Role přímých daní v daňovém systému České republiky a Francie

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Role přímých daní v daňovém systému České republiky a Francie Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Břetislav Andrlík, Ph.D.

Jana Přichystalová

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Role přímých daní v daňovém systému České republiky a Francie napsala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce s použitím literatury a jiných zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2012

__________________

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Břetislavu Andrlíkovi Ph.D. za cenné rady, připomínky a odborný dohled při zpracování této práce.

Abstract The object of the bachelor´s work is the issues of the tax system in the Czech Republic and France. The work is focused on direct taxes, particularly on the income taxes and property taxes. In the theoretical part of the bachelor´s work, the taxes in both countries are described. The other part of the work presents the actual results of the work. The described taxes are later compared, model examples for calculating of the tax liability of a natural person as well as social security payment are presented. At the end of the work, important information and main differences are evaluated.

Keywords Czech Republic, France, tax systems, income tax, property tax, tax rate, tax payer, object of tax.

Abstrakt Předmětem bakalářské práce je problematika daňového systému České republiky a Francie. Práce je zaměřena na přímé daně, konkrétně na daň z příjmů a daně majetkové. Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem jednotlivých daní obou zemí, další část tvoří samotný výsledek práce. Ve výsledku práce je provedena vzájemná komparace popsaných daní, dále tuto část tvoří modelové příklady na výpočet daňové povinnosti fyzických osob a příklady na platby sociálního zabezpečení. V závěru práce jsou zhodnoceny důležité informace a hlavní rozdíly. Klíčová slova Česká republika, Francie, daňové systémy, daň z příjmů, daně majetkové, sazba daně, poplatníci daně, předmět daně.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

9

2

Cíl práce a metodika

10

2.1

Cíl práce ...................................................................................................10

2.2

Metodika ..................................................................................................10

3

Pojmy daňově právního vztahu

11

4

Teoretické aspekty

13

4.1

4.1.1

Přímé daně důchodového typu ........................................................14

4.1.2

Přímé daně majetkové .................................................................... 22

4.2

5

Přímé daně České republiky ....................................................................13

Přímé daně Francie................................................................................. 35

4.2.1

Přímé daně důchodového typu ....................................................... 36

4.2.2

Přímé daně majetkové .................................................................... 45

Praktická část 5.1

52

Komparace daně z příjmů fyzických osob .............................................. 55

5.1.1 Výpočet daňové povinnosti a sociálního a zdravotního pojištění v České republice .......................................................................................... 56 5.1.2 Výpočet daňové povinnosti a příspěvků na sociální zabezpečení ve Francii............................................................................................................57 5.2

Komparace daně z příjmů právnických osob ..........................................61

5.3

Komparace daně dědické a daně darovací ............................................. 62

5.4

Komparace dalších přímých daní ........................................................... 63

6

Závěr

65

7

Literatura

67

8

7.1

Monografie.............................................................................................. 67

7.2

Právní předpisy ....................................................................................... 67

7.3

Internetové zdroje................................................................................... 68

Přílohy

71

6

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Přímé daně v ČR

14

Obr. 2

Přímé daně ve Francii

36

Obr. 3 Srovnání příspěvků na sociální zabezpečení hrazené zaměstnancem a zaměstnavatelem v České republice a ve Francii55 Obr. 4 Podíl daně z příjmů fyzických osob na hrubém příjmu v České republice a ve Francii

60

Obr. 5 Poměr přímých daní k HDP ve srovnání s Českou republikou, Francií a zeměmi OECD v roce 2010

64

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1 Členění příjmů fyzických osob, podléhajících dani z příjmů 16 Tab. 2 Postup výpočtu měsíční daňové zálohy u zaměstnance s prohlášením

18

Tab. 3

19

Postup výpočtu měsíční mzdy srážkou

Tab. 4 Postup výpočtu měsíční daňové zálohy u zaměstnance bez prohlášení 19 Tab. 5

Schéma výpočtu DPPO – podnikatelských subjektů

22

Tab. 6

Sazby daně u pozemků

24

Tab. 7

Základní sazba daně ze staveb

26

Tab. 8 Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. II. a III. skupiny 32 Tab. 9

Roční sazby daně silniční u osobních automobilů

34

Tab. 10

Sazby daně z příjmů fyzických osob Francie

39

Tab. 11

Výše minimální daně z příjmů právnických osob ve Francii43

Tab. 12 Sazby daně dědické a daně darovací v řadě přímé ve Francii

48

Tab. 13

Sazby daně z čistého bohatství

51

Tab. 14

Sazby plateb sociálního pojištění v České republice

52

Tab. 15

Sazby sociálních daní pro různé druhy příjmů ve Francii 53

Tab. 16 Sazby příspěvků na sociální zabezpečení ve Francii pro rok 2012 54 Tab. 17

Výpočet daně z příjmů fyzických osob ve Francii

Tab. 18 Výpočet příspěvků na sociální zabezpečení ve Francii hrazené zaměstnancem

57 58

8

Seznam tabulek

Tab. 19 Výpočet příspěvků na sociální zabezpečení ve Francii hrazené zaměstnavatelem

59

Tab. 20


60

Tab. 21

Sazby lineárního odpisování ve Francii

62

Tab. 22 Komparace sazeb daně dědické a darovací ve Francii a České republice

63

Úvod

9

1 Úvod Daně a daňová politika vůbec jsou nedílnou součástí rozpočtové politiky státu, jejich vybírání se odvíjí od daných intervalů (například daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, nebo daň silniční) anebo dle okolností (daň darovací a daň dědická). Daň je zákonem stanovená povinná platba, která zatěžuje občana, tedy přesněji řečeno jeho příjmy. Z historického hlediska existovaly daně již ve starověkém Řecku, kde měly dokonce dobrovolný charakter. První ucelená soustava daní přímých a nepřímých vznikla v období liberalismu, kde měla již charakter pravidelné platby. Standardní daňový systém byl v České republice zaveden v roce 1993. Jednalo se o velmi zásadní daňovou reformu, neboť byla zavedena daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Poté procházela Česká republika řadou dalších reforem, například s příchodem do Evropské unie měla následná reforma za cíl implementaci daňového práva. Nebo reforma poslední, s cílem modernizace daňového systému. Soustava daní v České republice je rozčleněna na daně přímé, do nichž spadá daň z příjmů (daň z příjmů fyzických a právnických osob), daně majetkové (daň z nemovitosti, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, daň silniční) a daně nepřímé, které zahrnují daň z přidané hodnoty, daně spotřební a daň ekologickou. Ve Francii je daňový systém komplikovanější a neucelený. Základy současného daňového systému Francie začaly vznikat již koncem 18. století, po francouzské revoluci. Před rokem 1914 daně sloužily na administrativu, správu země, pořádek a ochranu. V roce 1914 ve Francii vznikla první daň - daň z příjmů. Účelem dalších, následně zavedených daní, které souvisely se sociálními službami, bylo přerozdělování bohatství mezi obyvateli. Současná podoba daňového systému je založena převážně na principech přijatých ve 20. století. Francouzský daňový systém se z hlediska přímých daní rozčleňuje stejně jako v České republice na daň z příjmů (osobní důchodová daň, daň z příjmů právnický osob a daň z kapitálových zisků společností) a daně majetkové (daň z nemovitostí, daň z obydlí, daň dědická, daň darovací a daň z čistého bohatství). Z hlediska daní nepřímých na daň z přidané hodnoty, poplatky a kolky a akcízy.

10

Cíl práce a metodika

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je s využitím analýzy daňového systému České republiky a Francie provést komplexní deskripci současného stavu se zaměřením na přímé daně a identifikovat hlavní rozdíly v daných systémech. Na základě provedené analýzy a identifikace diskutovat úpravy přímých daní v České republice dle francouzského modelu. Důležitým předpokladem ke splnění bakalářské práce je potřeba nastudování odborné literatury daňového systému přímých daní České republiky a Francie a daňových zákonů. V případě popisu francouzského systému bude částečně využíváno internetových zdrojů, co se týče České republiky, bude převážně čerpáno z platných daňových zákonů.

2.2 Metodika V bakalářské práci budou použity metody deskripce, analýzy, metoda komparace a syntézy. Práce bude rozdělena na dvě části, v první části bakalářské práce bude využita metoda deskripce, pomocí níž definuji pojmy daňově právního vztahu a charakterizuji přímé daně České republiky a Francie. Na základě odborné literatury, zákonů a internetových zdrojů nezbytně nutných k provedení následné analýzy daňového systému České republiky a Francie se zaměřím především na osvobození od daně, slevy na dani a na daňové sazby. V druhé, praktické části bakalářské práce bude pomocí metody komparace provedeno srovnání daňového systému České republiky a Francie. Metoda syntézy pak bude uplatněna v závěru, kde bude popsáno celkové shrnutí práce, zhodnocení výsledků, získané poznatky a důležité informace, které tato práce přinese.


11

3 Pojmy daňově právního vztahu Daň (vymezena § 2 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění), jež představuje zcizení majetku jedinců a firem, musí být v demokratické společnosti uložena zákonem. Toto oprávnění je stanoveno zákonem č. 2/1993 Sb., listina základních práv a svobod, v platném znění. Nejen samotná výše daně, ale i povinnosti a práva daňového poplatníka a povinnosti úřadu, který daně spravuje, musí mít zákonný podklad. Při určování daňových povinností poplatníků je třeba vždy zákonem určit kdo má daň platit, z čeho se má daň platit, kolik se má platit.1 Problematika BP si vyžaduje používání základních daňových pojmů, a proto zde budou vymezeny ty nejpodstatnější z nich dle současné odborné literatury v oboru. Subjekt daně Subjekt daně dle § 20 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění, vystupuje v daňově právním vztahu ve dvou polohách, a to jako daňový poplatník a plátce daně. Daňovým poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo činnost podléhají dani. Plátcem daně je osoba ze zákona povinná daň vypočítat, vybrat nebo srazit a v určité lhůtě odvést správci daně.2 Objekt daně Nebo také předmět zdanění představuje hmotněprávní skutečnost, s níž zákon spojuje daňovou povinnost. V našich podmínkách se ve většině případů odráží v označení daně, výjimkou je například daň silniční, kde předmětem zdanění není silnice, ale motorové vozidlo. Objektem daně jsou důchody, vlastnictví nebo užívání majetku, převod vlastnictví, spotřeba apod.3 Základ daně Jedná se o konkretizaci objektu daně, z něhož je pak daň vyměřena. Základ daně se stanoví podle účetní závěrky poplatníka, hrubé mzdy, úředním odhadem atd., přičemž jednotkou míry základu mohou být hmotnost, množství, peněžní jednotka apod.4 Sazba daně Sazba daně je algoritmus, jehož prostřednictvím se stanoví velikost konkrétní daně konkrétního daňového subjektu z jeho základu daně. Sazba daně je vždy upravena příslušným daňovým zákonem. Kubátová, K. Daňová teorie – úvod do problematiky. 2 vyd. Praha 2009, str. 40 Radvan, M. a kolektiv. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno 2008, str. 33 - 34 3 Radvan, M. a kolektiv. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno 2008, str. 34 4 Radvan, M. a kolektiv. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno 2008, str. 34 1

2

12


Sazby daně se dělí dle typu na sazby procentní (relativní) a pevné. Procentní sazba vyžaduje, aby základ daně byl vyjádřen procentem z hodnoty základu daně. Tato sazba může být: -

-

lineární: tato sazba je stále stejná bez ohledu na výši základu daně (v ČR je to například u daně z příjmů právnických osob, daně z převodu nemovitostí),5 progresivní: tato sazba daně roste s růstem základu daně. V praxi se používá spíše sazba klouzavě progresivní, při které se základ daně příslušné velikosti postupně zdaňuje jednotlivými úrovněmi sazby daně, kterými základ daně prochází. Tato sazba daně se používala v ČR do roku 2007, od roku 2008 je zavedena jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob 15 %.6

Pevná sazba daně je stanovena v penězích (v Kč) na objemovou jednotku základu daně, tzn., že základ daně není stanoven v penězích ale v objemových jednotkách (kusech, kilogramech, litrech, metrech čtverečních). Pevná sazba je z části používána u daně z nemovitostí.7 Sazby daně lze rozdělit dále na jednotné a diferencované. Jednotná sazba daně je taková, která je stejná pro všechny typy a druhy předmětu daně. Jednotnou sazbu daně měla v ČR pouze daň z převodu nemovitostí, od roku 2008 se týká i daně z příjmů fyzických osob.8 Správce daně Správcem daně je orgán, který je podle právních předpisů věcně příslušný a místě příslušný k výkonu správy daní. Pojem správce daně je legislativně vymezen v § 10 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. Správcem většiny daní, dále i obvodů jsou územní finanční orgány, tedy finanční úřady a finanční ředitelství. Jsou samozřejmě nejen správci těchto daní a obvodů ale i záloh na ně a jejich příslušenství (penále, zvýšení daně, exekuční náklady).9

5
=r&levelid=da_417.htm> Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 25 7 8 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 22 9 6

Teoretické aspekty

13

4 Teoretické aspekty Tato kapitola je věnována daním České republiky a Francie. Popisuje teoretické aspekty z hlediska přímých daní. Základy českého i francouzského modelu daňového systému jsou z části podobné. Jak v České republice, tak i ve Francii se daně rozdělují na přímé a nepřímé. Tato bakalářská práce se však zabývá jen přímými daněmi, které se v České republice i ve Francii dělí na 2 skupiny, a to na daně z příjmů (důchodové daně) a daně majetkové. V obou těchto skupinách daní je popsáno, kdo je poplatníkem daně, předmět, základ a sazba určité přímé daně. V první části bakalářské práce je provedena analýza daňové soustavy České republiky, ve druhé pak Francie.

4.1 Přímé daně České republiky Daně z příjmů a majetkové daně jsou velmi sledované a často používané jako nástroj regulace. Na rozdíl od spotřebních daní, které nejsou tolik viditelné, protože jsou už zahrnuty do cen zboží, jsou přímé daně viditelnější a tedy i poplatníky více pociťovány. Nejvýznamnějšími přímými daněmi jsou daně důchodové. Mezi tyto daně se zahrnuje daň z příjmů fyzických a právnických osob. Další přímou daní jsou daně majetkové, do kterých patří daň z nemovitostí, daň dědická, darovací, daň z převodu nemovitostí a daň silniční. V následující kapitole budou tyto daně podrobněji popsány.

14

Teoretické aspekty

Daň z příjmů

Daně majetkové

Daň z příjmů FO

Daň z nemovitostí

Daň z příjmů PO

Daň dědická

Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí

Daň silniční Obr. 1

Přímé daně v ČR

Zdroj: Vlastní zpracování

4.1.1

Přímé daně důchodového typu

Důchodové daně jsou ve většině zemí považovány za nejdůležitější. Je jím přisuzována největší míra spravedlnosti i ekonomické efektivnosti.10 Tyto daně se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále ZDP). V posledních desetiletích tvoří daně z příjmů neboli důchodové daně podstatnou část rozpočtových příjmů ve většině zemí.11 Jsou odčerpávány jak z příjmů fyzických osob, tak z příjmů osob právnických.

10 11

Kubátová, K. Daňová teorie a politika. Praha 2010, str. 162 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 48

Teoretické aspekty

15

Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob je definována v § 2 - § 16 ZDP. Na tuto daň jsou kladeny největší požadavky, proto je poněkud složitější. Má zohlednit sociální postavení poplatníků a tím umožnit redistribuci důchodu od osob s vyššími příjmy k osobám s příjmy nižšími. Svými konstrukčními prvky má přispět k tomu, aby se poplatník choval v souladu se stanovenými prioritami společnosti. K tomu se využívá osvobození od daně, slevy na dani, odpočtů od základu daně.12 Poplatníci Daň z příjmů fyzických osob je klasickou daní za zdaňovací období. Zdaňovacím obdobím je u daně z příjmů fyzických osob vždy kalendářní rok. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou dle § 2 ZDP, všechny fyzické osoby. Dělí se do dvou skupin: -

-

rezidenti: daňový rezident neboli tuzemec je osoba, která má na území České republiky bydliště. Může jím být i osoba, která nemá na území České republiky bydliště, ale v průběhu kalendářního roku tu pobývá alespoň 183 dní. Podléhá dani z příjmů fyzických osob jak z České republiky, tak ze zahraničí (má neomezenou daňovou povinnost). nerezidenti: daňový nerezident neboli cizozemec je osoba, která dani z příjmů fyzických osob podléhá jen příjmy ze zdrojů na území České republiky. Nerezident má tedy omezenou daňovou povinnost.13

Předmět daně Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob lze rozdělit dle § 6 – § 10 ZDP do 5 skupin: 14 -

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) příjmy z kapitálového majetku (§ 8) příjmy z pronájmu (§ 9) ostatní příjmy (§ 10)

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy peněžní i nepeněžní, jak je uvedeno v § 3 odst.2 ZDP. Zákon o dani z příjmů fyzických osob také stanoví, které příjmy jsou osvobozeny od daně. Osvobození od daně je uvedeno v § 4 odst. 1 ZDP a jsou jimi například příjmy získané ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, státní sociální podpory, příspěvky fyzických osobám poskytovaný ze stavebního spoření, dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraVančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 137 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 138 14 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění 12 13

16

Teoretické aspekty

jů, obcí, státních fondů…, odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a další.15 Základ daně Základ daně (vymezen v § 5 odst. 1 ZDP) je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se považuje kalendářní rok, přesahují výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. 16 Všechny příjmy jsou rozděleny do částí, tedy do 5 dílčích základů daně. Je to proto, protože různé druhy příjmů mají odlišnou využitelnost. Smyslem zdanění příjmů je postihnout disponibilní důchod, ten, který zůstane poplatníkovi k využití.17

Tab. 1

Členění příjmů fyzických osob, podléhajících dani z příjmů Dílčí základy daně

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti

Samostatné základy daně -

příjmy od dalšího zaměstnavatele do 5000 Kč za měsíc

-

-

honoráře za příspěvky do rozhlasu, televize a periodik do 7000 Kč za měsíc u jednoho plátce výnosy z obligací, dividendy, atd. podíly na zisku z účasti na kapitálových společnostech a družstvech podíly na zisku tichého společníka výnosy z vkladů na úsporných a osobních běžných účtech plnění ze životního pojištění dávky penzijního připojištění

-

ceny z veřejných a sportovních soutěží

-

Příjmy z kapitálového majetku

-

Příjmy z pronájmu

Ostatní příjmy

Zdroj: Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 141

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění 17 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 141 15

16

Teoretické aspekty

17

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Dílčí základ daně příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se týká největšího počtu poplatníků, neboť v rámci něj se zdaňují mzdy a platy.18 Jak je uvedeno v § 6 odst. 1 ZDP je příjmem ze závislé činnosti příjem ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru, v nichž je poplatník povinen dbát pokynů plátce. Dále se za příjmy ze závislé činnosti považují například: příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s.r.o, a komanditistů komanditních společností, odměny členů statutárních orgánů.19 Funkčními požitky se dle § 6 odst. 10 ZDP rozumí platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, funkce v orgánech územní samosprávy, obcí, a státních orgánech.20 U příjmů ze závislé činnosti jsou navíc ještě osvobozena především některá nepeněžitá plnění od zaměstnavatele, která jsou popsána v § 6 odst. 9 ZDP. V této souvislosti se používá pojem zaměstnanecký benefit. Jde například o poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti nebo závodní stravování. Od daně lze osvobozovat i příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance a pojistného zaplaceného zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance. Výše osvobození je limitována, ale u každého zaměstnavatele v součtu za zdaňovací období je od daně osvobozeno prvních 24 000 Kč.21 Zdanění měsíční mzdy Zaměstnavatel měsíčně posuzuje, které příjmy zaměstnance nejsou předmětem daně a které jsou od daně osvobozeny. Z příjmů, které jsou předmětem daně a které nejsou od daně osvobozeny, má povinnost vypočítat, srazit a odvést měsíční daňovou zálohu a nebo v zákonem vymezených případech konečnou srážkovou daň. Zaměstnanec má právo u svého zaměstnavatele předložit podepsané Prohlášení poplatníka, které má význam zejména pro uplatňování slev na dani a pro uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Obsah prohlášení je vymezen v § 38k ZDP.22

Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 144 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění 20 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění 21 Vančurová, A. Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 145 - 146 22 Pelech, P. Zdanění mezd,platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2011. Český Těšín 2011, str. 31 18 19

18

Teoretické aspekty

Zaměstnanec s prohlášením Zaměstnavatel, u kterého poplatník podepsal prohlášení, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně a ke slevě na dani.23 Daňovou zálohu vypočte zaměstnavatel z úhrnu měsíčního základu (měsíční základ se zaokrouhlí na celé stovky Kč nahoru) pro výpočet zálohy ze závislé činnosti a funkčních požitkům a to i v případě, že zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává práci např. na základě více pracovněprávních vztahů. Po výpočtu měsíční daňové zálohy zaměstnavatel u zaměstnance s Prohlášením přihlédne k 1/12 slev na dani podle § 35ba ZDP a k daňovému zvýhodnění na děti.24

Tab. 2

Postup výpočtu měsíční daňové zálohy u zaměstnance s prohlášením

Hrubý příjem + pojistné placené zaměstnavatelem (34 %) = základ daně (super hrubá mzda) X sazba 15 % = záloha na daň vypočtená - sleva na dani - daňové zvýhodnění = záloha na daň sražená (daňový bonus) Zdroj: Vlastní zpracování dle ZDP

Zaměstnanec bez prohlášení, srážková daň ve výši 15 % nebo daňová záloha ve výši 15 % Nemá-li zaměstnavatel od zaměstnance podepsané Prohlášení a v úhrnné výši plyne zaměstnanci od zaměstnavatele dle § 6 odst. 4 ZDP příjem nepřesahující 5000 Kč hrubého v kalendářním měsíci, sráží zaměstnavatel konečnou srážkovou daň sazbou 15 %. Při uplatnění srážkové daně se základ pro výpočet této daně zaokrouhluje ne celé Kč dolů a vypočtená daň se zaokrouhluje také na celé Kč dolů.25 Pobírá-li zaměstnanec bez Prohlášení v měsíci příjmy vyšší než 5000 Kč hrubého, sráží zaměstnavatel z jeho příjmu vždy měsíční daňovou zálohu ze Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Pelech, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2011. Český Těšín 2011, str. 38 -39 25 Pelech, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2011. Český Těšín 2011, str. 36 23

24

Teoretické aspekty

19

,,základu pro výpočet zálohy“. Měsíční základ se zaokrouhlí na celé stovky Kč nahoru a daňová záloha z takto zaokrouhlené částky se stanoví měsíční sazbou 15%. Tab. 3

Postup výpočtu měsíční mzdy srážkou

Hrubý příjem + pojistné placené zaměstnavatelem (34 %) = samostatný základ daně X zvláštní sazba daně 15 % = srážka daně Zdroj: Vlastní zpracování dle ZDP Tab. 4

Postup výpočtu měsíční daňové zálohy u zaměstnance bez prohlášení

Hrubý příjem + pojistné placené zaměstnavatelem (34 %) = základ daně (superhrubá mzda) X sazba 15% = záloha na daň Zdroj: Vlastní zpracování dle ZDP

Slevy na dani Výše slev dle § 35ba ZDP jsou následující:26 -

-

-

-

26

24 840 Kč na poplatníka, 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč, je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. Stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč dvojnásobek, 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, 16 040 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

20

Teoretické aspekty

-

4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

Daňové zvýhodnění Jak je uvedeno v § 35c odst. 3 ZDP, má poplatník má kromě slev na dani také nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící v domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit slevou na dani nebo daňovým bonusem, nebo kombinací. Daňový bonus může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.27 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnický osob je definována v § 17 - § 21 ZDP. Je universální daní, které podléhají všechny právnické osoby. Tato daň je poměrně mladou daní v moderních daňových systémech oproti dani z příjmů fyzických osob. V období finanční krize a jejich následků je výpadek ve výnosu daně z příjmů právnických osob nejmarkantnější. Když se podíl daně z příjmů právnických osob na celkových daňových výnosech snížil, pořád představuje okolo 10 % daňových příjmů.28 Poplatníci Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou všechny právnické osoby, které se dělí na rezidenty, nerezidenty nebo podnikatelské a nepodnikatelské subjekty.29 Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, hospodářský rok (vymezení hospodářského roku plyne ze zákona o účetnictví jako dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích. Hospodářský rok začíná prvým dnem některého kalendářního měsíce s výjimkou ledna) nebo účetní období.30 Předmět daně Předmětem daně se dle § 18 odst. 1 ZDP rozumí veškeré příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Zákon daně dále stanovuje, jaké příjmy jsou osvobozeny od základu daně. Jsou to například výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony, členské příZákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 84 29 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 84 30 27

28

Teoretické aspekty

21

spěvky, příjmy z Fondu dětí a mládeže, příjmy ze všech vsazených částek, ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiné, popsané v § 19 odst. 1 ZDP.31 Základ daně Základ daně je rozdíl, o který příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady). Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta).32 Položky odčitatelné od základu daně Základ daně je možné snížit o odčitatelné položky, které jsou vymezeny v § 34 ZDP. Daňový základ bývá nejčastěji snižován o daňovou ztrátu, kterou je možno uplatnit nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících po období, ze které se daňová ztráta vyměřuje. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů, které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se daňové přiznání podává. Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou ve zdaňovacím období vypořádá v peněžní nebo nepeněží formě oprávněným osobám jejich majetkový podíl.33 Slevy na dani Po vynásobení sníženého základu sazbou daně se získá daň, od které může dále poplatník odečíst slevy na dani, které jsou vymezené v § 35 odst. 1 ZDP. Mezi nejčastější slevy na dani patří:34 -

18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, slevy poplatníkům, kteří obdrželi příslib investiční pobídky, snížení daně na polovinu u poplatníků, kteří zaměstnávají nejméně 25 zaměstnanců, u nichž činí podíl zdravotního postižení více než 50 % průměrného ročního počtu všech zaměstnanců.

Sazba daně činí na rok 2012 19 %, pokud není v zákoně stanoveno jinak.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění 33 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění 34 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění 31

32

22 Tab. 5

Teoretické aspekty Schéma výpočtu DPPO – podnikatelských subjektů ÚČETNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ před zdaněním - příjmy vyňaté z předmětu daně - osvobozené příjmy - příjmy nezahrnované do základu daně - očištění o rezervy a opravné položky, které nejsou uznány jako daňové +/- účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné +/- vyloučení zúčtovaných položek, které se v základu daně uznávají, jen jsou-li zaplaceny = ZÁKLAD DANĚ ODPOČTY (odčitatelné položky) - daňová ztráta - odpočet nákladů na výzkum a vývoj = mezisoučet - dary na veřejně prospěšné účely = SNÍŽENÝ ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhlený na celé tisíce dolů) X sazba daně = DAŇ - sleva na dani = DAŇ PO SLEVĚ Zdroj: Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010

4.1.2

Přímé daně majetkové

Majetkové daně jsou řazeny mezi přímé daně spolu s daněmi důchodového typu, patří mezi nejstarší typy daní a jsou prvními přímými daněmi, které byly v historii uplatněny. Objem inkasa majetkových daní není příliš velký, ale přesto mají nezastupitelné místo v daňových systémech jednotlivých zemí.35 V České republice existují majetkové daně placené pravidelně (daň z nemovitostí), z kapitálových transakcí (daň z převodu nemovitostí) a z kapitálových transferů (daň dědická, darovací). Mezi majetkové daně zařazujeme ještě daň silniční.36

35 36

Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 15 - 16 Široký, J. a kol. Daňová teorie s praktickou aplikací. Praha 2008, str. 166

Teoretické aspekty

23

Povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického či uživatelského vztahu k majetku nebo v případě změny vlastníka. Jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy poplatníka.37 Daně z nemovitostí Nejtypičtější majetkovou daní je právě daň ze nemovitostí, která se v různých modifikacích objevuje takřka ve všech daňových systémech jednotlivých států. Podle současné české právní úpravy se daňová povinnost váže k vlastnictví nemovitého majetku a zdanění podléhající výlučně pozemky a stavby nacházející se na území ČR. To znamená, že daň z nemovitosti se skládá ze dvou částí: dani ze staveb a dani z pozemků.38 Daň z pozemků Tato daň je definována v § 1 - § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí v platném znění (dále ZDN). Poplatníkem této daně je vlastník pozemku, u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky evidované v katastru nemovitostí, nebo spravované Pozemkovým fondem nebo převedené na Ministerstvo financí.39 Předmětem daně z pozemků jsou dle § 2 odst.1 ZDN pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Jsou jimi všechny pozemky s výjimkou:40 -

pozemků zastavěných stavbami v rozsahu půdorysů těchto staveb, lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu průmyslovému chovu ryb, pozemky určené pro obranu státu.

ZDN také uvádí pozemky, které jsou od daně osvobozeny. Jsou jimi například pozemky:41 -

ve vlastnictví státu, ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu, veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť,

Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 311 Radvan, M. a kolektiv. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Brno 2008, str. 286 39 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění 40 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění 41 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění 37

38

24

Teoretické aspekty

-

určené pro veřejnou dopravu, na nichž jsou zřízeny hřbitovy a další, přesně vymezeny v § 4 odst. 1 ZDN.

Základ daně, který je specifikován v § 5 ZDN je u pozemků a orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů cena půdy zajištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle cenovým předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.42 Tab. 6

Sazby daně u pozemků

Druh pozemku

Sazba daně na 1 m2

Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady

0,75 %

Trvalý travnatý porost, hospodářský les a rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

0,25 %

Zastavené plochy a nádvoří

0,20 Kč

Ostatní plochy

0,20 Kč

Stavební pozemky

2,00 Kč

Zpevněné plochy užívané k podnikatelské činnosti pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství

1 Kč

Zpevněné plochy užívané k podnikatelské činnosti pro průmysl, stavebnictví, doprava, energetiku…

5 Kč

Zdroj: Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění

Daň ze staveb Tato daň je definována v § 7 - § 11 zákona č. 338/1992 Sb., ZDN v platném znění. Poplatníkem této daně je osoba, která je vlastníkem stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový 42

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění

Teoretické aspekty

25

prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně: organizační složka státu nebo právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.43 Předmětem daně ze staveb jsou dle § 7 odst.1 ZDN na území České republiky stavby a byty a samostatné nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí. Stavbami se přitom rozumí jakékoliv stavby (například i věže, stožáry, oplocení…) a to i dočasné. Jedná se o stavby podléhající:44 -

kolaudaci (tj. na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí), kolaudačnímu souhlasu, nebo oznámení stavebnímu úřadu.

ZDN také uvádí stavby, které jsou od daně osvobozeny. Jsou jimi například stavby:45 -

ve vlastnictví státu, ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, sloužící k zajištění hromadné osobní dopravy, ve vlastnictví veřejných výzkumných organizací, ve vlastnictví veřejných vysokých škol a další, přesně vymezené v § 9 odst.1 ZDN.

Základem daně ze stavby je dle § 10 ZDN výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20.46

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 314 45 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění 46 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění 43

44

26 Tab. 7

Teoretické aspekty Základní sazba daně ze staveb

Druh stavby

Sazba daně na 1 m2

Obytné domy

2,- Kč

- příslušenství k nim

2,- Kč

Stavby a rodinné domy pro individuální rekreaci

6,- Kč

- stavby, které plní doplňkovou funkci k nim

2,- Kč

Garáže vystavěné odděleně od odbytných domů

8,- Kč

Stavby užívané pro podnikatelskou činnost - sloužící pro zemědělsko prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství

2 ,- Kč

- sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu

10,- Kč

- sloužící pro ostatní podnikatelskou činnost

10,- Kč

Ostatní stavby

6,- Kč

Byty a ostatní samostatné nebytové prostory

2,- Kč

Zdroj: Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v planém znění

Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy stavby se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. Zdaňovacím obdobím daně ze staveb je kalendářní rok.47 Daň dědická Daň dědická je klasickou převodní daní a velmi dlouhou historií. Je definována v zákoně č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v platném znění (dále ZDDZPN). Dani dědické podléhá nabytí majetku, které subjekt získává bez poskytnutí protihodnoty, a tím dochází ke zvětšení jmění nabyvatele. Dědická daň je jednorázovou majetkovou daní z kapitálových transferů, jejímž předmětem je bezúplatné nabytí majetku na základě dědictví ze závěti nebo ze zákona v důsledku úmrtí zůstavitele.48

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani převodu z nemovitostí, v platném znění 48 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 62 47

Teoretické aspekty

27

Poplatníkem daně dědické je dle § 2 ZDDZPN dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno.49 Za den nabytí dědictví se pak zpětně považuje den úmrtí zůstavitele. Podle podmínek platných k tomuto datu se také stanoví cena dědictví. V případě že dědictví připadne dvěma nebo více dědicům do spoluvlastnictví, má každý z dědiců povinnost uhradit část daně odpovídající jeho dědickému podílu. Poplatníkem daně dědické je pak jak dědic, kterému připadl zanechaný majetek, tak dědic, který nabyl oprávnění na výplatu dědického podílu v penězích.50 Předmětem daně dědické, jak je uvedeno v § 3 odst.1 ZDDZPN je nabytí majetku děděním. Majetkem pro účely daně dědické jsou:51 -

věci nemovité, byty a nebytové prostory, věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty.

Pro stanovení předmětu daně dědické u konkrétního poplatníka je důležité občanství a trvalý pobyt zůstavitele v době jeho smrti. Byl-li zůstavitel občanem České republiky a měl na jejím území trvalý pobyt, vztahuje se daň na celý jeho movitý majetek v tuzemsku i v cizině a na nemovitosti kromě těch, které se nacházejí v cizině.52 Základem daně dědické je dle § 4 odst.1 ZDDZPN cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o:53 -

prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, cena majetku osvobozeného podle tohoto zákona o dani dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem, dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědictví v tuzemsku.

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 50 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 332 51 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 52 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 333 53 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 49

28

Teoretické aspekty

Daň darovací Je definována v zákoně č. 357/1992 Sb. ZDDZPN. Daň darovací je další jednorázovou majetkovou daní, kde je zpoplatňován nikoliv příjem či majetek daňového poplatníka, ale převod majetku. Darovací daň má velmi podobnou právní úpravu jako daň dědická, neboť se zde také jedná o zdanění bezúplatného nabytí majetku. Hlavním rozdílem je převod majetku mezi živými subjekty. Darováním se rozumí bezúplatný převod vlastnických práv k majetku na základě právního úkonu, a to jiným způsobem než smrtí zůstavitele, který podléhá dani darovací. Nejčastějším právním úkonem v tomto případě je darovací smlouva.54 Poplatníkem daně darovací je dle § 5 ZDDZPN nabyvatel; při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Ne-ní li dárce poplatníkem, je ručitelem.55 Předmětem daně darovací, který je uveden v § 6 odst. 1 ZDDZPN je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Majetkem pro účely daně darovací jsou:56 -

nemovitosti a movitý majetek, jiný majetkový prospěch.

Dle § 6 odst. 1 – 3 ZDDZPN, může být předmětem daně darovací také věcné břemeno bezúplatně zřízené v souvislosti s darováním nemovitosti. Uvedené vymezení předmětu daně se vztahuje na všechna bezúplatná nabytí majetku na území České republiky bez ohledu na osobu dárce nebo obdarovaného. Předmětem daně je však také movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch, který byl bezúplatně nabyt nebo poskytnut mimo tuzemsko, pokud je dárcem nebo nabyvatelem občan České republiky nebo osoba, která má v ČR trvalý pobyt nebo v případě právnických osob je její sídlo v ČR. Je-li bezúplatně nabyta pouze část majetku, je předmětem daně jen ta část majetku, která byla nabyta bezúplatně.57

Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 70 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 56 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 57 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 337 54 55

Teoretické aspekty

29

Základem daně darovací, který je specifikován v § 7 odst. 1 ZDDZPN je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o:58 -

prokázané dluhy a cenu jiných nemovitostí, které se váží k předmětu daně, cena majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací, clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny.

Daň z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí se od daně dědické a darovací liší v tom, že se týká úplatného převodu nemovitostí. Je legislativně vymezena v zákoně č. 357/1992 Sb. ZDDZPN. Daň z převodu nemovitostí je majetkovou daní z kapitálové transakce. Převodem nemovitostí se rozumí úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti z jedné osoby na druhou, včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví. Zákon ovšem neupravuje, jakou povahu má úplata mít, může se jednat například o úplatu v penězích, službách, ve věcech movitých i nemovitých.59 Poplatník daně z převodu nemovitostí je popsán v § 8 odst.1 ZDDZPN a je jím:60 -

převodce (prodávající), nabyvatel, převodce i nabyvatel (jde-li o výměnu nemovitosti).

Poplatník se určuje podle způsobu provedení převodu vlastnictví nemovitosti. Při úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti je poplatníkem dosavadní vlastník nemovitosti, který ji prodává. Nabyvatel je v tomto případě ručitelem. V případě nabytí nemovitosti vydržením nebo při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, insolventního řízení při úpadku nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, je poplatníkem daně nabyvatel nemovitosti.61 Předmět daně z převodu nemovitostí je přesně vymezen v § 9 odst.1 ZDDZPN, může jím být: -

úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem,

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 59 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 77 60 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 61 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 339 58

30

Teoretické aspekty

-

vypořádání podílového spoluvlastnictví, vzájemná směna nemovitostí.

Předmětem daně i je převod, u kterého dojde následně k odstoupení od smlouvy a jejímu zrušení od samotného počátku.62 Základem daně, který je specifikován v § 10 odst. 1 ZDDZPN je:63 -

-

-

cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního právního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti nižší než cena zjištěná (rozdíl cen není předmětem dani darovací). Je-li však cena vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná, cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva anebo v souvislosti s postoupením pohledávky, v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením, cena sjednaná, jde-li o převod nemovitostí z vlastnictví nebo do vlastnictví územního samosprávného celku, v případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodního zákoníku.

Sazba daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na úroveň postaveny vztahy založené osvojením. Tohle rozdělní je uvedeno v § 11 ZDDZPN. -

do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé, do II. skupiny patří příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele,

Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 340 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 62 63

Teoretické aspekty

-

31

do III. Skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby.64

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění 64

32 Tab. 8

Teoretické aspekty Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. II. a III. skupiny Základ daně

I. skupina

II. skupina

III. skupina

1,0 % 10 000 Kč a 1,3 % ze základu přesahujícího 1 000 000 Kč,



2 000 000 – 5 000 000

23 000 Kč a 1,5 % ze základu přesahujícího 2 000 000 Kč,

65 000 Kč a 4 % ze základu přesahujícího 2 000 000 Kč,

160 000 Kč a 12 % ze základu přesahujícího 2 000 000 Kč,

5 000 000 – 7 000 000

68 000 Kč a 2 % ze základu přesahujícího 5 000 000 Kč



7 000 000 – 10 000 000

102 000 Kč a 1,7 % ze základu přesahujícího 7 000 000 Kč



10 000 000 – 20 000 000



1 360 000 Kč a 21 % ze základu přesahujícího 10 000 000 Kč

20 000 000 – 30 000 000




30 000 000 – 40 000 000




40 000 000 – 50 000 000


2 865 000 Kč a 10,5 % ze základu přesahujícího 40 000 000 Kč


nad 50 000 000




do 1 000 000

1 000 000 – 2 000 000

Zdroj: Zákon

č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění

Teoretické aspekty

33

Při výpočtu daně dědické se postupuje dle tabulky a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5. Sazba daně z převodu nemovitostí u osob zařazených do I., II., a III. skupiny je 3 % ze základu daně. Od daně dědické a darovací je osvobozeno nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.65 Daň silniční Tato daň je definována v zákoně č. 16/1993 Sb. o dani silniční v platném znění (dále ZDS). V České republice je daň zaměřena na osoby, které při používání silniční sítě využívají motorová vozidla k dosahování příjmů, přesněji řečeno pro podnikání. Jako cíl uplatňování silniční daně se uvádí vytvoření finančních zdrojů na údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu silniční sítě, které jsou nyní soustřeďovány ve Státním fondu dopravní infrastruktury.66 Poplatník daně silniční je legislativně vymezen v § 4 ZDS a je jím fyzická nebo právnická osoba, která:67 -

-

-

je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel, zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla (pokud daňová ztráta nevznikla již provozovateli vozidla), používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba, je stálou provozovnou nebo jinou organizační složkou osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.

Předmětem daně, jak je popsáno v § 2 odst. 1 ZDS, jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používaná k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Bez ohledu na to, zda jsou používaná k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, určena výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Naopak předmětem daně nejsou speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu a vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka.68

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 232 67 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění 68 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění 65

66

34

Teoretické aspekty

Osvobozená od daně jsou například dle § 3 ZDS vozidla s méně než čtyřmi koly, vozidla linkové osobní vnitrostátní přepravy, vozidla speciální samosběrová (zametací), vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, obecní policie, sboru dobrovolných hasičů, poskytovatele zdravotních služeb a další.69 Základ daně, který je uveden v § 5 ZDS tvoří:70 -

zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

Sazby daně jsou pevné a diferencované. Jsou dány absolutními částkami, které jsou diferencovány podle druhu vozidel. Sazby jsou stanoveny v roční výši pro každé jednotlivé vozidlo.71

Tab. 9

Roční sazby daně silniční u osobních automobilů

Osobní automobily Objem válců cm3

nad 800 nad 1250 cm3 nad 1500 cm3 nad 2000 cm3 nad 3000 cm3

do 800 cm3 do 1250 cm3 do 1500 cm3 do 2000 cm3 do 3000 cm3

Sazba 1200 Kč 1800 Kč 2400 Kč 3000 Kč 3600 Kč 4200 Kč

Zdroj: Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 235

Roční sazby daně u ostatních vozidel se liší podle počtu náprav a to od 1800 Kč až do 50 400 Kč. Jednotlivé roční sazby jsou popsány v § 6 ZDS. Roční sazba daně se zjistí pro každé jednotlivé vozidlo podle údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu.72 Základní výše sazby daně může být snížena dle § 6 odst. 5 ZDS o 25 % u vozidel podle technického průkazu určených pro činnost výrobní povahy v rostlinné Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění 71 Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 235 72 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění 69 70

Teoretické aspekty

35

výrobě, pokud poplatník provozuje zemědělskou výrobu. Sazba daně, jak je uvedeno v § 6 odst. 6 ZDS se také snižuje v závislosti na stáří vozidla a to: -

o 48 % po dobu následujících 36 měsíců od data první registrace vozidla, o 40 % po dobu dalších 36 měsíců, o 25 % po dobu následujících dalších 36 měsíců.

Snížení sazby daně se vztahuje také na malá nákladní vozidla, pokud nejsou používána k podnikání a to: - o 100 % u vozidel s hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pokud nejsou používána k podnikání a jsou používána fyzickými osobami nebo neziskovými subjekty, nebo jako výcviková vozidla (§ 6 odst. 9 ZDS), - o 48 % u vozidel nad 12 tun používaných ke stejným účelům jako v předchozím bodě (§ 6 odst. 10 ZDS).73 Podle § 12 odst. 2 ZDS lze také uplatnit slevu na dani u vozidel používaných výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy. Sleva na dani potom činí 100 %. A dále dle § 12 odst. 3 ZDS u vozidla, které uskuteční v kombinované dopravě ve zdaňovacím období více než 120 jízd…………činí sleva 90 % daně, od 91 do 120 jízd……….činí sleva 75 % daně, od 61 do 90 jízd……… činí sleva 50 % daně, od 31 do 60 jízd……….činí sleva 25 % daně. Jak je popsáno v § 12 odst. 4 ZDS, nárok na slevu na dani prokazuje poplatník přepravními doklady s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce nebo vnitrozemského přístavu. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.74

4.2 Přímé daně Francie Francie je pluralitní republikou s výraznými prezidentskými pravomocemi, patří mezi šest zakládajících členů Evropského společenství. Francouzský daňový systém je velmi nepřehledný, jednak pro velké množství různých daní i složitost jejich výpočtu a také pro složité výjimky z nejrůznějších daní. Co se týče přímých daní, stejně jako v České republice se ve Francii vybírají daně důchodové, do kterých spadá osobní důchodová daň a daň z příjmu právnických osob. Dále se

73 74

Vančurová, A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. Praha 2010, str. 236 - 237 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění

36

Teoretické aspekty

jsou vybírány daně přímé majetkové, do kterých patří daň darovací, daň dědická, daň z bohatství, daň z obydlí a daň z nemovitostí.75

Daň z příjmů

Daně majetkové

Osobní důchodová daň

Daň z nemovitostí

Daň z příjmů PO

Daň z obydlí

Daň z kapitálových zisků

Daň darovací

Daň dědická

Daň z čistého bohatství

Obr. 2

Přímé daně ve Francii


Francie se skládá z 96 metropolitních departmentů (na území Francie) a 5 zámořských departementů (DOMs). Francouzský daňový zákon je běžně používaný v DOMs Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinique, Réunion a Mayotte, ale je upraven podle specifické hospodářské a sociální situace těchto departmentů.76

4.2.1

Přímé daně důchodového typu

Stejně jako v České republice i ve Francii se přímé daně důchodového typu skládají ze dvou základních daní a to osobní důchodové daně (Impôt sur le revenu) 75 76

KESTI, J. A KOL. European Tax Handbook 2009. Amsterdam 2009, str. 259

Teoretické aspekty

37

a z daně z příjmů právnických osob (Impôt sur les sociétés). Navíc k přímým daním důchodového typu ve Francii ještě spadá daň z kapitálových zisků (Impôt sur les plus-values), která zahrnuje kapitálové zisky jednotlivců a kapitálové zisky společností. Osobní důchodová daň (Impôt sur le revenu) Daň z příjmu FO se ve Francii vypočítává za celou tzv. „fiskální domácnost“, tj. skupinu výdělečně činných a ostatních osob (dětí, důchodců, nezaměstnaných, postižených osob atd.) žijících v jedné domácnosti. V daňovém přiznání, které se vyplňuje jednou ročně, kdy se sečtou veškeré příjmy za všechny členy fiskální domácnosti.77 Poplatníkem osobní důchodové daně ve Francii jsou jednotlivci. Za jednotlivce se považuje jakákoliv žijící osoba:78 -

-

-

-

-

francouzský systém zdanění jednotlivců, včetně nerezidentů se soustředí na domácnosti; daňové přiznání manželů musí být podepsáno manželem i manželkou, oba mají pravomoc řešit daňové záležitosti v domácnosti a jsou společně odpovědní za vyměření daně. Příjem domácností zahrnuje příjem všech závislých dětí nebo jakýchkoliv těžce postižených žijících v domácnosti, ať už jde o pokrevně příbuzné nebo ne, osoby, které jsou svobodné a žijí společně, jsou považovány za dvě oddělené domácnosti. Pokud mají děti, tak se po rozhodnutí rodičů stanou součástí domácnosti otce nebo matky, heterosexuální a homosexuální páry zapsané na základě PACS (Pacte Civil de Solidarité)79 jsou považovány za jednu fiskální domácnost ode dne registrace, manželé jsou zdaněni zvlášť, pouze pokud mají oddělené bydliště a již dlouhodobě nežijí pod jednou střechou nebo jsou v rozvodovém řízení či odloučení, které jim bylo schváleno, nebo jeden z manželů opustil společné bydliště, za členy domácnosti jsou považovány nezletilé děti do 18 let, které jsou svobodné; se souhlasem rodičů mohou být některé dospělé děti znovu připojeny do domácnosti a to v případě, pokud jsou mladší 21 let nebo jsou mladší 25 let a studují nebo jsou ve vojenské službě bez ohledu na jejich věk.

Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 25 – 26 79 Občanský pakt solidarity 77

78

38

Teoretické aspekty

Ve Francii se také řeší, zda je poplatník rezidentem, či nikoliv. Podle francouzského vnitrostátního práva se daň určuje podle tří kritérií, díky kterým je pak poplatník považován za francouzského rezidenta. Tyto kritéria jsou:80 -

-

-

poplatník má místo bydliště nebo sídlo ve Francii; místo bydliště musí být trvalé, rezident musí mít místo bydliště ve Francii déle než 183 dní v daňovém roce, bez ohledu na to, kde je právě ubytován. I v případě že nestráví více než 183 dní v daňovém roce, za hlavní místo bydliště může být stále považována Francie, pokud tam strávil více času než v jakémkoliv jiném státě, poplatník je ve Francii zaměstnaný a za toto zaměstnání pobírá mzdu nebo pracuje jako OSVČ (pokud ovšem neprokáže, že činnost je pouze doplňkovou provozovanou v jiném státě). Patří sem dále poplatníci, které vyšle jejich francouzský zaměstnavatel za prací do zahraničí a dále francouzští státní zaměstnanci, kteří vykonávají služby mimo území Francie, centrum ekonomických zájmů poplatníka je ve Francii; toto pravidlo se týká poplatníka, jehož příjem z velké části pochází z francouzských zdrojů.

Předmětem osobní důchodové daně jsou příjmy ze zaměstnání, zemědělské příjmy, příjmy z pronájmu, výnosy z dividend a výnosy zahraničních smluv životního pojištění, některé krátkodobé kapitálové zisky.81 Příjmy podléhající zdanění se rozdělují na následující kategorie:82 -

-

příjem ze zaměstnání (včetně příjmů z předchozích zaměstnání), příjem z podnikání – dále se rozlišuje na: příjem z průmyslových, obchodních a výrobních aktivit, příjem z transakcí s nemovitostmi, příjmy z pronájmu nemovitostí. příjem z nemovitosti, příjem ze zemědělství, příjem z výkonu profese (zejména příjmy lékařů a právníků a příjmy ze svobodných povolání), příjem z majetku (investic), příjem z kapitálu.

Základ daně je součtem dílčích základů daně dle jednotlivých kategorií příjmů (dílčí základ daně je rozdíl mezi hrubými příjmy a výdaji). V případě příjmů ze zaměstnání si poplatník může odečíst paušální výdaje ve výši 10 % - minimálně 427 EUR, ale maximálně 14 369 EUR.

Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 34 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 63 82 Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 2008, str. 163 80 81

Teoretické aspekty

39

Poplatník si může dále snížit základ daně o nezdanitelné částky, které ovšem od roku 2011 v úhrnu nesmí přesáhnout 18 000 EUR plus 6 % z celkového čistého příjmu poplatníka.83 Celkový základ daně se dělí koeficienty na tzv. základ daně za poměrnou část. Koeficienty jsou od hodnoty 1,0 (svobodný, rozvedený bez dalších vyživovaných osob) a narůstají o půl procentního bodu až do hodnoty 6,5 (svobodný nebo rozvedený se šesti dětmi).84 Cílem je zmírnit dopad progresivního zdanění pro skupiny poplatníků. Toto zmírnění je ovšem omezeno absolutními částkami, takže např. v případě dvou poměrných částí nesmí zvýhodnění přesáhnout 2 336 EUR. Zdaňovacím obdobím je 12 měsíců, zpravidla kalendářní rok.85 Sazba daně Tab. 10

Sazby daně z příjmů fyzických osob Francie

Zdanitelný příjem na osobu (EUR) do 5 963 5 964 – 11 896 11 897 - 26 420 26 421 - 70 830 nad 70 830

Sazba (%) 0 5,5 14 30 41

Zdroj: Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 2011, str. 219

Odčitatelné položky Poplatník si může odpočíst z daňového základu zaplacené alimenty a výživné, dále si mohou snížit daňový základ o částku ve výši 5 698 EUR za vyživovanou dospělou osobu (svobodnou, bezdětnou) nebo za dospělou sezdanou osobu s dítětem nebo dětmi, přičemž rodiče manžela/ky rovněž přispívají. Pokud je dospělá vyživovaná osoba svobodná a s dítětem, může si poplatník z daňového základu odečíst 11 396 EUR, stejnou částku si může odečíst také v případě, že dospělá vyživovaná osoba je sezdaná, ale rodiče manžela/ky nepřispívají.86

Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 2011, str. 217; 84 Široký, J. Daně v Evropské unii. Praha 2010, str. 211 85 Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 2011, str. 219 86 83

40

Teoretické aspekty

Poplatníci, kteří jsou invalidy nebo mají více než 65 let a jejich čistý zdanitelný příjem nepřesahuje 14 220 EUR, si mohou odečíst částku ve výši 2 312 EUR. Odečet je limitovaný do výše 1 156 EUR, pokud se celkový čistý příjem poplatníka pohybuje mezi 14 220 EUR a 22 930 EUR, a násobí se dvěma, pokud druhý z manželů splňuje tuto výši příjmů. Poplatníci, kteří přispívají na invalidní penzijní spoření, si mohou odečíst od základu daně zaplacené pojistné.87 Mezi nejdůležitější slevy na dani patří bonus ze zaměstnání, úpis akcií a dary. Z darů poskytnutým neziskovým organizacím si může poplatník uplatnit slevu na dani v hodnotě 66 % hodnoty daru, který nesmí překročit hodnotu 20 % zdanitelného příjmu.88 Položky snižující daň Při splácení hypotéky si může poplatník odečíst od daně část úroků, ale pouze po dobu prvních pěti let splátky. Úvěr je stanoven tak, že v prvním roce úvěru lze odečíst 40 % splacených úroků a 20 % v dalších letech. Celkový roční úrok je omezen na jednoho poplatníka do 3 750 EUR, 7500 EUR za pár a plus dalších 500 EUR za každou další vyživovanou osobu. Speciální sleva na dani je na některé charitativní účely, které jsou poskytovány na potraviny, zdravotní péči a ubytování pro jednotlivce. Snížení daně je 75 % z prostředků vynaložených na tyto účely. Tato sleva je však omezená, a to do výše 521 EUR.89 Poplatník, který zaměstnává osobu na výpomoc v domácnosti ve Francii, může mít prospěch ve formě snížení daně, a to do výše 50 % ze mzdy zaměstnance a sociálních příspěvků placených za tuto osobu. Snížení daně je omezeno na 12 000 EUR ročně, pokud se jedná o nezaopatřeného člena domácnosti nad 65 let věku, je tato sleva až do výše 15 000 EUR a u postižených je tato hranice zvýšena až do 20 000 EUR.90

Široký, J. Daně v Evropské unii. Praha 2010, str. 210 -211; 88 Široký, J. Daně v Evropské unii. Praha 2010, str. 211 89 < http://vosdroits.service-public.fr/particuliers/F426.xhtml> 90 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 89; ImpotSurLeRevenu.org [on-line]. 2012[2012-03-31 ] dostupný z WWW: 87

Teoretické aspekty

41

K dalším položkám, které snižují poplatníkům ve Francii daň, patří úlevy na děti:91 -

-

náklady související s hlídáním dětí mimo domov (družiny, střediska volného času, školská zařízení…) vedou ke snížení daně až do výše 50 % ročně, nejvýše ale do 2300 EUR na jedno dítě. Dítě nesmí být starší 7 let, poplatník, jehož děti navštěvují střední nebo vysokou školu, si může odečíst od daně: 61 EUR za každé dítě, navštěvující druhý stupeň základní školy (collège), 153 EUR za každé dítě, které navštěvuje střední školu (lycée) a 183 EUR za každé dítě navštěvující vysokou školu.

Minimální a maximální daň -

-

povinnost platit minimální daň se týká francouzských nerezidentů. Tato daň musí být odvedena ve výši minimálně 20 % jejich zdanitelného francouzského příjmu. Existují ovšem i výjimky, kdy může být daň nižší než 20 %, povinnost maximální daně se vztahuje k osobní důchodové dani, dani z bohatství a místních majetkových daní. Tento způsob zdanění se nazývá daňový štít (bouclier fiscal). Součet těchto poplatků nesmí překročit 50 % zdanitelných příjmů domácnosti. Omezení daňové zátěže se vztahuje pouze na daňové poplatníky s místem bydliště ve Francii.92

Daň z příjmů právnických osob (Impôt sur les sociétés) Zisky podléhají zdanění ve Francii vždy, když se jedná o tzv. stálou provozovnu. V případě poboček závisí určení země zdanění zisku na znění smlouvy mezi mateřskou společností a pobočkou. Zisky vytvořené stálými provozovnami francouzských společností v zahraničí nejsou ve Francii zdaňovány.93 Poplatníkem této daně jsou kapitálové společnosti (sociétés de capitaux) a patří sem tyto formy společností:94 -

-

sociotés anonymes (SAs) – tato forma společnosti je vhodná pro větší koncerny a je jediným typem společností, která může nabízet své akci veřejnosti a obchodovat s nimi na burze; minimální kapitál je 37 000 EUR a minimální počet společníků je sedm, societés par actions simplifiée (SAS) – tato forma společnosti je zjednodušenou formou SAs, nemůže ovšem veřejně nabízet své akcie; společ-

Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 94 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 96 93 94 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 26 - 27 91

92

42

Teoretické aspekty

-

-

nost může založit pouze jeden společník a minimální výše základního kapitálu je také jako u SAs 37 000 EUR, sociétés à responsabilité limitée (SARLs) – jedná se o soukromé společnosti s ručením omezeným s minimálním kapitálem 1 EUR; společnost může mít dva až sto společníků, sociétés en commandite par actions - komanditní společnosti se základním kapitálem.95

Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou:96 -

-

obchodní zisky a dodatečné příjmy (profits accesoires); mezi dodatečné příjmy patří výnosy z dividend, které jsou osvobozeny od daně, pokud společnost, která tyto dividendy přijímá, vlastní nejméně 5 % základního kapitálu společnosti, zisky z účasti ve společnostech, které nepodléhají dani z příjmů právnických osob, příjmy z pronájmu, úroky z úvěrů, vkladů a běžných účtů, finanční zisky (jako například zisky na finančních trzích).

Odčitatelné položky Společnost si může od svého hrubého příjmu odečíst některé položky, mezi které patří například:97 -

osobní důchodová daň, daň z vyučení, poplatky za školení zaměstnanců, daň z pojistných smluv, příspěvky společnosti na sociální solidaritu, místní daně, daně živnostenské, registrační daně, daně z pronájmů, zahraniční daň placená vzhledem k zahraničním operacím zdaněné ve Francii.

Sazba daně Standardní sazba daně z příjmů právnických osob je 33,33 %. Společnostem, jejichž obrat přesahuje 7 630 000 EUR, je daňová povinnost zvýšena o 3,3 % tzv. solidárního příplatku, tzn., že výsledná standardní sazba daně činí 34,43 %. Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 27 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 102 - 103 97 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 104 - 105 95

96

Teoretické aspekty

43

Kromě standardní sazby daně existuje ještě snížená sazba daně ve výši 15 % pro malé a střední podniky s obratem nižším jak 7 630 000 EUR, které jsou ze 75 % vlastněny fyzickými osobami; snížené sazbě daně podléhá prvních 38 120 EUR zisku, zbytek podléhá standardní sazbě daně.98 Ve Francii také existuje pro společnosti povinnost platit minimální daň. Společnosti s obratem nižším jak 15 000 000 EUR nepodléhají povinnosti platit minimální daň. Minimální daň si společnosti mohou od daně z příjmů právnických osob odečíst v běžném zdaňovacím období a dále v následujících dvou letech. Výše minimální daně závisí na obratu společnosti – viz. tabulka.99

Tab. 11

Výše minimální daně z příjmů právnických osob ve Francii

Obrat (EUR) do 15 000 000 15 000 001– 7 5 000 000 75 000 001 – 500 000 000 nad 500 000 000

Minimální daň (EUR) 0 20 500 32 750 110 000

Zdroj: Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 20011, str. 222

Minimální daň je pro účely daně z příjmů právnických osob odčitatelná od základu daně.100 Zdanitelným obdobím je kalendářní rok, v případě, že se finanční rok liší od kalendářního roku, je zdanitelným obdobím finanční rok. Ve Francii existuje možnost skupinového zdanění firem (pouze pro francouzské společnosti) za předpokladu, že jsou tyto společnosti spojené min. 95 % vlastnictvím mezi sebou.101

Daň z kapitálových zisků ( Impôt sur les plus-values) Daně z kapitálových výnosů jsou součástí francouzského daňového systému, nicméně kapitálové zisky jsou zdaněny příznivěji než příjmy. Poplatníkem této daně mohou být jak jednotlivci, tak společnosti. Aby se však stali poplatníky této daně, musí splňovat následující faktory:102

Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 2011, str. 222 Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 20011, str. 222 100 Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 20011, str. 222 101 Široký, J. Daně v Evropské unii. Praha 2010, str. 210 102 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 42 98 99

44

Teoretické aspekty

-

bydliště na území Francie, musí být vlastníkem pozemku ve Francii, vlastníkem více než 50 % podílu francouzské společnosti, která vlastní francouzské nemovitosti vlastníkem více než 25 % podílu ve francouzské společnosti, která podléhá dani z příjmů právnických osob.

Kapitálové zisky jednotlivců Nepodnikatelské zisky jsou klasifikovány podle povahy prodávaného majetku, a to následujícím způsobem:103 -

pozemky, budovy nebo práva k nemovitosti a majetkové účasti ve společnostech, akcie a cenné papíry, jiné movité věci, drahé kovy, šperky, akcie a starožitnosti, výnosy na finančních trzích.

V některých případech mohou být zisky z nemovitosti od daně osvobozeny. Jedná se o:104 -

prodej hlavního bydliště, prodej všech obytných nemovitostí držených více než 15 let, prodej jedné nebo dvou nemovitostí ve Francii nerezidenty, prodej zemědělské nebo lesní půdy, pokud cena za metr čtvereční nepřekročí určité meze, prodej nemovitosti v celkové výši do 15 000 EUR v jenom roce, vyvlastnění, jestliže přijaté náhrady bývalého vlastníka jsou použity na nákup dalšího majetku do jednoho roku, zisky realizované při prodeji nemovitostí majetku důchodců nebo osob, které jsou invalidní.

Zisky z prodeje cenných papírů a vyvlastňování nemovitostí a podílů v oblasti nemovitostí jsou vypočteny jako rozdíl mezi kupní cenou a prodejní cenou. Pokud byl majetek zděděn, kupní cena se oceňuje pro účely dědické daně. Zisk je po pěti letech vlastnictví snížen o 10 % a po patnácti letech vlastnictví nemovitosti je zcela osvobozen. U movitého majetku jsou kapitálové zisky z nábytku, automobilů a domácích spotřebičů od daně osvobozeny. Jako příklad majetku zdanitelného v tomto okruhu jsou jachty, vína, závodní koně, drahé kovy, šperky, starožitnosti Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 130 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 130 - 131

103

104

Teoretické aspekty

45

a umělecká díla. Zisky jsou osvobozeny pouze v případě, pokud celkový obrat nepřesahuje 5000 EUR v daném roce. Po dvou letech se tento zisk z movitých věcí snižuje o 10 % za každý rok.105 Sazba daně je pro rezidenty Francie stanovena na 32,5 %. Toto procento se skládá z 19 % z daně z kapitálových příjmů a z daně 13,5 % určené na sociální zabezpečení. Sociální náklady se od 1. července 2012 zvýší na 15,5 %. Pro osoby, které nemají bydliště ve Francii, ale na území Evropské unie, je potom sazba daně ve výši 19 % (bez sociálních poplatků). Osoby, které nemají pobyt ani ve Francii, ani v Evropské unii platí daň z kapitálových výnosů ve výši 33,3 %.106 Kapitálové zisky společností Kapitálové zisky společností jsou zisky realizované z majetku vedených jako dlouhodobá aktiva v rozvaze podniku nebo společnosti. Zisk (nebo ztráta) jsou v rámci kapitálových zisků společností vypočteny jako rozdíl mezi prodejní cenou a zůstatkovou cenou daného aktiva. Většina kapitálových zisků realizovaná francouzskými společnostmi (rezidenty) jsou zdaněny běžnou sazbou daně z příjmů právnických osob ve výši 33 1/3 % plus 3,3 % sociálního příplatku. Daň z kapitálových zisků se tak platí ve stejnou dobu jako daně z ostatních příjmů společností. U společností, které podléhají osobní důchodové dani, jsou zisky rozlišeny na krátkodobé a dlouhodobé, přičemž krátkodobé zisky představují zisky z prodeje majetku držení společnosti na dobu kratší než dva roky. Tyto krátkodobé zisky jsou potom jednoduše přidány do zisku příslušného účetního období nebo do zdanitelných příjmů jednotlivých daňových poplatníků. Další zisky jsou potom klasifikovány jako dlouhodobé a jsou počítány jako přebytek prodejní ceny nad původní pořizovací cenu. Čistý zdanitelný zisk podléhá daňové sazbě 27 % (včetně 11 % sociální sazby).107

4.2.2

Přímé daně majetkové

Do majetkových daní se ve Francii zahrnuje daň dědická (Droit de succession), daň darovací (Droits de donation), daň z obydlí (Taxe d´habitation), daň

Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 131 - 135 106 < http://www.french-property.com/reference/taxation.htm> 107 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 135 - 139 105

46

Teoretické aspekty

z nemovitostí (Taxe Foncière) a v poslední řadě daň z čistého bohatství (Impôt de solidarité sur la fortune). Daň dědická ( Droit de succession) Dědickou daň ve Francii hradí dědici majetku po francouzském rezidentovi či dědici francouzského majetku po nerezidentovi.108 Poplatníkem daně ve Francii jsou tedy jednotliví dědicové dle výše svých podílů na nabytém majetku. Daní dědickou je zatížen celosvětový majetek zemřelého, jestliže byl rezidentem Francie. Pokud se jedná o nerezidenta Francie, jsou daně placeny pouze z majetku nacházejícího se ve Francii. Stejná pravidla platí i v případě dědice, tedy pokud je rezidentem, platí tuto daň ve Francii. V případě nabytí daru do 6 let před okamžikem smrti dochází k přesunu majetku nabytého darováním (včetně osobních darů) do základu daně dědické.109 Prohlášení o smrti s uvedeným popisem o ocenění přijatého majetku (dědictví) musí být zasláno příslušným úřadům do 6 měsíců od úmrtí. V případě, že zemřelý měl bydliště mimo území Francie, je tato lhůta prodloužena až na 12 měsíců. Pokud je hodnota dědictví nižší než 50 000 EUR mezi příbuznými v řadě přímé nebo do 3000 EUR ve všech dalších případech, potom se prohlášení o úmrtí na příslušné úřady neposílá.110 Určitý majetek je zcela nebo částečně osvobozen od daně dědické. Toto osvobození závisí na charakteru převáděného majetku (např. nemovitý majetek klasifikovaný jako historická památka) nebo na zemřelém (např. obětí válek a teroristických útoků) nebo na dědici (např. neziskové organizace). Úplné osvobození od daně dědické se vztahovalo na nemovitý majetek nacházející se na Korsice, který byl posmrtně převeden v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2010. Na období od 1. ledna 2011 až 31. prosince 2015 se na majetek vztahuje pouze částečné osvobození. Další nezdanitelné částky či daňové výhody jsou poskytovány při převodech vlastnictví rezidencí, které závisí na délce vlastnictví (v takových případech se daň stanovuje z 80 % hodnoty).111 Dědění mezi manžely a nesezdanými páry, které spolu žijí v registrovaném partnerství (PACS) je od daně dědické osvobozeno. Kromě toho je od daně dědické osvobozeno dědění mezi sourozenci, a to za splnění podmínky, že spolu žili po dobu alespoň 5 let před okamžikem smrti a jsou:112 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 148 109 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 123 110 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 148 111 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 124 112 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 124 108

Teoretické aspekty

-

47

svobodní, vdovci, rozvedení nebo žijí odděleně, nebo starší 50 let či hendikepovaní.

Daň darovací (Droits de donation) Daň darovací je splatná v souvislosti s formálními převody majetku nebo právních úkonů. Poplatníkem daně darovací jsou francouzští obyvatelé, kteří vlastní majetek jak na území Francie, tak kdekoliv ve světě. Nerezidentům je zdaňován majetek, který se nachází na území Francie. Dar podléhá dani, pokud má obdarovaný bydliště ve Francii a pobýval zde po dobu 6 let z 10 let z předchozího roku, ve kterém obdržel dar.113 Pokud jde o převod daru mezi nerezidenty, tak tento převod je povinný k dani, jestliže se jedná o dar z francouzských aktiv. Mezi tyto aktiva patří:114 -

nemovitosti nacházející se na území Francie, akcie francouzských společností, akcie nekótovaných zahraničních společností do té míry, kde hodnota jejich akcií odráží hodnotu aktiva u francouzských společností, hmotný movitý majetek nacházející se na území Francie, pohledávky francouzských rezidentů, bankový účty u francouzských bank.

Převáděná aktiva jsou oceňována jednotlivými stranami. Šperky, umělecké předměty a sbírky musí být zdaněny dle jejich odhadní ceny, ta však nesmí být nižší, než jejich pojistná hodnota. Finanční závazky u darů nejsou odpočitatelnou položkou. Vedle daně darovací jsou ukládány ještě registrační poplatky na majetek převáděný darem.115 Od daně darovací může být osvobozen majetek, který nedosahuje určitého finančního limitu. Tyto výjimky a zvláštní povolenky určené pro celoživotní převody darů jsou následující:116 -

celoživotní dary mezi manželi nebo registrovanými partnery (PACS) z nezdaněné částky ve výši 80 724 EUR, dary mezi rodiči a dětmi až do výše 159 325 EUR, celoživotní dary mezi prarodiči a vnoučaty ve výši 31 865 EUR,

Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 148 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 44 - 45 115 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 123 116 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 124; Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 145 113

114

48

Teoretické aspekty

-

dary mezi strýci/tetami a jejich synovci/neteřemi ve výši 7 967 EUR, dary mezi sourozenci ve výši 15 932 EUR.

U darování jsou k dispozici ještě další odpočty a podpory, a to za splnění stanovených podmínek, které závisí např. na charakteru darovaného majetku nebo na věku dárce. Sazby daně darovací jsou určeny na základě blízkosti příbuzenských vztahů mezi dárcem a obdarovaným.117 Ve Francii nahrazuje klasickou daň z převodu nemovitostí tzv. registrační povinnost. Úplatné převody půdy a budov jsou tedy předmětem registračního poplatku. Výše registračního poplatku je stanovena na 5,09 % z prodejní ceny nemovitosti nacházející se na území Francie.118 Sazba daně dědické a daně darovací Tab. 12

Sazby daně dědické a daně darovací v řadě přímé ve Francii

Základ daně v EUR do 8 072 8 072 – 12 109 12 109 – 15 932 15 932 – 552 324 552 324 – 902 838 902 838 – 1 805 677 1 805 677 a více

Sazba daně 5% 10 % 15 % 20 % 30 % 35 % 40 %

Zdroj:< http://www.cabinetgregory.com/FRinheritanceTax.htm>

Mezi sourozenci je sazba daně 35 % do částky 24 430 EUR a 45 % z částky přesahující tuto hranici. Poslední skupinou příbuzenských vztahů jsou pokrevní příbuzní do čtvrté linie, kde sazba daně činí 55 %. Ve všech ostatních případech sazba daně činí 60 %. 119 Dárce může uplatnit slevu na dani ve výši 50 %, pokud je mu méně než 70 let, tato daň se snižuje na 30 %, pokud je ve věku mezi 70 – 80 lety.120 Daň z obydlí (Taxe d´habitation) Daň z obydlí je každý rok uvalena na obyvatele nemovitostí k 1. lednu každého roku. Dle francouzského zákona je daň splatná, pokud má poplatník daně právo k užívání nemovitosti a tato nemovitost je obyvatelná. Nezáleží na tom, v jakém Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 125 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 125 119 Andrlík, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno 2010, str. 125 120 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 146 117

118

Teoretické aspekty

49

časovém horizontu poplatník nemovitost užívá. Nicméně existuje výjimka, že pokud je majetek užíván majitelem jen několik týdnů v roce a po zbytek doby je v pronájmu, pak může být od daně osvobozen. Pokud ovšem je nemovitost celý rok v pronájmu, daň z obydlí je uvalena na nájemníka. Nájemníci letních (prázdninových) pronájmů daň z obydlí neplatí, ale každý jiný nájemník, který je v pronájmu k 1. lednu je k dani z obydlí povinen.121 Stanovení daně se provádí v obci (radou), ale výpočet a vybírání daně je uskutečněno úředním orgánem státu. Vzorec pro výpočet daně z obydlí je velmi složitý a při výpočtu této daně je zohledněn stav, velikost a umístění obývané nemovitosti. Výše daní se liší v důsledku rozhodnutí každé obce, a za každé vyživované dítě je daňová úleva 10 % až 15 %. Místní orgány také mohou dle svého uvážení udělit slevu až 15 % pro ty, kteří nemají příliš velké příjmy (dle limitu).122 Od daně z obydlí mohou být některé osoby osvobozeny, ovšem pokud je obydlí jejich hlavní domovem a poplatník již neodvádí daň z bohatství. Jedná se o: -

osoby, které jsou starší 60 let, ovdovělé osoby bez ohledu na věk, nemohoucí osoby, které pobírají sociální příspěvky nebo jiné příspěvky, osoby, které pobírají francouzskou rentu a nemají žádný další příjem.

Limity pro stanovení daně jsou založeny na příjmu poplatníka za uplynulý rok. Tudíž pro rok 2012 se bere v potaz rok 2011, kde je stanovena maximální hranice čistého příjmu 10 024 EUR za osobu a 15 376 EUR za pár. Pokud jsou v domácnosti další členové, jsou stanoveny také hranice.123 Daň z nemovitosti (Taxe Foncière) Daň z nemovitostí je uvalena na vlastnictví majetku, který zatěžuje vlastníka, v případě že nemovitost obývá anebo ji i pronajímá. Daň je vybírána k 1. lednu (za celý rok) a jejím poplatníkem je vlastník majetku. Stanovení výše daně je uloženo místní radou (obce), ale výpočet a vybírání daně se provádí státními orgány. Vybíraná daň je upotřebena na financování místních služeb. Daň je uvalena na všechny typy nemovitostí (obchodní, obytné nebo i průmyslové). Tak jako u daně z obydlí, je předmětem daně půda, i když v menší míře a jsou zde i výjimky pro budovy zemědělského charakteru. Výše daně je obecně vyšší ve městech než na venkově a také mezi jednotlivými regiony.124

123 124 < http://www.french-property.com/reference/taxation.htm> 121

122

50

Teoretické aspekty

V případě, že chce vlastník prodat nemovitost v průběhu roku, je povinen zaplatit tuto daň za celý rok nebo se může dohodnout s novým vlastníkem o sdílení daně z nemovitosti. U některých osob je možné osvobození daně stejně jako u daně z obydlí. Osvobozeny mohou být tyto osoby: -

osoby starší 75 let, pokud splňují kritéria, zdravotně postižené osoby bez ohledu na věk, které pobírají příspěvky, osoby pobírající příspěvky solidarity pro seniory nebo dodatečné penze, osoby od 65 let do 75 let mají nárok na slevu min. 100 EUR, pokud splňují kritéria.

Dále jsou tu také výjimky, které může zavést místní rada obce, jako je osvobození od daně osobám s nízkými příjmy. Osvobozeny od daně mohou být i nové domy, přístavby stávajících staveb nebo nízkoenergické domy, kde je dispozici částečné (50 %) nebo úplné osvobození a to až na 5 let. Pro rok 2012 jsou limity založeny na čistém příjmu za rok 2011, který nemůže být větší než 10 024 EUR za osobu a 15 376 EUR za pár.125 Daň z čistého bohatství (Impôt de solidarité sur la fortune) Francie je zemí, která kromě daně z příjmů fyzických osob uvaluje na tyto osoby ještě tzv. daň z čistého bohatství. Tatu daň platí osoby s trvalým bydlištěm na území Francie a je uvalena na jejich majetek jak ve Francii, tak po celém světě. U fyzických osob, které mají bydliště mimo území Francie, je předmětem zdanění pouze majetek nacházející se ve Francii.126 Předmětem daně z čistého bohatství jsou:127 -

nemovitosti, nábytek, další osobní majetek jako jsou šperky, auta, letadla nebo koně, akcie a dluhopisy, výkupní cena ze životních pojistek.

Základem daně je tržní hodnota vlastněných aktiv k 1. lednu zdaňovacího období, pokud činí více jak 800 000 EUR. Poplatník si může odečíst 30 % hodnoty svého hlavního obydlí pro účely daně z čistého bohatství. Od daně z čistého bohatství jsou osvobozeny např. obchodní majetek nebo podstatné účasti ve společnostech (tzn. účasti větší jak 25 %).128

http://www.french-property.com/reference/taxation.htm> Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 155 127 Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 155 128 Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 2011, str. 219 125

126

Teoretické aspekty

51

Sazba daně Tab. 13

Sazby daně z čistého bohatství

Zdanitelná hodnota v EUR do 800 000 EUR 800 000 – 1 310 000 1 310 001 – 2 570 000 2 570 001 – 3 000 000 3 000 000 – 4 040 000 4 040 000 – 7 710 000 7 710 000 – 16 790 000 16 790 000 a více

Sazba daně v % (2011) 0,0 0,55 0,75 1,00 1,00 1,30 1,65 1,80

Sazba daně v % (2012) 0,25

0,50

Zdroj:

Celkové daňové zatížení poplatníka je omezeno – součet daně z příjmů fyzických osob a daně z čistého bohatství nesmí přesáhnout 50 % ročního příjmu poplatníka za předcházející zdaňovací období.129

129

Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha 2011, str. 220

52

Praktická část

5 Praktická část V této kapitole je provedena komparace daňového systému České republiky a Francie. Na začátek kapitoly je provedeno srovnání plateb sociálního a zdravotního pojištění, které musí odvádět zaměstnavatelé a zaměstnanci jak České republiky, tak Francie. V každé podkapitole je provedena komparace jednotlivých přímých daní, začínaje daní z příjmů fyzických osob, dále následuje komparace daně z příjmů právnických osob a majetkové daně. Na posledním obrázku je zobrazeno srovnání poměru přímých daní k HDP v České republice, Francii a zeměmi OECD. Platby sociálního pojištění v České republice a ve Francii Systém sociálního pojištění se v České republice skládá z veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, jehož subsystémy jsou nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Veřejné zdravotní pojištění zabezpečuje výdaje spojené se zdravotní péčí (léky, vyšetření, operace), z důchodového pojištění by měly být financovány osoby z důvodu věku či invalidity nevýdělečné, z nemocenského pojištění osoby krátkodobě nevýdělečné a ze státní politiky zaměstnanosti osoby krátkodobě nezaměstnané. Sazby příspěvků sociálního pojištění jsou uvedeny v následující tabulce.130

Tab. 14

Sazby plateb sociálního pojištění v České republice

Veřejné zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Státní politika zaměstnanosti Celkem

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

9% 2,3 % 21,5 % 1,2 % 34 %

4,5 % 0% 6,5 % 0% 11 %

Zdroj:

Obdobně je tomu tak i ve Francii, s tím rozdílem, že francouzští poplatníci podléhají sociální dani, která se dělí na tři různé kategorie. Do těchto kategorií spadá: obecný sociální příspěvek (CSG), deficitní příspěvek sociálního zabezpečení (CRDS) a sociální dávka (PS). Sazby jsou uvedeny v následující tabulce.131

130 131

ŠIROKÝ, J. a kol. Daňová teorie - s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha 2008, str. 157

Praktická část Tab. 15

53

Sazby sociálních daní pro různé druhy příjmů ve Francii Mzdy a podpory nezaměstnanosti

Důchody a invalidní důchody

Příjmy z nemovitého majetku a investic

7,5 % 0,5 %

6,6 % 0,5 %

8,2 % 0,5 %

PS

0%

0%

5,4 %

Celkem

8%

7,1 %

14,1 %

CSG CRDS

Zdroj: http://www.french-property.com/reference/taxation.htm

Obecný sociální příplatek CSG se vztahuje na 97 % hrubého příjmu a může být v některých případech odčitatelnou položkou do výše 5,10 % pro účely daně z příjmu, v jiných ne. Ve Francii existují kromě sociálních daní ještě další odvody za zaměstnance a to příspěvky na sociální zabezpečení. Jejich sazby jsou uvedeny v tabulce níže a liší se podle výše mzdy, různých odvětví či konkrétní profese.132

132 < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/francie/pravidla-pro-podnikani-ve-

francii/1000421/42824/>

54 Tab. 16

Praktická část Sazby příspěvků na sociální zabezpečení ve Francii pro rok 2012 Příspěvek

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

Základ

Rodinný příspěvek

5,40 %

0%

plat

Zdravotní a nemocenský příspěvek

13,10 %

0,75 %

plat

Příspěvek sociální pomoci

0%

8%

97 % z platu

Příspěvek pro případ úrazu v zaměstnaní

3%

0%

plat

Příspěvek pro případ nezaměstnanosti

4,0 %

2,40 %

plat po strop 11 436 EUR

Základní důchodový příspěvek

8,30 %

6,65 %


Doplňkový důchodový příspěvek

4,50 %

3%


AGFF – příplatek na správu financování doplňkových důchodů

1, 2 %

0,8 %


Příspěvek na stáří

0,3 %

0%

plat

Příspěvek na starobní důchod

1,6 %

0%

plat

Příspěvek na bydlení

0,1 %

0%


AGS – příspěvek na pojištění a zaručení pohledávek zaměstnanců vůči zaměstnavateli

0,2 %

0%


0%

0,1 %

plat

41,70 %

21,70 %

Zdravotní pojištění (mateřská, nemoc, invalidita, smrt) Celkem

Zdroj: ;< http://www.lejustesalaire.com/feuille-de-salaire/fiche-de-paie.php>

Praktická část

55

45%

41,70%

40%

34%

35% 30% 25%

21,70%

Česká republika

20% 15%

Francie 11%

10% 5% 0% Zaměstnanec

Obr. 3

Zaměstnavatel

Srovnání příspěvků na sociální zabezpečení hrazené zaměstnancem a zaměstnavatelem v České republice a ve Francii


Francouzský systém sociálního zabezpečení je velice složitý na výpočet, protože dané procentuální sazby se mohou stahovat na celou výši platu nebo pouze jeho část nebo na procento do určitého stropu. Výpočet sociálního zabezpečení se také liší v závislosti na typu zaměstnanecké pozice: vedoucí (cadre) nebo nevedoucí (non-cadre), dle odvětví, velikosti společnosti a úrovně mzdy. Z uvedených tabulek i grafu lze konstatovat, že v České republice jsou poplatky sociálního pojištění nižší, než je tomu ve Francii. Francouzské sazby na sociální zabezpečení jsou opravdu vysoké a podle OECD je Francie zemí, kde zaměstnavatel platí nejvyšší pojistné. Kromě těchto hlavních příspěvků je zaměstnavatel ve Francii také zodpovědný za řadu dalších drobných příspěvků, z nichž se většina vztahuje na zaměstnavatele s devíti a více zaměstnanci (např. dopravu, ubytování a školení).133

5.1

Komparace daně z příjmů fyzických osob

Následující srovnání je provedeno na příkladu, který je věnován výpočtu daňové povinnosti a sociálního a zdravotního pojištění (příspěvků na sociální zabezpečení) osob ze závislé činnosti u dvou poplatníků jak České republiky, tak Francie, jejichž hrubý měsíční příjem je průměr nominální mzdy, která činí v České republice 24 319 Kč (za rok 2011) 134 a ve Francii 2 755 EUR (za rok 2009) 135.

133
francii/1000421/60164/> 134 135 < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/francie/podnikani-a-dane-vefrancii/1000421/60164/>

56

Praktická část

Poplatník A je ženatý a v domácnosti vyživuje 2 děti, poplatník B je svobodný a v domácnosti žádné dítě nevyživuje. Oba dva podepsali prohlášení k dani.

5.1.1

Výpočet daňové povinnosti a sociálního a zdravotního pojištění v České republice

Poplatník A Měsíční hrubá mzda 24 319 Kč bude navýšena o 34 % (pojistné na sociální 25 % a zdravotní pojištění 9 % hrazené zaměstnavatelem), což se rovná částce 32 587,46 Kč, která se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru. Výsledná částka, tedy super hrubá mzda je 32 600 Kč. Dále se postupuje následovně: Super hrubá mzda musí být vynásobena sazbou daně, tj. 15 % 32 600 * 15 % = 4 890 Kč Od vypočtené daňové zálohy odečteme slevy na dani a daňová zvýhodnění 4 890 Kč – 2 070 Kč – 2 234 Kč = 586 Kč Záloha na daň již sražená je tedy částka 586 Kč → 2,40 % hrubého příjmu Abychom dospěli k čisté mzdě, je nutno od hrubé mzdy ještě odečíst sociální pojištění 6,5 % a zdravotní pojištění 4,5 %, které platí zaměstnanec. 24 319 Kč * 11 % = 2 676 Kč Čistá mzda = 24 319 Kč – 2 676 Kč – 586 Kč = 21 057 Kč

Poplatník B U poplatníka B se postupuje stejně jako u poplatníka A. To znamená, že se hrubá mzda 24 319 Kč navýší o 34 % a výsledná super hrubá mzda se po zaokrouhlení rovná 32 600 Kč. Super hrubá mzda se taktéž vynásobí sazbou 15 %, což dá zálohu na daň 4 890 Kč. Od vypočtené daňové zálohy se odečtou slevy a daňová zvýhodnění. V takovém případě poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, od daňové zálohy je odečtena pouze částka 2 070 Kč. Výsledná záloha na daň po slevách je tedy 2 820 Kč → 11,60 % hrubého příjmu. Pro výpočet čisté mzdy musí být od hrubé mzdy odečtena sazba 11 % (sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem). 24 319 Kč * 11 % = 2 676 Kč Čistá mzda = 24 319 Kč – 2 820 Kč – 2 676 Kč = 18 823 Kč

Praktická část

5.1.2

57

Výpočet daňové povinnosti a příspěvků na sociální zabezpečení ve Francii

Poplatník A Měsíční hrubá mzda u poplatníka je 2 755 EUR, tj. za celý rok 33 060 EUR, jeho manželka dostává příjem také v průměrné výši. Od roční hrubé mzdy, která činí 33 060 EUR + 33 060 EUR se odečte 10 % (buď se odečtou všechny ,,skutečné výdaje na domácnost“ nebo se použije paušální sazba 10 %). Po odečtení sazby 10 % dostaneme základ daně 59 508 EUR (na osobu 29 754 EUR). Celkový základ daně je nutno vydělit koeficientem (1 + 1 + 0,5 + 0,5 = 3 ), což představuje základ daně za poměrnou část 19 836 EUR. Tab. 17


Sazba (v %)

Základ daně 29 754 EUR

Základ daně za poměrnou část 19 836 EUR

0

0 EUR

0 EUR

5 964 – 11 896

5,5

326,26 EUR

326,26 EUR

11 897 – 26 420

14

2 033,22 EUR

1 111,46 EUR

26 421 – 70 830

30

999,90 EUR

-

-

3 359 ,38 EUR

1 437,72 EUR

Zdanitelný příjem na osobu (v EUR) do 5 963

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

Po vynásobení základu daně za poměrnou část třemi (1 437,72 x 3) činí výsledná daň 4 313,16 EUR. Ve Francii se povinnost odvést daň počítá za celou domácnost a celý rok, proto pro srovnání s Českou republikou je nutno uvést měsíční daň z příjmů francouzské domácnosti = 359,43 EUR → 6,50 % hrubého příjmu. Pro výpočet čisté měsíční mzdy je nutné od hrubé mzdy, která činí 2 755 EUR odečíst příspěvky na sociální zabezpečení hrazené zaměstnancem. Postup je následující:

58

Praktická část

Tab. 18

Výpočet příspěvků na sociální zabezpečení ve Francii hrazené zaměstnancem

Příspěvek

Sazba

Částka

0,75 %

20,66 EUR

(7,5 + 0,5) * 97 %

213,79 EUR

Příspěvek pro případ nezaměstnanosti

2, 4%

66,12 EUR


6,65 %

183,21 EUR

3%

82,65 EUR

0,8 %

22,04 EUR

0, 1 %

2,76 EUR

21,70 %

591, 23 EUR

Zdravotní a nemocenský příspěvek Příspěvek sociální pomoci

Doplňkový důchodový příspěvek AGFF – správa financování doplňkových důchodů Zdravotní pojištění (mateřská, nemoc, invalidita, smrt) Celkem Zdroj: Vlastní zpracování


59

Výpočet příspěvků na sociální zabezpečení ve Francii hrazené zaměstnavatelem

Příspěvek

Sazba

Částka

Rodinný příspěvek

5, 40 %

148,77 EUR

Zdravotní a nemocenský příspěvek

13, 10 %

360, 91 EUR

3%

82, 65 EUR

4%

110,20 EUR


8,30 %

228,67 EUR

Doplňkový důchodový příspěvek

4, 50 %

123,98 EUR

AGFF – správa financování doplňkových důchodů

1,2 %

33,06 EUR

Příspěvek na stáří

0,3 %

8,27 EUR

Příspěvek na starobní důchod

1,6 %

44,08 EUR

Příspěvek na bydlení

0,1 %

2, 76 EUR

AGS - příspěvek na schopnost platit zaměstnancům

0,2 %

5,51 EUR

41,70%

1 148,86 EUR

Příspěvek pro případ úrazu v zaměstnání Příspěvek pro případ nezaměstnanosti


Čistá mzda = 2 755 EUR – 591, 23 EUR = 2 163,77 EUR Poplatník B U poplatníka B je stejný postup jako u poplatníka A. To znamená, že od roční hrubé mzdy, která činí 33 060 EUR se odečte 10 % (buď se odečtou všechny ,,skutečné výdaje na domácnost“ nebo se použije paušální sazba 10 %). Po odečtení sazby 10 % dostaneme základ daně 29 754 EUR. Poté se postupuje následovně:

60

Praktická část

Tab. 20

Výpočet daně z příjmů fyzických osob ve Francii Zdanitelný příjem na osobu (v EUR) do 5 963

Sazba (v %)

Základ daně 29 754 EUR

0

0 EUR

5 964 – 11 896

5,5

326,26 EUR

11 897 – 26 420

14

2 033,22 EUR

26 421 – 70 830

30

999,90 EUR

-

3 359 ,38 EUR


Výsledná daň z příjmů francouzského poplatníka za rok (bez dětí a svobodného) je 3 359,38 EUR, za měsíc tedy 279, 95 EUR → 10,20 % hrubého příjmu. U poplatníka B je postup pro výpočet příspěvků na sociální zabezpečení naprosto stejný jako u poplatníka A. Tudíž, částka placená zaměstnancem je 591,23 EUR a částka placená zaměstnavatelem činí 1 148,86 EUR. V příloze č. 1 uvádím vzor výplatní listiny francouzského poplatníka.

14,00% 11,60%

12,00%

10,20%

10,00% 8,00%

Česká republika

6,50%

Francie

6,00% 4,00%

2,40%

2,00% 0,00% Poplatník A

Obr. 4

Poplatník B

Podíl daně z příjmů fyzických osob na hrubém příjmu v České republice a ve Francii


Z tohoto obrázku lze vyčíst, že zvýhodnění poplatníků s dětmi je v České republice výrazně vyšší, než je tomu ve Francii. Daňové zvýhodnění by mohlo sloužit jako pozitivní motivace vedoucí ke snížení demografického deficitu a ke zvýšení porodnosti, která je v České republice ve srovnání s Francií velice nízká. V České

Praktická část

61

republice dosahuje průměrný počet dětí narozených jedné ženě hodnoty 1,44136 a oproti tomu ve Francii 2,0137. Naproti tomu u poplatníka B, který je svobodný a bezdětný je procentuální podíl daně na hrubém příjmu nepatrně vyšší v České republice.

5.2 Komparace daně z příjmů právnických osob Jak v České republice, tak i ve Francii se dělí poplatníci daně z příjmů právnických osob na rezidenty a nerezidenty, dalším stejným aspektem pro obě země je, že základ daně tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji. Ve Francii i v České republice si může poplatník od základu daně odečíst některé položky, jako jsou náklady na výzkum a vývoj, pojistné, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance a další. Co se týká zdanění zisků společností, které mají provozovny v zahraničí, tak zatímco v České republice podléhají zdanění všechny zahraniční zisky, ve Francii je povinnost platit daň ukládána pouze na společnosti dosahující zisky na území Francie. Z hlediska sazeb lze konstatovat, že ve Francii je sazba o dost vyšší než v České republice. Zatímco v České republice podléhají právnické osoby sazbou daně 19 %, ve Francii jde o standardní sazbu 33,33 %, která se ještě navyšuje o 3,3 % při vyšším obratu společnosti. Dále je nutné podotknout, že Francie uvaluje na právnické osoby tzv. minimální daň, kterou musí navíc platit společnosti, jejichž roční obrat převyšuje 15 000 000 EUR. Stejně jako je možné v České republice odpisovat hmotný majetek, je tomu tak i ve Francii. Hmotný majetkem se v České republice dle § 26 odst. 2 ZDP rozumí: samostatné movité věci, soubory movitých věcí, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok, budovy, domy a byty nebo nebytové prostory, stavby (s výjimkami uvedenými v zákoně), pěstitelské celky trvalých porostů s dobou platnosti delší než tři roky, dospělá zvířata a jejich skupiny, jiný hmotný majetek. V České republice se uplatňují rovnoměrné a zrychlené odpisy a pro jejich výpočet se použijí sazby stanovené v § 31 a § 32 ZDP.138 Ve Francii se obecně odpisuje hmotný majetek (s výjimkou pozemků), který je opotřebitelný a není zásobou. Některý nehmotný majetek, jako například goodwill, se neodepisuje, naopak patenty, software a podíly vybraných společností se odpisovat mohou. Jako základní metoda se používá rovnoměrné odepisování, zrychlené je povoleno velmi omezeně. Nemůže být použito u majetku, jehož do 136

137 138

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění

62

Praktická část

ba použití je kratší než tři roky nebo u použitého majetku, automobilů, telefonů, mechanických nebo elektronických psacích strojů a budov jiných než hotely a vybrané průmyslové budovy, jejichž doba použití nepřesahuje 15 let.

Tab. 21

Sazby lineárního odpisování ve Francii

Odpisovaný majetek Průmyslové stavby Obchodní stavby Kancelářské stavby Obytné budovy Nástroje a zařízení Stroje Nábytek Kancelářské vybavení Vozidla Počítače Patenty

Odpisová sazba (v %) 5 2–5 4 1 – 2,5 10 – 15 10 – 20 10 5 – 20 20 – 25 33,33 20

Zdroj: Deflassieux, V. Taxation in France 2008. A Foreign Prospective. St. Perer Port 2008, str. 155

Sazba se počítá násobením sazby lineárního odpisování (tabulka viz. výše) koeficientem:139 -

1,25, pokud se jedná o majetek, jehož doba použití činí 3 nebo 4 roky, 1,75, pokud se jedná o majetek, jehož doba použití činí 5 nebo 6 let, 2,25, pokud se jedná o majetek, jehož doba použití přesahuje 6 let.

5.3 Komparace daně dědické a daně darovací Podle popisu daně dědické a daně darovací v kapitole majetkových daní ve francouzském i českém daňovém systému je už tam zřejmé, že více zatížení jsou francouzští poplatníci. Jejich sazby jsou velmi vysoké, například v České republice je od daně dědické a darovací osvobozeno nabytí majetku u osob zařazených do I. a II. skupiny, ve Francii je na děděný a darovaný majetek mezi sourozenci uvalena sazba 35 % - 45 %. Pro lepší srovnání sazeb daně dědické a darovací je uvedena následující tabulka. 139

Široký, J. Daně v Evropské unii. Praha 2010, str. 209


63

Komparace sazeb daně dědické a darovací ve Francii a České republice

Vztah Příbuzní v řadě přímé Příbuzní v radě pobočné Ostatní

Procento zdanění Česká republika Francie 1%-5% 3 % - 12 % 7 % - 40 %

5 % - 40 % 35 % - 55 % 60 %


Osvobození pro účely daně dědické se ve Francii týká jen manželů. Zatímco v České republice je nejvyšší sazbou daně dědické a darovací 40 % a to pro ostatní osoby, ve Francii se toto zdanění týká již příbuzných v řadě přímé. U příbuzných v řadě pobočné je tento rozdíl stejně vysoký, zatímco v České republice končí na 12 %, ve Francii zaplatí poplatník na dani až 55 %. Tak vysoké zdanění dědictví může mít ve Francii za následek, že lidé se už za svého života snaží najít způsob, jak převést majetek na svoje děti a blízké příbuzné a vyhnuli se tak vysokým dědickým daním, které pozůstalí musí odvést státu.

5.4 Komparace dalších přímých daní Z dalších přímých daní, které jsou uvaleny na poplatníky České republiky je daň z nemovitosti, která by se dala srovnat s francouzskou daní z nemovitosti (Taxe Foncière). Předmětem obou daní je nemovitost nacházející se na území státu a do obou těchto daní spadají nemovitosti ať už průmyslové, obchodní nebo obytné. V České republice tvoří daň z nemovitosti dvě části (daň z pozemků a daň ze staveb). Pokud se jedná o výši poplatků těchto daní, tak francouzský systém přenechává jejich stanovení na samotné obce (tedy radu obce), ovšem jejich výpočet a výběr je v rukou státních orgánů. V České republice jsou sazby daně z nemovitosti stanoveny v zákoně č. č. 338/1992 Sb., ZDN v platném znění. Francouzskou daní, jejíž stanovení spadá pod samotné obce a stejně jako daň z nemovitosti je upotřebena na financování místních služeb je daň z obydlí (Taxe d´habitation). Dalšími místními daněmi ve Francii jsou:140 Daň z činnosti (Taxe professionnelle), místní orgány mohou rozhodnout o nevybrání nebo snížení daně v zájmu podpory určitých oblastí nebo činností, např. výzkum. 140

64

Praktická část

Bankovní daň (Taxe bancaire ) je novinkou v oblasti daní platnou od roku 2011. Tato daň se vztahuje na bankovní instituce, úvěrové instituce a investiční společnosti, které mají ve svých rozvahách riziková aktiva. Ve francouzském systému přímých daní se dále nachází daň z čistého bohatství a daň z kapitálových zisků. Nový francouzský prezident François Hollande má v úmyslu zavést 75% zdanění pro ty, kteří vydělávají víc než 1 milion EUR. Právě kvůli této dani z bohatství, která byla zavedena již v 90. letech 20. století, movití Francouzi prchají do jiných zemí například do Belgie, kde se daň z bohatství ani daň z kapitálových zisků neplatí. Stěhování bohatých Francouzů ven z Francie bylo pozastaveno během prezidentství Nicolase Sarcozyho, který bohatší Francouze během své éry zvýhodňoval.141 Z tohoto shrnutí lze konstatovat, že francouzští poplatníci jsou v oblasti těchto daní zatížení více, než jsou poplatníci České republiky. 10,00% 8,67%

9,00% 8,00% 7,00%

7,30% Česká republika

6,00% 5,00% 4,00%

Francie 3,60%

3,40%

3,60%

2,90% 2,10%

3,00% 2,00%

EOCD 1,99%

0,40%

1,00% 0,00% Daň z příjmů FO

Daň z příjmů PO

Daně majetkové

Obr. 5 Poměr přímých daní k HDP ve srovnání s Českou republikou, Francií a zeměmi OECD v roce 2010 Zdroj:

Z grafu vyplývá, že k nejvyššímu podílu přímých daní k HDP dochází ve Francii, konkrétně u daně z příjmů FO a u daní majetkových. Zatímco v České republice je procento přímých daní k HDP u daně z příjmů FO 3,6 %, tak ve Francii je toto procento dvakrát vyšší. U daní majetkových je procentuální průměr přímých daní k HDP zemí OECD zhruba o polovinu nižší než je tomu ve Francii a o polovinu vyšší než v České republice. 141

< http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/175434-sarkozy-a-hollande-u-hrobu-vojina-jsouveci-co-nas-sjednocuji/>

Závěr

65

6 Závěr Cílem bakalářské práce bylo s využitím analýzy daňového systému České republiky a Francie provést komplexní deskripci současného stavu se zaměřením na přímé daně a identifikovat hlavní rozdíly v daných systémech. Po srovnání obou daňových systémů se zdá být jednodušší systém České republiky, který nemá tolik výjimek jako systém Francie. Konkrétně daň z příjmů fyzických osob v České republice se dá snadno vypočítat už pro to, že má jednotnou sazbu 15 %, kdežto francouzská daň funguje na principu progresivních sazeb od 0 % až do 41 %. Dále je těžké vyznat se ve francouzských platbách sociálního pojištění, které se dělí na sociální daně a příspěvky na sociální zabezpečení, jejichž sazby se liší podle výše mzdy, různých odvětví nebo konkrétní profese. Zatímco v České republice jsou platby sociální pojištění u zaměstnance 11 % a u zaměstnavatele 34 %, ve Francii se sazba u zaměstnavatele pohybuje po sečtení všech příspěvků okolo 41% a u zaměstnance okolo 21 %. Lze tedy konstatovat, že čeští poplatníci jsou odvody sociálního plateb mnohem méně zatíženi, než je tomu u francouzských poplatníků. Dále lze dle výpočtu konstatovat, že v obou případech jsou daňově zvýhodněné rodiny s dětmi. V České republice je to díky daňovému zvýhodnění na dítě a to až do výše 13 404 Kč ročně, francouzští poplatníci mohou uplatňovat úlevy na děti, mezi něž patří náklady související s hlídáním dětí nebo si mohou odečíst od daně 61 EUR – 183 EUR, podle toho, jaký stupeň školy jejich děti navštěvují. Po srovnání daně z příjmů právnických osob vychází daňový systém České republiky také výhodnější. Zatímco příjem českých daňových poplatníků je zdaněn sazbou 19 %, u Francouzů je to 33 a 1/3 %. Co se týče zdanění příjmů dosažených v zahraničí, tak francouzští poplatníci mají povinnost platit daň pouze z příjmů dosažených na území Francie, čeští poplatníci mají zdaněn veškerý zahraniční příjem. Takto vysoké zdanění příjmů francouzských poplatníků by mohlo mít za následek větší delokalizaci společností do jiných zemí, které mohou nabídnout společnostem lepší podmínky. Po srovnání daní majetkových lze konstatovat, že výraznému odlišení dochází u sazeb daně dědické a darovací. Zatímco v České republice je nejvyšší sazbou zdanění ostatních osob ve výši až 40 %, ve Francii jsou stejnou sazbou zdaněni příbuzní v řadě přímé. Osvobození od daně dědické se týká ve Francii jen manželů, v České republice tomuto osvobození podléhají osoby zahrnuté do I. a II. skupiny. Oproti Francii v České republice existuje také daň silniční a daň z převodu nemovitostí. Ve Francii se nachází navíc daň z čistého bohatství a daň z kapitálových zisků.

66

Závěr

Francouzský daňový systém je na rozdíl od České republiky velice nepřehledný a složitý a již z uvedených daňových sazeb a poplatků lze konstatovat, že i pro poplatníky výhodnější. Co se týče výběru daní, tak zatímco v České republice se odvání daň z příjmů fyzických osob proporčně a představuje pravidelný příjem veřejných financí, ve Francii je vybírána jedenkrát ročně za celou fiskální domácnost. Tento způsob výběru daní může z mého pohledu představovat problém při získávání popřípadě vymáhání nemalé částky od některých skupin poplatníků. Pokud bych měla doporučit úpravu v systému daní České republiky dle francouzského modelu, tak by se mohla Česká republika inspirovat francouzským systémem „prorodinných“ daňových úlev. Například možnost snížení daně o část nákladů souvisejících s hlídáním dětí, jako jsou družiny nebo školská zařízení. Právě francouzská „prorodinná“ politika by mohla být následovaní hodna, neboť by i tímto způsobem mohla vést ke zvýšení porodnosti a zajistit tak demografickou obnovu.

Literatura

67

7 Literatura 7.1

Monografie

ANDRLÍK, B. Transferové daně v zemích Evropské unie. Brno: CERM, 2010. 204 s. ISBN: 978-80-7204-716-1. DEFLASSIEUX, V. Taxation in France. A foreign perspektive. St Peter Port: PKF (Guernsey) Limited, 2008. 265 s. ISBN: 0-9543490-4-0. KESTI, J. A KOL. European Tax Handbook 2009. Amsterdam: IBFD, 2009. 892 s. ISBN 978-90-8722-052-5. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie – úvod do problematiky. 2. vydání. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN: 978-80-7357-423-9. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. vydání. Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN: 978-80-7357-386-7. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 320 s. ISBN: 978-80-7357-695-0. PELECH, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2011. 19. vydání. Olomouc: ANAG, 2011. 431 s. ISBN: 978-80-7263-639-6. RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa. Berní právo. 1. vydání. Brno: Doplněk, 2008. 512 s. ISBN: 978-80-7239-230-8. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Praha: Linde Praha, 2010. 351 s. ISBN 97880-7201-799-7. ŠIROKÝ, J. a kol. Daňová teorie – s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN: 978-80-7400-005-8. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010. V Praze: 1. VOX, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.

7.2 Právní předpisy Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v platném znění Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění

68

Literatura

7.3 Internetové zdroje SAGIT. Daňový poradce. [online]. [cit. 2012-02-15] dostupné z WWW: EUROSKOP.CZ. [online].[cit. 2012-03-10] dostupný z WWW: BUSINESSINFO.CZ. OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. Francie: Finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2012-03-10] dostupný z WWW: IMPOT REVENU.COM. [online]. [cit. 2012-03-31] dostupný z WWW: SERVICE-PUBLIC.FR. Le site officiel de I´administration Francoise. [online]. [cit. 2012-03-31] dostupný z WWW: < http://vosdroits.service-public.fr/particuliers/F426.xhtml> LEGIFRANCE.GOUV.FR. Le service public de la diffusion du droit [online].[cit. 2012-03-31] dostupný z WWW: FRENCH-PROPERTY.COM. REAL ESTATE, REAL LIVING, REAL FRANCE. Tax in France. [online]. [cit. 2012-03-29] dostupný z WWW:< http://www.frenchproperty.com/reference/taxation.htm> CABINETGREGORY.COM. [online]. [cit. 2012-03-29] dostupný z WWW: ORA-DEFISCALISATION.COM.[online]. [cit. 2012-03-31] dostupný z WWW: OECD-ILIBRARY.ORG.Taxation: Key Tables from EOCD. [online]. [cit. 2012-0408] dostupný z WWW:

Literatura

69

FINANCEQUALITY.CZ. [online]. [cit. 2012-04-08] dostupný z WWW: BUSSINESINFO.CZ. OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. Pravidla pro podnikání ve Francii. [online]. [cit. 2012-04-08] dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/francie/pravidla-pro-podnikani-vefrancii/1000421/42824/> OECD.ORG. Centre for Tax Policy and Administration. [online]. [cit. 2012-04014] dostupný z WWW:< http://www.oecd.org/document/60/0,3746,en_2649_34533_1942460_1_1_1_1,00.html #ssc>

LEJUSTESALAIRE.COM. [online]. [cit. 2012-04-014] dostupný z WWW:< http://www.lejustesalaire.com/feuille-de-salaire/fiche-de-paie.php> BUSSINESINFO.CZ. OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. Podnikání a daně ve Francii. [online]. [cit. 2012-04-08] dostupný z WWW: [online]. [cit. 2012-04-08] dostupný z WWW: CZSO.CZ. CESKA TELEVIZE.CZ. Domácí. [online]. [cit. 2012-05-12] dostupný z WWW: PROFILE.CZ. HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR. [online]. [cit. 2012-05-12] dostupný z WWW: CESKA TELEVIZE.CZ. Domácí. [online]. [cit. 2012-05-12] dostupný z WWW:< http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/175434-sarkozy-a-hollande-uhrobu-vojina-jsou-veci-co-nas-sjednocuji/>

70

Literatura

Seznam použitých zkratek ZDP ZDN ZDDZPN ZDS ČR DPPO ZTP/P OSVČ PO FO PACS HDP CSG CRDS PS OECD AGFF AGS Sas SAS SARLS DOMs

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v platném znění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění Česká republika daň z příjmů právnických osob zvlášť těžké zdravotní postižení s potřebou průvodce osoba samostatně výdělečně činná právnická osoba fyzická osoba občanský pakt solidarity (Pacte Civil de Solidarité) hrubý domácí produkt obecný sociální příspěvek (contribution sociale généralisée) deficitní příspěvek sociálního zabezpečení (contribution au remboursement de la dette sociale) sociální dávka (prélèvement social) Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development) příplatek na správu financování doplňkových důchodů příspěvek na pojištění a zaručení pohledávek zaměstnanců vůči zaměstnavateli sociotés anonymes societés par actions simplifiée sociétés à responsabilité limitée zámořské departmenty

Přílohy

8 Přílohy Příloha č. 1: Výplatní list francouzského poplatníka

71

Role přímých daní v daňovém systému České republiky a Francie

Recommend Documents