěrů p řizp ů so b it kon= stru k c i té části leto u n u , k d e b ude m otor iilstalo v án (um istěa). R yzí tech n ick ý v ý k res, k te rý slouží v ý ro b ě , je v ý k re s výrobní, n eboli dílen­ sk ý . T ento v ý k re s je k re sle n d etailn ě, je č íslo v án a je doprovázen rozpiskou. J e ­ h o ú p ln o st m luví ja s n é tecb n ick o u řečí a dá se podle n ěho b ezpečně p ra c o v at, t. j. bez obav, že n asta n e p ři v ý ro b ě n e d o ­ rozum ění — zm etek bez v in y d eln ik aj je d o p ln ěn též všem i p o třeb n ý m i dorozu= m ivacim i znaky, aby d ělník po p ro stu ­ d o v án i v ý k re su m ohl začít s v ý ro b o u bez jak é h o k o liv dalšího ú stního dorozu­ m ív án í se. N ě k te ré ty to v ý k re sy , zv lá ště je d n á -li se o v ý ro b u je d in ä io k u su (zde j e m íněna p o u z e so u část, nik o li celý stro j), n ač rtn e m istr nebo k o n stru k té r (někdy i dělník, sám) tu to so u č á st od ru» k y buď v p ersp ek tiv n ím p o h led u (obr. 9),

nou tru b k o u (12) sp o je n a p om ocí šro u b u (14), p ro v lečen éh o otv o rem v tru b c e (12) 1 oji (13) a stažen éh o m atk o u (15). Pod­ vozek vozíku, se stá v a jíc í z k o l (6) s osou a v idlice od ko la (5) (přední v id lice k o ­ la), je p řich y cen k v o zík u pom oci viÆ i’» ce (5), k terá je s t n a v le č e n a do o tv o ru ložiska (8), a osa k o la (S) je s t n a v leč en a , do otvoru lo žisk a (4), p řita ž e n a m atk o u

o sy k o la (7) zev n itř vozíku. R ozm ěry sk řín ě vozíku js o u 70><80 cm a 50 cm v y so k á. P o tře b n ý m ateriál p ro sta v b u : d řev ěn á p rk n a Vi" (nejlépe sm rk , m ůžete použít i p ře k liž k y 10 mm silné, n e b o jin éh o m ěk k éh o d řeva), ú h eln ík o v é železa 5 m (rozm ěry p odle použití), 2 k u sy sta ré v id lice od kola, 2 ks k o la 28><158 (nebo

p o d le m ožností opatřen í), 1,5 m tnutoky ßr 16—20 mm a k u s tru b k y o vndrtřnf sv ě tlo sti p odle o p atřen é tru b k y pro oj (asi 30 cm). D ále kus železného plechu 3— 4 mm siln éh o a železný plech nebo p á so v é železa 5—6 nm i silné, 32 ke šro u b ů do d řev a, 32 k s v rato v ý ch šrou­ b ů (nebo n orm ální čern é šrouby) roamérů ■& podle m ožností o patření.

167

A N ový vůz továrny Kaiser^Fraser se dá v ně= kolika minutách piem ěnit z sestiseáadlové siny v dodávkové auio. ▼ Sovětská kapitánka Orlíkova — za váiki/ celi= telka válečné lodi — velí dnes rybářskému parníku.

A by bylo možno dopravit plovoucí d e k Ptmamským průplavem do Atlantického oceánu, k y te nutno je j obrátit na bok. ▼

16S

^ &maa si te m e te , že tyhle dva obrázky vůbec k sobe nepatří. A přece. První obrá^ sek, který zachycuje miMOés ho dělníka z CKD při svá^ řeni autogenem, symbolisnje naši cestu k socialismu — úsilí zvyšo va t výrobnost a kvalitu výrobků. D okazuje ryzí vlastenectví nm eho pra^ cujíclho lidu: dary republice k IX . sjezdu KSC. Druhý obrázek je z anglo-americké^ ho pásma Německa. Ukazuje přístroj, sestávající z baterie B transformátoru v „kapes^ ním provedení“, spojených s předmětem, který se podo­ bá náram kovým hodinkám. Při doteku je s to omráčit eiověka. Je používán k „sebec obraně“. D ík zhoubné anglo­ americké politice, stoupá tq^ tiž v západním Něm ecku po^ vdžlivě zlo čin n o st. . . ▼ V Eerfodshire v A nglii používají no'oý způsob ohnovOMuí staré a vyčer* pané půdy ve sklenicích. Do země jsou zaráženy baterie '•our, jim iž je do půdy pod tlakem vháněna pára, která zničí škodlivé bakterie, půdu vyčisti a osvěží.

Zdeněk Škoda

Jeremiády nad radiem

D iky úsiilí n a še h o znárodiněného radiotechnickéhio piůim ýslu .má dmeš již \ ě t šima « a š ic h spaluabčam ů m ožnost o p a třit si doibrý roahtlaso-vy přijim ač. NSkido m á m ožná p o n ěk ad jin ý mázor n a lid o v ý ty p rozihlaisovéhô pii'jîTiaiôe, dhtèl b y sp íše přístroj tiřeha 'jadnodíušší, ale láciméjší, iiěoo n a z,oůso!b n ém eťk éh o DKE. A te uvažujm e ttO'Cahiu d ále: laciné m a­ so v ě v y rá b ě n é p řís tr o jk y DKE vypadaily sice n a p rv n í poihiled jalco účiiiiná smaba •o zvyšování žív o taí ú ro v n ě o b y v ate lstv a, ve skuteëno'sti v šak b y ly sO'UČástí Goetob elso v a systém u öihiSupuijici glaj oh&aiMov a n é pTopagapidY. P řístro je k , v y liso van ý z twk«lŤt"U, paipipu a sešitý n ěk o lik a d rá t­ k y z*öhyljH dobře jen m ístaí stanici, slabcw nce někoa®£ áalšiťíh nefMiášícih n a Sisředníoh a diloiaihýdh v ln á c h a dost. N a­ n e jv ý š e se d«3 jiestě x ^ p o jií n a „DratotftHDk", sy !'* m v y sílá n i po telefonní sltá, k te rý p ra c w « l t p ři náletech , k d y ž •ttmHtly besérátoivé v y sílací « tan ice. V edwttci m ašehe a»àii0pTÙimyslô p ří se sta v o ­ v á n í výrobnih .0 progjiam u u v ažo v ali asi ía k to ; Musitme dát p o slu c h ač i lid o v ý p rijim ač, ale ®e zase b ra k k te rý b y sice n asy til rychle p o v á le č n ý n ed o statek , ale za tři čty ři roky by představovali již jen. Biuseální kousek , zanařer.ý m ateriál a v y p lý tfa n o n p ráci S te jn é dobře bychom m ohli rozhodit veilké serie krystailek. — N o vidíte, to by ste se p é k n ě poděkovali. A protože n áš p o siach ač chce za sv o je pesníze přece jen něco v íc než C hrastěoí p apíro v éh o p rim itiv a v y šla p o stap n é serie Tailisrnain, Rytm us, B eseda a K on­ gres, n ěkolíkalam po ví k rá lo v é přijiímačů — su p erb ety — s rozsaihem dlouhých, středních a králikýdh vln a k v alitn í ře prodmkcí, d ů k ladné sta v ě n é a zab o d o v a­ né do v ku sn ý ch skříni. Skoda jen, že dům ysl n ašich ‘k onsbrukté rů leží ve většin ě p řípadů laideoi. M álo posluchačů totiž um í ze sv éh o p řístro je d ostat opravdu všechno, co dovede. Tak běžný „zábavní" p o sle ch a č pích n e p ro stě zástrčk u do zdi a h u d e P rah u a Měllmifc a hartusí. že ta jeho b ed ý n k a 1e n an ic o ­ vatá, jó pane, ten so u sed ů v Biig Ben j® p ře c e jiný kafe. V áš p řistroj n ech ce n ě ja k é „vědecké" poslouchání, n ek lad e na v ás žádné v elk é požadavky. K dobrémiu výkoniu p o třeb u ­ je toho málo: d ů k lad n é uzem nění, säusnou anteniu a v líd n é zacházení.

m ěděnou desku, p loch y aspoň 1 m ”, zakoipanou v koksiu a p rav id eln ě aalévamoiU, T ak é uzem nění do tek o u cí vody nelbo do stuidině se do po ru ču je. Bydilíte-li potolíž V áclav sk éh o nám ěstí v p átém p atře, páik u v ed en é podmíniky lehce sípilníte; v y k o ­ p e te ve třetím p a tře jáimu, přestědnujete se do čtvrtého, ab y ste spojení^ moiiii pro­ v é st d o statečn ě k rá tk ý m vedeaiím a zailév á te třik rá t den n ě. Příděl koksu si v y ­ ž á d á te n a ú stře d n í rozdélovině uhJí n a p říslu šném foir.traiilári. Jemže o b v y k le p o sitačí úplmě. přív o d ohebnou o p řed en o u šň ů ro u (aby n ek azila vzhled bytei) k n ejM ižším u vodovodu. K ohoutek nebo tmíbkiu očistíte sm irkovým papřreim až iwi lesk lý k o v a d rá t připájiite meibo p řip e v . n íte důkladinoci svoikou. N estačí dirát p ouze om otat, protože v o ln é p řip ev n ěn í p ři sebem enším p o h y ta vooMče je p říč i­ n o u u ši trhaijicíího p ra sk o tu M áte-Ji p ří­ stu p k lanu bleskosvoitki, proiveďte uzem ­ n ě n í ste jn ý m způsobem . — U vidíte, jťác p ři důklaidně p ro v ed en ém u zem n ě n í stou.pne výkonnoíSt přijimaiče 1 t>ea antemy. A n tén a: Je d n o d u ch á v ěc n a ven k o v ě, siložitý p ro b lém ve m ěsté. Tam kde to půjide p ro v é st: N ap n ete co n e jv ý še (mezi ko­ m íny, ev en tu á ln ě pevné, zak o tv e n é tyče) mezií řetězec aspoň tří skleněných, p o r­ c elá n o v ý ch nebo b ak elito v ý ch isoSátorú (n ejíep ši keraimické) n a každém k onci m ěd ěn é nebo o celohlinikové lanko nebo železný pozin k o v an ý d rát v délce 10 až 20 m etrů. Svod Z gum ou nebo igelitern isoilovainého lanka, ja k é se pou žív á n a srpoje v aiutomobiilech,, d o b ře p rip ájíte a z a v ěsíte tak, aby sípoj nabyil n am áh á n v ah o u svodu, a aby v ám prii d e šti neza-

n a k n a jít míisito, je d n a k n^eipocfaytiat s}>o.!ia $ ptroigrameím tak é feáejakou ponuchu z m otorů, zaipailováaii kolem jedoucích aut a všem ožnýdh eilektrickýcíh přístrojů v okolnícih domácniostecíi, k te rá po d ť ším p o užíváni n em ív ají p ráv ě »dra^ a feolaci a zam o rají poslech všem souse­ dům nepříjearm ým prasikotem. P řesto cedoporučujeroe p ro v ést neoiclbomé anteMi stíněnou, n e b o t stín ě n ý svod při vě.'_ši délce je značně drahý, m álo trvanjlivý a n a k rátk ý c h vlnádh u čin í celou airteîiu 2ä)yt©önou. S tejn ě je mamné vyvěšovat v o k n ech různé sp irály a ježky, to už i ta d iá tě n k a v posted! je lepší, piotože je ste jn ě v ý k o n n á a z a d a m o . Jin á možnost je, p o stav it antén u tyčovou, přípaidně ji řá d n ě odstínit. To však nelze provésit v dom ácnosti o b v yklým i prostředky a s m aJým nák lad em N ejlepší náhffažVa řá d n é v en k o v n í antény, výhodná v m ěs‘ tech, je an tén a up ev n ěn á v b ytě pod stropem aneibo na p ů d ě v krovech. V do­ m ě ze železobetonu je ovšem málo plat­ ná, protože o celová kostra pochytá a sved e v ětšin u signálů do zémě. — Rozh o dnete-li se k e stav b ě v enkovní antény, n ezapom eňte po žád at o svolení maijite’e domů a pozem ků, n ad nim iž povede. O povoleni stav b y n ad v eřejným i pozem ky oufcno po žád at MNV. A tře tí bod; dobré zacházení.

U zem nění: D obré uzemméní sam otné dá piřijímači v íc e než sam otná antén a. V příručíkádh se dočtete, že ved en í m á b ý t k rátk é, z h o léh o d rátu .0" 2 mm, v y v e d e n é a a tě k a la za okno voda, pionechte svod p ro ­ n ese n ý — k a p k y budou o d p ad áv at na n ejnižším bodě. N a. okerini rám zvenčí u p ev n ěte blesk o jistk u , k te ro u dolní sv o r­ kou p řip ev n íte silným dirátem n a vodo­ vod nebo bdeskosvod Bez b ezvadného uzeiritiění n en í b lesk o jistk a nic p latn á a p řijim ač n eochrání!. Svod uipevnite n a čepičku blesk o jistk y , k te rá p ře s jiskříště svede proud o vysokém , n ap ětí snadno do země. Z čeipičky v y v ed e te p řív o d k přijím ači přes n ěk o lik záv itů (další p řek ážk a v cestě blesku) sk len ěn o u nebo k eram ickou trubkou, skrze o k en n í rám (fe bytu, k d e um ístíte anténní přep ín ač (opět n e jlé p e na keram ick é pOdBožce) dobře uzem něný n a zem nící svortku W eskojistk y . A m ůžete si tro u fat do celého světa. V e -něstech iiž tak dost zad ráto v an ý ch je z av ěšen í a n té n y zlým problém em . J e d ­

To Vánt v y n ese n ejv íc, pirotože nestojí ani pěfák. Přijim ač je -nistrovský k«s jem né mecihándky, citlivý pro množství dirobných a p ři tom velm i přesných sou­ částí n a vlhko, o třesy a prach. Z acházej­ te s nim proto alespoň jako s hodlinkami. Když se v ám h o din k y zastaví, k le p n u i o stůl jim asi m álo pom ůže. Rozebraje-li se vám po otřesu přiijímač, k terý předt” .! oněm ěl, p ak je to důkazem , že se některá so u částk a m noha předešlým i otřesy ulo­ m ila a teď n áhodou škrtla. H onem s n íu do o pravy, nem á-h um lknout nadobro. O tev řen é h o d in k y byste v koupelně nebo p rád eln ě leže t rtenechal nikdo. A přijím ač o několifc stov ek dražší nedbáte ro zežírat n a kredefici vůni vařícího se zeilí? V elm i d ek o rativ n ě působí pavoTik, pro­ v ozující horolezectví po lam pádh, otoče­ n ý ch k o n d en sáto rech a pásm ových fMtrecih, k te rý loví m ouchy, v y h řív ající se n a tep lý ch b a ň k á c h lamip. Jenže radio n en í zvéřiňec a id y la sk o nčí při zkratu m ezi deskam i triáln. P rach, prosím, ta k y z d iav i nepřidá, ate je ště h ů ř se v přijim ači vyjím á pečKvá ho sp o d y ň k a s o p rašovákem nebo m ok­ rým hadrem . VyfOukat, prosím , opatrně v y fo u k at a ruce pryč! _ Tak. C ítíte v té b edničce se soiletí drá­ tů teip živé práce, dech a m yšlenky Je jic h tivůrců, üvèdoiinujete si, že má duši? 2e to n en i jenom ,,věc", „kus nábytku", ala v ý sled ek v elk éh o dům yslu, obratnosti a n ám ahy ? Z ach ázejte s ni, prosím , podle toho.

I ng . L . Ř e š á b e k

+

J. Mrázek

Jistě všichni zn áte eleg an tn í žlutočerTwiá vozidla, k te rá se o b je v u jí v p ra ž . ikých ulicích stále ve větším a větším počtu. Jsou to nové tříosé tro le jb u sy ne­ bezpečný k o n k u ren t pražsk ý ch tram v ají. Můžeme říci. že tro lejb u s v lastn ě znamená další stupeií ve v ý v o ji m ěstsk é do­ pravy. N ikdo z vás nejezdi rád p ře p ln ě­ nou tram v aji, bohužel, vozů je málo, místa v ulicích v n itřního ,m ěsta ještě méně a cestujlcich přibý v á. Prozatím Jeidi v Praze 34 vozů, ele během p ě ti­ letky bude v ozový p ark rozm nožen, ja ­ kož i počet tra tí. Je pozoruhodné, že Již dnes oněch 34 tro lejb u sů d o p rav í mě•iřně 1,250.000 cestujících, což je počet Jistě úctyhodný. Jak v elik ý pokrok uči­ nila technika v tom to sm ěru, iivědom ime-li si,, že jest tom u tep rv e 70 le t le t od doby, kdy b yla postav en a prv n í e le k tric­ ká dráha, k terá sloužila spíše k p o b av en i cestujících v zábavném p ark u než k do­ pravním účelům , a 49 le t od doby, k d y ye Francii na v ý stav ě v e V in cen n es jez­ dil první trolejbus. Jistě vás bude z a jí­ mat, že v C echách jezdil prv n í tro lejb u s JlS r. 1907 a to v Č eských B udějovicích. Kozš0ením spaloyaciho m otoru zastav il ■e na n ějak ý čas v ý v o j tohoto n ového druhu elektrických silničních vozidel, které měly teh d y n ejv ětšj potíž v tom , le pro špatný povrch v o zo v e k a n e d o sta­ tečné odpérování vozv působil odběr proudu z tro leje n ep řek o n a teln é obtíže. A i teprve po prvni sv ěto v é válce, k d y ž Iryly stavěny silnice s rovn o u a h lad k o u Tozovkou, začal se tro le jb u s n álež itě ■platňovat. Téměř ve všech zem ích nalezl tro le jIms velikou oblibu pro svoji p o h y b liv o st ■ přizpůsobivost dopravním pom ěrům . Moderní trolejbus, novodobé m ěstské a předm ěstské vozidlo, k te ré slu č u je v sobě výhody tram vaje a autobusu tím, že jezdj elektrickou energií, bez hluku a zá­ pachu, při tom zachovává p o h y b liv o st vozidla na jízdní dráze potřebnou k v y ­ hýbání a předjíždění. To jsou mimo jiné důvody, k teré v edly v cizině k velk ém u

fc * vypadal pfa
170

H-

E. B u r e š

ro zšířen i tro lejb u sů v posl*>dnich letech a v y v o laly též zájem o ta to vozidla v m nohých m ěstech v CSR. Od pokusné tra ti S třešovice—Sv. M atěj, k te rá byla v y sta v ě n a v Praze r. 1936, v y b u d o v aly E lektrické p o dniky hiavníjlo m ěsta P ra­ h y jed n u z n ejm o d e řn ě jširh tro lejb u so ­ v ých síti. R 1Ö41 p řistoupila k zavedení tro le jb u sů Plzeň a B ratislava. N yní po sp ln ěn i 2 LP jezdí ta to vozidla v Mostě, Jih la v ě , C, B udějovicích a v H radcj K rá­ lo v é a plno dalších m ěst ch ce tro le jb u ­ so v o u d opravu zavést, V 6. čísle M ladého tech n ik a js te se seznám ili s th eo rií e lek trick ý ch stro jů . P roto vám neb u d e dělat potíže n ásled u jí­ cí sro v n án í tro lejsu b u a tra m v a je a v y ­ sv ětlen í n ě k terý ch jeh o přednosti. H lav n í činitel, k te rý m á vliv na v last­ n o sti obou d o pravních p rostředků, je je jic h m otor. S ériový d ráh o v ý ele k tro ­ m otor. k te rý se v šeobecně používá pro k o le jo v á vozidla, se ú plné nehodí pro tro ­ le jb u sy . S ério v ý m otor má velkou m ěniv o st o táče k již v malém rozsahu pojížděcich rychlostí. To znam ená, že p řekážky, ja k o stoupání, p řek o n áv á m alou ry ch lo s­ ti, kdežto při odlehčení vozidla, nebo po ro v in ě, je s t ry ch lo st značná. Brzdění k o ­ le jo v é h o vozidla jest do odnorů, ted y z tráto v é. V racen i proudu, k terý v y ráb í sé rio v ý m otor pracující při brzdění ja ­ k o g e n e rá to r do sítě, je ztíženo v livem v e lik é prom ěnnosti napětí. T ro lejb u s používá v ý h rad n ě m otoru kom poundního. T akový motor, vhodně k o n stru o v an ý , dává sam očinné ele k tric ­ k é b rzděni do sítě (t, zv. rek u p erace), aniž by vznikalo nebezpečí zvýšeni n a­ p ětí. O d p ad ají ted y v elik é brzdové odpo­ ry , k te ré jsou jinak nezbytnou součásti tram v aji. Brzděni tro lejb u sů je ted y velm i h o spodárné a vozidlo jedoucí s k opce p ra cu je v lastn ě jak o ele k trá rn a na stejn o sm ěrn ý proud a dod áv á energii do sítě. Proto najdem e tro lejb u sy všude tam , k d e je veliké sto u p án í tratí. S tou­ p án í zdoláv ají m nohem v ětší ry ch lo sti než tra m v aje a jízd o u dolů en erg ii do sítě v racejí.

1899. Jezdil na akumulátory, j«n tam, kde byly koleje koly byla dvě menší, která mohl fM íí sp œ ttt do kolej­ (kolečka byla spřažena s hUvními koly) a z iím e ů byl io líjn ic e m i (dinhý pól).

k o m p r e s o r ,. , , , z á s o b u jíc í v z d u c h e n i r e s e r v o iry d ile r e n c iá ly z a d n íc h os re s e rv o iry vzd u c h u p ro p n e u m a tic M b r z d y a o t e v ír á n i d v e ř í

S rovnám e-li tro lejb u s s autobusem po­ hán ěn ý m dieslem . dojdem e ještě k vět­ ším přednostem trolejb u su . M ěstské vo­ zidlo, k teré má během své jízdy plno za­ stá v e k jed n ak ve stanicích pak na k řižo . vatkách, p o třeb u je velm i rychlý ale při tom m ěkký rozjezd, aby svou tra.L urazilo pokud možno v k rátk ém čase. Tuto v last­ nost m ají jenom «ozidla p o háněná elek ­ trom otory Proio autobusy poháněné d iesíy b y ly z m ěstské d o p rav y úplně vy^ tlačen y , nehledě k tom u že rám us a zá­ pach výfukových plynů je s t jistě velm i n epříjem ný. Řízení tro lejb u sů je o b staráno po­ dobným principem jak o a autom obilu, jenom funkce řícení jest jiná Nožním pedálem , k terý m u autom obilů o vládám e přívod plynu, ovlád á se u tro le ib rsu jízd­ ní válec jobr. i.) Pohyb šlap k y jest roz­ dělen na 2 části V první částí se šlapka posunuje vpřed a vůz se rozjíždí vyřazo­ váním jízdních odporů. V druhé části se šlapka o táčí a vůz se rozjíždí seslabováním m agnetického pole mot«,ni Při zpět­ ném pohybu šlapky, m á-li vůz určitou rychlo st, vraci se energie zpět do sítě (brzdění). E lektricky se d á tro lejb us brz­ dit až do ry ch lo sti asi 3 km hod. potom musí řidič použiti brzdv m echanické. Ří­ dící přístroje, t. j. stykače, max. rélé a pod., jso u nam ontovány do t zv rozva­ děče, k te rý jest um ístěn v přední části vozu (obr. 2.1. Isolační stav celého zaří­ zení je st neustále kontrolován. T rakční m otor jest kom pcundní o vvUonu 120 kW a 1500 o t min Ifltir. 3.» N ëjvët^i ry c h lo st vozu jest asi 50 km hod Tyče sběrače um ožňují vybočení z d ráh y a í o 5 m etrů. N a rozdíl od tram v a jo v é k lad k y jsou tro . lej. sběračp zpkončeny hlavicem i v nichž jsou uloženy u hlíky, k teré o dvádějí proud kabelem do m otoru. K orelovv m tyčím jsou ty to b 'a v ic e p řip ev n ěny po­ hy b liv o u gum ovou spojkou, vyztuženou O celovém perem . P ři v y p ad n u ti sběrač«

v ozidla — a to „zdarm a". P roud vzduchu, k te rý procházi kolem m otoru na odpory, k te ré chladl, se sá n o h řív á. T akto zah řá­ tý vzduch se v létě v y p o u ští ven, v zim ě p ak p ro c h á z ' tovným j třle ^ v u v n itř vozu. Ke k o n ci feště zm ínku o n ěk o lik a n o v in ­ k á c h v e sta v b ě tro lejb u sů . V e Š v ýcarsk u je z d í 1 d ie sele le k tric k é tro lefb u sv , k te ré Jsou podobné lehkým m otorovým ko leío v ý m vozidlům . V Itálii p o u žív ají tr o le j, b u sů 1 p ro n ák lad n í d o p rav u . V Anglii, v zemi, k te rá m á n e fh u stší tro lejb u so v o u síť, p o u žív ají jed n o p a tro v ý c h trolcíhnsíi. N ěk d e najd em e 1 tro le jb u sv k o m b in o v a­ né, k te ré v e rvláStním v lečném vozíku tá h n o u za sebou d iesele le k tric k ý ag reg át. Ja k m ile ta k o v ý tro le jb u s o p u stí ok ru h tro le jo v é h o v edení, zap n e se d iesel-g e n e. rá to r a ta k to získaným proudem n a p á jí se h n a c í m otor T ak o v ý tro le jb u s se pon žív á p ro d o p rav u do těch m íst, k te rá Jsou obecen stv em n a v ště v o v á n a jen v nrčifÝ rh dobách, n a pí“ sfad î. o n y a pod., k d y se n e v y p lá c e jí stav b y tro» le jo v é h o v ed en í, k te ré by bylo v yužito v žd y je n jed n o u za něk o lik let.

Obr. !.

A ni n n ás nechcem e zů stat nozadu za te ch n ick ý m pokrokem a pom ý šlí se v y ­ b a v it p říští se ril tro le jb u sů autom atickým řízením rozjezdu, ta k ž e H dič b y se m ohl v ě n o v a t pouze řízen í vozidla a m ech a n ic, kém u brzdění. ■ ved en i u ved e se ihned v činnost pero . T bubnu, k něm ui ]e sběřař lankem při\ Tázán, a to fe| stáhne až lie střeše trole]. Imsu. Tim odpadá nebezpečí zkratu nebo (ozbltí okna n w ln ěn o n tyči. DalSi velkou vym ožeností je vytápěni

A na k o n ec jeStě m alou zkoušku vav aše h o tech n ick éh o o d h ad u : Kolik b y ste řek li, že n áš tro le jb u s váží? M á ta k é sv é to v á rn í jm éno; jak se jm en u je? J a k é d o . sá h u je ry ch lo stí a kolik pojm e lidí? O sp ráv n o sti sv éh o o d h ad u se p řesvěd ­ číte n a str , 178.

Obr. 3.

171

n

A zop. n â Šk o l a

Modelářství V ed e

V.

P rocházk a V-.

S l a v

m o d e l

i m e

:

v ě t r o n ě

„ER 0 “ (2. pokračování.) N ose „Názorná ško‘ la" začala v minulém aísJe Je/ím smyslem je naučil čtenáře mo= delafině na stavbě školního větroně. Mi­ nule fsme SI řekli iao k é nářadí k tom u po‘ třebuieme a iaký ma­ teriál si musíme opat­ řit. Prvm čiist práce je stavba tm ou. Obr. 7 Pak vezm em e p řek liž k u s ila o « 2 mm, n ak reslím e n a n i o b d éln ík (č. 3) 145 mm d lo u h ý a 26 mra širok ý , vyriz* nem e lupen k o v o u pilkou, ro h y z ak u la tí­ m e a skelným p ap írem očistím e. U pro­ stře d naznačím e tužkou čáiru a ta k to p n p rav en ý -vbdelm'k přiložím e na p o d éln ík y (č. 2), k te ré ism e již d řív e n a tře li lep id ­ lem a připevním e n ěk o lik a h řeb íčk y . P řední č á st podélníku č 3 p ře sa h u je o 1 cm podélník č. 2, jak 1e v y zn ačen o n a d etailu obr. č. 7. ' , Obr. 8 zn ázorňuje h o to v ý tru p , k te rý jsm e sestav ili z h la v ic e č. 1. dále z po­ délníku č. 2 a dílce č, 3, k te rý n ám slouzi ja k o podložka, n a k te ro u p řip ev ň u jem e K řídlo gum ovou nití.

O brys křídla v e sk u tečn é v elik o sti O br. 9. N e jd řív e si n ak reslim e ö a šlac­ h o u p řek ližk u 0.8—1 mm, ro zm ěru n e jlé ­ pe 27 cm X 14 cm, v šec h n a žeb ra č. 4, zrQ

zek znázorňuj«. To proto, že -spotřebajem e co nejm én ě p řek liž k y a je m áio t. zv. prořezů. Obr. 10. Když lu p e n k o v o u pilkou p řes­ n ě a o p atrn ě v yřežem e v šech n a žeb ra č. 4, složím e je n a sebe a dvěm a hře­ b íčk y spojím e. Obr. 11. T ak to p řip rav e n á žebra upev­ ním e do svěráku, skelným papírem řádně o čistím e a snažím e se, _ab y všechna žeb ra b y la n ap ro sto stejná.

Obr. 7 O br. 9 t. j. d eset k u sů , dále d v a k u sy zakončeni k řid la č. 5 (na o brázku v e sk u te č n é ve­ likostí), tak ž e je je n p ře k re slíte na přeO b r. 10

HŘEBÍČEK

O br. 12. S tejn ý m způsobem očistím e i oba dílce čís. 5, t. j. zakoočení křidla a d v a k o to u če é. 11 — sm ěrovky. O br. 13. U žeber, v je jic h přední části, m usím e ještě plochým p iln íkem u p rav it v ý řez tak, ab y šel p ev n é do něj zapustit p o d éln ík (náibéžná h rana) č. 6, rozm ěru

K ř í d 1 o. N o sn á plo ch a (křídlo) n e se celé le ta d ­ lo. D nes p o u žívám e v m o d e lá řstv í nos­ n ý ch ploch v ětšin o u s o b o u stra n n ý m p o ­ tahem . Z eb ra k řid la s o b o u stran n ý m pok ližku. N akonec si n a k ie slim e drva k ru ­ h y o p rů m ěru 70 mm, k te ré slouží jako sm ěro v ky . V šech n y tyto dílce sestav ím e n a přek ližce ta k , ja k n ám p říslu šn ý obra-

O br. 11

6ř5 Obr. 8 t a h ^ n jsou celá v y říz n u ta z p řek liž k y á js o u v šech n a ste jn é velk á. P ři sta v b ě n a ­ še h o k říd la vyhnem e se všem u sv azo v á­ ni, protože v y ře z a n á žebra, v e v ý řezech aak lížen á, stačí pouze n a sad it do p a třič ­ n ý c h m íst na podélník u . S tav b a k říd la je ae ]d ů ležitější p ra c í a p ro vás. z ač á teč n í­ k y , b u de zp rv u dosti obtížná a p racn á, a le i tuto p ráci leh ce zv lád n e te, k d y ž b u ­ d ete p o stu p o v at p o d le n ávodu.

172

O br. 13 3 X 5 mm. N a této p ráci si dejte velm i záležet! Až ro zeb erete v šech n a žebra, m u síte do každého jed n o tliv éh o výřezu že b ra p ev n ě v lo žit p odélník č. 6, k terý n esm í b ý ti v olně. (pokračování)

£ dU f eitp'*cfiiik• o' w

výstava v Praze Pra žští m odeláři u spořádali v e d nech 15.— 25. dubna t. r. na praž­ ském v ý sta v išti zajim avou v ý sta v u , která b yla sla v n o stn ě o tev řen a arm. gen . V ich erkem , p řed sed ou pražské­ ho m odelářského odboru Zrnou, a ná­ m ěstkem prim átora s. R ohlenou, za v e lk é ú časti o b ece n stv a , h la v n ě m lá­ d eže. V ý sta v a je n o v in k o u sv é h o druhu a sv ě d č í o a k tivn í práci praž­ sk ý ch m odelářů, o čem ž sv ě d č í sto p adesát m odelů, v y p ra co v a n ý ch s lá s­ kou a m ravenčí p éčí. R ovněž n aši plachtaři v y sta v o v a li šk o ln í větroň H onza a v y s o c e v ý k o n n ý závod n í větroň Luňák, v y ro b en ý v nár. pod. Letov. Pro toto číslo M ladého tech n i­ ka jsm e vyb rali n ěk o lik zajím avostí z v ý sta v y ; v d alších č ísle c h budem e n a še čtenáře podrobně sezn am ovat s jed n o tlivým i m od ely, k teré jsm e v i­ d ěli na v ý sta v ě . M ezi zajím avosti v ý s ta v y patřila také ex p o sic e M ladého tech n ik a, k de b yl p ředváděn u pou tan ý, do detailu v y p ra covan ý m odel populárního „So­ kola" 8 elek trick ým m otorkem , k terý sám startoval, lé ta l a op ět p řistával. M odel zk on struoval zn ám ý spolupra­ cov n ík M ladého tech n ik a soudr. Pro­ cházka. D alší pozoru h odn ostí v ý s ta v y b y l m odel d opravního letad la Ilju šin o rozpětí asi 2 m, v y b a v e n ý dvěm a b en zin ovým i m otorky à 10 ccm , v y ­ p racovan ý do n ejm en ších podrobnos­ tí pražským m odelářem Buškem . N a v ý sta v ě b ylo též n ěk o lik p ok u sn ých m odelů vrtulníků, jak s m otorovým pohonem , tak i pohonem na gum u. Tato v elm i p ěk ná v ý sta v a b yla zpestřena také ex p o sicem i zahranič­ n ích le te ck ý ch sp olečn o stí: so v ě tsk é, ju g o slávsk é, šv ý c a rsk é, francouzské, britské a am erick é. V . P.

Obrázky shora dolů: Buškova létající raketa „Iljušina". — Vysoce výkonný větroň „Luňák" a let. motory. — PohJed na část výstavy a modely větroňů.

^B C H M

173

UDĚLEJTE S I pro vodá ck é putovní táb o ry

Pramičku

Už z úvodníku jste se dověděli, proč otiskujem e návod k postaveni pramice. Je u rč e n a p ro vodácké putovní tábory skupin CSM. A jestli vám m ůžem e radit postavte

vhodné pro

si pramice a jeďte po proudu některé z našich krásných rek! Užijete prazdnmy, na které budete diouho vzpom ínat N ářad í.

Pro stav b u p ram ice p o tře b u je m e v elk é klad iv o , m alé k lad iv o , štíp a c í a p lo ch é k leště, hoblík, pilu, o stré dláto, v rtá k y , ru čn í v rtačk u , šro u b o v ák , p ilník, rašplii sk eln ý papír a d v a štětce. J e š té si o p at­ řím e těžší železný h ra n o l nebo sta ro u žehličku. M ateriál: K zh o to v en í p ram ice si o p atřím e jak o stav eb n í m a te riá l d řev o a železo ty čo v é a L železo. N ež se zm íním o p o třeb n ém m nožství a dru h u stav eb n íh o m ateriálu, upozo rň u ji n a o p a trn o st p ři ko u p i d řev a. D bejte, aby p rk n a b y la p o k u d možno bez su k ů a ab y n e b y la zk ro u cen a. D ále je tře b a v y b íra t dřevo suché, n ep o p rask aiié, a podle m ožnosti s h u s t '^ i léty . Použi­ je m e m ěkkého d ře v a a sice sm rku. P ro­ to si opatřím e 3 k u sy p rk en 1“ silná, 30 cm široká a 650 cm dlouhá. T ato p rk n a použijem e n a dno lodi. Pro bočnice si opatřím e 2 k u sy Yt " širo k ý ch p rk en , 40 cm širo k ý ch a ro v n ěž 650 cm dlou­ hých. Pro d n o v á žeb ra si o p atřím e trám (tA T H A

CNtr. i. k y 50X100 mm v p růřezu , ro v n é ž smrko« v á a pro čela si o p atřím e trá m ek p rů ře ­ zu lOOXlOO mm z tv rd é h o d ře v a (dub nebo buk). Pro korm id lo nám p o sta čí p rk n o p rů řezu 1"X 15 cm a 160 cm d lo u ­ hé. (M ateriál sm rk.) N a p á d la si opatří* m e n ejlép e ja sa n nebo o řech a na, ru k o ­ je ti pádel stačí o p ét sm rk. B udem e te d y p o tře b o v a t 4 m d lou h é p rk n o ja sa n o v é nebo ořechové p rů řez u 1"X 16— 17 cm. K ovový m ateriál, jeh o rozm ěry, p o třeb n é m nožství, je u vedeno v ro zp isce v ý k re ­ su. Těm, kdož budou m ít m ožnost o p a třit si p ád la koupí, d o poru ču jem e ra d ě ji k o u ­ p i než výro b u , neboť pádla, opatřená^ v la stn í v ý robou, b u d o u p o m è m è těžší než koupená.

že h la v y b u d o u u b u d o u cí p ram ice v e vodě. Použité šro u b y b u d o u železné, s m atkou, 80 mm d louhý závit, pozin k o ­ v an é . N ejlé p e by se h o d ily šro u b y m o­ sazné. T e p rv e p o sp o je n í d n o v ý ch p rk e n ž e b ry přiřizn em e dno do žádaného tva* ru, čím ž d o stan em e p ra v ý tv a r d n a (obr. i).

Četa

O br. Z N a h o to v é dno (10) se p řišro u b u ji že ­ lezn é ú h eln ík y (13), k te ré si zhotovím e z L železa SOXSO mm, 400 mm d louhých k u sů (celkem 10 ks), a o h n u téh o do po­ třeb n éh o tv a ru podle šab lo n y n a v ý k re ­ se. Š ablony si zho to v ím e p odle v ý k re su ze žel. plechu (odpadu) asi K —1 mm silného. O h n u ti p ro v ed em e tak , že L že­ lezo n a h ře je m e v m ístě o h yb u b u d ve v ý h n i n eb o v o b y čejn ý ch k am n ech do ž lu ta v é b a rv y a připnem e do sv ěrák u . Pom oci ú d erů k la d iv a ohnem e p a k železo do p o třeb n éh o ú h lu a k o n tro lu jem e ša b ­ lonam i. V zniklé deform ace odstran ím e v y k le p án ím je ště za č e rv en é b a rv y m a­ teriálu . T oto se m usí díti v elm i rychle, n e z trác e t an i ch v ilk u času zb y teč n ý m o tálením , abychom m ohli k o u ti železo je š tě za v elm i tv árn éh o stav u . Po zhoto­ v en í v šech 10. ú h eln ík ů o p atřím e k ažd é je jic h ram eno třem i o tv o ry p ro šro u b y M 6 (viz v ý k re s det. 13), abychom m ohli ú h e ln ík y p řišro u b o v at. P řed přišro u b o -

Postup p ři stav b ě. N ejd řív e si udělám e dno p ram ice (10). P rkna, u rčen á pro dno, sesad ím e k so b ě tak, aby k sobě p řilé h a la co n e jtě sn ě ji. Z jedné stran y , k terá b ude v e sp o d d n a (tedy v e vodě) v y d lab em e v e sp o jích ž láb k y pro těsn ěn í (ucpávku). Když m á­ m e dno zhotoveno, tak že p rk n a jd o u těsn ě k sobě, p řišro u b u jem e n a né d n o v á žebra (2—8), a sice n a o p ačn o u stran u , k d e nebudou žláb k y pro u cp áv k u . N epo­ u žív ejte hřebíku, nýb rž jen šroubů. Š rou­ b y b udou d áv án y zespoda, to znam ená,

O b r. 3. v án ím n a tře m e ú h e ln ík y o le jo v o u b a r­ vo u , chránící železo p ře d v livem vody, te d y rezavěním . Ú h eln ík y (13) p řich y tím e k žebrům (2—8) pom ocí šro u b ů do d ře v a (22), d louhých 80 mm, bez m a tk y (noim ální šro u b y do d řeva). K onečné p řich y ­ tím e na dno (10) č ela (1 a 9) z tv rd éh o d ře v a (obr. 2). T a k to z h o to v en é dno (10) položím e n a d v a d ře v ě n é nebo ja k é k o liv trá m k y asi

30 cm v y so k é, u m ístěn é m ezi 3—4 a 6—7 žebrem (žebry vzhůru) a u p ro střed zatěžkám e diK> pram ice k am en y nebo n ěja­ k ý m i těžkým i p řed m ěty , aby se dno pro­ h n u lo do žádaného tv a ru (obr. 3). N yní přich y tím e u p ro střed n íh o žebra (15) po­ m ocí šro u b ů p o stra n ic e (11) a u špiček p ram ice p řitáh n em e p o stran ice pom ocí silného p rovazu, k te rý budem e zkrucov a t siln ějším k lack e m n ebo trám kem . Po sta ž e n í p o stra n ic (11) k e špičkám prarnic e p řišro u b u jem e p o stran ice k čelům (1 a 9) dloutiým i šrouby (40 mm) do d ře ­ v a (obr. 4) a p o stu p n ě přic>.', tím e postra­ nice k e všem úhelníkům , li m mám e již pram ici ta k řk a ho'tovu. O brátím e ji tedy dnem v zh ů ru a do p řip rav en ý ch žlábků b udem e v tla č o v a t ucpávku. M ezi žlábek vtlačím e k o u d el a zalejem e tek u tý m dehtem (zde p o u žijte tek u té­ ho dehtu za stu d en á, nikoliv po rozehřá­ tí, te d y stu d e n ý te k u tý dehet). Tím to te=’ k u tý m stu d en ý m dehtem n atřem e rovněž celé dno ja k zespodu (zevně), tak i sho­ ra (uvnitř). Dno pram ice se tep rv e nyní p o leje tek u tý m asfaltem a horkou žehlič­ ko u se u cpou v šech n y šk v íry a hlavně n tM IE K

ono O br. 4. sp o je mezi dnem a p ostranicem i, aby ne­ p ro n ik la ani k a p k a vody. Pozor p ři deh­ tování, ab y d eh et n e sték al po postranicích. D ehet p ro sv ítá a nelze ho žádnou k ry c í b arv o u d o b ře k rý tí. Postranice na­ třem e z obou stra n o lejo v o u barvou. Při m ontáži p o stran ice m usím e nech at p o stra­ nice p ře sah o v at dno asi o 10— 15 mm. T ím chráním e h ra n u pram ice před rych­ lým poškozením (viz v ý k re s řez AB), N a dno pram ice (10) přišroubujem e je š tě p říru b u (19), k te rá je s t zhotovena ze dvou dílů, a sice z tru b k y o vnitřní sv ě tlo sti 60 mm a m ezikruží, zhotovené­ ho ze železa 10 mm silného. P říruba (19) b u d e p řišro u b o v án a u žebra 4 v ose pra­ m ice zevnitř. N a p o stran ice (11) přichy­ tím e je ště o k a (20), z nichž přední dvě nám slouží k v yztužení sitožáru, a zadní nám slouží k ved en í lana, který m řídím e plachtu. N a p říd a zad lodi připevním e do č el (1 a 9) oka (2L), k te rá slouží ro v ­ n éž k v y ztu žen í stožáru. K orm idlo (17) zhotovím e podle plánku. Do o tv o ru v k orm idle (-©■ 12 mm) vsadí­ m e pouzdro (16) a tak to h o tové korm idlo p řipev n ím e do h a v len k y (14) pomocí šro u b u (15). K orm idlo (17) i s havlenkou (14) zasunem e p a k do zádi pram ice a jsm e se stav b o u hotovi. Všechny^ části je ště n atře m e o lejo v o u b arv o u a můžem e po zasch n u tí v y je ti n a sv o u p rv n í jízdu.

%

Pozoruhodné využití podstřešního prostoru v rodinn ých dom cích a v ilk á c h v y b ý ▼á často doB tatečny p o d střešn i p ro sto r , do něhož v e sta v í sta v ite l ]ed n u nebo d v ě

JIttl

p o t o

Ce

k

Budou to p řed ev ším p ostele, p ro něž se m usí v y zd ít v p o d střeší d v o u m etro v ý prostor, dobře iso lo v aný a do p ů d y úplně u za v ře n ý s palubovou podlahou. Na po­ d lahu se položí k o lejn ičk y , n a k terý c h se p o h y b u jí zadní nohy postelí, kdežto p ře d ­ ní nohy jsou o p atřen y gum ovým i koleč= k y . Z adní slěn y postelí jsou p!né. aby p ro sto r za nim i byl po je jic h vytažen í ú p ln ě u zav řen . O tv o r kolem p rostoru ie o p atře n dvěm a nočním i sto lk y a v itrin k o u na p říru čn í k n ih o v n u a ozdobné n á . dobí, vespod pak je po su v n á záclonka, k te ro u se p o stele p ře s den zatáhnou. N a

O br. 1. ložena lin o litem a m á o b v y k lé z a liz e n t Od p o k o je je od d ělen a posuvnou záclon­ k o u , ja k vidím e na o brázko 5. Tím to usp o řád án ím získali Jsme velm i cen n ý o b ý v ací o b jek t; představm e si v ě tší pokoj 5X6 m, do něhož bychom po­ sta v ili v ed le sto lu je ště d v ě postele, ši­ ro k o u p o hovku, v elikou d ítíň a um ývad­ lo a jistě p ak neb u d e t p o k o ji k hnuti. N ap ro ti tom u ▼ našem pfí]>adě zasnn». me°li po ran n ím úklid u po«tele ■ zatáhnem e.U za nim i 1 za u m ývárnou záclon­ ky , zů stan e nám v p o k o ji jedině stůl p ře d útu ln ý m k o u tk em > o statn í prostor je s t v o ln ý k o b ý v án í. Po ran ním úklidn p ů so b í to to u sp o řád án í ai překvapivé. T ak o v á o b y tn á jed n o tk a hodí s« pak d o b ře i pro vicečlen n o v n á v š tě w , pro le tn í h o sty atd. Kdo b y s« d itH o tom p ře sv ě d čili , tom u re d ak ce sděli a d resa p isatele, k te rý rád seznám í zájem ce s au to rem těch to p lánů, In řen ý rem J. K., a m ůže si též náš dom ek problédnoaU .

DBr. 2. o b y tn é m ístnosti m enších či v ětších roz* m ěrů. Jelikož se sta v í v p o d střeší, m á to n ezb y tn ě za n ásledek, že po stra n á c h ve­ sta v ě n é m ístnosti v znik n o u n ep rav id e ln é , n ízk é p ro sto ry , zp rav id la i n ep řístu p n é, k te r é n ejsou k žádném u u žitku, sp íše jen Ba závadu. A p řec« m ožno tě ch to p ro sto r ■ nam enitě využít, je stliž e v estav ím e do ■leh n áb y te k a vhodnou u m ý v árn u . Z o b rázk u 1. vidím e, že lze to velm i M > ře provéstL O br. 4. ob rázcích 2. a 3. vidím e. Jak v y p a d a jí p o ste le p řed a po zasunutí. N a p ro tile h lé stra n ě vytv o řím e v p o d . stře ší v ý k len e k p ro širokou p o h ovku k denním u o dpočinku nebo 1 pro dalšího n ocležníka. V ý k len ek může b ý ti vyložen překližkou nebo v y čalo u n ě n ozdobným p letiv em . N a obrázk u 4. vidím e , že jsm e z ísk ali velm i ú tu ln ý a užitečn ý ičout, aniž bychom zabrali Jediný cen tim etr pokojo* v é h o p ro sto ru . V edle pořídím e dosti p ro ­ sto rn o u u m ý v árn u , obloženou do v ý še 150 cm etern item , b arev n ě sladěným s m albu p o k k o je. P o dlah a u m ý v árn y je v y -

" ■ U

M

m

è

1 . é

r

«

.

«5

«

^ y p o s l e d n í d o b ě s e v e v ý z k u n in Ý c h l a b o r a to ř íc h s e t k á v á m e s t á le č a s t ě j i s r a d i o a k ti v n ím i lá tk a m i. Práoe s n ira i }« ^ I m i n e b e z p e č n á , p r o t o ž e li d s k ý o r g a n is m u s n e s n á š í č á s t e č k y z á ř e n í, k t e r é v y s íla jí. A b y p o k u s y m o h ly b ý t p r o v á B è n y b e z n e b e z p e č í .p ro v ý z k u m n ík y , b y ly s e s t r o j e n y „ u m ě lé r u c e " , k t e r é v id í te n a o b rá z k u . V ý z k u m m ík j e za s tě n o a (i o v lá d á c h a p a d l o v ý m e c h a n is m u s b e z n e b e z p e č í p r o s v é z d ra v í. S k le n ě n á d e s k a , zA k te r o u s e d í, m ů ž e b ý t nahrazeaM N o v e m n e b o b e to n e m a k p o z o r o v á n i p a k s lo u ž í z v lá š tn í p e r is k o p .

176

o elek liíekém vszífk it

'V

Mmoba čm náM nás žádalo o článek, pojednávající o »ieHiOřakumjjM lomvém pohonu jízdního kola Vvs boMujeme: jim-, ovšem podrobný návod nemáme. Buae záležet n a šikovnosti těch, kteří se do stavby pustí. Clánelt ing. Ěežábka, který oti&kujeme, je psán z různÝ-eh m h rm iin íc h pramenů, obrázek je až z A m eriky. Je viéět,, že- i tam dělníci potřebuji laciný dopravní prostředek a na „Buiek
#ee-

Pomocný efektrický pohon pro jízdní kolo v MT js te se již zm ínili o BiAinosU p o ­ honu jlzÁ iília k o la autom obilovým sp o u š. těčem , napájeftým^ z b aterie. C hci nap sat, co jsem o tom z jistil v cizí lite ia tu ře . Pod robaý stav eb n í n áv o d ovšem neuvádím ,, ale chcete-li se pok usit o dom ácí výrob«,, p ak volte p ohöa a si tak to : «•c ISVé

-I

S

—h4-f-? lO ^JL$• 10%^ Ul «>

(%

♦«/w b a te rie ; iZ V. ?5 am pérhodiB , m otor: 0,3 — 0,4 HP. V ypínání a zapínání m otoru m ožno p ro ­ v é st bow denovým lankem . C elková v á h a

O G R A FU JEM E J a B

M Í A 2 C K

A

E O A

BUBE^S

P ře - a podexponované snímky

přívěsnéhoi v ozíku s b a te rií a m otorkem Je a s 45 kg. N y n í si n a d iagram u znázorním e fu n k ci ta k o v é h o vozidla jed o u cíh o po ro v in ě. K řiv k a „I>" zn ázo rň u je v ý k o n , k te rý m u. si je z d e c vynaložit, ab y je l n » norm álním k o le bez tlačn éh o p řív ěsn éh o vozíku ry c h lo stí od 5 do 25 km hod. K řivka „A " ZBázorňuje výkon, k te rý m usí jezdec v ý naložlt, táh ne-Ii za sebou ak u m u láto ro ­ v ý v ozík a n em á-li z ap n u tý m otor. K řiv­ k a „R" zn ázo rň u je v ý k o n h n acíh o e le k ­ tro m o to ru v závislosti na rychlosti. V m ístě, k d e se n ám k řiv k y „A " a >,B" pro tn o u , je s t ro v n o st obou výkonů, to znajnená, že m ax. rychlost, k te ro u mfiže cy k lista po ro v in ě docílit, n e c h á .Ii se tla ­ čit pouze m otorkem (pro v ý še u d an ý v ý ­ k o n m otorku) je s t 18 km /hod. N eni-Il cy klista p o h o d ln ý a chce-li m otorku po­ m áh at a šlape-Ii tak o v ý m výkonem , k te ­ rý m by sám docílil rych lo st asi I I km 'h o d . (čára „E"), po su n e se mu k řiv k a „B" do „C " a ta p ro tn e pak k řiv k u „A " v bodě, je ž odpovídá ry ch lo sti 20,5 km /hod. Z názorním e-li si do diagram u i sto u p á­

ní, v pro cen tech pak zjistím e, že p ři sto u . p á n i 5%, použije-li cy k lista m otorku, mó-' že je ti ry ch lo stí 8,5 km /hod. (křivka ,,B’ P om áhá li šlap at stejným v ý k o nem jakot p ředešle, pak docílí ry c h lo sti 11 km /hod. (křiv k a ,,C’ N ejv ý h o d n éjšf akční rad iu s pro tako>' v ý to pohon je st asi 30 až 40 km bez Šla­ p ání. O b ětu je-li však c y k lista trochu ná­ m ahy a pom ábá-li m otorku, p ak m ůže ten to rad iu s lib o v o ln ě zv ětšo v at. Z d aji-li se vám ty to m ožnosti dostačující, a m áte-li m ožnost, sehnat! příslušný te riá l, p ak s chutí do práce. Ing. Luboš Řežábek,

fickou digski* zachytíť n a př. i obraz tepší! v ý v o jk a „n ev y tá h n e" to. c a ta ia te'èzd; je jíc h ř světlo je tak slabé, že by= a«ná. Při k o p ír o v á n í'a zvětšovánír podtexťhom je pouhým okem vůbec neviděli. p o n o v an ý ch n eg ativ ů použijem e papírů A z téhož důvodu se nám p o d aří ,v y ro ’ kontrastních, tv rd ý ch nebo u ltratvrdých, b ít" n e g ativ y a k o p ie podexponované,, pro negativ y přeexponO vané —: h u sté p rotože dám e-lí em ulsi m álo světla, vy» jso u n eiv h o d n éjši pap íry m ěkké, nebo zv láště m ěkké loučí se též m álo stříb ra a obrázek bude sv ě tlý a n ed o k reslen ý . É xponujem e^li Č asto se nám stan e, že dostanem e k pak n ao p ak příliš dloubo, budou n eg ativ y v y v o lá n í film o n ěm ž.nevím e, jak je ex­ či k o p ie tm avé, příp ad n ě ú p ln ě černé ponován. Tehdy se uchýlím e k t zv. tří» Poohlédněm e se nyní trochu do praxe. m iskovém u vyvolávání. Připravím e si 3 Sam ozřejm ě, že nejlepším pro střed k em n ádo by na v ý vojku. Do levé dám e v ý ­ p ro ti této chybě je správ n á exposice. Mů= v o jk u zředěnou íl:10) do prostřední vý» že se nám ale docela snadno stát, že na- v o jk u norm ální a n ap rav o bude v ývojka fotografujem e o d poledne celý film v do= k o n cen tro v an á přídavkem brom idu tíra» mnění, že m ám e zacloněno na 9 a v ečer selného ,K Br). V y v o láv at začínám e v zjistím e, že jsm e fotografovali p ři cloně ■ p ro střed n i — norm ální. V případě, že 5,6 a. pod. V případě, že jsme tak to chy» sním ky začnou ,,lézt" příliš rycMe, p ř e n - ■ dám e film do p rav é m isky s koncetro» a^fmimkevé v anou v ý v o jk o u , pom alu se vyvolávající filni, dám e do zředěné, v ý v o ik y nalevo.

Říká se, že i m istr tesař se n ě k d y u tn e . A tak §6 listě- i vám často stan e, že se vám snímek nepovede. .Proberem e s v ám i' piQto postupně v šech n y p říčin y n e p o v e­ dených o brázků , ab y ste se jic h m ohli po= kud inožno v y v aro v at. Tak ihned při b ra n í o b rázk ů se v ám někdy stane, že m isto exposice 1/100 sec. použijete 1/26 sec, nebo m ísto na 9 za­ cloníte ien na 6,3 a negativ je pak ovšem přeexponovaný. P odobná v ěc se může přihodit i při k o p íro v án í nebo zvětšování. A teď byste se mohli zeptat: ,,Proč se vů= hec může n eg ativ p řeex p o n o v at. Vždyť oko je vlastně tak é fotog rafick ý přístroj a přece, ať se dívám na p řed m ět řakkoli bu zjistili předem , dá se ještě řilm za­ dlouho, nevidím je j ,p řeex p o n o v an ě'." chránit. Při v y v o lán i použijem e končen» Ovšem je přece u rč itý rozdíl mezi okéin tio v a n ě jši v ý v o jk y (asi 2X ) n e ž n o rm ál’ a fotoaparátem , a to v c itliv é v rstv ě, kte» n ě a přidám e do ni asi 10 kttpek 10% rá syětelný popud zvenčí — p ap rsek — roztoku brom idu d raselného (K Br). k te rý přijím á. V oku je to sítnice, k te rá p ra ­ v y v o lá n í zoom aluje Pro film y podexpocuje podobně ja k o film ová k am era — a o v a n é použijem e v ý v o jk y zředěné vp= zachycuje Tyehle po so b ě jed n o tliv é ob« d eu v pom ěru 1:10: a prodloužím e ovšem razy a odesílá je ih n ed do mozku. C itlivá p a třič n o u dobu vyvo láv án í. Pochopitelné v rstva filmů a d esek a ovšem i p ap írů si aem ůžem e v y v o láv a t potm ě, neboť piû» naproti tom u sv ě tlo ,^ třá d á ' a rozloží se běh v y v o láv án í m usím é bedlivé sle d o v a t v e v ývojce tím více a a stříb ro , čím více a v čas d át film do u stalov ače. Z ásadné je světla přijme» M n o žstv í p řija té h o sv ě tlá JeipSí fUia přeex p o n o v aný , p rotože ten se je tedy příiQo úm ěrné m nožství Vylouče» dá vždy buď m éně v y v o la t nebo zeslabit,, nebo stříbra. Proto m ůžem e n a ío tó g rak d e ž to ita podexponovanié em ulsi an i n ě j-

U positivů — kopií a zvétšeHiti m,áme p rá c i u sn adněnou tím, že na obrázky lé» pe vidíme, zvláště při kopírávání:, a za druhé, za zkažený positiv si snadno u dě­ lám e jiný, což ovšem u negativů nefde.. Platí zde to pravidlo, že správně naex» p o n o v an ý obrázek se v y v o lá v norm ální m etolhydrochinonové výyO)ce čerstvé, 18* C teplé) za 1—2 min. Objeví*li še rychleji, je p feex p o n o v án a i když v y v o ­ lá v á n í v čas přeruším e, má na bílém svět» le ob rázek n epřílem ný hnědozelený tón, po p říp ad é jsou na něm i „čm ouhy" (Szvláště ve stínech). Podexponovaný sní» mek je nu tn o v e v ý v o jc e m ořit velm i dlouho a ani to neb ý v á mnoho platné, protože, jak jsm e jednou řekli tam , k d e nic n e n í an i n e jle p ší a nejk oncentroy a n é jš í v ý v o jk a nem ůže nic vyvolat. K tom u všérnu o b jev u jí se n a positivech p ři příliš dlouhém v y v o láv án í citlivé, re»

177

Bavě tečkované skvrny, k te ré pochopitel»

né fotografii ú plně znehodnoti. Těchto chyb se ani p ři seb ev ětší o p a tr­ nosti ze začátku n e v y v a ru je te , ale sn ažte Be první chybou se poučit a d ě la t pře* a p o d exponovan é obrázk y stále m ěně a'mé= né, a zato tím více těch o pravdu p ě k ­ ných. V n ěkterém z příštích čísel vám povím e, jak těm to pěkným o brázkům m ůžete dodat pom ěrně snadno živosti otom ováním nebo okolorováním v přiro= eených barvách.

Dotazy a odpovědi. A . M ., C ížkov: R ezavé sk v rn y n a ksiobeny bud starým i l áznénii net>o nejprafvdé|H>dol>néji tím, že papíry b y ly uloženy ve vlhkti a kopie příliš dlooiho m ořeny ve vývojce. 3. S., Louny. Z ruky, bez stativu, můžete foto­ grafovat nanejvýš sec. Del'sî čas už neudržíte, o-brázek bude ,,rozklepaný“ — neos t rý. V. P., Dušníky: N em ůžeš-li seh n at v h odné ka­ s e ty , opatři si alespoň n ějak é podobné a nech Bi je u n ěk teré o d b o rn é firm y přizpůsob it. iN a př. -u fy E, Birnbatim, Praha II, V áclavské n 38.) F. P., Praha II. Zhnědnutí negativů po delším ttsichování je způsobeno nedositatecným ustálením . Buďto js'te u&taloval méně než 10 min., ntbo jsde měl v y č e sa n ý ustalo-vač. J. B., C tverín: Film ovou hlídku n eu v eřejň u jem e Jen proto, že film ování a zpracování m ateriálu je p odstatné n ák lad n ější a o b tížn ější než fotografo­ v án i. Proto p rak tick é člán k y o film ování by byly je n pro úzký o4c,ruh čtenářů. P řesto se budem e Btiažit seznám,it všechny m ladé tech n ik y alespoú s theoretickou stránkou. K. M. Říčany. Šedý závoj na fi:í)triu může být Způsoben nejspíše tím, že Vám do temné komory vnilká světlo. Teplá vývojka - (přes 25® C) dělá ovšem tento závoj také,

Odpotwd na otázku se sfr. 171. Prázdný váží H tun. ftík á se m u „ Ju ­ n ák ", m ůže Jet ry ch lo stí až 50 km/faod., « sveze přitom 80 až 100 cestu jících .

NAŠE

k ř íž o v k a

*

V o d o ro v n ě: A. P rvni část taje n k y . — B. Z nám á p íseň öd Fibicha, dým . — C. Z k ra tk a „E lek trick ý ch p odniků", z k ra tk a ,,n o tá ř­ ské kom ory", z k ra tk a g ra ­ mu, zájm eno. — D. Z ábava, ženské k ře stn í jm éno, v elk ý pozem ek. — É. H ospodář­ ský n á stro j, zájm eiio, stá t v jižní Americď. — F. L ist­ n a tý strom , po h o ří v SSSR. ^— G. Solm inační slabika, ženské k ře stn í jm éno, kniž­ n í zk ratk a. — H. S vazek v ě tv í, příbuzná. — I. C he­ m ická zn ačk a radia, zdvi­ háni, dovednost. — J. Pří­ znak nem oci, dru h koně, stře d o v ě k á zb raň (obr.'). —K. P tačí p o trav a, vzácný prvek, píšem e p řed datum . — L. BL, z k ratk a a k a d e ­ m ického titulu, m ěsto v po­ hraničí, m lu v n ick á spojka. — M. M užské k ře stn í jm é­ no, bůh m oham edánů. — N. Č tv rtá a posled n í čá st taje n k y .. S visle: 1. T ře tí část ta ­ jen k y . — 2. H osp o d ářsk á rostlina, k o rálo v ý ostrov. , 3. Z k ra tk a n a dopisu osob­ ně doručeném , v ý raz přiblížnosti, ře k a v SSSR, zá­ jm eno fobr.). — 4. H udeb­ n í zvuk, trn o v n ík zdrobněle, číslovka. — 5. P ro ték á k rajem , povel, v ý le tn í m ís­ to u P rahy. — 6. D oved-

lE KŘÍŽOVKA • NAŠE KŘÍŽOVK A

1 2 8 4 5 6 7 8 9 10 II Iž 13

L0 Ma N n

D

Q Q El E IH a a a i a la D ta z i í a a s a a a Q H a D iiE ia

nost, ch em ick á zn ač k a m o­ lybd en u , d iv ad eln í hra, z k ra tk a „ n o tářsk é kom o­ ry". — 7. Stoka, v e lk á n á ­ d oba n a koup án i. — 8. Z k ratk a sp o rto v n íh o k lu ­ bu, p opěvek, úsek, v ý raz přibližnosti. — 9. V rchní ša t sta rý c h Řím anů, o z n a­ čení h o d n o ty zboží (obr.), p o zv án í k e v stu p u do m íst­ nosti. — 10. Z nám á d iv a­

d eln í h ra K arla Č apka, ten­ k ý lístek , ch rání k rk p řed nachlazeníin. — 11. Buijmý kůň, p ohyb y iduchem , la­ tin sk á z k ra tk a letopočtu, citoslovce. — 12. Francouz­ ský revolucionář, po.pelnioe. — 13. D ruhá část ta­ jenk y . Jo sef Sefelín T a jen k a: O šetřuj stroje, v ě n u j jim péči, lehko se rozbijí, těžko »e léčil

Jistě jste m nozí z v á s sly šeli n ebo tetU o obrábě­ cích stro jích , n a př. soustruzích, frézkách, bruskách, zav lto řezech , obrážečkách, h o b lo v k ách a horizont­ kách. N a p řesn o sti a dok o n alo sti těchto stro jů závi­ sí k v a lita v ý ro b k ů n ašeh o n árodního prům yslu ko­ v o d ěln éh o a stro jíren sk éh o . O b ráb ěcí stro je jsou v šak též naším v eh n i důležitým vývozním zbožím. Jso u v y ­ vážen y do celého sv ěta a po strá n c e technické do­ k o n alo sti o d b o rn ík y v y so ce ceněny. A p ro č vám to to v še říkám e? Pro vás, děv čata a chlapci, k te ří v y ch ázíte ze školy, je s t m nohdy znač­ ně těžk é zvolit si ú sek p ráce, k d e b y ste m ohli podle svých schopností n e jlé p e p raco v at! k rozkvětu naší v la stí a b lah u je jíh o lidu. P roto vám , k te ří m áte rádi stro je, a c ítíte se p ovolaným i sp o lu p raco vati p ři je ­ jich v ý ro b ě, chcem e po rad iti. N aše ra d a zní:

V s tu p te ja k o n o v í sp o lu p ra co vn ici do zá v o d ů S p o je n ý c h to v á ren na o bráběči stro je, národní p o d n ik! trčň o v sk é školy n ašich závodů vám, c h la p d a děv­ čata, p o sk y tn o u v šech n y m ožnosti, ab y ste se vyškoli­ li na sk u tečn é odb o rn ík y v e svém oboru. V y, d ěv čata, k te rá u m íte dobře k reslit a rýsovat, m ůžete ty to své sch opnosti u p latn ili p ři k reslen í v haších tech n ick ý ch kan celářích . T ěším e se, že se p řijd e te na n aší p rá ci p o d ív at a že potom b rzy rozm nožíte řa d y n ašich spolupracovníků. SPOJENÉ TOVÄRNY N A OBRÂBËCl STROJE, n á ro d n í podnik, z á v o d y P rah a-H o stiv ař, P raha-H olešovice, Č elákovice, Kuřim u Brna, Ž ebrák u H ořovic, H oloubkov, V arnsdorf, R ychnov n. N isou, H ronov,

O lom ouc, Lipník n. Betvou, R akovník, S vitavy, Č esk á K am enice, M o rav an y o Pardubic, C ty řk o ly u Cerčan, K lášterec n. O hří. OOS

M l a d t < e c b a i k . C trnáctidenft oro technickou »fcliovn »ydäva Svat “e s té oiládeře • Mladé frontě S redakCnlm kolektivem fid! a ta redaktí odpo* dá red. Kamil Zoufalý. Redakce Praha II, Stíp án sk á 61, telefon 275-34. A dm inistrace: Praha II, Panská 8. telefon 241-41. Mladý technik vychází každou Ofun»“ středo. Cena lednoho »Ýtiskn Kčs 5 —, p řed p latn í na -ok Kčs 12« - na ‘‘j ^oku Kč- W Očei ooStovni spofitelnv 7520*8 Movinová sazba oovoiena Kedltelstvlm pošt C. L A. Gre-O-B-46. í . 94.283. O oilédaci úřad Praha 25. Zs původnost a právo ílánliů a obrázků tuči autor. Toto íís lo v y m 4. M etna 184»

5. pokrajování.

Kapitola třeti, nazvaná Doktor Sarrasin, když přišel ke čtvrtém u zasedání hygienicl^élho komgresu, pozoroval, že všichni jeiho kole­ gové ho uvítali se zvláštní úctou. Až dosud ctihodný lord Glandover, ry tíř podvazkového řádu, jenž by l nomi­ nálním předsedou shrom áždéní, stěží si povšim l jeho p ří­ tomnosti, dnes však mu nabídl dokonce m ísto po své pravici. TMito lord byl vynikající osoibou a jeho úkolem bylo zahajovat nebo končit zasedání a úplně jako stroj udílet slovo těm řečníkům , kteří byli zaznam enáni na listině le­ žící. před ním. M ěl obyčejně pravou ruku v otvoru svého zapjatého svrchníku — ne snad proto, že spadl s koně, ale zkrátka proto, že si někteří angličtí sochaři tuto nepahoidlnou posici zvolili pro bronzové sochy některých státníků. Bledá oholen'à tv ář s osam oceným i červeným i skvrna­ mi, vlásenka z pýru, nad dunivým p atrně čelem, tvořily postavu velmi kom ickou a zároveň neobyčejně škrobe­ nou. Lord G landover se pohyboval celý najednou, jako by byl udělán ze dřeva nebo papírové m asy. Dokonce i jeho oči škuJbaly sebou pod klenutím svých důlků jen trhané, jako oči n ějak é loutky nebo panáka. Když si doktor Sarrasin sedal, všichni členové k o n ­ gresu povstali se svých míst. Jsa uddven těm ito známkam i neobyčejné pozornosti a přesvědčen, že počitadlo krvinek se při bližším ohledání zdálo jeho kolegům mnohem důležitějším objevem, nežli jak bylo možno soudit na první pohled, p řijal doktor Sarrasin nabízené místo. A však všechny jeho iluse zmi­ zely, když se lord G landover sklonil k jeho uchu a pra­ vil: „Dovídám se, že jste mužem ohrom ného jmění? Sly­ šel jsem, že jste těžký 21 m ilionů liber šterlinků?" Doktor Sarrasin, jenž se necítil ani o halíř cennějším než při dřívějšídh sezeních, tázal se s'ám sebe, jak zprá­ va se m ohla již rozšířiti, když je h o soused, doktor Ovidius z Berlína, zašeptal mu se strojeným úsm ěvem : „Stal jste se takovým boháčem jako R oth sch ild . . . Daily Te­ legraph přináší tuto zprávu. M á nejhlubši p o k l o n a . . a podal mu číslo časopisu z téhož dne. Zde bylo možno číst v rubrice „Směs":

dy. Kdyby byl býval krtičnatým mrzákem z Alp, surovým Hotentotem, nějakým hluboce pokleslým člověkem, na m ístě nej ctihodnějšího zástupce lidského pokolení, je ­ ho „váha" byla by zůstala stejnou. Lord Glandover užil pravého slova; ,,vážil" 21 milionů liber šterlinků, nic více a nic méně. Tato m yšlenka ho sklíčila! Uvagres, jeriŽ jej pozoro­ val se zcela vědeckou zvědavostí, aby viděl, jak se v y ­ jím á „půlm iliardář", zpozoroval s udivením, že jeho tv ář se pokryla jakousi truchlivostí. Byla to však pouze prchavá slabost. V elikost účelu, jemuž chtěl věnovat neočekávané poklady, předstoupila před doktora a vyjasnila zase jeho tahy. O čekával klidně konec přednášky doktora Stevensona z Glasgowa a v y ­ prosil si pak slovo k poznámce. ,,Pánové," pravil doktor Sarrasin, „chtěl jsem vlastně čekat ještě několik dní, dříve než bych v'ám oznámil n e ­ čekané štěstí, které mě potkalo, abych vám pak vyložil další následky, jež tento případ může míti pro vědu. Je­ likož však věc bez mého vědom í se roznesla, zdálo by se to snad zamlouváním, kdybych se nevyslovil o p ra­ vosti nebo přehnamosti těchto ž p r á v . . . Ano, pánové, je skutečně pravda, že mně zákonité připadla značná částka „několika set milionů", které jsou nyní uloženy v Anglické bance. M ám vám snad teprv připom ínat, že za těchto pom ě­ rů považuji se toliko za fideiního kom isare vědy? (veliká sensace). M ně tento kapitál vlastně nepatří, patří lid­ stvu, pokroku I (Pohnutí, voláni a jednohlasně výbavaě. Celý kongres vstává, jsa nadSen vyjádřením , jež právě vyslechl.) N ezahanbujte mne svou pochvalou, pánové. Neznám ani jediného stoupence védy, ani jediného, jenž by byl hoden tohoto krásného jm éna, jenž by n a laém m ístě neučinil totéž. Prohlašuji zde jednou p ro v id ^ e beze vší zákulisní m yšlenky: půl miliardy, kterou náho­ da dala do m ých rukou, není mým m ajetkem , ale « 08' jetkem vědy. Chcete být parlam entem , jenž ustatKWÍ příslušný rozpočet?. . . Nemám v sebe dostatečné důvě­ ry, že bych sám mohl vše provésti. U stanovuji vás m soudce; sami rozhodněte, jak by ténto poklad mohl býti co nejlépe zužitkován." (Hurá. O brovské ro zä le n l. VSe» obecné nadšení.) Celý kongres byl vzhůru. N ěkteří jeho členové ve svém nadšení vylezli na stoly. O profesora Tundjulla z Glasgowa zdá se pokoušeti m rtvice. Doktor Cicogna z N eapole sotva dechu popadá. Toliko lord Glandover uchovává důstojnost a veselý klid, jenž přísluší jeho hodnosti. Je ostatně úplně přesvědčen, že doktor S arra­ sin se toliko b aví a nem á ani v nejm enším úm ysl p ro ­ vést tento nejvýš výstřední plán. ,,Dovolte mně," pokračoval řečník, když zjednal poně­ kud ticho, „abych Vám sdělil projekt, jenž by byl scho­ pen rozvinutí-a zdokonalení," (Pokračováni.)

„O broviské déddclvl, — S to vaii, dosm d n e v y z d v B u iu t i p.02Ústa'lo»t knéž« n y G a k o o l o d « œ I a n v itl pT«vé>bo d ě d ic e odnatnosU a pUičinánlm p án ů Bil< tovra, G re e n a S h a ip , »o U c ito rů v L a n d ý n é , 93, Soathamipton r o w . Staat« ným m ajitelem 21 m U ion ů U b e r iterMok.{i, JeSt lu ío ie n y j«I>uc. K p ř e v ie t l m a je tk u t fe b a v y p ln it Ještě n ěkteré n epatrn é form ality, Ž á d o s t b y la J lí kaincléřakénrnu so u d u p o d á n a . J e to zajisté p o d iv n é «é s k u p e n i okolm oítl, které n a h le v u fra n c o u ís k é h o u č e n c e k ro m ě angliickéhio predlkáltu n alh iom adlly p o k la d y c elé ř a d y indieikýoh rodža. S tě«těn a m o h la z v o liti také někciho m é n ě sd h o p n é h o a ipioto se m ožn o t m , že tak o h ro m n é Jměni » e d o stalo do nikoni, k teré neijisto d o v e d o u h o co n e jlé p e p o u ž it."

Byl to zvláštní pocit, jejž cítil doktor Sarrasin; n e ­ byly tím vinny malé nepříjem nosti, které jako pronikavý znalec lidí napřed tušil, ale jeho práce, jeho osobní zásluhy — jež on sám nepovažoval za nepatrné — mize­ ly v tomto oceánu zlata a stříbra, ano i v očích jeho druhů. Neviděli v něm již neúnavného badatele a jem ­ ného, osvíceného ducha, viděli v něm toliko půl m iliar­

*^ e H H IK 179

Znáte naše

L E T ADL A f Leiov 107 .L u ň á k " je jednomístný akrobatický vět­ roň, velmi vhodný též pro dál­ kové a výSkové lety. Data a vý k o n y : Rozpětí 14.0 m. Délka 6.65 m. Výška 1.5 m. Váha prázdného větroně 195 kg. Celková váha v letu 295 kg. Klouzavý poměr 1:24 pH rych­ losti 80 km/hod. Ne] menši kle­ sáni 0.85 m /v t při rychlosti 72 km/hod. Přistávací rychlost s klapka­ mi 55 km/hod. N ejvyšší dovole­ ná rychlost při vleku navijá­ kem 120 km/hod., při vleku le­ tadlem 250 km/hoid. N ejvyšší rychlost v letu střemhlav.« vy­ sunutými brzdicími klapkami 280 km/hod. Mezná rychlost v letu stfemhlav bez brzdicích klapek 350 km/hod.