Rehabilitace (ucelená) – teorie a skutečnost
Rehabilitace a legislativa MUDr. Olga Švestková, Ph.D. Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze
Je připravena Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Text byl předán na Valné shromáždění OSN. K podpisu bude zřejmě 1. března 2007, poté bude následovat ratifikace.
Článek 26 – Habilitace a rehabilitace 1. Státy, smluvní strany Úmluvy, přijmou účinná a vhodná opatření umožňující osobám se zdravotním postižením získat a udržet si maximální možnou míru nezávislosti, maximální fyzické, duševní, sociální a pracovní schopnosti a plně se začlenit a participovat ve všech oblastech života společnosti. Za tímto účelem budou státy, smluvní strany Úmluvy, organizovat, posilovat a rozšiřovat komplexní habilitační a rehabilitační služby zejména v oblasti zdravotní péče, zaměstnávání, vzdělávání a sociálních služeb, a to takovým způsobem, aby tyto služby a programy:
a) začínaly co nejdříve a byly založeny na multidisciplinárním hodnocení individuálních potřeb a stavu; b) podporovaly participaci a začleňování do společnosti a do všech oblastí života společnosti, byly dobrovolné a dostupné pro osoby se zdravotním postižením co nejblíže jejich bydlišti, a to včetně venkovských oblastí.
2. Státy, smluvní strany Úmluvy, budou podporovat rozvoj počátečního a dalšího vzdělávání odborníků a personálu, který pracuje v habilitačních a rehabilitačních službách. Státy, smluvní strany Úmluvy, budou podporovat dostupnost, informovanost a užívání kompenzačních pomůcek a technologií určených pro osoby se zdravotním postižením, neboť souvisejí s habilitací a rehabilitací.
Doporučení Rady Evropy [Rec (2006) 5] „Akční plán na podporu práv a plného zapojení osob se zdravotním postižením (s disabilitami) do společnosti: zlepšení kvality života osob se zdravotním postižením v Evropě 2006 – 2015“ bylo schváleno na 961. zasedání delegátů ministrů dne 5. dubna 2006.
3.10. Oblast činností č. 10: Rehabilitace 3.10.1. Úvod Doporučení č. R (92) 6 Výboru ministrů Rady Evropy o ucelené politice pro osoby se zdravotním postižením dokumentuje, že rehabilitace osob se zdravotním postižením je s ohledem na její přínos k ekonomické a sociální integraci povinností komunity, že zaručuje ochranu lidské důstojnosti a zmírňuje problémy, s nimiž se osoby se zdravotním postižením ve společnosti potýkají, a měla by být zahrnuta mezi prioritní cíle jakékoli společnosti.
Komplexní politika rehabilitace by měla být zaměřena na: 1. prevenci zhoršování zdravotního postižení, zmírňování jeho důsledků, 2. zvyšování samostatnosti osob se zdravotním postižením 3. zajišťování jejich ekonomické nezávislosti plnoprávného zapojení do společnosti.
3.10.2. Cíle Umožnit osobám se zdravotním postižením získat maximální nezávislost plně realizovat jejich tělesné, duševní, sociální a pracovní schopnosti; organizovat, posilovat a rozšiřovat komplexní rehabilitační služby; napomoci k plné sociální integraci v komunitě i v celé společnosti; zajistit zejména včasnou intervenci vysoké kvality, multidisciplinární přístup již od narození,
3.10.3. Konkrétní činnosti členských států Formulovat, provádět a pravidelně revidovat celostátní politiku rehabilitace a zajistit jejich neustálé zlepšování; zajistit, aby se osoby se zdravotním postižením , jejich rodiny a reprezentativní organizace účastnily plánování holistických rehabilitačních programů, jakož i jejich provádění a vyhodnocování; přístupnost rehabilitačních programů a jejich přizpůsobení individuálním potřebám zlepšovat rehabilitační služby a podporu prostřednictvím multidisciplinárního individuálního hodnocení založeného na holistickém principu;
podporovat mezioborovou spolupráci se zapojením všech příslušných odvětví, zejména: zdravotnictví, školství, sociální oblasti zaměstnanosti, ucelené řízení rehabilitace pro zajištění rovnosti příležitostí pro osoby se zdravotním postižením;
zajistit, aby děti se speciálními potřebami měly během školní docházky přístup k programům pedagogické rehabilitace a k jiným zdrojům, které jim umožní plné využití jejich potenciálu; zapojovat do pracovní rehabilitace zaměstnavatele i zaměstnance a jejich organizace za účelem podpory osob, které se staly znevýhodněnými na trhu práce, v návratu do práce v co nejkratší době; působit na zvyšování dostupnosti individualizovaných programů komunitní rehabilitace
Zdravotnictví (Zdravotní služby) Služby a programy na lokální, comunitní, státní a národní úrovni, které určují a poskytují zákroky a pomoc jedinci pro jeho fyzickou, psychickou a sociální životní pohodu, prostřednictvím: 1. podpora zdraví a služeb při prevenci nemocí 2. primární péče, akutní péče 3. rehabilitace 4. dlouhodobé podpory a služby
Tyto služby jsou hrazeny z veřejných nebo soukromých zdrojů, poskytované krátkodobě, dlouhodobě, periodicky nebo jednorázově, v různých zařízeních jako je komunita, domácí služba, školní a pracovní zařízení, nemocnice, kliniky, rezidenční zařízení pro péči, včetně těch, kteří tyto služby poskytují. Citace „International Classification of Disability and Health“ Health“ str. 152
Rehabilitace je obnova nezávislého a plnohodnotného tělesného a duševního života osob po úrazu, nemoci, nebo zmírnění trvalých následků nemoci nebo úrazu pro život a práci člověka. ICF WHO 2001
Zdravotní problém (Onemocnění, vada)
Poruchy
Aktivity
Další faktory A.environementální faktory (životní prostředí) B. Vlastnosti osobnosti
Participace
Oblasti a prostředky rehabilitace. 1. léčebná rehabilitace (rehabilitace ve zdravotnictví) 2. sociální rehabilitace 3. Pedagogicko-výchovná rehabilitace 4. pracovní rehabilitace
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Hlava V: Součinnost zdravotnických zařízení při posuzování zdravotního stavu fyzických osob §9 1) Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadů práce do 14 dnů provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby. 2) Výše úhrady se řídí seznamem zdravotních výkonů
§ 21 1) Fyzická osoba – údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace 2) Fyzická osoba je povinna se podrobit vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a) žádá-li o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, b) uvádí-li zdravotní důvody, které brání v plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci.
§ 67 1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. 2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby a) plně invalidní b) částečně invalidní c) zdravotně znevýhodněné 3) Zdravotně znevýhodněná osoba má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, kdy jsou její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého stavu. 4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje stav, který má trvat déle než 1 rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti.
Pracovní rehabilitace § 69 1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby, na základě písemné dohody může pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobou. 2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Úřady práce hradí náklady s ní spojené.
3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání, teoretickou a praktickou přípravu, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. 4) Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace.
5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. 6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání se vztahuje § 132, 166, a 167 zákoníku práce. 7) Ministerstvo stanoví obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace
Smlouva o poskytování služeb při posuzování zdravotního stavu uzavřená mezi Českou republikou, její organizační složkou, Úřadem práce hl.m. Prahy a Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze platná od 1. 1. 2005. Předmět smlouvy: vymezení práv a povinností výše uvedených smluvních stran o poskytování služeb při posuzování zdravotního stavu fyzických osob a následné vydání lékařského posudku.
ERGODIAGNOSTIKA – TABULKA VÝKONŮ
LÉKAŘI
21021
Komplexní vyšetření lékařem
392,00
21022
Cílené vyšetření lékařem
200,00
21023
Kontrolní vyšetření lékařem
100,00
21715
Reedukace pohybových schémat
127,00
21530
Stanovení dlouhodobého plánu
456,00
09513
Telefonická konzultace, ošetřující lékař s pacientem
09507
Psychoterapie podpůrná
138,00
09523
Edukační pohovor lékaře
138,00
09525
Rozhovor lékaře s rodinou
138,00
46,00
Cenový věstník ročník XXXI, ze dne 13. 12. 2003, částka 13, výměr MF, č. 01/2004
Kč
Cíleně zaměřená ergodiagnostika provedená rehabilitačním lékařem s odborným zaměřením pro účely zaměstnanosti na základě speciálních vyšetřovacích metod (zvlášť účtovaných)
218,00
Stanovení rehabilitačního plánu rehabilitačním lékařem s odborným zaměřením na základě rehabilitační konference pro upřesnění dalšího postupu pracovní rehabilitace uchazeče o zaměstnání nebo občana se ZPS za účelem zprostředkování vhodného zaměstnání nebo pracovního uplatnění odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu
494,60
Cílené vyšetření psychologem za účelem zaměstnanosti a) provedené v jednom dnu
327,10
b) provedené ve dvou dnech
654,30
Polyelektromyografické vyšetření pro účely zaměstnanosti se zaměřením a) jen na horní končetiny
391,90
b) na celkové pohybové stereotypy
783,90
Dynamometrie s použitím přístrojů pro účely zaměstnanosti provedená zdravotnickým pracovníkem - absolventem střední zdravotnické školy (dále jen "SZŠ")
63,90
Kineziologický rozbor pro účely zaměstnanosti provedený zdravotnickým pracovníkem - absolventem vysoké školy
149,80
Kineziologický rozbor pro účely zaměstnanosti provedený zdravotnickým pracovníkem - absolventem SZŠ
121,20
Ergodiagnostické individuální testování v modelové pracovní situace pro účely zaměstnanosti provedené zdravotnickým pracovníkem - absolventem SZŠ (každá modelová činnost zvlášť)
60,60
zákon č. 108/2006 Sb. „o sociálních službách“ zákon č.505/2006 Sb. „k provedení zákona o sociálních službách“ zákon č. 111/2006 Sb. „o pomoci v hmotné nouzi“ zákon č. 504 /2006 Sb. „k provedení zákona o pomoci v hmotné nouzi“
zákon č.266/2006 Sb. „o úrazovém pojištění zaměstnanců“ „Rehabilitaci lze poskytnout“ chybí právo na rehabilitaci
zákon č. 108/2006 Sb. „o sociálních službách“ zákon č.505/2006 Sb. „k provedení zákona o sociálních službách“
Sociální poradenství – poskytuje informace přispívající k řešení situace lidí v tíživé sociální situaci. Služba se poskytuje bezúplatně
Chráněné bydlení – je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.
Domovy pro seniory – poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.
Sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi – jsou ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého existují rizika ohrožení jeho vývoje nebo je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě sociální situace. Služba se poskytuje bezúplatně.
Krizová pomoc – ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou situaci vlastními silami. Je bezúplatná.
Kontaktní centra – jsou nízkoprahová zařízení navazující kontakt s osobami ohroženými závislostí na návykových látkách. Služba se poskytuje bezúplatně.
Sociální rehabilitace – soubor činností zaměřených na nácvik potřebných dovedností osoby se zdravotním postižením. Cílem je najít vhodné pracovní uplatnění.
Stacionáře denní – poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám ohroženým užíváním návykových látek.
Stacionáře týdenní – poskytují pobytové služby ve specializovaném zařízení seniorům.
Osobní asistence – se poskytuje osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v předem dohodnutém rozsahu a čase.
Centra denních služeb – poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení s cílem posílit samostatnost a soběstačnost osob se zdravotním postižením a seniorů v nepříznivé sociální situaci.
Noclehárny – poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba se poskytuje za úplatu stanovenou poskytovatelem.
Pečovatelská služba – se poskytuje dětem, osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to doma i ve specializovaných zařízeních. Služba se poskytuje za úplatu. Bezúplatně se poskytuje rodinám s nezaopatřenými dětmi v hmotné nouzi, rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let.
Sociálně-zdravotní služby – využívají lidé, kteří již nepotřebují akutní zdravotní lůžkovou péči, ale současně jsou natolik nesoběstační, že potřebují pomoc druhé osoby při každodenních úkonech. Služby podléhají úhradě. Zdravotnické úkony jsou hrazeny z fondů veřejného zdravotního pojištění.
Terénní programy – služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jím jsou ohroženy rizikovým způsobem života. Služba je určena pro problémové skupiny dětí a mládeže, uživatele drog, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Služba se poskytuje bezúplatně.
Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba – se poskytuje osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejich ž schopnosti jsou sníženy v oblasti orientace anebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti.
Domy na půl cesty – poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež.
Služby následné péče a doléčování – ambulantní služby poskytující následnou péči osobám s chronickou psychickou poruchou a osobám závislým na návykových látkách. Služba se poskytuje bezúplatně.
Služby rané péče – se poskytují rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je osobou se zdravotním postižením nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého sociálního prostředí. Služba se poskytuje bezúplatně.
Odlehčovací služby – jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti
Terapeutické komunity – poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickou psychickou poruchou, které mají zájem o začlenění do běžného života.
Podporované bydlení – je služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, služba se poskytuje v domácnosti osob.
Azylové domy – poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.
Domovy pro osoby se zdravotním postižením – poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.
Telefonická krizová intervence – soubor metod a technik krizové práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou a ohrožující, založený na jednorázovém nebo opakovaném telefonickém kontaktu.
Nízkoprahová denní centra – poskytují ambulantní služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně a poskytnutí stravy. Poskytuje se bezúplatně.
Sociální poradenství – poskytuje informace přispívající k řešení situace lidí v tíživé sociální situaci. Služba se poskytuje bezúplatně
Chráněné bydlení – je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.
Domovy pro seniory – poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.
Sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi – jsou ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého existují rizika ohrožení jeho vývoje nebo je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě sociální situace. Služba se poskytuje bezúplatně.
Krizová pomoc – ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou situaci vlastními silami. Je bezúplatná.
Kontaktní centra – jsou nízkoprahová zařízení navazující kontakt s osobami ohroženými závislostí na návykových látkách. Služba se poskytuje bezúplatně.
Sociální rehabilitace – soubor činností zaměřených na nácvik potřebných dovedností osoby se zdravotním postižením. Cílem je najít vhodné pracovní uplatnění.
Stacionáře denní – poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám ohroženým užíváním návykových látek.
Stacionáře týdenní – poskytují pobytové služby ve specializovaném zařízení seniorům.
Návrh tezí o rehabilitaci obsahuje: -úvod -analýzu současného stavu -stávající právní úpravu a její nedostatky -vstupy, nástroje, výstupy a jejich nedostatky -systém financování a jeho nedostatky -zakotvení pojmu rehabilitace v mezinárodních dokumentech a závazky ČR v této oblasti -návrhy vymezení rehabilitace -návrhy základních pojmů cílové skupiny osob -návrhy zajištění procesu rehabilitace -závěr a shrnutí KRL 1.LF UK
Rehabilitace ve zdravotnictví Problémem je, že zdravotnická zařízení stanoví diagnosu, zachrání život, provedou terapii, ale u pacientů, u kterých je zřejmé, že onemocnění nebo úraz zanechá dlouhotrvající nebo trvalé následky, neřeší tyto závažné stavy při zohlednění odborných potřeb rehabilitace. Odborné potřeby vyžadují řešení individuální, plynulé a komplexní.
Vstupy Do rehabilitace ve zdravotnictví vstupují pacienti, kteří mají poruchu určitého orgánu (impairment) vedoucí k poruše funkce a tedy k následnému snížení aktivity (vzniku disability).
Nástroje Rehabilitace ve zdravotnictví je soubor včasných diagnostických a terapeutických opatření směřujících k optimální funkční zdatnosti organismu. - Patří sem především diagnostika a léčba lékařem, dále fyzioterapie, ergoterapie, psychologie, logopedie a zajištění prostředků zdravotnické techniky. - Rehabilitace ve zdravotnictví je zajišťována při hospitalizaci, ambulantně nebo v denním stacionáři.
Výstupy a) osoby, u nichž došlo k úpravě poruchy do původní kvality života; b) osoby, u nichž přetrvává dlouhodobá nebo trvalá disabilita - snížená aktivita popř. omezená participace. U těchto osob je nutná návaznost prostředků ostatních oblastí rehabilitace.
Nedostatky u pacientů, kteří jsou do procesu rehabilitace ve zdravotnictví zařazeni, chybí zajištění včasnosti, dostupnosti a komplexnosti tohoto procesu chybí sestavení individuálního rehabilitačního plánu směřujícího k dosažení optimálního efektu v co nejkratším čase a jen s nezbytnými náklady chybí nezbytné individuální funkční hodnocení psycho-senzo-motorického potenciálu jako výsledek multidisciplinárního posouzení ve většině případů se neklade důraz na aktivní účast rehabilitanta a jeho rodiny chybí návaznost na ostatní složky rehabilitace
Základní principy rehabilitace 1. Včasnost Včasné zahájení rehabilitace ve všech jejích oblastech je základním předpokladem pro úspěšné naplnění jejího účelu a vede k potřebné aktivizaci a motivaci osoby se zdravotním postižením při řešení její situace, jejího sociálního začlenění. 2. Komplexnost, návaznost a koordinovanost Komplexnost, návaznost a koordinovanost jsou základními atributy efektivního fungování systému rehabilitace. Absence, kteréhokoli z nich, může vést k nefunkčnosti systému a neúčelnému, popř. až duplicitnímu vynakládání finančních prostředků.
3. Dostupnost Je nutné zajistit nejen co nejširší dostupnost informací o rehabilitaci, ale i přiblížit její zprostředkování a poskytování potřebným osobám.
4. Individuální přístup Provádění rehabilitace, tj. realizované prostředky musí odpovídat konkrétním podmínkám a potřebám osoby se zdravotním postižením, což zvýrazňuje žádoucí adresnost navrhovaného systému.
5. Multidisciplinární posouzení V odůvodněných případech musí individuální přístup, zejména u osob s těžším zdravotním postižením, vycházet z výsledků multidisciplinárního posouzení, které je významným podkladem pro stanovení odpovídajících prostředků rehabilitace.
Děkuji za pozornost
