roè.ii TIMUR

BULLETIN TIMUR

è.

3 / roè.II. 2009

str. 2

è. 3 / roè. II 2009

V TOMTO ÈÍSLE NAJDETE 2.. Vlámská studijní cesta Michaela Pomališová, TIMUR 3.. Analýza místní Agendy 21 Iva Hönigová, COŽP UK 4.. Krásnolipští jsou spokojeni s životním prostøedím ve mìstì, ale v noci se bojí chodit po ulicích Leona Kupèíková, Ústav pro ekopolitiku, o. p. s 5.. Vietnamská horká indikace Michael Pondìlíèek, TIMUR 6.. Indikátor „Spokojenost obyvatel s místním spoleèenstvím“ a nekomerèní marketing Jindra Støíbrská, Západomoravská VŠ Tøebíè 7.. Podìbrady - mìsto našich srdcí Jitka Karbulková, MìÚ Podìbrady 7.. Ekologická stopa školy Viktor Tøebický, TIMUR 8.. Kostlivec ve skøíni: O originalitì a nezamìnitelnosti Michael Pondìlíèek, TIMUR 9.. O nás, o vás...: Michael Pondìlíèek

EDITORIAL

V dalším èlánku se dozvíte výsledek analýzy místní Agendy 21 v ÈR, kterou si nechala zpravovat Rada vlády pro udržitelný rozvoj. Autoøi analýzy bìhem limitovaného èasu mìli objektivnì zhodnotit efektivitu MA21 jako nástroje prosazování udržitelného rozvoje na místní úrovni. Zda se to povedlo, se dozvíte po pøeètení èlánku její spoluautorky Ivy Hönigové (celá analýza je umístìna v aktualitách na webových stránkách TIMUR) èi po dùkladném sledování krokù odpovìdných subjektù za prosazování MA21 v ÈR v blízké budoucnosti. A jelikož venku zaèíná být hezky a brzy vyjde sluníèko, zdùrazním ještì výsledky sledování indikátorù v Podìbradech, v Krásné Lípì a zajímavou polemiku nad využitím ukazatele spokojenosti v nekomerèním marketingu. Horkohoøkého neoriginálního letního kostlivce dodal Michael Pondìlíèek, o jehož širokém zábìru na poli environmentálním se dozvíte i v rubrice O nás - o Vás. Pìkné poètení pøeje Josef Nov (poznámka editora: Kolega Novák se nestihl podepsat, jelikož se udìlalo hezky a bìžel se do místního rybníka vykoupat.)

Vlámská studijní cesta Michaela Pomališová, TIMUR

Tento letní bulletin zaènu velmi otøele, zelenì a fádnì. Také jste si všimli toho letního poèasí, kdy se støídají bouøky a záplavy s horkem a dusnem? Co by na tento projev letního poèasí øekli klimatologové, krajináøi a profesoøi ekonomie? A už jste byli u vody a vykoupali se? Pokud ne, pøestaòte èíst a pokud náhodou svítí sluníèko, ponoøte se do studené vody, než zase nìco pøijde. Mì se koupání letos povedlo dvakrát jednou v NDR a podruhé v Severním moøi ve Vlámsku. V pøípadì, že sluníèko zrovna nesvítí, nebo vy nemùžete èi nechcete jít ven a zrovna máte èas na ètení tohoto èísla ètvrtletníku iniciativy TIMUR, vìzte, že se nudit nebudete. Když už jsem se v pøedchozím odstavci zmiòoval o NDR, pøeètìte si pøíspìvek kolegy Michaela Pondìlíèka, který nedávno navštívil ještì nedávno socialistický Vietnam a vypráví v nìm o tamních zkušenostech se sledováním indikátorù a zavádìní Agendy 21. Druhé mé koupání je spjato s mnohem pøíjemnìjší vzpomínkou na studijní cestu do Belgie, tedy spíše do Vlámska (vlámští i valonští nacionalisté mi doufám prominou). Bìhem pouhých ètyø dnù jsem spolu s jedenácti zástupci mìst zapojených do iniciativy TIMUR a s dvìma kolegy z TIMUR mohl na vlastní oèi spatøit èinnosti neziskovek, mìst a dalších organizací v oblasti ochrany životního prostøedí a udržitelného rozvoje. Že nejde jen o pouhé bláboly, dokazují skuteèné výsledky. Napøíklad do projektu podpory cestování na kole bìhem nakupování se zapojilo tisíce obchodù ve stovkách obcí a mìst. Na druhou stranu je tøeba øíci, že podpora obdobných aktivit ze státních institucí je i v dobì ekonomické krize nepopsatelnì vyšší.

Zástupci jedenácti èeských mìst dostali koncem èervna možnost zúèastnit se týdenní studijní cesty po vlámských mìstech a tamních projektech podporujících místní udržitelný rozvoj. Cesta si kladla za cíl posílit vzájemnou spolupráci a výmìnu zkušeností mezi zástupci èeských a vlámských mìst i neziskových organizací, což se podle ohlasù úèastníkù akce podaøilo. Podobná studijní cesta se uskuteènila již pøed tøemi lety rovnìž díky projektové spolupráci mezi vlámskými a èeskými mìsty za podpory vlámské vlády. Právì probíhající projekt „Sustain sí udržitelných mìst“, díky kterému byly na cestu vysláni i tøi zástupci TIMUR, klade dùraz na sledování indikátorù v sociální a zdravotní oblasti a zlepšení celkové kvality života obyvatel ve mìstech.

str. 3

è. 3 / roè. II 2009

Spolupracující organizace BBL (Bond Beter Leefmilieu, asociace neziskových organizací ve Vlámsku), sídlící v Bruselu, pøipravila úèastníkùm cesty bohatý program s návštìvou zajímavých míst, pøi kterých nechybìly prezentace èi setkání s odborníky. Na programu se tak objevila napøíklad návštìva environmentálnì zamìøené organizace v pasivní budovì v Gentu, prezentace mìstských bicyklù a jejich možné využití, exkurze v regionálním centru odpadového managementu a ve specializovaném sbìrném dvoøe na nìkolik desítek druhù odpadu, obìd v domì sociálních služeb spoleènì s místními dùchodci nebo oficiální setkání na radnici v Oostende. Aèkoli byla náplò programu každý den od brzkého rána nároèná, úèastníci se vždy s chutí úèastnili veèerního sociálnì - kulturního programu a utužili tak vazby i pro spolupráci do budoucna. Na fotografii Marek Antoš z MìÚ Svitavy testuje vlámské mìstské kolo

Pøíklady praxe zlepšování kvality života místních obyvatel GENT, Natuur- en Milieucentrum De Bourgoyen Centrum environmentálního vzdìlávání Bourgoyen, pasivní budova Aktivity: ochrana pøírodní rezervace, environmentální výchova, zamìstnávání mentálnì postižených, osvìta výstavby pasivních domù, knihovna a další http://www.natuurpuntgent.be/ http://www.gent.be/bourgoyen-ossemeersen BRUSEL, Bond Beter Leefmilieu - BBL Asociace neziskových organizací ve Vlámsku Aktivity: úspora energie v sousedstvích, ekologické nakupování, mìstské bicykly, nakupování na kole, bioprodukty, ekologické zemìdìlství a další http://www.bondbeterleefmilieu.be http://www.tandemweb.be/

OOSTENDE Mìsto Oostende, sociální projekty

Aktivity: centrum setkávání sociálních skupin De Blomme, doèasné chránìné bydlení pro lidi bez domova, sociální péèe a pomoc pro zasažené domácím násilím, závislé atd. http://www.oostende.be

Provincie LIMBURG Projekty: ochrana biodiverzity - vlámské municipality adoptují druhy, akèní plány pro biodiverzitu; Heusden-Zolder centrum pro udržitelné stavebnictví, využití brownfields, fotovoltaické instalace a další http://www.limburg.be http://www.dubolimburg.be

Analýza místní Agendy 21 Iva Hönigová, Centrum pro otázky životního prostøedí UK Na základì usnesení Rady vlády pro udržitelný rozvoj a zadání MŽP vypracovalo Centrum pro otázky životního prostøedí Univerzity Karlovy (spolu se Spoleèností pro trvale udržitelný život) analýzu zavádìní místní Agendy 21 v ÈR. Na základì zjištìných poznatkù byla následnì formulována doporuèení pro další postup. Z analýzy vyplývá, že místní Agenda 21 (MA21) je jako nástroj zamìøený na udržitelný rozvoj na místní úrovni ojedinìlá. Na tento cíl reaguje s pochopením k jeho nároènosti a komplexnosti, protože zmìny, které mají nastat, jsou natolik rozsáhlé, že nejsou v silách žádné jednotlivé instituce veøejné správy. Místní Agenda 21 mobilizuje k øešení zdroje místní komunity: energii, kreativitu, know-how, zdroje finanèní, materiální i lidské. V obcích a mìstech, které mají s MA21 pokroèilé zkušenosti, je chápána jako nástroj pro hledání øešení s obèany a se zájmovými skupinami uvnitø obce a smìøuje k sestavení spoleèné dohody o dalším vývoji komunity a obce. Partnerství institucí uvnitø obce a koordinace aktivit umožòuje hospodárné a úèelné využití zdrojù. Podíl na spoleèné dohodì o dalším vývoji obce pøispívá k budování pocitu sounáležitosti s obcí a na partnerském pøístupu uvnitø komunity. Díky otevøenosti vùèi veøejnosti získává veøejná správa vìtší podporu a porozumìní pro rozhodování. MA21 pro obèany podstatnì rozšiøuje možnost sdìlit své zájmy a poskytnout zpìtnou vazbu na øízení obce a umožòuje tak výkon místní samosprávy v nejzákladnìjším smyslu toho slova. Rozhodováním v dlouhém èasovém horizontu stimuluje MA21 zodpovìdný pøístup k místu, spoluobèanùm i pøíštím generacím. Strategické øízení, které je dùležitou souèástí MA21, dává obci úèinný mechanismus reakce a adaptace na vnìjší zmìny.

str. 4

è. 3 / roè. II 2009

Analýza identifikovala jako klíèové vstupy a podmínky nutné pro zavedení MA21 v obci entuziasmus, zapojenou skupinu lidí, kteøí se MA21 vìnují, podporu zastupitelstva, know-how a partnerství s podnikateli a organizacemi obèanské spoleènosti. Doporuèení dalších krokù k podpoøe místní Agendy 21 byla podle objednávky analýzy adresována pøedevším Pracovní skupinì RVUR pro MA21 a zamìøila se na klíèové vstupy a podmínky, konkrétnì na: budování širokého povìdomí o MA21 (jasnou a silnou politickou podporou MA21, soustavným vzdìláváním k udržitelnému rozvoji), motivaci obcí a zájmových skupin v obcích k zavedení MA21, poskytování metodické podpory obcím vèetnì sdílení dobré praxe a pøenos zkušeností ze zahranièí. Dále na základì analýzy MA21 doporuèujeme podpoøit vývoj mìøitelných indikátorù udržitelného rozvoje na místní úrovni, poskytovat (nevelké) financování na aktivity pøímo související se zavádìním MA21 a podpoøit obce v pøístupu k financím potøebným na uskuteènìní rozvojových plánù vzniklých v souvislosti s MA21. Nìkteré z výše uvedených doporuèených krokù mají v moci také obce jako takové a mohou se jich chopit svými vlastními silami. Vzhledem k tomu, že na úrovni obcí tkví podstata MA21 v obnovení a navázání sociálních sítí uvnitø komunity, považujeme pro obce za dùležité zmapovat zájmové skupiny v obci, objevit a otevøít mezi nimi komunikaèní kanály a podpoøit atmosféru dùvìry a vzájemného respektu, která umožní sestavení spoleèné dohody o dalším rozvoji obce. Dùležitým faktorem pro úspìšné zavedení MA21 v obci je respekt k místním specifikùm, a už jsou daná spoleèensky, historicky, kulturnì, pøírodními podmínkami nebo aktuálními problémy.

Krásnolipští jsou spokojeni s životním prostøedím ve mìstì, ale v noci se bojí chodit po ulicích Leona Kupèíková, Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. Výzkum veøejného mínìní zamìøený na (ne-)spokojenost obyvatel Krásné Lípy a zvláštì na jejich postoje ke kriminalitì a vandalismu ve mìstì ukázal nízké hodnocení oblastí zamìstnanosti a bezpeènosti. Výzkumu se na jaøe 2009 zúèastnilo 8 % obyvatel mìsta starších 15 let. Možnosti zamìstnání ve mìstì získaly prùmìrnou známku pouhých 2,7 bodù (na 10 stupòové škále, z èehož 10 znamená absolutní spokojenost). Témìø polovina respondentù považuje za nebezpeèné chození ve mìstì v noci (známka 4,2), obdobný poèet lidí je nespokojen s fungováním policie. Z výzkumu jednoznaènì vyplývá, že obyvatelé mìsta se nejèastìji setkávají s nièením veøejné zelenì a majetku - zejména lavièek, altánù, autobusových zastávek a zelenì v parcích a na cyklostezkách. Na pomyslném druhém místì se umístily krádeže nejèastìji drobné krádeže èi krádeže kol. Dalším problematickým jevem je hluk v noèních hodinách v blízkosti restaurací a konzumace alkoholu na veøejných prostranstvích a s tím související agresivita a vulgární chování podnapilých osob. Dotázaní vìøí, že situace by se výraznì zlepšila, kdyby byla policie více vidìt v ulicích mìsta a provádìla èastìjší kontroly. Øešením by bylo obnovení mìstské policie, která byla ve mìstì zrušena, a kamerový systém ve vybraných lokalitách. Jako hlavní pøíèinu kriminality a vandalismu obèané vidí nedostateènou výchovu v rodinì (24 %), nudu (16 %) a vysokou nezamìstnanost (13 %).

S jakým typem vandalismu èi kriminality se nejèastìji setkáváte? Z prací publikovaných v èeském i zahranièím tisku vyplývá, že analýzy politik zamìøených na životní prostøedí a udržitelný rozvoj, které mohou poskytnout zpìtnou vazbu a vést ke zvýšení kvality tìchto politik, jsou teprve na zaèátku. V tomto ohledu je zadání analýzy místních Agend 21 progresivním krokem.

Zprávy stavu životního prostøedí Analýzao byla zpracována v omezených podmínkách èasových i kapacitních, což umožnilo napø. pracovat a sbírat data v jen ve Svitavách se staly již tradicí omezeném vzorku obcí. Souèástí práce je proto i návrh dalšího postupu, jak by bylo možné analýzu v budoucnosti rozšíøit a získat relevantnìjší poznatky ohlednì efektivnosti zavádìní a fungování místních Agend 21. Úplnou závìreènou zprávu je možné v elektronické podobì stáhnout na webových stránkách iniciativy TIMUR v sekci aktuality nebo dokumenty/ostatní. Zpracovatelé analýzy: Iva Hönigová ([email protected]) a Tomáš Hák ([email protected]), Praha, kvìten 2009

3%

3%

2%

8%

4% 5% 8%

40%

27%

Nièení veøejného majetku a zelenì

Nièení fasád - sprejeøi

Krádeže

Zneèišování veøejných prostranství

Hluk

Rozbíjení oken a výloh

Alkohol na veøejných prostranstvích, agresivita, vulgarismus

Šikana a násilí na dìtech Ostatní

str. 5

è. 3 / roè. II 2009

Kromì tìchto oblastí však obecnì mezi obyvateli Krásné Lípy pøevládá podíl obyvatel spokojených s kvalitou života ve mìstì (77 %) nad nespokojenými (23 %). Nejvìtší spokojenost obyvatelé uvádìjí s kvalitou životního prostøedí a veøejné zelenì (známka 8,7), kladnì je rovnìž hodnoceno fungování mateøské a základní školy ve mìstì (7,0). Výsledky šetøení budou využity pro zpracování SWOT analýzy prevence kriminality a vandalismu ve mìstì.

Jak jste spokojen/a s èinností Policie ÈR v Krásné Lípì? Velká nespokojenost 23%

Velká spokojenost 8%

Spíše spokojenost 11%

Prùmìrná spokojenost 43% Spíše nespokojenost 15%

Prùzkum probìhl v rámci projektu „Krásná Lípa náš bezpeèný domov“, který probíhá od záøí 2008 a jehož cílem je analyzovat situaci a zapojit veøejnost do hledání øešení kriminality a vandalismu ve mìstì. Obyvatelé mìli zatím možnost zapojit se do analýzy formou dotazníkového šetøení nebo úèastí na plánovacím dnu. Více informací naleznete na www.ekopolitika.cz.

Vietnamská horká indikace Michael Pondìlíèek, TIMUR

Prostøedí odpovídá lidnatosti. Doprava, naštìstí hlavnì motorkami (vìtšina lidí na auto nemá), zcela šílená a na dlouhé lokty. Letadlo létá každou chvíli a vlak je poøád plný, komfortní busy nejsou lepší. Obèas se ještì mihne rikša, èi kolo, ale všude mopedy (veèer se jezdí i ve ètyøech na jednom). V takové zemi jsou však èasto díky nesmyslné rozvojové pomoci Evropské unie nastartovány aktivity jako Agenda 21 a indikátory životního prostøedí. Vietnam je “houba” na rùzné zpùsoby pomoci, grantové podpory a jiné „vychytávky“. Výsledkem je, že jen dokud jsou peníze, aktivita trvá. Peníze na Agendu 21 v nìkterých místech byly v roce 2006, proto existují stránky, odpovìdný politik, styèní pracovníci, ale všeobecná fluktuace a ukonèení toku penìz znamenaly ukonèení aktivit. A tak jsou stránky mrtvé, na dotazy se neodpovídá a jinak zajímavé údaje konèí bez pokraèování. Bohužel Evropa je zde pochopena jako štìdrý podporovatel èehokoliv, a tak parciální zájmy vítìzí nad systematickou prací. Na závìr pøíklad nade všechny: V Èechách v roce 1990 obèany uchvátila mánie sledovat jak zoufalé je ještì životní prostøedí u nás. A protože kdosi od národních socialistù tehdy získal mìøící pøístroj na zneèištìné ovzduší, tak jej i s displejem a bez kalibrace nacpali do výkladní skøínì kanceláøe Národních socialistù kousek od Akademie. Mìøák byl nekalibrovaný, sonda umístìná zcela defektnì u stìny domu a bez souvislosti s okolním provozem. Stejnì tak v roce 2008 dostali Vietnamci dokonalou tabuli s mìøením a rovnou indikováním zneèištìní ovzduší, sonda je umístìna kdoví kde. Bodøí soudruzi stanici i s indikaèní tabulí (pomocí šklebících se panáèkù) umístili na frekventovanou køižovatku na pøedmìstí Hanoje kousek od Ministerstva životního prostøedí, kde o ní nikdo vlastnì nevìdìl. Tak jako artefakt a vzpomínka na belgickou aktivitu stojí na køižovatce plné smogu a èoudících davù motorek elektronická tabule a panáèci indikují, že ovzduší je vlastnì usmìvavé èisté. Panáèci se smìjí, soudruzi se smìjí, zasmìjme se s nimi obrázku dole:

Myslíte, že existují indikátory udržitelnosti ve Vietnamu? Pokud ano, pak myslíte správnì, i my jsme se o tom pøesvìdèili. Vietnam je rozhodnì nìco jiného než Èína a každý Vietnamec je na své vietnamství patøiènì hrdý. Vietnamské zboží vydrží déle, musí… Tato stále ještì socialistická, konfuciánská, kolektivistická a rychle se rozvíjející dvojrepublika je konglomerát a výtažek z pestrosti jihovýchodní Asie. V 85 milionech lidí je absorbováno až 64 menších národností (od èerných Khmerù po Èíòany), nìkolik zpùsobù víry (vèetnì køesanství) a všude mocné obchodní aktivity. Bìžný èlovìk musí ovšem vystaèit s platem do cca 2500 Kè pøi našich cenách, což opravdu není jednoduché. Naštìstí, jídlo jde najít i levnì, a na obvyklou polévku Pham (kuøecí, zelenina, koøení, nudle) se mùže každý zastavit i u potulných prodavaèù s kýblem vody a plastovými talíøky na ulici. Sever Vietnamu je tuhý, komunistický, ale milý. Jih je podnikavý, dravý, uspìchaný a chvílemi nevlídný. Kdeže jsou èasy starého Saigonu, pøes milion lidí tu žije naèerno na ulici a pøejít na druhou stranu je úkol pro odvážné borce.

Konèím jen s pøáním, aby už pøišlo povìstné Good Morning Vietnam…

str. 6

è. 3 / roè. II 2009

Indikátor “Spokojenost obyvatel s místním spoleèenstvím” a nekomerèní marketing Jindra Støíbrská, Západomoravská VŠ Tøebíè, o. p. s. Zavádìní jednotlivých indikátorù udržitelného rozvoje v øadì mìst ÈR ve spolupráci se sdružením TIMUR (indikátory ECI) se stává již „odzkoušeným nástrojem“ postupu k udržitelnosti. Souèasnì se zaèínají objevovat i další možnosti, jak indikátory udržitelného rozvoje integrovat do moderních postupù rozvoje mìst a dalších municipalit. Takovou pøíležitost nabízí i nekomerèní marketing. Tento èlánek nabízí krátké zamyšlení, zda a jak lze dosáhnout synergického efektu pøi zavádìní indikátoru A.1 “Spokojenost obèanù s místním spoleèenstvím” a nástrojù nekomerèního marketingu. Toto spojení dosud nebylo pøíliš zdùrazòováno, pøestože z vnitøní logiky obou konceptù vyplývá. Indikátor A.1 “Spokojenost s místním spoleèenstvím” popisuje spokojenost obyvatel s rùznými aspekty mìsta jako místa kde žijí a pracují. Marketingové pøístupy se orientují na zákazníka, jeho potøeby a zájmy. Spoleèným jmenovatelem, který propojuje tyto pohledy, je spokojenost obèanù a komunikace mìsta/úøadu s obèany. Obèan, který ve mìstì žije a pracuje, souèasnì vystupuje v roli „klienta“ odebírajícího služby mìsta - veøejné správy. Jeho spokojenost je z marketingového pohledu stìžejní a promítá se jako klíèový princip i do úèelu zmínìného indikátoru. Z tohoto pohledu je evidentní, že chceme-li s obèany, s celou veøejností, dobøe komunikovat, zapojovat ji do rozvoje municipalit a uspokojovat jejich potøeby kvalitního spokojeného života v dané municipalitì, musíme je dobøe znát. Marketing zdùrazòuje skuteènost, že pro subjekt veøejné správy neexistuje „jedna“ veøejnost, ale rùzné cílové skupiny, rùzné subjekty. Dosud nepøíliš frekventovaným pojmem je pojem „stakeholder“, nìkdy pøekládán jako vnìjší aktér, hráè, podílník èi zainteresovaná strana. Obvykle jde o jedince, skupinu, ale i o instituci èi organizaci, tedy každého, kdo mùže ovlivnit a být ovlivnìn procesem, výsledkem, rozhodnutím apod. Indikátor A.1 mùže pomoci pro potøeby operativního i strategického øízení stakeholdery jasnì vymezit, identifikovat rozdílné potøeby, postoje, názory. Marketing dokáže následnì nastavit své nástroje tak, aby byly potøeby specifických cílových skupin uspokojovány efektivnì. Vycházíme zde nejen z produktu - tedy vymezení a specifikaci služby vùèi definované cílové skupinì a jejím potøebám, ale i z distribuce produktu - tedy dostupností služeb, informovanosti obèanù a službách, apod. Dùležitá je i marketingová komunikace - propagace, mediální komunikace a celá oblast public relations, která je zamìøena na formování dobrých vztahù. V pøípadì tohoto typu marketingu je také velmi dùležitý princip partnerství a participace, který se stává jeho nedílnou souèástí. Patøí pøitom do konceptù, pro které je systém dobré komunikace, spokojenosti obèanù stìžejní (principy MA21, udržitelný rozvoj, indikátor A.1).

Dùležitou roli hrají lidé (people - další souèást nástrojù marketingu, zejména v oblasti poskytování služeb), nebo každá služba a èinnost je vázána na toho (ty), kdo ji poskytuje, v daném místì a èase, a podle toho je hodnocena i její kvalita. Naše úvaha by se tedy mohla týkat i otázky vzdìlávání úøedníkù v oblasti komunikace s obèany („klienty“), kteøí jsou nositeli služeb a spokojenost obèanù tedy z tohoto pohledu výraznì ovlivòují. Marketing je tradiènì spojován s prodejem, reklamou, komerèní sférou. Má však stále výraznìji své místo i ve sféøe nekomerèní. Rychle se rozvíjí marketing mìsta, místa, své uplatnìní nachází v neziskových institucích, školách, kulturních zaøízeních apod. Marketing vlastnì mùže sloužit každé organizaci a instituci, která pracuje s veøejností. Otázky typu: Kdo je veøejnost? Jaké jsou její potøeby a jak je zjistíme? Jak mùžeme mìsto propagovat vùèi specifickým cílovým skupinám (investoøi, turisté)? S jakými médii budeme spolupracovat? Je úèelné mít celkovou strategii komunikace? Jak informovat obèany, jakými zpùsoby? Jak formovat vztahy k veøejnosti? Jak zajistit kvalitu èinností - služeb? Jak komunikovat klíèové události, ale i potíže, problémy? Jak v tomto smyslu pùsobit na vnitøní personál a další jistì nejsou nikterak nové. Nový mùže být zpùsob, jak na nì odpovìdìt, s využitím nìkterých pøístupù, které zde byly naznaèeny. Sledování spokojenosti - indikátor A.1 mùže být marketingovým nástrojem a souèasnì i ukazatelem, který øíká, jak jsme byli ve svém snažení úspìšní.

Hlavní atributy kvality služeb z pohledu marketingu služeb mùže být inspirací i pro oblast komunikace úøadù s obèany: 1. spolehlivost - schopnost poskytovat služby spolehlivì, správnì 2. vnímavost - zejména k pøáním a potøebám zákazníka 3. kompetentnost 4. zdvoøilost - kultivovanost, ohleduplnost, vstøícnost, pozornost vùèi zákazníkovi 5. dùvìryhodnost - loajalita vùèi zákazníkùm, upøímnost, hodnovìrnost 6. bezpeènost, jistota - žádné riziko, nejistota vznikající pøi poskytování služby pro zákazníka 7. pøístupnost - dostupnost v místì a èase pro zákazníky 8. materiální prostøedí, jeho kvalita a úroveò estetická úroveò, vybavení, barvy, zaøízení 9. komunikativnost - schopnost popsat službu, srozumitelnì ji vysvìtlit 10. pochopení zákazníka - zejména individuální pozornost potøebám zákazníka

str. 7

è. 3 / roè. II 2009

“Podìbrady - mìsto našich srdcí” Jitka Karbulková, koordinátorka projektu Udržitelný rozvoj mìsta Podìbrady „Podìbrady - mìsto našich srdcí“ - takto zní motto relativnì èerstvého „Strategického plánu rozvoje mìsta Podìbrady do roku 2025“ (dále jen SP). Tento dokument byl schválen v prosinci 2008 a stal se dùležitým dokumentem mìsta Podìbrady, který ukazuje, kam rozvoj mìsta chce smìøovat. Byl vytvoøen v rámci projektu Udržitelný rozvoj mìsta Podìbrady financovaného z Revolvingového fondu MŽP. Na tvorbì SP se podíleli èlenové Øídící skupiny a èlenové 9 pracovních skupin ke klíèovým oblastem rozvoje, vèetnì veøejného projednání. Výsledkem práce je více než 700 indikátorù obsažených ve strategických a specifických cílech SP. Ke konzultaci bìhem projektu byla pøizvána iniciativa TIMUR a byla s ní uzavøena partnerská smlouva. Tak se Podìbrady zaøadily mezi 22 partnerských mìst této iniciativy. Od ledna 2009 zaèalo prùbìžné vyhodnocování 20 % indikátorù z vybrané sady SP. Probìhlo dotazníkové šetøení „Spokojenost obyvatel s místním spoleèenstvím a Mobilita a místní pøeprava - Podìbrady 2009“ a dotazníkové šetøení pro podìbradské školy zahrnující dotazování žákù a zamìstnancù škol. Výsledky obou dotazníkových šetøení byly prezentovány na veøejném projednání v kvìtnu 2009 zároveò s hodnocením SEA pro SP a také byl vytištìn leták „Jak se žije v Podìbradech?“. Dalším krokem pøi práci s indikátory bylo vytvoøení metodiky jejich vyhodnocování. Je to zaèátek bìhu na dlouhou a nároènou tra, jakou uskuteèòování cílù SP je a s tím je samozøejmì spojeno vyhodnocování indikátorù úspìšnosti jejich naplòování. Výsledky výše zmínìných dotazníkových šetøení byly startem k nastavení hodnot, které budou sledovány dle stanovené frekvence. Jedním z výsledkù dotazníkového šetøení pro indikátor A.1 je spokojenost obyvatel s místem, kde žijí èi pracují. Na tuto otázku odpovìdìlo kladnì 85 % dotázaných s tím, že spokojenìjší jsou muži (86,8 %) než ženy (83,2 %).

Jak jste spokojen/a s Podìbrady, jako s místem, kde žijete èi pracujete? velmi spokojen

mírnì spokojen

mírnì nespokojen 3,6%

velmi nespokojen

11,5%

49,7%

35,2%

Jedním z dùležitých faktorù v kvalitì života obyvatel mìsta Podìbrady je jejich pocit bezpeèí. Z výsledkù vyplývá, že dotazovaní na otázku: „Cítíte se v Podìbradech bezpeènì?“ odpovìdìli ze 73 % kladnì a z 18 % zápornì. Otázky pro indikátor ECI A.3 Mobilita a místní pøeprava zjišovali mobilitu obèanù v Podìbradech. Respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký z šesti možných zpùsobù dopravy sledovaný den využili. Výsledky je možné vidìt v grafu.

Zpùsob dopravy pìšky

na kole

motocykl

autem

taxi

hromadná doprava

0,3%

12,8% 38,8%

29,3%

17,7%

1,0%

Sledování indikátorù v Podìbradech je v zaèátku. Pevnì vìøíme, že nastartovaný proces bude úspìšnì pokraèovat.

Ekologická stopa školy - nové aktivity TIMUR Viktor Tøebický, TIMUR Èlánek navazuje na pøedchozí pojednání v bulletinu, vìnovaná pøedevším ekologické stopì mìsta. TIMUR na stránkách www.ekostopa.cz, které nedávno získaly nový design, nabízí také kalkulátor ekologické stopy školy. O rozvoji tohoto nástroje v souvislosti s novým projektem TIMUR pojednává tento èlánek. Projekt nazvaný „Ekologická stopa školy jako praktický nástroj EVVO“ uspìl ve výbìrovém øízení MŠMT na podporu NNO pùsobících v oblasti environmentálního vzdìlávání, výchovy a osvìty. TIMUR jej realizuje v období èervenec - prosinec 2009. Obecným cílem projektu je využití kalkulátoru pro výpoèet ekologické stopy jako nástroje pro prosazování cílù udržitelné spotøeby ve školách. Ke konkrétním cílùm patøí popularizace ekologické stopy školy jako nástroje udržitelné spotøeby a zapojení minimálnì 20 škol v rámci Èeské republiky do výpoètu ekologické stopy.

str. 8

è. 3 / roè. II 2009

Školám zapojeným do projektu bude poskytnuta nezbytná metodická podpora prostøednictvím pracovních listù a pøímého kontaktu. TIMUR pro odborné zajištìní tohoto kontaktu pøijal novou kolegyni, Bc. Boženu Svobodovou, která bude „styèným dùstojníkem“ pro školy a bude administrovat uživatelské úèty ekologické stopy zapojených škol. Dùležitým výstupem projektu je rozšíøení nástroje na výpoèet ekologické stopy školy o návrhovou èást, umožòující modelaci vlivu konkrétních opatøení udržitelné spotøeby na celkovou ekologickou stopu školy. To bude umožnìno pouze školám zapojeným do projektu, které nejdøíve stanoví svojí ekologickou stopu. Dále budou moci v rámci výuky zjišovat, jak se na výsledné ekostopì projeví napø. zateplení budovy, zvýšení podílu žákù, kteøí do školy chodí pìšky, èi zvýšení separace plastù. Kalkulátor ekologické stopy školy zveøejnil TIMUR na internetových stránkách www.ekostopa.cz v roce 2008. Do výpoètu se dobrovolnì zapojily bezmála dvì desítky škol. K výsledku, stanovení vlastní ekologické stopy, zatím dospìlo 13 škol z celkem pìti krajù. V rámci novì realizovaného projektu bude vytvoøen leták, informující o možnostech výpoètu ekologické stopy školy. Bude rozeslán do všech základních a støedních škol v Èeské republice.

Dále vznikne tištìná verze pracovního a metodického listu “Výpoèet ekologické stopy školy”. Tento materiál školy metodicky povede výpoètem ekologické stopy školy, nabídne jim možnosti promítnutí metody ES do výuky do rùzných pøedmìtù a rùzných stupòù škol. Distribuce probìhne prostøednictvím støedisek EVVO, zøizovatelù škol a na semináøích. V závìru projektu, tj. poèátkem prosince tohoto roku, se v Moravskoslezském kraji uskuteèní jednodenní semináø urèený pøedevším uèitelùm ZŠ a SŠ a jejich zøizovatelùm (obecní, mìstské a krajské úøady). Cílem semináøe je pøedstavit úèastníkùm možnosti využití ekologické stopy školy ve výuce a jako nástroje udržitelné spotøeby. Závìrem èlánku lze konstatovat, že ekologická stopa, a pøedevším její praktické aplikace na úrovni mìsta a školy, se staly dùležitou a vyhledávanou souèástí èinnosti TIMUR. Tento indikátor má velký potenciál v pøiblížení složité problematiky udržitelné spotøeby a udržitelného rozvoje širokým cílovým skupinám. Vìøíme, že nový projekt pøispìje k šíøení tohoto indikátoru v prostøedí èeského základního a støedního školství.

Kostlivec ve skøíni - o originalitì a nezamìnitelnosti Michael Pondìlíèek, kustod skryté kostnice TIMUR Tento kostlivec v lehkém letním šálu bude krátký, protože léto, by podivné, je také velmi krátké… Originalita, invence, nezamìnitelnost výrazu, to jsou slova, která døíve èi pozdìji zaènou trápit prakticky každou organizaci. Nápady totiž nerostou na stromech, nebo se vìtšinou musejí zrodit v nìjakém tvùrèím týmu, který je nechá uzrát. Takový tvùrèí tým, když je na to myšlenkovì vybaven, je schopen kritické reflexe vlastní èinnosti. Tedy, pokud jde o nové projekty, jsme nuceni kolobìhem èasu tvoøit nové neotøelé nápady, jednak proto, že jsme nápadití, jednak proto, že naší èinností chceme zaujmout, pøispìt k rozvoji a jednak proto, že nejde každý rok prodávat stejné „staré cvièky“ jen v novém obalu. Spoustì organizací, zejména tìm, které jsou spoutány dogmaty, vnitøními pravidly a vedením „Nejvyššího“ se to lehko stane. Výroben „starých cvièek“ máme v Èechách pomìrnì dost (i když mám pocit, že stále v prùmìru ménì než v Evropì) a pøesto, že se i zarazím nad záøivou barvou obalového celofánu, tak je èasto u produktu jasné, že uvnitø jsou zase „staré cvièky“. Velmi trpká zkušenost, zejména v ochranì pøírody, je to však zvykem. TIMUR mìl štìstí v tom, že byl sestaven z rùznorodých lidí, rùzných zkušeností, rùzných vlastností a dovedností. Od poèátku jsme tak mohli budovat nápady, projekty a další produkty na základì otevøené spolupráce a výmìny zkušeností, znalostí i informací. To pøinášelo originalitu a nezamìnitelnost. Kostlivec ve skøíni je v tom, že stárneme a postupem jsme od invenèních postupù museli slevit v pøístupu k øešení vìcí i v jiném a pøinést obì v podobì konformity, nìkdy chtìné, nìkdy nechtìné, ale vždy vnucené, protože „LID“ na dùležitých místech to tak má rád. Konformita znamená autocenzuru, vnitøní problémy v komunikaci a brzdìní vývoje, omezení pestrosti projektù a èasto neèekané kotrmelce pøi realizaci alespoò èásti toho, co jsme si pøed lety pøedsevzali. Øadu vìcí dìláme tak, že nám u toho není úplnì dobøe a jsme nuceni polykat obèas i nìjaké hoøké pilulky, ovšem z rùzných dùvodù to nelze dìlat stále a naším cílem byla služba lidem,

str. 9 služba mìstùm, komunitám, pomoc pøi zdravém a udržitelném rozvoji, nikoliv jenom primární živobytí a monopol na produkci dalších cvièek. V tom se naše cíle liší a nezbývá než doufat, že se vítr obèas obrátí. Jinak nám bude i v létì blbì a ne jenom z horka, ale z toho, že nìkdo si kvùli „starým cvièkám“ pøeje, aby druhému aspoò „chcípla koza“. Jeden ze slavných emigrantù z Èech se zmínil o tom, že naše zemì by byla podstatnì dál, kdyby poøád nìkdo nìkomu necítil potøebu házet klacky pod nohy. Právì o tom byl tento horký/hoøký letní kostlivec.

O l N l Á l S l O l Vl Ál S V této rubrice vám postupnì pøedstavujeme osoby spojené s TIMUR.

Michael Pondìlíèek Pochází z pražského Žižkova, ovšem s koøeny na Balkánì. Pùvodnì se vìnoval chemii a ochranì pøírody, kde je v rùzných funkcích i organizacích aktivní 28 let. V osmdesátých letech pracoval v rùzných povoláních, za odmìnu prodìlal celkem 3 a pùl roku vojenských výcvikù. Studoval undergroundovou Patoèkovu univerzitu, VŠCHT a ochranu ŽP na Pøírodovìdecké fakultì UK, kterou dokonèil. Od roku 1990 pracoval v rùzných oborech ochrany ŽP a také jako poradce rùzných organizací, vèetnì mezinárodních. Významnì se podílel na spolupráci s Balkánem, kde organizoval a organizuje rùzné aktivity a prùzkumy. Pracoval krátce i v projekci zelenì a zabýval se rekultivací lomù a tìžeben. Nejdéle pracoval na Správì CHKO Èeský kras. V souèasnosti spolupracuje jako specialista pro ŽP pøi posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA), tvorbì územních plánù (ÚAP), biologických prùzkumech, indikátorech udržitelnosti, posouzení vlivù na krajinu a dalších. Je èlenem Èeské komory architektù, je autorizován pro EIA a absolvoval kursy posouzení krajinného rázu, projektování v CAD, komunikace a práva ŽP. Rád cestuje a poznává cizí zemì a jejich pøírodu, studuje jazyky. Ète a studuje historii 20. století. Pobývá rád, jako každý medvìd, v pøírodì a mimo dosah civilizace.

Vydává Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. pouze v elektronické podobì Urèeno pro vnitøní potøebu a pro potøebu partnerù TIMUR Redakce: Michaela Pomališová (odpovìdná redaktorka), Josef Novák, Michael Pondìlíèek

è. 3 / roè. II 2009