Srovnání domovů pro seniory v Brně

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Srovnání domovů pro seniory v Brně Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jakub Šácha

Jméno a příjmení autora: Filip Hrabec

2010/2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 4. 1. 2011 ……………………. Filip Hrabec

2

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu práce panu Ing. Jakubu Šáchovi za vstřícnou a podnětnou pomoc při psaní bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval mé rodině za podporu v průběhu mého studia.

3

Anotace Práce je zaměřena na poskytování sociálních služeb pro důchodce v Brně. Konkrétně se bude věnovat transformaci pobytových zařízení pro seniory v návaznosti na platnost nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a rozhodnutí města Brna o přeměně penzionů pro důchodce na domovy pro seniory. Pro zjištění úspěšnosti transformace těchto zařízení budou využity metody finanční analýzy a statistické metody, které zároveň poslouží k odhadu budoucího vývoje v oblasti financování domovů pro seniory. Klíčová slova Sociální služby, domovy pro seniory, finanční analýza, časové řady.

Annotation The thesis is focused on providing of social services for senior citizens in Brno. The thesis particularly describes a transformation of residential facilities after passing the Act N. 108/2006 Coll. to regulate social services and after the decision of the city of Brno to transform retirement homes into nursing homes. Methods of financial analysis and statistical methods are used to determine a succes rate of the transformation of these facilities and estimate a future development in financing of nursing homes. Key words Social services, nursing homes, financial analysis, time series.

4

Obsah 1. 2. 2.1 2.2 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 4. 4.1 4.2 4.3 5. 5.1 5.2 5.3 6. 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 7. 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 7.9 8. 9. 10.

Úvod ……………………………………………………………………………… 6 Sociální služby …………………………………………………………………… 7 Definice sociálních služeb ……………………………………………………….. 7 Legislativní úprava poskytování sociálních služeb ……………………………… 7 Transformace sociálních služeb pro seniory …………………………………...… 10 Důvody transformace poskytování sociálních služeb ……………………………. 10 Hlavní změny …………………………………………………………………….. 10 Financován sociálních služeb ……………………………………………………. 11 Příspěvek na péči …………………………………………………………………. 14 Poskytovatelé sociálních služeb ………………………………………………….. 15 Domovy pro seniory ……………………………………………………………… 15 Příspěvkové organizace …………………………………………………………… 16 Situace v sociální oblasti v Brně ………………..……………...…………………. 18 Poskytování sociálních služeb ……………………………………………………. 18 Domovy pro seniory v Brně ………………………………………………………. 18 Stárnutí obyvatelstva ……………………………………………………………… 19 Finanční analýza ………………………………………………………………….. 21 Podstata finanční analýzy ………………………………………………………… 21 Metody finanční analýzy …………………………………………………………. 21 Zdroje informací pro finanční analýzu …………………………………………… 22 Metodika ………………………………………………………………………….. 24 Finanční analýza příspěvkových organizací ……………………………………… 24 Ukazatele autarkie ………………………………………………………………… 24 Ukazatele rentability ………………………………………………………………. 25 Ukazatele likvidity ………………………………………………………………… 25 Ukazatele produktivity ……………………………………………………………. 26 Další poměrové ukazatele …………………………………………………………. 26 Řízení pomocí odchylek …………………………………………………………... 27 Statistické metody využívající trendové ukazatele ………………………………... 27 Praktická část ……………………………………………………………………… 28 Domov pro seniory Kociánka ……………………………………………………... 29 Domov pro seniory Foltýnova …………………………………………………….. 34 Domov pro seniory Koniklecová ……………………………………………….…. 39 Domov pro seniory Okružní ………………………………………………………. 44 Domov pro seniory Podpěrova ……………………………………………………. 49 Domov pro seniory Vychodilova …………………………………………………. 54 Vzájemné srovnání domovů pro seniory …………………………………………. 59 Odhad dalšího vývoje …………………………………………………………….. 61 Zhodnocení transformace domovů pro seniory v Brně …………………………… 68 Závěr ……………………………………………………………………………… 69 Použitá literatura ………………………………………………………………….. 70 Přílohy …………………………………………………………………………….. 72

5

1. Úvod Sociální služby se týkají každého, jsou o lidech o tom, aby si lidé udrželi nebo znovu získali své místo ve společnosti, v přirozeném prostředí. Státem zajišťovaná sociální péče zahrnuje široké spektrum sociálních služeb, ať už jde o služby ambulantní, pobytové nebo sociální poradenství. Tyto služby jsou poskytovány různými subjekty: nestátními neziskovými organizacemi, církví, samosprávou krajů a obcí, soukromými osobami. Na sociální služby jsou každoročně ze státního rozpočtu vynakládány značné prostředky, které umožňují, že se významná část občanů může podílet na všech stránkách života společnosti. Sociální služby procházejí procesem transformace. Právní rámec poskytování sociálních služeb tvoří zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění změn a doplňků a prováděcí předpisy. Tato práce bude z celé široké nabídky sociálních služeb zaměřena na jednu sociální službu a to domovy pro seniory. Konkrétně bude zaměřena na bývalé penziony pro důchodce dnes domovy pro seniory, jejichž zřizovatelem je město Brno a které před přijetím zákona č. 108/2006 Sb., poskytovaly službu soběstačným seniorům. Cílem práce je zhodnotit jak proběhla transformace těchto zařízení a srovnat je se zařízením, které poskytovalo a poskytuje službu domov pro seniory. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů a legislativní rámec související s poskytováním sociálních služeb. Jsou zde podrobně rozebrány změny, které nastaly v této oblasti po roce 2007, kdy nabyl účinnosti nový zákon o sociálních službách. Při zkoumání možného budoucího vývoje zohledním plán Jihomoravského kraje a města Brna v sociální oblasti týkající se pobytových zařízení pro seniory. K porovnání jednotlivých domovů budou použity vybrané metody finanční analýzy a statistiky. U finanční analýzy se bude jednat o ukazatele, které se zaměřují na fungování příspěvkových organizací, tj. právní formy, kterou tyto organizace v Brně mají. Statistické metody poslouží k odhadu budoucího vývoje v oblasti financování a hospodaření těchto zařízení. V praktické části práce budou porovnána data z ročních zpráv o hospodaření a činnosti jednotlivých organizací. Konkrétně půjde o údaje o zaměstnancích, klientech a hospodaření. Analýza bude zaměřená na období mezi roky 2005 až 2009. Získané informace poslouží k identifikaci problémů, porovnání zda-li transformace u sledovaných zařízení proběhla úspěšně a odhadu následujícího vývoje.

6

2. Sociální služby Tato kapitola bude zaměřena na vymezení pojmů v oblasti poskytování sociálních služeb. Bude definován pojem sociální služba a legislativní rámec poskytování těchto služeb v České republice.

2.1 Definice sociálních služeb Podle zákona se rozumí sociální službou činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.1 (§ 3 Zákona č. 108/2006 Sb.) Sociální služba je činnost nebo soubor činností podle zákona o sociálních službách zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služba je poskytována osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Nepříznivou sociální situací je oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu2, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby nebo z jiných závažných důvodů. (Sokol, 2008: 59) Sociální služby jsou zajišťovány pro občana a poskytovány občanovi podle kritéria potřebnosti. Převážná většina těchto služeb je zajišťována veřejnoprávními neziskovými organizacemi zřizovanými zejména v lokálním a regionálním veřejném sektoru. (Peková, 2008: 259) Podle Průši sociální služby vnímáme jako mimořádně významnou část aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů, které řeší problémy jednotlivců, rodin a skupin občanů, a tím pozitivně ovlivňuje sociální klima celé společnosti. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se významná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti, bylo by znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. (Průša, 2006)

2.2 Legislativní úprava poskytování sociálních služeb 2.2.1. Dokumenty spojené s tvorbou nového zákona o sociálních službách K 1. lednu 2007 vstoupil v České republice v platnost zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Hlavním cílem zákona o sociálních službách je podporovat proces sociálního začleňování a sociální soudržnosti společnosti. (Rektořík, 2007: 196) Při vytváření tohoto zákona, který navazoval na do té doby hlavní právní předpis o službách sociální péče, zákon o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb., byly brány v úvahu i další dokumenty, které vznikaly jak na vládní, tak i mezinárodní úrovni. V oblasti péče o seniory došlo k zformulování „Národního programu přípravy na stárnutí populace České republiky“. Usnesením vlády České republiky byl Národní plán přípravy na

1

Sociální vyloučení je vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit

v důsledku nepříznivé sociální situace. (§ 3 Zákona č. 108/2006 Sb.) 2

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, tj. zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle

než jeden rok a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. (§ 3 Zákona č. 108/2006 Sb.)

7

stárnutí na období let 2003-2007 schválen. Při vytváření tohoto programu byl brán zřetel na doporučení obsažené v mezinárodních dokumentech a závěrech zásadních konferencí a summitů. Opatření stanovená programem se odrazila v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. (Sokol, 2008: 19) Dalším dokumentem byla Bílá kniha o sociálních službách. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen MPSV ČR) zveřejnilo tento dokument v roce 2003 a bylo v něm představeno sedm vůdčích principů, které jsou základem všech sociálních služeb. (Sokol, 2008: 51) Mezi předpisy, které byly vytvořeny tak, aby fungovaly spolu s novým zákonem o sociálních službách, můžeme zařadit Koncepci podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociálních začlení uživatele do společnosti. Ke schválení této koncepce týkající se poskytování rezidenčních služeb došlo v únoru 2007. (Sokol, 2008: 39) Časový rámec podpory transformace obsažený v koncepci bude probíhat v rámci období let 2007-2013. Na konci tohoto období bude provedeno zhodnocení celého procesu a bude vypracována koncepce na další období. Aktivity metodické podpory transformace budou vedeny dvěma základními směry: (Sokol, 2008: 43) a) podpora transformace zařízení sociálních služeb pro seniory, b) podpora transformace zařízení sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. Na podobu transformace poskytování sociálních služeb mají podstatný vliv i Standardy kvality sociálních služeb, jež jsou s účinností od 1. 1. 2007 v mírně pozměněné podobě obsahem přílohy č. 2 k vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některé ustanovení zákona o sociálních službách. (Sokol, 2008: 40) 2.2.2. Hlavní principy poskytování sociálních služeb Podpora a pomoc by měla být: (Rektořík, 2007: 196) a) Dostupná – z hlediska typu pomoci, územní dostupnosti, informační dostupnosti a v neposlední řadě také z hlediska ekonomického, b) Efektivní – uzpůsobená tak, aby vyhovovala potřebě člověka a nikoliv „potřebám“ systému, c) Kvalitní – je zabezpečována způsobem a v rozsahu, který odpovídá současnému poznání a možnostem společnosti, d) Bezpečná – je zabezpečená tak, aby neomezovala oprávněná práva a zájmy osob; e) Hospodárná – je zabezpečována tak, aby veřejné i osobní výdaje používané na poskytnutí pomoci v maximální možné míře pokrývaly objektivizovaný rozsah potřeb. Zákon o sociálních službách upravuje: (Sokol, 2008: 58) a) podmínky poskytování podpory a pomoci fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím: - sociálních služeb, - příspěvku na péči, b) jednotlivé druhy sociálních služeb, c) rozsah činností, které musí být zajištěny u každé poskytované služby, d) podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci), e) výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb,

8

f) kontrolu poskytování sociálních služeb (inspekci), g) předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách, h) kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách.

9

3. Transformace sociálních služeb pro seniory V této kapitole budou specifikovány hlavní důvody transformace sociálních služeb. Budou upřesněny některé změny a nový způsob financování organizací v této oblasti. Dále budou popsány vybrané nástroje, které slouží k poskytování sociálních služeb.

3.1 Důvody transformace poskytování sociálních služeb Hlavním důvodem k vypracování nové právní normy byla potřeba změnit systém sociálních služeb, který fungoval od konce osmdesátých let minulého století a nevyhovoval požadavkům dnešní doby. Základním cílem nové právní normy tak bylo zajistit lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, pomoc a podporu prostřednictvím nabídky široké škály sociálních služeb, stanovení pravidel pro jejich poskytování a v neposlední řadě zavedení příspěvku na péči. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 132) Podle Rektoříka je systém sociálních služeb charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech, jejichž význam vyžaduje zákonnou oporu. Předešlá právní úprava nedostatečně pokrývala spektrum těchto vztahů především v následujících oblastech: (Rektořík, 2007: 195) a) Nebyly uspokojivě vyřešeny vzájemné vztahy a kompetence jednotlivých úrovní veřejné správy, které nesly odpovědnost za vytváření podmínek pro uspokojování potřeb osob. b) Nebyly vyřešeny vztahy mezi veřejnou správou, poskytovateli sociálních služeb a lidmi, kteří z důvodů nepříznivé sociální situace pomoc potřebují. c) Nebyl zajištěn jednotný rozsah práv a povinností pro poskytovatele sociálních služeb, což se projevovalo zejména v rozdílném náhledu na organizace zřizované orgány veřejné správy a organizace, které stojí mimo veřejnoprávní strukturu, tj. především nestátní neziskové organizace. d) Nebyly vytvořeny systémy dohledu na kvalitu poskytovaných sociálních služeb. e) Nebyly vytvořeny podmínky k zavedení transparentní informační základny o síti sociálních služeb a činnostech, které nabízejí. f) Z hlediska oblasti působení sociálních služeb nebyly vůbec upraveny druhy služeb, které se zaměřují na prevenci sociálního vyloučení osob nebo skupin osob.

3.2 Hlavní změny Oblast sociálních služeb je definována jako součást sociální politiky a spadá pod pilíř sociální péče v sociálním zabezpečení. Jako jedno z prvních opatření v rámci sociální transformace bylo umožněno obcím a nestátním neziskovým organizacím zapojit se do poskytování sociálních služeb. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 132) Má dojít ke změně u velkých zařízení, které mají podobu „nemocničního“ zařízení a ztrácejí rozměr sociální. Cílem koncepce je: (Sokol, 2008: 46) a) humanizace stávajících sociálních zařízení, b) jejich postupná restrukturalizace směřující k malým bytovým jednotkám v běžné zástavbě,

10

c) podpora takových služeb, které umožňují seniorům zůstat co nejdéle v jejich přirozeném prostředí. Nová právní úprava jednak posiluje finanční soběstačnost (kupní sílu) uživatelů sociálních služeb tím, že zavádí nový finanční nástroj, kterým je příspěvek na péči, a zároveň prostřednictvím dotačních titulů, směřovaných jak k zadavatelům tak k poskytovatelům sociálních služeb, se podílí na zajištění potřebné sítě sociálních služeb v území. Právě v této oblasti – při nakupování sociálních služeb – se nachází prostor pro nestátní neziskové organizace, které mohou konkurovat stávajícím státním poskytovatelům. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 133) Zásadní změnou, kterou také nový zákon přináší proti dosavadnímu stavu, je registrační povinnost pro poskytovatele sociálních služeb. Oprávnění k poskytování sociálních služeb bude vydávat (a registr poskytovatelů povede) krajský úřad. Registr poskytovatelů bude veřejně přístupný, což zajistí MPSV ČR. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 136) Registrace plní dvojí funkci: (Sokol, 2008: 145) a) Udělení oprávnění k poskytování sociálních služeb je základní podmínkou pro možnost poskytování sociálních služeb a předpokladem pro čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů. b) Zavedením registru poskytovatelů sociálních služeb je získán přehled o rozsahu a charakteru sítě sociálních služeb, a registr poskytovatelů sociálních služeb tak může sloužit i jako veřejný informační systém.

3.3 Financování sociálních služeb Zákon definuje způsoby úhrady sociálních služeb v závislosti na druhu poskytované sociální služby. Hrazeny budou především všechny služby sociální péče, a to jak pobytové služby, tak pečovatelské. Použití příspěvku na péči umožní uživateli sociální služby hradit většinovou část nákladů (až 70 %). Úhrada bude prováděna na základě uzavřené smlouvy mezi příjemcem a poskytovatelem sociální služby. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 134) Při financování služeb sociální péče se postupuje podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 135) Můžeme identifikovat následující zdroje financování sociálních služeb: (Rektořík, 2007: 192) a) Úhrada od občana Prvním zdrojem financování je úhrada od občana, jemuž je služba poskytnuta. Zde však je otázkou, zda rodinní příslušníci mají právní povinnost participovat na finančním vyrovnání poskytnuté služby; v takovém případě by šlo o další zdroj financování. Pokud občan nemá prostředky na úhradu sociální služby, pak nese náklady na poskytnutí služby obec nebo stát, případně oba.

11

b) Úhrada státem Stát zabezpečuje specifické činnosti, které mohou v jednom případě nahrazovat nesoběstačnost člověka při zabezpečování jeho základních potřeb, v druhém případě jejich užívání může pouze usnadnit způsob života. V prvním případě se může jednat např. o poskytnutí komplexní péče starému člověku v domově důchodců, v druhém případě poskytnutí ubytování v penzionu pro staré lidi. c) Úhrada od obcí Obec jako součást státu je povinna garantovat určitý základní standart (sortiment a kvalitu) sociálních služeb v rozsahu daném politikou daného státu v této oblasti. Na tento základní standard stát přispívá, nebo jej kryje ze státního rozpočtu. K tomu účelu je možné koncipovat normativy vybavenosti územních celků sociálními službami, a to jako věcné (např. počet míst v domovech důchodců na 1 000 obyvatel), nebo jako finanční (např. určitý objem prostředků na občana starších 65 let apod.). d) Úhrada od nestátního subjektu Nestátní subjekt, např. dobrovolná organizace, financuje svoji činnost z vlastních prostředků. Jimi jsou členské příspěvky, dary a výtěžky ze sbírek a dále příjmy od sponzorů. Sponzor, který část svého zisku věnuje na humanitární účely, je zpravidla částečně zvýhodněn při placení daní, takže část prostředků, které věnuje, je vlastně nezaplacená daň státu. Proto je rozsah možného sponzorství zpravidla státem regulován. e) Soukromý občan poskytující sociální služby Sociální služby může organizovat i soukromý občan. Buď osobně vykonává tyto činnosti, nebo je organizuje. Dělícím kritériem je ekonomická stránka takové činnosti a její právní povaha. f) Dary V případě darů nejde jen o fenomén veřejných sbírek peněz, šatů nebo potravin. Nejde tedy jen o finanční přínos nebo získání hmotných statků, ale pro dárce také možnost osobní angažovanosti, osobní spoluúčasti, o projev občanské a lidské sounáležitosti vyjádřený faktickým aktem darování. Wildmannová rozšiřuje toto rozdělení o další dvě skupiny: (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 136) g) Cenová regulace a úhrada nákladů Služby sociální péče se poskytují za úhradu podle typu služeb. Sociální poradenství se poskytuje zdarma. Služby sociální prevence se poskytují většinou zdarma. Prováděcí vyhláška stanovuje maximální výše úhrad za poskytnutí těch sociálních služeb, které nejsou poskytovány bezúplatně. Vyhláška také u všech sociálních služeb, jejíchž součástí je zajištění stravy a pobytu, stanovuje maximální výši úhrady, kterou za tyto služby zaplatí uživatelé. h) Evropský sociální fond Po vstupu do EU může Česká republika čerpat stejně jako ostatní členské státy finanční prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, které jsou základem evropské strukturální politiky a napomáhají podpoře harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje všech členských zemí. V sociální oblasti může Česká republika využívat finanční podporu z Evropského sociálního fondu v rámci části opatření Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, zaměřeného na sociální integraci.

12

3.3.1. Jedním ze zdrojů financování sociálních služeb je dotace ze státního rozpočtu. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje prostřednictvím rozpočtu kraje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Výše dotace v úhrnu za jednotlivé kraje se stanoví na základě: (Sokol, 2008: 171) - celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných v závazném ukazateli pro příslušný rozpočtový rok, - zpracovaného střednědobého plánu rozvoje služeb kraje, - počtu vybraných příspěvků a jejich finančního objemu, - počtu poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru a jejich kapacit, - kapacit sociálních služeb poskytovaných ve zdravotních zařízeních ústavní péče. Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotací jsou každoročně stanovena předpisem Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb. Na základě této metodiky je možno z poskytnuté dotace hradit: (Sokol, 2008: 172) - osobní náklady – včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, a dalších osobních výdajů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět, - náklady na zdravotní pracovníky a zdravotní péči poskytovanou podle zákona o sociálních službách, pouze pokud tyto náklady již nejsou hrazeny podle § 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, na základě zvláštní smlouvy zdravotními pojišťovnami, - provozní náklady3, které jsou nezbytné pro poskytnutí služby a které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné a podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti. Na základě střednědobých plánů jednotlivých krajů jsou uvolněny finanční prostředky formou dotací ze státního rozpočtu na poskytování sociálních služeb. Kraj předkládá ministerstvu žádost o poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok s tímto obsahem: (Sokol, 2008: 173) - název kraje, identifikační číslo a číslo účtu, na který bude dotace vyplacena, - popis způsobu rozdělení a čerpání dotace, - požadovaná výše dotace na příslušný rozpočtový rok a předpokládaný požadavek na výši dotace na následující dva rozpočtové roky, který vyplývá ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje, - součástí dotace bude střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje, který bude obsahovat ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění. 3

mezi provozní náklady patří: (Sokol, 2008: 172)

-

spotřeba materiálu,

-

spotřeba energie,

-

oprava a udržování,

-

zařízení a vybavení,

-

cestovné – cestovní náhrady,

-

ostatní služby, pokud souvisejí s poskytováním sociální služby – nájemné, internet apod.

13

Výši dotace stanoví ministerstvo na základě procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok. (Sokol, 2008: 173) Podle těchto pravidel se bude postupovat do 31. 12. 2011. S účinností od 1. ledna 2012 bude dotační řízení prováděno prostřednictvím krajů. Procentní podíl kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb ministerstvo stanoví na základě podílu kraje na: (§ 101a Zákona č. 108/2006 Sb.) a) celkovém ročním objemu vyplacených příspěvků v případě dotace na poskytování služeb sociální péče, b) celkovém počtu obyvatel v případě dotace na poskytování služeb sociální prevence a sociálního poradenství. Kraj bude následně rozhodovat, jak mezi jednotlivé poskytovatele sociálních služeb tyto prostředky rozdělí. Tato úprava je v zákoně s účinností od 1. 1. 2012.

3.4 Příspěvek na péči Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. (§ 7 Zákona č. 108/2006 Sb.) Příspěvek na péči se určuje podle závislosti na pomoci jiné fyzické osoby: a) I. stupeň (lehká závislost) 2 000,- Kč za měsíc4, b) II. stupeň (středně těžká závislost) 4 000,- Kč za měsíc, c) III. stupeň (těžká závislost) 8 000,- Kč za měsíc, d) IV. stupeň (úplná závislost) 12 000,- Kč za měsíc. Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem5 a podáním žádosti o přiznání příspěvku, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Výplatu příspěvku má na starost obecní úřad s rozšířenou působností. Ten zároveň kontroluje, zda-li je příspěvek opravdu využíván k péči o osobu, které byl přiznán. 4 5

od 1. ledna 2011 se mění výše příspěvku na péči I. stupně na 800 Kč,- za měsíc Podmínky poskytnutí sociální služby a příspěvku na péči: (§ 4 Zákona č. 108/2006 Sb.)

a)

osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právních předpisů,

b) osobě, které byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, c)

cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva,

d) občanovy členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, e)

rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství,

f)

cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce.

14

3.5 Poskytovatelé sociálních služeb Poskytovateli, tzn. subjekty oprávněnými poskytovat za podmínek stanovených zákonem o sociálních službách sociální služby, jsou: (Sokol, 2008: 65) a) územní samosprávní celky (obce a kraje) a jimi zřizované právnické osoby, b) další právnické osoby, c) fyzické osoby, d) ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. Formy poskytování sociálních služeb (§ 33 Zákona č. 108/2006 Sb.) a) pobytové, spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, b) ambulantní, kdy uživatel služby za službou dochází, je doprovázen nebo dopravován, do zařízení sociálních služeb, c) terénní, kdy je služba poskytována uživateli v jeho přirozeném sociálním prostředí. Pobytové služby jsou poskytovány v zařízeních sociálních služeb: a) týdenní stacionáře, b) domovy pro osoby se zdravotním postižením, c) domovy pro seniory, d) domovy se zvláštním režimem, Státní správu podle zákona o sociálních službách vykonávají: (Sokol, 2008: 65) a) ministerstvo práce a sociálních věcí, b) v přenesené působnosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, c) úřady práce.

3.6 Domovy pro seniory Podle zákona jsou službou sociální péče. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodů věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Jsou v nich poskytovány tyto základní činnosti: (§ 49 Zákona č. 108/2006 Sb.) a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutická činnost, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Podle zákona jsou služby poskytovány na základě smlouvy mezi klientem a domovem. Tato smlouva nahradila dosavadní rozhodnutí, která vydával Odbor sociální péče. Maximální výši úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory činí: (§ 15 Vyhlášky č. 505/2006 Sb.) a) 180,- Kč denně celkem za poskytnutí ubytování6,

6

včetně úklidu, praní a drobných oprav ložního a osobního prádla, žehlení, včetně provozních nákladů

souvisejících s poskytováním ubytování.

15

b) 150,- Kč za poskytnutí celodenní stravy7 a 75,- Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. Po úhradě za ubytování a stravu musí osobě, které je poskytována pobytová služba, zůstat alespoň 15 % jejího příjmů.

3.7 Příspěvkové organizace Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura s složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. (§ 27 Zákona č. 250/2000 Sb.) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými z hlavní činnosti a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávních celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. (§ 53 Zákona č. 218/2000 Sb.) Zřizovatel stanoví příspěvkové organizaci finanční vztahy ke státnímu rozpočtu, a to zejména příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu, a návratnou finanční výpomoc. Příspěvek ze státního rozpočtu se stanoví v případě, že rozpočtové náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy a odvod stanoví zřizovatel v případě, že rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady příspěvkové organizace. (Máče, 2006: 125) 3.7.1. Peněžní fondy příspěvkových organizací Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Příspěvková organizace používá rezervní fond k dalšímu rozvoji své činnosti, časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně a k úhradě své ztráty za předchozí léta. (§ 30 Zákona č. 250/2000 Sb.) Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou odpisy z hmotného a nehmotného majetku, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů, výnosy z prodeje svěřeného a vlastního dlouhodobého majetku, dary a příspěvky od jiných subjektů a převody z rezervního fondu. (§ 31 Zákona č. 250/2000 Sb.) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace podle podmínek uvedených v zákoně. Hradí se z něho odměny zaměstnancům. (§ 32 Zákona č. 250/2000 Sb.)

7

zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování,

minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel.

16

Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonanou práci. Slouží k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb. (§ 33 Zákona č. 250/2000 Sb.)

17

4. Situace v sociální oblasti v Brně Tato kapitola bude věnována poskytování sociálních služeb v Brně. Bude přiblížen současný stav domovů pro seniory na tomto území. Bude představen plán města Brna a Jihomoravského kraje v oblasti sociálních služeb pro seniory na následující roky s přihlédnutím k problematice stárnutí obyvatelstva.

4.1 Poskytování sociálních služeb Podle Průši by měl být regionální plán rozvoje obce (města) nebo kraje nástrojem, který by obcím (městům) i jednotlivým krajům měl napomoci v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů tak, aby jimi koncipovaný regionální plán odrážel objektivní potřeby občanů daného území a poskytoval dostatek relevantních informací pro financování navrhovaných sociálních aktivit jak ze strany státu a kraje, tak i ze strany samotných klientů. Zpracování regionálního plánu rozvoje sociálních služeb by mělo být nedílnou součástí zpracování dlouhodobé rozvojové strategie obce (města) a kraje, která by odrážela historické, geografické, demografické, ekonomické a další skutečnosti tohoto území. (Průša, 2006: 12) Priority pro cílovou skupinu – senioři: (Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010-2013, 2009: 50) a) Komplexní informování veřejnosti v sociální oblasti Tato priorita je zároveň první průřezovou prioritou a zahrnuje vytvoření komplexní webové databáze a otevření informačního centra pro širokou veřejnost; realizátorem je Odbor sociální péče MMB. b) Podpora setrvání seniorů v přirozeném prostředí Zkvalitnění služeb pečovatelské služby prostřednictvím zvýšení personální kapacity a s tím souvisejícího materiálního vybavení poskytovatelů služeb. Zřízení služby tísňové péče8. Podpora dobrovolnické činnosti seniorů. c) Zvýšení kapacity, transformace a humanizace pobytových zařízení pro seniory a otevření těchto zařízení veřejnosti Sociální služby na území Jihomoravského kraje poskytují v největší míře nestátní neziskové organizace, následují příspěvkové organizace zřízené krajem, příspěvkové organizace zřízené obcemi a sociální služby řízené obcemi. (Střednědobí plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2009-2011, 2009: 33) Sociální služby poskytované v pobytových zařízení nabízí okolo 7 440 lůžek. Největší podíl představují lůžka v domovech pro seniory, následují domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. (Střednědobí plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2009-2011, 2009: 34)

4.2 Domovy pro seniory v Brně V Brně se v současné době nachází 11 domovů pro seniory. Jsou to: a) DS Foltýnova, b) DS Koniklecová, 8

Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická

komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. (§ 41 Zákona č. 108/2006 Sb.)

18

c) DS Okružní d) DS Podpěrova, e) DS Vychodilova (k zařízení patří DS Tábor), f) DS Věstonická, g) DS Kociánka, h) DS Kosmonautů, i) DS Mikuláškovo náměstí, j) DS Nopova, k) DS Holásecká. Pět z těchto zařízení, konkrétně DS Foltýnova, DS Koniklecová, DS Okružní, DS Podpěrova a DS Vychodilova, bývaly penziony pro důchodce. Po přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozhodl Magistrát města Brna, že dojde k transformaci těchto zařízení na domovy pro seniory. DS Věstonická, DS Kociánka, DS Kosmonautů, DS Mikuláškovo náměstí a DS Nopova bývaly domovy pro důchodce. Po přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách byly tato zařízení transformována na domovy pro seniory. Provoz v posledním zařízení DS Holásecká byl zahájen až 4. 6. 2009. Tedy v době, kdy už platil nový zákon o sociálních službách, a proto zařízení zahájilo provoz už jako domov pro seniory. Transformace pobytových zařízení pro seniory umožní přechod od orientace na zcela soběstačné uživatele k zaměření na klienty zčásti nebo zcela nesoběstačné vyžadující trvalou péči. V postupných krocích dojde k zavedení nepřetržité služby s poskytnutím ošetřovatelské a zdravotní péče, zajištění celodenního stravování, všech služeb spojených s bydlením i dalších základních činností vyplývajících ze zákona o sociálních službách. (Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009, 2007: 49) Transformací vznikne 627 plnohodnotných lůžek pro uživatele vyžadující určitý stav péče, čímž se částečně vyřeší dlouhodobý nedostatek míst v pobytových zařízeních pro seniory. Dojde tím také ke kompenzaci části kapacity současných domovů důchodců, která bude poskytovat službu typu domov se zvláštním režimem. Budovy a jejich vybavenost jsou mimořádně vhodné k tomuto účelu i z hlediska humanizace pobytových zařízení pro seniory. (Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009, 2007: 49)

4.3 Stárnutí obyvatelstva Jednou z významných charakteristik demografického vývoje je stárnutí populace. To je spojeno se dvěma hlavními vlivy. Na jedné straně se jedná o snížení porodnosti a na druhé o prodlužování střední délky života. Pro Českou republiku bude typickým rysem úbytek počtu obyvatel a současně i nepříznivý vývoj věkové struktury se stále klesajícím podílem dětské předproduktivní složky obyvatelstva a rostoucím podílem poproduktivní složky starších lidí. (Dufek, Minařík, 2008: 11) Stárnutí společnosti se projevuje především zvyšováním podílu seniorů starších 70 let, tj. lidí ve starším důchodovém věku, u kterých je omezena aktivní činnost. (Dufek, Minařík, 2008: 15) Podle Kučery se budou sociální důsledky stárnutí v příštích letech prohlubovat a bude proto obtížnější zabezpečovat potřeby starých lidí. Nepůjde však jen o materiální zabezpečení, 19

ale i o vytváření nového smyslu osobního a rodinného života a podporu odpovídajících aktivit. (Dufek, 2008) Česká republika se spolu s dalšími 8 zeměmi v Evropské unii zúčastnila projektu FELICIE, který zkoumal změny v partnerství, vzdělání, zdravotním stavu, sociální a ekonomické situaci, mezigeneračních transferech a sociálních kontaktech. Výzkum byl zaměřen na období let 2000 až 2030, a to na osoby 75leté a starší. Výsledky projekce potvrzují, že v České republice se počet seniorů ve věku 75+ více než zdvojnásobí a z nich více jak čtvrtina bude ve špatném zdravotním stavu, což bude klást zvýšené nároky na zdravotní a vůbec sociální systém. (Dufek, 2008) U osob nad 75 let věku vzrůstá poptávka po sociálních službách spojená s postupně se objevující závislostí na pomoci druhé osoby. Podpora péče a podpory přichází nejen z důvodů somatického nebo psychického onemocnění, ale také ze sociálních a ekonomických dopadů postproduktivního věku. Seniorů ve věku 65 až 79 let bude po roce 2010 výrazně přibývat. (Sokol, 2008: 45) Ze sociálně-demografické analýzy, kterou v rámci projektu KPS ve městě Brně zpracoval Burjanek vyplývá, že v Brně přibývá seniorů a věk, jehož se lidé dožívají, narůstá. Z celkového počtu 368 000 obyvatel Brna je asi 75 000 seniorů. Nejvýznamnějším rysem seniorské populace bude její nárůst v příštích desetiletích z nynějších 15 % na celou třetinu. (Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009, 2007: 37)

20

5. Finanční analýza Obsahem této kapitoly bude popis finanční analýzy. Konkrétně se bude jednat o představení podstaty, metod a zdrojů informací pro finanční analýzu.

5.1 Podstata finanční analýzy Finanční analýza představuje rozbor údajů, jejichž prvotním a zpravidla jediným hlavním zdrojem je finanční účetnictví. Analýzou údajů získaných zpravidla z finančního účetnictví a účetních výkazů můžeme získat přehled o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku, a dále pak podklady pro finanční řízení podniku. (Máče, 2006: 29) Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a doporučení vhodných řešení do předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Jejím cílem je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabiny, které by mohly vést k problémům a determinovat silné stránky. Finanční analýza směřuje k poznání, co do budoucna podnikové finance vydrží, má vyústit v potvrzení nebo modifikaci dosavadní finanční politiky. (Holečková, 2008: 9) Jestliže je finanční analýza metodou hodnocení finančního hospodaření firmy, musí splňovat požadavky účelnosti (je realizována s předem vymezeným účelem, cílem), aplikovatelnosti (používají se takové metody a nástroje, které jsou adekvátní praktickým možnostem a konkrétním podmínkám firmy, pokud je finanční analýza uskutečňována z vnějšího podnětu, může dojít i k situaci, že firma musí např. svou strukturu dat přizpůsobit, doplnit) a tzv. informační efektivnosti (prostředky vynaložené na zpracování finanční analýzy, získání výstupních informací by měli být adekvátní – neměly by přesahovat – očekávané přínosy, kterých firma dosáhne v důsledku využití těchto informací pro řízení). (Kraftová, 2002: 25) Informace, které se týkají finanční situace podniku, jsou předmětem zájmu mnoha subjektů. Podle toho, kdo finanční analýzu provádí a potřebuje ji můžeme rozdělit na externí a interní. Interní je prováděna podnikovými útvary, a také přizvanými nebo povolanými osobami. Mezi její uživatele patří manažeři, zaměstnanci a odbory. Vychází z mnohem podrobnějších finančních informací. Naopak externí finanční analýza pracuje s veřejných finančních a účetních informací a jiných veřejně dostupných zdrojů. K nejvýznamnějším externím uživatelům patří investoři, banky, obchodní partneři, stát a konkurenti. (Holečková, 2008: 13)

5.2 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy můžeme rozdělit podle hlediska způsobu práce s daty na: (Kraftová, 2002: 26) a) Finanční analýzu fundamentální, jež má zejména pragmatický a heuristický charakter. Finanční analytici při ní využívají svých zkušeností, intuice a expertních odhadů. Tato metoda finanční analýzy je upřednostňována při velkých změnách

21

podmínek, které vylučují využití extrapolačních metod9 v rámci technické finanční analýzy. b) Finanční analýzu technickou založenou na matematicko-statistických metodách. V oblasti elementárních metod jde o analýzu vertikální (strukturální), v jejímž rámci se hodnotí vývoj jednotlivých prvků, a analýzu horizontální (trendovou). K nejvýznamnějším nástrojům horizontální analýzy patří časové řady a rozpoznání, resp. Kvalifikace trendových a cyklických komponent se souběžným odlišením od náhodných odchylek. c) Finanční analýzu kauzální hodnotící příčinně důsledkové vazby mezi jevy, které mohou mít buď stochastický (náhodný, pravděpodobnostní), nebo deterministický charakter. Významnou metodou kauzální analýzy jsou pyramidální rozklady ukazatelů. d) Finanční analýza komparační, zpravidla doplňující technickou finanční analýzu. Komparace může být přitom založena na srovnání s tzv. standardními hodnotami ukazatelů. Nebo může být využito při komparaci různých firem srovnávací báze a podle ní zvolena i metodika vyhodnocení výsledků. Zvláštní „odnoží“ komparativní analýzy je tzv. benchmarking, kdy se firma porovnává s nejlepším subjektem ve svém oboru. Podrobnější dělení finanční analýzy technické: (Mockovčiaková, 2010: 149) a) Absolutní a rozdílové ukazatele Absolutní ukazatele jsou takové, které pro potřebu hodnocení nemusíme upravovat, ale používáme je přímo k rozboru vývojových trendů a k rozboru procentnímu, tj. jsou to přímo jednotlivé položky účetních výkazů. Ukazatele rozdílové získáme z rozdílu některých položek aktiv a pasiv rozvahy, nebo z rozdílu ostatních finančních výkazů. Protože ve výkazech jsou údaje vykázány k určitému datu říkáme, že se jedná o stavové ukazatele b) Procentní ukazatele Metoda spočívá v převedení hodnot v absolutních hodnotách na relativní procentní vyjádření. c) Poměrové ukazatele Jsou nejčastěji používané ukazatel. Vyjadřují vztahy mezi položkami, popř. skupinami položek uvedených ve výkazech. Nelze je volit libovolně. Příslušné položky či jejich skupiny musí být co do obsahu v určité souvislosti. d) Trendové ukazatele Ukazují změny absolutních ukazatelů v čase. Tak můžeme porovnat vývoj jednotlivých položek účetních výkazů za několik let a zároveň si z tohoto vývoje odvodit pravděpodobnou výši určité položky do budoucnosti.

5.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Úspěšnost finanční analýzy je závislá na kvalitních zdrojích informací. Finanční analýz potřebuje velké množství dat z různých informačních zdrojů a různé povahy, které zle rozdělit do tří hlavních skupin: (Holečková, 2008: 19) 9

Extrapolační metody – jedná se o takové metody, které jsou založeny na prodlužování sledovaných

vývojových řad. Vychází z předpokladu, že sledovaný proces se bude v budoucnu vyvíjet stejným směrem nebo i stejnou intenzitou. (Buřita, 2003: 54)

22

a) Zdroje finančních informací – čerpající zejména z účetních výkazů a vnitropodnikového účetnictví, informace finančních analytiků a manažerů podniku, výroční zprávy. b) Kvalifikované nefinanční informace – jde především o oficiální ekonomickou a podnikovou statistiku, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, další podnikové evidence (produkce, poptávka a odbyt, zaměstnanost), rozbory budoucího vývoje techniky a technologie. c) Nekvalifikované informace – zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů, odborný tisk, nezávislé hodnocení a prognózy. Hlavním zdrojem, který je nejlépe uzpůsobený k poskytnutí informací pro finanční analýzu, je finanční účetnictví. Výstupem finančního účetnictví je účetní závěrka. Ta má dle zákona o účetnictví podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. (§ 7 Zákona č. 563/1991 Sb.) Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: (§ 18 Zákona č. 563/1991 Sb.) a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha. Rozvaha nabízí údaje, které uvádějí jednotlivé položky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdrojů jeho krytí ke zvolenému určitému časovému okamžiku, většinou k poslednímu dni účetního období, v peněžním vyjádření. (Holečková, 2008: 22) Výkaz zisku a ztrát poskytuje informace o tom, jak vzniká výsledek hospodaření firmy daného účetního období, a vyčísluje jeho dílčí složky. Položky nákladů a výnosů jsou časově rozlišeny. Zachyceny jsou kumulativně, tedy narůstajícím způsobem od počátku účetního období. Nejde proto o stavové veličiny k určitému datu, nýbrž o tokové veličiny za určité období. (Máče, 2006: 26) Příloha se stala nedílnou součástí účetní závěrky. Obsahuje klíčové informace, které v rozvaze a výkazu zisku a ztráty nenalezneme. Příloha přispívá k objasnění skutečností, které jsou významné z hlediska externích uživatelů účetní závěrky, aby si mohli vytvořit správný úsudek o finanční situaci a výsledcích hospodaření podniku a odhadnout možný budoucí vývoj. Součástí přílohy je též přehled o peněžních tocích, což je výkaz který podává informaci o peněžních tocích za uplynulé období. (Holečková, 2008: 37)

23

6. Metodika 6.1 Finanční analýza příspěvkové organizace Významnou otázkou při provádění finanční analýzy je, jakým způsobem aplikovat standardní nástroje, resp. metody finanční analýzy na oblast neziskového sektoru. Tyto nástroje a metody musí totiž respektovat specifika těchto organizací, přičemž za nejvýznamnější odlišnost od soukromých firem je třeba považovat jejich neziskový charakter. (Boukal, Vávrová, 2007: 53) Ze současné praxe je patrné, že zejména příspěvkové organizace málokdy využívají účetnictví k finančnímu řízení, sami neprovádí finanční analýzu výsledků hospodaření a ani nevyužívají služeb externích specialistů. V rámci příspěvkových organizací se nepracuje ani s kvalitními podpůrnými systémy. (Mockovčiaková, 2010: 141) Základem finanční analýzy u neziskových organizací by mělo být především jasné stanovení, které výstupní informace je z analýzy potřeba získat, finanční analýza musí vždy splňovat požadavky účelnosti, aplikovatelnosti a informační efektivnosti (Otrusinová, 2009: 54) Podle Kraftové se používají pro finanční analýzu municipálních firem speciální ukazatele, z nichž pro posouzení hospodaření příspěvkových organizací lze využít zejména ukazatele autarkie. Mezi municipální firmy lze zařadit i příspěvkové organizace zřizované Územně samosprávnými celky. (Kraftová, 2002: 101) Pro analýzu finanční situace příspěvkové organizace je vždy nutné vybrat jen ty ukazatele, které je u těchto organizací smysluplné vyhodnocovat. (Otrusinová, 2009: 62)

6.2 Ukazatele autarkie Autarkie (míra autarkie) odráží míru soběstačnosti municipální firmy. V závislosti na použitých datech může být hodnocena autarkie na bázi výnosově nákladové nebo příjmově výdajové. (Kraftová, 2002: 101) Modifikací ukazatelů je mnoho. Jedním z nejvýznamnějších je autarkie na bázi nákladů a výnosů z hlavní činnosti. Udává poměr výnosů k nákladům a tím odráží míru, v jaké je organizace soběstačná z hlediska pokrytí svých nákladů hlavní činnosti z dosažených výnosů, a to v procentech. (Kraftová, 2002: 102)

AHV  HČ 

VHČ N HČ

 100 ,

AHV  HČ …… je autarkie hlavní činnosti na nákladově výnosové bázi,

VHČ ……….. výnosy z hlavní činnosti (součet konečných stavů účtů třídy 6), N HČ ………. náklady hlavní činnosti (součet konečných stavů třídy 5). Jde o ukazatele týkající se pouze hlavní činnosti. Ve výnosech jsou zahrnuty neinvestiční dotace, které zpravidla představují nejvýznamnější část výnosů Jsou částí veřejných prostředků, které byly určeny na zajištění municipální firmou realizovaných veřejných produktů. Pozitivně lze hodnotit, pokud je ukazatel roven 100 %. V případě menší hodnoty je nedostatečné krytí nákladů výnosy a je potřeba provést analýzu příčin. V případě větší hodnoty záleží hodnocení na tom, čím je tato situace způsobena. Je třeba zvážit, zda by nebylo lepší dotační prostředky využít jinde, či zda by výnosy v podobě uživatelských 24

poplatků – případě žádoucího zvýšení spotřeby daných produktů – neměly být sníženy. (Kraftová, 2002: 102)

6.3 Ukazatele rentability Rentabilita jako způsob hodnocení efektivnosti patří k tradičním oblastem finanční analýzy u soukromých ziskových firem. U municipálních firem však představuje oprávněně jeden z nejdiskutovanějších problémů. Zisk jako účetní hodnota není smyslem činnosti této firmy. (Kraftová, 2002: 105) Variátor celkových nákladů. Tento ukazatel zachycuje relaci mezi dynamikou vývoje celkových nákladů a celkových výnosů. Hodnota variátoru vyšší než jedna znamená vyšší dynamiku nárůstu nákladů. V takovém případě je potřeba počítat s nutností získání větších neinvestičních dotací a/nebo s navýšením uživatelských poplatků. V opačném případě (hodnota variátoru je menší než jedna) je možno zajistit vyšší rozsah produkce, nebo snížit nároky na dotace a/nebo výši uživatelského poplatku. (Kraftová, 2002: 111)

N t 1  N t Nt , varN  Vt 1  Vt Vt varN ...….. variátor nákladový, N t 1 ……. náklady celkem v období t  1 (součet konečných stavů účtů 5. třídy), N t ..……. náklady celkem v období t, Vt 1 .……. výnosy celkem v období t  1 (součet konečných stavů účtů třídy 6),

Vt ……… výnosy celkem v období t.

6.4 Ukazatele likvidity Schopnost účetní jednotky uhradit své finanční závazky v okamžiku jejich splatnosti měří ukazatele likvidity. Aby byla účetní jednotka solventní musí mít určitou část svých aktiv ve vysoce likvidní formě, tj. v takové formě, která je rychle přeměnitelná na peníze. (Máče, 2006: 34) Pro municipální firmy jsou klíčové dva druhy ukazatelů likvidity a to: (Kraftová, 2002: 114) a) Okamžitá likvidita – někdy bývá uváděna hodnota okamžité likvidity pro zdravou firmu soukromého ziskového sektoru kolem hodnoty 0,2. U municipálních firem bývá tato hodnota zpravidla vyšší, což svědčí o potřebě řízení míry zhodnocování volných peněžních prostředků. Pe , KZv LI ……. okamžitá likvidita, Pe …… peníze a jejich ekvivalenty (součty konečných stavů účtů skupiny 24, 25 a 26), KZv ….. krátkodobé závazky (součet konečných stavů účtů 321 až 345, 347 a 349, 367 a 368, 379,281 až 289). lI 

25

b) Pohotová likvidita – někdy se hovoří o rychlé testu finančního zdraví nebo testu o testu kyselosti. Hodnota by se měla pohybovat kolem hodnoty 1, která prezentuje vyrovnanost mezi krátkodobými pohledávkami a krátkodobými závazky.

Pe  Po , KZv LII ……….. pohotová likvidita, Pe ……… peníze a jejich ekvivalenty(součty konečných stavů účtů skupiny 24, 25 a 26), Po …….…. krátkodobé pohledávky (součet konečných stavů účtu 311 až 316, 335, 336, 341 až 346, 348, 358, 375, 378, snížený o účet 391), KZv …….. krátkodobé závazky (součet konečných stavů účtů 321 až 345, 347 a 349, 367 a 368, 379,281 až 289). LII 

6.5 Ukazatele produktivity Ukazatele produktivity jsou výrazem produkční schopnosti a výkonnosti ve vazbě na zdroje tvorby bohatství. Produktivita práce jako ukazatel poměřující rozsah produkce na pracovníka být konstruována i v „čistější“ podobě jako podíl přidané hodnoty připadající na jednoho pracovníka. Přidaná hodnota je absolutním ukazatelem vhodnějším pro měření produktivity práce v tomto případě, a to zejména s ohledem na zvláštnosti stanovení „ceny“ veřejného produktu i s ohledem na nízkou ovlivnitelnost cen externích nákladů. Na rozdíl od soukromých ziskových firem je nutné rozšířit ji o výnosy odpovídající provozní (neinvestiční) dotaci. (Kraftová, 2002: 136) Produktivita práce počítaná z přidané hodnoty udává, kolik peněžních jednotek vytvořené přidané hodnoty připadá na pracovníka municipální firmy. Pro přesnější vyjádření lze využít ukazatel průměrného přepočítaného počtu pracovníků, který zohledňuje velikosti pracovního úvazku jednotlivých pracovníků. (Kraftová, 2002: 138)

PH , pL PP …….… produktivita práce, PH ……... přidaná hodnota (součet rozdílů konečných stavů účtů skupiny 60 až 62 a účtu 691, snížený o součet konečných stavů účtů skupiny 50 a 51), pL ….…… průměrný počet pracovníků.

PP 

6.6 Další poměrové ukazatele Obratovost celkových aktiv lze počítat na bázi tržeb a na bázi výnosů. U většiny příspěvkových organizací budou vypočtené hodnoty velmi rozdílné, vzhledem k nízké hodnotě tržeb a vysoké hodnotě celkových výnosů, tento rozdíl způsobuje především položka provozních dotací. Pro hodnocení hospodaření se využívají některé z následujících ukazatelů: (Otrusinová, 2009: 65) a) Tržby / počet zaměstnanců, b) Mzdové náklady / počet zaměstnanců, c) Náklady / dotace.

26

6.7 Řízení pomocí odchylek Při aplikaci se řízení podle odchylek se nejdříve zjistí odchylka skutečnosti od plánu, zjištěná odchylka se klasifikuje podle její relativní velikosti a určí se pode významnosti hodnoceného ukazatele úroveň odchylky, resp. typ A, B nebo C. (Kraftová, 2002: 141) Typ A – vysoká odchylka (např. nad 10 %) Této odchylce je věnována zvláštní pozornost, hledají se příčiny jejího vzniku, ať už pozitivní (se záměrem podchytit trend), či negativní (se snahou zvrátit nastoupenou cestu). Typ B – střední odchylka (např. mezi 3 a 10 %) Bude jí věnována pozornost v každé periodě hodnocení, kdy bude sledováno, zda se snižuje, pak by se stala odchylkou typu C, či zda se zvyšuje, pak je nutné s ní nakládat jako s odchylkou typu A. Typ C – nízká odchylka (např. do 3 %) Vývoj firmy je v zásadě v souladu se záměrem, lze jej označit za akceptovatelný. Analýza odchylek od plánu poskytuje informace o tom, jak jsou organizace

6.8

Statistické metody využívající trendové ukazatele

Časová řada je posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování (dat), která jsou uspořádána z hlediska času ve směru minulost → budoucnost. Analýzou časových řad se rozumí soubor metod, které slouží k popisu těchto dynamických systémů. (Klímek, 2008: 108) Dlouhodobá tendence ve vývoji hodnot analyzovaného ukazatele se nazývá trend. Trend může být rostoucí, klesající nebo někdy mohou hodnoty ukazatele dané časové řady kolísat kolem určité úrovně – potom se jedná o časovou řadu s konstantním trendem. (Klímek, 2008: 112) Při hledání nejvhodnějšího typu trendu vycházíme především z předpokládaných vlastností trendové funkce, plynoucích z teoretického rozboru. Výběr usnadní grafické znázornění časové řady. Kromě toho lze využít testů založených na jednoduchých charakteristikách časové řady. (Klímek, 2008: 114) Máme tři základní druhy trendů: a) Lineární trend, b) Kvadratický trend, c) Exponenciální trend.

27

7. Praktická část V praktické části bude proveden průzkum toho, jak se dřívější penziony pro důchodce dokázaly transformovat na domovy pro seniory. Vzhledem ke skutečnosti, že domovy důchodců byly formálně také změněny na domovy pro seniory, ale tato změna do jejich fungování tolik nezasáhla, budou využita data z těchto domovů ke srovnání. Dojde k porovnání toho, jestli se bývalé penziony pro důchodce v transformačním období, které trvalo tři roky a započalo v roce 2007, dokázaly přizpůsobit novým podmínkám, které musejí splňovat dle nové právní normy. Jak bylo uvedeno výše, nový zákon nepřináší jenom změny v oblasti financování, ale i ve schopnosti poskytování potřebných služeb, proto srovnání provedu v obou těchto oblastech. Příspěvek na péči je vyplácen přímo klientovi s tím, že při pobytu v domově pro seniory náleží tento příspěvek domovu. Dalším zdrojem financování je možnost fakturovat zdravotním pojišťovnám zákonem určené zdravotní výkony zdravotních sester. Nově také mohla organizace požádat o dotaci MPSV cestou příslušného KÚ v případě, že zákonem nově zavedené zdroje financování nepokryjí původní financování péče, tímtéž zákonem zrušené. Pro srovnání mezi domovy bude nejsnadnější některé z výše uvedených údajů porovnat s počtem lůžek, která se v daném zařízení nacházejí V souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách se ve městě Brně pobytová zařízení – domovy penziony pro důchodce změnily na domovy pro seniory. Nejdůležitější změnou byla změna cílové skupiny, které byla sociální služba poskytována a to ze soběstačného klienta na klienta, který má sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a který potřebuje pravidelnou pomoc při běžných úkonech péče o vlastní osobu. V případě domovů pro důchodce ve městě Brně ke změně cílové skupiny nedošlo, ale změna se samozřejmě projevila v dalších zákonem upravených oblastech tj. registraci, standardech kvality atd. Senioři, kteří bydleli v penzionech pro důchodce se mohli do konce roku 2009 rozhodnout, zda uzavřou smlouvu o poskytování sociálních služeb a zůstanou v domově pro seniory nebo budou situaci řešit jiným způsobem např. přestěhováním do domů s pečovatelskou službou, k rodině nebo si najdou nové bydlení. Sledované domovy pro seniory: DS Kociánka, DS Foltýnova, DS Koniklecová, DS Okružní, DS Podpěrova a DS Vychodilova.

28

7.1 Domov pro seniory Kociánka 7.1.1. Základní informace o organizaci Domov pro seniory Kociánka je sociální pobytové zařízení s celoročním provozem. Právní forma je příspěvková organizace. Zřizovatelem organizace je statutární město Brno. Do konce roku 2006 byla organizace domovem důchodců od 1.1.2007 je domovem pro seniory. Od července 2007 poskytuje dvě sociální služby: domov pro seniory a domov se zvláštním režimem10. Obě poskytované služby jsou v toto zařízení určeny zejména pro seniory. 7.1.2. Proces transformace Kapacita domova se za posledních pět let zůstala přibližně zachována. Na konci roku 2009 bylo obsazeno 377 z 391 lůžek. Po přijetí nového zákona má domov drobné problémy s celkovým naplněním svojí kapacity. Klienti v daleko větší míře než v dřívějších letech odmítají umístění a žádají o odklady nástupu do domova. Tento postup potom zpomaluje rychlost obsazování uvolněných lůžek. Podle řídících pracovníků je důvodem odmítání nástupu do domova ve většině případů příspěvek na péči, který v případě setrvání klienta v prostředí rodiny, zůstává v rodinném rozpočtu. Od roku 2007 se počet volných míst pohybuje ve dvouciferných číslech, což se v předcházejících letech nedělo. Počet seniorů, kteří v zařízení zemřeli zaznamenal mírný nárůst od roku 2007. Zatímco počet klientů, kteří zařízení opustily z jiných důvodů, či do zařízení byli nově přijati je přibližně stejný. Věkový průměr klientů se s transformací na domov pro seniory nezměnil. Činí v průměru 83 let za posledních pět let. Proběhla fluktuace mezi počtem klientů v jednotlivých věkových skupinách, ta je však u takovéhoto zařízení běžná. Tato skutečnost vychází hlavně z toho, že se nezměnila cílová skupina, pro kterou zařízení poskytuje sociální služby a tak nebylo potřeba přemisťovat osoby do jiného zařízení. Tabulka 1: Informace o klientech a kapacitě DS Kociánka Do 60 let Nad 60 do70 let Nad 70 do 80 let Nad 80 do 90 let Nad 90 let Průměrný věk klientů Celkem klientů Celková kapacita zařízení Volná místa

2005 28 34 84 164 79 82 389 394 5

2006 17 37 79 181 75 83 389 394 5

2007 17 33 76 177 78 83 381 394 13

2008 16 38 74 178 63 85 369 394 25

2009 15 41 92 183 46 82 377 391 14

Zdroj: Zprávy o činnosti příspěvkové organizace DS Kociána (2005-2009)

10

Domov se zvláštním režimem – služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodů

demence (stařecké, cévní, Alzheimerovy) a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.

29

Na hospodaření organizace má vliv příspěvek na péči. Ve sledovaném období byl zaznamenán výrazný nárůst klientů, kteří pobírají příspěvek vyššího stupně – tj. příspěvek III. a IV. stupně. V roce 2009 přesáhlo procento klientů pobírající tento stupeň příspěvku na péči 50% hranici. Zároveň došlo k výraznému poklesu počtu klientů bez příspěvku na péči. V roce 2009 jich zůstalo v zařízení 14, což činí pouze 3,7 % z celkového počtu klientů. Tabulka 2: Nárok klientů na příspěvek na péči v DS Kociánka Bez příspěvku na péči I. Stupeň II. Stupeň III. Stupeň IV. Stupeň Celkem

2007 40 89 98 62 92 381

2008 13 72 117 81 86 369

2009 14 66 86 107 104 377


Průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců se ve sledovaném období mírně navyšoval, až dosáhl hodnoty 206,44. V posledním sledovaném roce byl, podle zprávy o činnosti domova, doplněn počet pracovníků prakticky na plný stav. Největší podíl zastoupení mají pracovníci v sociálních službách – 91,98 zaměstnanců a střední zdravotnický personál – 37,98 zaměstnanců. Po transformaci zařízení došlo pouze k mírné fluktuaci mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců. Nižší zdravotní pracovníci a pomocní zdravotní pracovníci byly přesunuti do kategorie pracovníci v sociálních službách. Na konci roku 2009 vycházelo v zařízení 10 středních zdravotních pracovníků na jedno lůžko a 4 pracovníci v sociálních službách na jedno lůžko. Tabulka 3: Vývoj struktury zaměstnanců v DS Kociánka THP Sociální pracovníci SZP Pracovníci v soc. službách Prádelna Úklidový personál Manuální pracovníci Ostatní zaměstnanci 11 Celkem zaměstnanců (PPEP) Lůžka na jednoho zaměstnance

2005 5,00 3,00 48,70 0,00 11,36 24,32 11,00 96,21 199,59 1,97

2006 5,00 3,00 47,40 0,00 11,36 22,78 10,62 97,62 197,78 1,99

2007 5,19 5,00 44,61 79,86 10,92 21,84 10,89 20,88 199,19 1,98


11

PPEP – průměrný přepočítaný evidenční počet zaměstnanců

30

2008 5,00 5,00 38,57 88,03 10,96 22,61 10,55 20,93 201,65 1,95

2009 5,16 5,73 37,97 91,98 10,59 21,37 10,51 23,13 206,44 1,89

7.1.3. Vývoj hospodaření Na hospodaření domova pro seniory má podstatný vliv příspěvek na péči. Tento příspěvek v roce 2007 nahradil dřívější formy financování sociálních služeb, které byly poskytovány domovům důchodců. Jednalo se o dotace na lůžko ve výši 70 050 Kč/rok a příspěvek na bezmocnost klienta. Ač celkový objem výnosů nebyl postižen výraznými změnami, které mohla transformace přinést, došlo od roku 2007 k výraznému přeskupení v objemu jednotlivých položek výnosů. Tržby za vlastní výkony, které jsou tvořeny příspěvkem na péči a ošetřovným, vzrostly o téměř 94 % mezi roky 2006 a 2007. V roce 2009 jsou již dvojnásobné proti stavu, který panoval před transformací a činí 66 mil. Kč. Naproti tomu došlo k výraznému utlumení finančních prostředků poskytovaných od Magistrátu města Brna. Mezi roky 2006 a 2007 poklesl objem těchto prostředků o 58 % a v roce 2009 činí 25,5 mil. Kč. Nově bylo umožněno domovům pro seniory čerpat další prostředky formou dotací ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Výše těchto dotací se pohybovala okolo 6,5 milionu korun ročně. Tyto změny výrazně ovlivnily původ výnosů domova pro seniory. Před transformací byl ve výnosech podíl dotací poskytovaných od města a státního rozpočtu přes 60 % oproti přibližně 36 % z tržeb za vlastní výkony. V roce 2009 je situace prakticky opačná a dotace tvoří přibližně 32 % oproti 66 % z tržeb za vlastní výkony. Přes všechny tyto změny byla zároveň zachováno rostoucí tempo výnosů domova pro seniory, které se pohybuje v průměru okolo 5,5 %. Změny v nákladech zdaleka nebyly tak dramatické. Po celé sledované období docházelo k mírnému růstu celkových nákladů domova pro seniory. Největší podíl z těchto nákladů tvořily mzdové náklady, zákonné sociální pojištění, spotřeba materiálu a energií a náklady na opravu a udržování. Celkové náklady dosáhly v roce 2009 hodnoty 99,7 mil. Kč. Mzdové náklady byly 46,6 mil. Kč, což bylo skoro 47 % veškerých nákladů. Spotřeba materiálu a zákonné sociální pojištění tvořily 17 % respektive 15 % z celkových nákladů v roce 2009. Jiné položky už nepřesáhly desetiprocentní hranici. tabulka 4: Vývoj nejvýznamnějších položek hospodaření DS Kociánka (v tis. Kč.) Tržby za vlastní výkony Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Náklady celkem Výsledek hospodaření

2005 28 090 50 116 0 78 269 13 007 4 100 6 283 36 674 12 812 78 266 3

2006 30 012 51 552 0 81 703 12 675 4 805 7 326 38 167 13 368 81 657 46

2007 58 169 21 486 6 442 86 358 15 598 4 608 7 208 39 736 13 944 86 337 21


31

2008 62 857 23 833 6 402 94 015 16 852 5 673 8 218 42 414 14 874 93 938 77

2009 66 033 25 480 6 722 99 750 17 307 5 902 8 423 46 654 15 109 99 714 36

Výnosy a náklady na lůžko se v čase rovnoměrně zvyšují a jejich poměr zůstává přibližně konstantní. V roce 2009 činily obě tyto položky přes 21 tis. Kč/měsíc. Co zaznamenalo největší změnu jsou vlastní příjmy na lůžko. V roce 2005 činil tento příjem 5,9 tis. Kč/měsíc v roce 2009 je tato částka už 14,4 tis. Kč/měsíc. Naopak státní dotace na lůžko za měsíc poklesly z 5,5 tis. Kč/měsíc na 1,4 tis Kč/měsíc. Podíl města na lůžko zůstal po celou dobu konstantní a momentálně je 5,4 tis. Kč/měsíc. Tabulka 5: Vývoj výnosů a nákladů na lůžko za měsíc v DS Kociánka (v tis. Kč) Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc

2005 16,55 16,55 5,94 5,56 5,05

2006 17,28 17,27 6,37 5,84 5,07

2007 18,27 18,26 12,36 1,36 4,54

2008 19,88 19,87 13,49 1,35 5,04

2009 21,26 21,25 14,40 1,43 5,43


7.1.4. Finanční analýza Ukazatel autarkie přesáhl ve sledovaném období vždy hranici 100 %. Domov je soběstačný z hlediska pokrytí svých nákladů. Zároveň nedošlo k tomu, že by dosažená hranice výrazně přesáhla oněch 100 %, a proto podle ukazatele autarkie není třeba měnit výši dotací pro zařízení nebo měnit cenu poskytovaných služeb. Toto zjištění potvrzuje i variátor celkových nákladů. Získané hodnoty se pohybují kolem hodnoty 1. To znamená, že v organizaci je nastolena rovnováha mezi vývojem celkových nákladů a celkových výnosů a není potřeba výrazně zasahovat do jejich objemu. Hodnoty ukazatele likvidity, a to jak okamžité, tak i pohotové, přesahují doporučené hodnoty. Přesto se nemusí jednat o výrazné nevyužívaní krátkodobých finančních prostředků. Vzhledem ke skutečnostem, že u municipálních firem bývají koncem roku tyto hodnoty vyšší než u firem v soukromém ziskovém sektoru (Kraftová, 2002: 115) a že získané hodnoty přesahují doporučené hodnoty jen o relativně malé množství, v podniku je zachována rovnováha v oblasti krátkodobých finančních prostředků. Ukazatel produktivity práce ukazuje kolik peněžních jednotek vytvořené přidané hodnoty připadá na jednoho pracovníka. K výpočtu byl požit údaj o průměrném přepočteném evidovaném počtu zaměstnanců, tak aby získané hodnoty byly pokud možno co nejpřesnější. Než samotná výše produktivity práce je zajímavější její vývoj za sledované období. Každoročně totiž dochází k nárůstu produktivity práce, i když se zvyšuje počet zaměstnanců domova pro seniory. Další poměrové ukazatele poslouží hlavně k vzájemnému porovnání domovů pro seniory. Poměr tržeb k počtu zaměstnanců během sledovaného období neustále rostl. Největší změna nastala v roce 2007, kdy se zařízení transformovalo na domov pro seniory a změna financování výrazně pomohla navýšit objem tržeb za vlastní výkony. Poměr mzdových nákladů k počtu zaměstnanců si udržoval stabilní růst. Na navýšení růstu v posledním roce se podílelo hlavně rozšíření počtu zaměstnanců. Poslední sledovaný poměrový ukazatel, který poměřuje celkové náklady v poměru k dotacím, které zařízení byly poskytnuty, zaznamenal spolu s transformací v roce 2007 skokový posun. Navýšení této hodnoty po roce 2007 jasně ukazuje, že došlo k oslabení závislosti organizace do na dotacích ze státního rozpočtu 32

a rozpočtu města. Přesto se však domov pro seniory bez těchto dotací v žádném případě neobejde. Tabulka 6: Vývoj ukazatelů finanční analýzy v DS Kociánka Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce (v tis. Kč) Tržby/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Mzdové náklady/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Náklady/dotace

2005 100,00 262,72 140,74 183,75 1,56

2006 100,06 0,99 275,35 151,74 192,98 1,58

2007 100,02 1,01 281,89 292,03 199,49 3,09

2008 100,08 0,99 294,04 311,71 210,33 3,11

2009 100,04 1,01 1,15 1,18 306,13 319,87 225,99 3,10

Zdroj: Práce autora

Analýza odchylek od plánu ukazuje, že v roce 2007 došlo k největším odchylkám hospodaření od rozpočtového plánu. Vzhledem k výraznému zpřesnění vytvářených plánů v následujících letech se dá usuzovat, že tyto problémy byly spojeny s transformací zařízení na domov pro seniory. Po transformaci byly nejvýznamnější odchylky spojeny s následujícími položkami: Provozní dotace MPSV ČR, spotřeba materiálu, spotřeba energie, opravy a udržování a ostatní služby. Problematika plánování výdajů na energii či opravy a udržování je do jisté míry pochopitelná, protože mnohdy souvisí s podněty, které organizace nemůže ovlivnit. Proto zůstává jako hlavní problém plánování dotací, které domovu pro seniory poskytne MPSV ČR. 7.1.5. Dílčí závěr Domov pro seniory Kociánka je největší zařízení svého druhu v Brně. Během transformace nedošlo k výrazné změně počtu zaměstnanců ani složení klientů podle průměrného věku. Podstatné změny se dotkly pouze financování. Nárůst výnosů – tržby za vlastní výkony byl spojen se změnami, které přinesl zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Tyto změny měly za následek, že zařízení už není tak závislé na dotacích od zřizovatele. Domov je nyní schopen získat větší množství finančních prostředků z tržeb za vlastní výkony a jimi pokrýt větší podíl celkových nákladů. Je pravděpodobné, že v roce 2010 došlo k navýšení výnosů domova pro seniory. Při zachování současné tendence vývoje bude v následujících letech zdrojem nárůstu příjmů skutečnost, že v domově se zvyšuje počet klientů, kteří mají nárok na příspěvek na péči, popřípadě příspěvek na péči vyššího stupně. To je současně i věc, na kterou by se měl domov zaměřit, protože snížení příspěvku I. stupně ze stávajících 2000,- Kč na 800,- Kč od 1.1.2011 a rostoucí náklady, by jinak mohly znamenat pokles poměru tržeb z vlastních výkonů k celkovým nákladům. Je možné, že vyšší počet seniorů v horším zdravotním stavu, sebou přinese i zvýšení nákladů. A to hlavně v oblasti spotřeby materiálu a nákladů na zaměstnance, i když domov deklaruje, že v současné době byl počet pracovníků doplněn na téměř plný stav. Přesto je vývoj tímto směrem jedinou možností jak udržet stabilitu v oblasti financování organizace.

33

7.2 Domov pro seniory Foltýnova 7.2.1. Základní informace o organizaci Jedná se o sociální pobytové zařízení s celoročním provozem. Je v něm zajištěna pomoc a podpora kvalifikovaných pracovníků v nepřetržitém provozu. Domov byl otevřen v roce 1986. Právní forma je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je statutární město Brno. Poskytování sociálních služeb je podřízeno českému právnímu řádu. 7.2.2. Proces transformace Od roku 2007 zařízení prochází transformací z Domova penzionu pro důchodce na Domov pro seniory. Podle komunitního plánu sociálních služeb města Brna do roku 2009 měla být zahájena rekonstrukce pavilonu, který byl používán pro stravování. Tak mělo dojít k navýšení kapacity domova o 10 lůžek. Podle ročních zpráv o hospodaření a činnosti organizace se nepodařilo splnit cíl z komunitního plánu do roku 2009 a kapacita se nezvýšila. Nový komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010-2013 je naplánováno navýšení o 12 lůžek. Kapacita domova pro seniory je téměř plně využita. Obsazenost lůžek v domově nedosáhla 100 % zejména z toho důvodu, že v některých dvoulůžkových obytných jednotkách žili po přechodnou dobu ovdovělí klienti, kteří čekali, až se pro ně uvolní garsonka k přestěhování. V roce 2009 je tedy v domově 213 lůžek a 206 klientů. Vývoj počtu seniorů, kteří do domova byli přijati nebo naopak odešli, a to ať už z důvodu úmrtí či přemístění do jiného zařízení nebo domácnosti, se s transformací zařízení nezměnil. I když data, která popisují tuto skutečnost, jsou značně kolísavá a proto je těžké určit jednoznačný vývojový trend. Věkové složení klientů od roku 2005 do roku 2006 bylo poměrně stabilní. Po transformaci zařízení na domov pro seniory zaznamenala věková skupina klientů mezi věkem 60 až 70 let a 70 až 80 let značný nárůst. Naproti tomu klientů ve věku mezi 80ti až 90ti lety ubylo. I přes tento vývoj se průměrný věk klientů v domově nadále zvyšoval a na konci roku 2009 je 81 let oproti 76,6 letům, tedy stavu z roku 2005. Tabulka 7: Informace o klientech a kapacitě DS Foltýnova Do 60 let Nad 60 do 70 let Nad 70 do 80 let Nad 80 do 90 let Nad 90 let Průměrný věk klientů Celkem klientů Celková kapacita zařízení Volná místa

2005 1 31 92 73 4 76,63 201 213 12

2006 1 23 102 70 3 77,33 199 213 14

2007 2 15 97 89 5 79 208 213 5

2008 4 46 116 41 1 80,1 208 213 5

2009 3 38 119 45 1 81 206 213 7

Zdroj: Zprávy o činnosti příspěvkové organizace DS Foltýnova (2005-2009)

34

Počet klientů pobírajících příspěvek na péči pomalu roste. Přesto na konci roku 2009 bylo v domově stále 78 klientů, kteří nepobírali tento příspěvek, což činilo téměř 38 % z celkové kapacity. V domově je také malé množství klientů jenž mají nárok na příspěvek III. a IV. Stupně. Většina seniorů pobírá příspěvek I. a II. stupně. V roce 2009 se jednalo o 49 % klientů. Tabulka 8: Nárok klientů na příspěvek na péči v DS Foltýnova Bez příspěvku na péči I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň Celkem

2008 90 57 42 15 4 208

2009 78 54 47 22 5 206


Transformace penzionu pro důchodce na domov pro seniory sebou přinesla daleko větší nároky na pracovní sílu. Od roku 2007 dochází k navýšení počtu zaměstnanců. Poslední informace uvádějí, že je v domově 83,3 zaměstnanců, jedná se o průměrný přepočítaný evidenční počet zaměstnanců. Toto číslo je téměř čtyřnásobné oproti počtu zaměstnanců z roku 2005, který činil 23,11. Největší podíl na nárůstu průměrného přepočítaného evidenčního počtu zaměstnanců mělo navýšení množství středních zdravotních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. V roce 2006 byly v zařízení zaměstnány 3 střední zdravotní pracovníci stejně a 3 pracovníci v sociálních službách. V roce 2009 se jejich stav navýšil na 16 respektive 40,55 zaměstnanců. Na konci sledovaného období vychází 1 střední zdravotní pracovník na 13 lůžek a 1 pracovník v sociálních službách na 5 lůžek. Tabulka 9: Vývoj struktury zaměstnanců v DS Foltýnova THP Sociální pracovníci SZP Pracovníci v sociálních službách Prádelna Úklidový personál Manuální pracovníci Ostatní zaměstnanci Celkem zaměstnanců (PPEP) Lůžka na jednoho zaměstnance

2005 1,00 1,00 3,00 4,00 3,00 7,00 2,29 1,95 23,24 9,17

2006 1,00 1,00 3,00 4,00 3,00 7,00 2,29 1,95 23,24 9,17

2007 1,00 2,50 5,00 8,50 3,00 7,90 3,20 2,75 33,85 6,29


35

2008 1,00 3,70 11,00 20,50 3,00 10,40 3,00 3,70 56,30 3,78

2009 1,00 3,00 16,00 41,55 3,75 10,50 3,00 4,50 83,30 2,56

7.2.3. Vývoj hospodaření Výnosy domova pro seniory zaznamenaly od roku 2007 významný nárůst. V roce 2006 byly okolo 14 mil. Kč v roce 2009 přesahovaly už částku 44 mil. Kč. Na tomto vývoji se podepsal nárůst ve všech významných položkách výnosů. Zvýšily se tržby za vlastní výkony a provozní dotace od města. Po transformaci zařízení na domov pro seniory začal hrát významnou roli i příjem ze státního rozpočtu ve formě provozních dotací. Rozložení položek výnosů zaznamenalo značný vývoj. Ačkoliv provozní dotace od města byly po celé sledované období rostoucí, jejich podíl na celkových výnosech organizace se v čase snižoval. V roce 2005 tento zdroj činil 64 % z veškerých výnosů, v roce 2009 je to pouze 42 %. Naopak došlo k navýšení podílu tržeb za vlastní výkony, které se zvýšily z 32 % na 38 % ve stejném období. Rovnoměrně s výnosy se zvyšovaly i náklady, které dosáhly na konci roku 2009 hranice 44,5 mil. Kč. Mezi nejvýznamnější položky patřily náklady na mzdy, zákonné sociální pojištění, spotřeba materiálu a energií a náklady na opravy a udržování. Největší položkou nákladů byly náklady na mzdy, které se vyšplhaly na 19,4 mil. Kč, což je více jak čtyřnásobek stavu z roku 2005. Náklady na mzdy tvoří v současnosti více jak 43 % veškerých nákladů domova pro seniory. Ostatní z výše vyjmenovaných nákladů se pohybovaly okolo 10 % z celkového podílu na nákladech. Tabulka 10: Vývoj nejvýznamnějších položek hospodaření DS Foltýnova (v tis. Kč) Tržby za vlastní výkony Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Náklady celkem Výsledek hospodaření

2005 4 376 8 877 0 13 852 1 575 2 885 1 771 4 548 1 552 13 802 50

2006 4 920 9 140 0 14 174 1 831 2 957 1 737 4 594 1 594 14 162 12

2007 7 562 9 262 1 751 18 687 3 039 3 127 2 112 6 264 2 185 18 322 365

2008 14 760 17 233 1 576 33 891 4 062 4 198 5 229 12 014 4 205 33 592 299

2009 16 784 18 885 8 492 44 539 4 143 4 587 5 287 19 395 6 307 44 453 86


Po přepočítání je patrný jasný rostoucí trend výnosů a nákladů na lůžko za měsíc. To vychází z nárůstu celkových výnosů a nákladů, i když byla zachována kapacita zařízení. Výnosy se zvýšily z 5,4 tisíc Kč/měsíc na 17,4 tis Kč/měsíc za posledních pět let a náklady tento vývoj prakticky kopírovaly. Vlastní příjmy na lůžko vzrostly z 1,7 tis. Kč/měsíc na 6,6 tis. Kč/měsíc a podíl města na lůžko z 3,5 tis. Kč/měsíc na 7,4 tis. Kč/měsíc za sledované období. Od roku 2007 se na financování podílí i Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Tyto prostředky ve formě dotací dosáhly výše 3,3 tis. Kč na lůžko/měsíc.

36

Tabulka 11: Vývoj výnosů a nákladů na lůžko za měsíc v DS Foltýnova (v tis. Kč) Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc

2005 5,42 5,40 1,71 0 3,47

2006 5,55 5,54 1,92 0 3,58

2007 7,31 7,17 2,96 0,69 3,62

2008 13,26 13,14 5,77 0,62 6,74

2009 17,42 17,39 6,57 3,32 7,39


7.2.4. Finanční analýza Ukazatel autarkie se ve sledovaném období pohyboval okolo optimální hranice 100 %. To značí, že organizace vyváženě pokrývala náklady výnosy z vlastní činnosti a dotacemi od zřizovatele a dotacemi od MPSV ČR. Variátor celkových nákladů, který udává do poměru dynamický vývoj nákladů na dynamickému vývoji výnosů, potvrzuje výsledky získané pomocí ukazatele autarkie. Variátor celkových nákladů se pohybuje okolo optimální hodnoty 1, což značí vyrovnaný růst celkových nákladů a výnosů. Hodnoty ukazatele okamžité a pohotové likvidity vycházejí, jak je u municipálních firem na konci roku typické, vyšší než jsou optimální hodnoty. V posledním sledovaném roce je patrný značný nárůst krátkodobých finančních prostředků a to hlavně na bankovních účtech domova pro seniory. Navýšení finančních prostředků zařízení mohlo mít spojitost s velikostí objemu krátkodobých závazků, které od transformace v roce 2007 každoročně rostly. Tato snaha předejít nebezpečí nesolventnosti vyústila v neefektivní vázání finančních prostředků na bankovních účtech. Produktivita práce zaznamenala výrazný nárůst a to i přes skutečnost, že zařízení po transformaci muselo dramaticky navýšit počet zaměstnanců. Při výpočtu byl použit průměrný přepočítaný evidenční počet zaměstnanců, aby bylo dosaženo pokud možno co nejpřesnější hodnoty. Mezi další sledované poměrové ukazatele patří tržby na počet zaměstnanců. Zde byl zaznamenán značný nárůst v roce 2007 oproti předešlému období. V roce 2009 došlo ale ke snížení ukazatele této hodnoty, která souvisela hlavně s pokračujícím nárůstem zaměstnanců v organizaci. Náklady na mzdy na počet zaměstnanců si udržovaly trvalý růst. V roce 2007 došlo ke skokovému zvýšení, stejně jako v roce 2009. Nárůst platů byl způsoben zejména zahájením nepřetržitého provozu služeb zdravotních sester a pracovníků v sociálních službách v souvislosti s přechodem na domov pro seniory. V zařízení se tedy zvýšil počet zaměstnanců, kteří pobírali nadprůměrné platy. Poměr nákladů na dotace za sledované období zůstal zachován. Z této skutečnosti vyplývá, že podíl dotací na krytí celkových nákladů zůstal stejný i po transformaci zařízení na domov pro seniory.

37

Tabulka 12: Vývoj ukazatelů finanční analýzy v DS Foltýnova Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce (v tis. Kč) Tržby/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Mzdové náklady/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Náklady/dotace

2005 100,36 2,52 2,55 280,35 189,36 196,80 1,55

2006 100,08 1,12 2,83 3,09 302,77 212,89 198,79 1,55

2007 101,99 0,92 2,79 5,04 332,53 258,09 213,79 1,66

2008 100,89 1,02 1,63 2,46 313,17 265,47 216,08 1,79

2009 100,19 1,03 4,14 4,85 323,13 201,49 232,83 1,62


Analýza odchylek od plánu ukazuje, že nejproblematičtější položky jsou v oblasti nákladů spotřeba materiálu a spotřeba energií a náklady na opravy a udržování. Ve výnosech se jedná o všechny významné položky, a to tržby za vlastní výkony, provozní dotace od MMB a provozní a dotace od MPSV ČR. Získané hodnoty ukazují, že problém plánování hospodářské činnosti zařízení se výrazně zvýšil po roce 2007, kdy domov pro seniory procházel transformací. U většiny položek je parný postupný návrat mezi typy A a B. Výjimkou jsou provozní dotace poskytované od MPSV ČR. 7.2.5. Dílčí závěr Domov pro seniory Foltýnova byl největším zařízením, které prošlo transformací z penzionu pro důchodce na domov pro seniory v Brně. Během této transformace došlo k rozšíření počtu zaměstnanců a ke zvýšení věkového průměru klientů. V oblasti hospodaření se zvýšily výnosy, a to zejména v důsledku postupného přijímání osob, se kterými byly uzavírány smlouvy o poskytování sociální služby za značně vyšší ceny, než činily stávající poplatky za pobyt a služby. Nárůst průměrného měsíčního platu je způsoben zejména zahájením nepřetržitého provozu služeb zdravotních sester v souvislosti s přechodem na domov pro seniory. Na konci roku bylo v zařízení stále velké množství klientů, kteří nepobírali příspěvek na péči. Za předpokladu, že se bude počet klientů, kteří mají přiznaný příspěvek na péči zvyšovat, se dá očekávat v následujících letech rostoucí objem výnosů organizace. To je zároveň oblast, na kterou by se měl domov zaměřit, pokud v následujících letech nechce zvýšit svou závislost na dotacích od MMB a MPSV ČR.

38

7.3 Domov pro seniory Koniklecová 7.3.1. Základní informace o organizaci Provoz v pobytového zařízení byl zahájen v roce 1993. Poskytovaná péče je zaměřena na seniory nad 65 let. Během transformace sociálních služeb v roce 2007 bylo zařízení přeměněno z penzionu pro důchodce na domov pro seniory. Jedná se o příspěvkovou organizaci, která byla zřízena Magistrátem města Brna a poskytuje celoroční péči. 7.3.2. Proces transformace Počet lůžek zůstal konstantní při přeměně zařízení na domov pro seniory. Kapacita čítá 70 lůžek a je prakticky kompletně využita. Volná místa v domově existují pouze z důvodu, že v několika případech obývají dvoulůžkovou bytovou jednotku jednotlivci poté, co ovdověli. U těchto klientů bylo vyhověno jejich přání zůstat v bytě, kterému přivykly. Na konci roku 2009 bylo v domově 67 klientů, což znamená 96% obsazenost. V domově pro seniory se po transformaci zvýšil počet klientů, kteří jsou nově přijímáni nebo naopak zařízení opouštějí a to ať už z důvodu úmrtí nebo přemístění do jiného zařízení či domácnosti. Rozložení klientů podle věku zaznamenalo výkyv hned v roce 2007, kdy došlo ke zvýšení věkového průměru na 85,8 roku. Avšak v roce 2009 se průměrný věk seniorů vrátil zpět na hodnotu 81,5 roku, tedy stejnou hodnotu, která panovala v zařízení před jeho transformací. Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou jsou senioři mezi 76 až 85 lety, kteří tvoří přes polovinu klientů domova. Tabulka 13: Informace o klientech a kapacitě DS Koniklecová Nad 65 do 75 let Nad 76 do 85 let Nad 86 do 95 let Nad 95 let Průměrný věk klientů Celkem klientů Celková kapacita zařízení Volná místa

2005 -

2006 12 31 20 1 81,5 64 70 6

2007 3 24 30 5 85,8 62 70 8

2008 2 31 34 3 85,3 70 70 0

2009 10 37 19 1 81,5 67 70 3

Zdroj: Zprávy o činnosti příspěvkové organizace DS Koniklecová (2006-2009)

V domově bylo na konci roku 2009 stále 27 klientů, kteří nepobírali příspěvek na péči. Jednalo se o 40 % všech klientů v zařízení. Téměř 50 % všech klientů pobíralo příspěvek I. a II. stupně. Z celkové počtu 67 klientů, kteří v zařízení bydleli, mělo pouze 7 z nich nárok na příspěvek II. a IV. stupně.

39

Tabulka 14: Nárok klientů na příspěvek na péči v DS Koniklecová Bez příspěvku na péči I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň Celkem

2009 27 20 13 2 5 67


V domově došlo od roku 2007 k nárůstu počtu zaměstnanců. Průměrný přepočítaný evidenční počet z roku 2006 byl 11,9 zaměstnance. V roce 2009 je tento počet 27,91, což činí nárůst o 134 %. Na tomto vývoji se nejvíce podílelo zvýšení průměrného přepočítaného evidenčního počtu zaměstnanců ve funkci středních zdravotních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Množství SZP se zvýšilo z 1,5 v roce 2006 na 3,8 v roce 2009. Při přepočítání počtu lůžek, které připadají na jednoho z těchto pracovníků, došlo tedy k poklesu počtu lůžek na jednoho SZP. Konkrétně z 46 lůžek na jednoho pracovníka na 18. Podobný vývoj byl zaznamenán i u pracovníků v sociálních službách. Počet těchto pracovníků vzrostl za stejné období z 3,4 na 12,79. A počet lůžek na jednoho pracovníka v sociálních službách poklesl z 20 na 5. Tabulka 15: Vývoj struktury zaměstnanců v DS Koniklecová THP Sociální pracovníci SZP Fyzioterapeuti Pracovník v sociálních službách Manuální pracovníci Celkem zaměstnanců (PPEP) Lůžka na jednoho zaměstnance

2005 -

2006 2,00 1,00 1,50 0,00 3,40 4,00 11,90 5,88

2007 2,00 1,00 3,60 0,00 3,50 4,00 14,10 4,96

2008 4,00 1,75 3,60 1,00 9,75 6,00 26,10 2,68

2009 3,50 1,75 3,80 1,00 12,79 5,07 27,91 2,51


7.3.3. Vývoj hospodaření Domov pro seniory zaznamenal výrazný nárůst výnosů související s transformací, která proběhla v roce 2007. Před přeměnou zařízení se roční výnosy pohybovaly okolo 6 mil. Kč, tato částka se zvýšila až na 16 mil. Kč za rok 2009. V posledních dvou letech došlo k nárůstu výnosů o více jak 50 % oproti předešlému roku. Na tomto vývoji se nejvíce podílejí tržby za vlastní výkony a provozní dotace od města. Tržby za vlastní výkony zaznamenaly nárůst z 1,7 mil. Kč v roce 2006 na 5,9 mil. Kč v roce 2009. Provozní dotace od Magistrátu města Brna za stejné období stouply z 4 mil. Kč na 7,4 mil. Kč. V posledním sledovaném roce se ve výnosech zařízení výrazně projevily i finanční prostředky poskytnuté Ministerstvem práce a sociálních věcí ve formě dotací. Jednalo se o částku 2,8 mil. Kč, když v předešlých letech organizace žádnou dotaci od MPSV ČR nedostala, ač o žádost o dotaci odevdala.

40

Vývoj ve výše zmíněných položkách výnosů domova pro seniory měl za následek jejich výrazné vzájemné vyrovnání. Do roku 2007 se na financování domova podílelo ze 70 % město a přibližně jen ze 30 % samotná organizace svými tržbami. Po transformaci zařízení se poměr těchto položek vyrovnal a v současnosti tvoří 46 % všech výnosů dotace od města a 36 % jsou tržby za vlastní výkony. Spolu s výnosy rostly i náklady zařízení. Vzhledem k tomu, že organizace hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, u kterého celkové výnosy vždy jen o malou částku překročí celkové náklady, se náklady vyvíjely v podobném tempu jako výnosy. V roce 2005 byly celkové náklady 5,6 mil. Kč v roce 2009 přesáhly hranici 16 mil. Kč. Mezi nejpodstatnější položky nákladů patří náklady na mzdy zaměstnanců, zákonné sociální pojištění, náklady na spotřebu materiálu a energie a náklady na opravy a udržování. Mzdové náklady vzrostly z 2,3 mil. Kč v roce 2005 na 6,2 mil. Kč, přesto se jejich podíl na celkových nákladech za sledovanou dobu výrazně nezměnil a pohyboval se kolem 40 %. Spotřeba materiálu, zákonné sociální pojištění a náklady na opravy a udržování zaznamenaly rychlejší nárůst než zbývající významná položka nákladů vykazující výdaje za energii. tabulka 16:Vývoj nejvýznamnějších položek hospodaření DS Koniklecová (v tis. Kč) Tržby za vlastní výkony Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Náklady celkem Výsledek hospodaření

2005 1 654 4 057 0 5 717 300 1 328 348 2 293 802 5 651 66

2006 1 724 4 212 0 5 951 413 1 453 302 2 331 816 5 936 15

2007 2 090 4 475 0 6 575 513 1 480 198 2 650 912 6 471 104

2008 3 383 6 649 0 10 527 1 028 1 594 946 4 412 1 512 10 426 101

2009 5 874 7 390 2 835 16 152 2 498 1 985 2 221 6 230 1 947 16 016 136


Celková kapacita se za posledních pět let fungování organizace nezměnila. Z toho důvodu vývoj výnosů a nákladů na lůžko kopíruje vývoj těchto položek z výkazu zisku a ztrát. Výnosy a náklady na lůžko za měsíc byly v roce 2005 téměř 7 tis. Kč/měsíc. V roce 2009 dosáhly výše 19 tis. Kč/měsíc. Zatímco vlastní příjmy domova na lůžko za měsíc se za posledních pět let navýšily více jak čtyřnásobně z 2 tis. Kč/měsíc na 8,8 tis. Kč/měsíc, podíl města na lůžko za měsíc vzrostl podstatně méně. Konkrétně došlo ke zvýšení z částky 4,8 tis. Kč/měsíc na 8,8 tis. Kč/měsíc.

41

Tabulka 17: Vývoj výnosů a nákladů na lůžko za měsíc v DS Koniklecová (v tis. Kč) Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc

2005 6,80 6,70 1,97 0,00 4,83

2006 7,10 7,10 2,00 0,00 5,00

2007 7,80 7,70 2,50 0,00 3,80

2008 12,50 12,40 4,00 0,00 7,90

2009 19,20 19,00 8,80 3,40 8,80


7.3.4. Finanční analýza Poměr výnosů a nákladů hlavní činnosti je vyrovnaný. Ukazatel autarkie vychází po sledované období okolo optimální hodnoty, která je 100 %. Z toho vyplývá, že v současné době není potřeba měnit ceny služeb, které zařízení poskytuje a ani výše dotací, které domovu poskytuje jeho zřizovatel a MPSV ČR by se neměla výrazně měnit. Variátor nákladový, který udává dynamický vývoj celkových nákladů na dynamickému vývoji celkových výnosů se pohybuje také okolo své optimální hodnoty, která je rovna 1. Jak je patrné ze z vývoje tohoto ukazatele, došlo ve sledovaném období k vyrovnání vývoje nákladů a výnosů v organizaci na optimální hodnotu. V domově pro seniory tak nehrozí, že by celkové náklady mohly přesáhnout výši celkových výnosů. Riziko tohoto vývoje bylo transformací domova zažehnáno. V oblasti likvidity došlo po transformaci organizace také ke zlepšení. Hodnoty okamžité a pohotové likvidity do roku 2007 výrazně přesahovaly doporučené hodnoty. V posledních letech se situace zlepšuje, i když získané hodnoty stále ukazují na neefektivní vázání prostředků v penězích a pohledávkách. Jedním z důvodů může být trvalý růst závazků organizace a její snaha ochránit se před případným nebezpečím nesolventnosti. Ukazatel produktivity práce zaznamenal za sledované období růst. A to i přes zvýšení počtu zaměstnanců, které souviselo s transformací zařízení. Tento vývoj dokazuje, že zařízení zaznamenalo značný nárůst přidané hodnoty. Jednalo se jak o navýšení dotací, tak výnosů z vlastních tržeb za poskytnuté služby. Jedním z dalších sledovaných poměrových ukazatelů jsou tržby na počet zaměstnanců. Podstatný výkyv v trendu vývoje tohoto ukazatele nastal v roce 2008, kdy došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnanců, avšak tržby rostly daleko menším tempem. V následujícím roce však došlo k vyrovnání tohoto vývoje a bylo to naopak tržby, jejichž růst překonal mírné zvýšení počtu zaměstnanců. Tato skutečnost se odráží i v poměru mzdových nákladů na počet zaměstnanců. Kdy došlo k značnému poklesu průměrného platu v domově pro seniory. Následující rok však opět zaznamenal skokový růst, který zvýšil průměrnou mzdu nad stav, který byl předcházel jejímu snížení. Poměr nákladů a dotací má ve sledovaném období mírně rostoucí tempo. Z toho vyplývá, že je organizace méně závislá na dotacích od zřizovatele a MPSV ČR a ve větší míře kryje své náklady tržbami z vlastní činnosti. Přesto se domov bez finančních prostředků z dotací neobejde, protože tvoří přes 60 % jeho veškerých výnosů.

42

Tabulka 18: Vývoj ukazatelů finanční analýzy v DS Koniklecová Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce (v tis. Kč) Tržby/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Mzdové náklady/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Náklady/dotace

2005 101,16 1,39

2006 100,25 1,23 3,67 7,45 296,97 144,87 195,88 1,41

2007 101,61 0,86 3,51 5,90 292,84 148,23 187,94 1,45

2008 100,97 1,02 1,57 3,17 231,84 129,62 169,04 1,57

2009 100,85 1,00 1,84 3,66 318,63 210,46 223,22 1,57


7.3.5. Dílčí závěr Domov pro seniory Koniklecová během transformace zvýšil počet svých zaměstnanců, tak aby byl schopen poskytovat adekvátní péči svým klientům. V oblasti hospodaření došlo k výraznému nárůstu výše účetních položek jak na straně výnosů, tak a straně nákladů. Během transformace byla posílena schopnost domova hradit své náklady z tržeb za vlastní výnosy. A to hlavně z důvodu, že na konci roku 2009 přestala platit výjimka ze zákona, která umožňovala stávajícím klientům zůstat v zařízení za smluvních podmínek předcházející reformě zařízení. I přes tento vývoj však zůstávají dotace od zřizovatele a MPSV ČR klíčovým zdrojem finančních prostředků na provoz. Jak ukázala finanční analýza po transformaci zařízení došlo ke zefektivnění fungování zařízení. A to hlavně v oblasti likvidity. Dále byl v posledním roce zaznamenáno zvýšení ukazatelů produktivity práce a došlo i k zvýšení poměru mezi tržbami a počtem zaměstnanců. Podobně jako u ostatních domovů pro seniory, je prioritou organizace poskytovat služby seniorům, kteří se o sebe nemohou postarat a jsou závislí na pomoci druhých. Při poskytování služeb těmto klientům budou příspěvky na péči výrazně pomáhat stabilizaci hospodaření domova pro seniory.

43

7.4 Domov pro seniory Okružní 7.4.1. Základní informace o organizaci Domov pro seniory Okružní je ústavní zařízení, které je součástí sociálních služeb města Brna a s účinností nového Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách se transformovalo z Domova penzionu pro důchodce na Domov pro seniory. V zařízení je kromě domova pro seniory i centrum denních služeb. Jedná se o příspěvkovou organizaci, která byla dne 18.7. 2007 Jihomoravským krajským úřadem zapsána do registru poskytovatelů sociálních služeb. V zařízení je poskytovaná celoroční pobytová a nepřetržitá péče. 7.4.2. Proces transformace Celková kapacita domova pro seniory nebyla ovlivněna transformací zařízení a zůstala zachována. V domově je 66 lůžek, které byly po celé sledované období téměř plně obsazeny. V roce 2009 byly volné pouze 3 lůžka a v zařízení bylo celkem 63 klientů. Vývoj počtu klientů, kteří do domova přišli nebo z něho odešli se s změnou zařízení nezměnil. Avšak v průměrný věk klientů během posledních pěti let výrazně rostl. V roce 2005 byl průměrný věk 78,85 let. Každý následující rok byl zaznamenán mírný nárůst a v roce 2009 byl průměrný věk klientů v zařízení 84,1 let. Největší podíl na tomto vývoji měl nárůst počtu klientů ve věkové skupině 81-90 let. Naopak razantní pokles zaznamenala skupina nejmladších klientů, kteří patřily do skupiny 67-80 let. Tabulka 19: Informace o klientech a kapacitě DS Okružní 67-80 81-90 Nad 90 let Průměrný věk Celkem klientů Celková kapacita zařízení Volná místa

2005 35 26 1 78,85 62 65 3

2006 30 30 3 79,67 63 65 2

2007 2 57 6 81,70 65 65 0

2008 19 42 3 82,70 64 66 2

2009 19 41 3 84,10 63 66 3

Zdroj: Zprávy o činnosti příspěvkové organizace DS Okružní (2005-2009)

V domově bylo 39 klientů, kteří pobírali v roce 2009 příspěvek na péči. Jednalo se o 59 % klientů domova pro seniory. Ze zbylých 24 klientů bylo 6, kteří si o příspěvek zažádali a 18, kteří byly bez příspěvku na péči. Největší počet klientů mělo přiznáno příspěvek I. stupně. Jednalo se o 16 seniorů. Počet klientů pobírající příspěvek II. a III. stupně byl 9 respektive 10. Nejmenšímu počtu klientů náležel příspěvek IV. stupně. Byly to pouze 4 klienti domova pro seniory.

44

tabulka 20: Nárok klientů na příspěvek na péči v DS Okružní Bez příspěvku I. Stupeň II. Stupeň III. Stupeň IV. Stupeň Zažádáno Celkem

2009 18 16 9 10 4 6 63


Jedním z nejvýznamnějších projevů transformace zařízení bylo navýšení počtu zaměstnanců. V roce 2006 bylo v zařízení 18,33 zaměstnanců. Jedná se o jejich průměrný přepočítaný evidenční počet. Po roce 2007 byli každoročně přijímáni noví zaměstnanci a jejich průměrný přepočítaný evidenční počet v roce 2009 byl 31,5. Na tomto vývoji se nejvíce projevilo přijímání pracovníků, kteří byli zaměstnáni jako SZP a pracovníci v sociálních službách. Počet SZP vzrostl z 1,75 na 3,6 zaměstnance a počet pracovníků v sociálních službách z 2 na 11,4 zaměstnance za sledované období. Tyto změny měly za následek výrazné vylepšení poměru udávajícímu počet lůžek na jednoho pracovníka. Zatímco v roce 2005 připadalo na jednoho SZP 37 lůžek, v roce 2009 je to 18,33 lůžek. Podobná změna nastala u pracovníků v sociálních službách, kde se tento poměr snížil z 32,5 na 5,79 lůžka na zaměstnance za stejné období. Tabulka 21: Vývoj struktury zaměstnanců v DS Okružní THP Sociální pracovníci SZP Pracovníci v soc. službách Manuální pracovníci Celkem zaměstnanců (PPEP) Lůžka na jednoho zaměstnance

2005 5,00 0,75 1,75 2,00 9,60 19,10 3,40

2006 5,00 0,88 1,75 2,00 9,20 18,83 3,55

2007 4,60 1,60 1,75 3,00 8,70 19,65 3,32

2008 5,00 2,00 3,70 8,90 9,80 29,40 2,24

2009 4,80 1,70 3,60 11,40 10,00 31,50 2,10


7.4.3. Vývoj hospodaření Transformace zařízení se viditelně odrazila i v hospodaření organizace. Nejvíce je to patrné na podstatném nárůstu celkových výnosů a nákladů. Zatímco v roce 2005 byl celkový objem výnosů roven 11,4 mil. Kč, v roce 2009 se jednalo o 19,3 mil. Kč. Od roku 2007 výnosy organizace v průměru každoročně vzrostly o 18 %. Největší podíl na tomto nárůstu měly následující položky výnosů: tržby za vlastní výkony, provozní dotace MMB a provozní dotace MPSV ČR. Tržby za vlastní výkony se zvýšily z 3,5 mil. Kč na 7,6 mil. Kč za sledované období. Zatímco v roce 2005 tvořily pouze 31 % z celkových výnosů v roce 2009 to bylo už téměř 40 %. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán v roce 2008, kdy výnosy za vlastní výkony vzrostly o 56 % oproti stavu z roku 2007. Provozní dotace MMB během sledovaného období

45

také rostly. Jejich výše byla v roce 2005 6 mil. Kč a v roce 2009 dosáhla 8,7 mil. Kč. Přesto poměr těchto dotací na celkovém objemu výnosů poklesl. Konkrétně z 53 % na 45 % za sledované období. Od roku 2008 byla výrazná část výnosů organizace získávána ve formě dotací od MPSV ČR. V posledních dvou sledovaných letech byla výše této dotace 0,8 mil. Kč respektive 2,5 mil. Kč. V roce 2009 tedy tvořila téměř 14 % z celkových výnosů domova pro seniory. Vzhledem ke snaze domova pro seniory hospodařit s vyrovnanými rozpočty byl růst výnosů přenášen i do růstu nákladů. Nejvíce je to patrné na výši celkových nákladů, které byly téměř totožné s výší celkových výnosů v jednotlivých letech. V roce 2005 byly celkové náklady 11,3 mil. Kč a v roce 2009 19,2 mil. Kč. Nejvýznamnější položky celkových nákladů byly: mzdové náklady, spotřeba materiálu, spotřeba energií, opravy a udržování a zákonné sociální pojištění. Výše těchto položek se postupně zvyšovaly, ale jejich podíl na celkové výši nákladů zůstal během sledovaných let konstantní. Klíčovou položkou v oblasti nákladů byly výdaje na mzdy zaměstnanců. Vzhledem ke skutečnosti, že po transformaci zařízení se zvýšil počet zaměstnanců vzrostla tato položka z 3,5 mil. Kč v roce 2005 na 6,9 mil. Kč v roce 2009. Tabulka 22: Vývoj nejvýznamnějších položek hospodaření DS Okružní (v tis. Kč) Tržby za vlastní výkony Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Náklady celkem Výsledek hospodaření

2005 3 559 6 020 0 11 397 1 596 1 586 2 337 3 467 1 187 11 347 50

2006 3 753 6 150 0 11 591 1 698 1 724 2 049 3 563 1 228 11 388 203

2007 4 367 6 956 0 13 352 2 130 1 523 2 738 4 110 1 424 13 098 254

2008 6 838 8 097 816 16 276 2 891 1 901 1 883 5 877 2 035 16 107 169

2009 7 643 8 732 2 667 19 287 3 044 2 013 3 234 6 901 2 195 19 275 12


Výnosy a náklady na lůžko se zvýšily za sledované období z 14,5 tis. Kč/měsíc na 24,3 tis. Kč/měsíc. Vlastní příjmy na lůžko za měsíc zaznamenaly vyšší nárůst než podíl města na lůžko za měsíc. Přesto je stále město největším přispívatelem organizace. V roce 2005 organizace dostala 7,7 tis. Kč/měsíc od města a 4,6 tis. Kč/měsíc byl vlastní příjem. V roce 2009 jsou tyto částky 11 tis. Kč/měsíc respektive 9,7 tis. Kč/měsíc. Jak je vidět z těchto částek, tak se rozdíl mezi jednotlivými zdroji příjmu mírně snížil.

46

Tabulka 23: Vývoj výnosů a nákladů na lůžko za měsíc v DS Okružní (v tis. Kč) Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc

2005 14,61 14,55 4,56 0,00 7,72

2006 14,86 14,60 4,81 0,00 7,88

2007 17,12 16,79 5,60 0,00 8,92

2008 20,55 20,34 8,63 1,03 10,22

2009 24,35 24,34 9,65 3,37 11,03


7.4.4. Finanční analýza Hodnota autarkie se ve sledovaném období blíží ideální hodnotě 100 %. Z toho vyplývá, že výnosy z hlavní činnosti organizace jsou v rovnováze s náklady hlavní činnosti. Není potřeba měnit výši dotací, které domov získává a ceny za poskytované služby. Hodnota ukazatele nákladového variátoru byla v roce 2006 0,21, což svědčí o tom, že dynamika růstu výnosů byla vyšší než dynamika růstu nákladů. V takovém případě mělo dojít ke snížení dotací nebo poklesu poplatků za poskytnuté služby. Vzhledem k probíhající transformaci, bohužel není jasné, jak se organizace s tímto problémem vypořádala. Avšak hodnota nákladového variátoru je v roce 2009 rovna 1,06, čímž se blíží ideální hodnotě. Okamžitá a běžná likvidita organizace jsou vyšší než by odpovídal optimální stav u ziskových firem v soukromém sektoru. Tento stav je u municipálních neziskových organizací pochopitelný. Pozitivním stavem je, že během transformace se přebytek krátkodobých finančních prostředků v organizaci už dále nezvýšil. Ukazatel produktivity práce zaznamenal mezi roky 2005 až 2007 značný nárůst. V roce 2008 však výrazně poklesl. Hlavním důvodem bylo zvýšení průměrného přepočítaného evidenčního počtu pracovníků. I když přidaná hodnota rostla nebyla se schopná rychlostí svého růstu vyrovnat skokovému navýšení stavu zaměstnanců. V roce 2009, když se rozšiřování pracovní síly v organizaci zpomalilo, byl zaznamenán opětovný nárůst produktivity práce. K dalším poměrovým ukazatelům patří podíl tržeb na počet zaměstnanců. Tento poměr měl klesající tendenci mezi roky 2005 až 2007. Během transformace i přes zvýšení celkového stavu pracovníků v organizaci došlo k nárůstu výsledné hodnoty tohoto poměru. Tato skutečnost jen dokazuje, jaký měla transformace enormní vliv na tržby za vlastní výkony domova pro seniory. Průměrná mzda získaná z poměru mzdových nákladů na počet zaměstnanců byla až na výjimku roku 2008 růstová. Poměr nákladů na dotace se během transformace zařízení výrazně nezměnil. V posledním sledovaném roce je patrný drobný pokles, který by mohl znamenat, že zařízení posiluje svojí závislost na dotacích od MMB a MPSV ČR. Tento ukazatel by se měl v následujících letech podrobně sledovat, aby se zjistilo jestli tento trend přetrvá.

47

Tabulka 24: Vývoj ukazatelů finanční analýzy v DS Okružní Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce (v tis. Kč) Tržby/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Mzdové náklady/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Náklady/dotace

2005 100,44 3,63 3,73 196,49 186,34 181,52 1,88

2006 101,78 0,21 2,80 3,05 225,80 204,75 194,38 1,85

2007 101,94 1,01 3,53 4,03 338,45 223,26 210,12 1,88

2008 101,05 1,05 2,87 3,23 290,61 232,59 199,90 1,81

2009 100,06 1,06 3,11 3,23 318,57 242,63 219,08 1,69


Analýza odchylek od plánu ukázala, že během transformace zařízení, která byla započata v roce 2007, došlo k výraznému odklonu od schváleného plánu hospodaření. Zatímco v letech 2005 a 2006 byla organizace relativně přesně plánovat své budoucí náklady, během transformačního období tato činnost způsobovala organizaci problémy. Pozitivním jevem je, že odchylka ve většině plánovaných rozpočtových položkách zmenšuje. Přesto největší odklon od plánu zaznamenal v roce 2009 položka dotací od MPSV ČR. 7.4.5. Dílčí závěr Transformace domova pro seniory Okružní, měla za následek zvýšení počtu zaměstnanců tak, aby došlo k zabezpečení nepřetržitého provozu zařízení. Došlo ke zvýšení průměrného věku klientů. Na konci roku 2009 byla v domově řada klientů, kteří nepobírali příspěvek na péče, což negativně ovlivňovalo schopnost domova hradit náklady prostřednictvím vlastních tržeb za vlastní výkony. Přesto však došlo ke zlepšení tohoto poměru oproti stavu před transformací. Další vývoj bude záviset na vývoji počtu klientů pobírajících příspěvek na péči. Nepodaříli se domovu navýšit množství klientů pobírající příspěvky vyšších stupňů bude závislost na dotacích od MMB a MPSV ČR v následujících letech výrazně vzrůstat.

48

7.5 Domov pro seniory Podpěrova 7.5.1. Základní informace o organizaci Domov pro seniory Podpěrova, je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Statutární město Brno. Poskytuje dva typy služeb a to domov pro seniory a centrum denních služeb. Je určeno pro seniory nad 65 let, pro které zabezpečuje pobytové a další sociální služby. 7.5.2. Proces transformace Vybavenost domova pro seniory lůžky se v procesu transformace téměř nezměnila. Kapacita vzrostla v roce 2008 o jedno místo. Zařízení bylo během posledních let téměř plně obsazeno a v roce 2009 nebylo v domově žádné volné lůžko. Po transformaci zařízení na domov pro seniory se zvýšil pohyb přijatých klientů a klientů, kteří zařízení opustily a to už z důvodu úmrtí nebo přechodu do jiného zařízení či domácnosti. Vývoj průměrného věku seniorů, kteří jsou v zařízení ubytováni, ve sledovaných letech zvyšoval. Největší vliv na to měl rostoucí počet klientů ve věkové skupině od 80 do 90 let naopak výrazný pokles zaznamenal počet klientů ve skupině od 70 do 80 let. Zároveň došlo k prohození nejméně početné skupiny klientů. Do roku 2008 jí byla skupina seniorů nad 90 let, nyní je to skupina seniorů nad 60 do70 let. Tento vývoj měl za následek nárůst průměrného věku seniorů ze 78 let v roce 2005 na 83 let v roce 2009. Tabulka 25: Informace o klientech a kapacitě DS Podpěrova Do 70 let Nad 70 do 80 let Nad 80 do 90 let Nad 90 let Průměrný věk klientů Celkem klientů Celková kapacita zařízení Volná místa

2005 8 31 27 1 78 67 69 2

2006 7 28 26 2 78 63 69 6

2007 7 24 34 2 80 67 69 2

2008 3 16 48 2 81 69 70 1

2009 3 9 53 5 83 70 70 0

Zdroj: Zprávy o činnosti příspěvkové organizace DS Podpěrova (2005-2009)

Na konci roku 2009 bylo v domově stále 26 klientů, kteří nepobírali příspěvek na péči. Jednalo se o 26 seniorů, tedy celých 37 % z celkového počtu klientů. 33 klientů v domově dostávalo příspěvek I. nebo II. stupně. a 11 klientů III. a IV. stupně.

49

Tabulka 26: Nárok klientů na příspěvek na péči v DS Podpěrova Bez příspěvku I. Stupeň II. Stupeň III. Stupeň IV. Stupeň Celkem

2009 26 16 17 9 2 70


V domově došlo k nárůstu zaměstnanců, který byl spojen s transformací pobytového zařízení. V roce 2005 bylo zaměstnáno v organizaci 19,11 zaměstnanců v roce 2009 toto číslo stouplo na 31,18. Jedná se o průměrný přepočítaný evidenční počet zaměstnanců. Nárůst počtu SZP a pracovníků v sociálních službách se nejvíce odrazil na celkovém zvýšení počtu zaměstnanců. Množství SZP se zvýšilo ze 2 na 5 za sledované období, které bylo mezi roky 2005 až 2009. Počet pracovníků v sociálních službách narostl ze 3 (před rokem 2007 se jednalo o pracovníky v sociální péči) na 11. Vztáhneme-li tento vývoj k celkovému počtu lůžek dostaneme následující hodnoty. Na jednoho pracovníka SZP přicházelo v roce 2005 19 lůžek v zařízení, v roce 2009 je to už jenom 14. U pracovníků v sociálních službách toto číslo pokleslo z 23 na 6 za stejné období. Tabulka 27: Vývoj struktury zaměstnanců v DS Podpěrova THP Sociální pracovníci SZP Pracovníci v soc. službách Pracovník v soc. péči Pedagog volného času Manuální pracovníci Celkem Celkem zaměstnanců (PPEP) Lůžka na jednoho zaměstnance

2005 5 1 2 0 3 0 10 21 19,11 3,61

2006 4 1 2 0 3 0 10 20 18,94 3,64

2007 4 2 3 7 0 0 8 24 18,88 3,65

2008 4 2 4 9 0 1 11 31 26,23 2,67

2009 4 2 5 11 0 1 11 34 31,18 2,25


7.5.3. Vývoj hospodaření Ve výnosech domova byl zaznamenán nárůst. V roce 2005 činily 10,5 mil. Kč v roce 2009 už 17 mil. Kč. Na tomto vývoji se podílel hlavně nárůst v finančních prostředků poskytnutých od Magistrátu města Brna a tržeb, které domov získal za poskytování svých služeb od klientů. Výše dotací poskytnutých městem se navýšila za sledované období z 5,9 mil. Kč na 8,6 mil. Kč. Jednalo se tedy o 45% nárůst. Tržby za vlastní výkony se zvýšily z 3,7 mil. Kč na 6,6 mil. Kč, což byl více než 78% nárůst. Další faktor, který se podílel na růstech výnosů byly provozní dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Tyto datace zavedl nový zákon o sociálních službách v roce 2007 a v posledním sledovaném roce činily 1,7 mil. Kč.

50

Došlo ke snížení podílu města na výnosech domova pro seniory. V roce 2006 byl podíl města na financování 60 %. I když částka v průběhu sledovaného období rostla, podíl se snížil na 50 %. Podíl tržeb za vlastní činnost zaznamenaly mírný nárůst z 37 % na 39 % za stejné období. Podíl dotací od Ministerstva práce a sociálních věcí tvořil 10% podíl z výnosů v roce 2009. Zbylé složky výnosů byly pouze okrajové. Vývoj celkových nákladů byl velice podobný vývoji výnosů. V roce 2005 byly náklady 10,3 mil. Kč. V následujících letech se tempo růstu těchto nákladů zvyšovalo a v roce 2009 celkové náklady organizace dosáhly 16,9 mil. Kč. Mezi objemově nejvýznamnější položky spadající do nákladů organizace patří náklady na mzdy, spotřeba materiálu, energie, náklady na opravování a udržování a zákonné sociální pojištění. Hlavní objem nárůstu nastal po změně penzionu pro důchodce na domov pro seniory v roce 2007. Mzdové náklady vzrostly z 3,5 mil. Kč v roce 2005 na 7 mil. Kč v roce 2009. Jednalo se tedy o 100% nárůst. Podobný nárůst zaznamenala už jen položka náklady na spotřebu materiálu. Ostatní významné složky nákladů během sledovaného období rostly pomalejším tempem. Z toho vyplývá, že procentní rozložení nákladů bylo v roce 2009 velice podobné tomu z roku 2005. Jediné dvě položky, které posílily svou váhu byly mzdové náklady, které vzrostly z 34 % na 41 %, a spotřeba materiálu z 17 % na 20 %. Tabulka 28: Vývoj nejvýznamnějších položek hospodaření DS Podpěrova (v tis. Kč) Tržby za vlastní výkony Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Náklady celkem Hospodářský výsledek

2005 3 650 5 862 0 10 566 1 778 1 156 1 309 3 504 1 223 10 291 275

2006 3 686 6 044 0 9 931 1 788 1 278 264 3 766 1 268 9 666 265

2007 4 266 6 137 500 10 993 2 432 1 244 480 3 860 1 347 10 816 177

2008 5 684 7578 450 13 913 2 779 1 523 374 5 623 1 965 13 806 107

2009 6 630 8 590 1 734 17 054 3 453 1 646 806 7 007 2 264 16 925 129


Výnosy a náklady na lůžko rostly stejným tempem. Během posledních pěti let se navýšily z 12,5 tis. Kč/měsíc na 20 tis. Kč/měsíc. Rovnoměrný vývoj byl podmíněn shodným vývojem výnosů a nákladů, který zapříčinila snaha organizace fungovat s vyrovnaným a mírně ziskovým hospodářským výsledkem. Vzhledem k tomu, že se v domově nezměnil počet lůžek, kopíroval vývoj jednotlivých druhů výnosů na lůžko výše zmíněnou situaci v oblasti výnosů. Vlastní příjmy na lůžko za měsíc vzrostly z 4,4 tis. Kč na 7,9 tis. Kč a podíl města na lůžko z 7,1 tis. Kč na 10,2 tis. Kč za měsíc. Nově se v roce 2007 zapojilo ministerstvo práce a sociálních věcí a v roce 2009 dosáhla míra státní dotace na lůžko hranice 2,1 tis. Kč za měsíc.

51

Tabulka 29: Vývoj výnosů a nákladů na lůžko za měsíc v DS Podpěrova (v tis. Kč) Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc

2005 12,76 12,43 4,41 0 7,08

2006 11,99 13,06 4,45 0 7,30

2007 13,28 13,06 5,15 0,60 7,41

2008 15,56 12,88 6,77 0,54 9,02

2009 20,30 20,15 7,89 2,06 10,23


7.5.4. Finanční analýza Jak ukazuje ukazatel autarkie výnosy z hlavní činnosti jsou v rovnováze s náklady na hlavní činnost domova pro seniory. Proto není třeba měnit výši dotací poskytovaných zřizovatelem a MPSV ČR. Zároveň ceny zařízení za poskytované služby by měly zůstat zachovány ve stávající výši. Danou skutečnost potvrzuje i další ukazatel, kterým je nákladový variátor. Jeho hodnota se po celé sledované období pohybovala okolo optima, které je rovno 1. Jedinou výjimkou byl rok 2007, kdy variátor vyšel 1,11 což znamenalo vyšší nárůst nákladů oproti nárůstu výnosů. V dalších letech však byl tento nepříznivý vývoj zažehnán a dynamický vývoj nákladů a výnosů se stabilizoval na optimální hranici. Produktivita práce má ve sledovaném období rostoucí tendenci. Ta zůstala zachována i vletech 2008 a 2009, kdy došlo k významnému nárůstu počtu pracovníků. Důvodem zachování nárůstu produktivity práce byly trvale rostoucí tržby za vlastní výkony a zvýšení dotací, které organizace získala. Mezi další zkoumané poměrové ukazatele patří podíl tržeb na počet zaměstnanců. Výsledné hodnoty ukazují, že průměrná mzda se skokově zvýšila. Nastalo tak během transformace, kdy proběhlo rozšíření pracovního personálu domova pro seniory. Hlavní důvody tohoto prudkého nárůstu byly, že došlo k zvýšení středního zdravotního personálu, tedy zaměstnanců s nadprůměrnými platy. Dalším důvodem bylo zahájení nepřetržitého 24 hodinového provozu zařízení. Poměr nákladů na dotace se ve sledovaném období výrazně nezměnil. Závislost organizace na dotacích od MMB a MPSV ČR zůstala zachována. A to přes nárůst tržeb za vlastní výkony, který byl totiž vyrušen vývojem celkových nákladů domova pro seniory. Tabulka 30: Vývoj ukazatelů finanční analýzy v DS Podpěrova Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce (v tis. Kč) Tržby/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Mzdové náklady/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Náklady/dotace

2005 102,67 251,07 191,00 183,36 1,70


52

2006 102,74 1,01 312,46 194,61 198,84 1,60

2007 101,64 1,11 325,53 225,95 204,45 1,63

2008 100,78 1,04 321,62 216,70 214,37 1,72

2009 100,76 1,00 332,62 212,64 224,73 1,64

Analýza odchylek od plánu ukázala, že během transformace zařízení, která byla započata v roce 2007, došlo k výraznému odklonu od schváleného plánu hospodaření. Zatímco v letech 2005 a 2006 bylo hospodaření organizace relativně přesně plánováno, během následujících let tato činnost způsobovala zařízení problémy. Největší odchylka nastala v plánování spotřeby materiálu a odhadu výše dotací od MPSV ČR. 7.5.5. Dílčí závěr Transformace v domově pro seniory Podpěrova měla za následek zvýšení průměrného věku klientů a navýšení počtu zaměstnanců tak, aby byly splněny nové požadavky plnění sociálních služeb. Výrazný vliv na hospodaření domova pro seniory má to, že více jak třetina klientů na konci roku 2009 nepobírala příspěvek na péči. To mělo vliv na výši tržeb za vlastní výkony. To je jeden z důvodů proč zůstal zachován poměr krytí celkových nákladů dotacemi od MMB a MPSV ČR. Ukazatele finanční analýzy ukazují, že provoz v zařízení je v současné době efektivnější než tomu bylo před transformací. Jestli v následujících letech dojde ke zvýšení získané částky z příspěvku na péči, bude zastaven nárůst dotací od MMBA a MPSV ČR, které zařízení potřebuje ke svému provozu.

53

7.6 Domov pro seniory Vychodilova 7.6.1. Základní informace o organizaci Příspěvková organizace byla zřízena jako penzion pro důchodce. V roce 2007 se zařízení transformovalo na domov pro seniory a centrum denních služeb. Obě služby byly v průběhu roku zaregistrovány Krajským úřadem Jihomoravského kraje a jsou vedeny v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Zařízení nepřetržité pobytové služby a je určeno pro osoby nad 65 let. Organizace provozuje dvě samostatné budovy. Jedná se o Domov pro seniory Vychodilova a Domov pro seniory Tábor 7.6.2. Proces transformace Zařízení disponuje dvěmi budovami. Věší z nich na ulici Vychodilova má kapacitu 82 lůžek, menší budova na ulici Tábor má kapacitu 48 lůžek. Celková kapacita je tedy 130 lůžek a za posledních let nedošlo ke změně jejich počtu. Kapacita domova pro seniory je téměř plně naplněna. Ke konci roku 2009 bylo v domově obsazeno 127 lůžek. Vývoj počtu klientů, kteří byli do domova přijati, a nebo ho opustili a to ať už z důvodu úmrtí či přesunutí se do jiného zařízení či domácnosti, zaznamenal po transformaci domova podstatnou změnu. Zatímco v roce v roce 2006 byl celkový počet klientů, co zařízení opustili 17 a na jejich místo přišlo 19 nových klientů, v roce 2009 se tato čísla navýšila na 22 respektive 23 klientů. Během posledních pěti let došlo k nárůstu průměrného věku klientů z 77, 3 let z roku 2005 na 82,8 let v roce 2009. Tento vývoj byl podmíněn hlavně růstem počtu klientů ve vyšších věkových skupinách od 80 do 90 let a klientů, kterým bylo na 90 let. Naopak došlo k poklesu seniorů ve věkových skupinách od 60 do 70 let a od 70 do 80 let. Tabulka 31: Informace o klientech a kapacitě DS Vychodilova Do 60 let Od 60 do 70 let Od 70 do 80 let Od 80 do 90 let Nad 90 let Průměrný věk Celkem klientů Celková kapacita zařízení Volná místa

2005 2 16 65 39 7 77,31 129 130 1

2006 2 16 52 46 9 78,33 125 130 5

2007 2 11 61 46 9 80,10 129 130 1

2008 1 3 48 54 22 81,10 128 130 2

2009 0 3 48 56 20 82,80 127 130 3

Zdroj: Zprávy o činnosti příspěvkové organizace DS Vychodilova (2005-2009)

Počet klientů, kteří pobírají příspěvek na péči, se každoročně zvyšoval. V roce 2007 bylo v domově 78 klientů, kteří byli bez příspěvku. Toto číslo pokleslo na 66 v roce 2008 a 46 v roce 2009. Většina klientů pobírala v roce 2009 příspěvek I. a II. stupně. Jednalo se o 39 respektive 32 klientů. Zbylých deset klientů mělo nárok na příspěvek III. a IV. stupně.

54

Tabulka 32: Nárok klientů na příspěvek na péči v DS Vychodilova Bez příspěvku I. Stupeň II. Stupeň III. Stupeň IV. Stupeň Celkem

2007 78 38 11 1 1 129

2008 66 42 16 3 1 128

2009 46 39 32 8 2 127


Změně zařízení na domov pro seniory si vyžádala navýšení stavu zaměstnanců. Před rokem 2007 byl jejich průměrný přepočítaný evidenční počet 35 zaměstnanců. Po transformaci zařízení se jejich počet každoročně zvyšoval až dosáhl na konci roku 2009 stavu 64,55 zaměstnanců. Na tomto vývoji se nejvíce projevil rostoucí počet zaměstnanců v kategorii SZP a pracovníků v sociálních službách. Počet SZP se navýšil z 3,7 zaměstnanců na 15,9 za sledované období. Vývoj počtu pracovníků v sociálních službách zaznamenal podobný nárůst. V roce 2005 byl jejich průměrný přepočítaný evidenční počet 6,4 (mezi roky 2005 až 2008 se jednalo o pracovníky v sociální péči) a v roce 2009 to bylo 15,9 pracovníků. Při porovnání vývoje počtu těchto zaměstnanců a počtu lůžek v domově pro seniory byl zjištěn následující vývoj. V roce 2005 na jednoho SZP připadalo 35 lůžek. V roce 2009 toto číslo pokleslo na 8,84 lůžek. Za stejné období poklesl počet lůžek na jednoho pracovníka v sociálních službách z 20,31 na 8,18. Tabulka 33: Vývoj struktury zaměstnanců v DS Vychodilova THP Sociální pracovníci SZP Pracovníci v soc. službách Pracovníci v soc. péči Pedagogičtí pracovníci Manuální pracovníci Celkem zaměstnanců (PPEP) Lůžka na jednoho zaměstnance

2005 3,90 2,00 3,70 0,00 6,40 0,00 19,00 35,00 3,71

2006 3,00 2,00 3,70 0,00 7,00 0,00 19,60 35,30 3,68

2007 4,00 3,00 5,50 0,00 11,80 0,10 18,70 43,10 3,02

2008 4,00 2,70 9,00 0,00 13,40 0,50 22,10 51,70 2,51

2009 4,00 2,80 14,70 15,90 0,00 0,75 26,40 64,55 2,01


7.6.3. Vývoj hospodaření Výnosy zaznamenaly od roku 2007 dramatický nárůst. Zatímco mezi roky 2005 a 2006 se zvýšily pouze o 3 %, tak v období po transformaci zařízení se zvyšovaly průměrně o 28 % za rok. Proto jsou výnosy v roce 2009 42 mil. Kč a tedy více jak dvojnásobné oproti roku 2005, kdy byly 20 mil. Kč. Mezi klíčové složky výnosů patří tržby za vlastní výkony, provozní dotace od Magistrátu města Brna a provozní dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Zbylé položko tvořily minoritní část výnosů organizace.

55

V domově pro seniory došlo během transformace k zachování poměru tržeb za vlastní výkony na celkových výnosech. Procentní podíl dělal přibližně 38 %. Ke změně však došlo v oblasti provozních dotací od města. Do transformace tvořily tyto zdroje 60 % veškerých výnosů avšak po přeměně organizace se jedná už jen o 50 %. Chybějící prostředky byly financovány prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu, které v roce 2009 dosáhli 10 % z celkových výnosů. Celkové náklady se vyvíjely podobným tempem jako celkové výnosy. Mezi roky 2005 a 2006 byl zaznamenán růst nákladů ve výši 4 %, během následujících let v průměru 28 %. V roce 2009 byla výše celkových nákladů 42 mil. Kč. Nejvýznamnější položkou na straně nákladů byly mzdové náklady. Jejich výše dosáhla v roce 2009 15 mil. Kč. Během posledních pěti let stále narůstal objem prostředků vynaložených na mzdy avšak jejich procentní poměr k výši celkových nákladů byl zachován. Pohyboval se okolo 30 %. Mezi zbývající významné položky nákladů patřily náklady na spotřebu materiálu a energie, náklady na opravy a udržování a zákonné sociální pojištění. Procentní podíl těchto nákladů na celkových nákladech se pohybuje pro jednotlivé položky od 10 do 20 %. Tabulka 34: Vývoj nejvýznamnějších položek hospodaření DS Vychodilova (v tis. Kč) Tržby za vlastní výkony Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Náklady celkem Výsledek hospodaření

2005 7 343 11 673 0 19 432 3 940 3 232 1 671 6 264 2 181 19 143 289

2006 7 568 12 157 0 20 117 3 880 3 397 2 105 6 508 2 267 19 964 153

2007 9 687 14 808 500 25 451 5 299 3 244 2 907 8 731 3 039 25 277 174

2008 13 398 16 748 450 30 899 6 489 3 876 3 000 11 188 3 900 30 818 81

2009 16 097 21 695 4 368 42 259 8 207 4 251 6 873 15 107 4 853 42 030 229


Vzhledem k tomu, že se nezměnila kapacita domova pro seniory, se výnosy a náklady na lůžko za měsíc vyvíjely v poměru k nárůstům celkových nákladů a výnosů. V roce 2005 byly výnosy a náklady na lůžko 12 tis. Kč/měsíc. V posledním roce měření už dosáhly výše 27 tis. Kč/měsíc. Vlastní příjmy na lůžko za měsíc vzrostly z 4,7 tis. Kč/měsíc na 10,3 tis. Kč/měsíc a podíl města z 7,5 tis. Kč/ měsíc na 13,9 tis. Kč/ měsíc za stejnou dobu.

56

Tabulka 35: Vývoj výnosů a nákladů na lůžko za měsíc v DS Vychodilova (v tis. Kč) Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc

2005 12,46 12,27 4,71 0,00 7,48

2006 12,90 12,80 4,85 0,00 7,80

2007 16,31 16,20 6,21 0,32 9,49

2008 19,81 20,40 8,59 0,29 10,74

2009 27,09 26,94 10,32 2,80 13,91


7.6.4. Finanční analýza Ukazatel autarkie se ve sledovaném období pohyboval okolo ideální hodnoty 100 %. To svědčí o vyváženosti výnosů a nákladů hlavní činnosti v organizaci. Proto není potřeba měnit výši dotací a cenu poskytovaných služeb v následujících letech. Nákladový variátor potvrzuje výsledky získané ukazatelem autarkie. Dynamický vývoj nákladů odpovídal dynamickému vývoji výnosů. Hodnota variátoru se pohybovala okolo ideálního stavu, který je roven 1. Produktivita práce zaznamenala značný nárůst po během transformace zařízení na domov pro seniory. A to i přes skutečnost, že došlo k navýšení počtu pracovníků. Největší podíl na tom mají trvale rostoucí dotace od MMB a tržby za vlastní výkony. Tržby na počet zaměstnanců se po změně zařízení zvýšily stejně jako průměrný plat zaměstnanců domova pro seniory. Zatímco ukazatel tržeb na počet zaměstnanců zaznamenal v posledním sledovaném roce drobný pokles, který souvisel s tím, že výnosy za vlastní výkony nerostly takovým tempem, jakým se zvyšoval počet zaměstnanců, tak ukazatel průměrného platu trvale rostl. Největší podíl na tomto vývoji má navýšení pracovníků, kteří pobírají nadprůměrný plat. Konkrétně se jedná o střední zdravotní pracovníky. Ukazatel poměřující celkové náklady a dotace, které domov získal od MMB a MPSV ČR si udržuje stabilní hodnotu. Jediný výkyv nastal v roce 2008, kdy byly dotace nezvykle malé v poměru k nákladům, což se zohlednilo ve výsledku hospodaření organizace, který byl v tomto roce až nezvykle nízký. Tabulka 36: Vývoj ukazatelů finanční analýzy v DS Vychodilova Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce (v tis. Kč) Tržby/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Mzdové náklady/počet zaměstnanců (v tis. Kč) Náklady/dotace

2005 101,51 273,30 209,80 178,98 1,64

2006 100,77 1,22 276,59 214,40 184,36 1,64

2007 100,69 1,00 295,90 224,76 202,58 1,65

2008 100,26 1,02 316,54 259,15 216,40 1,79

2009 100,54 0,99 336,63 249,37 234,04 1,61


Analýza odchylek od plánu ukazuje, že během transformace zařízení nastal problém v plánování hospodaření domova v následujícím roce. Velké výchylky nastaly jak na straně nákladů, tak na straně výnosů. Položky, které byly nejvíce ovlivněny nepřesným plánováním, 57

jsou na nákladové straně – náklady na materiál, náklady na opravy a udržování a na výnosové straně – předpokládaná výše dotací poskytnutých od MPSV ČR. 7.6.5. Dílčí závěr Domov pro seniory Vychodilova zaznamenal v průběhu transformace zvýšení průměrného věku klientů. Podobně jako u ostatních zařízení vzrostl také počet zaměstnanců tak, aby bylo možno poskytovat veškeré služby, které udává legislativa. V zařízení stále značné množství klientů bez příspěvku na péči, což negativně ovlivňuje tržby, které získá domov poskytováním svých služeb. Během transformace došlo k výraznému nárůstu výnosů a nákladů. Rychlost tohoto vývoje se v následujících letech výrazně zpomalí. Výše dotací se bude pohybovat podle vývoje tržeb za vlastní výkony. Pokud klienti v domově budou mít nárok na příspěvek na péči vyššího stupně výrazně se tak posílí schopnost zařízení hradit náklady z vlastních tržeb, což se odrazí ve snížení objemu dotací z rozpočtů MMB a MPSV ČR.

58

7.7 Vzájemné srovnání domovů pro seniory Při vzájemném porovnání hodnot ze zpráv o činnosti jednotlivých zařízení a pomocí finanční analýzy, byl získán obraz o tom, jak se tato zařízení byla schopna v uplynulých letech přizpůsobit novým požadavkům, které jsou na ně kladeny. Součástí podrobné analýzy byl Domov pro seniory Kociánka, který byl před transformací domov pro důchodce. I toto zařízení procházelo od roku 2007 řadou změn, avšak nejednalo se u něho o tak dramatickou transformaci, jako u zařízení, která do té doby fungovala jako penziony pro důchodce. I když došlo ke změně financování (byly zrušeny dotace na lůžko a příspěvek na bezmocnost klienta a nově byl zaveden příspěvek na péči a možnost zažádat o dotaci MPSV ČR) nebylo nutné rozšiřovat počet zaměstnanců a provádět úpravy ve vybavení zařízení. Z tohoto důvodu poslouží Domov pro seniory Kociánka jako vzorové zařízení, se kterým budou srovnány hodnoty vybraných ukazatelů. Zároveň hodnoty ukazatelů budou porovnány mezi sebou tak, aby bylo zjištěno, zdali transformace proběhla v jednotlivých zařízeních rovnoměrně. Jak vyplývá z předešlé analýzy všechna zařízení se byla schopna během tříletého transformačního období přizpůsobit novým požadavkům. Hlavním úkolem bylo navýšit počet pracovníků. Tento úkol byl ve všech zařízeních úspěšně splněn. Důsledkem byl výrazný poklesu počtu lůžek na jednoho zaměstnance, který se blíží u sledovaných zařízení hodnotě z DS Kociánka. Výnosy a náklady domovů prošly také významnými změnami. Některé domovy (např. DS Vychodilova a DS Okružní) mají v současnosti dokonce vyšší náklady a výnosy na lůžko než DS Kociánka. (viz. Tabulka: 45 - v příloze) Oblast, na které musí bývalé penziony pro důchodce zapracovat, je výše tržeb za vlastní výkony. Ani jedno zařízení zatím nebylo schopno vyrovnat výši tržeb za vlastní výkony, které dosahuje DS Kociánka. (viz. Tabulka: 45 – v příloze) Jedním z důvodů může být to, že toto zařízení se zaměřuje na péči o seniory ve velmi špatném zdravotním stavu (viz. Tabulka 47 – v příloze) a díky tomu získává větší množství finančních prostředků z příspěvku na péči. Možnou překážkou v tomto úsilí bude to, že od 1. ledna 2011 se snižuje výše příspěvku na péči I. stupně z 2000,- Kč na 800,- Kč.

59

Nárok klientů na příspěvek na péči ve sledovaných DS v roce 2009

13% 24%

Bez příspěvku 17%

I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň 23% 23%

Obrázek 1: Graf nároku klientů na příspěvek na péči ve sledovaných DS v roce 2009 Zdroj: Práce autora

V současné době je nedostatek finančních prostředků z tržeb za vlastní výkony pomocí dotací od MMB a MPSV ČR, jejichž výše v přepočtu na lůžko je u bývalých penzionů pro důchodce vyšší. Tuto skutečnost potvrzují i poměrové ukazatele nákladů/dotace a tržby/počet zaměstnanců. Ukazatele autarkie a nákladového variátoru se u těchto zařízení pohybují okolo optimální hranice. To značí, že vývoj nákladů a výnosů se vyvíjel stejným tempem a během transformace v této oblasti nenastaly žádné zásadní problémy, které by ohrozily fungování některého z domovů. U zbývajících ukazatelů, kterými jsou produktivita práce a průměrný plat, nedošlo během transformace k zásadní změně v porovnání s DS Kociánka. Velikost těchto ukazatelů byla závislá na počtu zaměstnanců, nákladech na mzdy a některých položkách výnosů a nákladů. Vzhledem k tomu, že se všechny tyto položky zvyšovaly, zůstalo tempo růstu ukazatelů během transformačních let přibližně stejné. Analýza odchylek od plánu ukázala, že jedním z největších problémů, se kterým se organizace potýkají, je jak správně naplánovat výši dotací od MPSV ČR. Hlavním příčinou tohoto problému může být, že „o dotacích se na ministerstvu práce nerozhoduje na základě jasně definovaných kritérií. Záleží hlavně na posuzovatelích.“ Jak uvedla Eva Prošková v týdeníku TÝDEN. (TÝDEN, 46/2010: 14) Proto organizace při vytváření plánu nikdy neví, jak velkou dotaci od ministerstva obdrží a to značně ztěžuje možnost naplánovat rozpočet na další rozpočtové období. K 1. 1. 2012 převezmou povinnosti týkající se schvalování dotací kraje. Budou-li s touto změnou jasně specifikované podmínky pro poskytnutí dotací, dojde k odstranění tohoto problému.

60

7.8 Odhad dalšího vývoje Pro odhad dalšího vývoje budou využity hodnoty z hospodaření Domova pro seniory Kociánka. Vzhled k tomu, že v ostatních sledovaných zařízeních proběhla transformace, která nárazově ovlivnila výši výnosů a výdajů, není u těchto zařízení možné vytvořit dostatečně přesný výhled jejich budoucího vývoje. I když Domov pro seniory Kociánka prošel rovněž transformací, změny, které se v zařízení proběhly, nedosáhly takového rozsahu, aby bylo znemožněno odhadnout budoucí vývoj. Odhad bude zaměřen na růst celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony. Vývoj těchto ukazatelů má ukázat, zdali v následujících letech dojde posílení závislosti organizace na dotacích od MMB a MPSV ČR nebo bude domov schopný hradit stále větší podíl svých nákladů prostřednictvím tržeb za vlastní výkony. Slabou stránkou tohoto odhadu je skutečnost, že od 1. ledna 2011 dojde ke snížení příspěvku na péči I. stupně, což bude mít vliv na výši tržeb za vlastní výkony. Bohužel není možné zjistit přesné množství klientů, kterých se tato změna dotkne. A to hlavně proto, že v zařízení je vysoká úmrtnost seniorů a dochází k jejich velké fluktuaci. Tabulka 37: Výpočet 1. a 2. diference a koeficientu růstu celkových nákladů DS Kociánka Rok 2005 2006 2007 2008 2009

t 1 2 3 4 5

Celkové náklady (v tis. Kč) 1. diference 2. diference Koeficient růstu k¡ 78 266 81 657 3 391 1,0433 86 337 4 680 1 289 1,0573 93 938 7 601 2 921 1,0880 99 714 5 776 -1 825 1,0615

Zdroj: Práce autora Tabulka 38: Výpočet 1. a 2. diference a koeficientu růstu tržeb za vlastní výkony DS Kociánka Rok t 2007 1 2008 2 2009 3

Tržby za vl. výkony (v tis. Kč) 1 diference 2. diference Koeficient růstu k¡ 58 169 62 857 4 688 1,0806 66 033 3 176 -1 512 1,0505


7.8.1. Metoda průměrného koeficientu růstu Pro určení vývoj celkových nákladů po roce 2009 bude použita metoda průměrného koeficientu růstu. 

k¡ = k  4 99714 78266  1,0624 to znamená, že každý rok se zvýšily náklady v průměru o 6,24 %. Stejnou metodu použijeme při odhadu vývoje tržeb za vlastní výkony. 

k¡ = k  66033 58169  1,0655 to znamená, že tržby se každý rok zvýšily v průměru o 6,55 %. 61

Tabulka 39: Výpočet vývoje celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony DS Kociánka pomocí metody průměrného koeficientu růstu Rok Celkové náklady (v tis. Kč) Tržby za vl. výkony (v tis. Kč) 2007 86 337 58 169 2008 93 938 62 857 2009 99 714 66 033 2010 105 936 70 358 2011 112 547 74 967 2012 119 569 79 877 Zdroj: Práce autora

Výpočet předpokládaného vývoje celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony pomocí metod průměrného koeficientu růstu u DS Kociánka 140 000 120 000

Kč (v tis.)

100 000 80 000

Celkové náklady Tržby za vl. výkony

60 000 40 000 20 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rok

Obrázek 2: Graf výpočtu vývoje celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony DS Kociánka pomocí metody průměrného koeficientu růstu Zdroj: Práce autora

7.8.2. Metoda exponenciální trendové funkce Tato metoda byla zvolena, protože ani 1. diference ani 2. diference není u vývoje celkových nákladů konstantní. Naopak koeficient růstu je přibližně konstantní. Při analýze vývoje tržeb za vlastní výkony bude využit předpoklad, že tyto tržby se budou vyvíjet stejně. Bohužel tato skutečnost nemůže být prokázána, vhledem ke znehodnocení výše tržeb, které způsobila transformace. Při využití této metody bude použita klasická metoda nejmenších čtverců.

62

a) Trend vývoje celkových nákladů Tabulka 40: Pomocné výpočty pro určení normativních rovnic pro linearizovaný exponenciální trend celkových nákladů Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem

t 1 2 3 4 5 15

Celkové náklady y¡ (v mil. Kč) 78,266 81,657 86,337 93,938 99,714 439,912

ln y¡=z¡ 4,36 4,403 4,458 4,543 4,602 22,366

In y¡*t 4,360 8,806 13,374 18,172 23,010 67,722

t² 1 4 9 16 25 55


¡=

t

Získaná soustav normativních rovnic pro linearizovaný exponenciální trend: 5B0  15B1  22,366 15B0  55B1  67,722 řešení soustavy pomocí determinantů:   50  B 0  214,3  B1  3,12 Bo 214,3 B0    4,286  50 B1 3,12 B1    0,062  50 b0  e B 0  72,675 b1  e B1  1,064 rovnice regresní exponenciální funkce je: Yt  72,675 1,064t

63

Proložení skutečných hodnot celkových nákladů s hodnotami získanými pomocí regresní exponenciální funkce

Celkové náklady (v mil. Kč)

120 100 skutečné celkové náklady

80 60

celkové náklady podle regresní exponenciální funkce

40 20 0 2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Obrázek 3: Proložení skutečných hodnot celkových nákladů s hodnotami získanými pomocí regresní exponenciální funkce Zdroj: Práce autora

b) Trend vývoje tržeb za vlastní výkony Tabulka 41: Pomocné výpočty pro určení normativních rovnic pro linearizovaný exponenciální trend tržeb za vlastní výkony Rok 2007 2008 2009 Celkem

t 1 2 3 6

Tržby za vl. výkony y¡ (v mil. Kč) ln y¡=z¡ 58,169 4,063 62,857 4,141 66,033 4,190 187,059 12,394

In y¡*t 4,063 8,282 12,570 24,915

t² 1 4 9 14


¡=

t

Získaná soustav normativních rovnic pro linearizovaný exponenciální trend: 3B0  6B1  12,394 6B0  14B1  24,915 řešení soustavy pomocí determinantů: 6  B 0  24,026

 B1  0,381 Bo 24,026 B0    4,004  6 B1 0,381 B1    0,064  6

64

b0  e B 0  54,817 b1  e B1  1,066 rovnice regresní exponenciální funkce je: Yt  54,817 1,066t

Tržby za vlastní výkony (v mil. Kč)

Proložení skutečných hodnot tržeb za vlastní výkony s hodnotami získanými pomocí regresní exponenciální funkce 68 skutečné tržby za vlastní výkony

66 64 62 60

tržby za vlastní výkony podle regresní exponenciální funkce

58 56 54 2007

2008

2009

Rok

Obrázek 4: Proložení skutečných hodnot tržeb za vlastní výkony s hodnotami získaných pomocí regresní exponenciální funkce Zdroj: Práce autora

Tabulka 42: Výpočet vývoje celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony DS Kociánka pomocí metody exponenciálních trendových funkcí a jejich rozdíl Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Celkové náklady (v Tržby za vl. výkony Rozdíl celkových nákladů a tis. Kč) (v tis. Kč) tržeb za vl. výkony (v tis. Kč) 28 168 86 337 58 169 31 081 93 938 62 857 33 681 99 714 66 033 34 662 105 447 70 785 36 739 112 196 75 457 38 437 119 376 80 437


65

Výpočet předpokládaného vývoje celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony pomocí exponenciálních trendových funkcí u DS Kociánka 140 000 120 000

Kč (v tis.)

100 000 80 000

Celkové náklady Tržby za vl. výkony

60 000 40 000 20 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rok

Obrázek 5: Graf výpočtu vývoje celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony DS Kociánka pomocí metody exponenciálních trendových funkcí Zdroj: Práce autora

Jak je patrné z odhadovaného vývoje celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony u DS Kociánka, během následujících let se bude zvyšovat rozdíl mezi celkovými náklady a tržbami za vlastní výkony. Bylo dosaženo stejného výsledku při jak při použití metody průměrného koeficientu růstu, tak i u metody využívající exponenciální trendovou funkci. Pokud vyjdeme z předpokladu, že Domov pro seniory Kociánka je vzhledem ke své minulosti, kdy fungoval jako domov pro důchodce, v předstihu v procesu transformace před ostatními sledovanými zařízeními, která bývala penziony pro důchodce. Můžeme usuzovat, že i u těchto zařízení dojde k podobnému vývoji celkových nákladů a tržeb za vlastní výkony. Pokud dojde k takovému vývoji i u ostatních zařízení, bude to znamenat rostoucí potřebu financí z dotací MMB a MPSV ČR. Vzhledem ke skutečnosti, že se nůžky mezi dvěma křivkami stále rozevírají situace se bude během příštích let stále zhoršovat. Proto je důležité, aby se jednotlivá zařízení zaměřila na poskytování svých služeb nesoběstačným klientům. Do budoucna se uvažuje o zrušení regulace úhrad sociálních služeb tj. úhrady za pobyt a stravu, pro které je vyhláškou č. 505/2006 Sb., stanovena maximální výše úhrady. Toto zastropování provedené státem je přílišnou ochranou klientů – uživatelů služby na úkor zřizovatelů tj. většinou měst a obcí. Stále by však byla zachována již dnes platná zákonná úprava o 15 % příjmu, které musí klientovi po úhradě pobytové služby minimálně zůstat. Tato změna by mohla změnit vývoj tržeb za vlastní výkony a celkových nákladů ve prospěch výší samostatnosti domovů pro seniory. Zároveň by došlo k omezení prostředků, které do těchto zařízení proudí z veřejných rozpočtů. Změny čekají i příspěvek na péči, který náleží pobytovému zařízení za poskytnutou péči. Od 1. 1. 2011 dojde ke snížení příspěvku na péči v I. stupni na 800,- Kč. Tato změna se

66

nejvíce projeví u bývalých penzionů pro důchodce. I když se tato zařízení transformovala na domovy pro seniory, velké množství klientů stále nemá nárok na příspěvek na péči nebo pobírá pouze příspěvek I. stupně. Tato skutečnost proto může negativně ovlivnit výnosovou stránku rozpočtů těchto zařízení. Problematické navíc z hlediska zákona zůstává poskytování sociální služby osobám, které žádný příspěvek nemají a jsou soběstačné.

67

7.9 Zhodnocení uskutečněných změn v domovech pro seniory v Brně Transformace intenzivně probíhá v domovech pro seniory od počátku roku 2007, řada opatření s ní spojených už byla realizována. Dílčími projevy transformace jsou: a) Vzrůstající podíl klientů s příspěvkem na péči, tedy klientů, kteří odpovídají cílové skupině, tak jak je pro pobytovou službu domov pro seniory stanovená zákonem. Naopak klesajícím počtem klientů, kteří jsou soběstační a sociální službu typu domov pro seniory nepotřebují. b) Nárůst počtu zaměstnanců, zejména zaměstnanců v přímé obslužné péči tj. pracovníků v sociálních službách a zdravotního personálu, který přímo souvisí se zavedením nepřetržitého provozu v těchto domovech, ale také s cílovou skupinou, které je sociální služba poskytována a to nesoběstačný klient. c) Nárůst nákladů na materiál související se změnou vybavení pokojů klientů pečovatelským nábytkem – polohovacími lůžky, nočními stolky, antidekubitními matracemi, v přímé souvislosti s cílovou skupinou a to nesoběstačný klient d) Nárůst investičních nákladů pro bezbariérové řešení bydlení seniorů a pořízení zvedáků, sprchovacích křesel, signalizačních zařízení pro možnost přivolání pečujícího personálu klientem apod. e) Splnění zákonem stanovených povinností – registrace, zpracování standardů kvality a jejich zavádění do praxe, vzdělávání pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. f) Vykazování výkonů ošetřovatelské a rehabilitační péči skutečně poskytnuté klientům kvalifikovaným zdravotním personálem domovů pro seniory zdravotním pojišťovnám. g) Získávání dotací ze státního rozpočtu, kapitoly MPSV dle vyhlášeného dotačního titulu na základě zpracovaných žádostí jako jednoho z nezanedbatelných zdrojů financování sociální služby. Data z konce roku 2009 ukázala, že postupně dochází k vyrovnání počtu zaměstnanců na lůžko u bývalých penzionů pro důchodce transformovaných na domovy pro seniory a domovů pro seniory dříve domovů důchodců. Místo, kde se objevily největší rezervy bývalých penzionů pro důchodce, bylo množství klientů pobírající příspěvek na péči resp. vysoký počet klientů bez příspěvku na péči. Je to důsledek skutečnosti, že podmínkou pro přijetí do penzionu pro důchodce byl důchodový věk a soběstačnost. Zatímco u bývalých domovů pro důchodce došlo ke snížení příspěvku na provoz od zřizovatele, tedy města Brna u bývalých penzionů pro důchodce nastal opačný vývoj. Příčinou jsou zvýšené náklady na vybavení odpovídající nové cílové skupině – nesoběstačný klient. Závěrem lze konstatovat, že transformace domovů pro seniory příznivě ovlivňuje kvalitu poskytované sociální služby a již nyní je patrné, že bude pokračovat i v následujícím období.

68

8. Závěr V Brně byly transformovány na domovy pro seniory bývalé penziony pro důchodce a transformací ve smyslu humanizace a individuálního přístupu, důrazu na práva klientů prošly i domovy důchodců. Dnes je město Brno zřizovatelem jedenácti domovů pro seniory, které mají právní formu příspěvkové organizace a je v nich poskytována pobytová sociální služba. Mezi roky 2007 až 2009 se pobytová zařízení pro seniory byla schopna velmi rychle přizpůsobit novým požadavkům, které byly spojené s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a doplňujícími právními předpisy. Jak ukázal průzkum vybraných pobytových zařízení, přizpůsobení proběhlo jak v oblasti hospodaření, tak v oblasti péče o klienty. Nejvýznamnější změny se týkaly dřívějších penzionů pro důchodce. V těchto zařízeních došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců, nákladů na materiál a investičních nákladů. Všechny tyto změny proběhly proto, aby zařízení byla schopná poskytnout odpovídající péči novému klientovi, kterým je nesoběstačný klient. Během transformace se však objevila i řada problémů. Finanční analýza zjistila, že domovy pro seniory ve svých rozpočtech nejsou schopny s dostatečnou přesností plánovat výši dotací od MPSV ČR, protože současný systém nemá nastavená jasná pravidla, která by určovala podmínky pro poskytnutí dotací. V následujících letech dojde k přenesení dotačního řízení z MPSV ČR na kraje. Bude-li spolu s přenesením této povinnosti upraven i způsob rozhodování o poskytnutí dotací, může dojít k efektivnějšímu hospodaření jednotlivých zařízení. Další problém je vysoký počet klientů, kteří nepobírají příspěvek na péči. Tento příspěvek náleží pobytovému zařízení za poskytnutou péči. Tato skutečnost negativně ovlivňuje výši tržeb za vlastní výkony a domovy tak potřebují vyšší dotace od provozovatele a MPSV na svůj provoz. Pokud si jednotlivá zařízení chtějí zachovat finanční stabilitu, musejí dbát zvýšené pozornosti při přijímání nových klientů. Pokud v zařízeních bude velký počet klientů bez příspěvku na péči nebo s příspěvkem I. stupně může to zařízení ohrozit. Do budoucna se uvažuje o zrušení regulace úhrad sociálních služeb. Toto zastropování provedené státem je přílišnou ochranou klientů – uživatelů služby na úkor zřizovatelů tj. většinou měst a obcí. Pokud k tomuto kroku dojde, bude to mít pozitivní vliv na schopnost domovů pro seniory hradit náklady z tržeb za vlastní výkony. Zároveň bude omezeno množství finančních prostředků, které do systému proudí z veřejných rozpočtů. Domnívám se, že přes Koncepci podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy služeb poskytované v přirozené komunitě uživatele a podporující jeho sociální začlenění, mají a budou mít právě pobytové sociální služby pro seniory i nadále v širokém spektru sociálních služeb své místo právě pro seniory, jejichž soběstačnost se sníží natolik, že už nebudou schopni žít ve svém přirozeném prostředí ani za pomoci rodiny nebo terénních služeb. Je však důležité, aby se život v domově pro seniory co nejvíce přiblížil životu v domácím prostředí s důrazem na individuální přístup a respektování práv klientů.

69

9. Použitá literatura BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. Ekonomika a financování neziskových organizací. Praha: Oeconomika, 2007, ISBN 978-80-245-1293-8. DUFEK, J., MINAŘÍK, B. Stárnutí obyvatel České republiky a vývoj zatížení produktivní populace. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, ISBN 978-807375-253-8. HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI, 2008, ISBN 978-80-7357-392-8. HYÁNEK, V., PROUZOVÁ, Z., ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. Brno: Masarykova univerzita, 2007, ISBN 978-80-210-4423-4. KLÍMEK, P. Ekonomické aplikace statistiky a data miningu. Bučovice: Martin Stříž, 2008 ISBN 978-80-87106-10-5. KRAFTOVÁ, I. Finanční analýza municipální firmy. Praha: C. H. Beck, 2002, ISBN 807179-778-2. MÁČE, M. Finanční analýza obchodních a státních organizací – praktické příklady a použití. Praha: Grada, 2006, ISBN 80-247-1558-9. MOCKOVČIAKOVÁ, A., PROKŮPKOVÁ, D., MORÁVEK, Z. Příspěvkové organizace 2010. Praha: ASPI, Wolters Kluwer Česká republika, 2010, ISBN 978-80-7357-533-5. OTRUSINOVÁ, M. Hospodařen nepodnikatelských organizací. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009, ISBN 978-80-7318-789-7. PEKOVÁ, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, 2008, ISBN 978-80-7357-358-4. PRŮŠA, L. Model optimálního uspořádání sociálních a zdravotních služeb na regionální úrovni. Praha: VÚPSV, 2006, ISBN 80-87007-36-0. REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vydání, Praha: Ekopress, 2007, ISBN 978-80-86929-29-3. SOKOL, R., TREFILOVÁ, V. Sociální pracovník v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Praha: ASPI, Wolters Kluwer Česká republika, 2008, ISBN 978-80-7357-316-4. BUŘITA, L. Prognostické metody a jejich využití v resortu MO. Obrana a strategie (Česká republika), 2003, č. 1, ISSN: 1214-6463. VOKURKOVÁ, I. TÝDEN, Noční můra seniorů Domovy bez dotací, 46/2010, strany 14-15. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Zákon č 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění.

70

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009. Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010-2013. Zprávy činnosti zkoumaných organizací.

71

10. Přílohy Tabulka 43: Nárok klientů na příspěvek na péči v DS v Brně (2009) DS (2009) Bez příspěvku I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň Kociánka 14 66 86 107 104 Kosmonautů 19 26 31 21 19 Nopova 33 25 40 47 80 Věstonická 11 85 105 97 104 Mikuláškovo nám. 21 19 32 28 19 Foltýnova 78 54 47 22 5 Koniklecová 27 20 13 2 5 Okružní 18 16 9 10 4 Podpěrova 26 16 17 9 2 Vychodilova 46 39 32 8 2 Holásecká 14 26 32 18 13 Celkem 307 392 444 369 357 Zdroj: Práce autora

Tabulka 44: Lůžka a zaměstnanci v DS v Brně (2009) DS (2009) Kociánka Kosmonautů Nopova Věstonická Mikuláškovo nám. Foltýnova Koniklecová Okružní Podpěrova Vychodilova Holásecká Celkem Průměr

Lůžka

Zaměstnanci Lůžka/zam. 391 206,44 1,89 119 53,44 2,23 225 129,10 1,74 404 220,00 1,84 120 47,10 2,55 213 83,30 2,56 70 27,91 2,51 66 31,50 2,10 70 31,18 2,25 130 64,55 2,01 105 1913 894,52 173,91 1,97


72

Tabulka 45: Souhrnná tabulka vybraných údajů ze sledovaných DS

2009

2008

2007

2006

2005

DS Koc. Průměrný věk seniorů Lůžka na jednoho zaměstnance Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc Autarkie Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce Tržby/počet zaměstnanců Mzdové nák./počet zam. Náklady/dotace Průměrný věk seniorů Lůžka na jednoho zaměstnance Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce Tržby/počet zaměstnanců Mzdové nák./počet zam. Náklady/dotace Průměrný věk seniorů Lůžka na jednoho zaměstnance Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce Tržby/počet zaměstnanců Mzdové nák./počet zam. Náklady/dotace Průměrný věk seniorů Lůžka na jednoho zaměstnance Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce Tržby/počet zaměstnanců Mzdové nák./počet zam. Náklady/dotace Průměrný věk seniorů Lůžka na jednoho zaměstnance Výnosy na lůžko za měsíc Náklady na lůžko za měsíc Vlastní příjmy na lůžko za měsíc Státní dotace na lůžko za měsíc Podíl města na lůžko za měsíc Autarkie Variátor nákladový Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Produktivita práce Tržby/počtet zaměstnanců Mzdové nák./počet zam. Náklady/dotace

82,00 1,97 16,55 16,55 5,94 5,57 5,05 100,00 262,72 140,74 183,75 1,56 83,00 1,99 17,28 17,27 6,37 5,84 2,07 100,06 0,99 275,35 151,74 192,98 1,58 83,00 1,98 18,28 18,61 12,36 1,36 4,54 100,02 1,01 281,89 292,03 199,49 3,09 85,00 1,95 19,88 19,87 13,49 1,35 5,04 100,08 0,99 294,04 311,71 210,33 3,11 82,00 1,89 21,26 21,25 14,40 1,43 5,43 100,04 1,01 1,15 1,18 306,13 319,87 225,99 3,10

DS Fol. 76,63 9,17 5,42 5,40 1,71 0,00 3,47 100,36 2,52 2,55 280,35 189,36 196,80 1,55 77,33 9,17 5,55 5,54 1,92 0,00 3,58 100,80 1,12 2,83 3,09 302,77 212,89 198,79 1,55 79,00 6,29 7,31 7,17 2,96 0,69 3,62 101,99 0,92 2,79 5,04 332,53 258,09 213,79 1,66 81,10 3,78 13,26 13,14 5,77 0,62 6,74 100,89 1,02 1,63 2,46 313,17 265,47 216,08 1,79 81,00 2,56 17,42 17,39 6,57 3,32 7,39 100,19 1,03 4,14 4,85 323,13 201,49 232,83 1,62

73

DS Kon. 6,80 6,70 1,97 0,00 4,83 101,16 1,39 81,50 5,88 7,10 7,10 2,00 0,00 5,00 100,25 1,23 3,67 7,45 296,97 144,87 195,88 1,41 85,80 4,96 7,80 7,70 2,50 0,00 3,80 101,61 0,86 3,51 5,90 292,84 148,23 187,94 1,45 85,30 2,68 12,50 12,40 4,00 0,00 7,90 100,97 1,02 1,57 3,17 231,84 129,62 169,04 1,57 81,50 2,51 19,20 19,00 8,80 3,40 8,80 100,85 1,00 1,84 3,66 318,63 210,46 223,22 1,57

Zdroj: Práce autora DS Okr. 78,85 3,40 14,61 14,55 4,56 0,00 7,72 100,44 3,63 3,73 196,49 186,34 181,52 1,88 79,67 3,55 14,86 14,60 4,81 0,00 7,88 101,78 0,21 2,80 3,05 225,80 204,75 19,38 1,85 81,70 3,32 17,12 16,79 5,60 0,00 8,92 101,94 1,01 3,53 4,03 338,45 223,26 210,12 1,88 82,70 2,24 20,55 20,34 8,63 1,03 10,22 101,05 1,05 2,87 3,23 290,61 232,59 199,90 1,81 84,10 2,10 24,35 24,34 9,65 3,37 11,03 100,06 1,06 3,11 3,23 318,57 242,63 219,08 1,69

DS Pod. DS Vych. 78,00 77,31 3,61 3,71 12,76 12,46 12,43 12,27 4,41 4,71 0,00 0,00 7,08 7,48 102,67 101,51 251,07 273,30 191,00 209,80 183,36 178,98 1,70 1,64 78,00 78,33 3,64 3,68 11,99 12,90 13,06 12,80 4,45 4,85 0,00 0,00 7,30 7,80 102,74 100,77 1,01 1,22 312,46 276,59 194,61 214,40 198,84 184,36 1,60 1,64 80,00 80,10 3,65 3,02 13,28 16,31 13,06 16,20 5,15 6,21 0,60 0,32 7,41 9,49 101,64 100,69 1,11 1,00 325,53 295,90 225,95 224,76 204,45 202,58 1,63 1,65 81,00 81,10 2,67 2,51 15,56 19,81 12,88 20,40 6,77 8,59 0,54 0,29 9,02 10,74 100,78 100,26 1,04 1,02 321,62 316,54 216,70 259,15 214,37 216,40 1,72 1,79 83,00 82,80 2,25 2,01 20,30 27,09 20,15 26,94 7,89 10,32 2,06 2,80 10,23 13,91 100,76 100,54 1,00 0,99 332,62 336,63 212,64 249,37 224,73 234,04 1,64 1,61

Tabulka 46: Náklady a výnosy DS Kociánka mezi lety 2005 až 2009 DS Kociánka (částky v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 13 007 4 100 6 283 0 2 2 378 36 674 12 812 152 726 0 8 525 1 599 0 0 78 266 28 090 6 34 0 23 50 116 0 78 269 3

2006 12 675 4 805 7 326 36 2 2 261 38 167 13 368 161 753 0 10 502 1 591 0 0 81 657 30 012 4 135 0 0 51 552 0 81 703 46

2007 15 598 4 608 7 208 3 2 2 528 39 736 13 944 163 784 0 8 188 1 567 0 0 86 337 58 169 7 243 0 11 21 486 6 442 86 358 21


Tabulka 47: Pohyb klientů v DS Kociánka DS Kociánka Zemřelo Odešlo Přijato

2005 138 3 161

2006 138 13 154

2007 164 4 160

2008 149 6 146


74

2009 157 10 176

2008 16 852 5 673 8 218 3 2 3 051 42 414 14 874 178 833 0 7 190 1 643 0 0 93 938 62 857 125 756 0 42 23 833 6 402 94 015 77

2009 17 307 5 902 8 423 4 2 3 399 46 654 15 109 191 918 76 10 191 1 528 0 0 99 714 66 033 70 1098 0 347 25 480 6 722 99 750 36

Tabulka 48: Schválené plány DS Kociánka na jednotlivé roky DS Kociánka (schválené plány v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. pojištění Zákon. sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 11 955,0 3 856,0 5 677,0 3,0 2,0 2 179,0 36 375,0 12 731,0 151,0 720,0 0,0 9,0 604,0 1 632,0 0,0 0,0 75 894,0 26 010,0 85,0 65,0 0,0 0,0 49 734,0 0,0 75 894,0 0


75

2006 12 970,0 4 680,0 6 250,0 10,0 2,0 2 533,0 38 035,0 13 313,0 160,0 753,0 0,0 9,0 570,0 1 573,8 0,0 0,0 80 858,8 29 300,0 7,0 0,0 0,0 0,0 51 552,0 0,0 80 859,0 0

2007 14 390,0 5 330,0 6 160,0 10,0 2,0 2 395,0 39 301,0 13 755,0 165,0 775,0 0,0 9,0 850,0 1 600,0 0,0 0,0 84 742,0 47 200,0 5,0 0,0 0,0 0,0 24 986,0 12 551,0 84 742,0 0

2008 15 926,0 5 390,0 5 500,0 10,0 2,0 2 505,0 42 200,0 14 770,0 178,1 832,9 0,0 9,0 200,0 1 618,3 0,0 0,0 89 141,3 58 898,8 7,8 0,0 0,0 0,0 23 833,0 6 402,0 89 141,6 0

2009 14 098,0 6 570,0 6 048,0 3,0 2,0 3 057,6 45 381,0 15 851,3 190,1 894,1 0,0 6,7 200,0 1 510,2 0,0 0,0 93 812,0 63 277,0 125,0 0,0 0,0 0,0 24 398,0 6 012,0 93 812,0 0

Tabulka 49: Náklady a výnosy DS Foltýnova mezi lety 2005 až 2009 DS Foltýnova (částky v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. pojištění Zákon. sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 1 575 2 885 1 771 7 1 535 4 548 1 552 20 118 0 3 60 670 0 57 13 802 4 376 11 500 85 3 8 877 0 13 852 50

2006 1 831 2 957 1 737 5 1 532 4 594 1 594 19 162 0 3 58 669 0 0 14 162 4 920 12 98 0 4 9 140 0 14 174 12


Tabulka 50: Pohyb klientů v DS Foltýnova Zemřelo Odešlo Přijato

2006 11 11 18

2007 10 8 28

2008 20 12 32


76

2009 13 7 20

2007 3 039 3 127 2 112 7 1 546 6 264 2 185 23 192 0 5 79 742 0 0 18 322 7 562 18 94 0 0 9 262 1 751 18 687 365

2008 4 062 4 198 5 229 5 1 2 662 12 014 4 205 41 343 0 4 110 718 0 0 33 592 14 760 22 0 0 300 17 233 1 576 33 891 299

2009 4 143 4 587 5 287 3 1 3 223 19 395 6 307 75 543 42 4 109 734 0 0 44 453 16 784 12 0 0 366 18 885 8 492 44 539 86

Tabulka 51: Schválené plány DS Foltýnova na jednotlivé roky DS Foltýnova (schválené plány v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. pojištění Zákon. sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 1 493 3 100 1 740 7 2 441 4 526 1 549 20 122 0 3 62 730 0 0 13 795 4 320 15 500 81 2 8 877 0 13 795 0


77

2006 1 479 3 200 1 720 7 1 522 4 603 1 626 20 165 0 3 62 647 0 0 14 055 4 400 15 500 0 0 9 140 0 14 055 0

2007 2 000 3 300 1 844 7 1 614 6 035 2 170 19 180 0 3 65 767 0 0 17 005 5 434 22 120 0 0 9 262 1 751 16 589 -416

2008 2 950 3 300 2 119 3 2 563 12 011 4 427 41 346 0 7 78 713 0 0 26 560 9 315 12 0 0 0 13 352 0 22 679 -3 881

2009 2 950 5 000 3 013 3 1 2 744 18 984 6 663 70 490 39 7 93 722 0 0 40 779 14 207 12 0 0 356 17 512 5 649 37 736 -3 043

Tabulka 52: Náklady a výnosy DS Koniklecová mezi lety 2005 až 2009 DS Koniklecová (částky v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. náklady Zákon. sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 300 1 328 348 3 2 204 2 293 802 10 63 0 2 26 271 0 0 5 651 1 654 6 0 0 0 4 057 0 5 717 66

2006 413 1 453 302 2 2 230 2 331 816 10 94 0 3 29 251 0 0 5 936 1 724 7 8 0 0 4 212 0 5 951 15

2007 513 1 480 198 3 3 239 2 650 912 13 94 0 5 69 292 0 0 6 471 2 090 10 0 0 0 4 475 0 6 575 104


Tabulka 53: Pohyb klientů v DS Koniklecová Zemřelo Odešlo Přijato

2006 3 0 3

2007 4 1 4

2008 8 3 19


78

2009 8 6 11

2008 1 028 1 594 946 11 2 400 4 412 1 512 18 158 0 4 52 289 0 0 10 426 3 383 12 483 0 0 6 649 0 10 527 101

2009 2 498 1 985 2 221 2 5 495 6 230 1 947 17 223 18 4 54 317 0 0 16 016 5 874 6 47 0 0 7 390 2 835 16 152 136

Tabulka 54: Náklady a výnosy DS Okružní mezi lety 2005 až 2009 DS Okružní (částky v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. náklady Zákon. sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 1 596 1 586 2 337 6 2 299 3 467 1 187 14 67 0 1 106 679 0 0 11 347 3 559 19 1 799 0 0 6 020 0 11 397 50

2006 1 698 1 724 2 049 2 2 289 3 563 1 228 15 70 0 1 68 679 0 0 11 388 3 753 15 1 673 0 0 6 150 0 11 591 203

2007 2 130 1 523 2 738 9 2 301 4 110 1 424 16 79 0 1 86 679 0 0 13 098 4 367 29 2 000 0 0 6 956 0 13 352 254


Tabulka 55: Pohyb klientů v DS Okružní Zemřelo Odešlo Přijato

2005 3 5 8

2006 3 0 2

2007 2 2 6


79

2008 6 1 7

2009 6 2 8

2008 2 891 1 901 1 883 8 7 517 5 877 2 035 22 112 0 1 87 766 0 0 16 107 6 838 42 482 0 1 8 097 816 16 276 169

2009 3 044 2 013 3 234 5 13 698 6 901 2 195 27 132 17 1 142 853 0 0 19 275 7 643 12 224 0 9 8 732 2 667 19 287 12

Tabulka 56: Náklady a výnosy DS Podpěrova mezi lety 2005 až 2009 DS Podpěrova (částky v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. náklady Zákon. sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Prodej ZP Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 1 778 1 156 1 309 0 1 470 3 504 1 223 0 67 3 64 716 0 10 291 3 650 24 1 006 24 0 5 862 0 10 566 275

2006 1 788 1 278 264 2 2 478 3 766 1 268 0 70 5 59 686 0 9 666 3 686 44 138 0 19 6 044 0 9 931 265

2007 2 432 1 244 480 5 2 594 3 860 1 347 0 75 3 62 712 0 10 816 4 266 61 12 7 10 6 137 500 10 993 177

2008 2 779 1 523 374 7 2 591 5 623 1 965 0 110 1 75 756 0 13 806 5 684 72 92 0 37 7578 450 13 913 107

2008 5 1 8

2009 4 5 10


Tabulka 57: Pohyb klientů v DS Podpěrova Zemřelo Odešlo Přijato

2005 1 2 3

2006 3 4 3

2007 4 7 15


80

2009 3 453 1 646 806 11 2 665 7 007 2 264 0 158 1 101 811 0 16 925 6 630 26 16 7 51 8 590 1 734 17 054 129

Tabulka 58: Schválené plány DS Podpěrova na jednotlivé roky DS Podpěrova (schválené plány v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. pojištění Zákon. sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 1 829,00 1 200,00 350,00 10,00 1,00 509,00 3 408,00 1 177,00 0,00 94,00 0,00 3,00 67,00 716,00 0,00 0,00 9 364,00 3 500,00 7,00 0,00 0,00 0,00 5 857,00 0,00 9 364,00 0,00


81

2006 1 817,00 1 310,00 400,00 5,00 2,00 518,00 3 550,00 1 234,00 0,00 66,00 0,00 3,00 67,00 684,00 0,00 0,00 9 656,00 3 600,00 12,00 0,00 0,00 0,00 6 044,00 0,00 9 656,00 0,00

2007 1 996,00 1 400,00 319 5 2 634 4 284,00 1 475,00 0 78 0 2 88 697 0 0 10 980,00 3 900,00 30 70,00 0 0,00 6 137,00 500,00 10 637,00 -343,00

2008 1 650,00 1 400,00 473,00 5,00 2,00 490,00 5 863,00 2 014,00 0,00 115,00 0,00 2,00 68,00 738,00 0,00 0,00 12 820,00 4 720,00 70,00 10,00 0,00 10,00 7 144,00 0,00 11 954,00 -866,00

2009 1 670,00 1 650,00 468,00 10,00 2,00 500,00 7 268,00 2 575,00 0,00 142,00 0,00 2,00 96,00 802,00 0,00 0,00 15 185,00 5 594,00 70,00 20,00 0,00 10,00 7 720,00 975,00 14 389,00 -796,00

Tabulka 59: Náklady a výnosy DS Vychodilova mezi lety 2005 až 2009 DS Vychodilova (částky v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. náklady Zákon. sociální náklady Ostatní sociální náklady Odpis nedobytných pohledávek Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 3 940 3 232 1 671 12 2 594 6 264 2 181 0 149 0 0 3 95 1 000 0 0 19 143 7 343 1 415 0 0 11 673 0 19 432 289

2006 3 880 3 397 2 105 40 2 537 6 508 2 267 0 156 0 0 4 95 973 0 0 19 964 7 568 1 391 0 0 12 157 0 20 117 153

2007 5 299 3 244 2 907 12 2 779 8 731 3 039 0 205 0 0 4 93 964 0 0 25 277 9 687 1 456 0 0 14 808 500 25 451 174

2008 6 489 3 876 3 000 11 2 852 11 188 3 900 0 263 0 10 5 163 1 058 0 0 30 818 13 398 1 289 13 0 16 748 450 30 899 81


Tabulka 60: Pohyb klientů v DS Vychodilova Zemřelo Odešlo Přijato

2005 2 4 9

2006 6 4 6

2007 9 8 19


82

2008 14 9 17

2009 13 9 23

2009 8 207 4 251 6 873 37 2 1 060 15 107 4 853 0 352 24 0 4 165 1 096 0 0 42 030 16 097 1 99 0 0 21 695 4 368 42 259 228

Tabulka 61: Schválené plány DS Vychodilova na jednotlivé roky DS Vychodilova (schválený plán v tis. Kč) Spotřeba materiálu Spotřeba energií Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákon. sociální pojištění Ostatní soc. pojištění Zákon. sociální náklady Ostatní sociální náklady Daň silniční Jiné ostatní náklady Odpisy Daň z příjmu Zůstatková cena DHM, NHM Náklady celkem Tržby za vlastní výkony Úroky Zúčtování fondu Tržby z prodeje majetku Jiné ostatní výnosy Provozní dotace MMB Provozní dotace MPSV ČR Výnosy celkem Hospodářský výsledek

2005 3 850 3 150 1 415 15 2 629 6 184 2 152 0 147 0 3 77 999 0 0 18 623 6 944 0 20 0 0 11 659 0 18 623 0


83

2006 3 795 3 496 1 432 15 2 653 6 267 2 170 0 150 0 0 90 973 0 0 19 043 7 000 0 0 0 0 12 043 0 19 043 0

2007 4 124 3 500 2 000 58 2 740 8 474 2 945 0 201 0 4 96 964 0 0 23 108 7 800 0 0 0 0 12 328 500 20 628 -2 480

2008 4 171 3 600 2 000 66 2 832 11 424 3 890 0 350 0 0 100 1 049 0 0 27 484 10 200 0 0 0 0 14 948 0 25 148 -2 336

2009 5 754 4 372 2 000 12 2 1 490 14 550 4 961 0 450 0 5 225 1 089 0 0 34 910 12 900 0 0 0 0 17 010 2 600 32 510 -2 400

Srovnání domovů pro seniory v Brně

Recommend Documents