Rezidenční služby pro seniory v Liberci

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Sociálních studií a speciální pedagogiky

Katedra:

Studijní program: Sociální práce Sociální pracovník

Studijní obor (kombinace):

Rezidenční služby pro seniory v Liberci Residential services for the senior citizens in Liberec Bakalářská práce: 10 – FP – KSS - 3030

Autor:

Podpis:

Martina Rosenbergová Adresa: Břetislavova 285/22 460 01, Liberec 12

Vedoucí práce: Mgr. Markéta Elichová. Konzultant: Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

48

3

0

11

37

6

V Liberci dne: 23. 6. 2011

Název práce:

Rezidenční služby pro seniory v Liberci

Jméno a příjmení autora:

Martina Rosenbergová

Osobní číslo:

P08000443

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 23. 6. 2011 Martina Rosenbergová

Poděkování: Děkuji Mgr. Markétě Elichové za metodické vedení, cenné rady a praktické připomínky při zpracování bakalářské práce. Děkuji také všem kolegyním a kolegům, kteří mi byli nápomocni při získávání podkladů nezbytných pro moji práci.

Anotace Práce se zabývá tématikou stárnutí a postavení seniorů v současné moderní společnosti. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se stáří a stárnutí. Pozornost je věnována i problematice péče o seniory v domácím prostředí a v prostředí rezidenčního zařízení. Nejdůležitější právní normou zabývající se sociálními službami je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jemuž je věnována závěrečná část teoretické části. Praktická část se zaměřuje na dostupnost rezidenčních služeb pro občany města Liberec. Cílem bylo zjistit, jak je uspokojována poptávka seniorů po této službě a zda je využívána seniory, kteří potřebují službu v rozsahu garantovaných činností, tj. především osoby s přiznaným stupněm závislosti III a IV. Nad rámec zákonem garantovaných činností jsou klientům nabízeny za úhradu i další fakultativní služby. Jejich nabídka se odvíjí od požadavků klientů. Jedním z cílů, na které se práce zaměřuje, je i spokojenost klientů s nabízenými fakultativními službami z hlediska kvality a typu. Klíčová slova: senior, příspěvek na péči, stupeň závislosti, rezidenční zařízení, sociální služby, fakultativní služby Zusammenfassung Diese Arbeit beschäftigt sich mit der Thematik des Alterns und Seniorenposition in der gegenwärtigen Gesselschaft. Im theoretischen Teil Grundbegriffe bezüglich Alter und Altern abgegrenzt. Die Aufmerksamkeit ist die Problematik der Seniorenpflege im Hausumfeld als auch im Umfeld Residenzeinrichtung gewidmet. Wichtigste Rechtsnorm, die sich mit Sozialdiensten beschäftigt, ist das Gesetz Nr. 108/2006 Slg., über Sozialdienste, der Schlussteil des theoretischen Teils gewidmet wird.

der sind auf der den dem

Der praktische Teil konzentriert sich auf Erreichbarkeit der Residenzdienste für Bürger der Stadt Liberec. Das Ziel war festzustellen, wie Nachfrage der Senioren nach diesem Dienst befriedigt wird und ob von Senioren, die einen Dienst im Unfang von garantierten Diensten, d. h. vor allem Personen mit anerkanntem Abhängigkeitsgrad III und IV genutzt wird. Über den Rahmen vom Gesetz garantierten Dienste werden den Klienten gegen Bezahlung auch andere fakultative Dienste angebotten. Derer Anbietung wickelt sich von Klientenanforderungen ab. Ein von Ziele, auf die sich die Arbeit zielt an, ist auch Klientenzufriedenheit mit angebotenen fakultativen Diensten vom Gesichtspunkt der Qualität und des Typs. Schlüsselwörter: Senior, Sorgebeitrag, Abhängigkeitsgrad, Residenzeinrichtung, Sozialdienste, fakultative Dienste Summary This thesis deals with biological aging matter and the position of senior citizens in present-day modern society. Basic terms concerning old age and biological aging are defined in the theoretical part of the thesis. There is attention

paid to senior citizen care in both the domestic environment and the environment of residential facility. Social Services Act No. 108/2006 is the most important legal norm concerning social services, with which the final theoretical part deals. The practical part of the thesis deals with accessibility of residential care services to the residents of the City of Liberec. The objective of this part was to find out how demand for these services is met and whether the services are utilized by those senior citizens who are in need of them, most importantly those within the range of guaranteed activities i.e. persons with granted degree of dependence III and IV. Beyond the scope of the law guaranteed activities, other facultative services are offered to the clients for payment. The supply of services is conditional on client demands. One of the objectives, on which this thesis is focused, is client satisfaction with offered facultative services from the viewpoint of type and quality. Key terms: senior citizen, care allowance, degree of dependence, residential facilities, social services, facultative services

OBSAH: ÚVOD........................................................................................................... 10 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................ 12

1.1 Stárnutí a stáří...............................................................................................12 1.2 Péče o seniora v rodině................................................................................14 1.3 Umístění do domova pro seniory ................................................................16 1.4 Procesy adaptace .........................................................................................18 1.5 Demence........................................................................................................19 1.5.1

Senior s demencí v pobytovém zařízení............................................................ 21

1.6 Důvody k umístění seniora do rezidenčního zařízení ................................22 1.7 Současné demografické trendy v ČR..........................................................23 1.8 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ............................................24

2

1.8.1

Příspěvek na péči ............................................................................................. 25

1.8.2

Sociální služby pro cílovou skupinu seniorů ...................................................... 26

1.8.3

Pobytové sociální služby pro seniory................................................................. 28

1.8.4

Novela zákona o sociálních službách s účinností od 1.1.2011 ........................... 31

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................. 33

2.1 Cíl praktické části .........................................................................................34 2.2 Stanovení předpokladů ................................................................................35 2.3 Metodika .......................................................................................................35 2.4 Vybrané statistické údaje o příspěvku na péči ...........................................37 2.5 Výsledky a diskuse.......................................................................................40 2.5.1

Pobytové služby pro cílovou skupinu seniorů v Liberci ...................................... 40

2.5.2

Poptávka seniorů po rezidenčních službách v Liberci........................................ 44

2.5.3

Služby v rezidenčních zařízeních pro seniory.................................................... 47

3

ZÁVĚR.................................................................................................. 55

4

NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ ........................................................... 58

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................. 60 SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................ 63

Seznam použitých zkratek ČSÚ – Český statistický úřad DS Liberec-Františkov – Dům seniorů Liberec-Františkov, p. o. DS Vratislavice – Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou, p. o. KÚ Libereckého kraje – Krajský úřad Libereckého kraje MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR PnP – Příspěvek na péči Sb. – Sbírka zákonů ČR VÚPSV – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vyhl. – vyhláška

Úvod Vyspělost společnosti se kromě jiných faktorů posuzuje i podle toho, jak se umí postarat o své seniory a zdravotně či jinak znevýhodněné osoby. Pro dnešní vyspělé společnosti se stává stárnutí populace palčivým problémem. Vědecký pokrok se týká i oblasti zdravotnictví, jsou úspěšně léčeny choroby, které byly dříve smrtelné. Prodlužuje se tak délka života, zároveň však roste potřeba zajistit podmínky pro důstojný život seniorům, u nichž se postupně v důsledku věku a nemocí snižuje schopnost být soběstační. Ve vyspělém světě se věnuje řešení této problematiky velká pozornost, hledání optimální cesty je však velmi obtížné a zároveň výrazně zatěžuje ekonomiku státu. Zajištění péče je očekáváno v prvé řadě ze strany rodinných příslušníků, ovšem je nutné zajišťovat i podmínky pro péči institucionální. Potřeby a požadavky seniorů z hlediska péče jsou analyzovány odborníky, probíhá celá řada výzkumů, které by měly vést k vytvoření fungujícího sociálního systému. Problematika starých lidí a stárnutí je zkoumána speciálními vědeckými disciplínami. Nelze také opomenout fakt, že stáří je často provázeno i ztrátou psychických schopností, se zvyšujícím se věkem dožití se stále častěji setkáváme s výskytem různých forem demence. Fungující systém sociálních služeb je jedním z nástrojů, jak lze problematiku stárnutí populace řešit. Důležité také je zajistit dostupnost služeb, jejich kvalitu, přičemž je důležitý i ekonomický aspekt. Zákon o sociálních službách, který vstoupil v platnost v roce 2007, přinesl zásadní změny pro uživatele i poskytovatele služeb. Vznikla nová sociální dávka, příspěvek na péči, který má potřebným umožnit zajistit si takové služby, které vyhovují jeho individuálním potřebám. Jednotlivé typy sociálních služeb jsou zákonem jasně určeny, uživatelé se tak mohou snáze orientovat, jaké služby jsou pro ně vhodné, kolik za ně zaplatí. Seniorský věk je spojen s postupnou ztrátou soběstačnosti, potřeba péče tak nabývá na významu. Péči mohou zajišťovat rodinní příslušníci, seniorům jsou však přístupné i služby profesionální. Záleží především na jejich rozhodnutí, jaký typ péče si vyberou. Tradičně je velký zájem o pečovatelskou službu, která je poskytována v domácím prostředí. Pobyt v domovech pro seniory či v domovech se zvláštním 10

režimem je další variantou sociální péče. Tyto služby jsou spíše určeny těm, kteří již potřebují intenzívní péči. Tématem práce je problematika rezidenčních služeb nabízených v Liberci, zaměřených na skupinu seniorů, kteří jsou těžce nebo zcela závislí na pomoci a péči druhé osoby. Pro průzkum byla vybrána dvě pobytová zařízení, která se nacházejí přímo v Liberci. Cílem této bakalářské práce je zjistit počet seniorů v Liberci pobírajících příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, kteří jsou umístěni v rezidenčních zařízeních. Dále pak zjistit dostupnost pobytových zařízení pro seniory v Liberci. Senioři, kteří využívají tento druh sociální služby, mají ze zákona garantován rozsah základní poskytované péče. Nad rámec této garance jsou jim nabízeny i další fakultativní služby, které si klient hradí sám. Práce je tedy mimo jiné zaměřena i na tuto oblast. Teoretická část práce se věnuje stáří, postavení seniora ve společnosti, legislativnímu rámci sociálních služeb se zaměřením na rezidenční služby. V praktické části budou zkoumány statistické údaje, poskytnuté vybranými rezidenčními zařízeními, zároveň pak budou porovnávány s údaji zveřejněnými institucemi, které se touto problematikou zabývají. Pro zjištění, jak jsou senioři spokojeni s nabízenými službami, byla zvolena metoda sondy.

11

1 Teoretická část 1.1 Stárnutí a stáří

Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, počátek této životní fáze může být u každého jedince individuální. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (75-89 let) a stařeckost (nad 90 let)1. Vývojem společnosti dochází ke změnám ve vnímání stáří, za hranici stáří na počátku 19. století byl již považován věk od třiceti let, kolem roku 1940 činila průměrná délka života padesát let. Průměrný věk dožití se i v současné době neustále zvyšuje, hranice stáří má tedy nadále rostoucí tendenci. V současné době v České republice činí průměrný věk dožití u žen 78,1 let a u mužů 71,5 let. Život v moderní společnosti se stále zkvalitňuje, což způsobuje nárůst počtu starších osob v populaci2. V dnešní době však mnoho seniorů i v období, které je považováno již za etapu počínajícího stáří, ještě pracuje a žije aktivně. Stáří už dnes nebývá vždy vnímáno jako období klidného a pasivního života, který je do značné míry závislý na rodině, případně institucích. Senior by měl být chápán jako aktivní a plně integrovaný člen společnosti. Sýkorová uvádí, že by měla být zdůrazňována politika aktivního stárnutí, měla by být podporována autonomie seniorů a zároveň zajištěna péče o ně jako nezbytný doplněk3. Je však třeba připustit, že toto pojetí není zas tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát. Dokonce ani rodinní příslušníci takto své seniory nevnímají. Obecně je generace seniorů chápána jako skupina, která ohrožuje životní standard rodiny, ale i jako významná zátěž pro ekonomiku státu. Objevují se názory, že staří lidé společnosti ničím nepřispívají, stáří je vnímáno jako nemoc4. Tyto

1

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek ze sociální gerontologie. Brno: NCO NZO, 2006, s. 10. 2

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek ze sociální gerontologie. Brno: NCO NZO, 2006, s. 12. 3

Srov. SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha: Slon, 2007, s. 46.

4

Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008, s. 13.

12

předsudky často vytvářejí negativní klima v rodinách i ve společnosti. Je nutné vést i mladou generaci k objektivnímu náhledu na stáří jako na životní etapu, která je přirozenou součástí života a vývoje člověka. Kubalčíková vymezuje stáří dvěma způsoby. Z biomedicínského hlediska je stáří charakterizováno jako období, kdy ubývají fyzické a duševní síly. Stáří je spojováno s nemocí a negativními projevy, které se snažíme ovlivnit léky. Věk mezi 60 a 65 lety je považován za mezní věk, kdy dochází ke změnám fyzických a psychických sil organismu. Ke změnám v důsledku stáří však již začíná docházet od třiceti let, ale výraznější projevy jsou patrné až kolem šedesáti let. Z hlediska klinické gerontologie se za počátek stáří považuje odchod do důchodu. Dochází ke změnám ve společenských rolích a vztazích, které souvisejí s nižším příjmem, změnou organizace a struktury dne, vyplněním volného času. Důležitým faktorem je i odchod dětí z domova, narození vnoučat, smrt partnera, kamarádů. Zcela zásadní změnou je pak umístění do ústavního zařízení5. Ve stáří dochází ke změnám fyzickým i psychickým. Mění se tvář i celý člověk, pokožka ztrácí pružnost, objevují se vrásky, oslabuje se smyslové vnímání. Z hlediska psychického se snižuje schopnost adaptovat se na nové situace, klesá schopnost měnit své zvyky, postoje, životosprávu, zaběhnuté stereotypy6. Citové prožívání se stává méně bezprostředním, a snižuje se intenzita emocí - člověk se již tak snadno nenadchne pro nové, ale současně řadu situací dokáže hodnotit klidněji a racionálněji. Na počátku období stáří bývá ještě velmi silná potřeba seberealizace a potřeba být užitečný pro druhé, později vystupuje do popředí spíše potřeba emočního zakotvení a pozitivní přijetí v okruhu blízkých osob. Zejména v pozdějším stáří jsou lidé mnohdy méně zaujati událostmi okolního světa a jsou soustřednější na sebe a na své problémy. Fyziologické stárnutí je většinou přijímáno lépe než ztráta praktické soběstačnosti7.

5

Srov. KUBALČÍKOVÁ, K. Služby pro seniory závislé na pomoci jiné osoby. In Sociální studia, č. 5/2000, s. 2. 6 Srov. FARKOVÁ, M. Dospělost a její variabilita. Praha: Grada, 2009, s. 120. 7

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek ze sociální gerontologie. Brno: NCO NZO, 2006, s. 13.

13

Nevyhnutelné změny spojené se stářím je potřeba přijmout, dnes se často používá termín „zdravé stárnutí“. Na stáří lze nahlížet i s určitým nadhledem a perspektivou. Starý člověk je nadále součástí společnosti, může přispět svými zkušenostmi, postoji, může přijmout jiné pracovní a společenské role. Pozitivní vztah k životu lze opírat o drobné radosti, svoji energii směřovat k jiným životním hodnotám. Důležité je udržení sociálních vazeb, společenských kontaktů, neméně důležitá je sebeúcta a láska k sobě samému.

1.2 Péče o seniora v rodině

Durkheim konstatoval, že v průběhu modernizace se základní rodina stala v souvislosti s nuklearizací méně závislou na širší rodině. Zároveň se ale stala více závislou na státu, protože stát převzal některé z jejich funkcí, např. funkci výchovnou a péči o nemocné. Státní systém zároveň vytvořil záchrannou síť v případě materiálního,

ekonomického,

zdravotního

či psychického

ohrožení rodiny.

Paradoxně je tak moderní rodina současně více soukromá i více veřejná. Členové rodiny častěji podřizují soužití svým osobním cílům, a tím se oslabují společná rodinná sdílení a vzájemné chápání potřeb. Dvacáté století přináší postupné rozdělování členů rodiny. Z rodiny odcházejí nejdříve jednotlivci, zpočátku pouze svobodní, později také ovdovělí a stále více rozvedení, je tedy stále méně vícegeneračních soužití.8 Rodina je většinou tvořena třemi a čím dál častěji čtyřmi generacemi, a to bez ohledu na to, zdali tyto generace žijí spolu či nikoliv. Intenzivní mezigenerační podpora a výměna přetrvává v průběhu života. Mezigenerační vztahy jsou přínosem pro rozvoj jedince a společnosti. Prodlužování střední délky života není hrozbou, ale příležitostí pro mezigenerační solidaritu. Mnoho starých lidí až do sklonku života zůstává aktivními občany a spíše podporovateli než podporovanými. Intenzivnější

8

Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABAČOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008, s. 75.

14

a dlouhodobou péči ve stáří vyžaduje menšina starých lidí. Adekvátní zdravotní péče zaměřená na funkční zdraví, prevenci a intervenci může významně minimalizovat riziko závislosti a potřebu dlouhodobé péče. Zdravé a aktivní stárnutí může přispět ke zlepšení zdraví, větší sociální inkluzi a spokojenosti, které snižují riziko ztráty soběstačnosti. Bezpečné, bezbariérové a stáří vstřícné prostředí a design, moderní technologie a podpora nezávislosti a samostatného života mohou usnadnit situaci pečovatelům a snížit potřebu poskytování péče nebo její náročnost. Péče je starším lidem poskytována zejména rodinou, partnery a dětmi. Nedá se očekávat, že v následujících letech přestane hrát rodina významnou roli. Role rodiny nemusí spočívat jen v poskytování péče, ale také v zajištění potřebné pomoci a podpory9. Odpovědná a kvalitní péče o blízké nesmí vést ke snížení životní úrovně a zvýšení rizika chudoby. Péče neformálních i profesionálních pečovatelů musí být ceněna a uznávána společností. Ekonomická bezpečnost je předpokladem pro zajištění kvality péče. Poskytování kvalitní péče je podmíněno dostupností profesionální a odborné podpory, emoční podpory a respitních sociálních služeb, včetně sociální podpory. Nedostatek pomoci a sociální izolace ohrožují zdraví pečovatelů, důstojnost a kvalitu péče a zvyšují riziko zneužívání a zanedbávání. Péče o potřeby pečujících nebude dostatečná, pokud nebude podpořena vstřícnou a oceňující atmosférou. Většina neformálních pečovatelů jsou starší ženy. Ústavní péče je často jediným způsobem zajištění péče a pečovatel je tak stavěn před volbu mezi přetížením a „institucionalizací“ (tj. trvalým umístěním do ústavní péče). Sociální a zdravotní služby by měly být flexibilní, měly by poskytovat podporu a pomoc rodinám i pečovatelům a umožňovat flexibilní přechod mezi formální a neformální péčí a jejich vzájemné doplňování10.

9

Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABAČOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008, s. 80-83. 10

Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABAČOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008, s. 85.

15

1.3 Umístění do domova pro seniory

Umístění do domova pro seniory představuje zásadní změnu životního stylu. Tato změna je spojena se ztrátou zázemí, známého teritoria a s ním spojené identity. Taková změna je vždycky zátěžovou situací, jejíž intenzita závisí na mnoha okolnostech. Starý člověk ztrácí jistotu orientace a pocit bezpečí známého prostředí, které nezahrnuje jen byt, ale i jeho materiální a sociální okolí. Umístění do ústavu symbolicky potvrzuje ztrátu autonomie a soběstačnosti starého člověka. Tato změna je interpretována jako důsledek postupujícího úpadku různých schopností. Umístění do ústavních zařízení signalizuje blížící se konec života. Také proto je tato změna stresující, život v instituci je poslední fází, po níž přichází smrt.11 Z tohoto důvodu je důležité kvalitní přijetí nového klienta do domova pro seniory. Pro seniora je výhodné, pokud jde o změnu, která se předem naplánuje, k níž dojde na základě dobrovolného rozhodnutí, když si senior sám zvolí zařízení, v němž by chtěl žít. Je důležité, aby byl senior připraven na tento způsob řešení své životní situace. Výhodou je pro seniora, pokud zná prostředí, do kterého se bude stěhovat, pokud má informace o tom, co ho v zařízení bude čekat. V tomto procesu může velmi účinně pomoci rodina, přátelé, sousedé z původního bydliště, kteří seniora navštěvují. Spolu s příchodem klienta do zařízení vzniká individuální plán, jenž pomůže všem zúčastněným v úspěšném zvládnutí tohoto náročného období. Je třeba, aby nový obyvatel domova byl podpořen v navázání nových přátelských a sousedských kontaktů, aby dostal příležitost vykonávat aktivity, jež mu připadají smysluplné. 12

11

Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 1999. s. 384. 12

Srov. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi,Praha:Portál,2005.s.182.

16

V domovech je řada různých aktivit, které seniorům pomáhají v naplňování smysluplného života. Jedná se například o ruční práce, keramické dílny, které jsou v těchto domech velkým přínosem i v rámci ergoterapie. Mnohdy se stává, že dochází k frustraci ze ztráty zázemí, protože soukromí vlastního domova představovalo určitou jistotu. Anonymní instituce tuto funkci plnit nemůže. Starý člověk ztrácí pocit bezpečí a reaguje různými obrannými mechanismy. Projevuje se tendence k potvrzování jistoty vztahu s dětmi a vnuky. Může na sebe upoutávat pozornost somatickými stesky, má-li málo kontaktů, může se přehnaně upínat na někoho z personálu, což může být velice zatěžující. Starý člověk potřebuje dosáhnout přijatelné rovnováhy mezi potřebou autonomie a potřebou jistoty a bezpečí. Umístění do domova důchodců je spojeno s nutností vzdát se přinejmenším části své autonomie. Starý člověk ovšem potřebuje někam patřit. V nové situaci získává pouze relativně autonomní roli obyvatele určité instituce13. Dochází také ke ztrátě motivace k různým aktivitám, které byly dříve nezbytné (např. úklid, vaření, nákup). Některým lidem může chybět smysluplná činnost, na kterou byli zvyklí. Mnohdy si nejsou schopni najít novou aktivitu a trpí prázdnotou svého denního programu. V ústavním zařízení mohou staří lidé ztrácet snadněji své kompetence, jelikož je přestanou využívat. Tendence personálu se starými lidmi manipulovat a pomáhat jim i tehdy, když to není nutné, vede postupně k vypěstování závislosti a syndromu naučené bezmocnosti. Starý člověk potřebuje mít kontrolu nad svým životem, chce o sobě rozhodovat, nechce být pasivním, manipulovaným objektem. V rámci života v ústavu je možnost samostatného rozhodování omezená. Starý člověk je za těchto okolností automaticky chápán jako bytost, která má omezené kompetence, a proto potřebuje, aby mu někdo pomáhal. Staří lidé si uvědomují, že život v domově pro seniory je zpravidla poslední životní fází. Tato změna je jimi chápána jako definitivní, předurčuje jejich budoucnost, která ještě zbývá. Mohou se objevit deprese, apatie, vyhasnutí i nerealistické představy, s nimiž se starý člověk identifikuje.

13

Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 1999. s. 385.

17

Zařízení rezidenčního typu neposkytují největší podíl pomoci, tu poskytují nesoběstačným seniorům jejich rodiny, individuálně s využitím podpory terénních sociálně-zdravotních

služeb.

Zařízení trvalého

nebo

dlouhodobého

pobytu

pro nesoběstačné seniory mají být nadále zachována, jejich postavení však nemá být prioritní. Již je překonána původní představa spjatá s dobrými úmysly a po určitou dobu ve shodě s nimi realizována, že totiž starý člověk ztrácející praktickou soběstačnost, patří vždycky do nějaké instituce (Haškovcová, 1992, s. 334). Moderní trend je, aby prioritní byla domácí či rodinná péče o seniora, i když se dnes spíše hovoří o krizi modelu rodinné péče (domácí péče). Stále je však umístění rodiče (rodinného příslušníka) do trvalého pobytu v sociálním zařízení považováno za poslední východisko, a velká část rodinných příslušníků se chce podílet na péči o svého blízkého. Institucionální péče o staré občany je nákladnější než rodinná péče. Je však nutnou alternativou pro staré lidi, kteří ztratili nebo nemají žádné blízké příbuzné, případně pro ty rodiny, které by péči o starého člověka již plně nezvládaly.

1.4 Procesy adaptace

Adaptace na umístění do pobytového zařízení probíhá v několika fázích, které závisí na okolnostech, za jakých senior do zařízení přichází. Pokud je umístění do zařízení v podstatě nedobrovolné, pak se u seniora nejprve dostavuje fáze odporu - staří lidé mohou být negativističtí, agresivní a hostilní vůči personálu i ostatním seniorům. Je to obranná reakce, projev frustrace a negativních emocí, které prožívají, protest proti násilné změně jejich života, kterou považují za nespravedlivou. Po zjištění, že odpor nevede k očekávanému efektu, se dostavuje fáze zoufalství a apatie. Přichází rezignace, ztráta zájmu o sebe i své okolí. V důsledku nezvládnuté adaptace mohou v krajním případě senioři i zemřít. V. Pacovský (1994) uvažuje v této souvislosti o smrti z maladaptace. Poslední fází je pak fáze vytvoření nové pozitivní vazby - navázání nového vztahu, např. s někým z personálu nebo s jiným

18

obyvatelem domova či zvířetem, sdílení nové situace a nalezení nového smyslu života14.

1.5 Demence

Vzhledem k tomu, že se práce zabývá seniory pobírajícími příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, zabývá se proto tato kapitola tolik diskutovanou demencí, která se u těchto klientů ve většině případů vyskytuje. Poruchy chování ve stáří se prakticky vyznačují s poruchami kognitivních funkcí, respektive

poruchami

intelektu. Vzhledem k tomu, že jsou poruchy chování nápadné, bývají většinou prvním znakem, který vzbudí pozornost. Ve svých důsledcích jdou často příznakem, který vede k odhalení demence. 15 Stařecká demence je onemocnění, které provází lidstvo již odpradávna. V moderní medicíně je pod pojmem demence zahrnuta celá skupina chorob. Příčina a léčba těchto chorob není zcela prozkoumána, existují však možnosti k oddálení nástupu chorob a zpomalení degenerativního procesu. Podle odborníků dochází k nárůstu lidí s demencí, hovoří se dokonce o tiché epidemii. V současné době v ČR je postiženo jednou z forem demence, Alzheimerovou chorobou, 50 – 70 tisíc osob.16 Demence postihuje lidi převážně v seniorském věku (90 % lidí postižených demencí jsou senioři nad 65 let, 10 % lidí postihuje demence již v rozmezí 45-50 let). Jde o progresivní, stále se zhoršující stav. S vyšším věkem roste i výskyt demence (některé zdroje uvádí, že např. do 70 let je jen 5 % výskytu, zatímco po 90 letech je to až 50 % výskytu). Jde o klinický syndrom, který vzniká na základě organického postižení mozku. Existují různé typy, respektive příčiny demence. Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence, její příčina je neznámá. Víme jen,

14

Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 1999. s. 386-387. 15

Srov. PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E. Změny v jednání seniorů. Galen. 2005.s. 15.

16

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek ze sociální gerontologie. Brno: NCO NZO, 2006, s. 48.

19

že dochází k zániku mozkových buněk a k ubývání acetylcholinu, což je látka, která zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami. Vzniká pomalu a nenápadně a plynule se rozvíjí. K rizikovým faktorům jejího vzniku patří: dědičnost a vysoký věk17. Demence se projevuje individuálně, ale má i společné znaky. Aby se mohlo začít uvažovat o diagnóze demence, musí se poruchy u člověka projevovat současně ve 3 oblastech – kognitivních funkcí, funkčních schopností (pracovní a sociální oblast a celková soběstačnost) a chování. Tyto projevy musí být pozorovány setrvale a dlouhodobě a diagnózu i léčbu stanoví lékař. Je zde nutná spolupráce lékaře s rodinou, s dalšími odborníky a pečovateli, protože člověk s demencí sám není schopen (zvlášť v pozdějším stadiu) o svých obtížích objektivně vypovídat18. Kognitivní funkce - postupná ztráta paměti (zpočátku hlavně krátkodobé), ale i celková porucha ostatních intelektových činností, jako jsou myšlení, paměť, pozornost, řeč, schopnost vyjádřit se. Člověk si často nevzpomene, co dělal před hodinou, ale vybavuje si události a osoby z let dávných. Lze na něm pozorovat zmatenost. Postupně klesá slovní zásoba, chápavost, soustředění, abstrakce atd. Později se ztrácí schopnost číst i psát, počítat, porozumění dějům filmů, slovním projevům, pochopení nových a neznámých situací. Neudrží pozornost, nedokončí započatou větu, obtížně se rozhoduje, nakonec nepoznává ani své blízké. Funkční schopnosti - tzv. aktivity každodenního života. Je narušeno poznávání a používání předmětů a patrná je zmatenost a dezorientace v čase a prostoru. Člověk se stává nepraktickým, nedokáže si zařídit záležitosti, které běžně vykonával. Někdy se ztrácí a bloudí, a to i v místech, které znal. Může se i zmateně a nepřiměřeně oblékat, někdy se může objevit i polosvlečený nebo nahý. Zanedbává svou výživu a pitný režim. Nedokáže samostatně dodržovat hygienu. Jestliže je člověk s pokročilou demencí trvale sám v bytě, může se stát sobě i ostatním nebezpečný. Je zde riziko, že zapomene puštěnou vodu, plyn, otevřený byt, pustí do bytu cizí lidi,

17

Srov. HAJDOVSKÁ TLUSTÁ, K. Demence – palčivý problém i výzva dnešní doby. Dostupné z: http://www.haj-tl.wz.cz/htm/DEMENCE.htm [citováno 10.01.2011].

18

Srov. HAJDOVSKÁ TLUSTÁ, K. Demence – palčivý problém i výzva dnešní doby. Dostupné z: http://www.haj-tl.wz.cz/htm/DEMENCE.htm [citováno 10.01.2011].

20

nechá se oklamat při placení, nedokáže uhasit oheň apod. Časem potřebuje nepřetržitý dohled a pomoc, osobní asistenci. Chování - projevují se např.: náladovost, urážlivost a hádavost, ztráta zájmu o osoby, věci a dřívější záliby, neklid a roztěkanost, jindy ustrašenost, apatie a deprese, celková změna charakteru i osobnosti. Nedokáže situaci objektivně zhodnotit, stává se nespolehlivým a může na ostatní působit, že i lže. To, že se stále méně orientuje a méně věcem kolem sebe rozumí, jej může i rozzlobit, domnívá se, že mu lidé dělají naschvály a může být až agresivní. Může být také urážlivý, vztahovačný, podezíravý, projevovat se egocentricky, uzavírat se do sebe a být tichý nebo až negativistický19. 1.5.1 Senior s demencí v pobytovém zařízení Čím déle může senior s demencí setrvat ve svém přirozeném prostředí, tím lépe. Někdy však situace dospěje tak daleko, že je třeba jednat o jeho umístění do domova seniorů, případně do specializovaného zařízení pro lidi s demencí. Jde vždy o závažné životní rozhodnutí, o změnu, která mu trvale změní celý jeho dosavadní způsob života. Toto rozhodnutí by se mělo uskutečnit z vůle samotného seniora a neměl by na něj být činěn nátlak. Vždy zde hraje svou roli úroveň etiky a rovněž zde probíhají hluboké emoce. Mělo by být samozřejmé, že příbuzní a osoby blízké budou i nadále se seniorem udržovat pravidelný kontakt a emocionální vazby. Úroveň služeb v zařízeních se liší podle přístupu vedení a personálu, jejich lidských a odborných kvalit, podle vnitřních pravidel i objektivních kritérií, která se tam uplatňují. V současné době se kvalita těchto služeb měří standardy kvality poskytování sociálních služeb. Dle těchto standardů se dále odvíjí další přístup ke klientům, jakož i individuální plánování s klienty, kteří jsou umístěni do těchto zařízení. Klienti služeb potřebují pociťovat kvalitní, bezpečnou a odbornou péči, upřímný zájem o řešení svých problémů. V zařízeních pro klienty se ukazuje jako velmi náročná péče o klienta s demencí, který trvale projevuje svůj psychomotorický neklid. Tento

19

Srov. HAJDOVSKÁ TLUSTÁ, K. Demence – palčivý problém i výzva dnešní doby. Dostupné z: [citováno 10.01.2011].

21

neklid nelze ani rozumovými ani citovými či aktivizačními prostředky na delší dobu zmírnit. V podstatě by bylo potřeba, aby jej nepřetržitě doprovázel osobní asistent a zajišťoval jeho potřeby i bezpečí. Problém je v tom, že zařízení zpravidla nemívají tolik personálu, aby mohly být takové nároky pokryty. Řešení pomocí zklidňujících léků nebo používáním prostředků omezujících pohyb není přípustné. Záleží již na přístupu každého zařízení, jak si s nároky těchto klientů poradí, aby byly služby rozdělovány rovnoměrně a byl pro ně vypracován zvláštní plán péče20.

1.6 Důvody k umístění seniora do rezidenčního zařízení

Nesoběstačnost seniora bývá obrovskou zátěží pro celou rodinu. Senioři dávají přednost pobytu v rodinném prostředí. I když by rodina chtěla zabezpečit péči o nesoběstačného seniora v domácím prostředí, rodinní příslušníci na tuto situaci nejsou vždy připraveni a chybí jim možnosti, finanční i praktické, k zajištění domácí péče. Mezi důvody, vedoucí k umístění seniora do zařízení patří zejména omezení možností zaměstnání, případně hrozba ztráty zaměstnání, kdy pečovatel musí především ekonomicky zabezpečit svou rodinu, dále nezvládnutí potřebné odborné péče, s ohledem na stupeň soběstačnosti seniora, na jeho zdravotním stavu, případně fyzické i psychické zdatnosti a také časové náročnosti poskytované péče. Ústavnímu pobytovému zařízení se nevyhnou zvláště senioři se zdravotním postižením. Ve vyšším věku klesá soběstačnost seniorů, což je ovlivněno těmito biologickými a sociálními faktory: ·

biologické faktory: chronická onemocnění, pohybové, smyslové, neurotizující a neurologické poruchy, citová labilita, psychická a psychiatrická

onemocnění,

poruchy

vědomí,

stability,

paměti

a orientace, inkontinence, špatná komunikace a nízká výkonnost, více současných onemocnění závažnějšího charakteru, poruchy vyžadující

20

Srov. HAJDOVSKÁ TLUSTÁ, K. Demence – palčivý problém i výzva dnešní doby. Dostupné z: [citováno 10.01.2011].

22

používání kompenzačních pomůcek, úbytek tkání, svalové hmoty, kloubní a kostní onemocnění, úrazy, senzorické poruchy (zhoršení sluchu a zraku); ·

sociální faktory: zejména osamělost a izolace, nízký příjem, špatné bytové poměry, obtížná dostupnost pomoci, vazba k rodině, ztráta blízké osoby, nedostatek informací stěžující orientaci21.

1.7 Současné demografické trendy v ČR

Statistické výzkumy ukazují, že podíl seniorů v naší společnosti se zvyšuje. Tento trend je ovlivněn mnoha faktory, např. vědeckým pokrokem v oblasti zdravotnictví, kvalitnějšími životními podmínkami, životním stylem, menším počtem narozených dětí a mnohými dalšími. Odborníci zpracovávají demografické studie, které se zabývají prognózami struktury obyvatelstva i z dlouhodobého hlediska. Českým statistickým úřadem byla v roce 2009 zpracována projekce obyvatelstva, která má za cíl přiblížit možný populační vývoj v ČR do roku 2065 a předpokládané změny ve věkovém složení obyvatelstva. Podle odborníků poroste střední délka života, a to jak u mužů i u žen. V roce 2008 je u mužů uváděna hodnota 74,0 let, u žen 80,1 let. V roce 2030 je odhadován nárůst hodnoty u mužů na 79,5 let a u žen 85,1 let, v roce 2065 již tato hodnota dosahuje u mužů 86,5 let a u žen 91,0. Jedná se o odhady střední varianty projekce. Podle střední varianty vytvořené projekce poroste i podíl obyvatelstva ve věku nad 65 let, v roce 2008 činil podíl těchto osob 14,6 %, pro rok 2030 se odhaduje nárůst na 23,1 %, v roce 2065 dokonce na 32,2 % (viz příloha č. 2). Přitom se očekává, že počet obyvatelstva celkem bude spíše klesat či stagnovat (viz příloha č. 3)22.

21 22

Srov. BUIJSSEN, H. Demence. Praha: Portál, 2006, s. 124. Srov. ČSÚ. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065.

23

Z dalších statistických údajů vyplývá, že v Libereckém kraji žilo v roce 2009 celkem 439 tis. obyvatel, z nichž 62,7 tis., tj. 14,3 % je starších 65 let23. K postupnému nárůstu počtu obyvatel v seniorském věku dochází již od počátku 90. let (viz příloha č. 4). Konkrétně v městě Liberec žilo v roce 2009 101,6 tis. obyvatel, z toho je v seniorském věku téměř 15,4 tis., tj. 15,1 %.24 S ohledem na demografické prognózy se zájem o seniory jeví jako oprávněný. Je třeba počítat s tím, že tato skupina obyvatel má svá specifika, systém péče o ně tak bude nabývat na významu.

1.8 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Shora uvedený zákon vstoupil v platnost od 1. 1. 2007. Jde o první právní normu, která řeší problematiku sociální péče, sociálních služeb komplexně. Zavádí nový typ sociální dávky – příspěvek na péči, stanovuje podmínky pro jeho přiznání, způsob využití. Příspěvek na péči nahradil dosavadní dvě dávky – zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek na péči o osobu blízkou. Zákon dále specifikuje různé typy sociálních služeb, vymezuje základní činnosti, které musí být v rámci služby zajištěny, cílovou skupinu, pro kterou je daný typ služby určen. Tímto zákonem je také stanoven postup, jakým se organizace, které sociální služby poskytují, registrují. Upravuje také systém kontrolní činnosti, a to jak v organizacích, tak i u osob, jimž byla dávka přiznána. Vzhledem k tomu, že kvalita poskytovaných služeb se odvíjí i od odbornosti pracovníků v sociálních službách, řeší zákon i kvalifikační předpoklady pracovníků v sociálních službách. Jednotlivá ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou podrobněji rozpracována v prováděcí

Dostupné z: [citováno 13.04.2011]. 23

Srov. ČSÚ Liberecký kraj. Věkové složení Libereckého kraje. Dostupné z : [citováno 13.04.2011]. 24

Srov. ČSÚ Liberecký kraj. Vývoj počtu obyvatel v obcích v letech 1994 – 2009. Dostupné z : [citováno 13.04.2011].

24

vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb. Zákon prošel několika novelizacemi, z nichž poslední vstoupila v platnost od 1. 1. 2011. 1.8.1 Příspěvek na péči Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, definuje závislost na pomoci jiné osoby do čtyř stupňů závislosti (§ 8): · stupeň I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti (do 18 let věku při více než 4 úkonech), výše příspěvku činila 2000 Kč, od 1. 1. 2011 byla částka snížena na 800 Kč (do 18 let je stanovena výše 3000 Kč), ·

stupeň II (středně těžká závislost), pokud je potřeba pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech (do 18 let při více než 10 úkonech), výše příspěvku činí 4000 Kč (do 18 let 5000 Kč),

·

stupeň III (těžká závislost), pokud je potřeba pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech (do 18 let věku při více než 15 úkonech), výše příspěvku činí 8000 Kč (do 18 let 9000 Kč),

·

stupeň IV (úplná závislost), pokud je potřeba pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech (do 18 let věku při více než 20 úkonech), výše příspěvku činí 12000 Kč pro obě věkové skupiny25. Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti

se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony (§ 9): příprava stravy, podávání, porcování stravy, přijímání stravy, dodržování pitného režimu, mytí těla, koupání nebo sprchování, péče o ústa, vlasy, nehty, holení, výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, stání, schopnost vydržet stát, přemisťování předmětů denní potřeby, chůze po rovině, chůze po schodech nahoru a dolů, výběr oblečení, rozpoznání

25

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: [citováno 05.02.2011].

25

jeho správného

vrstvení,

oblékání,

svlékání,

obouvání,

zouvání,

orientace

v přirozeném prostředí, provedení si jednoduchého ošetření, dodržování léčebného režimu. Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat určité úkony26. Do konce roku 2010 byly výše zmíněné úkony posuzovány sociálním pracovníkem v rámci sociálního šetření, které zásadně probíhá v přirozeném prostředí žadatele. Stejné úkony pak byly posuzovány lékařskou posudkovou službou, a to z hlediska zdravotního stavu. S ohledem na výsledek posouzení a počet úkonů, které žadatel nezvládal, byl určen stupeň závislosti a výše příspěvku (§ 25). Od 1. 1. 2011 se úkony při sociálním šetření nehodnotí, toto přísluší již pouze lékařské posudkové službě27. Příspěvek na péči je dávka, která se vyplácí oprávněné osobě, tedy tomu, kdo péči potřebuje. Oprávněná osoba si sama může zvolit vyhovující typ péče. Za péči v pobytových zařízeních si klient hradí celou částku přiznaného příspěvku, protože se předpokládá, že péče je v tomto případě zajišťována komplexně.28 1.8.2 Sociální služby pro cílovou skupinu seniorů U jednotlivých typů služeb (§§ 39-70) je určen základní rozsah činností, pro jakou cílovou skupinu je služba určena a kde se provádí. Seniorům jsou nabízeny jak služby terénní, ambulantní, tak i pobytové. S ohledem na zadané téma bakalářské práce je v této kapitole uvedena pouze stručná charakteristika nejčastěji využívaných služeb určených pro cílovou skupinu seniorů, pobytovým službám je věnována samostatná kapitola. Mezi nejvíce využívané služby patří pečovatelská služba (§ 40), která je poskytována formou terénní nebo ambulantní. Služba zajišťuje pomoc při zvládání

26

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: [citováno 05.02.2011]. 27

Srov. MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010. 28

Srov.Příspěvek na péči. [online]. Dostupné z:< podpora/informace/prispevek-na-peci/>[citováno 05.06.2011]

26

http://www.finance.cz/socialni-

běžných úkonů péče o vlastní osobu, při hygieně, zajištění stravy, chodu domácnosti, zprostředkovává kontakt se společenským prostředím. Ze zařízení pečovatelské služby jsou nejvíce využívána střediska osobní hygieny, která poskytují hygienické služby, dále prádelny a jídelny pro důchodce. Dům s pečovatelskou službou je zvláštní formou péče (není sociální službou) o relativně zdravé občany vyšších věkových skupin, jednotlivce nebo manželské dvojice. Tyto byty bývají zpravidla bezbariérové. Umožňují starším občanům žít v přirozeném prostředí v bytech zvláštního určení (mají uzavřenou řádnou nájemní smlouvu) a využívat terénních pečovatelských služeb sociální péče29. Osobní asistence (§ 39) je terénní služba. Zajišťuje pomoc při úkonech péče o vlastní osobu, hygieně, zajištění stravy, chodu domácnosti, aktivizační činnosti, zprostředkovává kontakt se společenským prostředím, pomáhá při uplatňování práv a zájmů, zajištění osobních záležitostí. Účelem této služby je umožnit klientovi žít co nejdéle ve vlastním domácím prostředí a oddálit ústavní zaopatření či umožnit návrat občana z ústavní péče do běžného života30. Centra denních služeb (§ 45) jsou ambulantní službou, poskytují pomoc při osobní hygieně, poskytování stravy, zajišťují aktivizační a sociálně terapeutické činnosti,

zprostředkovávají

kontakt

se společenským prostředím,

pomáhají

při uplatňování práv a zajišťování osobních záležitostí. Obdobné činnosti poskytují i denní stacionáře (§ 46), jde také o službu ambulantní. Centra denních služeb a denní stacionáře jsou často využívány těmi osobami, o které jinak pečuje rodina, ale např. z důvodu docházky do zaměstnání nemohou zajistit celodenní péči. Týdenní stacionáře (§ 47) patří mezi služby pobytové. Ačkoliv je určena i pro osoby,

29

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: [citováno 05.02.2011]. 30

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: [citováno 05.02.2011].

27

které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, nepatří mezi nejvyužívanější služby v cílové skupině seniorů31. Odlehčovací služby (§ 44) mohou být poskytovány ve formě terénní, ambulantní i pobytové. Cílem služby je umožnit pečujícím nezbytný odpočinek, často bývá tato služba využívána v souvislosti s čerpáním dovolené, pobytu v lázních atp. Zvláštním typem jsou služby poskytované ve zdravotnických zařízeních (§ 52). Tato služba je poskytována těm osobám, které již nepotřebují ústavní zdravotní péči, ale nemohou být z různých důvodů propuštěny (nezajištěná následná péče, osoby bez bydliště atp.)32. Dalšími službami, které mohou být seniory využívány, patří průvodcovské, předčitatelské a tlumočnické služby (u osob se smyslovým postižením). Je třeba zmínit i telefonickou krizovou pomoc, která se zaměřuje i na skupinu seniorů, kteří také patří mezi rizikovou skupinu, která může být ohrožována domácím násilím. 1.8.3 Pobytové sociální služby pro seniory Domov pro seniory (§ 49) - organizace je zřízena pro poskytování pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a zdravotního stavu, a které již potřebují určitou pomoc, podporu, případně plné zajištění svých základních potřeb, které nemohou být zajištěny jejich rodinou či terénními nebo ambulantními sociálními službami. Organizace je povinna zajistit zdravotní péči definovanou v § 36, pokud je potřebná. Organizace je zřízena pro poskytování pobytových služeb pro osoby, které dosáhly věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu, nebo pro dospělé osoby, které jsou posouzeny jako plně invalidní. Organizace také poskytuje na základě písemné smlouvy s uživatelem a za úhradu fakultativní služby, které souvisí s předmětem hlavní

31

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: [citováno 05.02.2011]. 32

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: [citováno 05.02.2011].

28

činnosti. Poskytované fakultativní služby stanoví organizace vnitřním předpisem včetně stanovení výše úhrady za jejich poskytování33. Za pobytové služby poskytované v domově seniorů, hradí uživatel úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Aktuální ceník pobytových služeb je dostupný u sociálních pracovnic a také na internetových stránkách domova seniorů. Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis – vyhláška č. 505/2006 Sb.34, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění. Po úhradě za ubytování a stravu musí uživateli zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Domov seniorů se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou uživatele, kterému je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, pokud uživatel, kterému je sociální služba poskytována nemá vlastní příjem nebo jeho příjem nepostačuje na úhradu nákladů, a to v souladu s § 71 odst. 3 zákona o sociálních službách. Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory se zajišťují v rozsahu těchto úkonů (§ 15 vyhl.): a) poskytnutí ubytování – kromě ubytování je zajišťován i úklid, praní, drobné opravy ložního, osobního prádla, žehlení, b) poskytnutí stravy – minimální rozsah jsou tři hlavní jídla denně, zohledňuje se i princip racionální výživy, případně dietní režim, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu – oblékání, pomoc s přesunem na lůžko či vozík, vstávání či uléhání, pohybu, podávání stravy, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu – kromě hygieny se jedná i o péči o nehty, vlasy, pomoc při použití WC,

33

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: [citováno 05.02.2011]. 34

Srov. Vyhl. MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Dostupné z: [citováno 05.02.2011].

29

e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – pomoc při využívání služeb, informačních zdrojů, při kontaktu s rodinou, podpora při dalších aktivitách souvisejících se sociálním začleňováním, f) sociálně terapeutické činnosti - socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, g) aktivizační činnosti – volnočasové, zájmové aktivity, kontakt se sociálním prostředím, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory činí 180 Kč denně za ubytování, 150 Kč za celodenní stravu35. Domovy se zvláštním režimem (§ 50) poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob36. Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech se zvláštním režimem (§ 16 vyhl.) se zajišťují v obdobném rozsahu jako v domovech pro seniory. V rámci aktivizačních činností se na rozdíl od domova pro seniory již neklade důraz na volnočasové a zájmové aktivity. Výše maximálních úhrad za ubytování a stravování je stanovena ve stejné výši jako u domovů pro seniory.

35

Vyhl. MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Dostupné z: [citováno 05.02.2011]. 36

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: [citováno 05.02.2011].

30

1.8.4 Novela zákona o sociálních službách s účinností od 1.1.2011 Zákon o sociálních službách prošel již několika úpravami, naposledy byl novelizován v rámci zákona č. 347/2010 Sb.37, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Zásadní změnou je snížení výše příspěvku na péči pro osoby nad 18 let věku v I. stupni závislosti. Původní výše 2000 Kč byla snížena na částku 800 Kč. Tato úprava nahradila zamýšlený systém částečné výplaty formou poukázek na nákup služeb. Poukázkový systém měl přispět k tomu, aby osoby, které potřebují péči, více nakupovaly profesionální sociální služby. Ukázalo se však, že by distribuce poukázek a jejich proúčtování a s tím spojené provádění kontrol bylo velmi náročné a pravděpodobně by nepřineslo žádaný efekt. Z tohoto důvodu došlo pouze ke snížení částky příspěvku na péči bez povinnosti nakupovat sociální služby.38 Lze předpokládat, že zvláště u poskytovatelů pobytových služeb snížení výše příspěvku na péči může činit obtíže při financování provozu. Je možné, že dojde i k úbytku uživatelů terénních služeb, pokud bude potřebnou péči schopna zajistit rodina. Jaké skutečné důsledky přinese tato změna, je předčasné hodnotit vzhledem ke krátké době účinnosti této změny. Další důležitá změna se týká řízení o příspěvku na péči. Obecní úřad, který provádí sociální šetření, posuzoval do doby účinnosti této novely úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti stejně jako lékařská posudková služba. Je třeba zmínit fakt, že často docházelo k rozdílnému posouzení schopnosti zvládat jednotlivé úkony. Sociální pracovník vycházel z informací, které zjistil od žadatele, jeho blízkých, posuzoval i další okolnosti, které ze šetření vyplynuly. Lékařská

37

Srov. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV. [citováno 05.02.2011]. 38

Srov. Příspěvek na péči. URL . [citováno 05.06.2011].

31

posudková služba zpravidla při posuzování vycházela pouze ze zdravotní dokumentace, osobní kontakt se žadatelem většinou nebyl posudkovým lékařem vyžadován. V současné době sociální pracovník nehodnotí jednotlivé úkony, záznam ze sociálního šetření obsahuje šest okruhů: · schopnost pečovat o vlastní osobu (osobní hygiena, oblékání, stravování atp.), · výdělečná činnost/školní činnost (zapojení do pracovní činnosti nebo studia), · rodinné vztahy (vztahový rámec rodiny, mezi partnery, rodiči a dětmi, s dalšími příbuznými, způsob komunikace), · sociální vztahový rámec mimo rodiny (přátelské vztahy, způsob trávení volného času, sociální aktivity), · domácnost (zajišťování chodu domácnosti), · prostředí (stav bydlení, vybavenost pomůckami, bezbariérovost, dostupnost veřejných služeb)39. Posuzování jednotlivých úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti tak nadále posuzuje pouze lékařská posudková služba. Posudkový lékař předává obecnímu úřadu stejnopis posudku, který kromě seznamu úkonů musí obsahovat i celkové zhodnocení včetně zdůvodnění. Výhodou může být, že již nemůže docházet k rozdílům při hodnocení jednotlivých úkonů. Nevýhodou však je, že sociální pracovník tak nemá možnost přímo konfrontovat vlastní zjištění se závěry posudkového lékaře. Sociální šetření tak ztrácí rovnocenné postavení v rámci celého řízení, je pouze podkladem pro posuzování lékařské posudkové služby. Snižuje se tak význam sociálního hlediska při posuzování sociální situace žadatele. Další změny již nemají takový význam, jde jen o dílčí úpravy, které souvisely se změnou původně zamýšleného systému poukázek u výplaty příspěvku na péči

39

Srov.MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010.

32

v I. stupni závislosti. Dále byl upřesněn způsob provádění kontroly využívání příspěvku na péči40.

2 Praktická část Praktická část se zaměřuje na zjištění dostupnosti rezidenčních služeb pro občany Liberce na území města. Senioři mají možnost zvolit si formu a typ služby dle vlastních individuálních potřeb. Odborníci doporučují (viz kap. 1.2 a 1.3) umožnit seniorům co nejdéle setrvat v jejich přirozeném prostředí s využitím terénních či ambulantních forem péče. Přesto dostupnost rezidenčních, tedy pobytových služeb, je pro tuto cílovou skupinu velmi důležitá, zvlášť pokud péče o seniora je již tak náročná, že v přirozeném prostředí ji již nelze zajistit. Zájem o pobytové služby podle výročních zpráv těchto zařízení neklesá a v souvislosti s demografickým vývojem nelze očekávat, že by došlo v budoucnu k zásadním změnám. V Liberci poskytují rezidenční služby pro seniory dvě zařízení: Dům seniorů Liberec-Františkov a Domov pro seniory Liberec-Vratislavice. Podle Registru poskytovatelů sociálních služeb, které zveřejňuje MPSV, nabízejí dva typy sociálních služeb – domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Právě na tato dvě zařízení se soustřeďuje praktická část bakalářská práce.

40

Srov.MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010.

33

Cíl praktické části

2.1

Práce se zabývá problematikou péče o seniory v rezidenčních zařízeních, která poskytují pobytové služby občanům Liberce na území města. Cílem je zjistit dostupnost těchto služeb v závislosti na výši stupně závislosti, který je těmto klientům v rámci příspěvku na péči přiznán, a spokojenost klientů s těmito službami. Pro práci byly stanoveny tři dílčí cíle: · Zjistit aktuální počet seniorů v Liberci pobírajících příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, kteří jsou umístěni v rezidenčních zařízeních. ·

Zjistit dostupnost pobytových služeb pro seniory v Liberci41.

· Zjistit nabídky služeb v zařízeních a spokojenost s nimi u těchto seniorů. Je možné očekávat, že senioři, kteří pobírají příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, ve vyšší míře projevují zájem o tento typ sociální služby než ti, kteří jsou ještě schopni žít v přirozeném prostředí s podporou rodiny či terénních sociálních služeb, případně v kombinaci uvedených typů péče. V praktické části by se mělo i zjistit, jaká je dostupnost rezidenčních služeb pro cílovou skupinu seniorů v Liberci. Klientům v pobytových zařízeních jsou v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, garantovány základní služby, které je každý registrovaný poskytovatel povinen poskytovat. Nad rámec těchto služeb mohou klienti využívat za úhradu i další fakultativní služby. Dostupnost dalších služeb nabývá na významu zvláště u těch osob, jejichž zdravotní postižení znemožňuje vyhledání a docházení za požadovanou službou. Jedním z cílů je tedy zjistit, jaké služby senioři využívají a zda jsou s nimi spokojeni.

41

Pro potřeby práce je dostupnost chápána jako porovnání poptávky seniorů po pobytových službách s počty skutečně přijatých klientů (pozn. aut.)

34

2.2 Stanovení předpokladů

Pro bakalářskou práci byly stanoveny celkem tři dílčí předpoklady: · Lze předpokládat, že nejméně 70 % klientů v rezidenčních zařízeních má přiznán příspěvek na péči ve stupni III a IV. · Lze předpokládat, že poptávka seniorů na umístění do rezidenčních zařízení v Liberci je uspokojena nejvýše ze 60 %. · Lze předpokládat, že nejvýše 60 % klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV umístěných v rezidenčních zařízeních je zcela spokojeno s nabízenými službami. K ověření předpokladu č. 1 a č. 2 byla využita analýza dokumentace a statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Krajského úřadu Libereckého kraje, Magistrátu města Liberec a vybraných pobytových zařízení, které poskytují rezidenční služby v rámci obce Liberec, Dům seniorů Liberec Františkov a Domov pro seniory Liberec - Vratislavice nad Nisou. K ověření předpokladu č. 3 byla využita sonda, která byla provedena mezi klienty vybraných zařízení, tj. Domu seniorů Liberec - Františkov a Domova pro seniory Liberec - Vratislavice nad Nisou.

2.3 Metodika

Pro praktickou část bakalářské práce byla vybrána dvě největší zařízení, která poskytují pobytové služby cílové skupině seniorů v okrese Liberec. Dalším společným znakem je, že jde o příspěvkové organizace Krajského úřadu Libereckého kraje, financování tedy probíhá za stejných podmínek. Obě zařízení nabízejí shodné typy sociálních služeb – domov pro seniory, domov se zvláštním režimem. Pro vypracování praktické části bakalářské práce byla analyzována spisová dokumentace poskytnutá Domem seniorů Liberec - Františkov a Domovem 35

pro seniory Liberec - Vratislavice, statistické údaje Magistrátu města Liberec, oddělení pro zdravotně postižené a důchodce. Pro porovnání dat byla použita i vybraná data zveřejněná Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV), týkající se příspěvku na péči, a poskytování pobytových služeb v jednotlivých krajích a materiály zveřejněné Krajským úřadem Libereckého kraje. Využit byl i katalog registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, který obsahuje základní informace o všech typech nabízených sociálních služeb, a to včetně údajů o organizacích, charakteristik nabízených služeb, jejich dostupnosti, cílové skupině. Vybraná zařízení a Magistrát města Liberec poskytla data v písemné podobě, statistické údaje MPSV a materiály Krajského úřadu Libereckého kraje byly získány prostřednictvím veřejnosti volně přístupných webových stránek institucí. Pro praktickou část byly také využity výsledky ze sondy, která byla provedena za využití techniky řízeného rozhovoru u části klientů ve shora uvedených zařízeních. Sonda (viz příloha č. 1) proběhla v lednu 2011 a týkala se nabídky fakultativních služeb a spokojenosti klientů s nabízenými službami, které jsou jim za úhradu nabízeny poskytovateli pobytových služeb. Byla předložena klientům vybraných rezidenčních zařízení – Dům seniorů v Liberci-Františkově a Domov pro seniory v Liberci-Vratislavicích. Jednalo se o záměrný výběr klientů, kteří splňovali podmínku přiznaného příspěvku na péči ve III. nebo IV. stupni. Výběr respondentů byl proveden ve spolupráci se sociálními pracovníky jednotlivých zařízení, aby byli vytipováni respondenti, kteří splňují daná kritéria a jsou zároveň schopni poskytnout s ohledem na svůj zdravotní stav validní informace. Pro průzkum bylo naplánováno celkem 50 respondentů, zúčastnilo se jich celkem 42, z každého zařízení 21 respondentů, pro zpracování jich bylo využito 42, tj. 84 % z plánovaného počtu. Zbývajících 8 respondentů nemělo o účast v sondě zájem. Respondenti odpovídali na tři otázky, měli možnost volně se vyjádřit k typu využívaných služeb, co jim v nabídce chybí a k příčinám případné nespokojenosti se službami. Rozhovor probíhal u klientů, kteří využívají pobytovou službu ve shora uvedených zařízeních a pobírají příspěvek na péči s přiznaným stupněm závislosti III a IV. Hovor byl veden autorkou práce. Sonda byla realizována přímo u klientů v jejich pokojích. Při průzkumu nebyly zjišťovány a zaznamenávány osobní údaje respondentů (jméno, pohlaví, věk). 36

2.4 Vybrané statistické údaje o příspěvku na péči

Statistická data k příspěvku na péči jsou sledována od roku 2007, kdy vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V souvislosti s tím bylo zrušeno vyplácení zvýšení důchodu pro bezmocnost (dávka byla vyplácena současně s přiznaným invalidním či starobním důchodem vypláceným Českou správou sociálního zabezpečení) a příspěvku na péči o osobu blízkou (dávka byla vyplácena obcemi). Ze shora uvedených důvodů (podrobněji viz kap. 1.8) není možné zkoumat statistické údaje před rokem 2007. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v únoru 2009 a následně v průběhu roku 2010 vybrané statistické údaje, které se týkají financování sociálních služeb a příspěvku na péči. Z materiálů vyplývá, že příspěvek na péči je dávka, která je nejvíce využívána seniory, tj. osobami, které dosáhly věku 65 let a více, přičemž z hlediska pohlaví převažují ženy, což koresponduje s demografickým složením obyvatelstva ČR v této věkové skupině. Ke konci roku 2008 pobíralo v ČR příspěvek na péči celkem 79.058 mužů a 146.481 žen. S přihlédnutím k výši stupně přiznaného příspěvku na péči pobíralo příspěvek na péči ve III. stupni 15.205 mužů a 22.078 žen, ve IV. stupni pak 9.238 mužů a 15.354 žen. V procentuálním vyjádření se jedná o 59 % žen, kterým je vyplácen příspěvek na péči ve III. stupni, a 62 % žen, které pobírají příspěvek na péči ve IV. stupni. Dle údajů MPSV vykazuje Liberecký kraj v porovnání s ostatními kraji nejvyšší počet žen v poměru k počtu obyvatel kraje, které pobírají příspěvek na péči (360 obyvatel na 10 tisíc obyvatel), u mužů je tento poměr poněkud příznivější. Z hlediska dosaženého věku (v rámci ČR) připadá na 10 tisíc obyvatel 51 seniorů ve věku 65 až 74 let s přiznaným příspěvkem ve III. stupni, od 75 let výše roste tento ukazatel na 267 seniorů na 10 tisíc obyvatel. Obdobný nárůst je patrný i u osob, jimž byl přiznán příspěvek na péči ve IV. stupni – senioři ve věku 65 až 74 let činí podíl 28 osob na 10 tisíc obyvatel, ve věku od 75 let je

37

jich již 188 (viz Tab. č. 1). Dle údajů MPSV patří Liberecký kraj mezi kraje, které jsou nejvíce zatíženy42.

Tabulka č. 1: Příspěvek na péči z hlediska věku (index na 10 tis. obyvatel) - ČR

Děti do 18 let Dospělí 19 až 64 Senioři 65 až 74 Senioři 75+

Index ve stupni I. 19 27 165 842

Index ve stupni II. 13 31 119 589

Index ve stupni III. 36 12 51 267

Index ve stupni IV. 21 8 28 188

Zdroj: MPSV ČR, 2009

Péče je nejčastěji zajišťována fyzickou osobou, tj. nejčastěji členem rodiny. Se zvyšujícím se stupněm závislosti tento podíl mírně klesá. V rámci ČR zajišťuje péči fyzická osoba u 77 % osob, pobírajících příspěvek na péči v I. a v II. stupni, u 72 % osob s přiznaným příspěvkem na péči ve III. stupni a u 59 % těch, kterým je přiznán nejvyšší stupeň závislosti. Pokud je péče zajišťována registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, pak obdobně roste podíl osob, které využívají pobytové služby v souvislosti s výší přiznaného příspěvku43 (viz Tab. č. 2).

42

Srov. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2010. Dostupné z:[citováno 29.01.2011]. 43

Srov.MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 [citováno 29.01.2011].

38

Tabulka č. 2: Forma péče poskytovaná registrovaným poskytovatelem – ČR (v procentech) Podíl Podíl Podíl Podíl ve stupni I. ve stupni II. ve stupni III. ve stupni IV. Pobytové 10 14 19 32 Ambulantní 4 3 3 3 Terénní 8 6 5 4 Žádný poskytovatel 78 77 73 61 Zdroj: MPSV 2009

Ze statistických údajů MPSV vyplývá, že příspěvek na péči je na úhradu služeb registrovaných poskytovatelů využíván přibližně z jedné třetiny s tím, že podíl se zvyšujícím se stupněm příspěvku na péči roste, a to především u pobytových služeb. V roce 2008 vzrostl počet uživatelů pobytových služeb o dva tisíce. Z celkového počtu lůžek v domovech pro seniory (38 tis.) je 30 tisíc uživatelů s přiznaným příspěvkem na péči, tj. 78 %44. Především u pobytových služeb je příspěvek na péči nejsilnějším zdrojem financování. Podle údajů MPSV činil odhad na výplatu příspěvku na péči v ČR v roce 2008 více než 13,2 mld. Kč. V rámci Libereckého kraje suma vyplaceného příspěvku na péči překročila částku 700 mil. Kč, z toho více jak jedna třetina připadá na správní obvod Liberec45. Podle výroční zprávy Magistrátu města Liberec za rok 2008 byla na příspěvku na péči vyplacena částka téměř 221 mil. Kč46. Je třeba podotknout, že výdaje na příspěvek na péči se meziročně mírně zvyšují. V roce

44

Srov.MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 http://www.mpsv.cz/files/clanky/9220/Analyza_soc-sluzby_2009.pdf [citováno 29.01.2011]. 45

Srov.MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 http://www.mpsv.cz/files/clanky/9220/Analyza_soc-sluzby_2009.pdf [citováno 29.01.2011]. 46

Srov.STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Výroční zpráva o činnosti MML 2008. Dostupné z: http://www.liberec.cz/wps/portal/statutarni-mesto-liberec/prakticke-informace/vyrocni-zpravy/mml [citováno 29.01.2011].

39

2009 bylo na tuto dávku vyplaceno již téměř 237 mil. Kč47. V roce 2010 došlo k dalšímu nárůstu, vyplaceno bylo téměř 248 mil. Kč48.

2.5 Výsledky a diskuse

2.5.1 Pobytové služby pro cílovou skupinu seniorů v Liberci Dle registru poskytovatelů sociálních služeb, jehož garantem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, je pro okres Liberec k dispozici celkem šest zařízení, které nabízejí službu Domov pro seniory, a čtyři z nich zároveň nabízejí službu Domov se zvláštním režimem. ·

Domov důchodců Český Dub, příspěvková organizace (KÚ Libereckého

kraje) Domov pro seniory – kapacita 67 lůžek (od roku 2010 snížena kapacita z 84 na 67) Domov se zvláštním režimem – kapacita 33 (od roku 2010 zvýšena kapacita z 16 na 33) ·

Domov důchodců Jindřichovice pod Smrkem, příspěvková organizace (KÚ

Libereckého kraje) Domov pro seniory – kapacita 20 lůžek Domov se zvláštním režimem – kapacita 47 lůžek ·

Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou, příspěvková organizace

(KÚ Libereckého kraje) Domov pro seniory – kapacita 52 lůžek Domov se zvláštním režimem – kapacita 52 lůžek ·

Domov U Spasitele Frýdlant, církevní organizace (Církev československá

husitská)

47

Srov.STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Zpravodaj liberecké radnice 7/2010, příloha Zpráva o činnosti MML 2009. Dostupné z: http://www.liberec.cz/wps/portal/statutarni-mesto-liberec/praktickeinformace/zpravodaj [citováno 29.01.2011]. 48

Srov.STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Podklady odboru sociální péče pro výroční zprávu o činnosti MML 2010. [nepublikováno].

40

Domov pro seniory – kapacita 45 lůžek ·

Dům seniorů Liberec-Františkov, příspěvková organizace (KÚ Libereckého

kraje) Domov pro seniory – kapacita 166 lůžek Domov se zvláštním režimem – kapacita 34 lůžek ·

Domov pokojného stáří – Domov sv. Vavřince Chrastava, církevní

organizace (Oblastní charita Liberec) Domov pro seniory – kapacita 20 lůžek (z toho šest ošetřovatelských)49 Všechna shora uvedená zařízení deklarují v registru jako cílovou skupinu seniory nad 65 let. Výjimkou je Domov U Spasitele Frýdlant, který poskytuje služby i dospělým ve věku 27-64 let s chronickým duševním, mentálním a tělesným postižením. Je třeba uvést, že i v zařízeních, která poskytují služby cílové skupině seniorů, jsou klienti patřící do jiné skupiny. Jde o klienty, kteří byli (jak se uvádí v registru – pozn. aut.) do uvedených zařízení přijati ještě před rokem 2007. Jak již bylo dříve zmíněno (viz kap. 2.5), úhrada od uživatele je významným zdrojem financování v oblasti služeb sociální péče, a to platí i u služeb pobytových. Klienti rezidenčních zařízení si z vlastních prostředků (zpravidla důchodů) hradí náklady na pobyt a stravu. Jistou výjimkou jsou klienti, jejichž důchod je velmi nízký. Každý klient má totiž zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, garantováno, že na vlastní potřebu mu musí zbývat alespoň 15 % z příjmu. Pokud po odečtení této částky nepokrývá zbývající část náklady na ubytování a stravu, pak se úhrada úměrně snižuje. Příspěvek na péči je dalším významným zdrojem financování. Ačkoliv přiznaný příspěvek na péči není zákonnou podmínkou pro přijetí do rezidenčního zařízení, je pochopitelné, že se výše příspěvku na péči při posuzování žádosti také zohledňuje. Jde nejen o zdroj příjmů, ale i o jistý ukazatel potřebnosti péče u žadatele. Z informací MPSV vyplývá, že právě v domovech pro seniory má přiznáno příspěvek na péči více než 78 % klientů50.

49

Srov. MPSV ČR. Registr poskytovatelů sociálních služeb. Dostupné z: [citováno 29.01.2011]. 50

Srov. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 [citováno 29.01.2011].

41

První předpoklad, který byl pro práci stanoven, se právě týká tohoto tématu: Lze předpokládat, že nejméně 70 % klientů v rezidenčních zařízeních má přiznán příspěvek na péči ve stupni III a IV. Obě rezidenční zařízení mají naplněné kapacity. Dle katalogu registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, které uveřejňuje MPSV, kapacita Domu seniorů v Liberci-Františkově je 200 lůžek, Domova pro seniory v Liberci-Vratislavicích 104 lůžek.

Tabulka č. 3: Přiznaný stupeň příspěvku na péči k 31. 12. 2010 Stupeň příspěvku Stupeň I. Stupeň II. Stupeň III. Stupeň IV. Bez PnP Celkem

Přiznaný stupeň příspěvku na péči DS Lbc-Františkov DS Lbc-Vratislavice počet % počet % 32 16,00 22 21,15 44 22,00 23 22,12 53 26,50 29 27,88 43 21,50 16 15,38 28 14,00 14 13,46 200 100,00 104 100,00

Celkem počet % 54 67 82 59 42 304

17,76 22,04 26,97 19,41 13,82 100,00

Zdroj: Spisová dokumentace DS Liberec Františkov a DpS Liberec-Vratislavice, 2010 – vlastní zpracování. Vysvětlivky: PnP – příspěvek na péči

V České republice má průměrně 78 % klientů v domovech pro seniory přiznaný příspěvek na péči51. Obě zařízení mírně překračují tuto průměrnou hodnotu

51

Srov. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 [citováno 29.01.2011].

42

(viz Tab. č. 3). V Domě seniorů v Liberci-Františkově má příspěvek na péči přiznáno celkem 86 % klientů, v Domově pro seniory v Liberci-Vratislavicích 86,54 % klientů. S ohledem na to, že údaj zveřejněný MPSV je z roku 2008, lze usuzovat, že rostoucí tendence se projeví i v souhrnných ukazatelích za roky následující, které však zatím nejsou k dispozici. Osoby, které mají přiznaný příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, však netvoří většinu, jak bylo předpokládáno. V Domě seniorů v Liberci Františkově je celkem 96 klientů, tj. 48 % z celkového počtu, a v Domově pro seniory v Liberci-Vratislavicích 45 klientů, tj. 43,26 % z celkového počtu, kteří toto kritérium splňují. V obou zařízeních je celkem 141 klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV. Průměrná hodnota za obě zařízení činí 46,38 % z celkového počtu. Předpoklad, že nejméně 70 % klientů v rezidenčních zařízeních má přiznaný příspěvek na péči ve III. nebo IV. stupni, se nepotvrdil. Přesto klienti s vyšším stupněm příspěvku na péči tvoří významný podíl. Je třeba zohlednit i to, že péče o tyto klienty je velmi náročná, a to jak po stránce zdravotní, sociální i finanční. Dalším důvodem může být i fakt, že před rokem 2007 byli přijímáni noví klienti podle zcela jiných pravidel, náklady na provoz rezidenčních zařízení byly hrazeny ze státního rozpočtu. V současné době je příspěvek na péči významným zdrojem financování těchto zařízení, je tedy předpoklad, že v následujících letech se bude snižovat počet klientů, kteří nemají příspěvek na péči přiznaný nebo mají pouze I. či II. stupeň, pro něž může být vhodnou alternativou bydlení v domech s pečovatelskou službou či využívání terénních služeb v přirozeném prostředí. Prognózy odborníků jsou, že v roce 2025 bude v domovech pro seniory podíl osob se střední či těžkou mírou závislosti více než 95 % (viz VÚPSV, 2010)52.

52

Srov. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2010. Dostupné z:< http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf> [citováno 29.01.2011]. 43

2.5.2 Poptávka seniorů po rezidenčních službách v Liberci Jak již bylo dříve uvedeno (viz kap. 2.6.1), v okrese Liberec je celkem šest zařízení, které nabízejí pobytové služby seniorům. Na území města Liberce jsou dvě zařízení, lze tedy usuzovat, že největší zájem ze strany občanů, kteří trvale bydlí v Liberci, bude právě o umístění v těchto zařízeních. Vzhledem k tomu, že z výročních zpráv obou zařízení vyplývá, že mají kapacity plně obsazené, využívají žadatelé možnosti podat si žádost o tento typ služby i v jiných zařízeních. Navíc je třeba zmínit i fakt, že mnozí senioři si podávají žádost jen jako pojistku do budoucna, tedy ještě v momentě, kdy službu nepotřebují. Množství žádostí tak nemusí nutně odpovídat skutečné potřebě seniorů. Pro tuto oblast byl zvolen následující předpoklad: Lze předpokládat, že poptávka

seniorů

na

umístění

do

rezidenčních

zařízení

v Liberci

je uspokojena nejvýše z 60 %. S ohledem na platnost zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, byl porovnáván počet žádostí a přijatých žadatelů od roku 2007 do roku 2010. Od roku 2007 byl změněn i systém přijímání žádostí. Dle informací sociálních pracovníků obou zařízení do konce roku 2006 podávali žadatelé žádost Krajskému úřadu Libereckého kraje, který vedl centrální evidenci žadatelů, od roku 2007 jsou žádosti podávány v konkrétních zařízeních. Organizace si tedy vede vlastní evidenci žádostí, rozhoduje o přijímání nových klientů. V následujících tabulkách (Tab. č. 4 a Tab. č. 5) je přehled počtu žádostí a přijatých klientů samostatně v obou vybraných zařízeních.

Tabulka č. 4: Počet žádostí a přijatých klientů v DS Liberec-Františkov Přehled počtu žádostí a přijatých klientů - DS Liberec-Františkov Uspokojenost Rok Přijaté žádosti Přijatí klienti poptávky (v %) 121 48 39,67 2007 185 52 28,11 2008 216 63 29,17 2009 210 57 27,14 2010 732 220 30,05 Celkem Zdroj: Statistické údaje z výročních zpráv DS Liberec-Františkov – vlastní zpracování.

44

Z tabulky č. 4 vyplývá, že nejvíce uspokojených žadatelů bylo v roce 2007, celkem téměř 40 % ze všech podaných žádostí. V následujících letech došlo k poklesu tohoto ukazatele, a to z důvodu zvýšeného počtu žádostí, které si senioři v zařízení podali. Ve srovnání roku 2007 a 2010 došlo k nárůstu počtu žádostí o 74 %, přičemž počet přijatých klientů se zvýšil o necelých 19 %. Zájem o pobytové služby mezi seniory tedy nepochybně roste, ovšem kapacita zařízení nedovoluje přijímat vyšší počet klientů, pokud má být zachována kvalita poskytované péče. V průměru za období let 2007 až 2010 bylo uspokojena necelá třetina zájemců (30,05 %).

45

Tabulka č. 5: Počet žádostí a přijatých klientů v DS Liberec-Vratislavice Přehled počtu žádostí a přijatých klientů - DS Liberec-Vratislavice Rok

Přijaté žádosti

Přijatí klienti

2007 2008 2009 2010 Celkem

34 45 65 110 254

21 19 31 23 94

Uspokojenost poptávky (v %) 61,76 42,22 47,69 20,91 37,01

Zdroj: Statistické údaje z výročních zpráv DS Liberec-Vratislavice – vlastní zpracování.

Domov pro seniory v Liberci-Vratislavicích v roce 2007 uspokojil téměř 62 % žadatelů, v celkových počtech však v tomto roce přijali nejméně žádostí. V letech následujících, obdobně jako v Domě seniorů v Liberci-Františkově, došlo k nárůstu podaných žádostí, přičemž počet uspokojených žadatelů se nijak výrazně nezměnil. V průměru za období let 2007 až 2010 bylo uspokojeno 37 % žadatelů. Rostoucí zájem seniorů nelze z kapacitních důvodů uspokojit. Tabulka č. 6: Počet žádostí a přijatých žádostí – souhrn Přehled počtu žádostí a přijatých klientů - souhrn Uspokojenost Rok Přijaté žádosti Přijatí klienti poptávky (v %) 2007 155 69 44,52 2008 230 71 30,87 2009 281 94 33,45 2010 320 80 25,00 Celkem 986 314 31,85 Zdroj: Statistické údaje z výročních zpráv DS Liberec-Františkov a DpS Liberec-Vratislavice – vlastní zpracování.

Pro úplnost byla vytvořena i tabulka (Tab. č. 6), která shrnuje počty podaných žádostí a uspokojených žadatelů v obou zařízeních v Liberci. Z tabulky je zřejmé, že oproti roku 2007 byl podán v roce 2010 dvojnásobek žádostí, počet uspokojených žadatelů však nijak výrazně nevzrostl. S ohledem na možnost žadatelů podávat si žádost do více zařízení je třeba připustit, že počet žádajících osob je poněkud nižší, než je uvedeno v tabulce. Přesto s přihlédnutím k dílčím výsledkům 46

v jednotlivých zařízeních lze usuzovat, že by se konečný výsledek nijak výrazně neodlišoval. Předpoklad, že poptávka seniorů na umístění do rezidenčních zařízení v Liberci je uspokojena nejvýše z 60 %, se tedy potvrdil. Hodnoty, které byly zjištěny, se ani zdaleka nepřibližují hodnotě uvedené v předpokladu, s výjimkou roku 2007 v DS v Liberci-Vratislavicích. Je však třeba připomenout, že v uvedeném roce bylo v tomto zařízení podáno nejméně žádostí ze všech sledovaných let, a proto jejich uspokojení bylo vyšší než v letech následujících. Dle údajů MPSV jsou domovy pro seniory dominujícím druhem služby z hlediska kapacity počtu lůžek. K této kategorii lze přičíst i kapacity domovů se zvláštním režimem, která je také určena především seniorům. Dle analýzy MPSV činila v roce 2010 kapacita těchto lůžek 46.092, z toho v Libereckém kraji je těchto lůžek 1.299. Podle MPSV připadá v celostátním průměru jedno lůžko na 31 osob ve věku nad 65 let. Předpokládá se, že s ohledem na očekávaný demografický vývoj bude současná lůžková kapacita nedostatečná53. Liberecký kraj patří k nejzatíženějším z hlediska počtu osob s přiznanou těžkou či úplnou závislostí na péči (tj. III. a IV. stupeň příspěvku na péči) ve vztahu k počtu obyvatel (viz kap. 2.5). Je tedy zarážející, že ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období 2009-2013 je jedním z hlavních strategických cílů (HC2) podstatné snížení počtu uživatelů pobytových služeb54. Převis poptávky po pobytových službách spíše nasvědčuje tomu, že by trend měl být zcela opačný. Plán na rozvoj a podstatné zvýšení podílu služeb sociální péče poskytovaných v přirozeném prostředí uživatelů lze považovat za prospěšný, nicméně by neměl být náhradou za pobytové služby, ale spíše její alternativou. 2.5.3 Služby v rezidenčních zařízeních pro seniory Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, vymezuje pro každý typ sociální služby činnosti, které musejí být zajištěny. Pro domovy pro seniory

53

Srov. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2010. Dostupné z: [citováno 29.01.2011]. 54 Srov. Liberecký kraj. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb – Liberecký kraj 2009-2013. Dostupné z:< http://www.kraj-lbc.cz/public/social/sprss_lk_20092013_0efc128f6c.pdf >[citováno 29.01.2011]. 47

a domovy se zvláštním režimem jsou v zákoně (§ 49, § 50) vymezeny následující základní činnosti: ·

poskytnutí ubytování,

·

poskytnutí stravy,

·

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

·

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

·

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

·

sociálně terapeutické činnosti,

·

aktivizační činnosti,

·

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních

záležitostí55. Domov pro seniory i domov se zvláštním režimem je zařazen mezi sociální služby poskytované za úhradu (§73). Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí předpis (vyhl. MPSV č. 505/2006 Sb.) s tím, že při poskytování pobytových služeb musí osobě zůstat alespoň 15% jejího příjmu. Úhrada za péči u pobytových služeb je ve výši příspěvku na péči56. Základní činnosti jsou dále podrobněji vymezeny v § 15 a 16 výše uvedené vyhlášky. Maximální výše úhrady za poskytnutí sociálních služeb v domovech pro seniory činí za ubytování Kč 180,- za den, za celodenní stravování Kč 150,za den. V domovech se zvláštním režimem je výše úhrady totožná57. Nad rámec služeb, které jsou vymezeny v zákoně, mohou pobytová zařízení nabízet za úhradu i další služby. Nabídka fakultativních služeb by se měla řídit

55

Srov. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=108/2006&number2=&name=&text= [citováno 05.02.2011]. 56

Srov. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=108/2006&number2=&name=&text= [citováno 05.02.2011]. 57

Srov. Vyhl. MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=505/2006&number2=&name=&text= [citováno 05.02.2011].

48

požadavky klientů daného zařízení, proto se jejich nabídka může lišit. Klienti, kteří využívají pobytové služby, zvláště pak ti, kteří si z důvodu pohybových či jiných obtíží nemohou požadovanou službu zajistit mimo zařízení, tuto možnost pravděpodobně vítají. Z toho také vychází předpoklad, týkající se této tématiky: Lze předpokládat, že nejvýše 60 % klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV umístěných v rezidenčních zařízeních je zcela spokojeno s nabízenými službami. Pro ověření stanoveného předpokladu byly využity výsledky ze sondy, která byla provedena dle stanovených kritérií mezi klienty DS Liberec-Františkov a DS Liberec-Vratislavice (viz kap. 2.3). Tabulka č. 7: Využívání nabízených služeb

DS Vratislavice DS Františkov Celkem

Využívání nabízených služeb pouze základní fakultativní počet počet % 5 16 76,19 2 19 90,48 7 35 83,33

Zdroj: vlastní průzkum

Velká část respondentů využívá kromě základních služeb, na něž jim vyplývá nárok ze zákona o sociálních službách, alespoň jednu službu, kterou si sami hradí. Více jsou tyto služby využívány klienty DS v Liberci-Františkově, jde o 90 % (tj. 19) respondentů, v Liberci-Vratislavicích takto odpovědělo 76 % (tj. 16) dotázaných. Celkově tedy 83 % účastníků sondy uvedlo, že nějakou službu využívá (Graf č. 1).

49

Zdroj: vlastní průzkum

Z výsledku lze dovodit, že nabízení dalších služeb je opodstatněné, a to i u klientů s těžším postižením. Garantované činnosti zajišťují základní životní potřeby seniorů v zařízení, je však zřejmé, že i tato skupina seniorů se s tímto zpravidla nespokojuje a požaduje další služby, i když si je musí hradit. K pocitu spokojenosti nestačí pouze uspokojování základních potřeb. Pokud je jedním z principů nového pojetí sociálních služeb individualizace potřeb, pak by se tento princip měl uplatňovat i u služeb fakultativních. Právě u seniorů, jejichž stupeň závislosti je vysoký, je potřeba přivést služby za nimi, protože sami si ji nemohou vyhledat. Z výsledků sondy se ale zdá, že nabídka služeb je relativně omezená, jak dokládá následující přehled. Je však třeba připomenout, že počet respondentů nebyl natolik reprezentativní, aby bylo možné činit jakékoliv obecné závěry. Tabulka .č. 8: Druhy využívaných služeb Pořadí 1. 2. 3. 4. 4. 4. 5.

Druhy využívaných služeb (četnost) Druh DS Vratislavice DS Františkov pedikúra 10 15 kadeřník, holič 10 14 masáž 4 0 odvoz autem 0 2 manikúra 1 1 návštěvy příbuzných 1 1 v zařízení kosmetika 0 1

Zdroj: vlastní průzkum

50

Celkem 25 24 4 2 2 2 1

Nejčastěji využívané služby jsou v obou zařízeních služby, které souvisejí se základními činnostmi, ale klientům přinášejí větší komfort. Více jak dvě třetiny těch, kteří využívají alespoň jednu z fakultativních služeb, si hradí pedikúru nebo kadeřníka (případně holiče). Ostatní z nabídky fakultativních služeb jsou již využívány daleko méně – podle výsledků pravděpodobně některé služby nejsou nabízeny oběma zařízeními. Masáže uváděli pouze respondenti z DS Vratislavice, naopak odvoz autem či kosmetiku pouze respondenti z DS Františkov. Vzhledem k tomu, že seznamy nabízených fakultativních služeb nejsou uvedeny v dostupných informačních

zdrojích

(webové

stránky

institucí,

výroční

zprávy,

registr

poskytovatelů), nelze toto s jistotou potvrdit. Nabídka fakultativních služeb může být ovlivněna různými faktory (personální, prostorová aj.), není však cílem práce zkoumat tyto interní faktory, jde spíše o to upozornit, jakým směrem by se měly tyto služby vyvíjet. S ohledem na velikost zkoumaného vzorku a rozdílné možnosti jednotlivých zařízení nelze činit jednoznačné závěry. Respondenti se v souvislosti s nabízenými službami vyjadřovali i k tomu, zda jim v nabídce nějaké služby chybí. Tabulka č. 9: Dostatečná nabídka služeb

DS Vratislavice DS Františkov Celkem

Dostatečná nabídka služeb ano počet počet 5 16 3 18 8 34

ne % 76,19 85,71 80,95

Zdroj: vlastní průzkum

Většina respondentů v sondě uvedla, že jim v nabídce chybí i další služby. V DS Vratislavice takto odpovědělo 76 % (tj. 16) z dotazovaných, v DS Františkov dokonce téměř 86 % (tj. 18) respondentů. V celkovém součtu pak nespokojenost s nabídkou vyjádřilo 81 % (tj. 34) účastníků sondy.

51

Zdroj: vlastní průzkum

S ohledem na velikost vzorku, který se účastnil průzkumu, nelze činit obecné závěry. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že sondy se účastnili klienti s přiznaným stupněm závislosti III a IV, kterých bylo k 31. 12. 2010 v obou zařízeních celkem 141, sondy se tedy účastnilo téměř 30 % z nich (viz kap. 2.6.1, Tab. č. 3). Pak by jistě stálo za úvahu se touto skutečností zabývat.

Tabulka č. 10: Požadavky klientů na nabídku dalších služeb Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 5.

Požadavky klientů na nabídku dalších služeb (četnost) Druh DS Vratislavice DS Františkov doprovod 8 8 návštěvy v místě 4 4 dřívějšího bydliště procházky 4 3 pomoc s nákupy 0 3 odvoz autem 0 2 neuvedeno 2 0

Celkem 16 8 7 3 2 2

Zdroj: vlastní průzkum

Průzkum ukázal, že nejvíce klientům chybí kontakt s vnějším světem. V podstatě veškeré požadavky na další služby s tím souvisejí (viz tab. č. 10). Je více než zřejmé, že zvlášť těžce postižení senioři trpí izolací v pobytových zařízeních. 52

Nejsou natolik soběstační, aby si svá přání a požadavky splnili. Nejčastěji mají potřebu doprovodu, konkrétně uváděli především doprovod na kulturní akce (divadlo, kino), někteří na nákupy, část respondentů potřebu doprovodu blíže nespecifikovala. Zajímavé je, že část respondentů si přeje navštěvovat své předchozí bydliště, ke kterému v průběhu života získali vazby citové, rodinné, sociální. To v podstatě potvrzuje obtížnost adaptace seniorů na pobytové zařízení a život v něm. Je však na zvážení, zda některé z chybějících služeb by neměly být klientům nabízeny v rámci činností garantovaných zákonem, kdy zprostředkování kontaktu se společenským prostředím mezi tyto činnosti patří také.

Zdroj: vlastní průzkum

Poslední anketní otázka se týkala spokojenosti klientů s nabízenými službami (viz Graf č. 3). V tomto smyslu byl stanoven třetí předpoklad pro tuto práci: Lze předpokládat, že nejvýše 60 % klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV umístěných v rezidenčních zařízeních je zcela spokojeno s nabízenými službami. Sonda

stanovený předpoklad

sice

nepotvrdila,

protože

spokojenost

s nabízenými službami vyslovilo 64 % respondentů ze zkoumaného vzorku, přesto mnozí se vyjadřovali k těmto službám kriticky. I když se tedy předpoklad nepotvrdil, jistě by bylo dobré zabývat se příčinami nespokojenosti klientů

53

se službami. Opět je třeba připomenout, že i přes malý vzorek činil počet respondentů 30 % klientů vybrané skupiny se stupněm závislosti III a IV. Tabulka č. 11: Výhrady k nabízeným službám

výhrada kvalita služeb nedostatek času nevhodné chování celkem

Výhrady k nabízeným službám DS Františkov DS Vratislavice počet počet 4 8 0 2 1 0 5 10

celkem počet % 12 80,00 2 13,33 1 6,67 15 100,00

Zdroj: vlastní průzkum

V tabulce č. 11 jsou shrnuty výhrady ke službám, které jsou seniorům ve vybraných rezidenčních zařízeních nabízeny za úplatu. Respondenti si v převážné míře stěžují na špatnou kvalitu poskytovaných služeb. Pouze jednotlivci vidí příčinu v nedostatku času personálu, jeden respondent si stěžoval na nevhodné chování při realizaci služby. Ačkoliv se sledování kvality týká především služeb, které jsou klientům poskytovány v souladu se zákonem o sociálních službách, měl by být kladen zřetel i na služby, které si klient hradí sám. Je třeba zohlednit fakt, že nespokojenost se týká služeb, které jsou zpravidla poskytovány na půdě zařízení. Navíc se převážně jedná o osoby, které nemají možnost vyhledat si stejnou, ale kvalitnější službu někde jinde.

54

3 Závěr Senioři tvoří významnou skupinu obyvatel v dnešní moderní společnosti, demografické výzkumy předpokládají, že v budoucnu bude seniorů přibývat a budou se dožívat vyššího věku. S tím souvisí potřeba pomoci a péče o ty, kteří již z důvodu věku či zdravotního postižení nejsou soběstační. Zákon o sociálních službách, který vstoupil v platnost od 1. 1. 2007, je první právní normou, která se snaží komplexně řešit problematiku sociálních služeb a péče. Vznikla nová dávka, příspěvek na péči, která má těmto osobám umožnit zvolit si způsob péče dle individuálních potřeb a požadavků. Výše příspěvku na péči závisí na přiznaném stupni závislosti, který by měl být jedním z ukazatelů, jaká forma péče je pro klienta vhodná. Předpokládá se, že osoby se stupněm závislosti I a II zpravidla potřebují dopomoc, aniž by museli opouštět své přirozené prostředí. Současný trend je rozšiřovat právě formu péče terénní či ambulantní, aby byla co nejdéle zachována nezávislost seniorů, zajištěn důstojný život ve známém prostředí. V našich podmínkách však péči většinou zajišťují rodinní příslušníci a profesionální služby nejsou využívány v míře, jak se v souvislosti s realizací zákona počítalo. Pobytová forma sociální služby by měla být více využívána seniory s těžkou nebo úplnou závislostí, tj. s přiznaným stupněm závislosti III a IV, jejichž schopnost pečovat o vlastní osobu a soběstačnost je již do značné míry omezena. Významný podíl klientů však tvoří i osoby, které tak intenzívní péči nepotřebují. Dostupnost těchto služeb se liší podle regionů, záleží na demografické struktuře, struktuře osídlení, rodinných zvyklostech a tradicích při péči o seniory atd. Zákon o sociálních službách definuje jednotlivé typy sociálních služeb včetně maximální výše úhrad, pro uživatele garantuje základní rozsah činností. Nad rámec těchto činností mohou být klientům nabízeny i další služby za úhradu, nabídka se řídí poptávkou po těchto službách. Své opodstatnění mají tyto služby především v pobytových zařízeních, jejichž klienti mají často omezené možnosti za požadovanými službami docházet. Z uvedeného byly odvozeny předpoklady pro tuto práci. K ověření byly zjišťovány informace z písemné dokumentace vybraných rezidenčních zařízení, byly 55

využity materiály Krajského úřadu Libereckého kraje, statistické údaje Magistrátu města Liberec, oddělení pro zdravotně postižené a důchodce, dále pak vybraná statistická data zveřejněná MPSV. Formou sondy, která byla provedena u části klientů vybraných rezidenčních zařízení, byla zjišťována spokojenost s nabízenými službami. Do budoucna je záměrem, aby pobytové služby byly určeny především pro osoby s vyšším stupněm závislosti. Porovnávány byly údaje o klientech dvou pobytových zařízení v Liberci, ani v jednom zařízení nedosahuje počet klientů s přiznaným stupněm závislosti III a IV předpokládaných 70 %, předpoklad se tedy nepotvrdil. Přesto tato skupina klientů tvoří významný podíl v obou zařízeních – v Domě seniorů v Liberci-Františkově jde o 48 % a v Liberci-Vratislavicích 43 % z celkového počtu. Je třeba připomenout, že část klientů pobytových zařízení nemá příspěvek na péči vůbec přiznán. Pravděpodobně jde o seniory, kteří byli do zařízení přijati podle jiných podmínek před účinností zákona o sociálních službách, nebo existovaly jiné závažné důvody pro jejich přijetí. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je významným zdrojem financování sociálních služeb, lze předpokládat, že v budoucnu bude ubývat počet klientů bez příspěvku na péči, případně s příspěvkem v I. či II. stupni. Do budoucna lze očekávat, že v souvislosti s novými trendy rozvoje terénní a ambulantní péče v přirozeném prostředí uživatele bude v pobytových zařízeních podíl seniorů s těžkou nebo úplnou závislostí vyšší, než je tomu dnes. Péče o zvlášť těžce zdravotně postižené seniory je velmi náročná a rodina ji zpravidla z různých důvodů není schopna zvládnout (náročnost péče, pracovní vytížení, vlastní zdravotní potíže atp.). Pobytová forma péče v domovech pro seniory nebo v domovech se zvláštním režimem se tak leckdy stává jedinou možností jak péči zajistit. Na území města Liberec jsou dvě rezidenční zařízení pro seniory: Dům seniorů Liberec-Františkov a Domov pro seniory Liberec-Vratislavice. Druhý předpoklad měl zjistit, zda Liberec patří mezi regiony s dobrou či špatnou dostupností pobytových služeb pro seniory. Kapacita těchto zařízení celkem je 304 osob (DS Františkov 200, DS Vratislavice 104), je zcela naplněna, poptávku se dlouhodobě nedaří uspokojovat. V roce 2010 bylo v DS Františkov uspokojeno 27% žadatelů, v DS Vratislavice 37%. Předpoklad, že poptávka seniorů 56

na umístění do rezidenčních zařízení v Liberci je uspokojena nejvýše z 60 % se potvrdil. Byl sledován počet žadatelů a přijatých za období let 2007 až 2010, zájem o pobytové služby rostl, ale uspokojena nebyla ani třetina zájemců. Dostupnost pobytových služeb pro seniory v Liberci je tedy velmi nízká. S ohledem na očekávaný demografický vývoj nelze očekávat, že by poptávka po tomto typu služby do budoucna klesla. Zdá se, že ani předpokládaný rozvoj terénních a ambulantních služeb nepovede k výraznému snížení poptávky. Zvláště u seniorů s těžkou či úplnou závislostí je péče v přirozeném prostředí již velmi složitá a náročná. Pobytová zařízení nabízejí seniorům za úhradu další fakultativní služby. Důvodem je především zvýšit komfort klientů, snaha vyhovět jejich požadavkům, aby mohli v rámci možností uspokojovat i své další potřeby. Právě pro osoby s těžkým zdravotním postižením (stupeň závislosti III a IV), jimž byla sonda určena, je důležitá dostupnost dalších služeb. Sonda ukázala, že většina těchto klientů nějakou službu využívá – v DS Františkov 90 % a v DS Vratislavice 76 %. Nejčastěji využívanými službami jsou pedikúra, kadeřník a masáže, které souvisejí se základními činnostmi, a klientům přinášejí lepší komfort. Respondenti uváděli, že nabídka služeb není dostatečná – v DS Františkov toto uvedlo 86 % a v DS Vratislavice 76 % z celkového počtu oslovených. Celkem 64 % klientů vyjádřilo spokojenost s nabízenými službami, čímž se předpoklad, že nejvýše 60 % klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV umístěných v rezidenčních zařízeních je zcela spokojeno s nabízenými službami, nepotvrdil. Stanovený předpoklad se sice nepotvrdil, spokojenost s nabízenými službami vyjádřilo 64 %, je však třeba zamýšlet se i nad příčinami nespokojenosti ostatních respondentů, kteří si ve většině případů stěžovali na kvalitu hrazených služeb. Jde o klienty, kteří si většinou nemohou za kvalitnější službou dojít jinam. Ačkoliv není kvalita těchto služeb stanovena zákonem, mělo by být v zájmu poskytovatelů kontrolovat i tento typ služeb, čímž se může zvýšit prestiž daného zařízení a spokojenost klientů. Ze sondy vyplynulo, že klientům chybí především kontakt s vnějším světem, požadavky na další služby s tím souvisejí – doprovod (především za kulturou), procházky, návštěva předchozího bydliště.

57

4 Navrhovaná doporučení V praktické

části

byla

věnována

pozornost

problematice

seniorů

v rezidenčních zařízeních v Liberci. Bylo zjištěno, že struktura klientů je velmi rozmanitá. Jsou v nich umístěni klienti s různou mírou závislosti, část z nich nemá přiznaný příspěvek na péči, u nich je opodstatněnost poskytování sociální služby nízká. Zákon o sociálních službách však nepodmiňuje poskytnutí služby přiznáním příspěvku na péči, specifikuje pouze cílovou skupinu, jíž je služba určena. U osob, které nemají přiznaný příspěvek nebo mají přiznaný lehkou nebo středně těžkou závislost, lze ovšem diskutovat, zda do dané cílové skupiny patří. Vzhledem k omezeným kapacitám obou zařízení by měli být z řad žadatelů o pobytovou službu upřednostňováni ti, kteří potřebují komplexní a celodenní péči. Příspěvek na péči je jedním z důležitých zdrojů financování sociální služby, lze tedy předpokládat, že při výběru nových klientů je toto hledisko uplatňováno. Důležité však je, aby byla zároveň více podporována forma služeb terénních a ambulantních. Umožňuje seniorům setrvat ve svém přirozeném prostředí, udržet si nezávislost. Přesto vzhledem k demografickému vývoji lze předpokládat, že kapacita pobytových zařízení pro seniory bude i do budoucna nedostatečná. Podle výročních zpráv DS Vratislavice je již několik let plánována výstavba tří specializovaných objektů, které by kapacity zařízení rozšířily o dalších 48 míst. Z důvodu nedostatku finančních prostředků zatím investiční záměr nebyl zrealizován. Vhodné by bylo i podporovat výstavbu domů s pečovatelskou službou, které sice nejsou pobytovou službou, ale umožňují svým obyvatelům žít v bezbariérovém prostředí s využitím pečovatelské služby či dalších terénních služeb. Nedostatek těchto bytů také zvyšuje počet žadatelů o domovy pro seniory. Paradoxně o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou, jejichž zřizovatelem je Magistrát města Liberec, může žádat pouze osoba s přiznaným příspěvkem na péči (tuto podmínku stanovil zřizovatel vlastním předpisem – pozn. aut.), u žádosti o umístění do domova pro seniory či domova se zvláštním režimem by takový požadavek nebyl v souladu se zákonem. 58

Provedená sonda mezi uživateli DS Františkov a DS Vratislavice, kteří mají přiznaný stupeň závislosti III nebo IV, ukázala, že klienti jsou sice s nabízenými službami spokojeni, ale bylo by dobré vyvodit důsledky i z toho, že nespokojení klienti poukazují především na nedostatečnou kvalitu služeb. Poskytovatel je ze zákona povinen zajistit kvalitu služby v rámci činností, které služba obsahuje. Přesto je v zájmu poskytovatele postarat se o kvalitu i ostatních služeb, které jsou na jejich půdě poskytovány. Respondenti, kteří se účastnili sondy, jsou ve většině případů závislí na tom, zda se služby, které požadují, dostanou k nim. Sami si je nemohou vyhledat, vybrat si kvalitní, o to větší odpovědnost by měla být na straně poskytovatele sociální služby. Sonda také ukázala, že nabídka služeb není dostatečná, klientům chybí především služby spojené s opuštěním zařízení – doprovod, vycházky, návštěva předchozího bydliště či příbuzných. Klienti se dožadovali doprovodu do kulturních zařízení, za nákupy či rodinou. Tyto služby jsou jistě spojeny s větší časovou náročností na personál, kterého je obecně v sociálních službách nedostatek. Lze samozřejmě oponovat, že i těmto klientům je možné uvedená přání za určitých okolností splnit. Je však otázka, zda možnosti pobytových zařízení (technická, personální atd.) umožňují jejich realizaci prakticky. Z odpovědí je také zřejmé, že klienti pociťují izolovanost, nedostatek společenských kontaktů, chybí jim jejich dřívější způsob života. Profesionalita sociálních služeb by měla zahrnovat i další činnosti, které sice přesně nedefinuje zákon, ale pomohou seniorům uspokojovat jejich další potřeby. Je potřeba si uvědomit, že pobyt v rezidenčním zařízení je výraznou změnou dosavadního způsobu života. Mělo by tedy být cílem co nejvíce vyhovět požadavkům klientů, což může přispět k eliminaci negativních prožitků spojených s tak významnou životní změnou, jakou je umístění v domově pro seniory.

59

Seznam použité literatury BUIJSSEN, H. Demence. Praha: Portál, 2006. 160 s. ISBN 80-7367-081-X. ČSÚ. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065. [online]. URL [citováno 13.04.2011]. ČSÚ Liberecký kraj. Věkové složení Libereckého kraje. [online]. URL [citováno 13.04.2011]. ČSÚ Liberecký kraj. Vývoj počtu obyvatel v obcích v letech 1994 – 2009. [online]. URL [citováno 13.04.2011]. DOMOV PRO SENIORY VRATISLAVICE NAD NISOU. Zpráva o činnosti organizace za rok 2007. Interní dokument – nepublikováno. 9 s. [citováno 17.04.2008]. DOMOV PRO SENIORY VRATISLAVICE NAD NISOU. Zpráva o činnosti organizace za rok 2008. Interní dokument – nepublikováno. 9 s. [citováno 17.04.2009]. DOMOV PRO SENIORY VRATISLAVICE NAD NISOU. Zpráva o činnosti organizace za rok 2009. Interní dokument – nepublikováno. 9 s. [citováno 27.05.2010]. DŮM SENIORŮ LIBEREC-FRANTIŠKOV. Zpráva o činnosti organizace za rok 2007. Interní dokument – nepublikováno. 13 s. [citováno 18.04.2008]. DŮM SENIORŮ LIBEREC-FRANTIŠKOV. Zpráva o činnosti organizace za rok 2008. Interní dokument – nepublikováno. 8 s. [citováno 15.04.2009]. DŮM SENIORŮ LIBEREC-FRANTIŠKOV. Zpráva o činnosti organizace za rok 2009. Interní dokument – nepublikováno. 8 s. [citováno 28.05.2010]. FARKOVÁ, M. Dospělost a její variabilita. Praha: Grada, 2009. 136 s. ISBN 97880-247-2480-5. HAJDOVSKÁ TLUSTÁ, K. Demence – palčivý problém i výzva dnešní doby. 2006. [online]. URL [citováno 10.01.2011]. HARTL, P., HARTLOVÁ, H., Psychologický slovník. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. 776 s. ISBN 80-7178-303-X. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří. Praha: Panorama, 1992. 416 s. ISBN 80-7038158-2. 60

HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek sociální gerontologie. Brno: NCO NZO, 2006. 72 s. ISBN 80-7013-363-5. KLEVETOVÁ, D., DLABAČOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory. 1. vydání. Praha: Grada, 2008. 202 s. ISBN 978-80-247-2169-9. KUBALČÍKOVÁ, K. Služby pro seniory závislé na pomoci jiné osoby. In Sociální studia, č. 5/2000, 9 s. URL [citováno 05.02.2011]. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4. vydání. Praha: Grada, 2006, s. 368. ISBN 80-247-1284-9. LIBERECKÝ KRAJ. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb – Liberecký kraj 2009-2013. [online]. URL [citováno 29.01.2011]. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. 352 s. ISBN 80-7367-002-X. MINIBERGEROVÁ, L., DUŠEK, J., Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. Brno: NCO NZO, 2006, s. 67. ISBN 80-7013436-4. MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010. MPSV ČR. Registr poskytovatelů sociálních služeb. [online]. URL [citováno 29.01.2011]. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 [online]. URL [citováno 29.01.2011]. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2010 [online]. URL [citováno 29.01.2011]. Příspěvek na péči. URL . [citováno 05.06.2011]. Příspěvek na péči. [online]. Dostupné z:[citováno 05.06.2011]

61

PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny v jednání seniorů, Praha: Galen, 2005, s.179. ISBN 80-7262-363-X STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Výroční zpráva o činnosti MML 2007 [online]. URL [citováno 29.01.2011]. STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Výroční zpráva o činnosti MML 2008 [online]. URL [citováno 29.01.2011]. STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Zpravodaj liberecké radnice 7/2010, příloha Zpráva o činnosti MML 2009 [online]. URL [citováno 29.01.2011]. SÝKOROVÁ, D., Autonomie ve stáří. Praha: Slon, 2007. 285 s. 978-80-86429-62-5. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vydání. Praha: Portál, 1999. 403 s. ISBN 80-7178-308-0. VIDOVIČOVÁ, L., Stárnutí, věk a diskriminace- nové souvislosti. Brno: EDIS, 2008, 233 s. ISBN 978-80-210-4627-6. Vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Sbírka zákonů ČR in Portál veřejné správy ČR [online]. URL [citováno 05.02.2011]. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR in Portál veřejné správy ČR [online]. URL [citováno 05.02.2011]. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV. Sbírka zákonů ČR in Portál veřejné správy ČR [online]. URL [citováno 05.02.2011].

62

Seznam příloh Příloha č.1:

Sonda

Příloha č.2:

Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066

Příloha č.3:

Očekávaná struktura přírůstku obyvatel do roku 2065

Příloha č.4:

Věkové složení obyvatelstva Libereckého kraje k 31.12.1991 a k 31.12.2009

Příloha č.5:

Dům seniorů Liberec-Františkov, p. o.

Příloha č.6:

Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou, p. o.

63

Příloha č. 1 Sonda 1. Jaké služby využíváte? a. Jen ty, které si nemusím samostatně hradit b. Využívám i placené služby: …………………………….…………………………………………...(jaké?) 2. Chybí Vám v nabídce nějaká placená služba? a. Ano…………………………………………………………………….(jaká?) b. Ne 3. Jste s nabízenými službami spokojeni? a. Ano b. Ne……………………………………………………..……………….(proč?)

I

Příloha č. 2 OČEKÁVANÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL PODLE HLAVNÍCH VĚKOVÝCH SKUPIN DO ROKU 2066

II

Příloha č. 3 OČEKÁVANÁ STRUKTURA PŘÍRŮSTKU OBYVATEL DO ROKU 2065

III

Příloha č. 4

IV

Příloha č. 5 Dům seniorů Liberec-Františkov, p. o.

Zdroj: http://www.ddfrantiskov.cz/

V

Příloha č. 6 Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou, p. o.

Zdroj: http://www.domovprosenioryvratislavice.cz/

VI