Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení. v Norsku

Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Norsku

Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Norsku

Informace obsažené v tomto průvodci byly připraveny a aktualizovány v úzké spolupráci s korespondenty vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení (MISSOC) z jednotlivých států. Více informací o síti MISSOC je k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=815. Tento průvodce obsahuje obecný popis předpisů v oblasti sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích. Více informací lze získat z dalších publikací sítě MISSOC, přičemž všechny tyto publikace jsou k dispozici na výše uvedené internetové adrese. Můžete rovněž kontaktovat příslušné orgány a instituce uvedené v příloze tohoto průvodce. Evropská komise ani žádná osoba, která jedná jejím jménem, nenesou odpovědnost za způsob využití informací v této publikaci.

© Evropská unie, 2012 Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

červenec 2012 2


OBSAH Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování ......................................... 4 Obecné informace ........................................................................................... 4 Organizace sociální ochrany ............................................................................. 4 Financování .................................................................................................... 5 Kapitola II: Zdravotní péče ................................................................................. 6 Kdy máte nárok na zdravotní péči? ................................................................... 6 Co je kryto? ................................................................................................... 6 Jak získat přístup ke zdravotní péči? ................................................................. 7 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci .................................................................. 8 Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? .................................................... 8 Co je kryto? ................................................................................................... 8 Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? ............................................... 8 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky .................................................. 9 Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? ............................... 9 Co je kryto? ................................................................................................... 9 Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? ...........................10 Kapitola V: Dávky v invaliditě.............................................................................11 Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? .............................................................11 Co je kryto? ..................................................................................................12 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? ..........................................................13 Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky .....................................................14 Kdy máte nárok na starobní dávky? .................................................................14 Co je kryto? ..................................................................................................15 Jak získat přístup ke starobním dávkám? ..........................................................16 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé .......................................................................17 Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? ..........................................................17 Co je kryto? ..................................................................................................17 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé? .......................................................18 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání ........................19 Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání? ............19 Co je kryto? ..................................................................................................19 Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání? .........20 Kapitola IX: Rodinné dávky ................................................................................21 Kdy máte nárok na rodinné dávky? ..................................................................21 Co je kryto? ..................................................................................................21 Jak získat přístup k rodinným dávkám? ............................................................22 Kapitola X: Nezaměstnanost ..............................................................................23 Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti? ..................................................23 Co je kryto? ..................................................................................................23 Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti? ...............................................24 Kapitola XI: Minimální zdroje .............................................................................25 Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje? ......................................25 Co je kryto? ..................................................................................................26 Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje? ................................26 Kapitola XII: Dlouhodobá péče ...........................................................................27 Kdy máte nárok na dlouhodobou péči? .............................................................27 Co je kryto? ..................................................................................................27 Jak získat přístup k dlouhodobé péči? ...............................................................27 Příloha I: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky ......................................29

červenec 2012 3


Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování Obecné informace V Norsku je všeobecná sociální ochrana zajištěna především prostřednictvím systému státního pojištění, systému rodinných dávek a systému peněžitých dávek ve prospěch rodin s malými dětmi. Koho v Norsku sociální zabezpečení kryje? Systém státního pojištění povinně kryje obecně všechny osoby, které mají v Norsku bydliště nebo které v Norsku – nebo na stálých nebo mobilních zařízeních v oblasti norského kontinentálního šelfu – pracují v zaměstnaneckém poměru. Určité kategorie norských občanů pracujících v zahraničí (úředníci atd.) jsou rovněž pojištěny povinně. Námořníci, kteří jsou státními příslušníky země Evropského hospodářského prostoru (EHP) a kteří pracují na lodích plujících pod norskou vlajkou, jsou v rámci systému státního pojištění pojištěni proti všem rizikům bez ohledu na místo jejich bydliště. Osoby, které nejsou pojištěny, ale které jsou buď norskými rezidenty, nebo nejsou norskými rezidenty, ale splňují určité podmínky týkající se předešlých pojistných období atd., mohou předložit žádost o dobrovolné pojištění. Základní částka Velký počet dávek ze systému státního pojištění je vypočítáván v závislosti na tzv. základní částce. Tato částka se jednou ročně upravuje královským výnosem s účinností od 1. května tak, aby byly zohledněny veškeré změny, ke kterým došlo v obecné příjmové hladině. Ke dni 1. května 2012 činila základní částka 82 122 NOK (10 842 EUR).

Organizace sociální ochrany Poskytování dávek ve všech odvětvích (včetně rodinných dávek a peněžitých dávek pro rodiče s malými dětmi) s výjimkou zdravotní péče přísluší Úřadu práce a sociálního blahobytu (Arbeids- og velferdsetaten) – státnímu úřadu pod vedením Ředitelství práce a sociálního blahobytu (Arbeids- og velferdsdirektoratet). Úřad práce a sociálního blahobytu rovněž odpovídá za vyplácení přídavků na děti. Na regionální úrovni existuje 19 krajských úřadů NAV (NAV fylkeskontorer), jejichž součástí jsou pracovní centra (NAV Arbeidslivssentre) zřízená s cílem přispět k omezení nepřítomnosti na pracovišti z důvodu nemocenské dovolené a podpořit začlenění starších pracovníků a postižených osob do pracovního procesu. Na místní úrovni funguje řídicí útvar, kterým je úřad NAV (NAV-kontoret) (457 kanceláří), poskytující širokou škálu integrovaných služeb sociálního zabezpečení a také sociální finanční pomoc. Pobočka Státní pojišťovny sociálního zabezpečení v zahraničí (NAV Internasjonalt) odpovídá za individuální případy týkající se pojištěnců a příjemců dávek v zahraničí, vyjma individuálních případů týkajících se starobních a pozůstalostních důchodů, za které odpovídá úřad NAV (NAV Pensjon Oslo). Za proplácení nákladů na zdravotní péči je odpovědné ředitelství pro zdraví (Helsedirektoratet), které spadá pod ministerstvo zdravotnictví a zdravotní péče.

červenec 2012 4


Odbor ekonomie zdraví (Helseøkonomiforvaltningen,HELFO) se zabývá individuálními případy, které souvisejí se zdravotní péčí. Odbor HELFO sestává z hlavní kanceláře a šesti regionálních kanceláří a jeho kancelář v Oslu zahrnuje oddělení (HELFO Utland), které se zabývá případy pocházejícími ze zahraničí. Ministerstvo práce (Arbeidsdepartementet) je odpovědné za celkové fungování Úřadu práce a sociálního blahobytu a převážné části odvětví sociálního zabezpečení, ministerstvo zdravotnictví a zdravotní péče (Helse- og omsorgsdepartementet) odpovídá za zdravotní služby a ministerstvo pro děti, rovnost a sociální začlenění (Barne- likestillings- og inkluderingsdepartementet) má na starost rodinné dávky, peněžité dávky při péči o malé děti, peněžité dávky v mateřství a oblast přídavků na děti (s výjimkou vymáhání plateb). Poskytování zdravotní péče mimo nemocnici spadá převážně do pravomoci obcí, zatímco nemocniční péči obvykle zajišťuje stát prostřednictvím čtyř regionálních zdravotních podniků. Oba typy péče jsou financovány převážně z daní. Sociální pomoc nespadá do oblasti působnosti státní pojišťovny. Je řízena centrálně a spadá do kompetence ministerstva práce, nicméně finanční zátěž nesou obce. Poskytování pomoci k zajištění soběstačnosti (stønad til livsopphold) je nedílnou součástí řady služeb poskytovaných úřady NAV.

Financování Systém státního pojištění je částečně financován prostřednictvím příspěvků sociálního zabezpečení, které hradí zaměstnavatelé a pojištěnci, a částečně z daní. Částky pojistného pro zaměstnané osoby a pro osoby samostatně výdělečně činné jsou vypočteny na základě hrubých příjmů z výdělečné činnosti. Sazba pojistného pro zaměstnané osoby je 7,8 % ze zdanitelného příjmu (hrubého příjmu ze zaměstnanecké činnosti). Sazba pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné je 11,0 % ze zdanitelného příjmu (příjem ze samostatné výdělečné činnosti). Sazba pojistného pro veškeré ostatní osobní příjmy (důchody atd.) je 4,7 %. Výpočet pojistného, které odvádí zaměstnavatel, se provádí v procentech z vyplácených platů. Obecně vzato, pojistné odváděné zaměstnavatelem představuje 14,1 %. Avšak pro podniky, které mají sídlo v určitých částech země nebo působí v určitých odvětvích, jsou uplatňovány sazby nižší. Sociální pomoc je financována z daní.

červenec 2012 5


Kapitola II: Zdravotní péče Kdy máte nárok na zdravotní péči? Nárok na zdravotní péči mají všechny osoby s pobytem v Norsku. Pro vznik nároku na zdravotní péči není vyžadována žádná minimální doba pojištění.

Co je kryto? Nemocniční péče Od pacientů přijatých do nemocnice se nevyžaduje finanční spoluúčast. Totéž platí pro léky. Pokud jde o oddělení ambulantní péče, uplatní se běžná finanční spoluúčast, viz níže („Další typy lékařské péče“). V případě léčby na soukromých klinikách, které nemají uzavřenou smlouvu v rámci systému veřejné zdravotní péče, si pacient hradí náklady v plné výši. Další typy lékařské péče Konzultace lékaře Za běžnou konzultaci praktického lékaře pacient hradí 136 NOK (18 EUR), za konzultaci odborného lékaře 137 NOK (41 EUR). Léčivé přípravky Co se týče méně důležitých léků, pacient hradí náklady v plné výši, i když jsou předepsány lékařem. Roční náklady převyšující 1 634 NOK (216 EUR) mohou být za určitých podmínek nahrazeny až do výše 90 %. V případě předepsaných léků, které figurují na seznamu důležitých léků, pacient hradí 38 % nákladů až do výše 520 NOK (69 EUR) za každé období užívání těchto léků v rozsahu 3 měsíců. Stomatologická péče Děti do 20 let věku mají nárok na základní stomatologické vyšetření lékaře působícího ve veřejném sektoru, které je bezplatné do věku 18 let a za které se platí omezeé poplatky po zbývající 2 roky. Ortodontická péče může být hrazena zcela či částečně v závislosti na závažnosti situace. U dospělých je proplácení stomatologické péče velmi omezené. Maximální limit finanční spoluúčasti a osvobození od poplatků Parlament každý rok stanoví maximální limit finanční spoluúčasti pacienta (1 980 NOK (261 EUR) v roce 2012). Finanční spoluúčast dané osoby se týká výloh spojených s péčí poskytnutou u lékaře a psychologa, výloh na důležité nebo nákladné léky a na dopravu na vyšetření nebo léčení. Jestliže je dosaženo maximálního limitu, pacient obdrží kartu, jejímž prostřednictvím mu vzniká nárok na poskytování bezplatné péče a na další výhody a dávky po zbytek daného kalendářního roku. Druhý maximální limit finanční stomatologickou péči s nárokem

červenec 2012 6

spoluúčasti v sobě zahrnuje fyzioterapii, na proplacení, výlohy spojené s pobytem


v rehabilitačních centrech a s léčbou v zahraničí. Tento druhý maximální limit je rovněž každoročně stanoven parlamentem (2 560 NOK (339 EUR)v roce 2012). Děti mladší 16 let jsou od platby poplatků zcela osvobozeny. Zvláštní výjimky z finanční spoluúčasti se vztahují na omezený počet nemocí a skupin pacientů. V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pacient žádné poplatky nehradí.

Jak získat přístup ke zdravotní péči? Všechny osoby s trvalým bydlištěm v Norsku jsou individuálně vázány na ošetřujícího lékaře poskytujícího primární lékařskou péči, kterého si, pokud je to možné, samy zvolily. Změnu volby ošetřujícího lékaře lze provést maximálně dvakrát za rok. Přístup k odbornému lékaři je zajištěn na základě doporučení ošetřujícího lékaře primární péče. Pokud si přejete konzultovat odborného lékaře přímo, musíte v rámci finanční spoluúčasti uhradit vyšší poplatky, přičemž odborný lékař může získat nižší náhradu. Tyto poplatky pacient platí přímo lékaři. V případě soukromých lékařů je část poplatků hrazena z státního pojištění prostřednictvím režimu přímé úhrady.

červenec 2012 7


Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? Výdělečně činná část obyvatelstva (osoby zaměstnané a osoby samostatně výdělečně činné) je povinně pojištěna v rámci systému, který jim poskytuje nárok na vyplácení peněžitých dávek v nemoci. Pojištěnec, jehož roční příjem se rovná alespoň polovině základní částky (41 061 NOK (5 421 EUR)), má nárok na peněžité dávky v nemoci v případě, že z důvodu nemoci není schopen výkonu práce (požadavek na minimální výši příjmu se nevztahuje na dobu, kdy jsou tyto dávky vypláceny zaměstnavatelem). Výdělečná činnost musí být zpravidla vykonávána minimálně po dobu 4 měsíců. Příspěvky na rehabilitaci viz kapitola o invaliditě.

Co je kryto? Denní peněžitá dávka zaměstnanců je vypočtena na základě posledního platu obdrženého před propuknutím nemoci. Pro samostatně výdělečně činné osoby je denní peněžitá dávka vypočtena na základě příjmu ze samostatné výdělečné činnosti. Peněžité dávky v nemoci zaměstnaných osob se rovnají 100 % zdanitelného příjmu a jsou vypláceny po dobu 260 dnů (52 týdnů) počínaje 1. dnem nemoci. Veškeré příjmy vyšší než 6násobek základní částky (tj. než 492 732 NOK (65 051 EUR)) nejsou zohledněny. Peněžité dávky v nemoci jsou po dobu prvních 16 dnů vyplácené zaměstnavatelem a následně systémem státního pojištění. Po dobu, kdy jsou tyto dávky vypláceny zaměstnavatelem, není vyžadován žádný minimální příjem. Samostatně výdělečně činné osoby obdrží dávky v nemoci ve výši 65 % příjmu podléhajícího srážkám na důchodové zabezpečení od 17. dne nemoci a po dobu 248 dnů. V případě, že samostatně výdělečně činné osoby dobrovolně odvádějí pojistné vyšší, mohou dostat buď 65 % příjmu podléhajícího srážkám na důchodové zabezpečení, na který by měly mít nárok, již od 1. dne nemoci, nebo 100 % těchto příjmů od 17. či od 1. dne nemoci.

Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? Žádost se podává přímo zaměstnavateli, který je odpovědný za vyplácení peněžitých dávek v nemoci (sykepenger) po dobu 16 dnů. Pokud zaměstnavatel po uplynutí tohoto období pokračuje ve vyplácení mzdy, nemocenské dávky jsou vypláceny zaměstnavateli. Případnou pracovní neschopnost musí potvrdit lékař. Zaměstnanci mají právo oznámit svému zaměstnavateli pracovní neschopnost z důvodu z nemoci vždy do tří kalendářních dnů.

červenec 2012 8


Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? Věcné dávky Všichni rezidenti mají nárok na bezplatnou péči v mateřství a bezplatnou nemocniční péči (na tyto případy se vztahuje osvobození od platby poplatků v rámci finanční spoluúčasti, které jinak musí být hrazeny: viz kapitola o zdravotní péči). Pro vznik nároku na tyto dávky není vyžadována žádná minimální doba pojištění. Rodičovská dávka V případě mateřství mají pojištění rodiče, kteří v průběhu 10 měsíců předcházejících začátku placené mateřské dovolené pracovali v placeném zaměstnání po dobu alespoň 6 měsíců, nárok na denní peněžité dávky. Peněžitá dávka v těhotenství Žena zaměstnaná nebo vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, která je v souladu se zákonem povinna svoji výdělečnou činnost před porodem přerušit z důvodu nebezpečných pracovních podmínek nebo pracovního prostředí, má nárok na placenou dovolenou od okamžiku, kdy je nucena svou výdělečnou činnost přerušit, a to aniž by musela krátit placenou dovolenou po porodu. Příspěvek v mateřství Matky s pobytem v Norsku, které nejsou výdělečně činné, mají rovněž nárok na příspěvek v mateřství. Dávky při osvojení Rodičům, kteří si osvojí dítě, jsou vypláceny dávky podobné rodičovským dávkám a příspěvkům v mateřství.

Co je kryto? Rodičovská dávka Rodičovské dávky jsou stejné jako dávky v nemoci (100 % pojištěním krytých příjmů z výdělečné činnosti) a vyplácejí se po dobu 47 týdnů. V souladu s přáním matky existuje možnost vybrat si mateřskou dovolenou delší, a to v délce 57 týdnů, avšak s dávkami o nižší sazbě (80 % pojištěním krytých příjmů z výdělečné činnosti). Matka je povinna vybrat si 3 týdny mateřské dovolené před plánovaným porodem. Dávky jsou vypláceny od 12. týdne před porodem. Matka je povinna vybrat si minimálně 6 týdnů mateřské dovolené bezprostředně po porodu. V případě, že se matka vrátí do práce dříve, než vyprší celá placená mateřská dovolená, nárok na denní peněžité dávky na zbytek tohoto období vzniká otci. Otci je určeno 12 týdnů z celkového období, po které jsou vypláceny denní peněžité dávky. Aby tyto dávky získal, musí za účelem péče o dítě zůstat doma. V daném případě musí

červenec 2012 9


otec splnit rovněž podmínku týkající odpracovaného období před porodem. Otcové, kteří jsou pojištěni, mají nárok na denní peněžité otcovské dávky, které jsou vypočteny na základě jejich příjmů, bez ohledu na to, jestli matka splňuje či nesplňuje požadované podmínky pod podmínkou, že se matka po porodu vrátí do práce nebo pokračuje ve studiu a otec se o dítě každodenně stará, nebo pokud se matka nemůže o dítě starat ze zdravotních důvodů. V tomto případě doba placené dovolené trvá 38 nebo 48 týdnů. Pokud matka pobírá invalidní dávky, může otec dostávat po dobu 12 týdnů denní peněžitou dávku bez ohledu na matčino zdraví a na to, zda pracuje či studuje. V případě mnohočetného porodu mají rodiče nárok na 5 doplňkových týdnů peněžitých dávek s plnou sazbou (nebo na 7 týdnů dávek se sníženou sazbou) na každé další dítě. Peněžitá dávka v těhotenství Peněžité dávky v těhotenství (svangerskapspenger) jsou stejné jako dávky v nemoci. V případě, že je výše rodičovské dávky za celé období nižší než příspěvek v mateřství, rodičovská dávka bude navýšena o příslušný rozdíl. Příspěvek v mateřství Příspěvek v mateřství se vyplácí formou paušální částky ve výši 35 263 NOK (4 655 EUR). V případě, že je výše rodičovské dávky za celé období nižší než příspěvek v mateřství, rodičovská dávka bude navýšena o příslušný rozdíl. Adopce V případě osvojení dítěte mladšího 15 let mají adoptivní rodiče nárok na denní peněžité dávky po dobu 44 týdnů. Částky těchto dávek a podmínky, kterými se řídí jejich přiznávání, jsou stejné jako pro peněžité dávky v nemoci. Dané období může být prodlouženo až na 54 týdnů výměnou za snížení pobíraných dávek (80 % pojištěním krytých příjmů z výdělečné činnosti). Příspěvek při osvojení dítěte je vyplácen ve stejné výši jako příspěvek v mateřství. Zvláštní režim s částečným pracovním úvazkem Existuje zvláštní režim určený pro zaměstnané osoby, jimž se narodí nebo které adoptují dítě; ten jim umožní kombinovat částečné rodičovské dávky nebo dávky při adopci s pracovní dobou na částečný úvazek.

Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? Žádosti o dávky musí být předloženy úřadu NAV v místě vašeho bydliště, pobytu nebo práce. Věcné dávky viz kapitola o zdravotní péči.

červenec 2012 10


Kapitola V: Dávky v invaliditě Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? Invalidní důchod Invalidní důchod se skládá ze základního důchodu a doplňkového důchodu (stejně jako starobní důchod (stará pravidla)) nebo ze zvláštního příspěvku sociální pomoci (Særtillegg), který je poskytován pojištěným osobám, jež nepobírají doplňkový důchod nebo je jejich doplňkový důchod jen velmi nízký. Osoba ve věku od 18 do 67 let, jejíž schopnost výkonu výdělečné činnosti je v důsledku nemoci, úrazu nebo postižení trvale snížena minimálně o 50 %, má nárok na invalidní důchod pod podmínkou, že byla minimálně po dobu tří předcházejících let pojištěna. Minimální požadovaná doba pojištění v rozsahu tří let neplatí za určitých podmínek, např. pokud pojištěná osoba se zdravotním postižením může získat nárok na důchod rok poté, kdy byla naposledy pojištěna, za předpokladu, že celková doba, kdy se tato osoba od svých 16 let nacházela mimo systém pojištění, není delší než 5 let. Dodatečnou podmínkou pro vznik nároku na doplňkový důchod je, že pojištěnec musí mít započteny důchodové body za dobu tří let. Příspěvek při hodnocení práceschopnosti Příspěvek při hodnocení práceschopnosti (Arbeidsavklaringspenger) – který nahrazuje přídavek na readaptaci, dávky vyplácené v rámci profesní rehabilitace a dočasný invalidní důchod – je přiznán pojištěncům, jejichž schopnost výkonu výdělečné činnosti je v důsledku nemoci, úrazu nebo postižení snížena minimálně o 50 %. Pojištěnec ve věku od 18 do 67 let má nárok na příspěvek práceschopnosti v případě, že žije v Norsku a že zde byl pojištěn bezprostředně předcházejících žádosti o příspěvek. Za dostatečnou doba pojištění v délce jednoho roku, pokud byl žadatel o příspěvek fyzicky a rozumově schopen normálně pracovat.

při hodnocení po dobu tří let je pokládána i v tomto období

Příspěvek při hodnocení práceschopnosti je určen ke kompenzaci ušlého příjmu pojištěnce po dobu readaptace poté, kdy mu vypršel nárok na peněžité dávky v nemoci. Dávka je poskytnuta v případě, že se pojištěnec aktivně účastní léčby nebo opatření pro návrat do práce, nebo pokud taková opatření vyzkoušel, pokud je stále považován za schopného návratu do práce a pokud je pod dohledem úřadu NAV. Tato dávka je přiznána rovněž například v období čekání na zahájení příslušné léčby/rehabilitačních opatření nebo po ukončení léčby/rehabilitace po dobu, než bude nalezeno vhodné zaměstnání. Pokud je poskytnutí dávky nezbytné k tomu, aby se dotčená osoba mohla vrátit do zaměstnání, může být tato dávka vyplácena až po dobu 4 let. Za zvláštních okolností lze tuto lhůtu prodloužit. Doplňkové příspěvky mohou být přiznány za účelem plné či částečné kompenzace nákladů vzniklých v souvislosti s opatřeními pro návrat do práce.

červenec 2012 11


Základní dávka Základní dávka (Grunnstønad) slouží k pokrytí zvláštních výdajů, které vznikly v důsledku nemoci, zranění nebo znetvoření. Asistenční dávka Asistenční dávka slouží k pokrytí nákladů na zvláštní péči poskytovanou neformálním pečovatelem.

Co je kryto? Invalidní důchod Jsou zohledňována budoucí pojistná období a budoucí důchodové body až do roku, ve kterém dotyčná osoba dosáhne 66 let věku. Ke snižování dochází v případě předchozích pobytů v zahraničí. Budoucí důchodové body jsou vypočítány na základě příjmů předcházejících okamžiku vzniku neschopnosti výkonu výdělečné činnosti. Jinak jsou základní a doplňkové invalidní důchody vypočítány stejným způsobem jako starobní důchody dle starých pravidel. Pro důchodce nežijícího v manželství nebo pro důchodce, jehož manžel/ka nepobírá důchod ze státního pojištění, se částka zvláštního příplatku rovná základní částce. Zvláštní zvýhodněná pravidla jsou uplatněna při výpočtu doplňkových důchodů osob s vrozeným postižením nebo osob, které se staly postiženými dříve než ve věku 26 let. Tyto dávky jsou financovány ze státních dotací a neodvádí se na ně pojistné. V případě částečné invalidity je důchod poměrně snížen. Za určitých podmínek, například v případě vyživovaného manžela/manželky, může být přiznán doplňkový důchod až do výše 50 % základního důchodu dotyčného důchodce. Za určitých podmínek může být přiznán příplatek ve výši až 40 % základní částky na každé vyživované dítě mladší 18 let. Příspěvek při hodnocení práceschopnosti Příspěvek je vyplácen v minimální výši dvojnásobku základní částky, nebo ve výši 66 % příjmu z výdělečné činnosti, a to až do šestinásobku základní částky v předchozím roce. Výpočet příspěvku nicméně může vycházet z průměrného příjmu dosaženého ve 3 předchozích letech, je-li tento výsledek příznivější. Mimoto je na každé vyživované dítě mladší 18 let vyplácen příplatek ve výši 27 NOK (3,56 EUR). Tento příplatek je vyplácen 5 dnů v týdnu. Základní dávka Základní dávka je vyplácena v šesti různých sazbách v závislosti na výši zvláštních výdajů, a to v rozmezí od 7 572 NOK (1 000 EUR) do 37 860 NOK (4 998 EUR) za rok. Asistenční dávka Standardní výše asistenční dávky činí 13 572 NOK (1 792 EUR). Postiženým dětem mladším 18 let může být dávka vyplácena ve třech různých vyšších sazbách, a to až do výše 81 432 NOK (10 751 EUR).

červenec 2012 12


Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? Žádosti o dávky musí být předloženy úřadu NAV v místě vašeho bydliště, pobytu nebo práce.

červenec 2012 13


Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky Kdy máte nárok na starobní dávky? Pravidla týkající se starobního důchodu byla upravena. Pro nové starobní důchodce bylo od 1. ledna 2011 bez ohledu na stará či nová pravidla zavedeno pružné pobírání důchodů od 62 let (zvláštní požadavky týkající se výše důchodového spoření) a byla upravena naděje dožití. Důchody mohou být pobírány v plné nebo částečné výši (20 %, 40 %, 50 %, 60 % nebo 80 %) a lze kombinovat práci a důchod bez toho, že by se z důchodu cokoli strhávalo. Starobní důchod se skládá ze základního důchodu založeného na místě bydliště, z minimálního důchodu (stará pravidla týkající se osob narozených do roku 1954), důchodu vycházejícího z výše příjmu a garantovaného důchodu (nová pravidla týkají se osob narozených v roce 1963 a později). Osobám narozeným v letech 1954–1962 bude vyplácen důchod vypočítaný proporcionálně podle starých i nových pravidel. Základní důchod Osoby, které byly od svých 16 let do roku, ve kterém dosáhnou věku 66 let, v souhrnu pojištěny po dobu tří let, mají nárok na základní důchod. Základní důchod (Grunnpensjon) je přiznán bez ohledu na předešlé příjmy a odvedené pojistné. Pro získání plného základního důchodu je však vyžadováno splnění podmínky předchozího pojistného období (to znamená trvalého bydliště) v délce 40 let, přičemž důchod je poměrně krácen v případě, že pojistné období bylo kratší. Doplňkový důchod Pro získání doplňkového důchodu (Tilleggspensjon) musí být nashromážděny důchodové body za 3 kalendářní roky a k získání plného doplňkového důchodu je třeba mít započteny důchodové body za 40 kalendářních let. V případě, že je počet let, jimiž nárok na důchod vzniká, nižší než 40, důchod poměrně snížen. Důchodové body se započítávají od roku, kdy pojištěnec dosáhne 13 let věku, do doby, kdy dovrší 75 let. Žádné důchodové body se nezapočítávají v případě výdělečně činných osob s ročním příjmem nižším než základní částka 82 122 NOK (10 842 EUR). Minimální důchod Pojištěnci, kteří nepobírají doplňkový důchod nebo jen velmi nízký, mají nárok na minimální důchod (Minste pensjonsnivå)), který je poskytován systémem státního pojištění. Plný minimální důchod je vyplácen v případě, že pojistné období pokrývá období v délce minimálně 40 let. Minimální důchod je poměrně snížen v případě, že pojistné období je kratší než 40 let. Důchod vycházející z výše příjmu Důchod vycházející z výše příjmu (Inntektspensjon) vychází z důchodových úspor odrážejících celoživotní výdělky.

červenec 2012 14


Garantovaný důchod Osoby, které byly pojištěné po úhrnnou dobu tří let mezi věkem 16 let a rokem, kdy dosáhnou 66 let, mají právo na garantovaný důchod. Důchodce, který byl pojištěn po dob 40 let, má nárok na plný garantovaný důchod. V případě kratšího období se garantovaný důchod poměrně snižuje.

Co je kryto? Základní důchod Pro důchodce, který nežije v manželství, nebo pro důchodce, jehož manžel/ka nepobírá důchod ze státního pojištění, se částka plného základního důchodu rovná základní částce pro daný rok (82 122 NOK (10 842 EUR) k 1. květnu 2012). V případě vyživovaného manžela/manželky může být za určitých podmínek přiznán doplňkový důchod až do výše 25 % minimálního důchodu. Za určitých podmínek může být přiznán příplatek ve výši až 20 % minimálního důchodu na každé nezaopatřené dítě mladší 18 let. V případě, že jsou oba manželé důchodci, plný základní důchod se rovná 85 % základní částky pro každého z nich. Stejný systém je uplatněn pro osoby, které žijí ve společné domácnosti, které byly v minulosti ve svazku manželském nebo které spolu měly děti. Doplňkový důchod Doplňkový důchod je vypočten na základě 20 let, v průběhu kterých bylo nashromážděno nejvíce důchodových bodů. Jeho výše závisí na počtu let, kterými vzniká nárok na důchod, a na počtu důchodových bodů za rok. Nejvyšší možný důchod pro nesezdaného důchodce ve věku 67 let, který má v rámci pojistného systému započtena všechna výdělečná období od roku 1992 (přičemž je třeba vzít v úvahu základní částku platnou od 1. května 2012), činí 323 561 NOK (42 717 EUR) za rok před úpravou naděje dožití. Minimální důchod V případě nesezdaného důchodce, který byl pojištěn po dobu nejméně 40 let pouze na základě místa bydliště, činí roční minimální důchod k 1. květnu 2012 celkem 162 615 NOK (21 469 EUR). Minimální důchod je stanoven s několika sazbami, podle rodinného stavu a příjmu manžela (manželky)/ druha (družky). Důchod vycházející z výše příjmu Penzijní úspory se zvyšují o 18,1 % ročního příjmu započitatelného do důchodu do maximální výše 7,1násobku průměrné základní částky od roku, kdy pojištěnec dosáhne věku 13 let, do roku, kdy dosáhne věku 75 let. Důchod vycházející z výše příjmu se stanoví na základě důchodových úspor v době zahájení pobírání důchodu, věku a zbývající naděje dožití v době, kdy začíná pobírání důchodu. Garantovaný důchod Garantovaný důchod se poskytuje ve dvou různých sazbách, v závislosti na rodinném stavu a příjmu manžela (manželky)/ druha (družky). Garantovaný důchod se stanoví

červenec 2012 15


na základě doby pojištění a nezávisí na předchozím příjmu, ani na zaplacených příspěvcích.

Jak získat přístup ke starobním dávkám? Žádosti o dávky musí být předloženy úřadu NAV v místě vašeho bydliště, pobytu nebo práce.

červenec 2012 16


Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? Vdovský a vdovecký důchod Vdovec/vdova (nebo osoba, která se zesnulým v minulosti žila ve svazku manželském nebo s ním měla děti, případně pozůstalý registrovaný partner) mladší 67 let má nárok na pozůstalostní důchod v případě, že je v souvislosti s nárokem na důchod pojištěn/a, a v případě, že zesnulá osoba byla pojištěna a schopna výkonu práce po dobu minimálně tří let bezprostředně předcházejících její smrti. Vdovec/vdova má nárok na určité dávky rovněž v případě, že zesnulá osoba pobírala důchod po dobu minimálně tří let bezprostředně předcházejících její smrti. V případě, že zesnulá osoba pobírala doplňkový důchod, vdovci/vdově bude přiznán odpovídající základní důchod i tehdy, když nebyl pojištěn. Podmínka týkající se nezbytnosti pojištění vdovce/vdovy pro vznik nároku na základní důchod je rovněž vypuštěna v případě, že buď vdovec/vdova, nebo zesnulá osoba v Norsku žili minimálně po dobu 20 let. Na pozůstalostní důchod má nárok vdovec/vdova atd. v případě, že manželství trvalo minimálně po dobu 5 let, nebo pokud vdovec/vdova má nebo měl se zesnulou osobou děti, nebo pokud se stará o její děti a celková doba manželství spolu s obdobím, po kterou byly děti po smrti dotyčné osoby vyživovány, činí minimálně 5 let. Rozvedený vdovec/vdova, který do okamžiku smrti své bývalé manželky/manžela znovu nevstoupil do svazku manželského, má nárok na stejné dávky podle stejných pravidel pod podmínkou, že k úmrtí nedošlo déle než 5 let po rozvodu a že manželství trvalo minimálně po dobu 25 let, nebo minimálně po dobu 15 let v případě, že se z něj narodily děti. Pokud poživatel znovu vstoupí do svazku manželského, nárok na dávky ztrácí. Sirotčí důchod Dítě mladší 18 let, pojištěné a mající na dávku nárok, dostane sirotčí důchod (barnepensjon) v případě, že jeho rodiče zemřeli (jeden nebo oba dva) a že zesnulá osoba byla po dobu tří let bezprostředně předcházejících úmrtí pojištěna a schopna výkonu práce. Dítě vdovce/vdovy má na sirotčí dávky nárok rovněž v případě, že zesnulá osoba bezprostředně před svou smrtí po dobu minimálně tří let pobírala důchod. Na podmínku pojištění se nebere ohled tehdy, pokud zesnulá osoba získala nárok na doplňkový důchod nebo pokud jeden z rodičů (nebo oba dva) měl v Norsku trvalé bydliště po dobu nejméně 20 let. Děti, které studují, mohou pobírat sirotčí dávky až do věku 20 let v případě, že zemřeli oba jejich rodiče.

Co je kryto? Vdovský a vdovecký důchod Pozůstalostní důchod se skládá ze základního důchodu a z doplňkového důchodu. Doplňkový důchod odpovídá 55 % doplňkového starobního nebo invalidního důchodu, na který měla zesnulá osoba nárok. Zvláštní příspěvek sociální pomoci je přiznán ve stejných případech jako u invalidního důchodu.

červenec 2012 17


V případě, že zesnulý měl vzhledem k délce svého uskutečněného pojistného období nárok pouze na snížený základní důchod, pozůstalostní důchod je ve stejném poměru snížen. Pozůstalostní důchod je závislý na výši příjmů (to znamená, že je podmíněn ověřením majetkových poměrů žadatele). V případě, že vdovec/vdova atd. již má nebo se očekává, že bude mít, roční příjmy vyšší než 50 % základní částky, jeho/její důchod se bude rovnat rozdílu mezi plným důchodem a 40 % přesahujících příjmů. Dočasný příspěvek bude přiznán vdovci/vdově atd., kterému/é by nevznikl nárok na pozůstalostní důchod a který/á by byl/a dočasně neschopen/a svou výdělečnou činností pokrýt své životní potřeby. Dočasný důchod je vypočítán podle stejných pravidel jako pozůstalostní důchod. Vdovec/vdova může rovněž získat nárok na příspěvek na péči o děti. Příspěvky na pokrytí nákladů se stěhováním jsou určeny pro vdovce/vdovy atd., kteří se musí přestěhovat, aby si našli práci. Příspěvky na vzdělávání, na péči o děti a na pokrytí nákladů se stěhováním mohou být přiznány i v případě, že zesnulá osoba nesplnila podmínku tří pojistných let bezprostředně předcházejících vzniku pojistné události pod podmínkou, že je vdovec/vdova pojištěn/a a že má na dávky z důchodového pojištění nárok. Sirotčí důchod V případě, že zemřel jeden rodič, plný roční sirotčí důchod pro první dítě činí 40 % základní částky a pro každé další dítě 25 % základní částky. V případě, že zemřou oba dva rodiče, první dítě dostane sirotčí důchod ve výši pozůstalostního důchodu, který by byl vyplácen rodiči s nárokem na důchod vyšší. Plný sirotčí důchod pro druhé dítě se rovná 40 % základní částky a pro každé další dítě 25 % základní částky. Pokud se jedná o sirotčí důchod pro dvě a více dětí, jednotlivé důchody jsou sečteny a celková částka je stejným dílem rozdělena mezi všechny děti. V případě, že pojistná období nebyla splněna v požadované výši, je sirotčí důchod poskytnut se sníženou sazbou, stejně jako by tomu bylo v případě základního důchodu přiznávaného vdovci/vdově. Pohřebné V případě úmrtí může být ze strany systému státního pojištění přiznána paušální částka, která je podmíněna předchozím posouzením majetkových poměrů příjemce a která nepřesahuje 20 652 NOK (2 727 EUR). Je určena na pokrytí nákladů na pohřeb. Poskytnutí této dávky nepodléhá ověření majetkových poměrů, pokud byla zesnulá osoba mladší 18 let.

Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé? Žádosti o dávky musí být předloženy úřadu NAV v místě vašeho bydliště, pobytu nebo práce.

červenec 2012 18


Kapitola VIII: Dávky nemocech z povolání

při

pracovních

úrazech

a

Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání? Všichni zaměstnanci jsou kryti pojištěním, které jim zaručuje plnou náhradu ušlého výdělku a výdajů z dvouúrovňového systému: ▪ prostřednictvím celé řady dávek, které jsou v rámci systému státního pojištění (folketrygden) v určitých ohledech poskytovány za výhodnějších podmínek. Kromě zaměstnanců se tento systém vztahuje rovněž na rybáře (včetně samostatně výdělečně činných), brance, studenty a stážisty, ▪ prostřednictvím povinného pojištění pro případ úrazu (yrkesskadeforsikring) spravovaného soukromými pojišťovnami, které zahrnuje individuální náhrady a/nebo jednorázová odškodnění na krytí ztráty příjmů a výdajů, které nejsou nahrazovány v rámci systému státního pojištění. Na obou úrovních existuje odškodnění v případě ztráty neekonomické povahy (ménerstatning). Osoby samostatně výdělečně činné mohou uzavřít dobrovolné pojištění v rámci systému státního pojištění v případě, že v ustanoveních, která se vztahují na zvláštní skupiny samostatně výdělečně činných osob, pro ně není uvedeno pojištění povinné.

Co je kryto? Systém státního pojištění V daném případě mohou být uplatněna rovněž všeobecná pravidla týkající se léčby, dávek v nemoci, invalidních dávek/důchodů, pozůstalostních dávek/důchodů atd. Poživatel má na takovouto péči, dávky a důchody nárok, ale za zvýhodněných podmínek, jak je popsáno níže. Pokud se týče důchodů, v případě nedostatečných pojistných období (nedostatečných příjmů nebo nedostatečných karenčních dob) dávky omezeny nejsou; jsou vždy vypláceny v plné výši. Dávka pro postižené osoby (invalidní důchod) může být přiznána i v případě, kdy omezení schopnosti výdělečné činnosti nedosahuje 30 % (jedná se o výjimku ze všeobecného pravidla, které vyžaduje snížení této schopnosti minimálně o 50 %) atd. Vdovský/vdovecký důchod je poskytnut bez ohledu na délku manželství a může být přiznán i osobě, která nebyla ve svazku manželském nebo která se zesnulou osobou nežila ve společné domácnosti pod podmínkou, že byla zesnulým vyživována a že se stará o jeho děti. Sirotčí důchod může být přiznán až do doby, než dítě dosáhne věku 21 let v případě, že pokračuje ve studiu (obvykle je dávka poskytována až do 18 let věku dítěte, nebo do 20 let věku, jedná-li se o sirotka, který ztratil oba rodiče). Kromě toho se poživatel nemusí podílet na nákladech na zdravotní péči, léky nebo lékařské vybavení.

červenec 2012 19


Pokud jde o nárok na peněžité dávky v nemoci v případě pracovních úrazů, karenční doba není uplatňována. Rovněž dávky budou zpravidla vypočítány zvýhodněným způsobem, aby odpovídaly alespoň hladině příjmů, které měl poživatel v okamžiku, kdy k úrazu došlo. Poživateli může být rovněž přiznáno odškodnění v souvislosti se ztrátou neekonomické povahy, a to ve výši maximálně 75 % roční základní částky. Poživatel se může rozhodnout pro vyplacení daného odškodnění formou paušální částky. Úrazové pojištění V případě dočasné a trvalé pracovní neschopnosti dávky z pojištění pro případ pracovního úrazu doplňují podle potřeby dávky ze státního pojistného systému tak, aby byla zajištěna plná náhrada. V případě pracovního úrazu, který měl za následek smrt pojištěnce, je manželovi/manželce/druhovi/družce žijícím s pojištěncem ve společné domácnosti a sirotkům vypláceno jednorázové odškodnění, jehož výše závisí na věku zesnulé osoby nebo dítěte.

Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání? V rámci systému státního pojištění musí zaměstnavatelé Úřadu práce a sociálního blahobytu nahlásit co nejdříve události, které mohou představovat pracovní úraz. Pracovní povaha úrazu musí být uznána Úřadem práce a sociálního blahobytu. Žádosti o vyplácení dávek v rámci úrazového pojištění (yrkesskadeforsikring) je třeba podat pojišťovně do tří let od konce kalendářního roku, v němž si pojištěnec uvědomil svůj nárok a byl s to jej uplatnit.

červenec 2012 20


Kapitola IX: Rodinné dávky Kdy máte nárok na rodinné dávky? Přídavky na děti Přídavky na děti (barnetrygd) jsou poskytovány na děti mladší 18 let, které mají v Norsku trvalé bydliště. Peněžité dávky pro rodiny s dětmi nízkého věku Tyto peněžité dávky (kontantstøtte) jsou poskytovány rodinám s dětmi ve věku od 1 do 3 let, které mají v Norsku trvalé bydliště. Nejdůležitější podmínkou pro získání plné sazby této peněžité dávky je, že dítě nemůže být během dne umístěno v dětském centru, které je dotováno státem.

Co je kryto? Přídavky na děti Přídavky na děti činí měsíčně 970 NOK (128 EUR) na jedno dítě. Poživatelům dávek, kteří žijí v nejsevernějších oblastech, včetně oblasti Svalbard, se vyplácí doplňkový příspěvek (finnmarkstillegg/Svalbardtillegg) ve výši 320 NOK (42 EUR) na dítě. Rodiče-samoživitelé mají nárok na přídavky na děti odpovídající výši, na kterou by měli nárok, kdyby měli o jedno dítě více, než skutečně mají. Na doplňkové příspěvky mají vedle běžných přídavků na děti nárok nezaměstnané osoby, důchodci (přiznání příspěvků podléhá ověření majetkových poměrů) a sirotci. Peněžité dávky pro rodiny s dětmi nízkého věku Výše peněžité dávky pro rodiny s dětmi nízkého věku se liší v závislosti na dohodnuté době, po kterou je dítě umístěno ve státem dotovaném dětském centru. Plná částka se vyplácí v případě, že dítě není v takovém centru umístěno, a nižší částka je vyplácena tehdy, pokud dítě pobývá ve státem dotovaném centru po dobu kratší než 33 hodin týdně. Jestliže dohodnutá doba pobytu dítěte v dětském centru dotovaném státem přesahuje 33 hodin týdně, na dávku nelze uplatnit nárok. Ostatní dávky Příspěvek na péči o děti je vyplácen v případě, že péči o dítě musí během pracovní doby nebo kurzů odborné přípravy převzít jiná osoba. Výše příspěvku činí 64 % skutečných nákladů na péči o dítě až do stanoveného ročního stropu. V případě, že příjem z výdělečné činnosti překročí šestinásobek základní částky, neexistuje na příspěvek na péči o děti nárok. Podrobnosti o rodičovských dávkách a příspěvcích v mateřství naleznete v kapitole o rodinných dávkách.

červenec 2012 21


Jak získat přístup k rodinným dávkám? Žádosti o dávky musí být předloženy úřadu NAV v místě vašeho bydliště, pobytu nebo práce.

červenec 2012 22


Kapitola X: Nezaměstnanost Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti? Nezaměstnaná osoba může mít nárok na denní peněžité dávky, jejichž smyslem je nahradit příjem, k jehož ztrátě došlo v souvislosti s plnou nebo částečnou ztrátou zaměstnání. Pracovní doba musí být snížena minimálně o 50 % v porovnání s předchozí pracovní dobou. Nárok na denní peněžité dávky v nezaměstnanosti je podmíněn existencí příjmů v době, než k nezaměstnanosti došlo. Dotyčná osoba musí prokázat příjem z výdělečné činnosti rovnající se minimálně 1,5násobku základní částky v průběhu předešlého kalendářního roku, nebo příjem z výdělečné činnosti rovnající se minimálně trojnásobku základní částky v průběhu posledních tří kalendářních let. Pojištěnec musí hledat zaměstnání v dobré víře, to znamená, že musí být schopen výkonu výdělečné činnosti a musí být zaregistrován na úřadě NAV. Musí být rovněž připraven zahájit výdělečnou činnost v krátké časové lhůtě, a to na plný nebo na částečný úvazek, nebo být připraven zapojit se do určitých iniciativ na trhu práce kdekoli na území Norska. Musí se jednat o pracovní činnost, která odpovídá jeho fyzickým a rozumovým schopnostem. Osoby, které zcela nesplňují veškeré podmínky týkající se disponibility z důvodu věku, zdravotního stavu nebo povinností spojených s vyživovanými osobami, mohou rovněž uplatnit nárok na dávky v nezaměstnanosti. V případě, že je dotyčná osoba považována za osobu nezaměstnanou ze své vlastní vůle, to znamená, že sama podala výpověď, odmítla vhodnou pracovní nabídku, odmítla zúčastnit se iniciativ na trhu práce nebo zanedbala povinnosti spojené s předvoláním na úřad NAV, může jí být uložena delší karenční doba nebo jí může být dočasně pozastaveno vyplácení dávek v nezaměstnanosti.

Co je kryto? Denní peněžité dávky jsou přiznány v případě, že dotyčná osoba byla nezaměstnanou po dobu 3 dnů v období posledních 15 dnů a že byla zaregistrována na úřadu NAV. Výpočet denních peněžitých dávek se provádí na základě příjmů z výdělečné činnosti a příjmů z denních peněžitých dávek vyplácených v období nezaměstnanosti, nemocenské a mateřské dovolené a dovolené při adopci. Dávka v nezaměstnanosti obvykle představuje zhruba 2/3 předešlého příjmu. Jako výpočtový základ slouží příjem za předchozí kalendářní rok nebo – je-li výsledná částka vyšší – průměr ze tří předcházejících kalendářních let. Maximální přiznaná částka se rovná šestinásobku základní částky (492 732 NOK (65 051 EUR)). Sazba denních dávek se rovná 0,24 % vyměřovacího základu a dávky jsou vypláceny 5 dnů v týdnu. Částka se zpravidla rovná roční dávce ve výši 62,4 % výpočtového základu. Na každé vyživované dítě mladší 18 let je vyplácen příplatek ve výši 17 NOK (2,24 EUR) na den. Doplňkový příspěvek na dovolenou je přiznán poživatelům, kteří dávky v nezaměstnanosti v průběhu předcházejícího kalendářního roku pobírali minimálně po

červenec 2012 23


dobu 8 týdnů. Je vyplácen ve výši 9,5 % dávek v nezaměstnanosti vyplacených v průběhu daného roku. Doba vyplácení dávek se mění v závislosti na předchozích příjmech z výdělečné činnosti. V případě, že tyto příjmy jsou minimálně dvakrát vyšší než základní částka, vzniká nárok na vyplácení dávek po dobu 104 týdnů (dvou let). V případě, že tyto příjmy jsou nižší než dvojnásobek základní částky, vzniká nárok na vyplácení dávek po dobu 52 týdnů (jednoho roku). Po vypršení prvotního období může být bezprostředně poté přiznáno další období výplaty dávek v případě, že byly znovu splněny podmínky týkající se předchozích příjmů.

Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti? Žádosti o dávky v nezaměstnanosti musí být předloženy úřadu NAV.

červenec 2012 24


Kapitola XI: Minimální zdroje Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje? Sociální finanční pomoc Sociální finanční pomoc slouží k zajištění soběstačnosti osob, které nezískají dostatečné finanční prostředky k pokrytí základních potřeb prostřednictvím výkonu výdělečné činnosti nebo žádostí o finanční zdroje. Nejsou stanoveny žádné požadavky týkající se státní příslušnosti, je však vyžadován zákonný trvalý pobyt v Norsku. Nejsou stanoveny žádné podmínky, pokud jde o věk. Nicméně v praxi jsou příspěvky zřídka vypláceny individuálně dětem mladším 18 let, neboť se předpokládá, že za ně nesou odpovědnost jejich rodiče. Sociální finanční pomoc podléhá ověření majetkových poměrů; částka pomoci se snižuje o všechny typy příjmů z výdělečné činnosti nebo o náhradu příjmu, které pobíráte. Můžete být vyzváni, abyste prodali majetek či nemovitosti, které nejsou nutné k zajištění vašich základních životních potřeb či základních životních potřeb vaší rodiny. Pokud jsou vaše náklady na bydlení nepřiměřeně vysoké a vyšší, než si můžete dlouhodobě dovolit, může být při přiznání nároku na sociální finanční pomoc stanovena podmínka snížení nákladů na bydlení prostřednictvím výměny vašeho domu/bytu za skromnější variantu. Kromě toho jste povinni hledat si zaměstnání nebo se účastnit aktivit souvisejících s povoláním (např. kurzů odborné přípravy), které jsou přiměřené vaší situaci. Systém doplňkových příspěvků Na doplňkové příspěvky mají nárok všechny osoby, které dosáhly důchodového věku a které mají trvalé bydliště v Norsku. Cílem tohoto systému je poskytnout finanční pomoc starším osobám, které z titulu systému státního pojištění mohou uplatnit pouze svá omezená pojistná období. Všeobecný režim sociálního pojištění zpravidla kryje všechny osoby, které mají v Norsku trvalé bydliště. Protože však existuje podmínka 40 let trvalého pobytu před dosažením věku 67 let, jejíž splnění je nezbytné k obdržení plného důchodu, osoby, které v Norsku trvale žily po dobu kratší, nemohou pobírat starobní důchod v takové výši, aby jim stačil k životu. Nový systém si klade za cíl zajistit minimální příjem (poskytující nezbytné prostředky na živobytí) osobám, které dosáhly věku 67 let a jsou bez jiných finančních zdrojů a jejichž důchod není dostatečně vysoký, protože doba jejich trvalého pobytu je kratší než 40 let. Poskytování příspěvku je však podmíněno přísným prošetřením majetkových poměrů žadatele a v případě, že jeho poživatel nebo jeho manžel/manželka nebo osoba, se kterou žije ve společné domácnosti, má jiné příjmy z výdělečné činnosti, kapitálové příjmy nebo pobírá jiné důchody v Norsku nebo v zahraničí, příspěvek je snížen. Kromě toho mohou být vzaty v úvahu rovněž kapitálové příjmy a jiný majetek.

červenec 2012 25


Co je kryto? Sociální finanční pomoc Minimální výše této dávky není stanovena. Nicméně dávka musí být vyplácena ve výši, která žadateli zajistí „důstojný život“ nebo „důstojný minimální příjem“. Vládní směrnice stanoví výdaje, na něž může být podpora poskytnuta, a vymezuje přiměřenou výši pomoci k zajištění soběstačnosti. Pozornost je věnována nejběžnějším výdajům každodenního života: potraviny a nápoje, oděvy a obuv, potřeby k zajištění hygieny, poplatky za televizní vysílání, denní tisk, výdaje za telefon a připojení k internetu, výdaje spojené s činnostmi ve volném čase a náklady na dopravu. Náklady na bydlení, vytápění/elektřinu a nábytek nejsou do těchto výdajů zahrnuty, neboť jsou posuzovány případ od případu. Skutečná výše dávky se liší v závislosti na složení rodiny, příjmu rodiny a posouzení konkrétního případu. Sociální finanční pomoc je přiznána bez časového omezení za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro její čerpání. Systém doplňkových příspěvků Maximální částka příspěvku je stanovena na úrovni minimální výše sociálního důchodu.

Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje? Sociální finanční pomoc je spravována úřadem NAV, jemuž je třeba předložit žádost. Každý případ je posuzován individuálně. Nárok na tyto dávky vzniká na základě posouzení písemné žádosti a přiložených dokumentů. Příjemci doplňkových příspěvků musí každý rok podat žádost znovu a osobně ji předložit na úřadu NAV.

červenec 2012 26


Kapitola XII: Dlouhodobá péče Kdy máte nárok na dlouhodobou péči? Na dávky dlouhodobé péče mají nárok všechny osoby s trvalým bydlištěm v Norsku, u nichž bylo prokázáno, že potřebují dlouhodobou péči. Vyplácení těchto dávek nepodléhá podmínce týkající se zdrojů, věku či minimální doby pojištění. Aby pacientovi vznikl nárok na čerpání služeb dlouhodobé zdravotní péče, musí jeho stav vyžadovat zdravotní péči, která nemá povahu okamžité pomoci. Aby klient mohl využívat dlouhodobých sociálních služeb, jeho stav musí vyžadovat zvláštní pomoc z důvodu nemoci, invalidity, věku atd. Rovněž musí být zcela závislý na praktické nebo osobní pomoci za účelem provádění úkonů každodenního života. Peněžité dávky jsou poskytovány invalidním osobám, které potřebují, aby je někdo ošetřoval (základní dávka a asistenční dávka), a některým neformálním pečovatelům (peněžité dávky dle uvážení).

Co je kryto? Věcné dávky Služby dlouhodobé zdravotní péče jsou poskytovány buď v místě bydliště, nebo formou umístění dané osoby v pečovatelském domě či bytě se zaopatřením po 24 hodin denně. Dlouhodobá sociální péče zahrnuje osobní a praktickou pomoc v domácnosti, krátkodobé pobyty v pečovatelském domě jako pomocné opatření pro rodiny pacientů, jimž je poskytována domácí péče, a ústavní péči o seniory a postižené osoby. Peněžité dávky Peněžité dávky jsou poskytovány jako doplněk k věcným dávkám. Peněžité dávky dle uvážení jsou vypláceny městským úřadem neformálnímu pečovateli, který je pověřen péčí klasifikovanou jako obzvláště zatěžující. Přísluší orgánům místní správy, aby rozhodly s ohledem na konkrétní případ, zda lze péči vykonávanou pečovatelem hodnotit jako „obzvláště zatěžující“. Tyto orgány rovněž určí výši dávky. Základní dávka a asistenční dávka Viz kapitola o invaliditě.

Jak získat přístup k dlouhodobé péči? Žádost je třeba předložit místnímu obecnímu úřadu. Tento úřad obvykle přijímá rozhodnutí týkající se dlouhodobé péče na základě hodnoticího posudku lékařů nebo/a dalšího kvalifikovaného personálu (např. rehabilitačních pracovníků).

červenec 2012 27


Péče poskytovaná v pečovatelských domech a osobní péče jsou bezplatné. Omezená finanční účast se uplatní v případě dalších typů domácí péče. V případě dlouhodobých služeb zdravotní péče v domácnosti pacient hradí 75 % nákladů z příjmu, pokud se jeho výše pohybuje mezi 6 800 NOK (898 EUR) a 82 122 NOK (10 842 EUR), a 85 % z příjmu, který přesahuje tuto částku, a to až do plné výše nákladů na umístění v pečovatelském domě.

červenec 2012 28


Příloha I: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky Podrobnější informace o podmínkách pro vznik nároku a jednotlivých dávkách sociálního zabezpečení v Norsku vám poskytnou veřejné instituce, které jsou pověřené správou systému sociální ochrany občanů. Přejete-li si zjistit informace o otázkách sociálního zabezpečení, které se týkají více než jedné země EU, máte možnost vyhledat příslušnou kontaktní instituci v seznamu institucí spravovaném Evropskou komisí. Tento seznam je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/social-security-directory. Žádosti o informace týkající se významu pojistných období uskutečněných ve dvou nebo několika členských státech pro dávky zasílejte na tyto adresy: Ministerstvo práce: Arbeidsdepartementet PB 8019 Dep. 0030 OSLO http://www.ad.dep.no Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní péče: Helse- og Omsorgsdepartementet PB 8011 Dep. 0030 OSLO http://www.hod.dep.no Ministerstvo pro děti, rovnost a sociální začlenění: Barne-, Likestillings- og Inkluderingsdepartmentet PB 8036 Dep. 0030 OSLO http://www.bld.dep.no Ředitelství práce a sociálního blahobytu: Arbeids- og Velferdsdirektoratet PB 5 St. Olavs plass 0130 OSLO Tel.: +47 21 07 00 00 http://www.nav.no Ředitelství pro zdraví: Helsedirektoratet PB 7000 St Olavs plass 0130 Oslo http://www.helsedirektoratet.no

červenec 2012 29


Pobočka Státní pojišťovny sociálního zabezpečení v zahraničí: NAV Internasjonalt PB 8138 Dep. 0033 OSLO Tel.: +47 23 31 13 00 Fax: +47 23 31 13 01 E-mail: [email protected] http://www.nav.no Úřad NAV: NAV Pensjon Oslo PB 6600 Etterstad 0607 OSLO Tel: +47 55 55 33 34 Fax: +47 21 06 91 01 E-mail:[email protected] http://www.nav.no Odbor ekonomie zdraví: Regionální úřad v Oslu/zahraniční záležitosti HELFO Utland P.O Box 6721 Etterstad N-0609 Oslo http://www.helfo.no

červenec 2012 30

Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení. v Norsku

Recommend Documents