Realimentační syndrom a hladovějící kůň http://www.starvinghorses.com/Refeedingsyndrome.html © 2008 všechna práva vyhrazena ÚVOD Tento článek se zabývá problematikou hladovějícího koně, fyzickým dopadem hladovění, klinickými studiemi vlivu hladovění na zvíře, prognózami, problémy spojenými s realimentačním syndromem a doporučeními pro zvolení správné krmné dávky. Téma správného krmení dlouhodobě hladovějícího koně je životně důležité neboť při nesprávných postupech může (stejně jako u hladovějícího člověka) dojít k závažnému narušení metabolických procesů a elektrolytické rovnováhy, následně pak k přetížení tekutinami a deficitu thiaminu (pozn. vitamín B1). V konečné fázi pak dochází k selhání srdce, ledvin a plic a následnému úmrtí koně – obvykle v časovém horizotu 3 – 5 dní po prvním „nakrmení“. Je tedy nutné, aby ošetřovatel byl obeznámen s možnými komplikacemi, ke kterým může dojít následkem špatných postupů při krmení a zvolil nejvhodnější metodu krmení s minimalizací potenciálních rizik. RIZIKOVÉ FAKTORY A KLINICKÉ PŘÍZNAKY HLADOVĚNÍ Proč majitel nechá extrémně vyhladovět svého koně? Na základě studií na UC Davis center for Equine Health je nečastější příčinou extrémního hladovění neznalost, následují pak ekonomické potíže majitele (Stull 2003). Zdroje Univerzity v Minnesotě uvádějí, že: „Většinu případů smrti hladem nebo extrémního hladovění způsobí majitelé, kteří vlastní větší množství koní, než o které jsou schopni nebo ochotni se postarat“ (University of Minnesota). Hladovějící koně jsou krmeni nedostatečně, nebo vůbec, nebo se jedná o zvířata se stíženým přístupem k potravě - například submisivní nebo mladí koně ve stádě. Dalšími příčinami můžou být i nedostatečná veterinární (dentální) péče nebo masivní invaze parazitů, které vedou ke špatnému příjmu a zpracování potravy. K hladovění nemalou měrou přispívá nedostatečný přísun živin za chladného počasí, březosti, laktace nebo tělesného růstu. Známky podvýživy jsou definovány pod stupněm 3.5 na stupnici „Henneke Bodech Condition Scoring“ (BC): páteř vystupuje, ale tuk je uložen po stranách páteře, nepatrná vrstva tuku překrývá žebra, kořen ocasu je vystouplý, kohoutek, ramena a krk jsou zdůrazněné (Henneke, 1983), velké břicho, nepřiměřeně velká hlava ve srovnání s tělem, zácpa, průjem, slabé nebo nepravidelné vylučování, nepříjemný zápach trusu, matná dlouhá srst, která nelíná, ztráta žíní, deprese, nízké postavení hlavy, nehybný ocas a uši, tupý a bezvýrazný pohled, strnulost, nervozita, nezájem o kontakt se stádem, časté lehání, neschopnost se zvednout bez pomoci, kolika, potíže s polykáním, stereotypní chování (klkání, tkalcování) zažloutlé bělmo.
Výživářský konzultant Jackie Vandenbrink k tomu dodává: „hladovějící kůň trpí nedostatkem minerálů, vitamínů, elektrolytů, střevních bakterií a dehydratací (Vandenbrink, 2007). UC Davis definuje koně, kterému hrozí nebezpečí realimentačního syndromu následovně: - zvíře s neznámou historií krmení a s BC menším než 3,5/9, - zvíře, které bylo bez příjmu potravy 5 – 10 dní bez ohledu na tělesnou kondici, - zvíře které ztratilo více než 10% tělesné hmotnosti za méně než 2 měsíce, - zvířatům s jaterní lipidózou, diabetickou ketoacidózou a Cushingovou chorobou hrozí zvýšené riziko. Jaká je prognóza pro podvyživeného koně? V článku „Záchrana těch co přežili“ od Marcia King je uvedeno, že „Hubení koně mají všeobecnou tendenci kompletně a snadno obnovit a znovu získat svůj plný potenciál. Jiným případem je však kůň skutečně podvyživený“(King, 2003). V článku Dr. Carolyn Stull PhD se píše: „Při kritické podvýživě tělo nerozlišuje svaly, které využije pro tvorbu energie. Některé tkáně mají schopnost regenerace, ale jiné se již neobnoví. Proto podvyživení koně můžou následně trpět srdečními nebo dalšími dlouhodobými problémy“ (King, 2003). Dr. Stull ve svém článku „Výživa při rehabilitaci podvyživeného koně“ uvádí: pokud kůň ztratí více než 50% ze své hmotnosti, prognóza pro jeho přežití je extrémně nízká“ (Stull, 2003). A podle Jackie Vandenbrink: „pokud nejsou patrné klinické známky nedostatku, většina koní se poměrně brzy zotaví z dočasného období nedostatku příjmu živin.“ Dále uvádí, že: „výjimku z toho tvoří gravidní klisny a hříbata. Nedostatky živin pak můžou způsobit vývojové problémy, které vedou k nevratnému poškození“ (Vandenbrink, 2007). U zdravého koně jsou tuky a uhlovodany primárním zdrojem energie. Správná krmná dávka a krmný režim poskytují dostatek živin nezbytných ke správnému fungování organismu a dobrému zdraví. Za normálních okolností spotřeba krmiva odpovídá množství energie vynaložené k přirozenému životu koně (práce, hraní, spánek atd.). U koně strádajícího delší dobu hlady, jsou tuky a uhlovodany tráveny přímo z jeho těla. Pokud jejich zásoby nejsou doplněny a tuky a uhlovodany z těla odčerpány, začnou se metabolizovat bílkoviny z tkání. Na rozdíl od tuků a uhlovodanů si však tělo neukládá žádné bílkoviny navíc. A protože z bílkovin jsou tvořeny všechny tkáně, při podvýživě dochází k jejich trávení i z důležitých orgánů trávicího traktu nebo ze srdce. PŘÍČINY REALIMENTAČNÍHO SYNDROMU Po 3 až 5 dnech po prvním nakrmení koncentrovanými kaloriemi, může u koní dojít k tzv. „realimentačnímu syndromu“) provázeného selháním ledvin, srdce a dýchacího ústrojí (ke stejným komplikacím dochází i u lidí). V článku „Záchrana těch co přežili“ Dr. Stull vysvětluje: „dodávání kalorií vede ke zvýšení hladiny inzulínu a vzestupu elektrolytů, což může způsobit respirační potíže, kolaps červených krvinek a tím i kolaps přenosu kyslíku, což může mít za následek i smrt" (King, 2003).
Elektrolytická nerovnováha je základní komplikací spojenou s realimentačním syndromem. Nezanedbatelným problémem je úbytek hořčíku, draslíku a fosforu. Pokud je hladovějící zvíře krmeno uhlovodany nebo glukózou, výše zmíněné elektrolyty pronikají do nitrobuněčných struktur a tím podstatně klesá jejich podíl v krevní plasmě. (UC Davis, Shelter). Pokud je hladovějícímu koni podáváno krmivo s vysokým obsahem uhlovodanů (škrobů), dochází k uvolňování inzulínu – hormonu, pomocí kterého jsou v buňkách uchovávány zdroje energie – karbohydráty. Současně inzulín způsobí ukládání hořčíku a fosforu z krve do buněčných struktur. V hladovějícím koňském těle je nedostatek volných elektrolytů. Podání krmiva s vysokým obsahem uhlovodanů způsobí jejich další a fatální úbytek a smrt z důvodu respiračního, srdečního a ledvinového selhání. K úmrtí obvykle dochází v časovém horizontu 3 až 5 dnů. SPRÁVNÝ MANAGEMENT KRMENÍ PODVYŽIVENÉHO KONĚ Na jaké důležité okolnosti bychom neměli zapomenout: - k realimentačnímu syndromu obvykle dochází v intervalu 3 – 7dní, - doporučená dieta má být „vysoká v tucích“ a „nízká v uhlovodanech“, má být zajištěn adekvátní příjem fosforečnanů, hořčíku a draslíku, - doporučuje se časté krmení menšími dávkami vysoce kvalitního vojtěškového sena, postupně (cca po 10 dnech) se četnost krmení snižuje a zvyšuje se množství (dávka), - po 10 – 14 dnech má být kůň krmen neomezeně (co sežere), vědci se domnívají, že toto období (prvních 10 – 14 dní) je kritické z důvodu změn vnitřních poměrů ve střevě, - asi po 2 týdnech bychom na základě vnějších projevů (pohyby uší, pozice hlavy, živější pohled) měli pozorovat zlepšení stavu, - s plnou rehabilitací koně a dosažením optimální hmotnosti se počítá v časovém horizontu tří až pěti měsíců. Pečlivé sledování koně je základním předpokladem v boji s podvýživou. Prvních 5 – 7 dní je důležité denně sledovat hladinu elektrolytů. Podvyživená zvířata mají sníženou imunitu, proto je nutné je držet odděleně od ostatních koní. Sledujeme potenciální vznik realimentačního syndromu na základě fyzických symptomů jako jsou: svalová slabost, neurologické poruchy (slabost, záchvaty, kóma) a srdeční dysfunkce. Hypomagnézie se může projevovat podrážděností nebo agresivitou. Nedostatek fosforu způsobuje hemolytickou anémii (pozn. chudokrevnost). Pokud se dostaví výše zmíněné příznaky elektrolytické nerovnováhy, je třeba ji řešit dodáním elektrolytů v tekuté formě. Podvýživa ovlivňuje funkci ledvin a sdce - dochází ke hromadění tekutin v těle. Tuto situaci ještě komplikuje zvýšená hladina inzulínu, která snižuje množství sodíku v krvi a negativně působí na vylučování vody. Dalším problémem je nedostatek thiaminu, který se podílí na metabolismu uhlovodanů. Při podání krmiva s vysokým obsahem škrobu se jeho deficit může projevit tzv. „WernickeKorsakoffovým syndromem“ (poruchy vidění, rychlé pohyby očních bulv, ataxie, kóma). Nejlepším způsobem doplnění thiaminu je injekční podání, neboť při orální konzumaci dochází ke ztrátám. S vyjímkou injekční administrace thiaminu nejsou jiné doplňky indikovány.
Krmná doporučení Dr. Carolyn Stull, PhD (produkty „RioVista“): Den 1-3 Každé 4 hodiny přibližně 0,5kg vojtěšky - celkem 3kg denně rozdělených do 6 dávek. Veterinární prohlídka. Den 4-10 Pomalu zvyšovat množství vojtěšky a snižovat počet krmných dávek tak, že na konci tohoto období krmíme ve 3 dávkách přibližně 6 kg – tedy 2kg vojtěšky na jednu krmnou dávku. Den 10 – dalších několi měsíců Krmíme vojtěšku ve 2 dvou dávkách (co kůň sežere). Přístup k solnému lizu. Dokud se kůň plně nezotaví nekrmte obilí v žádné podobě. Příliš časné zařazení jádra do krmné dávky komplikuje obnovení zdravého metabolismu a může mít za následek i smrt. *Umožnit non-stop přístup k čisté pitné vodě. *Pravidelné odčervování, kontrola zubů a jejich úprava. SUMARIZACE Prevence = nejlepší ochrana před podvýživou: - krmit kvalitní pící – minimálně 1,5% hmotnosti koně, přizpůsobit množství krmné dávky stupni BC. Ideální je BC mezi 5 – 7, - analýza kvality píce a poskytnutí vhodných doplňků výživy v souvislosti s věkem, prací a celkovou aktivitou, - odčervování na základě rozboru trusu a veterinárních doporučení, - pravidelná dentální a veterinární péče. V případě hladovění a podvýživy: - poradit se se zvěrolékařem a odborníkem na výživu, - k realimentačnímu syndromu zpravidla dochází do 3 – 5 dnů, - doporučeným postupem jsou časté, ale malé dávky kvalitní vojtěšky, které se během období 10 dní postupně zvyšují, - držet se doporučení Dr.Carolyn Stull PhD, - pečlivě sledovat zda během rekonvalescence nedochází k možným komplikacím spojených s hladověním. Reference: Stull, Carolyn, PhD, July 2003, The Horse Report, UC Davis, Volume 21, Number 3, pp456-457 ‘Nutrition for Rehabilitating the Starved Horse’, UC Davis Medical Center. Witham, Christine L. DVM, MPVM, Stull, Carolyn L. MS, PhD, (1997) Refeeding the Starved Horse: Metabolic Responses to Three Isoenergetic Diets, Authors’ address: Veterinary Medicine Extension,School of Veterinary Medicine, University of California at Davis, Davis, CA 95616.AAEP. Vandenbrink, Jackie, (March, 2007),
Nutrition Guest Speaker.
http://sheltermedicine.com/portal/is_starvation.shtml UC Davis Koret Shelter Medicine Program http://www.cvm.umn.edu//newsandevents/facts/rescuehorses/home.html University of Minnesota, FAQ About Rescue Horses, College of Veterinary Medicine. http://www.thehorse.com #5378 January 2005, ‘AAEP 2004: How to Manage Starved Horses and Effectively Work with Humane and Law Enforcement Officials http://www/thehorse.com King, Marcia, April 2003, ‘Saving Survivors, Article # 4283 http://www.pleasefeedme.org http://www.riovistaproducts.com Helpful Tips for Refeeding a Neglected Horse By Carolyn Stull, the 2001 Hank Award Winner in the category of PHD/Veterinarian http://www.horsewelfare.net/glossary http://www.fresnostatehorses.com http://www.awionline.org/farm/horses/guidelines.htm#appB Basic Guidelines for Operating an Equine Rescue or Retirement Facility Henneke et al, 1983, Equine Vet Journal, pp 371 – 372, Body Condition Scoring http://www.equinepost.com/resources/articles.asp?ID=3 Dawson, Robert O., Professor of Law, University of Texas School of Law (March, 2004), To Rescue a Starving Horse ________________________________________________________________________________ Zdroje použitě k překladu:
http://docs.google.com/gview?a=v&q=cache:xOF1wbAeg1AJ:www.stapro.cz/bullfons/22009/kli n1.pdf+refeeding+syndrom&hl=cs&gl=cz&sig=AFQjCNE0VhzejnJNeZsAnCwvhZIYdP-wBQ http://www.animalsheltering.org/resource_library/magazine_articles/may_jun_2000/henneke_bo dy_condition_scoring_system.html http://www.labtestsonline.cz/static/template/test.prn.aspx?idcontent=624 http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1099/med1099_29.html
