HISTORIE POZNÁVÁNÍ ZEMĚ A VESMÍRU
První družice
_______
První zvíře na oběžné dráze
_____
První člověk ve vesmíru
_______
VÝCVIK ASTRONAUTŮ Do výcviku astronautů patří především letecká, parašutistická a lékařská příprava. Astronauti se dále cvičí k přežití v případě havárie nebo při přistání v neobydlených oblastech a trénují pobyt ve stavu beztíže a za přetížení. Učí se provádět vědecké pokusy, znát kosmickou navigaci, udržovat a opravovat kosmické lodě a družice. Kromě toho musí umět dobře vycházet s ostatními, mít dobrou tělesnou kondici a být naprosto zdraví.
1) Velitel posádky určí, kolik dřepů, kliků a výskoků by měl každý astronaut udělat. 2) Kolik je na obrázku rakety čtverců? ___ Kolik trojúhelníků? ___ Kolik obdélníků? ___ Jak by mohla vypadat raketa složená jen ze tří trojúhelníků a tří obdélníků?
2
3) Mezinárodní vesmírná stanice (ISS): a) Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (anglicky International Space Station – ISS) se probouzí v 6:00 hodin ráno a do spacích pytlů se opět ukládají večer ve 21:30. Kolik hodin a kolik minut spí?
b) Každý den musí astronauti cvičit, aby svaly ve stavu beztíže neochably. Obvykle je cvičení rozděleno do dvou částí. První trvá 60 minut a druhé 90 minut. Kolik hodin a kolik minut celkem cvičí?
c) Posádka Mezinárodní vesmírné stanice je tvořena 6 členy. Každých 6 měsíců se celý tým astronautů obměňuje. Kolik lidí se na palubě ISS vystřídá za 2 roky?
Spíte delší nebo kratší dobu než astronauti? Jak dlouho denně cvičíte? Se kterými lidmi byste vydrželi půl roku na místě, odkud se nedá odejít a má velikost jen několika pokojů?
4) Během kosmických letů zahynulo celkem již 18 astronautů. Z toho byli 4 Rusové, 1 Izraelec a zbytek tvoří Američané. Kolik umřelo při objevování vesmíru Američanů?
Raketoplán Columbia, kde zahynulo 7 astronautů.
3
5) Vybarvěte stejnou pastelkou poloviny výroků, které k sobě patří. Pak zkuste uhádnout, kdo je vyslovil, a vybarvěte jejich autora stejně.
Je to malý krok pro člověka, Naše Země je kolébkou rozumu,
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, zakladatel soudobé kosmonautiky
cítím se dobře.
1. muž ve vesmíru Jurij Gagarin z paluby kosmické lodi Vostok
Tím prvním si však nejsem tak jist.
12. 4. 1961 Let pokračuje normálně,
ale obrovský skok pro lidstvo.
Neil Armstrong, když jako první člověk vstoupil na Měsíc 21. 7. 1969 Albert Einstein, fyzik
Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost.
nelze ale věčně žít v kolébce.
6) V kosmické lodi letíte s Američanem, Rusem a Japoncem. Neumíte-li rusky ani japonsky, domluvte se s nimi anglicky. Přiřaďte pojmy k obrázkům:
4
*7)
Gravitace a stav beztíže
Přečtěte si první odstavec textu a odpovězte na první otázku. Kdo to zvládne, může přečíst text celý a odpovědět na všechny tři otázky. Přijde nám úplně samozřejmé, když sbíráme ze země rozsypané pastelky, pijeme z hrnečku kakao, koupeme se ve vaně nebo ležíme v posteli. To všechno se děje díky přitažlivé síle Země – gravitaci. V kosmické lodi na oběžné dráze to tak ale nefunguje. Ve vesmíru sice stále působí gravitace, ale protože loď letí obrovskou rychlostí (takovou rychlostí, že bychom se z Prahy do Brna dostali za 25 sekund!) po oběžné dráze, síla gravitace se vyrovná se sílou odstředivou, a nastává tu stav beztíže. Pro lidský organismus je stav beztíže velice náročný. Cokoliv, co není připevněno, se vznáší. Není poznat, co je nahoře a co dole, a člověku se může dělat špatně. Krev a další tělesné tekutiny tečou směrem k hlavě – to může způsobit ucpání nosu a bolesti hlavy. Kosti a svaly ve stavu beztíže slábnou. Pokud se tedy astronauti chtějí udržet v dobré fyzické kondici, musí několik hodin denně cvičit! S jídlem je to ve stavu beztíže také dost složité: nesmějí se jíst potraviny, které se drobí (například chleba), protože drobky poletují v kabině a astronauti by je mohli vdechnout. Drobky či ukápnuté kapičky vody také mohou poškodit palubní přístroje. Astronauti mají proto speciálně připravené pokrmy, které se na palubě kosmického plavidla jedí přímo ze sáčků lžící; polévky a nápoje se pijí brčkem. Co je to gravitace?
Proč musí astronauti na oběžné dráze denně cvičit?
Proč nesmí jíst astronauti na oběžné dráze nic, co drobí? Hodila by se vaše dnešní svačina do kosmické lodi? ________________________________
________________________________ _
5
6
VÝZKUMNÝ ÚSTAV VÝROBY DRUŽIC 1) Zaškrtněte všechny správné možnosti! Díky družicím můžeme: a) předpovídat počasí b) zjistit, že někde vznikl požár c) bezpečně řídit loď, aby nenarazila do ledovce d) se opalovat e) objevit na moři ropnou skvrnu f) zjistit, kde je znečištěný vzduch g) dýchat kyslík h) mapovat ubývání lesů na Zemi
2) Letadla létají nejvýše 10 000 metrů nad povrchem Země. Nejnižší družice obíhají ve výšce 200 kilometrů nad zemským povrchem. Může se družice s letadlem srazit? Jaká je nejmenší možná vzdálenost letadla a družice?
3) Každý večer sledujeme předpovědi počasí, které se neobejdou bez meteorologických družic. Družice A (MetOp) obíhá Zemi ve výšce 600 km. Družice B (Meteosat) se pohybuje na oběžné dráze ve výšce 36 000 km. Která z těchto dvou družic pořizuje snímky oblačnosti nad celou polokoulí? ___ Která z nich sleduje podrobně počasí nad Prahou? ___
4) Americký Globální navigační systém GPS [džípíes] je tvořen celkem 32 družicemi. Pro určení přesné polohy přitom potřebujeme 8krát méně družic. Z kolika družic musí zachytit náš přijímač („džípíeska“) signál, abychom určili svou přesnou polohu?
5) V připravovaném evropském navigačním systému Galileo budou družice obíhat po třech drahách. Na každé dráze bude 9 funkčních družic a jedna družice záložní. Kolik družic bude v systému Galileo celkem?
7
6) Srovnejte dva družicové snímky: snímek Washingtonu [vošingtnu], hlavního města USA (obr. 1), a snímek centra Prahy (obr. 2). Na kterém snímku vidíte přímé čáry (rovnoběžky a různoběžky) a na kterém čáry křivé? Napište proč. Obr 1:
Obr. 2:
8
7) Který z těchto tří obrázků nemohla udělat družice? Proč? 1
2
3
9
8) *Evropská kosmická agentura (ESA)
Přečtěte si první odstavec a odpovězte na první otázku. Kdo to zvládne, může si přečíst text celý a odpovědět na všechny otázky. Většina raket, družic a navigačních systémů patří velkým státům, jako jsou Spojené státy americké, Rusko nebo Čína. Protože země v Evropě jsou malé na to, aby dokázaly jednotlivě vyrábět a vypouštět vlastní družice, spojuje je Evropská kosmická agentura (ESA – European Space Agency). Podobně jako mají Spojené státy americké navigační systém GPS [džípíes], rozvíjí Evropská kosmická agentura svůj vlastní navigační systém Galileo – některé družice jsou již v provozu na oběžné dráze. Navigační systém Galileo má své sídlo v srdci Evropy – v České republice v Praze. Česká republika je jednou z členských zemí ESA. Nemáme žádné vlastní české rakety, ale máme svoje družice: v minulosti jsme vypustili 5 družic Magion a v současnosti vyrábíme družicové přístroje. Česko má také svého astronauta: Vladimír Remek vyletěl do vesmíru roku 1978 jako první Evropan.
Co znamená zkratka ESA?
Co je to Galileo?
Patří Česká republika do ESA?
10
9) *Co v noci vidíme na obloze
Přečtěte si pozorně první odstavec a odpovězte na otázku. Kdo to zvládne, může číst dál a hledat odpověď i na druhou otázku. Podívejte se někdy za jasné noci na oblohu. Nejlépe na místě, kde vás nebudou rušit žádná světla. Uvidíte Měsíc, plno hvězd, některé planety a také lidské výtvory: letadla, družice i Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Jak je od sebe poznáte? Hvězdy a planety (například Venuše) se při pozorování zdají úplně nehybné. Letadla se naopak rychle pohybují, blikají a vydávají hluk. Družice plují po obloze pomalu a neslyšně. Samy světlo nevydávají: stejně jako Měsíc nebo planety odrážejí světlo od Slunce – je to podobné jako když děláme zrcátkem sluneční prasátka. Nejjasnějšími objekty na noční obloze hned po Měsíci jsou družice Iridium, planeta Venuše a Mezinárodní vesmírná stanice ISS. ISS oběhne Zemi za 90 minut a my si na internetu můžeme najít, kdy přesně nad námi poletí a kde na nebi ji můžeme vidět.
Co všechno v noci vidíme na obloze?
Proč se nám zdá, že družice svítí?
Domácí úkol: Podívejte se na stránky Evropské kosmické agentury (ESA) pro děti: http://www.esa.int/esaKIDSen/Technology.html
11
12
13
