RODINNÁ POLITIKA V NORSKU
17.4. 2012
Eva Tušková
Struktura přednášky
Obecné charakteristiky Norského království Norská rodina Podíl ţen a muţů v práci a na péči (earner/carer) Rodinná politika v Norsku Současné otázky Norské rodinné politiky
Obecné charakteristiky Norského království a jeho obyvatel
Dědičná konstituční monarchie; Ústava Norského království -17.5. 1814 V roce 2011 5 milionů obyvatel, 11% imigrantů, kteří zvyšují plodnost v Norsku (1,88 dítěte na ţenu v roce 2011) o 0,05 dítěte) [Statistics Norway]. Naděje doţití při narození v roce 2010 - 83 let ţeny, 79 let muţi. Z hlediska věkového sloţení stacionární aţ regresivní typ [tamtéţ]. HDP na obyvatele (PPP): cca 53 000 $ a 4. místo na světě [IMF, 2011]. Objevení ropy v 60. letech - pětinu příjmů státního rozpočtu tvoří příjmy z ropy. Přibliţně 60% příjmů tvoří příjmy z daní (mimo ropný průmysl) a sociálního pojištění. Přebytek státního rozpočtu je pak ukládán do tzv. Vládního penzijního fondu. Cílem fondu jsou investice (Norsko velmi investuje např. do norských podniků), zhodnocení prostředků a pokrytí moţných budoucích zvyšujících se výdajů. V roce 2011 hospodařilo Norsko s přebytkovým rozpočtem. Nezaměstnanost v roce 2010 – 3,5% [Statistics Norway].
Migrace V roce 2010 pocházeli imigranti zejména z evropských zemí: Polska, Litvy, Švédska, Lotyšska, Německa. Dále do Norska imigrovali zejména lidé z Eritrey, Somálska, Afghanistánu a Filipín.
Zdroj (tabulka i text): Statistics Norway
Norská rodina – sňatečnost, rozvodovost Průměrný věk první svatby se u ţen i muţů zvyšuje. V roce 2010 to bylo u ţen 31 let a u muţů 34 let. Rozvody jsou nejčastější v období 5-9 let od svatby. Většina dětí ţije po rozvodu s matkou a má pravidelný kontakt s otcem.
Zdroj (tabulka i text): Statistics Norway
Norská rodina – registrované partnerství Registrované partnerství je v Norsku povoleno od roku 1993. V roce 2008 byla v Norsku jako v 6. státě na světě uzákoněna moţnost adopce dítěte párem stejného pohlaví.
Zdroj: Statistics Norway
Norská rodina – porodnost, plodnost Průměrný věk rodičů při narození prvního dítěte se zvyšuje. V roce 2011 byl u matek 28,4 let a u otců 31,3 let, čili niţší, neţli věk při první svatbě. V roce 2011 klesla plodnost na 1,88 dítěte na ţenu. V letech 20082010 se pohybovala mezi 1,95 a 1,98.
Zdroj (tabulka i text): Statistics Norway
Norská rodina – nemanţelské souţití
Zdroj (tabulka i text): Statistics Norway
44% dětí mělo při narození v roce 2011 sezdané rodiče, 42,5% rodičů ţilo při narození dítěte v nemanţelském svazku a zbylých 13,5% připadá na svobodné matky. V roce 2011 ţilo 25% dětí do 18 let pouze s jedním ze svých biologických či adoptivních rodičů, 56% se sezdanými rodiči a 18% s rodiči v nesezdaném souţití.
Rodina v Norsku – shrnutí trendů
Svatby uzavírány v čím dále tím pozdějším věku. Porod v čím dále tím pozdějším věku. Prodluţuje se tedy doba „mládí“. Stabilní a poměrně vysoká plodnost. Vysoký poměr mimomanţelských dětí (56%). Vysoké a stabilní míry rozvodovosti. Mnoho opuštěných a absentujících rodičů (25% dětí ţijících pouze s jedním z rodičů..) Zvyšující se počet registrovaných partnerství
Podíl ţen a muţů na pracovní síle dle věku V roce 2011 pracovaly ţeny častěji na částečný úvazek (40%) neţli muţi (14%) [Statistics Norway] .
Zdroj : Statistics Norway
Genderové nerovnosti ve výdělcích
Zdroj: Statistics Norway
Rozdělení rolí při péči a práci v domácnosti
Existují genderové vzorce ve výkonu domácích prací, naopak péče o děti je spíše rovnoměrně sdílená. Čím dále tím častěji si rodiny najímají pomoc pro práci v domácnosti. Bjornholt hovoří o tzv. „expectations gap“ – rozdíl mezi ideálem rovného podílu na domácích pracech a realitou. Bjornholt udává 51 minut/den strávených domácími pracemi u muţů a 2 hod/den v případě ţen. Ve srovnání se zahraničím je podíl muţů na práci v domácnosti vyšší a čas, který ţeny tráví prací v domácnosti se sniţuje, i tak však ţeny tráví prací v domácnosti více času neţli muţi a norské ţeny jsou jedny z nejnespokojenějších v Evropě, co se týče zapojení muţů do domácích prací.
Zdroj: Přednáška M. Bjornholt na University of Oslo – Family in Norwegian Society, Autumn 2011.
Rovnost pohlaví versus problém domácího násilí?
V roce 2005 v Norsku uskutečnil Institut pro výzkum ve městech a regionech celonárodní šetření o domácím násilí. 27% z dotázaných ţen a 20% muţů uvedlo, ţe se setkalo s nějakou formou domácího násilí, 9,3% ţen uvedlo, ţe se setkaly s jednou z těţkých forem fyzického násilí. Většina incidentů se stala v domácnosti.
Zdroj: Norwegian Institute for Urban and Regional Research.
Shrnutí rolí ţen a muţů v práci a při péči v domácnosti
Dual earner model. Cílem je egalitární model dual earner/dual carer. Vysoká plodnost a vysoké procento pracujících matek. Ţeny častěji pracují na částečný úvazek neţli muţi. Genderové nerovnosti v ohodnocení práce. Ve srovnání se zahraničím je podíl muţů na práci v domácnosti vyšší, ţeny však tráví prací v domácnosti více času neţli muţi.
Rodinná politika v Norsku
Ministery of Children, equality and social inclusion Ministery of Education and Research Obecná charakteristika norského modelu rodinné politiky: Dual
breadwinner/working mother model (cílem je spíše dual breadwinner/dual carer = women friendly model)
Faktory, které utvářely rodinnou politiku v Norsku Faktory dle Eydal, Rostgaard, 2011: Historicky stabilní cíle norské rodinné politiky:
Explicitní podpora rovnosti pohlaví (rovnost ve výsledku, nikoliv pouze v příleţitostech; podpora práce ţen; nárok na zařízení péče o děti jiţ od 1 roku věku dítěte) Podpora zájmů dítěte (kvalita péče v zařízeních pro děti)
Spíše moderní cíle norské rodinné politiky:
Nordické otcovství – vychází z myšlenky rovnosti pohlaví a zároveň z práva dítěte na otce Flexibilita a moţnost volby – zavedení CFC – moţnost neposílat dítě od 1 roku do zařízení péče o děti – příspěvek. – Diskuse – v rozporu s dosavadním vývojem (při CFC většinou zůstává doma ţena a CFC vyuţíváno spíše nízkopříjmovými rodinami a migranty – izolace??) Pozitivní efekt předškolních zařízení – cílem je vytvořit stejné příleţitosti pro všechny děti, napomáhat integraci imigrantům a socializaci, vzdělávání.
National Insurance scheme (NIS) – Národní systém pojištění
Povinnost platit příspěvky, závislé od příjmu – 7,8% z příjmu v případě zaměstnance, 11,0% v případě „OSVČ“, 4,7% v případě, ţe jde o penzistu + účast zaměstnavatele (různé výše pojistného dle samosprávných území) a státu. Pokrývá dvě oblasti – zdravotní a penzijní, přičemţ z hlediska rodinné politiky je ve zdravotní zahrnuto porodné, paušální platba při adopci a rodičovský příspěvek, v penzijní pak dávky pro osamělé rodiče.
Zdroj : Norwegian Labour and Welfare Administration
NIS - Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek
Placená rodičovská dovolená – 46 týdnů se 100% náhradou mzdy nebo 56 týdnů s 80% náhradou mzdy. 12 týdnů vyhrazeno pro otce, 9 týdnů pro matky. V roce 2008 vyuţilo otcovskou kvótu 90% otců. 2 týdny neplacené dovolené pro otce (v období těsně po porodu), většinou je kompenzováno zaměstnavatelem. + další opatření - 10 dní placené dovolené pro jednoho z rodičů v případě, ţe dítě ve věku do 12 let onemocní.
Další podpora rodiny
Další dávky vyplácené z NIS: Porodné Dávky pro osamělé rodiče
Dávky vyplácené mimo NIS: Cash-for-care (CFC) schéma – zavedeno pro děti do tří let, od 1.4. 2012 pouze pro děti do dvou let, které nenavštěvují zařízení péče o děti nebo jej navštěvují pouze z části. Family allowance scheme (placeno ze státního rozpočtu) universální přídavky na děti. Dávka v těhotenství v případě, ţe ţena musí v souvislosti s těhotenstvím změnit či opustit práci. Příspěvky na péči o postiţené dítě.
Zařízení péče o děti
V roce 2009 bylo zavedeno individuální právo na místo ve školce od 1 roku věku dítěte – v roce 2009 bylo 89% dětí ve věku 1-5 let ve školkách. Cílem je dobrá socializace a vzdělávání dětí [Statistics Norway, 2009]. Školky jsou ve správě obcí nebo mohou být i soukromé. Na oba typy se vztahují stejné podmínky. Maximální poplatek za oba typy školky je stanoven 2330 NOK/měsíc, tedy přibliţně 7700 Kč. Obec má ze zákona zajistit dostupnost školek. 47% všech školek bylo v roce 2010 soukromých. Relativně vysoké procento učitelů ve školkách tvoří muži (data se různí, většinou je udáváno 10-15%, v Evropě se toto procento v roce 2003 pohybovalo kolem 1-3% s vyjímkou Francie, Finska, Irska, Portugalska a Španělska, kde se podíl pohyboval v rozmezí 6-11% [OECD, 2005]). Cílem je genderová rovnost a také socializace dětí, které ţijí pouze s matkou.
Podpora aktivního otcovství
Od roku 1978 si rodičovskou dovolenou můţe vybrat jak matka, tak otec. V roce 1993 Norsko jako první země na světě zavedlo otcovskou kvótu 4 týdnů, která se posléze zvýšila na 5, 6, 10 a nakonec na 12 týdnů v roce 2009. Další zvyšování je spojeno s debatou o roli tohoto nástroje, zda se nejedná o přílišný státní intervencionismus. Tzv. systém Use-it-or-lose-it.
Rodinná politika v Norsku a třídy
Rodinná politika, která má za cíl podporu rovnosti pohlaví vyhovuje spíše střední třídě etnických Norů. V souvislosti se vzrůstající imigrací dochází k diskusi nad alternativními vzorci rodinného uspořádání – v této souvislosti bylo také uzákoněno zmiňované CFC schéma.
Současné otázky rodinné politiky v Norsku
Nová opatření CFC – dosavadní důraz na sladění práce a rodiny a women friendly model versus nový prvek CFC. Problém segregace imigrantů a obecně těch, kdo vyuţívají CFC? Problém do budoucna se socializací těchto dětí a dopad na vzdělání? Domácí násilí v Norsku?
Pouţité zdroje
BJØRNHOLT, M. – The Family in Norwegian Society – přednáška na University of Oslo, 2011. EYDAL, G.B. – ROSTGAARD, T. Gender Equality Revisited – Changes in Nordic Childcare Policies in the 2000s. IMF. World Economic Outlook Database. September 2011. Norwegian Institute for Urban and Regional Research, 2005. Report on domestic violence. Norwegian Labour and Welfare Administration – webové stránky o National Insurence Fund: http://www.nav.no/English Statistics Norway – zpracované analýzy a moţnost tvořit vlastní tabulky a grafy v aplikaci StatBank: http://www.ssb.no/english/
Statbank – interaktivní databáze s možností vytvářet vlastní tabulky a grafy
